MONITOR. zahraničního odborného tisku. Ročník 17 Číslo

MONITOR zahraničního odborného tisku

Ročník 17

Monitor zahraničního odborného tisku 3/2011

Číslo 3

2 0 11

O B S A H Polsko

s t r. 1. Participace armády při nevojenských krizových stavech

3

Svět

2. Statistika katastrof v roce 2010

5

Švýcarsko

3. Nová strategie ochrany obyvatelstva

6

Svět

4. Přehled největších katastrof v období let 2001 − 2011

8

5. Změny v organizační struktuře sekce integrovaného záchranného systému a civilní ochrany MV SR

9

Slovensko

Německo

6. Aktuální legislativa − kritická infrastruktura

10

Švýcarsko

7. Nouzový a krizový management v novém spolkovém štábu ABCN

13

8. Poslední plavba „staré kocábky“. Kronika tragédie

15

9. Přehled mimořádných událostí ve světě z a d u b e n − č e r v e n 2 0 11

17

Rusko Svět


2

Polsko PARTICIPACE

ARMÁDY

PŘI

NEVOJENSKÝCH

KRIZOVÝCH

STAVECH Pokud

je

v krizové

situaci

nasazení

nevojenských

sil

a

prostředků z nejrůznějších důvodů nemožné nebo nepostačující, může ministr obrany na návrh vojvody přidělit do jeho dispozice jednotky polské armády k plnění úkolů v rámci systému krizového řízení nebo celostátního hasičského záchranného systému. Při vládě působí Vládní skupina krizového řízení jako posuzovací a poradenský orgán ve věcech iniciace a koordinace činností v rámci krizového řízení. Ministr obrany plní funkci zástupce předsedy této skupiny.

Do

vojvodských

skupin

krizového

řízení

jsou

jmenováni

příslušní vedoucí armádní funkcionáři na stupni vojvodství. Mezi hlavní úkoly armády v oblasti krizového řízení patří: •

spoluúčast při monitoringu ohrožení,

•

posuzování účinků jevů, vzniklých na ohroženém území,

•

pátrací a záchranná činnost,

•

evakuace postiženého

obyvatelstva

a

jeho

majetku,

v určených

místech, •

podíl na ochraně majetku, ponechaného v prostorech ohrožení,

•

příprava podmínek k dočasnému pobytu evakuovaných v určených místech,

•

ostraha zájmových prostorů,

•

zabezpečování, záchrana a evakuace kulturních hodnot,

•

pyrotechnické a jiné práce, vyžadující speciální techniku a výcvik,

•

odstraňování

a

zneškodňování

nebezpečných

materiálů

pomocí

vojenské techniky, •

likvidace

chemické

kontaminace,

radioaktivního

biologické nákazy, •

obnova technické infrastruktury,

•

podíl na obnově průjezdnosti komunikací,


3

zamoření

a

•

poskytování lékařské pomoci a podíl na sanitárních, hygienických a protiepidemických opatřeních. Koordinaci

vojenských

jednotek

při

realizaci

výše

uvedených

úkolů provádí příslušný vedoucí představitel veřejné správy – vojvoda, přednosta

okresu

funkcionář

a

(přednosta

jednotkám

starosta

obce

městského

zabezpečuje

a

jemu

úřadu,

příslušný

na

úrovni

primátor

vojenský

postavený

města).

velitel

Velení

v souladu

s vojenskými řády. Použití vojenských jednotek v krizové situaci nesmí ohrozit

jejich

vyplývajících

předurčení z Ústavy

a

připravenost

Polské

republiky

k provádění a

úkolů,

ratifikovaných

mezinárodních smluv. Do

Celostátního

hasičského

záchranného

systému,

který

je

nedílnou součástí organizace vnitřní bezpečnosti státu, organizačně patří také jednotky vojenské požární ochrany. Tyto jednotky podle zákona poskytují pomoc Státní požární ochraně především v těchto činnostech: •

boj s požáry,

•

eliminace jiných místních ohrožení,

•

spolupráce s ostatními záchrannými subjekty,

•

pomocné záchranné akce při živelních pohromách. Ve prospěch ozbrojených sil plní vojenští požárníci úkoly podle

svého předurčení v rámci ministerstva obrany. (Z Przeglad Obrony Cywilnej 9/2011 zpracoval Ing. Bohumil Šilhánek)


4

Svět STATISTIKA KATASTROF V ROCE 2010 Podle

„Annual

Disaster

Statistical

Review“

bylo

největší

katastrofou v roce 2010 zemětřesení na Haiti. Jeho důsledkem bylo 222,6 tis. nenávratných ztrát, 3,9 mil. poškozených a jinak dotčených osob a materiální ztráty ve výši 8 mld. USD. V roce především

2010 o

vzniklo

zemětřesení,

385

přírodních

výbuchy

katastrof.

vulkánů,

sesuvy

Jednalo půdy,

se

bouře,

povodně, sucha, požáry, vysoké teploty a epidemie. Nenávratné ztráty činily 300 tis., poškozených a jinak dotčených osob bylo 217 mil. Ze 131 zemí, postižených těmito katastrofami, byly tyto největší na území Číny, Indie, Filipín, USA a Indonésie. V důsledku vysokých teplot, požárů

a

povodní

zemřelo

jen

v Ruské

federaci

55

tis.

osob.

Katastrofy na Haiti a v Ruské federaci byly největší za posledních 200 let. V loňském roce (2010) bylo o 42 katastrof více než v roce 2009. Průměrný počet katastrof v období 2000 – 2009 byl 387 za rok. Počet poškozených

osob

vzrostl

v roce

2010

v porovnání

s předchozím

rokem o 18 mil. Celkový počet postižených v období 2000 – 2009 byl 227 mil. osob. Ekonomické

ztráty

vzrostly

o

160

%

oproti

roku

2009,

při

průměrné roční hodnotě 98 mil. USD za období 2000 – 2009. Jen v Evropě bylo v roce 2010 70 přírodních katastrof, což je o 11 více než roční průměr za období 2000 – 2009. Z celkového počtu všech katastrof

45 %

představují

katastrofy,

spojené

s povodněmi

záplavami. (Z Przeglad Obrony Cywilnej 9/2011 zpracoval Ing. Bohumil Šilhánek)


5

a

Švýcarsko NOVÁ STRATEGIE OCHRANY OBYVATELSTVA Styčnými

body,

o

které

se

opírá

nová

strategie

ochrany

obyvatelstva a civilní ochrany 2015 + (dále jen „Strategie“), jejíž předpokládaná

platnost

je

od

roku

2015,

jsou

úprava

služební

povinnosti, vzájemná mezikantonální podpora s nezbytným vybavením a úzká spolupráce mezi státem a kantony. Ochrana obyvatelstva musí být

permanentně

rozvíjena

i

v budoucnosti.

K

tomu

účelu

byla

vytvořena pracovní skupina, složená ze zástupců státu, kantonů, a partnerských organizací, jejímž účelem je zpracování důvodové zprávy ke zmíněné Strategii. Ochrana obyvatelstva Současný partnerskými

sdružený

systém

organizacemi

–

ochrany

policií,

obyvatelstva

požárníky,

se

svými

zdravotnictvím,

technickými službami a civilní ochranou se osvědčil, ale ve zpětném pohledu je také co zlepšovat ve smyslu budoucích požadavků, zejména v oblasti

důslednějšího

zaměření

se

na

zvládání

přírodních

a

technologických katastrof. Jedná se především o: •

posílení koordinace mezi různými partnerskými organizacemi na celostátní úrovni,

•

zabezpečení interoperability modernizací a výstavbou společných technických systémů, zejména v oblasti varování, informování a zabránění výpadku komunikační infrastruktury,

•

upřesnění kontaktních míst na stupni stát a kantony pro zvládání každodenních událostí,

•

odstranění „třecích ploch“ mezi partnerskými organizacemi,

•

přizpůsobení systému povinné služby specifikám alternativní civilní služby

v civilní

ochraně,

požární

ochraně,

ve

zdravotnictví

a

v sociálních službách. Civilní ochrana Také pro civilní ochranu platí, že minulá reforma se osvědčila a řada jejích prvků, jako např. federalistické uspořádání, zásadní


6

kompetence kantonů a údržba stávajících ochranných staveb, zůstane zachována. Civilní ochrana ale musí být dále rozvíjena, aby její úloha ve sdruženém systému ochrany obyvatelstva byla i nadále maximálně účinná a efektivní. Jde zejména o: •

ověření

současného

personálního

stavu

a

jeho

přizpůsobení

stanoveným cílům koncepce včetně nezbytných redukcí a vytvoření rezerv, •

zřízení

mezikantonálních

kontaktních

míst

se

specializovaným

personálem a materiálními prostředky, •

zlepšení interoperability vytvořením společných standardů v oblasti velení, vzdělávání a materiálu. Podle plánu má být zpráva ke Strategii do konce roku 2011

předložena kantonům, stranám a zainteresovaným svazům k vyjádření, v roce 2012 projednána vládou a současně armádou, civilní ochranou a požárníky. Na závěr bude předložena parlamentu a potom mohou být zahájeny práce na zpracování vlastní Strategie. Zpráva

byla

také

předmětem

8. konference

k ochraně

obyvatelstva, která se uskutečnila ve dnech 17. − 18.listopadu 2011 v Davosu.

(Z Bevölkerungsschutz 11/2011 zpracoval Ing. Bohumil Šilhánek)


7

Svět PŘEHLED NEJVĚTŠÍCH KATASTROF V OBDOBÍ LET 2001 − 2011

č.

katastrofa

1

r. 2001 teroristické

počet

počet

materiální

zahynuvších

p o s t i že n ýc h

škody

3 000

1 800

40 mld. USD

35 000

300 000

30 mld. USD

300 000

5 000 000

12 mld. USD

1 836

800 000

125 mld. USD

69 197

288 431

20 mld. USD

75

2 000 000

130 mld. RUB

222 000

600 000

70 mld. USD

útoky v USA 2

r. 2003 katastrofické zemětřesení v Íránu

3

r. 2004 zemětřesení a tsunami ve státech Jihovýchodní Asie

4

r. 2005 uragán Katrina v USA

5

r. 2008 zemětřesení v Číně

6

r. 2009 havárie na Sajano-Šušenské vodní elektrárně

7, 8, 9

r. 2010 katastrofické zemětřesení na Haiti ropná havárie

11

100 mld. USD

v Mexickém zálivu rozsáhlé požáry lesů

62

86 000

100 mld. RUB

27 000

-2 000 000

-400 mld. USD

a rašeliny v Rusku 10

r. 2011 katastrofické zemětřesení a tsunami v Japonsku

(Z Graždanskaja zaščita 11/2011 zpracovala Jitka Výtvarová)


8

Slovensko ZMĚNY V ORGANIZAČNÍ STRUKTUŘE SEKCE INTEGROVANÉHO ZÁCHRANNÉHO SYSTÉMU A CIVILNÍ OCHRANY MV SR Podle nařízení MV SR č. 116/2011, kterým se mění a doplňuje nařízení MV SR č. 57/2007 o organizačním uspořádání MV SR ve znění pozdějších předpisů a o změně nařízení MV SR č. 117/2010 o podřízenosti útvarů MV SR ve znění pozdějších předpisů, se od 1. září mění název sekce integrovaného záchranného systému a krizového managementu MV SR na sekci integrovaného záchranného systému a civilní ochrany MV SR. Změny nastaly také v organizační struktuře sekce integrovaného záchranného systému a civilní ochrany. Generální ředitel sekce integrovaného záchranného systému a civilní ochrany MV SR

organizační odbor

odbor integrovaného záchranného systému

odbor civilní ochrany a krizového řízení

vnitřní oddělení

oddělení centrálního monitorovacího a řídícího střediska a operačního řízení

oddělení oddělení civilní civilní ochrany ochrany

oddělení mezinárodní spolupráce a zahraniční pomoci

oddělení vyrozumění, varování, spojení a podpory informačněkomunikačních technologií

oddělení strategií a systémové podpory

oddělení koordinace a metodického řízení

oddělení krizového řízení oddělení ochrany kritické infrastruktury oddělení humanitární pomoci a správy materiálu civilní ochrany

Schéma organizační struktury a řízení vztahů v sekci integrovaného záchranného systému a civilní ochrany MV SR (Z Civilná ochrana 5/2011 zpracovala Jitka Výtvarová)


9

Německo AKTUÁLNÍ LEGISLATIVA - KRITICKÁ INFRASTRUKTURA V polovině srpna roku 2011 se stát a země dohodly na jednotném dělení kritické infrastruktury na sektory: •

energie,

•

informační techniky a telekomunikací,

•

přepravy a dopravy,

•

zdraví,

•

vody,

•

výživy,

•

finančnictví a pojišťovnictví,

•

státu a správy,

•

médií a kultury. Toto dělení do nových sektorů poprvé přináší pro stát a země

jednotnou osnovu součinnosti státu a ekonomiky při ochraně kritické infrastruktury. „Kritickou

infrastrukturu

představují

organizace

a

zařízení

s důležitým významem pro existenci společnosti, při jejichž výpadku nebo narušení by nastaly značné nedostatky v zásobování, výrazné narušení

veřejné

bezpečnosti

Spolkové

ministerstvo

vnitra:

nebo

další

Národní

dramatické

strategie

následky.“

k ochraně

kritické

infrastruktury (KRITIS Strategie). Spolkové rezorty se dohodly na rozčlenění sektorů do 29 odvětví, platném na spolkové úrovni. Sektor

odvětví

energie

• elektřina • plyn • ropa


10

informační technika a telekomunikace • t e l e k o m u n i k a c e • informační technika přeprava a doprava

• letecká doprava • námořní doprava • vnitrozemská plavba • železniční doprava • silniční doprava • logistika

zdraví

• medicínská péče • léčiva a očkovací látky • laboratoře

voda

veřejné • zásobování vodou • odstraňování odpadních vod

výživa

• potravinové hospodářství • obchod s potravinami

finančnictví a pojišťovnictví

• banky • burzy • pojišťovny • poskyto vatelé fina nčních sl užeb

stát a správa

• vláda a správa • parlament • soudnictví • záchranářství, zásahy v nouzových situacích včetně ochrany před katastrofami


11

média a kultura

• rozhlas

(televize

a

rádio),

tištěné a elektronické noviny • kulturní statky • stavby zvláštního symbolického významu (Z Notfallvorsorge 3/2011 zpracovala Jitka Výtvarová)


12

Švýcarsko NOUZOVÝ A KRIZOVÝ MANAGEMENT V NOVÉM SPOLKOVÉM ŠTÁBU ABCN V nově ustaveném spolkovém štábu ABCN zasedají u jednoho stolu

zástupci

kantonů,

dotčených

spolkových

institucí

a

armády

(spolkový štáb ke zvládání atomových, biologických, chemických a přírodních

událostí

–

Bundesstab

zur

Bewältigung

von

atomaren,

biologischen, chemischen und Natur-Ereignissen – BST ABCN, dále jen „spolkový štáb“). Jejich hlavním úkolem je koordinace opatření na stupni stát a příprava podkladů pro Spolkovou radu. Základním prvkem spolkového štábu je Národní varovací centrála ve Spolkovém úřadu pro ochranu obyvatelstva, která průběžně získává informace z oblasti ochrany obyvatelstva, zabývá se jejich analýzou a interpretací pro účely včasného varování spolkového štábu. Kromě toho

je

oprávněna

v rámci

přesně

stanovených

kritérií

varovat

obyvatelstvo a nařídit ochranná opatření, v odborné terminologii se mluví o fázi nouzového managementu. Druhá fáze zvládání události, fáze krizového managementu, pokračuje svoláním spolkového štábu. V této

etapě

znovuobnovení

je

činnost

hlavních

směřována

funkcí

ke

společnosti

zmírnění a

umožnění

následků, návratu

k původnímu stavu. Délka trvání je závislá na závažnosti události. K tomu, aby nouzový a krizový management optimálně spolupůsobil, byla Národní varovací centrále přiřazena funkce základního prvku spolkového štábu. Tím odpovídá za výstavbu spolkového štábu a jeho přípravné práce před vznikem události. Pro fázi výstavby byl stanoven časový úsek do r. 2014. Spolkový štáb byl poprvé v činnosti po havárii reaktoru v jaderné elektrárn ě Fukuši ma Daiichi v březn u k vyhod nocení do padu na Švýcarsko. Vzhledem k tomu, že žádné přímé ohrožení pro Švýcarsko nevzniklo, bylo upuštěno od nasazení celého štábu. Národní varovací centrála monitorovala situaci nepřetržitě 10 dnů, poskytovala konzultace a aktuální informace všem dotčeným spolkovým institucím a obyvatelstvu.


13

Pro přípravu strategií ke zvládání událostí je důležité hned od počátku

vzít

v úvahu

nejen

samotnou

událost,

ale

celé

spektrum

následných účinků, které, jak ukázala vlna tsunami po zemětřesení v Japonsku, mohou postihnout mnohem více společenských segmentů než původní událost. Ve spolkovém štábu byl proto v červenci 2011 poprvé organizován workshop za účasti specialistů různých institucí, ve kterém byly na základě konkrétních příkladů možných následných účinků

navrženy

společné

postupy.

Cílem

byla

formulace

obecné

mezirezortní strategie ke zvládání událostí a definice opatření, která musí být spuštěna už v první fázi události. Na workshopu byl poprvé formulován koncept strategie zvládání události na jaderné elektrárně, který pojímá stanovené problémy mnohem obsáhleji než koncepty nasazení dosud platné. Tyto se omezují především na první hodiny a na zvládání přímých účinků události. Z dosavadních zkušeností se dají vyvodit tři faktory, určující přidanou

hodnotu

spolkového

štábu

v

oblasti

zvládání

velkých

katastrof ve Švýcarsku: •

faktor

centrální

–

strategie

zvládání

událostí

jsou

rozvíjeny

společně se všemi zúčastněnými institucemi, •

faktor

provázanosti

zainteresovaní

a

informovanosti

spolupracovníci

–

jsou

nositelé

rozhodnutí

seznámeni

s plány

a a

strategiemi, nedochází k nekoordinované improvizaci, •

faktor shody o prioritách – vzhledem k omezeným zdrojům musí v rámci spolkového štábu panovat shoda o prioritách v práci. Nadcházející

cvičení

SEISMO

12

a

Cvičení

bezpečnostních

skupin 14 mají být využity pro přípravné práce a shromažďování zkušeností pro strategie zvládání událostí. (Z Bevölkerungsschutz 11/2011 zpracovala Jitka Výtvarová)


14

Rusko POSLEDNÍ PLAVBA „STARÉ KOCÁBKY“. KRONIKA TRAGÉDIE 10. července 2011 se při bouřce potopil dvoupatrový výletní parník Bulgaria. K neštěstí došlo na Kujbyševské přehradě poblíž vesnice Sjukejevo v republice Tatarstán, asi 3 km od pravého břehu Volhy. Na palubě se nacházelo 201 lidí, z nichž se zachránilo jen 79. Smrt v troskách lodi našel i kapitán Alexandr Ostrovskij, který do poslední chvíle záměrně naváděl loď plným chodem na mělčinu, k níž chybělo ve chvíli potopení pouhých 40 m. Parník vyplul 9. července na dvoudenní plavbu z Kazaně do města Bolgar. Podle svědků byl už po vyplutí nakloněn na pravý bok a měl

problémy

s přívodem

elektrického

proudu

a

s vyrozuměním

posádky i cestujících. 10. července se při zpáteční plavbě přibližně ve 13 hodin 58 minut moskevského času za silného deště a nárazového větru ještě více naklonil na pravý bok, došlo k zatopení vnitřního prostoru a doslova v průběhu 3 minut zmizel pod vodní hladinou. Z potápějící se lodi se nepodařilo spustit ani jeden ze dvou záchranných člunů. Narychlo byly použity jen dva nafukovací čluny, záchranné vesty a improvizované plovací prostředky. Kolem místa tragédie propluly dvě nákladní lodě, aniž by poskytly pomoc topícím se cestujícím. Další motorový člun převzal na palubu jen 2 postižené. Teprve parník Arabella po několika přiblíženích zachránil na 5 člunech všechny přeživší osoby. Večer 10. července přijeli do Kazaně záchranáři, psychologové a potápěči záchranného oddílu „Centrospas“ a střediska se specializací na záchranné operace se zvláštním rizikem „Lider“ Ministerstva pro civilní

obranu,

mimořádné

situace

a

likvidaci

následků

přírodních

katastrof. V noci 10. července a následující dopoledne na místě zasahovalo více než 300 lidí, 73 kusů techniky a desítky soukromých plavidel d o b ro vo l n í k ů . O b l a s t p á t r á n í p o o bě t e c h s e r o zš í ř i l a n a 1 2 0 km p o b ř e ž í a 19 říčních ostrovů. 13. července se potápěčských prací účastnilo už více než 170 potápěčů. Během pátrání objevili v prostoru lodi 114 těl obětí.


15

16. července dorazily na místo tragédie dva mohutné plovoucí jeřáby a byly započaty práce k vyzdvižení vraku parníku. Především bylo nutné loď, ležící na boku, vyrovnat a vzpřímit. Dále bylo potřeba umístit pod trupem speciální kovové pásy, utěsnit korpus lodě a za pomoci jeřábů ji vyzdvihnout nad vodní hladinu. Práce byly ztěžovány nepřízní počasí a silným vlnobitím. Podvlékání trupu lodi kovovými pásy

bylo

komplikováno

přetržením

jednoho

ze

závěsných

lan.

22. července se podařilo loď částečně vyzdvihnout nad úroveň vodní hladiny. Trup byl zajištěn ještě dalším lanem o síle 4 cm a vrchní paluba se ocitla asi 1,5 m nad hladinou. Poté pokračovaly práce na utěsnění pravého boku a odčerpávání vody. 23. července byl vrak lodi odvlečen 12 km do mělké zátoky. 25. července byl z nadstavbové části a z podpalubí odstraněn písek a bahno a po důkladné prohlídce byla loď přemístěna do plovoucího doku vzdáleného 800 m. Vyšetřovací komise Federální služby pro kontrolu dopravy došla k závěru, že příčinami havárie bylo porušení bezpečnostních směrnic při plánování, přípravě a provádění plavby jak ze strany majitele lodi (společnost

Kamská

říční

paroplavba),

pronajímatele

(firma

ArgoRečTur) i kapitána a nízká kvalifikace a nedisciplinovanost členů posádky. Jako bezprostřední příčinu zatopení lodi označili narušení stability vlivem povětrnostních podmínek a následné vniknutí vody netěsnými

a

otevřenými

lodními

okénky.

Odborníci

z říční

flotily

připisují rychlé zatopení lodi konstrukční zvláštnosti – nedostatku nepropustných nedostatkům,

přepážek na

něž

i

v trupu, před

dále

zahájením

opotřebení poslední

a

technickým

plavby

posádka

upozorňovala. Špatný technický stav nicméně nedonutil vlastníka ani nájemce zastavit provozování lodi. Dle závěrů vyšetřování mohl být náklon na pravý bok způsoben tankováním paliva do jedné palivové nádrže nebo nevyprázdněním kanalizačních nádrží. Generální prokuratura dala podnět k zahájení 6 trestních stíhání pro zneužití pravomoci v obchodní organizaci, padělání dokumentů a poskytování

služeb

neodpovídajících

požadavkům

na

bezpečnost

spotřebitelů. (Z Graždanskaja zaščita 9/2011 zpracovala Jitka Výtvarová)


16

Svět PŘEHLED MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTÍ VE SVĚTĚ ZA DUBEN − ČERVEN 2011 2. dubna USA Menší

cestovní

letadlo

Gulfstream

G-6

havarovalo

na

letišti

v Roswellu ve státě Nové Mexiko. Při pádu letadla došlo k rozlomení a vznícení trupu. 4 lidé nehodu nepřežili. 12 lidí bylo hospitalizováno s otravou po vdechnutí výparů chlóru při pobytu v bazénu plavecké školy na ostrově Long Island ve státě New York. Příčinou bylo vadné čerpadlo, které způsobilo vysokou koncentraci chlóru ve vodě. 4. dubna Rusko, republika Dagestán Více než 90 obydlených míst zůstalo bez elektrické energie po vichřici, kdy síla větru dosahovala 30-35 m/s. Ve městě Machačkala strhl vítr střechy mnoha domů a vyvracel stromy. 6. dubna Rusko, Lipecká oblast Ve skladu 260. raketové dělostřelecké vojenské základny došlo ke

vznícení

střelného

prachu.

Následný

výbuch

připravil

o

život

3 osoby a další 2 byly těžce zraněny. Irák 11 zaměstnanců cihelny zahynulo poté, co do budovy narazilo nákladní vozidlo, došlo k narušení obvodové zdi a následnému zřícení střechy. 8. dubna Německo Na dálnici poblíž města Rostock došlo k hromadné havárii, při které přišlo o život 10 lidí a přibližně dalších 100 bylo zraněno. Za


17

zhoršené viditelnosti se srazilo kolem 80 vozidel, z nichž některá se vznítila. 10. dubna Srbsko Z nevyjasněných

příčin

došlo

k pádu

a

následnému

požáru

soukromého letadla Cessna 172 v oblasti města Čačak. Havárie měla za následek smrt 3 lidí. 11. dubna Rusko, Uljanovská oblast Přibližně

20

zaměstnanců

jednoho

ze

závodů

ve

městě

Dimitrovgrad se přiotrávilo po úniku nejméně 200 l trichlorethylenu. Po evakuaci veškerého personálu nastoupila havarijní četa na likvidaci mimořádné události. 13. dubna Rusko, Samarská oblast Při požáru drůbeží farmy uhynulo 5 tis. kuřat. Plocha požáru dosáhla 1,2 tis. m2. Příčina byla vyšetřována. Kolumbie Sesuv Manizales.

půdy Obětí

nezvěstných.

strhl

dálkový

tragédie

Pátracích

a

bylo

autobus 8

jedoucí

cestujících

záchranných

a

prací

z

Bogoty

dalších se

10

do bylo

účastnilo

75

záchranářů. Ekvádor Čelní

srážka

dvou

autobusů

na

trase

mezi

městy

Manta

a

Guayaquil si vyžádala životy 16 cestujících, dalších 48 utrpělo různě těžká

zranění.

Příčinou

bylo

pravděpodobně

překročení

povolené

rychlosti a špatný stav pneumatik. Čína Výbuch v chemickém závodě v provincii Chej-lung-ťiang způsobil smrt 9 dělníků. V době události se v budově nacházelo 14 osob. Příčina výbuchu byla předmětem vyšetřování.


18

18. dubna Rusko, Jaroslavská oblast Silný vítr způsobil přerušení dodávek elektrického proudu do 14 rajonů oblasti. Z provozu bylo vyřazeno 298 transformačních stanic. Na likvidaci mimořádné situace se účastnilo 74 havarijních týmů a 36 kusů techniky. 20. dubna Česká republika V závodě na výrobu výbušnin Explosia poblíž města Pardubice došlo k výbuchu nitroglycerinu a následnému požáru. 4 lidé zemřeli, 9 bylo

zraněno.

Tlaková

vlna

po

výbuchu

rozbila

okna

v blízkých

budovách. Zcela zničeny byly 2 budovy v areálu závodu. 21. dubna Rusko, Sverdlovská oblast V důsledku propuklo

střevní

porušení

předpisů

onemocnění

u

197

pro

nakládání

účastníků

kurzů

s potravinami a

studentů

uralského institutu protipožární služby. V 96 případech si onemocnění vyžádalo hospitalizaci. Rusko, Moskevská oblast Pravděpodobně

vznícení

suché

trávy

bylo

příčinou

požáru

a

výbuchu cisterny se zkapalněným plynem u plnicí stanice ve vesnici v Západním Odincovském rajonu, při kterém shořelo 6 automobilů a dvoupodlažní administrativní budova. Několik lidí bylo lehce zraněno. Brazílie Krátce po startu se poblíž vzletové dráhy ve městě Manaus ve státě Amazonas zřítilo malé letadlo. 7 osob zaplatilo havárii životem. 22. dubna Rusko, republika Burjatsko Ve měste Ulan-Ude shořely při požáru sklady mouky a krmných směsí. Plocha požáru dosáhla 3 tis. m2. Hašení trvalo více než 4 hodiny, zranění nebyli. Příčinou bylo neopatrné nakládání s otevřeným ohněm.


19

28. dubna USA Během jednoho týdne zasáhla 7 států ničivá tornáda. V několika případech byly poškozeny celé městské čtvrtě, ve státě Alabama zůstal 1 mil. obyvatel bez elektrické energie. Zahynulo kolem 300 lidí. Egypt Uvolnění a následný pád autobusu z trajektu do řeky Nil si vyžádalo životy 22 cestujících a zranění několika dalších. Celkem se v autobuse nacházelo 34 místních obyvatel. 30. dubna Rusko, Krasnodarský kraj Z nezjištěných příčin došlo k havárii sportovního letadla, jejíž obětí byly 2 osoby. Okolnosti nehody se vyšetřovaly. 2. května Demokratická republika Kongo Více než 100 osob bylo prohlášeno za nezvěstné poté, co se na řece Kasai převrhla loď přepravující cestující a zboží. 3. května Rusko, Bělgorod V továrně na výrobu barviv a laků vypukl požár, který zcela zničil 4 budovy a způsobil zranění 2 osobám, z nichž 1 byla hospitalizována. Na boj s požárem bylo nasazeno kolem 160 hasičů a 55 kusů techniky. Mexiko 4

horníci

zahynuli

a

dalších

10

je

pohřešováno

po

silném

výbuchu v uhelném dole ve státě Coahuila. Kazachstán Požár

na

slepé

větvi

ropovodu

v Západokazašské

zapříčinil smrt 1 osoby. Likvidace si vyžádala přes 2 hodiny.


20

oblasti

5. května Rusko, Orenburská oblast Podemletí

kolejí

po

vydatných

deštích

způsobilo

vykolejení

nákladního vlaku, převážejícího uhlí v Perevolockém rajoně. Nikdo nebyl raněn. Na místě havárie zasahovalo téměř 70 záchranářů a technických pracovníků a 25 kusů techniky. 6. května Tádžikistán Silné lijáky připravily o život 3 osoby a způsobily velké škody na dopravní

infrastruktuře a zemědělské půdě. Na likvidaci následků

mimořádné situace byl ustaven operativní štáb. 6., 7. května Rusko, Dálný východ Během 2 dnů uhasili pracovníci ochrany lesů desítky přírodních požárů. Největší množství propuklo v Chabarovském kraji – celkem 30 s celkovou plochou 12,3 tis. ha. V Priamurje bylo zaregistrováno 26 ohnisek a v Židovské autonomní oblasti 11. Na hašení se účastnilo více než 700 lidí a 160 kusů techniky. 7. května Indonésie Za špatného počasí a z dosud nevyjasněných příčin se do moře na

východě

země

zřítilo

letadlo

čínské

výroby

MA-60

indonéské

letecké společnosti Merpati. Zemřelo 25 cestujících a členů posádky. 10. května Rusko, Sankt Petěrburg V budově spisovatele

telekomunikační

Bonč-Brujeviče

vznikl

univerzity požár.

pojmenované

Studenti

a

podle

zaměstnanci

univerzity byli evakuováni. Zranění nebyli. 11. května Španělsko Zemětřesení na jihovýchodě země o síle 5,2 stupně Richterovy


21

stupnice zničeno

nejvíce 80

%

zasáhlo budov,

město

zraněno

Lorka, nejméně

kde 300

bylo

poškozeno

obyvatel,

nebo

z nichž

9

nepřežilo. 12. května Egypt Na Sinajském poloostrově se při předjíždění velblouda srazil mikrobus s protijedoucím autobusem. Nehoda stála život 13 lidí a dalších 15 bylo zraněno. 16. května Indie Na silnici poblíž města Bankura se převrhl autobus. Zahynulo 12 cestujících, 50 jich bylo zraněno, z toho 14 velmi těžce. 17. května Rusko, Moskva Obětí požáru v bytě vystěhovaného třípodlažního domu bylo 7 nelegálních obyvatel a další byli zraněni. Příčina byla předmětem vyšetřování. 19. května Austrálie V kanceláři závodu, vyrábějícího ropné produkty, v Melbourne vznikl

požár,

který

se

rozšířil

na

další

území

závodu,

kde

bylo

skladováno 500 tis. l motorového oleje. 20. května Turecko Pád policejního vrtulníku do Černého moře poblíž Istanbulu měl za následek úmrtí 4 policejních příslušníků, pouze 1 osoba nehodu vrtulníku přežila. Vietnam Silné poryvy větru převrhly výletní loď v oblasti Ho Či Minova Města. 15 lidí zaplatilo havárii životem.


22

21. května Malajsie Dva Selangor.

sesuvy

půdy

Zemřelo

zasypaly

15

dětí

a

areál 1

dětského

dospělý,

domova

několik

ve

státě

dalších

bylo

hospitalizováno s těžkými zraněními. 23. května Rusko, Republika Sacha (Jakutsko) V republice zaregistrováno 45 ohnisek požárů o celkové ploše 52 tis. ha. S ohněm bojovalo více než 2 tis. hasičů a 200 kusů techniky. Vrtulníky shodily na ohniska požáru 440 t vody. USA Ničivé tornádo zasáhlo státy Missouri a Minnesota, připravilo o život 30 osob, způsobilo mnohá zranění a velké škody na obytných domech. Celkem bylo poškozeno kolem 200 budov. 31. května Peru V provincii autobusu

20

Huamanga

cestujících

a

zahynulo dalších

při

34

bylo

havárii

mezinárodního

zraněno.

Na

vině

je

pravděpodobně řidič, který výrazně překročil povolenou rychlost. 1. června Rusko, Kostroma Požár zachvátil čerpací stanici patřící soukromému podnikateli. Oheň vypukl v jedné plynové nádrži a rozšířil se na další nádrž a autocisternu s benzinem. Výsledkem byli 4 zranění, z nichž 1 nepřežil. 2. června Rusko, Udmurtská republika V dělostřelecké manipulaci

s

18 skladů

munice.

zbrojnici

materiálem

ke

Střepiny

ministerstva

vzniku rozbily

požáru, okna

obrany který a

se

došlo

při

rozšířil

na

poškodily

budovy

v obydlených čtvrtích. Z nebezpečné oblasti bylo evakuováno 2 tis. lidí, zraněno bylo kolem 100 osob, z nichž bylo 48 hospitalizováno.


23

Pravděpodobnou příčinou bylo nedodržení bezpečnostních zásad pro nakládání s nebezpečným materiálem. USA, stát Utah Havárii lehkého letadla zaplatily životem 4 osoby, nacházející se v době události na palubě. 4. června Čína, provincie Kuang-tung Srážka nákladního automobilu, linkového autobusu a osobního automobilu si vyžádala životy 8 lidí, 22 osob bylo zraněno, z nich 4 těžce. 5. června Indonésie U břehů ostrova Kalimantan (Borneo) ztroskotala loď, na jejíž palubě se nacházelo 101 cestujících a 4 členové posádky. 18 lidí zahynulo, stejný počet osob byl nezvěstný. Příčinou mohla být bouře a přetížení plavidla. 7. června Rusko, Stavropolský kraj Střevní infekcí onemocnělo 72 dětí při svém pobytu v sanatoriu ve

městě

Kislovodsk.

V 5

případech

si

onemocnění

vyžádalo

hospitalizaci. Příčina onemocnění má souvislost se stravováním dětí. Kazachstán V Akťubinské oblasti došlo ke srážce osobního a nákladního vlaku. Zraněno bylo 48 cestujících, 13 z nich bylo hospitalizováno. Havárii

zapříčinila

obsluha

nákladní

lokomotivy

nerespektováním

signálu semaforu. Indonésie Osobní motorový člun se převrhl u břehu ostrova Kalimantan (Borneo). 4 lidé zemřeli, nejméně 10 bylo nezvěstných. Na vině byl kapitán, který provedl chybný manévr při zajíždění k molu.


24

10. června Pákistán, provincie Kašmír Řidič autobusu, převážejícího děti do školy, porušil dopravní předpisy a skončil v příkopě. Obětí havárie se stalo 14 dětí. 14. června Rusko, Moskva Při mohutném požáru v dřevozpracujícím podniku zasahovalo 9 hasičských a záchranných útvarů a 4 speciální vrtulníky. Příčina byla předmětem vyšetřování. Rusko, Tverská oblast V ozdravném s příznaky

táboře

otravy

a

Čajka

bylo

rotavirové

hospitalizováno

infekce.

Následovala

54

osob

kontrola

dodržování sanitárních norem v zařízení. 15. června Kazachstán Srážka dálkového autobusu s traktorem na silnici spojující města Aktau a Fort-Ševčenko si vyžádala životy 6 cestujících, dalších 11 bylo hospitalizováno s různě těžkými zraněními. 16. června Rusko, Rostovská oblast Požár

v závodě

provádějícím

asfaltérské

a

betonářské

práce

v Zimovnikovském rajonu měl za následek smrt 1 osoby a další byla vážně

popálena.

Příčinou

bylo

pravděpodobně

nedodržení

zásad

bezpečnosti při prováděných pracích. Rusko, Sverdlovská oblast Nejméně 40 dětí se otrávilo jídlem v letním táboře ve městě Revda.

12

z nich

bylo

hospitalizováno.

Otrava

byla

nedostatečným tepelným zpracováním potravy.


25

způsobena

17. června Brazílie Vrtulník,

na

jehož

palubě

se

nacházelo

7

osob,

se

zřítil

z neznámých příčin do Atlantského oceánu při pobřeží lázeňského města Porto Seguro. Pilot se nespojil s dispečery a neinformoval je o problémech na palubě. 4 lidé přišli o život. 18. června Čína, provincie Ťiang-su 13

osob

bylo

zraněno

a

5

lidí

nepřežilo

výbuch

v závodě

vyrábějícím polymerní materiály. Příčina výbuchu nebyla známa. 19. června Rusko, Uljanovsk Požár ve stáji na dostihovém závodišti měl za následek úhyn 20 čistokrevných koní, 5 poníků a 5 býků. Na likvidaci se účastnilo kolem 40 hasičů a 10 kusů techniky. 20. června Rusko, republika Karélie Letadlo typu Tu-134A-3 společnosti RusAir, letící z moskevského letiště Domodědovo, havarovalo přibližně 1 km od přistávací dráhy ve městě Petrozavodsk. Z celkového počtu 52 osob na palubě zahynulo 45 a 7 utrpělo vážná zranění. Na místě havárie zasahovali záchranáři, lékaři a psychologové. Možnou příčinou mohla být porucha letištního systému při přistání, technický problém nebo lidský faktor. Polsko Srážka dvou tramvají v centru Poznaně měla za následek 20 zraněných. Na místě události zasahovalo 40 hasičů, zdravotníků a záchranářů. 21. června Slovinsko Rumunský

autobus

se

40

osobami

na

palubě,

směřující

do

Španělska, vjel do protisměru a srazil se s nákladním automobilem převážejícím vápno. 5 lidí zemřelo, 23 bylo zraněno.


26

23. června Rusko, Astrachaňská oblast Stíhačka MiG-29 se zřítila v oblasti města Achtubinsk. Piloti havárii nepřežili. 25. června Rusko, republika Severní Osetie-Alanie V době

konání

svatební

oslavy

došlo

v soukromém

domě

ve

Vladikavkazu k výb uchu plynové lah ve , jehož následkem bylo 55 raněných. 43 osoby musely být hospitalizovány, z nichž 6 zraněním podlehlo. 30. června Rusko, Moskevská oblast Při opravě čerpadla v kanalizační šachtě zamořené bahenním plynem v Istrinském rajonu zemřel muž. Při pokusu o jeho vytažení zemřela jeho žena a 3 místní obyvatelé. (Z Graždanskaja zaščita 6-8/2011 zpracovala Jitka Výtvarová)


27

MONITOR ZAHRANIČNÍHO ODBORNÉHO TISKU Náklad: Vy d á v á

10 výtisků Pracoviště

informací,

analýz

a

redakce

Bohdaneč Redakční rada: Ing. Bohumil Šilhánek Jitka Výtvarová


28

IOO,

Lázně

MONITOR. zahraničního odborného tisku. Ročník 17 Číslo

Recommend Documents