MONITOR. zahraničního odborného tisku. Ročník 17 Číslo

MONITOR zahraničního odborného tisku

Ročník 17

Monitor zahraničního odborného tisku 2/2011

Číslo 2

2 0 11

O B S A H

s t r.

Polsko

1. Zaměření civilní obrany v roce 2011

3

Polsko

2. Státní požární ochrana v systému krizového řízení

5

3. Čtyři okruhy problémů, týkající se havárie ve Fukušimě

7

4. Fórum evropských dobrovolných svazů civilní ochrany

9

Japonsko Evropa Německo

5. Po krizi je před krizí

10

Německo

6. Dopady evropské soudní pravomoce na záchrannou službu

14

Německo

7. Nový zákon o spolkové dobrovolné službě

17

Svět

8. Přehled mimořádných událostí ve světě z a l e d e n − b ř e z e n 2 0 11

20


2

Polsko ZAMĚŘENÍ CIVILNÍ OBRANY V ROCE 2011 Protože

se

v poslední

době

znovu

oživily

diskuze

o opodstatněnosti existence civilní obrany a vzhledem ke stále právně a legislativně nevyřešené problematice vztahů ochrany obyvatelstva, krizového řízení a kompetencí jednotlivých stupňů veřejné správy, vydal Hlavní velitel Státní požární ochrany – náčelník civilní obrany státu dokument s názvem Směrnice náčelníka civilní obrany státu k činnosti v oblasti civilní obrany na rok 2011 (dále jen „Směrnice“). Tento

dokument

vytyčil

zaměření

civilní

obrany

v jejích

hlavních

oblastech. V úvodu Směrnice je stručná charakteristika roku 2010 s tím, že v loňském roce byla hlavní činnost zaměřena na vytváření právních a organizačních podmínek fungování civilní obrany, na zdokonalování civilní obrany, na zdokonalování organizace evakuačních opatření a systému školení personálu civilní obrany. Hlavním cílem v roce 2011 má být integrace činnosti veřejné správy v oblasti civilní obrany s jinými subjekty, realizujícími úkoly ochrany obyvatelstva v době míru, týkající se zejména varování a vyrozumění

při

živelních

pohromách

a

přírodních

katastrofách,

v období branné pohotovosti a v době války. Mezi hlavní úkoly, obsažené ve Směrnici, patří: •

pokračování

procesu

přestavby

systému

ochrany

obyvatelstva

z hlediska aktuálních výzev, •

prověření právních řešení, majících vliv na způsob a realizaci úkolů civilní obrany,

•

zdokonalování

organizace

evakuačních

opatření

v případě

hromadného ohrožení osob, zvířat a majetku, •

zdokonalování systému detekce zamoření,

•

zdokonalování

systémů

školení

ochrany

obyvatelstva

obrany,


3

a

civilní

•

pokračování procesu školení orgánů a pracovníků veřejné správy,

•

pokračování

v popularizaci

úkolů

ochrany

obyvatelstva

civilní

obrany, •

vytvoření podmínek k modernizaci infrastruktury a techniky civilní obrany a školení obyvatelstva k sebeochraně s výhledem do roku 2018,

•

realizace

úkolů

v oblasti

ochrany

obyvatelstva,

souvisejících

s předsednictvím Polska v EU v druhé polovině roku 2011. Důležitým úkolem ze Směrnice je rovněž prohloubení činnosti v rámci následujících procedur: •

spolupráce s vojenskými orgány v oblasti zabezpečování osobních potřeb obyvatel ve prospěch realizace úkolů civilní obrany,

•

účast ozbrojených sil při záchranných akcích, především složek, specializovaných na určité druhy činností,

•

mezinárodní spolupráce v příhraničních regionech, zaměřená na lepší vzájemné informování, varování a vyrozumění při ohrožení. Prioritami i nadále zůstávají již zmíněná evakuace, varování,

vyrozumění,

příprava

k civilní

ochraně

a

také

soupis,

kontrola

a

především další využití tzv. ochranných staveb, předurčených pro civilní ochranu. (Z Przeglad Obrony Cywilnej 3/2011 zpracoval Ing. Bohumil Šilhánek)


4

Polsko STÁTNÍ POŽÁRNÍ OCHRANA V SYSTÉMU KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ Celostátní záchranný a protipožární systém byl budován od roku 1995 na základě příslušného vládního nařízení. Jeho vedoucí složkou je Státní požární ochrana a to i na nižších úrovních veřejné správy (vojvodství, okres). V souladu se zákonem o krizovém řízení z roku 2007 se na všech výše uvedených úrovních veřejné správy vytváří skupiny krizového řízení jako posuzovací a poradenský orgán, kompetentní v otázkách iniciace těchto

a

koordinace

orgánů

se

činností

mohou

v oblasti

zúčastnit

krizového

nejvyšší

řízení.

Jednání

představitelé

Státní

požární ochrany na dané úrovni s právy členů a také mohou být přizváni odpovědní zástupci dobrovolných hasičů. K úkolům

skupiny

krizového

řízení

na

státní

úrovni

patří

především: •

příprava návrhu použití sil a prostředků ke zvládnutí krizových situací,

•

posuzování závěrečných zpráv z činností v souvislosti s krizovým řízením,

•

posuzování potřeb v souvislosti s obnovou infrastruktury,

•

posuzování návrhů předsedy vlády ve věci vykazování záměrů a procedur krizového řízení ve vztahu k povinnostem v rámci členství v NATO a v dalších mezinárodních organizacích. Na vojvodské úrovni patří mezi úkoly krizového řízení především:

•

hodnocení existujících potenciálních ohrožení, majících vliv na veřejnou bezpečnost a prognózování těchto hrozeb,

•

příprava návrhů činností pro vojvodu,

•

posuzování vojvodského plánu krizového řízení a jeho změn,

•

posuzování

informací,

určených

ke

zveřejnění,

s ohrožením.


5

souvisejících

Na úkoly,

okresní

úrovni

stanovené

jsou

příslušnou

vojvodskou

skupinou,

skupinou další

zabezpečovány

operativní

úkoly,

vyplývající z konkrétní vzniklé situace na území okresu. Na základě vládního nařízení z roku 2009 jsou ministři a vedoucí představitelé

orgánů

státní

správy

povinni

vytvářet

v rámci

své

organizace střediska krizového řízení a zajistit jejich činnost. To platí i pro velitelství Státní požární ochrany, kde je tímto střediskem Sekce krizového řízení jako organizační buňka Kanceláře pro věci ochrany obyvatelstva a civilní obrany, čímž je naplněno výše uvedené nařízení vlády.

Jedním

z úkolů

Kanceláře

je

realizace

opatření

v rozsahu

stanoveném pro Hlavní velitelství Státní požární ochrany v předpisech pro krizové řízení. Zpracování

plánu

krizového

řízení

Hlavního

velitelství

státní

požární ochrany je úkolem již zmíněné Sekce krizového řízení. Před schválením tohoto plánu hlavním velitelem je tento plán, v souladu se zákonem o krizovém řízení, schvalován ředitelem Vládního střediska bezpečnosti. Tento plán je základním dokumentem, obsahujícím úkoly prováděné Státní požární ochranou v oblasti krizového řízení. (Z Przeglad Obrony Cywilnej 6/2011 zpracoval Ing. Bohumil Šilhánek)


6

Japonsko ČTYŘI

OKRUHY

PROBLÉMŮ,

TÝKAJÍCÍ

SE

HAVÁRIE

VE

FUKUŠIMĚ Jak závažná byla havárie jaderně-energetického zařízení (dále jen „JEZ“)? Poruchy

v JEZ

se

hodnotí

podle

sedmidílné

mezinárodní

stupnice. Nejvyššího stupně bylo dosaženo při havárii černobylského JEZ (Ukrajina) v roce 1986. Havárie ve Fukušimě byla zařazena do 5. stupně, který je charakterizován jako „nehoda s dalšími rozsáhlými následky“. K nim patří mimo zvýšeného radiačního zatížení v blízkém okolí JEZu také kontaminace potravin, pitné a mořské vody. Nejhorší scénáře

by

z reaktoru

nastaly, nebo

pokud

by

došlo

containmentu,

což

k úniku se

ale

štěpného nestalo

materiálu a

nedošlo

k zasažení obyvatelstva pronikavou radiací. Existuje bezpečné JEZ? Absolutní

bezpečnost

nelze

prakticky

zajistit.

Stále

musí

existovat určitá „rovnováha“ mezi požadovaným stupněm bezpečnosti a skutečně vynaloženými náklady, neboť i jaderná energie má svoji reálnou

cenu.

u moderních zabraňuje zvyšuje

Na

základě

reaktorů

úniku

buduje

štěpného

ochranu

zkušeností

proti

dvojitý

materiálu přímému

a

technického

containment, do

okolí.

leteckému

pokroku

který

Toto

se

prakticky

opatření

napadení

také nebo

teroristickému útoku ze vzduchu. Dalším významným bezpečnostním prvkem při výpadku centrálního a nouzového chladicího systému má být vestavěný vodní rezervoár se samostatným zdrojem energie, aby v případě poruchy mohlo být okolí reaktoru chlazeno a zabráněno tak jeho přehřátí. Je řešitelná problematika skladování vyhořelého paliva? Hlavním prostředí izotopů

je

argumentem ukládání

s dlouhým

ochránců

vyhořelého

poločasem

i

paliva,

rozpadu.

pseudoochránců především Skladovací

životního

radioaktivních prostory

pro

„věčné“ uložení neexistují a provozovatelé nespěchají s přemístěním


7

využitého paliva z meziskladů, které se nacházejí v prostorech JEZ také

z prostého

důvodu

–

vyhořelé

palivo

je

v podstatě

cenná

surovina. V současné době probíhá intenzivní výzkum, jak použité palivo

zpracovat,

přeměnit

na

využitelné

izotopy

a

znovu

použít.

Ukazuje se, že by to nemuselo být příliš drahé. To je asi jeden ze způsobů, jak problém s odpadem řešit. Je jaderná energie opravdu laciná? Na toto téma bylo zpracováno velmi mnoho rozborů, studií a kalkulací.

Z

nich

vyplývá,

že

čistě

teoreticky

je

energie

z jádra

nesporně lacinější, než z klasických způsobů jejího získávání. Avšak praktické

problémy

provozovatelů

je

s provozem

udržet

reaktory

JEZ co

ji

nejdéle

prodražují. v provozu.

Snahou Průběžné

náklady na bezpečnostní opatření jsou ve srovnání s pořizovacími náklady nepatrné, ovšem za předpokladu, že nedojde k žádné větší poruše. (Z Zivilschutz Aktuell 2/2011 zpracoval Ing. Bohumil Šilhánek)


8

Evropa FÓRUM

EVROPSKÝCH

DOBROVOLNÝCH

SVAZŮ

CIVILNÍ

OCHRANY Ve dnech 28. − 29. dubna tohoto roku proběhla v Budapešti ustavující

konference

Fóra

evropských

dobrovolných

svazů

civilní

ochrany (European Corporation Forum the Voluntary Civil Protection Organization organizace republiky,

–

ECF).

civilní

Jeho

ochrany

Chorvatska,

zakládajícími a

obdobná

Finska,

členy

jsou

sdružení

Francie,

dobrovolné

Dánska,

Maďarska,

České

Portugalska,

Slovenska, Srbska, Švédska, Rakouska a Velké Británie. Na

konferenci

byly

schváleny

stanovy,

organizační

řád

a

závěrečná deklarace a byli zvoleni členové koordinačního výboru. Posláním

této

nově

vzniklé

mezinárodní

organizace

je

výměna

zkušeností z oblasti prevence katastrof, jejich řízení, odstraňování jejich následků nevládními organizacemi civilní ochrany a rozvíjení spolupráce těchto organizací. Hlavním

cílem

těchto

nevládních

organizací

je

napomáhat

k ochraně života, zdraví a majetku s důrazem na prevenci s využitím mezinárodních zkušeností. V souladu s úsilím Evropské unie v této oblasti zvyšovat

a

ve

spolupráci

úroveň

přípravy

s vládními

organizacemi

obyvatelstva

civilní

k sebeochraně

a

ochrany vzájemné

pomoci s respektováním specifických podmínek jednotlivých zemí. V rámci

spolupráce

budou

jednotlivé

členské

státy

nově

vzniklého fóra věnovat zvláštní pozornost mládeži s cílem vyvolat u mladých lidí zájem o sebeochranu a vzájemnou pomoc, seznamovat je se zdroji možného ohrožení a naučit je správnému chování při vzniku mimořádné situace. (Z Civilná ochrana 3/2011 zpracoval Ing. Bohumil Šilhánek)


9

Německo PO KRIZI JE PŘED KRIZÍ Management

rizika

a

krizový

management

se

v ochraně

obyvatelstva vzájemně doplňují. Zatímco management rizika zahrnuje zvláště způsobilosti a úkoly k prevenci a připravenosti na možné krize nebo katastrofy, o krizovém managementu se obvykle mluví, jakmile se něco stane. Obě oblasti jsou vzájemně propojeny. Pod pojmem management rizika se rozumí organizační postup k identifikaci a ohodnocení nebezpečí a rizik. Obsahuje tyto kroky: a) stanovení

souvislostí

–

posoudí

souvislosti,

zahrnuté

aktéry

a

identifikuje problematické oblasti; b) identifikace nebezpečí – zváží, která nebezpečí mohou potenciálně na zájmové území působit, identifikuje budoucí závažná ohrožení; c) analýza rizika – stanoví rozsah škod, které se s nástupem dříve identifikovaného

ohrožení

dají

očekávat,

vytvoří

podklady

pro

rozhodování o potřebných opatřeních v oblasti reakce, prevence a připravenosti; d) vyhodnocení

rizika

–

vyhodnotí

a

ocení

riziko,

přiřadí

priority

analyzovaným rizikům; zahrnuje i vazbu na příslušné cíle ochrany (cíl ochrany představuje vytyčený stav chráněného statku, který by měl zůstat při události zachován) a komunikaci o riziku, v níž jsou důsledky

plynoucí

z

vyhodnocení

rizika

zvažovány

všemi

zúčastněnými ve všech fázích managementu rizika; e) zacházení s rizikem – navazuje na poznatky z předchozích kroků, existuje více variant zacházení s rizikem, např.: • odstranění nebezpečí – vyvarování se rizika, • zabránění nebezpečí – omezení rizika, • přemístění ztrát – přesun rizika, • připravenost snášet riziko – převzetí rizika. Spolkový úřad pro ochranu obyvatelstva a pomoc při katastrofách (Bundesamt für Bevölkerungsschutz und Katastrophenhilfe, dále jen


10

„BBK“) vyvíjí jednotnou koncepci managementu rizika a krizového managementu zahrnující všechny administrativní úrovně ochrany před katastrofami, všechny zúčastněné a postižené aktéry, další instituce, životní prostředí, vědu, národní hospodářství a také všechny fáze managementu rizika. přizpůsobení „nouzového plánování“

•

plán obrany před nebezpečím plány objektů ...

• •

událost

včasné varování

varování

připravenost sil reakce

vyrozumění

zacházení s rizikem:

• • • •

zabránění omezení přesunutí převzetí komunikace o riziku

obrana proti katastrofám

management rizika a krizový krizová komunikace management

vyhodnocení rizik:

• •

přiřazení priorit příprava prostředků

pomoc postiženým

analýza rizik identifikace rizik Horizon scanning

katalog ohrožení

Integrovaný cyklus managementu rizika a krizového managementu v ochraně obyvatelstva Obce, zemské okresy popř. statutární města mají v kompetenci každodenní odvracení nebezpečí, což zahrnuje plánování v oblasti požární

ochrany

(požární

ochrana,

technické

poskytnutí

pomoci,

protipožární prevence, spolupůsobení v ochraně před katastrofami). Zemské

okresy,

popř.

statutární

města

jako

nižší

úřady

ochrany

obyvatelstva zřizují operační střediska pro vedení a koordinaci všech nasazených jednotek v ochraně před katastrofami. Jsou zřizovateli


11

záchranných služeb a vytvářejí plány v oblasti varování, nasazení a potřeby záchranných služeb. V některých

velkých

spolkových

zemích

jsou

zřizovány

vyšší

úřady ochrany před katastrofami (v rámci vyšších správních celků, jakými jsou správní kraje, správní prezidia apod.) jako mezistupeň mezi spolkovou zemí a zemskými okresy. Ty zajišťují právní dohled nad výkonem ochrany před katastrofami na nižší úrovni a představují důležité spojení mezi jednotlivými okresy a městy při poskytování pomoci velkého rozsahu. Země s jejich funkcí nejvyššího úřadu ochrany před katastrofami mají

zákonodárnou

kompetenci.

Stanovují

hlavní

řídící

prvky

organizace ochrany před katastrofami, především rámcové podmínky k vyhodnocení rizika a ke stanovení cílů ochrany. Země jsou navíc kompetentní ke vzdělávání hasičů. Na celostátní úrovni byla v roce 2002 přijata nová strategie k ochraně obyvatelstva v Německu, na jejímž základě bylo státem a zeměmi v r. 2005 vypracováno „Celostátní vyhodnocení ohrožení“, následované roční aktualizací identifikace ohrožení. V dalším kroku je implementována

metoda

vyvíjená

BBK

„Analýza

rizika

v ochraně

obyvatelstva“. Hlavní přednost metody spočívá ve skutečnosti, že vyhodnocení rizik je prováděno podle srovnatelného principu a pomocí společného využití tohoto systému lze výrazně redukovat náklady na opatření informací. V BBK

jsou

v oblasti

managementu

rizika

a

krizového

managementu uplatňovány dva základní přístupy: •

kooperativní přístup – zahrnuje spolupráci a výměnu znalostí a informací mezi obcemi, zeměmi, národním hospodářstvím a dalšími institucemi;

•

přístup zahrnující všechna nebezpečí, ať už přírodní, způsobená lidskou

činností

Approach)

–

nebo

umožňuje

technickými vyvíjet

příčinami

opatření

(tzv.

smysluplná

All pro

Hazards mnoho

nebezpečí zároveň, avšak schopná přizpůsobení podle potřeby.


12

Management rizika a krizový management v ochraně obyvatelstva jsou dvě strany jedné mince. Oba pojmy zahrnují veškeré schopnosti ke zvládání krizí nebo katastrof ve fázi před, během a po krizi a v prevenci na další, novou krizi. Období po události je tedy zároveň obdobím

před

další

událostí

a

ochrana

obyvatelstva

povinností být připravena, ať přijde cokoliv. (Z Bevölkerungsschutz 2/2011 zpracovala Jitka Výtvarová)


13

stojí

před

Německo DOPADY EVROPSKÉ SOUDNÍ PRAVOMOCE NA ZÁCHRANNOU SLUŽBU V posledním roce vyvolala v Německu diskuzi dvě rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ve věci přidělování zakázek na výkon záchranné služby. Oba rozsudky přinášejí pro německou záchrannou službu sice vyjasnění ohledně evropské právní úpravy pro přidělování zakázek, ale postrádají jednoznačná ustanovení pro praktickou realizaci a vedou zvláště u zřizovatelů záchranných služeb k různým rozpakům. Záchranná služba v Německu je záležitostí spolkových zemí a je upravována jejich vlastní legislativou. Země tento úkol převádějí na obce, okresy, statutární města nebo na svazky obcí. Ty provádějí záchrannou službu buď samy a vlastními silami nebo převádějí tyto úkoly

na

další

subjekty.

Pro

převod

na

další

subjekt

existují

v Německu dva rozdílné modely, podle kterých se postupuje: •

Model

veřejné

soutěže

−

obce,

město

nebo

okres

nakupuje

záchranný výkon od poskytovatele a proplácí mu sjednanou úhradu. Poskytovatel

je

podle

smlouvy

zmocněný

provádět

výkony

záchranné služby na určitém území a v určitém období. Výdaje jsou refinancovány sociálním pojištěním, ev. zdravotním pojištěním. •

Model koncese − obec, město nebo okres propůjčí poskytovateli koncesi, která ho opravňuje provádět samostatně výkon záchranné služby. Úhradu nákladů poskytovatel neobdrží od obce, města nebo okresu, ale sám se vypořádá s nositelem nákladů. Zavedení

jednotlivých

konkrétního

zemí.

V severním

modelu a

je

upraveno

východním

v zákonech

spolkovém

území

se

používá spíše model veřejné soutěže, v jižním Německu je záchranná služba vykonávána častěji na základě koncese.

Až

do

r.

2008

záchranné služby

nepodléhala

v Německu

volba

poskytovatele

právní úpravě pro přidělování zakázek. Teprve


14

rozhodnutím

Spolkového

soudního

dvora

z 1.

prosince

2008

bylo

schváleno povinné vypisování výběrového řízení a tím také aplikován německý soudní

zákon

dvůr

o zadávání

došel

při

zakázek

svém

v záchranné

rozhodování

službě.

k závěru,

že

Spolkový

zřizovatelé

záchranných služeb jsou považováni za zadavatele veřejných zakázek a

tedy

převod

úkolů

záchranné

služby

je

adekvátně

upravován

směrnicemi pro zadávání zakázek. Žalobu na porušení povinnosti proti Německu u Soudního dvora Evropské unie podala privátní záchranná služba, která se cítila být znevýhodněna ve spolkových zemích Severní Porýní-Vestfálsko, Dolní Sasko, Sasko a Sasko-Anhaltsko opakovaným zadáním zakázky bez veřejného výběrového řízení. Soudní dvůr Evropské unie dne 29. dubna 2010 zamítl námitky německé strany a potvrdil nutnost aplikování evropských

zásad

pro

veřejné

výběrové

řízení,

pokud

je

výkon

záchranné služby prováděn podle modelu veřejné soutěže. Otevřena zůstala

otázka,

jaké

požadavky

má

evropská

právní

úprava

na

zadávání zakázek v modelu koncese. Odpověď

na

to

dal

Soudní

dvůr

Evropské

unie

ve

svém

rozhodnutí ze dne 10. března 2011, kterým pro výkon záchranné služby

v modelu

směrnic pro zakázek.

koncese

zadávání

Odůvodnil

k nepřítomnosti

povinnost

zakázek a tím to

přímé

k poskytovatelům,

nestanovil

použití

evropských

aplikaci

zákona o

zadávání

tohoto

modelu,

vzhledem

tím,

že

u

úhrady

od

veřejných

zřizovatelů

podstatné

náležitosti

zakázky

chybí

směrem

na

služby.

Koncese k výkonu záchranné služby podléhá pouze směrnicím pro udělování

koncesí

transparentnosti,

a

proces

nulové

udělování

diskriminace

musí a

splňovat

jasného

podmínky

konkurenčního

prostředí. Vypisování veřejných výběrových řízení na výkon záchranných služeb

má

stanovena kvalitativně

své

klady,

ve

veřejných

vylepšená

ale

i

rizika.

soutěžích

kritéria.

Na

jedné

straně

jednotná,

Zřizovatelé

mají

mohou

transparentní také

být a

možnost

redukovat náklady na zakázky pomocí narůstající konkurence. Avšak


15

pomocné

organizace

se

obávají

výběru

orientovaného

hlavně

na

náklady. Personální náklady pomocných organizací tvoří u výkonů záchranné

služby

největší

díl

celkových

nákladů,

jsou

svázány

s kolektivní smlouvou a podléhají určitým platovým stupnicím. Také náklady na kvalitní vzdělávání se promítají do celkových nákladů a znemožňují

pomocným

organizacím

odevzdávat

z nákladového

hlediska tržní nabídky. Jejich nabídky jsou především orientovány na kvalitu,

spolehlivost

a

také

ve

velké

míře

na

možnost

nasazení

neplacených dobrovolných pomocníků v případě potřeby. Výroky evropského soudu měly dopad i na veřejné zřizovatele záchranných služeb. Některé obce, města nebo okresy uvažují o tom, že zruší převod výkonu záchranné služby na další subjekt a budou je nadále provozovat samy, aby obešly formality spojené s veřejným výběrovým řízením (např. Severní Porýní-Vestfálsko, Braniborsko a Sasko-Anhaltsko). V tomto případě by ale vznikly další, nové výzvy nejen ohledně personálních nákladů, ale i logistického zabezpečení a kapacit především v případě událostí provázených velkými škodami. Množství neplacených dobrovolných pomocníků by také bylo sotva nahrazeno. Z tohoto důvodu se jeví lepším únik do modelu koncese. I v tomto

modelu

však

zůstává

povinnost

nediskriminujícího

a

transparentního postupu. V rozsudku evropského soudu však nejsou uvedena žádná jednotná závazná ustanovení, jak má být přiměřený výběr prováděn. Tímto nabízí model koncese snad větší volný tvořivý prostor v zavádění postupů zadávání zakázek, ovšem nevzniká zde žádná právní jistota nebo ochrana před dalšími žalobami privátních poskytovatelů. V Německu i nadále existují různé struktury v záchranné službě. Soudní

dvůr

Evropské

unie

sice

jasně

stanovil,

„zda“

aplikovat

evropské právo při zadávání zakázek, ale nedefinoval přesně „jak“. Tím se právě zabývají oba modely převodu výkonů záchranné služby. Legislativa je záležitostí jednotlivých spolkových zemí a obce, města nebo okresy volí postupy realizace. (Z Notfallvorsorge 2/2011 zpracovala Jitka Výtvarová)


16

Německo NOVÝ ZÁKON O SPOLKOVÉ DOBROVOLNÉ SLUŽBĚ V souvislosti s platností

od

1.

se

změnou

července

branného

2011

práva

došlo

k pozastavení

v Německu

výkonu

povinné

vojenské služby. To znamená, že už nebude existovat ani civilní služba, kterou by měla nahradit spolková dobrovolná služba, spadající pod rezort rodinných záležitostí. Zákon o spolkové dobrovolné službě (Bundesfreiwilligendienstgesetz – BFDG) je součástí zákona o zavedení spolkové dobrovolné služby,

který

uveřejněn o civilní

se

ve

datuje

k 28.

Spolkové

službě,

dubnu

sbírce

vymezuje

2011

zákonů.

úkoly

a

2.

května

Upravuje

spolkové

2011

změnu

dobrovolné

byl

zákona

služby

a

zařízení, v nichž bude služba vykonávána, dále práva, povinnosti, sociální zabezpečení a pojištění dobrovolníků a strukturu spolkové dobrovolné služby. Osoby propuštěny

vykonávající 30.

června

civilní 2011.

službu

V případě

jsou

na

nepodání

vlastní

žádost

žádosti

budou

propuštěny nejpozději v průběhu 31. 12. 2011. Povolávací rozkazy s nástupem k civilní službě po 30. červnu 2011 musí být odvolány. Pracoviště a služební místa civilní služby jsou automaticky uznána jako místa pro nasazení spolkové dobrovolné služby. Spolková

dobrovolná

služba

představuje

veřejně

prospěšnou

činnost v sociální, ekologické a kulturní oblasti, ale také v oblasti sportu, civilní ochrany a ochrany před katastrofami. Je prováděna zákonem

stanovenými

organizacemi,

které

dobrovolné

programy

koordinují a umísťují dobrovolníky na dobrovolnická místa. Činnost je vykonávána zejména v zařízeních zaměřených na: •

pomoc dětem a mladistvým, mimoškolní vzdělávání mládeže a práci s mládeží,

•

zdravotnickou činnost, péči o staré a nemocné,

•

pomoc tělesně postiženým,


17

•

péči o kulturní a architektonické památky,

•

sport,

•

sociální integraci,

•

civilní ochranu a ochranu před katastrofami,

•

ochranu životního prostředí včetně ochrany přírody. Místa výkonu dobrovolné služby schvaluje na základě žádosti

příslušný

spolkový

Především

musí

zákona

spolkové

o

být

úřad

a

výkony

musí

splňovat

prováděny

dobrovolné

určité

v souladu

službě,

navíc

předpoklady. s ustanoveními

musí

na

činnost

dobrovolníků dohlížet kvalifikovaný personál. Spolkovou

dobrovolnou

službu

doplňuje

dobrovolná

služba

mládeže, jejíž činnost upravuje zákon o dobrovolné službě mládeže (Jugendfreiwilligendienstgesetz – JFDG). Dvě nejstarší a nejznámější formy jsou Dobrovolný sociální rok (Freiwillige Soziale Jahr – FSJ) a Dobrovolný ekologický rok (Freiwillige Ökologische Jahr – FÖJ). Dobrovolná služba musí být vykonávána na plný úvazek. Po překročení věku 27 let je možný i částečný úvazek, minimálně však 20 hodin týdně. Věková skupina, přicházející v úvahu pro dobrovolnou službu mládeže, je omezena na věk od 16 do 27 let. Služba ve spolkové dobrovolné službě je otevřena pro všechny věkové skupiny. Uchazeči musí splňovat podmínku ukončení základní povinné školní docházky. Před začátkem dobrovolné služby uzavře dobrovolník písemnou smlouvu

se

státem,

v níž

je

mimo

jiné

uvedeno

místo

nasazení,

koordinující organizace, období, po které se dobrovolník zavazuje k výkonu služby, poskytované finanční a věcné plnění, počet dnů dovolené a seminárních dnů. Podle

ustanovení

zákona

je

spolková

dobrovolná

služba

vykonávána zpravidla po dobu nepřetržitých 12 měsíců − minimálně 6 měsíců, maximálně 18 měsíců. Výjimečně může být prodloužena až na dobu 24 měsíců. Je možný i výkon služby v časově oddělených Monitor zahraničního odborného tisku 2/2011

18

úsecích. Podmínkou je, že úsek trvá minimálně 6 měsíců. Celková doba však nesmí překročit přípustnou horní hranici. Po pětiletém období mezi službami je možno dobrovolnou službu zopakovat. Dobrovolníci se povinně účastní seminářů. Celková doba trvání seminářů činí při účasti 12 měsíců na spolkové dobrovolné službě minimálně 25 dní. Během výkonu služby je dobrovolníkům poskytováno ubytování, strava a pracovní oděv. Dále jim je vypláceno kapesné, jehož výše je odvozována

procenty

z obecně

platného

důchodového

pojištění.

V roce 2011 činí kapesné při výkonu služby na plný úvazek 330 EUR. Za dobrovolníka je hrazeno zdravotní a sociální pojištění. Je pojištěn pro případ nezaměstnanosti, má nárok na přídavky na děti. Je pojištěn

pro

případ

škody,

kterou

způsobí

ve

spojení

s výkonem

služby, stejně jako je tomu v zaměstnaneckém poměru. Je povinně pojištěn pro případ pracovního úrazu v souvislosti s výkonem služby. Dobrovolnická

činnost

se

řídí

ustanoveními

zákoníku

práce

a

závaznými předpisy o bezpečnosti práce. Případné spory řeší pracovní právo. (Z Notfallvorsorge 2/2011 zpracovala Jitka Výtvarová)


19

Svět PŘEHLED MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTÍ VE SVĚTĚ ZA LEDEN BŘEZEN 2011 1. ledna Rusko, Chantymansijský autonomní okruh Ve městě Surgut začal krátce před vzletem hořet jeden z motorů letadla TU-154. Následovala okamžitá evakuace cestujících, během níž došlo k výbuchu. 3 lidé nehodu nepřežili, 43 osob bylo zraněno, 4 z nich těžce. Příčinou bylo nedodržení pravidel bezpečného provozu. Filipíny V oblasti města Ibaan došlo ke srážce autobusu a terénního vozidla. Obětí havárie se stalo 7 cestujících, několik dalších bylo zraněno.

Příčinou

této

a

řady

dalších

podobných

nehod

byla

lehkomyslnost řidiče, nevyhovující podmínky přepravy a stav vozovek. 5. ledna Indie, stát Uttarákhand Na předměstí Dehra-Dun sjel autobus ze silnice a zřítil se do 15 m hluboké soutěsky. Zahynulo 22 cestujících, dalších 19 bylo zraněno. Nizozemsko, Moerdijk Požár v chemické továrně Chemie-Pack. Boj s požárem vedlo kolem

150

hasičů

a

3

hasičské

vrtulníky.

Došlo

k sérii

výbuchů

kontejnerů s chemikáliemi. Škody na životech a zdraví nevznikly. USA V továrně Kinematics Research na výrobu nábojů do pistolí a pušek vznikl požár doprovázený několika výbuchy. 1 člověk přišel o život, další byl zraněn. Ostatní pracující se podařilo včas evakuovat. Hašení požáru bylo ztíženo vybuchujícími náboji. 6. ledna Haiti Během

epidemie

cholery

došlo

k úmrtí

3,5

tis.

160 tis. bylo virem této nemoci nakaženo. Monitor zahraničního odborného tisku 2/2011

20

lidí,

dalších

11. ledna Gruzie Ve vzdělávacím centru Krcanisi Ministerstva obrany Gruzie došlo k výbuchu. Do nemocnic v okolí bylo dopraveno nejméně 20 vojáků, dle předběžných informací 3 zahynuli. Příčinou mohlo být nedodržení bezpečnostních norem. Turecko Během cvičného letu došlo k havárii vrtulníku UH-1 přibližně 80 km západně od Ankary. 5 tureckých vojáků havárii nepřežilo. Austrálie Následkem rozsáhlých povodní, vyvolaných silnými dešti, přišlo o život 8 lidí a nejméně 70 bylo prohlášeno za nezvěstné. Více než 12 tis. domů a dalších staveb bylo zatopeno nebo poškozeno. Rozsah škod se pohybuje v miliardách USD. 13. ledna Rusko, Irkutská oblast Autocisterna, převážející motorovou naftu, se srazila s vlakem na železničním přejezdu. V kabině automobilu zemřeli 4 lidé a jedna osoba byla se zraněním hospitalizována. Viníkem nehody byl řidič autocisterny nerespektující pravidla silničního provozu. Německo Na řece Rýn došlo k převržení tankeru, převážejícího 2 tis. t kyseliny sírové. 2 lidé zůstali nezvěstní. Lodní doprava byla v místě havárie dočasně přerušena. Brazílie Potoky bahna, které následovaly po prudkých lijácích, zasáhly několik měst v horské části státu Rio de Janeiro. Za 24 h spadlo kolem 800 mm srážek, což je měsíční průměr. Obětí tragédie bylo 506 osob.


21

14. ledna Rusko, Sverdlovská oblast V obci Biserť došlo při manipulaci s lešením k převržení jeřábu MK-30, jehož následkem zemřela žena, obsluhující jeřáb. 21. ledna Ekvádor Menší letadlo BBC s 6 vojáky na palubě havarovalo v oblasti amazonské džungle v provincii Napo. 5 z nich havárii nepřežilo, 1 byl hospitalizován. 22. ledna Rusko, republika Baškortostán Výbuch v pětipatrovém obchodně-zábavním centru Evropa ve městě Ufa a následný požár měl za následek zranění 15 osob, z nichž 8 bylo hospitalizováno. Příčina byla vyšetřována. 23. ledna Pákistán V provincii Sindh na jihu země se srazil autobus, jehož řidič usnul za volantem, s autocisternou převážející benzin. Následný požár připravil o život 32 cestujících. 24. ledna Rusko, republika Burjatsko Výbuch v kompresorové stanici v obci Onochoj způsobil smrt 1 zaměstnance, další byl hospitalizován. Na místě události pracovaly skupiny záchranářů, hasičů a policie – kolem 40 lidí a 16 kusů techniky. Příčina byla předmětem vyšetřování. JAR Následkem

povodní,

vyvolaných

sezónními

tropickými

dešti,

přišlo o život přibližně 100 osob. Pod vodou zůstaly velké plochy úrodné půdy, poškozeny byly tisíce domů a farem. Zasaženo bylo 33 obcí.


22

25. ledna Rusko, Sankt-Petěrburg V době

odklízení

sněhu

se

zřítila

střecha

supermarketu.

Pokrývka sněhu na střeše dosahovala výše až 1 m. 1 osoba zemřela, 13 bylo zraněno. Bylo zahájeno trestní stíhání. 29. ledna Rusko, republika Tatarstán V jednom

z barů

třípodlažní

budovy

ve

městě

Kazaň

vypukl

požár. 4 lidé událost nepřežili. Na hašení požáru se účastnilo 116 hasičů

a

45

kusů

techniky.

Příčinou

byl

nedopalek

odložený

na

pohovku jedním z návštěvníků. 30. ledna Německo Nedaleko Magdeburku došlo ke srážce nákladního a osobního vlaku. 10 lidí zaplatilo nehodu životem, dalších 40 bylo zraněno, někteří těžce. 31. ledna Indie Přibližně 130 km od hlavního města Lakhnaú státu Uttarpradéš došlo

k tragédii.

Skupina

mladých

lidí

se

vracela

vlakem

domů.

Cestovali na střechách vagonů a nejméně 14 mladíků zahynulo, když během

jízdy

spadli

z vagonu,

dalších

14

bylo

hospitalizováno

se

zraněními. 2. února Česká republika 1 osoba přišla o život při srážce osobního vlaku s nákladní soupravou v železniční stanici Vodňany. 20 lidí bylo zraněno, z nich 12 hospitalizováno. Bylo zahájeno vyšetřování příčin události. 4. února Řecko Po havárii britské nákladní lodi Ropax II, která narazila do


23

přístavu, došlo k úniku ropných produktů do Jónského moře. Zároveň došlo k úniku mazutu z lodních nádrží. Silný vítr roznesl znečištění na rozsáhlou vodní plochu. 5. února Rumunsko Obětí výbuchu v uhelném dole v oblasti Hunedoara bylo 5 osob. Příčina výbuchu je předmětem vyšetřování. 6. února Rusko, republika Chakasko Na silnici ze Sajanogorsku do Abakanu se při předjíždění čelně srazil osobní automobil s mikrobusem. Nehoda si vyžádala 2 lidské životy,

15

osob

bylo

zraněno,

z nichž

8

bylo

hospitalizováno,

4 s těžkými zraněními. Kazachstán Kolem 400 obyvatel muselo být evakuováno ze svých domovů v Alma-Atě kvůli úniku leteckého petroleje z převržené cisterny na železnici nedaleko letiště. 7. února Čína Ve vesnici Lichuan v provincii Chu-pej se zřítil do rokle nákladní automobil, převážející cestující. 10 lidí zahynulo na místě, 9 bylo zraněno. Řidič nákladního automobilu neměl povolení pro přepravu osob. Indonésie Při manévru, kdy se snažil vyhnout nákladnímu automobilu, se zřítil autobus do propasti v provincii Střední Jáva. 17 osob nehodu nepřežilo, kolem 40 bylo zraněno. 9. února Jižní Korea Ve vzdálenosti asi 26 km od přístavu Ulsan došlo k havárii


24

motorové lodi s ruskou posádkou, převážející náklad z Japonska do Číny. 4 námořníci zemřeli, 7 členů posádky bylo nezvěstných. 10. února Rusko, Perm Ve skladu parfumerie a chemikálií pro domácnosti vypukl požár, který

se

rozšířil

na

plochu

6

tis.

m2.

18

lidí

zahynulo,

2

byli

hospitalizováni. Příčinou bylo hrubé porušení požární bezpečnosti. Irsko Pád letadla na letišti u města Cork nepřežilo 8 osob. Letadlo, na jehož palubě se nacházelo 10 cestujících a 2 členové posádky, letělo ze severoirského Belfastu. Příčinou havárie mohla být hustá mlha. Rusko, Ochotské moře Došlo k přerušení spojení s rybářskou lodí Ametist, jejíž posádku tvořilo

23

osob. Loď nevysílala

signál

nouze.

Pátrání

za

pomoci

letadel a desítek dalších lodí nepřineslo do 20. února žádný výsledek. 13. února Rusko, Černé moře Turecká nákladní loď pod vlajkou Tanzanie ztroskotala u břehů Soči. Vlivem bouře došlo k posunu nákladu a příď lodi se ocitla pod vodou. 10 členů posádky se podařilo zachránit, 2 zmizeli beze stopy. 14. února Honduras Menší dvoumotorové letadlo Let 410 ztroskotalo asi 15 km od letiště ve městě Tegucigalpa. Na palubě se nacházelo 12 cestujících a 2 členové posádky. Nikdo nepřežil. Pákistán Požár

linkového

autobusu

na

silnici

v provincii

Paňdžáb,

způsobený výbuchem plynové tlakové lahve, si vyžádal životy 12 lidí, dalších 20 bylo vážně popáleno.


25

15. února Afghánistán Po vytrvalém sněžení zemřelo pod sněžnými lavinami v provincii Dájkundí za 24 hodin více než 20 lidí. 22. února Nový Zéland Nejméně 140 lidí zahynulo při zemětřesení o síle 6,3 stupně Richterovy stupnice ve městě Christchurch. Více než 200 lidí bylo nezvěstných, počet zraněných převýšil 2,5 tis. a škody se odhadují kolem 12 mld. USD. 24. února Španělsko 5 španělských vojáků zemřelo a 3 byli zraněni při výbuchu, ke kterému došlo při cvičném odminování na polygonu vojenské akademie ve městě Hoyo de Manzanares poblíž Madridu. Příčina byla předmětem vyšetřování. 26. února Peru Pád autobusu do soutěsky v Peruánských Andách nepřežilo 22 cestujících, desítky osob byly zraněny. 27. února Brazílie 13 lidí zahynulo ve státě Minas Gerais, když na karnevalový dav spadl vodič vysokého napětí. Téměř 50 lidí bylo zraněno, většinou následně ve vzniklé tlačenici v davu. 2. března Ukrajina Výbuch

metanu

v uhelném

dole

v Krasnoarmejsku

si

nouzovou evakuaci více než 800 horníků, 1 z nich byl zraněn.


26

vyžádal

3. března Indie Nejméně 32 osob přišlo o život při dopravní havárii, kdy se automobil plně naložený svatebčany zřítil do 300 m hluboké propasti v horách. Příčinou mohla být podemletá vozovka po deštích. 5. března Rusko, republika Dagestán Pracovníci sněžného

Ministerstva

závalu

pro

mimořádné

v Kazbekovském

rajoně

situace 15

zachránili

osob,

z nichž

ze 13

evakuovali pomocí vrtulníku. 1 osoba zahynula. Rusko, Belgorodská oblast Poblíž vesnice Garbuzovo v Alexejevském rajoně ztroskotalo při cvičném letu letadlo An-148, na jehož palubě se nacházelo 6 členů posádky, dva z nich z Myanmaru, pro který bylo letadlo určeno. Nikdo nepřežil. Příčinou byla pravděpodobně technická závada i lidský faktor. Brazílie, stát Santa Catarina Srážka

autobusu,

převážejícího

47

cestujících,

s nákladním

automobilem stála život 22 lidí. USA, stát Louisiana Ničivé tornádo způsobilo smrt 1 osobě, 11 bylo zraněno. Kolem 1,5 tis. obyvatel bylo evakuováno ze svých domovů kvůli unikajícímu zemnímu plynu a hrozbě výbuchu. Finský záliv V důsledku

oblevy,

silného

větru

a

poté

prudkého

ochlazení

vznikla na vodní ploše komplikovaná situace pro nákladní i osobní lodě. Kolem 60 lodí muselo počkat na vysvobození z ledu. 6. března Rusko, Krasnojarsk Při testování zdvihacího jeřábu v jedné ze stavebních organizací došlo k jeho pádu na stavební buňku, kde byli v té době 3 pracovníci. 2 zemřeli a 1 byl hospitalizován. Monitor zahraničního odborného tisku 2/2011

27

Čína 9 lidí přišlo o život během požáru nočního klubu ve městě Tchajčung.

Dalších

12

osob

utrpělo

zranění.

Příčinou

bylo

užití

pyrotechniky během zábavního programu. 8. března Francie V turistickém

středisku

Courchevel

ve

francouzských

Alpách

vypukl požár. 400 turistů bylo evakuováno, 2 z nich byli zraněni. Požár hasilo 60 hasičů. Pákistán, Faisalabad Mohutný stanice

výbuch

hned

vedle

cisterny

se

zkapalněným

administrativní

budovy,

ve

plynem které

u

čerpací

sídlí

právní

služby, si vyžádal životy 13 lidí, dalších 35 bylo zraněno. Brazílie V době

konání

karnevalu

došlo

v zemi

k více

než

3,5

tis.

dopravních nehod, při kterých zemřelo 189 lidí, kolem 2 tis. osob bylo různě těžce zraněno. 11. března Japonsko Zemětřesení Následovaly

další

o

síle

8,9

otřesy

o

stupně síle

6

zasáhlo stupňů.

severovýchod Zemětřesení

země.

vyvolalo

tsunami, jejíž vlna na řadě míst převýšila 10 m. Počet zahynuvších nebo nezvěstných se přiblížil k 28 tis. Následkem události došlo k havarijním situacím a výbuchům vodíku v řadě japonských jaderných elektráren (zvláště Fukušima 1). Propuklo velké množství požárů. Z oblasti katastrofy bylo evakuováno více než 380 tis. obyvatel. 15. března Rusko, Altajský kraj Vážné poškození kanalizačního kolektoru způsobilo přerušení dodávek pitné vody 70 tis. obyvatel města Barnaul.


28

16. března USA, stát Kalifornie Krátce

po

startu

se

zřítilo

dvoumotorové

letadlo

směřující

z letiště v Long Beach do Salt Lake City. 5 lidí havárii nepřežilo, 1 osoba byla zraněna. 18. března Turecko Linkový

autobus,

převážející

zaměstnance

místní

přepravní

společnosti z Istanbulu, se převrhl v zatáčce u vjezdu do tunelu. 5 lidí zahynulo,

38

utrpělo

zranění.

Nehodu

zavinil

řidič

nedodržením

dopravních předpisů. 20. března Pákistán Výbuch metanu v uhelném dole v provincii Balúčistán zapříčinil smrt 21 horníků. Důl byl už před neštěstím označen za nebezpečný, ale upozornění inspektorů vedení šachty nerespektovalo. 21. března Kongo Nákladní letadlo An-12 letecké společnosti Trans Air Congo letící z Brazzaville do Pointe-Noire se zřítilo na obytné domy města PointeNoire. Příčinou byla pravděpodobně technická závada. Katastrofa si vyžádala životy 15 lidí. Austrálie Jihozápad země a zejména město Perth a jeho okolí zasáhl uragán, provázený silnými lijáky. Rychlost větru převýšila 150 km/h. Desítky

domů

byly

poškozeny,

vyvrácené

stromy

způsobily

četná

přerušení dodávek elektrické energie. USA, stát Kalifornie Desítky tisíc domácností a podniků zůstalo bez světla a tepla následkem přerušení dodávek elektrické energie po mohutné bouři. Na


29

některých

místech

byly

překročeny

historické

maximální

hodnoty

spadlých srážek. 23. března Rusko, Sachalinská oblast Centrální část Kurilských ostrovů zasáhlo zemětřesení o síle 5 stupňů.

Ohnisko

se

nacházelo

v hloubce

33

km

a

epicentrum

v Tichém oceánu asi 416 km severovýchodně od města Kurilsk. Vlna tsunami nevznikla. Jižní Atlantik Únik ropy způsobil ekologickou katastrofu v oblasti souostroví Tristan da Cunha. Ropa unikla z lodi registrované na Maltě, která narazila na dno u ostrova Nightingale. Byl ohrožen místní rybářský průmysl. 26. března Rusko, Krasnodarský kraj Vichr o rychlosti 30 m/s způsobil poškození na elektrickém vedení. Bez elektrické energie zůstalo 70 tis. obyvatel. (Z Graždanskaja zaščita 2-4/2011 zpracovala Jitka Výtvarová)


30

MONITOR ZAHRANIČNÍHO ODBORNÉHO TISKU Náklad: Vy d á v á

10 výtisků Pracoviště

informací,

analýz

a

redakce

Bohdaneč Redakční rada: Ing. Bohumil Šilhánek Jitka Výtvarová


31

IOO,

Lázně

MONITOR. zahraničního odborného tisku. Ročník 17 Číslo

Recommend Documents