MONITOR z a hr a ni č n í h o o db o r né h o t i s k u
Ročník 7
Číslo 2
IN S T I T U T O C H R A N Y O B Y VAT E L S T VA LÁZNĚ BOHDANEČ
2001
-2-
O B S A H
s t r.
Fin sko
1. Ochrana ob yv atelstv a
3
Dánsko
2. Civ ilní nouzov é plánov ání
5
Slovensko
3. Mon itorov ání radiačn í s ituace v civ iln í ochraně a jeho rozv oj
9
Polsko
4. Problema tika spo jení v kr izov ých s itu acích
11
Kanada
5. Kanadský př íspěv ek k mez inárodn ím u roku dobrov olných záchranářů
13
Kanada
6. Likv idace úniku rop y do řek y
15
Švýcarsko
7. Ps ycholog ic ká pomoc v nouzi
17
Německo
8. Analýza Německé společnos ti pro zá chranu ž i v o ta z a r o k 2 0 0 0
19
9. Podíl Kanadského Červ eného kř íže n a likv idaci pohrom
21
Kanada Švýcarsko
10. Organiza ce c iv iln í ochran y “ XXI“ kantonu Aargau
23
-3-
F in s k o O C H R A N A O B Y VAT E L S T VA Riz iko ukončením
v zniku studené
identifikov aná
nadregioná lních v álk y
i
potenciá lní
ve
ozbrojených
Finsku
r iz ika
konflik tů
m inimalizov alo
jsou
obdobná
a
ja ko
se
o s ta t n í v jin ých
n e u t r á l n í c h s t á t e c h ( t e r o r i z m u s , o r g a n i z o v a n á k r i m i n a l i ta , m i g r a č n í p r o b l é m y a e v. z n e u ž i t í z b r a n í h r o m a d n é h o n i č e n í ) . K n i m p ř i s t u p u j í i s p e c i f i c k á r i z i k a , t j . k a ta s t r o f y j a d e r n ě e n e r g e t i c k ý c h z a ř í z e n í ( R u s k o , p o b a l t s k é s t á t y ) , r o z s á h l é l e s n í p o ž á r y a s t u d e n é v l n y. Fin ský s ysté m ochran y ob yv atels tv a je pl ně inte grovaný a tv oří ho dv ě úkolov é a organizační obla sti: - z á c h r a n á ř s t v í – b o j s p o ž á r y, z á c h r a n a , p o m o c a o c h r a n a o s o b j a k p e r m a n e n t n í , ta k i p ř i k a ta s t r o f á c h , - civilní
obrana
–
ochrana
obyv at els tv a
a
materiá lních
hodnot
v případě ozbro jeného konflik tu. In t e g r o v a n ý
záchranný
systém
byl
v ytv ořen
v sedmdesátých
letech a p lně pokrýv á z hled iska po hotov osti a přip rav enosti v eškeré „mimo řádné“ situace od každodenních běžných nehod a hav árií přes rozsáhlé
přírodní
a
antropogenní
k a ta s t r o f y
až
k ozbro jeným
k o n f l i k t ů m . Z á c h r a n n á s l u ž b a , v n í ž j s o u i n t e g r o v á n i ta k é p o ž á r n í c i , j e v ysoce profes iona lizov ána. V pří padě v álky může bý t k cca 20 t is. profes ionáln ích záchranářů pov oláno až cca 85 tis . osob, rekrutu jících se přev ážně z v eřejného se ktoru . Na přís lušný
úrovni
státu
ú t v a r,
jehož
záchranné
s lužb y
přís lušné
leg is lativ ní
financov ání
a
a
je
struktuře
úko lem
c iv ilní
řízení
ve
je
d o z o r,
o b r a n y.
podk lad y velkých
min is ters tv a
a
p lánov ání
Te n t o je
pr ojektů
útvar
a
s ys témů,
za
zřízen
koordinace
př iprav uje
odpov ědný a
v nitra
rovněž
přípravu, jako
např.
komunikačn í s ystém pro záchranné o perace v šeho druhu. Na úrov ni obcí je záchranná služba členěna do tří organ izačn ích jednotek : - požární a nehodová prevence,
-4-
- z á c h r a n n é a k t i v i t y, - civ iln í obrana. Z a ř a d u a k t i v i t v u v e d e n ý c h o b l a s t e c h ta k é o b c e p ř í m o o d p o v í d a j í . Systém
v zděláv ání
v záchranářství
a
v c iv ilní
obraně
je
centra lizov án a připrav uje p rofes ion ální personál, libov olně v yuž ite lný a s možností
nasazení
v jaké koli
s ituac i.
Převážná
v ětšina
v zděláv acích aktiv it je sous tředěna v Národním v zděláv acím střed isku , nacházejícím se v e městě Kuop io, v zdáleném as i 400 km sev erně od Hels inek.
Mu lt ifunkčně
v ybudov ané
centrum,
které
d isponuje
n e j m o d e r n ě j š í v z d ě l á v a c í t e c h n i k o u v č e t n ě p o č í ta č o v ý c h s i m u l a c í a 2 3 h e k ta r o v ý m
v ýcv ikov ým
prostorem,
posk ytu je
zák ladn í
a
da lš í
v z d ě l á v á n í v o b l a s t i b o j e s p o ž á r y, z á c h r a n á ř s t v í , ř í z e n í n a s a z e n í a civ iln í
obrany
včetně
prak tického
v ýcv iku
a
reálný ch
s imu lačních
možností. J a k o o s ta t n í s e v e r s k é s t á t y, ta k ta k é F i n s k o d i s p o n u j e z n a č n ý m i k a p a c i ta m i
pro
úkr ytech , a
ukrytí
ob yv atels tv a
j e j i c h v ý s ta v b a s t á l e
ve
stálých,
tlakov ě
odolných
pokračuje. V současné době
je
v ybudov áno ukryt í pro v íce jak 3 milion y ob yv ate l, což je v íce než 60 %. V os íd lené jižn í čás ti země je ukr yt í zabezpečeno pro cca 78 % a v o s ta t n í c h č á s t e c h p r o 4 1 – 4 9 % o b y v a t e l s t v a . Ú k r y t y a o c h r a n n é s ta v b y
jsou
téměř
výhradně
dvojúčelov é. V pros torech
chráněných
v e l i t e l s k ý c h s ta n o v i š ť v H e l s i n k á c h j s o u k a n c e l á ř e z á c h r a n n ý c h s l u ž e b a p r o b í h a j í v n i c h ta k é p e r m a n e n t n í v z d ě l á v a c í k u r z y. Ve l k é p o d z e m n í p r o s t o r y,
ražené
ve
ska lách,
s lo uží
jako
v íceúče lov á,
obv yk le
sportovní zařízení. Podle s lov v rchního ředitele př ís lu šného útv aru v min ister stv u v nitra je nezb ytné, ab y Finsko jako nezáv islý s tát budov al k ochraně o b y v a t e l s t v a a j e h o s u v e r e n i t y v e d l e a r m á d y ta k é ú č i n n o u o c h r a n u obyv atelstv a a v současné době neexis tu jí žádné dův ody tento trend opustit. (Z Ac tion 3/2001 zpracov al Ing. Bohu mil Š ilhánek)
-5-
Dánsko C I V IL N Í N O U Z O V É P L Á N O V Á N Í Civ ilní nouzov é plánov ání je součás t í tzv . totá lní obran y, v rámc i které se max imá lně v yuž ív ají v šec hny zdro je spo lečnost i v období krize
nebo
v álky
připrav enost
a
a
kterou
záchranná
tvoří
ozbrojené
př iprav enost.
síly,
Obě
po lic ie,
pos ledně
c iv iln í
jmenov ané
složk y tv oří c iv iln í nouzov é plánov ání. Dánská totá ln í obrana je v ýs ledkem spolupráce mez i c iv iln ím i a v ojenskými orgán y s c ílem prev ence v álky. Rámec této spoluprá ce stanov uje v láda a par lamen t a je tv ořen stá tem, okres y, obcem i, dobrov olnými
organiza cem i
v připrav enosti
k
záchraně)
(např. a
domobrana,
některými
dobrov olníc i
p riv átn ím i
podn ik y
a
organizacem i. Civilní připravenost je chápána jako koncepční, organiza ční a dokumentační stránka
civ iln ího
nouzov ého plánov ání a
záchranná
připrave nost jako jeho ins tituc ioná ln í s lož ka. Obecným cílem dánského c iv ilního n ouzov ého plánov ání je: - připrav enost na zachov ání kontinu ity fungov ání společnos ti během krize nebo v álk y, - podpora celkov é obran yschopnost i ze mě. Civ ilní
př iprav enost
má
za
cíl
zajis tit,
aby
c iv iln í
zdroje
společnos ti b yly v yuž it y v e prospěch totáln í obrany. Za je jí plánov ání odpov ídají
jednotliv í
m inistř i
v
rámci
své
působnosti.
Mez i
nejdůlež itě jší ú koly patř í zabezpeče ní funkce v lád y a v eřejné správ y, přijetí
nezb ytný ch
připrav enosti
do
leg is lativ ních plánů
totá ln í
opatření, obrany
a
zahrnutí
p lánu
poskytnutí
civ iln í
přís lušný ch
ins trukc í pro představ ite le reg ioná lní stá tní správ y a samospráv y. Záchranná připrav enost má za úkol přijímat prev entiv ní opatřen í k
min ima lizac i
ztrát
na
lidských
ž iv otech,
ma jetku
nebo
živ otním
prostředí , které v znik ly v důsledku přírodní nebo průmys lov é hav árie i v četně v álky, a pokud ke
ztrátám
dojde, tak
je
řeš it. Pa tří sem
-6-
zejména
v yro zumění
a
varování
obyv atelstv a,
poskytnutí
úkrytů,
organizov ání ev akuace a ochrana p roti ion izu jíc ímu záření. Na centráln í úrov ni jsou za p lánování a př ijímán í nezb ytn ých opatření
odpovědny
připravenosti
a
za
rezort y. realiza ci
Za
koordinaci
ak tiv it,
které
p lánov ání
jsou
m imo
civilní
jednotliv é
rezorty, odpov ídá m in is terstv o v nitra. Pro rac ioná lní v yuž it í zdrojů v rám ci c iv ilní př iprav enosti b ylo státn í územ í rozdě leno na 7 reg ionů. V každém reg ionu je v ytv ořen společný
reg ioná lní
výbor,
tvořený
vedoucími
pracovníky
čtyř
regionáln ích s ložek to táln í obran y, který zodpov ídá za plánov ání a koordinac i příprav v regionu. V čele stojí regioná lní prefek t, do jehož funkce
je
jmenov án
státní
guvernér.
V
případě
kr ize
nebo
v álk y
společně řeší potřebné ú koly. Na okresní a m ís tní úrov ni mus í m ít přís lušné orgán y, na zák ladě leg is lat iv ních v ýnosů, zpracov ány plán y pro nouzov é v yužití v šech prostředků, které jim b yly př idělen y, a to jak v míru , tak během kr ize nebo v álk y. Struktura
záchranné
připravenosti
je
čtyřstupňová
a
plně
neodpov ídá správ nímu členění země: a) národní úrov eň - Úřad ( Agentura) pro říze ní za ohrože ní (kriz ové řízení), b) regionální úrov eň - regioná lní zák ladna Národního záchra nné ho sboru (7), c) okresní úrov eň - komise okresní rad y (12) , rady měs tského území (2) jako flex ib iln í říd ící útv ar sp ráv ního okresu, měs tského územ í, d) místní úrov eň - komise obecní, měs tské rad y (275) ja ko flex ibiln í řídící útvar obce (města). Úřad pro ř ízení za ohr ožení (Ber edskabsstyrelsen) zajišťu je celkov ou koordinac i c iv iln í př iprav enosti a záchranné př iprav enosti a řeší konk rétní úko ly zá chranné př ipr av enosti v e sm ys lu zákona z roku 1992. Je ústředním orgánem požární ochrany a býv alé c iv ilní ochran y. Dále plní úko ly v e v ztahu k jaderné bezpečnosti, ochraně živ otního prostředí
a
rozšířenému
lůž kov ému
fondu
na
základě
př ís lušných
-7-
zákonů. Organizačně je ten to úřad členěn asi na 10 oddělení po jednotliv ých odborných opa třeních . Min is tr v nitra z ř izu je Radu zác hrany, k terá pln í funkc i jeho infor mačního
a
poradního
orgánu
ve
věcech
obecní
připrav enosti
záchranné
připrav enosti
k záchraně. Na
regionáln í
úrovni
tvoří
zá kla d
7 regioná lních základen Národního záchranného sbor u, log istic ké zabezpečení
a
v zděláv ací
a
v ýcv ikov á
báze
pro
v ýcv ik
hasičů
a
záchranářů. Národní záchranný sbo r je tv ořen v oják y z pov olán í a v ojáky prezenčn í s lužb y, pov oláv anými na zák ladě branného zákona s předurčením záchranného
pro sboru
př iprav enost
k
je
Úřadu
součástí
záchraně. pro
Vedení řízení
Národního
za
ohrožení.
Nejv ýznamnějš ím úko lem reg ioná lních zák laden je v ýcv ik branců – v současné době je každoročně povoláv áno cca 1 400 osob k v ýcv iku v délce 3 - 6 měs íců. Na okresní úrov ni je p lnění úko lů, spojených se záchrannou připrav eností, zabezpečov áno kom isí, zř izov anou okresní radou, kte rá je zodpov ědná ze zákona mimo jiné zejména za zpracov ání p lánu připrav enosti k záchraně daného o kr esu. Na místní úrov ni (obecní nebo městs ká připrav enost k záchraně) je připrav enost k záchraně řízena komis í, schv alov anou podle zákona obecní radou. Dv ě nebo v íce obcí mohou v ytv ářet podle po třeb y společné kom ise . V případě kr ize nebo v álky se na m ístn í úrov ni v ytv áří tzv . národní m ístn í př iprav enost k záchraně, v je jímž čele s to jí přís lušný
velitel
sousedními
polic ie .
požárními
a
Místní
zastup ite ls tv a
záchrannými
mají
s lužbam i
a
sm louv y
se
dobrov olnými
organizacem i. Obce tv oří zák ladn í a nejdůle žitě jš í č lánek záchranné připrav enosti. Zák ladním r ysem spolupráce c iv ilní a v ojenské s fér y v rámc i totá lní obran y je autonomní ro le kaž dé ze čt yř s ložek . Hlav ním c ílem totá lní obran y je odv rácení v álky; p okud se to nepodaří, pak úkolem jednotliv ých a zajištění
složek
je
kon tinuity
odvrácení soc iá lních
škody funkcí
na v
živ otech průběhu
a
maje tku v álk y
a
-8-
v pov álečném období. Spolupráce c iv ilní a v ojenské sfér y v období míru je markantní především
na
regionální
úrov ni,
kde
regionální
výbor,
v ytv ářený
v rámci c iv iln í př iprav enosti jako fle xib ilní struk tura, tv oří jmenov aný regionáln í
prefekt,
velitel
v ojens kého
okruhu,
v elite l
reg ionáln í
základn y Národního zách ranného sboru a př ís lušný v elite l po lic ie . Za účelem max imá lní efek tiv nosti př i této spoluprác i v době krize nebo v álk y jsou v eškerá plánov aná opatření v období míru praktick y prov ěřov ána
formou
součinnos tních
nejrůznějších
cv ičen í
se
nácv iků
zapojením
a
dobrov olných
prověřovacích a
priv átních
organizac í. Civ ilní nouzov é plánov ání se v současné době opírá předev ším o Zákon o připravenost i č. 1054 z prosince 1992 s pla tností od roku 1993, který nahrazuje pův odní zákon o civ iln í obraně, zákon o c iv iln í připrav enosti a požární zákon. Pojem civ ilní obrana byl v tomto zákoně a v dalších normativ ních ak tech nahrazen, a to i zpětně , pojmem "záchranná př iprav enost". Vedle záchranné
tohoto zákona v ytv ářejí leg isla tiv ní rámec pro připrav enosti
ještě
další
zákon y,
týka jíc í
se
činnos t zejména
jaderné bezpečnosti, ochran y ž iv otního prostředí, úkr ytov ých opatření a zdrav otnické př iprav enosti. Úloha totá lní obran y ja ko celku není legis la tiv ně definov ána, ale přesto je v šeobecně přijímaná a uzná v aná. ( Z C i v i l n á o c h r a n a 2 / 2 0 0 1 z p r a c o v a l In g . B o h u m i l Š i l h á n e k )
-9-
Slovensko M O N I TO R O V Á N Í
RADIAČNÍ
SITUACE
V C IV I L N Í
OCHRANĚ
A
JEHO ROZVOJ V současné době prov ozuje civ iln í o chrana na území Slov enské republik y tři mon itorov ací s ys tém y ra diační s ituace: - na bázi doz imetrů DC-4C a DC-4D, - na bázi rad iometrů R M-60, - n a g a m a s p e k t r o m e t r i c k é m m ě ř e n í v z o r k ů p ů d y. M onitor ovací systém na báz i doz imetrů řady DC je určený pro monitorov ání a hodnocení radiační s ituace v případě použití jaderných z b r a n í , k t e r ý b y b y l v y u ž i t z a b r a n n é p o h o t o v o s t i s t á t u . Te n t o s y s t é m je možné
z p o h o t o v i t v p ř í p a d ě p o t ř e b y ta k é p ř i h a v á r i í c h
energetic kých zař ízen í. Přístro je
js ou rozmís těn y na ce lém
jaderně území
Slov enska. S jeho da lš ím rozv ojem s e nepočítá . M onitor ovací systém na báz i radiometrů RM -60 s kontinuá lním měřením,
v yhodnocov áním
s ta n o v e n é h o
režimu
a
uklá dáním
umo žňuje
dat
automatickou
na
zák ladě
s igna lizac i
předem
překročení
s ta n o v e n ý c h h o d n o t a v y h l á š e n í p ř í s l u š n ý c h s i g n á l ů . P ř í s t r o j e j s o u rozmísťov ané v okresních městech . Pracují v ind iv iduáln ím rež imu a n a m ě ř e n á d a ta j s o u z o k r e s n í c h ú ř a d ů p ř e s k r a j s k é ú ř a d y z a s í l á n y d o kontro lních
chem ick ých
Zpracov ané v ýsledk y se
labora toří
civ ilní
ochrany
ke
zpracování.
jednou m ěsíčně předk láda jí Úřadu c iv ilní
ochrany Min ister stv a v nitra. Monitorovací měření
vzorků
Slov enska
systém
půd
spočívá
založený
z předem
na
určených
v laboratorn ím
gamaspektrometrickém bodů
v yhodnocení
na
celém
území
odebraných
vzorků
v k o n t r o l n í c h e m i c k é l a b o r a t o ř i V z d ě l á v a c í h o a t e c h n i c k é h o ú s ta v u Úřadu civ iln í och ran y Min is ters tv a v nitra. V současné
době
se
začalo
systému na bázi rad iometrů H-60
s modernizací
mon itorov acího
j e h o p ř e n e s e n í m d o p o č í ta č o v é
komunikace s on- line propojen ím v šech jeho úrov ní. Protože se jedná o f i n a n č n ě n á r o č n ý p r o c e s , j e h o m o d e r n i z a c e p r o b ě h n e p o e ta p á c h .
- 10 -
V p r v n í e ta p ě
b ylo
započato
s jeh o
modernizací v oko lí
jaderných
elektráren a dále se poč ítá s jeho postupným rozš iřov áním na ce lé území stá tu. Nejdř ív e byly moderniz ov anými měřic ím i body v ybav eny o k r e s n í ú ř a d y v L e v i c í c h a P i e š ť a n e c h , k r a j s k é ú ř a d y v N i t ř e a Tr n a v ě a Ú ř a d c i v i l n í o c h r a n y M i n i s t e r s t v a v n i t r a . S y s t é m j e b u d o v a n ý ta k , aby
přenosové
prostředí
b ylo
zdv ojené,
tzn.
že
v edle
„dia l-up“
p r o p o j e n í b u d e m o ž n é p ř e n o s p r o v é s t ta k é p o m o c í s e v e r u h l á s n é a i n f o r m a č n í s l u ž b y ( S E - H IS ) . P ř e d á v á n í v ý s l e d k ů b u d e p r o b í h a t j e d n o u z a d e n v ž d y v n o č n í c h h o d i n á c h . V p ř í p a d ě p ř e k r o č e n í n a s ta v e n ý c h hodnot se program automatick y pře pne do režimu, který zabezpečí předáv ání v ýsledků v desetim inutov ý ch interv alech až do doby poklesu pod předepsanou úrov eň. Po
dokončení
Slov enským v Ú s ta v u
ústředím
prev entiv ní
v ý s ta v b y rad iační a
tohoto
s ys tému
mon ito rov ací
klin ic ké
medicín y
bude
sítě,
propo jen
které
v B ratis lav ě.
je
se
zřízeno
Tím
bude
u m o ž n ě n a v ý m ě n a v ý s l e d k ů ta k é s j i n ý m i o b d o b n ý m i m o n i t o r o v a c í m i s y s t é m y S l o v e n s k é r e p u b l i k y. ( Z C i v i l n á o c h r a n a 2 / 2 0 0 1 z p r a c o v a l In g . B o h u m i l Š i l h á n e k )
- 11 -
Polsko P R O B L E M AT I K A S P O J E N Í V K R I Z O V Ý C H S I T U A C Í C H Jedním z ne jzáv ažnějš ích prob lémů, které v současné době řeší odbory ochran y ob yv ate lstv a, obran y a krizov ého managementu (jedná se o
jeden organ izační útv ar na
zabýv ajíc í v ý s ta v b a
se
touto
prob lematikou
efektiv ního
zejména
z poz ice
povodně
v roce
systému
spojen í.
úrov ni v ojv odstv í) a pracov níc i,
s ys tému
okresních 1997
a
ukázaly
Ch ybě ly
v územních
sp ojení
samosprávách,
v m imo řádných
obecních
úřadů.
na
n e d o s ta t k ů
řadu
především
Nedávné
r a d i o t e l e f o n y,
ve
je
situacích, rozsáhlé s táv ajíc ím
r a d i o s ta n i c e
m a l é h o v ý k o n u , s p o j e n í m o b i l n í m i t e l e f o n y p ř e s ta l o v m n o h a o b l a s t e c h f u n g o v a t a td . Konkrétně lze tuto s lož itou situac i dokumentov at na současném L o d ž s k é m v o j v o d s t v í , k t e r é j e t v o ř e n o p o Va r š a v ě d r u h o u n e j v ě t š í průmyslov ou aglomerac í (mě sto Lod ž) a dev íti v ětším i nebo menš ím i č á s t m i b ý v a l ý c h v o j v o d s t v í , p ř e v á ž n ě v e n k o v s k é h o c h a r a k t e r u . Ta t o území je třeba z h led iska spo jení nějakým způsobem integrov at. Podle slov ředitele v ýše uv edeného odboru Lodžského v ojv odstv í j e n u t n o p ř e d e v š í m o b m ě n i t z a s ta r a l á z a ř í z e n í , p r a c u j í c í v p á s m u 25 kHz, a nahradit nov ými, pracu jíc ími v pásmu 12,5 kHz. Jednorázov ě t o v š a k z f i n a n č n í c h d ů v o d ů n e l z e p r o v é s t , a ta k s e ta t o o b m ě n a p r o v á d í p o s t u p n ě . To s e t ý k á p ř e d e v š í m v e n k o v s k ý c h č á s t í . Ve m ě s t ě L o d ž , k d e f u n g u j e v ě t š i n a s l u ž e b n a p r o f e s i o n á l n í b á z i , se připrav uje ro zšířen í s ystému Co ntrol Comand, k terý v současné době v lastní po lic ie a k terý u možňuje př ímé spo jení říd ících orgánů s koncovými systém
stupni
umožňuje
(i
s jednotliv ými
nejen
udržovat
pracovníky
selek tiv ní
v terénu).
spojen í
se
Te n t o
zv oleným
ú č a s t n í k e m s í t ě , a l e ta k é p ř e d á v a t i n f o r m a c e d i g i t á l n í m z p ů s o b e m v četně zobrazení. Jeho rozš íření b y značně ze fektiv nilo prác i v šem osobám,
odpov ědným
za
krizov é
řízení
a
ochranu
obyv atels tv a,
z e j m é n a v m ě s ts k ý c h a g l o m e r a c í c h . N a t e n t o z p ů s o b s p o j e n í v š a k podle odpov ědných pracov níků ne jso u peníze.
- 12 -
Jak opět ukazu jí zkušenos ti z c ito v aných povodní, kd y v edle poruch
v síti
mobiln ích
te lefonů
p ř e s ta l o
fungovat
i
ana logov é
t e l e f o n i c k é s p o j e n í a p l n ě f u n k č n í z ů s ta l o v p o d s ta t ě j e n r á d i o , n e n í dobré
se
zbav ov at
některých,
v současné
době
již
z a s ta r a l ý c h
komunikačn ích pros tředků . Zejména pro období branné pohotov osti a v álečného konflik tu je třeba mít mo žnost udržov at spo jení v různých , na sobě nezáv is lých komun ikační ch s ys témech . Te n t o t r e n d a z p ů s o b u v a ž o v á n í p l a t í i p r o c e l o u ř a d u j i n ý c h v ojv odstv í zřejmě
a
v zhledem
zásadní
k nap jaté
modernizace
ve
situaci spojení,
v inv estičn í ze jména
ob las ti ve
bude
v z ta h u
ke
koncov ým stupňům, postupov at poma lu. ( Z P r z e g l a d o b o r o n y c y w i l n e j 6 / 2 0 0 1 z p r a c o v a l In g . B o h u m i l Š i l h á n e k )
- 13 -
Kanada KANADSKÝ
PŘÍSPĚVEK
K
M E Z IN Á R O D N Í M U
ROKU
DOBROVOLNÝCH ZÁCHRANÁŘŮ Mez inárodní rok dobrov olných záchr anářů – 2001 byl v yhlá šen Va l n ý m s h r o m á ž d ě n í m O S N v r o c e 1 9 9 7 a j e h o s m y s l e m j e u p o z o r n i t na důlež ito st a v ýznamné úspěch y d obrov olných záchranářů na celém sv ětě, zv ýšit zájem o tuto činnos t a dosáhnout co ne jv ětšího zapo jení občanů do hnutí dobrov olných záchra nářů. Činnost dobrov olných záchranářů v Kanadě je ř ízena pro fesní organizac í s názv em Kanadský dobrov olník v e spoluprác i s Kanadským centrem
pro
filantropii
a
Ve ř e j n ý m
politic kým
fórem.
Organiza ce
Kanadský dobrov olník podporuje dobrov olné záchranářstv í zejména pomocí
výzkumných,
v ýcv ikov ých,
v zděláv acích
a
speciá lních
programů. Člens ká zák ladna je orga nizov ána v 86 středis cích v dev íti prov inciích. V rámci
mez inárodního
roku
dobr ov olných
záchranářů
byly
v K a n a d ě s ta n o v e n y p r o t u t o o b l a s t n á s l e d u j í c í ú k o l y : - popularizace př ínosů dobrov oln íků pr o záchranářstv í, - zv ýšení počtu dobrov olníků , - objasňov ání pr inc ipů je jich č innos ti, - zlepšov ání infrastruktur y pro fesní or ganizace, - zv yšov ání potřebných odborných znalostí . V polov ině
roku
2000
oznám ila
kanadská
v láda, že
počína je
rokem 2001 přispěje v průběhu 5 let v íce než 90 mil. USD na podporu č i n n o s t i d o b r o v o l n ý c h z á c h r a n á ř ů . Ty t o p r o s t ř e d k y m a j í b ý t r á m c o v ě p o u ž i t y ta k t o : - 10 mil. USD na ujednocení názorů , z lepšení v zájemného par tnerstv í m e z i v l á d o u a d o b r o v o l n í k y, - 25 mil. USD na shromažďov ání d at, rozš iřov ání infor mací a na n ě k t e r é v ý z k u m n é ú k o l y, - 10 mil. USD na v yužív ání infor mačn ích technolog ií , na e fekt iv nějš í selekc i
in formací
nav zájem,
a
na
zvýšení
komunika tiv nosti
mezi
obcemi
- 14 -
- 10
mil.
USD
na
podporu
in ic ia tiv
v rámci
Mez inárodního
roku
dobrov olných záchranářů, - 7 mil. USD na sp ráv ní a rež ijní v ýd aje, spojené s běžnou agendou, t ý k a j í c í s e z e j m é n a c h a r i ta t i v n í c h ú č e l ů , - 30 mil. USD na na lezení způsobu, jak zajis tit, ab y ten to sek tor b yl trv ale zahrnu t do rozv oje v ládn í po litiky a v ládních p rogramů. Organiza ce Kanadský dobrov olník úzce spolupracu je s někter ým i ú ř a d y, j a k o n a p ř . R o z v o j l i d s k ý c h z d r o j ů K a n a d a ( H u m a n R e s o u r s c e s Dev elopment of Canada) na projek tech a akt iv itách, v ycháze jíc ích z Mez inárodního roku dobrov olných z áchranářů s cí lem zv ýš it zapo jení dobrov olníků do záchranných akc í tak, jak je to obv yk lé v někte rých e v r o p s k ý c h z e m í c h ( Š v ý c a r s k o , N ě m e c k o a td . ) . ( Z E m e r g e n c y P r e p a r e d n e s s D i g e s t 1 / 2 0 0 1 z p r a c o v a l a In g . M i l a d a Denksteinov á)
- 15 -
Kanada L I K V ID A C E Ú N I K U R O P Y D O Ř E K Y V n o c i z 3 1 . 7 . n a 1 . 8 . 2 0 0 0 d o š l o v p r o v i n c i i B r i ts k á K o l u m b i e k hav árii na ropov odu firm y Pemb ina Pipe lines corp . Na ropov odu dlouhém cca 800 km, v ybudov aném v roce 1962 a přeprav ujícím 40 t is . barelů (asi 6,4 m il. litrů) ropy denně, došlo k pras knutí sv áru a úniku cca 6 tis. bare lů (as i 950 tis. litrů ) rop y do ře k y P ine . Hroz ilo, že d o j d e k r o z s á h l é k o n ta m i n a c i u ž i t k o v é v o d y, n e b o ť p o p r o u d u l e ž í c í m ě s t o C h e t w y n d a o k o l n í z á s ta v b a j s o u z á s o b o v á n y v o d o u z t é t o ř e k y. Na hav árii reagov ala f irma Pemb ina v elice r ych le a již 1. 8. dopoledne byly na m ís tě její hav arijní jednotk y z Kamp loos a For t Saint John , které zača ly s budov áním odkláněc ích a omezov acích u z á v ě r k e s b ě r u a o d s t r a n ě n í u n i k l é r o p y. Ty t o p r á c e p r o b í h a l y v e l i c e i n t e n z i v n ě , n e b o ť p ř í c h o d k o n ta m i n a c e p o ř e c e d o m ě s ta C h e t w y n d b y trv al pouze jeden den. K o d v r á c e n í h r o z í c í k r i z o v é s i t u a c e b y l a p ř i j a ta o p a t ř e n í p ř e d e m připrav eného Oblas tního nouzov ého programu (Prov inc ia l E mergenc y Programm
–
PEP), v rámci něhož
operační štáb prov inčních
za
úče lem
( B r i ts k á
byl ve
koord inace
Ko lumbie )
a
městě
činnos tí
federálních
Chetwynd
zřízen
f y P e m b i n a , m ě s ta , aktiv it.
Jednalo
se
p ř e d e v š í m o ta t o o p a t ř e n í : - z á k a z p o u ž í v á n í v o d y z ř e k y, - zajiš tění náhradní dodáv ky v ody po dobu dv ou měsíců v celkov ém objemu c ca 2 m il. litrů , - sledov ání,
zda
nedošlo
ke
k o n ta m i n a c i
městského
vodovodního
systému, - zajiš tění nov ých zdrojů v ody z h lub in ných zdro jů. Ještě
koncem
ř íjna
t . r.
pracovalo
na
d e k o n ta m i n a č n í c h
a
č i s t í c í c h p r a c í c h a n a m o n i t o r o v á n í d o p a d u k a ta s t r o f y n a o k o l í 4 0 p r a c o v n í k ů z m í n ě n é f i r m y. J e j í v ý d a j e n a l i k v i d a c i v z n i k l é s i t u a c e d o konce tohoto období č inily cca 10 m il. USD a zda leka ne jsou konečné. Z e v z n i k l é e k o l o g i c k é k a ta s t r o f y v y p l y n u l a ř a d a p o z n a t k ů , z n i c h ž
- 16 -
nejdůlež itě jší jsou: - zásadní
význam
má
komunikace
a
v zhledem
k charakteru
a
r o z l e h l o s t i ú z e m í j s o u n e j v h o d n ě j š í s a t e l i t n í t e l e f o n y, - úkoly a odpov ědnost v šech zúčastn ěných slo žek mus í bý t přesně d e f i n o v á n y, - v e š k e r é i n f o r m a c e m u s í b ý t k o o r d i n o v á n y, - rozsáhle jš í zapojen í dobrov olníků v yžaduje lepš í p lánov ání, řízen í, zdrav otnická, ma ter iálně- techn ická a bezpečnostní opatřen í. Ve l k ý prospěch
význam
má
připrav enosti
prevence, a
která
schopnosti
bývá
reakce.
často Úda jně
opomíjena jeden
ve
každý
inv estov aný USD na prev enci přinese 2 USD, uspořené při zásahu, což úzce souv is í s kv alitou p lánů př íprav y na ne jrůzně jš í nouzov é s ituace . ( Z E m e r g e n c y P r e p a r e d n e s s D i g e s t 1 / 2 0 0 1 z p r a c o v a l a In g . M i l a d a Denksteinov á)
- 17 -
Švýcarsko P S YC H O L O G IC K Á P O M O C V N O U Z I Nehody a katastrofy jsou čas tokrát pro postižené traumatick ým zážitkem.
V
takovýchto
speciá lně
v ycv ičený ch
slo žitých
situacích
sil, př iprav ených
je
nezb ytné
nasazení
poskytnout ps ycholog ickou
nouzovou pomoc. Kantony a Například
obce
v Bernu
dnes
do
ex is tuje
jisté
tzv.
míry
těmito
pečov atelský
s ilam i d isponu jí. tým
( C a r e - Te a m ) ,
zaměřený na posk ytov ání primární psycholog ické pomoc i postiženým při
nehodách.
psychia trů.
Tý m
se
Nasazu je
sk ládá se
v
z
laiků,
případě
duchovních, v yčerpání
ps ychologů
všech
a
možných
prostředků posk ytnutí pomoc i a je často spo jov acím prv kem mez i traumatizov anými osobam i a odbornou pomocí. Současná situacích sjednocení Federace
ze
organiza ce
strany
v ýcv iku
kantonů v
švýcarských
této
ps ycho log ic ké a
obcí
oblasti.
ps ycho logů
byl
se Proto na
pomoci značně
v liší
společně státní
nouzových
půdě
a s
v yžadu je odborníky
v ypracov án
v zděláv ací koncept psycho log ické nouzov é pomoci a péče. Už v tomto roce se rozběhl zák ladní odborný kur z "Úv od v psycholog ické nouzov é pomoci" , určený pro pracov ník y oc hrany ob yv atelstv a zabýv ajíc í se psycholog ickou péčí. Účastn íc i kurz u se seznamují i s teoretick ým i základ y v oblasti stresu a zv ládnu tí stresov ých s ituací a traumat. Na podzim roku 2001 začne jako p ilotn í kurz "Defu sing und Debr iefing", který od roku 2002 bude regulérn ím. Za tím bude probíhat v e dv ou směrech:
pro
síly
nasazované
bezprostředně
po
nehodě
a
pro
personál, nastupu jící během 24 až 72 hodin po nehodě. V roce 2002 se rozběhne odborný kurz "Psycho log ická péče na místě nehody" , zaměřený na př íprav u personálu k ře šení organ izačních úko lů, jednání s příbuzným i obětí, pos tiženým i atd . V témže roce začne pro v edoucí kádry organ izace ochran y ob yv atelstv a, odpov ídajíc í za koordinac i zabezpečení psycholog ické pomoc i v šem postiženým, odborný kurz "Koordinace ps ycho log ické nouzov é pomoci v př ípadě nehod". Ve dnech 9. - 10. lis topadu 2001 se v e Šv ýcarsku bude konat
- 18 -
1. národní
kongres
ps ycholog ické
nouzové
pomoci
při
nehodách,
teror istických ak cích a ka tastro fách. Jeho cílem je v ýměna in formac í, zkušeností a odborných názorů v té to ob lasti a pro jednání možnos tí spolupráce mez i odborní k y a laik y. (Z A ct ion 3 /2001 zpracov ala Mgr . Ija Beránkov á)
- 19 -
Německo A N A L Ý Z A N Ě M E C K É S P O L E Č N O S T I P R O Z Á C H R A N U Ž IV O TA ZA ROK 2000 Prezid ium (Deutsche
Německé
společnosti
pro
Lebens-Rettungs-Gesellschaft
záchranářstvím
na
vodě,
pož ádalo
-
záchranu
DLRG),
životů
zabýv ajíc í
renomovanou
se
agenturu
o v ypracov ání analýz y stav u bezpečnosti na v odě a lidsk ých obětech za rok 2000 v Německu. Na zákla dě rozsáhlých úda jů a in formac í v ypracov aná příhodách
studie
na
v odě
obsahu je a
nabízí
důlež ité
poznatky
v ýchodiska
pro
o
smrte lný ch
strategické
řešení
prev ence nehod. Německá společnost pro záchranu ž iv ota pub likuje některé úda je, obsažené v e stud ii. V roce 2000 se utopilo nejméně 429 osob při v odních sportech a koupání
ve
vodních
zdrojích
Německa
a
12
osob
př iš lo
o
ž iv ot
v zahraničí. Po tv rdily se úda je Sta tistického spo lkov ého úřadu, že se častým i oběťm i nešťas tných nehod na v odě stáv ají děti předško lního v ěku. V roce 2000 př iš lo v e v odě o živ ot 31 chlapců a 8 dív ek předškoln ího v ěku. Další v rcho l v p očtu obětí předs tav ují nás ledu jící v ěkov é skupin y: - 26-30 le t (32 osob), - 41-45 le t (34 osob), - 46-50 le t (32 osob). Z 441 utonu lých b ylo 344 osob m užského pohlav í a 97 žen . Nejv ětší poče t neš těst í na v odě (359) b yl zaznamenán v e v nitrozem í (řek y, je zera, po tok y) . 31 lidí se u to pilo v moř i a 29 na p lov árnách a v krytých bazénech , 17 osob v zahradních jez írká ch nebo bazénech. Podle sta t ist ik y nejv íce dět í do 10 let zahyne v domácích bazénech. I vodní
sporty
ne jsou
bez
riz ika:
v
uplynu lém
roce
při
sur fingu,
potápění, ja chtingu a kanoistice zah ynulo 78 o sob. Z rešerše v yplýv á, že Spolkov á země Bav orsko má za rok 2000 v e Spolkov é republice ne jv ětší poče t obět í na v odě (102 osob y) . Na 2. m ístě je Bádensko-W ürttembersko (56 osob). Dále Dolní Sasko (49 osob),
Severní
Porýní-Ves tfá lsko
(38
osob),
Mek lenbursko-P řední
- 20 -
Pomořansko (35 osob) , Bran iborsko (28 osob), Hesens ko (23 osob) , Porýní- Falcko (22 osob) , Sasko (18 o sob), Dur ynsko (10 osob) , Sas koAnhaltsko (8 osob) atd. V nov ých Spolkov ých zemích poče t obětí na v odě v roce 2000 představ uje 99 osob , což v ce los tátn í sta tistice tv oří 23 % . Německá společnos t pro záchranu živ ota na zák ladě analýz y v yzýv á obyv atels tv o Německa k v ětší opatrnos ti na v odě a zejména k přípravě dětí k provozování vodních sportů. (Z Bev ölkerungsschut z 2 /2001 zpraco v ala Mgr. Ija Beránkov á)
- 21 -
Kanada PODÍL
KANADSKÉHO
ČERVENÉH O
KŘÍŽE
NA
LIKVIDACI
POHROM Ú č a s t K a n a d s k é h o Č e r v e n é h o k ř í ž e n a p o m o c i p ř i k a ta s t r o f á c h j e rok od roku v ýznamnější a nesouv isí jen s nárůstem poč tu přírodních nebo antropogenních udá lostí s nega tiv ním dopadem. Počína je
rokem
2000
se
stá le
více
kanadských
společnos tí
n e j r ů z n ě j š í p r á v n í p o v a h y s t á v á z d á r c ů s p o n z o r y. Č e r v e n ý k ř í ž p o u z e podporují a samotnou č innost posk ytov ání pomoci mu přenecháv ají. V rámc i p rogramu posk ytov ání s luže b při pohromá ch se dosud as i 13 kanadských společnos t í zaruč ilo posk ytnout Kanadskému Červ enému kříž i v íce než 3 m il. U SD v penězích , mate riá lu a s lužbách v časov ém období
do
3
až
5
le t.
Kanadský
Červený
kříž
se
ta k
může
v d o s ta t e č n é m č a s o v é m p ř e d s t i h u p ř i p r a v i t n a p ř í p a d n é k a ta s t r o f y a n a p o m o c s e p ř í s l u š n ě v y b a v i t . S a m o z ř e j m ě s e ta t o s p o l u p r á c e n á l e ž i t ě p r e z e n t u j e v r ů z n ý c h f o r m á c h r e k l a m y. Každá
ta k o v á t o
sponzorská
firm a
uzavírá
ta k é
sm louv u
o spoluúčas t i zaměs tnanců. Např . f ir ma Petro Kanada (ropný prům ys l) zav edla v e spoluprác i se zaměs tna nci s ys tém spoč ív ají cí v tom , že v případě
k a ta s t r o f y
uspořáda jí
zaměstnanci
sbírku,
načež
firma
získaný obnos dop lní o s te jnou finan ční hodnotu . Původem v roce
2000
šv édská světový
fir ma
program
Er icsson služeb
(te lekomunikace) při
pohromách.
v ytv ořila
Ta t o
fir ma
podporuje Kanadsk ý Červ ený kř íž v oblasti te lekomun ikac í. V ý z n a m n o u r o l i h r a j e f i r m a Th e H o m e D e p o n t , p o s k y t u j í c í š i r o k o u podporu
a
pomoc
při
poskytov ání
mater iálu
a
dobrov olníků
a
s p o l u p r a c u j í c í ta k é p ř i p ř í p r a v ě o b y v a t e l s t v a . V ř a d ě o b c í b y l y z a j e j í pomoci uspořádán y „Dn y bezpečnos ti“ s programem , jak se co ne jlépe připrav it na zv ládání pohrom, t yp ic ký ch pro danou loka litu . Pojišťov na Roya l and Sun Alliance I nsurance f inančně podporu je ( j a k b ý v á u t ě c h t o ú s ta v ů o b v y k l é ) v ý u k u š k o l n í c h d ě t í v p ř i p r a v e n o s t i
- 22 -
na nouzov é situace, což je p lně v souladu s c íli pojišťov ny předcházet újmám na ma jetku a zdrav í osob. ( Z E m e r g e n c y P r e p a r e d n e s s D i g e s t 2 / 2 0 0 1 z p r a c o v a l a In g . M i l a d a Denksteinov á)
- 23 -
Švýcarsko O R G A N I Z A C E C IV I L N Í O C H R A N Y “ X X I “ K A N TO N U A A R G A U Nová
koncepce
armády
a
ochrany
ob yv ate ls tv a,
je jíž
předpokládaná p latnos t má bý t od 1. 1. 2003, se pro jev í značný mi z m ě n a m i ta k é n a k a n t o n á l n í ú r o v n i . Ta k v k a n t o n u A a r g a u v z n i k n e nov ý úřad (oddělení) v ojenské obrany a ochran y ob yv atels tv a jako v ýraz co nejužší spolupráce mez i armádou a ochranou obyv atels tv a (Abte ilung
Militär
und
Bev ölkerungsschutz
–
AB M) ,
který
přebírá
n ě k t e r é o d v o d n í p o v i n n o s t i a r m á d y a c i v i l n í o c h r a n y. K o n k r é t n ě s e v kantonu jedná o cca 3,2 tis . m ladý ch mužů. Ze s tejn ých dův odů jsou z v á n y i m l a d é d í v k y, a l e j e j i c h ú č a s t n a s l u ž b ě v a r m á d ě n e b o v c i v i l n í ochraně
je
dobrov olná.
Pro
nejrů znějš í
mimořádné
situace
bude
v rámci nov ého modelu kanton d is ponov at cca 33 tis . v yč leněným i osobami oproti 25 tis . s táv ajíc ích. J edním z rozhodu jících faktorů pro zkv alitnění je jich č innosti bude delší a profes ionálnější vzdě lávání s důrazem na co ne jv ětš í reg iona liza ci. Úloha
civ iln í
ochrany
v rámci
budoucí
ochrany
obyv ate ls tv a
k a n t o n u A a r g a u ( a l e ta k é v r e g i o n e c h a v o b c í c h ) a j e j í o r g a n i z a c e j e odv islá
od
ana lýz y
urbanistických
nebezpečí
podmínek.
Podle
a
konkrétních
or ganizačního
geografický ch
modelu
pro
a
kanton
spočív ají h lav ní úko ly c iv iln í ochran y v těchto ob lastech : - ochrana a péče (pečov atelská družs tv a), - ochrana kulturn ích hodnot (skup in y s pecia listů) , - podpora (žen ijn í d ružstv a), - log ist ika ( log ist ické prv k y) . Civ ilní
ochrana
zabezpečuje
pro
řídící
orgány
ochrany
o b y v a t e l s t v a ta k é p o d p o r u ř í z e n í , a t o z e j m é n a v o b l a s t i i n f o r m a c í , spojení, ochran y proti zb raním hroma dného ničení, koord inac i log istik y a v o b l a s t i i n f r a s t r u k t u r y. St á v a j í c í ú k r y t y a o c h r a n n é s ta v b y z ů s ta n o u z a c h o v á n y, a b y p r o každého občana bylo k dispozic i v blí zkost i b yd liš tě jedno úkr ytov é m í s t o v e s t á l é m , t l a k o v ě o d o l n é m ú k r y t u . Ty t o s ta v b y b u d o u v y u ž í v á n y ta k é
při
přírodních
a
antropogenních
k a ta s t r o f á c h
v období
míru.
- 24 -
S ohledem na dobu předběžného v arov ání a v ýv oj ohrožení bude čas zpohotov ení úkr ytů d iferencov aně sní žen.
v elite l civ ilní ochran y
podpora řízení
ochrana a péče
ochrana kulturních hodnot
podpora
logis tika
sklady
pečovatelské družstvo
skupina specialistů
ženijní družstvo
prvek logistiky
spojení
pečovatelské družstvo
skupina specialistů
ženijní družstvo
prvek logistiky
ochrana proti ZHN
logistická koordinace
Model c iviln í och rany na stupn i kanto n Aargau od 1. 1. 2003. ( Z A c t i o n č . 4 / 2 0 0 1 z p r a c o v a l In g . B o h u m i l Š i l h á n e k )
- 25 -
M O N I TO R Z A H R A N I Č N Í H O O D B O R N É H O T I S K U Náklad:
160 v ýtis ků
Vydáv á v ědeckoinformační pracov iš t ě IOO , Lázně Bohdaneč R e d a k č n í r a d a : In g . B o h u m i l Š i l h á n e k M g r. I j a B e r á n k o v á In g . M i l a d a D e n k s t e i n o v á
