MONITOR z a hr a ni č n í h o o db o r né h o t i s k u
R o č n í k 11
Číslo 3
IN S T I T U T O C H R A N Y O B Y VAT E L S T VA LÁZNĚ BOHDANEČ
2005
-2-
O B S A H
s t r. 1 . B r i ts k é p r i o r i t y v c i v i l n í o c h r a n ě Ev ropské unie
3
Itál ie
2. Civ ilní ochrana
5
Rakousko
3. Ochrana před záplav ami
7
Švýcarsko
4. Soupis ku lturn ích hodnot
9
Švýcarsko
5. Změn y v e v zděláv ání spo lkov ých ins trukto rů c iv iln í ochran y
11
Franc ie
6. Výkonné s ložk y ochran y ob yv atels tv a
13
Německo
7. Systém v arov ání německé meteoro lo gické služb y
15
8. Přehled mimořádných udá los tí v e sv ětě za květen - září 2005
17
Evropa
Svět
-3-
Evropa B R I TS K É P R IO R I T Y V C I V IL N Í O C H R A N Ě E V R O P S K É U N IE O d 1 . č e r v e n c e 2 0 0 5 p ř e d s e d á Ve l k á B r i t á n i e v r á m c i r o ta č n í h o cyk lu
Ev ropské
předsednictv ím
unii
(dále
s i k lade
za
jen
EU)
cíl mimo
a jiné
v souv islos ti ta k é
se
určitým
svým
způsobem
„posunout“ plnění někter ých úkolů v oblasti c iv ilní ochran y (ochran y obyv atelstv a). Jedná se předev ším o tuto p roblema t iku: •
z l e p š e n í s c h o p n o s t i E U r e a g o v a t n a k a ta s t r o f y v z e m í c h E U a ta k é v dalších zem ích,
•
efekt iv ní v yhodnocení r izik,
•
r e a l i z a c e t z v. H a a g s k é h o p r o g r a m u ,
•
o c h r a n a k r i t i c k é i n f r a s t r u k t u r y,
•
aktualiza ce pro titeror is tický ch p lánů činnos ti,
•
rev ize
programu
solidar ity
a
úko lů,
dalš ích
spo jených
s m o n i t o r o v á n í m p r o g r a m u s o l i d a r i t y, •
spolupráce se S imu lačn ím střed iske m Rad y EU . Zák ladním cílem působení pracov ní skupin y civ iln í ochran y je
posunout
práce,
v yt yčené
Akčním
plánem
ts u n a m i
o
z lepšení
s c h o p n o s t i E U r e a g o v a t n a k a ta s t r o f y, c o n e j r y c h l e j i . V s o u v i s l o s t i s tím bude zahá jena d iskuze o nov ém práv ním nástroji pro tento úče l. Dalším
cílem
b r i ts k é h o
předsednic tv í
je
tvorba
výkonného
a
efektiv ního managementu pro boj s terorizmem v souv is los ti s Akčn ím plánem EU pro ob las t teror izmu . Neméně
důležitým
úkolem
je
v ypracov ání
komp lexního
a
schv áleného obrazu o hlav ních hrozbách v zemích EU a v EU jako c e l k u a o p r a v d ě p o d o b n o s t i a m o ž n é m d o p a d u t ě c h t o h r o z e b ta k , a b y b y l v y t v o ř e n d o s ta t e č n ý z á k l a d v ý c h o z í c h i n f o r m a c í p r o b u d o u c í r o z v o j působnosti na úrovni EU. Ochrana kr itické in frastruktur y a c iv ilní ochrana i přes sv oj i značnou odlišnos t spolu souv ise jí. A kční plán EU o boji s teror izmem v y ž a d u j e o d P r o g r a m u E U o o c h r a n ě k r i t i c k é i n f r a s t r u k t u r y, a b y b y l odsouhlasený
do
konce
roku
2005,
tedy
ješ tě
za
b r i ts k é h o
-4-
p ř e d s e d n i c t v í . Ve l k á B r i t á n i e s e s n a ž í v ú z k é s p o l u p r á c i s č l e n s k ý m i státy EU
a
Komis í EU
v ypracov at
a
odsouhlasit defin ice
kritické
i n f r a s t r u k t u r y, z p r a c o v a t z á s a d y č i n n o s t i n a n á r o d n í ú r o v n i a n a ú r o v n i EU a v yt yč it p rio rit y pro da lš í činnos t . Ve
prospěch
splnění
výše
uvedených
hlav ních
úkolů
je
připrav ena řada důlež itý ch pracov níc h setkání, sem inářů a work shopů na v ysoké úrov ni v četně setkání „ge nerálních řed itelů “ c iv ilní ochran y členský ch zem í EU. Z d a a j a k s e t y t o ú k o l y p o d a ř í j e š t ě z a b r i ts k é h o p ř e d s e d n i c t v í naplnit
přes
některé
dlouhodobé
snahy
o
co
ne jmenší
„ztrátu“
suv erenity v konkrétn ích citliv ých otázkách, to ukáže čas. V některý ch o t á z k á c h , j e j i c h ž ř e š e n í s e e v i d e n t n ě p r o t á h n e d o r o k u 2 0 0 6 , j i ž Ve l k á Britán ie nav ázala přímou spoluprác i s Rakouskem , jehož předsednictv í začíná 1. 1. 2006. ( Z C i v i l n á o c h r a n a 4 / 2 0 0 5 z p r a c o v a l In g . B o h u m i l Š i l h á n e k )
-5-
Itál ie C I V IL N Í O C H R A N A Civ ilní
ochrana
je
subs ys témem
civ iln í
o b r a n y,
je jí
pevné
struk tur y jsou v působnosti stá tní sp ráv y a jejím poslán ím je ochrana i n t e g r i t y, ž i v o ta , m a j e t k u , o b y d l í a p r o s t ř e d í p ř e d n á s l e d k y ž i v e l n í c h p o h r o m , k a ta s t r o f a o s ta t n í c h m i m o ř á d n ý c h u d á l o s t í . Civ ilní
ochrana
o c h r a n y, k t e r á
je
v ytv áří
tvořena
systém
ze
–
slož ek
t z v.
národní
s lužbu
civ iln í
s t á t n í s p r á v y, s a m o s p r á v y a
dalších subjek tů. Jedná se o sdružený (integrov aný) systém záchran y a pomoci. Úko ly národní s lužb y c iv ilní ochran y spoč ív ají předev ším v těchto ob las tech č innos ti: •
prognostika,
•
prevence,
•
pomoc,
•
zv ládání kr izov ých nebo m imořádnýc h s ituac í. St r i k t n í r o z d ě l e n í ú k o l ů m e z i c i v i l n í o b r a n o u a c i v i l n í o c h r a n o u
ale neexistu je a někte ré oblas ti č inn ostí se pře krýv ají. V zásadě p latí, ž e o p a t ř e n í c i v i l n í o b r a n y, n e b o j e j i c h v ě t š i n a , n á l e ž í d o k o m p e t e n c e státu , opa tření c iv ilní ochran y do ko mpetence n ižš ích stupňů ř ízen í. P r o p ř í p a d v á l k y, k a ta s t r o f y n e b o j a k é k o l i m i m o ř á d n é s i t u a c e s e v žádném
případě
nev ytv ářejí
v rámci
c iv iln í
ochrany
nové,
e v.
v o j e n s k é s t r u k t u r y, a l e v e š k e r á k o m p e t e n c e k o c h r a n ě o b y v a t e l s t v a spočív á na stáv ajících civ iln ích or gánech, které jsou podle v znik lé s i t u a c e p o s i l o v á n y p ř í s l u š n ý m i e x p e r t y a m a t e r i á l e m . Ta k é k r i z o v é řízení
je
zá lež itostí
v yloženě
úroveň
odpov ědnost
c iv ilní
a
je
realizov áno
na
třech
úrovních: •
místní
–
má
s ta r o s ta ,
který
d isponuje
v eškerými zdro ji a p rostředk y obce , •
regionáln í úrov eň – odpov ědnost má prefekt reg ionu, jemuž př ís luš í koordinace č inností na území prov in cie , které jsou m imo možnosti místních orgánů,
•
centrá lní
úroveň
–
odpov ídá
úřad
civ ilní
o c h r a n y,
který
má
k d i s p o z i c i o p e r a č n í c e n t r u m a p ř i p r a v u j e p l á n y, p r o g r a m y a ř e š e n í
-6-
pro v ládu a zmocněného m in istra v nitra. V rámci
c iv iln í
ochrany
jsou
začleněny
a
ma jí
úkoly
t z v.
c e l o s t á t n í s l u ž b y. J e d n á s e z e j m é n a o : •
národní has ičský sbor (s tátn í požárn íci) ,
•
ozbrojené s íly (armáda, če tnictv o),
•
polic ii,
•
národní (v eřejné) zdrav otnic tv í,
•
t z v. c e l o s t á t n í t e c h n i c k é s l u ž b y,
•
i ta l s k ý Č e r v e n ý k ř í ž ,
•
a l p s k ý z á c h r a n n ý s b o r,
•
d o b r o v o l n é a j i n é o r g a n i z a c e r ů z n é p r á v n í p o v a h y,
•
n ě k t e r é v y b r a n é s t á t n í s u b j e k t y. Po
skončení
období
studené
v álk y
doš lo
v Itálii
k několika
změnám v e struktuře a mechan izmu činnos ti civ iln í ochran y za úče lem hledání optimá ln ího modelu ; není v yloučeno, že souča sné uspořádání není konečné. ( Z P r z e g l a d O b r o n y C y w i l n e j 8 / 2 0 0 5 z p r a c o v a l In g . B o h u m i l Š i l h á n e k )
-7-
Rakousko O C H R A N A P Ř E D Z Á P L AVA M I Rozsáhlé
z á p l a v y,
které
postih ly
v letošn ím
roce
Rakousko,
z p ů s o b i l y o b r o v s k é m a t e r i á l n í š k o d y a ta k é l i d s k é z t r á t y p ř e d e v š í m v Ty r o l s k u , postiženy
Štýrsku, ku lturn í
Horním hodnoty
Rakousku zejména
a
Vo r a l b e r g u .
v údolí
Značně
v elký ch
řek,
byly došlo
k mas iv nímu narušení infra struk tur y v četně pozemních komunikac í a p ř e r u š e n a b y l a ta k é ž e l e z n i č n í m a g i s t r á l a v ý c h o d – z á p a d . N á s l e d k y z á p l a v, n a j e j i c h ž z v l á d n u t í m u s e l a b ý t ta k é n a s a z e n a spolkov á armáda (Bundesheer) , v žd y v yv oláv ají roz sáhlé diskuze jak j i m p ř e d c h á z e t a j a k m i n i m a l i z o v a t j e j i c h d o p a d y. P o m i n e m e - l i o t á z k y, z d a s ta v ě t v z á t o p o v é m ú z e m í a j a k , v e š k e r é ú v a h y s e t ý k a j í j i ž s t á v a j í c í z á s ta v b y a j e j i c h o b y v a t e l . R a k o u s k ý s v a z p r o s e b e o c h r a n u (Öste rre ich ischer Z iv ils chutzv erband – ÖZS) v yda l postup č innost i pro obyv atele , b yd lící v zátopov ých pásmech v případě možného v zniku pov odně. Pro případ ohrože ní vodou se doporuču je: •
n e b e z p e č í p r o d i s k u t o v a t s r o d i n o u – s ta n o v i t p r a v i d l a c h o v á n í , k d o j e k č e m u k o m p e t e n t n í , c o s d ě t m i , j a k á j e n e j b e z p e č n ě j š í v a r i a n ta , k d e s e n a c h á z e j í h l a v n í u z á v ě r y v o d y, e l . p r o u d u , p l y n u a td . ,
•
rozhodovat
se
postupně
–
in form ov at
všechny
č len y
rodin y
a
ú č a s t n í k y o v a š i c h r o z h o d n u t í c h , p o z o r n o s t n a n e b e z p e č í u p o u ta t zejména u dětí, •
p ř e z k o u š e t s ta v e b n í č á s t – z n á z o r n i t o p ě r n é z d i , b i o t o p y, a td . , k d e může dojít ke zvýšenému nebezpečí,
•
zásobit se pitnou v odou – ov ěřit u p řís lušných orgánů, jaké budou možnosti nouzového zásobování pitnou vodou,
•
co s domác ím i zv ířat y – prom ys le t možnost i v hodného ustájení mimo zón y ohro žení,
•
z a b e z p e č i t n e b e z p e č n é l á t k y – z a b r á n i t d o d a t e č n é k o n ta m i n a c i okolí a zneč ištěn í ž iv otního pros tředí,
•
označit ma jetek – v př ípadě snadné identifikace hmotného ma jetku dojde k jeho r ychle jš ímu na lezen í,
•
v y č i s t i t o d p a d – p r a v i d e l n é č i š t ě n í o d p a d u a e v. o d t o k u k a n a l i z a c e snižu je možnost ucpání,
•
organizov at sousedskou pomoc – pře zkoušet infor mační mo žnosti a
-8-
prostředky vůči sousedům, •
pořídit
nouzové
zav azadlo
–
pokynů
podle
c iv ilní
ochrany
se
infor mov at o obsahu nouzov ého zav azadla, •
zajiš tění
nouzového
ubytov ání
–
ov ěřit
možnosti
nouzového
ubytov ání u sousedů, známý ch, př íbuzných a v případě, že není j i n é ř e š e n í , ta k s e i n f o r m o v a t u p ř í s l u š n ý c h o r g á n ů . V případě akut ní potře by se doporuč uje: •
sledov at pov ětrnostn í s ituac i,
•
poslouchat rozh las a telev izi,
•
p o z o r o v a t z a č í n a j í c í v ý s ta v b u l á v e k ,
•
sledov at pok yn y m ístn ího rozh lasu ,
•
dbát pok ynů úřadů ,
•
prov ádět nařízená opa tření,
•
sledov at s igná ly s irén,
•
v y v é s t u ž i t k o v á z v í ř a ta z n e b e z p e č í ,
•
předáv at infor mace dá le v e sv ém oko lí,
•
u t ě s n i t s k l e p n í n á d r ž e , e v. d e m o n t o v a t j e j i c h t e c h n i c k á z a ř í z e n í ,
•
odstranit nebo v ypnout e lektron ic ká z ařízení ,
•
u v ě d o m i t s i m o ž n é n e b e z p e č í v d ů s l e d k u u v o l n ě n í s ta c i o n á r n í c h stro jních zař ízení,
•
p ř i p r a v i t , e v. p r o v é s t u t ě s ň o v a c í o p a t ř e n í ,
•
přemístit dopravní prostředky do bezpečí,
•
organizov at sousedskou pomoc,
•
uzav řít h lav ní uzáv ěry p lynu, v ody a el. proudu,
•
přemístit mobiliář na bezpečné mís to ,
•
mít př iprav eno nouzov é zav azadlo,
•
dbát na v las tní bezpečnost.
(Z Ziv ilschutz Ak tuell 3/2005 zp racov al Ing. Bohum il Š ilhánek)
-9-
Švýcarsko S O U P I S K U LT U R N Í C H H O D N O T Ochrana
ku lturn ích
hodnot
při
oz brojených
konfliktech
a
při
jiných udá lostech , k teré b y je moh ly ohroz it, je komp lexně řešena p ř e d e v š í m t z v. H a a g s k ý m i k o n v e n c e m i z r o k u
1954. Přestože
tyto
konv ence poměrně v yčerpáv ající m z působem řeší o chranu ku lturn ího dědictv í,
není
samozře jmě
s ta n o v e n o ,
kdo
je
za
č innost
tuto
v jednotliv ých signatářs kých stá tec h odpov ědný. Většinou se jedná o r e z o r t k u l t u r y, š k o l s t v í a td . Š v ý c a r s k o p a t ř í m e z i s t á t y, k d e ta t o problemat ika přeš la z rezor tu ku ltur y do s fér y ochran y ob yv atels tv a, k t e r á j e v s o u č a s n é d o b ě v r e z o r t u o b r a n y, j i ž v r o c e 1 9 8 4 a o c h r a n ě kulturních
hodnot
věnována,
je
v porovnání
s o s ta t n í m i
státy
n e o b v y k l e d ů k l a d n á p o z o r n o s t a p é č e j a k v o b l a s t i d o k u m e n ta č n í , ta k v oblasti
zabezpečení
faktického
před
poškozením
a
zn ičen ím,
z e j m é n a u m o b i l n í c h h o d n o t a u t z v. d u š e v n í h o v l a s t n i c t v í . Orgánem v současné době odpov ědným za ochranu ku lturn ích hodnot
je
Bev ölkerungsschutz plánuje
a
úřad
Sp o l k o v ý je jich
–
ochrany
BABS),
p lnění
ve
který
ob yv atels tv a veškeré
spo lupráci
se
(Bundesamt
úkoly
všemi
v této
für
oblas ti
za interesov anými
o r g á n y r e a l i z u j e a ta k é v y h o d n o c u j e . Permanentním úko lem, kte rý je v žd y v yhodnocov án, je prav ide ln é v ydáv ání (1 x za 10 let) ce lošv ýcar ského soupisu ku lturn ích hodnot c e l o n á r o d n í h o a r e g i o n á l n í h o v ý z n a m u a j e h o u p ř e s ň o v á n í – t z v. K G S inv entář. Jedná se o poměrně náročn ý úko l, kter ý je prov áděn za úzké spolupráce památkářů a přís lušných kantonáln ích in stitucí na zák ladě v e v šech kantonech použite lných a předev ším srov natelných kritér ií pro
výběr
zejména
s ta v e b ,
zahrnutých
mezi
ku lturn í
dědic tv í
přís lušného v ýznamu. Pův odně podle záměrů se předpokládalo , že nov é upřesněné v ydání KGS inv entáře bude v roce 2005, ale v rámc i prov edené rev ize se ukázalo, že předev ším objekty c elonárodního v ýznamu nejsou v e všech
kantonech
správně
zařazeny
a
odborná
kom ise
musí
ve
spoluprác i s jednotliv ým i kanton y a odbornými institucem i přezkoumat
- 10 -
v šechny náv rhy na zařazení přís lušn ých objek tů, což po trv á do konce roku 2007. Již př i prv ním v ydání ce lošv ýcarskéh o soupisu kulturní ch hodnot byly občasné poch ybnos ti vůči
zařazování
objek tů
a kr itik a předev ším z okruhu památká řů ce lonáro dního
významu.
Proto
je
pro
p ř i p r a v o v a n é p ř e z k o u m á n í d e f i n o v á n o v í c e k r i t é r i í ta k , a b y v e v š e c h kantonech bylo ku lturn í dědic tv í správ ně zařazeno podle srov natelných a
reálných
měřítek.
Současně
se
ta k é
budou
hodnotit
sbírky
v muzeích, a rch iv ech, kn ihov nách a v oblasti archeo logic kých ná lezů podle obdobných zá sad. P r o b l é m y s K G S i n v e n t á ř e m b y l y ta k é t é m a t e m v ý r o č n í z p r á v y o s ta v u k u l t u r n í c h h o d n o t v r o c e 2 0 0 5 a j e h o u p ř e s n ě n í j e j e d n í m z h lav ních úko lů v té to ob las ti na da lší období. (Z Ac tion 4/2005 zpracov al Ing. Bohu mil Š ilhánek)
- 11 -
Švýcarsko Z M Ě N Y V E V Z D Ě L Á V Á N Í S P O L K O V Ý C H IN S TR U K TO R Ů C I V IL N Í OCHRANY Přestože v rámc i nov é koncepce ochrany ob yv atelstv a, pla tné od 1. 1. 2004, doš lo ke sn ížení osob, p ov inných s lužbou v c iv ilní ochraně ( m i l i č n í s y s t é m ) a t e d y k n i ž š í m p o č t ů m o s o b , n a n ě ž s e v z ta h u j e odv odní pov innost (nyn í as i 120 t is . ), požadav ky na jejich v zděláv ání na kantonáln ím i spo lkov ém s tupni js ou stá le v elm i náročné. Vzděláv ání a praktická př íprav a osob, předurčených ke s lužbě v civ ilní ochraně v rámc i sdruženého s ystému ochran y ob yv ate lstv a (podléhají ji v šichni muž i šv ýcarské národnosti, žen y dobrov olně), je prov áděno na úrov ni obce, kantonu a státu pod le druhu zařazení a stupně předurčení daného př ís lušník a. Přís lušn íc i stupních,
c iv ilní
př iprav ov áni
jsou
v zděláv acích
o c h r a n y,
střed isc ích .
zařazení
na
nižš ích
a
středních
odbornými
ins truk tor y
v kan tonáln ích
In s t r u k t o ř i ,
působící
v kantoná lních
střed isc ích (s třední s tupeň v zděláv ání), jsou pro v ýkon sv é funkce připrav ov áni a školen i spo lkov ými diplomov anými ins trukto r y ( ti ško lí ta k é m i l i c i o n á ř e c i v i l n í o c h r a n y, z a ř a z e n é n a v r c h o l o v é f u n k c e n a úrov ni státu ) v e spolkov ém v zděláv acím s třed isku v e Sch warzenburgu poblíž Bernu . Ve v z d ě l á v á n í t ě c h t o s p o l k o v ý c h d i p l o m o v a n ý c h i n s t r u k t o r ů d o š l o roce
24 týdenní
instruktor ská
systémem
ke
změně,
v letošn ím
která
„ško la“
spočívá
byla
v tom,
nahrazena
že
t z v.
dosavadní modulárn ím
ř a d y s a m o s ta t n ý c h v z d ě l á v a c í c h m o d u l ů , p ř i č e m ž k a ž d ý
modul je uzav řený a jeho absoluto rium spočív á v separátní zkoušce, přičemž odpadají záv ěrečné zkoušky z ce lé „ško ly“ . Po absolv ov ání každého modulu existu je nárok na získání určitého počtu bodů v rámci ev ropského
kreditn ího
transferového
sys tému ,
který
umožňu je
s r o v n á v á n í a ta k é z a p o č í t á v á n í v r á m c i t z v. e v r o p s k é h o v z d ě l á v a c í h o trhu. Z á k l a d t o h o t o v z d ě l á v á n í t v o ř í 4 p o v i n n é m o d u l y, k d e ú č a s t n í k
- 12 -
získá zák ladní přeh led o civ ilní och raně a ochraně obyv atels tv a. Po j e j i c h ú s p ě š n é m a b s o l v o v á n í s i m ů ž e v y h l e d a t n a d s ta v b o v é m o d u l y podle sv é v lastní v ůle, kte ré jsou orientov ány na zák ladní funkce v civ ilní ochraně. Záv ěrečné moduly jsou určeny pro oblas t řízení a v edení v zděláv ání na stupni kanton a pro prov ádění v zděláv ání na stupni stát. Te n t o
modulární s ystém
v zděláv ání trv á
celkem
asi 120
dní
v četně dvou praktický ch kurzů a teoretick y může bý t zv ládnut během jednoho
roku,
což
se
ale
nedoporučuje;
optimá ln í
doba,
včetně
předepsané praxe pro získání diplo mu, je v še absolv ov at během 4 roků. V letošn ím roce obdrže lo z rukou v edoucího oddělení v zděláv án í Sp o l k o v é h o
úřadu
Bev ölkerungsschutz ins trukto ra,
ješ tě
pro – pod le
ochranu BABS)
obyv atels tv a
Urse
s ta r ý c h
Hösliho
prav idel,
23
Švýcarska. (Z Ac tion 4/2005 zpracov al Ing. Bohu mil Š ilhánek)
(Bundesamt
d ip lom
für
spolkového
uchazečů
z ce lého
- 13 -
Franc ie V Ý K O N N É S L O Ž K Y O C H R A N Y O B Y VATE L S T VA Rozhodujíc í
záchrannou
v ochraně
s ložkou
obyv atels tv a
na
ú r o v n i d e p a r t e m e n t ů j s o u p o ž á r n í c i . Sp e k t r u m j e j i c h č i n n o s t i j e š i r o k é a zahrnuje ochranu a záchranu osob, maje tku a živ otního pros tředí. Konkrétně se jedná o poskytov ání záchrany a pomoc i obětem nehod a k a ta s t r o f ,
organ izov ání
ochranných
opatření
přepravy
jejich
a
organizov ání
do
nemocnic,
přípravu
zdrojů,
prevenci
nouzových
p o ž á r ů a n e h o d , b o j s p o ž á r y, p r e v e n c i a p o s o u z e n í r i z i k , t ý k a j í c í s e ochrany ob yv atels tv a (v e Franc ii c iv ilní bezpečnos ti). Požárníci v ykonáv ají
ve
Francii
z velké
profes ionálov é
jsou
v ětšin y
tvoří
13
na %,
zř izov áni z ákladě
departemen ty
a
dobrov olnosti
–
Marse ille
ve
v Paříži,
a
službu 85
%,
třech
d e p a r t e m e n t e c h v o k o l í P a ř í ž e j s o u p o ž á r n í c i v o j e n s k é o s o b y, c o ž j e his tor ický re likt z napo leonského ob dobí. Ce lkem je na územ í Franc ie a s i 2 5 0 t i s í c p o ž á r n í k ů b e z o h l e d u n a c h a r a k t e r s l u ž b y. Sp e k t r u m
jejich
zásahů
podle
s ta t i s t i k y
z roku
2003
je
následujíc í: •
59 %
z á c h r a n a o s o b v n e j r ů z n ě j š í m t e r é n u – h o r y, v o d a , p o d z e m í a td . ,
•
9 % nehody
dopravních
prostředků
–
a u t o m o b i l y,
že lezn ice,
l e ta d l a , l o d ě a td . , •
11 %
zásahy př i ne jrůzně jš ích d ruzích pož árů,
•
21 %
různé zásah y – pá trání po zm ize lý ch, zneč iš tění ž iv otního p r o s t ř e d í , p o v o d n ě , s e s u v y p ů d y, z á c h r a n a z v í ř a t , f a l e š n á v olání.
P o ž á r n í c i v e F r a n c i i ta k é d i s p o n u j í v l a s t n í z d r a v o t n i c k o u a l é k a ř s k o u s l u ž b o u , k t e r á j e t v o ř e n a l é k a ř i , f a r m a c e u t y, z d r a v o t n í m i sestrami
a
v eterinář i.
Jejími
úkoly
jsou
kromě
dispenzární
péče
směrem k požárn íkům posk ytov ání lékařské podpory př i nehodách a n o u z o v ý c h o p e r a c í c h v č e t n ě o p e r a c í , z a c h r a ň u j í c í c h z v í ř a ta . P ř e s t o ž e j e z á c h r a n a o s o b g a r a n t o v á n a a p r o v á d ě n a p o ž á r n í k y,
- 14 -
exis tu je
ce lá
řada
organ izací
zdr av otnického
záchranářství
různé
p r á v n í p o v a h y, k t e r é v y k o n á v a j í s v o j i č i n n o s t n a z á k l a d ě s m l u v z a předpokladu, že ma jí k této činnos t i licenc i. Mez i ne jrozš ířenější patř í mobilní rean imační jednotk y ( S MUR) a služba rychlé lékařs ké pomoci (SA MU). Prv ní z n ich p ln í úko ly spo jené s e zabezpečov áním zejména s p e c i a l i z o v a n é l é k a ř s k é p é č e p r o o b ě t i n e h o d a o b s ta r á v á t r a n s p o r t pacien tů mezi různým i nemocn icem i. Druhá zabezpečuje permanentně lékařskou r ych lou zách rannou slu ž bu a zajiš ťuje dispoz ic i v olných lůžek
pro
pos tižené
v důsledku
nouzových
situac í
ve
v eřejných
i
priv átních lůžkov ých zařízeních . Každý departement prov ozuje jednu centrá lu SA MU . Mimo to je v prov ozu ješ tě dalších a si 350 centrá l, dis lokov aných zprav idla v e v eřejných nemocnicích a rozmís těných po celé zem i. ( Z F i r e f i g h t e r o f F r a n c e 11 / 2 0 0 5 z p r a c o v a l In g . B o h u m i l Š i l h á n e k )
- 15 -
Německo S Y S TÉ M V A R O V Á N Í N Ě M E C K É M E T E O R O L O G IC K É S L U Ž B Y V uplynulých
le tech
Německo
bylo
vícenásobně
zasaženo
nepřízniv ým i v liv y počasí, doprov ázenými s ilným v ětrem, prudkým i dešti
povodněmi
nebo
s násled nými
značnými
škodami
pro
obyv atelstv o a ekonom iku s tátu . To bylo s igná lem pro zdokonalov ání v arov ného managementu na státní, zemské a komunáln í úrov ni a postupného
v ybudov ání
nového
sys tému
varování
pro
koord inac i
n a s a z e n í h a s i č ů a j i n ý c h o r g a n i z a c í o c h r a n y p r o t i k a t a s t r o f á m . Ta k b y l 11. května
2004
na
interne tov ých
stránkách
informa čního
s ys tému
Německé meteorologické s luž by ( Deutschen Wetterdiens t – dá le jen
„DW D“)
situacích
informační
insta lov án
pro
hasiče
systém
o
povětrnostních
(Feuerw ehr-Wetter-Informations-System
–
d á l e j e n „ F e W IS “ ) . F e W IS s o u s t ř e ď u j e n a i n t e r n e t o v ý c h s t r á n k á c h p r o m a n a g e m e n t v arov ání v šechny dů lež ité in formace o nepřízn iv ých me teorolog ick ých změnách na základě stá lého přenosu satelitních a radarov ých soustav D W D a u m o ž ň u j e p ř e s n é č a s o v é a p r o s t o r o v é r e a g o v á n í . F e W IS j e zpřís tupněn jen urč ité skup ině už iv atelů a tím se za jišťu jí prav div é, včasné,
konkrétní
přesné
a
informace
poskytované
jen
DW D
s t ýdenním předst ihem . S ystém um ožňuje has ičům v ypracov at p lán včasného
v arov ání
technogenních
v případě
obyv atelstv a
havárií
a
p lán
nasazení.
živ elních
F e W IS
pohrom
nabízí
a
varovné
infor mace pro jednotliv é okres y a s tatutárn í měs ta. DW D v ypočítáv á pro hasičské sbor y při technogenních hav áriích i možné
šíření
v elkokapacitním
š kodliv ých počítačem
látek . a
Me teorologov é
v izu álním
s ys témem ,
DW D mají
disponují možnost
stanov ení přesných prognóz. O v elkoplošných bouřkov ých cyk lonech v aruje DW D v časov ém předstihu a nepřízniv é meteoro log ické změn y slabš í in tenz it y přesně ev idu je monito rujíc ím i krát kým i v stup y, v čas upozorňujíc ím i na možné nebezpečí. F e W IS i n f o r m u j e n e j e n o b u d o u c í m p o č a s í , a l e n a b í z í z e j m é n a p ř e h l e d a k t u á l n í p o v ě t r n o s t n í s i t u a c e . Z v l á š t n í p r i o r i t o u F e W IS j e
- 16 -
monitorov ání a prognóza intenz ity bo uřek s krupobitím a náraz y v ětru, které čas to zasahu jí nev elká územ í, jsou krátkodobé, pro to ne v ždy mohou být optimá lně podchycené na úrov ni jednot liv ých zemský ch okresů. Proto
dodatečně
k reg ionálním
radarovým
údajům
používá
F e W IS m e t o d u K O N R A D ( K O N v e k t i o n s e n t w i c k l u n g i n R A D a r p r o d u k t e n –
konvekční
identifikace
v yv oláv ání a
radarov é
monitorov áni
produkce)
in tenzity
-
bouřek
rych lé
a
přesné
prostřednic tv ím
m e t e o r o l o g i c k é h o r a d a r u . P r o u ž í v á n í t o h o t o s y s t é m u p r o v á d í DW D odborné školen í. DW D disponuje speciá ln ím mode le m v ýpočtu úniku škod liv ých látek , umožňu jíc ím has ičům získat v časnou prognózu jejich šíření. Ta k é v y u ž í v á p r o p o č t o v ý m o d e l o d h a d u r i z i k a p ř i n á h o d n é m ú n i k u tox ických lá tek HE ARTS (Hazard Estima tion for Acc identa l Re lease of To x i c S u b s t a n c e s ) Ú ř a d u g e o i n f o r m a c í a r m á d y . H E A R TS u m o ž ň u j e v případě
úniku
škodliv in
r ych lý
odhad
ohrožení konkrétn í ob las ti
s posk ytnutím podrobných informac í. F e W IS j a k o s p e c i á l n í i n t e r n e t o v ý i n f o r m a č n í s y s t é m N ě m e c k é meteorolog ické s lužb y je pro has ičsk é sbory a organiza ce posk ytov ání pomoci př i ka tastrofách dop lňujíc ím nástro jem koord inace v časného nasazení
při
nepřízniv ých
me teo rolog ických
s ituac ích .
DW D
je
v nepřetržitém infor mačním kontak tu s daným i partner y. Je jím h lav ním úkolem je v šestranná podpora v arovného managementu na celos tátn í úrov ni v zájmu ob yv atelstv a. (Z No tfa llv orsorge 2/2005 zpracov ala Mgr. Ija Beránkov á)
- 17 -
Svět PŘEHLED MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTÍ VE SVĚTĚ ZA KVĚTENZÁŘÍ 2005 26. května Rusko, S tav ropolský kra j, A leksandr ov ský rajon V důs ledku s ilného deště b yla zn ičena zemědělská úroda na ploše 1 ,5 tis. ha. 28. května Rusko, Kamča tská oblas t V 20 km od obce Kozyrevsk v ypukl lesní požár na ploše 1,6 tis. ha lesa. 29. května Bulharsko Liják y způsob ily rozsáh lé záplav y v sev erních oblas tech země . Zah ynuly 4 o soby. Částečně zatopen o v íce než 500 domů. 31. května Ekvádor, prov inc ie Manabí Se
svahu
se
zřítil
do
hloubk y
50
m
autobus
s ces tu jícím i.
Zah ynulo 17 lidí a 25 osob b ylo těžce zraněno. 1. června Čína, prov inc ie Chu-nan Hurikán, s ilné deště a nás ledné ses uv y půdy postih ly prov inc ie . Zah ynulo nejméně 22 lidí a 35 osob s e pohřešuje . 2. června Ukrajina , Oděská ob las t Na nechráněném železn ičn ím přejez du narazil nákladn í v lak do autobusu. Zah ynulo 14 ce stu jí cích a 8 osob b ylo těžce zraněno. 5. června Brazílie, stát Pernambuco V důs ledku rozsáh lých záplav a ses uv u půdy zahynu lo 28 lid í.
- 18 -
Bylo zn ičeno 300 domů a poško zeno kolem dalš ích 2 tis. 6. června Turecko, prov inc ie B ingól Zemětřesen í o s íle 5 ,7 s tupňů Rich te rov y šká ly zasáh lo prov inc ii. Bylo zraněno 50 lid í a poškozeno něk olik domů . 7. června Uganda Při pře jezdu ugandské hranice nara zil mez iměs tský au tobus do nákladního v ozid la jedouc ího na protější s traně siln ice . Zah ynu lo 30 osob a 21 lidí b ylo zraněno. Egypt , A lexandrie Při z řícen í staré budov y b ylo pod sutinam i pohřbeno kolem 40 lidí . Mez i nimi b yly i dě t i ze sousední zák ladní ško ly. K tomu to datu se podařilo zachrán it 11 osob. 8. června Čína, prov inc ie Chu-nan V důs ledku úniku otrav ného plynu z ahynu lo v uhelném dolu 19 horníků a 86 lidí b ylo hosp ita lizov áno. Da lš í 2 osob y pohřešov ány. 10. června Čína, prov inc ie Kuangtung, m. Shantou Požár v čtyřpodlažn ím ho telu s i v yžádal ne jméně 30 lidský ch obětí. B ylo popáleno a těž ce z raněno 15 lidí. Prov incie Chejlun-ť iang , m . Shalan Při prudkém v zestupu hlad in y hors ké řek y b yla proudem v ody smetena ško la, kde se v tu dobu učilo ko lem 300 žáků. Ne jméně 105 dětí a 12 uč ite lů př i tom to neš těst í z ahynu lo. 11. června U S A, s t á t Te x a s , S a n - A n t o n i o Přev rátilo detonátor y.
se
nák ladní
Záchranáři
v ozid lo ,
ev akuov ali
přeprav ující
obyv atelstv o
místa hav árie pro prov edení likv idač ních prac í.
v ýbušninu
v okruhu
1
km
a od
- 19 -
Kolumbie Na řece Magdalena se sraz ily dv ě lodě s posádkam i ne jméně 30 osob. Zah ynulo 8 lidí a da lš ích 17 os ob bylo zraněno. 15. června Tv e r s k á o b l a s t , Z u b c o v s k ý r a j o n Při v yko lejen í 25 cis teren s mazutem unik lo do okolního te rénu a částečně do řek y Va zuza téměř 200 t ropné lá tk y. Na likv idac i hav árie bylo nasa zeno 119 osob. 20. června Indie , s tát Hamača l-Pradéš Z horské cest y se z ří t il do rok le mez iměs tský autobus. Zah ynu lo nejméně 18 cestu jících a 20 osob b ylo zraněno. 21. června Velká Bri tánie , h rabstv í Yorksh ire Následkem s ilných dešťů b yly pošk ozeny v odou desítk y obcí a zraněny desítk y lidí. Regis tru jí se z načné mater iá lní škod y. Ukrajina , K r ymská obla st , Sev astopo l Sesuv půdy o objemu do 600 m2 pohřbil pod sebou nejméně 10 lidí na černomořské p láž i. Záchran ářům se podařilo v ypros t it z pod bahna 5 ž iv ých lid í. 22. června Uruguay , Mon tev ideo V přístavu
při
požáru
ukra jinské
lodě
s posádkou
39
osob
(v ětšinou Č ínané) zah ynu lo 11 lid í. 23. června Čína Jižn í
prov inc ie
země
jsou
zasaženy
značnými
záp lav ami
v důsledku s ilných dešťů . Zah ynulo nejméně 80 lidí a dalš ích 32 osob se pohřešuje . Více než 700 t is . ob yv atel prov inc ií b ylo ev akuov áno. 24. června Rusko, Chabarov ský kra j, Sovětsko- Gav aňský ra jon
- 20 -
Silný lesní požár se rozš íř il na 1,5 tis. ha lesního poro stu . U S A, S t á t M i s s o u r i , S e n t - L u i s Několik
výbuchů
a
následný
požár
v podniku
na
zpracování
p r o p an u s i v yž á d a ly p r o v ed e n í ev a k u ac e o b yv a te ls tv a z n e jb liž š íc h č tv r tí. 28. června R u s k o , R e p u b l i k a Ta t a r s t á n , L a i š e v s k ý r a j o n Požár na ropov odu a únik diese lov ého paliv a do terénu na plochu 100 m2. Na likv idaci hav árie b ylo nas azeno 62 osob. 29. června Saudská Ará bie V b líz kosti města Tabük naraz ilo n ákladní auto na ods tav ený mikrobus . Př i nehodě zah ynu lo 11 lid í. 3. července Permská ob las t, Bo lšesosnov ský rajo n V důs ledku záměrného poškození ropov odu, za účelem krádeže paliv a, unik lo do oko lí značné množs tv í rop y. Na likv idac i hav árie b ylo nasazeno 52 lid í. Samarská ob las t, Bezenčuksk ý ra jon Na likv idaci podobného inc identu jako v Permské oblasti b ylo nasazeno 35 lid í. 4. července Čína, Šanghaj Výbuch bomb y s kapalný m amon iak em v zaparkov aném v ozidle v jedné z ulic v důs ledku v elkého horka způsobil zdrav otní potíže v íce než 100 ob yv atelům města , kteř í b yli hosp italizov áni se s ymptomem otrav y daným p lynem . 5. července Rusko, Rostov ská ob las t, Celins ký r ajon Silný déš ť způsob il hav árii na dodáv ce elektř in y. B ylo zn ičeno 1 7 k m e l e k t r i c k é h o v e d e n í , p o š k o z e n y 2 e l e k t r á r n y . B e z p r o u d u z ů s ta lo kolem 3 tis. lidí. Zničena zemědě lská úroda na p loše 100 ha.
- 21 -
6. července Kamerun Při bouři na moř i se potop il mo torov ý č lun, přeprav ujíc í ne jméně 60 lid í. Mí stn ím r ybářům se podař ilo zachránit 30 osob. 7. července I n d o n é s i e , p r o v i n c i e Ir i a n - D ž a j a V moř i se v b lízkos ti měs ta Merauke potopila přev ozní loď s 200 cestu jíc ím i na pa lubě. Podařilo se zachránit jenom 15 lidí. Rusko, Č it inská obla st , Mogoč insk ý r ajon Při hav árii na železnic i v yko lejily dv ě cistern y nák ladního v laku. Do okolí un ik lo 12 t rop y. 8. července Etiopie Do propasti h luboké 50 m se zří til au tobus. Zah ynu lo ne jméně 21 cestu jíc ích a 24 lid í b ylo zraněno. 10. července Země Karib iku zasáh l hurikán Dennis a způsobil značné škody. Na Hait i zah ynulo ne jméně 22 lid í, na Kubě 16 lid í, zde b ylo úp lně zničeno 15 tis. domů a čás tečně poškozeno v íce než 100 tis . domů. V jižních s tátech USA v tu dobu b yla v yh lášena mimořádná situace, prov áděla se ev akuace obyv atelstv a z o hrožených oblastí a př íprav a ukrytí. 11. července Rusko, Republika Kom i, m . Uch ta Při požáru v obchodním domě zah ynulo 24 lidí a 7 osob b ylo zraněno. Na likv idac i požáru a záchr anu lidí b ylo nasa zeno 152 osob . Čína, S indcs jan-U jgurský autonomn í rajon Při v ýbuchu v uhelném dole zahynulo 66 horníků a dalších 17 lid í bylo v tu dobu b lokov áno v záv alech. 12. července Eritrea V b líz kosti města Asmera se zř ítil do propasti do h loubk y 100 m
- 22 -
meziměs tsk ý
autobus.
Zah ynulo
56
osob
a
dalších
30
lid í
b ylo
zraněno. 13. července Pákistán, prov inc ie S indh V b líz kosti mě sta Goth i se v důsled ku selhán í lidského fak toru srazily tř i v lakov é sestav y. Zah ynu lo nejméně 150 lidí a ko lem da lš ích 1 tis . osob b ylo z raněno. Costa Rica, San Jose Při požáru mnohopatrov é nemocnice zahynu lo v ohni nejméně 17 lidí a des ítk y da lš ích b yly popá len y a otráv eny hoř lav ými zp lodinam i. 16. července Ekvatoriální Guinea Krátce po s tartu z le tiště mě sta Malabo se do džungle zř ítilo letad lo An-32. Zah ynu lo v šech 55 lid í , k teř í b yli na pa lubě. Rusko, S tav ropolský kra j, Minera lov odský ra jon Při záměrném poškození ropovodu, se záměrem krádeže, do okolí un ik lo nejméně 21 m3 rop y a bylo kontam inov áno území o p loše 1,2 tis. m2. 17. července Mexiko K p o b ř e ž í p o l o o s t r o v a Yu c a t á n s e p ř i b l í ž i l t r o p i c k ý h u r i k á n E m i l y . Z ohrožených m íst b ylo ev akuov áno 60 t is . ob yv ate l. Indie, stát Assam Silný déš ť a nás ledné záp lav y zasáh ly stá t a odnes ly 12 lidských živ otů. Nejméně 100 tis. ob yv atel př išlo o s třechu nad hlav ou. Španě lsko, prov inc ie Guada lajara Neopatrné zacházení s ohněm způso bilo požár, k terý se roz šíř il na lesn í p lochu 8 t is. ha. Ne jméně 400 obyv atel sousedí cích obcí se ev akuov alo. V ohn i zah ynulo 11 dobrov olných hasičů a osud dalš ích třech je nezv ěstný.
- 23 -
19. - 21. července Lesní požáry
zasáh ly lesn í poros ty v : Republice Kom i (40 ha),
Republice Karé lie (76 ha) a Archang elské oblas ti (50 ha) . 19. července Nigerie , Port Harcourt Při zř ícení s tav ěného hotelu zahynulo 14 dělníků a 7 zraněných bylo v yproš těno ze sut in a hospita liz ov áno. Předpokládá se, že je v íce než 10 lidí pohřbeno pod záv aly bud ov y. I t á l i e , m . Ta g g i a n o Silný
výbuch
znič il
budovu
pyrote chnické
továrny
a
pohřbil
v troskách ne jméně 20 lidí. 21. července Čína, prov inc ie Shansi Při v ýbuchu metanu zav aleny chodb y v uhelném do le. Zah ynulo 26 horníků a 3 lidé b yli zraněn i. Rusko, Nov osib irská oblas t V něko lika
ra jonech
obla sti se
rozšířil ptačí mor.
V tu
dobu
zahynu lo 1 ,1 t is. kusů domácího ptac tv a. 22. července Čína, prov inc ie Jun-nan Silný déšť způsobil pro tržen í hráze. Při živ eln í pohromě zah ynu lo 15 lid í a 23 osob y se pohřešu jí. Vodn í proud odnes l desítk y domů. Japonsko, o. Honšú, prefektura Tiba V moř i se sraz ily dv ě nákladní lodě. Jedna se potop ila. B ylo zachráněno 10 č lenů posádk y a da lš ích 10 lidí pohřešov áno. 24. července Čína, prov inc ie S´-čchuan Nová
záhadná
nemoc
zvířecího
původu
postihla
prasata.
Následně se nakaz ili i lidé. Zem ř elo 17 osob a da lš ích 41 b ylo hospita lizov áno v těžkém zdrav otním stav u.
- 24 -
26. července Čína, prov inc ie S`čchuan Dále
se
šíří
epidem ie
neznámé
nemoci
zvířecího
původu.
Zemře lo 24 lid í a dalš ích 117 osob h ospita lizov áno. 28. července In die , s tát Macharash tra Silné deště a sesuv y půdy zapříč in ily ž iv elní pohromu v e státě i v jeho h lav ním městě Mumba i. Zah ynulo ne jméně 418 lid í. Zásobov ací loď narazila do mořské ropné plošin y (v blízkos ti Mumba i) a způsob ila na ní požár . Za hynu lo 5 lid í a da lší ch 44 osob se pohřešuje. 1. srpna Irán, prov inc ie Holes tán, Ko lale Silný déšť a nás ledné záplav y zapříčin ily značné škod y. Př i tom zahynu lo ne jméně 16 lidí . 2. srpna Č í n a , p r o v i n c i e C h e - n a n , m . Ya n g z h o u Při v ýronu plynu v uhelném dole zahynu lo 24 horníků a 2 osoby se pohřešují. 3. srpna Rumunsko V e l k á h o r k a s u ž u j í z e m i . Te p l o t a d o s a h u j e 4 0 ° C . Z e m ř e l o 5 6 l i d í a dalš ích 1 tis. osob b ylo hospita lizo v áno. Rusko, A lta js ký kra j Ptačí chřip ka zasáhla dv ě obce: Hlu bokoje a Vtor yje Koros tje li. Zah ynulo 390 kusů drůbeže. Volgogradská oblas t, Ko teln ikov ský r ajon V obc i Sem ičn yj onemocně lo morem kolem 800 prasat. Větš í část zv ířat zah ynu la .
- 25 -
4. srpna Krasnodarský kra j, Kežems ký ra jon Lesní požár y zasáh ly 500 ha lesn ích porostů. 5. srpna Irkutská ob las t, Kutský ra jon Lesní požár y zn ič ily 500 ha lesa . 7. srpna Jemen Bouřk y zasáh ly několik ra jonů s tátu a zabily 16 lidí. Da lších 20 osob b ylo zasaženo elek tr ick ým prou dem a hosp ita lizov áno. 8. srpna Čína, prov inc ie Kuang-tung, S inn in V zap lav eném uhelném dole je uv ězněno v íce než 100 horníků. Provádí se záchranné práce. Rusko, Irkuts ká ob last. K irenský ra jo n Lesní požár y zpus toš ily 1 tis . ha lesn ích poros tů. 9. srpna Německo, Berlín Při požáru ob ytného domu zahynu lo 8 osob a dalších 51 lid í b ylo popáleno a z raněno. 10. srpna Estonsko Do Balts kého moře se zřítil v rtuln ík S-76C se14 lidm i na palubě. Všichni zah ynu li. U S A, s t á t M i c h i g a n , m . R o m u l u s Série
výbuchů
a
silný
požár
v objek tu
chem ického
podniku .
Několik t is íc ob yv ate l b ylo z nebezp ečné oblast i ev akuov áno v okruhu 1 km. Rusko, Ka liningrads ká ob last V důs ledku s ilných dešťů b ylo z tíže no zásobov ání obyv atels tv a
- 26 -
elekt r ickým proudem a pitnou v odou. B yly poš kozen y obytné dom y, podnik y a spojen í. Voda zaplav ila v í ce než 200 ha zemědělské půdy. Na likv idac i ž iv elní pohrom y b ylo nas azeno 978 osob. 12. srpna U S A, s t á t W a s h i n g t o n Několik lesních požárů zasáh lo s tov ky hektarů lesn ích poros tů. Oheň
zn ič il
49
domů.
Na ohroženém
území
se
Boeing-737
k yp erské
provádí
evakuace
obyv atelstv a. 14. srpna Řecko V horách
se
zřítil
lete cké
společnos ti.
Všech 115 ce stu jí cích a 6 č lenů posá dky zah ynu lo. 15. srpna Rusko, Čeljab inská obla st, Oktjabr sk ý ra jon Zaznamenáno onemocnění drůbeže a
div okého ptactv a ptačí
chřipkou . Zah ynulo 376 kusů a ce lke m b ylo z likv idov áno 964 kusů . 16. srpna Venezuela Při ka tas trofě letad la MD-80 zah yn ulo v šech 160 lid í na jeho palubě. Nigerie Na řece se přev rátila loď přeprav ující lid i. Zachrán ilo se jenom 10 osob a da lš ích 90 ces tujíc ích se p ohřešuje. Vietnam Hurikán způsobil v sev erní část i s t átu silné deště a záplav y. Zah ynulo 17 lidí a b ylo značně poško zeno v íce než 1 t is. domů. 17. srpna Kolumbie V Tichém oceáně se potopil tra jekt. Bylo zachráněno jen 9 lid í. Více než 100 ce stu jících se pohřešu je.
- 27 -
19. srpna Indie, stát Uttar-Prádesh Epidem ie japonské encefa litid y se šíř í na území stá tu. Nemoc zasáhla stov k y dě tí. 90 jich již zemře lo. Rusko, Orenburs ká ob last, Ok tjabrsk ý ra jon V důs ledku záměrného nav rtání se do ropov odu uniklo do okolí kolem 20 t p lynného kondenzátu . Bylo zasaženo 42 lidí . L ikv idace hav árie se zúčas tn ilo 156 odborn íků. Republika Sev erní Osetie- A lanie Silný déšť a krupobití poškod ily 2 20 obytných domů v e třech rajonech
republik y,
10
podniků
a
také
kolem
4
km
dá lkov ého
elektr ického v edení a 1,5 tis . ha zem ědělské půd y. 21. srpna Portugalsko Lesní požár zasáh l několik ra jonů země. Oheň ohrožuje město Koimbra . Zah ynulo 15 lidí (z n ich 11 hasičů) . Shoře lo 50 domů. Rumunsko Při ž iv elní pohromě (hurikán y a záplav y) zahynu lo 18 lid í a bylo zaplav eno 20 tis . domů . Rusko, Chabarov ský kra j, B ik insk ý r ajon V hospodářství
Lermon tov skoje
onemocnělo
kulhav kou
a
slintav kou 105 kusů dob ytka . S tejná nemoc dobytka b yla zaznamenána i v sousedních hospodářstvích. Švýcarsko Záplav y a sesuv y půd y znič ily živ ot y 6 lidí . Stov k y ob yv atel b yly dočasně ev akuov ány. Španělsko Lesní požár y zničily v sev erní čás ti země v íce než 100 tis. ha lesní ch porostů. B yli ev akuov áni obyv ate lé ze 750 domů. 90 osob se obv iňuje ze záměrného zapá lení lesů .
- 28 -
24. srpna Mexiko, stát Veracruz Při ú toku hurikánu Jose a následný ch záplav ách zahynu lo v íce než 20 lidí a 25 t is . ob yv ate l b ylo ev akuov áno. 26. srpna Francie, Paříž Při požáru v ob ytném domě zah ynulo nejméně
17 lid í a v íce než
30 jich b ylo zraněno a popáleno. Kolem 100 ob yv atel domu b ylo ev akuov áno. Rusko, Př imor ský kra j V něko lika obcích kra je b ylo zareg is t rov áno onemocnění 90 kusů dobyt ka v irem s lintav k y a ku lhav ky t y pu As ie-1. Mexiko Silné liják y způsob ily značné záp lav y v něko lika ob lastech stá tu. Zah ynulo 30 osob a t isíce lidí zůsta ly bez př ís třeší . 30. srpna USA V jižních stá tech země řád il hur ikán Katr ina. U Ne w Orleans se protrh la hráz. Měs to bylo úplně za plav eno. Kolem 50 t is. ob yv ate l zůsta lo b lokov áno v areálu místn ího stadionu . Záchranné operace b yly ztížen y útok y ozbrojený ch rabujících skupin. Pod le info rmačních úda jů (za období 2 t ýdnů) zah ynu lo p ři ž iv elní ka tastro fě kolem 1 t is . lidí . 31. srpna U S A, s t á t K a n s a s Při hav árii na že lezn ic i v ykole jila v lakov á sestav a přeprav ující hořlav é chemické lá tk y. Ko lem 100 tis. l nebezpečné chem iká lie uniklo do okolí. B yla prov edena ev akuace obyv ate l z nejb liž ších domů a v yrozumění da lš ího obyv ate lstv a o chov ání do ukončení likv idačních prací. 1. září E p i d e m i e c h o l e r y s e š í ř í n a s e v e r o z á p a d ě A f r i k y o d K o t d ´ Iv u a r u na jihu do Mauretán ie na sev eru. Podle předběžných údajů zemře lo
- 29 -
kolem
500
lidí
a
více
než
30
tis.
osob
b ylo
nakaženo
nemocí.
Mez inárodní zdrav otn ická organiza ce v aruje, že bez přijet í nezb ytných opatření a pomoc i v ne jb ližší době m ůže zemř ít 300 tis. nemocných . Čína Západní
prov inc ie
země
byly
zasaženy
údery
tajfunu
Ta l i m .
Přírodní ž iv el zab il 53 lid í. 21 jich je nezv ěstných. Záplav y a se suv y půdy zn ič ily 12 tis. domů. Z ob las tí nebezpečí byl ev akuov án nejméně milion ob yv ate l. Rusko, Č itinská obla st Požár v Krasnoč iko jském ra jonu zn ičil v íce než 360 ha le sních porostů. 2. září Zimba bw e, prov incie L impopo Při hav árii m ikrobusu (se lhán í brzd) zahynu lo 19 ces tujíc ích. 4. září Francie, Paříž Při požáru v patnáct ipodla žní budově zahynulo 12 lidí a dalš ích 13 osob b ylo s různý mi traumaty hos pita lizov áno. 5. září In do nésie, o. Suma tra, Medan Boeing–737 městskou
čtvrť.
se 117 Nikdo
osobami v letad le
na
palubě
nepřežil
se
zřítil
katastrofu.
na
obytnou
Při
neštěstí
zahynu lo i nejméně 30 ob yv ate l měs t a. 6. září Japonsko Úder tajfunu v jižn í část i země způso bil značné mater iá ln í škod y. Zah ynula 1 osoba, dalš ích 17 lid í se pohřešuje, zraněno 45 osob. Více než 100 t is . ob yv atel b ylo nuceno se ev akuov at. 7. září J AR , m . D e l m a s Kolem 400 obyv atel měs ta bylo hosp ita lizov áno s podezřením na
- 30 -
břišn í
tyfus.
Předpok ládaným
zdro jem
infe kce
je
nekv alitn í
voda
z artézského vrtu. 8. září Indie, stát Uttar Prádesh Epidem ie japonské encefa litid y se d ál š íří v zem i. Zem řelo 580 lidí a da lš ích 2 ,5 tis. osob b ylo hosp italizov áno. 10. září Belgie Silné deš tě způsob ily záplav y znač né části úze mí stá tu a také hlav ního měs ta Bruse lu a zapř íč in ily v elké mater iá lní škod y. 12. září Čína Ta j f u n
Chanun
zasáhl
východní
prov incie
státu.
Zah ynu lo
nejméně 14 lid í a 8 se jich pohřešuje. Zn ičeno v íce než 7 tis . domů. 350 t is. ob yv atel pos tižených ob las tí se ev akuov alo. Rusko, N ižníj Nov gorod 698
obyv atel
města
b ylo
hosp italizov áno
se
sympto mem
onemocnění v irov ou hepat it idou t ypu A. 14. září Čeljabins ká ob last V obc i Lugov ský onemocnělo 238 kusů domácího ptactv a ptač í chřipkou (v irus H5N1). 16. září Krasnojars ký kra j U města Dudinka se přev rátila v důsledku pře tížen í osobní loď. Zah ynulo 14 ces tu jíc ích a 21 pasa žér ů b ylo zraněno. 18. září Čitinská ob last V Argunském lesním hospodářstv í p ožár znič il 300 ha lesního porostu. Nasazen y likv idačn í jednotk y.
- 31 -
21. září Bangladéš Silná
bouře
v Bengá lském
zá liv u
přev rátila
něko lik
lodí
a
rybář ských č lunů. Zah ynu lo nejméně 16 lidí a da lš ích téměř 3 t is . osob se pohřešuje . Filipíny Ta j f u n D a m r i z p ů s o b i l z á p l a v y n a v ě t š í č á s t i o s t r o v u L u z ó n . Zah ynulo 16 lidí . 22. září USA V jižních
státech
b ylo
obyv atelstv o
včasně
informov áno
o blíž ícím se hurikánu Rita. Z ohro žených oblas tí b ylo ev akuov áno v íce než 5 mil. lid í. 23. září S t á t Te x a s , D a l l a s Na dálnici př i požáru autobusu s e v akuov anými důchodci před hurikánem R ita zah ynu lo 24 lidí . P ř edpokládá se, že požár způsobil v ýbuch plynov é lahv e, přeprav ov ané jedním z cestu jíc ích. 24. září Rusko, Př imor ský kra j, V lad iv ostok V důs ledku skladu
hav árie
Tichooceánského
na
technologické
loďstv a
do
magis trá le
pobřežních
vod
paliv ov ého unik ly
42
mazutu. Na likv idac i hav árie b ylo nas azeno 131 osob. (Z Graždanska ja zašč ita 7-10/2005 z pracov ala Mgr. Ija Beránkov á)
t
- 32 -
M O N I TO R Z A H R A N I Č N Í H O O D B O R N É H O T I S K U Náklad:
160 v ýtis ků
Vydáv á v ědeckoinformační pracov iš t ě IOO , Lázně Bohdaneč R e d a k č n í r a d a : In g . B o h u m i l Š i l h á n e k M g r. I j a B e r á n k o v á Jitka Výtvarová
