MONITOR z a hr a ni č n í h o o db o r né h o t i s k u
Ročník 14
Číslo 1
IN S T I T U T O C H R A N Y O B Y VAT E L S T VA LÁZNĚ BOHDANEČ
2008
-2-
O B S A H
s t r. 1. Současné práv ní v yme zení o chran y obyv atelstv a
3
Slovensko
2. Koncepce c iv ilní ochran y do roku 2015
5
Evropa
3. Prav idelné setkán í ne jv yš ších p ř e d s ta v i t e l ů c i v i l n í o c h r a n y z e m í E U
7
Slovensko
4. Zabezpečení ochran y ob yv atelstv a uk ryt ím
9
Německo
5. Aktiv ity P racov ního samar itáns kého sv azu v zahraničí
12
Německo
6. Bezpečnost a Červený kříž
14
Svět
7. Přehled mimořádných udá los tí v e sv ětě za srpen - lis topad 2007
20
Polsko
-3-
Polsko S O U Č A S N É P R Á V N Í V Y M E Z E N Í O C H R A N Y O B Y VAT E L S T VA Přestože
byl
v roce
2007
po
řadě
problémů
a
komplikac í
p o d p i s e m p r e z i d e n ta p ř i j a t z á k o n o k r i z o v é m ř í z e n í , ř a d a n e d o s ta t k ů v sys tému ochran y ob yv atels tv a zůs táv á, v četně st ížnost i na př ijatý z á k o n u ú s ta v n í h o s o u d u . V loňském roce ješ tě před předčasn ými v olbam i b yly nav rženy a leg is lat iv ně rozpracov ány zásady z ákona o ochraně obyv atels tv a a obraně,
civ iln í
jehož
sm ys lem
má
být
v znik
s ys tému
ochrany
obyv atelstv a, k terý b y umožn il integr aci a úč innou koord inac i č innos t i z á c h r a n á ř s k ý c h s u b j e k t ů j a k v d o b ě m í r u , ta k i v o b d o b í v á l e č n é h o konfliktu . Podle př iprav ov aného náv rhu zákona by sys tém ochran y o b y v a t e l s t v a b y l v e v á l c e p ř e m ě n ě n n a c i v i l n í o b r a n u a z í s k a l b y ta k oporu
v mezinárodním
právu
na
základě
Dodatkového
protokolu
I
k Ženev ským úm luv ám z roku 1949. V s ituac ích v yžadujíc ích podporu a angažovanost dodatečných sil a prostředků nezbytných pro ochranu o b y v a t e l s t v a b y ta t o p o d p o r a b y l a p o s k y t o v á n a z a p o j e n í m s t r u k t u r krizového řízení. Náv rh zákona obsahuje m imo jiné pře dev ším: •
určení
sub jektů ,
které
by
se
s ta l y
zák ladnami
pro
fungování
systému ochran y ob yv ate ls tv a, •
v ytv oření s ystému v arov ání a v yrozu mění ob yv ate lstv a,
•
v ytv oření in tegrov aného záchranného sys tému a zabezpečení jeho funkce,
•
v e d o u c í r o l i v t o m t o s y s t é m u b u d e p l n i t St á t n í p o ž á r n í o c h r a n a . Vzhledem k současné v nitropo litické situaci a v zhledem k řešen í
z á v a ž n ě j š í c h ú k o l ů v š a k b y l y p r á c e n a t o m t o z á k o n ě p o z a s ta v e n y a j e otázkou,
zda
budou
někdy pokračovat, nebo
zda
budou,
ja ko
už
mnohokrát v m inu losti, ukončen y nad obro. Po
dlouhé
řadě
let
doš lo
v Pols ku
jen
k mírnému
pokroku
v o b l a s t i l e g i s l a t i v y n a ú s e k u o c h r a n y o b y v a t e l s t v a a c i v i l n í o b r a n y.
-4-
Civ ilní
obrana
v Pols ku
v současnosti
působí
především
na
základě těch to rozhodu jících legisla tiv ních dokumentů: •
Dodatkov ého protokolu I z roku 1977 k Ženev ským úm luv ám z roku 1949 o ochraně obětí mez inárodních ozbrojených konflik tů,
•
zákona
z roku
1967
o
všeobecné
pov innosti
obrany
Po ls ké
r e p u b l i k y v e s m y s l u p o z d ě j š í c h ú p r a v, •
nařízení v lád y z roku 2002 v e v ěci podrobného rozsahu působnosti náčelníka c iv iln í obrany země , náče lníků civ iln í obran y v ojv odstv í, okresů a obcí,
•
nařízení m inistra v nitra a s tátn í sprá v y z roku 2002 v e v ěci v ýkonu služb y v c iv ilní obraně,
•
n a ř í z e n í v l á d y z r o k u 1 9 9 3 v e v ě c i s e b e o c h r a n y,
•
nařízení v lád y z roku 2004 v e v ěci p osk ytov ání osobních s lužeb v e prospěch obrany v době míru,
•
nařízení v lád y z roku 2004 v e v ěci p osk ytov ání v ěcných služeb v e prospěch obrany v době míru,
•
nařízení m in istra ško lstv í a sportu z roku 2002 v e v ěci druhů škol, v e kterých žác i podléha jí pov innos ti v ýkonu branné příp rav y a organizace je jího konání,
•
nařízení m in is tra ško ls tv í a tě lov ýchov y a min is tra zdrav otnictv í z roku
2003
ve
věci
prov ádění
branné
přípravy
studentů
a
studentek. (Z P rzeg lad Oboron y C ywilnej 2/2008 zpracov al Ing. Bohum il Š ilhánek)
-5-
Slovensko K O N C E P C E C I V IL N Í O C H R A N Y D O R O K U 2 0 1 5 Slov enská republika b yla prv ním s tátem tzv . v ýchodního b loku, v němž byla c iv iln í ochrana řešena samosta tnou práv ní úprav ou v e formě zákona již v roce 1994. Jední m z úko lů, v yp lýv ají cích z tohoto zákona, je zpracov ání koncepce organizace a rozv oje civ iln í ochran y. V pořadí
se
jedná
o
druhou
koncepci
tohoto
druhu,
v ycháze jící
z c itov aného zákona. Koncepce b yla zpracov ána koncem r oku 2007 a počátkem tohoto roku byla před ložena k pro jednání B ezpečnostní radě SR a v ládě SR. Důraz př i zpra cov ání koncepce b yl p oložen předev ším na: •
soulad s koncepčn í or ien tací EU v ob las ti c iv iln í ochran y,
•
kritickou in fras truk turu,
•
tv orbu v arovací a in formační s ítě ,
•
poskytov ání zahran iční human itárn í p omoci. Koncepce stanov í p ředev ším tyto hla v ní cíle:
•
zv yšov ání úrov ně odborné příprav y orgánů a jednotek , k teré se podíle jí na řízen í a č innosti př i zá chr anných pracích,
•
zv ýšení podvědomí obyv atels tv a o správ ném chov ání při ev akuaci, v arov ání a ukryt í a zv ýšení úrov ně znalos tí zá sad posk ytov ání prv ní pomoci př i mimořádných udá los tech,
•
v ytv oření
a
ma ter iáln í
zabezpečení
informačn ího
systému
pro
rychlé a e fekt iv ní v yhodnocov ání možného ohrožení nebo následků mimořádné s ituace , •
odborné zabezpečení ev akuace jako prv ku kolek tiv ní ochran y,
•
zabezpečení v časného informov ání zaintere sov aných subjektů a v ytv oření
podmínek
pro
r ych lé
a
operativ ní
v yrozuměn í
osob
činných př i ods traňov ání nás ledků m imořádné událos ti, •
zlepšení
v ybav enosti
jednote k
c iv ilní
o chran y,
ustavených
pro
potřebu území, •
realizace Mechanizmu spo lečens tv í ( EU) pro ob las t c iv iln í och ran y,
•
v ytv oření s ystému a mechan izmu po sk ytov ání human itárn í pomoc i doma i v zahraničí.
-6-
K nejdů lež itějším
ú kolům ,
které
js ou
již
rozpracované,
patří
dobudování informačn ího s ys tému, který je tv ořen v íce autonomním i systém y. V současné době jsou moderní s ystém y as i na jedné třet ině území a je jich dobudov ání má být u končeno do roku 2013. Pokud ale půjde v ýstav ba tak poma lu jako v ro c e 2007, je tento te rmín ohrožený. V o b la s t i
zabezpečení
o b yv a te l s tv a
p r o s tř e d k y
in d iv id u á l n í
p r o t i c h e m i c k é o c h r a n y a ú k r y to v ý m fo n d e m , k te r é js o u j iž d lo u h o u d o b u o b v yk l ý m m e d iá ln ím e v e r g r e e n e m , k la d e k o n c e p c e d ů r a z n a p ř e c h o d o d c e l o p lo š n é h o
zabezpečení
tě m ito
p r o s tř e d k y
pro
všechny
k a te g o r ie
o b yv a te ls tv a k z a b e z p e č e n í p o u z e p e r s o n á lu a je d n o te k c iv i l n í o c h r a n y ; r o v n ě ž ta k v z a b e z p e č o v á n í o c h r a n y u k r y t ím . Za b e z p e č o v á n í p r o s t ř e d k y in d iv id u á ln í
p r o t ic h e m ic k é
ochrany
i
ú k r y to v ý m i
místy
zejména
ve
s tá l ý c h ú k r y te c h je v e lm i d r a h á z á le ž i t o s t a p ř i s o u č a s n ý c h p o te n c iá l n í c h h r o z b á c h v o b d o b í m ír u p r a k t ic k y n e v y u ž i te ln á . V budoucnu se poč ítá s v ybav ením t ěmito pros tředk y pouze těch subjek tů, k teré se přímo podílejí na mimořádných udá loste ch a je jich likv idac i. ( Z C i v i l n á o c h r a n a 1 / 2 0 0 8 z p r a c o v a l In g . B o h u m i l Š i l h á n e k )
-7-
Evropa P R AV ID E L N É S E T K Á N Í N E J V Y Š Š Í C H P Ř E D S TAV I T E L Ů C I V IL N Í OCHRAN Y ZE MÍ EU Koncem uplynu lého roku se v por tugalském Po rtu seš li v edouc í p ř e d s ta v i t e l é
organizací,
které
jsou
v Ev ropské
jednotně
unii
označov ány civ iln í ochranou (c iv ilní ochrana, c iv ilní obrana, o chrana o b y v a t e l s t v a , o c h r a n a p r o t i k a ta s t r o f á m a td . ) , a b y p r o v e d l i z h o d n o c e n í plnění h lav ních úko lů a nasto lili pro dalš í období h lav ní směr y v ýv oje a prio rity v té to ob lasti. P o d s ta t n á č á s t j e d n á n í j i ž 1 9 . z a s e d á n í t ě c h t o p ř e d s ta v i t e l ů b y l a v ěnov ána posíle ní solidarity v boji s lesními a jinými r ozsáhlými požáry jako reakce na situac i, k terá v znikla v loňském roce v Řecku a m ě l a z a n á s l e d e k l i d s k é z t r á t y a o b r o v s k é m a t e r i á l n í š k o d y. R e z o l u c í ze září roku 2007 požádaly Rada o rev iz i současného
a Parlament Kom is i m imo jiné
Fondu so lidar ity EU , zdokona lení prev ence a
o v ytv oření ev ropské jednotk y c iv ilní ochran y jako un ijn ího pros tředku ( o b d o b a j e d n o t e k v r á m c i N ATO ) . V souv is los ti objektiv ně
se
projev ují
klima tických
jev ů,
závažnými zv yšov áním
byly
v rámci
změnami,
klimatick ým i počtu tohoto
a
frekvence
shromáždění
které
se
extrémních prezentovány
některé údaje ze s tudie generá lního ředitelstv í pro živ otn í pros tředí, obsažené
v připrav ov aném
materiá lu
s názvem
green
paper,
p o t v r z u j í c í n e g a t i v n í v l i v y, v y p l ý v a j í c í z e z m ě n y k l i m a t u . P r o t o ž e s e e x t r é m n í k l i m a t i c k é j e v y p r o j e v u j í ta k é v e l i c e s i l n ě v oblasti
Středozemního
moře,
p olož ila
hostitelská
země
jako
p ř e d s e d a j í c í k r a j i n a E U s i l n ý d ů r a z n a p o s í l e n í s p o l u p r á c e s t z v. třetími středozemními krajinami ( některé afr ické a asijské země) v r á m c i c i v i l n í o c h r a n y – t z v. s t ř e d o z e m s k ý d i a l o g . Se středomořskou ob lastí úzce so uv iselo i tře tí ne jdůle žitě jš í téma zasedání, k terým jsou systémy včasného varování. Na žádost Rady
př iprav uje
Kom ise
v současnosti
návrh
na
zřízení
s ys tému
v č a s n é h o v a r o v á n í a d e t e k c e p r o St ř e d o z e m n í m o ř e a p ř í s l u š n o u č á s t
-8-
Atlantického oblastech
Přítomnost
oceánu. v yžadu je
mnoha
z lepšen í
milionů
mezinárodn í
tur is tů
v těchto
spo lupráce
při
z a b e z p e č o v á n í o c h r a n y o b č a n ů c e s t o u v č a s n é h o v a r o v á n í . Va r o v n é systém y jsou a budou pochopite lně v e v lastnic tv í jedno tliv ých stá tů, ale
sv ojí
funkcí
budou
přispívat
k nap lnění
výše
uvedených
požadavků. Ke splnění tohoto úko lu bude v ytv ořena expertní skup ina pro v arov né
systém y
a
v jedno tliv ých
státech
bude
formou
d o ta z n í k u
z j i š t ě n a k t u á l n í s ta v s o u č a s n ý c h v a r o v a c í c h s y s t é m ů . D a l š í f á z í b u d e v ypracov ání společných v arov ných signálů a znaků touto expertn í komis í,
které
by
upozorňovaly
na
nebezpečí
v zniku
extrémních
ev ropskou
spo luprác i
meteorolog ick ých jev ů, t yp ick ých pro danou oblas t. Dva
nov é
právní
nástro je
uprav ující
v oblast i c iv iln í ochran y – F inanční nástro j a Mechan izmus , př ija té v r o c e 2 0 0 7 , u m o ž ň u j í v ý š e z m í n ě n o u s p o l u p r á c i s t z v. t ř e t í m i z e m ě m i na základě dohod těch to zem í s EU. Jednotliv é č lenské země EU tu to spoluprác i podporují, a le současně kladou důraz na transparentnost a analýzu přínosu pro země EU a naopak toho, co mohou členské země EU posk ytnout neč lenům . ( Z C i v i l n á o c h r a n a 1 / 2 0 0 8 z p r a c o v a l In g . B o h u m i l Š i l h á n e k )
-9-
Slovensko Z A B E Z P E Č E N Í O C H R A N Y O B Y VAT E L S TVA U K R Y T Í M V pos lední
době
se
ve
slov enském
tis ku
č l á n k y,
objev ov aly
podáv ající zav ádějíc í a neprav div é informace o zabezpečení ochrany o b y v a t e l s t v a u k r y t í m . Ty t o t e n d e n č n í č l á n k y v y t v á ř e j í d o m n ě n k y, ž e s o u č á s t í k a ž d é h o o b y t n é h o d o m u m u s í b ý t o c h r a n n á s ta v b a p o d l e požadavku
Min is ters tv a
v nitra
Č lánk y
SR.
zře jmě
sledu jí
snahy
dev eloperů, je jichž c íle m je pouze dosažení co ne jv ětšího z isku p ři v ý s ta v b ě a d o s a ž e n í ú l e v n a ú k o r v y b a v e n í ú z e m í z a ř í z e n í m i c i v i l n í o c h r a n y,
a
ta k é
asi
souv isí
s permanentní
protiv ládní
kampan í
p ř e v á ž n é v ě t š i n y s l o v e n s k ý c h m é d i í m a j í c í p o l i t i c k é m o t i v y. Z v ý š e uv edených dův odů chceme čtenáře infor mov at o skutečné s ituac i na úseku ochran y ob yv ate ls tv a ukr yt ím . Podle zákona Národní rad y S lov enské republik y č. 42/1994 Z. z. o civ ilní ochraně v e smyslu pozdějš ích předpisů je ukr yt í def inov áno j a k o o c h r a n a o s o b v o c h r a n n ý c h s ta v b á c h p ř e d m o ž n ý m i n á s l e d k y mimořádných
udá los tí. V §
4
tohoto
zákona
jsou
zařízení
civ iln í
o c h r a n y c h a r a k t e r i z o v á n a j a k o o c h r a n n é s ta v b y, s ta v b y, n e b o j e j i c h části a technolog ické součásti, předurčené pro plnění úkolů civ ilní o c h r a n y.
Pro
účely
tohoto
zákona
se
za
s ta v b y
civ ilní
ochrany
pov ažují: •
ochranné a úkr ytov é prostor y v šech k ategorií a t ypů ,
•
chráněná pracov iště , k terá s louží c iv ilní ochraně. U s ta n o v e n í § 4 o d s t . 2 z á k o n a s o h l e d e m n a s p e c i f i c k é ú č e l y
zařízení c iv ilní ochran y podle v šeobecných techn ický ch požadav ků na v ý s ta v b u v lastníkům
a
kolaudačního nebo
nájem cům
rozhodnutí zach ov áv at
u s ta v u j e původní
pov innost
je jich
účelov é
určení
uv edených zařízení př i zabezpečov ání je jich funkčnos ti a použite lnosti pro c iv ilní ochranu. V § 4 o d s t . 3 z á k o n s ta n o v u j e p ř i z p r a c o v á n í ú z e m n í h o p l á n u jeho
zpracov ate lům
ve
spoluprác i
s obvodními
p o v i n n é v ý s ta v b y z a ř í z e n í c i v i l n í o c h r a n y.
úřady
určit
rozsah
- 10 -
Proces
v ý s ta v b y
ochranných
s ta v e b
se
odv íjí
od
zpracování
územního p lánu obce v e sm ys lu zák ona č. 50 /1976 Z . z . o úze mním p l á n o v á n í a s ta v e b n í m ř á d u ( s ta v e b n í z á k o n ) v e s m y s l u p o z d ě j š í c h p ř e d p i s ů . P o v i n n o s t z ř i z o v a t o c h r a n n é s ta v b y n e n í u l o ž e n a v y h l á š k o u Min is terstv a
v nitra
k zabezpečení
č.
SR
532/2006
s ta v e b n ě - t e c h n i c k ý c h
Z.
z.
o
požadavků
podrobnostech a
technických
podmínek zařízen í c iv ilní ochran y v e znění pozdějš ích předp isů, a le ta t o p o v i n n o s t j e u l o ž e n a z á k o n e m o c i v i l n í o c h r a n ě . Vyhlá ška pouze uprav uje: •
druh
a
rozsah
s ta v e b n ě - t e c h n i c k ý c h
požadav ků
zařízení
civ iln í
o c h r a n y, z a m ě ř e n ý c h n a o c h r a n u ž i v o ta , z d r a v í a m a j e t k u , k t e r é nejsou
upraveny
zv láštním
předp isem
–
zákonem
o
územním
plánov ání, •
technické
zařízení
podmínky
civ iln í
ochrany
k vytváření
předpokladů pro snižov ání riz ik a nás ledků po v yhlášen í m imořádné s i t u a c e a v o b d o b í v á l k y a v á l e č n é h o s ta v u . Uv edený prov áděcí předpis je náv odem pro obce a obv odní úřad y jak
v ymez it roz sah
pov inné
v ý s ta v b y z a ř í z e n í c i v i l n í o c h r a n y p r o
potřebu zabezpečení ochran y ob yv atelstv a ukr ytím na sv ém území a j a k ý d r u h o c h r a n n é s ta v b y j e p o t ř e b a v y b u d o v a t v m í s t e c h s o u s t ř e d ě n í většího
počtu
ob yv atel.
Pokud
jsou
ve
s ta n o v e n é
doběhov é
v z d á l e n o s t i n a ú z e m í o b c e p ř i v ý s ta v b ě n o v ý c h b y t o v ý c h a n e b y t o v ý c h budov
v ybudov ané
jiné
ochranné
s ta v b y,
např.
v rámci
občanské
v y b a v e n o s t i , k t e r é s v o j í k a p a c i t o u p o s ta č u j í n a z a b e z p e č e n í u k r y t í o b y v a t e l ů o b c e , n e n í a n i v z á k o n ě , a n i v e v y h l á š c e s ta n o v e n o , ž e m u s í b ý t v k a ž d é m z n i c h v y b u d o v á n n ě k t e r ý t y p o c h r a n n é s ta v b y. Pov innost
zř izov at
a
udržovat
ochranné
s ta v b y
pro
své
zaměstnance a osob y přev zaté do péče ukládá zákon práv nickým osobám a podnikají cím f yz ick ým os obám, které sv ojí činnos tí mohou ohrozit ž iv ot, zdrav í nebo ma jetek . P r á v n i c k é o s o b y a p o d n i k a j í c í f y z i c k é o s o b y, k t e r é s v o j í č i n n o s t í neohrožují ž iv ot, zdrav í nebo majete k, pln í přiměřeně úkoly zř izov ání a u d r ž o v á n í o c h r a n n ý c h s ta v e b p r o s v é z a m ě s t n a n c e a o s o b y p ř e v z a t é do péče.
- 11 -
Pov innost úhrad y v ýda jů spo jených se zř ízením a udr žov áním o c h r a n n ý c h s ta v e b z v l a s t n í c h p r o s t ř e d k ů u k l á d á z á k o n p r á v n i c k ý m osobám a podnikajíc ím f yz ickým oso bám v šeobecně. O s ta t n í f y z i c k é o s o b y n e m a j í p ř í m o u p o v i n n o s t b u d o v a t z a ř í z e n í c i v i l n í o c h r a n y – o c h r a n n é s ta v b y. N e n í t e d y p r a v d a , ž e v k a ž d é m bytov ém domě nad 50 obyv atel musí být pov inně plynotěsný úkr yt, jak t v r d í s l o v e n s k á m é d i a . Ta k o v á p o v i n n o s t n e n í s ta n o v e n a a n i z á k o n e m o civ iln í ochraně, ani v yh láškou č . 5 32/2006 Z. z. v e znění pozdě jš ích předpisů . ( Z C i v i l n á o c h r a n a 2 / 2 0 0 8 z p r a c o v a l In g . B o h u m i l Š i l h á n e k )
- 12 -
Německo A K TIV I T Y P R A C O V N ÍH O S A MA R I TÁ N S K É H O S V A ZU V ZA H R A N IČ Í Nev ládní
pomocná
(Arbeiter-Samariter-Bund
organizace
Pracovní
–
„ASB“)
dá le
jen
samaritánský ak tiv ně
se
svaz
angažuje
v Německu v oblast i och ran y před k atastro fam i, osv ěty ob yv atels tv a, v poskytov ání prv ní pomoci, péč i o senior y a hendikepov ané lidi. Jednou
z prior itních
ak tiv it
je
vypracování
a
proje ktů
realizace
poskytov ání humanitárn í a o sv ětov é pomoci v zahran ič í. Pro tu to m is i je nezb ytná př íprav a spo lupracov níků ja k v Německu , tak i v zahraničí. Vedení
ASB
mezinárodní
na
ně
klade
spo lupracov níc i
v ysoké měli
by
Především
požadav ky.
disponovat
dlouhodobými
zkušenostm i z realizace pomocný ch projek tů a v edení podřízených. Ma jí mít odpov ídající v zdělání , zkuš enosti z práce v německých nebo mezinárodních organ izacích (zahran iční úřad , EU nebo UNHCR – Úřad v ysokého komisaře pro uprchlík y) , m ít jaz ykov é znalost i a mít kontak t s loká lním i spo lupracov ník y. Zv lá ště důležité je , aby př ís lušní k ASB dobře znal potřeb y ob yv atelstv a a kulturu době
jako
vedoucí
mezinárodních
dané země. V současné
ASB–projek tů
jsou
představeni
Němci, B ritov é, Be lg ičané, Ita lov é, A fr ičané a As iaté . Avšak poskytnout
bez
spolupráce
r ych lou
a
místních
konkrétní
pomocníků
pomoc
je
v nouzové
v elice
obtížné
situac i.
Někteří
loká lní spo lupracov níci ASB d isponují v ysokou kv alif ika cí ( inženýř i, log isti, přek ladate lé a ú četní). Av šak mezinárodn í tým y A SB kon taktu jí osoby i bez v zdělání, plnící např. na začátku úlohu strážníků, zauču jí je
a
tím
zís káv ají
loká ln í
při
pomocníky
poskytování
pomoci
obyv atelstv u. Ce lkem př ipadá na jed noho pracov níka ASB nasa zeného na posk ytov ání pomoc i v zahraničí 1 5-20 mís tní ch spo lupracov níků. Přík ladem spolupráce s místn ím i pomocník y může poslouž it osud mladé
indonéské
katastrofá lním bezradní
a
zemětřesení
v šoku,
v prov izorních
učitelky denně
podmínkách,
Yit r y
Beruang
v květnu
2006,
pokračov ala aby
ve
p omohla
z ostrova kdy
p řež iv ší
v yučov ání
Jáva.
Po
lidé
byli
svých
traumatizov aným
žáků dětem
přežít tragéd ii. Pak se Y. Beruang přih lás ila jako pomocnice tý mu
- 13 -
ASB, kter ý zača l pro jektov at obnov u ško ly, odpov ídala za jí sv ěřené školn í
pomůcky,
uč ila
děti
společně
s indonéským
ASB–týmem
správ nému chov ání při země třesení na zák ladě barev ných obrázků získaných z Japonska. Zatím
v In d o n é s i i
dostaly
pomůcky a zúčastnili se prov áděného osob)
děti
učitelé
a
roku
osvětové
škol
ško lení sp ráv ného chov ání při zemětřesení,
pracov níky AS B. Nev elký tým
během
1000
zahá jil
indonéského AS B (12
rad iopořad
aktuální
(ASB -Radiospor t)
prav idelně infor mujíc í ob yv atelstv o o chov ání v případě zemět řesení a o z a j i š t ě n í j e j i c h o b y d l í . Te n t o p o ř a d j e u o b y v a t e l s t v a v e v e l k é o b l i b ě . Ta k é i v j i n ý c h z e m í c h n ě m e c k ý A S B a k t i v n ě z a p o j u j e m í s t n í spolupracov ník y
uprchlíkům
plánov ání
V Ugandě
obyv atelstv a. programu
do
před
ochrany po
např.
jejich
a
angažov ali
nemocemi,
návratu
pro jektů
realizace
m ládež
poskytování
domů
a
pro
na
ochranu
osv ětov ého
do
pomoci
v ytv áření
býv alý m
zák ladních
exis tenčních podm ínek. V N igér ii s e místn í spo lupracov níc i sta rají o to, ab y denně děti dostáv aly tep lou strav u, ve Srí Lance zaučují mládež v prác i na poč ítač i. Německý
Pracovní
spolupracov ník y pomáhajíc ích
se
lidem
samaritánský aktiv ně
v zemích
a ngažuje s tíž iv ou
společně
s místními
v rea lizac i
pro jek tů,
svaz situací
žít
a
v yrov nat
s prob lém y, ohrožu jí cí jejich v las tní exis tenc i.
(Z Bev ölkerungsschut z 1 /2008 zpraco v ala Mgr. Ija Beránkov á)
se
- 14 -
Německo BEZPEČNOST A ČERVENÝ KŘÍŽ Německý
červený
kříž
(Deutsche
Rote
Kreuz
–
DRK)
je
společens tv ím s v íce než č t yř mi m iliony č lenů a cca 400 000 ak t iv ních pomocníků. Dese tiletí p lní Němec k ý červ ený kříž (dá le jen „DRK“) rozsáhlé human itárn í úkoly, ze jména v oblasti c iv ilní ochran y, ochran y před katastrofam i, v pátrac í a zách ranné službě , v e zdrav otnic tv í a sociá lní s féře , v četně pomoci dětem a mládež i. Posk ytu je mez inárodní humanitárn í
pomoc
v kr izov ých
s ituac ích ,
v zónách
ozbro jených
konfliktů a katastrof. DRK
dává
větší
v zemi
prostor
mezinárodněpráv ním
a
humanitárn ím aspektům bezpečnosti a tím demokratic k y prezentu je nejednostrannou bezpečnostn í po litiku náhodného omezení práv a na sv obodu. DRK, jako součást Me ziná rodního hnutí červ eného kříže a červ eného půlměsíce, hájí předev ším prin cip y lidskos ti, nes trannosti, neutralit y,
nezáv is los ti,
dobrov olno sti,
jedno ty
a
ústavnosti
před
v ládou státu . Princ ip
lidskos ti,
zak ládající
se
na
přání
zabránit
lidském u
utrpení bez rozdílu kon fliktn ích str an, ochrany ž iv otů a zdrav í lid í, umožňuje
porozumění,
princ ipu
se
zak ládá
násilné
čin y,
přáte ls tv í
mírotvorná
př isp ív á
ke
a
spoluprác i
mise
národů.
Na
tomto
DRK, zamezu jící kon flikty a
stabilizaci
mez is tátn í,
vnitrostátní
a
mezilidské bezpečnosti. Jeho cíle m je dále ochrana a dodržov ání lidského práv a, práv a na sv obodu a s prav edlnost. Dalším princ ipem DRK je nestranno st, rov nocenné posuzov ání, zákaz upřednostňov ání nebo diskriminace. Zásadně nedělat žádné rozdíly oh ledně s tátn í př ís lušnosti, r asy, re lig ie, soc iá lního pos tav ení a polit ic ké pří slu šnost i př i pos k ytov ání pomoc i lidem v t ísn i. Nerov né zacházení v hospodářské a sociální oblasti, disk r im inace rasis tického nebo
relig iózního
charakteru
v yv oláv ají
nepokoje ,
násilí,
kr ize
a
konflikty, ohrožu jící bezpečnostně-po litic kou s ituac i jak v Ev ropě, ta k i ve světě.
- 15 -
S p o l k o v á v l á d a a M e z i n á r o d n í v ý b o r č e r v e n é h o k ř í ž e ( IK R K ) hodnotí
DRK
jako
národní
spo leč nost
ratifikac i požadav ků mezinárodního
SRN,
která
se
zak ládá
na
a národního práva. „Advokátní
úloha“ („adv ocasy-ro le“) DRK je ča sto nev idite lným , av šak v ýznamným přínosem pro stab ilizac i bezpečnosti za stoupením ochran y lidských práv . Spolupůsobení v civ ilní ochra ně, ochraně před katastrofam i a záchranné službě je znázorněním přímého propojen í s tátu a DRK v otázkách v eřejné bezpečnosti. P r acov níci DRK, pokud se účas tní nasazení na odv racení nebezpečí při p lnění s tátních bezpečnostních úkolů,
tak
úloh y,
např.
vždy
jen
z pomocné
realizaci
p ozice
dodržování
(„aux iliar y-ro le“)
lidsk ých
práv
a
advokátní
na
pr inc ipu
nezáv islos ti. Je
nesporné,
že
v zděláv ání,
rozdílné
integračn í
problém y,
chudoba, násilí v e školá ch, nepřá telstv í k c iz incům, soc iá lní v ymezení a dis kr im inace se také denně pro jev uje i v Německu . Bezpečnost současné
spo lečnos ti
moderní
oh rožuje
ne jen
teror izmus ,
a le
i
gradujíc í ce losv ětov á civ ilizace , doprov ázená potenciáln í zran ite lnos tí společnos ti.
Neměly
nepředvídané
by
ohrožení
podceňovány
být
jednotliv ce ,
riz ikov é
spo lečnos ti
a
faktory
a
in fras truktur y.
Z poz ice DRK nen í prev ence a přip rav enost k podobné zranite lnosti jen
úkolem
státu
celospo lečenskou
a
státních
zodpovědností
organizac í, každého
člena
a le
má
se
stát
společnos ti.
DRK
požaduje např. posílení způsobilos ti občanů ke sv épomoci na základě školen í, da lšího v zděláv ání v oblasti okamžitých opatření na záchranu živ ota,
první
pomoci,
domácí
péče
nebo
rozšíření
humanitárních
hodnot v nabídce v zděláv ání, poradenstv í a setkáv ání. DRK
podporuje
bezpečnostní
aktiv ity
ve
školách
a
mimoš kols kých programech m ládež nického červ eného kříže. H lav ní prior itou DRK a hlav ním princ ipem jeho činnos ti v bezpečnostních otázkách je dodržov ání lidských práv . (Z No tfa llv orsorge 1/2008 zpracov ala Mgr. Ija Beránkov á)
- 16 -
Svět P Ř E H L E D M I M O Ř Á D N Ý C H U D Á L O S T Í V E S V Ě TĚ Z A S R P E N – LISTOPAD 2007 21. srpna Kambodža Řádí
epidem ie
z imn ice
Denge.
Za regis trov ány
případů
tis íce
onemocnění. Zemře lo v íce než 300 lidí. 23. srpna USA Z á p l a v y z a s á h l y s t á t y O h i o , W i s c o n s i n , M i n n e s o t a , Te x a s a j i n é . Zah ynulo nejméně 25 lidí a t is íce jich b yly ev akuov ány. Mexiko Hurikán
Din
zasáhl
jižn í
a
centr ální
státy
země.
Zah ynulo
nejméně 10 o sob a 75 t is . ob yv ate l p řiš lo o v šechen ma jetek . 26. srpna Německo, Bavorsko Epidem ie p tačí chř ipk y b yla zaregistr ov ána v jedné z d růbežáren . Při karan ténních opa třeních b ylo zlik v idov áno 160 tis . kachen. 27. srpna Kongo (Za ir) , p rov inc ie Ka tanga, Kongolo Krátce po v z letu se zřítilo letad lo An -12 s 15 osobam i na pa lubě. Pád nepřežilo 13 lidí. 28. srpna Ázerbájdžán, Baku Zřítila se nov ě postav ená v ícepatrov á budov a, kde se prov áděly dokončov ací práce. Pod troskam i zůs talo ko lem 60 lidí. Rusko, Krasnodarsk ý k raj, Br juchov ecký ra jon V obc i Razdoľnoje b yl v drůbežárně zjištěn v irus p tačí chř ipk y H5N1. Během týdne zahynu lo 420 kusů drůbeže. Na likv idační práce a ochranná opatření b ylo nasazeno 16 specia lis tů a 5 kusů techn ik y.
- 17 -
30. srpna Kirov ská ob las t V b líz kosti
s tan ice
Lundanka
v yko lejilo
9
vagonů
nákladního
v laku. Z toho b ylo 6 c is teren s pr ys k yř ic í karbonátu forma ldeh ydu. Na likv idac i nás ledků hav árie bylo nasazeno 128 specialistů , 6 kusů technik y a 3 oprav árenské v lak y. 31. srpna Řecko Na
rozsáhlém
území
v ypuk ly
lesn í
požáry.
Oheň
z likv idov al
stov ky domů , úrodu na polích a za hrady. Zah ynu lo 64 lidí a des ítk y jich b yly z raněny a popá len y. 1. září Kongo (Za ir) , p rov inc ie Západní Kac ai Při ep idem ii hemorrag ické zimnice Ebola zemře lo ne jméně 100 lidí. 2. září M exiko, Acapu lco Tropický hur ikán Enr iet t způsobil z načné sesuv y půdy. P ři tom zahynu lo 6 lidí . 4. září Rusko, Voronežská ob last Silné Poškozeny
krupobití střechy
zasáh lo a
Bogučarský
zničena
okna
a
v 600
Kantemirov ský domech.
ra jon.
Přerušeno
zásobov ání elektr ickou energií. Na likv idaci nás ledků živ eln í pohrom y bylo nasa zeno 24 spec ia lis tů a 6 kus ů techn ik y. Rostov ská oblas t, Ob liv ský rajon V důs ledku s ilného v ětru, deště a krupobití zůs ta lo bez p itné v ody a elektr ické energie přes t isí c domů. Na obnov ov ací práce bylo nasazeno 32 spec ia listů a 14 kusů te chnik y. 5. září Chabarovský kraj Během 20 minu t bouřka se s ilným krupobitím (průměr krup do
- 18 -
6 cm) zničila stře ch y 900 domů v obci P . Os ipenko. Ko lem 30 % obyvatel obce zůstalo bez elektrické energie. Několik lidí bylo zraněno. Na obnov ov ací práce b ylo nasa zeno 50 specia lis tů a 5 ku sů technik y. 6. září Nikaragua Při zásahu hur ikánu Fe lix zah ynulo 63 lid í, v íce než 100 dalších osob pohřešov áno, 60 t is . ob yv ate l p řiš lo o př ís třeší . 7. září Kyrgyzstán, Ošská ob las t Nedbalost
zdrav otn ického
personálu
zapříč in ila
infikov ání
17
m a l ý c h d ě t í a 5 d o s p ě l ý c h v i r e m A ID S . Indie , s tát Ra jasthan V b líz kosti měs ta Udajpur se zřítilo do propasti nákladn í v ozidlo přeprav ující 200 lidí . Ne jméně 100 z nich zah ynulo . 9. září Bangladéš Třetina
území
státu
se
oc itla
pod
vodou.
Při
záplav ách
za
uplynu lý mě síc zah ynu lo v íce než 83 0 lid í. Rusko, S tav ropolský kra j Na území Špakov ského a Kočubejev ského rajonu poškodil déš ť a krupobití střech y a okna 15,3 tis. do mů. Zn ičena zemědělská úroda na 600 ha půdy. Na likv idac i následků ž iv elní pohromy b ylo nasazeno 108 specia lis tů a 28 kusů techn ik y. 11. září Indie Pokračují záp lav y v sev erozápadní č ást i s tátu . 3,5 m il. ob yv ate l přiš lo o st řechu nad hlav ou a v íce než 10 mil. ob yv ate l ztra t ilo v eškerý majetek . 12. září Indonésie, o. Sumatra Několik dní trv ajíc í podzemní otře sy půd y o s íle 6-8 s tupňů
- 19 -
Richterov y š kály. Zah ynu lo 23 osob , zničeno 15 t is . domů a v íce než 100 lidí zraněno. 15. září Západní Afrika B u r k i n a - F a s o , To g o a G h a n a j s o u p o s t i ž e n y z á p l a v a m i . Z a h y n u l o cca 60 lidí a da lš ích 500 t is . ob yv atel p řiš lo o p řís třeš í. Irák Epidem ie moru v prov inc iích Su la jma niyah, K irkuk a Arb il. Tisíce lidí onemocněly. K té době zemře lo 1 0 osob. 17. září Jižní Korea Zemi zasáh l ta jfun Nar i. Zah ynu lo
10 lidí a dalš ích 6 osob
pohřešováno. U S A, s t á t K a l i f o r n i e Lesní
požáry
zn ič ily
7 ha
porostu
v národním
parku
San
Bernardino. Z nebezpečné zón y b ylo ev akuov áno 5 tis. ob yv atel. 22. září Bangladéš Při bouř i v Bengálském zá liv u zahynu lo nejméně 97 lidí z 12 lodí . 50 osob se podař ilo zachrán it. 25. září Af ghánistá n Na trase Kábu l-Kandahár se sraz ily 2 meziměsts ké autobus y. P ř i neštěst í zah ynulo 40 lidí . 27. září Brazílie, Rio de Jane iro Zřítila se v ícepatrov á budov a, kde byla um ístěna i ma teřská školka. Zahynuly 2 děti, 10 pohřešováno a 9 osob bylo hospitalizov áno. Rusko, Sv erdlov ská ob last V b líz kosti
obce
Krasnyj
Jar
hav árie
a
nás ledný
požár
na
- 20 -
ropovodu
Urengoj
–
Centr
-1.
L ik v idace
hav árie
účastn ilo
se
28
specia lis tů s 10 kus y technik y. 28. září Indie, stát Utarakand V H imála jích
se
při
nos ič i
s doprov ázejíc ím i
sněhové (více
bouři
než
ztra tily
100
lidí).
4
skup in y
K té
době
tur is tů bylo
zachráněno několik tu ristů a pátrání po ostatn ích pokračov alo. 29. září Írán, prov inc ie S istan a Be luch is tán Na trase Chah Bahar – Iransbahr s e čelně sraz ila autoc is terna s benz inem a autobus. Př i požáru z ahynu lo 24 lidí a da lší ch 12 osob bylo zraněno a popá leno. 2. ř íjna Libye Lesní požáry zasáh ly horské oblas ti země. Zn ičen y desítk y domů . Nejméně 100 lid í b ylo hospita lizov áno. J AR Při požáru v ilegá lním dole zah ynu lo 23 lid í. Čína, Chunchi Požár
v autobusu,
kde
přeprav ov ala
se
lehce
zápa lná
látka ,
znič il ž iv oty 27 cestu jících. Dalš ích 1 1 lid í b ylo těž ce popáleno . Rusko, Moskv a Při
požáru
v Mos kev ském
ins titu tu
státního
a
korporativ ního
řízení zah ynulo 9 lidí a 51 osob b ylo zraněno a popáleno. Na likv idac i požáru bylo nasazeno 408 spec ia listů a 108 kusů te chnik y, v četně v rtulníků . 3. ř íjna Španě lsko, prov inc ie Sev illa Silný
déšť
s
krupobitím
způsobil
záplav y
Zah ynuly 2 o soby a dalš ích 18 jich b ylo zraněno.
a
sesuvy
půdy.
- 21 -
4. ř íjna Vietnam Hurikán Lekána udeř il v centrá ln í čá st i země . Zah ynu lo nebo se pohřešuje 67 lidí . Zničeno v íce než 1 00 t is. domů a desí tk y r ybářs kých loděk. Kongo (Za ir) , K inshasa Nedlouho po s tartu se zřítilo nák la dní letad lo An-26 s ruskou posádkou. Z 27 lid í na palubě neš těstí p řežily 2 osob y. Zah ynu lo 15 obyv atel domů, zničených př i ka tast r ofě. 30 lidí b ylo zraněno a něko lik dalších osob pohřešov áno. 6. ř íjna Nigérie Při srážce nákladn í lodě, přeprav ujíc í hoř lav inu, s osobní lodí na řece Dole- Kajna v ypuk l s ilný požár. Př i neš těst í zah ynu lo 33 lid í, 48 pohřešov áno a dalších 8 osob b ylo h ospita lizov áno. 8. října Rusko, Perms ký kra j, Ber jozov ský ra jon Požár na magistrá ln ím ropov odu Jamburg – Jelec-1. Na likv idac i hav árie b ylo nasazeno 105 spec ialis t ů a 23 ku sů technik y. 12. října Kostarika Silné liják y způsob ily sesuv y půd y na jednu z v esnic. Př i tom zahynu lo ne jméně 23 lidí . Haiti Silný déš ť a nás ledné záplav y zapř íč in ily sm rt ne jméně 34 osob. Pohřešov ány desítk y lidí. Zn ičeno v íc e než 1 tis . domů . 13. října Kolumbie Proud sutě proraz il strop do lu na tě žbu zlata . Zah ynu lo 21 lid í, 26 jich b ylo z raněno a da lš ích 10 oso b se k té době pohřešov alo.
- 22 -
Ukrajina, Dnepropetrovsk Výbuch
částečně
plynu
znič il
des etipa trov ý
dům
a
poškod il
9 sousedních domů . Během něko lika dní zá chranáři ze sut in v ypros tili těla 23 zah ynulých lidí . 17 lidí b ylo hospita lizov áno. 550 ob yv atel b ylo přestěhov áno do náhradního ob ydlí . 14. října Thajsko Silný proud v ody se při deš t i v řít il do jesk yně, kde probíha la exkurze
tur is tů.
skupin y
Z 8
tur is tů
podařilo
se
zachrán it
jenom
jednomu. Rusko, Krasnodarský kraj Silný
vítr
elektr ického rajonu. Na
déšť
a
vedení
a
způsobily poškození
v elké střech
množství 120
domů
přetržení
drátů
v Tu a p s i n s k é m
likv idac i nás ledků ž iv elní pohrom y b ylo nasazeno 105
specia lis tů a 17 kusů techn ik y. Moskev ská a Smo lenská oblas t Silný obyv atel).
vítr Na
poškodil trase
elek tr ické
vedení
Moža jsk -V jazm a
v 532
v znikly
obcích
prob lém y
(63
tis.
v železn ičn í
dopravě. 17. ř íjna Dagestán Silné sráž k y způsob ily přetr žení dr átů elek tr ického v edení a 8 rajonů republik y (15 t is . obyv ate l) zůsta lo částečně bez e lekt rické energie. U S A, s t á t M i c h i g a n , M e l w i n d e i l Při ún iku k yse lin y so lné v hutn ické m záv odě v zniklo nebezpečí výskytu
tox ického
ob laku.
Z okolí
závodu
bylo
evakuováno
3
tis.
obyv atel. 18. ř íjna Indonésie V b líz kosti o. Su la wes i se potop ila loď s v íce než 150 lidm i n a palubě. Zah ynu lo ne jméně 15 osob a další ch 6 pohřešov áno.
- 23 -
19. ř íjna Rusko, Pr imor ský kra j sněhový
Mohutný zásobování
c yk lon
elektr ickou
způsobil
energ ií.
rozsáhlé
První
den
se
hav árie
v
oblasti
podařilo
obnov it
zásobov ání v 65 obcích (130 t is. obyv ate l). 85 obcí (90 t is . ob yv atel) zůsta lo
bez
sv ětla . Ve
třech
ra jo nech
byla
v yh lášena
m imořádná
situace. Zdrav otnické za řízen í a ž iv otně důležité objek ty pracov aly s použ itím v las tních napá jecích zd r ojů. Na likv idac i nás ledků ž iv elní pohromy b ylo nasazeno 1640 spec ialistů a 384 kusů techn ik y. 22. ř íjna Čína, prov inc ie Fudsch ian, Pu tjan Při požáru v obuv nickém podniku za hynu lo 34 lid í a dalš ích 20 osob b ylo raněno a popáleno. Chunchi Výbuch v pyro technickém podniku př iprav il o živ ot 16 lid í. 15 jich bylo zraněno a jedna osoba se pohře šuje. 23. ř íjna Mexiko, stát Campeche V Mex ickém zá liv u se v ysk yt l s ilný v ýron plynu na ropné p loš ině při
8.
stupni
bouře,
což
donutilo
dělník y
k r ych lé
evakuaci
na
záchranných v orech. Podařilo se zac hránit 61 lidí z 86. 25. ř íjna Německo, Grefenbro ich Při
výstavbě
teplárn y
se
zř ítila
ocelov á
konstrukce
o
výšce
100 m. Zah ynu lo 7 děln íků a da lší ch 6 b ylo zraněno. Indonésie, o. Su la wes i Při potopení námořního prámu se pos trádalo 30 ces tu jících . 27. ř íjna Kongo (Za ir) , K inshasa Nejméně 300 lidí se sta lo obětí s iln ých dešťů, záp lav a sesuv u p ů d y . Té m ě ř 1 0 t i s . o b y v a t e l b y l o n u c e n o s e e v a k u o v a t .
- 24 -
28. ř íjna Ukrajina , Luganská oblas t Při
požáru
v uhe lném
dole
b ylo
ev akuov áno
500
horníků
z h l o u b k y 8 7 0 m . Te n t o d e n v j i n é o b l a s t i v d o l e b y l i p ř i z á v a l u z r a n ě n i 4 horníc i a k té době se nepodařilo z achránit da lší 4 lid i. 29. ř íjna U S A, s t á t M i n n e s o t a V b líz kosti v laků.
Při
úniku
C lara–City k yse lin y
v ykole jilo so lné
a
80
vagonů
v zniku
dvou
tox ického
nákladních oblaku
byly
ev akuov ány s tov ky mís tní ch ob yv ate l. 30. ř íjna Mexiko, stát Veracrus P ř i r o z s á h lé h a v á r i i n a r o p o v o d u b y l y k o n ta m in o v á n y v o d n í z d r o je o r o z lo z e 2 0 0 k m 2 . Ob la s ti s 6 0 0 t is . o b yv a te li ú p ln ě p ř iš l y o p itn o u v od u . 31. ř íjna Dominikánská republika, Haiti Tropická
bouře
Noel
způsobila
zá plav y
a
značné
ma ter iá lní
škody. P řírodn í ž iv el zab il ne jméně 107 lidí a něko lik des íte k dalších pohřešov áno. Více než 60 t is. ob yv at el př išlo o sv é domov y. 2. lis topadu U S A, s t á t M i s s i s s i p p i Při v ýbuchu na ropov odu v znikl lesn í požár na ploše 60 ha a byly zničen y 4 dom y. 3. lis topadu Rusko, Vo logodská ob las t Na Oněžském je zeře uv ízl na mě lč ině nákladní č lun s 4 ,1 tis . t mazutu na palubě. Z nak loněného člunu uniklo do v ody přib ližně 10 t paliv a. Byla kontam inov ána v odní hladina o délce 2 km a šířce 7 m. Na likv idac i hav árie b ylo nasazeno 132 s pecia listů a 17 kusů techn ik y. 4. lis topadu Tu l s k á o b l a s t , B e r n s k ý r a j o n Při
požáru
v domově
pro
přestárlé
lid i
a
inv alid y
(260
lid í)
- 25 -
zahynu lo 32 osob. Na ev akuaci lidí a likv idac i požáru b ylo nasazeno 430 specia lis tů a 74 ks technik y. 6. lis topadu Mexiko Záplav y ev akuov at
pos tihly
20
tis .
dvě
třetin y
ob yv ate l.
Ještě
státu 300
Podař ilo
se
zachraňov alo
na
Ta b a s c o . tis.
se
střechách sv ých domov ů. Ve s tátě C hiapas sesuv y půd y zav alily ko lem sta domů . Pos tráda lo se 30 lid í. Vietnam Týden
pokraču jící
záplav y
v centr ální
části
země.
Zah ynu lo
nejméně 60 lid í a desí tk y t is íc ob yv atel př išly o sv é domov y. 7. lis topadu U S A, s t á t K a l i f o r n i e , S a n F r a n c i s c o Čínský tanker naraz il na mostov ou opěru a hav arov al. Do moře unik lo
ne jméně
220
tis. l
mazutu.
U
pobřeží
b yla
kon tam inov ána
plocha o délce 24 km . V yh lášen m im ořádný stav a nasazena nezbytná opatření na likv idac i eko log ické hav árie . 9. lis topadu Čína, prov inc ie Gu i-chou Při v ýronu plynu v dole zah ynu lo 35 horníků. 11. listopadu Rusko, Černé moře, Kerčenský průplav V důs ledku s ilné bouře se po topily 4 lodě, 6 da lších uv ízlo na mělč ině a 2 tanker y hav arov aly. Z lod í uniklo v íce než 1,3 tis. t mazutu a také ko lem 6 ,8 tis. t techn ické s ír y. Podař ilo se zachrán it 35 členů posádek. Zah ynu li 4 lidé a dalš í 4 pohřešov áni. Na likv idac i ekolog ické katas tro fy bylo nasazen o 1568 specialistů a 244 kusů technik y. Kalin ingradská ob las t V důs ledku s ilného sněžení b ylo na mnoha mís tech poš kozeno elektr ické v edení. Bez elek tr ické e nergie zůsta lo 71 obcí (9,7 tis .
- 26 -
obyv atel). Na obnov ov ací práce bylo nasazeno 148 spec ialistů a 39 kusů techn ik y. 14. listopadu Chile Severní
část
země
za sáhlo
zemětřesení
o
síle
7,7
stupňů
R i c h t e r o v y š k á l y . S k o r o ú p l n ě z n i č e n o m ě s t o To c o p i l l a a n ě k o l i k o b c í . 15 tis . obyv ate l přišlo o sv é domov y. Více než 150 lid í je zraněno. K té době bylo v dole p ři záv alu blokov áno 50 horníků . 15. lis topadu Švýcarsko, Cur ych Silný požár úp lně zlikv idov al uniká tní his tor ickou a arch ite kturn í památku
–
dům
ze
XIV.
s to letí,
kde
bylo
muzeum
středověkých
řemesel. 17. listopadu Bangladéš Nejméně 3 tis. lidí se sta ly obětí cyk lonu Sidr . Kolem 20 m il. obyv atel
př iš lo
o
střechu
nad
hlav ou.
Milion y
lidí
b lokov ány
v zaplav ených oblas tech. 18. listopadu Saúdská Ará bie , A l-Ha wia Při s ilném v ýbuchu a požáru v
záv odě na zpracov ání plynu
zahynu lo ne jméně 28 lidí . Ukrajina , Doněcká oblas t Exploze me tanu v dole Zas jadko . V době v ýbuchu bylo pod zemí asi 450 lid í. Záchranář i naš li pod zemí 80 mrtv ých tě l. S ilný požár znemožnil zachrán it ještě 20 horníků. (Z Graždanska ja zašč ita 10-12/2007 zpracov ala Mgr . Ija Beránkov á)
- 27 -
M O N I TO R Z A H R A N I Č N Í H O O D B O R N É H O T I S K U Náklad:
140 v ýtis ků
Vydáv á v ědeckoinformační pracov iš t ě IOO , Lázně Bohdaneč R e d a k č n í r a d a : In g . B o h u m i l Š i l h á n e k M g r. I j a B e r á n k o v á Jitka Výtvarová
