MONITOR. zahraničního odborného tisku. Ročník 16 Číslo

MONITOR zahraničního odborného tisku

Ročník 16

Monitor zahraničního odborného tisku 3/2010

Číslo 3

2010

O B S A H

s t r.

Rusko

1. Horké léto v předběžných číslech

3

Polsko

2. Ukrytí obyvatelstva ve Varšavě

5

Rakousko

3. Krizový management

7

Polsko

4. Ochrana kritické infrastruktury

9

Svět

5. Rok katastrof

11

Německo

6. Strategické milníky

13

Rusko

7. Ruské národní centrum nouzového managementu

17

8. Přehled mimořádných událostí ve světě za duben - červen 2010

20

Svět


2

Rusko HORKÉ LÉTO V PŘEDBĚŽNÝCH ČÍSLECH K datu 19. srpna 2010 vzniklo od počátku pro vznik lesních požárů mimořádně příznivého období v podmínkách extrémně vysokých letních

teplot

Povolžského

v měsíci a

červenci

Uralského

a

srpnu

federálního

na

okruhu

území

Středního,

Ministerstva

Ruské

federace pro civilní obranu, mimořádné situace a likvidaci následků přírodních pohrom (EMERCOM) více než 7 tis. ohnisek přírodních požárů

na

federace

celkové

(RF)

ploše

vyhlásil

více

z těchto

než

430

důvodů

tis. na

ha.

Prezident

území

7

Ruské

subjektů

RF

mimořádnou situaci. Každých 24 hod. vznikalo více než 200 nových ohnisek

požárů,

přičemž

95

%

z nich

bylo

likvidováno

nebo

lokalizováno v den jejich vzniku. K výše uvedenému datu bylo aktivních ještě 313 ohnisek požárů na celkové ploše více než 11 tis. ha, což představovalo 0,04 % z celkového počtu požárů, vzniklých od začátku z hlediska požárů nebezpečného období. Nejsložitější situace byly na území Moskevské, Nižnogorodské, Rjazaňské, Vladimirské a Sverdlovské oblasti a na území Marijské a Mordvinské republiky. Ohněm bylo postiženo 134 obcí, z nichž 8 bylo zničeno úplně. Ze zón ohrožení bylo evakuováno více

než

5

tis.

osob,

pro

něž

bylo

zřízeno

19

míst

dočasného

ubytování. Na likvidaci požárů se podílelo více než 166 tis. příslušníků jednotek, V důsledku

26

tis.

všech

kusů

techniky

přijatých

včetně

opatření

a

50

vzdušných

prostředků.

nasazení velkého množství

techniky se podařilo ochránit před požáry více jak 4,5 tis. obcí, stabilizovat situaci a zlikvidovat požáry v celkem 19 subjektech RF. Za účelem co nejrychlejší stabilizace situace byly veškeré záchranné a likvidační práce prováděny nepřetržitě 24 hod. denně. Pro likvidaci požárů ze vzduchu provedlo letectvo EMERCOMu asi 2 tis. vzletů s více jak 9 tis. shozy vody.


3

V Moskevské, Rjazaňské a Vladimirské oblasti bylo položeno 134 km páteřního potrubí pro přívod vody a pomocí těžké techniky provedeny

terénní

úpravy

proti

šíření

požárů

v celkové

délce

30 tis. km. V rámci mezinárodní pomoci ze zahraničí se na likvidaci požárů podílelo více než 500 specialistů, 100 ks techniky a 13 vzdušných prostředků. Z příkazu

předsedy

vlády

RF

bude

každému

postiženému

poskytnuta kompenzace ve výši 100 tis. RUB na movité ztráty, 100 tis. RUB na nemovité ztráty, 2 mil. RUB na stavbu domu, 1 mil. RUB na inženýrské sítě a 1 mil. RUB pozůstalým. (Z

Graždanskaja

zašita

–

Mimořádné

vydání

2010

Ing. Bohumil Šilhánek)


4

zpracoval

Polsko UKRYTÍ OBYVATELSTVA VE VARŠAVĚ Na katastru hlavního města a území Mazovše je v současnosti asi 500 úkrytů pro více než 50 tis. osob. V případě potřeby může být ale

využita

pouze

nepatrná

část

z tohoto

počtu

pro

ukrytí

obyvatelstva. V období

po

druhé

světové

válce

byly

budovány

úkryty

pro

obyvatelstvo téměř ve všech sídlištích ve Varšavě. Provizorní krytové prostory

vznikaly

také

v budovách,

které

nebyly

zničeny,

a

to

především úpravou sklepních prostorů. Původní sklepy byly zesilovány především

ve

stropních

částech,

opatřovány

ocelovými

dveřmi

s určitou tlakovou odolností a dovybaveny ručním filtroventilačním zařízením a vodním hospodářstvím. V šedesátých letech minulého století byly nové úkryty situovány také pod školy a školská zařízení. Tyto úkryty byly lépe vybaveny – nucená výměna vzduchu, možnost izolace a nouzový výlez. Svoje úkryty pro zaměstnance měly také důležité průmyslové a jiné objekty a podniky, především strategického významu (např. elektrárny, teplárny apod.). Nejvíce „úkrytů“ ve Varšavě je na území středu města ve čtvrtích Mokotow, Vola a Praga. V současnosti jsou to ale úkryty pouze podle původního označení. Po roce 1990 a také v souvislosti s privatizací bytového a domovního fondu je nájemníci a majitelé velmi rychle přizpůsobili pouze „mírovému“ využití bez ohledu na jejich hlavní účel, dispozici, vybavení atd., čímž se stala naprostá většina těchto částí domů, určená pro ukrytí obyvatelstva, k původnímu účelu naprosto nevhodná. V polském právním řádu neexistuje definice pojmu úkryt, ochranná stavba apod., tak jako např. v jiných státech, a veřejná správa nemá žádné kompetence vůči vlastníkům těchto prostor nebo dotační tituly na úhradu vlastníkům těchto staveb, kde se úkryty nacházejí, na jejich údržbu, event. modernizaci.


5

Poněkud jiná situace je v oblasti tzv. veřejných úkrytů, které jsou v kompetenci samospráv nebo přešly do správy nových nájemců a které slouží zpravidla pro ukrytí většího počtu osob a byly budovány investičním

způsobem

jako

víceúčelové

stavby.

Tyto

úkryty

jsou

s různým výsledkem udržovány a v případě potřeby by mohly být i částečně využity. Nelze ale jejich parametry vůbec srovnávat např. s Českou tlakové

republikou odolnosti,

nebo

průniku

se

Slovenskem,

radioaktivního

především

záření,

z hlediska

odolnosti

proti

elektromagnetickému impulzu, doby maximálního pobytu ukrývaných, vybavenosti atd. Moderně

vybavené

jsou

a

všem

požadovaným

parametrům

vyhovují v současné době ve Varšavě pouze úkryty pro zaměstnance nejdůležitějších státních a vládních institucí a objektů, jako např. Státní mincovna, Nejvyšší soud apod. V souvislosti se současnou mezinárodní situací se úkryty pro obyvatelstvo a to nejen v Polsku a až na několik málo výjimek i v ostatních

evropských

státech

postupně

ruší,

nová

výstavba

se

neprovádí, neplánuje, ani se s ní v dohledné době nepočítá. (Z Przeglad

Obrony

Cywilnej

č.

8/2010

zpracoval

Šilhánek)


6

Ing.

Bohumil

Rakousko KRIZOVÝ MANAGEMENT Pod

pojmem

(Staatlichen

Státní

Krizen-

und

krizový

a

antikatastrofický

management

Katastrophenschutzmanagement

–

SKKM,

dále jen „SKKM“) se rozumí institucializovaná spolupráce dotčených spolkových

ministerstev,

úřadů

odpovědných

za

ochranu

před

katastrofami jednotlivých spolkových zemí a zásahových organizací při krizích a katastrofách v Rakousku i v zahraničí. Za veškerou činnost, směřující

k ochraně

a

pomoci

obyvatel

při

katastrofách

a

také

koordinační činnost SKKM, je odpovědné Spolkové ministerstvo vnitra (Bundesministerium für Inneres), v jehož struktuře je SKKM zřízen. Za operativní úkoly v této oblasti uvnitř státu jsou podle spolkové ústavy odpovědné jednotlivé spolkové země. Činnost SKKM spočívá na těchto základních principech: •

úřady, zásahové organizace a občané činí společná opatření pro případ katastrofy,

•

stát, spolkové země a obce plní své úkoly v případě katastrof na základě svých kompetencí,

•

ochrana proti katastrofám je realizována na principu subsidiarity, tzn. „tak regionálně, jak je možné, a tak centrálně, jak je nutné“,

•

stát může podporovat dobrovolné organizace,

•

stát

podporuje

civilní

úřady

v jejich

úkolech,

pokud

civilní

prostředky nestačí. Pro koordinační činnost SKKM je ve Spolkovém ministerstvu vnitra zřízen koordinační štáb, k němuž náleží experti spolkových ministerstev,

spolkových

zemí,

zásahových

organizací

a

mediální

odborníci. Z operačního hlediska je činnost SKKM podporována především těmito dobrovolnými a profesionálními zásahovými organizacemi: •

požárníci,

•

Rakouský Červený kříž,

•

Pracovní samaritánský svaz Rakouska,

•

Rakouská záchrana v horách,


7

•

armáda,

•

spolková policie. Společné cíle všech zainteresovaných složek v rámci SKKM jsou:

•

maximální

minimalizace

katastrof

prevencí

a

předběžnými

opatřeními, •

co nejvčasnější zjištění katastrof a varování před nimi,

•

zabezpečení co nejvyšší úrovně přípravy k nasazení,

•

rychlá a efektivní reakce na katastrofy na národní a mezinárodní úrovni,

•

rychlý přechod do normální situace po katastrofě,

•

obsáhlá pomoc občanům od předběžné po následnou péči. Řídící

strukturou

pro

civilní

ochranu,

krizový

management

a

management ochrany před katastrofami ve Spolkovém ministerstvu vnitra je odbor II/4, který zahrnuje tyto oblasti činnosti: •

vztah Rakouska vůči EU, NATO, OSN a třetím zemím,

•

management komunikace v případě krizí a katastrof,

•

varovací a vyrozumívací systém státu a spolkových zemí,

•

národní

a

mezinárodní

kontaktní

místo

včasného

varování

a

přeshraniční spolupráce, •

mezinárodní nasazení při katastrofách. Rakousko je součástí přeshraničního systému pomoci v rámci EU

(Monitorovací a informační středisko), NATO (Euroatlantické středisko odezvy na katastrofy) a OSN (Úřad pro koordinaci humanitárních záležitostí). (Z Zivilschutz Aktuell 3/2009 zpracoval Ing. Bohumil Šilhánek)


8

Polsko OCHRANA KRITICKÉ INFRASTRUKTURY Pojem kritická infrastruktura (dále jen „KI“) je definován v čl. 3 zákona o krizovém řízení, který byl přijat v roce 2007, a lze ji chápat j a k o s y s t é m y a f u n k č n ě s o u v i s e j í c í o b j e k t y , k t e r é j s o u j e j í m i součástmi, stavební objekty, zařízen í, technická vybavení a důležité služby bezpečnost

státu

a

jeho

občanů

a

sloužící

k zajištění

pro

řádného

fungování orgánů veřejné správy a také institucí a podnikatelů. Pojem KI je jedním z hlavních úkolů krizového řízení a podle výše uvedeného zákona ho je třeba chápat jako „veškeré činnosti“ směřující k zajištění funkčnosti, plynulosti procesů a integrity KI za účelem zabránění ohrožením, rizikům a slabinám, jakož i omezením a e l i mi n a c e j e j i c h n á s l e d k ů a r y c h l é o b n o v e n í t é t o i n f r a s tr u k t u r y v p ř í p a d ě havárií, útoků a jiných událostí, narušujících jejich řádnou funkci“. Institucionálně je nejvyšším orgánem, zabývajícím se ochranou KI, Vládní středisko bezpečnosti (RCB), podřízené kanceláři vlády a působící

v rámci

ministerstva

vnitra.

je

Proklamativně

ochrana

KI

jednou z hlavních priorit státu. Podle výše zmíněného zákona přijímá vláda svým usnesením Národní

program

ochrany

KI,

který

předkládá

Vládní

středisko

bezpečnosti. Smyslem tohoto programu je vytvoření podmínek pro zlepšení bezpečnosti KI, přičemž se jedná především o: •

zabránění poruchám fungování KI,

•

přípravu na krizové situace negativně ovlivňující KI,

•

reagování v situacích, kdy dojde ke zničení KI nebo k narušení její funkce,

•

obnovu její funkce. Národní program ochrany KI také stanovuje:

•

cíle, priority, požadavky a standardy, sloužící k zabezpečení řádné funkce KI,


9

•

odpovědnost ministrů a vedoucích ústředních úřadů za ochranu KI v rámci své působnosti,

•

podrobná kritéria, umožňující vyčlenit objekty, technická zařízení a služby,

které

jsou

součástí

systémů

KI

se

zřetelem

na

jejich

význam pro funkci státu a potřeby občanů. Součástí plánů v rámci Národního programu ochrany KI jsou seznamy KI, nacházející se na území vojvodství, okresu nebo obce, a priority v oblasti ochrany a obnovy KI. V jakém stavu tyto plány jsou a co obsahují, není ale veřejně známé, neboť tyto plány podléhají v závislosti na daném stupni veřejné správy, pro něž jsou zpracovány, utajení. Obecně KI zahrnuje tyto systémy: •

zásobování energiemi a palivy,

•

spoje a telekomunikace,

•

finančnictví,

•

zásobování potravinami a vodou,

•

ochranu zdraví,

•

dopravu a komunikace,

•

ochranu a záchranu,

•

veřejnou správu,

•

výrobu, skladování, dopravu a manipulaci s nebezpečnými látkami. Problémy

v realizaci

ochrany

KI

spočívají

především

v nedostatku reálných oprávnění a prováděcích možností Vládního střediska

bezpečnosti

soukromého v soukromých

sektoru. rukou

a

především

Značná a

stále

ve

část

chybí

spolupráci

systémů závazné

KI

zásady

veřejného v Polsku a

a je

procedury

spolupráce mezi státem a majiteli objektů, technického vybavení a zařízení

v oblasti

ochrany

KI.

Pro

vytvoření

podmínek

k této

spolupráci má být vytvořeno vojensko-soukromé fórum, které se má těmito otázkami zabývat. Jedná se o jakousi analogii v sousedním Německu již dávno ustavené tzv. ochranné komise na spolkové úrovni s reprezentativním zastoupením jednotlivých sfér činností. ( Z P r z e g l a d O b r o n y C y w i l n e j č . 9 / 2 0 1 0 z p r a c o va l I n g . B o h u mi l Š i l h á n e k )


10

Svět ROK KATASTROF Přehled nejničivějších katastrof ve světě v roce 2010: leden •

zemětřesení na Haiti

Nejničivější

zemětřesení

21.

století

si

vyžádalo

cca

300 tis.

obětí. Více než 1,2 mil. lidí zůstalo bez přístřeší. Materiální ztráty se pohybují v řádech mld. USD. únor •

tsunami v Chile

V důsledku zemětřesení vznikla tsunami, která si vyžádala 340 obětí na životech. 2 mil. lidí byly postiženy a materiální ztráty se pohybují v mld. USD. březen •

orkán „Xynthia“ v západní Evropě

Přechod

orkánu,

pohybujícího

se

rychlostí

až

180

km/h,

si

vyžádal 60 obětí a způsobil kolaps v dopravě na řadě území. •

sopečný výbuch na Islandu

Výbuch sopky v blízkosti ledovce Eyjafjallajökull. 700 obyvatel z obcí v blízkosti ledovce muselo opustit svá obydlí. Mrak popela ochromil na několik dní letecký provoz v části Evropy. Cca 100 tis. letů muselo být zrušeno a materiální ztráty se pohybují v mld. EUR. •

cyklon v Austrálii

Cyklon „Ului“ zasáhl pobřeží australského Qeenslandu. 60 tis. lidí bylo po dlouhé dny bez dodávky elektrické energie. duben •

kontaminace ropou v Mexickém zálivu

Explozí

a

zkázou

ropné

plošiny

Deepwater

Horizon

vznikla

nejhorší ropná havárie v dějinách. Do srpna vyteklo do moře 666 tis. t ropy, která zamořila obrovskou plochu moře a pobřeží.


11

•

zemětřesení v Číně

Při tomto zemětřesení přišlo o život 2,2 tis. lidí, více než 12 tis. bylo zraněno a 225 tis. postiženo. •

sesuvy půdy v Brazílii

V důsledku

nejsilnějších

srážek

za

posledních

50

roků

v brazilském Rio de Janeiru o život přišlo nejméně 145 lidí převážně v chudinských čtvrtích. květen •

bouře „Agatha“ ve Střední Americe

První tropická vichřice pacifické sezony hurikánů 2010 zasáhla státy Guatemalu a El Salvador a vyvolala přívaly a sesuvy půdy. 152 lidí přišlo o život, 150 tis. lidí muselo opustit svůj domov. červenec •

požáry v Rusku

Vzniklo přes 7 tis. požárů, při kterých bylo zcela zničeno 8 obcí a 134 ohněm postiženo. Evakuováno muselo být více než 5 tis. osob. Požáry si vyžádaly obrovské materiální ztráty. srpen •

povodeň v Pákistánu

Více

než

3

mil.

lidí

postiženy

povodňovou

katastrofou

v Pákistánu. •

povodeň v Německu (Sasko, Braniborsko)

V důsledku silných dešťů se rozvodnily řeky Odra a Nisa a zaplavily značné části Saska a Braniborska. Přes 11 tis. domácností v Sasku se na několik dnů ocitlo bez dodávky proudu, 3 lidé poblíž Chemnitz přišli o život. •

sesuvy půdy v Číně

Sesuvy půdy v severozápadní Číně si vyžádaly nejméně 700 mrtvých,

přes

1 tis.

lidí

bylo

pohřešováno.

Po

prudkých

v tibetské části provincie Gansu následovalo několik sesuvů. (Z Zivilschutz Aktuell 3/2010 zpracovala Bc. Kateřina Straková)


12

deštích

Německo STRATEGICKÉ MILNÍKY Německá definice kritické infrastruktury Organizace pospolitost,

a

jejichž

zařízení výpadek

s důležitým či

významem

poškození

by

měly

pro za

státní

následek

dlouhodobé či trvalé nedostatky v zásobování, podstatné narušení veřejné bezpečnosti nebo jiné dramatické následky. Rok 2009 byl pro ochranu kritické infrastruktury (dále jen „KI“) na spolkové úrovni rokem bohatým na události. Dne 12. 1. 2009 vstoupila

v platnost

prokazování

KI

a

„Směrnice vyhodnocení

2008/114/EG nutnosti

o

zlepšit

vyšetřování jejich

a

ochranu“,

k jejímuž zavedení jsou členské státy zavázány, a 2. 4. 2009 byl schválen zákon o civilní ochraně a ochraně před katastrofami, který postavil sociální podporu v oblasti KI poprvé na zákonný podklad. Ochrana KI- celospolečenský úkol KI

tvoří

životně

důležité

tepny

moderní

společnosti.

Jejich

funkčnost a neustálá dostupnost jsou podstatné pro veškerý státní, hospodářský a společenský život. Zabezpečení infrastruktury a její odolnost vůči rozličnému nebezpečí, jako jsou extrémní přírodní jevy, technická selhání či nedbalost, ale také cílené akce či manipulace, je b e z pr o s tř e d n ím zá j me m už i va t e l ů – a ť u ž to j s ou podniky, úřady nebo s p o l e č n o s t . S t á t j a k o ž t o g a r a n t s t á t n í p r e ve n c e

bezpečnosti se cítí

p o vi n e n za b e zp e či t z á s o b o vá n í o b y va t e l s t va ž i vo t n ě d ů l e ž i t ý m z b o ž í m a službami a tím zajistit ochranu obyvatelstva. V tomto smyslu se stát od roku 2004 zabývá otázkami ochrany KI. Možnosti státu převzít bezprostřední vliv na provoz infrastruktur a na

podnikovou

politiku

jsou

na

základě

vlastnických

vztahů

v konečném důsledku omezené - zhruba 80 % KI je v soukromých rukou. Spolupráce státu a hospodářství je tedy nezbytná. Stát sice v rámci

svých

pravomocí

podporuje

firmy,

jejich

zodpovědnost

za

funkčnost infrastruktury, dostupnost služeb ale zůstává na vlastnících – totéž platí i v období krize. Monitor zahraničního odborného tisku 3/2010

13

Technická základní

Socioekonomické

infrastruktura

infrastruktury poskytování služeb

Dodávka energie

Zdravotnictví, výživa

Informační a komunikační

Záchranná služba, ochrana před

technologie

katastrofami

Doprava a komunikace

Parlament, vláda, veřejná správa, soudnictví

Dodávka (pitné) vody, likvidace

Finančnictví a pojišťovnictví

odpadních vod Média a kulturní statky Kritická infrastruktura Národní strategie na ochranu kritických infrastruktur V průběhu uplynulých let bylo zpracováno a zpřístupněno mnoho analýz, studií a doporučení týkajících se ochrany KI. Od počátku byli všichni, kteří jsou zodpovědní za ochranu KI, zapojeni do projektu. Dne

17.

ochranu

6.

2009

kritických

schválila

spolková

infrastruktur

vláda

„Národní

(KRITIS-strategie)“.

strategii

Tato

na

strategie

sleduje dva směry - jednak má být zdokonalováno a upevňováno to, co se již v minulosti osvědčilo (spolupráce sektorů, funkční komunikační a

informační

rozvíjet

struktury,

kvůli

atd.),

připravenosti

a na

jednak

se

zdolávání

musí

spolupráce

nových

výzev

dále (např.

narůstajících extrémních přírodních hrozeb). Strategie se zaměřuje v první řadě na stát, avšak osloveni jsou všichni

aktéři:

stát

a

věda

stejnou

měrou

jak

ekonomika

a

provozovatelé i obyvatelstvo v rámci prevence. Jedná se o: •

včasné

rozpoznání

rizika,

zamezení

závažným

poruchám

a

výpadkům, případně jejich omezení na minimum (prevence), •

řešení následků poruch, výpadků pomocí nouzového managementu, zálohování a kapacity svépomoci udržovat na minimu (reakce),

•

neustále analýzy

využívat poruch

a

aktualizované

analýzy

havárií

zlepšovat

a

tím

možnosti

ochranné

(permanentní činnost).


ohrožení

14

a

standardy

KI ve federálním uspořádání Spolupráce

mezi

státem,

spolkovými

zeměmi

a

obcemi

při

ochraně KI neprobíhala v posledních letech systematicky. Schválením novelizace zákona o civilní ochraně a ochraně před katastrofami 2009, kde v § 18 odst. 2 je uvedeno, že stát v rámci svých pravomocí spolkovým zemím při ochraně kritických infrastruktur poradí a podpoří je,

byla

poprvé

vytvořena

právní

báze

pro

konstruktivní

a

systematickou spolupráci státu a spolkových zemí v této oblasti. Poradní

a

podpůrná

funkce

státu

je

nabídka,

kterou

mohou

spolkové země přijmout bez závazků. Ukázalo se, že kooperace je smysluplná konceptů,

pro a

po

propojení jejich

plánování

sladění

se

spolkových umožnila

zemí

a

komplexní

státních a

úrovně

přesahující ochrana kritických infrastruktur. V neposlední řadě mohou být díky spolupráci státu a spolkových zemí odstraněny duplicity a prohloubena součinnost. Mezinárodní aspekty k ochraně KI Zvláštní význam má oboustranná spolupráce, především mezi Spolkovým úřadem pro ochranu obyvatelstva a pomoc při katastrofách a švýcarským Spolkovým úřadem pro ochranu obyvatelstva, ale také s partnery z Rakouska a z České republiky. Ochrana KI je již několik let diskutována také na evropské úrovni. V rámci intenzivních schválena

evropského poradách

„Směrnice

programu

na

k ochraně

příslušných

2008/114/EG

evropské kritické infrastruktury

KI

grémiích o

koncem

prošetření

a klasifikaci

(EPSKI) a

potřeby

byla

roku

po

2008

prokazování zlepšit

jejich

ochranu“. Tato směrnice je platná od ledna 2009 a má být členskými státy do začátku roku 2011 změněna. Těžiště spočívá momentálně v dopravní a energetické infrastruktuře, které mají pro Evropu zásadní význam. Shrnutí Již léta se stát a spolkové země zabývají s rozdílnou intenzitou a různými způsoby ochranou KI. V mnoha oblastech byly jednotlivé


15

sektory analyzovány, byly zpracovány koncepty a doporučení, vyvinuty metodické podklady a byl ustálen postup spolupráce mezi státem a spolkovými zeměmi a mezi státem a hospodářstvím. Spolkový úřad pro ochranu obyvatelstva a pomoc při katastrofách bude v příštích letech společně s dalšími subjekty zodpovědnými za ochranu

KI

plánovat

kroky

přeměny,

realizovat

další

opatření

vytvářet do budoucna podmínky pro lepší ochranu KI. (Z Bevölkerungsschutz 3/2010 zpracovala Bc. Kateřina Straková)


16

a

Rusko RUSKÉ NÁRODNÍ CENTRUM NOUZOVÉHO MANAGEMENTU Ruské národní centrum nouzového managementu (The Russian National

Emergency

Management

Center,

dále

jen

„Centrum“)

je

součástí Ruského systému managementu katastrof (Russian System for

Disaster

Management).

Bylo

založeno

na

základě

Nařízení

prezidenta Ruské federace č. 515 z 23. října 2008, Nařízení vlády Ruské federace č. 43-p z 27. ledna 2009 a Nařízení EMERCOMu Ruska č. 117 z 4. března 2009. Založení Centra bylo nutné vzhledem ke stále narůstajícímu spektru

negativních

(Ministerstvo

pro

událostí

civilní

řešených

obranu,

EMERCOMem

mimořádné

situace

a

Ruska likvidaci

následků přírodních pohrom). Jednou z hlavních současných priorit je urychlení

a

optimalizace

činnosti

nouzové

odezvy

za použití

nejmodernějších technologií. Hlavními úkoly Centra jsou: •

monitorování a prognózy v oblasti nouzových situací,

•

informační spolupráce na federální, meziregionální a regionální úrovni, zaměřená na bezpečnost obyvatelstva a území,

•

řízení

a

organizace

meziodvětvové

spolupráce

při

prevenci

nouzových situací a pomoci během nich, •

vývoj a zdokonalení Ruského systému managementu katastrof. Kapacita Centra umožňuje provádění následujících činností:

•

celodenní

monitorování

území

Ruské

federace

a

provozních

podmínek průmyslových závodů s takovým kontrolním vybavením, jako

je

Prognózovací

a

monitorovací

systém

„Antistikhiya“,

Integrovaný informační systém o stavu světových oceánů (ESIMO), „Tsunami“ systém a Systém pro objektivní posouzení podniků a institucí; •

předpověď

potenciálních

hrozeb

katastrof

a

sestavení

scénářů katastrof a havárií;


17

prognóz

•

dohled nad zařízením strategicky důležitým pro národní bezpečnost pomocí video systémů;

•

počítačové zpracování a správa databází pro prevenci katastrof různého druhu a rozsahu a odezvu na ně;

•

počítačové

zpracování

přenosu

dat

z průmyslových

zařízení

a

podniků pomocí „112“ Generálního celodenního systému nouzového managementu, regionálních center managementu katastrof, center managementu katastrof subjektů Ruské federace a předání i dalším administrativním správám; •

zavádění

automatizovaného

v nebezpečných

podmínkách

systému nebo

varování

v aktuální

obyvatel

nouzové

situaci

pomocí „OXION“ systému; •

dohled nad pozemní, leteckou i námořní dopravou na území Ruské federace i v zahraničí pomocí světového orbitálního družicového navigačního systému GLONASS-GPRS, kontrola transportu vysoce nebezpečných nákladů a humanitárních konvojů;

•

zajištění

přenosu

dat

mezi

všemi

dostupnými

prostředky

komunikace jak v rámci Ruské federace, tak v zahraničí; •

počítačové zpracování, formulace a předání návrhů rozhodovacích procesů administrativním správám. V nejbližší

budoucnosti

je

plánováno

dokončení

tzv.

„mozku“

Centra - počítačového systému pro management katastrof. Vytvářejí se různé databáze, jako databáze logistiky a sil, které mohou být rozmístěny

pro

odezvu

na

katastrofy,

nebo

databáze

potenciálně

nebezpečných zařízení atd. Sestavují se modely ohrožení a nouzových situací, možné scénáře katastrof, prevence, zmírnění a odezvy na ně. Údaje

o

databáze

uskutečněných pro

pozdější

operacích použití

jsou

zaznamenány

v případě,

že

se

do

znovu

archivní vyskytne

podobná situace. Organizačně 5 center:

se

Centrum

operačně-analytické,

dělí

na

oddělení

nouzové

odezvy,

managementu

telekomunikační,

monitorování vesmíru a vývoje informačních technologií.


a

18

Podřízené struktury Centra: •

regionální

centra

nouzového

management

centres

–

EMC)

a

managementu hlavní

oddělení

(emergency managementu

katastrof EMERCOMu města Moskva a regionu Kaliningrad, •

centra nouzového managementu podřízená hlavním teritoriálním oddělením EMERCOMu Ruska. Centrum je přímo řízené EMERCOMem Ruska a zastřešuje a

koordinuje

činnost

podřízeného

centra

nouzového

managementu,

stejně jako činnosti pohotovostních služeb odpovídajícího stupně. Centrum také zajišťuje výměnu dat s agenturami managementu katastrof

z jiných

zemí.

K tomu

využívá

a

koordinuje

následující

podřízené struktury: •

regionální centra managementu katastrof,

•

pohotovostní službu Ruského národního centra nouzové prognózy a monitorování (Centrum „Antistikhiya“ EMERCOMu),

•

pohotovostní službu Centra pro počítačovou modelaci katastrof a havárií (Ruský protipožární institut),

•

pohotovostní službu Centra rozhodovacího procesu a intelektuální podpory (Ruský institut civilní obrany a mimořádných situací) a pohotovostní služby dalších odborných organizací,

•

pohotovostní

službu

Výcvikového

centra

odezvy

na

katastrofy

(Akademie civilní ochrany EMERCOMu). (Z

International

Civil

Defence

Journal

May/2010

zpracovala

Výtvarová)


19

Jitka

Svět PŘEHLED MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTÍ VE SVĚTĚ ZA DUBEN ČERVEN 2010 1. dubna Ruská federace, Stavropolský kraj V kotelně studentské koleje došlo z důvodu technické závady k úniku oxidu uhelnatého. 28 studentů vykazovalo příznaky otravy, 160 osob bylo evakuováno. 2. dubna USA, stát Washington V továrně na zpracování ropy došlo k výbuchu. 3 lidé zahynuli, 4 osoby zraněny. Následný požár se hasičům podařilo zlikvidovat za necelé 2 hodiny. Příčiny havárie byly předmětem vyšetřování. 5. dubna USA, stát Západní Virginie V místním

dole

zahynulo

po

výbuchu

6

lidí.

Po

provedení

záchranných prací bylo dalších 21 osob pohřešováno. 6. dubna Brazílie, Rio de Janeiro Následkem bleskových povodní, vyvolaných silnými dešti, došlo k přerušení komunikací, spojujících okrajové části města s centrem. O život přišlo 31 lidí. Indonésie, ostrov Sumatra Zemětřesení

o

síle

7,2

stupně

Richterovy

stupnice

a

série

následných otřesů zasáhly brzy ráno severozápadní pobřeží ostrova. Nebyly zaznamenány informace o obětech. 10. dubna Ruská federace, Smolenská oblast Letadlo

TU-154

havarovalo


v

husté

mlze

v oblasti

20

letiště

Severnyj. Na palubě byla delegace polských politiků včetně polského prezidenta

Lecha

Kaczynského,

letící

do

Katyně

zúčastnit

se

smutečního shromáždění. Všech 96 pasažérů zahynulo. Kamčatský kraj Velká lavina zavalila vrtulník kamčatských aerolinek, převážející skupinu lyžařů. Krátce po

nástupu pasažérů byl vrtulník zasažen

lavinou a stržen 200 m po úbočí hory. Na palubě se v době neštěstí nacházelo 14 osob, 10 z nich nehodu nepřežilo. 12. dubna Itálie, Merano Při

vykolejení

osobního

vlaku

přišlo

o

život

7

lidí,

dalších

20 osob bylo zraněno. Příčinou neštěstí byl sesuv půdy. 13. dubna Ruská federace, Archangelská oblast V domově důchodců onemocnělo 91 obyvatel a 3 zdravotničtí pracovníci střevním onemocněním. V zařízení byla přijata karanténní opatření, nemocní izolováni a jejich zdravotní stav monitorován. Mexiko, stát Nový-León Nejméně manévru

5

osob

nákladního

zahynulo letadla

při

havárii

společnosti

během

přistávacího

AeroUnion

nedaleko

mezinárodního letiště Monterrey. Bezprostředně po neštěstí se na místo havárie dostavila policie a hasičský sbor. 14. dubna Čína, Qinghai Kolem 750 osob zahynulo při zemětřesení o síle 7,1 stupně Richterovy stupnice. Více než 8 tis. lidí bylo zraněno. Zemětřesení zasáhlo také některé oblasti provincie Sečuán a Tibetu. Indie, Mathura V místě sběrny kovového odpadu vybuchl granát, který někdo odevzdal do sběru. Obětí výbuchu bylo 6 osob.


21

17. dubna Haiti 4

španělští

vojáci

zahynuli

při

havárii

vojenského

vrtulníku

v horách na jihovýchodě země. Příčina byla vyšetřována. 19. dubna Filipíny Nákladní letadlo AN-12 havarovalo v rýžovém poli asi 35 km jižně od letiště Clark při pokusu o nouzové přistání. V letadle došlo ke vznícení elektroinstalace a selhal jeden motor. 3 členové posádky nehodu nepřežili a byli další zranění. 25. dubna USA, stát Mississippi Silné tornádo zasáhlo stát a způsobilo velké škody. Mnohým d o mů m s t r h l o s t ře ch y , p o š ko d i l o s i l n i ce , z p ů s o b i l o p ř e ru š e n í e l e kt r i c k é h o vedení. 6 osob zahynulo a množství raněných nebylo upřesněno. Filipíny, Quezon-City Silný požár zničil nejméně 600 domů v chudinské čtvrti, kolem 15 tis.

obyvatel

zůstalo

bez

přístřeší.

Oheň

vznikl

ve

třípatrové

budově z důvodu zkratu v elektroinstalaci a rychle se rozšířil v hustě osídlených čtvrtích. Jedna osoba požár nepřežila. S ohněm bojovalo 200 požárních oddílů po dobu 7 hodin. 26. dubna Ruská federace, Moskevská oblast V o b l a s t i D m i t ro vs k é t ř í d y d o š l o k vý b u c h u p l y n o vo d u . N á sl e d k e m výbuchu vznikl kráter o průměru 8 m, poškozeno 83 automobilů, zraněno 29 lidí, z nichž jedna osoba zemřela a 3 osoby byly hospitalizovány. Filipíny Zemětřesení v Tichém

oceánu

6,9 mezi

stupňů

Richterovy

Tchaj-wanem

a

stupnice Filipínami.

zasáhlo

oblast

Epicentrum

se

nacházelo 270 km severovýchodně od filipínského města Basco v oblasti Batanských ostrovů. Nebyly dostupné informace o obětech a raněných.


22

29. dubna USA, Boston Dvě

desítky

osob

se

otrávily

oxidem

uhelnatým

při

požáru

v metru. Cestující několika vlaků byli evakuováni pomocí záchranářů. 29. – 30. dubna Ruská federace, Astrachaňská oblast Mezi

žáky

a

pracovníky

střední

všeobecně

vzdělávací

školy

v obci Tuzuklej vypukla střevní infekce. Nakaženo bylo 71 osob, z toho 63 dětí. 39 z nich bylo hospitalizováno. 1. května Ruská federace, Krasnojarský kraj Skupina 22 turistů na dvou katamaránech se plavila na horské řece. Jeden katamarán se převrhl, 3 lidé nehodu nepřežili. USA Tornádo a povodně, které zasáhly jižní státy, připravily o život nejméně 15 lidí a poškodily elektrické vedení. 3. května Kolumbie Do náboženského procesí o počtu asi 300 lidí, pohybujícího se v bouřce na volném prostoru, uhodil blesk. 3 lidé zemřeli, kolem 70 bylo popáleno. 8. května USA Do přístaviště v New-Yorku narazil trajekt. Několik desítek lidí bylo zraněno. Příčinou havárie mohlo být nedodržení předpisů ze strany kapitána trajektu. Ukrajina, Jalta Vrtulník, ze kterého se prováděl videozáznam mezinárodního závodu

na

motorových

jachtách,

se

zřítil

na

okraji

zahynul, 2 další osoby byly zraněny.


23

města.

Pilot

9. května Ruská federace, Kemerovská oblast V dole Raspadskaja došlo v noci z 8. na 9. května ke dvěma výbuchům v časovém rozmezí 4 hodin. Druhý výbuch proběhl v době, kdy se pod zem vydali záchranáři na pomoc raněným. V době výbuchu se pod zemí nacházelo 359 horníků. 67 osob zahynulo, 23 bylo nezvěstných, 69 raněných bylo hospitalizováno. Sachalinská oblast 23letý

řidič

převážejícího

osobního

pasažéry.

automobilu

6

osob

naboural

nehodu

do

nepřežilo,

vozidla, 2

byly

hospitalizovány s těžkými zraněními. 11. května Bělorusko, Minsk Při

hašení

záchranáři

a

požáru

další

3

skladu

byli

výpočetní

zraněni.

techniky

Vzhledem

zahynuli

k velkému

4

množství

hořícího molitanu ve skladu došlo k silnému zakouření, viditelnost byla prakticky nulová a hašení bylo velmi obtížné. 12. května Ruská federace, republika Tatarstán Ve městě Naberežnyje Čelny v prostoru strojovny Nižněkamské vodní elektrárny vybuchl transformátor. 2 lidé zemřeli, 5 zraněných bylo hospitalizováno. Havárii způsobil únik oleje. Libye, Tripolis Více než 100 lidí zahynulo při havárii letadla na mezinárodním letišti.

Nehodu

přežilo

pouze

jedno

malé

dítě.

Dle

předběžného

vyšetřování byla příčinou chyba pilota. 14. května Indie, stát Madhjapradéš Přeplněný autobus, který na střeše převážel železnou skříň, nedaleko

města

Džabalpur

zavadil

o

vedení

vysokého

Následkem zásahu elektrickým proudem zemřelo 20 osob.


24

napětí.

17. května Afghánistán Letadlo afghánské letecké společnosti, na jehož palubě bylo 38 cestujících a 5 členů posádky, havarovalo severně od Kábulu. Spojení s letadlem bylo přerušeno v době, kdy přelétalo horský průsmyk Salang. 18. května Indonésie 5 osob nepřežilo zával v improvizované šachtě při hledání zlata v provincii Aceh. Čína Silné deště způsobily záplavy v 11 provinciích. Zraněno bylo kolem 15 mil. lidí, více než 100 osob zahynulo. Přímé ekonomické škody odpovídají přibližně 1,2 mld. USD. 20. května Ruská federace, Republika Sacha (Jakutsko) V důsledku povodní na řece Leně bylo zatopeno 18 obydlených míst

včetně

předměstí

Jakutska.

Kolem

6

tis.

obyvatel

bylo

evakuováno. V místě události byl vyhlášen mimořádný stav. 22. května Indie, Mangalore Boeing

737-800

společnosti

Air

India

Express,

směřující

z Dubaje do Mangalore, havaroval při zahájení přistávacího manévru několik km od letiště. Na palubě bylo 160 cestujících a 6 členů posádky.

Nehodu

přežilo

a

bylo

hospitalizováno

8

lidí.

Dle

předběžného šetření je na vině pilot letadla. 23. května Norsko, přístav Eidfjord Ve strojovně německé výletní lodě MS Deutschland vypukl požár. Všech 607 osob, nacházejících se na palubě, se podařilo evakuovat.


25

24. května Polská republika Rozvodnění řeky Visly a jejích přítoků způsobilo záplavy na severu země a ve Varšavě. O život přišlo 15 lidí. Ministerstvo pro mimořádné situace Ruska vypravilo humanitární pomoc postiženým Polákům a poskytlo technické prostředky pro odčerpávání vody a mobilní elektrocentrály. 25. května Turecko V Antálii se zřítil do 15 m hluboké propasti autobus s ruskými turisty. Zahynulo 16 turistů a turecký řidič a průvodce. 26 osob bylo hospitalizováno, 8 s těžkými zraněními. Příčinou byla pravděpodobně náhlá

srdeční

Ruska

příhoda

vyslalo

do

řidiče.

místa

Ministerstvo

nehody

letadlo

pro

mimořádné

s lékaři,

situace

psychology

a

technickým zabezpečením pro převoz těžce raněných. 30. května Kamerun Havárii autobusu ve střední oblasti státu nepřežilo více než 30 osob. Řidič autobusu nezvládl řízení v příkré zatáčce a zřítil se do propasti. Indie Na

jihu

státu

při

srážce

autobusu

a

cisterny,

převážející

motorovou naftu, zahynulo 30 cestujících, dalších 28 bylo zraněno. 2. června Ruská federace, Kemerovská oblast V továrně na výrobu slitin železa ve městě Novokuzněck došlo k výbuchu.

Jedna

osoba

zemřela,

18

lidí

bylo

zraněno.

K úniku

nebezpečných látek nedošlo. Krasnodarský kraj 4 dělníci zahynuli a jeden byl těžce zraněn po pádu dřevěných podpěr při stavbě mostu na komunikaci nedaleko města Adler.


26

Filipíny Přeplněný mikrobus se v severní oblasti státu zřítil při stoupání. 15 lidí nehodu nepřežilo, dalších 15 bylo zraněno. Příčinou mohlo být rozbahnění vozovky po silných deštích. Bangladéš, Dháka Při zřícení pětipatrové obytné budovy přišlo o život 7 lidí, 6 osob bylo zraněno. 3. června Bangladéš, Dháka Po výbuchu na transformační stanici propukl ve městě požár, který připravil o život 77 lidí, desítky dalších byly zraněny. 6. června Ruská federace, Tambov V důsledku havárie v tambovské továrně na výrobu střelného prachu jeden člověk zemřel a jeden byl zraněn. Příčinou bylo porušení neprodyšnosti

zařízení

při

stlačení

prachu.

Továrna

patří

k potenciálně nebezpečným objektům v oblasti (postavena v r. 1914). 7. června USA, stát Texas Mohutný výbuch otřásl podzemním plynovodem. Příčinou bylo pravděpodobně jeho poškození během výkopových prací. Jeden dělník zahynul a 7 bylo hospitalizováno. 8. června Ruská federace, Republika Severní Osetije-Alanie Na území čtyř rajonů došlo v důsledku silných srážek k sesuvům půdy a poškození 35 km silnic a 24 mostů, z nichž byly 3 zcela zničeny. 9. června Ruská federace, Republika Burjatsko V době noční střelby došlo v jednom z tanků k výbuchu munice. Zemřeli 3 tankisté. Příčiny se vyšetřují.


27

12. června Rakousko Dvoumístné

bezmotorové

letadlo

se

zřítilo

nedaleko

města

Ferlach, oba piloti zahynuli. Podle svědků události se před havárií ozvalo

hlasité

třesknutí

a

poté

se

odtrhlo

jedno

křídlo

letadla.

Okolnosti havárie se vyšetřují. 13. června Ruská federace, Moskevská oblast 3 lidé nepřežili havárii hydroplánu v Serpuchovském rajoně. Dle předběžného

vyšetřování

pilot

uskutečnil

nepovolený

let

v nepříznivých povětrnostních podmínkách. 14. června Indie, stát Uttarpradéš Nejméně 27 osob utonulo v řece Ganga poté, co se převrátila loď, převážející více než 50 pasažérů, kteří směřovali do chrámu zúčastnit se rituálního obřadu. Mexiko Na

železniční

stanici

Sufragio

na

severu

země

narazila

lokomotiva osobního vlaku do posledního vagónu vlaku, který byl nucen zastavit z technických důvodů. Nejméně 10 osob zahynulo, 5 bylo zraněno. Dle předběžného vyšetřování nebyl strojvůdce vlaku informován o tom, že se před ním na koleji nachází překážka a nedokázal včas zabrzdit. 15. června Čína Nejméně 16 lidí zahynulo a 7 bylo zraněno při sesutí zeminy na jihozápadě státu v místě, kde se prováděly stavební práce. Brazílie Při

zřícení

konstrukce

supermarketu

ve

městě

Recife

bylo

zraněno 7 návštěvníků a pracovníků obchodního centra. Příčiny byly zjišťovány za pomoci specialistů.


28

16. června Indie, stát Tamilnádu Při

srážce

mikrobusu,

převážejícího

svatebčany,

s nákladním

automobilem přišlo o život 14 osob, dalších 13 bylo zraněno. 17. června USA, Ruidoso 5 osob nepřežilo havárii letadla Cessna 310 ve státě Nové Mexiko. Příčiny se vyšetřují. 18. června Kolumbie V dole, kde pracuje kolem 600 lidí, došlo přibližně v hloubce 2 tis. m k výbuchu právě v okamžiku střídání směn. Zahynulo 18 osob. 19. června Brazílie V důsledku 32 tis.

obyvatel

přívalových ve

státě

dešťů

zůstalo

Alagoas.

6

bez

osob

přístřeší

bylo

více

prohlášeno

než za

nezvěstné. Počet raněných je odhadován na 55 tis. Zprávy o obětech na životech nebyly k dispozici. 21. června Čína V uhelném dole poblíž města Pindingshan v provincii Che-nan vybuchl

metan.

Pod

závaly

zůstalo

nejméně

horníků.

58

Bylo

potvrzeno 46 obětí na životech. Příčina vyšetřována. 22. června Indie Nákladní automobil se srazil na jihovýchodě země s traktory, převážejícími

na

valnících

účastníky

svatby.

Zahynulo

18

dalších 20 bylo zraněno. Ruská federace, Petropavlovsk-Kamčatskij Na stavbě došlo k pádu sloupového jeřábu. 3 lidé zemřeli.


29

osob,

23. června Ruská federace, Rjazaňská oblast Při

zahoření

střelného

prachu

v době

likvidace

munice

na

vojenském polygonu bylo zraněno a popáleno více než 30 osob. Zranění byli hospitalizováni. 24. června Kazachstán Letadlo

zemědělského

letectva

AN-2

havarovalo

v Severokazašské oblasti. Pilot a velitel posádky zahynuli, technik byl hospitalizován. Při vzletu letadlo zavadilo o koruny stromů, zřítilo se a shořelo. 28. června USA Více než 100 milovníků elektronické hudby bylo hospitalizováno se

zraněními,

která

utrpěli

v tlačenici

v době

konání

hudebního

festivalu v Los Angeles. Zraněno bylo celkem 226 osob. Bolívie Plně obsazený autobus se zřítil do propasti. 26 osob nehodu nepřežilo,

více

než

40

lidí

bylo

zraněno.

Příčinou

byla

porucha

brzdové soustavy. 29. června Čína, provincie Kuang-Tung Nejméně 6 osob zahynulo, dalších 9 bylo zraněno v důsledku tragického incidentu v centru zábavy ve městě Shenzhen. (Z Graždanskaja zaščita 5-8/2010 zpracovala Jitka Výtvarová)


30

MONITOR ZAHRANIČNÍHO ODBORNÉHO TISKU Náklad:

10 výtisků

Vy d á v á P r a c o v i š t ě i n f o r m a c í , a n a l ý z a s p e c i á l n í c h d a t a b á z í I O O , Lázně Bohdaneč Redakční rada: Ing. Bohumil Šilhánek B c . K a t e ř i n a St r a k o v á Jitka Výtvarová


31

MONITOR. zahraničního odborného tisku. Ročník 16 Číslo

Recommend Documents