MONITOR z a hr a ni č n í h o o db o r né h o t i s k u
Ročník 12
Číslo 4
IN S T I T U T O C H R A N Y O B Y VAT E L S T VA LÁZNĚ BOHDANEČ
2006
-2-
O B S A H
s t r.
Slovensko
1. Vysokoško lské v zděláv ání v c iv ilní oc hraně
3
Švýcarsko
2 . N o v á s t r u k t u r a Sp o l k o v é h o ú ř a d u p r o ochranu obyv ate ls tv a
5
Rusko
3 . Vo j s k a c i v i l n í o b r a n y
7
Rakousko
4. Ochrana pro ti ion izu jíc ímu záření
9
Polsko
5 . P ř í p r a v a r e f o r e m v o b l a s t i t z v. „ s o f t “ bezpečnosti
11
Slovensko
6. Školic í střed isko Horské záchranné s lužb y
13
Evropská unie
7 . Sp o l e č n ý m e c h a n i z m u s E v r o p s k é u n i e n a z v l á d á n í k a ta s t r o f
15
8. Vir tuá lní v zděláv ání a cv ičení v řízení nasazení
17
9. Přehled mimořádných udá los tí v e sv ětě za srpen - lis topad 2006
19
Holandsko Svět
-3-
Slovensko V Y S O K O Š K O L S K É V Z D Ě L Á V Á N Í V C I V IL N Í O C H R A N Ě Vysokoško lské
v zděláv ání
v civ iln í
ochraně
se
na
S lov ensku
získáv á od roku 1996 (prv ní abso lv enti mag ister ského s tudia) Akademii
Policejního
zákonným
opatřen ím
č. 370/1992
Sb.
sboru
v Bratislavě,
Předsedn ic tv a
Poč ína je
akadem ick ým
která
Slov enské rokem
zřízena
byla národní
1993/94
na
rady
realizu je
v ýchovně-v zděláv ací proces a posk ytuje v ysokoš kolské v zdělání m imo jiné i v civ iln í o chraně ob yv atelstv a. V rámc i bakalářského s tudijn ího pr ogramu se jedná o stud ijní obor
Bezpečnostní
v eřejno-sp ráv ní
s lužb y
a
spec ia lizace
c iv iln í
ochrana je tv ořena těm ito předmě ty: • základ y kr izov ého managementu, • teorie a organ izace c iv ilní ochran y I, • o c h r a n a o b y v a t e l s t v a I, • obrana a kr izov ý management reg ionu, • monitor ing zdro jů ohrožen í, • management kr izov ých s ituací v c iv ilní ochraně I, • civ iln í ochrana ob yv atels tv a. V rámci studijn í
obor
magisterského Bezpečnostní
s tudijn ího
programu
v eřejn o-správ ní
se
služb y
a
jedná
o
týž
spec ializa ce
civ iln í ochrana je tv ořena těmito předmět y: •
management kr izov ých s ituací v c iv ilní ochraně II,
•
ochrana obyv ate ls tv a II,
•
k r i z o v ý m a n a g e m e n t v e ř e j n é s p r á v y,
•
teorie a organ izace c iv ilní ochran y II. V rámc i dokt orandského stud ijního programu se jedná o stud ijní
obor
Ochrana
osob
a
ma jetku
s předmětem
Legis la tiv a
krizov ých
situací př i och raně osob a ma jetku , jehož osnov u tv oří: •
v ýv oj leg is lativ y kr izov ých situac í na našem území,
•
a k t u á l n í s ta v b e z p e č n o s t n í h o s y s t é m u s t á t u a j e h o s t r u k t u r a ,
•
l e g i s l a t i v n í ř e š e n í b e z p e č n o s t i s t á t u v e v á l c e , v á l e č n é m s ta v u , v ý j i m e č n é m s ta v u a n o u z o v é m s ta v u ,
-4-
•
v ýv oj legisla tiv ních norem pro řízení s tátu v kr izov ých situacích m i m o v á l k u a v á l e č n ý s ta v,
•
f a k t o r y, o v l i v ň u j í c í p r o c e s t v o r b y a a k t u a l i z a c i l e g i s l a t i v n í c h n o r e m o
civ iln í
ochraně
ob yv atels tv a,
o
ochraně
před
požáry
a
o in tegrov aném záchranném s ystému . Na Akademii Po licejn ího sboru v Bratislav ě je v současné době v ytv ořen prostor pro s tud ium ne jen pro přís lušní k y Po lice jního sboru S l o v e n s k é r e p u b l i k y, a l e ta k é p r o p r a c o v n í k y o s ta t n í c h b e z p e č n o s t n í c h služeb , v eřejné správ y a c iv iln í m lád eže. ( Z C i v i l n á o c h r a n a 6 / 2 0 0 6 z p r a c o v a l In g . B o h u m i l Š i l h á n e k )
-5-
Švýcarsko N O V Á S TR U K TU R A S P O L K O V É H O Ú Ř A D U P R O O C H R A N U O B Y VAT E L S T VA V souv is los ti s nov ými úko ly v ochr aně obyv atels tv a na období 2 0 0 7 - 2 0 11 d o š l o k e z m ě n ě o r g a n i z a c e ř í d í c í s t r u k t u r y p r o t u t o o b l a s t n a ú r o v n i k o n f e d e r a c e – Sp o l k o v é h o ú ř a d u p r o o c h r a n u o b y v a t e l s t v a (Bundesamt für Bev ölkerungsschu tz – BABS) . Od 1. ledna 2007 se tento úřad č lení na 5 nosných úseků a ty s e dále člen í na celkem 14 útv arů. Smys lem reorgan izace této ús třední struk tur y je z lepšení efe ktiv nosti je jí práce , prohloubení spo lupráce mezi pět i partners kým i organ izacem i v rám c i ochran y ob yv atels tv a a zkv alitnění ochran y ob yv ate ls tv a. Úsek koncepce a koord inace (och rana obyv atels tv a a civ ilní ochrana, ochrana ku lturních hodno t) zahrnuje p lánov ání a další rozv oj ochrany ob yv atelstv a v četně koordin ace národní bezpečnosti v ob last i t z v.
bezpečnosti,
s o ft
což
znamená
zejména
koordinac i
ochrany
obyv atelstv a a dalš ích bezpečnos tn ě-polit ic kých nást rojů . Do náplně p r á c e t o h o t o ú s e k u p a t ř í ta k é u s m ě r ň o v á n í a k o o r d i n a c e v ý s ta v b y bezpečnostního v oblasti
rozh lasu
ochrany
(Polycom),
ob yv ate lstv a
a
dohled
c iv ilní
nad
ochrany
aplikací a
zákonů
usměrňování
ochrany ku lturn ích hodnot. Úsek Labor
Sp iez
v ypracov áv á
pro
komplexní och ranu
proti
zbraním ABC požadov ané základní p oznatk y a pos k ytu je je civ iln ím a v ojenským
úřadům.
V případě
m imořádné
v zniku
udá los ti
s nebezpečím použití ABC láte k v e spoluprác i s armádn ím s třed iskem ABC
garantuje
přip rav enost
prostředků,
nezbytných
podporuje
odborně-technic ké poradenstv í a la boratorní v ýzkum na úrov ni s tátu při kon tro le prosazov ání odzbro jov acích dohod a mez inárodních snah k nerozš iřov ání ABC zbraní. Úsek
národní
varovací
centrála
(varování,
v yrozumění ,
základn y) prov ádí z jišťov ání a ident ifikac i negat iv ních udá lost í , k teré se
mohou
týkat
bezpečnosti
ob yv ate lstv a,
provádí
varování
a
-6-
v yrozumění ob yv ate ls tv a v případě b ezprostředně hroz íc ího nebezpečí j a k v e v l a s t n í k o m p e t e n c i , ta k z p ř í k a z u k o m p e t e n t n í c h ú ř a d ů . Úsek vzdělává ní ( lek toř i, řízení, podpora řízení, c iv iln í ochrana) v zděláv ání v rámc i náro dní bezpečnostn í kooperace
organizu je zaměřením
na
ochranu
ob yv atels t v a,
organizu je
odvody
se
k c iv iln í
ochraně, nasazení organ izací c iv iln í ochrany obc í a prov ozuje národní v zděláv ací střed isko . Ú s e k i n f r a s t r u k t u r a ( s ta v b y, m a t e r i á l , s y s t é m y ) m á n a s ta r o s t i zřizování
a
udržování
v yrozumív acích
ochranných
s ys témů
včetně
s ta v e b ,
v ý s ta v b u
koncových
a
prvků
údržbu (sirén y) ,
t e l e m a t i c k ý c h s y s t é m ů c i v i l n í o c h r a n y a m a t e r i á l u c i v i l n í o c h r a n y.
Ředitel
Koncepce a koordinace
Labor Spiez
Národní varovací centrála
Vzdělávání
Infrastruktura
Ochrana obyvatelstva
Fyzika (A-ochrana)
Základny
Školící personál
Ochranné stavby
Ochrana kulturních hodnot
Biologie (B-ochrana)
Varování a vyrozumění
Řídící orgány
Materiál a systémy
Chemie (C-ochrana)
Podpora řízení
ABCochranné technologie
Civilní ochrana
Organiza ční sché ma Spolkového úřa du pro ochranu oby vatels tva (Z Ac tion 6/2006 zpracov al Ing. Bohu mil Š ilhánek)
-7-
Rusko VOJSKA CIVILNÍ OBRANY Ruská federace patří mez i malou sku pinu ev ropských zemí, kte ré disponují spec iáln ím i v ojenským i jednotkami s ce lostá tní působností, určenými
k provádění
úkolů
sou v isejících
následků
s likv idac í
ž i v e l n í c h p o h r o m a v e l k ý c h p r ů m y s l o v ý c h k a ta s t r o f . Ty t o ú t v a r y a jednotk y jsou označov ány ja ko v ojs ka c iv ilní obran y a jsou v rezor tu Min is terstv a pro civ iln í obranu, m imo řádné situace a likv idac i následků p ř í r o d n í c h k a ta s t r o f . Vznik těchto jedno tek se datuje od počátku tř icá tých le t minu lého sto letí,
kdy
byly
základě
na
zv lá štního
dekretu
v lád y
vytvořeny
o r g a n i z a c e t z v. m í s t n í p r o t i l e t e c k é o b r a n y. J e d n o t k y t é t o o r g a n i z a c e měly za úko l prov ádět v arov ání před v zdušným napadením, has it požáry
a
likv idov at
nás ledk y
leteckých
útoků
nepř íte le.
Tv r d o u
prov ěrkou je jich č innos t i a organizac e b yla druhá sv ětov á v álka. Po
druhé
světové
přeměněny
organizace
v álce na
byly
v ojska
jednotk y
civ ilní
místní
obrany
a
protile teck é připrav ov ány
k č innosti př i použ ití zbraní hroma dného ničení. V rá mc i ce lkov ého s y s t é m u t e h d e j š í s o v ě ts k é o b r a n y b y l y p o d ř í z e n y m i n i s t e r s t v u o b r a n y. Ve s v é s o u č a s n é p o d o b ě e x i s t u j í v o j e n s k é j e d n o t k y c i v i l n í o b r a n y od
roku
1991,
kdy
převedeny
byly
z rezortu
obrany
do
výše
zmíněného, nov ě utv ořeného ministerstv a a jsou jeho celostá tním i zásahovými
jednotkam i.
Je jich
předurčení
a
mate riá lně- techn ické
v y b a v e n í s e p o s t u p n ě z m ě n i l y. V s o u č a s n é d o b ě j s o u s o u č á s t í t z v. Jednotného systému předcházen í a likv idace m imo řádných s ituac í a v mírové
době
se
nasazují
na
záchranné
a
likv idační
práce
při
m i m o ř á d n ý c h s i t u a c í c h , n a e v a k u a c i p o s t i ž e n é h o o b y v a t e l s t v a a td . a je jich spec iá lní jednotk y jsou nasaz ov ány v rámci human itárních m isí po celém sv ětě . V případě ozb rojen ého konflik tu prov ádějí rad iační, c h e m i c k ý a b i o l o g i c k ý p r ů z k u m , p y r o t e c h n i c k é p r á c e a td . V pos ledních záchranné
b r i g á d y,
letech
jsou
součástí
mechanizov ané
těchto
letecké
p luk y
v ojsk a
spec iá lní
výsadkářské
-8-
o d d í l y. O r g a n i z a c i v o j e n s k ý c h j e d n o t e k c i v i l n í o b r a n y t v o ř í m i m o j i n é 1 4 z á c h r a n n ý c h s t ř e d i s e k , 6 ř í d í c í c h s t ř e d i s e k , 3 s a m o s ta t n é s p e c i á l n í v z d u š n é l e t k y, v ý c v i k o v é s t ř e d i s k o a d a l š í . Mez i ne jznámě jší spec iá lní jednot k y v ojsk c iv iln í obran y patř í „ C e n t r o s p a s “ , „ L i d e r “ a „ G o s a k v a s p a s “ . Ty t o s l o ž k y s e s p e c i a l i z u j í n a činnos t v e zv lášť obtížných a s lož itých m imořádných situac ích. Pro sv oji v ysokou odbornou úrov eň získaly mez inárodní renomé a to nejen v R u s k u , a l e ta k é v z a h r a n i č í , k d e j s o u č a s t o v y ž a d o v á n y. „ C e n t r o s pa s “ k č innosti
kdekoli
je na
aeromobiln í zemi
a
oddíl
permanentně
připrav ený
podmínkách.
Záchranáři
v jakýchkoli
mohou být v četně kompletn ího v ybav ení shazov áni na padácích včetně
rozměrných
ub ytov acích
a
modulů
pracovních
i
(po ln í
n e m o c n i c e ) , n e b o ť n e v š u d e m o h o u j e j i c h t ě ž k á l e ta d l a I l 7 6 p ř i s t á v a t . „Lider“
se
specia lizu je
na
záchranné
operace
se
zv láštním
r i z i k e m , p r o v á d ě n é j a k v n e b e z p e č n ý c h o b l a s t e c h , ta k v e x t r é m n í c h f yz iká lní ch podmínkách (v ysokohors ký terén, ark tické nebo pouštní oblasti) .
Provádí
ta k é
práce
so uv isející
s odm inov áním
terénu,
likv idac í nev ybuchlých nálož í a jeho přís lušníc i p lní doprov odnou a strážn í č innost př i posk ytov ání humanitárn í pomoc i v nebezpečných o b l a s t e c h ( Č e č e n s k o , A f g a n i s ta n , I r á k a p o d . ) . „ G o s a k v a s pa s “ j e s p e c i a l i z o v á n n a p r á c e p o d v o d o u d o h l o u b k y a ž 1 , 5 t i s . m a z a b ý v á s e ta k é l o k a l i z a c í a l i k v i d a c í ú z e m í a v o d n í c h p l o c h k o n ta m i n o v a n ý c h r o p n ý m i p r o d u k t y a h a š e n í m p o ž á r ů n a v o d n í hladině a na pobřeží. Současně dlouhodobě neřešená legisla tiv a a koncepce ochran y včetně
obyv atelstv a
v Polsku
technického
zabezpečení
o některých
výhodách
a
je jího
organizačn ího
v yv oláv ají přednostech
v poslední ruského
a
ma ter iá lně
době po jetí
úv ahy likv idace
mimořádných událo stí nev ojenského charakteru. (Z P rzeg lad Ob ron y C ywilnej 10/2006 zpracov al Ing. Bohum il Š ilhánek)
-9-
Rakousko OCHRANA PR O TI ION IZUJ ÍCÍ MU ZÁ ŘENÍ V souv is los ti s náv ratem k zís káv ání e lektrické energ ie ces tou jaderného štěpení, o kterém znov u začala uv ažov at řada států a to v Evropě
nejen
elektr ické
v důsledku
energie
akcentován
prediko v aných
v blízké
permanentní
obav
budoucnosti,
odpor
je
z nárůstu
spotřeby
v Rakousku
k jaderně-energe tickým
znovu
zařízením
( J E Z ) , k t e r á j s o u v p r o v o z u v s o u s e d n í c h z e m í c h . Ta t o „ n e j a d e r n á “ energetic ká politika se nemění ani s nástupem nov é rakouské v lády po v olbách v roce 2006 a naopak pokračuje ka mpaň stá tu v ochraně obyv atelstv a
před
radioak tiv ním
spadem
v důsledku
jeho
možného
v zniku při hav árii JE Z v některém z e sousedních států, ze jména pak v České republice , na S lov ensku a v Maďarsku . Rakouská v eřejnost je předev ším cestou Rakouského sv azu pro sebeochranu (Österre ich ischer Ziv ilschutzv erband – ÖZSV) n e j r ů z n ě j š í m i c e s ta m i a f o r m a m i i n f o r m o v á n a o z p ů s o b e c h o c h r a n y p ř e d ú č i n k y i o n i z u j í c í h o z á ř e n í v d ů s l e d k u r a d i o a k t i v n í h o s p a d u . To u t o problematikou se již několik desetiletí zabýv á v ýzkumné středisko Siebersdor f, kde v dev adesátých le tech proběhl rozsáhlý v ýzkum pro Ú ř a d s p o l k o v é h o k a n c l é ř e , Sp o l k o v é h o m i n i s t e r s t v a z d r a v o t n i c t v í a město
Vídeň,
jehož
výstupem
b yla
s tud ie,
jak
nejlépe
chránit
obyv atelstv o před v ýše uv edeným rad iační m za tí žením . B y l o z j i š t ě n o , ž e p r ů m ě r n á s t á v a j í c í z á s ta v b a z e s l a b u j e ú č i n k y ion izu jíc ího zářen í c ca 80 x př i pob yt u osob uv nitř budov oproti pob ytu n a v o l n é m t e r é n u a t e d y ž e n e j ú č i n n ě j š í m z p ů s o b e m o c h r a n y j e z ů s ta t po
dobu
v ypadáv ání
radioaktiv níh o
spadu
z rad ioak tiv ního
oblaku
v místě b yd liště . Opuštěn í obyd lí (ev akuace) na území, na kterém dochází
nebo
nechráněný
došlo
pobyt
na
k radia čnímu terénu
a
spadu,
může
př ináší
dojít
obv ykle
k p o d s ta t n ě
de lš í
v yšš ímu
radiačnímu za tížen í než př i setrv ání uv nitř domu . Ve d l e s n í ž e n í r a d i a č n í z á t ě ž e v d ů s l e d k u v n ě j š í h o z á ř e n í m ů ž e b ý t p ř i p o b y t u v d o m ě ta k é s n í ž e n a k o n c e n t r a c e r a d i o a k t i v n í c h č á s t i c v e v zduchu uv nitř domu uzav řením oken a dv eří a jejich důs ledným
- 10 -
přelepením
lep ic í
páskou
nebo
plastikov ou
fólií.
Ta k
dochází
ke
s n í ž e n í r a d i a č n í z á t ě ž e i n h a l a c í a v n i t ř n í k o n ta m i n a c e o r g a n i z m u j e min ima lizov ána. D o s ta t e č n o u v e s ta v b o u f i l t r a č n í c h , e v. f i l t r o v e n t i l a č n í c h z a ř í z e n í d o v n ě j š í c h z d í n e b o o k e n ( n u t n o s t í j e j e j i c h s ta v e b n í p ř i z p ů s o b e n í předem)
může
nepatrný
přetlak ,
být
radiačn í
ta k ž e
zatížení
zneč ištěn ý
dále
sníženo.
v enkov ní
vytváří
Filtr
vzduch
nemůže
při
netěsnosti oken a dv eří p ronika t d ov nitř. Osob y uv nitř dý chají jen čerstv ý a v yčiš těný v zduch, čímž mů že být radiačn í zatí žení organizmu min ima lizov áno až na méně než 1 % oproti poh ybu v enku. R a d i a č n í z a t í ž e n í o s o b s e d á l e s n i ž u j e p o d á v á n í m ta b l e t j o d i d u d r a s e l n é h o K J ( t z v. j o d o v á p r o f y l a x e ) . J o d i d d r a s e l n ý b l o k u j e v s t u p r a d i o a k t i v n í h o j o d u d o o r g a n i z m u o v l i v ň o v á n í m f u n k c e š t í t n é ž l á z y. P e r o r á l n í k o n z u m a c e ta b l e t j o d i d u d r a s e l n é h o j e p r o v á d ě n a z á s a d n ě n a p o k y n p ř í s l u š n ý c h ú ř a d ů , n i k o l i v s a m o v o l n ě , j a k o ž i o s ta t n í v ý š e uv edená opatření v edoucí k m inima lizaci úč inků ionizujíc ího záření na lidský organ izmus . Ve š k e r á
opatřen í
k ochraně
ob yv atelstv a
před
účink y
záření
v mírov é době jako následků hav árie JEZ v sousedních stá tech jsou nejrůzně jšími infor mov anosti
formami
popular izov ána
ob yv atels tv a
o
a
jednotliv ých
medializov ána způsobech
a
míra
ochrany
v ysoká. (Z Ziv ilschutz Ak tuell 4/2006 zp racov al Ing. Bohum il Š ilhánek)
je
- 11 -
Polsko P Ř Í P R A V A R E F O R E M V O B L A S T I T Z V . „ S O F T“ B E Z P E Č N O S T I V souv is los ti s nástupem nov é v lády po volbách v roce 2005 byla v listopadu 2005 opět zř ízena dř ív e zrušená funkce náče lníka c iv ilní obrany stá tu – náměs tka m in is tra v nitra, kterou od v ýše z míněného d a t a z a s t á v á M g r . P a we l S o l o c h . Jeho prv ním krokem v úřadu bylo rozhodnutí o zří zení pev né struktury činnos t
v rámci v oblasti
min is ters tv a kr izov ého
v nitra,
řízení,
odpovědné
civ ilního
za
nouzového
koordinační plánov ání,
civ iln í obrany, ochran y kr itic ké in fr astruk tur y a záchranářstv í. Toto rozhodnutí se kladně pro jev ilo předev ším v e zefektiv nění spolupráce rezortu v nitra ze jména s v ojv odskými odděleními kr izov ého ř ízení (16). V rámc i nu tné komp lexní refor m y v oblas ti kr izov ého řízení a ochrany ob yv atels tv a byly zahájen y práce na náv rzích práv ních aktů, zaměřených m imo jiné na v ýs tav bu integrov aného s ystému kr izov ého řízení a na jeho odraz v souv isejíc íc h práv ních předpisech. V červnu
loňského
roku
byl
v lád ou
schv álen
návrh
zákona
o kr izov ém řízení, k terý se v souča sné době nachází v par lamen tu. Sm ys lem
tohoto
zákona
je
v yp lnit
ex is tujíc í
leg is lativ ní
mezeru
zav edením pojmu „krizov á situace“ a to pro takov é ohrožení, které neodův odňuje
zavedení
žádného
ze
tří
m imořádných
stavů,
e x i s t u j í c í c h v e s t á v a j í c í l e g i s l a t i v ě . Te n t o z á k o n p ř i n á š í n a p o l s k é ú z e m í ř e š e n í e x i s t u j í c í n a ú r o v n i N A TO v o b l a s t i c i v i l n í h o n o u z o v é h o plánov ání a kr itické infras truk tur y. V loňském roce b yly rov něž zahájen y práce na příp rav ě zákona o ochraně obyv ate ls tv a a civ ilní o c hraně s t ím, že jeho obsah musí odpovídat
Dodatkovému
protokolu
I
k Ženevským
úmluv ám
z roku
1949, týka jí cího se ochran y ob yv ate ls tv a při ozbro jených konf lik tech, majících mez inárodní charak ter. Ve stadiu rozpracov ání je také ko ncept zdokonalov ání civ ilní obrany na ne jb ližší lé ta, v rá mc i ně hož bude v dalším období k laden
- 12 -
v ětší důraz na sebeochranu obyv atelstv a a na program „v zděláv ání pro bezpečnost“; v roce 2007 bude uv eden do prov ozu internetov ý portál civ iln í obran y, k terý je konc ipov án v e formě in teraktiv ní p la tform y, umožňující
se
všem
zá jemcům
zapojit
v eřejné
do
debaty
o problema tiku souv isejíc í s bezpečn ostí země. Koncem souv isející
roku
byly
také
zahá jen y
s požární ochranou
a
práce
dozorem
na
nové
min is ters tv a
legis la tiv ě, v nitra
nad
činnos tí Stá tní požární ochran y na v šech je jích úrov ních. Obdobné leg is lativ ní práce b yly zahá jen y na nov ých zákonech, týka jíc ích se ostatn ích ozbro jených sborů a bezpe čnostních s ložek . V obla st i nev ojenské bezpečnost i s e Polsko v uplynu lém roce angažov alo také na úrov ni Ev ropské unie a NA TO, kde jeho náv rhy, spojené ochranu
především a
s úpravou
s vytvořením
Společného
„ Finančního
mechanizmu nástro je
pro
pro
c iv ilní
ochranu
obyv atelstv a“ z íska ly podporu. Zkušenosti a le ukazují, že teprv e čas ukáže, zda nejnov ějš í návrhy
legis la tiv ních
aktů
pro
výše
uvedené
oblasti
budou
v parlamentu pro jednán y a předev ší m schv álen y. Za pos ledních 18 le t se to spíše nedařilo a zásadní zákon , uprav ují cí ochranu ob yv atelstv a, resp. civ iln í o chranu, v tomto období přijat n ikd y nebyl. (Z P rzeg lad Ob ron y C ywilnej 12/2006 zpracov al Ing. Bohum il Š ilhánek)
- 13 -
Slovensko Š K O L IC Í S TŘ E D I S K O H O R S K É Z Á C H R A N N É S L U Ž B Y Horská
záchranná
služba
(dále
jen
„HZS“)
je
v souladu
s legisla tiv ou jednou ze základních složek in tegrov aného záchranného systému a podle zákona o HZS zab ezpečuje plněn í úkolů , spo jených s pomocí osobám v tísn i, ze jména v horských oblas tech S lov enska. Jedním z je jích úko lů je také zabezpečov ání odborné způsobilos ti záchranářů
k výkonu
č innosti
záchranné
v horách
a
ško len í
dobrov olných záchranářů. K tomu to účelu b ylo zř ízeno dnem 1. ledna 2003 Školicí s třed isko HZS ja ko s amostatné pracov iš tě na zák ladě akreditace Min is ters tv a školstv í SR. V současné
době
má
Školic í
středisko
HZS
ce lkem
6
zaměstnanců, z n ichž 4 jsou spec ia lis té v oborech pozemní záchrana v horském terénu, lete cká záchrana, lyžař ská záchrana, k yno logie a speleozáchrana. Školic í střed isko HZS je opráv něné udělov at potv rzení o odborné způsobilosti v těch to spec ia lizac ích: • ins trukto r horské s lužb y I a II, • čekate l horské s lužb y, • záchranář letecké záchran y, • specia lis ta pro záchranu z lav in, • psov od lav inov ých a pátrac ích psů, • lyžař ský záchranář, • speleozáchranář , • pozemní záchranář v horském terénu. Hlav ní nápln í práce střed is ka je p lnit úkoly v yp lýv ající ze zá kona o HZS a z prov áděcích v yhláše k. K aždý záchranář, pracu jíc í v HZS , musí
mít
kromě
výborného
zdrav otního
stavu
také
odbornou
způsobilost k v ýkonu pozemní záchr anné činnosti, k terou je pov inen v rámci
předepsaných
způsobilost
získá
po
hodin
prav id elně
úspěšném
obnovovat.
složen í
zkoušky
Tu t o
odbornou
z teore tické
a
praktické části před odbornou ko misí HZS , jmenov anou ředite lem H ZS.
- 14 -
Každý trendy
instruktor
v ýv oje
sv ojí
s doporučením v horách
střed is ka
Ško lic ího
pov innost
je
prav idelně
v zahraničí
specia liza ce
mez inárodní zá chra nářské
má
HZS
organizace
up latňovat
v rámci
sleduje
a
v souladu
pro
záchranu
zdokona lov ání
metodic kých postupů záchran y v horá ch. Přestože jsou hor y v zahranič í čas to odlišné od horský ch oblas tí Slov enska, záchranář i HZS v ykonáv ají č innosti, které jsou v sou ladu s metod ick ým i
postupy
a
doporučeními
mez inárodní
záchranářské
organizace pro záchranu v horách, takže záchranář HZS je schopen koordinov aně technic k y spo lupracov at př i záchraně v horách kdeko li v Evropě. Zřízen í toho to střed iska a prv é roky činnos ti se jednoznačně kladně
pro jev ily
založením, přeškolov ání
v poz itiv ních
především a
výsledcích
v kv alitativ ním
zv yšov ání
nároků
oproti
růstu na
před
období
v obla stech
technickou,
jeho
v ýcv iku,
kondičn í
v šeobecnou odbornou způsobilos t. ( Z C i v i l n á o c h r a n a 5 / 2 0 0 6 z p r a c o v a l In g . B o h u m i l Š i l h á n e k )
a
- 15 -
Evropská un ie SPOLEČNÝ
M E C H A N IZ M U S
EVROPSKÉ
UNIE
NA
ZVLÁDÁNÍ
K A TA S T R O F V ce lém sv ětě jsou přírodní ka tastrofy na v zestupu a to jak co do v ýskytu, tak co do intenz ity je jich projev u. K tomu př is tupují s tále častě jší a roz sáhle jš í katas tro f y, z apříč iněné antropogenní činnos tí v důsledku stá le se zv yšu jíc í konc entrace a intenz if ikace zejména průmyslov é
činnos ti.
země
Všechny
bez
rozdílu
jsou
v ys tav eny
zhoubným úč inkům a nás ledkům těch to negativ ních udá los tí. V roce 2001 se členské s táty Ev r opské unie (dále jen „EU“) rozhodly v ytv oř it s ys tém, umožňu jí cí r ych lou a e fek tiv ní reakc i na t yto k a t a s t r o f y a t o i v p ř í p a d ě , k d y k n i m d o j d e i v z e m í c h m i m o E U . Ta k v znikl
Společný
„Společný evropské
mechanizmus
mechan izmus“) , úsilí
přírodní nebo
jehož
k poskytování
pro
civilní
c íle m
okamžité
je
ochranu
usnadn it
pomoci
technogenní katas tro fou, a le
(dá le
jen
a
podporovat
zemím
postiženým
i te ror istic kým ú tokem
s rozsáh lým i nás ledk y. V současné době se na této pomoci v rámci Společného mechanizmu podílí 30 ev ropských zem í, k teré se zav ázaly ke spoluprác i a k teré posk ytu jí dost upné v ybav ení a lid ské zdro je do společného s ystému pro odezv u na n ouzov é situace . Ev ropská komise (dále jen „EK“) p lní hlav ní podpůrnou úlohu při koordinac i
za jišťov ání
shromažďování
zdrojů
této
pomoc i,
pro
Společ ný
která
spočívá
mechanizmus
v usnadňování bez
vytváření
další ch struk tur na ev ropské úrov ni. Každá účastnická země v yuž ív á sv ůj v lastní s ys tém civ iln í ochran y (ochrany obyv ate ls tv a), v nitřní s t r u k t u r u a k a p a c i t y . Te n t o z p ů s o b s p o l u p r á c e , s h r o m a ž ď o v á n í z d r o j ů a v ýměna m yš lenek ( in formac í) je pr incipem uv ažov ání EU. Veškerá činnos t Spo lečného mechanizmu v té to oblas ti je řízena M onitor ovacím a informačním cent rem (dále jen „ MIC“), spadajícím pod Generáln í řed ite ls tv í pro ž iv otn í pros tředí EK. Pokud postižená země v yžadu je pomoc , MIC zpracu je přís lušnou žádost . Po informac i účastn ických zem í o této žádos ti s i t yto v yměňu jí informa ce o zdrojích, které
mohou
posk ytnou t.
MIC
informuje
zemi
vyžadující
pomoc
- 16 -
o mater iá lní nabídce a pokud ji tato přijme, MIC dále koord inu je dalš í postup a nezb ytné log is tické de ta ily. Pomoc
účastnických
států
spočívá
v poskytov ání
pátracích
a
záchranných týmů , spec ia lizov aných týmů, v e v ýbav ě pro boj s lesními požáry nebo pov odněmi a v další m ateriá ln í pomoci. V záv is losti na v zniklé nouzov é situac i může MIC rozmís tit spec ia listy c iv iln í ochrany a dalš í odborník y (např. spec ialis ty na v ulkan ickou č innos t, experty pro
nákazovou
zajiš těn y
problematiku
některé
v ysoce
atd.).
Cestou
spec ia liz ov ané
M IC
mohou
činnosti,
jako
být
také
pořizování
satelitních snímků kdeko li na zemi, zobrazov ání a analýza ropných skv rn na v odních p lochách, monitoro v ání pov odní a jiné. Posk ytov ání té to pomoc i je a le p ln ě v kompetenci jednot liv ých účastn ických
států
a
neex is tu jí
žádné
nařizov ací
pravomoci
vůči
jednotliv ým člens kým stá tům EU a př es značné dlouholeté ús ilí nejsou pro tuto činnos t předurčen y žádné „u nijní“ záchranné t ým y, podléha jí cí EK nebo je jím orgánům. Za re lativ ně krá tkou dobu ex is ten ce Spole čného mechanizmu bylo monitorov áno cca 100 katastr of a aktiv ně byl zapojen do 60, mimo jiné např. do pov odní v Ev ropě v roce 2002, zemětřesen í v Bam v Iránu a ztroskotán í tankeru Pres tige u španělský ch břehů v roce 2003, tsunami v jižní As ii v roce 2004, hurikánu Katr ina v USA v roce 2005 a le sních požárů v e Španě lsku v roce 2006. (Z Cr is is Response 1 /2007 zpracov ala J itka Vý tv arov á)
- 17 -
Holandsko V IR TU Á L N Í V Z D Ě L Á V Á N Í A C V I Č E N Í V Ř Í Z E N Í N A S A Z E N Í Vzděláv ání odpov ědnosti
cv ičení
a
k řízení
způsobilos ti
štábů
má
v m imořádných
nasazení
v přímé
být
situacích.
Ved le
požadav ku na optimá lní v zděláv ací a cv ičební metod ik y, v yna loženého času, f inančn ích pros tředků a zdr ojů má bý t nezb ytn ým podpůrný systém v yuž ití poč ítačů . Holandská firma E- Semble z Delftu nabíz í v ypracov aný podpůrný v zděláv ací systém Crisis Sim a uv ádí prakt ický přík lad jeho v yuž it í. Výv oj, realizace a v yhodnocení štábních cv ičení s ynchronně na více
místech
scénáře
je
komp lexním
v ypracov aného
a
nesnadným
úko lem.
z různých
specia listy
Pro
obla stí
dodržení
v ir tuáln ího
v zděláv ání a cv ičení, pos tupu, kon tro ly a řízen í je bezpodmínečně n e z b y t n á e f e k t i v n í s p o l u p r á c e a ú č i n n é v e d e n í . In s t r u k t o ř i a ú č a s t n í c i cv ičení musí tv ořit sehraný tým , sc hopný samostatného rozhodov ání, v yv arov ání se ch yb a za mezení možn é riz ikov é situace v rozhodu jí cích fázích nasazení. Program Cris isS im So ftware nabízí množstv í v ariant cv ičení, což je
k podpoře
optimá ln í
příprav y,
řízení
a
v yhodnocení
cv ičen í
ins trukto r y. Obsahu je řadu funkc í pro v ypracov ání komplexn ích cv ičení v odpov ídající
formě
odbornosti
a
efektiv nosti.
může
Instruktor
nabídnout účas tníků m cv ičen í, kteř í jsou na sv ých pracov ištích , jeden nebo v íce scénářů. Každá událo st má krátkou ins trukc i a názo rný doprovod.
V průběhu
v irtuá lního
cv ičení
se
dá
snadno
rozv íje t
alterna tiv ní řešení s ituace . Instrukto r říd í cv ičení, udržu je s účas tník y tele fonické
spo jení,
dokumen tu je
je jich
aktiv itu,
hodnotí
jejich
rozhodov ání a jednání v době rea liza ce úko lu. Cris isS im nabízí od přehledu řízen í c v ičení do různých postupů a k a p i t o l s c é n á ř e . Ta k ž e ú č a s t n í c i c v i č e n í m o h o u různé
situace,
v yb rané
ins truk tore m
a
disp le jích účastn íků ( PC nebo Pocke t PC) . stanovené
situace
zobrazeny
textový soubor (např. fax).
jako
s ynchronně řešit
aktiv ov ané
CrisisS im,
na
Udá los ti mohou bý t pod le
diagram ,
tón,
v ideozáběr
nebo
Cris is Sim automa tick y uk ládá postupně
- 18 -
časov ý průběh řešení úkolů, takže in struk tor má stá le celkov ý přehled o
ješ tě
neřešených
řešených
a
úlohách
a
provádí
závěrečné
ohodnocení. Systém mu umožňuje v čas přizpůsobit cv ičení: zv ýšit nebo zpomalit tempo, př idat v íce ud álostí nebo ho zastav it za úče lem zpětné
v azby.
monitor ing ,
Cr is isS im
uložen í
a
se
také
zpracování
v yužív á
údajů
a
jako
prostředek
v yhodnocov ání
pro
různých
cv ičení. Cí lem je zv id ite ln it ch yb y a v čas je ods tran it , pos í lit fak tor y úspěchů cv ičení v šech jeho účastn íků. C ris isS im uk ládá do pamě ti soubory př íloh , pozorov ání a hodnocení, k teré mohou být v yt iš těn y a použit y jako dokumentační zák lad pr o v yhodnocení cv ičení . CrisisSim
CITE
rozš iřu je
možnosti
v yhodnocení
dodatečného
zpracov ání modulu nasazení. Komb inuje v šechny disponov ané údaje ohledně rozhodov ání a jednání účastníků kurzu a ukládá je do paměti během cv ičení. Např ík lad: • aktiv uje př íloh y s cénářů, • sledu je a v yhodnocuje ak tiv it y, • uskutečňu je foto a v ideo zá znam y cv ičení, • nahráv á telefon ickou komun ikac i, • předáv á na obrazov ky úda je operačního s ystému a zaznamenáv á je, • sledu je a registru je or ientační souř adnice účastn ický ch v ozidel s il nasazení. Mimo to v šechny údaje cv ičen í může instruk tor ulo žit v CrisisS im CITE do jednoho časov ého pásma a zpětně odehrát cv ičení za úče lem další
analý z y
a
možné
změny
specifických
v yučov acích
momentů
cv ičení. Podle holandské fir m y E-Semb le odpov ídá v irtuá lní v zděláv ací a v ýcv ikov ý
sys tém
Cr is is Sim
řízení
nasazení
sil
v m imořádných
situacích moderním požadav kům a je v elkým př ínosem v e v zděláv ání v oblasti řízení kr izov ých s ituací. (Z No tfa llv orsorge 4 /2006 zpracov ala Mgr. Ija Beránkov á)
- 19 -
Svět PŘEHLED MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTÍ VE SVĚTĚ ZA SRPENLISTOPAD 2006 22. srpna Ukrajina , Doněcká oblas t Leteckou
katastrofou
se
zakončil
let
Tu-154
ruské
le tecké
společnos ti „Pu lkov o“ z Anap y do Sa nkt-Pe terburgu. Př i zř ícení letad la a n ás ledné m v ýbu chu zah ynu lo v še ch 171 oso b na p a lub ě. P ředpo k lá dano u příč inou ka tastrofy b yla snaha přele tu nad bouřkov ou frontou . 24. srpna Etiopie, Eritrea a Súdán Tyto s tát y zasáh la po záplav ách humanitárn í kr ize. Zah ynulo nejméně 1 tis . obyv ate l. 120 tis. lidí přiš lo o příst řeší a kolem 300 tis. jich
ztratilo
ja kékoliv
exis tenční
prostředky.
V Etiop ii
je
200
tis .
obyv atel ohroženo sm rt í hladem . Ex is tuje nebezpeč í šířen í cho ler y a malár ie. Rusko, S tav ropolský kra j V důs ledku s ilného krupobití b ylo zr aněno 83 osob a 2 zahynuly v e městech Stav ropol, Nev innom ys k a v okolní ch ra jonech. Poškozeno v íce než 1,9 t is. ob ytný ch a adm in is tr ativ ních budov . 25. srpna Smolenská obla st V Dem idov ském
rajoně
s ilné
liják y
z likv idov aly
ze mědělské
kultur y na p loše 1143 ha . Somálsko Záplav y způsobené v zestupem to ku řek y W ebi-Šabelle a je jích přítoků protrh ly hráze a znič ily s tov ky domů. Tis íce lidí b yly nucen y se ev akuov at. 27. srpna U S A, s t á t K e n t u c k y , L e x i i n g t o n Ih n e d
po
startu
se
zřítilo
letad lo
s 50
osobami
na
palubě.
- 20 -
Neštěstí přež il jen jeden č len posádk y. Rusko, Čuv ašská republika , Nov očeboksarsk Hav arijní společnos ti
ún ik
plynného
„Chimprom“.
6
chlóru
osob
bylo
do
atmosféry
v akc iov é
hosp ita lizov áno.
L ikv idace
následků hav árie se ú častn ilo 106 sp ecia listů . 28. srpna Primo rský kra j, Par tizánský ra jon V důs ledku
s ilných
dešťů
b ylo
v
několika
ra jonech
částečně
zaplav eno 159 domů a poškozeno elektrické v edení a spojení. Ze záplav ov é zóny b ylo ev akuov áno 225 lid í. 1. září Stav ropolský kra j Suché lé to zapř íč in ilo zn ičen í zeměd ělský ch ku ltur v 11 ra jonech k r a j e n a p l o š e 5 0 h a . Ta k é z a h y n u l o 8 2 0 0 k u s ů d r ů b e ž e . Smolenská obla st V důs ledku silných dešťů byla zn iče na zemědělská úroda v e
25
rajonech na plo še 37 536 ha. Irán, Meshhed U letad la plochu oplocení
le tiště a
Tu - 1 5 4 praskly
v zplanulo.
iránské
letecké
pneumatiky Zah ynu lo
společnos ti př i př is tání na
podvozku.
nejméně
80
Letadlo lid í
narazilo
ze 148
osob
do na
palubě. Os tatn í osob y b yly těžce zra něny a popálen y. 4. září Kongo Na jezeře Kiv u se potopila při špatn ém počasí loď, přeprav ujíc í nejméně 90 osob, z n ichž nejméně 35 zahynulo . Osud y os tatn ích lid í jsou nezv ěstné . 6. září Mexiko, stát Durango V důs ledku s ilných dešťů a sesuv u půdy b ylo zn ičeno něko lik domů v jedné z v esnic a zah ynu lo nejméně 10 osob.
- 21 -
7. září Rusko, Č itinská obla st, Tungokočens ký ra jon Při požáru v uhelném dole v obci V eršino-Darasunsk ij zah ynu lo 25 horníků a 49 jich b ylo zraněno. Na likv idačn í práce b ylo nasazeno 382 osob. Madagaskar Při
bouři
v Indickém
oceáně
se
potopila
loď,
p lu jící
z Madagaskaru do Ko morských ost rov ů. Ze 76 osob na palubě se podařilo zachrán it 43 lidem . 11. září J AR Zaregis trov áno
šíření
době zemřelo na tuto nemoc
těžce
léč ite lné
formy
tuberkuló z y.
K té
52 lid í. Zv láš tní nebezpeč í představ uje
fakt , že 5 m il. ob yv atel (10 %) má sn íženou imunitu z dův odu nakažení A ID S . 12. září Jemen, San´a Při odchodu několika tis . lid í z předv olebního mítinku ze s tadion u v znikla tlačen ice . Př i neštěs tí zah ynulo ne jméně 50 lid í a 230 osob bylo zraněno. 15. září Pobřež í s lonov iny , Abid jan Ekolog ické
neštěstí
způsob ilo
v yp uštění
ohromného
množství
tox ického odpadu ze zpracov ání ropných produktů na 14 městsk ých skládkách . S ymp tom y os tré otrav y b yly zaznamenán y u 9 t is . ob yv atel, 6
z nich
zemře lo .
V důs ledku
šetření
se
z jistilo,
že
zdro jem
kontaminace oko lí je tanker, k terém u bylo před tím zakázáno v ypus tit odpad v Holandsku. 18. září Rusko, Br janská obla st, S tarodubský ra jon V důs ledku nesankčního odběru ropy z mag is trá lního ropov odu Uneča-Moz yr uniklo do oko lí 8 m 3 ropných produktů. Na likv idac i následku hav árie b ylo nasazeno 67 o sob.
- 22 -
19. září S a m a r s k á o b l a s t , Is a k l i n s k ý r a j o n Při krádež i rop y z ropov odu Aľmetjev sk – Samara u obce Staroje Večkanov o do okolí un ik lo 20 m 3 rop y. Bangladéš Řada
rajonů nejméně
Zah ynulo
státu 50
v blízkosti
lidí,
da lších
východní 300
In d i e
osob
je
je
zaplav ena.
zraněno.
Stovky
obyv atel pohřešov ány. 20. září Ukrajina, Doněck Při
výronu
metanu
a
následném
požáru
zah ynulo
v dole
ve
hloubce 1 tis . m ne jméně 13 horn íků a 61 lidí b ylo hosp ita lizov áno. Kazachstán, Karagand inská ob las t Výbuch
metanu
a
nás ledný
požár
v uhelném
dole .
Zah ynulo
nejméně 18 horn íků , 22 lid í pohřešov áno. 23. září USA Hurikán a záplav y zasáhly stá t y Ken tuck y a Arkansas . Zah ynu lo 7 lid í a 2 da lš í pohřešov áni. 26. září Kazachstán, Pav lov ská ob last St e p n í p o ž á r s e p ř e s u n u l n a ú z e m í n á r o d n í h o p a r k u . O h e ň p o h l t i l kolem 5 ha lesních poros tů. Z ne jb ližš í obce b ylo ev akuováno 120 obyv atel. 26. září Brazílie Z mon ito rů
radarů
zm ize l
nad
džu nglí
Amazonky
Boe ing-737
brazilské letecké spo lečnost i, le tíc í z Manausu do Braz í lie, se 155 osobami
na
katastrofy.
pa lubě.
Později
Předpok ládanou
byly
příč in ou
v džungli neštěstí
letounem , k terému se podař ilo př is tát na letiš ti.
na lezen y
nás ledk y
střet
s lehkým
je
- 23 -
30. září Kanada, prov inc ie Quebec, Lav al Při
zřícení
betonové
automobilov é
estakády
něko lik
v ozidel
zůsta lo pod tros kam i. Zah ynu lo nejméně 5 cestu jí cích a 6 osob b ylo zraněno. Rusko, Pr imor ský kra j, Čugujev ský r ajon Z porušeného
rezervoáru
unikly
do
okolí
3
tis .
t
rop y.
Na
likv idac i hav árie b ylo nasazeno 123 s pecia listů . 1. října Moskev ská ob las t, L juberecký ra jon V obc i Ko těln ik i ze z řítil schod iš tní trakt na s tav bě obchodní budov y. P ři neš těst í zah ynu lo 5 lidí . Nigerie, stát Zamfara Při p rotržen í hráze b ylo s meteno v odou v okolí mě sta Gusau 1,5 tis. v esnick ých domků. Tisíce lidí se ev akuov aly. Nejméně 40 osob se pohřešuje . V ysk yt lo se nebezpečí epidem ie. 2. října Indonésie, o. Sumatra Rozsáhlé lesn í požár y zasáhly os tr ov . Kouř se š íř il i na úze mí Ma la js ie a Singapuru. Požá r zapříč inili roln íc i, v ypalu jící džung li pro pole. 5. ř íjna Španělsko, Kanárské ostrovy V oceáně se potopila loď s ilegáln ím i migran ty z Afr ik y. B ylo zachráněno 11 lidí a da lších m in imá lně 20 osob pohřešov áno. U S A, s t á t S e v e r n í K a r o l i n a Požár
v chem ické
továrně
na
zpracování
tox ického
odpadu
nedaleko města Rale igh. V yh lášen v ýjimečný s tav . Z oko lí tov árny b ylo ev akuov áno 16 tis . lid í. 6. ř íjna Japonsko
- 24 -
Požár na panamské nákladní lodi u pobřeží Tichého oceánu. Podařilo se zachrán it 10 č lenů posád ky a da lš ích 13 lidí se pohřešu je . 9. ř íjna Rusko, Sacha linská ob las t, Južno-Ku rilsk Následkem s ilného v ětru a deš tě b ylo poškozeno 80 % b ytov ého fondu. V zóně m imořádné situace žije 10 tis. lidí. Na likv idaci ž iv eln í pohromy b ylo nasazeno 507 osob. 11. ř íjna Francie , depar tament Lotr insko Při
srážce
expresu
Lucembursko-Nancy
s nák ladním
v lakem
zahynu lo 13 lid í a da lší ch 20 b ylo zra něno. 15. ř íjna U S A, s t á t H a v a j Stát zasáhlo zemětře sení o síle 6 ,6 stupňů Richterov y šká ly. Desítk y lidí b yly lehce zraněn y. E x istují i mater iá lní škod y. Indonésie, o. Jáva V důs ledku onemocnění ptač í chř ipko u v zemi k té době zahynu lo 54 lid í. Z nemoc i se uzdrav ilo 17 oso b. 18. ř íjna Rusko, Archange lská oblas t, P lesec k ý ra jon Na
území
kote ln y
Min isters tv a
obrany
Ruské
federace
byly
nalezen y tři zdro je radiačn ího zář ení. Na likv idac i nebezpečí b ylo nasazeno 17 spec ia listů . 21. ř íjna Thajsko Záplav y zasáhly centrá ln í rajon y země. Více než 2 m il. obyv ate l přiš ly úp lně nebo čás tečně o ob yd lí . 23. ř íjna Rusko, Čeljab inská obla st, Sa tk inský ra jon Hav árie 2
na
ropov odu
Tu j m a z y - O m s k - N o v o s i b i r s k .
Do
okolí
(5,5 tis. m ) un ik lo kolem 300 t rop y. Část kontam inov ala řeku Boľšaja
- 25 -
Satka, v roz loze 2,5 tis . m 2. Na likv idac i e kolog ické hav árie b ylo nasazeno 322 lid í. Jižní Korea V Japonském moř i se potopila při bouři ruská loď „S iněgorje“ s 18 č len y posádk y. Podař ilo se zach ránit jen 11 lid í. 26. ř íjna Pákistán V blízkos t i mě sta Rochr i se z ří t il do propast i au tobus. Zah ynu lo 20 cestujících. 27. ř íjna U S A, s t á t K a l i f o r n i e Lesní požár z likv idov al 40 tis . akr ů porostů v blízkos ti města Palm Spr ings . Na likv idac i požáru b yly nasazen y 2 tis. o sob a desítk y kusů techn ik y. Zah ynu li 4 has ič i a jeden byl těž ce popá len. G r u z i e , Tb i l i s i Při v ýbuchu při plnění p lynov ých nádrží zah ynulo ne jméně 5 lid í a
další
3
byli
hosp ita lizov áni.
K té
době
pod
troskami
budovy
zůstáv aly ješ tě 3 osob y. 29. ř íjna Nigerie , Abu ja Zanedlouho po startu se z řítilo le tadlo Boe ing-737 niger ijské letec ké spo lečnos t i. Zah ynulo 96 lidí . Ka tast rofu přež ilo 9 o sob. 1. lis topadu Čína, prov inc ie Chu-pe j Z chem ic kého podniku un ik lo v íce ne ž 10 t kapa lného amoniaku . Zah ynul 1 děln ík a dalš í 2 b yli ho spitalizov áni v těžkém stav u. Ve v elkém
rozsahu
b yla
kon tam inov ána
voda
v
řece
Chuang-che.
Z ne jb ližšího oko lí b ylo ev akuov áno 20 t is . ob yv ate l. 2. lis topadu Švédsko Při bouři se
po topila
v Ba lts kém
moři v b líz kosti o . Go tland
- 26 -
šv édská nákladní loď se 14 č len y posádky. Podař ilo se zachrán it 6 lid í. Kamerun V sev erních ra jonech státu , v blízko st i je zera Čad, se v ysk yt la epidem ie
choler y.
B ylo
zaregistrováno
540
případů
pyrotechn ické
továrně
více
než
onemocnění. K té době zem řelo ne jm éně 28 lid í. 6. lis topadu Itálie, So lerno Při
výbuchu
a
nás ledném
požáru
v
zahynu lo ne jméně 10 děln íků . Rusko, Krasnodarsk ý k raj, Mostov sk ý ra jon Následkem s ilného sněžení b ylo poškozeno elektr ic ké v edení. Bez tep la a e lekt roenergie zůs talo v í ce než 14 t is . ob yv ate l rajonu . 7. lis topadu U S A, s t á t W a s h i n g t o n V důs ledku zv ýšení v odních hlad in a pov odní byl v 18 okruzí ch v yhlášen s tav mimořádné situace. Z ne jv íce ohrožených rajonů b yla prov edena ev akuace obyv atelstv a. Japonsk o, o. Hokka ido Smršť mater iáln í
zasáh la škody.
něko lik
Při
ž iv elní
ra jonů
ostrova
pohromě
a
zahynu lo
způsobila 9
značné
obyv atel
domu
v Saromě. Des ítk y lidí b yly zraněn y. 11. listopadu Indonésie, o. Ka limantan V moř i se potopil (v blízko sti města Sukamara) tra jekt s př ibližně 100
lidm i
na
palubě.
Ne jméně
10
osob
zahynu lo.
Ostatní
byly
škály
b ylo
zachráněny r ybář i. 13. listopadu Rusko, Sacha linská ob las t, Kur ilsk ý rajon Zemětřesení
o
s íle
do
6
stupňů
Richterov y
zaregis trov áno 50 km jihov ýchodně od o. Šiko tan. V Petropav lov sko-
- 27 -
Kamčatském
dosáh la
in tenzita
chvění
půdy
stupňů
2
Richterov y
stupnice. 15. listopadu Keňa Silné deště a následné záp lav y zas áhly sev erov ýchodní rajony státu . Př i živ eln í pohromě zahynu lo nejméně 23 lid í . Více než 80 tis. obyv atel se ev akuov alo. 17. listopadu Somálsko V důs ledku Beled we yne.
50
dešťů tis .
a
záplav
ob yv atel
př iš lo
se o
ocitlo
pod
přístřeší,
vodou
15
tis .
lidí
město b ylo
odříznuto od v nějš ího sv ěta a nemělo potrav in y a pomoc . Af ghánistá n, prov inc ie Badg is Záplav y zasáh ly v esnice s poč tem k olem 50 t is. ob yv ate l. Zř ít ily se stov k y domů . Na lezena tě la 10 os ob, da lších 70 lid í pohřešov áno. 18. listopadu R u s k o , R e p u b l i k a A d y g e j a , Ta c h t a m u k a j s k ý r a j o n U osady Tachtamuka j b yl nav rtán z loději ropov od ChadyženskKrasnodar. Do oko lí un ik lo ne jméně 40 t rop y. Na likv idac i nás ledků hav árie b ylo nasazeno 50 spec ialistů . 21. listopadu Polsk o, Ruda Š loska Při v ýbuchu (prav děpodobně metanu) v uhelném dolu zah ynulo 8 horníků . K té době bylo v dole uv ězněno v hloubce 150 m ještě 15 lidí. P ř i záchranných prac ích dne 23. listopadu b yla konsta tov ána je jich s mrt. (Z Graždanska ja zašč ita 10-12/2006 zpracov ala Mgr . Ija Beránkov á)
- 28 -
M O N I TO R Z A H R A N I Č N Í H O O D B O R N É H O T I S K U Náklad:
140 v ýtis ků
Vydáv á v ědeckoinformační pracov iš t ě IOO , Lázně Bohdaneč R e d a k č n í r a d a : In g . B o h u m i l Š i l h á n e k M g r. I j a B e r á n k o v á Jitka Výtvarová
