MONITOR z a hr a ni č n í h o o db o r né h o t i s k u
Ročník 13
Číslo 1
IN S T I T U T O C H R A N Y O B Y VAT E L S T VA LÁZNĚ BOHDANEČ
2007
-2-
O B S A H
s t r.
Slovensko
1 . V ý s ta v b a I Z S
3
Polsko
2. Současná s ituace v c iv ilní obraně
5
Evropská unie
3. Projek ty v rámc i nov ého Akčn ího pro gramu
8
Slovensko
4. Deset let č innosti v zděláv acího a t e c h n i c k é h o ú s ta v u c i v i l n í o c h r a n y
11
Rakousko
5. Výs ledk y anke ty o bezpečnosti Rako uska
13
Německo
6. Orkán Kyrill nad Evropou
17
Německo
7. Univ erzitní stud ium prev ence a m a n a g e m e n t u k a ta s t r o f
19
8. Přehled mimořádných udá los tí v e sv ětě za listopad 2006 - leden 2007
21
Svět
-3-
Slovensko V Ý S TAV B A I Z S několika le tých
Po
komp likac ích
se
v ý s ta v b a
integrov aného
záchranného systému (dále jen „ IZS“ ) v e Slov enské republice dos táv á d o z á v ě r e č n ý c h e ta p . D o k o n č e n í j e h o v ý s ta v b y j e p l á n o v á n o v r o c e 2010. Důlež itou součás tí IZS je stře disk o odborné přípravy IZS, k ter é se
buduje
v prostorách
Vzděláv acího
a
technického
ú s ta v u
civ iln í
o c h r a n y v e S l o v e n s k é L u p č i ( d á l e j e n „ V TÚ C O “ ) . To t o s t ř e d i s k o b u d e m í t t e c h n i c k é v y b a v e n í v č e t n ě s o ft w a r e s h o d n é s t e c h n o l o g i í , k t e r o u budou v ybav ená koordinační střed is ka a operační střed is ka. Ško lic í pracov iště
bude
v operační
aplikac i
dispeč erským i
v ybav ené pro
ško licí
rež im
a
pracov iš ti
a
dispečerským
term iná ly
pra cov ištěm
v operační aplikac i ř ídíc ího pracov iš tě pro učite le. Ško lic í s ys tém bude
simulov at
střed isek .
Mimo
č innost to
koord ina čního
bude
pomocí
střed iska
školic ího
a
systému
operačních ověřována
funkčnost každé dodav atelské ak tualizace před je jím uv edením do prov ozu v komunikačním a info rmač ním s ys tému. V pra xi bude přímo n a p o j e n á n a k o o r d i n a č n í s t ř e d i s k o I Z S v B a n s k é B y s t r i c i a b u d e ta k v yužív at
jeho
techno logické
zabezpečení.
Při
v lastn í
pedagogické
č i n n o s t i b u d e ta k é v y u ž í v a t v š e c h n y j e h o d a ta b á z e . Úkolem v ýcv ikov ého střed iska odb orné příprav y IZS bude v e spoluprác i
s m inisters tv em
zdrav otnic tv í
a
základním i
záchrannými
složkam i zas třešov at in formační a pu blikační č innos t souv ise jící s IZS . Důlež itou fází odborné příp rav y b ude příprav a adminis trá torů s y s t é m u a š k o l i t e l ů , k t e ř í b u d o u n á s l e d n ě š k o l i t o s ta t n í o s o b y, č i n n é v rámci IZS v e sv ém kraji anebo v konkrétní záchranné s ložce. Prv ní školen í se mají prov ádět v dočasném školic ím pracov išti dodav atele s y s t é m u s p o l e č n o s t i E r i c s s o n a ž d o v y b u d o v á n í St ř e d i s k a o d b o r n é p ř í p r a v y v e V TÚ C O S l o v e n s k á L u p č a a j e d n o t l i v ý c h k o o r d i n a č n í c h střed isek a operačních s třed isek IZS. Prv ní ško lení operáto rů koord inačn ích s třed isek a operačn ích
-4-
střed isek
zdravotnické
v prostorech střed isko
záchranné
koord inačního
bude
v ybudov ané
služb y
střediska jako
IZS
první
prováděna
budou
v Tr n a v ě ,
v rámci
neboť
pilo tního
toto
pro jek tu.
V n ě m s e b u d o u t e s t o v a t v š e c h n a z a ř í z e n í v č e t n ě s o f t wa r e p ř e d j e j i c h uv edením do praxe. Odborná příprava operátorů bude pak realizov ána průběžně
podle
toho,
jak
bude
probíhat
v ý s ta v b a
jednotliv ých
pracov išť v kra jích. Operátoři koordinačních
jednotliv ých střed isek
musí
záchranných být
připrav eni
s ložek
a
operátoři
bezprostředně
před
spuštěním pracov išť do zkušebního prov ozu. Připrav ov áni ma jí být na sv ých konkrétních pra cov ištích pod le toho, jak budou dokončov ána, a b y b y l i c e l k o v ě s e z n á m e n i s t e c h n o l o g i í a s o f t wa r e m , k t e r é b u d o u používat. P o t ř e b n é d a ta b á z e p ř i p r a v u j e Ú ř a d c i v i l n í o c h r a n y m i n i s t e r s t v a v n i t r a S l o v e n s k é r e p u b l i k y v e s p o l u p r á c i s e s u b d o d a v a t e l e m s o ft w a r e s p o l e č n o s t í E r a s D a ta - P r o , s p o l . s r. o . B r a t i s l a v a . R o z s a h a v y u ž i t í s o f t wa r e j e o d v i s l é o d k v a l i t y z p r a c o v a n é d a ta b á z e . P r o s p r á v n é a bezproblémov é
řešení
všech
situací
je
nezbytná
kv alitní
příprava všech operátorů. ( Z C i v i l n á o c h r a n a 1 / 2 0 0 7 z p r a c o v a l In g . B o h u m i l Š i l h á n e k )
odborná
-5-
Polsko S O U Č A S N Á S I T U A C E V C I V IL N Í O B R A N Ě Civ ilní obrana v Polsku i v současn é době v ychází ze zákona č . 2 4 1 z 2 1 . 11 . 1 9 6 7 o v š e o b e c n é p o v i n n o s t i o b r a n y P o l s k é r e p u b l i k y, v e smys lu pozdějš ích předp isů a z prov áděcích dokumentů k tomu to z á k o n u . D r u h ý m v ý c h o z í m p r á v n ím d o k u m e n t e m j e D o d a t k o v ý p r o t o k o l I k Ženev ským úm luv ám ze dne 12. srpna 1949, týka jíc í se ochran y obětí
mez inárodních
ozbro jených
k onflik tů,
který
se
součástí
s ta l
polského práv ního s ysté mu 19. 9. 19 91. Ústředním orgánem s tátn í správ y v e v ěcech civ iln í obran y je náčelník c iv ilní obran y stá tu, k terého jmenu je předseda v lád y na náv rh min is tra v nitra a který tomuto m in is trov i podléhá. Od lis topadu 2005 t u t o f u n k c i z a s t á v á n á m ě s t e k m i n i s t r a v n i t r a P a we l S o l o c h . D o j e h o působnosti patří: •
p ř í p r a v a p o d k l a d ů p r o č i n n o s t c i v i l n í o b r a n y,
•
s ta n o v e n í z á s a d p r o p l n ě n í ú k o l ů c i v i l n í o b r a n y,
•
koordinace a kon tro la rea lizace úko lů civ iln í obran y orgán y stá tní s p r á v y a o r g á n y s a m o s p r á v y,
•
dohled nad v ýkonem zák ladn í s lužb y v civ ilní obraně,
•
v ydáv ání
nařízení,
směrn ic ,
direk tiv
a
prav idel
v rámci
své
působnosti. Územními
okresů
s ta r o s t o v é náčelníc i
(m ístn ím i)
c iv ilní
a
obcí
o b r a n y.
orgány nebo Do
c iv ilní
obrany
s ta r o s t o v é
působnosti
jsou
měst
v ojv odové,
(primá toř i)
náče ln íků
c iv iln í
jako
obrany
v ojv odstv í, okresů a obcí (měs t) pa tří ř ízen í, koord inace, p říprav a a realizace záměrů civ iln í obrany s tátním i ins titucem i, podnikate lsk ým i subjek ty
a
jiným i
organizačními
jednotkami
včetně
spo lečenský ch
organizac í, působíc ích na jejich úze mí. Na
základě
podrobného náčelníků
v ládního
rozsahu c iv ilní
nařízení
působnosti
obrany
č.
96
náčelníka
v ojv odstv í,
z 25.
6.
c iv iln í
okresů
a
2002
ve
obrany obcí,
věci státu,
náčelníc i
j e d n o t l i v ý c h ú r o v n í s ta n o v u j í ú k o l y ta k t o : • náčelník c iv iln í obran y stá tu – náče lníkům civ iln í obran y v ojv odstv í,
-6-
• náčelník
c iv ilní
obrany
v ojv odstv í
náčeln íkům
–
civ iln í
obrany
okresů, • náčelník c iv iln í obran y okresu – náče lníkům c iv iln í obran y obcí, • náčelník c iv ilní obran y obce – ins titucím , záv odům, spo lečensk ým organizac ím a jiný m organ izačním jednotkám působíc ím na územ í obce. Ve s m y s l u z m í n ě n é h o z á k o n a j e ú k o l e m c i v i l n í o b r a n y : •
ochrana
závodů,
obyv atels tv a,
v eřejných
zařízení
a
kulturních
hodnot, •
z á c h r a n a a p o s k y t o v á n í p o m o c i p o s t i ž e n ý m v d o b ě v á l k y,
•
spoluúčas t v boji pro ti ž iv eln ím po hromám a ohrožení ž iv otního prostředí a př i odstraňov ání je jich následků . V o b l a s t i c i v i l n í o b r a n y v ý š e u v e d e n ý z á k o n d á l e s ta n o v í :
•
s p r á v n í o r g á n y v e v ě c e c h c i v i l n í o b r a n y,
•
s l o ž e n í a z p ů s o b v y t v á ř e n í f o r m a c í c i v i l n í o b r a n y,
•
pov innosti občanů v c iv ilní obraně ( služba, ško len í v sebeochraně),
•
brannou přípravu žáků a studentů. Podle
určenými
zákona
k p lnění
jsou úko lů
zá kladn ím i c iv ilní
obrany
organizačn ím i formace
jednotkam i,
( jednotk y)
civ iln í
o b r a n y. Ty t o j e d n o t k y j s o u v y t v á ř e n y t e p r v e v p ř í p a d ě p o t ř e b y f o r m o u nařízení
přís lušných
výše
náčelníků
uv edených
c iv ilní
obrany
j e d n o t l i v ý c h s t u p ň ů v e ř e j n é s p r á v y. N a z á k l a d ě p r o v á d ě c í c h p ř e d p i s ů je nutné př i v ytv áření formac í c iv iln í ochran y brát zře te l ze jména na druh a rozsah ohrožení, určení formací, organizačn í a personální p o d m í n k y s u b j e k t ů , u n i c h ž j s o u v y t v á ř e n y. F o r m a c e c i v i l n í o b r a n y m o h o u v y t v á ř e t ta k é z a m ě s t n a v a t e l é . Ú k o l y c i v i l n í o b r a n y z h l e d i s k a své
obsahov é
náplně
odpov ídají
úkolům ,
s ta n o v e n ý m
Dodatkovým
protokolem I k Ženev ským úm luv ám ( 15 úkolů) . Současná
r e a l i ta
v této
ob lasti
ale
již
neodpov ídá
výše
uv edenému zákonu a prov áděcím předpisům k němu . Řada práv ních p ř e d p i s ů p ř e s ta l a p l a t i t a d o s u d n e b y l y n a h r a z e n y n o v ý m i . C h y b ě j í c í p r á v n í ú p r a v y s o u č a s n é h o s ta v u z n a č n ě o m e z u j í m o ž n o s t r e a l i z a c e ú k o l ů v o b l a s t i c i v i l n í o b r a n y. P ř e s t o ž e t e n t o s ta v j e o b e c n ě z n á m ý j i ž delší dobu a permanentně se zdůr azňuje nutnost začít s p říprav ou
-7-
nov ého zákona např. o ochraně ob yv atels tv a a o c iv iln í obraně v četně p r o v á d ě c í c h p o k y n ů a ta k é z á k o n a o k r i z o v é m ř í z e n í , z a u p l y n u l ý c h cca 20 let se žádné v ládě nepoda řilo zá sadním způsobem formou zákonů nov elizov at legis la t iv u v oblast i ochran y ob yv atelstv a, c iv ilní obrany a kr izov ého ř ízení. ( Z P r z e g l a d O b r o n y C y w i l n e j 3 / 2 0 0 7 z p r a c o v a l In g . B o h u m i l Š i l h á n e k )
-8-
Evropská unie PROJEK T Y V RÁ MC I N OVÉH O AKČN ÍHO PRO GRA MU V pos ledních deseti letech ř ídí Ev ropská komise Spo lečný akčn í program
v civ iln í
ochraně.
Přestože
jsou
zd roje
ome zen y,
mnohé
stanov ené cíle byly dosažen y. Sm ys lem tohoto programu je pov zbudit člen y Ev ropské unie ke spo luprác i, aby v př ípadě př írodní katas trofy nebo katastro f y zav iněné č innos tí člov ěka byli chráněni lidé a ž iv otní prostředí co nejúč inně ji. Nov ý Akční program byl dokončen v roce 2006 a Ev ropská komise nav rhla nov é cesty f inancov ání projek tů v oblasti spoluprá ce v c iv ilní ochraně . V rámci
programu
jsou
dotovány
konference
a
krátkodobé
projek ty v celé řadě oblastí od odhadu rizika sesuv ů půdy a lav in po zv ládání
post- traumatického
stresu
a
dobrov olnou
práci.
Mnohé
z těch to č innos tí značně pos ilují v azbu mezi organizacem i národní civ iln í ochran y a stimu lu jí nov é přís tupy. Někte ré b yly tak úspěšné , že v edly k trv alému s ys tému spolupráce . Zejména dv a projekty – Infor mace v eřejnosti 2 , prov ozov aný Agenturou šv édských záchranných služeb (SRSA ), a PROCAP ITE S, řízený
městem
Řím,
jsou
dobrým
přík ladem
udrž ite lnos ti
pro jek tů
finančně podporov aných programem. P r o j e k t In f o r m a c e v e ř e j n o s t i 2 b y l p ř e d l o ž e n S R S A v r o c e 2 0 0 5 jako nav azující na dř ív ějš í pro jek t uskutečněný v roce 2001. Jeho cílem
b ylo
sd ílení
zkušeností
c iv ilní
ochrany
a
vývoj
metod
pro
infor mov ání a v zděláv ání mladých lidí. Zástupc i Šv édska, Dánska, Řecka,
It á l i e ,
Nizozem í,
Portugalska
a
Spojeného
králov stv í
se
prav idelně scháze li na sem inářích a konferenc ích. Pro jednáv ala se doporučení in spirov aná různými metodami a m yš lenkam i, k teré b yly úspěšně tes tov ány v je jich ze mích . Jedním insp irov áno
z doporučení britským
je
pro jektem
prosazovat LASER
tzv.
(Učení
učení.
Je
bezpečnosti
při
aktiv ní o
v ědomí riz ika), kde se děti a uč ite lé při prá ci v ma lých s kupinách pod kontro lou
a
dohledem
učí
jak
rozpoznat
riz ikov ou
situac i
-9-
v každodenním živ otě a jak jednat při ohrožení. Dalš í doporučení je st imu lov at dětskou tv ořiv ost s v yu žit í m mater iá lu v učebnách. V Řecku napřík lad použív ají kres lené f ilm y z aložené na m yto log ii k v ysv ět lení bezpečnostních otázek . Mez i jiná doporučení patří v yuž ití has ičů nebo personálu c iv iln í ochran y jako modelů funkc í. V Lucemburs ku jsou děti in ic iov ány, ab y v stoup ily do dobrov olných o rganizac í , mo tiv ujíc ích je přemýšle t o bezpečnosti a inspirujících je, ab y se s taly has iči nebo pracov níky c iv ilní ochran y. Pro jekt v edl v roce 2006 k v ytv oření sí tě národních úřadů zodpov ědných za v zděláv ání a v ýcv ik mladých lid í v civ ilní ochraně v rám ci s ítě informa cí v eřejnos ti Ev ropské unie . Projek t PROCAP ITE S se zabýv á bezpečím, bezpečností a civ ilní ochranou v Ev ropských hlav ních mě stech. Hlav ní mě sta mají zv láštn í rys y, k teré v yžadu jí v las tní uspořá dání civ iln í ochran y. Jsou v elká , spletitá a zran itelná v zh ledem k š iroké řadě rizik. Jsou to s íd la v lád, národních parlamentů a dalš ích důležitých a citliv ých ins tituc í, které v yžadují speciá ln í ochranu. Kv ůli jejich správ ní a funkční úloze jsou také síd lem klíčov ých organizací, jak o ředite ls tv í spo lečností, hlav ních akademický ch
ins tituc í,
mez inárodn ích
orgánů
a
v elv yslanec tv í.
A
mohou být ohniskem měs tsk ých n epokojů, teror izmu , demons trací, pouličních
bouří
a
potenc iá lně
přenosu
nemocí.
Často
dominu jí
ekonomickému a ku lturn ímu ž iv otu c elé země a př itahu jí mas y tur is tů, obchodníků a m igran tů za prac í. V letech 2004 až 2006 PROCAPITE S založ il síť hlav ních měst pro v ýměnu in formací, v zá jemnou po moc a přenos odborných zna los tí s c ílem
za jiš tění
řádné
ochrany
místních
občanů
a
návštěvníků.
Událost i jako pov odně v Praze (rok 2002), bombov ý útok v Madr idu (2004) a Londýně (2005), pohřeb papeže Jana Pav la II. v Ř ímě (2005) a Mis trov stv í sv ěta v kopané v Německu (2006) napomohly k upev nění spojení mez i účastn ík y p rojek tu a h lav ními měs t y. Každé h lav ní město přisp ív á sv ými v lastním i zna lost mi a zkušenostm i. Me zi účas tní cím i se hlav ními městy dochází ke stud ijním náv štěv ám a v ýměnám, v edoucím ke
společnému
zá jmu
o
kv alitu
a
soudržnost opatření nouzového
managementu a s ilnému v ědomí sounálež itos ti k Ev ropě. Projek t
PROCAPITES
je
spo jen
s proje ktem
EUROCITIES
a
s Ev ropským kongresem lokáln ích a regioná lních ú řadů. Pro jek t n yn í
- 10 -
zahrnuje zástupce Říma , Londýna, Paříže, Ber lína, Madr idu, Lisabonu, Kodaně,
Haagu, Hels inek,
Osla ,
Budapešti,
Vídně,
Ta l i n u ,
Ljub ljan y,
Prahy
a
N ikós ie ,
Re yk jav íku
S tockho lmu, a
v yv íjí
se
v udržite lný dobrov olný s ys tém , kte rý je v nímav ý k potřebám sv ých členů. Oba
zmíněné
projek ty
by
měly
s louž it
jako
dobré
přík lad y
v ýznamu Akčního programu a v ynik ají cí práce, k terou st imu lu je. Zdá se,
že
spln il
svůj
cíl
působ it
jak o
urych lu jíc í
prvek
společnou č innos t civ iln í o chran y. (Z Cr is is Response 2 /2007 zpracov ala J itka Vý tv arov á)
pro
širokou
- 11 -
Slovensko D E S E T L E T Č IN N O S T I V Z D Ě L Á VA C Í H O A TE C H N IC K É H O Ú S TAV U C I V IL N Í O C H R A N Y V kv ětnu letošn ího roku uplynu lo 10 roků č innost i Vzdě láv acího a t e c h n i c k é h o ú s ta v u c i v i l n í o c h r a n y ( V TÚ C O ) s e s í d l e m v e S l o v e n s k é Lupči nedaleko Banské B ys tr ice . Sm ys lem v zniku V TÚ bylo s louč it do t é d o b y s a m o s ta t n á p r a c o v i š t ě p o d j e d n o ř í z e n í z a ú č e l e m p l n ě n í úkolů
s př ijatou
v souladu
koncepcí
rozv oje
civ iln í
ochrany
(CO)
v Slov enské republice (SR) v ob lasti v zděláv ání a příprav y na c iv iln í ochranu a v oblasti pro tichem ický c h a protirad iačních opatření na ochranu obyv atels tv a v e smyslu zák ona Národní rady SR č. 42/1994 Z. z. o c iv iln í ochraně ob yv atelstv a. Ú s ta v v z n i k l j a k o z a ř í z e n í Ú ř a d u c i v i l n í o c h r a n y M i n i s t e r s t v a v n i t r a S R p r o v z d ě l á v á n í v o b l a s t i c i v i l n í o c h r a n y, p r o z k o u š k y a oprav y mater iá lu c iv ilní ochran y a sp ojov ací techn ik y a pro laboratorn í kontro lu nebezpečných chem ických a radioak tiv ních lá tek. J a k v y p l ý v á z n á z v u , ú s ta v p ř e d e v š í m v z d ě l á v á z a m ě s t n a n c e , kteří
p ln í
úkoly
u práv nických integrov aného
c iv ilní
osob,
a le
ochrany i
záchranného
ve
státní
fyz ick é
osoby
systému.
správě a
samosprávě,
a
přís lušník y
V ne jb ližš ím
slo žek
období
bude
v z d ě l á v a t p r a c o v n í k y z o b l a s t i k r i t i c k é i n f r a s t r u k t u r y. Prostředn ic tv ím
ediční
a
pub lika ční
č innosti
zabezpečuje
propagaci a popular izac i c iv ilní ochr any a in tegrov aného záchranného systému . Podle pok ynů Úřadu civ iln í ochrany Min is ters tv a v nitra SR nav azuje
ta k é
mez inárodní
spo lu práci
se
zařízeními
obdobného
zaměření v zahran ič í. Kontro lní chem ické labora toře se síd lem v Slov enské Lupči, Nitře a Jasov ě jako základní slož k y in te grov aného záchranného systému prov ádějí
expertní,
nebezpečných
a
rozborovou
bojov ých
a
otravných
kontroln í látek ,
č innost
v oblas ti
spec iá lní
průzkum
v prostoru mimořádné události, odběr v zorků, měření a analýzu př i hav áriích spo jených s ún ikem nebez pečných lá tek do ov zduší, půd y a
- 12 -
v o d y.
P ln í
ta k é
úkoly
doz ime tr ic ké
a
laborato rní
kontroly
při
prov ozních hav áriích , spojených s únikem nebezpečných lá tek, a úkoly podle
plánu
mon itorov ání
v rámci
ústředí
Slov enského
radiačn í
monitorov ací s ítě. Po s tránce pers onální a ma ter iáln í př iprav uje a buduje záchranářské modu ly 1 a 2 p ro je jich v nitros tátní a zahran iční použití. oddělen í
Te c h n i c k é
zabezpečuje
požadavky
zkušební
a
oprav árenské činnosti v c iv ilní ochr aně a prov ádí speciální odborné činnos ti
v obla sti
zkoušek
spec iáln ího
materiá lu
c iv ilní
ochrany
a
komplexn ích odborných prohlídek a zkoušek v zduchov ých dýchacích přístrojů .
Dále
provádí
kalibra ce
osobních
dozimetrů,
zkoušky
a
o p r a v y p r o s t ř e d k ů i n d i v i d u á l n í o c h r a n y, o p r a v y a r e v i z e s p e c i á l n í h o mater iálu , te chnik y v yrozuměn í a v arov ání a řadu dalších odborných technických č inností. V r á m c i z a h r a n i č n í s p o l u p r á c e j s o u r o z v í j e n y p r a c o v n í v z ta h y s e zahraničn ím i
v zděláv acím i
především
Vzděláv acím
se
in stitucemi střed is kem
ochrany
ochrany
a
ob yv ate ls tv a, záchrany
(Slov ins ko) a s Ins t itu tem ochran y ob yv ate lstv a Lázně Bohdaneč. ( Z C i v i l n á o c h r a n a 2 / 2 0 0 7 z p r a c o v a l In g . B o h u m i l Š i l h á n e k )
v Igu
- 13 -
Rakousko VÝSLEDKY ANKETY O BEZPEČNOSTI RAKOUSKA Od polov in y ř íjna do konce lis topadu roku 2006 proběhl na území průzkum
Rakouska
v eřejného
mínění
na
téma
„Jak
bezpečné
je
Rakousko“, jehož h lav ním organizá torem b yl Rakouský sv az civ iln í ochrany (Österre ich is ches Ziv ilschu tzv erband – ÖZSV) společně se z e m s k ý m i s v a z y c i v i l n í o c h r a n y. C í l e m a n k e t y b y l o z í s k a t r e á l n é ú d a j e o s u b j e k t i v n í c h p o c i t e c h o b y v a t e l v e v z ta h u k o s o b n í b e z p e č n o s t i a předmětem ankety b ylo 12 otázek , n a které občané odpov ídali formou označení
přís lušné
odpov ědi
v ýběrem
z cca
4
–
8
v ariant
podle
v l a s t n í h o u v á ž e n í . A n k e ta s e t ý k a l a a s i 1 0 0 t i s . o s o b , k t e r ý m b y l y r o z d á n y d o ta z n í k y. N a z á k l a d ě r o z b o r u a s ta t i s t i c k é h o v y h o d n o c e n í d e ta i l n í c h v ý s l e d k ů a n k e t y l z e u č i n i t ř a d u o b e c n ý c h z á v ě r ů . Mez i nejdů lež itější pozit iv ní v ýs ledky pa tří sku tečnost , že se rakouské obyv atelstv o cít í v ys lov eně bezpečně, přičemž ind iv iduá lní bezpečnost v místě b yd liště je v ětší než celkov á bezpečnost v rámci s t á t n í h o ú z e m í . In f o r m a c e o h r o z b á c h a m o ž n é m o h r o ž e n í s i v ě t š i n a pře je
lidí
pomocí
prostředků,
ta k
jak
sdělov acích
klas ických (především
ta k é
m ladší
komun ikačn ích
a
generace)
cestou
elektronických médií. V sub jektiv ních obav ách dominuje ohrožení v důsledku kr im iná lní č i n n o s t i p ř e d a n t r o p o g e n n í m i a p ř í r o d n í m i k a ta s t r o f a m i , p ř i č e m ž s e projev ují
příznačné
rozdíly
pod le
jednotliv ých
spo lkov ých
zemí.
Z a t í m c o v p r o s t o r u t z v. v e l k é V í d n ě j e s t r a c h z k r i m i n a l i t y v y s o k ý , v západních a jižních spo lkov ých z emích jsou ne jv ětší obav y před p ř í r o d n í m i k a ta s t r o f a m i , j a k o j s o u b o u ř e , p o v o d n ě , s e s u v y p ů d y, l a v i n y a td . Znalos ti prev entiv ních o patřen í k v lastní och raně (sebeochraně) –
od
zdrav otnického
a
protipožá rního
k poradenstv í v oblas ti potrav in
a
léků
v ybav ení –
nejsou
domácnosti na
nijak
až
vysoké
úrov ni. Prosazení prak tických opatř ení v lastní ochran y zaostáv á za teoret ick ým i zna los tm i o sm ys lup lnos ti těchto opatřen í.
- 14 -
Přestože se v íce jak dv ě třetin y ob yv atel obáv á poruch jaderněenergetic kých zař ízení v blízkém z ahraničí, neč in í ani jedna pě tina z n ich
ve
v lastní
domácnosti
radiačnímu
zatížení.
u m ladších
mužů
a
ani
Jednoznačně m ladš ích
opatření
m in imá lní se
projev ují
před
rodin
vůči
především
obavy
následk y
e v.
těchto
poruch
zařízení. Jak již b ylo zm íněno, rakouské ob yv atels tv o se cít í obecně v elmi bezpečně:
90
%
ob yv ate l
se
cítí
„v elm i
bezpečně“,
nebo
„spíše
b e z p e č n ě “ , p o u z e 6 ,7 % u d á v a lo „ m é n ě b e z p e č n ě “ a 1 ,8 % s e c í tí „ v ů b e c n e b e z p e č n ě “ . J e š t ě o n ě c o v ě t š í b e z p e č n o s t b y l a u d á v a n á v e v z ta h u k v l a s t n í o b c i . Sp o l k o v á ú r o v e ň b e z p e č n o s t i s e t e n d e n č n ě p o s u z u j e o něco kr itičtě ji než bezpečnos t v e v lastní spo lkov é zemi nebo obc i. V otázce dominu je
subje ktiv ního
k r i m i n a l i ta
(42,1
poc itu %)
se
z hled iska značnými
druhu
ohrožení
reg ionáln ím i
r o z d í l y.
Nejv íce toto ohrožení poc iťu jí ob yv atelé v e Vídni (63,4 %) s v ysokou hustotou
ob yv atels tv a
a
tím
s dlouhodobě
ta k é
v yšš ím
počtem
trestn ých č inů . N a d r u h é m m í s t ě j s o u o b a v y p ř e d a n t r o p o g e n n í m i k a ta s t r o f a m i a nehodami
(31,3
%).
To m u t o
trendu
poměrně
odpov ídají
přesně
spolkov é země Burgen land, Do lní a Horní Rakousko, v nich ž oč iv idně přev ládají
obavy
před
jaderně-energetických
poruchami
zařízení
v s o u s e d n í c h z e m í c h ( Č e s k á r e p u b l i k a , S l o v e n s k o , M a ď a r s k o ) . Te n t o scénář ohrožení ex istu je již od dob y hav árie v Černobylu (1986) a je neustále s ilným politickým téma tem. Zřetelné reg ionáln í rozdíly jsou ta k é v p o c i t u o h r o ž e n í p ř í r o d n í m i k a ta s t r o f a m i ( 2 4 , 2 % ) . Sp o l k o v é z e m ě s v ě t š í m i a l p s k ý m i r e g i o n y ( Vo r a r l b e r g , Ty r o l s k o , S a l c b u r s k o a K o r u ta n y ) p ř e s a h u j í z ř e t e l n ě r a k o u s k ý p r ů m ě r. Zajímavý infek čním i
a
trend
se
nakaž liv ým i
projev uje
u otázek
chorobami.
Obavy
na
téma
před
nimi
strach
před
jsou
větší
s př ibýv ají cím v ěkem a nejv ětš í u sk upin ob yv atels tv a v rozmezí 12-16 let a 20-29 le t fyz ického v ěku. U těchto mladých v ěkov ých skupin jsou o b a v y p o d m í n ě n y s e x u á l n í m c h o v á n í m a o b a v a m i p ř e d H IV. St r a c h z otrav je o něco v ětší u žen než u mužů a obecně v nímá Rakušan v ětší potenc ioná lní ohrožení v prům yslu , transportu a doprav ě.
- 15 -
Pouze
16,6
%
d o ta z o v a n ý c h
nemá
před
strach
přírodními
k a ta s t r o f a m i , j i n a k ř e č e n o 8 z 1 0 o b y v a t e l R a k o u s k a p o c i ť u j e o b a v y před
přírodními
zeměděls tv í,
k a ta s t r o f a m i ,
l a v i n y,
v jednotliv ých
sesuv y
regionech
jako
jsou
půdy
a
odpov íd ají
z á p l a v y, skal.
špa tné
Rozdílné
s ta t i s t i c k é
počasí, v ýsledk y
četnosti
těchto
n e g a t i v n í c h u d á l o s t í a r e g i o n á l n í m c h a r a k t e r i s t i k á m . Ta k n a p ř . s t r a c h z e z e m ě t ř e s e n í j e v e v í c e p o d l a ž n í c h b u d o v á c h v h u s t ě z a s ta v ě n é m Vídně
prostoru
v alpský ch
větší
dale ko
reg ionech
je
než
da leko
ve
větší
zbytku strach
Rakouska, z lav in,
zatímco
pádu
skal a
s e s u v ů p ů d y. V s o u v i s l o s t i s o b a v a m i p ř e d t e c h n i c k ý m i k a ta s t r o f a m i d o m i n u j e strach
před
jaderně-en ergetických
nehodami
zařízení
(69,1
%),
následují doprav ní nehod y (41,2 %) a „chemické“ nehod y (39 ,7 %). Za z m í n k u s t o j í z j i š t ě n í , ž e n e j m l a d š í s k u p i n a d o ta z o v a n ý c h v e v ě k u 12 až
19
let,
z jev ně
„dův ěřující
techn ice“,
v ykazov ala
podobné
v ý s l e d k y j a k o s ta r š í g e n e r a c e . Výs ledk y
v obla sti
ak tiv ních
prev entiv ních
opa tření
se
da jí
rozdělit na dv ě skupin y opatření, a sice na opa tření proti kr im ináln í činnos ti a příprav u na krizov é situa ce. Více než 40 % obyv atels tv a předchází
kr im iná lnímu
ohrožení
v místě
b yd liště
i n s ta l a c í
bezpečnostních dv eří nebo oken (20,7 %), a larmů (8,6 %) , pořízen ím zbraní (6,4 %) a kamerov ým systé mem (3,4 %). Zbraně pro osobní ochranu jsou přev ážně prostředek m užů (10,1 % oproti 2,7 % u žen) . Zřete lně nad průměrem se nacházejí mlad í (15 %) a spolkov á země Štýrsko (10,3 %). Té m ě ř
polov ina
obyv ate lstv a
nečiní
žádná
opatřen í
k sebeochraně. Pod po jmem „kr izím odolná domácnost“ rozum í lidé především
„dům
v chráněném
prostoru“ ,
„bezpečné
obyd lí “
nebo
„ b e z p e č n ý p r o s t o r “ . Té m ě ř p o l o v i n a o b y v a t e l p o k l á d á z n a l o s t v ý z n a m u signá lu
s irén
za
dů lež itou,
asi
jedna
tře tina
pov ažuje
domácí
poradenstv í za dů lež ité. V otáz kách úč inných protipožárn ích opatření v priv átní s féře se řadí nouzov é sys tém y (has ic í pří stro je, h lás iče kouře ) před záchranné p r o s t ř e d k y. V p ř í p a d ě v y ž a d o v a n é p o m o c i b y v o l i l o 9 0 % o b y v a t e l
- 16 -
o k a m ž i t é v o l á n í p o ž á r n í k ů . V í c e j a k d v ě t ř e t i n y r e s p o n d e n t ů v ě d ě l y, jak
se
má
zraněný
nebo
osoba
v bezvědomí
správ ně
uložit. As i
polov ina b y b yla s chopna prov ádět oživ ov ání umělým dý cháním nebo m a s á ž í s r d c e a k a ž d ý p á t ý R a k u š a n u m í o b s l u h o v a t d e f i b r i l á t o r. Od
úřadů
o bezpečnostních v arov acím
očekáv ají in formačn ích
s ys tému
pro
případ y
občané s tředisc ích k a ta s t r o f .
prav idelné obcí Po
a
informa ce o
plošném
s ilně jší
policejn í
přítomnos ti v olá 29,9 % z ne jm ladší v ěkov é skupin y 12-19 let a 63 ,4 % n e j s ta r š í g e n e r a c e n a d 6 0 l e t . Obecně je pot řeba informac í v ysoká , 83,4 % do tázaných b y mě lo r a d š i v í c e i n f o r m a c í o e f e k t i v n í c h o p a t ř e n í c h c i v i l n í o c h r a n y. V š e c h n y dostupné in formační kanály jsou žá dané a v yužív ané a to s t ím, že mladí prefe rují e lek tron ická média a senioř i v yuž ív ají prak tick y jen k l a s i c k é s d ě l o v a c í a v y r o z u m í v a c í p r o s t ř e d k y. D e ta i l n í r o z b o r a n k e t y j e z v e ř e j n ě n n a p ř í s l u š n ý c h we b o v ý c h s t r á n k á c h R a k o u s k é h o s v a z u c i v i l n í o c h r a n y. ( Z Z i v i l s c h u t z A k t u e l l č . 1 / 2 0 0 7 z p r a c o v a l In g . B o h u m i l Š i l h á n e k )
- 17 -
Německo O R K Á N K YR I L L N A D E V R O P O U Ve dnech 18.-19. ledna 2007 se nad ev ropským kontinentem přehnala
v ichř ice
zaregis trov ána
o
s íle
pod
do
jménem
Ob yv atels tv o
Německa
nebezpečím
Německou
bylo
190
km/h,
která
(českou
K yr ill včasně
v Německu
b yla
obdobou před
v arov áno
meteoro log ickou
je
Cyril).
blížíc ím
s lužbou
se
(Deutschen
W etterdienst - DW D) a jin ým i kompe tentním i ú řady. Problema tikou působení klimat ický c h změn na obyv atels tv o a kritickou infras truk turou se plánov itě a delší dobu zabýv á, na základě dlouhodobých ochranu
prognóz
specialistů ,
výzkumných
obyv ate lstv a
a
poskytování
úřad
Spolkov ý při
pomoci
pro
katastrofách
(Bundesamt für Bev ölkerungs schutz und Katastrophenhilfe – dále jen „BBK“).
Prudké
v ichř ice
a
nás ledn é
výpadky
elek tr ického
proudu,
poruchy infras truk tur y a restr ik ce zásobov ání obyv atelstv a živ otně důlež itý m specia lis té
zbožím z Centra
jsou
výzvou
ochrany
k ochraně
kr itické
obyv ate ls tv a.
in fras truktur y
BBK
Proto těsně
spolupracu jí v dané sféře se Spolko v ým úřadem živ otního prostředí a jiným i ins titu cem i. Ještě několik dní před orkánem zříd il BBK ze specia lis tů úřadu a kompetentních pohotovost
pro
odborníků všechny
zemí síly
k
kr izov ý
štáb
zamezení
a
v yhlás il
katastrof,
a
zv láštn í
Společnou
ohlašov ací a v ysí lac í cent rálu stá tu a zemí ( Geme insame Me lde – und Lagezentrum v on Bund und Ländern – G MLZ) .
Přes tisk a méd ia b ylo
obyv atelstv o in formov áno o v lastní ch ochranných opatření ch a chov ání před v ichřic í, v jejím průběhu a po ní. G ML Z každou hodinu zí skáv ala a v yhodnocov ala informac i o situac i v zemích. V íce než 200 ohlášení bylo v yhodnoceno a v ysláno z 6 ohlašov en nejméně 150 adresátům a také v ys í lac ím cen trálá m Spo lkov ého min is ters tv a v nitra a zems kých min is terstev v nitra. Mimo to b yl na monitorov ání a řízení nebezpečné situace zapoje n i
německý
In f o r m a č n í
systém
pro
nouzová
opatření
(deutsche
N o t f a l l v o r s o r g e - In f o r m a t i o n s s y s t e m – d e N IS I I p l u s ) . J d e o n a p o j e n í
- 18 -
in formačn ího
geografic kého
při
managementu v ysí lac í
s ys t ému
nebezpečných
rozsáh lých
centrály
pro
spo lkov ých
rezortů
a
podporu s ituac ích
kr izov ého na
zemských
všechny
m in is terstev .
In f o r m a č n í s y s t é m d e N IS I I p l u s d i s p o n u j e s c h o p n o s t í p o d s t a t n é h o zdokonalov ání
mez ireg ionáln ího
zachycení
znázornění
a
s ituace ,
rov něž i dokumentac í průběhu nas azení. Dne 18 . ledna 2007 b ylo v 1 6 : 4 5 z a h á j e n o v y s í l á n í v d e N IS I I p l u s a t a k é a k t i v o v á n o s y s t é m o v é řízení s ituace. Dodatečně infor mačn í s ys tém v ytv ářel s ituačn í map y, zobrazující územ í ne jv íce ohrožené orkánem, dokumen tov al a uk láda l do situačního arch iv u v šechny důlež ité infor mace. In t e r n e t o v ý v eřejnost,
po
portál dohodě
www.den is .bund.de s DW D,
o
přípravě
in formov al k orkánu,
š iroko u
jeho
s íle ,
pov ětrnostní s ituac i, možném nebez pečí, o poruchách na e lek tr ickém v edení, doprav ě, padání stromů atd. v rubr ice „ Aktuá lní ohlá šení“ . Nadprůměrné množstv í ob yv atel (p řib ližně 1 600 denně) nav štív ilo interne tov é
stránky
BBK
s přípravou
v souv islos ti
k v ichř ic i
a
chov áním v je jím průběhu. V období od 17. do 19. ledna denně stoupl počet návštěvníků stránek na 2 718 osob. V průběhu orkánu a po něm b ylo n a pomoc obyv ate lstv u a pro zachov ání činnos ti infrastruk tur y ochrany
před
katastrofami,
5,5 tis.
osob
Techn ické
100
107 tis . pomocn íků
na sazeno kolem př ís lušníků
tis.
pomocné
služb y
požární
( TH W )
a
o chran y,
další
tis íce
pomocníků př i likv idac i nás ledků ž iv elní pohrom y. P ř i tom to neštěs tí přiš lo v Německu o živ ot nejméně 10 lid í.
Podle zpráv y německých
finančn ích spec ia listů napácha l orká n v celoev ropském rozsahu škod y v hodnotě 8 mld. EUR. Nás ledk y ka tastro fá lního ž iv lu jsou důkazem nezbytnosti klima tických
a
dů lež itos ti změn
na
výzkumu
a
ob yv ate ls tv o
řešení a
problémů
kr itic kou
působení
infras truk turu
v celosv ětov ém měřítku. (Z Bev ölkerungsschut z 1 /2007 zpraco v ala Mgr. Ija Beránkov á)
- 19 -
Německo U N IV E R Z I T N Í
S TU D IU M
PREVENCE
A
M A N A G E M E N TU
K A TA S T R O F Na
Bonnské
univ erzitě
úspěšně
zahájeno prevence
a
bylo
akreditované
v zimním
semestru
v zděláv ací
akademické
managementu
2006/2007
katastrof
s tudium
( Mas ters tudiengan g
K a t a s t r o p h e n v o r s o r g e – K a ta s t r o p h e n m a n a g e m e n t , d á l e j e n „ K a V o M a “ ) . Roční stud ium b ylo zahájeno za pod půrné kooperace v edení univ erzity a Spolkov ého úřadu pro ochranu obyv ate lstv a a posk ytov ání pomoci při katastrofách (BBK). Prevence průřezovým
katastrof
a
úkolem,
pro
Ta k
v edle
kompetence.
management jehož
řešení
katastrof jsou
jsou
k las ickým
nezb ytné
různorodé
vědomostí
odborných
a
zkušeností
z přírodních , inženýr ských a spo leče nských v ěd jsou nezbytné i další operativ ní v lastnos ti, a s ice: • analyt ic ká schopnos t zhodnocen í m imořádné situace, • rychlé a správ né kompeten tní rozho dov ání, • připrav enost
k posouzení
př ijetí
krátkodobých
a
d louhodobých
opatření, • schopnost
jednání
zprostředkování
a
přijetí
nálež itých
řešení
odpov ídajícími m ísty a institucem i. Za
účelem
kompetencí
se
zprostředkování
akadem ické
a
stud iu m
nácv iku KaVo Ma
těchto
opírá
o
zásadních klíčové
cíle
r e a l i z a c e „ C u l t u r e o f P r e v e n t i o n “ ID N D R D e k á d y ( M e z i n á r o d n í d e k á d a pro snižov ání nás ledků přírodních k atastro f v létech 1991-1999) a na n á s l e d n ý p r o g r a m O S N In t e r n a t i o n a l S t r a t e g y f o r D i s a s t e r R e d u c t i o n – ISDR ( Mez inárodní s trateg ie pro pr ev enci katas trof ). KaVo Ma nabí zí účastníkům
kurzu
možnost
v zděláv acího procesu.
získání
absolu tor ia
po
abso lv ov ání
Před ložený curr icu lum (v iz sch.) se sk ládá
z něko lika h lav ních témat, a to : •
základ y,
•
prohloubení v ědomostí,
•
specia lizace ,
•
akademická práce.
- 20 -
Studující
získávají
zkušenos ti,
p rohlubujíc í
je jich
odborné
v ědomosti a dalš í v ědomosti z násled ujících odborných ob las tí: •
klíčov ý koncept s tálé prev ence katas trof a managementu kata stro f,
•
technik y účas ti na ana lýze r iz ika ,
•
analýza ohro žení a zran itelnos ti,
•
základní zna los ti rámcov ého a zem sk ého plánov ání,
•
humanitárn í pomoc ,
•
mezinárodní práv o. Akademic ký v zděláv ací ku rz KaVo Ma se usku tečňuje ja k v rámc i
jednoročního prezenčního stud ia , tak i v dv ouročním dálkov ém studiu. Do
požadavku
zaměřující
se
dálkov ého zv láště
na
zahrnuje
v yučov ací
ma ter iál,
odborně-didaktické
směrn ice .
Bonnská
studia
se
univ erzita nabíz í v yu čov ací mater iá l a postup y rea lizace samostud ia na
své
internetov é
komunikac i
v yučov ací
s v yuču jícím i.
bázi
„e
Samos tu dium
Campus“, se
doplňu je
umožňující
i
prezenčními
akcemi, prov áděnými na univ erzitě v době v íkendu. V následu jících letech se v zděláv ací nab ídka rozš íří o ob las t v ědecké expertiz y a fundov aného vědeckého plánov ání. Studium je předev ším určeno pro p racující v e v eřejné správ ě, v organizacích ochran y p řed kata st rofam i a pos k ytov ání pomoc i př i katastrofách , zástupce organ izac í, zajiš tujíc ích bezpečnost a zá chranu na vodě a pro zájemce a podnikatelské sfér y z prům ys lu a i z jiných spřízněných oborů, za inte resov aných na zdokonalov ání kv alifikace v e své odbornosti. Podrobné info rmace o akadem ic kém studiu na un iv erzitě v Bonnu jsou uv eřejněn y na in ternetov ém portálu www.kav oma.de. (Z No tfa llv orsorge 1/2007 zpracov ala Mgr. Ija Beránkov á)
- 21 -
Svět P Ř E H L E D M I M O Ř Á D N Ý C H U D Á L O S T Í V E S V Ě T Ě Z A L IS T O P A D 2006 - LEDEN 2007 22. listopadu U S A, s t á t M a s s a c h u s e t t s , D a n v e r s Po v ýbuchu a následném požáru v tov árně na laky a barv y bylo zničeno něko lik admin is tra tiv ních a obytných budov . Zraněno 10 lidí. Ob yv atelé z ne jb ližš ích č tv rt í b yli ev akuov áni. 27. listopadu Stát Missour i Při požáru v ps ychia tr ické k lin ice za hynu lo 10 pacien tů a dalš ích 25 osob b ylo popá leno a př io tráv eno oxidem uhe lnatým. 28. listopadu Západní Sahara V oceáně se potop ila Kanárským
ostrovům.
loď s ilegá ln ím i m igranty, směřu jíc í ke
B ylo
na lez eno
13
těl
a
da lš ích
20
lidí
pohřešováno. Rusko, Čeljab inská obla st , Magn itog orsk Při požáru v Magn itogorském hutn ím kombinátě o p loše 1 t is . m2 a následném zří cení s třech y zah yn ulo 8 lid í a dalš ích 9 jich b ylo zraněno. Na likv idaci nás ledků m imo řádné situace b ylo nasazeno 480 specia lis tů a 20 kusů techn ik y. 30. listopadu Somálsko, Etiopie a Keňa V důs ledku
silný ch
lijáků
a
záplav
zahynu lo
v těchto
zemích
nejméně 114 lid í. Ko lem 500 t is . ob yv atel př iš lo o ob yd lí . Rw anda Při prudkém v zestupu úrov ně v ody po deštích v jedné z ře k byly zničen y des ítk y domů, zah ynu lo ne jméně 25 lid í a stov k y ob yv atel přiš ly o střechu nad h lav ou.
- 22 -
Filipíny Ta j f u n D u r i a n z a s á h l v e s n i c e p o d s o p k o u M a y o n . S i l n é d e š t ě způsobily sesuvy půdy a
záp lav y. Bahno pohřbilo něko lik v esn ic.
Zah ynulo ne jméně 520 lidí , v íce než tisíc osob je zraněno a 740 pohřešováno.
dalších
neuposlechnutím
Velké
ob yv atelstv a
obětí
množství opustit
své
se
domovy
v ysv ětlu je ve
zv láště
ohrožených ra jonech. 1. pros ince J AR E p i d e m i e A ID S d o s á h l a k a t a s t r o f á l n í h o r o z s a h u . B y l o s d ě l e n o , ž e během roku umíralo v JAR denně na tuto nemoc přib ližně 950 lid í a počet
A ID S
in fikov aných
(denně)
stoupl
o
1,4
tis .
osob.
Počet
nakažených dosáhl 5,4 m il. z ce lkov ého počtu 48 m il. ob yv atel země. 5. pros ince Vietnam Ta j f u n D u r i a n d o s á h l p o b ř e ž í z e m ě . Z a h y n u l o n e j m é n ě 2 6 l i d í a další ch 11 se pohřešu je . S tov ky ob yv ate l b yly zraněn y. Kole m 1 m il. lidí zůs talo bez p říb ytků. 7. pros ince Velká Británie, Londýn Silná
v ichř ice
zasáh la
několik
okresů
Londýna.
Bylo
značně
poškozeno nejméně 150 domů a zran ěno 6 lid í. 9. pros ince Angola Epidem ie cho ler y z h lav ního města L uandy se rozš íř ila na značné území s tátu . Od února je zareg istrov áno 62,3 tis . př ípadů onemocnění. Zemře lo k té době ne jméně 2,6 tis. o sob. Filipíny Úder tajfunu Durian způsob il záp lav y a sesuv y půd y. Zah ynulo kolem 6 osob . Zničen y tisíce domů. Rusko, Moskv a V důs ledku požáru v narko logic ké n emocnic i č . 17 zah ynu lo 45
- 23 -
osob a 8 jich b ylo hosp ita lizov áno. Záchranář i a hasič i ev akuov ali z b u d o v y p ř e s 2 0 0 l id í . N a l i k v id a c i p o ž á r u b y lo n a s a z e n o 9 1 s p e c i a l is tů . Kemerov ská oblas t Při
požáru
v ps ycho-narko log ickém
in ternátu
ve
městě
Ta jga
zahynu lo 9 lidí a da lší ch 16 b ylo hos pita lizov áno. 15. pros ince Vologodská ob las t, Vo logodský ra jon V důs ledku zásobování
silného
elektr ickou
větru energ ií
a
zřícení
23
obcí.
stromů Na
b ylo
likv idační
přerušeno práce
b ylo
nasazeno 75 spec ia listů . 16. pros ince Leningradská ob las t Živ lem byla poškozena
energetická síť , zásobující e lek troenergi í
8 rajonů oblas ti. Be z elek tř in y zůs ta lo 68 rozv odných stanic a obytné domy s 29 t is . ob yv atel. 18. pros ince Austrá lie Velké územ í jihov ýchodních s tátů Vik tor ie, Tasmán ie a Nov ý Jižn í W ales je zasaženo požárem . Zn ičeno nejméně 850 tis. ha lesn ích porostů. Shoře lo v íce než 30 domů. Na likv idac i požáru byly nasazen y 4 tis. has ičů . Ana logická s ituace i na západě kontinentu , zde b ylo požárem zasaženo pře s 12 tis . ha le s ů. Indonésie, o. Sumatra Při země třesen í o sí le 5,6 stupně Richterov y šká ly zah ynu lo 7 lidí a v íce než 100 jich b ylo zraněno. Poškozen y desítk y domů. Senegal V oceáně se přev rátila loď s v íce než 100 ilegá lním i m igranty. Po 10 dnech od neš těst í se r ybářům pod ařilo zachránit nejméně 20 lidí . 19. pros ince U S A, W a s h i n g t o n S i l n é s n ě h o v é b o u ř e p o š k o d i l y e l e k t r i c k é v e d e n í . 1 , 5 m i l . o b y v a te l
- 24 -
zůsta lo
bez
e lek troenergie
hospita lizov áno
se
a
te pla.
Více
než
symptom y o trav y ox idem
100
uhe lnatým
lidí po
b ylo
použ ití
přenosných ohřívačů. 21. pros ince Rusko, Čeljab insk Zajiš těn
konte jner
se
zdrojem
io nizačn ího
záření.
Utilizace
radioaktiv ního předmě tu se účas tnilo 19 spec ia listů . 22. pros ince Rusko, Perms ký kra j, Perms ký rajon V obc i Bereg Kam y b ylo na lezeno 30 padesátilitrov ých nádrží s ch lórem. 10 z nich bylo poškoze no. Ze zón y mimořádné situace okamžitě
evakuováno
150
obyv atel
obce.
Na
likv idac i
nás ledků
nebezpečné situace b ylo nasazeno 1 24 specia lis tů. Republika Bur ja tie , Sev erokav kazský ra jon Zaregis trov ány o třes y půd y o s íle 5 ,7 stupňů R ichterov y šká ly. Naštěstí bez lidských obětí a mater iá lních škod . 26. pros ince Čína, Da ljan Ve Žlu tém moři se potop ila sev erokorejská nák ladní loď s 25 člen y posádk y. Číns ké pobřežn í h líd c e se podař ilo zach ránit 8 lidí . 27. pros ince T c h a j - wa n Při zemět řesení o sí le do 7 stupňů Richterov y š kály zah ynu lo 7 osob a desí tk y b yly zraněn y. Ex istu jí i mater iá lní škod y. 28. pros ince Gruzie, Batumi Nebezpečí
ekolog ické
katastrofy
v yv ola l
rozsáhlý
únik
ropy
z ter miná lu v Černém moř i. B yly in sta lov ány norné zdi a prov áděny likv idačn í práce . Peru Silné deš tě způsob ily záp lav y v sev erov ýchodní části země . V íce
- 25 -
než 6 tis. ob yv atel zůs talo bez p řís tř eší. Velká Británie , h rabstv í Lancash ire Do oceánu se zřít il v rtu ln ík přeprav ují cí dě lník y z ropné p loš in y. Ze 7 o sob zah ynu lo 6 a jeden č lov ěk pohřešov án. Egypt Pokračuje ep izootie ptač í chř ipk y v 19 z 26 adminis tra tiv ních oblastí země . B yly z likv idov ány desítk y tisíc kusů domác ího ptac tv a. Zemře lo 9 lid í z 19 nakažený ch touto nemocí. 30. pros ince Vietnam Nová
epizootie
zdrav otnických
ptač í chř ipk y v ypu kla
opatření
bylo
z likv idov áno
na 10
jihu tis.
země. V rámci kusů
domácího
ptactv a. Se s ymptom y onemocnění hospita lizov áno 6 osob . Indonésie Při bouři se přev rátila a potop ila pře v ozní loď s 850 osobam i na palubě, s měřujíc í z jav ánského města Semarang na ostrov Ka limantan. Při záchranných prac ích b ylo na leze no 177 přeživ ších ces tu jíc ích a 66 těl. Osud y osta tních lidí jsou nezv ěstné. Španě lsko, Madr id Při
výbuchu
nastražené
nálože
(500
až
800
kg
v tr itolov ém
ekv iv alentu) v mikrobusu a následné m požáru byla zn ičena čt yřpa trov á budov a na parkov išti mez inárodníh o le tiště . 30 lid í b ylo zraněno. Pohřešují se 2 osoby. 1. ledna Indonésie Z radarů zm ize l Boeing 737-400 se 102 osobami na palubě, směřujíc í z os trov a Java na o. Sulawes i. Za něko lik dní byly v moř i nalezen y zb ytk y le tadla a těla ces tu jí cích. Rusko, Sara tov ská oblas t, Pugačev ský ra jon V důs ledku hav árie na magistrá lním ropov odu uniklo do okolí min imá lně 150 m3 rop y. Kon taminov áno kolem 5 ha půdy. Na likv idac i
- 26 -
hav árie b ylo nasazeno 119 spec ialis t ů. 2. ledna Sachalinská oblas t, Sev ero-Kur ilský r ajon 180 km na jihov ýchod od ostrov a Šiaškotan b yly zareg is trov ány otřes y půdy o síle 6 s tupňů R ichterov y šká ly. 4. ledna Republika Mordov ie, Iča lkov ský ra jon V předměstí
Saranska
byly
likv idov ány
3
kusy
dob ytka
z podezřením na onemocnění v ztek linou. Ve ter inárně bylo v yšetřeno v íce než 1 t is . ku sů dob yt ka. Velká Británie , B illingem Při
ún iku
hexameth ylend iaminu
v chem ickém
podniku
b ylo
popáleno 37 dě lníků , 15 z nich b ylo h ospita lizov áno. 9. ledna Kyrgyzstán V důs ledku zemětřesení o síle do 6 stupňů Richterov y škály b ylo v íce než 1,2 tis. budov
značně poškozeno. Zahynu la nejméně 1 osoba
a 4 da lší b yly hospita lizov ány. Brazílie, stá t R io de Jane iro Při s ilných dešt ích a sesuv ech půdy zahynulo nejméně 50 lidí a další ch 15 t is . ob yv ate l b ylo nuceno opustit sv é domov y. 10. ledna Ukrajina , K yjev Zjištěna
fakta
o
prodeji
rad io aktiv ního
dřeveného
uhlí
v supermarketech, v yrobeného a ba leného v zóně Černobylského J EZ . Prov áděna nezbytná opatření . Indie , A llahabád Došlo ke zř ícení oprav ov ané čtyřpa trov é budov y. V yproštěno a hospita lizov áno 10 dělníků . Pod su tinam i zů stáv alo v té době ještě kolem 100 lidí.
- 27 -
12. ledna Norsko, Bergen V Sev erním moř i v blízkos ti pobřež í narazila na s kály a ro zlom ila se k yperská nák ladní loď . Ce lá pos ádka (25 osob) b yla zachráněna. Do moře uniklo nejméně 300 t motor ov é naft y. Prov áděna opatření na zamezení eko log ické katas tro fy a da lšího ún iku pa liv a. Indonésie, o. Sang iche V důs ledku s ilných lijáků a sesuv u půdy zah ynu lo 16 osob, 14 dalších pohřešov áno, b ylo zničeno k olem 60 v esnický ch domů . 13. ledna Rusko, Chabarov ský kra j, Komso molsk na Amure Na likv idac i požáru v podniku na zpr acov ání ropy b ylo nasazeno 138 specia lis tů. Sachalinská oblas t, J ižno- Kur ilský ra jon 120 km na v ýchod od ostrov a Simušir byly zaregistrov ány otřes y půdy o s íle 12 stupňů R ich terov y šká ly. 15. ledna Kalin ingradská ob las t V důs ledku
s ilného
větru
(25-30
m/s)
byly
poškozeny
dráty
elektr ického v edení v e značném rozsahu, poškozeno 150 trafostanic a tím přerušeno zásobov ání elek tr ickou energií 48 obcí (8 156 obyv ate l) . Na likv idac i nás ledků ž iv eln í pohrom y b ylo nasazeno 299 spec ia listů . Austrá lie , stá t V ik tor ie Pokračují
lesn í
požáry.
Shoře lo
více
než
1
mil.
ha
lesních
porostů a několik des ítek domů. V íc e než 200 tis . osob bez e lektrické energie. Malajsie V důs ledku
s ilných
lijá ků
a
násled ných
záplav
bylo
z ob lasti
nebezpečí ev akuov áno v íce než 90 t is. ob yv ate l. Arge ntina, prov inc ie Tukuman K o le m 1 tis . l id í p ř iš lo o p ř ís tř e š í v d ů s le d k u s iln ý c h d e š ť ů a z á p lav .
- 28 -
16. ledna Japonsk o, prefek tura MIya zak i Při ep idem ii ptač í chř ipk y zah ynu ly 4 tis. slep ic a da lš ích 12 tis. kusů b ylo likv idov áno v rámci v eter inárních opatřen í. V dané ob last i v yhlášena karanténa. 19. ledna Evropa Ev ropské stát y zasáh l hur ikán Kir ill ( Cyr il) . Zah ynulo nejméně 34 lidí a desítk y dalších b yly zraněn y. Zaregis trov ány značné mater iá ln í škody. 21. ledna Velká Británie , h rabstv í Dev onshir V moři
prováděny
operace
pro
záchranu
konte jnerov é
lod i
s nák ladem tox ic kých chem iká lií, k te rá se v důsledku bouře dosta la na mělč inu. Do mo ře un ik lo značné mno žstv í pa liv a. Rusko, Vo logodská ob las t V důs ledku
silného
větru
a
množství
mokrého
sněhu
bylo
přerušeno zásobov ání elektr ickou energií 106 obcí (3 800 lidí) a poškozeno 338 trafostanic. 23. ledna Německo, Š lesv ic ko-Holštýns ko Vykole jilo
11
c is teren
nákladn ího
v laku,
přeprav ujíc ího
chemiká lie. Př i hav árii un ik la část ch emick ých lá tek do okolí. Angola, Luanda Silné deště , záp lav y a sesuv y půd y z apříč inily smr t m inimálně 34 osob. Tisíce lidí b yly nucen y se ev akuov at. Rusko, Nov gorodská oblas t V důs ledku cyk lonu přerušeno zásobov ání elektrickou energií 8 rajonů oblas t i, 701 obcí (35 112 lidí). Na obnov ov acích pracích b ylo nasazeno v íce než 700 spec ialistů .
- 29 -
Orenburgská ob las t, Asekeev ský rajo n Vykole jilo
36
vagonů
nákladního
v laku
na
trase
K ineľ-U fa.
Z poškozený ch c isteren un ik lo do o kolí př ibližně 1 ,5tis . m 3 mazu tu. Značně poškozen železniční násep. Na likv idačn í práce bylo nasazeno 184 specia lis tů. (Z Graždanska ja zašč ita 1-2/2007 zp racov ala Mgr. Ija Beránkov á)
- 30 -
M O N I TO R Z A H R A N I Č N Í H O O D B O R N É H O T I S K U Náklad:
140 v ýtis ků
Vydáv á v ědeckoinformační pracov iš t ě IOO , Lázně Bohdaneč R e d a k č n í r a d a : In g . B o h u m i l Š i l h á n e k M g r. I j a B e r á n k o v á Jitka Výtvarová
