MONITOR z a hr a ni č n í h o o db o r né h o t i s k u
Ročník 14
Číslo 2
IN S T I T U T O C H R A N Y O B Y VAT E L S T VA LÁZNĚ BOHDANEČ
2008
-2-
O B S A H Slovensko
s t r. 1 . In d i v i d u á l n í o c h r a n a o b y v a t e l s t v a a je jí perspek tiv y
3
Evropa
2 . P r o b l é m y t í s ň o v é h o č í s l a 11 2
5
K a za c h s t á n
3. Civ ilní obrana
7
Itál ie
4. Dobrov olná požárně-záchranářská jednotka prov inc ie B resc ia
9
Švýcarsko Německo Německo
5 . P O LY C O M – b e z p e č n o s t n í r a d i o v á s í ť Švýcarska
11
6. Aktuá lně o le tecké záchranné s lužbě v Německu
13
7. Vlas tní ochrana a pomoc ob yv ate lstv a p r o p ř e k o n á n í k a ta s t r o f v b u d o u c n u
16
-3-
Slovensko IN D I V ID U Á L N Í O C H R A N A O B Y VAT E L S TVA A J E J Í P E R S P E K T I V Y In d i v i d u á l n í
ochrana
obyv ate ls tv a
náleží
mezi
protirad iační,
protichemická a protib io log ická opa tření, k terá jsou předurčena pro min ima lizac i nebo elim inac i působení nebezpečných láte k. Do
roku
1989
základě
na
te hdejší
koncepce
ochrany
obyv atelstv a, v ycháze jíc í z předpok ladu použ it í zbran í hromadného ničení p roti ce lému územ í tehdejš í ČSSR při ozbrojeném konflik tu, byla
ind iv iduáln í
kategorie
zabezpečována
ochrana
ob yv ate ls tv a.
Výs ledke m
celoplošně
bylo
pokrytí
pro
všechny
ob yv atels tv a
prostředk y ind iv iduá lní ochran y (dále jen „P IO“) na 100 % se značný m stupněm decentraliza ce ú lož išť těch to prostředků . Se
změnou
bezpečnos tně-politické
s ituace
v Evropě
po
roce
1990 a zejména po přije tí zákona o civ ilní ochraně obyv ate ls tv a v roce 1994, v e smyslu dalších předp isů , se civ ilní ochrana přeorien tov ala p ř e d e v š í m n a z a b e z p e č e n í o c h r a n y ž i v o ta , z d r a v í a m a j e t k u p ř e d n á s l e d k y m i m o ř á d n ý c h u d á l o s t í v d o b ě m í r u . Ty t o s k u t e č n o s t i b y l y v yjádřen y
v první
Slov enské
republik y
v přechodu
z celop lošného
zabezpečení
podle
koncepci do
ind iv iduální
roku
2010.
Ta t o
zabezpečování
stupně
ohrožení
ochrany
ob yv atels tv a
koncepce
P IO
spoč ív ala
k d iferencov anému
obyv ate lstv a
v záv islos ti
na
kategorizaci území. V roce 1999 zpracov aná a v současnosti pla tná druhá „Koncepce ind iv iduáln í ochran y ob yv atelstv a Slo v enské republik y od roku 2000 do roku
2010“
obsahu je
zabezpečovaných v budoucnosti
osob
nebude
z á s a d y,
s počív ajíc í
prostředky všechno
v d ife rencia ci
IPCHO.
obyv atelstv o
To
okruhu
znamená,
zabezpečené
že PIO
o c h r a n n o u m a s k o u a f i l t r e m , a l e b u d o u p r o v á d ě n a p o u z e ta o p a t ř e n í , k t e r á j s o u e f e k t i v n í v e v z ta h u k e k o n o m i c k ý m m o ž n o s t e m s t á t u . Současné existu jící P IO b yly p láno v ané pro použití v e v álce, přičemž je jich použ ití v době míru při m imořádných udá lostech je možné, ale pouze za předpokladu je jich efek tiv nosti. Nejdů lež itě jš ím i
-4-
faktor y efe ktiv nosti je jich použití jso u v časné a správ né použití, je jich dostupnost,
druh
a
koncentrace
nebezpečné
l á t k y,
je jí
schopnost
p r ů n i k u d o o r g a n i z m u , o c h r a n n é v l a s t n o s t i p r o s t ř e d k u a j e h o k v a l i ta . Význam haváriích
jejich
použití
značně
v době
klesá
a
při
míru
při
průmyslových
nenadálém
a
jiných
teroristickém
útoku
s p o u ž i t í m n e b e z p e č n ý c h c h e m i c k ý c h , r a d i a č n í c h , e v. b i o l o g i c k ý c h látek se blíží k nule. V současnosti
se
nepředpok ládá
pokračovat
v celop lošném
z a b e z p e č o v á n í o b y v a t e l s t v a P IO . Z ů s t á v á a l e p o v i n n o s t ř á d n ě p e č o v a t o stáv ající P IO a je jich postupné
v yřazov ání a likv idac i řešit na
základě zku šební a oprav árenské č in nosti spec ia lizov aného pracov iště – V z d ě l á v a c í h o a t e c h n i c k é h o ú s ta v u K M C O v e S l o v e n s k é L u p č i . Současný
s ta v
zabezpečení ob yv atels tv a
Slov enské
republik y
P IO j e s t á l e n a 1 0 0 % , a l e t e n t o s ta v j e t ř e b a k o r i g o v a t p o d l e v ý s l e d k ů z k u š e b n í a o p r a v á r e n s k é č i n n o s t i V z d ě l á v a c í h o a t e c h n i c k é h o ú s ta v u K M C O . Z a b e z p e č e n í o b y v a t e l s t v a p l n ě f u n k č n í m i P I O j e ta k a s i n a 75 %. ( Z C i v i l n á o c h r a n a 3 / 2 0 0 8 z p r a c o v a l In g . B o h u m i l Š i l h á n e k )
-5-
Evropa P R O B L É M Y T Í S Ň O V É H O Č Í S L A 11 2 Přestože jednotné ev ropské čís lo tísňov ého v olání bylo v rámc i Ev ropské unie zav edeno již v roce 1 991 a jeho smys lem je posk ytov at přístup
jednotný
v jednotliv ých
k nouzovým
zemích
ješ tě
pře trv áv ají
službám,
s tá le
problém y
a
v praxi
nedostatky
v jeho
v yužív ání. Dne 11. února 2008 proběhl prv ní tzv . ce loev ropský den 112, který
se
usku tečn il
na
zák ladě
pos lanců
in ic ia tiv y
Evropského
parlamentu ze zář í 2007, k teř í poža dov ali z lepšenou spo luprác i mez i Ev ropským parlamen tem, Ev ropskou komis í a jednotliv ými č lenským i státy v oblas ti jednotného čís la tísň ov ého v olání, kde stá le pře trv áv á řada nedostatků a něk teré dosud nev yře šené prob lém y. Poslanc i Ev ropského parlamentu a předev ším experti poukazu jí předev ším na tyto hlav ní p roblém y a nedostatk y: •
stá le neexistu je jednotný ev ropský t echnický standard pro v yuž it í tohoto tísňov ého tele fonního č ís la ,
•
chyb í v šeobecná známos t tohoto čís la mez i občan y,
•
často ch ybí správ ná lokaliza ce mís t a nehody a ted y i potenc iá lní oběti. Společné techn ic ké standard y pro prov oz tísňov ého čísla jsou
v současné době v e stadiu odborných expertíz a je pouze o tázkou času, kdy budou zavedeny. A la r m u j íc í je a le n e z n a lo s t to h o to č ís l a m e z i o b yv a te ls tv e m . P o d le p r o v e d e n ý c h p r ů z k u m ů p o u z e 2 3 % o b yv a te l R a k o u s k a z n á e v r o p s k é n o u z o v é č ís lo 1 1 2 ( E u r o b a r o m e tr ) a 6 0 % o b č a n ů R a k o u s k a to to č ís lo n e z n á a n e v í, ž e to to č ís l o s e m ů ž e z a v o la t v k a ž d é m s tá tě E v r o p s k é u n ie ( E v r o p s k á a s o c ia c e z á c h r a n n ý c h č ís e l) . Další m problémem je od lišná řeč – v Rakousku chybí předev ším v ícejaz yčné k v elkému
v ybav ení počtu
provozu
turistů,
kteří
tísňového jak
v létě ,
čísla, tak
což
v zhledem
v z imě
nav štěv ují
-6-
Rakousko,
je
znepoko ju jící;
evropské
čís lo
tísňového
v olání
bylo
pův odně určeno předev ším pro c iz inc e. Zabezpečení běžným i jaz yk y (ang lič tina, francouzš tina, něm čina) v četně mateřského jaz yka je běžné téměř v e v šech členských státech (mezi kte ré patř í také Česká republika) , takže lze v těchto ja z yc ích běžně požádat o pomoc . Otáz kou jinou je a le p ři nehodě v elm i čas tý posttrauma tický šok, př i němž postižení čas to ne jsou schopn i kromě sv é mateřštin y požádat o pomoc, natož komunikov at. Pouze v něko lika zemích, např. v e Velké B r itán ii m ůže postižený požádat o pomoc kromě běžných jaz yků také v řadě da lš ích řečí . Vážné tísňového
potíže v olání
s bezch ybným
112
s tále
jednotného
čís la
v Bu lharsku ,
proti
zavedením
přetr v áv ají
pouze
kterému b yl zahá jen proces proti por ušov ání unijních nařízení. Přestože v řadě č lenských stá tů se znalos t a použív ání tohoto čís la
zda leka
nes ta lo
samozře jm ostí,
Evropský
par lamen t
p lně
podporuje dalš í ro zš iřov ání a z lepšo v ání služeb v té to ob last i a v yzv al Ev ropskou komis i a v lád y v šech č lenských zem í k podpoře těchto in ic iativ . (Z Ziv ilschutz Ak tuell 1/2008 zp racov al Ing. Bohum il Š ilhánek)
-7-
K a za c h s t á n C I V IL N Í O B R A N A K o m p e t e n t n í m ú ř a d e m p r o c i v i l n í o b r a n u , p r e v e n c i k a ta s t r o f a nouzov ý management je Min is ters tv o pro nouzov é situace Republik y Kazachstán (dále jen „m in is ters tv o“). Mez i jeho h lav ní úko ly pa tří : •
tv orba státní po litik y v oblas ti prev ence a managementu přírodních a p r ů m y s l o v ý c h k a ta s t r o f ,
•
m o n i t o r o v á n í i m p l e m e n ta c e o p a t ř e n í c i v i l n í o b r a n y,
•
meziodv ětv ov á koordinace,
•
státn í mon itor ing a kontro la požá rní a prům ys lov é bezpečnost i,
•
dodržování
bezpečnosti
práce
a
ochrany
zdraví
v objek tech
s nebezpečnou výrobou, •
monitor ing dodržov ání bezpečnosti práce a dohled nad báňskou činnos tí,
•
t v o r b a a r o z v o j s t á t n í c h h m o t n ý c h a f i n a n č n í c h r e z e r v,
•
provoz
a
trv alý
rozvoj
státních
systémů
prevence
k a ta s t r o f ,
protipožá rní prev ence a nouzov ého managementu. Legis lativ ní zá klad pro činnos t min is terstv a tv oří p ředev ším: •
zákon o c iv iln í obraně z roku 1997,
•
zákon o nouzov ých situacích přírodn í a prům yslov é pov ahy z roku 1996,
•
zákon
o
průmys lov é
bezpečnosti
v zařízeních
s nebezpečnou
výrobou z roku 2002, •
zákon o požární bezpečnosti z roku 1996,
•
z á k o n o n o u z o v ý c h z á c h r a n n ý c h s l u ž b á c h a s ta t u t u z á c h r a n á ř ů z roku 1997. Ve l k á p o z o r n o s t j e v r á m c i m i n i s t e r s t v a v ě n o v á n a v z d ě l á v á n í
orgánů a sil státního systému prevence katastrof a nouzového managementu a ta k é v z d ě l á v á n í v e ř e j n o s t i p o d l e v l á d o u s c h v á l e n é h o p ř í s l u š n é h o rozhodnutí z roku 2003. Výcv ik pro p ersonál v kompe tenc i m in is ters tv a je prov áděn v 16 v ýcv ikov ých zař ízen ích a na jedné v ysoké š kole . K a ž d o r o č n ě s e a s i 2 t i s . o s o b z ú č a s t n í t z v. n á r o d n í c h k u r z ů n o u z o v é s i t u a c e a c i v i l n í o b r a n y. M a n a ž e ř i ú s t ř e d n í c h a l o k á l n í c h
-8-
v ládních
orgánů
zv ládání
jsou
školen i
přírodních
nenávratných, situacích,
a
prům ys lov ých
zdrav otnický ch
z lepšov ání
v or ganizac i a
prev entiv ních k a ta s t r o f ,
materiá ln ích
udržite lnéh o
provozu
ztrát
opatřen í,
m in ima lizac i při
odv ětv í,
nouzových území
a
zemědělský ch zařízení v nouzov ých situacích , v boji pro ti tero rizmu a č i n n o s t i c i v i l n í o b r a n y. Min is terstv u jsou přímo podřízené místn í expozitur y v e městech A s ta n a a A l m a t y, V ý b o r p r o p o ž á r n í s l u ž b y, V ý b o r p r o s t á t n í m o n i t o r i n g nouzových
situací
a
průmys lov é
bezpečnosti
a
Výbor
pro
státní
značnými
př íjm y
f i n a n č n í r e z e r v y. Vzhledem
k tomu,
že
Kazachstán
disponuje
z v ýv ozu surov in (ropa, zemní p lyn) , může si dov olit poměrně štědrou rozpočtovou
politiku
do
ob las ti
bezpečnosti
před
nev ojenským i
hrozbami. ( Z In te r n a tio n a l C iv il D e fe n c e J o u r na l 1 /2 0 0 8 zp r a c ov a la J itk a V ý tv a r ov á )
-9-
Itál ie DOBROVOLNÁ POŽÁRNĚ-ZÁCHRANÁŘSKÁ JEDNOTKA P R O V IN C I E B R E S C IA Ve d l e č t y ř p r o f e s i o n á l n í c h p o ž á r n í c h j e d n o t e k , k t e r é v y k o n á v a j í sv oji
č innos t
v prov inc ii
Bresc ia
( region
požárně-záchranářská
dobrov olná předurčená
předev ším
pro
jednotka
boj
působí
Lombardie ), (dále
s lesn ím i
jen
ta k é
„ jednotka“) ,
požáry
v horském
nepřístupném terénu. Přes tože jsou město Bresc ia a je jí ag lomerace (asi 200 t is . obyv ate l) po
druhou nejprůmys lov ějš í obla st í
Milánu
Lombardie, ex istu jí v e ste jno jmenn é prov incii hor y se za lesněným, obtížně přístupným terénem. Ta t o v jejich
dobrov olná
řadách
jednotka
působí
asi
má
90
občanského
s ta t u t
osob,
z n ichž
40
sdružení je
a
aktiv ních
d o b r o v o l n í k ů a z b y t e k t v o ř í s y m p a t i z a n t i a p o d p o r u j í c í o s o b y. S l u ž b a v jednotce je č t yřs měnná v dv anáctihodinov ém interv alu , obdobná jako u
státních
požárníků.
Pov olán í
př ís lušníků
v případě
aktiv ace
je
prov áděno pomocí pagerů. V pos ledním období p řipadalo as i 45 % zásahů na hašení požárů v obtížně dostupném terénu a zbyte k na likv idac i nás ledků pov odní, zemětřesení
a
pátrání
po
ztracených
osobách.
Mimo
uvedené
z á c h r a n n é a k c e p r o v á d í p ř í s l u š n í c i s k u p i n y ta k é p r e v e n t i v n í h l í d k o v o u činnos t v le sních poros tech v letn ím období, údržbu le sních stezek , protipožá rních kor idorů a studn í pro odběr v ody k hašení. Pro
svoji
v ybav ena.
č innost
Disponuje
je
skup ina
budov ami,
dobře sklad y
mater iá lně a
a
te chnic k y
garážemi
včetně
h y g i e n i c k é h o z á z e m í , k t e r é j s o u m a j e t k e m m ě s ta B r e s c i a , a k a ž d ý přís lušní k má komp letn í osobn í v yba v ení pro č innost . Skupina
disponuje
osmi
požárními,
speciá lním i
a
pomocnými
v o z i d l y, a t o : •
3 automobily Land-Rov er Defender 4x4, z n ichž dv a jsou p ikap y s č t yřdv eřov ou kabinou a s pěti batohov ými hasicím i agregát y a třet í má dv oudveřov ou kabinu s v ys okotla kým has ic ím agregá tem
- 10 -
s nádrží na 600 litrů, •
1 střední záchranný a hasicí auto mobil na podvozku MercedesBenz
Unimog
U
1650
4x4
s pěti
schránkami
na
nářadí,
automobilním čer padlem s nádrží na 300 litrů, •
1 těžký záchranný a hasičský auto mobil na podv ozku MercedesBenz Unimog U 5000 s pěti schránka mi na v ýbav u a s automobiln ím čerpadlem a nádrž í na 5000 litrů,
•
1 lehký automob il na podv ozku Fiat Ducato 13 s korbou s v ysokým i hliníkov ým i postran icem i na přepra v u lehkých mater iá lů v elkých rozměrů,
•
1 l e h k ý s p e c i á l n í z á s o b o v a c í a u t o m o b i l n a p o d v o z k u N i s s a n Tr a d e 100 se zv ýšenou střechou, na níž jso u 4 ks nasazov acího žebříku a jehož v ýbav u tv oří elek troagregát, osv ětlov ací sto žár se dv ěma r e f l e k t o r y,
řetězová
pila ,
ka lov é
a
hydraulic ké
čerpadlo
s přís lušenstv ím , •
1 d v o j o s ý p ř í v ě s k p ř e p r a v ě v e l k é h o č e r p a d l a k o d č e r p á v á n í v o d y. Výše
uvedená
v ozidla
s kupin y
m ají
na
rozdíl
od
o s ta t n í c h
požárníků bí lý nátě r a jsou v ybav ena modrými v ýstra žným i sv ětly a s i g n á l y s t e j n ě j a k o o s ta t n í p r i v i l e g o v a n á v o z i d l a . ( Z P r z e g l a d O b r o n y C y w i l n e j 6 / 2 0 0 8 z p r a c o v a l In g . B o h u m i l Š i l h á n e k )
- 11 -
Švýcarsko P O L Y C O M – B E Z P E Č N O S TN Í R A D I O V Á S Í Ť Š V Ý C A R S K A POL YCO M je národní radiov ý s ys t ém úřadů a organizací p ro záchranu a bezpečnost, pos tupně b udov aný ve Šv ýcarsku. Umožňu je radiov ý
kontakt
v nitřn í,
jak
tak
i
různými
mezi
organizacem i
(pohraniční s tráž , polic ie , hasiči, c iv ilní ochrana , záchranné služb y, podpůrné spolk y, ar máda atd .). Koo rdinace celkov ého záměru řízení p r o j e k t u P O L YC O M j e v k o m p e t e n c i S p o l k o v é h o ú ř a d u p r o o c h r a n u obyv atelstv a (BAB S). Cí lem tohoto projek tu je v ybudov ání moderní jednotné a homogenní infras truk tur y radiov é sítě, v četně digitá lního přenosu údajů. Během
března - dubna
2008
byla
v ybudov ána
národní
b e z p e č n o s t n í s í ť v k a n t o n e c h A a r g a u , Th u r g a u , N e u e n b u r g , G l a r u s , N i d wa l d e n ,
W aadt,
v knížectví
Bern,
projekt
Schaffhausen,
V příhraničních
L ich tenšte jn.
realizov án
Uri,
POL YC O M
ve
rovněž
Basile j,
kantonech
přednostně
b yl
pohraniční
sborech
stráže
( G r e n z w a c h t k o r p s ) k a n t o n ů Th u r g a u , S c h a f f h a u s e n , A a r g a u , B a s i l e j a W aadt. Další budov ání bezpečnostní sítě b ylo uskutečněno ve
pohraniční
sborech
St. Ga llen
a
Tess in.
kantonů
stráže
Celkové
pokrytí
Baselland, těchto
zatím jen
Jura,
kantonů
Ženeva, s ys témem
POL YCO M se postupně realizuje . P lánuje se v ybudov ání sítě podé l pohraničního pásma v kantonech Graubünden a W allis. Vlád y
třech
příhran ičn ích
východních
kantonů
St.
Ga llen ,
A p p e n z e l l A u s s e r r h o d e n a A p p e n z e l l In n e r r h o d e n i n f o r m o v a l y o s v é m rozhodnutí spo lečného postupu v budov ání účastnické s ítě pro úč innou spoluprác i
neh ledě
na
přesvědčí kompetentní začne
zde
v roce
kan tonáln í ins tituce ,
2009.
hranice .
tak
V po lov ině
Je stliže
realiza ce února
tento
pro jektu
pro
záměr
P O L YC O M
bezpečnostní
síť
hlasov al i kantoná lní par lament W allisu. K té době už 15 kantonů získa lo politickou podporu ve financov ání projektu, kter ý se realizu je na
úrovni
Ženeva
se
stát-kanton-obec. rozhodly
pro
Tak
kred ity
přis toupily k jeho usku tečnění.
kantony na
Base lland,
zapojení
do
So lothurn
a
POL YC O MU
a
- 12 -
K a n t o n y O b wa l d e n , J u r a , Te s s i n , G r a u b ü n d e n , L u c e r n , F r e i b u r g , Sch wyz, rov něž tř i v ýše uv edené východní pohraničn í kanton y jsou zatím
ve
záchranu
fázi a
p lánov ání
bezpečnost.
rea lizace Jako
národní
pos lední
se
komun ikačn í rozhodl
sítě
pro
v březnu
pro
plánov ání zapojen í do POL YC O Mu kanton Zug . V současné
době
disponuje
ce lke m
10
kantonů
a
5
sborů
pohraniční stráže komp le tní moderní účastn ickou sítí. Cílem pro jek tu j e v y b u d o v á n í v e Š v ý c a r s k u j e d n o tn é h o b e z p e č n o s tn í h o k o m u n i k a č n í h o systému P OL YCO M do roku 2012. Další in formace
jsou na
polycom .adm in.ch . (Z Bev ölkerungsschut z 1 / 2008 zp rac ov ala Mg r. Ija Beránkov á)
www.
- 13 -
Německo A K TU Á L N Ě O L E TE C K É Z Á C H R A N N É S L U Ž B Ě V N Ě M E C K U Německý systém předk linické nezbytné záchrany se v yznaču je zastřešu jícím územn ím pokr yt ím a podpůrným letecký m záchranným systémem.
Zákonná
realizace
regulace
nezbytné
a
záchrany
rámcové
jso u
podmínky
zakotveny
organ izace
a
p řís lušného
podle
federáln ího pr inc ipu v zákoně o zác hranné službě zem í. V současné době existu je v Německu kolem 1,1 tis . pozemních pohotov ostních stanov išť
a
cca
80
lete ckých
záchranných
center
provozujících
záchranné doprav ní v rtulník y (Re ttu ngstransporthubschrauber – dá le R TH ) a v r t u l n í k y i n t e n z i v n í d o p r a v y - I T H . D n e s l e t e c k á z á c h r a n n á centra s rad iusem nasazení od 50- 70 km do 150-300 km praktick y přesahují plošn ým pokr ytím ne jen o kresní a
zemské hranice, a le i
hranice sektorů pozemní záchranné s lužb y. Z ekonom ic kého hledis ka a fle xib ility nasazení se předpokládá, že v následujíc ích létech bude více
používán
tzv.
„dual-use“
s ys t ém
up latnění
dv ojitého
jak
pro
primárn í, tak i sekundární nasazení. Přís tro jov é
v ybav ení
umožňuje
R TH
provádět
nezbytné
zdrav otnické ú kony na zá chranu ž iv ota pac ienta . Lete ckou záchrannou službu
v podstatě
společnos ti
nemocnic
Německá
–
B u n d e s we h r u
záchranné
stát
a
priv átní
a
TE A M
ADAC - Luftrettung,
Rettungsflug wacht provoz
za jišťu je
služb y,
odstoupil
avšak
s le teckým i
lete cká
záchrannými
DRF
záchranná
v posledních
pokračuje
záchranné
provozní
centry
přes
(Deutsche
služba). lete ch
kontakt le tecké
lete cké Letecký z v eřejné
v ojenský ch záchranné
organizace. V Německu se ročně uskutečn í přes 2 mil. záchranných nasazen í pohotov ostních lékařů, př ičemž cca 6 5 tis. nasazení pr imárně za jišťu je letec ká
záchranná
služba.
K tomu
se
ještě
20
tis .
nasazení
uskutečňu je za letec ké podpory. Lete cká záchranná služba zasahov ala v roce 2005 na územ í s tátu ce lkem v 82 577 případech a v roce 2006 prov edla 87 544 nasazení. Podsta tou le tecké záchran y je , že má d o s a ž i t e l n o s t j a k v s l a b ě o s íd l e n ý c h r e g i o n e c h N ě m e c k a , t a k i m o ž n o s t p l n ě n í p o d p ů r n ý c h ú k o l ů v r e g i o n e c h s v e l k o u a g lo m e r a c í o b y v a t e l s tv a .
- 14 -
Vedle v ýše uv edených prov ozov atelů disponu je letecká záchrana, zejména
v oblas ti
priv átním i
intenz iv ní
organizacem i.
Pro
pacien tů,
dopravy řešení
úko lů
da lšími
le tecké
menšími
záchrany
se
použív ají he likop tér y rů zných t ypů. Pozměněné legisla t iv ní úko ly si v yžádaly ov šem nasazení na záchranu lid ských ž iv otů helikopté r y nov é generace (Eurocopter EC135 a 145) , nahrazují cí star ší st roje t ypu Be ll UH1D a BO 105. Posádka záchranné helikop tér y se asis tenta-zách ranáře
s kv alifikac í
skládá min imá lně z p ilota ,
HEMS
(Helicop ter
Emergency
Med ica l Serv ice) a lékaře se spec iální př íprav ou. Ev ropská směrnice letec ké doprav y stanov í, že asis tenční personál má mít odpov ídající v zdělání
v nav igaci,
radiov ém spojení.
meteoro log ii,
letecké
techn ice
a
v letec kém
V současné době letec ká záchrana disponuje tzv .
dispoz ičn í pomocí Rescue- Track , u možňující řízen í záchranné akce v izuálním sledov áním helikoptér y k mís tu nasazení na elektron ic ké mapě. Ve společnos tech TEA M DRF a ADAC – Luftre ttung se v šechny údaje
o
provedených
nasazeních
shromažďují
v jedno tném
centru
letec ké záchranné služb y a pak se předáv ají do centráln í databank y pro jejich dalš í zpracov ání.
Stá tní letecká záchranná centra d isponují
v lastním s ystémem kv alita tiv ního ř íz ení ev idence a zpracov ání dat. Ve v ztahu k doprav ě pacien tů se ber e na zřete l p ři nasazení R TH v edle obv yklých úv ah i zv láštn í aspekt na doprav ní prostředek a jeho nezbytnou příp rav u. Následně se ur čuje, zda pac ien t bude doprav en d o k l i n i k y l e t e c k y v R TH n e b o p o d d o h l e d e m l é k a ř e R TH v e v o z i d l e záchranné slu žb y. Zabezpečení ne mocných v ohrožení ž iv ota nebo zraněných
osob
si
v yžadu je
základní
a
zdokona lov ací
v zdělání
zdrav otnického týmu , rov něž neustálou optima lizac i v lastního jednání v rámci s truk turá lního zdrav otnické ho kv alita tiv ního řízení. Odborné kv ality letec kých lékařů TEA M DRF a ADAC – Luftre ttung jsou s te jně v ysoké, jak i u lékařů pozemní pohotov ostní s lužb y. Podm ínkou je jich činnos ti jsou prav ide lné zdokonalov ací kurz y v leteck ých záchranných c e n t r e c h . D n e s j i ž v e v š e c h c e n t r e c h TE A M D R F a A D A C – L u f t r e t t u n g se 1-2 k rát ročně kona jí s imu lačn í tré nink y posádek. Letecká záchrana v Německu je stále etab lov ána a i při sv é návaznosti
na
pozemní
záchrannou
službu
přebírá
v edle
této
- 15 -
doplňujíc í funkce i náhradní funk ci v některých regionech. Pac ienti v k r i t i c k é m s t a v u z í s k á v a j í n a s a z e n í m k v a l i f i k o v a n ý c h p o s á d e k R TH možnost
včas
osv ědčila organizace
se
jako ma jí
dostat
do
flex ib ilní
a
za
úkol
k lin ik .
Letecká
nezbytná.
prozkoumat
záchranná
Odborníci všechny
a
s lužba
se
kompetentní
možnosti
da lšího
rozšířen í v ysoce kv alif ikov ané le teck é záchranné pomoc i v Německu . (Z Bev ölkerungsschut z 2 /2008 zpraco v ala Mgr. Ija Beránkov á)
- 16 -
Německo V L A S TN Í
OCHRANA
A
POMOC
OB YVA TELS TVA
PRO
PŘEKONÁNÍ KATASTROF V BUDOUCNU Německo nebezpečí
i
dobře
disponuje
v „nepo lice jním“
v ybudov aným
aspektu
systémem
(záchranné
odvracení
s lužb y,
požární
ochrana, ochrana před katastrofam i atd.) jak pro jednotliv é a rozsáhlé mimořádné událos ti, tak i pro překonání katastrof a ž iv elních pohrom . Av šak to neznamená, že nov é typ y katast rof nek ladou na společnost další požadav k y. Ved le te chnic kých a dobře v zdělaných personálních zdrojů ,
analytických
vědeckých
a
procesů,
v yrozumív acích
optima lizace r iz ikov é a kr izov é komunikace v zniká v elice dů lež itý a nezbytný úkol: stá le akt iv nější spo lu působení obyv atels tv a na v lastní ochraně a schopnosti posk ytnutí dočasné v lastní pomoc i v př ípadě mimořádných s ituací. Komplexnos t
v yso ce
techno log ic kého
systému,
te chnic ké
infrastru ktur y a ž iv otní záv is losti mo derní společnos ti na nich může př i zv láštních
okolnos tech
ztíž it
národní
krizi
nebo
katastrofu.
K přírodním , soc iá lním , ekonom ick ý m a politickým plíž iv ým procesům s v elkým r iz ikov ým po tenc iálem se m ohou připo jit: −
rozsáhlé k limatic ké změn y,
−
globáln í šířen í ze jména infekčn ích ne mocí,
−
další internac iona lizace , pr iv atizace a libera lizace hospodářstv í,
−
stoupajíc í poptáv ka a záv is los t na su rov inách a p itné v odě,
−
v zestup propojení pracov ní a živ otní oblas ti s m ikroe lek tron ickou technickou zák ladnou a s lužbam i,
−
dezintegrace
právního
řádu
a
právního
citu
v nestab ilních
společnos tech a mez inárodní šířen í o rganizov ané kr im inality, −
značný pohyb v ln y uprch líků a m ig rantů, přek račujíc í zems ké a kontinen táln í h ranice ,
−
politick ý a re ligiózn í e xtrem is mus,
−
demografic ké z měny a td. Na tyto plí živ é proces y r ych le nav azují jiné jed inečné událost i
značně působící na rozsah katastrof: −
konkrétní ep idemie a pandem ie,
- 17 -
−
atmosfér ic ké událos ti n ič iv é pro rozsáhlou in fras truk turu (např. bouře K yr ill, Mar tin nebo Lothar ),
−
extrémní srážky a povodně,
−
horka a sucha,
−
zemětřesení,
−
průmyslov é hav árie s ka tas trofá lními následk y pro ekos ystém ,
−
dlouhodobé v ýpadky elek tr ického pro udu,
−
extrémní
po litické,
ku lturn í
a
re lig iózní
rozdíly
a
jiné
akce
s exp lodujíc ím po tenciá lem , −
teror istické ú tok y s nebezpeč ím použ ití ABC- látek . Z toho v yp lýv á, že národní a mez inár odní dimenze nebezpečných
krizí a ka tas trof v zn iká nás ledkem p líž iv ých procesů a jednotliv é v ýše uv edené události mohou působ it jako kata lyzá tor katas trof . Lze v ypracov at scénář omezení rozsahu katastro f, av šak bez v časné prev ence kompetentních úřadů, podniků a předev ším skutečné schopnost i obyv ate lstv a k v las tní oc hraně a v lastní pomoc i realizace tohoto úko lu je sotv a reálná. V Něm ecku
exis tu je v této ob las ti práv ě
tak má lo opatření, ja kož i jasný ch kompetencí. Poh led na sousední Rakousko ukazuje , jak je snadné v ychov áv at v e společnosti poc it zodpov ědnosti za v lastní bezpečí. Zde se už děti učí v e sportov něhrav é formě základům v lastní ochra ny (sou těže a každoroční děts ké olymp iád y Sa fet y- Tour – Bezpečná cesta). Př i tom v Německu má každá
zem,
poskytnout
kraj
a
obec
prav ide lné
organizace
v zděláv ání
a
zařízení,
obyv atelstv a
ve
které
by
všech
mohly
otázkách
v lastní ochran y a v las tní pomoc i na v ysoké odborné úrov ni. Obecně v eřejné
a
výborné,
priv átní měly
by
pomocné se
organ izace ,
zúča stn it
které
v z děláv ání
prokázaly,
obyv ate lstv a
že v
jsou
oblasti
poskytov ání prv ní pomoci a ochran y před požárem. Co chyb í, tak to je odborný celkov ý koncept, politická v ůle, finančn í stimu l a v eřejné v ědomí. Je nezbytné pomoc i k s ilném u společenskému v ědomí pro tyto úkoly, ke h lubokému uv ědomění si př iprav enosti ob yv atels tv a a rov něž podniků v případě
k
je jich
odpov ědnosti
katastrof.
Vytvářet
za
v lastní
v ědomí
bezpečnost
zodpovědnosti
a
a
přežití
schopnost
v lastní ochran y má zač ít v e školkác h a školách a zahrnout do tohoto přesgeneračního
projek tu
všechny
v ěkov é
kategorie
všech
skupin
obyv atelstv a. Veře jná ochrana před katast rofam i se zamezen ím v ýše
- 18 -
uv edených rizik prevence
a
může být jen
stabilní
schopnost
teh dy úspěšná , kd yž k v lastní
ochraně
je př iprav ena
a
pomoci
ce lé
společnos ti. Obce jsou pov inné
pomáhat ob yv atels tv u v organizac i v lastn í
pomoci, rov něž podporov at v této oblas ti úřad y a podnik y za odborné pomoci a spo lupůsobení s organ iza cemi ochran y před katas tro fam i. Zde je n yní skutečně v elká šance se postav it budoucím rizikům a k a t a s t r o f á m . Ta t o š a n c e m á s t i m u l o v a t v š e c h n y z a i n t e r e s o v a n é s t r a n y k dohodě
o
v ýv oji
ce lkov ého
konceptu
a
více
stupňovaného,
dlouhodobého a záv azného realizačn ího programu . (Z No tfa llv orsorge 2/2008 zpracov ala Mgr. Ija Beránkov á)
- 19 -
M O N I TO R Z A H R A N I Č N Í H O O D B O R N É H O T I S K U Náklad:
140 v ýtis ků
Vydáv á v ědeckoinformační pracov iš t ě IOO , Lázně Bohdaneč R e d a k č n í r a d a : In g . B o h u m i l Š i l h á n e k M g r. I j a B e r á n k o v á Jitka Výtvarová
