MONITOR. zahraničního odborného tisku. Ročník 15 Číslo

MONITOR zahraničního odborného tisku

Ročník 15

Monitor zahraničního odborného tisku 4/2009

Číslo 4

2009

2

O B S A H Slovensko

s t r. 1. Návrh nového zákona o ochraně před povodněmi

3

2. Moduly pro poskytování mezinárodní humanitární pomoci

5

Evropa

3 . St r u k t u r a v e l e n í v k r i z o v é o d e z v ě

8

Německo

4. Mezinárodní strategie ochrany obyvatelstva a její význam pro Německo

11

Německo

5. Nová ochrana vyžaduje nové pomocníky

16

Německo

6. Téma dne: výzkum

18

Polsko

7. Varování pomocí sirén ve Varšavě

20

Slovensko


2

3

Slovensko NÁVRH NOVÉHO ZÁKONA O OCHRANĚ PŘED POVODNĚMI Zákon okamžitě

č. 666/2004

od

svého

o

ochraně

před

povodněmi

vydání

neustále

kritizovaný

jako

byl

takřka

nedokonalý,

neodpovídající platné legislativě a těžko realizovatelný v praxi. Zavedl chaos do informačního systému v případě vzniku mimořádné události, při

řízení

záchranných

prací,

neurčoval

jednoznačně

kompetence

orgánů na jednotlivých stupních řízení a složek v případě provádění záchranných prací a také postrádal ustanovení, týkající se propojení a souvislosti

mezi

stavem

ohrožení

a

mimořádnou

situací,

čímž

se

neumožňovalo využití opatření civilní ochrany - provedení evakuace, zabezpečení nouzového zásobování, nouzového ubytování a dalších opatření. Návrh nového zákona o ochraně před povodněmi byl přijat vládou Slovenské republiky koncem září loňského roku a po zapracování jejích připomínek byl předložen do výborů Národní rady Slovenské republiky. Ministerstvo

vnitra,

sekce

krizového

managementu

a

civilní

ochrany v rámci mezirezortního připomínkového řízení zapracovalo několik zásadních připomínek k návrhu nového zákona o ochraně před povodněmi. Na jejich uplatnění do návrhu zákona se podílelo společně s ministerstvem

životního

prostředí

a

s Hasičským

a

záchranným

sborem. Nový návrh zákona jednoznačně stanovuje úkoly, působnost a spolupráci orgánů ochrany před povodněmi a orgánů veřejné správy a to jak po linii životního prostředí, tak po linii všeobecné státní správy od ministerstva vnitra přes obvodní úřady a obce, samosprávné kraje, právnické osoby a fyzické osoby – podnikatele. Určuje působnost povodňových

komisí

na

jednotlivých

stupních

řízení.

Pro

obce

je

pozitivní, že plnění jejich úkolů na úseku ochrany před povodněmi v období povodňové situace zabezpečuje krizový štáb a obec nemusí


3

4

ustavovat povodňovou komisi. Úkoly a opatření plní v tomto případě členové krizového štábu. Nový zákon také přesně stanoví opatření, které představují povodňové záchranné práce, provádějící se jednak podle zákona o civilní ochraně a jednak podle zákona o ochraně před povodněmi. Zahájení povodňových záchranných prací se stanovuje vyhlášením III. stupně povodňové aktivity a končí odvoláním II. stupně povodňové aktivity. Zákon

dále

stanovuje

podmínky

a

působnost

orgánů

poskytujících prognostické služby a podmínky a působnost povodňové hlásné služby a varování obyvatelstva podle zákona o civilní ochraně. K novému zákonu se současně připravují příslušné prováděcí dokumenty – vyhlášky a to jak v působnosti ministerstva vnitra, tak také v působnosti ministerstva životního prostředí. (Z Civilná ochrana 6/2009 zpracoval Ing. Bohumil Šilhánek)


4

5

Slovensko MODULY

PRO

POSKYTOVÁNÍ

MEZINÁRODNÍ

HUMANITÁRNÍ

POMOCI Z nařízení Ministerstva vnitra Slovenské republiky č. 22/2006 vyplývá pro Prezidium Hasičského a záchranného sboru Slovenské republiky zřídit moduly, které plní konkrétní úkoly v případě vyžádání humanitární

pomoci

do

zahraničí.

Jedná

se

o

tyto

druhy

modulů

s následující pracovní náplní: Záchranářský modul •

provádění průzkumu v prostoru zásahu a na předpokládaném místě plnění úkolů,

•

provádění záchranných, vyprošťovacích a vyhledávacích prací,

•

poskytování předlékařské pomoci postiženým osobám,

•

plnění speciálních činností ve vzduchu, souvisejících se záchranou lidských

životů

a

přepravou

postižených

osob

v součinnosti

s leteckou záchrannou službou. Ubytovací modul •

zabezpečení výstavby stanového tábora a nouzové ubytování pro 400 osob,

•

obstarávání výstroje osob z přidělených zdrojů humanitární pomoci,

•

zabezpečení stra vován í oso b z přiděl ených zdrojů humanitární pomoci,

•

poskytování předlékařské pomoci postiženým osobám. Potápěčský modul

•

provádění

záchranných

a

vyprošťovacích

prací

pod

vodou,

vyhledávání osob v zaplavené oblasti a při nehodách na vodních plochách, •

uskutečňování průzkumu pod vodou,

•

provádění pyrotechnických prací pod vodou,

•

poskytování pomoci správcům vodních toků při vzniku mimořádné situace,


5

6

•

provádění

potápěčských

prací,

zaměřených

na

záchranu

osob,

majetku a také vyhledávání utonulých a nezvěstných. Modul povodňové záchranné služby •

provádění

záchrany

a

evakuace

osob,

zvířat

a

materiálu

na

zaplaveném území při povodních, nehodách a haváriích na vodě a poskytování první pomoci, •

čerpání vody ze zaplavených domů, studní, objektů a veřejných prostranství,

•

poskytování pomoci při záchytu a odstraňování znečištění ropnými látkami na vodních tocích a vodních nádržích. Modul leteckého hašení

•

provádění záchrany osob s použitím vrtulníků při ohrožení života nebo zdraví lidí v nepřístupných oblastech, zejména v horských lesních porostech zasažených požáry nebo z hořících výškových budov,

•

poskytování

předlékařské

pomoci

postiženým

osobám

v oblasti

ohrožené požárem, •

podílení požárů

se

s použitím

v těžko

letecké

přístupném

techniky

horském

na

terénu

zdolávání včetně

lesních

chráněných

krajinných oblastí, •

provádění transportu zasahujícího personálu a materiálu na místo zdolávání lesního požáru do těžko přístupného terénu,

•

provádění

letecké

zásobování

přepravy

zasahujících

speciálních

jednotek

hasicích

prostředků

v nepřístupných

a

oblastech,

postižených požáry, •

monitorování

požářiště

s použitím

letecké

techniky

a

dokumentování šíření požáru pomocí digitální techniky v určených časových intervalech za účelem správných taktických rozhodnutí štábu hašení požáru v průběhu jeho zdolávání. Výše citované Nařízení ministerstva vnitra Slovenské republiky implementuje

veškerá

ustanovení

Evropské

unie,

relevantní

problematice. Významnou zásadou je ustanovení, že


6

k této

členský stát

7

dobrovolně

pracuje

na

rozvoji

modulů,

především

s cílem

splnit

v rámci mechanizmu Společenství v oblasti civilní ochrany prioritní potřeby, související se zásahy a podporou. (Z SPRAVODAJCA - Protipožiarna ochrana a záchranná služba 3/2009 zpracoval Ing. Bohumil Šilhánek)


7

8

Evropa STRUKTURA VELENÍ V KRIZOVÉ ODEZVĚ Krize a nouzové situace postihují stále více jak obyvatelstvo, tak kritickou infrastrukturu. Zvládání takových událostí vyžaduje velké úsilí v oblasti plánování, připravenosti, odezvy a koordinace. V této souvislosti jsou rozvíjeny nové nadnárodní plány a strategie. V Evropě byl za přispění Evropské komise a dalších organizací vyvinut

Model

managementu

kritických

událostí

(Critical

Events

Management Model – CEMM), což je projekt napomáhající zlepšení bezpečnosti obyvatelstva a kritické infrastruktury v případě nouzové situace velkého rozsahu zejména v oblastech velkých měst na národní a evropské úrovni. Projekt CEMM vyvinul směrnice ke zvýšení efektivity preventivní činnosti a ke zvládání kritických událostí, které vyžadují účast mnoha složek

a

zahrnují

spolupůsobení

různých

veřejných

orgánů

a

nouzových organizací, požárníků, policie a civilní ochrany. Hlavní

cíle

projektu

byly

vygenerovány

v procesu,

který

zahrnoval identifikaci, popis a analýzu nashromážděných zkušeností. Na

této

činnosti

managementu, německých

a

se

který

podílel se

anglických

tým

skládal

odborníků

mimo

požárních

jiné

sborů,

z ze

oblasti

nouzového

zástupců

italské

civilní

italských, ochrany,

metropolitní policie Londýna a městské rady Madridu. Na

základě

analýz

nouzových

situací

a

katastrof,

které

se

vyskytly v posledních 20 letech, rozčlenil odborný tým kritické události do

čtyř

hlavních

kategorií:

teroristické,

přírodní,

technologické

a

sociální. Z nich pak vybral deset událostí, které analyzoval do hloubky, a

tato

analýza

p o s k y tl a

z á kl a d

pro

formulaci

modelu

ke

z vl á d á n í

kritických událostí a k definování nouzových plánů organizací odezvy.


8

9

Vybrané události: •

způsobené člověkem: bombový útok v Madridu (2004) a Londýně (2005),

•

technologická selhání: výpadek proudu v Itálii (2003) a ve střední Evropě (2006),

•

masová shromáždění velkého počtu osob: Olympijské hry, Atény (2004), pohřeb papeže Jana Pavla II, Řím (2005) a světový pohár FIFA v Německu (2006),

•

přírodní katastrofy: povodně ve střední a východní Evropě (2002), ve Spojeném království (2007), zemětřesení v L´Aquila (2009). Model poskytuje provozní metodologii pro koordinaci a realizaci

nouzových operací mnoha složek a předpokládá i začlenění dalších organizací, navrhuje organizační principy a možná operační schémata, definuje operační směrnice. Klíčovým prvkem modelu jsou systémy rozhodování a velení. Model určuje tři operační úrovně krizového managementu - centrální, střední a lokální. Stanovuje velení na národní úrovni, určené pro koordinaci informací a zdrojů na národním teritoriu; na teritoriální úrovni, které řídí zvládání každodenních událostí, ale v případě vážné události se stává strategickým a taktickým koordinačním nástrojem; a pokročilé velení, řídící odezvu přímo na místě. Aktéři odezvy pracují pod třístupňovým velením – stupeň strategický, taktický a operační. Dále projekt analyzuje základní otázky, jako prevence, plánování a

připravenost,

informačního

mezinárodní

managementu,

kooperace, partnerství

komunikace veřejného

a

principy

a

soukromého

mezi

jednotlivými

sektoru a další. Konečným

cílem

je

zlepšení

koordinace

složkami odezvy a zvýšení efektivity záchrany a odezvy. Kromě toho slouží

projekt

modelových

CEMM

aplikací

pro

k

tvorbě simulace

modelů a

specifických

cvičení,

k

šíření

scénářů, a

přenosu

nabytých znalostí na národní a evropské úrovni a k tvorbě modelových postupů a organizačních schémat na evropské úrovni.


9

10

Projekt

ukázal,

že

v

mnoha

evropských

státech

funguje

koordinace zainteresovaných složek během odezvy na kritické události na vysoké úrovni. Stále však trvá potřeba standardizovat postupy a racionalizovat

činnost

bezpečnostních

složek

za

přispění

všech

účastníků. Vývoj modelů odezvy, tak jako CEMM, slouží ke sladění schopnosti odezvy v celé Evropské unii a k rozšíření nejlepších metod a postupů, jejich aktualizaci a k předávání zkušeností mezi účastníky, organizacemi a agenturami. Model CEMM ukazuje, že zlepšování krizové odezvy může být dosaženo společným úsilím všech účastníků. Společný organizační model nouzových služeb je velmi výhodný pro mezinárodní koordinaci odezvy na kritické události. Takový model pomůže dodržovat operační postupy, které už byly zavedeny, a zlepšit jak účinnost zásahů, tak i efektivitu

vynaložených

nákladů.

Představuje

krok

kupředu

v definování standardního evropského modelu managementu kritických událostí, v lepší prevenci i definici specifických modelů managementu odezvy na konkrétní události. (Z Crisis Response Journal sv. 6 č. 1 zpracovala Jitka Výtvarová)


10

11

Německo MEZINÁRODNÍ STRATEGIE OCHRANY OBYVATELSTVA A JEJÍ VÝZNAM PRO NĚMECKO Mezinárodní

spolupráce

na

poli

ochrany

proti

katastrofickým

událostem se v posledních deseti letech rozvíjela velmi razantně. Tato tendence se netýká pouze spolupráce států v rámci Evropské unie, ale i kooperace Německa se zeměmi mimo evropský prostor. Při této příležitosti je třeba připomenout Akční program z roku 1998, ve kterém se poprvé v rámci evropského společenství objevily návrhy na podporu projektů spolupráce mezi evropskými zeměmi. Novou kvalitu získala spolupráce na mezinárodním poli v říjnu 2001 vyjednáním Společného postupu

v rámci

EU

při

prosazování

ochrany

při

katastrofických

událostech. Podpora

zemí

třetího

světa

v oblasti

ochrany

obyvatelstva

zaznamenala v posledních letech rovněž silný vzestup. Týká se nejen poskytování bezprostřední pomoci při katastrofách, ale i implementace opatření

vedoucích

k propojení

s

mezinárodními

mechanismy

a

podpory při budování rámcových struktur krizového managementu. V okamžiku, kdy byla ratifikována Lisabonská smlouva, vstoupila v

platnost kompetence Unie

podporovat a koordinovat opatření při

ochraně obyvatelstva. Ratifikace Lisabonské smlouvy ale neusnadnila Německu prosazování vlastních zájmů, proto se země snaží potvrdit a zlepšit stávající vyjednávací pozici ve společenství a na základě vlastních zkušeností přinášet návrhy, na jejichž základě se bude odvíjet mezinárodní spolupráce v rámci Evropy. Při

budování

systému

ochrany

proti

katastrofám

prosazuje

Německo princip subsidiarity, kterým je zodpovědnost za ochranu obyvatelstva delegována na lokální úroveň, neboť pouze tam je díky znalosti

místních

poměrů

možné

přijímat

optimální

protikrizová

o p a t ře n í . V p ř í p a dě k a t a s t r o fi c k é u d á l o s t i ve l k é h o r o zs a h u , k d y p o s t i ž e n á země nedisponuje dostatečnými kapacitami na překonání krize, je


11

12

uplatňování

principu

solidarity

samozřejmostí

poskytnutím

rychlé

pomoci na základě ujednání o Společném postupu v rámci EU a dalších podpůrných mechanismů. Efektivita a solidarita při poskytování pomoci se může zkvalitňovat pouze tehdy, jsou-li nástroje a kapacity členských států poskytovány zemím v nouzi dostatečně rychle a koordinovaně. Důležitou roli při koordinaci pomoci při katastrofách sehrává Pozorovací a informační centrum (MIC) při Evropské komisi. Německo se permanentně zasazuje za posílení funkce MIC, za zlepšení jeho personálního

a

materiálního

vybavení,

posílení

jeho

analytické

a

poradenské funkce, zlepšení schopnosti koordinační podpory a za vybudování

servisního

centra

pro

členské

země.

Německo

se

nepřiklání k často diskutované myšlence o přeměně MIC v operační centrálu,

neboť

je

stálým

zastáncem

principu

subsidiarity.

Za

smysluplné a účelné pokládá vytváření scénářů zásahů za účelem plánování

pomocných

(procedurální

opatření

při

pověření,

záležitosti,

katastrofách oprávnění,

uvnitř

a

vně

humanitární

EU

pomoc,

koordinace s OSN, inventarizace kapacit, analýza potřeb, zdroje). Diskuze na evropské úrovni se musí koncentrovat na zlepšení efektivity a transparentnosti vzájemné pomoci v nouzi, na organizační a finanční aspekty, aby nevznikaly nejasnosti o finančních opatřeních a

regulacích,

které

by

eventuálně

mohly

zlepšení

koordinace

při

pomoci

byl

zahájen

k pomoci.

Ke

dopomoci

evaluace.

V roce

2007

vést

ke

kolapsu

v nouzi

by

proces

místo měla

vedoucí

k vytvoření evaluačních nástrojů a systému EU-modulů. V březnu 2008 zveřejnila Evropská komise prohlášení o nutnosti interní evropské spolupráce a externí mezinárodní spolupráce s OSN. V rámci Společného postupu v rámci EU je cílem evropských aktivit na poli pomoci při katastrofách integrace do struktur OSN a respektování koordinační vedoucí role spojených národů. Mezinárodní

aktivity

Spolkového

ministerstva

vnitra

(BMI)

v oblasti ochrany obyvatelstva obsahují také práci v grémiích NATO, zvláště v Nejvyšším výboru NATO pro civilní nouzové plánování a ve


12

13

Výboru NATO pro civilní ochranu (EADRCC).

Cílem Německa je

posilovat koordinační mechanismy, zabraňovat vytváření zdvojených struktur a propojit civilní krizový management NATO a EU, především v oblastech EU MIC a NATO EADRCC. V roce

2006

schválila

Evropská

rada

dohodu

o

krizovém

managementu s přeshraniční účinností. Tím byl na půdě EU vytvořen nástroj, který umožnil rychlou politickou koordinaci opatření členských států při katastrofách a krizích. Centrálním grémiem pro koordinaci politických

rozhodnutí

členských

zemí

je

Výbor

stálých

zástupců

v Bruselu. Ačkoliv dosud nenastal případ, který by vyžadoval praktické využití

tohoto

akceschopnost

postupu, souhry

je

velmi

národních

důležité struktur

neustále

testovat

krizového

řízení

a

provázanost do procedurálních rovin EU. Jen takto se mohou členské státy připravit na optimální koordinaci s evropskými partnery v případě nouze. Mezinárodní aktivity Německa se neustále rozšiřují, patří k nim např. činnost jednotek a expertů THW při mezinárodních nasazeních, činnost zapojení

vyprošťovací

a

záchranářské

do 14 modulů Společného

jednotky,

postupu

vysílání

v rámci

EU,

expertů, podpora

evropských zemí a zemí třetího světa při budování struktur krizové komunikace,

managementu

a

ochrany

před

katastrofami,

výměna

informací v oblasti analýzy rizik, pořádání mezinárodních seminářů. V současné době má Německo uzavřeno dvanáct bilaterálních dohod o vzájemné

pomoci

v

nouzi

(devět

se

sousedními

zeměmi,

dále

s Litvou, Ruskem a Maďarskem). Důležitost výměny zkušeností a informací byla příčinou značného rozšíření aktivit Spolkového úřadu pro ochranu obyvatelstva a pomoc při katastrofách (BBK) v mezinárodním kontextu. BBK řídí mimo jiné kurzy

High-Level,

vzdělává

budoucí

civilní

a

vojenské

pracovníky

v mezinárodních misích, podílí se na vývoji mezinárodního krizového řízení spolkové vlády, NATO a UN, zabývá se poradenskou činností při budování

struktur

krizového

managementu

a

ochrany

před

katastrofami, cvičí a vzdělává multiplikátory v zemích třetího světa, atd.


13

14

Činnost Technické pomocné služby (THW) je díky jejich četným nasazením a dlouholetým praktickým zkušenostem hluboce zakořeněna v mezinárodním národů.

na

úrovni

Evropské

unie

i

Spojených

THW se podílí např. při vytváření mezinárodních systémů

poskytování standardů

povědomí,

pomoci

ochrany

v nouzi,

při

obyvatelstva

dalším

v rámci

rozvoji

mezinárodních

International

Search

and

Rescue Advisory Group, často se stává poradním orgánem v oblasti rozvoje funkčních národních systémů ochrany před katastrofami. THW je civilním příspěvkem Spolkové republiky Německo v rámci mírových misí a dlouholetým operativním partnerem různých organizací v rámci OSN, např. Vysokého komisaře pro uprchlíky a dalších. V budoucnu

se

počítá

s přibývajícím

počtem

nasazení

THW

v oblasti okamžité humanitární pomoci a technické pomoci pro přežití. Je třeba klást důraz na podporu logistiky, infrastruktury a řízení, je důležité zabývat se podmínkami pro vysílání operativních jednotek do zahraničních misí a zajištěním finančních rezerv. Narůstající

dynamiku

zaznamenávají

národní

koncepce

vzdělávání a dalšího vzdělávání, které jsou ovlivňovány evropskými, resp.

mezinárodními

trendy.

Velkou

důležitost

hraje

vzájemná

participace na fórech a významných zahraničních akcích vzdělávacího charakteru. V popředí společných evropských vzdělávacích snah jsou angažovanost, vědění a praktické schopnosti. Akademie pro krizový management, nouzové plánování a civilní ochranu (AKNZ) při BBK společně

s THW

vzdělávacího

soustředěně

systému

EU

na

pracují přeměně

v rámci

vícestupňového

teoretických

scénářů

do

praktických výukových modulů. Existuje potřeba budování statutu Centre of Excellence. Německo podporuje

návrh

Evropské

komise

vybudovat

síť

tréninkových

a

školicích center na úrovni EU s cílem zlepšit a zefektivnit spolupráci mezi jednotkami a aktéry humanitární pomoci zasahujícími v případě katastrofických událostí.


14

15

Skutečným

klíčem

k efektivní

ochraně

katastrofami jsou preventivní opatření.

obyvatelstva

před

Evropská komise zveřejnila

dva dokumenty, týkající se Společné koncepce vedoucí k zabránění přírodním katastrofám a katastrofám zapříčiněným člověkem (březen 2008 a únor 2009). V rámci opatření byl rovněž stanoven cíl nastavit struktury evropského společenství a struktury Středomořské unie tak, aby nedocházelo k jejich zdvojování (konkrétní pomoc v režii Německa se realizovala v podobě technického řešení varovného systému ve Středomoří na základě stejného projektu v Indonésii). Reakce a prevence jsou z hlediska Německa dvě strany jedné mince, o kterých se nemůže a nesmí jednat odděleně. Potřeba sil reakce je v přímé relaci k rozsahu a efektivitě přijatých preventivních opatření. Podaří-li se díky preventivním opatřením zabránit rozsáhlým škodám, snížit jejich četnost a minimalizovat jejich účinky, učiní se tak více pro bezpečnost a pocit bezpečí obyvatelstva. Náklady na prevenci jsou navíc nižší než náklady na obnovu a rozvoj po katastrofách. S velkou analýzy

rizik,

strukturovaný

pozorností na

níž

souhrn

a

zájmem

pracují četných

sleduje

odborníci informací

v o

Evropa BBK.

vývoj

Jejím

ochraně

metody cílem

majetku

je

(lidé,

zvířata, infrastruktura), o nebezpečí, rizicích a možnosti ovlivnění rozsahu škod v Německu. Všeobecně platí, že pokud nedokážeme katastrofám zabránit, musíme se pokusit minimalizovat jejich následky. Je třeba podporovat snahu, aby preventivní opatření a ochrana proti katastrofám byly iniciovány na národní, resp. lokální úroveň, neboť teprve potom se uzavře kruh subsidiarita – solidarita – prevence. Je důležité průběžně získávat znalosti a vědomosti, zabývat se preventivními opatřeními, zajišťovat

a

plánovat

finanční

instrumenty,

prosazovat

standardy,

podporovat motivaci a uskutečňovat vzájemnou výměnu informací. ( Z B e v ö l k e r u n g s s c h u t z 4 / 2 0 0 9 z p r a c o v a l a M g r. I v a n a M a c k o v á )


15

16

Německo NOVÁ OCHRANA VYŽADUJE NOVÉ POMOCNÍKY Nová strategie ochrany obyvatelstva v Německu, přijatá vládou a spolkovými zeměmi v roce 2002, vytýčila změnu paradigmat v oblasti vnitřní bezpečnosti a začátek řady reforem. K nim patří v národním kontextu především nová Směrnice obranné politiky z března 2003. Společný evropský postup při koordinaci opatření při ochraně proti katastrofám pomoci,

a

celoevropská

včetně

snaha

humanitární

o

zlepšení

řízení

mezinárodní

pomoci,

přispěly

k reformnímu

tlaku

v oblasti národních struktur a reforem. Ochrana obyvatelstva má být do budoucna lépe propojena a organizována, přebudována s akcentem na

systémové

základech.

využití

Z těchto

a

schopnosti

předpokladů

a

postavena

vyplývají

nové

na

vědeckých

požadavky

na

kvalifikaci, vzdělávání a výcvik. Počet odborných grémií, shromáždění, studijních programů a vzdělávacích nabídek v oblasti ochrany obyvatelstva prudce narostl. Nyní je třeba provést analýzy, které prověří jejich kvalitu a reálný dopad do operativní praxe. Absolventi nových vzdělávacích programů musí

současné

formy

managementu

katastrof

(Disaster

Risk

Management, DRM) propagovat mezi nejširší veřejností. Každý nový studijní program je tak dobrý, jak je akceptovatelný pro stát. V roce 2003 proběhl pokus etablovat na vysoké odborné škole v Göttingenu bakalářský a magisterský studijní program Management katastrof, studijní obory management péče, zdravotní management a sociální

management.

Nové

studijní

obory

si

vyžádaly

provedení

vnitřní analýzy potřeb a rozsáhlou diskuzi s odborníky a participujícími institucemi. Výsledkem analýzy je konstatování, že Německo potřebuje ve zvýšené míře kvalitní, na vědeckém základě sestavené studijní programy

a

programy

dalšího

vzdělávání.

Současně

se

musí

zintenzivnit vědecký výzkum v oblasti managementu rizik a potřeb v důsledku proměnlivých scénářů ohrožení v globalizovaném světě, aby mohla být prováděna modernizace architektury ochranných systémů.


16

17

Ve

vědě

a

vzdělávání

je

kladen

důraz

na

využití

poznatků

v praxi. Vzhledem ke stále se zvyšující potřebě interdisciplinárně a generelně schopných manažerů by se měly všechny studijní obory věnovat organizačním, komunikačním a vědeckým aspektům řízení. Veškeré

studijní

vzdělávací

nabídky

by

měly

být

proevropsky

a

mezinárodně orientovány a propojeny. Důraz je kladen na integrovaný modulární systém studia s jasně stanovenými parametry pro přijetí a účast

(prezenční

vzdělávání

studium

ukončené

a

studium

certifikátem

při

zaměstnání)

(dobrovolníci

a

na

další

z humanitárních

organizací). Potenciálem spolupracovníků

nových v oblasti

pracovních ochrany

námětů

před

v náboru

katastrofami

budoucích

by

se

měly

zabývat úřady a instituce na státní, zemské a komunální úrovni, privátní sektoru,

pomocné

organizace

mezinárodní

a

spolky,

organizace,

podniky

národní

volného

vládní

i

tržního nevládní

organizace. V souvislosti

s generelním

vývojem

počtu

studijních

míst

v Německu v oboru managementu rizik uvádí Konference ministerstva kultury (2005) předpoklad nárůstu studijních umístění do roku 2010 o 20 % a do roku 2020 celkový počet 2 mil. studujících. ( Z N o t f a l l v o r s o r g e 4 / 2 0 0 9 z p r a c o v a l a M g r. I v a n a M a c k o v á )


17

18

Německo TÉMA DNE: VÝZKUM V posledních letech vzrostl počet událostí, při kterých bylo těžce zraněno nebo přišlo o život velké množství lidí. Stále se vyskytují přírodní

katastrofy,

nebezpečí

pandemií

a

v neposlední

řadě

i

mezinárodní terorizmus staví společnost před nové výzvy a inovační řešení. Spolková

vláda

přijala

Výzkumný

program

na

poli

civilní

bezpečnosti, který by měl posílit schopnost inovace při obraně před nebezpečím. Tímto opatřením by mělo dojít k zajištění dostatečných finančních prostředků pro vědu a výzkum a k posílení federálních, zemských

a

komunálních

struktur

zabývajících

se

obranou

před

nebezpečím. Spolková

vláda

dala

v rámci

výzkumného

programu

civilní

bezpečnosti na léta 2007-2010 k dispozici 123 mil. EUR. Výzkumný program se člení do dvou programových linií. První programová linie s označením Bezpečnostní výzkum orientovaný na vývoj scénářů klade hlavní důraz na finální využitelnost výsledků výzkumu. Základními stavebními kameny této linie jsou ochrana a záchrana osob, ochrana dopravní infrastruktury a zajištění přepravního řetězce. Cílem druhé programové

linie

technologické

v rámci

bezpečnostního

sjednocení

technologie,

provázanost

programové

linie

vznikne

(překrývající s

vědou).

výzkumu se

vytvořit

stávající

Propojením

kontinuální

je

inovační

tzv.

a

nové

a

druhé

proces.

Cílem

první

bezpečnostního výzkumu je zvýšení individuální bezpečnosti občana, sil nasazení a společnosti. Studijní

program

s názvem

Záchranářské

inženýrství

v Kolíně

poskytuje díky týmu akademických a vědeckých pracovníků uživatelské expertizy. Vysoká škola disponuje i propojením směrem k nositelům obrany před nebezpečím a ke konečným uživatelům. Vedle laboratoří provádí škola na poli obrany před nebezpečím výzkum v terénu.


18

19

Výzkum v oblasti odvracení nebezpečí a angažovanost státu, spolkových zemí a vysokých škol bude v budoucnu dále narůstat. ( Z N o t f a l l v o r s o r g e 4 / 2 0 0 9 z p r a c o v a l a M g r. I v a n a M a c k o v á )


19

20

Polsko VAROVÁNÍ POMOCÍ SIRÉN VE VARŠAVĚ Počátky koncových

současného

prvků

na

varovacího

území

Polska

sytému spadají

pomocí do

sirén

druhé

jako

poloviny

čtyřicátých let minulého století. Jejich řídící ústředny byly umísťovány většinou v té době budovaných protileteckých krytech. K řízení jejich provozu byly využívány telefonní kabely tehdejšího podniku Polská pošta, telegraf a telefon. Z důvodů blokace radiových kmitočtů pro armádu nebylo možno sirény ovládat bezdrátovým způsobem. Teprve po roce 1993 po uvolnění kmitočtů armádou a s ohledem na vývoj bezdrátových technologií byla většina varšavských sirén přizpůsobena bezdrátovému ovládání. V současné době jsou ve Varšavě i v jiných městech v provozu používány převážně sirény typu SAD a to ve čtyřech verzích, lišících se výkonem motoru a dosahem slyšitelnosti. Celkem je ve Varšavě instalováno

asi

390

koncových

prvků,

které

umožňují

varování

obyvatelstva modulovaným nebo stálým signálem. Přestože účinnost generování zvuku sirénami je poměrně vysoká, není jejich zvuk na území města stejně slyšitelný. Faktem je, že varovací systém pomocí sirén je na území hlavního města zastaralý a z tohoto důvodu má závažné nedostatky, mezi které patří především: •

nutnost napájení třífázovým elektrickým proudem,

•

vibrace motorů negativně ovlivňují statiku budov, na nichž jsou umístěny, zejména u motorů výkonu 5,5 kW,

•

velká poruchovost v důsledku stáří,

•

obtížná programovatelnost nových signálů,

•

nízká

adaptabilita

systému

vzhledem

ke

změnám

rozdělení města, •

vysoké náklady na údržbu,

•

nemožnost vysílat mluvené zprávy,

•

nemožnost směrových hlášení.


20

ve

správním

21

Závažným nedostatkem také je skutečnost, že může docházet ke vzájemnému zabraňuje

rušení

signálů

zpožďování

v důsledku

přenosu

interference,

signálů,

spouštějících

čemuž sirény,

se což

vyžaduje kompilované nastavování časů zpoždění. Problémy

jsou

také

v tzv.

akusticky

„hluchých“

místech,

způsobených výškovou zástavbou a moderními zvukově izolačními skly v oknech domu. Některé varšavské sirény byly instalovány před více než 50 lety. Až na výjimky je akustická prověrka varšavských sirén prováděna pouze jednou ročně dne 1. srpna v 17,00 hod. na základě nařízení mazověckého vojvody, do jehož kompetence varovací systém pomocí sirén na území hlavního města patří. V porovnání např. se skandinávskými

státy,

kde

se

akustická

prověrka

sirén

provádí

celoplošně ve stanoveném čase každý měsíc. Podle odhadů je na území hlavního města více než 50 výrobních podniků, pracujících s nebezpečnými chemickými látkami, transport těchto látek přes jeho území je významný a na území města je několik záplavových

oblastí

(Visla),

což

představuje

potenciálně

vážné

ohrožení více než milionové metropole. Z tohoto důvodu je nasnadě modernizace

celého

systému

varování

pomocí

sirén

včetně

jeho

koncových prvků. (Z Przeglad Obrony Cywilnej 11/2009 zpracoval Ing. Bohumil Šilhánek)


21

22

MONITOR ZAHRANIČNÍHO ODBORNÉHO TISKU Náklad:

10 výtisků

Vy d á v á P r a c o v i š t ě i n f o r m a c í , a n a l ý z a s p e c i á l n í c h d a t a b á z í I O O , Lázně Bohdaneč Redakční rada: Ing. Bohumil Šilhánek M g r. I v a n a M a c k o v á Jitka Výtvarová


22

MONITOR. zahraničního odborného tisku. Ročník 15 Číslo

Recommend Documents