MONITOR z a hr a ni č n í h o o db o r né h o t i s k u
Ročník 13
Číslo 3
IN S T I T U T O C H R A N Y O B Y VAT E L S T VA LÁZNĚ BOHDANEČ
2007
-2-
O B S A H
s t r.
Polsko
1. Perspektiv y kr izov ého ř ízení
3
Slovensko
2 . Te n d e n c e v ý v o j e o c h r a n y o b y v a t e l s t v a
5
Evropa
3 . A n k e ta n a t é m a c i v i l n í o c h r a n a
7
Švýcarsko
4. Výdaje na ochranu před přírodním i k a ta s t r o f a m i
10
Švýcarsko
5. Zlepšov ání o chran y k ritické infras tru ktur y
12
Řecko
6. Příč in y a nás ledk y rozsáh lých požárů
14
Rusko
7. Problém y a per spektiv y dobrov olné požární ochrany
16
8. Logistic ká č innos t THW na ochranu o b y v a t e l s t v a v p ř í p a d ě k a ta s t r o f
20
9. Přehled mimořádných udá los tí v e sv ětě za květen - červen 2007
22
Německo Svět
-3-
Polsko PERSPEKTIV Y KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ Prakt ick y již p la tný zákon o kr izov ém ří zení (ch ybí pouze podp is p r e z i d e n ta ) n a s t o l u j e p o d l o u h é d o b ě l e g i s l a t i v n í p o ř á d e k v o b l a s t i krizov ého řízení jako součá st i ce lko v ého systému u rč ité in tegrov ané národní bezpečnosti. Zákon předev ším definu je zák ladn í p ojm y p ro ob last bezpečnosti, jakým i jsou ze jména po jm y k rizov á situace, kr izov é řízení, c iv ilní plánov ání
a
kr itická
in fras truk tur a,
je jichž
obsah
byl
převážně
v m e d i á l n í o b l a s t i i n t e r p r e t o v á n d o s t l i b o v o l n ě a d o c h á z e l o ta k č a s t o k r ů z n ý m n e d o r o z u m ě n í m a š p a t n ý m v ý k l a d ů m . Z á k o n ta k é u p ř e s ň u j e úkoly
a
kompetence
stupňů
jednotliv ých
v eřejné
s p r á v y,
v ládou
p o č í n a j e a s ta r o s t o u o b c e k o n č e . K r i z o v é ř í z e n í – č i n n o s t o r g á n ů v e ř e j n é s p r á v y, k t e r á j e p r v k e m řízení národní bezpečnos ti, založen á na prev enci kr izov ých s ituac í, převzetí
jejich
v případě
kontroly
v zniku
krizov é
cestou
plánov aných
situace
a
činnos tí,
rekonstrukce
reagování
in frastruktur y
do
p ů v o d n í h o s ta v u . Civilní plánování – souhrn organizačních záměrů , za ložených n a v ypracov ání
plánů
a
programů
m ajících
za
cíl
op timá lní
v yuž it í
d o s t u p n ý c h z d r o j ů z a s i t u a c e o h r o ž e n í , v d o b ě m i m o ř á d n é h o s ta v u a v e v álce v rozsahu zabránění kr izov é situace, př íprav y k je jí kontrole , r e a k c e n a n i a r e k o n s t r u k c e i n f r a s t r u k t u r y d o p ů v o d n í h o s ta v u ; c i v i l n í plánov ání
p ř e d s ta v u j e
ta k é
p láno v ací
činnos t
v oblas ti
podpor y
ozbrojených s il a p lánov ání v yuž it í ozbrojený ch s il k rea lizac i úko lů v oblasti kr izov ého řízen í. Kritická i nfrastrukt ura – s ystém y a v zájemně prov ázané funkční o b j e k t y, z a ř í z e n í a k l í č o v é s l u ž b y p r o b e z p e č n o s t s t á t u a j e h o o b č a n y, slouž ící k za jiš tění efek tiv ního fungov ání orgánů státní moci a v eřejné správy
a
systémů.
ta k é
ins tituc í
a
podnikatelů ,
kteří
jsou
součástí
těchto
-4-
Z á k o n o k r i z o v é m ř í z e n í ta k é z a v a z u j e v y t v o ř i t n a v š e c h s t u p n í c h v eřejné správ y středisko krizového řízení v rámc i již existu jících pev ných struktur krizov ého řízení; pouze pro stupeň obec není toto u s ta n o v e n í z á k o n a p o v i n n é , a l e z ř i z o v á n í t o h o t o s t ř e d i s k a s e p r o v á d í na zák ladě sku tečných po třeb.
ústřední úroveň Předseda v lád y Vláda Vládní skup in y kr izov ého řízen í Vládní s třed isko bezpečnos ti vojvodská úroveň Vo j v o d a Vo j v o d s k á s k u p i n a k r i z o v é h o ř í z e n í Vo j v o d s k é s t ř e d i s k o b e z p e č n o s t i okresní úroveň Sta r o s ta o k r e s u Okresní skup ina kr izov ého řízen í Okresní s třed isko bezpečnosti místní úroveň Sta r o s ta o b c e ( s ta r o s ta m ě s ta , p r i m á t o r ) Obecní skup ina kr izov ého ř ízení Obecní střed is ko bezpečnos ti Ú ze m n í s t r u k t u r a k r i z o v é h o ř í z e n í
In t e g r a c i
a
koordinac i
systému
kr izov ého
řízení
s č innostm i
z á c h r a n á ř s k ý c h s u b j e k t ů r ů z n é p r á v n í p o v a h y, k t e r é j s o u s o u č á s t í Celostá tního záchranář ského a hasičs kého s ystému , umožn í teprv e přijetí
př iprav ov aného
zákona
o
ochraně
obyv atels tv a.
Te n t o
připrav ov aný zákon dosud nev stoupil do leg is lativ ní fáze a zůstáv á otázkou,
zda
u s ta n o v e n í
v něm
obsažená
obstojí
v pa rlamen tu,
v zešlém ze říjnov ých m imořádný ch v oleb. (Z P rzeg lad Oboron y C ywilnej 9/2007 zpracov al Ing. Bohum il Š ilhánek)
-5-
Slovensko T E N D E N C E V Ý V O J E O C H R A N Y O B Y VAT E L S T VA Vzhledem
k v ýv oji
bezpečnostně-p olitic ké
situace,
především
v E v r o p ě , p o u k o n č e n í s t u d e n é v á l k y s e s ta l o o b j e k t i v n í s k u t e č n o s t í , že
původní
poslání
civ ilní
ochrany
chránit
v případě
obyv ate lstv o
ozbrojených konflik tů, předev ším na základě Dodatkov ého protokolu I k Ž e n e v s k ý m ú m l u v á m z r o k u 1 9 4 9 , s e z m ě n i l o . Ta t o z m ě n a s p o č í v á v přesunu
těžiš tě
ochrany
obyv at els tv a
směrem
k ochraně
před
n á s l e d k y p ř í r o d n í c h a a n t r o p o g e n n í c h k a ta s t r o f a v 2 1 . s t o l e t í ta k é před možnými důs ledk y ne jrůzně jš íc h teror istic kých útoků . V přev ážné v ě t š i n ě s t á t ů a ta k é n a S l o v e n s k u j e k l a d e n m i n i m á l n ě s t e j n ý d ů r a z , ne-li v ětší, na opatřen í c iv ilní o chrany v době míru a zaužív al se pojem ochrana obyv ate lstv a. Do popředí se v současnosti dos táv á ochrana
kritické
in fras truk tur y
a
c iv ilní
nouzové
plánov ání,
které
v p o d m í n k á c h S l o v e n s k é r e p u b l i k y p a t ř í m e z i ú k o l y c i v i l n í o c h r a n y, i když v prax i tomu býv á i naopak. Problema tika
c iv iln í
ochrany
je
řešena
přís lušným
zákonem
z r o k u 1 9 9 4 v e s m y s l u d a l š í c h p ř e d p i s ů a S l o v e n s k o ta k p a t ř í k p r v n í m z e m í m t z v. v ý c h o d n í h o b l o k u , k t e r é t u t o o b l a s t ř e š í s a m o s ta t n ý m zákonem. Přes tože tento zákon pon echal c iv ilní ochraně úko ly i př i v y h l á š e n í v á l e č n é h o s ta v u a v p r ů b ě h u v á l k y, v p r a x i s e a l e p l n ě n í t ě c h t o ú k o l ů a p ř í p r a v a n a n ě p o s t u p n ě v y t r á c e j í . To j e v s o u č a s n é m čím dá l v íce globa lizov aném a propojeném sv ětě kontraproduktiv ní, n e b o ť m a s o v ý t e r o r i z m u s z a č í n á p ř e d s ta v o v a t s t á l e r e á l n ě j š í h r o z b u a p r o s t ř e d k y, k t e r ý c h p o u ž í v á , s e č a s t o j e n m á l o l i š í o d p r o s t ř e d k ů , použív aných ozbrojeným i s ilam i. V o b l a s t i c i v i l n í o c h r a n y s e j e d n á p ř e d e v š í m o t y t o p r o b l é m y, které ne jsou řešen y: •
n e d o s ta t e č n é p e r s o n á l n í a m a t e r i á l n í v y b a v e n í j e d n o t e k , k t e r ý m i civ iln í ochrana je ště disponuje,
•
absence
je jich
odborně-techn ick é
přípravy
a
především
neexis tence jednotné metod ik y č innosti v m ístě zásahu, •
neplnění usnesení v lád y SR č . 1021 z roku 2001 a č. 1325 z roku 2002,
která
se
týkají
Zá kladn ího
systému
b io logic ké
ochrany
-6-
obyv atelstv a SR a Programu da lšího rozv oje ochran y ob yv atels tv a S R p r o t i c h e m i c k ý m z b r a n í m d o r o k u 2 0 0 7 z d ů v o d ů n e d o s ta t k u finančn ích p rostředků , •
kontro lní
chem ické
labora toře
c iv ilní
ochrany
nemají
v ertiká lní
n á v a z n o s t , j s o u v p o d s ta t ě i z o l o v a n ý m i p r a c o v i š t i b e z ú s t ř e d n í h o řídícího
stupně
a
p ř e d s ta v u j í
v současnosti
v zděláv ací
pouze
p r a c o v i š t ě V z d ě l á v a c í h o a t e c h n i c k é h o ú s ta v u C i v i l n í o c h r a n y, č í m ž je jich pos lání us tupuje do pozadí, •
chyb í
s ys temat ic ká,
ce lož iv otní
odborná
teoretická
i
praktic ká
příprav a přís lušných pracov níků ob v odních a krajských ú řadů a ta k é
s a m o s p r á v y, k t e ř í m a j í
ochranu
obyv ate lstv a
profesně
na
s ta r o s t i . Jedním ze způsobů, jak tento negativ ní v ýv oj v civ ilní ochraně, resp. ochraně ob yv atelstv a zv rátit , je v íce prosazov at je jí v ýznam na v eřejnosti,
propagov at
a
popularizov at
je jí
ú lohu
v současném
globalizov aném sv ětě. ( Z C i v i l n á o c h r a n a 5 / 2 0 0 7 z p r a c o v a l In g . B o h u m i l Š i l h á n e k )
-7-
Evropa A N K E TA N A TÉ M A C IV I L N Í O C H R A N A V červenci
letošn ího
roku
zas la la
Evropská
komise
orgánům
civ iln í ochran y člens kých zem í Ev ropské unie (EU) dotazník, jehož cílem
b ylo
Protec tion
z jis tit –
současný
termín
stav
zaužívaný
na
úseku
v současné
civ iln í
ochrany
(C iv il
v EU).
Z 27
době
o s l o v e n ý c h z e m í ( s t á t y E U , N o r s k o a Is l a n d ) d o s u d n e z a s l a l y s v o j e odpov ědi Belgie a Malta. Informace získané v anketě poslouž í ja ko podklad y pro jednání pracov ní skupin y PROC IV k dalš ímu usměrňov ání činnos ti na tom to úseku v rámc i EU . Cílem prv ní otázk y b ylo z jistit, kte rý rezor t je zodpov ědný za civ iln í ochranu v zem ích zapo jených v rámci Mechanizmu Spo lečens tv í pro civ iln í ochranu. Z v ýsledku v yp lýv á, že v přev ážné v ětšině zemí spadá civ ilní ochrana pod m inisters tv o v nitra, v e Slov ins ku a Šv édsku pod
min is terstv o
obran y,
v Norsku
a
na
Islandě
pod
min is ters tv o
sprav edlnosti, v Itálii a v e Velké Britán ii říd í c iv ilní ochranu cestou přís lušných s truk tur předseda v lád y a v Bulharsku se ř ízení realizu je prostředn ictv ím spec iá lního ú řadu, který má charakter agentur y. Druhá otázka se týka la použ ív ání pojmů c iv ilní o chrana a c iv iln í obrana. Jak je obecně známé, v podstatě každý s tát použív á nebo nepoužív á tyto pojm y zce la spec if ick y. Podrobný ro zbor použív ání těchto po jmů v jednotliv ých s táte ch by mě l charak ter v ědecké s tudie . Velice obecně lze ř íc i, že pojem c iv ilní obrana se použ ív á spíše pro nev ojenská opatření pro případ v álk y a po jem c iv ilní ochrana pro opatření
k ochraně
ob yv ate lstv a
v míru
před
přírodními
a
antropogenními nega tiv ním i udá lostmi. Po jem c iv ilní obrana v řadě států , předev ším v pův odních člens kých stá tech NA TO, se sup lu je pojmem c iv ilní nouzov é plánov ání. Sm ys lem třet í o tázk y b ylo charak ter izov at, do jaké mír y odpov ídá civ iln í
ochrana
definov ané
daného
v článku
č.
státu 61
poslání
c iv ilní
Dodatkového
obrany
protokolu
I
tak,
jak
je
k Ženevským
úmluv ám z 12 . srpna 1949 o ochraně obětí mez inárodních ozb rojený ch konfliktů . Z odpov ědí v yplýv á, že d efin ice civ iln í obran y v uv edeném
-8-
protokolu pře sahuje funkc i moderní civ iln í ochran y v míru a pro to ji nelze použít pro definov ání ak tiv it c iv ilní ochran y v rámc i mez inárodní pomoci při katastrofách. Výs ledkem třetí o tázk y, k terá se tý kala použ ív ání současného mezinárodního znaku c iv iln í obran y v e smys lu Ženev ských konv encí, je použ ív at tento s ymbo l pro civ iln í ochranu i nadále , protože nov ý symbol pro civ iln í o chranu dosud nee xis tu je. Z odpov ědí na čtv rtou otázku , je jímž cílem b ylo z jistit, ko lik zem í a na jak dlouho se zúčas tňuje mez inárodních pomocných zá sahů, je zřejmé ,
že
m imo
K yp ru,
Lot yšs ka
a
Ir s k a
všechny
státy
v ys í la jí
záchranářské tým y. Vě tš ina z n ich po ukončení studené v álky, Dánsko, Franc ie, Německo a Šv édsko a le už v íce než 50 let. Pátá
otázka
se
tý kala
stupně
m ilita rizace
organ izac í
c iv iln í
ochrany a z odpov ědí na n i v yp lýv á, že 20 ze 24 zemí , k teré se zúčastňu jí
mez inárodních
záchranných
m is í,
má
organ izac i
c iv ilní
ochrany stoprocen tně c iv ilní a pouze čt yř i mají v organ izací ch c iv ilní ochrany v ojenský personál. Šestá otáz ka se týka la použ ív ání zbraní při pomocný ch zásaz ích a z odpov ědí je zřejmé, že z 24 ze mí, v ysí la jí cích t yto tý m y, n ikdo nepoužívá zbraně. Sedmá
otázka
zaměřena
b yla
na
dodržování
humanitárn ích
princ ipů, neutra lity a nestrannosti při mez inárodních zásaz ích – 24 států odpov ědělo k ladně. Odpov ědí na osmou otázku, která se týka la požadav ků organizací civ iln í ochran y na personá lní a ma teriá lní pomoc ozbro jených s il pro pomoc při mez inárodních zásazích mimo Ev ropu, b yly v šechny možné v ariant y; v e v šech případech se ale jedna lo o pomoc na principu subsid iárním. Poslední otázka se týka la ob jasnění rozdílu v použív ání termínu klas ická
civ iln í
obrana
a
moderní
civ iln í
ochrana
a
prostředků,
uv edených v Registru OSN v ojensk ýc h a civ iln ích pros tředků v e v ztahu
-9-
k prostředkům
uvedeným
v databázi
Mechanizmu
Společens tv í
pro
civ iln í ochranu. Výs ledkem bylo , že zatím nelze přesně urč it, které prostředky do které databáze patří. ( Z C i v i l n á o c h r a n a 5 / 2 0 0 7 z p r a c o v a l In g . B o h u m i l Š i l h á n e k )
- 10 -
Švýcarsko V Ý D A J E N A O C H R A N U P Ř E D P Ř Í R O D N Í M I K ATA S TR O FA M I Studie
Roční
s názvem
v ýdaje
na
před
ochranu
přírodními
k a t a s t r o f a m i a j i n ý m i n e š t ě s t í m i ( P L A N A T) u k a z u j e , ž e c e l k o v é v ý d a j e pro tento úče l č iní p růměrně ročně 2,9 mld . CHF, př ičemž as i 60 % pochází ze soukromé sfér y a as i 40 % z v eřejných v ýda jů. Z h led iska druhu negativ ní přírodní události je nejv íce inv estov áno do ochrany před pov odněmi a to 862 mil. CHF (asi 30 %), následují v ětrné smršti s 512 m il. CHF, dá le zemětře sení (371 mil. CHF), bouře (371 mil. CHF), geo logické poh yb y půd y (303 mil. CHF) , lav in y (300 m il. CHF) a opatření na ochranu před period ic kým v ýskytem ex trémních tep lot (154 mil. CHF). Studie roz lišu je ce lkem 4 hlav ní t yp y opatřen í, k terá čelí v ětším přírodním katastrofám, a to: •
prev entiv ní opatření – téměř po lov in a v šech prostředků (1 ,311 m ld. CHF), př ičemž se jedná přev ážně o s tav ebně-technická opatření,
•
obnov a – téměř 37 % v šech v ýdajů, př ičemž
¾ z této
částky
připadá na p rém ie po jišťov nám, •
zásahy
–
organizac í:
jedná
se
c iv ilní
o
nasazení
požárníků,
ochran y,
pěti
jednotek
polic ie ,
partnerských
zdrav otnic tv í
a
technických s lužeb na ochranu obyv atels tv a, což obnáší asi 14 % v ýdajů, •
v ýzkum a v ýv oj – v ynaložené prost ře dky č iní as i 4 % v šech v ýdajů . Výše uv edená celkov á částka před stav uje as i 0,6 % hrubého
národního produktu; to odpovídá asi 70 tis. CHF na 1 km2 nebo 290 CHF na jednoho obyv ate le ročně . Zda je tato část ka dostaču jíc í č i ne, to je předmětem obsáhlé d is kuz e v šech zainte resov aných složek , nezáv islých odborníků a ob yv ate lstv a . Zpracov aná studie a v šechna publik ov aná data jsou v ztažena na průměrný
rok
pověřen
Spolkov ý
z období
Bev ölkerungsschutz
2000 – 2005.
úřad –
ochrany
BABS)
a
na
Řízením
ce lého
obyv ate lstv a jeho
pro jektu
(Bundesamt
zpracování
se
byl für
podílely
kanton y, obce, další za interesov ané složk y a nezáv is lí odborníc i.
- 11 -
stát 16 %
kantony 11 %
soukromý sektor 59 %
obce 14 %
R o zd ě l e n í n á k l a d ů p o d l e s e k t o r ů
extrémní teploty 5 % větrné smršti 18 % povodně 30 % bouře 13 %
zemětřesení 13 %
geologické pohyby půdy 11 % laviny 10 %
R o zd ě l e n í n á k l a d ů p o d l e d r u h u n e g a t i v n í u d á l o s t i
vypracování podkladů 4 %
obnovovací opatření 38 % prevence 44 %
intervenční opatření 14 % R o zd ě l e n í n á k l a d ů p o d l e t y p u o p a t ř e n í
(Z Ac tion 5/2007 zpracov al Ing. Bohu mil Š ilhánek)
- 12 -
Švýcarsko Z L E P Š O V Á N Í O C H R A N Y K R I T IC K É I N F R A S TR U K TU R Y V červ enci le tošního roku pro jedna la šv ýcarská v láda infor mac i o stavu
ochrany
k r itické
infras truktur y,
je jímž
autorem
b yla
mezim in is terská pracov ní skup ina, koordinov aná Spolkov ým úřadem ochrany ob yv atels tv a (Bundesamt für Bev ölkerungsschu tz – BAB S). V sou ladu s před loženou zpráv ou je v e šv ýcarských podmínkách za kritickou pov ažovaná ta infrastr uktura, je jíž v ýpadek funkce či narušení
vede
především
o
zdrav otnictv í,
k následným
oblasti
škodám
zásobování
dopravy
a
v eřejné
v elkého
elektr ickou
rozsahu. energ ií,
bezpečnosti.
Jedná
se
komun ikace ,
Zpráva
je
urč itým
krokem na cestě ke zpracov ání národní stra tegie ochran y k r itické infrastru ktur y scénáře
z ce los tátního
ohrožení,
technogenních
je jichž
negativ ních
h ledis ka.
Představ uje
spektrum událos tí
sahá až
po
od
také
relev antní
přírodních
ozb rojené
a
kon flikty
mezinárodního charakteru . Obsahuje také dosav adní č innost na tom to úseku, v četně aktiv it na mez inárod ní úrov ni a ce lkov ý v ýv oj v této oblasti v e Šv ýcarsku. Rozdělení negativ ních udá lostí na kategorie a k n im př iřa zená nebezpečí: •
•
přírodní událos ti −
zemětřesení,
−
lav in y,
−
geologic ké ( tek tonic ké) poh yb y půd y,
−
povodně,
−
bouře,
−
sucha,
−
extrémní tep lo t y,
−
v elké požár y,
technogenní udá losti −
technické výpadky systémů,
−
lidské se lhání př i obs luze techn ickýc h s ys témů,
−
poruchy zd ymade l,
−
nehody jaderně-energetic kých zaříze ní,
- 13 -
•
•
−
chemické nehod y,
−
nehody př i doprav ě nebezpečných látek,
společenské událos ti −
pandemie,
−
masov á migrace ,
násilí (pod prahem nebo nad prahem v álky) −
organizov aná kr im inalita,
−
sabotáže,
−
v ydírání ,
−
teror izmus ,
−
ozbrojený konflik t. Na základě v ládního usnesení, př ija tého k té to zpráv ě, předlož í
Spolkov ý
úřad
ochrany
ob yv ate ls t v a
na
jaře
2009
novou
o stav u na úseku zv yšov ání ochran y kritické infras truk tur y. (Z Ac tion 5/2007 zpracov al Ing. Bohu mil Š ilhánek)
zprávu
- 14 -
Řecko P Ř Í Č IN Y A N Á S L E D K Y R O Z S Á H L Ý C H P O Ž Á R Ů V srpnu
le tošního
roku
došlo
na
Řecka
území
k rozsáhlým
požárům na řadě míst a tyto požáry patří mez i nejn ič iv ější v moderní his tor ii s tátu . Př i nich přiš lo o ž iv ot 70 osob, bylo zce la zničeno v íce než 110 v esnic, v elká roz loha subtropický ch, přev ážně borov ých lesů, pole s úrodou , oliv ov é plantáže (c elkem 180 tis . ha) a v důsledku požárů uh ynulo mnoho dob yt ka. Přestože v yše třov ání pří čin v zniku t ěchto požárů nen í of iciá lně u k o n č e n o , je z ř e jm é , ž e s e n e p o tv r d i l o p r v o tn í p o d e z ř e n í z te r o r is t i c k ý c h útoků a p říč in v zniku požárů je shodou okolnos tí něko lik. Jedním
z důvodů
je
především
s pekulace
s půdou.
V Řecku
neexis tuje stá tní reg is tr lesn í půd y a proto je v eřejným ta jemstv ím , že požáry předev ším poblíž A thén a v atraktiv ních přímořský ch loka litá ch byly za ložen y úm ys lně. Vzh ledem k neexis tenci ka tegorizace půdy se po „odlesnění“ požárem několikanásobně zv ýší její cena cob y stav ební p a r c e l y . To a l e r o z h o d n ě n e p l a t í p r o o b l a s t i c e n t r á l n í h o P e l o p o n é s u a Řecko-albánského pomez í v horách. Další pří činou v zniku požárů je úm ys lné zapálen í p yroman y a v úvahu
přichází
také
extrémní
řešení
dlouho letých
sousedských
sporů, předev ším o v las tn ic tv í oliv ov ých plantáž í (pod le v yše třov ání cca 5 %). Podíl na příč inách v zniku požáru má bezesporu také samov olné vznícení
v důsledku
nerespektování
dlouhotrv ajíc íh o
zásad
požární
sucha
a
bezpečnosti
v ysokých
tep lot
(rozdě láv ání
při
ohňů,
likv idace různých mater iá lů spa lov áním apod.) . Tyto př íč in y v zn iku jsou pov ažov ány jako p rimární a n a ně se pak obv yk le „naba luje“ krim iná lní a da lš í negativ ní lidská č in nost. Následk y
požárů
jsou
nedozírné
a
projev ují
se
v několika
oblastech . Předev ším obyv ate lstv o, k teré přiš lo o střechu nad hlav ou a o prostředek obživ y (o liv ov é plantáž e, dobytek) , rozš íří poče t již tak
- 15 -
narůstajíc ího měs tského ob yv atels tv a, přev ážně nezaměstnaného. V důs ledku
tohoto
„od lesnění“
se
naruší
snadno
zran ite lný
koloběh v ody v subtrop ic kých ob lastech a může docházet k mas iv ním sesuv ům půdy zejména v horských oblastech . Opě tné zalesnění a le nepřicház í v úv ahu, pokud není zpracov án registr lesn í půdy, což není krátkodobá zálež itost a práce na něm i přes upozorňov ání a v arov ání ekologů i dalš ích odborníků dosud an i neza čaly. Hlav ním dův odem nedostatečného a neefektiv ního boje s požár y je neexis tence leg is la t iv y a koncepce ochrany obyv ate ls tv a v případě rozsáhlé živ eln í ka tast rof y a z toho p lynouc í neúměrně d louhá doba na loka lizac i a likv idac i v zn ik lé s ituace.
P o žá r y v Ř e c k u v s r p n u r o k u 2 0 0 7
Řecká
v láda
se
sice
proklamativ ně
kladně
v yjádř ila
k těmto
otázkám a le teprv e čas ukáže, zda budou přijata konkré tní opa tření jak v otá zce reg istru a ka tegorizace půdy, tak ta ké v dlouhodobé celos tátn í s tra tegii boje s přírodn ím i katastrofam i. (Z Ziv ilschutz A ktue ll 3 /2007 zpracov al Ing. Bohum il Š ilhánek)
- 16 -
Rusko PROBLÉMY
A
PERSPEKTIV Y
DOBROVOLNÉ
POŽÁRNÍ
OCHRANY V roce 2006 b ylo na v enkov ě Ruské federace zaregis trov áno 75 699 požárů, př i k terých zah ynulo 7 431 lid í (z toho 311 dět í) a b ylo zraněno 3 792 osob. Přímé materiá lní škody č in ily 2,6 m iliard y rub lů . Je nezbytné zdůraznit, že na v enkov ě žije v íce než čtv rt ina v šeho obyv atelstv a země a v yskyt lo se zde za uplynu lý rok 34,6 % požárů z ce lkov ého množstv í. L id i z obc í tv oří 43,5 % z ce lkov ého počtu obětí požárů. A mate riá ln í š kod y předs tav ují 33,4 %. Jedna z př íč in znek lidňu jíc ích čísel spočív á v tom, že je v zemi v íce než 100 t is. obcí s ce lkov ým počtem 37 m il. ob yv atel, k teré nejsou
v normativ ním
okruhu
v ýjezdu
požárních
jednotek ,
proto
nestíha jí v čas zasáhnout př i požáru a v lastn í požární ochranou obce nedisponují. S ituace se kompliku je tím, že na v enkov ě se snižují stav y rezortních
a
dobrov olných
požárních
jednotek
z důvodu
nedostačujíc ího financov ání opatření pro zajiš tění požární bezpečnos ti obcí.
Pokud
dříve
počet
požárů,
likv idov aných
silam i
dobrov olné
požární ochran y (dále – DPO) , tv ořil 15 %, tak v pos ledních lé tech se omezil na 3 % . V roce 2006 jednotky DPO v yjížděly k požá rům v íce než 12 tisíckrá t, z toho na v enkov ě 11,5 tis íck rát. DPO z likv idov ala 6 165 ohnise k požárů a zach ránila 818 lid í. Sv ětov á i v lastní zku šenost přesv ědčiv ě dokazuje potřebnos t jednotek DP O. Ješ tě žádné v elké zemi se nepodařilo řeš it problém y celkov ého v ytv oření požárních s il z pros tředků rozpočtu . Zprav id la likv idace požárů v ma lých městech a v obcích je v ěcí dobrov olných jednotek .
V zahran ič í
dobrov olníc i
likv idu jí
20-40
%
požárů
a
v některých zemích až 80 % požárů. Z toho
v yplýv á,
že
v současné
době
není
možné
zajistit
na
v e n k o v ě p o ž á r n í b e z p e č n o s t b e z v y t v o ř e n í p o ž á r n í c h j e d n o t e k . Te n t o úkol
nelze
řešit
bez
účasti
všeruské
společenské
organiza ce
„Vseross ijsko je dobrov oľnoje požarn oje obščes tv o“ – VDP O ( Všeruská dobrovolná požární or ganizace). K je jím s tatu tárním úko lům patř í
- 17 -
podpora orgánů státn í moc i a orgán ů mís tní samospráv y př i za jiš tění bezpečnosti
požární
obcí
a
hospodářských
objek tů,
organ izace
činnos ti jednotek DP O a jin ých druhů požární ochrany. V současnosti se představ uje VDP O v řadě sub je ktů Ruské federace za podpor y Min is terstv a pro mimo řádné situace Ruska (MČS) a orgánů mís tní samosprávy
jako
hlav ní
in ic iá tor
požárů
likv idace
v obcích
s ilam i
dobrov olníků. Př i tom se jedno tk y do brov olníků v ydržu jí na nák lad y jak munic ipá lních zř ízení, tak i VDP O. Av šak v ýv oj a zdokonalov ání dobrov olné požární ochrany brzd í nedostačující v ytv oření
a
norma tiv ně-práv ní organizace
základna,
č innosti
regle mentu jíc í
jednotek
DPO
postup
v munic ipáln ích
zřízen ích a podnic ích. Ze jména není leg is la tiv ně propracov án postup mater iálně- techn ického
zabezpečení
činnosti
DPO.
Není
stanoven
status dobrov olného požárníka , jeh o práv ní stav , garance sociáln í ochrany a také v ýhody. Neúp lně jsou podmíněn y jeho pov innos ti, režim práce a pos tup př íprav y. Článek 13 federá ln ího zákona č . 69-FZ z 21. pros ince 1994 „O požární
bezpečnosti“
stanoví,
že
účast
v dobrov olné
požární
ochraně je formou soc iá lně v ýznamných prací, určených orgán y místn í samospráv y obcí a městs kých obv odů. V protik ladu tomu č lánek 17 federáln ího zákona č. 131-FZ z 6. ř íjna 2003 „O ce lkov ých zásadách organizace
místní
samosprávy
v Ruské
federaci“
urču je
soc iá lně
v ýznamnými jen práce , nev yžadujíc í speciá ln í profesn í příprav y, na které mohou být pov oláni plno letí práceschopní občané v e v olném čase mimo zák ladní č innos t nebo v zděláv ání, bez náhrady a ne v íce než jednou za 3 mě síce . P ř i tom ta to práce nesmí překroč it dobu 4 hodin
nepřetržitě.
Taková
leg isla tiv a
neumožňuje
organ izac i
v munic ipáln ích z řízen ích ce lodenní prav idelnou s lužbu dobrov olných požárníků a jejich spec iá lní příp rav u pro likv idac i požárů . V současné
době
je
v sou ladu
s protoko lem
zasedání
Mez irezo rtn í kom ise Rad y Bezpečnost i Ruské federace z 29. lis topadu 2006 v ytv ořena pracov ní skupina z představ ite lů MČS , m in ister stv a sprav edlnosti a centrá lní rad y VDP O pro příprav u projek tu zákona „O v nesení změn do federá ln ího zákona „O požární bezpečnosti“ , kde
- 18 -
budou
stanov eny
právní
základ y
v ybudov ání
činnosti
a
DPO
a
usměrněny jiné otáz k y. V srpnu 2006 b yla podepsána D o h o d a o spoluprác i mez i MČ S Ruska a VDPO, která je s měrov ána ke zv yšov ání efek t iv it y spole čné práce v oblasti zajiš tění požární bez pečnosti. Jedním z hlav ních směrů této č innosti je v ytv oření a organizac e činnosti požárn í ochran y VDPO. Koordinac i a metod ické ř ízení v da né v ěci realizuje MČS Ruska a v ytv oření a zajištěn í činnos t i požárních jednotek v podnic ích a obcích (munic ipá lních zř ízeních) realizu je V DPO. Centráln í
rada
VDPO
ve
spoluprá ci
se
Správou
organizace
likv idace požárů a spec iáln í požární ochrany MČS Ruska rozp racov ala a schv álila Nařízen í o požární ochr aně VDPO, metod ická doporučení o postupu
je jího
o v ytv oření požární
v ytv oření
dobrov olných
bezpečnosti,
a
organizac i
jedno tek
metod ická
a
č innosti,
posk ytov ání
doporučení
pro
t ypov ou s lužeb
dohodu v ob lasti
propočet
počtu
přís lušníků a techn ik y a jiné organ iza čně-nařizov ací dokumenty. V současné
době
je
rozv inuta
práce
pro
formování
požární
ochrany ob jek tů, dř ív e střežený ch jednotkami Stá tní požárn í s lužb y (dále GPS) , a obc í (podle dohod). V ř íjnu 2006 se konalo zasedání v MČS
Ruska
na
téma
„Zdokonalov ání
legisla tiv y
v otázkách
organizace č innost i dobrov olné požární ochran y a součinnos ti MČ S Ruska a VDPO“. Zde byla schv álena in ic iat iv a VDPO o v ytv oření DPO, také na bázi rušených (reformov aných) objektov ých jedno tek GPS . Ta k é b y l y p o d p o ř e n y n á v r h y p r o z d o k o n a l o v á n í l e g i s l a t i v y v o b l a s t i DPO, spo lupráce MČS Ruska a VDP O . Federáln ím zákonem č. 172-FZ z 25. října 2006 „O v nesení změn do jednotliv ých legis la tiv ních aktů R uské federace v otáz kách požární bezpečnosti“ je s tanov eno, že financ ov ání objektov ých jednotek GPS, dříve
v ytv ořených
na
zák ladě
dohod
s organizacem i,
se
může
r e a l i z o v a t v p ř e d e š l é m p o s t u p u j e n b ě h e m l e t 2 0 0 6 - 2 0 0 8 . To z n a m e n á , že v tomto období pracov níci uv edených jednotek musí bý t přeřazeni do
federáln í
požární
s lužb y,
nebo
být
postupně
propouštěni
po
uplynut í dob y kontra ktu , nebo po dosažení stanov ené v ěkov é hranice
- 19 -
pro
výkon
(při
služb y
existenci
nezbytné
odpracované
doby,
umožňující práv o na důchod). Společně s tím jsou řed itelé organ iz ací, zahrnu tých do seznamu objektů schv áleného v ládou Ruské federace, k ritick y důlež itých pro národní bezpečnost země , zv láště důlež itý ch požárně nebezpečných objektů a zv láš tě cenných objek tů kulturního děd ic tv í národů Ruska zabezpeč it
pov inni
v ybudov ání
objektů.
uvedených
účele m
Za
a
r ealizace
v prosinc i 2006 stanov en rozkazem propouštění
ze
v ydržov ání
č.
zákona
ochrany
172-FZ
byl
MČS Ruska pos tup a term ín y
př ís lušník ů
s lužb y
požární
objek tov ých
jednotek
GPS.
Náčelníkům hlav ních správ MČS R uska pro subjek t y federace b ylo doporučeno společně s řed iteli v ýše uv edených objektů propracov ání otázek
komple tov ání
jednotek
požární
ochrany
a
VDPO
namísto
jednotek GP S. V současné
době
př iprav ena
je
a
schv álena
koncepce
reformov ání objek tov ých jednote k G PS, v ytv ořených dřív e na zák ladě dohod s organiza cemi, a na jejich bázi v ybudov ání jednotek požární ochrany VDP O. Tyto dokumenty pře dpokládají ochranu objektů před požáry,
(s kterými
objektov ých
byly
jedno tek
dříve
GPS),
kompletov ání
př ís lušník y
s postupným
zv yšov áním
uzavřeny pod le
GPS
a
dohody
pr inc ipu
VDPO
p lánov ého
je jich
během
stavu
na let
jednotek
v ytv oření smíšeného 2007-2008, VDPO
a
snižov áním stav u jednotek GPS. V reg ionech jsou př iprav eny a schv álen y p lán y opatřen í na ro k 2007 pro součinnost regionáln ích oddělení VDPO a Hlav ní správ y MČS Ruska pro objekty Ruské federace. Do nich jsou zahrnuty i otázk y v ytv oření
jednotek
požární ochrany
VDPO. V řadě
subje ktů
je
už
organizov ána práce v daném směru. Existu jí v šechny p ředpoklad y pro to,
aby
dobrov olní
požárníci
v
Rusku
mě li
své
místo
v systému
opatření pro za jiš tění požá rní bezpeč nosti. (Z Graždanska ja zašč ita 7/2007 zpra cov ala Mgr. Ija Beránkov á)
- 20 -
Německo LOGISTICKÁ
Č IN N O S T
TH W
NA
OCHRANU
OB YVA TELS TVA
V P Ř Í P A D Ě K A T A S TR O F Te c h n i c k á p o m o c n á s l u ž b a ( Te c h n i s c h e s H i l f s w e r k – TH W ) j e státn í organizac í, podle č l. 73 ús tav y spadající do oblas ti č innosti je určena pro c iv ilní ochranu a
Spolkov ého min is ters tv a v nitra a
o c h r a n u o b y v a t e l s t v a v p ř í p a d ě k a t a s t r o f . Te c h n i c k á p o m o c n á s l u ž b a (dále
jen
„ TH W “ )
pov oláv anými
disponuje
k nasazení
specializov anými
skup inam i
úřady
kompetentními
při
log is tik y,
m imořádných
událostech v době míru . Personáln í a technické v ybav ení skupin je čin í p lnohodnotným nástro jem nasaz ení. Specia lizov ané jádrem
pro
skupin y
všechny
log is tik y
jednotk y
nezáv islé
postavení.
spotřebním
zbožím,
THW
a
cen trá lním
umožňují
přebíra jí
V nasazení
úkoly
jsou
stravování
a
jí
v tomto
úkoly
údržby
serv isn ím směru
zásobování
mater iá lu
s c ílem
hladkého průběhu nasazení. Samo zřejmě mohou log istic ké skup in y zásobov at i nasazené síly jiných o r ganizací. Pro da lš í koord inační a poradenské úkoly d isponuje v edoucí log is t ik y spec iá lně v yš kolený m personálem. TH W
disponuje
jednotkam i
tak tick ého
nasazení
na
ochranu
tuzemského obyv ate ls tv a na principu podřízenost i úřadům na ochranu před katastro fam i. Av šak doba klad e nov é požadav ky na koncept a z p ů s o b n a s a z e n í s i l TH W p ř i v e l k ý c h k a t a s t r o f á c h . J e d n o t k y r y c h l é h o nasazení
posk ytu jí
human itárn í
a
technickou
pomoc
i
v zahraničí
(nič iv é tsunami koncem roku 2004 v jihov ýchodní Asii) . V roce 2005 byla ne jm ladší jednot ka r ych lého n asazení SEE-L ift v akc ích ko lem 9 tis . hod in, v četně v íce než 60 le te ckých přeprav . R ychlá reakce na k a t a s t r o f y j e z á k l a d e m ú s p ě c h u j e d n o t e k TH W . N a p ř í p r a v u a p ř e s u n do jakéhoko li m ís ta na zeměkou li s tačí záchranné jednotce r ych lého nasazení zásobování
v zahran ičí vodou
(SEEBA)
v zahraničí
a
jedno tce
(S EEW A)
šest
r ych lého
nasazení
hodin .
Vybavení,
nezbytné spec iáln í přístro je a ma teriá l pro okamž itou humanitární pomoc
má
TH W
připrav eno
zpravid la
na
s tanov ištích
v b lízkosti
v elkých le tišť. Dodatečné v ybav ení v případě potřeby je za krátkou
- 21 -
dobu doprav eno z kteréko li ob las ti s tátu. Nasazení
SEE-Lift
může
jednotk y
různorodé:
být
od
dv oučlenného průzkumného týmu přeprav ov aného linkov ým letad lem do regionu ka tastro fy až do přeprav y 28 v ozidel a v íce než stov k y tun mater iálu a techn ik y v nák ladním letadle (spektrum nasazení SEE-L ift v roce 2005). SEE-L ift je dobrov olná jednotka pro humanitárn í aktiv ity TH W v z a h r a n i č í a r o z u m í s e j a k o s e r v i s p r o s í l y n a s a z e n í . V l a s t n ě koncept SEE-L ift není nov ý. Už v roce 1997 existov ala SE EBA-L ift jako
podpůrná
S v ybudov áním
jednotka SEEW A
se
pro
humanitárn í
rozšířilo
nasazení výkonů
spektrum
TH W .
specia listů
log istik y. Služba Centráln í
TH W
log istika
k nasazení nezbytnou
bez
určena
je a
řízení
dodatečných
techn ikou
všechny
a
zásobování nákladů
posk ytnu tí
obyv atelstv a.
TH W
log istik y
opera tiv ně-taktické
na
již
na
pro
mnohokrát
jsou
všech vždy
s odborným
kvalitní
prokázala , úrovni
na
př iprav eny
personálem
pomoci že
úrov ních.
může
v celos tátn ím
v zahraničí. (Z No tfa llv orsorge 3/2007 zpracov ala Mgr. Ija Beránkov á)
na
a
ochranu
pln it
úkoly
rozsahu
a
- 22 -
Svět PŘEHLED MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTÍ VE SVĚTĚ ZA KVĚTEN – ČERVEN 2007 4. května USA V b l í z k o s t i o s t r o v ů Tu r k s a C a i c o s s e p ř e v r á t i l a a p o t o p i l a l o ď s ilegáln ím i
migran ty,
tažená
policejním
člunem .
Ze 151
lidí
se
podařilo zachrán it jen 73 osob. 5. května Kamerun, Duala Krátce po star tu se zřítilo do džungle le tadlo keňské lete cké společnos ti
Boe ing-737
se
114
lidm i
na
palubě.
N ikdo
z n ich
katastrofu nepřežil. U S A, s t á t K a n s a s Série tornád zasáh la území stá tu. Skoro úplně b ylo zn ičeno městečko Gr insburg . Př i tom zah ynulo 7 lidí a dalš ích 63 bylo zraněno. To r n á d o n a p á c h a l o š k o d y i v o k o l n í c h r a j o n e c h . Čína, prov inc ie Shansi Při
výbuchu
a
následném
požáru
v uhelném
dole
zahynu lo
nejméně 23 horn íků a da lších 7 lid í p ohřešov áno. 6. května Af ghánistá n Záplav y
a
sesuvy
půdy
v severovýchodních
oblaste ch
státu
odnesly ž iv ot y 36 lidí . Desí tk y ob yv atel b yly zraněn y. Ž iv el zn ič il v íce než 3 tis. domů. 10. května Rusko, S tav ropolský kra j, Predgorn yj a Neftekumsk ý ra jon Silné deště a krupobití za sáhlo mě sta Essentu ki, P jatigors k a obec Kara-Tjube. Poš kozeno 215 budov . Na likv idaci nás ledků živ eln í pohromy b ylo nasazeno 135 spec ia lis tů a 18 kusů techn ik y.
- 23 -
Republika Sacha (Jakutsko) , Čurapč inský ra jon Následkem prudkého v zestupu v odní hladin y ře k y b ylo částečně zaplav eno 40 domů (173 obyv atel). Na likv idac i záplav y b ylo nasazeno 270 lidí a 19 kusů techn ik y. 11. května Ukrajina , Dněpropetrov ská ob las t, Želtyje v ody V h ydrometa lurg ic kém
závodě
unik l
při
havárii
do
atmosféry
kyselinov ý odpad. V oko lních obc íc h byla uzav řena dětská zařízení. Větš ina
ob yv atel
má
s ymp tom y
otravy.
Předpok ládanou
příč inou
mimořádné s ituace je hrubé porušen í bezpečnostn ích předp isů . 12. května Izrael Při sesuv u půdy v horách v b lí zkost i Mrtv ého moře zah ynu ly 4 tur isté a da lš ích 5 osob pohřešov áno. Indie, stát Uttar Pradeš Orkán a s ilný déš ť způsob ily záp lav y. Př i pohromě zah ynu lo nejméně 27 lid í. Zn ičen y desítk y dom ů. 13. května Myanmar (Barma) V b líz kosti mě sta Rangún v deltě řek y Irav adi se v e stejnou dobu srazily prám , nák ladní č lun a osobní loď. B ylo zachráněno 80 lidí, další ch 5 zah ynulo a 9 osob pohřešo v áno. Rusko, Moskv a V Sev erním obv odě města se v ys k yt l v prov ozu a skladu podniku Sprin t požár 4 s tupně v rozsahu 1 tis. m 2. Na likv idaci požáru b ylo nasazeno 117 spec ialistů , 69 kusů te chnik y a 2 v rtu lník y. 15. května Bangladéš Bouřka způsobila v znik v ysoké pří liv ov é v lny, k terá zaplav ila níže po ložené pobřežní ra jon y. Po hřešov áno přibližně 100 r ybářů. 80 tis . lidí b ylo nuceno se ev akuov at. Poškozen y stov k y domů.
- 24 -
20. května Čína, prov inc ie Chu-nan Epidem ie pta čí chř ipk y. Zah ynu lo v í ce než 11 t is . kusů drůbeže. V rámc i karantén y b ylo likv idov áno v íce než 50 tis . kusů drůbeže . Prov incie Sh iguan Při v ýbuchu metanu v uhelném do le zahynu lo 7 horníků a da lší ch 8 lid í b ylo hospita lizov áno. 24. května Chile , Santiago Bylo zaregistrov áno katas trofá lní za moření v zduchu a zdrav otní potíže ob yv atelstv a země. Na základě mimořádných opatřen í přišli majite lé 320 t is. v ozide l o ř id ičs ké pr ůkazy. 414 prům ys lov ých podniků dostalo rozkaz k zas tav ení č innosti. Rusko, Kemerov ská ob last, Nov okuzneck Výbuch metanu v do le „J ib ile jnaja“ , kde se v tu dobu nacháze lo 217 horníků. Během záchranné akce se podařilo ze záv alů osv obodit 179 lid í. Zah ynulo 38 horníků . Na lik v idaci hav árie b ylo nasazeno 333 specia lis tů a 59 kusů techn ik y. 1. června Priv olž sko-Ura lský reg ion Orkán
zasáhl
Čeljab inskou
ob las t,
repub lik y
Baškortostan,
Ta t a r s t a n a M o r d o v i e a z n a č n ě p o š k o d i l h o s p o d á ř s k é o b j e k t y a o b y t n ý fond. Zah ynuly 3 osob y a 52 lid í b ylo zraněno. Na likv idac i nás ledků ž i v e ln í p o h r o m y b y l o n a s a z e n o 9 ,1 t i s . s p e c i a l i s t ů a 7 8 2 k u s ů t e c h n i k y . 2. června Dominikánská republika Následkem s ilného deště a záplav zahynu lo nejméně 9 lidí a 8 tis. ob yv atel př iš lo o pří střeš í . 3. června Čína, prov inc ie Jün-nan, Puer Při zemětřesen í o s í le 6,4 s tupně Richterov y šká ly zah ynuly 3 osoby a 300 lid í b ylo zraněno. Nejmé ně 120 t is . lid í pos trádá ob yd lí .
- 25 -
Sierra Leone Na delegaci
města
letišti
úředníků
Langa
zřítil
se
v rtulník
rezortů
sportovních
přepravující
Mi-8,
To g a .
Vš ichn i
ces tu jíc í
(21 osob) s v ýjim kou p ilota zah ynuli. Rusko, republika Sacha (Jakutsko) V důs ledku
silných
dešťů
a
inten ziv ního
tání
sněhu
prudce
s t o u p l a ú r o v e ň v o d y v ř e c e Ta t a . V o d a č á s t e č n ě z a p l a v i l a 7 6 8 d o m ů v obci Yt yk- Koeľ. Z ohrožené zón y b ylo ev akuov áno 2,3 t is . ob yv atel a zabezpečeno dočasným obyd lím a s t rav ov áním. Na likv idac i nás ledků přírodního ž iv lu b ylo nasazeno 1,5 tis. specia lis tů a 92 kusů te chnik y. 5. června Ukrajina Na kombinátě „Zaporožs taľ“ je zajištěn v agon s radioaktiv ním kov ov ým odpadem (síla e xpoziční dáv ky dosahuje 10 tis. mkR /h). Náklad byl transportov án do bezpečí. K té době se ješ tě zjiš ťov al majite l nák ladu. 9. června Irán Tropický
hurikán
Gonu
zasáhl
jižn í ob lasti
země
a
způsob il
rozsáhlé záp lav y. V íce než tis íce o bcí jsou poškozen y v elkou v odou. Zah ynulo ne jméně 12 lid í a dalších 9 osob bylo zraněno. V p lné izo lac i od
okolního
světa
zůstaly
ra jon y
se 40
tis.
ob yv atel.
Stovky
lidí
v ohrožené oblasti b yly nezv ěstné. 11. června Rusko, Amurs ká ob last V důs ledku
s ilného
větru
(do
28
m/s)
b yla
narušena
ž iv otní
činnos t 9 ra jonů a 3 měst ských ob la stí s 437 t is . ob yv ateli. K likv idac i následků m imořádné situace b ylo nasazeno 1,1 tis. spec ia listů a 125 kusů techn ik y. 12. června Chabarov ský kraj, Ve rchněbureinsk ý rajon Silná bouřka a v ichřice přeruš ily v obci Čegdomyn spo jení a zásobování
pitnou
v odou.
Poškozeny
střechy
domů.
Bez
- 26 -
elektroenergie zůs talo 14,5 tis. ob yv atel obce. Na likv idac i následků živ eln í pohrom y b ylo nasazeno 336 s pecia listů a 37 kusů techn ik y. Bangladéš Bouře
a
liják y
způsobily
záp lav y
a
sesuvy
půdy.
Zah ynulo
nejméně 108 lidí . Des ítk y ob yv atel se pohřešu jí . Tisíce lid í př iš ly o přístřeší. Čína Záplav y zasáhly jižn í ra jon y země. Více než 780 tis . ob yv atel bylo nuceno se ev akuov at. Z toho je 640 tis . z ne jv íce postižené prov incie Guandun. Zah ynu lo ne jmén ě 76 lidí . 17. června R u s k o , To m s k á o b l a s t V důs ledku
silného
větru
lijá ků
a
byl
poškozen
s ystém
e n e r g o z á s o b o v á n í To m s k a a 3 0 o b c í ( 1 5 t i s . d o m ů a v í c e n e ž 4 3 t i s . o b y v a t e l ) . P o š k o z e n o 1 5 t i s . v y s o k o n a p ě ť o v ý c h o p o r . V To m s k u j e přerušeno
zásobování
pitnou
vodou.
Poškozeno
zařízení
44
vrtů.
Zraněno 7 lid í. Na likv idac i m imoř ádné situace b ylo nasazeno 786 specia lis tů a 198 kusů techn ik y. 18. června Německo Na
dálnic i
Ha lle- Makdeburg
se
zřítil
s estakády
exkurzní
autobus. Zah ynu lo 13 lid í a dalš ích 3 0 osob b ylo těžce zraněno. Rusko,
Karača jev o-Čerkesská
rep ublika,
m.
Karača jev sk
a
Karačajev ský rajon Silný déšť a sesuv y půd y poškod ily 76 domů. V Karača jev sku bylo zn ičeno 450 m siln ice . Likv idace následků živ eln í pohrom y se účastn ilo 18 spec ia lis tů a 15 kusů te chnik y. 19. června Severní Korea Při
výbuchu
poškozeného
ropov odu
místn ích ob yv atel, sb íra jí cích unikají cí ropu.
zahynu lo
nejméně
100
- 27 -
20. června Singapur Katastrofá lní
šíření
z imn ice
denge.
Za
up lynu lý
týden
bylo
zaregis trov áno v íce než 400 nov ých případů onemocnění. V prv ních pěti měs ících roku týdně v průměru o nemocnělo 100-150 lid í. Arge nti na, Puer to Madr yn Na stav bě 50 m v ysokého sila se zř í tila s třecha a strh la s sebou dělník y. 10 lidí zah ynu lo a dalš í 3 b yli zraněni. USA Rozsáhlý požár zasáh l lesní porosty států Ka liforn ia a Georgie . Požár před jeho likv idac í s tihl zn ič it les na p loše 100 km v délce a 50 km v šířce a také desí tk y ob ytný ch domů. Na likv idac i požáru b ylo nasazeno 1 tis . hasičů, jednotk y Nár odní gard y a dobrov olníc i. R u s k o , O m s k á o b l a s t , Ta r s k ý r a j o n Požár
v třípatrové
budově
domov a
pro
staré
osoby.
Z
317
obyv atel domov a zahynu lo 10 lid í a 4 osoby b yly hospita lizov ány s těžkými
popálen inam i.
Na
likv id aci
požáru
b ylo
nasazeno
specia lis tů a 17 kusů techn ik y. (Z Graždanska ja zašč ita 6-7/2007 zp racov ala Mgr. Ija Beránkov á)
30
- 28 -
M O N I TO R Z A H R A N I Č N Í H O O D B O R N É H O T I S K U Náklad:
140 v ýtis ků
Vydáv á v ědeckoinformační pracov iš t ě IOO , Lázně Bohdaneč R e d a k č n í r a d a : In g . B o h u m i l Š i l h á n e k M g r. I j a B e r á n k o v á Jitka Výtvarová
