MONITOR z a hr a ni č n í h o o db o r né h o t i s k u
Ročník 10
Číslo 2
IN S T I T U T O C H R A N Y O B Y VAT E L S T VA LÁZNĚ BOHDANEČ
2004
-2-
O B S A H
s t r.
Svět
1 . M í s t o a ú l o h a C N P N ATO v s o u č a s n é d o b ě
3
Švýcarsko
2. 50 le t Haagské konv ence na ochranu kulturních hodnot
5
Švýcarsko
3. Zkouška sirén v roce 2004
7
Německo
4. Zřízen í úřadu na ochranu obyv ate ls tv a
9
Polsko
5 . N o v é z á s a d y s l u ž b y v c i v i l n í o b r a n ě - pokračování
12
Polsko
6. Vzděláv ání v ochraně ob yv ate lstv a a v civ ilní obraně
14
7. Záchranné br igád y a spec ia lizov ané tým y hasičského a zách ranného sboru
16
Švýcarsko
8. Ps ycholog ic ká pomoc v nouzi
19
Svět
9. Přehled mimořádných udá los tí v e sv ětě za březen – květen 2004
21
Slovensko
-3-
Svět M Í S TO A Ú L O H A C N P N ATO V S O U Č A S N É D O B Ě C i v i l n í n o u z o v é p l á n o v á n í ( d á l e j e n „ C N P “ ) v N ATO s e v ž d y skláda lo ze dv ou část í. P rv ní část zahrnuje v ypracov ání ko lek t iv ních plánů pro s ystema t ické a efek t iv ní v yuž ití c iv ilních zdro jů jak v rámc i N ATO , ta k ta k é n a j e d n o t l i v ý c h n á r o d n í c h ú r o v n í c h č l e n s k ý c h s t á t ů p ř i podpoře aliančn í stra teg ie. V druhé části se
jedná o opatření na
ochranu obyv atels tv a. V současné době je pro CNP aktuální ch pět úkolů, a s ice: · civ iln í podpora pro v ojenská opatření aliance v souladu s č lánkem 5 sev eroatlantické charty · podpora operacím v rámc i reakce m imo č lánek 5 charty · p o d p o r a n á r o d n í c h o r g á n ů p ř i v z n i k u k a ta s t r o f y n e b o j i n é c i v i l n í krizov é události · podpora národních orgánů při ochraně obyv atels tv a před účink y zbraní hromadného n ičen í (dá le jen „ ZHN“) · spolupráce
s par tner y
v rámci
EAPC
(Euroatlantic ká
par tnerská
r a d a , R u s k o , U k r a j i n a a St ř e d o z e m n í d i a l o g ) C N P b y l o v r á m c i n e d á v n é r e o r g a n i z a c e N ATO z a č l e n ě n o d o n o v é divize
operací
současná
větší
soustředěny
ze
dvou
důvodů. Především
operační
všechny
o r i e n ta c e dů lež ité
ab y b yla
C N P v N ATO aspekty
a
zdůrazněna
ta k é
e fektiv ního
aby
byly
kr izov ého
managementu – politic ké, v ojenské , civ iln í a humanitárn í. V rámc i div ize operac í je funkce CN P rea lizo v ána v e dv ou úsecích – v CNP a v E u r o a t l a n t i c k é m s t ř e d i s k u p r o k o o r d i n a c i r e a k c e n a k a ta s t r o f y. Ú s e k CNP je odpov ědný za personáln í po dporu Vyš šího v ýboru pro c iv iln í nouzov é plánov ání (SCEPS) a
jeho
osmi techn ických
p lánov acích
v ý b o r ů a k o m i s í . M i m o t o m á t e n t o ú s e k ta k é n a s ta r o s t i s p o l u p r á c i s par tner y v oblas ti CNP pod pa tro nátem Euroatlantic ké par tnerské r a d y, R a d y N ATO - R u s k o a N ATO - U k r a j i n a a S t ř e d o z e m n í h o d i a l o g u . N ATO v yužív ána
v lastn í
rozsáh lý
při ochraně
Z po litic kého
hledis ka
z v ojenského
h lediska
soubor
obyv ate lstv a jde jde
o o
o patření, před
zamezení zamezení
která
zneužitím
rozš iřov ání použ ití
mohou
ZHN
t e r o r i s t y.
těchto
těchto
být
zbraní,
zbraní
a
-4-
z h ledis ka ochran y ob yv atelstv a (c iv ilní hled isko ) se jedná o řešení následků, které mohou v zniknou t př i je jich použití. Z těchto dův odů byl koncipov án rozsáhlý soubor opa tření, kter ý bude uplatněný v průběhu n ě k o l i k a r o k ů a n a z ý v á s e Ak č n í p l á n C N P . Č l e n s k é s t á t y s e n a summitu
v Praze
v roce
2002
dohodly
na
spolupráci
při
jeho
i m p l e m e n ta c i s p o l e č n ě s p a r t n e r s k ý m i s t á t y. V rámci
Akčního
p lánu
CNP
byl
pořízen
permanentně
upřesňov aný soupis národních kapa cit, mo žností a prostředků, k teré b y b y l y p o u ž i t e l n é v p ř í p a d ě s k u t e č n é h o ú t o k u . Te n t o s o u p i s j e v á z a n ý k předurčeným mezinárodní odbornou
štáb.
přípravu,
o v ypracov ání úrov ni,
orgánům Jsou
pro
úrovni
jednotliv ých
rozpracovány
cv ičení,
přehledu
potřebných
na
min imá lní
p lánov ání
některých v la stn í
států
a
kritický ch činnos t,
a
nebo
s ta n d a r d y
v ýbav u.
Je
na pro
snaha
oblastí
na
regioná lní
ta k é
se
ods traňu jí
a d m i n i s t r a t i v n í p ř e k á ž k y, s p o j e n é s o k a m ž i t ý m p ř e k r a č o v á n í m h r a n i c v p ř í p a d ě p o t ř e b y. Nejv ětším prob lémem jsou zd roje . Řadu let b yla prob lematika nenadálého útoku ZHN ze stran y te roris tů opom íjena a v ětš ina s tá tů v y v i n u l a ú s i l í z e j m é n a v o b l a s t i z á p l a v a j i n ý c h p ř í r o d n í c h k a ta s t r o f . Některé z e xistu jící ch kapac it v tét o oblast i jdou v yuží t i v př ípadě p o u ž i t í Z H N . S k u t e č n o s t j e a l e ta k o v á , ž e ř a d u s p e c i f i c k ý c h o p a t ř e n í , která b y mě la bý t prov áděna, není možné realizov at, neboť nepa tř ila ř a d u l e t m e z i p r i o r i t y. V ý c h o d i s k e m j e d ů s l e d n é a a k t i v n í p l n ě n í ú k o l ů A k č n í h o p l á n u C N P j e d n o t l i v ý m i č l e n s k ý m i a p a r t n e r s k ý m i s t á t y N ATO . ( Z C i v i l n á o c h r a n a 1 / 2 0 0 4 z p r a c o v a l In g . B o h u m i l Š i l h á n e k )
-5-
Švýcarsko 50
LET
HAAGSKÉ
KONVENCE
NA
OCHRANU
K U L TU R N Í C H
HODNOT V letošn ím roce up lynu lo 50 le t od p řijet í tzv . Haagských úm luv , které byly v roce 1954 pod záštitou UNESCO uzavřeny řadou států jako reakce na nev yčís litelné š kod y na kultu rním děd ic tv í, k teré b yly způsobeny ze jména druhou sv ětov ou v álkou. Předmětem těch to dohod byly ochrana hmotného i nehmo tného kulturního děd ic tv í před úč ink y ozbrojených
kon fliktů
ne jrůzně jš ího
charakteru.
Tyto
dohody
ratifikov alo k letošn ímu roku ce lkem 107 států ; Šv ýcarsko v roce 1962 . Ratifikace těch to dohod zav azuje jed notliv é státy prov ádět celou řadu účinných opa tření k zabezpečen í s tanov ených kulturních hodnot na v lastním území , což představ uje p ř edev ším pořízení v yčerpáv ají cího seznamu jednot liv ých položek, k teré jsou předmětem ochran y, př ijet í přís lušné národní leg is lat iv y, zprac ov ání plánů ochrany s uv edením konkrétních místních, časových a věcných opatření, zabezpečování potřebných f inančních prostředků a mater iálně- techn ické zák ladn y. Se
zv yšu jícím
se
počtem
ne jrůzně jš ích
přírodních
a
antropogenních negativ ních událos tí v e světě, které těžce pos tihu jí k u l t u r n í h o d n o t y, v y v s ta l k o n c e m m i n u l é h o s t o l e t í p o ž a d a v e k p ř i j m o u t účinné nadnárodní nástro je na ochr anu kulturn ích hodnot př i těch to s ta v e c h , t e d y m i m o o z b r o j e n é k o n f l i k t y. Z t ě c h t o d ů v o d ů b y l v r o c e 1 9 9 9 p ř i j a t t z v. D r u h ý p r o t o k o l k H a a g s k ý m ú m l u v á m z r o k u 1 9 5 4 , jehož
předmětem
je
ochrana
těchto
hodnot
v mírové
době
před
n á s l e d k y p ř í r o d n í c h a t e c h n o g e n n í c h k a ta s t r o f . Te n t o D r u h ý p r o t o k o l v stoupil v pla tnost dnem 9 . března letošního roku , kd y b yl ratifikov án Šv ýcarskem jako dv acátým stá tem, protože k jeho p latnos ti je nutná r a t i f i k a c e n e j m é n ě d v a c e t i s m l u v n í m i s t á t y. Te n t o p o č i n j e d ů s t o j n o u oslav ou jub ilea Haagský ch úm luv ze stran y Šv ýcarska. Vstoupení
v pla tnost
Druhého
n e d o s ta t k y H a a g s k ý c h ú m l u v
protokolu
v p o d s ta t ě
ods tranilo
v uv edené oblasti ochran y kulturn ích
hodnot a zav azuje signatá řské s táty k prov edení reálný ch opatřen í k ochraně.
-6-
Š v ý c a r s k o j a k o ta k o v é p a t ř í k p r o ta g o n i s t ů m v t é t o o b l a s t i a m á jeden z ne jlépe propracov aných s ys t émů ochrany ku lturn ích hodnot na sv ětě, národní leg is lat iv ou počínaje a odolnými úk r yt y pro ch ráněný mobiliář
konče.
rev idov aný
Ve
Švýcarsku
je
zpracovaný
seznam
kulturních
hodnot
a
jednou
ce lostá tního
a
za
10
let
regioná lního
v ýznamu. K tomu úče lu je prav ideln ě v zděláv án odborný personál a veškerá
činnost
souv ise jíc í
s ochranou
kulturn ích
hodnot
za
mimořádných s ituac í je š iroce media lizov ána. U přílež itosti 50. v ýročí p ř i j e t í H a a g s k ý c h d o h o d v y d a l Sp o l k o v ý ú ř a d p r o o c h r a n u o b y v a t e l s t v a (Bundesamt für Bev ölkerungsschu tz – BABS) něko lik publikací v četně nov é v ideokazety a monogra fie k té to téma tice. Lze s jisto tou tv rdit, že v e Šv ýcarsku, na rozdíl od některý ch států , je ochrana kulturních hodnot zabezpečov ána nejen „slov ně“, ale ta k é f a k t i c k y a Š v ý c a r s k o m ů ž e s l o u ž i t m n o h a z e m í m j a k o v z o r. (Z Ac tion 2/2004 zpracov al Ing. Bohu mil Š ilhánek)
-7-
Švýcarsko Z K O U Š K A S IR É N V R O C E 2 0 0 4 Každý rok v ždy prv ní středu v měsíc i únoru jsou na celém územ í Š v ý c a r s k a p ř e z k u š o v á n y v š e c h n y s i r é n y. D n e 4 . ú n o r a 2 0 0 4 b y l o z c e l k o v é h o p o č t u 7 5 8 1 s ta c i o n á r n í c h s i r é n u v e d e n o d o p r o v o z u 6 676.
Z 4 333
kontro lov aných
s ta c i o n á r n í c h
s irén
fungov alo
bez
záv ad 4 224 (97,5 %), z 2 343 kontro lov aných mobilních s irén b ylo bez záv ad 2 304 (98,4 %) . Zjištěné v ý sledk y odpov ídají d louhodobému trendu, v ykazu jícímu m in imum záv ad v této ob las ti. Z j i š t ě n é z á v a d y u s ta c i o n á r n í c h s i r é n s e t ý k a l y v e 4 8 p ř í p a d e c h koncov ých prv ků, v 16 případech přív odu napájení a v e 20 případech d á l k o v é h o o v l á d á n í . U m o b i l n í c h s i r é n b y l o 11 z á v a d u k o n c o v ý c h prv ků a 12 v napájení. B líže nespec ifikov ané záv ady se v ysk ytly v e 41 případech.
Nejv ětš í
podíl
na
„nefunkčnosti“
sirén
ma jí
opravy
a
p ř e s ta v b y b u d o v a n e p ř í z e ň p o č a s í ( b o u ř e , v i c h ř i c e ) . V tom to roce ( i kd yž jiný den) bylo poprv é na celém území Švýcarska
provedeno
v yhlášen í
t z v.
přezkoušení
vodního
sirén
pop lachu.
pod
vodními
Z celkového
díly
počtu
v rámci
775
s irén
prov ozov atelů v odních dě l v ykazov aly v šechny správ nou funkc i. Z j i š t ě n é z á v a d y j a k n a k o n c o v ý c h s t u p n í c h , ta k n a d á l k o v é m o v l á d á n í j s o u o d s t r a ň o v á n y ta k r y c h l e , j a k přisp ív á
významným
bezporuchovému
způsobem
systému
varování
je
to
jen možné, co ž
k d louhodobě a
výbornému
v yrozumív ání.
Pod le
čl.
a 17
nov ého nařízení k v arov ání je za trv alou prov ozuschopnost a údržbu v arov acích prostředků odpov ědná obec. V některých
ev ropských
polov in y
devadesátých
v arov ání
obyv atelstv a
let
zemích,
z ejména
m inulé ho
pomocí
s iré n
století a
v Německu,
přehodnocuje
přechází
se
na
se
od
způsob
ce lop lošné
v a r o v á n í o b y v a t e l s t v a , z e j m é n a p r o p ř í p a d v á l k y, p o m o c í v e ř e j n ý c h s d ě l o v a c í c h p r o s t ř e d k ů ( r á d i o ) . To a l e v y ž a d u j e ř a d u o r g a n i z a č n í c h i mater iálně- techn ický ch opa tření k za bezpečení př íjmu v šemi ob yv ateli.
-8-
Ve Š v ý c a r s k u v š a k z ů s t á v á , i v z h l e d e m k e z n a č n é i n f r a s t r u k t u ř e v této
ob lasti, pr ior itním
způsobem
v arov ání pomocí s irén
a
to
i
v případě v ojenského ohrožení a za tím se nepočítá ani do budoucna se změnou s ystému v arov ání obyv ate ls tv a. (Z Ac tion 3/2004 zpracov al Ing. Bohu mil Š ilhánek)
-9-
Německo Z Ř Í Z E N Í Ú Ř A D U N A O C H R A N U O B Y VAT E L S T VA Nově pomoc
zřízený
při
Sp olkový
katastrofách
úřad
pro
(Bundesamt
ochranu
für
obyvatelstva
Bev ölkerungss chutz
a
und
K a ta s t r o p h e n h i l f e – B B K , d á l e j e n „ Ú ř a d “ ) b y l u s ta v e n n a z á k l a d ě zákona
ze
V sou ladu
dne
27.
s tímto
dubna
2004
zákonem
je
s p latnos tí
Úřad
od
nejv yšš ím
1.
května
spolkovým
2004.
úřadem,
p o d ř í z e n ý m Sp o l k o v é m u m i n i s t e r s t v u v n i t r a . Jeho pos láním pod le uv edeného zák ona je : · realizace úko lů s tátu a stá tní po lit ik y v ob last i ochran y ob yv atelstv a na základě zákona o c iv ilní ochran ě a dalších zákonů v souladu s o s ta t n í m i n e j v y š š í m i s p o l k o v ý m i ú ř a d y · podpora
Sp o l k o v é h o
obyv atelstv a
min is ters tv a
v souladu
v nitra
s kompetentními
v ob lasti
ne jv yš ším i
ochrany spo lkov ým i
úřady · provádění
odborného
dohledu
u
nejv yšš ích
spo lkov ých
úřadů,
p o d ř í z e n ý c h Sp o l k o v é m u m i n i s t e r s t v u v n i t r a Mez i h lavn í úko ly Úřadu patř í zejména: · koordinace o chran y k ritické infras tru ktur y · shromažďování,
v yhodnocov ání
a
uvádění
nejrůznějš ích
infor mačních zdro jů o možném nebezpečí · koordinace
komunika ce
státu
se
zeměm i,
obcem i,
pr iv átním
sektorem a ob yv atelstv em v obla st i plánov ání a ak tuáln ích hrozeb · podpora
managementu
státních
zásahových
sil
a
prostředků
a
dalších v eřejných a priv átn ích zdr ojů př i rozsáh lých negativ ních situacích a udá los tech · koordinace o chran y ob yv ate lstv a pro t i zbraním hromadného n ičení · v zděláv ání
řídících
kádrů
všech
správních
úrovní
ochrany
o b y v a t e l s t v a v j u d i k a t u ř e , v z ta h u j í c í s e k e v š e m d r u h ů m o h r o ž e n í · národní
koordinace
v rámci
ev ropského
integra čního
procesu
v oblasti c iv ilních bezpečnostn ích o patření · koordinace č innosti mez i stá tem, z eměmi, požárník y a priv átním i pomocnými
organ izacem i
při
uskutečňování
mezinárodních
humanitárn ích úko lů a v rámc i c iv ilně -v ojenské spo lupráce
- 10 -
Nov é pojetí Úřadu spočív á v e skutečnosti, že zohledňu je v šechny oblasti
c iv iln í
bezpečnosti
a
určitým
způsobem
se
snaží
spo jit
skutečný ochranný s ys tém pro ob yv atelstv o a jeho zák ladn í ž iv otní p o d m í n k y. J e n e j e n o d b o r n o u s l o ž k o u Sp o l k o v é h o m i n i s t e r s t v a v n i t r a , a l e ta k é p o r a d n í m a p o d p ů r n ý m o r g á n e m p r o o s ta t n í k o m p e t e n t n í spolkov é a zem ské úřad y př i p lnění jejich úko lů . V če le Úřadu sto jí prez ident, kter ý má sv ého stálého zástupce – v i c e p r e z i d e n ta a č l e n í s e n a 7 n o s n ý c h č á s t í p o d l e h l a v n í c h ú k o l ů , k t e r é j s o u o z n a č e n y j a k o s t ř e d i s k a . O s o b a p r e z i d e n ta n e n í v s o u č a s n é době jmenov ána a Úřad za tím ř ídí v ic eprezident Rudolf Atzbach.
prezident pracoviště řízení a koordinace
viceprezident
správní úkoly práce s veřejností kontrolní činnost
středisko Krizový management, pomoc při katastrofách
středisko Civilní ochrana – výzkum, ochrana,opatření proti ZHN
středisko Ochrana kritické infrastruktury (KRITIS)
středisko Nouzová opatření, nouzové plánování, mezinárodní záležitosti
středisko Medicína katastrof
středisko Dodatková ochrana před katastrofami, technika a vybavení
středisko Civilní ochrana vzdělávání
Rámcová st ruktura Úřadu Nejv yšš í ř ídíc í pev ná struktura se po cca 10 letech reorganiza cí , změn a hledání optimá ln ího modelu opět dostáv á do podoby relativ ně s a m o s ta t n é h o min is terstv a
úřadu v nitra .
na Ty t o
spolkov é změny
byly
úrovni
v rámci
v ynucen y
nejen
Sp o l k o v é h o rozsáh lým i
- 11 -
přírodními (povodně),
k a ta s t r o f a m i ale
i
na
novým
území
Německa
fenoménem
v posledních
hranice
le tech
nerespektujícího
teror izmu. ( Z B e v ö l k e r u n g s s c h u t z 2 / 2 0 0 4 z p r a c o v a l In g . B o h u m i l Š i l h á n e k )
- 12 -
Polsko N O V É Z Á S A D Y S L U Ž B Y V C IV I L N Í O B R A N Ě - P O K R A Č O V Á N Í V předchozím
čís le
Monitoru
zah raničn ího
odborného
tisku
č. 1 /2004 b yly nas tíněny nov é zásady s lužb y v c iv iln í obraně v rámc i připrav ov aného zákona. Nyní př ináš íme něk teré podrobnost i, t ýka jíc í se uv ažov ané pov inné slu žb y v c iv iln í obraně. Náv rh zákona předpokládá, že pov innost služb y v c iv iln í obraně bude jako dosud spočív at v e v ýkonu povinné základní služby a v e školení branc ů. Záchranář i v zá loze mají absolv ov at pouze školení a praktická
cv ičen í.
Při
k r izov ých
a
mimořádných
situacích
( živ eln í
p o h r o m y, v á l e č n ý s ta v ) s e p o č í t á s v ý k o n e m a k t i v n í s l u ž b y. Povinná
základní
služba
by
se
měla
provádět
nepřetrž itým
způsobem po dobu 12 měsíců, a to soustředěně (v kasárnách) nebo mimo ně. V druhém př ípadě se nav rhuje buďto turnusov á s lužba, např . v h a s i č s k ý c h a z á c h r a n n ý c h j e d n o t k á c h St á t n í p o ž á r n í s l u ž b y, n e b o v ý k o n e m p r a c o v n í č i n n o s t i , o b d o b n ě j a k o v p ř í p a d ě n á h r a d n í s l u ž b y. V obou pří padech b y prv ní 3 měsíc e byly v yp lněn y spec ia lizov aným soustředěným ško lením (kasárens ká forma). Škole ní branc ů má být založeno na dispozičn ím práv u daného subjek tu
po
dobu
3
le t, ú časti n a
period ických
ško leních
v době
pracov ního v olna a v účasti na záchranných akcích s tím , že v stupní příprav u po dobu 3 měsíců absolv ují podobně ja ko v zák ladní slu žbě interná tním způsobem . Jejich př ípad né nasazení v pracov ní době má být řešeno
přís lušn ým
zákonem
ta k ,
jak
je
tomu
u
dobrov olných
požárníků se v šem i finančn ím i, zdra v otními a soc iáln ím i ná lež ito stm i ( o b d o b a „ p o m o c n í k ů “ v N ě m e c k u ) v č e t n ě r e f u n d a c e m z d y. Ta k o v á t o f o r m a s l u ž b y m á s a m o z ř e j m ě s m y s l j e n t e h d y, p o k u d j e b y d l i š t ě b r a n c e v blíz kosti
subje ktu ,
kterému
je
k d ispoz ic i.
Její
rea lizace
se
předpokládá předev ším v jednotkách dobrov olných hasičů, zahrnutých do záchranného a has ičs kého s ys tém u. Zákon dále p ředpok ládá v ytv oření Sb oru civ iln í záchranné s lužb y a t o n a b á z i š k o l a v o j v o d s k ý c h v ý c v i k o v ý c h s t ř e d i s e k v r á m c i St á t n í
- 13 -
p o ž á r n í o c h r a n y. K j e h o z á k l a d n í m ú k o l ů m m á m i m o j i n é ta k é p a t ř i t příprava
záchranářů
k realiza ci
úkolů
v době
výkonu
služby
v subjektech c iv iln í ochran y (u zam ěstnav atelů) . Dále má ten to sbor slouž it ke zv ýšení a ur ych lení reakce stá tu př i v zn iku k r izov ých s ituac í při př írodních a antropogenních neg ativ ních udá los tech, a to jednak s a m o s ta t n ý m podporou
vedením
procesu
nebo
okamžité
účastí
v záchranných
obnovy
technic ké
akcích
a
ta k é
i n f r a s t r u k t u r y.
Po
přeškolen í v e sboru a v ykonání s luž by budou záchranář i přev edeni do z á l o h y a p ř i d ě l e n y k n ě k t e r é m u z e s u b j e k t ů c i v i l n í o c h r a n y. Z á k o n r o v n ě ž z a v á d í t z v. a k t i v n í s l u ž b u v c i v i l n í o c h r a n ě ( c i v i l n í obrana).
Té
budou
podléha t
všechny
osoby
zařazené
do
c iv ilní
ochrany v četně záchranářů v zá loz e při v yh lášení mob ilizace a p ři m i m o ř á d n ý c h s ta v e c h v č e t n ě v á l e č n é h o s ta v u . Z á c h r a n á ř i v y k o n á v a j í c í s l u ž b u b u d o u p o v i n n i n o s i t s t e j n o k r o j a p ř í s l u š n é i d e n t i f i k a č n í z n a k y. Na základě prov edených rozborů a kalku lací se ukazu je , že náklad y
přímo
souv ise jíc í
s výkonem
této
s lužb y
(stravování,
ubytov ání, ško lení a v ýcv ik, s lužné) budou srov natelné s nák lad y na základní
v ojenskou
s lužbu.
Náklady
spojené
s v ýcv ikov ým i
a
v ýukov ými zák ladnami a s logistikou budou m inimá ln í, neboť zm íněná služba může bý t rea lizov ána na stá v ající ub ytov ací a logist ic ké báz i, ta k ž e d o j d e p ř e d e v š í m k ú s p o ř e r o z p o č t o v ý c h n á k l a d ů . (Z P rzeg lad Oboron y C ywilnej 3/2004 zpracov al Ing. Bohum il Š ilhánek)
- 14 -
Polsko V Z D Ě L Á V Á N Í V O C H R A N Ě O B Y VAT E L S TVA A V C IV I L N Í O B R A N Ě Sp o j e n í
struktur
St á t n í
požární
ochrany
a
c iv iln í
obrany
a
počátek budov ání Celostátn ího hasičs kého a záchranného sys tému v roce 2000 nutně v yv olaly potřeb u komplexně přehodnot it s ys tém v zděláv ání v těchto oblas tech bez o hledu na dlouhodobé legisla tiv ní v akuum, dané předev ším s lož itou v nitropolitickou s ituac í. K tomuto
úče lu
b yla
v pros inc i
roku
2003
v ydána
směrnice
hlavního velitele státní požární ochrany a náčelníka civilní obrany s t á t u , k t e r á s ta n o v í s y s t é m v z d ě l á v á n í v o b l a s t i o c h r a n y o b y v a t e l s t v a a c i v i l n í o b r a n y. Z h l e d i s k a m a t e r i á l n í h o j e t e n t o s y s t é m z a l o ž e n n a u č e b n ě - v ý c v i k o v é b á z i St á t n í p o ž á r n í o c h r a n y, n a š k o l i c í c h s t ř e d i s c í c h civ iln í obran y a na odborech kr izov ého řízen í v ojv odstv í. Systém v zděláv ání má tř i hlav ní cíle : · získán í zna lostí př ís lušníků v eře jné správ y v oblas ti souč innosti s přís lušným i organ izačním i obyv atelstv a
a
civ ilní
jednotk ami odpov ědnými za
obranu
a
s nev ládním i
ochranu
organiza cem i
a
ins titucem i · příprava
pracovníků
státní
s p r á v y,
s a m o s p r á v y,
výrobních
a
podnikate lsk ých sub jek tů k p lnění úk olů v c iv iln í obraně · zv yšov ání
odborné
úrov ně
všech
osob,
působících
v ochraně
obyv atelstv a a v c iv iln í obraně V š e c h n y o s o b y, k t e r é p o d l é h a j í v ý š e u v e d e n é m u v z d ě l á v á n í , m a j í b ý t š k o l e n y n e j m é n ě 1 x z a 4 r o k y. V l a s t n í v z d ě l á v á n í j e r o z d ě l e n o n a 3 části, a s ice : · základní – na toto školen í v ysí lá z t itulu náče lníka c iv ilní obran y přís lušný v edoucí pracov ník, š kolen í probíhá fo rmou krátkodobých fixních
kurzů
pod le
centrá lně
stanov eného
programu
a
končí
v ydáním př ís lušného po tv rzení · zdokonalov ací – jeho cílem je prohloubení již zís kaných v ědomostí p r o s ta n o v e n é o d b o r n é a ř í d í c í f u n k c e · cv ičení – jednotliv é
pra ktická situace
č innost na v ochraně
různé
n á m ě t y, k o m p l e x n ě
obyv atels tv a
a
civ iln í
řešící
obraně
při
- 15 -
různých
kr izov ých
situacích
včetně
použití
zbraní
hromadného
ničení J a k o u č e b n ě - v ý c v i k o v á b á z e s l o u ž í ta t o š k o l s k á z a ř í z e n í St á t n í požární ochrany: · H l a v n í š k o l a p o ž á r n í s l u ž b y ( Va r š a v a ) · Ústřední ško la (Čens tochov á) · Škola asp irantů (Krakov ) · Škola asp irantů (Poznaň) · Poddůstojn ic ká ško la (B ydhošť ) Jako ško lic í s třed iska c iv ilní obran y jsou v yuž ív ána: · Vo j v o d s k é s t ř e d i s k o š k o l e n í c i v i l n í o b r a n y C h o r z o v · Mez iv ojv odské střed isko ško len í v eřejné správ y a c iv ilní obran y Wroclav · Mez iv ojv odské s třed isko ško lení c iv ilní obran y B ialyms tok · Mez iv ojv odské
s třed isko
š kolen í
c iv ilní
obrany
a
státní
správy
Gdaňsk (Z P rzeg lad Oboron y C ywilnej 5/2004 zpracov al Ing. Bohum il Š ilhánek)
- 16 -
Slovensko Z Á C H R A N N É B R IG Á D Y A S P E C IA L I Z O VA N É T Ý M Y H A S IČ S K É H O A ZÁCHRANNÉHO SBORU Dnem 1. ledna 2003 byly na zák ladě zákona převedeny jako záchranné br igá dy býv alé v ojenské záchranné útv ary civ ilní ochran y se síd lem v Ma lackách , Ž ilině a Hum enném do organizace Has ičského a záchranného sboru S lov enské republik y (dá le jen „Ha ZZ SR“) . Ty t o
br igád y
jsou
předurčeny
k poskytování
bezprostřední
podpory již nasazeným has ičským jednotkám př i zdo láv ání požárů, prov ádění záchranných prací př i h av áriích, ž iv elních pohromách a jiných
m imořádných
udá los tech.
Jsou
nasazovány
zprav id la
při
loka lizac i a likv idac i následků m imoř ádných událostí v elkého rozsahu, kdy je potřebné masov é nasazení anebo kdy jsou potřebn í spec ia listé a s p e c i á l n í z á s a h o v á t e c h n i k a , k t e r o u p o ž á r n í s ta n i c e n e d i s p o n u j í . Mimo k las ické zásahov é činnos ti ma jí i sv é specáln í zaměření. Záchranná brigáda v M alackách se specia lizu je na zásahy př i v yprošťov ání
osob
ze
záv alů,
na
odstraňování
následků
technolog ick ých hav árií s důrazem na jaderně-energetická zařízen í, na v ý s ta v b u
a
provoz
ubytov ací
humanitární
pomoci
a
na
kapacity
provoz
pro
400
záchranářského
osob
v rámci
modulu
pro
z ah ran ič í se zaměřením na záchranné práce při rozsáhlých ž iv elních pohromách. Záchranná brigáda v Žilině se or ie ntuje na zásah y v prostředí s v ýsk ytem nebezpečných lá tek, na doprav ní nehody těžké te chnik y a hav árie v těžko dostupném terénu. Záchranná
brigáda
v Humenném
se
zaměřuje
na
lezeckou
činnos t a na prov ádění speciá ln ích činnos tí př i pov odních (potápěč i, nouzov é demolice hrází a ledov ých bariér – p yro technické práce, o d č e r p á v á n í v o d y z e s k l e p ů , p o l d r ů a td . ) . V r á m c i H a Z Z S R j s o u v y t v o ř e n y ta k é s p e c i a l i z o v a n é t ý m y , t z v. m o d u l y, k t e r é s e p o d í l e j í v r á m c i r e z o r t u M i n i s t e r s t v a v n i t r a S l o v e n s k é
- 17 -
republik y
na
zabezpečování
nouzov ého
zásobování
a
nouzov ého
ubytov ání obyv ate lstv a a na posk yto v ání humanitární pomoc i. Modu ly jsou tř i a ma jí nás ledu jíc í zaměření: 1 . P o h o t o v o s t n í n á v r a t n á k a p a c i ta n a d l o u h o d o b é u b y t o v á n í 4 0 0 o s o b v e s ta n e c h v p ř í p a d ě h u m a n i t á r n í k a ta s t r o f y Jejím
úko lem
je
zabezpeč it
nouzové
ubytov ání,
stravování,
v ystro jen í a poskytnut í zdrav otnické pomoci pro 400 osob. K je jí mu v ybudov ání po stránce mater iá lní , or ganizační a per sonáln í je určena záchranná brigáda v Malac kách. Pe rsonál čí tá 37 osob, materiá lnět e c h n i c k é z a b e z p e č e n í t v o ř í p ř e d e v š í m s ta n y, p o l n í p o s t e l e , s o c i á l n í zařízení,
prostředky
na
přípravu
teplé
s t r a v y,
na
úpravu
v o d y,
z d r a v o t n i c k ý a d a l š í s ta v e b n ě - u b y t o v a c í m a t e r i á l . D o m í s ta z á s a h u s e p ř e p r a v u j e v l a s t n í m i d o p r a v n í m i p r o s t ř e d k y a l h ů ta p r o p o h o t o v o s t j e 48 hod. od v yrozuměn í. 2. Záchranářský modul pro zahraničí Je
předurčený
k provádění
záchranných,
lo kaliza čních
a
l i k v i d a č n í c h p r a c í n e j e n v z a h r a n i č í , a l e ta k é n a ú z e m í S l o v e n s k a . Z a s a h u j e p ř i v z n i k u m i m o ř á d n ý c h u d á l o s t í ( ž i v e l n í p o h r o m y, k a ta s t r o f y, hav árie
apod.),
provádí
průzkum
v prostoru
zásahu,
v yh ledáv á
a
v y p r o š ť u j e o s o b y, p o s k y t u j e p ř e d l é k a ř s k o u p o m o c z r a n ě n ý m a p r o v á d í s p e c i á l n í č i n n o s t i s o u v i s e j í c í s l e t e c k o u z á c h r a n o u . M o d u l j e s e s ta v e n z přís lušníků Prez id ia police jn ího sb oru SR, př ís lušníků záchranných brigád a z psov odů se psy z odbor u kyno log ie Prez id ia police jního sboru SR. V modulu je zařazeno 22 osob. Čas pohotov osti k nasazení je 12 hodin a max imá ln í délka nasazení je 14 dn í. V rámc i Ha ZZ SR byl
poprvé
nasazený
v rámci
pomoci
iránskému
městu
Bam,
postiženému země třesením v pros inc i 2003. 3. Ženijn í jednotk y – potápěč i Modu l
je
určený
k provádění
záchranných,
loka lizačních
a
l i k v i d a č n í c h p r a c í p o d v o d o u n a ú z e m í E v r o p y. P r o v á d í p r ů z k u m a práce
pod
vodou,
údržbu
a
oprav u
vodních
s ta v e b ,
záchranné,
v yprošťov ací a p yrotechn ické práce pod v odou. Je v ybav ený základn í potápěčskou v ýstro jí a tv oří je j 1 3 přís lušn íků zách ranné br igády v Humenném. Čas pohotov osti k nas azení je 24-28 hodin a max imáln í délka nasazení je 28 dní. P říprav a k činnos ti v m ís tě zásahu trv á max.
- 18 -
1 h o d i n u a z h l e d i s k a z á s o b o v á n í j e s o b ě s ta č n ý 3 d n y. ( Z C i v i l n á o c h r a n a 2 / 2 0 0 4 z p r a c o v a l In g . B o h u m i l Š i l h á n e k )
- 19 -
Švýcarsko P S YC H O L O G IC K Á P O M O C V N O U Z I Koncem
března
2004
2. Národní
kongres
NNPN
Nothilfe
Národní
síť
-
se
konal
ve
(Nationale
S c h wa r z e n b u r g u
Netzwerk
ps ycholog ické
pomoci
(Bern)
Psychologische
v nouz i)
na
téma
„Ps ycho logická pomoc v nouzi při nehodách, zloč inech (kr im inalitě) nebo katastro fách“ . V 15 sem inář íc h si v yměňov ali sv é zkušenost i odborníci p s ycho logie , ps ych ia tr ie katast rof a v ojenské ps ych iatr ie z Německa, Švýcarska,
Franc ie, a
také
Lichtenš tejn s ka, představ ite lé
Lucemburska,
partnerských
Rakouska
organ izací
a
ochrany
obyv atelstv a, pečov atelsk ých organizací a médií. D iskuze prob íhaly zejména v e dv ou téma tických oblas te ch: · směrnice k nasazení pro posk ytov ání ps ycho logické pomoc i v nouzi · v zděláv ací standard y Otázky systému v roce
nezbytnosti
v ybudov ání
celošv ýcarského
jednotného
koord inace ps ycho log ické pomoci v nouz i pro jednáv al již
2001
1. Národní
kongres
NNPN.
Po
in terpe lacích
oh ledně
daného problému se Spolkov á rada usnesla, že NNPN má v ypracov at spoleh liv é směrn ice a s tandard y o hledně v zděláv ání, organ izace a nasazení
pro pos k ytov ání
ps ychoso ciá lní
a
ps ycholog ické
pomoc i,
odpov ídající v ědeckým kr itér iím a opírajíc í se o potřeb y stá tu na všech úrovních. Směrnice nasazení, před ložené na 2 . Národním kongresu (2004), měly
š irok ý
ohlas
u
d isku tujíc ích
specia listů .
Koncept
měl
jasně
v yt yčené a v yh raněné úkoly. V prv ní lin ii př i m imořádných s ituacích se mají
o
bezprostředně
postižené
především
postarat
Care-Givers
(pečov atelské tým y). Jsou to tak zv aní pomocníci v zděláv ání v oblas ti psychosociá ln í podpor y a posk ytu jíc í postiženým emotiv ní a prak tickou péči př i traumatizu jících udá los tec h. V př ípadě potřeb y posk ytu jí i profes ionáln í pomoc. Č innost pečov atels kých týmů ř ídí kompe tentní i n s t a n c e ( v e l i t e l n a s a z e n í , ř í d í c í š t á b n e b o v e d e n í p o d n i k u ) . To t o nařízení pla tí i v situacích, kd y se nasazuje pečov atelský personál z jiných ku lturních a ja z ykov ých obla stí . P ři v elkých nehodách přeb írá koordinac i
posk ytov ání
ps ychosoc iá lní
a
psycholog ické
pomoci
- 20 -
speciá lně v yško lený personá l. V daných s ituac ích zasahují tak zv aní peers
–
příslu šníc i
poskytování o možných
sil
nasazení
psychosoc iáln í
speciá lně
pomoci
posttraumatických
v nouzi.
nás le dcích
v zdělaní
In f o r m u j í
událos tí
a
v ob lasti
své
kolegy
pomáha jí
jim
odbornými metodam i a te chnikou v p řekonání s tresov ých s tav ů. Ps ychosoc iá lní doplněním
první
a
ps ycholog ic ká
zdrav otnické
pomoc
pomoci.
v nouzi
Jejím
cílem
je je
nezbytným poskytování
rychlé a jednoduché akutní pomoc i postiženým osobám v nouzov é situaci. Proto je personál
ps ych ické
pov inen se prav idelně v zděláv at
v oblast i pos k ytov ání nezb ytné terap ie pos t iženým . Vše chna nasazení a prov áděná opatření se pro toko lují a také jsou respektov ána opatření kompetentní ch úřadů v e v ěci v yše třo v ací č innost i a za jiš tění stop . Parale lně akceptován
i
se
směrn ic í
jednotný
k
nasazení
v zděláv ací
byl
standard
účastníky v oblasti
kongresu
poskytování
psycholog ické pomoc i v nouzi. Zde zazněly různé náv rhy, ze jména o době trv ání v zděláv ání v dané oblasti. Značná čás t d isku tujíc ích pov ažov ala zatím ex is tu jící (pro pe čov atelské tým y a odborník y s il nasazení) m inimálně 30 hodinov é v zděláv ací kurz y za nedostaču jíc í a byly v zneseny náv rhy na je jich prodloužení. Vzděláv ací s tandard pro speciá lně
v ycv ičené
osoby
v
poskytování
odborné
pomoci s il nasazení (Peers) v yžad uje, ab y
ps ycho log ické
personál po skončení
kurzu byl schopen: · aplikace různé in terv enční techn ik y psycholog ické nouzov é pomoci jednotliv ým osobám a skup inám · použití komunikační techn ik y · aplikace techn ik redukce osobn ích s tresov ých stav ů · odhadu nezbytnosti odborné pomoc i kolegům · prov edení analýz y nařízen í (Z A ct ion 3 /2004 zpracov ala Mgr . Ija Beránkov á)
- 21 -
Svět PŘEHLED MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTÍ VE SVĚTĚ ZA BŘEZEN K V Ě TE N 2 0 0 4 1. března Rusko, Ad yge jská republika V důs ledku s ilných dešťů v Ma jkopu a ještě tře ch ra jonech b ylo zatopeno 59 ob ytných domů , kde ž ilo 691 lidí.
3. března Pákistán, Para chinar V meš itě během bohoslužb y způsob il zkrat na ele ktr ic kém v edení požár. V pan ické t lačen ic i a ohni z ahynu lo 13 lid í a ko lem 50 osob bylo zraněno. Rusko, Sara tov ská oblas t Při
jarn ím
tání
sněhu
značně
stoupla
voda
v řece
Atkare.
Zatopeno 6 mostů a 1 030 obytný ch domů (3 150 obyv atel) . B ylo ev akuov áno 115 lid í. 4. března Belgie , Antverpy Ve
městě
se
přev rátila
přepravní
cisterna
s chem iká lií.
V důs ledku ún iku škod liv é lá tk y b ylo přes 100 osob přeprav eno do nemocnic se za sažením očí a dý chac ích ce st.
12. března Peru V b líz kosti C illabamba se zř ítil z horské ces ty do propasti autobus s 59 ces tu jíc ím i. 14 osob za hynu lo a osta tní b yly zraněn y. 13. března Caruaran Autobus se zřítil z horské 9 osob b ylo zraněno.
cesty.
13
cestujících
zah ynu lo
a
- 22 -
Rusko, Orenburs ká ob last, Kurmana jev ský rajon V důs ledku nabourání se do mís tníh o ropov odu (průměr 530 mm, tla k 8 atm ) nez jištěným i pachate li u nik lo do oko lí ko lem 400 t rop y. Bylo kontam inov áno 100 m 2 půd y. 16. března Archangelsk Při v ýbuchu plynu v
dev ítipatrov ém obytném domě se úplně
zří tily v šechny pa tra kra jn ího v chodu. Ze 123 zasažený ch zah ynu lo 58 osob
a
14
lidí
b ylo
hosp ita lizov áno.
Na
likv idac i
tragédie
b ylo
nasazeno 859 osob.
18. března Maldivská republika Přev rátil se a potopil mořs ký tra jek t. 17 cestujíc ích zah ynulo , 99 lidí b ylo za chráněno a přes 50 osob pohřešov áno. Indonésie, Kabaruang Přev rátil se a potop il přetížený moř ský tra jek t s 300 cestu jícím i na palubě. Nale zeno 23 těl a osta tní osoby pohřešov ány. 1. dubna Rusko, Samars ká ob last , S yzraň Na železn iční stan ic i S yzraň-1 s je ly z tratě 3 c is tern y s hoř lav ou látkou
a
z jedné
z nich
un ik lo
do
okolí
5 t
nebezpečné
látk y.
K likv idac i hav árie b ylo nasazeno 8 7 osob. Z nebezpečné zón y b ylo ev akuov áno 700 obyv atel a dočasně rozmís těno v e ško le. 2. dubna U S A, s t á t C o l o r a d o Rozsáhlé obyv atelé
ze
lesní 140
požáry
domků
a
ohrožovaly dalšíc h
500
lidská bylo
ob yd lí.
Evakuováni
př iprav eno
k možné
ev akuaci. 5. dubna stát Flor ida Z dův odu lesn ích požárů b yli ev akuov áni obyv ate lé z 500 domů .
- 23 -
Srbsko Do bouřliv ých v od
řek y L im se z řítil z 45 metrov ého sv ahu
autobus přeprav ujíc í 50 dětí s dopro v odem z Bulharska . 22 cestu jících b y l o z a c h r á n ě n o a h o s p i ta l i z o v á n o . B y l o n a l e z e n o 1 t ě l o a o s ta t n í cestu jíc í pohřešov áni. 6. dubna U S A, s t á t M i s s i s s i p p i V deltě řek y Miss iss ipp i v ykole jil a sje l z náspu osobní v lak . Kolem 80 ces tu jíc ích b ylo zraněno. M exiko, s tát Coahuila, Pedras Nogra s Silné deš tě a prudk ý v zestup v ody v řece Eskond ido způsob ily protržení
hrází. Povodňová
v lna
smetla
nejméně
100
domů . B ylo
nalezeno 34 těl obětí neštěs tí, 12 osob pohřešováno, desítk y lidí zraněny a stovky zůstaly bez přístřeší. 7. dubna Ukrajina , Sevastopol Mohutný požár v e v ojenském sk lad ě. Ús ilím hasičů b yl požár loka lizov án a tím se předeš lo nebezp ečí v znícení c is teren s v ýbušnými látkami. 10. dubna Kemerov ská oblas t P ř i v ý b u c h u m e t a n u v d o l e „ Ta j ž i n a “ b y l o p o s t i ž e n o 5 4 h o r n í k ů , z toho 47 osob zah ynulo . Peru Vytrv alé deš tě v yv olaly
sesuv y p ůdy na tur is tické městeč ko
Agua Calien te v blízkos t i tur is t ickéh o centra Macchu P icchu . Zah ynu lo 6 osob a 5 lidí se pohřešu je. Záchran áři ev akuov ali téměř 400 tur is tů. Mexiko, Nuevo Progreso Únik plynu způsobil v ýbuch v dv oupatrov é budov ě restaurace a obchodním centru. Na lezeno 6 tě l zahynu lých osob a 14 lid í b ylo hospita lizov áno. V té době nebylo je ště známo, ko lik osob zůsta lo pod zřícen inam i.
- 24 -
12. dubna Indie, stát Uttarpradéš Při
char itativ ním
rozdávání
národního
ženského
oděv u
(sárí)
chudým v esničanům b ylo v pětitisíco v ém dav u ušlapáno 21 lid í. 16. dubna Turecko, Po la tli Na železn ičním přeje zdu narazil v lak na autobus přeprav ujíc í š k o l á k y. 7 o s o b z a h y n u l o a 8 b y l o t ě ž c e z r a n ě n o . Čína, prov inc ie S ichuan, Ch´ung Ch´i Při úniku ch lóru a snaze tomu zabránit v ybuch lo něko lik c is teren a bylo kon tam inov áno značné území. Zah ynulo 9 osob. Okamž itě b ylo ev akuov áno 200 tis . ob yv ate l z ohrož ených ra jonů měs ta. 17. dubna Španělsko, Kanárské ostrovy U pobřeží se potopil mo torov ý člu n s ilegá lními př istěhov alc i z A fr ik y. B ylo na lezeno 14 tě l. Rusko, Kemerov ská ob last V Ta š t a g o l s k é m a K r a s n o g o r s k é m r a j o n u b y l o č á s t e č n ě z a t o p e n o 1 982 ob ytných domů. Zah ynu ly 4 osoby. Pov odní u trpělo ú jmu na zdraví
5 338
osob.
Ze
záp lav ov é
zóny
b ylo
evakuováno
4 738
obyv atel. Altajský kraj V B ijském a K rasnogorském ra jonu bylo jarní v odou poškozeno 2 129 domů a újmu utrpělo 7 579 ob yv atel. 20. dubna Sv erdlov ská oblas t, Be loja rský ra jon Na dálnic i Ekater inburg- Tjumeň b yl n alezen konte jner se zdrojem ion izu jíc ího zářen í. Na pov rchu ko ntejneru b yla naměřena hodnota 2 800 mkR záření gama. U S A, s t á t y O h i o a I l l i n o i s To r n á d a z a s á h l a t y t o s t á t y a z p ů s o b i l a v e l k é m a t e r i á l n í š k o d y .
- 25 -
Zah ynulo nejméně 8 osob a ko lem 20 lid í b ylo zraněno. 22. dubna Severní Korea Na
železniční
stanici
P inch ion
se
srazily
a
v yko le jily
nákladní v lak y s kapa lným a p lynný m paliv em. Výbuch osobní
v lak
na
v edlejš í
ko le ji
a
sousední
dva
zn ič il úplně
v esnic i.
Počet
obětí
katastrofy dosáhl 3 tis . osob . 1. května Viet nam, prov in cie Ca Mau V moř i se potop ila v íkendov á loď s téměř 200 ces tujíc ím i na palubě
(v ětšinou
ško lác i) . Zachrán ěno
přibližně
100
osob. Z vody
v y p r o š t ě n o 3 9 t ě l . O s ta t n í c e s t u j í c í s e p o h ř e š u j í . 2. května Af ghánistá n, prov inc ie Hera t, Az izabád Při
výbuchu
c is tern y
s 18
tis . l
kapalného
plynu
zah ynulo
min imá lně 45 osob a 30 lidí b ylo těžc e zraněno. Zničeno několik domů. Předpokládanou
příč inou
katastrofy
je
porušení
bezpečnostních
předpisů př i sv ářečských prac ích. 3. května Rusko, Moskev ská ob las t, Luchov ick ý ra jon Zjištění poruchy na
ropov odu mezi městem Luchov ic y a obcí
N e p e c i n o . K o n ta m i n o v a n á p l o c h a ( d o 3 0 m 2 ) b y l a l o k a l i z o v á n a . N a l i k v i d a c i h a v á r i e b y l o n a s a z e n o 11 6 o s o b . 5. května Archangelská ob last, P ř imorský ra jon Při (8 tis . l)
havárii na
v ozid la
trase
přeprav ujíc ího
Mos kv a-Archangelsk
8
nádrží
do
oko lí
nebezpečné látk y a kontam inov alo téměř 400 m
2
k yselin y un ik lo
sírové
do
5
t
půdy. Na likv idac i
hav árie pracov alo 17 osob . U S A, s t á t K a l i f o r n i e Rozsáhlým
požárem
b ylo
zasaženo
kolem
6
p o r o s t ů . Z n i č e n o 3 0 d o m ů . Ti s í c e l i d í b y l y e v a k u o v á n y.
tis.
ha
lesních
- 26 -
6. května Ukrajina , Záporožská oblas t Požár a nás ledné v ýbuchy v mun ič ním sk ladě. Částečně b ylo zničeno v ojenské mě stečko a po
okolí
na
v zdálenos t
část v edlejší obce . Mun ice b yla roz setá
5 - 6
km.
Ze sousedních
15
obcí
b ylo
ev akuov áno 7 tis. ob yv atel. Súdán V jižní čás ti země se zřítilo zaned louho po startu letad lo s 20 osobami na palubě . 14 z n ich (z toho 12 dět í) zah ynulo . Rusko, Krasnodarsk ý k raj, Kuščev sk ý ra jon Hav árie 300 m
3
na
ropov odu
Lisičansk - Tic horeck-1.
Do
okolí
un ik lo
rop y a kontam inov alo 8 ha terénu. Na likv idaci hav árie b ylo
nasazeno 135 osob. 11. května Velká Britanie , Glasgo w V ý b u c h v p r o v o z u p o d n i k u n a v ý r o b u u m ě l é h m o t y. Z e z ř í c e n i n čt yřpa trov é budov y bylo v yproštěno 9 těl obě tí v ýbuchu. 37 osob b ylo h o s p i ta l i z o v á n o . Rusko, Kurganská oblas t, Ke tov ský r ajon Rozsáhlý bylo
6
obcí.
lesn í požár zn ič il 400 ha lesních porostů . V ohrožení Oheň
zn ič il
337
domů,
8
osob
zahynulo .
Ze
zóny
ohrožení b ylo ev akuov áno 632 obyv atel. 24. května Rumunsko Na dáln ic i v b lí zkost i Bukureš t i v ybuchla př i v znícení c iste rna s kapa lným amon iakem . Zah ynu lo 17 osob. 25. května USA Týden trv aly v cen trá lních stá tech b ouře doprov ázené desítkam i tornád. Zn ičeno město Hellam (150 domů úplně v troskách a 50 budov zničeno částečně) . 37 osob b ylo zran ěno.
- 27 -
Dominikánská republika a Haiti Dlouhotrv ající deš tě způsob ily záp lav y, kte ré odplav ily 2 v esnice . Zah ynulo téměř 500 ob yv atel a 200 o sob se pohřešuje . Stov k y lidí b yly zraněny a t isí ce ev akuov ány. (Z Graždanska ja zašč ita 4-6/2004 zp racov ala Mgr. Ija Beránkov á)
- 28 -
M O N I TO R Z A H R A N I Č N Í H O O D B O R N É H O T I S K U Náklad:
160 v ýtis ků
Vydáv á v ědeckoinformační pracov iš t ě IOO , Lázně Bohdaneč R e d a k č n í r a d a : In g . B o h u m i l Š i l h á n e k M g r. I j a B e r á n k o v á Jitka Výtvarová
