MONITOR z a hr a ni č n í h o o db o r né h o t i s k u
Ročník 12
Číslo 1
IN S T I T U T O C H R A N Y O B Y VAT E L S T VA LÁZNĚ BOHDANEČ
2006
-2-
O B S A H
s t r.
Slovensko
1. Jednotk y civ iln í o chran y
3
Polsko
2. Změn y v ř ízení c iv ilní obran y
5
Ve l k á B r i t á n i e
3. Exploze v e sk ladišti pohonných hmot
7
Maďar sko
4. Aliance c iv ilní ochran y
9
Švédsko
5 . St r u k t u r a o b r a n y
11
Německo
6. Úv ahy o s ystému v arov ání obyv atelst v a
13
Německo
7. Projek t Virtuá ln í akadem ie och ran y obyv atelstv a
16
8. Přehled mimořádných udá los tí v e sv ětě za říjen 2005 – únor 2006
18
Svět
-3-
Slovensko J E D N O TK Y C I V IL N Í O C H R A N Y Jednotka c iv ilní ochran y je def inov ána v e smys lu § 3 ods t. 18 zákona Národní rady S lov enské republik y č . 42/1994 Z. z. o c iv ilní ochraně obyv atels tv a v e znění pozdějš ích předpisů jako organ izovaná skupina osob, odborně přip ravená a mater iálně vybavená k plnění úkolů civ ilní ochrany. Organizac i, s ystém v ytv áření , v ybav ení, s ysté m odborné příprav y jednote k c iv ilní oc hrany a je jich prakt ické v yuž it í př i záchranných
pracích
jednoznačně
celkem
s ta n o v u j í
všeobecně
záv azné práv ní předpis y – v yhlášk y Min iste rstv a v nitra Slov enské r e p u b l i k y. Ty t o v y h l á š k y v y c h á z e j í z u s ta n o v e n í § 3 6 v ý š e u v e d e n é h o z á k o n a a s ta n o v í p o d r o b n o s t i k z a b e z p e č e n í j e d n o t l i v ý c h č i n n o s t í a úkolů uv áděných zákonem . Obv odní úřady prov edly v ýběr mož ností tv orby jednotek c iv ilní ochrany
potřeby
pro
o v ytv oření
jednotek
území a
na
zařízení
v hodných c iv ilní
zák ladnách
o c h r a n y,
a
čemž
o
rozhodly vedou
a
p r a v i d e l n ě u p ř e s ň u j í e v i d e n c i . P r á v n i c k é o s o b y, f y z i c k é o s o b y a o b c e v ytv ořily jednotk y c iv ilní ochran y na základě v lastn ích rozhodnutí . Jednotek
civ iln í
ochrany
pro
potřeby
obce,
v ykazov aných
obv odními úřady a ev idov aných Úřadem civ iln í ochran y Min ister stv a v nitra SR, je v současnosti 656 a zařazeno je v nich přes 6 tis . osob. V prax i se dosud nev ys k yt ly m imořá dné událost i, v yžadujíc í nasazen í těchto jedno tek v e v ětším rozsahu , a proto neb ylo možné ov ěřit, zda je jich odborná př iprav enost a ma ter iální v ybav ení odpov ídá po třebám. P ř e s t o ž e j e j i c h m a t e r i á l n í v y b a v e n í p o s t u p n ě z a s ta r á v á a n a j e h o o b m ě n u a m o d e r n i z a c i n e n í d o s ta t e k f i n a n č n í c h p r o s t ř e d k ů , n e n í t e n t o p r o b l é m p r v o ř a d ý . M n o h e m v ě t š í p r o b l é m y, k t e r é s e n e d a ř í ř e š i t , spočív ají v e v elké fluk tuac i osob, za řazov aných do těchto jedno tek, a s t í m s p o j e n á p o t ř e b a j e j i c h o d b o r n é p ř í p r a v y, c o ž v y v o l á v á z v y š o v á n í finančn ích v ýdajů . Da lš ím záv ažný m problémem jsou r ychlé změn y v ý r o b n í c h p r o g r a m ů a z á n i k y p o d n i k ů a s o u k r o m ý c h f i r e m . To v y ž a d u j e č a s t é z á s a h y d o v y t v á ř e n í n o v ý c h j e d n o t e k c i v i l n í o c h r a n y, v y s t u p u j í stá le
nové
požadav ky
na
odbornou
přípravu,
na
nové
materiá lní
-4-
v y b a v e n í a t í m o p ě t p o ž a d a v k y n a v y š š í f i n a n č n í n á k l a d y. Nasazení jednotek c iv iln í ochran y s e z v ýše uv edených dův odů jev í stá le ja ko problemat ické, i kd yž jsou t yto jednotk y pov ažov ány za druhosledov é, to znamená, že se
předpokládá je jich nasazení na
záchranné práce až po je jich zpohoto v ení. Od 1. ledna letošn ího roku v stoup ila v platnos t nov ela zákona o c iv ilní ochraně a v současné době se připrav uje nov elizace v yh lášk y Min is terstv a v nitra SR č. 201 /2002 Z. z . o zabezpečov ání organiza ce jednotek c iv ilní ochran y a o zabezpečení záchranných prací. V té to v yhlášce
by se
mě ly ob jev it
úpravy a
z m ě n y,
které
by umožnily
v yřešení prob lémov ých otázek v obla st i v ytv áření a prakt ického použ it í j e d n o t e k c i v i l n í o c h r a n y. J e d n o t k y c i v i l n í o c h r a n y b y s e m ě l y v y t v á ř e t jako: • z á c h r a n n é j e d n o t k y, • j e d n o t k y k o b s l u z e a k č i n n o s t i z a ř í z e n í c i v i l n í o c h r a n y, • jednotk y pro č innost ev akuačních zař ízení. Ve š k e r é z m ě n y, k t e r é s e m a j í o b j e v i t v n o v e l i z o v a n é v y h l á š c e , jsou v ýsledkem dlouhodobé disku z e v šech zainteresov aných složek v eřejné
s p r á v y,
podnikov é
a
privátní
sféry
a
p ř e d s ta v u j í
konsensus v rámc i personáln ích a ze jména finančních možnos tí. ( Z C i v i l n á o c h r a n a 1 / 2 0 0 6 z p r a c o v a l In g . B o h u m i l Š i l h á n e k )
urč itý
-5-
Polsko Z MĚN Y V Ř ÍZ ENÍ C IV ILNÍ OBRAN Y Dne
3.
lis topadu
předseda
2005
v lády
náče lníkem
jmenov al
civ iln í obran y stá tu a současně n áměstkem m in is tra v nitra
Pa wla
Solocha. Zárov eň zprostil v ýkonu této funkce Hlav ního v elitele s tátn í p o ž á r n í o c h r a n y. T í m t o a k t e m s e t a k v r a c í s i t u a c e v ř í z e n í c i v i l n í obrany na ne jv yšš í úrov ni do roku 19 99. Dův odů, které v edly k té to změně, je několik . Rozdě lení v ýše uv edených funkcí má za c í l přede v ším v yč lenění c iv iln í obran y ze státní
požární
ochrany
a
navrácení
je jího
významu,
s ta n o v e n é h o
Dodatkov ými pro tokoly I a II k Žen ev ským úmluv ám z roku 1949 a v yplýv ajíc ího Polské
z u s ta n o v e n í
zákona
Předchozí
r e p u b l i k y.
o
spo je ní
všeobecné
pov innosti
obrany
náčeln íka
c iv ilní
pov inností
obrany a v elitele s tátn í požární och rany neb ylo dobré ani pro jednu Vytv ářelo
složku .
náčelníkům v ojv odští
c iv ilní
v elite lé
Skutečností
řadu
je
kompetenčních
obrany státní
dále
v ojv odstv í požární
fakt,
že
–
nedorozumění, v ojv odům
o c h r a n y,
státní
tedy
požární
byli
je jich
ochrana
neboť
nadřízení podřízení. je
„ slu žba
reagov ání“ a proto ji nepřís luš í ř ídící, organ izátor ská a kon tro lní činnos t v c iv ilní obraně, jak často sa mi hasič i př ipom ínali. Z n o v u u s ta v e n á f u n k c e n á č e l n í k a c i v i l n í o b r a n y s t á t u n e n í f u n k c e v elite ls ká v ůči s lužbám neboli zása hov ým jednotkám (has ič i, po lic ie, armáda), ale funkce organizá torská v e smys lu zabezpečení úkolů, v yplýv ajíc ích z Dodatkov ých pro tok olů I a II k Ženev ským úm luv ám z roku 1949. K prv ořadým úko lům nov ého náčeln ík a civ iln í obran y s tátu , pod le jeho
v las tního
celého
systému
v yjádření,
pa tř í
především
civ iln í
o b r a n y,
jednotek
důsledná c iv ilní
rekonstrukce
o b r a n y,
je jichž
v ytv áření je dáno zákonem o v šeobecné pov innosti obran y Polské r e p u b l i k y, a p ř e d e v š í m z v ý š e n í j e j i c h s t u p n ě p ř i p r a v e n o s t i k p r o v á d ě n í záchranných akc í v e spo luprác i v r ámci Celos tátn ího has ičs kého a z á c h r a n n é h o s y s t é m u p ř i p ř í r o d n í c h a a n t r o p o g e n n í c h k a ta s t r o f á c h a nouzov ých situac ích .
-6-
Značnou brzdou v šech snah o rekonstrukc i c iv ilní obran y a její funkc i v mírov é době je neschopnost parlamentu v předchozím období, který neb yl sto schv álit za uplynu lé čt yř i rok y dv a důležité zák ladní z á k o n y, a s i c e z á k o n o b e z p e č n o s t i o b č a n ů a k r i z o v é m ř í z e n í a z á k o n o celo stá tním záchranném s ys tému; záchranný sys tém v redukov ané podobě funguje pouze na základě nařízení m in is tra v nitra z roku 1999. Permanentní neex is tence
moderní
leg is lativ y v této
ob las ti
má
za
následek, že již d louhou dobu nik do přesně nev í, kd y a za co je odpov ědný, a to počína je obc í a ústř edním s tupněm ř ízení konče . V současné době probíhají práce na aktualiza ci a do ladění tex tů o b o u z á k o n ů s o s ta t n í m i z a i n t e r e s o v a n ý m i r e z o r t y a ú s t ř e d n í m i o r g á n y s c ílem ještě v prv ní polov ině roku 2006 je p ředlož it pa rlamen tu ke schv álení. Zda k tomu do jde, to ukáž e čas. ( Z P r z e g l a d O b r o n y C y w i l n e j 2 / 2 0 0 6 z p r a c o v a l In g . B o h u m i l Š i l h á n e k )
-7-
Ve l k á B r i t á n i e E X P L O Z E V E S K L A D IŠ T I P O H O N N Ý C H H M O T D n e 11 . p r o s i n c e ( n e d ě l e ) 2 0 0 5 a s i v 6 . 0 0 h o d i n d o š l o k v ý b u c h u v e skladišti pohonných hmo t Buncefie ld (Bunce field Depo t), které je součástí
rozleh lého
komp lexu
ropného
terminá lu
Hertfordsh ire
( H e r t f o r d s h i r e O i l St o r a g e Te r m i n a l – H O S L ) . Te n t o k o m p l e x j e u m í s t ě n a s i 7 k m o d s t ř e d u m ě s ta H e m e l H e m p s t e a d a v e v z d á l e n o s t i a s i 1 k m od něho v ede dálnice M1. S k ladiš tě pohonných hmot Buncef ie ld b ylo u v e d e n o d o p r o v o z u v r o c e 1 9 6 8 , p r o v o z o v a t e l e m j e s p o l e č n o s t To ta l U K , k t e r á d o s t á v á , s k l a d u j e a d i s t r i b u u j e b e n z i n , m o t o r o v o u n a ft u , p e t r o l e j a d o d á v á ta k é p a l i v o l e t e c k é m u p r ů m y s l u , m i m o j i n é i p ř í m ý m potrubím na letiš tě Heathro w; v mís tě se nachází řada dalších ropných společnos tí. Tla kov á v lna v ýbuchu rozbila okna domů až do v zdálenosti 3 km, zpustoš ila částečné
oko lní
prům ys lov é
pozemky
zřícení
komerčních
b u d o v,
a ve
způsobila kterých
úp lné se
nebo
v průběhu
pracov ního týdne obv ykle nachází několik t is íc pracujíc ích. Ce lkem bylo
zraněno
40
osob,
naštěstí
n ikdo
nebyl
zraněn
vážně
nebo
dokonce usmrcen. V důs ledku v ýbuchu došlo k destruk ci na ploše něko lika km2 a b y l o z n i č e n o ř í d í c í c e n t r u m s k l a d i š t ě , č e r p a c í s ta n i c e p r o n o u z o v o u d o d á v k u v o d y, s p a d a n ý m i s t r o m y b y l y ú p l n ě z a ta r a s e n y m í s t n í c e s t y a v důsledku v ysoké in tenzit y požáru dv a ze tří nouzov ých otev řených přív odů v ody b yly nepoužite lné. P o ž á r, k e k t e r é m u o k a m ž i t ě d o š l o , z a c h v á t i l c e l k e m 2 0 n á d r ž í a p l a m e n y b y l y v y s o k é a ž 8 0 m . H o ř e l ta k é t ř í p o d l a ž n í a d m i n i s t r a t i v n í komplex , př iléha jíc í ke sk lad išti. H ustý če rný kouř v ytv ořil obrov ský mrak, snadno v idite lný na satelitních snímcích, k terý se zpočátku pohybov al jihov ýchodním směrem . P ředpokláda lo se, že oblak kouře během
1
dne
dosáhne
ev ropské
pev niny s tím , že
by mohl
kouř
znečis tit Franc ii a Německo a za určitých oko lnos tí i začern it sníh v Alpách .
-8-
V prv ní fáz i před likv idací b ylo zv ažov áno, zda nechat požár v yhořet, což b y trv alo až 10 dní a také by doš lo k zasažení ev ropské p e v n i n y. B y l o p r o t o r o z h o d n u t o h a s i t p o m o c í p ě n o v ý c h k o n c e n t r á t ů , což v yžadov alo nepře trž ité zásobo v ání těmito lá tkam i a v odou po 4 d n y.
Pěnové
koncentráty
se
podařilo
polic ii
zabezpečit
od
d o d a v a t e l ů z ú z e m í o p o l o m ě r u v í c e j a k 3 0 0 k m . Vo d a b y l a z í s k á v á n a 14 v elkoobjemov ými čerpad ly z malé ho jezera v e v zdálenosti asi 1 ,8 km. Nepřetrž itá spotřeba v ody č inila 32 tis. l za m inutu a pěnov ých koncentrátů 1 ,2 tis. l za m inutu . V la stní likv idace zača la 12. pros ince r á n o a s k o n č i l a 1 4 . p r o s i n c e v e č e r. D o h l e d n a m í s t ě b y l u d r ž o v á n nepřetrž itě až do 5. ledna 2006. V průběhu hlav ní činnos ti dne 12. prosince b ylo př ítomno na místě
180
has ičů
a
na
zásahu
se
mimo
80
%
h e r tf o r d s h i r s k ý c h
požárníků podíle lo v íce než 30 hasič ských br igád z oko lí. Ke zv ládnutí události se spo třebov alo přes 600 tis. l pěnov ých koncentrátů , 40 mil. l v od y a b ylo použ ito v íce než 30 k m požárních had ic . ( Z C R I S IS R E S P O N S E 2 / 2 0 0 6 z p r a c o v a l a J i t k a V ý t v a r o v á )
-9-
Maďar sko A L IA N C E C I V IL N Í O C H R A N Y Maďarská
aliance
c iv ilní
ochrany
( Mag yar
Polgár i
Véde lemi
S z ö v e ts é g – M P V S z , d á l e j e n „ A l i a n c e “ ) v z n i k l a v r o c e 1 9 3 7 a j e j í m hlav ním úko lem b yla pomoc ob yv ate ls tv u v e válce. K zásadn í změně Aliance doš lo v roce 1991 , od kd y se datuje její současná podoba, o r g a n i z a c e a ú k o l y. Aliance organizace,
je
s a m o s ta t n á ,
přeb íra jící
dobrov oln á,
úkoly
v o blasti
nepolitic ká c iv iln í
a
neziskov á
ochrany
a
úzce
spolupracu jící s orgán y v eřejné správ y v šech stupňů. Její organ izace je v ybudov ána na třech úrov ních, které odpov ídají úrov ním v eřejné správ y v Maďarsku , a s ice: •
zemská úroveň,
•
župní úroveň,
•
místní úroveň.
Aliance sdružu je v íce než 40 místních organizac í na celém území M a ď a r s k a s v í c e n e ž 5 t i s . č l e n y. Po roce 1991 se činnos t A liance za měřila předev ším do ob lasti přírodních V obla sti
k a ta s t r o f c iv iln í
a
ochrany
prům ys lov ých spočívá
hav árií
činnos t
v mírovém
období.
v pěti
h lav ních
A liance
oblastech : 1. Zachov áv ání „trad ic c iv iln í ochran y“ jako organ izace a up latňov ání j e j í c h o d b o r n ý c h p r i n c i p ů v r á m c i p r e v e n c e k a ta s t r o f . 2 . Sp o l u p r á c e
v obla sti
výzkumu
problema tik y
bezpečnosti
obyv atelstv a v období míru př i neg ativ ní př írodní a ant ropogenní č i n n o s t i a ta k é p ř i z á m ě r n é m n e g a t i v n í m j e d n á n í u r č i t ý c h o s o b nebo je jich skupin . 3. Propagační a popular izačn í č innost v e prospěch civ iln í ochran y v o b l a s t i i n f o r m a c í , k o m u n i k a c í , t i s k u , m a r k e t i n g u a r e k l a m y. 4. Rozv oji ak tiv it, zaměřených na prob lematiku: •
prevence,
•
n a v r h o v á n í ř e š e n í p r o b l é m o v ý c h s i t u a c í p r o p ř í p a d y k a ta s t r o f v období míru , týka jících se ze jména neodkladných opa tření,
•
o b n o v y ž i v o t n í c h p o d m í n e k a i n f r a s t r u k t u r y p o k a ta s t r o f á c h ,
- 10 -
•
u d r ž o v á n í a p r o h l u b o v á n í k o n ta k t ů a s p o l u p r á c e s e s t á t n í m i a n e s t á t n í m i s u b j e k t y n e j r ů z n ě j š í p r á v n í p o v a h y.
5. Zastupov ání zájmů v šech osob, partic ipujíc ích na úkolech civ ilní o c h r a n y. Aliance je aktiv ní součás tí maďarského systému ochran y pro ti k a ta s t r o f á m a p ř e b í r á ta k é n ě k t e r é ú k o l y v e v z d ě l á v á n í s ta r o s t ů o b c í a je jich
spo lupracov níků
a
na
přípravě
ob yv atels tv a
organiz uje
společně
s Generá lním
podílí
se
k sebeochraně. V obla sti
práce
s m ládeží
ř e d i t e l s t v í m o c h r a n y p r o t i k a ta s t r o f á m c e l o s t á t n í m l á d e ž n i c k o u s o u t ě ž (po v zoru Rakouska) na téma ochran a obyv ate ls tv a a jeho bezpečnost . V obla sti
zahran ičních
aktiv it
udržuje
A liance
k o n ta k t y
s obdobnými organ izacem i sousedníc h států, předev ším s par tnerský m Rakouským
svazem
pro
civ ilní
ochranu
(Österre ich is cher
Z i v i l s c h u t z v e r b a n d – Ö Z V ) . J e j i c h p ř e d s ta v i t e l é s e p r a v i d e l n ě s c h á z e j í a v yměňu jí s i pozna tk y a z kušenost i z práce obou organiza cí . (Z Ziv ilschutz Ak tuell 1/2006 zp racov al Ing. Bohum il Š ilhánek)
- 11 -
Švédsko S TR U K TU R A O B R A N Y Přestože Šv édsko již téměř 200 le t nebylo účastn íkem žádného v á l e č n é h o s t ř e t n u t í a z e m i s e v y h ý b a j í v e l k é p ř í r o d n í k a ta s t r o f y a neštěstí,
má
v ybudov aný
v elmi
ú čelný
a
propracovaný
moderní
b e z p e č n o s t n í s y s t é m , v y c h á z e j í c í z t z v. t o t á l n í o b r a n y š v é d s k é h o králov stv í. Jádrem šv édské bezpečnostní po litik y je k romě neangažov anosti, dané neutralitou, předev ším zabezpečení rov nov ážného rozvoje dv ou s l o ž e k o b r a n y, a s i c e v o j e n s k é o b r a n y a n e v o j e n s k é o b r a n y. Vo j e n s k á o b r a n a z a h r n u j e o z b r o j e n é s í l y, v o j e n s k o u s p r á v u a log istiku .
Důle žitým
aspektem
v oje nské
obrany
je
je jí
všestranná
připrav enost pro nejrů znějš í v ojensk ou činnos t v četně mírov ých m isí mimo šv édské území. Nevojenská obrana v ycház í z nev ojenských s ložek spo lečnos t i a je jím
zák ladním
prvkem
je
civilní
připravenost,
opírající
se
o přip rav enost a koord inaci jednotliv ých nev ojenských s fér a č innosti společnos ti. Přes tože Šv édsko je neutráln í stá t a civ ilní př iprav enost j e p r v e k a p r o d u k t N ATO , j e v e Š v é d s k u v y b u d o v á n a n a v e l m i v y s o k é úrov ni. Jejím úko lem je za jistit cho d státu a hospodářstv í, och ranu obyv atelstv a
a
jeho
ma jetku
a
podporu
v ojenské
obrany
v „ n e s ta n d a r d n í c h “ p o d m í n k á c h p ř i k a ta s t r o f á c h a n o u z o v ý c h s i t u a c í c h a v o b d o b í v á l k y. Nev ojenská obrana se ř ídí třem i pr in cip y odpov ědnosti, a s ice: •
územní
princ ip
–
v yplýv á
z p o s ta v e n í ,
oprav ňujícího
k výkonu
funkce, •
f u n k č n í p r i n c i p – v y p l ý v á z p o z i c e v e s t r u k t u ř e v e ř e j n é s p r á v y,
•
o s o b n í p r i n c i p – v z ta h u j e s e n a k a ž d é h o o b č a n a , b y d l í c í h o n a území Švédska. V r á m c i n e v o j e n s k é o b r a n y s e p r o v á d í , o b d o b n ě j a k o v N ATO t z v.
civilní nouzové plánování (C iv il Emergenc y Plann ing – CEP) pro
- 12 -
oblast as i 18 v eřejných funkcí, nezb ytných pro funk ci stá tu a ochranu obyv atelstv a
v mimořádných
s ituac ích,
a
na
tomto
plánov ání
se
podíle jí p raktick y v eškeré ústřední s ubjekty v eře jného, hospodářského a s p o l e č e n s k é h o ž i v o ta . č lánkem
Zák ladním opatření
k ochraně
každodenních
ochrany
zdraví,
negativ ních
obyvatelstva,
ž iv ota
a
majetku přes
udá loste ch,
což
je
soubor
občanů
přírodní
při
t z v.
k a ta s t r o f y
a
a n t r o p o g e n n í n e š t ě s t í a h a v á r i e a ž p o o b d o b í v á l k y, j e o b e c . Ta j e z e zákona
pov inna
zřizováním
s il
k adekvátní
reakci
na
ohrožení
v jakémko li okamž iku v ýše uv edeného rozsahu situací. Obce př iprav ují p ř í s l u š n é p l á n y z á c h r a n n ý c h č i n n o s t í j a k p r o s ta n d a r d n í s i t u a c e , ta k i p r o p ř í p a d t z v. z v ý š e n é p o h o t o v o s t i , k t e r á m á j e š t ě d r u h ý s t u p e ň – ú p l n o u p o h o t o v o s t ; v e Š v é d s k u ú s ta v a z a k a z u j e j a k é k o l i v y h l a š o v á n í m i m o ř á d n é h o s ta v u , a p r o t o j s o u p ř i p r a v e n y p r u ž n é z m ě n y v ú r o v n i pohotov osti v záv islos ti na v znik lé s ituaci. Přestože v rámci
je jich
záchranné
služb y
území,
přípravu
za
jsou
z řizov ány
rozhodujícího
a
působí
personá lu
těchto
obcemi
služeb , za dozor nad nimi a za glo bální p lán y ochran y ob yv ate lstv a odpov ídá Švédská agentura záchra nných s lužeb jako ús třední orgán v r á m c i M i n i s t e r s t v a o b r a n y. ( Z P r z e g l a d O b r o n y C y w i l n e j 1 / 2 0 0 6 z p r a c o v a l In g . B o h u m i l Š i l h á n e k )
- 13 -
Německo Ú V A H Y O S Y S T É M U V A R O V Á N Í O B Y V A TE L S T V A T r a g i c k é n á s l e d k y v e S v ě t o v é m o b c h o d n í m c e n t r u ( W TC ) 1 1 . z á ř í 2001 v New Yor ku, roz sáhlé pov odně v e v ýchodním Německu v srpnu 2 0 0 2 , k a t a s t r o f i c k é t s u n a m i v In d i c k é m o c e á n u k o n c e m p r o s i n c e 2 0 0 4 , hurikán Ka tr ina v Ne w Or leansu v srpnu 2005, to jsou jen ne jv ětší katastrofy,
které
pos tihly
zemi
pěti
v uplynu lých
letech .
V době
technolog ického pokroku a stupňu jíc í globa lizace je lids tv o ohroženo nepředvídanými katastrofami více než dříve. Důlež itý m momen tem prv ních m inu t v podobných s ituac ích
je
v arov ání a v yrozumění ob yv ate ls tv a (sirén y, média , rád io, te lev ize atd.) . Současný s ystém v arov ání obyv ate lstv a v Německu, zejména efektiv nost
prostředků
ex is tujíc ích
v případě
v arov ání
katastrof,
v yžadují da lš í náv rh y, stud ie , z koušk y atd . počtu
S omezením
s irén
pov ažují
stát
země
a
za
vhodné
prov ádět v budoucnu v arov ání obyv atels tv a plošným pokr ytím s ignálu na základě v ýstražného hlášení roz hlasov ého a telev izního v ysí lán í. Rych lé ší ření hlášen í umožňuje s ystém radios tan ic, satelitními
komun ikačn ím i
prostředky.
Dnes
je
podporovaný
v ybudov án,
téměř
kompletně , sa te litn í podpůrný s ysté m v arov ání (Satellitengestüt zte Warnsystem – Sat WaS) . Vše chna střed iska civ iln í ochran y s tátu a země, rov něž v elké v eřejné a priv átní rad iostan ice jsou v ybav eny odpov ídajícím
přenosovým
přijímacím
a
V případě
s ys témem.
katast rof y bude tí sňov é informov ání přenášeno na napojený v ysí lač , načež budou přerušeny v šechny p rogramy a okam ž itě bude v ys í láno v arov né hlášení. V současnost i je te nto s ystém v arov ání obyv atels tv a v případě
nebezpečí
v yhov ujíc í,
avšak
nedisponuje
celop lošným
v yrozumív acím efek tem . Další m zkoumaným pros tředkem v arov ání obyv atels tv a byly S MS, je likož
mob ilním i
te lefon y
d isponu je
v ětšina
ob yv atels tv a.
Avšak
posouzení z te chnolog ického hled is ka ukazuje, že způsob v arov ání z mob iln ích omezená
tele fonů kapacita
má sítě
svá
úskalí.
mob iln íh o
Především v ysí lání ,
je
to
technicky
zejména
v případě
- 14 -
k a t a s t r o f y . Ta k é v z n i k á p r o b l é m p r o p r o v o z o v a t e l e m o b i l n í s í t ě a úřady
před
ochrany
katastrofami
při
v ys í lání
tak
zvaného
Cell
Broadcast-CB . Zde b y b ylo nezb ytné ins talov at odpov ídajíc í v ys í lací a přijímací zařízení. Ved le te chnic kýc h přizpůsoben í má prov ozov atel zabezpečit i nezb ytnou kapacitu m obilní sí tě. Mimo techn ick ých a organizačních překážek má v arov ání mobilními te le fon y i da lší s labá místa (v ybité akumu lá tor y, s labý př ijí mací signá l atd .). různých
V rámci infor mov áním
je
studií
nav rhov án
prostředků
dlouhov lnný
s tísňovým
varování v ysí lač
radiov ý
časového
radios ignálu . Tak zv aný „DCF 77-Fun ksigna l“ je časov ý s ignál v ys í laný formě
v kódové
Fyz iká lně- tec hnickým
spolkovým
úřadem
v B r a u n s c h we i g u n a f r e k v e n c i 7 7 , 5 k H z . Te n t o č a s o v ý s i g n á l n á s l e d u j e v e v ysí lací m c yk lu 60 sekund, přiče mž pro translac i času je nezb ytné 15-60 sekund. Koncept nav rhuje v yužít prv ních 1-14 sekund určených pro v olné (neobsazené) kódov ání. A v šak pro přije tí tísňov é in formace jsou nezb ytné „pop lašné rad iohodin y“ se spec iá lní m př ijíma čem. Př i v ysí lání informace rad iohodin y předáv ají v arov ný signál, upozorňu jící obyv atelstv o na okamžité zapnutí r adiov ých a telev izních př ijímačů . V roce 2003 bylo zku šebně nastarto v áno 1000 poplašných radiohodin . Ukázalo se , že se jim i podař ilo př ijmout cca 80 % v arov ného signálu zhruba v prv ních minutách . Av šak pr oblémem je to , že pro usku tečnění tohoto
s ys tému
p lošného
v arov ání
ob yv atels tv a
bude
nezbytné
přesv ědčit lid i k zakoupení rad iov ých hodin . Dalším
návrhem
pro varov ání obyv atelstv a
je
použít rad iov é
kouřov é hlásiče . V budoucnu, jak p ředpokládá Německý sv az hasičů (DFV) , bude každá domácnost disponov at podobným hlásičem , jako nezbytným
varovným
v domácnostech Vestfá ls ko, prvkem
spolkových
Sársko
tohoto
prostředkem.
a
zemí
Te n t o
Hamburg,
Š lesv ic ko-H olš týnsko .
s ys tému
je
omezená
už
osvědčil
Hesensko,
Porýní-
systém Avšak
hlas ito st
se
nedostaču jíc ím varovného
tónu
kouřov ého hlásiče (zprav id la je s ignálem pokr yt jen prostor jedné domácnosti). V současné době exis tu je v Německu cca 40 tis . funkčních s irén , je jich prov oz je financov án obcemi přev ážně pro alarmov ání hasičů. Jednotliv é
obce
se
v racejí
ke
zřízení
moderního
s ystému
- 15 -
elektronických sirén. Da lš í v ýv oj s irén umožňuje sk loubení
š iroké
palety v arov ných signálů a v erbální informace, u ložené v paměti s irén, nezáv isle na elek trorozv odov é síti a v ětšího rozsahu dosaž ite lnosti signá lu, než u s tarš ích t ypů ele ktr omechanický ch s irén. Po žadav ek specia lis tů na spoleh liv ost a modernost s irén zazně l i v hodnocení pov odňov é katastrofy v roce 2002 nezáv islou kom isí Sas ké v lády. Komise
ve
svém
požadavku
zdůrazňuje ,
katastrofami obyv atelstv a
je
že
celop lošné
na
zdokonalov ání
jednou
z pr ior itních
pokrytí
území
ochrany
před
metod
ochrany
Německa
signá ly
elektronických s irén s v las tním energ etickým zdro jem. Všechny s tud ie a zkoušk y z 90. let p otv rzují, že v současné době Německo
nedisponuje
žádným
jednotným
varovným
prostředkem,
umožňujícím ce lop lošné pokr ytí úze mí v arov ným signálem a tísňov ým infor mov áním obyv ate lstv a. H lav ním cí lem stá tu a zodpov ědných úřadů na
ochranu
obyv atelstv a
uskutečnění
p lánu
obyv atelstv a.
před
opatření
V souv islo sti
katastrofami
pro s tím
zdokonalení
je
v ypracov ání
s ys tému
rozpracov áv ají
a
varování
spolkov é
země
Bav orsko a Sasko program obnov y sítě s irén na zák ladě finanční podpory obc í. A doufa jí, že podle je jich přík ladu bude m ít ob yv ate ls tv o Německa v ybudov ání
v roce tohoto
2020
ce loplošn ý
sys tému
potv rzují
varovný všechny
systé m.
Nezbytnost
provedené
zkoušk y. (Z No tfa llv orsorge 1/2006 zpracov ala Mgr. Ija Beránkov á)
studie
a
- 16 -
Německo P R O J E K T V I R TU Á L N Í A K A D E M I E O C H R A N Y O B Y V A T E L S TV A V červenci
2005
př ihlá sil
se
obyv atelstv a a pomoc při ka tastro fách (dále společně se Siemens Bus iness Serv ices EU
akčního
v rámci
v ypracov ání
programu
konceptu
pro
úřad
Spolkov ý
na
projek t
pro
ochranu
jen „Spo lkov ý úřad“)
(SBS) do konkurzu Komise ochranu
„Virtuální
obyv atelstv a akademie
pro
ochrany
obyvatelstva“ . Par tneř i v ypracov ali nejlepš í pro jekt obsahov ého a technolog ického řešení
a v lednu 2006 nastartov ali jeho prov edení za
podpůrné 75% dotace v šech v ýdajů z e stran y Kom ise EU. Cílem pro jektu „V ir tuá lní akademie “ je: •
harmonizace ev ropského v zděláv ací ho s ystému v oblas t i ochran y obyv atelstv a,
•
v ytv oření s ítě v ýměny zkušenos tí mezi ev ropskými v zděláv acím i zařízeními a Kom is í,
•
zahájení fóra k příprav ě ev ropských cv ičení,
•
modernizace
v zdě láv ání
na
zák la dě
elek tron ického
výukového
systému ; v ýv oj elektron ického v zděláv acího modulu pro zav áděcí kurz y v rámc i spo lečného pos tupu EU , •
optima lizace v ýukov é účinnos ti (kom binace prezentačn í podpor y a infor mačních techno log ií dá lkov ých k urzů),
•
realizace
da lš ích
komunikace)
učebních
s modu lární
p lánů
(např.
EU
pro
kurz
doporučení
strukturou;
kr izov é
v zděláv ací
a
směrnice pro č lens ké stá ty a stá ty EEA (Ev ropský hospodářský prostor), •
zřízen í v irtuá lní zák ladn y k př íprav ě, prov edení a v yhodnocení m isí a nasazení v rám c i ak tiv ace společné ho postupu EU ,
•
dodatečné v yuž it í v ir tuáln í zák ladn y jako v irtuá lních sem inářů pro společné
a
současné
v zdělávání
účastníků
kurzů
na
různých
místech. Především jednotných sjednocení
se
v interne tu
techn ických úko lů
a
je jich
v ybudu je
předpokladů řešení
pro
základna
pro
sítě
výměny
různé
cílov é
vytvoření in formace ,
skup in y.
Do
pracov ních skupin projekčn ího týmu Spolkov ého úřadu a SBS a.s. se
- 17 -
z a p o j u j í i s p e c i a l i s t é č l e n s k ý c h s t á t ů . Ta k s e p o p r v é r e a l i z u j í v i r t u á l n í kurz y k bezprostřední v ýměně zkuš eností, učebních p lánů a praxe mezi
v zděláv acím i
zařízeními
a
také
pro
společnou
připrav enost,
prov edení a ohodnocení cv ičen í v rá mci EU. Akční program EU pro ochranu obyv atelstv a podporuje a doplňuje opatření
člens kých
států
v dané
oblasti
na
národní,
regioná lní
a
loká lní půdě. Podporuje spoluprác i, v ýměnu zkušeností a v zájemnou pomoc. Spolkov ý úřad prov ádí uskutečnění pro jektu v rámc i akčn ího programu EU už od roku 1994 a projektu Kr izov á komunikace od roku 2004-2005.
Dále
pracuje
nad
koncepčně-plánov itým
v ýv ojem
společného postupu EU a nad ko ncepcí zdokona lov ání v zděláv ání poradenských expertů. Aktuá ln í info rmace o v ýv oji projek tu „Virtuá lní akademie
ochrany
ob yv ate ls tv a“
bude
Spolkov ý
úřad
nabízet
jak
v časopisu Bevölkerungssc hutz , ta k i v inte rnetov é síti na adrese www.bbk.bund.de. (Z Bev ölkerungsschut z 1 /2006 zpraco v ala Mgr. Ija Beránkov á)
- 18 -
Svět P Ř E H L E D M I M O Ř Á D N Ý C H U D Á L O S T Í V E S V Ě TĚ Z A Ř Í J E N 2 0 0 5 - ÚNOR 2006 24. ř íjna Holandsko, Amsterdam Při požáru střed iska ilegáln ích mig r antů na letišt i zah ynulo 11 osob a 15 jich b ylo hosp ita lizov áno. 25. ř íjna U S A, s t á t F l o r i d a Hurikán W ilma
zaúto čil na Flor idu a způsobil značné mater iá lní
škody. Př i živ eln í pohromě zah ynu lo nejméně 6 lid í. 26. ř íjna Indie Silné Bengálsko ,
liják y Andhra
způsobily Prádeš,
n ič iv é
záplav y
Karnataka
a
ve
Tamil
státech
Západní
Nadu.
Zah ynu lo
nejméně 100 lid í a desítk y dalších př iš ly o př ís třeší. Čína, prov inc ie Shansi Při v ýbuchu metanu v uhelném dole zahynu lo 15 horníků a 2 záchranáři. 1. lis topadu Vietnam Úder
tajfunu
zasáhl
centrá lní
území
státu
a
způsobil
n ič iv é
záplav y. Zah ynu lo nejméně 8 lidí a desítk y jich b yly zraněn y. B ylo zničeno do 3 tis. domů a desítk y tisíc lid í b yly nucen y se ev akuov at. Rusko, Čeljab inská obla st, E tku lsk ý rajon Ve v esnic i Ša trov o b yly po tv rzeny u drůbeže s ymptom y ptač í chřipk y. 3. lis topadu Hurikán Beta zasáh l Hon duras a Nikaragu u. Tis íce ob yv atel přiš ly o domov y. Desí tk y v esnic b yly odříznut y od sv ěta .
- 19 -
Brazílie Epizoo tie s lintav k y a ku lhav ky se ro zšíř ila ze s tátu Ma to- Grosso do Sul na další ra jon y s tátu . B ylo likv idov áno 2 tis . kusů dob ytka a dalších 15 tis . ku sů se př iprav uje k likv idaci. 4. lis topadu Pákistán V Arabském moř i se přev rátila přepr av ní loď. Zahynu lo nejméně 60 cestujících. 7. lis topadu Venezuela Při
silném
výbuchu
a
nás ledném
požáru
v ropném
komplex u
Paraguana bylo těž ce zraněno 16 za městnanců. 8. lis topadu Ukrajina , Doněcká oblas t, Mar iupo l Masov ý úh yn d iv okého ptactv a v rajonu Belosara jského v ýběžku zde předpokládá v ýsk yt ptač í chř ipk y. Španě lsko, prov inc ie Granada, A lmu ňécar Zřítila
část
se
stavby
automobilo v é
rampy.
Z
trosek
bylo
v yproštěno 7 tě l s tav bařů. Pohřešov áno ješ tě da lš ích 30 lidí . 9. lis topadu Rusko, Republika Kom i Jihozápadně od města Uchta se v ysk yt la hav árie na magistrá lní m plynov odu
U c h t a - To r ž o k - 2
(∅
1 220
mm)
s nás ledným
požárem
v rozsahu 220 m2. 10. listopadu Čína V různých rajonech ze mě b ylo zare gis trov áno 6 nov ých v ýskytů ptačí
chř ipk y.
V rámci
karanténních
opatření
drůbeže v okruhu 3 k m od ohn iska on emocnění. 13. listopadu Čína, prov inc ie Ťs ilin
prováděna
likv idace
- 20 -
Při v ýbuchu v ropně-chemickém po dniku b ylo zraněno 70 lid í, 1 č lov ěk zahynul a dalš ích 5 se pohřešuje. Z ne jb ližšího
okolí b ylo
ev akuov áno kolem 10 tis . ob yv atel. Chemiká lie konta minov aly řeku S u n g - c h u a . B y l o z a s t a v e n o z á s o b o v á n í v o d o u m ě s t a C h a r b i n . To x i c k á skv rna směřov ala k ruskému Amuru a ohroz ila ce lý doln í tok řek y. 16. listopadu M exiko, s tát S ina loa Při sráž ce autobusu a autocistern y p řeprav ující kapa lný amoniak unik la chem iká lie do o kolí. Př i nára zu zah ynulo a dus ilo se 38 lid í, 4 dalš í b yli hosp ita lizov áni. 18. listopadu Itálie, o. S ic ílie Při bouř i se na moři potopila loď s ilegá lním i m igranty. B ylo zachráněno v íce než 160 lidí . 9 dalších zah ynu lo a nejméně 30 osob se pohřešuje . 19. listopadu Kolumbie Několik oblas tí s tátu b ylo zasaženo záplav ami a sesuv y půdy. Nejméně 80 lidí zah ynu lo, ko lem 100 dalš ích b ylo zraněno a t is íce lid í zůstaly bez domovů. 22. listopadu Honduras Tropická
bouře
Gamma
zabila
nejméně
32
lidí.
Desítky
lidí
pohřešov ány. 27. listopadu Čína, prov inc ie Che j- lung-ťang Při v ýbuchu metanu v dole zah ynu lo 138 horníků, da lší ch 11 je n e z v ě s tn ý c h . Zá c h r a n á ř ů m s e p o d a ř i lo p o v ý b u c h u z a c h r á n i t 7 2 h o r n ík ů . 2. pros ince Rusko, Kamča tská oblas t V důs ledku c yk lonu (r ychlos t v ětru 37 m/s a mok rý sn íh) b ylo poškozeno
30
sociáln ích
a
kulturních
budov,
poškozeno
v eřejné
- 21 -
osv ětlení.
285
domů
zůstalo
bez
elektr ické
energie .
Na
likv idac i
následků živ eln í pohrom y b ylo nasaz eno 210 spec ialis tů. 4. pros ince Permský kraj, Čusovoj Při zř ícení části s třech y p lav eckého bazénu o plo še v íce než 100 m2
zah ynu lo
8
lidí.
Na
záchranné
práce
bylo
nasazeno
305
specia lis tů. 5. pros ince Indie, stát Andhra Pradéš Silné liják y a záplav y zapř íč inily s mrt 21 lidí. Z nebezpečných rajonů b ylo ev akuov áno 30 tis . ob yv atel. Rumunsko Epidem ie spa ln iček. Onemocně lo v íc e než 4 tis . dětí. K té době nemoci pod leh lo 10 dětí. 7. pros ince Čína, prov inc ie Che-pe j, Ťan šan Po v ýbuchu metanu zah ynu lo v dole ze 104 pracu jíc ích pod zemí 62 horníků, 29 se podař ilo zachrán it, osta tní pohřešov áni. 10. pros ince Rusko, Samars ká ob last V důs ledku
s ilného
sněžení
b yla
poškozena
síť
e lek tr ického
zásobov ání Cyzranského a S tav ropolského ra jonu s v íce než 23 t is . obyv atel. 11. pros ince Nigerie , Port-Harcourt Při př is tání se zřítilo a zača lo hořet letad lo se 110 osobam i na palubě (z toho 75 dětí) . Ka tas trofu př ežilo 7 lidí. Velká Británie Několik mohutných v ýbuchů otřás lo městem Hemel Hemps tead (40 km od Londýna). Explodov ala zde část ropného terminá lu. Požá r zasáhl 20 nádrž í s pa liv em. 39 lid í b ylo hosp italizov áno. Ob yv atels tv o
- 22 -
z nejb liž šího
okolí
b ylo
ev akuov áno.
Za
2
dny
byla
s ituace
pod
kontro lou hasičů . Jednalo se o nejv ětší požár v moderních dějinách Britán ie. 15. pros ince Čína, prov inc ie Ťs ilin, L iao yuan Při požáru v cen trá lní nemocn ic i z ahynu lo nejméně 39 lidí a dalších 180 b ylo těž ce popá leno a př iotráv eno zplod inam i hoření. 18. pros ince In die , Madras V táboře pro lid i postižené záplav am i b ylo při rozdáv ání potrav in ušlapáno 29 osob a da lš ích 20 b ylo z raněno. Mauritánie Potopila se loď, přeprav ujíc í do Š panělska ilegá lní m igran t y. Bylo zachráněno 14 lid í a dalších 30 zahynu lo. 19. pros ince Čína, prov inc ie Che pej Na dálnic i Pek ing-Š-ť ia-čuang se srazila 2 nákladní v ozid la a autobus. Zah ynu lo 17 lid í a 3 osob y byly zraněn y. U S A, s t á t F l o r i d a , M i a m i Nad oceánem v ybuchl a zří t il se do v ody h ydroplán s 20 lidm i na palubě. Záchranář i našli na m ís tě ne štěstí 19 tě l. Malajsie Záplav y
v severních
a
východních
oblas tech
země
způsobily
značné materiá ln í škod y. Zah ynu lo nejméně 6 lidí . Do 10 t is. ob yv ate l bylo ev akuov áno z míst nebezpečí. 20. pros ince Pákistán Z horské cest y se zř ít il do řek y v blí zkost i měs ta Mazuf fargar mezinárodní
autobus.
Zah ynu lo
20
cestu jících ,
hospita lizov áno a da lších 10 cestu jíc ích pohřešov áno.
20
lidí
b ylo
- 23 -
Nigerie Při v ýbuchu a následném požáru na ropov odu společnosti She ll zahynu lo ne jméně 8 lidí . 21. pros ince Čína, prov inc ie Guandu Do řeky Beisan unik ly tox ic ké lá tk y z me talu rgického záv odu. Koncentrace kadmia 5x p řev yšov ala pov olenou normu. 22. pros ince Čína, prov inc ie Shiguan V důs ledku v ýbuchu plynu na stav bě tunelu v b lízkos t i měs ta Duczanuan zahynu lo nejméně 40 s ta v bařů, 10 dalších b ylo z raněno a 20 lid í pohřešov áno. 24. pros ince Azerbá jdžán, Baku Zanedlouho po star tu se zřítilo le tadlo An-140 s 23 lidm i na palubě. Vš ichn i zah ynu li. 26. pros ince Itálie, o. S ic ílie Na moři
se
potop ila
loď
s př ib ližn ě
200
ilegá lním i
m igran ty.
Podařilo se zachrán it jen 179 lidem . Venezue la, San Fe lix Při v ýbuchu a požáru v obchodě s pyro techn ikou a následném požáru
v sousedních
budovách
zahynu lo
nejméně
12
lid í,
5
b ylo
zraněno a da lších ne jméně 28 o sob p ohřešov áno. 29. pros ince Jemen V b líz kosti města Saná při sesuv u půdy a lav iny kamenů na v esnici zah ynu lo 12 obyv atel, 10 bylo zraněno a další desí tk y ob yv atel pohřešov ány. 2. ledna Německo, Bav orsko, Bad Ra ichenhall
- 24 -
Při zř ícení s třech y z imního stad ion u zahynulo 5 lidí a 25 osob bylo zraněno. K té době pod sutinam i zůsta lo ještě nejméně 20 osob . 4. ledna Indonésie, o. Jáva V důs ledku tropických lijáků se ses ula půda na něko lik v esnic . Při katas tro fě zah ynu lo ne jméně 57 lid í, desí tk y jich b yly z raněny, 5 t is . ob yv ate l zůs ta lo bez př ís třeš í. Více než 200 osob pohřešov áno. Zničeny nebo poškozeny tisíce domů. 5. ledna Saudská Ará bie , Mek ka Při požáru se zřítil hotel, kde byli ubytováni poutníci do Svaté země. Zah ynulo ne jméně 76 lid í a 62 dalš ích b ylo těžce zraněno. 8. ledna Tádžikistán, Dušanbe Při
požáru
úplně
shoře la
škola -internát
pro
inv alidní
děti.
Podařilo se zachrán it 77 dětí . Př i neš těst í jich zah ynu lo 13. 10. ledna Ukrajina , K r ymská obla st Epidem ie
ptačí
chř ipk y
b yla
z jiš těna
v drůbežárně
obce
Primo rsk ij. B yla v yh lášena karan téna a zača la likv idace drůbeže . 12. ledna Saudská Ará bie , Mek ka P ř i t r a d ič n ím i s lá m s k é m r itu á l u k a m e n o v á n í S a ta n a b y l o v t la č e n i c i poutníků uš lapáno ne jméně 345 lid í a dalš ích 289 osob b ylo zraněno. 13. ledna Rusko, Krasnodarsk ý k raj, Usť-Lab inský ra jon V kozácké
osadě
Voroněžskoj
se
na
nechráněném
přejezdu
železn ice sraz il r ych lí k a autobus. Za hynu lo 21 cestu jíc ích. 14. ledna Samarská ob las t, Bezenčuksk ý ra jon V b líz kosti obce Pokrov ka byl záměrn ě poškozen ropov od (krádež
- 25 -
paliv a). V důs ledku toho do okolí u nik lo 10 t ropy a kontam inov alo kolem 1 200 m 2. 15. ledna Čitinská ob last, Kalgansk ý ra jon Bylo z jiš těno onemocnění kulhav ko u a slintav kou u 47 kusů dobyt ka. 16. ledna Primo rský kra j, V lad iv ostok Při požáru v dev ítipat rov é administ ra tiv ní budov ě zahynulo 9 lid í a 12 b ylo hosp italizov áno. 100 osob bylo ev akuov áno z místa tragéd ie. 17. ledna Turecko Pokračuje epizoo tie ptač í chř ipk y. Zasaženo několik ra jonů země v četně populárních letov isek . K té d obě onemocnělo p tačí chř ipkou 20 lidí a 4 z n ich zemře li. Rusko, Sacha linská ob las t V Ta t a r s k é m
prů liv u
hav arov ala
rybář ská
loď
Zine j
Maru .
Zah ynulo 11 r ybářů . 19. ledna M aďarsko Hav arov alo doprav ní letadlo An-24 slov enských ozbrojených s il s 48 osobam i na pa lubě. Př i neš těst í zahynu lo 47 lid í. 20. ledna Čína, prov inc ie Shiguan , ra jon Zhen šui Při v ýbuchu ropov odu zahynu lo 9 lidí a da lší ch 10 b ylo zraněno. 21. ledna Turecko, prov inc ie B itlis Sněhová
lav ina
se
zřítila
na
projíždějíc í
nejméně 9 cestu jíc ích a 17 osob b ylo zraněno.
autobus.
Zah ynu lo
- 26 -
22. ledna Brazílie, stá t San Pau lu, Regente Fe ijo Při s rážce dv ou autobusů zahynu lo 33 cestujíc ích a dalš ích 2 1 osob b ylo tě žce z raněno. 23. ledna Srbsko a Černohorsko, Podgor ica Při
v ykole jení
osobního
v laku
se
4
vagóny
zřítily
do
rok le
hluboké 150 m . Zah ynulo nejméně 44 lid í a kolem 200 ces tu jíc ích b ylo zraněno. Po lov ina postižený ch př i katastrofě b yly děti v racejíc í se z prázdn in. Keňa, Na irob i V centru města se z řítila rozestav ěná pětipatrov á budov a. Bylo zraněno nejméně 100 lidí . Ze sut in b ylo v yproštěno 17 tě l. Další osob y se pohřešují. 27. ledna Nigerie , Ma radi Při v ýbuchu v e skladě paliv b ylo zr aněno a popáleno v íce než 260 osob. Po žár za sáhl i něko lik desítek ob ytných domů. 28. ledna Polsko, Katovice Zřítila se s třecha pav ilónu, kde v té době probíha la v ýstav a holubů. Zah ynu lo nejméně 65 lid í a desítk y b yly zraněn y. Př íč inou neštěstí b ylo množs tv í neodk lizeného sněhu na s třeše . 29. ledna Pákistán V b líz kost i města Dža lum v yko le jil o sobní v lak a několik v agónů se zří t ilo do rok le. Ne jméně 50 ces tu jí cích zah ynulo a des ít k y jich b yly zraněny. 30. ledna U S A, s t á t F l o r i d a Při v ýbuchu nádrže s plynem v e v ojenském podniku korporace General E lectr ic b ylo zraněno ko lem 100 lidí.
- 27 -
Rusko, Udmurtská Pepub lika, Debes skij ra jon V obc i Ar ikov o uniklo při prov edení oprav y ropov odu CholmogoryKlin
do
okolí
ko lem
100
m3
paliva.
Byla
kontam inov ána
plocha
2
o roz loze 8 tis. m . Na likv idac i nás ledků hav árie bylo nasazeno 175 osob. 31. ledna Filipíny, o. Luzón Silné
liják y
a
následné
záp lav y
způsobily
značné
ma ter iá lní
škody v něko lika ra jonech země. Tis íce ob yv atel př iš ly o s třechu nad hlav ou. Tádžikistá n, Dž irgata l Při sesuv u sněhov é lav in y zah ynu lo 12 lid í. Zách ranářům se podařilo v yprost it 18 živ ých osob. V tu dobu se pohřešov alo ještě 8 lidí. 1. února Rusko, Kurganská oblas t, Šču čansk ij ra jon Vedle obce Kozino se pro trh l podzemní ropov od (∅ 350 mm). Do okolí un ik lo do 10 t benz inu. Indonésie, o. Timor, Kupang Při
bouři
na
moři
se
potopil
trajekt,
na
jehož
palubě
b ylo
nejméně 100 cestu jících . Podařilo se zachrán it jen 59 lid í. Čína, prov inc ie Shansi Výbuch metanu v uhelném do le zab il 23 horníků a 53 jich těžce zranil. 2. února Egypt, Safah Při požáru a nepřízn iv ém počasí s e potopil tra jek t Sa lam 98 s 1 406 o sobami na pa lubě. Podař ilo se zachrán it jen 387 cestu jících. Rusko, Republika Dagestán, Karabu dachkentsk ij ra jon V drůbežárně E ldama zah ynulo 300 tis. ku sů drůbeže z dův odu šíření encefa litid y (nemoc Ne wcastle ).
- 28 -
6. února Moskev ská ob las t, Do lgoprudnyj Při požáru ve dřevěné stavbě
ov ocnářského sk ladu spo lečnosti
Vegetta zah ynulo 8 lidí . 7. února Stav ropolský kra j V důs ledku s iln ých mrazů zmr zly ov ocné strom y a v inohrad y na ploše 13 ,8 tis. ha. 12. února S ú d á n , U wa y l Při p řistán í naraz ilo letad lo An-29 s 20 osobam i na palubě do budov y le tiš tě. Nikdo z letad la neš tě stí nepřež il. 16. února Bangladéš Blesk
zabil
9
dělníků
a
dalš ích
25
zraněných
lidí
b ylo
hospita lizov áno. 17. února Čína, prov inc ie Fu ťang V moř i se př i nárazu na podv odní útes y potop ila nák ladní loď . Pohřešov ána celá posádka číta jíc í 37 lid í. Fi li pí ny, o. Le yte Sesuv y půd y v yv olané s ilným i deš t i pohřbily dv ě v esnice. Půda zav alila stov k y domů i školu , kde v té době bylo 300 žáků. Vrstv a bahna dosáhla v ýšk y 30 m . Více než 1 tis . lidí pohřešov áno. 20. února In die , s tát Maharash tra V drůbežárnách se š íř í ep izootie
ptačí chř ipk y. Nasazu jí se
karanténní opa tření. Zlikv idov áno v íce než 200 tis. kusů ptac tv a. 21. února M alaw i Epidem ie choler y zasáh la jižní čas ti státu . K té době onemocnělo
- 29 -
2,5 t is. ob yv atel, z n ichž zemře lo 25 osob. 23. února Rusko, Moskv a Zřítila se střecha budov y Basmans kého trhu pod tíhou sněhu. Zah ynulo 66 lidí a da lš ích 32 b ylo z r aněno. (Z Graždanska ja zašč ita 1-3/2006 zp racov ala Mgr. Ija Beránkov á)
- 30 -
M O N I TO R Z A H R A N I Č N Í H O O D B O R N É H O T I S K U Náklad:
140 v ýtis ků
Vydáv á v ědeckoinformační pracov iš t ě IOO , Lázně Bohdaneč R e d a k č n í r a d a : In g . B o h u m i l Š i l h á n e k M g r. I j a B e r á n k o v á Jitka Výtvarová
