MONITOR. zahraničního odborného tisku. Ročník 15 Číslo

MONITOR zahraničního odborného tisku

Ročník 15

Monitor zahraničního odborného tisku 1/2009

Číslo 1

2009

O B S A H

s t r.

Rakousko

1. Aktuální otázky civilní ochrany

3

Polsko

2. Vzdělávání v civilní obraně

5

Slovensko

3. Koncepce kritické infrastruktury a způsob její ochrany a obrany

7

Slovensko

4. Výuka ochrany obyvatelstva na školách

9

Německo

5. Vzdušná záchrana

11

Švýcarsko

6. Moderní systémy varování a vyrozumění

14

Svět

7. Úloha Severoatlantické aliance v civilním nouzovém plánování

16


2

Rakousko AKTUÁLNÍ OTÁZKY CIVILNÍ OCHRANY Časopisu Zivilschutz-aktuell poskytla rozhovor Marie Fekterová, s p o l k o v á m i n i s t r y n ě v n i t r a n a t é m a p o d í l Sp o l k o v é h o m i n i s t e r s t v a vnitra

(Bundesministerium

für

Inneres

–

BMI)

na

rozvoji

ochrany

obyvatelstva v několika základních oblastech. Podle informace spolkové ministryně je Rakousko v současné době jednou z nejbezpečnějších zemí světa v oblasti nevojenské nebo t z v. s o f t b e z p e č n o s t i , i k d y ž n e n í j a k o v ě t š i n a s t á t ů v ů č i n e v o j e n s k ý m h r o z b á m i m u n n í . Ta t o d o b r á s i t u a c e j e m i m o j i n é t a k é v ý s l e d k e m úspěšné činnosti civilní ochrany a ochrany před katastrofami, kterou vykonávají příslušníci Především

ú ř a d y,

organizace,

požárních, činnost

profesionální

zdravotnických

desítek

tisíc

a

a

zejména

dobrovolní

záchranných

jednotek.

dobrovolníků

jako

doplňku

výše

uvedených profesionálů je v Rakousku nezastupitelná. Z organizací

má

rozhodující

význam

zejména

ve

vztahu

k sebeochraně obyvatelstva především Rakouský svaz civilní ochrany (Österreichischer Zivilschutzverband – ÖZV) a jeho devět zemských svazů. Z á k l a d n í z n a l o s t i s e b e o c h ra n y j s o u d ů l e ž i t é z e j m é n a v p ř í pa d ě k a ta s t r o f nejrůznějšího druhu, neboť každý poučený jednotlivec může provést řadu opatření a činností ještě před příchodem zásahových jednotek. Činnost Svazu civilní ochrany je pro tyto situace nezastupitelná, především u klíčových skupin obyvatelstva, jako jsou děti, mladiství a senioři. Při v nedávné

současném době

trendu

postihly

nárůstu

Rakousko,

je

přírodních zvýšený

katastrof, tlak

na

které

technické

inovace v záchranářské oblasti, na lepší propojení se sousedními státy z hlediska

zjištění

katastrof

a

varování

před

nimi

a

na

lepší

p ř e s h r a n i č n í s p o l u p r á c i p ř i t ě c h t o s i t u a c í c h . Sp o l k o v é m i n i s t e r s t v o vnitra společně se spolkovými zeměmi a zásahovými organizacemi nastoupilo společnou cestu účastí na inovačních projektech a aktivní účastí na velkých mezinárodních cvičeních.


3

Přestože je Rakousko federalistický stát a kompetence v oblasti ochrany před katastrofami spočívají výhradně na spolkových zemích, p o d a ř i l o s e Sp o l k o v é m u m i n i s t e r s t v u v n i t r a v y m e z e n í m k o m p e t e n c í vybudovat

decentralizovanou

spolkových

a

zemských

síť

t z v.

úřadů

a

kompetenčních dosáhnout

středisek

ze

rovnoměrného

a

rovnoprávného pokrytí území zásahovými organizacemi, aniž došlo k narušení zmíněného federalistického principu. V uplynulých letech byl položen důraz také na vzdělávání velitelů zásahů, překračující působnost jednotlivých organizací, kteří se již druhým

rokem

ministerstva

vzdělávají

vnitra

v Bezpečnostní

v řídící

činnosti

akademii

bez

ohledu

Sp o l k o v é h o

na

příslušnost

k mateřské organizaci. Sp o l k o v é

ministerstvo

vnitra

je

garantem

rychlého

varování,

vyrozumění a předávání důležitých informací jak na území Rakouska, tak

také

do

zahraničí.

K tomu

slouží

Sp o l k o v á

varovací

centrála

v Zásahovém a koordinačním krizovém středisku Úřadu spolkového kancléře.

Důležitým

varovací

a

ministerstvo

nástrojem

vyrozumívací vnitra

krizové

systém,

společně

se

komunikace

který

zeměmi.

je

společný

provozuje

Sp o l k o v é

Každoročně

prováděná

akustická zkouška koncových stupňů tohoto systému (sirén) na území celého

státu

je

prověrkou

jeho

účinnosti,

podkladem

k odstranění

závad a přijetí opatření k jeho zlepšení. (Z Zivilschutz-aktuell 1/2009 zpracoval Ing. Bohumil Šilhánek)


4

Polsko VZDĚLÁVÁNÍ V CIVILNÍ OBRANĚ V posledním období došlo k přehodnocení vzdělávání v civilní obraně

a

v ochraně

před

katastrofami.

Koncem

roku

2006

vydal

náčelník civilní obrany státu Směrnice ve věci zásad organizace a způsobu provádění školení v oblasti ochrany obyvatelstva a civilní obrany

( w w w. o c k . g o v. p l ) .

Realizace

úkolů

těchto

směrnic

je

zabezpečována cestou Kanceláře pro otázky civilní obrany a ochrany obyvatelstva v rámci organizační struktury Hlavního velitelství státní p o ž á r n í o c h r a n y. Systém vzdělávání je rozdělen do čtyř úrovní: První úroveň zahrnuje vysokoškolské a postgraduální studium a je prováděna státními a soukromými vysokými školami s příslušnými směry studia. Druhá úroveň obsahuje kurzy a školení, rozdělené na základní, zdokonalovací a specializované. Třetí

úroveň

představuje

organizační

cvičení

v místním,

regionálním, celostátním a mezinárodním měřítku. Čtvrtá úroveň je založena na ostatních vzdělávacích formách, kterými jsou konference, semináře, konkurzy atd. V souladu

s výše

uvedenými

směrnicemi

byly

ve

vzdělávací

činnosti stanoveny tyto hlavní cíle: •

příprava orgánů veřejné správy k realizaci úkolů civilní obrany včetně

řídící

a

koordinační

činnosti

v krizových

stavech

a

subjektů

a

mimořádných situacích, •

příprava

pracovníků

veřejné

s p r á v y,

hospodářských

příslušníků jednotek civilní obrany k provádění úkolů civilní obrany a ochrany obyvatelstva,


5

•

zdokonalování dovednosti z provádění činnosti v civilní obraně a ochraně obyvatelstva. V souladu

specializovaná

se

směrnicemi

školení

jsou

prováděna

základní, především

zdokonalovací na

a

vzdělávacích

zařízeních státní požární ochrany a dále mohou být prováděna také odbory bezpečnosti a krizového řízení vojvodských úřadů a dalších s t u p ň ů s a m o s p r á v y. V r e z o r t u s t á t n í p o ž á r n í o c h r a n y s e j e d n á o t a t o zařízení: •

Ústřední škola Czenstochová,

•

školy aspirantů Krakov a Poznaň,

•

poddůstojnická škola Bydhošť,

•

v ě d e c k o - v ý z k u m n é c e n t r u m J o z e f o v,

•

h l a v n í š k o l a Va r š a v a ,

•

Mezivojvodské středisko školení civilní obrany Bialymstok. Nezávisle

na

opatřeních,

přijatých

k organizaci

vzdělávání

v uvedených vzdělávacích zařízeních státní požární ochrany bylo pro oblast

vzdělávání

v civilní

obraně

a

ochraně

obyvatelstva

vydáno

několik podzákonných dokumentů (nařízení a směrnic), které poměrně podrobně vymezují organizaci a obsah této činnosti v roce 2009. (Z Przeglad Obrony Cywilnej 3/2009 zpracoval Ing. Bohumil Šilhánek)


6

Slovensko KONCEPCE

KRITICKÉ

INFRASTRUKTURY

A

ZPŮSOB

JEJÍ

OCHRANY A OBRANY Dokument s názvem Koncepce kritické infrastruktury Slovenské republiky a způsob její ochrany a obrany (dále jen „Koncepce“) byl schválen kritéria

v roce a

programu

Jeho

implementovat na

zahraničních určených

2006.

ochranu zkušeností

sektorech

smyslem

závěry

tzv.

nejdůležitější byly

národní

bylo

definovat

Zelené

knihy

o

infrastruktury.

Koncepcí

tyto

prvky,

evropském Na

stanoveny

infrastruktury

cíle,

základě

v jednotlivých

sektory

kritické

infrastruktury: •

doprava,

•

energetika,

•

informační a komunikační technologie,

•

zdravotnictví,

•

potravinářství,

•

zásobování vodou,

•

finančnictví apod. Mezi

nástroje

ochrany

a

obrany

a

obrany

prvků

kritické

infrastruktury

podle Koncepce patří: •

prevence,

•

snížení rizika,

•

odvrácení útoku,

•

odstranění následků útoku. Se

způsobem

ochrany

kritické

infrastruktury

úzce

souvisí především tyto oblasti: •

ochrana utajovaných skutečností v oblasti kritické infrastruktury,

•

krizové řízení v oblasti kritické infrastruktury,

•

bezpečnostní výzkum v oblasti kritické infrastruktury.


7

V roce 2008 byl vládou Slovenské republiky schválený Národní program pro ochranu a obranu kritické infrastruktury ve Slovenské republice. Ze

strany

EU

je

této

problematice

věnována

pozornost

v 7. rámcovém programu podpory vědy a výzkumu v Evropě na období 2007-2013, který definuje bezpečnost jako samostatnou oblast, na rozdíl od 6. rámcového programu podpory vědy a výzkumu v Evropě, který této oblasti nepřikládal téměř žádný význam. Následně vznikl Poradní výbor pro evropský bezpečnostní výzkum. V roce 2009 se předpokládá

na

podporu

výzkumných

aktivit

v oblasti

bezpečnosti

v 7. rámcovém programu vynaložit více než 14 mil. EUR. (Z Civilná ochrana 1/2009 zpracoval Ing. Bohumil Šilhánek)


8

Slovensko VÝUKA OCHRANY OBYVATELSTVA NA ŠKOLÁCH Podle zákona č. 42 z roku 1994 o civilní ochraně obyvatelstva, ve

smyslu

dalších

předpisů

je

povinností

Ministerstva

školství

Slovenské republiky zabezpečit, aby obsah výchovy a vzdělávání na všech druzích a typech škol zahrnoval v přiměřeném rozsahu také otázky

civilní

Ministerstvo

ochrany.

školství

Tuto

SR

na

povinnost

doposud

základních

a

realizovalo

středních

školách

prostřednictvím tematiky Ochrana člověka a přírody a ve školním roce 2008-09 probíhající tematikou Ochrana života a zdraví. Pro vznikla

zkvalitnění, při

Státním

popř.

zavedení

pedagogickém

nových ústavu

forem

daného

v Bratislavě

učiva

pracovní

skupina, složená ze zaměstnanců úřadu vlády, ministerstev, některých ústředních orgánů státní správy a neziskových organizací, které mají tuto problematiku v náplni svojí činnosti. Za Ministerstvo vnitra SR byli do

pracovní

záchranného

skupiny sboru,

vysláni prezidia

zaměstnanci policejního

prezidia

sboru

a

hasičského

sekce

a

krizového

managementu a civilní ochrany. Sekce krizového managementu a civilní ochrany nabídla pomoc prostřednictvím Vzdělávacího a technického ústavu Slovenská Lupča pro školy a jejich učitele. Tato pomoc spočívá v aktuálním zařazení příslušných kurzů pro učitele do plánu přípravy na rok 2009. Jedná se o tři druhy kurzů: •

Ochrana života a zdraví – řešení mimořádných událostí – civilní ochrana pro primární vzdělávání,

•

Ochrana života a zdraví – řešení mimořádných událostí – civilní ochrana pro nižší sekundární vzdělávání,

•

Ochrana života a zdraví – řešení mimořádných událostí – civilní ochrana pro vyšší sekundární vzdělávání. Kurzy jsou prováděny ve spolupráci s Metodicko-pedagogickým

střediskem v Bratislavě, nebo s jeho detašovanými pracovišti. Velmi Monitor zahraničního odborného tisku 1/2009

9

dobrá

spolupráce

je

v této

oblasti

mezi

Střediskem

vzdělávání

a

přípravy Nitra a Metodicko-pedagogickým střediskem v Trenčíně, které už pozvalo učitele na všechny tři kurzy. S obdobnou spoluprací se počítá mezi Střediskem vzdělávání a přípravy Limbach a Spišská Nová Ves a s oddělením vzdělávání a přípravy Vzdělávacího a technického ústavu Slovenská Lupča. Nabídka kurzů, doplněná mimořádným vydáním revue Civilná ochrana, má za cíl zdokonalení připravenosti učitelů základních škol na

výuku

části

–

řešení

mimořádných

událostí

–

civilní

ochrana

v tematice Ochrana života a zdraví. Povinná školách

tematika

prováděna

vzdělávacího

Ochrana

života

prostřednictvím

programu

a

obsahuje

a

zdraví

vyučovacích

je

na

základních

předmětů

samostatné

státního

organizační

formy

výuky – didaktické hry a účelová cvičení. Aplikuje se v něm učivo, které bylo v minulosti součástí Ochrany člověka a přírody. Z jeho obsahu byla vyčleněna ochrana přírody a dopravní výchova do jiných vzdělávacích

oblastí

státního

vzdělávacího

programu.

Ochrana

člověka a jeho zdraví integruje postoje, vědomosti a zručnosti žáků zaměřené na ochranu života a zdraví v mimořádných situacích a při pobytu

v přírodě,

které

mohou

vzniknout

vlivem

nepředvídaných

skutečností, ohrožujících člověka a jeho okolí. Povinné učivo, které není samostatným předmětem, je součástí výchovy a vzdělávání žáků základních škol. Poskytuje žákům potřebné teoretické

znalosti,

praktické

poznatky

a

utváří

jejich

vztah

k problematice ochrany svého zdraví a života a také zdraví a životů jiných lidí. ( Z C i vi l ná o c h r an a 2 / 2 0 09 z pr a c o va l In g . B o hum i l Ši l hán e k )


10

Německo VZDUŠNÁ ZÁCHRANA Vrtulník s odborným

civilní

ochrany

lékařským

a

Christoph

35

zdravotnickým

(dále

jen

personálem

„CH na

35“)

palubě

umožňuje nejrychlejší a v daném okamžiku nejlepší způsob poskytnutí první pomoci při záchraně života a zdraví pacientů, kteří se ocitnou v nouzové situaci. Vrtulník je využíván k zásahům na zemi i na vodě, při transportu pacientů do vzdálených specializovaných zdravotnických zařízení a klinik a při pátrání v terénu. CH

35

je

od

počátku

devadesátých

let

denně

nasazován

k záchraně životů a to za téměř jakéhokoli počasí. Základnu má ve městě Brandenburg na řece Havela, které bylo již v době bývalé NDR stanovištěm letky Národní lidové armády. Později se zde etablovala výhradně

letecká

záchranná

služba

a

v roce

1994

bylo

oficiálně

uvedeno do provozu Letecké záchranné centrum při Městské klinice v Brandenburgu.

Vzdušný

i

pozemní

letecký

personál

disponuje

nejmodernějším technickým zázemím, které umožňuje na minimum zkrátit čas od spuštění alarmu do nasazení vrtulníku k záchranné akci. Každoročně uskuteční CH 35 okolo 1200 záchranných letů. Na palubě vrtulníku jsou přítomni asistenti-záchranáři Maltézské pomocné služby

a

profesionální

požárníci-záchranáři.

Předpokladem

pro

úspěšné vykonávání jejich fyzicky náročné a psychicky vyčerpávající práce

je

dlouholetá

zkušenost

v oblasti

záchranářství

a

speciální

zdravotnický výcvik. Lékaři jsou zkušenými odborníky z Kliniky pro anestezii a intenzivní terapii Městské kliniky v Brandenburgu. Piloti jsou členy letky Spolkové policie - východ. Akční

rádius

Brandenburg.

nasazení

vrtulníku

je

70

kilometrů

od

města

Žádosti o nasazení CH 35 se shromažďují přímo na

hlavní základně Brandenburg a na sousedních základnách. Nasazení vrtulníku

proběhne

vždy,


když

je

tento

způsob

zásahu

11

v nouzi

rychlejší, než pozemní. Je-li nutné převážet těžce zraněného pacienta z místa zásahu do vzdálené specializované kliniky, probíhá paralelní spolupráce pozemní a letecké záchranné služby. Vrtulník civilní ochrany Christoph 35 je v permanenci od sedmi hodin

ráno

do

západu

slunce.

Při

nepříznivých

povětrnostních

podmínkách, jako je mlha, vichřice nebo silné sněžení, nahrazuje CH 35 vozidlo záchranné služby. Některé akce zůstávají záchranářskému týmu natrvalo v paměti. Například při alarmu k nehodě na dálnici dne 18. června 2003. z nich

netušil,

že

je

čeká

největší

záchranářská

akce

Nikdo

v historii

nasazení vrtulníku CH 35. Prvotní informace byly velmi nepřesné, ještě během letu na místo neštěstí se začaly množit žádosti o další pomoc. Dala se proto předpokládat událost většího rozsahu. Přelet nad dálnicí v místě nehody ukázal skutečný stav. Do plně obsazeného turistického autobusu narazil zezadu těžký nákladní vůz a odhodil jej na před ním jedoucí nákladní auto. Autobus byl v přední i zadní části silně poškozen, hasičům záchranářům se dařilo vyprošťovat

cestující

jen s obrovským úsilím a nasazením. Veškerá

absolvovaná

teoretická

cvičení

záchranářů

jak

postupovat při hromadných neštěstích bylo nutné okamžitě převést do praxe. Roli koordinátora zdravotnické záchranné pomoci převzali po dohodě

s ostatním

lékařským

personálem

lékař

a

jeho

asistent

z vrtulníku CH 35. Po rychlé dohodě se CH 35 přesunul na základnu, aby se obratem vrátil zpět ještě se dvěma odbornými lékaři a dalším nutným zdravotnickým a záchranářským vybavením na palubě. Poté převzal pilot vrtulníku CH 35 funkci velitele přistávací plochy pro vrtulníky a koordinoval jejich přílety a odlety v minutových intervalech. Na místě neštěstí zasahovalo celkem sedm vrtulníků, šestnáct sanitek,

třináct

vozů

záchranné

služby

a

ostatní

kooperující

záchranářské jednotky. Díky jejich pomoci a spolupráci mohlo být přímo na místě nehody optimálně ošetřeno a do nejbližších třinácti nemocnic transportováno 36 zraněných, z toho 12 těžce. Pro ostatní


12

nezraněné cestující byl přistaven náhradní autobus, který je odvezl do centra posttraumatické péče. Ačkoliv se události podobného rozsahu stávají naštěstí zřídka, přesto je Christoph 35 připraven k nasazení 365 dnů v roce, aby kdykoliv pomohl pacientům v nouzi. (Z Bevölkerungsschutz 1/2009 zpracovala Mgr. Ivana Macková)


13

Švýcarsko MODERNÍ SYSTÉMY VAROVÁNÍ A VYROZUMĚNÍ Spolkový

úřad

Bevölkerungsschutz

pro -

ochranu

BABS)

obyvatelstva

propagoval

(Bundesamt

v loňském

roce

für

projekt

nového poplachového systému POLYALERT. BABS má v plánu tento systém,

mnohonásobně

zabezpečený

proti

výpadkům,

vybudovat

v letech 2010 – 2015 a uvést jej do provozu. Počet stacionárních a mobilních sirén ve švýcarských kantonech se pohybuje s ohledem na

jejich velikost, hustotu obyvatelstva a

terén mezi 30 až 800. Spuštění sirén je možné nejen přímo z místa, nýbrž i centrálně na dálku. Všeobecný poplach vyhlašují v zásadě kantonální úřady, zpravidla kantonální policie, u vodního poplachu je zodpovědnost na provozovatelích vodních děl. Na poplachový systém jsou kladeny vysoké bezpečnostní nároky. Musí fungovat i v situaci, kdy ostatní systémy nejsou provozuschopné. Podle spolkového zákona o ochraně obyvatelstva a civilní ochraně a podle poplachové směrnice nese náklady, spojené s projektovým, materiálním, instalačním a dalším zabezpečením systémů k varování obyvatelstva, přebírají

stát.

náklady

Kantony, na

provoz

obce

a

těchto

provozovatelé systémů.

vodních

Centrální

děl

spuštění

všeobecného poplachového systému probíhá přes bezpečnostní síť INFRANET, spuštění vodního poplachu přes SAM nebo LOCOM. Nový

systém

POLYALERT

má

nahradit

všechny

stávající

systémy, přičemž vodní poplach by měl být uveden do operativního provozu do roku 2012 a ostatní části do roku 2015. Celková koncepce sestává

z velitelských

stanovišť,

dálkově

řízených

přístrojů,

dvou

redundantně dimenzovaných velitelských, kontrolních a počítačových středisek a sítí. POLYALERT je součástí komplexního zabezpečení komunikace jak mezi silami nasazení (POLYCOM),


tak

směrem

k obyvatelstvu

14

(POLYINFORM). Pro POLYALERT jsou stanoveny následující závazné požadavky: •

zajistit

nouzové

zásobování

elektrickým

proudem

u

základního

zásobování systému a u koncových přístrojů, •

vytvořit redundance u důležitých sítí,

•

vyzkoušet

nové

technologie

varování

obyvatelstva,

např.

„dodatečné účelové systémy“. Nový systém přinese nové možnosti. Při zadávání dodatečných projektů firmám, které chtějí spolupracovat při rozšíření poplachového systému

na

cílové

skupiny

obyvatelstva

(speciální

mobily

pro

postižené, systémy s vibrací, dopravně informační systémy, informační systémy odborné

v nákupních

centrech

kompetence,

znalost

atd.),

je

důležité

problematiky,

zkoumat

jejich

spolehlivost

a

důvěryhodnost. V oblasti

varování,

vyhlášení

poplachu

a

informovanosti

obyvatelstva je vedle POLYALERTU důležitý systém POLYINFORM, známý rovněž jako IBBK (v překladu „svaz informuje obyvatelstvo o krizové

situaci“).

O

hrozícím

nebezpečí

lze

informovat

pomocí

radiové sítě 85 % obyvatelstva v úkrytech s radiovým signálem VKV (lidově označováno jako „hlas, který prochází zdí“). Zodpovědnost za provoz nově zmodernizované radiové sítě, která má sloužit k informovanosti obyvatelstva v krizových situacích, bude od roku 2012 přenesena na BABS. V okamžiku krizové situace bude spolehlivým řešením využití

bezpečnostně a politicky relevantních

systémů POLYCOM, POLYALERT a POLYINFORM. (Z Bevölkerungsschutz 1/2009 zpracovala Mgr. Ivana Macková)


15

Svět ÚLOHA SEVEROATLANTICKÉ ALIANCE V CIVILNÍM NOUZOVÉM PLÁNOVÁNÍ Civilní nouzové situace mohou znamenat ohrožení bezpečnosti a stability země, navíc nerespektují hranice států. Nelze tedy spoléhat na

čistě

národní

řešení

širokospektrálních

nouzových

situací.

Od

svého založení v roce 1949 klade Severoatlantická aliance (dále jen „Aliance“) velký důraz na ochranu civilního obyvatelstva. Po vzniku Partnerství

pro

mír

roku 1994

projevilo

mnoho

států

zájem

o spolupráci s Aliancí na poli civilní ochrany a odezvy na katastrofy. Cílem civilního nouzového plánování (CNP) v rámci Aliance je sdílet

informace

nejefektivnějšího

o národních využití

plánovacích

civilních

aktivitách

prostředků

k zajištění

během

co

nouzových

situací. CNP je v první řadě nejdůležitější národní odpovědností a civilní aktiva zůstávají vždy pod národní kontrolou. Přidaná hodnota v rámci

Aliance

spočívá

v usnadnění

spolupráce

a

vztahů

pomocí

struktur, jako je např. Euro-atlantické koordinační středisko pomoci při katastrofách. Činnost CNP v rámci Aliance se soustřeďuje na oblasti civilní podpory pro operace Aliance, podpory národních úřadů při nouzových situacích, včetně ochrany obyvatelstva před následky chemických, biologických, radiologických a jaderných - CBRN látek, a na oblast spolupráce s partnery. Plánování a provádění vojenských operací je komplexní proces. K zahájení adekvátní odezvy na krizovou situaci potřebuje vojenský sektor

často

využít

aktiva

a

znalosti

civilního

sektoru.

Aliance

poskytuje efektivní fórum, ve kterém se použití civilních a vojenských aktiv může vzájemně doplnit a zkoordinovat dosažení cíle. Výbor na nejvyšší úrovni pro civilní nouzové plánování (Senior Civil Emergency Planning Committee – SCEPC) je pověřený celkovou


16

koordinací aktivit souvisejících s CNP v rámci Aliance. Plánovací rady a

výbory

pokrývají

komunikace,

civilní

jednotlivé ochrana,

odborné

průmyslové

oblasti, plánování

jako a

doprava,

zásobování,

lékařské záležitosti, potraviny a zemědělství. K podpoře armády ve specifických oblastech, významných pro plánování

a

operace

Aliance,

včetně

krizového

managementu,

managementu následků a kritické infrastruktury, je vytvořena skupina 350 civilních odborníků z euro-atlantické oblasti. Ti jsou vybráni ze státní správy a průmyslu jednotlivých států, slouží tři roky, účastní se výcviku

a

postupy

reagují

na

známými

žádosti

jako

o

pomoc

Uspořádání

v souladu

civilního

se

specifickými

nouzového

plánování

krizového managementu (Civil Emergency Planning Crisis Management Arrangements). Dále byl pro poskytování informací a odborných rad z civilní

oblasti

směrem

k vojenskému

využití

vytvořen

Katalog

civilních odborností. Je to seznam 13 oblastí obsahujících civilní aktiva a odborné znalosti, které jsou poskytovány vojenským úřadům Aliance. Po teroristických útocích na New York, Madrid a Londýn se činnost CNP zaměřila na zvýšení civilní připravenosti na případné útoky, používající CBRN látky. V Praze byl v roce 2002 přijat akční plán civilního nouzového plánování pro ochranu obyvatelstva před následky zbraní hromadného ničení. Následně byl vypracován inventář národních způsobilostí použitelných při CBRN událostech (lékařská pomoc, jednotky radiologické detekce, aero-lékařská evakuace). Navíc jsou

vyvíjeny

směrnice

a

normy

pro

státy

Euro-atlantické

rady

partnerství, týkající se oblastí plánování, výcviku a vybavení pro první odezvu na události CBRN. Je vypracován kompletní program Euroatlantické

rady

zdravotnický

partnerství

výbor

Aliance

pro

CBRN

(Joint

výcvik

Medical

a

cvičení.

Committee)

Společný vypracoval

ošetřovatelské protokoly pro oběti útoků CBRN. Výbor civilní ochrany Aliance (Civil Protection Committee) vypracoval informační průvodce pro veřejnost pro využití před, během a po krizi. Plánovací rady a výbory pro dopravu vytvořily mechanizmus pro koordinaci zdrojů civilní dopravy pro využití Aliance v oblastech, jako je hromadná evakuace a


17

lékařská

evakuace.

Aliance

také

ustanovila

Memorandum

o porozumění (Memorandum of Understanding) na usnadnění nezbytné civilní přeshraniční dopravy k urychlení mezinárodní pomoci v odezvě na závažné události. V oblasti odezvy na katastrofy je klíčovým operačním nástrojem Euro-atlantické koordinační středisko pomoci při katastrofách (EuroAtlantic

Disaster

Response

Coordination

Centre

-

EADRCC).

To

koordinuje odezvu Aliance a partnerských zemí na přírodní katastrofy a katastrofy způsobené činností člověka v euro-atlantické oblasti. Od doby konání Summitu v Rize roku 2006 byly učiněny kroky k rozšíření způsobilosti sil Aliance k podpoře úsilí o stabilizaci a obnovu ve všech fázích krize. Prvořadá odpovědnost za stabilizaci a obnovu by normálně ležela na místních, mezinárodních a nevládních organizacích. subjektům armádu

Nicméně,

převzít

nezbytné

tyto

zájmy úkoly.

bezpečnosti Civilní

v souvislosti

mohou

odborné

s podporou

bránit

znalosti

stabilizace

těmto

budou a

pro

obnovy

v koordinaci s hostitelským státem. Úzká civilně-vojenská koordinace mezi subjekty na místě je důležitým prvkem běžných operací Aliance. Činnost civilního nouzového plánování v rámci Aliance je úzce koordinována s dalšími mezinárodními organizacemi, jako Organizací spojených

národů,

zejména

Úřadem

pro

koordinaci

humanitárních

záležitostí (UN-Office for the Coordination of Humanitarian Assistance - UN-OCHA) a Evropskou unií. Jedním z nejdůležitějších výsledků spolupráce je informovanost o činnosti různých subjektů zahrnutých v pomoci

při

katastrofách.

Spolupráce

s dalšími

mezinárodními

organizacemi je proto pro Alianci vysokou prioritou. Každoročně se konají cvičení ve spolupráci s dalšími mezinárodními organizacemi, jako Mezinárodním výborem Červeného kříže, Mezinárodní agenturou pro atomovou energii, Organizací pro zákaz chemických zbraní a Světovou zdravotnickou organizací. (Ze Safety & Security International 1/2009 zpracovala Jitka Výtvarová)


18

MONITOR ZAHRANIČNÍHO ODBORNÉHO TISKU Náklad:

10 výtisků

Vy d á v á v ě d e c k o i n f o r m a č n í p r a c o v i š t ě I O O , L á z n ě B o h d a n e č Redakční rada: Ing. Bohumil Šilhánek M g r. I v a n a M a c k o v á Jitka Výtvarová


19

MONITOR. zahraničního odborného tisku. Ročník 15 Číslo

Recommend Documents