MONITOR z a hr a ni č n í h o o db o r né h o t i s k u
Ročník 13
Číslo 4
IN S T I T U T O C H R A N Y O B Y VAT E L S T VA LÁZNĚ BOHDANEČ
2007
-2-
O B S A H Německo
s t r. 1. Nov á organizace ř ídíc í struk tur y ochrany ob yv atels tv a
3
Slovensko
2. Nov á ústřední s truk tura ochran y ob yv atels tv a
5
Polsko
3. Jak dá l s c iv ilní obranou
7
Polsko
4 . Sp o l u p r á c e m e z i c i v i l n í a v o j e n s k o u s f é r o u
9
Švýcarsko
5. Zánik a v zn ik Sv azu civ iln í o chran y
11
Evropa
6. Civ ilní ochrana v Ev ropské unii v dalším období
13
Rusko
7. Ruský EMERCOM – rekordman v počtu zásahů
15
Německo
8. Ochrana kr itické infras truk tur y
18
Svět
9. Přehled mimořádných udá los tí v e sv ětě za červen - srpen 2007
21
-3-
Německo NOVÁ
ŘÍDÍCÍ
ORGANIZACE
S TR U K T U R Y
OCHRANY
O B Y VAT E L S T VA Za ochranu
účele m
zvýšení
obyv atels tv a
efe ktiv ity
a
pomoc
č inn osti
při
úřadu
pro
(Bundesamt
für
Sp o l k o v é h o
k a ta s t r o f á c h
B e v ö l k e r u n g s s c h u t z u n d K a ta s t r o p h e n h i l f e – B B K , d á l e j e n „ Ú ř a d “ ) byla dnem 1. září 2007 prov edena jeho reorganizace, v rámc i níž b yla v ytv ořena 4 rozhodu jíc í oddělení , dále č leněná na re ferát y a střed iska . Pracov ní náplň nov ě v ytv ořených odd ělení je nás ledujíc í: Oddělení I
- Krizový management
Referát I.1
- základ y kr izov ého managementu
Referát I.2
- společné v yrozumív ací a styčné s tř edisko s tátu a zemí (G ML Z)
Referát I.3
- v arov ání obyv ate ls tv a
Referát I.4
- německý informačn í s ystém pro nou zov á opatření (deNIS)
Referát I.5
- ps ychosoc iá lní nouzov é služb y
Oddělení II
- Nouzov á opatření, kr itická in frastruktura
Referát II.1
- základní
zá lež itosti
ochrany
obyv atels tv a,
management r iz ika , nouzov á opatřen í Referát II.2
- práv ní zálež ito st i ochran y ob yv atels t v a, dobrov olná služba , je jí v ykonav atelé
Referát II.3
- základní zá lež itosti kr itické in frastru ktur y
Referát II.4
- k a ta s t r
ohrožení,
koncepty
ochrany
kr itické
s ta v e b n ě - t e c h n i c k á
opatřen í
infrastru ktur y Referát II.5
- zásobování
vodou,
v rámci ochran y kr itic ké infrastru ktur y Referát II.6
- infor mace pro ob yv atels tv o, t isk , v eřejné práce
Oddělení III
- Výzkum a te chnika , zdrav otní ochran a obyv ate ls tv a
Referát III.1
- výzkum,
ochranná
kom ise ,
odborné
in formace,
ochrana kulturních hodnot Referát III.2
- technická ochrana proti CBRN látká m , sebeochrana
Referát III.3
- ochrana zdrav í ob yv atelstv a
Referát III.4
- m e d i c í n a k a ta s t r o f , s v é p o m o c
Referát III.5
- ochrana
zdraví
před
nebezpečím
látek
CBRN,
-4-
hyg ien ickoep idemický management Referát III.6
- hospodářské
zálež itos ti
ochrany
obyv ate ls tv a,
technika a nákupy Oddělení IV
- Vzděláv ání v civ ilní ochraně, Akademie kr izov ého managementu,
nouzového
plánování
a
civ iln í
ochrany (AKNZ) St ř e d i s k o I V. 1
- základní zá lež itos ti v zděláv ání v civ ilní ochraně, koordinace sem inářů a adm in is trace
St ř e d i s k o I V. 2
- v zděláv ání
v civ ilní
ochraně
pro
řídící
slo žk y
o c h r a n y p r o t i k a ta s t r o f á m St ř e d i s k o I V. 3
- národní
a
mezinárodní
kr izov ý
management,
civ ilně-v ojenská spo lupráce St ř e d i s k o I V. 4
vědecké
- speciá lní
d isc ip lín y
v ochraně
obyv atelstv a St ř e d i s k o I V. 5
- rezortní
a
cv ičen í
mez is tátn í
managementu,
řízení
stra tegic ké
kr izov ého v zděláv ání,
plánov ání nouzov ých opatřen í V če le Úřadu zůstáv ají i nadá le prezident a v iceprez iden t, jím ž jsou
podřízeny
kr izov ý
štáb
jako
flex ib ilní
struktura,
aktiv ov aná
v konkrétních p řípadech , a prez id iá lní kance lář, jejíž náp lní práce je podpora řízen í, mez inárodní zá lež ito sti a kontro ln í č innos t. ( Z B e v ö l k e r u n g s s c h u t z 4 / 2 0 0 7 z p r a c o v a l In g . B o h u m i l Š i l h á n e k )
-5-
Slovensko N O V Á Ú S T Ř E D N Í S TR U K T U R A O C H R A N Y O B Y VAT E L S T VA V souv is los ti
změnami
se
organizační
struktury
Min iste rstv a
v nitra S lov enské republik y (dá le jen „Min is ters tv o“) byla dnem 1. zář í 2007
v ytv ořena
managementu
sekce
Min is terstv a
(dále
Min is terstv a
pro
integrov aný
z úřadu
civ iln í
krizov ého jen
z úřadu
a
managementu
a
ochrany
odborným
útvarem
Sekce
je
řízení,
c iv ilní
ochranu
s ys tém,
hospodářskou
kr izov ého
civ iln í
„Sekce“).
kr izov é
záchranný
ochrany
ob yv atels tv a,
mobilizac i,
c iv iln í
nouzov é plánov ání, ochranu kr itické in fras truktur y, správ u mater iá lu civ iln í ochran y a human itá rní pomoc. Sekce je tv ořena čt yřm i odbor y, dv ěma zařízením i Min is terstv a, zřízeným i p ro p lnění úko lů Sek ce v e stanov ených oblastech č innosti, a jednou organ izací Min is terstv a, danou do podřízenos ti Sekce. Organiza ční odbor tv oří: •
organizační oddělen í,
•
oddělení mez inárodní spolupráce a financov ání,
•
oddělení in formačn ích s ystémů kr izo v ého managementu. Odbor kr izov ého managementu tv oří:
•
oddělení kr izov ého řízen í,
•
oddělení kr izov ého plánov ání hospodářské mob ilizace,
•
oddělení in tegrov aného záchranného systému a v ýkonu s lužb y. Odbor c iv ilní ochran y ob yv atels tv a tv oří:
•
oddělení och ran y a příprav y ob yv ate lstv a,
•
oddělení v yrozumění , v arov ání a spojení,
•
oddělení
ochrany
kr itické
infra stru ktur y
a
c iv ilního
nouzového
plánov ání. Od b o r s p r á v y m a te r iá lu c iv i ln í o c h r a n y a h u m a n i tá r n í p o m o c i tv o ř í: •
oddělení správ y mater iá lu civ iln í o chrany,
•
o d d ě le n í h u m a n i tá r n í p o m o c i , k t e r é z a h r n u je c e lk e m 7 h u m a n itá r n íc h z á k la d e n c iv i ln í o c h r a n y , d i s lo k o v a n ý c h n a c e lé m ú z e m í S lo v e n s k a .
-6-
Mez i zař ízen í Ministers tv a, zř ízená k p lnění úko lů Sekce , patř í Ú s t ř e d n í s k l a d M i n i s t e r s t v a v To p o ľ č i a n k á c h a V z d ě l á v a c í a t e c h n i c k ý ústav
krizov ého managementu a civ ilní ochran y S lov enská Ľupča,
který
zahrnu je
m imo
jiné
4
střediska
v zděláv ání
a
přípravy
a
3
kontro lní chem ické labora toře, d is lok ov ané na celém územ í S lov enska. Do podřízenosti Sekce je daná Horská záchranná slu žba jako organizace Min ister stv a, zř ízená zák onem č. 544/2002 Z.z ., v e znění pozdějších předpisů . Horskou služb u tv oří organizační oddělen í a 6 oblastn ích střed isek , zahrnujíc ích v ymezená území, na nichž v ykonáv á Horská záchranná slu žba záchrannou č innost.
generální ředitel sekce krizov ého managementu a civ ilní ochran y
organizační odbor
odbor krizov ého managementu
odbor civ ilní ochrany obyv atelstv a
odbor správ y materiá lu CO a humanitární pomoci
organizační oddělení
oddělení krizov ého řízení
oddělení ochrany a příprav y obyv atelstv a
oddělení správ y materiá lu CO
oddělení mezinárodní spolupráce a financov ání
oddělení krizov ého plánov ání hospodářské mobilizace
oddělení v yrozumění, v arov ání a spojení
oddělení humanitární pomoci
oddělení informačních sys témů krizov ého managementu
oddělení integrov aného záchranného sys tému a v ýkonu služby
oddělení ochrany kritické infras truktur y a civ ilního nouzov ého plánov ání
Struktura Sekce ( Z C i v i l n á o c h r a n a 6 / 2 0 0 7 z p r a c o v a l In g . B o h u m i l Š i l h á n e k )
-7-
Polsko J A K D Á L S C IV I L N Í O B R A N O U V Po lsku je pro opa tření , v edoucí k záchraně ž iv otů ob yv ate l a je jich
maje tku,
v yp lýv ajíc ích
z Dodatkových
protokolů
I
a
II
k Ženev ským úm luv ám z roku 1949 zaužív aný pojem civilní obrana (Oborona
c ywilna)
a
zahrnu je
s tejný
okruh
prob lematik y
jako
v Ev ropské unii použ ív aný pojem c iv ilní ochrana. Přije tím zákona o kr izov ém řízen í se zav ršil trend "trans formace" civ iln í obrany pouze na krizov é říze ní, t j. na ochranu obyv atelstv a a jeho ma jetku před př írodním i a an tr opogenními negativ ním i událos tm i v elkého
rozsahu
době
v mírové
a
ochrana
ob yv atels tv a
před
n e b e z p e č í m v d o b ě v á l k y, v e s m y s l u m e z i n á r o d n í h o h u m a n i t á r n í h o p r á v a , d e f a c t o j a k o b y p ř e s ta l a e x i s t o v a t . Te n t o t r e n d b y l n a s t o l e n p o č á t k e m d e v a d e s á t ý c h l e t m i n u l é h o sto letí, kd y v souv is los ti se změno u bezpečnostně-politické s ituace v E v r o p ě a s p ř e c h o d e m n a t r ž n í h o s p o d á ř s t v í v e s t á t e c h t z v. b ý v a l é h o s o v ě ts k é h o b l o k u b y l y i n s t i t u c e a o r g á n y c i v i l n í o b r a n y p ř e j m e n o v á n y na
buňky
řízení,
kr izov ého
bez
legis lativ ního
zakotvení
je jich
organizace a působnosti v četně nevhodně prov edené změny na funkci N á č e l n í k a c i v i l n í o b r a n y s t á t u , k t e r ý m s e s ta l h l a v n í v e l i t e l St á t n í p o ž á r n í o c h r a n y ; ta t o z m ě n a b y l a n a š t ě s t í v r o c e 2 0 0 6 z r u š e n a a b y l a o p ě t v y t v o ř e n a s a m o s ta t n á f u n k c e N á č e l n í k a c i v i l n í o b r a n y s t á t u n a ú r o v n i n á m ě s t k a m i n i s t r a v n i t r a a s t á t n í s p r á v y. V rámci
probíhající
společens ké
a
zejména
ekonomické
transfor mace v dev adesátých letech, předev ším v důsledku priv atizace státn ích podn iků, k teré tv ořily organ izačn í a mater iá lní zák lad c iv iln í o b r a n y, s e j e j í v ý z n a m p o d s ta t n ě s n í ž i l . I s t á t n í o r g á n y v t é d o b ě pov ažov aly opatřen í civ iln í ochran y za překonaný relik t minu los ti, aniž si
uv ědomov ali
je jí
skutečné
cíle
a
oprávněnost
její
ex is tence
i
v nových podmínkách. Pro efek tiv ní ex is tenci c iv ilní obran y v současných podm ínkách je
nejlepš ím
řešením
př ijetí
s a m o s ta t n é h o
zákona,
který
by řešil
-8-
p r o b l e m a t i k u c i v i l n í o b r a n y p ř e d e v š í m v e v z ta h u k s o u č a s n é m u z á k o n u o
krizov ém
řízení
a
k da lším
zákonům,
týka jícím
se
ze jména
v y h l a š o v á n í v á l e č n é h o s ta v u . L e g i s l a t i v n í p o d k l a d y p r o č i n n o s t c i v i l n í o b r a n y s i c e d e i u r e e x i s t u j í , j s o u a l e z a s ta r a l é , s o u č a s n é s i t u a c i neodpov ídající a v prax i nerea lizov atelné. P o s l e d n í n á v r h s a m o s ta t n é h o z á k o n a o c i v i l n í o b r a n ě v j e h o parlamen tem schv álené v erzi v etov al v posledním roce sv ého druhého mandátu preziden t A lexandr K wasn ie wsk i s tím , že v náší do práv ního řádu prv ky nesluč ite lné s po lskou le gis lativ ou. Jakýko li da lš í „pokus“ o předložen í
nového
náv rhu
to h o t o
zákona
se,
v zhledem
k v n i t r o p o l i t i c k é s i t u a c i , n e d o s ta l d o s ta d i a h l a s o v á n í v p a r l a m e n t u . Podle názoru expertů m imo po litic ké stran y b ylo b y i v současn é d o b ě n e j l e p š í m ř e š e n í m p ř i j e t í s a m o s ta t n é h o a k o m p l e x n í h o z á k o n a , který b y ře šil ochranu ob yv ate ls tv a a jeho ma jetku v e v álce. ( Z P r z e g l a d Ob o r o n y C y w i l n e j 11 / 2 0 0 7 z p r a c o v a l In g . B o h u m i l Š i l h á n e k )
-9-
Polsko SPOLUPRÁCE MEZ I C IV ILNÍ A V OJE NSKOU S FÉROU Armáda
jako
spolupracov ala
z prvků
jeden
více
či
méně
bezpečnosti
v šeobecné
s c iv ilním
sektorem
ta k é
vždy
v oblas ti
z v l á d á n í v e l k ý c h p ř í r o d n í c h a t e c h n o g e n n í c h k a ta s t r o f z e j m é n a v e f á z i o b n o v y a u v e d e n í d o p ů v o d n í h o s ta v u , t e d y v e f á z i s p í š e r e p r e s i v n í . Sp o l u p r á c e o z b r o j e n ý c h s l o ž e k s c i v i l n í m i o r g á n y v e ř e j n é s p r á v y není
nic
nového
a
sv ětě,
ve
především
Ev ropě
v západní
ta t o
s p o l u p r á c e e x i s t o v a l a j i ž o d v z n i k u N ATO , b y l a a j e o r g a n i z o v á n a k tomu v ytv ořenými pev nými strukturami, je jichž úko lem v minu los ti zabezpečit
bylo
v člensk ých
zemích
podporu
civ ilního
sektoru
v o j e n s k é č á s t i N ATO p ř i p r o v á d ě n í j e h o v o j e n s k ý c h o p e r a c í . P o r o c e 1 9 9 0 s e z m ě n o u s t r a t e g i c k é k o n c e p c e N ATO d o s ta l a ta t o spolupráce v yv áženou podobu s t ím, že důraz byl po ložen na negat iv ní v době
události v yžaduje
míru
a
do
v jednotliv ých
oblas ti
zemích
prevence
těchto
p ř í s t u p y,
nové
udá los tí.
formy
a
To
metody
spolupráce v ojens kého a civ iln ího se ktoru. Nov ý způsob spolupráce v ystupuje do popředí nejen v Polsku, a l e i d a l š í c h s t á t e c h t z v. v ý c h o d n í h o b l o k u , k d e d ř í v e b y l a e x i s t e n c e a činnos t
armády
uzavřenou
v ysoce
oblastí
bez
větších
k o n ta k t ů
s v e ř e j n o u s p r á v o u , m é d i i , o b č a n s k o u k o n t r o l o u a td . V prax i nen í an i dnes , jak b y se zdálo, optimá lní spo lupráce a r m á d y a c i v i l n í c h s l o ž e k j e d n o d u c h á . To v y p l ý v á z e s k u t e č n o s t i , ž e armáda je a v ždy bude urč itý uzav ře ný, hiera rch ický s ystém , fungu jící na
základě
s tr ik tní
podřízenosti
a
nadřízenosti,
tedy
re lativ ně
jednodušeji i v mírov ém období, než nejlépe fungujíc í s ystém v eřejné správ y se š irokou účastí p riv átn ího s ektoru. Nejv íce
v ystupu je
popředí
do
sp olupráce
v rámci
kr izov ého
řízení, které má v současné době o poru v nedáv no přijaté m zákoně , k t e r ý ta k é u r č i t ý m z p ů s o b e m r e a g u j e n a s o u č a s n á n o v o d o b á r i z i k a a hrozby
z n ich
v yp lýv ajíc í
–
terorizmus,
pro lifera ce
nebezpečných
- 10 -
l á t e k , m a s o v á i l e g á l n í m i g r a c e a td . V současnos ti se ob jev ují názor y ně kterých e xpertů , v ola jíc í po nutnosti
v ypracov ání
ta k o v ý t o
spo lečně
doktríny
dohodnutý
c iv ilně-v ojenské a
z právního
spolupráce .
hled iska
Te p r v e
jednoznačně
s ta n o v e n ý d o k u m e n t b y u m o ž n i l k o m p a t i b i l n í č i n n o s t o r g a n i z a č n í c h struk tur a v zájemné sladění č innosti v oblas ti prev ence, materiá lnětechnického zabezpečení a př íprav y personálu v ojenského a c iv ilního sektoru. Některé h las y dokonce v olají po v ymezení té to spoluprá ce zákonem. Obecným trendem je, a to ne jenom v Polsku , že ozbro jené síly v e v z ta h u k e s p o l e č n o s t i v y c h á z e j í z i z o l a c e a j e j i c h s p o l u p r á c e s c i v i l n í sférou se bude v souv is losti se v še mi negativ ními stránkam i pos tupné globaliza ce
nadále
prohlubov at,
čemuž
se
nev yhnou
ani
polské
o z b r o j e n é s í l y. ( Z P r z e g la d Ob o r o n y C y wi l n e j 1 0 /2 0 0 7 z p r a c o v a l In g . B o h u m i l Š i lh á n e k )
- 11 -
Švýcarsko Z Á N IK A V Z N I K S VA Z U C I V IL N Í O C H R A N Y V důs ledku změn y něk terých zákonů , zejména spo lkov ého zákona o ochraně obyv atels tv a a civ iln í och raně, in ic iov aného minis ters tv em hospodářstv í, b yl nucen ukonč it v r oce 2007 sv oji činnos t Šv ýcarsk ý s v a z c i v i l n í o c h r a n y ( S c h we i z e r i s c h e Z i v i l s c h u t z v e r b a n d – S Z S V, d á l e jen „Sv az“), a to v důsledku ukonč eného financov ání jeho činnos ti státem . Pro tože se jedná o co do počtu členů v elkou, v liv nou a z h ledis ka úkolů dů lež itou organ izac i v oblas t i ochran y ob yv atels tv a, v yv olal ten to k rok roz sáhlou a na šv ýcarské poměr y bouř liv ou reakci. Z tohoto švýcarských
důvodu
započal
Sv az
organ izací
c iv ilní
okamžitě
ochrany
jednání
( Ve r b a n d
se
Svazem
Sch we izer is che
Ziv ilschutzorgan iza tionen – VSZSO) o sloučení do jedné společné organizace.
Svaz
švýcarských
organizace
c iv ilní
ochrany
org anizac í v obcích
c iv iln í
a
ochrany
v elkých
sdružu je
hospodářských
o b j e k t e c h , k t e r é ta m m u s í e x i s t o v a t n a z á k l a d ě z á k o n a . N o v ě v z n i k l á organizace má ste jný název jako ro zpuštěný Sv az a přebírá v šechny úkoly obou předchozích sv azů jako je jich nás tupn ická o rganizace . Předsednic tv o nov ého sv azu se sešlo již v ří jnu roku 2007 pod v e d e n í m s v é h o p r e z i d e n ta , s p o l k o v é h o r a d y W a l t e r a D o n z é n a s v o j í prv ní schůzi, na ní ž se jeho č lenov é v yjadřov ali k něk terým ak tuá lním otázkám, v yp lýv ají cím předev ším z připrav ov ané změny č lánku č . 27 spolkov ého zákona o ochraně obyv at els tv a a civ ilní ochraně, který se týká
pov olání
přírodních
a
osob
pov inných
antropogenních
slu žbou k a ta s t r o f ;
v civ iln í toto
ochraně
v případě
pov oláv ání,
které
je
poměrně široké , má bý t redukov áno a to z dův odů úspory finančních prostředků, hrazeny
neboť
státem,
veškeré
e v.
nák lad y
k a n t o n y.
s touto
Redukcí
č inností
tohoto
spo jené
s ys tému
se
jsou
značně
zkompliku je ze jména reak ce obcí na v zniklé nega tiv ní s ituace, ať již m a j í p ů v o d p ř í r o d n í n e b o t e c h n o g e n n í a p r o t o v y v o l á v á o d p o r s ta r o s t ů , zejména v hors kých kantonech. Pro
nezb ytnou
adm in istrativ ní
č in nost
nového
svazu
nabídl
m a t e r i á l n í a f i n a n č n í p o m o c Sp o l k o v ý ú ř a d p r o o c h r a n u o b y v a t e l s t v a
- 12 -
( B u n d e s a m t f ü r B e v ö l k e r u n g s s c h u t z – B A B S ) a ta k é p ř i s l í b i l p o d í l e t s e za určitých podm ínek na nov ě v ydáv aném sv azov ém časopise; dosud v ydáv aný
sv azov ý
časopis
Action
v yšel
číslem
6
v roce
2007
n a p o s l e d y. P ř e d s e d n i c t v o n o v é h o s v a z u s e ta k é m i m o j i n é z a b ý v a l o n á b o r e m nov ých členů v kantonech , proto že také kantoná lní organ izace Sv azu byly nucen y ukonč it z v ýše uv edených dův odů sv oji činnos t. Za
nejdů lež itě jš í
ob last
č innosti
v současné
době
považuje
předsednictv o oblast komun ikace s v eřejností a posílen í lob is tické č i n n o s t i v p a r l a m e n t u a v m é d i í c h s c í l e m p r e z e n ta c e c i v i l n í o c h r a n y v t i s k u , r o z h l a s e a t e l e v i z i a r o z š í ř e n í p r e z e n ta c e s v é č i n n o s t i n a interne tu. Celošv ýcarský
sem inář
nového
svazu,
zaměřený
na
otázk y
p e r s o n á l n í p r á c e , j e p l á n o v á n n a k o n e c d u b n a 2 0 0 8 v e Sp o l k o v é m v ý c v i k o v é m s t ř e d i s k u c i v i l n í o c h r a n y S c h wa r z e n b u r g . (Z Ac tion 6/2007 zpracov al Ing. Bohu mil Š ilhánek)
- 13 -
Evropa C I V IL N Í O C H R A N A V E V R O P S K É U N I I V D A L Š Í M O B D O B Í Rada Ev ropské unie sv ým Rozhodnutím z února 2007 zř ídila finančn í
nástroj
pro
c iv iln í
ochranu
na
období
2007-2013,
jehož
sm ys lem je podpora a doplnění ús ilí členský ch s tátů chránit předev ším o b y v a t e l s t v o , a l e ta k é ž i v o t n í p r o s t ř e d í a m a j e t e k v č e t n ě k u l t u r n í h o dědictv í
v př ípadě č inů
teror istických ekolog ických
přírodních
hav árií
a a
nebo
antropogenních
technolo gický ch, ta k é
podpora
pohrom,
radio log ický ch
zesílené
nebo
spolupráce
mezi
č l e n s k ý m i s t á t y v o b l a s t i c i v i l n í o c h r a n y. Sv ým rozhodnutím z lis topadu 2007 Rada Ev ropské unie uv edla d o ž i v o ta n o v ý k o m u n i t á r n í p r o g r a m – M e c h a n i z m u s s p o l e č e n s t v í n a podporu zesílené spo lupráce při as is tenčních zásaz ích v oblas ti c iv iln í o c h r a n y s p l a t n o s t í n a l é ta 2 0 0 7 - 2 0 1 3 ( d ř í v e A k č n í p r o g r a m ) . O b a dokumenty v civ ilní
společně
ochraně
v ytv ářejí
v Evropě
a
nový
právní
zaváděním
rámec řady
pro
spoluprác i
nových
č inností
p ř e d s ta v u j í h l a v n í k r o k v p ř e d . Hlav ní změn y oproti
m inulos ti,
které
obsahuje
nový
finanční
nástro j, spoč ív ají předev ším v e skutečnosti, že Ev ropská kom ise (dále jen „Kom ise“) může financov at přeprav u pomoci zemím, pos tiženým n ě j a k o u p o h r o m o u . Z k u š e n o s t i z m i n u l o s t i u k á z a l y, ž e č l e n s k é s t á t y často nabízejí zejména mater iá lní p omoc, a le na je jí transport nemají p ř í s l u š n é k a p a c i t y, p ř e d e v š í m l e t e c k é . N y n í m ů ž e č l e n s k ý s t á t p o ž á d a t o finanční pomoc na přeprav u, Komise uhradí 100 % nákladů předem s tím,
že
pomáhající
stát
musí
do
půl
roku
refundovat
50
%
prostředků, posk ytnutý ch komis í. Jedná se tedy o sdílení nák ladů členský m i
státy
a
Kom isí.
Nov ink ou
je
ta k é
možnost
financov ání
p r e v e n t i v n í c h p r o j e k t ů K o m i s í a t o p ř e d e v š í m ta k o v ý c h , k t e r é z a h r n u j í připrav enost a reakci a k teré v edou k prev entiv ním strateg iím , k teré v yžadují v ětšinou jen m in imá lní nák lady oprot i nák ladům , v yna loženým n a u v e d e n í d o p ů v o d n í h o s ta v u p o k a ta s t r o f ě . Ta k é n o v ý k o m u n i t á r n í p r o g r a m z a v á d í n ě k t e r é n o v é p ř í s t u p y. Především
rozšiřuje
ob las ti
možných
interv encí,
které
byly
dříve
- 14 -
omezeny pouze na přírodní pohrom y a technologic ké hav árie, a to na teror istické č in y a změn y k lima tu, co ž jsou v současné době v ýznamné f a k t o r y, o v l i v ň u j í c í g l o b á l n í b e z p e č n o s t . Hlav ní inov ací v rámc i nov ého kom unitárn ího programu je a le p ř e d e v š í m k o n c e p c e t z v. m o d u l ů c i v i l n í o c h r a n y , c o ž j s o u p ř e d e v š í m m a t e r i á l n í p r o s t ř e d k y, k t e r é m o h o u b ý t a k t i v o v á n y v e s p e c i f i c k ý c h podmínkách pro spec iáln í úče ly a m ají tv oř it jádro ma ter iáln í ka pac ity rychlé reakce ze stran y Ev ropské unie. V prv ní fáz i se předpokládá v ytv oření 13 různ ých t ypů modu lů specif ick y zaměřených např. na h a š e n í p o ž á r ů z e v z d u c h u , p á t r á n í a z á c h r a n u v m ě s ts k é z á s ta v b ě , z d r a v o t n i c k o u p o m o c v č e t n ě e v a k u a c e , n o u z o v é ú k r y t y, d e t e k c i l á t e k CBRN a další. (Z Cr is is Response Journal 4.1 /2007 zpracov ala J itka Vý tv arov á)
- 15 -
Rusko R U S K Ý E M E R C O M – R E K O R D M A N V P O Č TU Z Á S A H Ů V pros inc i roku 1990 b yl v ytv ořen Ruský záchranný sbor jako prv ní profesionáln í záchranná služ ba v Ruské federaci. Posk ytov al rychlou
odezvu
na
mimořádné
události
a
za jišťov al
bezpečí
pro
postižené. V roce 1991 byl záchranný sbor transformován do Státního výboru
mimořádné
pro
událo sti
a
civ iln í
Předsedou
obranu.
byl
jmenov án Sergej Šo jgu. V lis topadu roku 1991 b yla podle nař ízení ruského prezidenta Bor ise Je lc ina civ ilní obrana přev edena pod v elení Ruského záchranného sboru a to je doba, kd y b yl za ložen v jeho současné podobě E MERCO M – Min is terstv o Ruské federace p ro c iv ilní obranu, mimo řádné situace a likv idaci nás ledků přírodních ka tastro f. Od doby zrodu E MERC O Mu uběhlo v íce než deset let , b ylo v ykonáno hodně pro zlepšení živ otního prostře dí, předpov ěď a prevenci nič iv ých hav árií
a
v ysokému
pro
pomoc
stupni
postiženým
profes iona lizace ,
mimořádným i schopnosti
událo stm i. jedna t
Díky
r ych le
a
odhodlaně se E MERCOM s tal dův ěryhodný a po ce lém sv ětě uznáv aný. Pátrac í a záchranná s lužba E MERC O Mu se sk ládá z 33 jednotek financov aných státem s personá lem 3,7 tis. č lenů. V Ruské federac i je 8 center Pá trac í a záchranné s lužb y. Mimo to je v zem i v íce než 350 nouzových
a
záchranných
jedno tek
s posádkami
10,5
tis.
č lenů
financov aných loká lním i rozpoč ty. V r o c e 2 0 0 1 b y l z a l o ž e n R u s k ý s t u d e n t s k ý z á c h r a n n ý s b o r . Te n má nyní 7 ,5 t is. č lenů , z n ichž v íce než 3 tis . jsou cv ičen í záchranář i. Studentští
záchranáři
za jiš ťují
bezpečnost
na
různých
v eřejných
akcích , zv yšu jí uv ědomění s i c iv ilní obran y mez i m ladým i lidm i a poskytu jí doplň kov ou pomoc spec ialistům E MERCO Mu . Od
roku
2001
je
součástí E MERC O Mu
Ruská
státní požární
služba . Disponu je moderním v ybav ením, dobrým zaří zením pro v ýcv ik a v ýzkum a profes ionáln ím person álem. Každým ro kem jsou has ič i přiv olán i k téměř 2 m il. požárům , za chrání v íce než 70 tis . lidí. Každý rok v Rusku propukne 250 t is . prům yslov ých požárů, které s i v yžáda jí průměrně 20 tis. ž iv otů a způsobí š kody mnoha m iliard rub lů. P ráv ní
- 16 -
základ
pro
tvoří Zákon
boj s požáry v Rusku
o
federální požární
bezpečnosti z roku 1994 a v íce než 200 dalších předpisů a nařízen í. Vědeckou
podporu
posk ytu je
Institut
pro
před
obranu
požáry
a
v ědecký v ýzkum a 70 speciálních lab oratoří. Jednou z ne jdů lež itě jš ích oblast í činnos t i je inspek ce požárn í bezpečnost i. Každý rok v ykona jí inspek toř i
více
doporučení
než
4
ohledně
mil.
kontrol
a
v yda jí
bezpečnosti.
požární
12
mil.
V roce
nás ledných
2004
poprv é
v poslední dekádě poče t požárů a obětí v ýznamně k les l, přev ážně dík y organizačním
novým
a
opatřením
techno logickým
a
prav ide lným
bezpečnostním kontro lám . V roce
2003
byl
k E MERCO Mu
p řeložen
Státní
inspek torát
malých p lav ide l Ruska. Je zodpov ědný za 915 tis . ma lých p lav ide l různých
t ypů, v četně
jache t a
člunů
motorových
a
jeho
personál
zachránil za dobu ex is tence inspek torátu v íce než 180 tis. lid í na v odních plochách. Zákon inspekce Ruska o ma lých plav id lech z roku 2004 uv ádí hlav ní pov innosti inspe ktorátu s důraze m na prav ide lné technické kon tro ly, bezpečnostn í o patření pro lidi na v odě a účas t v p á t r a c í c h a z á c h r a n n ý c h o p e r a c í c h n a v o d ě . In s p e k t o r á t p ř i d ě l u j e státn í reg istrační č ís la p lav id lům, ud ělu je nav igační licence, za jišťu je řízení př ístav išť pro lodě, kontrolu je bezpečnostní a ekolog ické norm y po celém pobřež í. Od roku 2005 s tře ží v šechn y rozsáh lé v odní p loch y v Rusku
skupin y
sk láda jící
z inspektorů
se
Státního
inspek torátu
malých p lav idel Ruska a záchranářů EMERCO Mu. EMERCOM
vždy
věnoval
pozornost
min ima lizac i
nebezpečí
v zniku mimo řádných událos tí a z mí rňov ání jejich nás ledků. S ys tém předpov ědi mimořádných událos tí a monitor ingu je jen jeden z mnoha způsobů
jak
předpovídat
a
předcházet
Současnou
katastrofám.
prior itou je v ytv oření multifunkčn ího protichemického a protiradiačn ího systému,
automa tického
systému
pro
pátrání
a
záchranu,
vývoj
speciá lních medic ínský ch diagnos tick ých a léčebných modu lů a nov ých druhů
hasič ského
regis tru
v ybav ení.
potenc iá lně
E MER CO M
nebezpečných
se
také
podv odních
podílí
na
tvorbě
objektů
na
území
Ruské federace. D ík y mnoha exped icím b yl v ytv ořen Námořní reg is tr s údaji o nebezpečných ob jek tech u místěný ch v mořích obk lopu jících Ruskou
federaci.
Ve
spoluprác i
s Ruskou
akademií
věd
v ytv ořil
EMERCOM A tla s přírodních a jiných nebezpečí v Ruské federaci. B yl
- 17 -
v yv inut s ystém bezpečnos tních cert if iká tů pro potenc iá lně nebezpečné objekt y v ce lé zem i, k terý v yhodnocuje bezpečnos tní úrov eň objek tu, nebezpečí přírodní katas trof y nebo nehody, množstv í profes ioná lní pomoci v případě nouzov é situace a požární, nouzov é a únikov é plán y. v současné
Odborníci
době
pracují
na
novém
programu
Omezení
nebezpečí federá ln ích nouzov ých s ituací. Jednou
důlež itých
z dalších
úlo h
E MERCO Mu
je
r ych lá
humanitárn í odezv a. Prv ní human itár ní pomoc b yla rus kým i zách ranáři poskytnuta
gruzínskému
c iv iln ímu
v době
obyv atels tv u
etnického
konfliktu v roce 1993. Spec ia lizov ané jednotk y prov áděly záchranné práce
s v ycv ičeným i
psy
v Neftěgorsku,
Kolumb ii,
tsunami
mnoha
a
po
po
explo zích
Tu r e c k u ,
dalš ích
v Moskv ě,
In d i i
a
zemětřesení
po
In d o n é s i i ,
katastrofách.
po
Pomáhaly
asijs kém
s evakuací
ruských občanů z m íst ozb rojený ch konfliktů Jemenu, Konga , býv alé Jugosláv ie, Pák is tánu, Afgán is tánu, Zambie a dalších zem í. Ruští záchranáři b yli mezi prv ními, kdo poskytl potrav in y a med icín skou p o m o c p ř i h u m a n i t á r n í k a t a s t r o f ě v e R wa n d ě . V r o c e 2 0 0 1 d i s t r i b u o v a l EMERCOM
stany,
potrav inov é
humanitárn í pomoc
balíč k y,
med icíns kou
do Afgánistánu. V roce 2005
a
da lší
dodal přes 60
t
humanitárn í pomoci obětem hur ikánu Katrina v USA. Mez i rok y 1993 a 2005 uskutečnili záchranáři Pát rací a záchranné slu žb y E MERC O Mu přes 110 tis . zá chranných operac í, p řináše jících pomoc v íce než 2 m il. lidem po ce lém sv ětě . EMERCOM
Ruska
úzce
spolupr acuje
s mez inárodními
a
meziv ládní m i organizacem i, jako Sp ojené národ y, NA TO , Mez inárodní organizace c iv iln í obran y, Ev ropská unie, Organ izace a fr ické jednot y (Afr ická
un ie)
Spojeným i
a
Červený
národy
je
asi
kříž/Červený ne jdůležitější.
půlměsíc.
In t e r a k c e
V pos lední
době
se b ylo
podepsáno 54 meziv ládních dohod a dalších mez inárodních práv ních dokumentů Současný
v oblas ti program
spo lupráce EMERC O Mu
a
nouzové
spočívá
humanitární
v založení
odezvy.
mezinárodn í
agentury pro m imořádné událos t i, t z v . Me zinárodn ího E MERCO Mu. (Z Cr is is Response Journal 4.1 /2007 zpracov ala J itka Vý tv arov á)
- 18 -
Německo O C H R A N A K R I T IC K É I N F R A S TR U K T U R Y Bezpečnost podniků b yla v minu losti, ale spoň v Německu, zř ídk a posuzov ána v celkov ém aspektu . P od pojmem „ Safety“- bezpečnos t byla předev ším m yš lena bezpečnost práce v techn ickém prov ozním procesu, bezpečnost zaměs tnanců na pracov išti a ochrana podniku před kr im inalitou. V současné celosv ětov ým sociá lní
době
trendem,
funkčnost
efektiv ní
ochrana
umožňujícím
spo lečnos ti.
kritické
in fras truktur y
je
spoleh liv ou
ekonomickou
a
Kr itická
infra struk tura
(e lek trárn y,
raf inerie , let iš tě, př ístav y, nádraž í, nemocnice, v ýpočetní s třed iska , centrá lní
sk lad y
zboží
atd.)
ex is tuje
ve
v zájemné
návaznosti
a
záv islos ti. Případná porucha nebo c elkov ý v ýpadek jednoho souboru ze
systému
může
mít
nedozírné
následk y
pro
stát,
ekonom iku ,
společnos t a jednotliv ého občana. Sys tém kr it ic ké inf rast ruktur y může být ohrožen živ elním i pohromam i a technický mi hav áriem i (záp lav y na Labi
v roce
2002,
prudké
sněžení
a
náledí
v listopadu
2005
v Münste rlandu , v ýpadek elektrickéh o proudu v ev ropské elektr ické s ít i v listopadu 2006, hur ikán K yr ill v lednu 2007). Vyko le jení podniků z běžného pracov ního procesu, zko labov ání doprav ní infrastruktur y, celos tátn í zastav ení železn ičn í doprav y, trv alé poruch y a v ýpadky v zásobov ání elektr ic kým p roudem, pitnou v odou a značné restr ik ce v oblasti
te lekomun ikac í
mohou
ohrožovat
podnikov ou
bezpečnost,
produktiv itu a dův ěru v ekonomic ké p ostav ení Německa. Důlež ité
podnik y
a
in stituce
vyso kého
infras truk turá lního
v ýznamu, jako centrá lní tepn y spo leč enského a hospodářského živ ota , se mohou stát po tenc iáln ím c ílem teror is tických ú toků. Dra stick ým přík ladem toho jsou útok y v Ne w Yorku, Madr idu a Londýně s tisíc i mrtv ých a raněných a také pokus y ú toků na reg ionáln í v lak y DB v Německu. Zv láště zran itelná je v zájemná náv aznost energetik y a infor mačních technolog ií, kde ex istu je možnost rea lizace kaskádn ího nebo
dominov ého
efektu
se
zamezite lným po tenc iálem škod .
značně
v ysokým
a
často
těžce
- 19 -
V Německu
ods tupňov aná
ex is tuje
odpovědnost
podnikate lská
za
spo lečenská
státní,
ochranu
a
efektiv itu
a
k r itick ých
infrastru ktur . Daleko v íce než polov ina v šech podniků a prov ozů, které p a t ř í d o k r i t i c k é i n f r a s t r u k t u r y , j e v p r i v á t n í m s e k t o r u . Tí m j s o u i kompetence a odpov ědnost v oblasti je jich bezpečnosti a spoleh liv osti prior itou priv átních prov ozov atelů. Av šak stát a země nesou h lav ní odpov ědnost za bezpečnost a ochra nu obyv atels tv a, v četně ručení za spoleh liv é zásobov ání, zv láš tě v kr izov ých s ituac ích. Bezpečnostn í úkoly
mohou
být
spo lečně
zv ládnuty
jen
při
nezb ytné
kooperac i,
partnerstv í a za plné dův ěry spolupr áce v šech účastníků. A to dalším souč innosti
zdokonalov áním Spolkov ého
úřadu
Spo lko v ého
minis ters tv a
ochrany ob yv atels tv a
a
v nitra
(BMI),
poskytov ání pomoc i př i
katastrofách (BBK) , Spolkov ého úřa du pro bezpečnost a infor mační techniku úřadu
úřadu
(BS I) , Spo lkov ého
Te c h n i c k é
spolkov ými
pomocné
rezor t y,
krim inality (B KA) a
s lužb y
velkými
( TH W )
podn ik y
a
s jin ým i
Spolkov ého
kompetentními
podn ikov ými
svazy
a
také
s ekonom ickým i a odborným i spo lk y. Důlež itý m tématem par tnerstv í s tátu a ekonomik y je bezpečnost kritické
infras truk tur y.
v současné
době
Pro
bezpečnost
významná
jak
a
funkčnost
prev entiv ních
podniků
opatření,
jsou tak
i
efektiv nost kr izov ého managementu pro případ mimořádných situac í. Ta t o o p a t ř e n í j s o u n e j e n l e g i s l a t i v n ě u s p o ř á d á n a , a l e i z a v e d e n a d o norem a standardů. Ze jména zdař ilý m přík ladem pro in tegrac i ochran y kritické infras truk tur y prov ozů a podniků je „Koncep t základn í ochrany – doporučení pro podnik y“ v ypraco v aný BMI, B BK a BKA spo lečně s představ ite li ekonom ik y v roce 200 5. Koncept se zak ládá na p rin cipu all-hazard
(ochrana
před
ja kýmko liv
nebezpečím)
a
posk ytov ání
konkrétní pomoc i pro f yz ickou ochra nu při řízení podn iků a zajištěn í bezpečnostní odpov ědnosti. Av šak je nezbytné v ypracov ání deta iln ího konceptu speciá ln í ochran y. Udá los ti up lynu lých let uka zují, jak je důlež itá
např.
v nitropodnikov á v důsledku
elektr ického
proudu
podniků
uskutečnění
a
příprava
na
v z ájemné
návaznosti
nezbytných
dlouhodobý
prev entiv ních
výpadek
téměř
všech
opatření
na
zabezpečení nouzov é dodáv ky e lek tr ické energ ie. V současné době spo lkov á v láda realizu je „Národní p lán ochran y infor mační infras truk tur y“ , kde se konkret izu jí dů lež ité požadav ky pro
- 20 -
podnik y,
provozy
a
spo lkov ou
správu
bezpečnosti
z pohledu
i n f o r m a č n í c h t e c h n o l o g i í . Ta k é p r o k a z a t e l n ě p o z i t i v n í m p r v k e m j s o u rov nocenné postupy koordinace spo lečné prev ence státu, podniků a sdružení v oblas ti nouzov ého a krizov ého managementu. Podnikov ý management v nějšího riz ika má pr ev entiv ně a úzce spo lupracov at s důle žitým i ins titucem i pro prev enci a odv racení nebezpečí (oborov é profesní organizace, bezpečnostn í úřady, polic ie, has ič i, záchranné s l u ž b y , s l u ž b y o c h r a n y p ř e d k a t a s t r o f a m i a t d . ) . Ta t o s p o l u p r á c e , z a předpokladu v zájemné dův ěry, nabí zí možnost i na ochranu krit ické infrastru ktur y
celo stá tního
významu
ke
prospěchu
ekonomik y
společnos ti. (Z No tfa llv orsorge 4/2007 zpracov ala Mgr. Ija Beránkov á)
a
- 21 -
Svět PŘEHLED MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTÍ VE SVĚTĚ ZA ČERVENSRPEN 2007 24. června Brazílie, Sao Pau lo Srážka dv ou letade l na př istáv ací ploše letiš tě. Jedno z n ich v yje lo
z ranv eje
a
naraz ilo
do
nejb ližší
budov y.
Při
výbuchu
a
následném požáru zah ynu lo ne jméně 200 lidí . 25. června Rusko, Republika Kom i, Vorku ta Výbuch
metanu
a
požár
v do le
Komsomoľska ja
spo lečnos ti
Vorkuta-ugoľ . Pod zemí v té době pr acov alo 277 horníků. Z nich v yš lo samostatně na pov rch 263 lidí . Za hynu lo 10
horníků a 4 lidé b yli
hospita lizov áni. Na záchranné práce a likv idac i požáru b ylo nasazeno 145 specia lis tů a 8 kusů te chnik y. 28. června An go la, Mbanza-Kongo Boeing-737
se 78
lidm i
na
pa lu bě
narazil
při
hav arijním
přis táv acím manév ru do budov y. Za hynu lo 6 osob a další b yly těžce zraněny. 1. července Rusko, S tav ropolský kra j, Apanasens ký ra jon V důs ledku prudkých dešťů a krupobití b yla zničena úroda na ploše 1,1 tis . ha a stržen y stře ch y ze dv ou sil o ploše 3 tis . m2. Na obnov ov acích
pracích
b ylo
nasazeno
64
specia lis tů
13
kusů
mm,
tlak
a
technik y. 2. července R e p u b l i k a Ta t a r s t á n Poškození 74 atm.)
na
magistrá ln ího
trase
plynov odu
Hamburk- Zapad naja
(prům. granica
1
420
v Arskom
ra joně.
Spotřebite lé dos táv ali p lyn po rezer v ním v edení. Na likv idační práce bylo nasa zeno 134 spec ia lis tů a 40 k usů techn ik y.
- 22 -
8. července Republika
Čuvašská
Tatarstán,
republika,
N ižegorodská ,
Uľjanov ská a Sama rská ob las t V důs ledku
prudkých
dešťů,
krupobití
a
silného
větru
bylo
poškozeno elekt r ické v edení a částe čně i zásobov ání plynem . C yk lon zasáhl do živ otů obyv atel 195 obcí (kolem 49 tis . osob). Poškozen y střech y 1,2 t is. ob ytný ch domů a 97 soc iáln ích ob jek tů. B ylo zraněno 13 lid í (1 z n ich zemře l) . Na obnov ov ací práce b ylo nasazeno 1,8 tis . specia lis tů a 408 kusů techn ik y. 10. července Archangelská ob last Silný
déšť
a
c yk lon
způsob ily
výpadek
v zásobování
elektroenergií 10 munic ipá lních rajo nů. Na likv idac i nás ledků hav árie bylo nasa zeno 56 spec ia lis tů a 12 ku sů techn ik y. 11. července Amurská ob las t Na Zabajkalské železn ic i (mez i s ta nicem i Sg ibejev o a Uruša) v ykole jilo
11
v agonů
s uhlím .
Poškozeno
300
m
kolejí
a
opěra
kontaktn í s ítě . V důs ledku hav árie s tálo 45 v laků . Na likv idačn í práce bylo nasa zeno 362 spec ia lis tů a 19 k usů techn ik y. Čína Deště, záp lav y a záv aly bahna ohrožují cen trá lní ra jon y země , zejména prov inc ie S ichuan. Zn ičeno nebo značně poškozeno nejméně 200 t is. domů. V íce než 60 m il. ob yv atel b ylo nuceno se ev akuov at. 12. července Švýcarsko Lav ina zasáhla v horách skupinu 14 příslušn íků armád y v době cv ičení. Zá chranářům se podař ilo po moci a ev akuov at 8 z nich. In do nésie, prov inc ie Malu ku Při bouř i se přev rátila nev elká loď s 59 lidm i na palubě. Posádce proplouv ajíc ího tankeru se podař ilo z achránit jen 28 lid í.
- 23 -
Nepál, ra jon Bagoun y Záplav y bahna zav alily něko lik dom ů. Pos trádáno v íce než 20 lidí. 17. července Ukrajina , Lv ov ská oblas t, Buský ra jo n Vykole jil nák ladní v lak , přeprav ující i něko lik c is teren s prudce tox ickou látkou (ž lu tý fos for) . 6 cisteren bylo poškozeno. 16 lid í b ylo otráveno v okolí
chemiká lií
b ylo
(13
nařízeno
z
n ich
b ylo
neopouštět
své
hosp italizov áno). domov y.
Ob yv atelů m
Nasazeny
sily
na
dekontaminac i území. 18. července In die , Mumba í ( Bombaj) Z nev ysv ět lených dův odů (v té době ) se zř í til osm ipatrov ý dům . Z trosek b ylo v yproš těno 26 těl zah ynulých lidí , dalš ích as i 215 osob se pohřešuje . 11 zraněných b ylo hos pita lizov áno. Indie , s tát Kera la Při s ilných záp lav ách zahynu lo ne jm éně 22 lidí . 4,5 t is . ob yv atel přiš lo o př ístřeší a 27 tis . lid í b ylo nuceno se ev akuov at. 19. července Čína, prov inc ie Shandun Tropický c yk lon způsob il záplav y a s esuv y půd y. Př iprav il o ž iv ot nejméně 22 lid í. 6 osob se pohřešu je a 142 lidí b ylo zraněno. Indie , s tát Kera la Během měsíce nepřetrž itých dešťů zahynu lo ko lem 150 lidí a v íce než 4 t is . ob yv ate l zůs ta lo bez d omov ů. Španělsko, Kanárské ostrovy V A tlan tickém oceáně se přev rátila loď s ilegáln ím i migran ty. 48 osob bylo za chráněno pobřežní h lídkou a záchranáři. Pohřešu je se přib ližně 50 lid í. 21. července U S A, s t á t U t a h
- 24 -
Požár zn ič il ko lem 40 km 2 lesních porostů. Ze zón y ohrožen í b ylo ev akuov áno několik t isíc ob yv atel. 22. července Čína, prov inc ie Yunnan Silné liják y a nás ledné záp lav y a s esuv y půd y zn ič ily v íce než 4 t is . domů . Zah ynulo ne jméně 58 lid í a stov k y da lš ích b yly z raněny. 23. července Řecko, o . Ev boia Stov ky hek tarů lesních poros tů jsou v ohni. Ev akuov áno několik stov ek mís tní ch ob yv ate l. 24. července Indonésie, o. Su la wes i Oblas t , kde ž ije 16 t is . ob yv ate l, po st ihly s ilné deště , záp lav y a sesuv y půd y. Zah ynulo nejméně 60 lidí. Zn ičen y stov k y domů . 25. července U S A, s t á t Te x a s , D a l l a s V b líz kosti centra města v znik l požár a následné v ýbuchy v e skladě p lynov ých lahv í. Ve v zdálenost i 800 m od mí sta nebezpečí b ylo ev akuov áno obyv atels tv o. 26. července Čína, prov inc ie Shiguan V důs ledku
záp lav
zahynu lo
37
lidí
a
da lš ích
15
osob
pohřešováno. 28. července Španělsko, Kanárské ostrovy Požár y zn ič ily 10 tis . ha lesních porostů. Z ohrožených ob lastí bylo ev akuov áno v íce než 13 tis. lidí. 29. července Čína, prov inc ie Che-nan Ze zaplav eného uhelného dolu bylo zachráněno 33 horníků. 69 lidí b ylo zab lokov áno pod zem í.
- 25 -
30. července Čína Záplav y a sesuv y půd y v e v ýchodních a jižních rajonech země znič ily v íce než 450 tis. domů. Zah yn ulo 652 lid í. 1. srpna Evropa Lesní požár y zasáh ly rozsáh lé ob lasti v Řecku, Itá lii, Srbsku , Chorvatsku,
Bulharsku
a
Franc ii.
Oheň
ohrožov al
reliktov é
les y,
lázeňská letov iska. Př i likv idac i př írodní pohrom y nasazen y i s íly Min is terstv a pro m imořádné s ituace Ruska. 2. srpna Kongo, ra jon Západné Kasa i Při v yko le jení nák ladního v laku , kd e na střechách v agonů jeli lidé, zah ynu lo př i neštěs tí 68 osob a desítk y jich b yly z raněny. U S A, s t á t M i n n e s o t a Zřítil se dá ln iční most p řes řeku Miss iss ippi. Do v ody spadlo nejméně 50 v ozidel. Zah ynu ly 4 osoby a 60 jich b ylo zraněno. V té době se pohřešov alo ne jméně 20 lid í. R u s k o , o b l a s t Ta t a r s k é h o p r ů l i v u Zemětřesení
b ylo
Nev elska
Sachalinské
následné:
v Nev elsku
za regis trov áno Otřesy
oblas ti. –
do
50
stupňů
6
km
půdy
severozápadně byly
Richterov y
od
zaznamenány škály,
v J ižně-
Sachalinsku a Chlms ku – do 4 stupňů. Zah ynuly 2 osob y a dalš ích 11 lid í
zraněno.
bylo
a vodovodní
síť
a
51
V Nev elsku domů.
byla
Zpohotov en
poškozena systém
pro
energetická mimořádné
situace. 4. srpna Velká Británie, hrabství Surrey Na
jedné
z farem
z jiš těno
onemocnění
dobytka
ku lhav kou
a
slintav kou. Nehledě na karanténu se nemoc roz šíř ila na další dv ě sousední far m y a na zv ířata v zoo lo gické zahradě. Zdro jem zamořen í byla v b lízkos ti d is lokov aná v ýzkumná labora toř.
- 26 -
U S A, s t á t K a l i f o r n i e Lesní požáry zasáh ly v íce než 150 km2 porostů v blí zkos ti Santa Barbary. Ze zón y ohrožen í bylo ev akuov áno 300 obyv atel a 400 turis tů z kempů. Na likv idac i pohrom y b ylo n asazeno 2 tis. has ičů. 8. srpna Bangladéš, Indie, Nepál Rozsáhlé
záp lav y
způsobené
monzunovými
liják y.
Při
ž iv eln í
pohromě zahynu lo v Indii ko lem 1 ,5 t is . ob yv ate l, v Nepálu 100 lid í. V Bang ladéši, kde je neš těstím pos tiženo v íce než polov ina území, zemřelo 300 lidí. 10. srpna Švýcarsko a Německo Bouřka a liják y způsobily prudké zv ednutí h ladin y Rýna a jeho toků.
Voda
za lila
u lice
Ba sile je ,
Bernu,
Cur ychu
a
také
u lice
německých měs t. Zah ynuly ne jméně 2 osob y. Vietnam Ta j f u n z a s á h l c e n t r á l n í o b l a s t i z e m ě . Z a h y n u l o n e j m é n ě 3 6 l i d í a zničeno 40 tis . domů. Rusko, Krasnodarský kraj Při kontro le v odního toku b ylo v b lízkosti v esnice S ladkij liman několik
nalezeno
kusů
uh ynulého
div okého
ptactva.
Laboratorní
e x p e r t iz a s ta n o v i la , ž e p ř í č in o u je j ic h s m r t i je v ir u s p ta č í c h ř ip k y H 5 N 1 . 12. srpna Indie, stát Uttar Pradeš, m. Deoband Lano
v ysokého
způsobil smrt 11
napětí
lidí, 40
spadlo
na
autobus.
Okamžitý
požár
cestu jíc ích b ylo s těž kým i popá leninam i
hospita lizov áno. Stát Džammi a Kašmír Při
požáru
a
výbuších
v
muničním
skladu
v b lízko sti
města
Chandru zahynu lo 18 lid í a 13 osob je nezv ěstných . 40 dalších b ylo zraněno obyv atel.
a
popáleno.
Z místa
ohrožení
b ylo
evakuováno
27
tis .
- 27 -
14. srpna Severní Korea Liják y
a
nás ledné
záp lav y
zničily
ž iv oty
ne jméně
600
lidí.
Zničeno 30 tis. domů. Čína, prov inc ie Chu-nan , okruh Feng chuan Zří t il se nov ě budovaný 320 metrov ý most. Zah ynu lo nejméně 3 4 lidí a 22 jich b ylo zraněno. 16. srpna Peru Zemětřesen í o síle 7,7 stupňů R ic hterov y šká ly pos tihlo jižní oblast i země. Zah ynu lo nejméně 500 lid í a v íce než 1 ,5 t is. da lší ch bylo zraněno. O přís třeš í př išlo 85 t is. ob yv ate l. 17. srpna Čína Voda řeky Venc le zap lav ila uhelný d ůl. 584 horníkům se podařilo uniknout smr ti. Osud y da lš ích 171 lid í k té době b yly nezv ěstné. 18. srpna U S A, s t á t Te x a s Hurikán Er in způsobil záp lav y na území stá tu. Zah ynu lo nejméně 7 lid í. 19. srpna Čína, prov inc ie Če- ť iang Ta j f u n S e p a t a s i l n ý v i t r z n i č i l y v í c e n e ž 1 5 0 d o m ů v o k o l í m ě s t a W en-chou. Zah ynu lo 9 lid í a dalších 60 bylo zraněno. 20. srpna Haiti, Kuba Hurikán Dean způsobil značné škod y na Hait i. Zah ynu li ne jmén ě 3 lidé a 4 osoby pohřešov ány. Na Kubě v yhlášena ev akuace 400 tis . obyv atel z nejv íce ohrožených ra jonů. ( Z G raždanska ja zašč ita 8-9 /2007 zp racov ala Mgr. Ija Beránkov á)
- 28 -
M O N I TO R Z A H R A N I Č N Í H O O D B O R N É H O T I S K U Náklad:
140 v ýtis ků
Vydáv á v ědeckoinformační pracov iš t ě IOO , Lázně Bohdaneč R e d a k č n í r a d a : In g . B o h u m i l Š i l h á n e k M g r. I j a B e r á n k o v á Jitka Výtvarová
