MONITOR z a hr a ni č n í h o o db o r né h o t i s k u
R o č n í k 11
Číslo 2
IN S T I T U T O C H R A N Y O B Y VAT E L S T VA LÁZNĚ BOHDANEČ
2005
-2-
O B S A H
s t r.
Švýcarsko
1. Zkouška sirén v roce 2005
3
Slovensko
2. Nov ela zákona o c iv iln í ochraně ob yv atels tv a
4
Švýcarsko
3. Úkoly c iv ilní ochran y
6
Kanada
4. Ochrana ob yv atelstv a a př iprav enost na mimořádné s ituace
8
O r g a n i z a c e N AT O 5 . M i n i s t e r s k á s m ě r n i c e N ATO
10
Rusko
6. Atlas map nebezpečí a r iz ik
12
Německo
7. Německý infor mační s ys tém p rev ence nouzov ých situac í
14
8. Přehled mimořádných udá los tí v e sv ětě za únor - květen 2005
17
Svět
-3-
Švýcarsko Z K O U Š K A S IR É N V R O C E 2 0 0 5 Každoroční prav ide lná akus tická z ko uška s irén na územ í ce lého státu se uskutečn ila v le tošním roce dne 2. února. Z celkov ého počtu 7 564
sirén
b ylo
kontro lov aných bezchybnou
v provozu
6 780.
s ta c i o n á r n í c h
funkci
4 291,
s ir én
což
je
Z celkového civ iln í
97,3
%
počtu
ochrany
z tohoto
4 409
v ykázalo
počtu,
z 2 461
kontro lov aných mobilních sirén fung ov alo bez záv ad 2 406 sirén, což j e 8 7 , 8 % z t o h o t o p o č t u . P o d l e s d ě l e n í Sp o l k o v é h o ú ř a d u o c h r a n y obyv atelstv a,
který
tuto
zkoušku
koordinov al,
odpov ídá
v ýsledek
dobrým v ýsledkům up lynulých le t. Zkouška
z jis tila
n e d o s ta t k y
u
s ta c i o n á r n í c h
s irén
přímo
na
koncov ém prv ku v e 48 případech, na napájení v e 14 případech a na dálkov ém ov ládání v 17 případech. U mobilních s irén se v ysk ytlo 26 záv ad koncov ého prv ku a 22 záv ad napájení. B líže nespec if ikov ané z á v a d y b y l y u o s ta t n í c h 3 4 n e f u n k č n í c h s i r é n ; n e j č a s t ě j š í m d ů v o d e m je jich
neprovozuschopnosti
byla
p ř e s ta v b a
b u d o v,
na
nichž
jsou
u m í s t ě n y, a p o v ě t r n o s t n í ú č i n k y ( b o u ř e , b l e s k ) . Zjištěné záv ady na sirénách , jejich n apájení a dálkov ém ov ládání b y l y u r y c h l e n ě o d s t r a n ě n y. P o d l e š v ý c a r s k ý c h p ř e d p i s ů z a ú d r ž b u , prov ozuschopnost a přezkušov ání sir én jsou odpov ědné obce. Ta k
jako
v roce
2004,
ta k
i
le tos
byla
týž
den
provedena
akustická z kouška s irén pod v odními d íly na s igná l „v odní pop lach“ . Z ce lkov ého počtu 746 s irén v e v las tnictv í prov ozov atelů v odních dě l v ykázalo bezch ybnou funkc i 95 % koncov ých prv ků. V současné době j s o u z j i š t ě n é z á v a d y t é m ě ř b e z e z b y t k u o d s t r a n ě n y. (Z Ac tion 3/2005 zpracov al Ing. Bohu mil Š ilhánek)
-4-
Slovensko N O V E L A Z Á K O N A O C I V IL N Í O C H R A N Ě O B Y VAT E L S T VA Zákon Národní rad y S lov enské republik y č . 42/1994 Z. z. o c iv iln í o c h r a n ě o b y v a t e l s t v a m ě l l e t o s v l e d n u 11 r o k ů a o d s v é h o p ř i j e t í b y l c e l k e m 6 x n o v e l i z o v a n ý ; 2 x p ř í m o n o v e l o u z á k o n a č . 11 7 / 1 9 9 8 Z . z . a z á k o n e m č . 2 5 2 / 2 0 0 1 Z . z . , o s ta t n í n o v e l y b y l y s p o j e n é s v y d á n í m nov ých, v šeobecně záv azných práv ních předp isů. V současné době je ukončeno v nitror ezortní př ipom ínkov é řízení, n a k t e r é m s e m i m o j i n é p o d í l e l y v ý z n a m n o u m ě r o u ta k é k r a j s k é ú ř a d y, a v druhém polo letí letošn ího roku s e předpokládá jeho pro jednání v e v ládě a před ložení par lamentu . Při
v ypracov ání
novely
zákona
se
v ycháze lo
z poznatků
při
uplatňov ání zákona v praxi, z náv rhů, předložených odbor y krizov ého řízení kra js kých úřadů, a z př ijatý c h v šeobecně záv azných práv ních předpisů a předev ším ze zákoníku pr áce, zákona o sociá lním po jištěn í, zákona o krajs kých a obv odních úřadech a ze zákona o Ozbro jených silách
S lov enské
r e p u b l i k y.
Novela
reaguje
ta k é
na
transformaci
v o j e n s k ý c h z á c h r a n n ý c h ú t v a r ů C O a j e j i c h d e l i m i ta c i k H a s i č s k é m u a záchrannému sboru. N a v r h o v a n é z m ě n y s e t ý k a j í d e ta i l n ě j š í s p e c i f i k a c e n ě k t e r ý c h pojmů, předev ším změn v působnos ti kra jských a obv odních úřadů, v e v ydáv ání prostředků IPCHO, upřes nění opráv nění f yz ických o sob a s l a d ě n í n ě k t e r ý c h v z ta h ů m e z i s u b j e k t y, k t e r é s e p o d í l e j í n a p l n ě n í ú k o l ů c i v i l n í o c h r a n y. N a v r h u j e s e t a k é ú p r a v a § 1 6 ta k , a b y z n ě h o j e d n o z n a č n ě v y p l ý v a l y p o v i n n o s t i p r o p r á v n i c k é o s o b y. V náv rhu se rozšiřu je pov innost prá v nických osob a podnikate lů a
to
hlav ně
v oblasti
evakuace
v lastních
zaměstnanců
a
osob
p ř e v z a t ý c h d o p é č e . Z a m ě s t n a v a t e l é b u d o u p o v i n n i p ř i p r a v o v a t ta k é c v i č e n í p o d l e p l á n ů o c h r a n y v e s p o l u p r á c i s o r g á n y s t á t n í s p r á v y. Ty t o p o v i n n o s t i p r o p r á v n i c k é o s o b y a p o d n i k a t e l e d o s u d v z á k o n ě n e b y l y. N o v e l a ta k é u p r a v u j e p o v i n n o s t p r o p r á v n i c k é o s o b y a p o d n i k a t e l e , kteří v lastn í nebo prov ozují energe tické, v odárenské nebo kanalizační
-5-
sítě ; t i budou muset na požádání p osk ytnout po třebné in formace pro zpracov ání plánů
ochrany
ob yv atelstv a
a
na
zpracování a
p lněn í
těchto plánů se podíle t. Změny Současná
n a s ta n o u
právní
ta k é
úprav a
v ob las ti
s ta n o v u j e ,
v ýdeje že
prostředků
výdej
těchto
IPCHO.
prostředků
realizu jí práv nické osob y a podn ika t elé. Obec v ydáv á t yto pros tředk y pouze v případě, kd y tuto č innos t ne v ykonáv ají práv nické nebo f yz ické o s o b y. v ydáv at
Nově
nav rhov aná
prostředky
IP C H O
práv ní pro
úprava všechny
s ta n o v u j e občany
obci
obce.
pov innost K tomu
se
přis toupilo s oh ledem na skutečnos t, že občan tráv í v íce jak po lov inu s v é h o č a s u v m í s t ě b y d l i š t ě a m é n ě n a p r a c o v i š t i . To u t o z m ě n o u s e ta k é d o s á h n e v ě t š í k o n c e n t r a c e m a t e r i á l u c i v i l n í o c h r a n y a z e j m é n a prostředků IPCHO. V současnosti s e tento ma ter iál nachází v e v íce než 8 tis. u lož išť . ( Z C i v i l n á o c h r a n a 1 / 2 0 0 5 z p r a c o v a l In g . B o h u m i l Š i l h á n e k )
-6-
Švýcarsko Ú K O LY C IV I L N Í O C H R A N Y Šv ýcarsko je praktick y jed inou zemí, kde existu je c iv ilní ochrana v pův odní několik
podobě
základě
na
spo lečně
le t
miličního
s p o ž á r n í k y,
princ ipu. policií,
Přestože
je
již
zdrav otn ictv ím
a
s techn ic kým i s lužbam i součá st í š iro ce pojaté ochran y ob yv atelstv a se s p o l e č n ý m i ř í d í c í m i o r g á n y, m á p ř e s n ě s ta n o v e n é p o s l á n í , s p o č í v a j í c í v o b l a s t i o c h r a n y, p é č e a p o d p o r y . J a k o c e l o s t á t n í d r u h o p l á n o v ý prostředek nasazení je určena před ev ším k podpoře v ýše uv edených p a r t n e r s k ý c h o r g a n i z a c í p ř i r o z s á h l ý c h a d l o u h o t r v a j í c í c h k a ta s t r o f á c h a n o u z o v ý c h s i t u a c í c h v d o b ě m í r u a ta k é k o c h r a n ě o b y v a t e l s t v a v p ř í p a d ě v á l k y. Mez i
je jí
h lav ní
úkoly
patří
ukrytí,
v arov ání,
péče
o
osoby
v yžadujíc í ochranu, ochrana kulturn í ch hodnot, podpora řízení ochrany o b y v a t e l s t v a a l o g i s t i k y, p o d p o r a p a r t n e r s k ý c h o r g a n i z a c í , o b n o v o v a c í práce a nasazen í v e prospěch společ nosti. Při
k a ta s t r o f á c h
a
nouzových
situ acích
mohou
úřady
nař íd it
zpohotov ení úkrytů a je jich obsaze ní. C iv ilní och rana zabezpečuje zpohotov ení nezbytné kapac it y úkr yt ů, je jich obsazení ob yv atelstv em a zpohotov ení nezbytných v arov acích sys témů pro v arov ání obyv ate lstv a v četně je jich koncov ých prv ků (s irén) . V případě
potřeby
civ iln í
ochrana
přijímá
o s o b y,
v yžadu jí cí
ochranu a přístřeš í, a peču je o n ě. K tomu úče lu má k d ispoz ic i v e ř e j n é b u d o v y, ú k r y t y a o c h r a n n á z a ř í z e n í a v p ř í p a d ě p o t ř e b y ta k é v o j e n s k é p r o s t o r y. St á t v y t v á ř í p o d m í n k y k o c h r a n ě k u l t u r n í c h h o d n o t n á r o d n í h o a regionáln ího ochranná
významu.
opatření,
V př ípadě
v ycháze jící
ozbrojeného z Haagských
konfliktu
s ta n o v u j e
konvencí.
V souladu
s n im i př ijíma jí kanton y spo lečně s kulturním i ins titucem i a pr iv átním sektorem nezb ytná opatřen í pod le př edem zpracov aných plánů . Civ ilní ochrana přisp ív á v případě potřeb y k podpoře řízen í a
-7-
přebírá
ta k é
výkony
v ob lasti
lo gis tik y
pro
o s ta t n í
par tnerské
organizace v rám c i ochran y ob yv atelstv a. Ty t o
organiza ce
podporuje
ta k é
především
při
d louhodobém
n a s a z e n í ( d n y a ž t ý d n y ) , a t o s a m o s ta t n ě n e b o s p o l e č n ě s d a l š í m i orgány a organ izacem i. Je jí personá lní obsazení, teore tická př íprav a a praktický v ýcv ik umožňu jí ča sté stříd ání nasazených s il a prostředků. Po v elkých a d louhodobých ničiv ých přírodních událos tech, jako j s o u v p o d m í n k á c h Š v ý c a r s k a p ř e d e v š í m z á p l a v y, s n ě h o v é b o u ř e n e b o l a v i n y, o d s t r a ň u j e j e j i c h n á s l e d k y v c o n e j k r a t š í d o b ě . Podle zákona mohou stá t, kanton y nebo obce v yuž ív at c iv ilní ochranu
ve
prospěch
společnosti,
např.
při
zabezpečování
sportov ních, ku ltu rních a spo lečens kých akcí v ětš ího rozsahu. Jedná se předev ším o pořadate lskou, dohlíž ite ls kou a zdrav otnickou č innost. Pro ochranu obyv atelstv a a civ iln í ochranu jsou podle zákon a z roku
2004
kompetentní
především
k a n t o n y.
V souladu
s tímto
zákonem jsou ce los tátně v ymezen y p ráv a a pov innosti osob pov inných službou v c iv ilní ochraně, je jich v zděláv ání, ochranná in fras truktura ( ú k r y t y a o c h r a n n á z a ř í z e n í ) , v y r o z u m í v á n í , m a t e r i á l c i v i l n í o c h r a n y, v yrozumív ací a te lekomun ikačn í zař í zení a ochrana ku lturních hodnot. Z a p r o s a z o v á n í t ě c h t o s p o l k o v ý c h n o r e m j s o u o d p o v ě d n y k a n t o n y. Nosite li c iv iln í ochran y
jsou
obce
a
region y a
proto
se
při
k a ta s t r o f á c h , k t e r é v u p l y n u l ý c h 1 0 l e t e c h p o s t i h l y Š v ý c a r s k o j a k o n i k d y p ř e d t í m , j e j i c h z á s a h o v é p r o s t ř e d k y č a s t o p ř e t ě ž o v a l y. Z t ě c h t o dův odů proto stále těsně ji spo lupra cují mez i sebou obce, kan ton y a stát. (Z Ac tion 3/2005 zpracov al Ing. Bohu mil Š ilhánek)
-8-
Kanada O C H R A N A O B Y VAT E L S T VA A P Ř I P R AV E N O S T N A M I M O Ř Á D N É S I TU A C E K zásadní reorganizac i v ochraně ob yv ate lstv a a př iprav enost i na mimořádné událos ti doš lo dne 13. 12. 2003 v znikem úkolov é oblasti s názvem
Ochrana
obyvatelstva
a
připravenost
mimořádné
na
s i t u a c e . Te n t o n á z e v v s o b ě s k r ý v á ta k é i n s t i t u c i o n á l n í s t r u k t u r u n a úrov ni ministers tv a, obdobnou
jakou
je
v USA Min ister stv o
v nitřní
bezpečnosti. Uv edené minis ters tv o bylo za loženo za účelem zlepš it o c h r a n u a b e z p e č n o s t o b y v a t e l K a n a d y. H l a v n í m i d ů v o d y j e h o v z n i k u b y l o z l e p š e n í k o o r d i n a c e m e z i r o z h o d u j í c í m i m i n i s t e r s t v y a ú ř a d y, odpov ědnými za bezpečnost obyv ate l, a urč itá neujasněnos t, kdo má co děla t př i och raně a bezpečnost i obyv ate ls tv a a kdo za co nese konkrétní odpov ědnost. Mez i h lav ní oblas t i úko lů ochran y ob yv ate lstv a a přip rav enosti na mimořádné s ituace v rámc i nov ého re zortu patř í: • integrov aný kr izov ý management, • národní bezpečnost, • opatření v edoucí k náprav ě, • udržov ání v eřejného pořádku, • zprav odajská č innost, • prev ence zloč innosti, • pohraniční bezpečnost. Při
konc ipov ání
struktury
nového
rezortu
up la tňov ány
b yly
předev ším tyto koncepce a pr inc ip y: • management
humánních
i
ma ter iálních
následků
m imořádných
situací je obdobný a nezáv is lý na pů v odu ohrožení, • širokospek trá lní
pr inc ip ,
který
zahrnuje
prev enci,
terapii,
připrav enost, reakc i a obnov u, • reakce
na
ohrožení
pos tupu je
zdo la
nahoru,
t.j.
od
obce
přes
p r o v i n c i i a ž p o f e d e r á l n í v l á d u ta k , j a k s ta n o v u j e z á k o n o k r i z o v é p ř i p r a v e n o s t i K a n a d y, • úkolem federá ln í v lád y je posk ytno ut pomoc z federáln ích zdro jů, pokud prov incie (ob lasti) ne jsou sc hopny situac i v lastn ím i silam i
-9-
zv ládnout (obdoba USA) . Mez i pr ior it y na celos tátn ím stupn i patří předev ším: • připrav enost a reakce na m imořádné situace na národn í úrov ni, • z a b e z p e č e n í k r i t i c k é i n f r a s t r u k t u r y a p o č í ta č o v é b e z p e č n o s t i , • národní chem ická, bio log ická , rad iologická a nuk leární s trateg ie (CBRN), • modernizace
(nov elizace)
leg is lativ y
v oblas ti
kr izov ého
managementu a federáln í po litik y pro m imořádné udá losti, • n á r o d n í s t r a t e g i e p r o m i n i m a l i z a c i k a ta s t r o f , • r e v i z e f e d e r á l n í p o m o c i p ř i k a ta s t r o f á c h . M e z i d o p l ň k o v é p r o g r a m y, r o z v í j e n é s c í l e m z l e p š i t s c h o p n o s t reakce na ce lonárodní úrov ni, pa tří např. spo lečný program zaměřený na
připrav enost
na
m imořádné
události,
Kanadská
akadem ie
připrav enost i na m imořádné událos t i (ročně v yško lí cca 700 k rizov ých manažerů), program pro utv áření p odv ědomí veřejnosti, v ědecký a t e c h n o l o g i c k ý p r o g r a m a td . ( Z C i v i l n á o c h r a n a 3 / 2 0 0 5 z p r a c o v a l In g . B o h u m i l Š i l h á n e k )
- 10 -
O r g a n i z a c e N AT O M I N IS T E R S K Á S M Ě R N IC E N ATO V lednu leto šního roku b yla ja ko obv ykle v ydána Min is terská s m ě r n i c e N ATO p r o c i v i l n í n o u z o v é p l á n o v á n í . Te n t o d o k u m e n t v y d á v á k a ž d é d v a r o k y V ý b o r p r o c i v i l n í n o u z o v é p l á n o v á n í N ATO ( S e n i o r C i v i l E m e r g e n c y P l a n n i n g C o u n c i l – S C E P C ) v r á m c i č t y ř l e t é h o o r i e n ta č n í h o p l á n o v á n í N ATO v t é t o o b l a s t i . Ty t o otázkách,
směrnice které
jsou
tvoří
rámcové
a le
v ýlučně
pokyn y
a liančních
v zásadních
v kompetenci
v lád
jednotliv ých
členský ch států . Pokud se týká civ ilního nouzov ého plánov ání pro p ř í p a d v á l k y, ta k j s o u s m ě r n i c e p o v i n n é p o u z e v e v z ta h u k v o j e n s k ý m ins tituc ím a liance . Předmětem směrn ic obecně je průřez hlav ních otázek v oblasti š i r o c e c h á p a n é b e z p e č n o s t i n a d v a r o k y a s ta n o v e n í h l a v n í c h c í l ů a úkolů
v období
p latnos ti
tohoto
dokumentu
s důrazem
na
p r i o r i t y,
j e d n o t l i v é p r o c e d u r y a j e j i c h p a r a m e t r y. Mez i nejdů lež itější pr ior it y v období 2005-2007 patří : • z d o k o n a l o v á n í s t r u k t u r N ATO a n á r o d n í c h s t r u k t u r C N P a m e t o d je jich práce se zaměřením na boj p roti teror izmu , pro liferac i ZHN , o c h r a n u o b y v a t e l s t v a a k r i t i c k é i n f r a s t r u k t u r y, • prohloubení
c iv ilně-v ojenské
spo lu práce
za
účelem
optima lizace
krizov ého reagov ání a dosažení v ětš í efek tiv nosti, • spolupráce v ob lasti CNP mez i č len ským i s táty a liance, Rus kem a Ukrajinou, • zdokonalov ání
spolupráce
s EU
zejména
v ob lasti
v yuž ív ání
e u r o a t l a n t i c k é h o s t ř e d i s k a k o o r d i n a c e v p ř í p a d ě k a ta s t r o f , • zdokonalov ání legis lativ y v obla sti k rizov ého řízení a jeho procedur v členských zem ích, • zdokonalov ání
práva,
procedur
a
techn ik
usnadňujících
záchrannému personálu překračov ání hran ic a zapojov ání se do záchranných č inností v hostite ls kém státě , • zdokonalov ání práv a, procesů a procedur při za jišťov ání transpor tů do druhých zem í v četně jejich po jiště ní,
- 11 -
• z v ý š e n í p ř í p r a v y c i v i l n í c h s p e c i a l i s t ů a e x p e r t ů j a k p r o a r m á d u , ta k p r o c i v i l n í s e k t o r v ř a d ě o b o r ů , z a s t o u p e n ý c h v e s t r u k t u ř e N ATO v č e t n ě c i v i l n í o c h r a n y, • organizov ání nejrůzně jších forem příprav y pro účastn ík y z cizích států v četně v ýměny zkušenos tí a ko ordinace pomoc i, • zdokonalov ání koordinačn ích proces ů krizov ého řízen í mez i v šemi jeho účas tník y v četně nev ládních org anizac í. Vo j e n s k ý c h o r g á n ů č l e n s k ý c h z e m í s e t ý k á z e j m é n a : • součinnos tní jednání s jednotliv ým i v ýbory v rámc i SCEPC a je jich pracov ními skupinam i k realizac i zv lá štních úko lů, • v ě t š í v y u ž í v á n í c i v i l n í c h e x p e r t ů z e j m é n a v o b l a s t i d o p r a v y, • o p t i m a l i z a c e v y u ž i t í n á m o ř n í , l e t e c k é a v n i t r o z e m s k é d o p r a v y, ú z k á spolupráce v této oblas ti se SCE PC, • účast na aliančních a národních šk oleních , nácv icích a cv ičeních krizového řízení, • prov ěření možnosti posk ytov ání pomoci c iv iln ím orgánům zejména v oblasti ochran y pro ti zneužití zbran í hromadného n ičen í, • poskytování
pomoci
v humanitá rní
oblasti,
pokud
civ iln í
síly
p r o s t ř e d k y n e d o s ta č u j í , n a p ř . p ř i t r a n s p o r t u , o d m i n o v á n í a td . , • p o s k y t o v á n í p o m o c i c i v i l n í m o r g á n ů m n a z á k l a d ě s u b s i d i a r i t y. ( Z P r z e g l a d O b r o n y C y w i l n e j 5 / 2 0 0 5 z p r a c o v a l In g . B o h u m i l Š i l h á n e k )
a
- 12 -
Rusko A TL A S M A P N E B E Z P E Č Í A R I Z I K Poprvé
byl
v ydán
Atlas
map
přírodních
a
technogenních
nebez pečí a rizik mimořádných sit uací v Ruské federaci, př iprav ený specia lis ty
Min is ters tv a
mimo řádné
pro
situace
Ruska
společně
rozsah
nás ledků
s v ědeckými organ izacem i Ruské aka demie v ěd. Za
posledn í
dva
roky
značně
se
rozšířil
mimořádných s ituací a z toho v yplý v ající ch škod. A t las map má být důlež itou
součástí
v systému
p r ev entiv ních
opatření.
Obsahuje
množstv í úda jů o různý ch druzích mimo řádných s ituací př írodního charakteru na územ í Ruska (v íce n ež 30). Se ism ic ké pásmo Ruska prochází prak tick y 40 % země, od Ka v kazu po Kamčatku, kde ž ije v íce než 20 mil. ob yv atel a je zde d is loko v áno značné množstv í potenciálně nebezpečných objektů . Nebezpečí v z niku tsunam i ohrožuje na pobřeží Dálného
Východu 14 měst a desítk y obcí. Př ib ližně 40 % území s tátu
spadá do oblas tí ohrožených sesuv y půdy ( Sev erní Kav kaz, Kam čatka , Sachalin,
Zabajkalsko,
Povolží).
Bahnito- kamenitým i
proudy
je
ohroženo 20 % území (Sev erní Ka v kaz, Alta j, Sajan y, Př iba jka lsko , Zabajka lsko , Kam čatka , Sacha lin). Značně rozšířena je i půdní eroze , zejména
v centráln ích
každoročně
je
země
rajonech
evropské
ohrožena
části
záplav ami,
Ruska.
ta jfun y,
Prak tick y krupob itím,
sněžením, v ánicem i a suchem , dopro v ázeným rozsáhlý mi požár y. Ročně se v
Rusku v ysk ytu je prů měrně do 800 mimořádných
situací technogenního charakteru , z ejména v Př iv olžském , Centrá ln ím a
Severo-Západním
federálním
okruhu.
V prům ys lov é
sféře
bývá
nejv íce te chnogenních hav árií na zd v ihacích zař ízen ích, magistrá ln ích ropovodech,
objektech
zásobování
plynem
a
v uhelném
prům ys lu .
Jedním z h lav ních problé mů zůs táv á v technogenní s féře amor tizace základních v ýrobních fondů. V souč asné době představ uje 60-80 %, což je v ážnou hrozbou v zniku da lších technogenních hav árií. V Rusku je v prov ozu v íce než 2,5 tis . chem ick ých objek tů, 1,5 tis.
radiačně
nebezpečných
o bjektů ,
ko lem
8
tis .
požárně
nebezpečných a v ýbušně nebezpečných objek tů. Vážným ohrožen ím je
- 13 -
technický s tav v íce než 30 tis. h y drotechnických s tav eb. V zónách možného působení faktorů mimo řádných situací ž ije v íce než 90 mil. obyv atel země . Všechny tyto a jiné podobné údaje jsou uv edeny v Atlase map , který bude s tá le doplňov án nov ými údaji a per iodick y znov u v ydáv án. Připrav uje
se
s př ih lédnutím
i
druhé
v ydání
k názorům
po
spec ia lis tů
prov edení
odborné
ohledně
prvního
korekce v ydání .
a Do
budoucna se počítá i s e lek tron icko u v erzí Atlasu map přírodních a technogenních
nebezpečí
a
r iz ik
mimořádných
situací
v Ruské
federaci. (Z Graždanska ja zašč ita 5/2005 zpra cov ala Mgr. Ija Beránkov á)
.
- 14 -
Německo NĚMECK Ý
IN F O R M A Č N Í
S YS TÉ M
PREVENCE
NOUZOVÝCH
S I TU A C Í Živ eln í pohrom y, technogenní katas trof y a mez inárodní masov ý teror izmus škodami
světě,
rozsáh lé
lidsk ým i
ztrátam i,
ve
a
zá plav y které
s ohromnými
zasáhly
v roce
ma ter iáln ím i několik
2002
spolkov ých zemí Německa , v edly s polkov ou v ládu k v ypracov ání a schv álení
(v témž
Podstatou
nové
roce)
strateg ie
nové b ylo
strateg ie nezbytné
ochrany
ob yv atelstv a.
zdokonalov ání
managementu státu a spo lkov ých ze mí, ko munika ce
kr izov ého
a spolupráce s il
nasazení a organ izací posk ytujíc ích pomoc v nebezpečných s ituac ích celos tátn ího v ýznamu. Jedn ím ze zá sadních rozhodnutí v dané ob lasti bylo
v ytv oření
Německého
nouzových situací (deutsche
informačního
systému
prevence
N o t f a l l - In f o r m a t i o n s s y s t e m -
dá le jen
„deNIS“). P o d l e v l á d n í k o n c e p c e d e N IS m á : • zdokonalit prev enci nouzov ých s ituac í, • v ytv ářet obsáh lý obraz situace v př íp adě katas trof y, • zdokonalit kr izov ý management, • zlepš it in formace o nouzov é situaci (průběh záchranných operací, síly nasa zení, nedosta tkov é zdro je, meteorolog ická s ituace), • usnadnit přímou komun ikac i s il nasaz ení a situačních cen ter, • usnadnit dokumentac i managementu katastrof, • podpořit odstraněn í š kod, • umožnit
komun ikac i
zahranič ním i
se
záchrannými
s ilam i
a
mezinárodními organ izacem i (OSN , E U, NA TO) . Splnění
tohoto
cíle
lze
dosáhnout
pomocí
geo infor mační
databáze v e spojení se v šemi důležitými infor macem i pro management k a t a s t r o f . Z b e z p e č n o s t n í c h d ů v o d ů b y l p ř í s t u p d o d e N IS r o z d ě l e n n a dvě
rov iny:
uživ atelské
pro
š irokou
struktury.
otevřená
v květnu
infor mac i
o
In t e r n e t o v á
2002,
ochraně
v eře jnost poskytuje
proti
a
d e N IS
stránka všem
katastrofám,
II
pro
kompetentní
www.denis.bund.de, uživ atelům
dřív ějš ích
dostupnou
mimořádných
událostech a jejich zdo lání, jejich an alýzu , s ituační zpráv y a v arov ání
- 15 -
v případě nebezpečí. DeNIS ochrany
II
je
databází
ob yv atelstv a
a
v extrasíti
státu
poskyto v ání
ve
úřadu
Spolkov ém při
pomoci
katastrofách
(Bundesamt für Bev ölkerungss chutz und Katastrophenh ilfe – BBK) . Je k d ispoz ic i konkrétn ím kompeten tním státním úřadům a organizacím a kumulu je
všechny
nezb ytné
geo in formace.
případě
V
katastrofy
umožňuje in teraktiv ní (p římou) kom unikac i pro znázornění s ituace . loká ln ím n ebo regionáln ím ř ídíc ím m ístů m.
D e N IS I I n e k o n k u r u j e
Umožňuje dosažení v olného toku info rmací v případě v elký ch katas trof mezireg ioná lního a mez istá tního roz sahu (mimořádné katas tro f y, A BCudálosti,
tero ristic ké
útoky,
poškození
kritických
in frastruktur )
a
podporuje kr izov ý management s tátu a spolkov ých zemí. V z h l e d e m k „ c i t l i v o s t i “ i n f o r m a c í j e p ř í s t u p d o d e N IS I I o m e z e n na: • Spolkov é m inister stv o v nitra a jemu podřízené úřad y, • zemská m in is ters tv a v nitra, • organizace pro nouzov é situace a z áchranné organizace (v eřejné a priv átní) , národn í s ystém ochran y pr oti ka tastro fám, • kompetentní předs tav ite le zdrav otnic tv í, • mezinárodní organ izace v rámci je jic h kompetencí v oblasti ochran y obyv atelstv a. N e j d ů l e ž i t ě j š í s l o ž k o u d e N IS I I j s o u i n t e r a k t i v n í s i t u a č n í m a p y , jako
součást
Geogra fického
in form ačního
systému
(GIS),
který
je
v ypracov án podle schématu klien t-se rv er-technika . Všechna data jsou uložena
v jednom
centráln ím
( B u n d e s v e r wa l t u n g s a m t - B V A ) .
serveru
Spolkov ého
K dispozic i
je
správního
i
databáze
úřadu analýz
dřív ějších ka tastrof. Všechna aktuáln í data o událos tech se předáv ají na Společnou ohlašov ací Lagezentrum
a
poplachov ou
–
GML Z)
centrálu
Spo lkov ého
(Ge meinsame
úřadu
ochrany
Me lde-und
obyv ate lstv a
a
poskytov ání pomoci př i katas trofách . Zde se speciálně georeferenčně zpracov ávají kontaktu
a p o s t u p u j í d o s y s t é m u d e N IS I I . S y s t é m j e v e s t á l é m
s Německou
meteozprávy
a
meteoro logic kou
varování
před
nepřízní
službou počasí.
a
nabízí
D e N IS
II
aktuá lní v yuž ív á
- 16 -
satelitní s ys tém a letecké fo tosním ky, d isponu je e-ma ilov ou funkc í, usnadňujíc í
zdokonalov ání
kr izov ého
managementu
poskytování pomoci v nouzových situacích. (Z No tfa llv orsorge 4/2004 zpracov ala Mgr. Ija Beránkov á)
a
včasné
- 17 -
Svět PŘEHLED
MIMOŘÁDNÝCH
U D Á L O S TÍ
VE
SVĚTĚ
ZA
ÚNOR-
pav ilon
místní
K V Ě TE N 2 0 0 5 22. února Německo, Bad-W indheim Silný
výbuch
úplně
zlikv idov al
obchodní
pyro techn ické tov árny. B yly poškoz eny sousedn í budov y. Zah ynu la jedna osoba. Indonésie, prov inc ie Papua Do oceánu se zřítilo police jní letad lo s 18 osobami na palubě. Dv ě se zachránily. B ylo za jiš těno 11 těl zah ynu lých . Írán, prov inc ie Kermán Zemětřesen í o síle 6,4 stupně R ichterov y škály úp lně zn ič ilo 20 obcí a v íce než 40 obcí poškod ilo částečně . Zah ynu lo kolem 800 obyv atel a 5 t is. lid í b ylo zraněno. Čína, prov inc ie Aňhoj Při požáru v mez iměst ském autobus u zahynulo 17 lid í. 5 osob bylo hosp ita lizov áno. 23. února Súdá n, Djuba Výbuch
ve
v ojenském
arsenálu
způsobil požáry a
poškození
budov v městský ch č tv rtích . Zah ynu lo min imá lně 18 lid í a 30 osob b ylo zraněno. Des ítk y lidí se pohřešu jí. 24. února Chile Neopatrné zacházení s ohněm způso bilo požár v národním parku To p e s d e l P a j n e . O h e ň s e r o z š í ř i l n a p l o c h u 1 1 t i s . h a l e s a . Z o k o l í byli ev akuov áni ob yv atelé a tur is té. 25. února Čína, prov inc ie Guandun
- 18 -
Na
dáln ic i
havaroval
mezimě sts k ý
autobus.
Zah ynu lo
16
cestu jíc ích a da lš ích 33 lid í b ylo zra něno. 27. února Egypt Na dálnic i Káhira-A l- Min ya se sraz ilo několik v ozide l. V důs ledku doprav ní hav árie zah ynulo 11 lidí a 1 2 osob b ylo zraněno. 2. března R u s k o , Tu l s k á o b l a s t , Š č e k i n o Na dálnic i Moskv a-Kr ym se sraz ilo taxi s nák ladním v ozid lem . 9 osob zah ynu lo a 3 osob y b yly hospitalizov án y. Čína, prov inc ie Shansi Při v ýbuchu d ynamitu, sk ladov aného v domku jednoho z ob yv atel obce, se zř ít ila sousední budov a školy. Zah ynu lo ne jméně 20 osob (v ětšinou dě ti). 3. března Pákistán, prov inc ie Be luts chistan V důs ledku s ilných lijáků a v zestup u úrov ně vody v řekách se protrh la hráz v blízkosti měs ta Gv adar. B ylo zaplav eno několik obcí. Nejméně 20 osob zah ynu lo a t is íce lidí zůs ta ly bez př íst řeší . Jemen V moři
v blízkosti
města
Aden
se
potopila
loď
s a fr ick ým i
ilegáln ím i em igran ty. Z 93 lid í na palubě se zachrán ili jenom 4. 4. března Gruz ie, Cagerský ra jon V důs ledku dlouhotrv ajíc ích dešťů bylo zaplav eno několik obcí a byly zn ičen y mosty. 5. března Čína, prov inc ie Che-nan , Chengchou Při požáru na trhu zah ynu lo 12 lidí a 21 jich bylo zraněno a těžc e popáleno.
- 19 -
Thajsko V b líz kosti tur is tického letov iska Ph úket se potop il prám se 70 lidm i na palubě . Podař ilo se zach ránit jenom 34 osobám. 6. března Rusko, Samara Při požáru v narkologické léčebně zahynulo 7 lidí a dalších 7 osob bylo zraněno a popá leno. Na likv idac i požá ru b ylo nasa zeno 106 osob. 7. března Dominikánská re publika, Higue j Při požáru v e věznic i se udusilo kouřem nebo bylo ušlapán o v panice v íce než 130 v ězňů. 18 oso b b ylo hosp ita lizov áno. Čína, prov inc ie Shansi Z horské ces ty se zř ítil do p ropasti autobus přeprav ujíc í lid i na pikn ik . 22 cestu jící ch zah ynu lo a v íc e než 20 osob b ylo z raněno. 8. března Rusko, Samars ká ob last, K inje ls ký r ajon V b líz kosti
obce
Bugry
v důsledku
piráts kého
nabourání
do
r o p o v o d u K o t l a s - K u j b y š e v d o š l o k ú n i k u 1 1 2 t r o p y n a p lo c h u 1 8 0 0 m 2 . Na likv idac i nás ledků m imořádné s itu ace b ylo nasazeno 160 osob. 10. března Čečenská republika , Uru s- Mar tanov ský ra jon Při pře letu nad dráty elek tr ického v edení u obce Alchan-Jur t s n im i v rtuln ík m inisters tv a v nitra přiše l do kontak tu, z tratil řízení a zří til se . Z 14 osob jich zah ynu lo 13 . Nový Zé land, o. J ižní Ta j f u n z a s á h l m ě s t o G r e y m o u t h a o k o l n í o b c e . B y l o z n i č e n o v í c e než 10 domů, něko lik lid í u trpělo zra nění. Alžír Déšť, sn íh a záplav y zasáh ly něk olik ra jonů země. V ob las ti Ta m a n r a s a t z á p l a v y a s e s u v y p ů d y z p ů s o b i l y z n a č n é m a t e r i á l n í š k o d y . Zah ynuli 3 lidé a další 4 osob y se po hřešují.
- 20 -
Mexiko, stát Guerrero V b líz kosti měs ta Tlapa hav arov al armádní v rtulník. Všech 11 lid í na palubě zah ynu lo . Čína, prov inc ie Shansi Při e xploz i v do le b ylo pod zem í b lok ov áno 29 horníků. 16 z n ich zahynu lo. 12. března Turecko, ob las t B ingo l Při
zemětřesení
o
s íle
5,7
stupňů
Richterov y
škály
byly
poškozeny desítk y domů a 16 lidí b ylo zraněno. Vietnam Na trase Hanoj – Ho Či Min v yko le jil osobn í v lak. Zah ynulo nejméně 11 cestu jící ch a kole m 200 osob b ylo zraněno. 14. března Indie, stát Uttarnačal V b líz kost i měs ta Massur i se zří t il z horské ces t y do propas t i meziměs tsk ý autobus . 19 ces tujíc ích zahynu lo a 15 lidí b ylo zraněno. 15. března Čína, prov inc ie Chejlun-ť jan , Č itajhe Při v ýbuchu metanu v uhelném dole zahynu lo 16 z 19 horníků , jeden je zachráněný a osud da lších d v ou je nezv ěstný. 16. března Rusko, S tav ropolský kra j, B lagodarn enský ra jon Při hav árii c is ternov ého v ozidla do okolí un ik ly 2 t kapa lného plynu. Na likv idac i hav árie b ylo nasazeno 24 osob. Archangelská ob last, obec Varande j Při letec ké katas trofě An-24 z 52 o sob na palubě zahynulo 28 lidí. Záchranné ak ce se zúčas tnilo 71 osob. 19. března Pákistán, prov inc ie Paňdžáb
- 21 -
V b líz kosti měs ta Sindapur s trh l proud bahna a kamení do řek y nákladní v ozid lo přeprav ujíc í v íce než 40 lid í. Podař ilo se
zachránit
jenom 2 osobám. 20. března Japonsko Zemětřesen í o síle do 7 stupňů R ichterov y šká ly poškod ilo a znič ilo množstv í domů v jižních obla stech země . Zah ynu la m in imá lně 1 osoba a 500 lid í b ylo zraněno. Af ghánistá n Silné deš tě, tán í sněhu, záp lav y, se suv y půd y a bahnité proud y zasáhly něko lik ra jonů země .
Zah ynu lo v íce než 200 lid í a b ylo
zničeno ne jméně 10 tis. domů. 21. března Bangladéš To r n á d o n a d s e v e r n í m i r a j o n y s t á t u z p ů s o b i l o z n a č n é m a t e r i á l n í škody. Př i ž iv elní pohromě zah ynu lo nejméně 20 lidí a s tov ky b yly zraněny. U S A, s t á t C o l o r a d o V d ů s le d k u ú n ik u p r o p a n u v je d n o m z h o r s k ý c h h o te l ů a n á s le d n é m v ýbuchu byly v té době nezv ěstné 3 děti a 16 osob b ylo zraněno. 22. března Peru Silné deš tě a záp lav y postih ly sev erní ra jon y s tátu . B ylo zn ičeno v íce než 300 domů a tisíce lidí zůs taly bez př ís třeš í. 23. března U S A, s t á t Te x a s , Te x a s C i t y Výbuch a požár v ropné rafiner ii společnosti Br itish Petroleum . Zah ynulo nejméně 14 lidí a da lš ích 1 00 bylo zraněno. Pákistán, prov inc ie Ba lúč istán V důs ledku s ilných dešťů a záplav bylo něko lik obc í za topeno. Zah ynulo v íce než 20 lidí a s tov ky jic h přiš ly o pří střeš í .
- 22 -
Prov incie Paňdžáb N a ř e c e In d n a r a z i l a l o ď d o o p ě r y m o s t u a p ř e v r á t i l a s e . B y l o zachráněno 10 ces tujíc ích. 29 lid í je nezv ěstných. 28. března Indonésie Zemětřesen í o síle 8,2 s tupně Rich terov y škály zasáhly
severní
část
o.
Sumatry
a
př ilehlé
a v lny tsunam i
ostrovy
a
způsobily
obrov ské škody. Ž iv elní pohroma s i v yžádala již ko lem t is íce lidský ch živ otů. S tov ky lid í se pohřešu jí a da lší stov k y jsou zraněn y. 29. března Čína, prov inc ie J iangsu Na
dálnic i
Pek ing- Šanghaj
hav arov alo
cis ternov é
v ozidlo
přeprav ující 30 t kapalného chlóru . Do okolí un ik lo 20 t nebezpečné lát k y.
V důs ledku
z nebliž šího
okolí
hav árie b ylo
zemřelo
27
hospitalizováno.
lid í
a
nejméně
Z ohrožené
300
ob lasti
lidí b ylo
ev akuov áno 10 tis . ob yv atel. Af ghánistá n, prov inc ie Ghazni Silné deště a tání sněhu zv edly h ladinu v ody v jezeře Su ltán . Voda protrh la ir igačn í hráz a sme tla na sv é cestě 5 v esnic a značné množstv í domů v e městě Ghazni. Z ahynu lo nejméně 100 lid í a další stovky se pohřešují. 4. dubna U S A, s t á t K a l i f o r n i e , S a n B e r n a r d i n e Vykole jil
nák ladní
v lak
přeprav ujíc í
toxické
chem iká lie.
B ylo
ev akuov áno 100 obyv atel z domů ne jbližš ích ke trat i. Slove nsko, Bra tis lav a Při srážce nák ladního v ozid la s au t obusem zahynu lo 24 lidí a 4 osoby byly těžce zraněny. Rusko, Republika Baškor tostán , U fa V důs ledku že lezn iční hav árie z c is terny un ik lo 59 t d ieselov ého paliv a. Na likv idac i hav árie b ylo nasa zeno 15 osob.
- 23 -
5. dubna Kongo Na řece Kongo na jednom z prám ů (taženém druhým) v ypuk l požár. Př i úniku ces tu jíc ích na v edoucí prám se oba prám y přev rát ily. Zachránilo se 36 lid í. Tř i lidé zah ynuli a nejméně 30 cestu jících se pohřešuje. 6. dubna Čína V Žlu tém moř i se po topila sev erokorejská nák ladní loď v b líz kosti města Dandong. Za jiš těn y dv ě tě la a 21 námořníků se pohřešu je. 9. dubna Angola, prov inc ie U ige Rych lé
šíření
epidem ie
hemoragické
zimn ice
v yv olané
tzv.
marburgským v irem (působ í podobně jako v irus Ebo la). Zemře lo 184 z 2 1 3 n e m o c n ý c h . V z ó n ě e p id e m i e o b yv a te ls tv o z tě ž u je p r o t ie p id e m ic k á opatření, prov áděná lékař i Mez inárod ní zdrav otn ické organizace . 11. dubna In die , s tát Madh ya Pradéš Při o tev ření plav ebních komor hrá ze v znikl s ilný proud v ody, k t e r ý s p l á c h l d o ř e k y N a r m a d a n e j m é n ě 1 5 0 l i d í , p r o v á d ě j í c í c h v e v o dě p o sv á tné o m ýv án í. V d o ln ím to k u ř e k y b ylo z a j iš tě n o 6 5 lid s k ý c h tě l . Bangladéš, Dháka Při zř ícení dev ítipatrov é budov y oděv ního záv odu zůstaly s tov ky dělníků pod troskam i. Kolem 100 zra něných bylo v yproštěno ze sut in, dalším lidem se v tu dobu nepodařilo pomoci. 15. dubna U S A, s t á t W i s k o n s i n Při v yko le jení nák ladn ího v laku, p řeprav ujícího hoř lav é látk y , začalo hořet 19 z 56 c isteren a v agónů. Obyv ate ls tv o z nejb ližšího okolí b ylo ev akuov áno. Francie, Paříž Požár hote lu v centru Pař íže. Zah yn ulo nejméně 20 osob a v íce
- 24 -
než 50 lidí b ylo z raněno a popáleno . 12 z n ich b ylo v kr itickém stav u. 18. dubna Řecko, o. Evbea Oheň
znič il
více
než
10
km2
lesního
porostu.
Požár
byl
loka lizov án při nasazení s tov ek hasič ů a 4 požárn ích le tadel. 20. dubna Zambie, Chambeši Při
exp loz i
v
továrně
na
výrobu
v ýbušnin
Vadadar
osobní
v lak
pro
místní
doly
zahynu lo ne jméně 50 lidí . 21. dubna Indie, stát Gudžarát V b líz kosti
města
narazil
na
odstavený
nákladní v lak. 15 lid í zah ynu lo a 20 o sob b ylo těžce zraněno. Rusko, Sankt-Peterburg Na
Oktjabrské
že lezn ic i
se
přev rátily
kondenzátem. B ylo kon tam inov áno 400 m
2
c istern y
s p lynov ým
půd y.
S v e r d l o v s k á o b l a s t , N i ž n í Ta g i l V důs ledku poruch y v ypouš těcího v entilu au toc istern y unik lo do okolí 1 200 kg k yse lin y so lné. Na likv idaci hav árie b ylo nasazeno 44 osob. 22. dubna Turecko, Gediz Při v ýbuchu metanu v uhe lném do le z ahynu lo 17 horn íků . 23. dubna In die , Madh ya Pradéš V b líz kosti
města
Morena
se
přev rátilo
nákladní
v ozid lo
přeprav ující lidi. Zah ynu lo 22 osob a další ch 30 b ylo zraněno. Rusko, Samars ká ob last, Volžský ra jon V obc i Dubov ý Umet při havárii rop ov odu uniklo do okolí 15 t diese lov ého paliv a a v znik l požár na ploše 150 m2.
- 25 -
24. dubna Etiopie Rozsáhlé záplav y v důsledku s ilný ch dešťů postih ly v ýchodní část stá tu. Něko lik v esnic b ylo úpln ě zničeno. Zah ynulo nejméně 40 lidí a s tov k y ob yv ate l b yly zraněn y. Čína, prov inc ie Tch ie- ling, Ťiao-che Podzemní v oda zaplav ila uhelný důl, kde v té době pracov alo 60 horníků. Byly organizovány záchranné páce. 25. dubna Japonsko, o. Honšú, Ósaka Vykole jil v ysokor ych los tní v lak s 5 80 cestujíc ím i a naraz il do obytného
domu.
Nejméně
73
lid í
zah ynu lo
a
442
osob
bylo
hospita lizov áno. Čína, prov inc ie Če- ť iang Při
mořské
bouři
se
potopily
3
lodě.
B ylo
zachráněno
6
námořníků a dalš ích 14 lidí se pohřešuje. 27. dubna Indonésie, o. Suma tra, prov inc ie Ac eh Záplav y zn ič ily jednu z v esnic ostr ov a. Zahynu lo 5 obyv atel a dalších 20 lid í se pohřešu je. Srí Lanka Na železn ičn ím pře jezdu naraz il os obní v lak na tra ti Ko lomboKandi do autobusu. Zah ynu lo v íce ne ž 60 cestu jí cích a ne jméně 40 lidí bylo hosp ita lizov áno. 27. dubna -10. května Rusko Jarní
vzestup
v Krasnojarské m,
hlad in
Stav ropols kém
řek a
v důsledku Krasnodarském
s ilných kraji,
dešťů
v Irkutské
oblasti a v Čečenské republice za příč in il čás tečné za topení s tov ek domů v obcích př ileh lých k řekám.
- 26 -
29. dubna Čína, Šanghaj Při požáru v tř ípatrov é obytné budově zahynulo 10 lidí a 19 osob bylo popá leno a zraněno. Saudská Ará bie Silný déšť způsob il sesuv y půdy a bahnité proud y v něko lik a rajonech na západě země, k teré
zasáhly i v elká měs ta
Mekku a
Jiddanu. Zbořen y desí tk y domů. Zahynu lo nejméně 43 lid í a desí tk y jich b yly z raněny. 2. května Af ghánistá n, prov inc ie Bagh lan Při v ýbuchu muničního sk ladu zah ynulo 28 lidí a 70 o sob b ylo zraněno. 6. května Mexiko, stát Oaxaca Hurikán zničil desí tk y domů. Zah ynu lo nejméně 8 osob a desítky lidí b yly zraněn y. 9. května Austrá lie , stá t Queensland Vyh ledáv ácí operace
se
prov ádí v blízkos ti po loostrov a
Kap-
Yor k, kde se z trat ilo v mo ři letad lo s 16 osobami na pa lubě. 10. května Čína, prov inc ie Che-nan Při v ýbuchu trhav iny, usk ladněné v jednom z v esnických domků, zahynu lo ne jméně 14 lidí , des ítk y jich byly zraněn y. Výbuch poš kodil sousední domy. 11. května Čína, prov inc ie Shansi V jedné
z v esnic
se
v ysk yt l
propad
půdy,
v znik l
tr ych týř
o průměru 80 m. Pod zeminou b ylo pohřbeno zaživ a 24 lidí. Zn ičeno 11 domů.
- 27 -
12. května Čína, prov inc ie Shiguan Výbuch metanu v uhelném dole zahu bil ž iv oty 21 horn íků. 13. května Čína, prov inc ie Che jlung-ť iang Při v ýbuchu metanu v uhe lném do le z ahynu lo 9 lid í. 15. května Bangladéš N a ř e c e Te n t u l j a s e p ř e v r á t i l p r á m . Z a c h r á n i l o s e 3 0 c e s t u j í c í c h . Z řek y b ylo v ytaženo 50 tě l a nejmén ě 50 lidí se pohřešu je. Rusko, Archange lsk Rozlit í rtu t i v jednom z ob ytný ch dom ů. B ylo post iženo 20 lidí . 17. května Bangladéš V deltě řek y Džamuna se potopila loď, přeprav ující v íce než 150 cestu jíc ích . Podař ilo se zach ránit 33 lidem. Rusko, Moskv a Na území jedné z firem b yl zajiště n konte jner o v áze 35 kg s rad ioaktiv ním odpadem a úrov ní zá ření 810 mR/h. 19. května Tjumens ká ob last, Nižnětav dinský ra jon Lesní
požár
zachv átil
200
ha
les ních
porostů.
Ob yv ate ls tv o
nebylo ohroženo . Bangladéš V deltě řek y Maghna se při bouř i p otopila loď, přeprav ujíc í 100 cestu jíc ích . Jenom 40 lidem se podař ilo za chránit. 21. května Chile Vojenskou
jednotku
zas tihla
při
c v ičení
v Andách
v b líz kosti
města Los Anhe los sněhov á v ánice. Během rozsáhlé pá trací a kce b ylo
- 28 -
zachráněno a přeprav eno v rtulníkem 112 v ojáků. Za jištěno 16 tě l a 30 lidí v té době b ylo pohřešov áno. 25. května Kongo, Doma Krátce po star tu se zřítilo do džu ngle letad lo An-12 . Během letec kého
průzkumu
byly
trosky
letad la
z jiš těn y
ve
skalnaté ,
nedostupné oblas ti. N ikdo z 26 osob na palubě nepřež il. Rusko, Kabard ino-Ba lkarská republik a, Bak sanský rajon Hav árie
250 m ropov odu v blízkosti řek y Baksan . Na likv idačn í
práce b ylo nasazeno 27 osob. (Z G raždanska ja zašč ita 4-6 /2005 zp racov ala Mgr. Ija Beránkov á)
- 29 -
M O N I TO R Z A H R A N I Č N Í H O O D B O R N É H O T I S K U Náklad:
160 v ýtis ků
Vydáv á v ědeckoinformační pracov iš t ě IOO , Lázně Bohdaneč R e d a k č n í r a d a : In g . B o h u m i l Š i l h á n e k M g r. I j a B e r á n k o v á Jitka Výtvarová
