MONITOR zahraničního odborného tisku
Ročník 16
Monitor zahraničního odborného tisku 3/2010
Číslo 3
2010
O B S A H
s t r.
Rusko
1. Horké léto v předběžných číslech
3
Polsko
2. Ukrytí obyvatelstva ve Varšavě
5
Rakousko
3. Krizový management
7
Polsko
4. Ochrana kritické infrastruktury
9
Svět
5. Rok katastrof
11
Německo
6. Strategické milníky
13
Rusko
7. Ruské národní centrum nouzového managementu
17
8. Přehled mimořádných událostí ve světě za duben - červen 2010
20
Svět
Monitor zahraničního odborného tisku 3/2010
2
Rusko HORKÉ LÉTO V PŘEDBĚŽNÝCH ČÍSLECH K datu 19. srpna 2010 vzniklo od počátku pro vznik lesních požárů mimořádně příznivého období v podmínkách extrémně vysokých letních
teplot
Povolžského
v měsíci a
červenci
Uralského
a
srpnu
federálního
na
okruhu
území
Středního,
Ministerstva
Ruské
federace pro civilní obranu, mimořádné situace a likvidaci následků přírodních pohrom (EMERCOM) více než 7 tis. ohnisek přírodních požárů
na
federace
celkové
(RF)
ploše
vyhlásil
více
z těchto
než
430
důvodů
tis. na
ha.
Prezident
území
7
Ruské
subjektů
RF
mimořádnou situaci. Každých 24 hod. vznikalo více než 200 nových ohnisek
požárů,
přičemž
95
%
z nich
bylo
likvidováno
nebo
lokalizováno v den jejich vzniku. K výše uvedenému datu bylo aktivních ještě 313 ohnisek požárů na celkové ploše více než 11 tis. ha, což představovalo 0,04 % z celkového počtu požárů, vzniklých od začátku z hlediska požárů nebezpečného období. Nejsložitější situace byly na území Moskevské, Nižnogorodské, Rjazaňské, Vladimirské a Sverdlovské oblasti a na území Marijské a Mordvinské republiky. Ohněm bylo postiženo 134 obcí, z nichž 8 bylo zničeno úplně. Ze zón ohrožení bylo evakuováno více
než
5
tis.
osob,
pro
něž
bylo
zřízeno
19
míst
dočasného
ubytování. Na likvidaci požárů se podílelo více než 166 tis. příslušníků jednotek, V důsledku
26
tis.
všech
kusů
techniky
přijatých
včetně
opatření
a
50
vzdušných
prostředků.
nasazení velkého množství
techniky se podařilo ochránit před požáry více jak 4,5 tis. obcí, stabilizovat situaci a zlikvidovat požáry v celkem 19 subjektech RF. Za účelem co nejrychlejší stabilizace situace byly veškeré záchranné a likvidační práce prováděny nepřetržitě 24 hod. denně. Pro likvidaci požárů ze vzduchu provedlo letectvo EMERCOMu asi 2 tis. vzletů s více jak 9 tis. shozy vody.
Monitor zahraničního odborného tisku 3/2010
3
V Moskevské, Rjazaňské a Vladimirské oblasti bylo položeno 134 km páteřního potrubí pro přívod vody a pomocí těžké techniky provedeny
terénní
úpravy
proti
šíření
požárů
v celkové
délce
30 tis. km. V rámci mezinárodní pomoci ze zahraničí se na likvidaci požárů podílelo více než 500 specialistů, 100 ks techniky a 13 vzdušných prostředků. Z příkazu
předsedy
vlády
RF
bude
každému
postiženému
poskytnuta kompenzace ve výši 100 tis. RUB na movité ztráty, 100 tis. RUB na nemovité ztráty, 2 mil. RUB na stavbu domu, 1 mil. RUB na inženýrské sítě a 1 mil. RUB pozůstalým. (Z
Graždanskaja
zašita
–
Mimořádné
vydání
2010
Ing. Bohumil Šilhánek)
Monitor zahraničního odborného tisku 3/2010
4
zpracoval
Polsko UKRYTÍ OBYVATELSTVA VE VARŠAVĚ Na katastru hlavního města a území Mazovše je v současnosti asi 500 úkrytů pro více než 50 tis. osob. V případě potřeby může být ale
využita
pouze
nepatrná
část
z tohoto
počtu
pro
ukrytí
obyvatelstva. V období
po
druhé
světové
válce
byly
budovány
úkryty
pro
obyvatelstvo téměř ve všech sídlištích ve Varšavě. Provizorní krytové prostory
vznikaly
také
v budovách,
které
nebyly
zničeny,
a
to
především úpravou sklepních prostorů. Původní sklepy byly zesilovány především
ve
stropních
částech,
opatřovány
ocelovými
dveřmi
s určitou tlakovou odolností a dovybaveny ručním filtroventilačním zařízením a vodním hospodářstvím. V šedesátých letech minulého století byly nové úkryty situovány také pod školy a školská zařízení. Tyto úkryty byly lépe vybaveny – nucená výměna vzduchu, možnost izolace a nouzový výlez. Svoje úkryty pro zaměstnance měly také důležité průmyslové a jiné objekty a podniky, především strategického významu (např. elektrárny, teplárny apod.). Nejvíce „úkrytů“ ve Varšavě je na území středu města ve čtvrtích Mokotow, Vola a Praga. V současnosti jsou to ale úkryty pouze podle původního označení. Po roce 1990 a také v souvislosti s privatizací bytového a domovního fondu je nájemníci a majitelé velmi rychle přizpůsobili pouze „mírovému“ využití bez ohledu na jejich hlavní účel, dispozici, vybavení atd., čímž se stala naprostá většina těchto částí domů, určená pro ukrytí obyvatelstva, k původnímu účelu naprosto nevhodná. V polském právním řádu neexistuje definice pojmu úkryt, ochranná stavba apod., tak jako např. v jiných státech, a veřejná správa nemá žádné kompetence vůči vlastníkům těchto prostor nebo dotační tituly na úhradu vlastníkům těchto staveb, kde se úkryty nacházejí, na jejich údržbu, event. modernizaci.
Monitor zahraničního odborného tisku 3/2010
5
Poněkud jiná situace je v oblasti tzv. veřejných úkrytů, které jsou v kompetenci samospráv nebo přešly do správy nových nájemců a které slouží zpravidla pro ukrytí většího počtu osob a byly budovány investičním
způsobem
jako
víceúčelové
stavby.
Tyto
úkryty
jsou
s různým výsledkem udržovány a v případě potřeby by mohly být i částečně využity. Nelze ale jejich parametry vůbec srovnávat např. s Českou tlakové
republikou odolnosti,
nebo
průniku
se
Slovenskem,
radioaktivního
především
záření,
z hlediska
odolnosti
proti
elektromagnetickému impulzu, doby maximálního pobytu ukrývaných, vybavenosti atd. Moderně
vybavené
jsou
a
všem
požadovaným
parametrům
vyhovují v současné době ve Varšavě pouze úkryty pro zaměstnance nejdůležitějších státních a vládních institucí a objektů, jako např. Státní mincovna, Nejvyšší soud apod. V souvislosti se současnou mezinárodní situací se úkryty pro obyvatelstvo a to nejen v Polsku a až na několik málo výjimek i v ostatních
evropských
státech
postupně
ruší,
nová
výstavba
se
neprovádí, neplánuje, ani se s ní v dohledné době nepočítá. (Z Przeglad
Obrony
Cywilnej
č.
8/2010
zpracoval
Šilhánek)
Monitor zahraničního odborného tisku 3/2010
6
Ing.
Bohumil
Rakousko KRIZOVÝ MANAGEMENT Pod
pojmem
(Staatlichen
Státní
Krizen-
und
krizový
a
antikatastrofický
management
Katastrophenschutzmanagement
–
SKKM,
dále jen „SKKM“) se rozumí institucializovaná spolupráce dotčených spolkových
ministerstev,
úřadů
odpovědných
za
ochranu
před
katastrofami jednotlivých spolkových zemí a zásahových organizací při krizích a katastrofách v Rakousku i v zahraničí. Za veškerou činnost, směřující
k ochraně
a
pomoci
obyvatel
při
katastrofách
a
také
koordinační činnost SKKM, je odpovědné Spolkové ministerstvo vnitra (Bundesministerium für Inneres), v jehož struktuře je SKKM zřízen. Za operativní úkoly v této oblasti uvnitř státu jsou podle spolkové ústavy odpovědné jednotlivé spolkové země. Činnost SKKM spočívá na těchto základních principech: •
úřady, zásahové organizace a občané činí společná opatření pro případ katastrofy,
•
stát, spolkové země a obce plní své úkoly v případě katastrof na základě svých kompetencí,
•
ochrana proti katastrofám je realizována na principu subsidiarity, tzn. „tak regionálně, jak je možné, a tak centrálně, jak je nutné“,
•
stát může podporovat dobrovolné organizace,
•
stát
podporuje
civilní
úřady
v jejich
úkolech,
pokud
civilní
prostředky nestačí. Pro koordinační činnost SKKM je ve Spolkovém ministerstvu vnitra zřízen koordinační štáb, k němuž náleží experti spolkových ministerstev,
spolkových
zemí,
zásahových
organizací
a
mediální
odborníci. Z operačního hlediska je činnost SKKM podporována především těmito dobrovolnými a profesionálními zásahovými organizacemi: •
požárníci,
•
Rakouský Červený kříž,
•
Pracovní samaritánský svaz Rakouska,
•
Rakouská záchrana v horách,
Monitor zahraničního odborného tisku 3/2010
7
•
armáda,
•
spolková policie. Společné cíle všech zainteresovaných složek v rámci SKKM jsou:
•
maximální
minimalizace
katastrof
prevencí
a
předběžnými
opatřeními, •
co nejvčasnější zjištění katastrof a varování před nimi,
•
zabezpečení co nejvyšší úrovně přípravy k nasazení,
•
rychlá a efektivní reakce na katastrofy na národní a mezinárodní úrovni,
•
rychlý přechod do normální situace po katastrofě,
•
obsáhlá pomoc občanům od předběžné po následnou péči. Řídící
strukturou
pro
civilní
ochranu,
krizový
management
a
management ochrany před katastrofami ve Spolkovém ministerstvu vnitra je odbor II/4, který zahrnuje tyto oblasti činnosti: •
vztah Rakouska vůči EU, NATO, OSN a třetím zemím,
•
management komunikace v případě krizí a katastrof,
•
varovací a vyrozumívací systém státu a spolkových zemí,
•
národní
a
mezinárodní
kontaktní
místo
včasného
varování
a
přeshraniční spolupráce, •
mezinárodní nasazení při katastrofách. Rakousko je součástí přeshraničního systému pomoci v rámci EU
(Monitorovací a informační středisko), NATO (Euroatlantické středisko odezvy na katastrofy) a OSN (Úřad pro koordinaci humanitárních záležitostí). (Z Zivilschutz Aktuell 3/2009 zpracoval Ing. Bohumil Šilhánek)
Monitor zahraničního odborného tisku 3/2010
8
Polsko OCHRANA KRITICKÉ INFRASTRUKTURY Pojem kritická infrastruktura (dále jen „KI“) je definován v čl. 3 zákona o krizovém řízení, který byl přijat v roce 2007, a lze ji chápat j a k o s y s t é m y a f u n k č n ě s o u v i s e j í c í o b j e k t y , k t e r é j s o u j e j í m i součástmi, stavební objekty, zařízen í, technická vybavení a důležité služby bezpečnost
státu
a
jeho
občanů
a
sloužící
k zajištění
pro
řádného
fungování orgánů veřejné správy a také institucí a podnikatelů. Pojem KI je jedním z hlavních úkolů krizového řízení a podle výše uvedeného zákona ho je třeba chápat jako „veškeré činnosti“ směřující k zajištění funkčnosti, plynulosti procesů a integrity KI za účelem zabránění ohrožením, rizikům a slabinám, jakož i omezením a e l i mi n a c e j e j i c h n á s l e d k ů a r y c h l é o b n o v e n í t é t o i n f r a s tr u k t u r y v p ř í p a d ě havárií, útoků a jiných událostí, narušujících jejich řádnou funkci“. Institucionálně je nejvyšším orgánem, zabývajícím se ochranou KI, Vládní středisko bezpečnosti (RCB), podřízené kanceláři vlády a působící
v rámci
ministerstva
vnitra.
je
Proklamativně
ochrana
KI
jednou z hlavních priorit státu. Podle výše zmíněného zákona přijímá vláda svým usnesením Národní
program
ochrany
KI,
který
předkládá
Vládní
středisko
bezpečnosti. Smyslem tohoto programu je vytvoření podmínek pro zlepšení bezpečnosti KI, přičemž se jedná především o: •
zabránění poruchám fungování KI,
•
přípravu na krizové situace negativně ovlivňující KI,
•
reagování v situacích, kdy dojde ke zničení KI nebo k narušení její funkce,
•
obnovu její funkce. Národní program ochrany KI také stanovuje:
•
cíle, priority, požadavky a standardy, sloužící k zabezpečení řádné funkce KI,
Monitor zahraničního odborného tisku 3/2010
9
•
odpovědnost ministrů a vedoucích ústředních úřadů za ochranu KI v rámci své působnosti,
•
podrobná kritéria, umožňující vyčlenit objekty, technická zařízení a služby,
které
jsou
součástí
systémů
KI
se
zřetelem
na
jejich
význam pro funkci státu a potřeby občanů. Součástí plánů v rámci Národního programu ochrany KI jsou seznamy KI, nacházející se na území vojvodství, okresu nebo obce, a priority v oblasti ochrany a obnovy KI. V jakém stavu tyto plány jsou a co obsahují, není ale veřejně známé, neboť tyto plány podléhají v závislosti na daném stupni veřejné správy, pro něž jsou zpracovány, utajení. Obecně KI zahrnuje tyto systémy: •
zásobování energiemi a palivy,
•
spoje a telekomunikace,
•
finančnictví,
•
zásobování potravinami a vodou,
•
ochranu zdraví,
•
dopravu a komunikace,
•
ochranu a záchranu,
•
veřejnou správu,
•
výrobu, skladování, dopravu a manipulaci s nebezpečnými látkami. Problémy
v realizaci
ochrany
KI
spočívají
především
v nedostatku reálných oprávnění a prováděcích možností Vládního střediska
bezpečnosti
soukromého v soukromých
sektoru. rukou
a
především
Značná a
stále
ve
část
chybí
spolupráci
systémů závazné
KI
zásady
veřejného v Polsku a
a je
procedury
spolupráce mezi státem a majiteli objektů, technického vybavení a zařízení
v oblasti
ochrany
KI.
Pro
vytvoření
podmínek
k této
spolupráci má být vytvořeno vojensko-soukromé fórum, které se má těmito otázkami zabývat. Jedná se o jakousi analogii v sousedním Německu již dávno ustavené tzv. ochranné komise na spolkové úrovni s reprezentativním zastoupením jednotlivých sfér činností. ( Z P r z e g l a d O b r o n y C y w i l n e j č . 9 / 2 0 1 0 z p r a c o va l I n g . B o h u mi l Š i l h á n e k )
Monitor zahraničního odborného tisku 3/2010
10
Svět ROK KATASTROF Přehled nejničivějších katastrof ve světě v roce 2010: leden •
zemětřesení na Haiti
Nejničivější
zemětřesení
21.
století
si
vyžádalo
cca
300 tis.
obětí. Více než 1,2 mil. lidí zůstalo bez přístřeší. Materiální ztráty se pohybují v řádech mld. USD. únor •
tsunami v Chile
V důsledku zemětřesení vznikla tsunami, která si vyžádala 340 obětí na životech. 2 mil. lidí byly postiženy a materiální ztráty se pohybují v mld. USD. březen •
orkán „Xynthia“ v západní Evropě
Přechod
orkánu,
pohybujícího
se
rychlostí
až
180
km/h,
si
vyžádal 60 obětí a způsobil kolaps v dopravě na řadě území. •
sopečný výbuch na Islandu
Výbuch sopky v blízkosti ledovce Eyjafjallajökull. 700 obyvatel z obcí v blízkosti ledovce muselo opustit svá obydlí. Mrak popela ochromil na několik dní letecký provoz v části Evropy. Cca 100 tis. letů muselo být zrušeno a materiální ztráty se pohybují v mld. EUR. •
cyklon v Austrálii
Cyklon „Ului“ zasáhl pobřeží australského Qeenslandu. 60 tis. lidí bylo po dlouhé dny bez dodávky elektrické energie. duben •
kontaminace ropou v Mexickém zálivu
Explozí
a
zkázou
ropné
plošiny
Deepwater
Horizon
vznikla
nejhorší ropná havárie v dějinách. Do srpna vyteklo do moře 666 tis. t ropy, která zamořila obrovskou plochu moře a pobřeží.
Monitor zahraničního odborného tisku 3/2010
11
•
zemětřesení v Číně
Při tomto zemětřesení přišlo o život 2,2 tis. lidí, více než 12 tis. bylo zraněno a 225 tis. postiženo. •
sesuvy půdy v Brazílii
V důsledku
nejsilnějších
srážek
za
posledních
50
roků
v brazilském Rio de Janeiru o život přišlo nejméně 145 lidí převážně v chudinských čtvrtích. květen •
bouře „Agatha“ ve Střední Americe
První tropická vichřice pacifické sezony hurikánů 2010 zasáhla státy Guatemalu a El Salvador a vyvolala přívaly a sesuvy půdy. 152 lidí přišlo o život, 150 tis. lidí muselo opustit svůj domov. červenec •
požáry v Rusku
Vzniklo přes 7 tis. požárů, při kterých bylo zcela zničeno 8 obcí a 134 ohněm postiženo. Evakuováno muselo být více než 5 tis. osob. Požáry si vyžádaly obrovské materiální ztráty. srpen •
povodeň v Pákistánu
Více
než
3
mil.
lidí
postiženy
povodňovou
katastrofou
v Pákistánu. •
povodeň v Německu (Sasko, Braniborsko)
V důsledku silných dešťů se rozvodnily řeky Odra a Nisa a zaplavily značné části Saska a Braniborska. Přes 11 tis. domácností v Sasku se na několik dnů ocitlo bez dodávky proudu, 3 lidé poblíž Chemnitz přišli o život. •
sesuvy půdy v Číně
Sesuvy půdy v severozápadní Číně si vyžádaly nejméně 700 mrtvých,
přes
1 tis.
lidí
bylo
pohřešováno.
Po
prudkých
v tibetské části provincie Gansu následovalo několik sesuvů. (Z Zivilschutz Aktuell 3/2010 zpracovala Bc. Kateřina Straková)
Monitor zahraničního odborného tisku 3/2010
12
deštích
Německo STRATEGICKÉ MILNÍKY Německá definice kritické infrastruktury Organizace pospolitost,
a
jejichž
zařízení výpadek
s důležitým či
významem
poškození
by
měly
pro za
státní
následek
dlouhodobé či trvalé nedostatky v zásobování, podstatné narušení veřejné bezpečnosti nebo jiné dramatické následky. Rok 2009 byl pro ochranu kritické infrastruktury (dále jen „KI“) na spolkové úrovni rokem bohatým na události. Dne 12. 1. 2009 vstoupila
v platnost
prokazování
KI
a
„Směrnice vyhodnocení
2008/114/EG nutnosti
o
zlepšit
vyšetřování jejich
a
ochranu“,
k jejímuž zavedení jsou členské státy zavázány, a 2. 4. 2009 byl schválen zákon o civilní ochraně a ochraně před katastrofami, který postavil sociální podporu v oblasti KI poprvé na zákonný podklad. Ochrana KI- celospolečenský úkol KI
tvoří
životně
důležité
tepny
moderní
společnosti.
Jejich
funkčnost a neustálá dostupnost jsou podstatné pro veškerý státní, hospodářský a společenský život. Zabezpečení infrastruktury a její odolnost vůči rozličnému nebezpečí, jako jsou extrémní přírodní jevy, technická selhání či nedbalost, ale také cílené akce či manipulace, je b e z pr o s tř e d n ím zá j me m už i va t e l ů – a ť u ž to j s ou podniky, úřady nebo s p o l e č n o s t . S t á t j a k o ž t o g a r a n t s t á t n í p r e ve n c e
bezpečnosti se cítí
p o vi n e n za b e zp e či t z á s o b o vá n í o b y va t e l s t va ž i vo t n ě d ů l e ž i t ý m z b o ž í m a službami a tím zajistit ochranu obyvatelstva. V tomto smyslu se stát od roku 2004 zabývá otázkami ochrany KI. Možnosti státu převzít bezprostřední vliv na provoz infrastruktur a na
podnikovou
politiku
jsou
na
základě
vlastnických
vztahů
v konečném důsledku omezené - zhruba 80 % KI je v soukromých rukou. Spolupráce státu a hospodářství je tedy nezbytná. Stát sice v rámci
svých
pravomocí
podporuje
firmy,
jejich
zodpovědnost
za
funkčnost infrastruktury, dostupnost služeb ale zůstává na vlastnících – totéž platí i v období krize. Monitor zahraničního odborného tisku 3/2010
13
Technická základní
Socioekonomické
infrastruktura
infrastruktury poskytování služeb
Dodávka energie
Zdravotnictví, výživa
Informační a komunikační
Záchranná služba, ochrana před
technologie
katastrofami
Doprava a komunikace
Parlament, vláda, veřejná správa, soudnictví
Dodávka (pitné) vody, likvidace
Finančnictví a pojišťovnictví
odpadních vod Média a kulturní statky Kritická infrastruktura Národní strategie na ochranu kritických infrastruktur V průběhu uplynulých let bylo zpracováno a zpřístupněno mnoho analýz, studií a doporučení týkajících se ochrany KI. Od počátku byli všichni, kteří jsou zodpovědní za ochranu KI, zapojeni do projektu. Dne
17.
ochranu
6.
2009
kritických
schválila
spolková
infrastruktur
vláda
„Národní
(KRITIS-strategie)“.
strategii
Tato
na
strategie
sleduje dva směry - jednak má být zdokonalováno a upevňováno to, co se již v minulosti osvědčilo (spolupráce sektorů, funkční komunikační a
informační
rozvíjet
struktury,
kvůli
atd.),
připravenosti
a na
jednak
se
zdolávání
musí
spolupráce
nových
výzev
dále (např.
narůstajících extrémních přírodních hrozeb). Strategie se zaměřuje v první řadě na stát, avšak osloveni jsou všichni
aktéři:
stát
a
věda
stejnou
měrou
jak
ekonomika
a
provozovatelé i obyvatelstvo v rámci prevence. Jedná se o: •
včasné
rozpoznání
rizika,
zamezení
závažným
poruchám
a
výpadkům, případně jejich omezení na minimum (prevence), •
řešení následků poruch, výpadků pomocí nouzového managementu, zálohování a kapacity svépomoci udržovat na minimu (reakce),
•
neustále analýzy
využívat poruch
a
aktualizované
analýzy
havárií
zlepšovat
a
tím
možnosti
ochranné
(permanentní činnost).
Monitor zahraničního odborného tisku 3/2010
ohrožení
14
a
standardy
KI ve federálním uspořádání Spolupráce
mezi
státem,
spolkovými
zeměmi
a
obcemi
při
ochraně KI neprobíhala v posledních letech systematicky. Schválením novelizace zákona o civilní ochraně a ochraně před katastrofami 2009, kde v § 18 odst. 2 je uvedeno, že stát v rámci svých pravomocí spolkovým zemím při ochraně kritických infrastruktur poradí a podpoří je,
byla
poprvé
vytvořena
právní
báze
pro
konstruktivní
a
systematickou spolupráci státu a spolkových zemí v této oblasti. Poradní
a
podpůrná
funkce
státu
je
nabídka,
kterou
mohou
spolkové země přijmout bez závazků. Ukázalo se, že kooperace je smysluplná konceptů,
pro a
po
propojení jejich
plánování
sladění
se
spolkových umožnila
zemí
a
komplexní
státních a
úrovně
přesahující ochrana kritických infrastruktur. V neposlední řadě mohou být díky spolupráci státu a spolkových zemí odstraněny duplicity a prohloubena součinnost. Mezinárodní aspekty k ochraně KI Zvláštní význam má oboustranná spolupráce, především mezi Spolkovým úřadem pro ochranu obyvatelstva a pomoc při katastrofách a švýcarským Spolkovým úřadem pro ochranu obyvatelstva, ale také s partnery z Rakouska a z České republiky. Ochrana KI je již několik let diskutována také na evropské úrovni. V rámci intenzivních schválena
evropského poradách
„Směrnice
programu
na
k ochraně
příslušných
2008/114/EG
evropské kritické infrastruktury
KI
grémiích o
koncem
prošetření
a klasifikaci
(EPSKI) a
potřeby
byla
roku
po
2008
prokazování zlepšit
jejich
ochranu“. Tato směrnice je platná od ledna 2009 a má být členskými státy do začátku roku 2011 změněna. Těžiště spočívá momentálně v dopravní a energetické infrastruktuře, které mají pro Evropu zásadní význam. Shrnutí Již léta se stát a spolkové země zabývají s rozdílnou intenzitou a různými způsoby ochranou KI. V mnoha oblastech byly jednotlivé
Monitor zahraničního odborného tisku 3/2010
15
sektory analyzovány, byly zpracovány koncepty a doporučení, vyvinuty metodické podklady a byl ustálen postup spolupráce mezi státem a spolkovými zeměmi a mezi státem a hospodářstvím. Spolkový úřad pro ochranu obyvatelstva a pomoc při katastrofách bude v příštích letech společně s dalšími subjekty zodpovědnými za ochranu
KI
plánovat
kroky
přeměny,
realizovat
další
opatření
vytvářet do budoucna podmínky pro lepší ochranu KI. (Z Bevölkerungsschutz 3/2010 zpracovala Bc. Kateřina Straková)
Monitor zahraničního odborného tisku 3/2010
16
a
Rusko RUSKÉ NÁRODNÍ CENTRUM NOUZOVÉHO MANAGEMENTU Ruské národní centrum nouzového managementu (The Russian National
Emergency
Management
Center,
dále
jen
„Centrum“)
je
součástí Ruského systému managementu katastrof (Russian System for
Disaster
Management).
Bylo
založeno
na
základě
Nařízení
prezidenta Ruské federace č. 515 z 23. října 2008, Nařízení vlády Ruské federace č. 43-p z 27. ledna 2009 a Nařízení EMERCOMu Ruska č. 117 z 4. března 2009. Založení Centra bylo nutné vzhledem ke stále narůstajícímu spektru
negativních
(Ministerstvo
pro
událostí
civilní
řešených
obranu,
EMERCOMem
mimořádné
situace
a
Ruska likvidaci
následků přírodních pohrom). Jednou z hlavních současných priorit je urychlení
a
optimalizace
činnosti
nouzové
odezvy
za použití
nejmodernějších technologií. Hlavními úkoly Centra jsou: •
monitorování a prognózy v oblasti nouzových situací,
•
informační spolupráce na federální, meziregionální a regionální úrovni, zaměřená na bezpečnost obyvatelstva a území,
•
řízení
a
organizace
meziodvětvové
spolupráce
při
prevenci
nouzových situací a pomoci během nich, •
vývoj a zdokonalení Ruského systému managementu katastrof. Kapacita Centra umožňuje provádění následujících činností:
•
celodenní
monitorování
území
Ruské
federace
a
provozních
podmínek průmyslových závodů s takovým kontrolním vybavením, jako
je
Prognózovací
a
monitorovací
systém
„Antistikhiya“,
Integrovaný informační systém o stavu světových oceánů (ESIMO), „Tsunami“ systém a Systém pro objektivní posouzení podniků a institucí; •
předpověď
potenciálních
hrozeb
katastrof
a
sestavení
scénářů katastrof a havárií;
Monitor zahraničního odborného tisku 3/2010
17
prognóz
•
dohled nad zařízením strategicky důležitým pro národní bezpečnost pomocí video systémů;
•
počítačové zpracování a správa databází pro prevenci katastrof různého druhu a rozsahu a odezvu na ně;
•
počítačové
zpracování
přenosu
dat
z průmyslových
zařízení
a
podniků pomocí „112“ Generálního celodenního systému nouzového managementu, regionálních center managementu katastrof, center managementu katastrof subjektů Ruské federace a předání i dalším administrativním správám; •
zavádění
automatizovaného
v nebezpečných
podmínkách
systému nebo
varování
v aktuální
obyvatel
nouzové
situaci
pomocí „OXION“ systému; •
dohled nad pozemní, leteckou i námořní dopravou na území Ruské federace i v zahraničí pomocí světového orbitálního družicového navigačního systému GLONASS-GPRS, kontrola transportu vysoce nebezpečných nákladů a humanitárních konvojů;
•
zajištění
přenosu
dat
mezi
všemi
dostupnými
prostředky
komunikace jak v rámci Ruské federace, tak v zahraničí; •
počítačové zpracování, formulace a předání návrhů rozhodovacích procesů administrativním správám. V nejbližší
budoucnosti
je
plánováno
dokončení
tzv.
„mozku“
Centra - počítačového systému pro management katastrof. Vytvářejí se různé databáze, jako databáze logistiky a sil, které mohou být rozmístěny
pro
odezvu
na
katastrofy,
nebo
databáze
potenciálně
nebezpečných zařízení atd. Sestavují se modely ohrožení a nouzových situací, možné scénáře katastrof, prevence, zmírnění a odezvy na ně. Údaje
o
databáze
uskutečněných pro
pozdější
operacích použití
jsou
zaznamenány
v případě,
že
se
do
znovu
archivní vyskytne
podobná situace. Organizačně 5 center:
se
Centrum
operačně-analytické,
dělí
na
oddělení
nouzové
odezvy,
managementu
telekomunikační,
monitorování vesmíru a vývoje informačních technologií.
Monitor zahraničního odborného tisku 3/2010
a
18
Podřízené struktury Centra: •
regionální
centra
nouzového
management
centres
–
EMC)
a
managementu hlavní
oddělení
(emergency managementu
katastrof EMERCOMu města Moskva a regionu Kaliningrad, •
centra nouzového managementu podřízená hlavním teritoriálním oddělením EMERCOMu Ruska. Centrum je přímo řízené EMERCOMem Ruska a zastřešuje a
koordinuje
činnost
podřízeného
centra
nouzového
managementu,
stejně jako činnosti pohotovostních služeb odpovídajícího stupně. Centrum také zajišťuje výměnu dat s agenturami managementu katastrof
z jiných
zemí.
K tomu
využívá
a
koordinuje
následující
podřízené struktury: •
regionální centra managementu katastrof,
•
pohotovostní službu Ruského národního centra nouzové prognózy a monitorování (Centrum „Antistikhiya“ EMERCOMu),
•
pohotovostní službu Centra pro počítačovou modelaci katastrof a havárií (Ruský protipožární institut),
•
pohotovostní službu Centra rozhodovacího procesu a intelektuální podpory (Ruský institut civilní obrany a mimořádných situací) a pohotovostní služby dalších odborných organizací,
•
pohotovostní
službu
Výcvikového
centra
odezvy
na
katastrofy
(Akademie civilní ochrany EMERCOMu). (Z
International
Civil
Defence
Journal
May/2010
zpracovala
Výtvarová)
Monitor zahraničního odborného tisku 3/2010
19
Jitka
Svět PŘEHLED MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTÍ VE SVĚTĚ ZA DUBEN ČERVEN 2010 1. dubna Ruská federace, Stavropolský kraj V kotelně studentské koleje došlo z důvodu technické závady k úniku oxidu uhelnatého. 28 studentů vykazovalo příznaky otravy, 160 osob bylo evakuováno. 2. dubna USA, stát Washington V továrně na zpracování ropy došlo k výbuchu. 3 lidé zahynuli, 4 osoby zraněny. Následný požár se hasičům podařilo zlikvidovat za necelé 2 hodiny. Příčiny havárie byly předmětem vyšetřování. 5. dubna USA, stát Západní Virginie V místním
dole
zahynulo
po
výbuchu
6
lidí.
Po
provedení
záchranných prací bylo dalších 21 osob pohřešováno. 6. dubna Brazílie, Rio de Janeiro Následkem bleskových povodní, vyvolaných silnými dešti, došlo k přerušení komunikací, spojujících okrajové části města s centrem. O život přišlo 31 lidí. Indonésie, ostrov Sumatra Zemětřesení
o
síle
7,2
stupně
Richterovy
stupnice
a
série
následných otřesů zasáhly brzy ráno severozápadní pobřeží ostrova. Nebyly zaznamenány informace o obětech. 10. dubna Ruská federace, Smolenská oblast Letadlo
TU-154
havarovalo
Monitor zahraničního odborného tisku 3/2010
v
husté
mlze
v oblasti
20
letiště
Severnyj. Na palubě byla delegace polských politiků včetně polského prezidenta
Lecha
Kaczynského,
letící
do
Katyně
zúčastnit
se
smutečního shromáždění. Všech 96 pasažérů zahynulo. Kamčatský kraj Velká lavina zavalila vrtulník kamčatských aerolinek, převážející skupinu lyžařů. Krátce po
nástupu pasažérů byl vrtulník zasažen
lavinou a stržen 200 m po úbočí hory. Na palubě se v době neštěstí nacházelo 14 osob, 10 z nich nehodu nepřežilo. 12. dubna Itálie, Merano Při
vykolejení
osobního
vlaku
přišlo
o
život
7
lidí,
dalších
20 osob bylo zraněno. Příčinou neštěstí byl sesuv půdy. 13. dubna Ruská federace, Archangelská oblast V domově důchodců onemocnělo 91 obyvatel a 3 zdravotničtí pracovníci střevním onemocněním. V zařízení byla přijata karanténní opatření, nemocní izolováni a jejich zdravotní stav monitorován. Mexiko, stát Nový-León Nejméně manévru
5
osob
nákladního
zahynulo letadla
při
havárii
společnosti
během
přistávacího
AeroUnion
nedaleko
mezinárodního letiště Monterrey. Bezprostředně po neštěstí se na místo havárie dostavila policie a hasičský sbor. 14. dubna Čína, Qinghai Kolem 750 osob zahynulo při zemětřesení o síle 7,1 stupně Richterovy stupnice. Více než 8 tis. lidí bylo zraněno. Zemětřesení zasáhlo také některé oblasti provincie Sečuán a Tibetu. Indie, Mathura V místě sběrny kovového odpadu vybuchl granát, který někdo odevzdal do sběru. Obětí výbuchu bylo 6 osob.
Monitor zahraničního odborného tisku 3/2010
21
17. dubna Haiti 4
španělští
vojáci
zahynuli
při
havárii
vojenského
vrtulníku
v horách na jihovýchodě země. Příčina byla vyšetřována. 19. dubna Filipíny Nákladní letadlo AN-12 havarovalo v rýžovém poli asi 35 km jižně od letiště Clark při pokusu o nouzové přistání. V letadle došlo ke vznícení elektroinstalace a selhal jeden motor. 3 členové posádky nehodu nepřežili a byli další zranění. 25. dubna USA, stát Mississippi Silné tornádo zasáhlo stát a způsobilo velké škody. Mnohým d o mů m s t r h l o s t ře ch y , p o š ko d i l o s i l n i ce , z p ů s o b i l o p ř e ru š e n í e l e kt r i c k é h o vedení. 6 osob zahynulo a množství raněných nebylo upřesněno. Filipíny, Quezon-City Silný požár zničil nejméně 600 domů v chudinské čtvrti, kolem 15 tis.
obyvatel
zůstalo
bez
přístřeší.
Oheň
vznikl
ve
třípatrové
budově z důvodu zkratu v elektroinstalaci a rychle se rozšířil v hustě osídlených čtvrtích. Jedna osoba požár nepřežila. S ohněm bojovalo 200 požárních oddílů po dobu 7 hodin. 26. dubna Ruská federace, Moskevská oblast V o b l a s t i D m i t ro vs k é t ř í d y d o š l o k vý b u c h u p l y n o vo d u . N á sl e d k e m výbuchu vznikl kráter o průměru 8 m, poškozeno 83 automobilů, zraněno 29 lidí, z nichž jedna osoba zemřela a 3 osoby byly hospitalizovány. Filipíny Zemětřesení v Tichém
oceánu
6,9 mezi
stupňů
Richterovy
Tchaj-wanem
a
stupnice Filipínami.
zasáhlo
oblast
Epicentrum
se
nacházelo 270 km severovýchodně od filipínského města Basco v oblasti Batanských ostrovů. Nebyly dostupné informace o obětech a raněných.
Monitor zahraničního odborného tisku 3/2010
22
29. dubna USA, Boston Dvě
desítky
osob
se
otrávily
oxidem
uhelnatým
při
požáru
v metru. Cestující několika vlaků byli evakuováni pomocí záchranářů. 29. – 30. dubna Ruská federace, Astrachaňská oblast Mezi
žáky
a
pracovníky
střední
všeobecně
vzdělávací
školy
v obci Tuzuklej vypukla střevní infekce. Nakaženo bylo 71 osob, z toho 63 dětí. 39 z nich bylo hospitalizováno. 1. května Ruská federace, Krasnojarský kraj Skupina 22 turistů na dvou katamaránech se plavila na horské řece. Jeden katamarán se převrhl, 3 lidé nehodu nepřežili. USA Tornádo a povodně, které zasáhly jižní státy, připravily o život nejméně 15 lidí a poškodily elektrické vedení. 3. května Kolumbie Do náboženského procesí o počtu asi 300 lidí, pohybujícího se v bouřce na volném prostoru, uhodil blesk. 3 lidé zemřeli, kolem 70 bylo popáleno. 8. května USA Do přístaviště v New-Yorku narazil trajekt. Několik desítek lidí bylo zraněno. Příčinou havárie mohlo být nedodržení předpisů ze strany kapitána trajektu. Ukrajina, Jalta Vrtulník, ze kterého se prováděl videozáznam mezinárodního závodu
na
motorových
jachtách,
se
zřítil
na
okraji
zahynul, 2 další osoby byly zraněny.
Monitor zahraničního odborného tisku 3/2010
23
města.
Pilot
9. května Ruská federace, Kemerovská oblast V dole Raspadskaja došlo v noci z 8. na 9. května ke dvěma výbuchům v časovém rozmezí 4 hodin. Druhý výbuch proběhl v době, kdy se pod zem vydali záchranáři na pomoc raněným. V době výbuchu se pod zemí nacházelo 359 horníků. 67 osob zahynulo, 23 bylo nezvěstných, 69 raněných bylo hospitalizováno. Sachalinská oblast 23letý
řidič
převážejícího
osobního
pasažéry.
automobilu
6
osob
naboural
nehodu
do
nepřežilo,
vozidla, 2
byly
hospitalizovány s těžkými zraněními. 11. května Bělorusko, Minsk Při
hašení
záchranáři
a
požáru
další
3
skladu
byli
výpočetní
zraněni.
techniky
Vzhledem
zahynuli
k velkému
4
množství
hořícího molitanu ve skladu došlo k silnému zakouření, viditelnost byla prakticky nulová a hašení bylo velmi obtížné. 12. května Ruská federace, republika Tatarstán Ve městě Naberežnyje Čelny v prostoru strojovny Nižněkamské vodní elektrárny vybuchl transformátor. 2 lidé zemřeli, 5 zraněných bylo hospitalizováno. Havárii způsobil únik oleje. Libye, Tripolis Více než 100 lidí zahynulo při havárii letadla na mezinárodním letišti.
Nehodu
přežilo
pouze
jedno
malé
dítě.
Dle
předběžného
vyšetřování byla příčinou chyba pilota. 14. května Indie, stát Madhjapradéš Přeplněný autobus, který na střeše převážel železnou skříň, nedaleko
města
Džabalpur
zavadil
o
vedení
vysokého
Následkem zásahu elektrickým proudem zemřelo 20 osob.
Monitor zahraničního odborného tisku 3/2010
24
napětí.
17. května Afghánistán Letadlo afghánské letecké společnosti, na jehož palubě bylo 38 cestujících a 5 členů posádky, havarovalo severně od Kábulu. Spojení s letadlem bylo přerušeno v době, kdy přelétalo horský průsmyk Salang. 18. května Indonésie 5 osob nepřežilo zával v improvizované šachtě při hledání zlata v provincii Aceh. Čína Silné deště způsobily záplavy v 11 provinciích. Zraněno bylo kolem 15 mil. lidí, více než 100 osob zahynulo. Přímé ekonomické škody odpovídají přibližně 1,2 mld. USD. 20. května Ruská federace, Republika Sacha (Jakutsko) V důsledku povodní na řece Leně bylo zatopeno 18 obydlených míst
včetně
předměstí
Jakutska.
Kolem
6
tis.
obyvatel
bylo
evakuováno. V místě události byl vyhlášen mimořádný stav. 22. května Indie, Mangalore Boeing
737-800
společnosti
Air
India
Express,
směřující
z Dubaje do Mangalore, havaroval při zahájení přistávacího manévru několik km od letiště. Na palubě bylo 160 cestujících a 6 členů posádky.
Nehodu
přežilo
a
bylo
hospitalizováno
8
lidí.
Dle
předběžného šetření je na vině pilot letadla. 23. května Norsko, přístav Eidfjord Ve strojovně německé výletní lodě MS Deutschland vypukl požár. Všech 607 osob, nacházejících se na palubě, se podařilo evakuovat.
Monitor zahraničního odborného tisku 3/2010
25
24. května Polská republika Rozvodnění řeky Visly a jejích přítoků způsobilo záplavy na severu země a ve Varšavě. O život přišlo 15 lidí. Ministerstvo pro mimořádné situace Ruska vypravilo humanitární pomoc postiženým Polákům a poskytlo technické prostředky pro odčerpávání vody a mobilní elektrocentrály. 25. května Turecko V Antálii se zřítil do 15 m hluboké propasti autobus s ruskými turisty. Zahynulo 16 turistů a turecký řidič a průvodce. 26 osob bylo hospitalizováno, 8 s těžkými zraněními. Příčinou byla pravděpodobně náhlá
srdeční
Ruska
příhoda
vyslalo
do
řidiče.
místa
Ministerstvo
nehody
letadlo
pro
mimořádné
s lékaři,
situace
psychology
a
technickým zabezpečením pro převoz těžce raněných. 30. května Kamerun Havárii autobusu ve střední oblasti státu nepřežilo více než 30 osob. Řidič autobusu nezvládl řízení v příkré zatáčce a zřítil se do propasti. Indie Na
jihu
státu
při
srážce
autobusu
a
cisterny,
převážející
motorovou naftu, zahynulo 30 cestujících, dalších 28 bylo zraněno. 2. června Ruská federace, Kemerovská oblast V továrně na výrobu slitin železa ve městě Novokuzněck došlo k výbuchu.
Jedna
osoba
zemřela,
18
lidí
bylo
zraněno.
K úniku
nebezpečných látek nedošlo. Krasnodarský kraj 4 dělníci zahynuli a jeden byl těžce zraněn po pádu dřevěných podpěr při stavbě mostu na komunikaci nedaleko města Adler.
Monitor zahraničního odborného tisku 3/2010
26
Filipíny Přeplněný mikrobus se v severní oblasti státu zřítil při stoupání. 15 lidí nehodu nepřežilo, dalších 15 bylo zraněno. Příčinou mohlo být rozbahnění vozovky po silných deštích. Bangladéš, Dháka Při zřícení pětipatrové obytné budovy přišlo o život 7 lidí, 6 osob bylo zraněno. 3. června Bangladéš, Dháka Po výbuchu na transformační stanici propukl ve městě požár, který připravil o život 77 lidí, desítky dalších byly zraněny. 6. června Ruská federace, Tambov V důsledku havárie v tambovské továrně na výrobu střelného prachu jeden člověk zemřel a jeden byl zraněn. Příčinou bylo porušení neprodyšnosti
zařízení
při
stlačení
prachu.
Továrna
patří
k potenciálně nebezpečným objektům v oblasti (postavena v r. 1914). 7. června USA, stát Texas Mohutný výbuch otřásl podzemním plynovodem. Příčinou bylo pravděpodobně jeho poškození během výkopových prací. Jeden dělník zahynul a 7 bylo hospitalizováno. 8. června Ruská federace, Republika Severní Osetije-Alanie Na území čtyř rajonů došlo v důsledku silných srážek k sesuvům půdy a poškození 35 km silnic a 24 mostů, z nichž byly 3 zcela zničeny. 9. června Ruská federace, Republika Burjatsko V době noční střelby došlo v jednom z tanků k výbuchu munice. Zemřeli 3 tankisté. Příčiny se vyšetřují.
Monitor zahraničního odborného tisku 3/2010
27
12. června Rakousko Dvoumístné
bezmotorové
letadlo
se
zřítilo
nedaleko
města
Ferlach, oba piloti zahynuli. Podle svědků události se před havárií ozvalo
hlasité
třesknutí
a
poté
se
odtrhlo
jedno
křídlo
letadla.
Okolnosti havárie se vyšetřují. 13. června Ruská federace, Moskevská oblast 3 lidé nepřežili havárii hydroplánu v Serpuchovském rajoně. Dle předběžného
vyšetřování
pilot
uskutečnil
nepovolený
let
v nepříznivých povětrnostních podmínkách. 14. června Indie, stát Uttarpradéš Nejméně 27 osob utonulo v řece Ganga poté, co se převrátila loď, převážející více než 50 pasažérů, kteří směřovali do chrámu zúčastnit se rituálního obřadu. Mexiko Na
železniční
stanici
Sufragio
na
severu
země
narazila
lokomotiva osobního vlaku do posledního vagónu vlaku, který byl nucen zastavit z technických důvodů. Nejméně 10 osob zahynulo, 5 bylo zraněno. Dle předběžného vyšetřování nebyl strojvůdce vlaku informován o tom, že se před ním na koleji nachází překážka a nedokázal včas zabrzdit. 15. června Čína Nejméně 16 lidí zahynulo a 7 bylo zraněno při sesutí zeminy na jihozápadě státu v místě, kde se prováděly stavební práce. Brazílie Při
zřícení
konstrukce
supermarketu
ve
městě
Recife
bylo
zraněno 7 návštěvníků a pracovníků obchodního centra. Příčiny byly zjišťovány za pomoci specialistů.
Monitor zahraničního odborného tisku 3/2010
28
16. června Indie, stát Tamilnádu Při
srážce
mikrobusu,
převážejícího
svatebčany,
s nákladním
automobilem přišlo o život 14 osob, dalších 13 bylo zraněno. 17. června USA, Ruidoso 5 osob nepřežilo havárii letadla Cessna 310 ve státě Nové Mexiko. Příčiny se vyšetřují. 18. června Kolumbie V dole, kde pracuje kolem 600 lidí, došlo přibližně v hloubce 2 tis. m k výbuchu právě v okamžiku střídání směn. Zahynulo 18 osob. 19. června Brazílie V důsledku 32 tis.
obyvatel
přívalových ve
státě
dešťů
zůstalo
Alagoas.
6
bez
osob
přístřeší
bylo
více
prohlášeno
než za
nezvěstné. Počet raněných je odhadován na 55 tis. Zprávy o obětech na životech nebyly k dispozici. 21. června Čína V uhelném dole poblíž města Pindingshan v provincii Che-nan vybuchl
metan.
Pod
závaly
zůstalo
nejméně
horníků.
58
Bylo
potvrzeno 46 obětí na životech. Příčina vyšetřována. 22. června Indie Nákladní automobil se srazil na jihovýchodě země s traktory, převážejícími
na
valnících
účastníky
svatby.
Zahynulo
18
dalších 20 bylo zraněno. Ruská federace, Petropavlovsk-Kamčatskij Na stavbě došlo k pádu sloupového jeřábu. 3 lidé zemřeli.
Monitor zahraničního odborného tisku 3/2010
29
osob,
23. června Ruská federace, Rjazaňská oblast Při
zahoření
střelného
prachu
v době
likvidace
munice
na
vojenském polygonu bylo zraněno a popáleno více než 30 osob. Zranění byli hospitalizováni. 24. června Kazachstán Letadlo
zemědělského
letectva
AN-2
havarovalo
v Severokazašské oblasti. Pilot a velitel posádky zahynuli, technik byl hospitalizován. Při vzletu letadlo zavadilo o koruny stromů, zřítilo se a shořelo. 28. června USA Více než 100 milovníků elektronické hudby bylo hospitalizováno se
zraněními,
která
utrpěli
v tlačenici
v době
konání
hudebního
festivalu v Los Angeles. Zraněno bylo celkem 226 osob. Bolívie Plně obsazený autobus se zřítil do propasti. 26 osob nehodu nepřežilo,
více
než
40
lidí
bylo
zraněno.
Příčinou
byla
porucha
brzdové soustavy. 29. června Čína, provincie Kuang-Tung Nejméně 6 osob zahynulo, dalších 9 bylo zraněno v důsledku tragického incidentu v centru zábavy ve městě Shenzhen. (Z Graždanskaja zaščita 5-8/2010 zpracovala Jitka Výtvarová)
Monitor zahraničního odborného tisku 3/2010
30
MONITOR ZAHRANIČNÍHO ODBORNÉHO TISKU Náklad:
10 výtisků
Vy d á v á P r a c o v i š t ě i n f o r m a c í , a n a l ý z a s p e c i á l n í c h d a t a b á z í I O O , Lázně Bohdaneč Redakční rada: Ing. Bohumil Šilhánek B c . K a t e ř i n a St r a k o v á Jitka Výtvarová
Monitor zahraničního odborného tisku 3/2010
31