MONITOR z a hr a ni č n í h o o db o r né h o t i s k u
Ročník 8
Číslo 1
IN S T I T U T O C H R A N Y O B Y VAT E L S T VA LÁZNĚ BOHDANEČ
2002
-2-
O B S A H
s t r.
Rakousko
1. Program spo lečné bezpečnos ti
3
Rakousko
2. Úloha sebeochran y v ochraně ob yv atels tv a
5
Švýcarsko
3. Sirén y a je jich přezkušov ání
7
Švýcarsko
4 . Té m ě ř o p o l o v i n u v í c e z á s a h ů c i v i l n í o c h r a n y než v roce 1999
9
Švédsko
5. Úřad záchranných slu žeb
11
Kanada
6 . Sp e c i f i c k ý t ý m p r o r e a k c i n a n o u z o v é s i t u a c e
13
Kanada
7 . St r a t e g i e z m í r ň o v á n í k a ta s t r o f
15
Německo
8. Plánov ané zv ýšení účas ti s tátu na c iv ilní o c h r a n ě a o c h r a n ě p r o t i k a ta s t r o f á m
17
9. Mimořádné udá los ti v roce 2001
19
Slovensko Nizo ze ms ko Svět
1 0 . P r i n c i p y, ú k o l y a o r g a n i z a c e c i v i l n í h o nouzov ého plánov ání
21
11 . P ř e h l e d m i m o ř á d n ý c h u d á l o s t í v e s v ě t ě za pros inec 2001 – únor 2002
24
-3-
Rakousko PROGRAM SPOLEČNÉ BEZPEČNOSTI P ř e s t o ž e v r o c e 1 9 9 6 Sp o l k o v é m i n i s t e r s t v o v n i t r a p ř e n e c h a l o in ic iativ u
v této
oblasti
Rakouskému
svazu
civ ilní
ochrany
(Öste rre ich ischer Ziv ils chutzv erband – ÖZSV) , resp. jeho zemsk ým o r g a n i z a c í m , s i t u a c e p o 11 . z á ř í l o ň s k é h o r o k u s e z á s a d n ě z m ě n i l a . Aktiv ní ro li přev zalo přímo
osobou
o p ě t Sp o l k o v é
min istra
s c ílem
min is terstv o
ur ych leného
v nitra , konkré tně
zřízení
internetov ého
bezpečnostního infor mačního cen tra, na němž se podílí v íce než 3 000 r a k o u s k ý c h o b c í . Ve s p o l u p r á c i s R a k o u s k ý m s v a z e m c i v i l n í o c h r a n y se podařilo pro jekt ukonč it do konce března a počátkem dubna byl zahájen z kušební p rov oz. S m y s l e m p r o j e k t u j e u m o ž n i t k a ž d é m u o b č a n u p o d l e j e h o m í s ta byd liš tě seznám it se s konkrétn í bez pečnostní p roblema t ikou v daném m í s t ě , s m o ž n ý m i r i z i k y, m o ž n ý m o h r o ž e n í m a z p ů s o b y o c h r a n y, e v. p r e v e n c e . P r v n í z k u š e n o s t i j s o u n a z á k l a d ě h o d n o c e n í s ta r o s t ů v e l m i dobré
a
Rakousko
se
ta k
záhy
d o s ta l o
v konkrétních
opatřen ích
k ochraně občanů na jedno z če lních míst v Ev ropě. Na dv ou internetov ých adresách m ůže každý občan po zadání poštovního
směrovacího
čís la
m í s ta
b yd liště
získat
ze jména
následujíc í in formace: - konkrétní bezpečnos tní s ituaci v m íst ě byd liště , způsob y prev ence a možné
ochrany
v rámci
opatření
orgánů
a
především
v rámci
s e b e o c h r a n y, - a k t u á l n í i n f o r m a c e k z á v a ž n ý m n e h o d á m a k a ta s t r o f á m v R a k o u s k u i v zahraničí, v četně názorů exper tů, - d a ta b á z i k p r o b l e m a t i c e n e h o d J E Z , z e m ě t ř e s e n í , p o v o d n í , p o ž á r ů , nejrůzně jších
nehod,
prevence
k r i m i n a l i t y,
nebezpečných
láte k,
n e h o d v A l p á c h a td . , - n o v i n k y z p r o b l e m a t i k y p o ž á r n í o c h r a n y, - kalendář term ínů v eškerých, pro obyv atelstv o zajímav ých akcí c iv ilní o c h r a n y a s e b e o c h r a n y. Te n t o
in ternetov ý
serv is
je
určitým
dop lňkem
č innos ti
-4-
infor mačních center sebeochran y ( f yzic ká zařízení ), k terá i kd yž zat ím nejsou v e v šech rakouských
o b c í c h ( c í l o v ý s ta v ) , s l o u ž í z e j m é n a
k o s o b n í m u k o n ta k t u o b č a n ů s o d b o r n í k y, a l e p ř e d e v š í m p r o ú č e l y školen í
v oblasti
sebeochrany
–
v iz .
čís lo
3
z roku
2001
tohoto
Mon itoru . I přes počáte ční k ladné oh las y teprv e čas ukáže, zda in ic ia tiv a, n e m a l é p r o s t ř e d k y p ř e d e v š í m Sp o l k o v é h o m i n i s t e r s t v a v n i t r a a s n a h a Rakouského sv azu civ iln í ochrany v četně zemských sv azů nev yzněly naprázdno. (Z Ziv ilschutz Ak tuell 1/2002 zp racov al Ing. Bohum il Š ilhánek)
-5-
Rakousko Ú L O H A S E B E O C H R A N Y V O C H R A N Ě O B Y V A T E L S TV A Ochrana ob yv atels tv a je v Rakousku , na rozdí l od jiný ch zemí , de
facto
i
de
iure
civ iln í
ochrana
s výhradně
oficiá ln ím
názvem
„Z iv ilschut z“. Ochrana ob yv ate ls tv a, ted y c iv ilní ochrana ( Ziv ilschutz ), je definov ána jako obsáhlá ochrana p roti katas tro fám př i každodenních událostech ,
katastrofách
a
nouzových
situacích
a
při
ozbrojeném
konfliktu , což nen í p lně v souladu s č l. 61 Dodatkov ého protoko lu I z roku 1977 k Ženev ským úm luv ám z roku 1949. P o d p o j m e m k a ž d o d e n n í u d á l o s t i s e r o z u m í d o p r a v n í n e h o d y, h a v á r i e v ž e l e z n i č n í d o p r a v ě , p á d y l e ta d e l , z ř í c e n í s ta v e b , v ý b u c h y a h a v á r i e i n ž e n ý r s k ý c h s í t í , z á c h r a n u o s o b a td . J e d n á s e o u d á l o s t i s ma lým
počtem
hmotnými
zdrav otn ický ch
škodami
a
a
s m in imá lním
nenávratných dopadem
ztrát, na
s ma lým i
in fras truktu ru
společnos ti a ž iv otní pros třed í. Katastrofy a nouz ové situace zahr nují př írodní a technogenní k a ta s t r o f y
s v elký m
s v elkým i
hmotnými
společnos ti,
ž i v o ta
počtem
zdrav otnic kých
škodami, ob yv atel
s ma siv ním a
ž iv otního
a
nenávratných
narušením prostředí.
ztrát,
in fras truk tur y
Jde
především
o r o z s á h l é z á p l a v y, s e s u v y p ů d y, z e m ě t ř e s e n í , r o z s á h l é p l o š n é p o ž á r y, s n ě h o v é l a v i n y, h a v á r i e p r ů m y s l o v ý c h v ý r o b a d o p r a v n í c h s y s t é m ů s v ýrony p lynných škod liv in a radioak tiv ních látek . Ozbrojené (občanská
nebo
konflikty etnická
mohou
v álka),
být
v nitrostá tního
válečným
střetnutím
charakteru mezi
dvěma
suv erénními stá ty nebo se může jed nat o koaličn í v álku mez i dv ěma v ojenskými uskupeními suv erénních států . Výše uv edené situace jsou jak prev entiv ně, tak také repres iv ně řešeny: · cestou úřadů opatřením i organizac í, určených k nasazení, mez i něž patří
především
požárníc i,
záchranné
organizace
a
počínaje
katastrofam i a nouzov ými s ituacem i také armáda (Bundeseehr) · sebeochranou obyv ate lstv a
-6-
Sebeochrana ochrany
(Selbs chutz)
ob yv ate ls tv a
jak
ob yv atels tv a
v období
míru
je
nedílnou
součástí
(každodenní
udá los ti,
katastrofy a nouzov é situace) , tak i při ozbro jeném konfliktu . Značný důraz na sebeochranu obyv atels tv a (v ětší než v Německu) má několik dův odů. Při událostech v období míru je těž iš tě zejména v zák ladech prv ní pomoci př i doprav ních a jiných nehodách, kd y může do jít v liv em nepřízniv ého počasí (m lha, sn íh, ná ledí atd .) nebo v důs ledku ucpán í komunikac í, překá žek na siln ic ích , hav árií a ev . nehod nebo hav árií záchranných jednotek k je jich opožd ěnému příjezdu k místu udá los ti. Přitom je po třeba prov ést v krá tké m čase něk teré nezb ytné úkon y v rámci
první
pomoc i.
Obdobná
s ituace
může
nastat
při
požáru
v byd lišt i nebo př i nehodě v horách. Jde tedy o m in ima lizac i zt rát a škod do příchodu záchranných organizací. Další m těž ištěm př íprav y v rámc i sebeochrany je příprav a pobytu a v lastní pob yt ( i několikadenní) ovzduší zemi
a
v důsledku příprava
hav árie na
JEZ
v místě b yd liš tě př i kontam inac i v některé
několikade nní
s Rakouskem
opuštění
sousedící
b yd liš tě
v rámci
z nejrůznějších př íč in v yh lášené ev akuace. Samostatnou kapito lou je sebeochra na při o zbrojeném konflik tu. Ta m á v r a k o u s k é m p o j e t í c i v i l n í o c h r a n y a t e d y o c h r a n y o b y v a t e l s t v a zásadní v ýznam, v zhledem k m in im u úředních opatření, p lánov aných státem v současné době. Procento u kr yt í v Rakousku je zabezpečeno v současné
době
asi
pro
30
%
obyv atelstv a
s v elkým i
územními
rozdí ly, a le okamž itě (do 24 hod.) použite lný ch úkr ytů je a si pro 5 % obyv atelstv a. (Z Ziv ilschutz Ak tuell 1/2002 zp racov al Ing. Bohum il Š ilhánek)
-7-
Švýcarsko S IR É N Y A J E J IC H P Ř E Z K U Š O V Á N Í Švýcarsko
je
jednou
z má la
zemí,
která
i
přes
změněné
b e z p e č n o s t n í m y š l e n í u d r ž u j e v p r o v o z u s c h o p n é m s ta v u a p r a v i d e l n ě jednou ročně přezkušu je ce loplo šný s ystém
s irén, předurčený pro
v arov ání v období míru. Původní
ov ládací
modernějším
s ys témem
bezpečnostní
síti
s ys tém
SF-457
S F I- 4 5 7 ,
INFRANET
byl
postupně
prov ozov aným
firm y
S W IS S C O M ,
nahrazen
na
stáv ající
jenž
umožňu je
z j e d n o h o m í s ta o v l á d a t v ě t š í p o č e t s i r é n , a t o o d j e d n o h o d o 1 0 okruhů. Perspek t iv a tohoto s ys tém u se odhaduje as i na 20 roků . Koncov ými prv k y jsou pneumatické a elek tron ické s irén y šv édské firm y K O C K U M AT I O N . Praktické pře zkušov ání sirén se usku tečňuje od osmdesá tých le t, kdy b yla dobudov ána jejich s íť a dálkov é ov ládání. V současné době se
provádí
prav idelně
jednou
ročně
vždy
první
středu
v únoru.
Praktické přezkoušen í má dv a hlav ní cíle: · k o n t r o l u t e c h n i c k é h o s ta v u a z p ů s o b u o b s l u h y, · infor mov ání ob yv atels tv a o v ýznamu a důlež itost i s irén. Vlas tní
přezkoušení
doprovází
kampaň
ve
sdělov acích
prostředc ích a v posledních letech se týká asi 7 tis . s irén (4 tis . s ta c i o n á r n í c h a 3 t i s . m o b i l n í c h ) . Z á v a d y a n e d o s ta t k y s e v y s k y t u j í zhruba u 1,5 – 2 % sirén, což je v elmi ma lé množstv í. Akus tická zkouška je prov áděna signálem „v šeobecný poplach“, realizov aným kolísav ým tónem po dobu 60 s . Re akce ob yv atel na ten to s igná l je následujíc í: - zapnout rad iopř ijímač , - poslechnout pok ynů úřadů , - říd it
se
návodem
„chování
se
při
nebezpečí“
(nachází
se
na
posledních s tranách každého te lefon ního seznamu) , - i n f o r m o v a t s o u s e d y. O v ýsledku každoročn ího přezkušo v ání sirén je v eřejnos t zev rubně infor mov ána a v yhodnocení je publik ov áno v odborném tisku .
-8-
Ve d l e u v e d e n é h o v ý s t r a ž n é h o s i g n á l u e x i s t u j e j e š t ě s i g n á l „ v o d n í poplach“,
který
je
realizov án
přerušovaným
tónem
(20 s tón,
1 0 s p ř e r u š e n í ) . Tí m t o s i g n á l e m s e v y h l a š u j e n á h l é n e b e z p e č í z á p l a v v blíz kosti v odních děl. Činnos t na te nto s igná l je: - rychle opustit ohrožené území, - dbát úředních pok ynů a inst rukcí pod le náv odu. Poslední
ce los tátn í
akustické
přezkoušení
sirén
proběhlo
6. února 2002 a na územ í Šv ýcarska a Lich tenšte jnska b ylo prov ěřeno celkem 7 071 koncov ých prv ků. ( Z N o tf a l l v o r s o r g e 1 / 2 0 0 2 z p r a c o v a l I n g . B o h u m i l Š i l h á n e k )
-9-
Švýcarsko T É M Ě Ř O P O L O V I N U V Í C E Z Á S A H Ů C IV I L N Í O C H R A N Y N E Ž V ROCE 1999 Civ ilní och rana kantonu Zür ich v yk onala v roce 2001 o 8,4 % v í c e n a s a z e n í n e ž v r o c e 2 0 0 0 a o té m ě ř 4 2 % v í c e n e ž v r o c e 1 9 9 9 . Tě ž i š t ě j e j í h o n a s a z e n í s p o č í v a l o p ř e d e v š í m v o d s t r a ň o v á n í n á s l e d k ů uragánu „Lothar“, negativ ních v liv ů extrémně nepřízn iv ého počasí, v e prospěch
komunální
i n f r a s t r u k t u r y,
v oblasti
ošetřování
a
péče
a
v rámci r ych lé pomoci v nouz i. Celkov ě bylo v roce 2001 prov edeno 256 zásahů s celkem 6 008 přís lušník y
organ izac í
p ř e d s ta v o v a l o
23
c iv iln í
774
ochrany
služebních
dnů
(dále (1
jen
organizací),
služební
den
je
což
práce
1 č lov ěka 8 hodin). Nasa zení př ís luš níků organizací c iv ilní och ran y v e prospěch ochran y ob yv atels tv a a podpory požárníků se usku tečn ilo zejména v těchto oblas tech : - r y c h l é n a s a z e n í v e p r o s p ě c h o c h r a n y p r o t i k a ta s t r o f á m a p o m o c i v n o u z i p o p á d u l e ta d l a
společnos ti S wissa ir s cílem
zprov oznit
u b y t o v a c í p r o s t o r y p r o z t r o s k o ta n é p a s a ž é r y ; c e l k e m n a s a z e n o 5 2 přís lušníků 4 o rganizac í, což č in ilo 7 9 s lužebních dní, - nasazení
pro
obnovu
komunikac í,
mostů
a
úk lid
v lesn ích
prostorách; ce lkem nasazeno 1 420 příslušn íků 20 organizací, což čin ilo 5 675 s lužebních dní, - nasazení
v rámci
obnovovacích
a
úklidov ých
prací
po
uragánu
„ L o t h a r “ ; n a s a z e n o 1 3 11 o s o b 1 7 o r g a n i z a c í , c o ž o b n á š e l o 5 4 11 služebních dní, - nasazení v rámc i úk lidov ých prací v e prospěch veřejnosti; ce lkem nasazeno
1
522
příslu šníků
z 24
organizac í,
což
p ř e d s ta v o v a l o
4 870 s lužebních dní, - v oblasti ošetřov ání a péče v domov ech pro postižené, domov ech důchodců
a
domech
s pečovatelskou
péčí;
nasazeno
3 014
p ř í s l u š n í k ů 11 o r g a n i z a c í , c o ž p ř e d s t a v o v a l o 1 3 1 5 0 s l u ž e b n í c h d n í . Hlav ními
nos ite li
výkonů
c iv ilní
ochrany
ze jména
v oblas ti
podpory a obnov ov acích prací jso u obce prostřednic tv ím v lastních o r g a n i z a c í c i v i l n í o c h r a n y.
- 10 -
V roce 2001 bylo dosaženo 23 774 služebních dnů likvidace škod
5675
13150
nouzová pomoc (rychlé nasazení) další služby pro veřejnost ošetřování a péče
4870 79
Srovnání nasazení civilní ochrany v letech 1997 - 2001 25000
10 579 sl. dní 10 492 sl. dní 16 726 sl. dní 21 925 sl. dní 23 774 sl. dní
20000 15000 10000 5000 0 1997
1998
1999
2000
2001
(Z Ac tion 1/2002 zpracov al Ing. Bohu mil Š ilhánek)
- 11 -
Švédsko ÚŘAD ZÁCHRANNÝCH SLUŽEB V roce 1986 v znikl Úřad zác hrannýc h služe b (Räddingsv erket – RV)
jako
ústřední
koordinačn í
a
dozorčí
organiza ce
záchranných
služeb na stá tní ú rov ni. Úřad zác hranných s lužeb (dá le jen Úřad) koordinu je
plánov ání
různých
odvětví
státního
záchranářství,
podporuje a dohlíží na záchranné služb y obc í, a le nenese žádnou odpov ědnost za operativ ní ř ízení. N a regioná lní úrov ni (26 kra jů) je podporov án krajským i správ ami. Ú ř a d j e s o u č á s t í m i n i s t e r s t v a o b r a n y, č l e n í s e n a š e s t o d d ě l e n í a je
mu
podřízena
v ýcv ikov á
a
v zděláv ací
báze,
zahrnu jíc í
č t yř i
v ýcv ikov á a v zděláv ací střed iska .
ředite ls tv í
výcv iková a
požárníci a
vzdělávací
záchranné
střediska
služb y
střed isko Rev inge
životní prostředí a krizový management
střed isko Skövde
technika a řízení
střed isko Rosersberg
mezinárodní vztahy a nasazení v zahraničí
střed isko Sandö
Organiza ční st ruktura Úřadu záchran ných slu žeb
V roce 1998 zaměs tnáv al úřad asi 800 osob, z n ichž as i 250 pracuje
v ústřední
správě
v Karls tadu,
o s ta t n í
jsou
rozdělen i
ve
čt yřech v ýcv ikov ých a v zděláv acích střed isc ích v Sandö, Rosersberg , Sköv de a Rev inge.
- 12 -
Ú ř a d p l n í p o m ě r n ě š i r o k é s p e k t r u m ú k o l ů . J e k o m p e t e n t n í ta k é p r o p r e v e n c i n e g a t i v n í c h u d á l o s t í a p r o z á c h r a n n é s l u ž b y. M e z i h l a v n í úkoly patří: · koordinace p lánov ání záchranářs tv í měst, obcí a kra jů · zabezpečení ř ídíc í in fras truk tur y · pořizov ání ma ter iálně techn ic kého v ybav ení · v zděláv ání přís lušníků záchranný ch s lužeb · zabezpečov ání transportu nebezpečn ých látek po s iln ic i a že lezn ic i · příprav a na činnos t v př ípadě ropný ch a jiných chem ic kých nehod (v četně techn ického v ybav ení v e zv lá štních sk ladech) · koordinace p rev entiv ních opa tření pr o případ nehod JE Z · výzkum a vývoj St á t , e v. o b c e nezbytná
k r ych lému
jsou
pov inny organ izov at záchranná
zásahu,
pokud
je
ohrožený
ma jetek
opatření, v elkého
rozsahu a náklady na opatření jsou v poměru k hodnotě chráněného majetku, nebo za jiných oko lností, p okud je požadov ána odpovědnost státu
nebo
obcí.
Záchranné
s luž by
obcí
jsou
při
této
č innos ti
podporov ány osobami, spec iálně př ip rav ov anými Úřadem. Ú ř a d p r o v á d í ta k é v ý z k u m a v ý v o j , p ř e d e v š í m v t ě c h t o o b l a s t e c h : · v ybav enost záchranných slu žeb · p r o b l e m a t i k a n a s a z e n í ( n a p ř . b o j s p o ž á r y, z á b r a n a r o p n ý c h a j i n ý c h chemick ých nehod) · analýza r iz ika v jednotliv ých úkolov ých oblastech (např . man ipulace s n e b e z p e č n ý m i l á t k a m i , a n a l ý z y o h r o ž e n í a td . ) ( Z P r z e g l a d o b r o n y c y w i l n e j 2 / 2 0 0 2 z p r a c o v a l In g . B o h u m i l Š i l h á n e k )
- 13 -
Kanada S P E C I F IC K Ý T Ý M P R O R E A K C I N A N O U Z O V É S I TU A C E V kv ětnu roku 1998 b yl v ytv ořen H lav ní národní (NC) t ým pro reakci na rad iační, b io logické a
c hemické
(NBC) ohrožen í. Došlo
k tomu poté, co exper ti př ipus tili a v rámci sem ináře ob jasnili možné budoucí ohrožení v důsledku te ror istických ú toků. Zak ládající č lenov é tohoto NC NBC týmu (dále jen týmu) z íska li od
přís lušných
zúčastn it
se
požárních všech
a
police jních
č innos tí,
s ložek
v Otta wě
se
identifikace
hrozby
„neznámé“
ba líčk y
týk ajících
pov olení
radiačního , b io log ického a chem ické ho teror izmu . Od
svého
v zniku
reagov al
tým
na
četné
u různých v eřejných i priv átn ích osob a sídel. Č lenov é týmu se rov něž zúčastňovali
teoretické
příprav y
a
praktického
v ýcv iku
reakce
na
hrozby terorizmu. Tým zahrnuje as i 50 předs tav ite lů úřadů a ins tituc í z ob lasti reakce na ohrožení, zás tupců nemocničn í obce Hlav ního národního r e g i o n u ( O t t a wa , H u l l a n ě k t e r é o b c e v ý c h o d n í h o O n t a r i a a z á p a d n í h o Quebeku),
akadem ie
zdrav otnické
požární
pohotovosti
ochrany
Montrea lu
a
New
Hampsh ir
některých
a
Vermont,
dalších
ins titucí.
Požární s lužba měs ta Otta wy je za řazena do programu tzv . domác í připrav enosti USA prostředn ic tv ím partnerstv í s požární a záchrannou službou v ob lasti Montgomer y. Něk teří kanadští požárníc i se
také
zúčastn ili v ýcv ikov ých programů, pořádaných požárními akadem iem i v USA. Tým v yv inu l in formačn í a operační program pro v ýcv ik účastníků potenciá lního zásahu v četně policie , požárníků, záchranné s lužb y a personálu aku tní čás ti nemocn ic , k ter ý zahrnu je nás ledu jíc í témata : - přehled
bojov ých
chemických
láte k,
bio log ick ých
a
zápalných
prostředků, - osobní ochranné prostředky včetně dýchacích prostředků, - prv ní pomoc při st yku s rad ioakt iv ní mi, bio log ickým i a chem ick ým i látkami,
- 14 -
- dekontaminačn í procedur y, - taktic ké úv ahy. Do konce roku 2001 byly prov edeny infor mační a operační kurz y pro v íce než 1 200 předpok ládanýc h účastníků tzv . prv ního zásahu z obla sti
Hlav ního
národního
regionu.
Každého
půl
roku
je
organizov áno rozsáhlé prak tické cv ič ení za účas ti policie , požárn íků a zdrav otnické s lužb y. Relativ ní úspěšnost týmu jak p ři š kolení a v ýcv iku , ta k i př i řešení sku tečných případů je podmíněna předev ším trv alou podporou místn ích kompeten tních úřadů a ins titucí. ( Z E m e r g e n c y P r e p a r e d n e s s D i g e s t 4 / 2 0 0 1 z p r a c o v a l a In g . M i l a d a Denksteinov á)
- 15 -
Kanada S TR A TE G I E Z M Í R Ň O V Á N Í K A TA S T R O F Zatímco př iprav enost na nouzov é situace a reakce na ně jsou zaměřeny
na
pohotovost
při
zv ládání
neočekávaných
událostí,
zmí rňování spoč ív á v trv alých opa tře ních, realizov aných před v znikem nouzové
situace.
Zmírňování
zejm éna
přírodních
katastrof
sn ižu je
potřebu reakce a pokud v ůbec ke ka tastrofě dojde , tak toto zm írňov ání min ima lizu je a usnadňuje reakc i. Se zmírňov áním katas trof se zapo čalo v Kanadě v šedesátých letech
po
n ič iv ých
záp lav ách,
které
je jí
území
pos tihov aly
v padesátých letech . K ne jnič iv ějším patřily záplav y po uragánu Hazel n a v ý c h o d n í m p o b ř e ž í U S A v r o c e 1 9 5 4 , k d y ž b y l a o b l a s t To r o n t a zasažena přív aly deště, k teré připr av ily 4 tis. osob o střechu nad hlav ou. Po záplav ách na řece Saguenay (Quebek) b yla uzákoněna pro v šechny obce pov innost v yhodnot it v eškerá r iz ika a nebezpečí . V důs ledku
zhodnocení
r iz ik
záp lav
byl
v ybudov án
odtokový
pov odňov ý kanál na Červ ené řece (Man itoba). Jeho v ýstav ba trv ala 6 le t a stála 63 mil. USD. B yly v yv las tněny nebo přemís těn y stov k y stav eb a v ybudov án s ystém pov odňov ých ochranných hráz í. I přes tato nák ladná s tav ební opatření ke zm írnění ka tas trof došlo ke v zniku značných š kod na maje tku po pov odních na řece Saguenay v roce 1996, na Červ ené řece v roce 1997 a po ledov é bouři v prov inciích Ontar io a Quebek v roce 1998. Platb y v rámc i finanční pomoci př i katas trofách př iš ly federální v ládu ce lkem na v íce než 1,5 m ld. USD. Pohrom y menšího ro zsahu, k teré se dokumentu jí jen v ýjimečně , v yv oláv ají v elké nák lad y zejména v ma lých v enkov ských obcích. Reakcí na situac i v té to oblas ti zejm éna v posledních pěti letech byla
inicia tiv a
federální
v lád y,
která
v lednu
roku
2001
ustav ila
federáln í mez im inister ský v ýbor pro sumarizac i infor mací, tý kajíc ích se
oblas ti
zmírňování
katastrof
včetně
odpovědností,
programů
a
v eškerých aktiv it. Koncem roku 2001 zahájili představ ite lé Úřadu pro
- 16 -
ochranu kritické in fras truk tur y a p řiprav enosti na nouzov é situace (Office
of
Cr itical
In f r a s t r u c t u r e
Protec tion
and
Emergency
Preparedness – OCIPEP) úv odní fáz i konzu ltac í s k líčov ými inv estor y s c ílem
v ytv oř it
rámec
pro
Národní
stra teg ii
zmírňování
pohrom
(Nationa l D isas ter Mit igat ion Stra te gy – ND MS) . Pr imárním záměrem konzultací
O C IP E P
je
získat
přehled
o
rozsahu,
tak tice
a
mechanizmech pro koordinac i a realizaci ak tiv it ke zm írňov ání pohrom v Kanadě. Tyto konzu ltace ma jí pokr ačov at asi do polov in y roku 2002. Budou v yuž it y pro pos k ytov ání dopo ručení, tý kajíc ích se př ís lušných ú k o l ů a o d p o v ě d n o s t i v š e c h i n v e s t o r ů . O C IP E P p ř e d p o k l á d á p o z n a t k y z konzu ltac í
zač lenit
do
předpokládaného
rámcového
programu
Národní strateg ie zmírňov ání pohrom, který b y mě l být předložen ke schv álení federáln í v ládě v roce 200 2. Federáln í úřad pro řízení nouzov ých situac í USA (U. S. Federa l Emergency
Management
Agency
–
FE MA)
uvádí,
že
každý
do lar
inv estov aný do zm írňov ání katas tro f „zachrání“ 2 do lar y škod. ( Z E m e r g e n c y P r e p a r e d n e s s D i g e s t 4 / 2 0 0 1 z p r a c o v a l a In g . M i l a d a Denksteinov á)
- 17 -
Německo P L Á N O V A N É Z V Ý Š E N Í Ú Č A S T I S T Á T U N A C I V IL N Í O C H R A N Ě A OCHRANĚ PROTI KATASTROFÁM Negativ ní dopad ústupu státu z ob la stí c iv iln í ochran y a ochrany proti ka tastro fám v druhé polov ině d ev adesátých le t se pro jev il již p ři katastrofá lních záp lav ách na Odře, Dunaji a Rýnu, př i bouř ích Lothar a Mar t in, a le také při likv idac i neště stí v Pa llas a v lakov ého neštěstí s v elkým počtem ztrá t v Es chede. Je ště před udá lostm i z 11 . zář í 2001 v USA
začínalo
být
ja sné,
že
celkov ý
s ysté m
ochrany
před
katastrofam i v Německu nemůže nadále zůs tat s ystémem , s loženým ze 16 prv ků jednotliv ých spo lkov ých ze mí, které jsou s ice podle ús tav y za tuto č innost odpov ědné. Připrav ov ané změny v přís tupu státu, zejména k nov ým formám chemického a b io log ického tero rizmu , nastín il v e sv ém projev u na fóru Johanitánské v Berlíně
dne
záchranné 11.
11.
pomoci 2001
(Johaniter-Un fa ll-Hilfe
v edoucí
oddělení
„O“
–
JUH)
Spo lkov ého
min is terstv a v nitra K laus Rosen. Po dle jeho s lov musí spolkov ý stá t i přes obtížnou s ituac i v hospodářs tv í přev zít koord inačn í a podpůrnou úlohu v ůči zem ím, a to v nás ledu jíc íc h oblas tech: · v zájemná in formov anost · zlepšená komunika ce · sladění prev entiv ních opatření · zefektiv nění k r izov ého managementu · optima lizace v arov ání · získán í co nejpodrobně jš ího přeh ledu o s ituac i v př ípadě kr ize V obla sti
z lepšen í
v zájemné
info r mov anosti
se
předpok ládá
zřízen í spolkov é informačn í centrá ly pro v elkoplošné kr izov é situace , která bude spojena s databankou , a tato cen trá la bude zís káv at a zpracov ávat v eškeré informa ce o s ituaci a předáv at je managementu řešení jednotliv ých událostí pro efek tiv ní plánov ání a řízení zásahu a nasazení. Přestože na zák ladě dohody stá tu se zeměm i b ylo zř ízeno již v minulo sti př i Spolkov ém min is ters tv u v nitra koordinačn í střed isko ,
- 18 -
toto a le není v č innosti nepře trž itě , ale aktiv uje se př ípad od případu (po dobu sv é existence bylo ak tiv ov áno celkem tř ikrát). Toto s třed isko bude doplněno tzv . jednate ls tv ím, kt eré usnadní a z r ych lí jeho akt iv aci v případě potřeby. Na úseku v zdělávání, doškolov ání a v ýzkumu dojde k posílení a zv ýraznění role Akademie pro nouzov é plánov ání a civ ilní ochranu především krizový
při
ško lení
v oblas ti
management.
vedení
Rozšíří
se
a
řízení
kontakt
pro
profes ioná lní
Akadem ie
s experty
z ev ropských zemí a s v ědeckou sférou. P lánuje se také posílen í v ýzkumu, a to předev ším v ob lasti oh rožení b iolog ick ým i a chem ick ým i bojov ými látkam i a v oblast i ochra ny v ysoce c itliv ých in formačn ích systémů. Nejv ětší prob lém y v yv stáv ají v efe kt iv ním v arov ání obyv atels tv a v mírov é době. Od klasického plo šného způsobu v arov ání pomocí sirén bylo v dev adesátých letech upuštěn o a v arov ací sys tém pro případ v ojenského napadení Německa na bázi mas médií ne lze v mí ru v yuž ít . Spoleh liv ý
ce lop lošný
s ys tém,
v yu žiteln ý
pro
ne jrůzně jš í
ohrožení
v době míru neex is tu je. Obdobná situace je v e zdrav otn ick é oblas ti v lůžkov ém fondu, protože
tzv.
rozšířený
lůžkov ý
fond
(pomocné
nemocnice)
již
neexis tuje a př i současné průměrné obložnosti nemocn ičn ích lůžek na 85
%
dojde
při
masovém
nárůstu
zraněných
neodvratně
k úzkým
profilům , zv láště u aku tních ch irurg ic kých lůžek . Nicméně
v rámci
„antiteror is tickéh o“
programu
má
být
do
polov in y roku 2002 státem poř ízen o asi 650 průzkumných v ozidel s v ybav ením na detekc i zamoření , bo jov ých bio log ických a chem ických látek v hodnotě 60 mil. EUR a na rok 2003 se počítá s pořízen ím dalších v hodnotě 12 m il. EUR. K zabezpečení jejich obsluh y b yly v yč leněny na zem ských požárních šk olách po třebné v ýukov é kapacit y. ( Z B e v ö l k e r u n g s s c h u t z 1 / 2 0 0 2 z p r a c o v a l In g . B o h u m i l Š i l h á n e k )
- 19 -
Slovensko MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI V ROCE 2001 Za uplynu lý ro k b ylo prost řednic tv ím operačního střed iska Úřadu civ iln í ochran y Min is terstv a v nitra Slov enské republik y ev idov aných 91 mimořádných událo stí na území s tátu . Je jich č lenění je nás ledujíc í: · živ eln í pohrom y (pov odně, průtr že mr ačen, v ítr)
56
· únik y nebezpečných chem ic kých lá te k a pa liv
18
· únik y nebezpečných rad ioak tiv ních lá tek
1
· požáry a jiné
16
Celkem
91
Na snižov ání nás ledků v znik lých m imořádných s ituac í se sv ojí činnos tí
podíle ly
záchranné
brig ády
c iv ilní
ochrany,
kontro lní
chemické labora toře, zaměs tnanc i o dborů civ ilní ochran y kra jských a okresních úřadů a da lš í záchranářsk é organizace . Nejzáv ažnějším i m imořádným i udá lo stm i b yly v roce 2001 ž iv elní pohromy, a to především povodně a průtrže mračen, které v porovnání s rokem 2000 v zrostly téměř o po lov inu. Nárůst byl hlav ně způsobený pov odněmi, k teré postihly územ í Prešov ského, Košického a Žilins ké ho kraje v měsíc ích červ enec a srpen. Př i těchto pov odních bylo ta ké nasazeno nejv íce příslušn íků záchranných br igád c iv iln í ochran y a technik y. Při m imo řádných událos tech a je jich likv idac i nedošlo v loňském roce ke ztrátám na lid ských ž iv otech. Na záchranné, loka lizačn í a likv idačn í práce b yly použ ity finanč ní pros tředk y v celkov é v ýši cca 700 tis. SK , z toho cca 540 tis . SK čin ily v ýda je záchranných br igád civ iln í ochran y a
cca
laboratoř í
ochran y.
c iv ilní
160
tis . SK
v ýdaje
Z uvedených
kontro lních
prostředků
chem ický ch
byly
hrazeny
předev ším v ýjezdy, prov oz speciální technik y a přís tro jů a laboratorní prostředk y pro ana lytické v yhodnocov ání.
- 20 -
100 80 60
2000 2001
40 20 0 živelní pohromy
chemické radioaktivní požáry a jiné MU celkem látky a paliva látky
2000
27
16
4
14
61
2001
56
18
1
16
91
P ř e h l e d m i m o ř á d n ý c h u d á l o s t í ( M U ) n a ú ze m í S R ( Z C i v i l n á o c h r a n a 1 / 2 0 0 2 z p r a c o v a l In g . B o h u m i l Š i l h á n e k )
- 21 -
Nizo ze ms ko P R IN C IP Y ,
ÚKOLY
A
O R G A N IZ A C E
C IV I L N Í H O
NOUZOVÉHO
PLÁNOVÁNÍ Civ ilní nouzov é plánov ání představuje od roku 1986, kdy byla zrušena
civ ilní
obrana
jako
org anizace,
krizový
management
Nizozemska. Jeho č innos t spoč ív á na princ ipu odpov ědnosti každéh o min is terstv a
za
krizové
řízení
v
rámci
svého
rezortu.
Ce lkov ou
koordinační ro li sehráv á min is ters tv o v nitra . Jádrem v ýkonných složek v míru i v období v álk y je požární služba
ve
spoluprác i se
zdravotnickou
službou , policií, Červ eným
křížem a da lš ím i organ izacem i nejrůz nější práv ní pov ahy. Krizový
management
je
definov án
jako
komplex
opatření,
přijímaných úřad y a dalš ím i organizacemi, zaměřených na řešení a zv ládání kr izov ých situací, za jiš tění bezpečnosti v nejš irš ím s lov a sm ys lu a na ochranu živ otn ích zá jmů země za každé s ituace . V rámc i kr izov ého managementu p lní m in iste rstv o v nit ra t yto hlav ní úko ly: - příprav u zásadních leg is la tiv ních aktů a směrn ic pro tuto ob last, - řízení a koordinac i v eškerých opatře ní, - v ydáv ání
nižších
leg is lativ ních
norem
a
prov áděcích
předpisů,
týka jících se činnos ti na n ižších úrov ních, - v ydáv ání norem a standardů pro v ýkonné jednotk y a techn iku , - zabezpečov ání v ýcv iku a spo jení, - ov ěřov ání efekt iv nost i t ísňov ých spojov acích s ys témů. Organiza ční struktura pro zv ládnutí krizov ých situac í a pomoc při pohromách je třís tupňov á a odpov ídá správ nímu č lenění s tátu: a) národní úroveň - Generální ředitelství pro veřejný pořádek a bezpečnost,
pevné
organizační
struktury
v
rámci
m inisters tv a
v nitra, b) regio nál ní úrov eň - orgán králov ského komisaře jako v ýkonného funkc ionáře prov inc ie (12), c) místní úroveň - orgán starosty obce (640).
- 22 -
Generáln í zabývá
ředite ls tv í
záležitos tm i,
pro
v eřejný
týkajícími
se
pořádek
polic ie,
a
bezpečnost
požární
se
ochrany
a
organizace tzv . civ ilní kr izové činnost i - dřív e civ ilní obrana. Toto ředite ls tv í na s tupni stá t zodpov ídá za otázk y, spo jené s v eškerou plánov ací činnos tí ke "zv ládnutí oh rožení" a pomoci př i pohromách. V případě kr izov é situace , přesahující hran ice stá tů se ak tiv uje tzv . národní koordinač ní středisko (LCC) jako flex ib ilní ř ídíc í tým na úrov ni v lády, kte rý řeš í otázk y mez inárodní pomoc i, pomoc i v rámc i OSN,
NATO
atd.
min is terstv o
Při
v nitra,
v ětš ině
v
jehož
krizových organ izac i
situací je
k
hra je
tomu
hlav ní
úče lu
roli
zřízeno
M ultiregionální k oor dinační středisko jako pev ná struktura . Jeho úkolem
je
obecními
zabezpečovat orgány
řízení.
koordina ci
mezi
Informování
rezorty,
v eřejnosti
prov inčními
provádí
a
Národní
inf ormační středisko, které je rov něž pev nou součástí m inisters tv a v nitra; je v č innosti 24 hod in denně. Na úrov ni prov incie v ydáv á prov inční rada leg is lat iv ní akt y pro oblast zv ládnutí kr izov ých situac í a pomoc při pohromách v rámci sv é působnosti,
které
v ycháze jí
z
výše
uvedených
zákonů.
Výkonná
prav omoc v této oblast i pří slu ší kr álov skému komisař i - nejv yšš ím u představ ite li p rov inc ie. Na stupni obec mohou být cestou ob ecní rad y v ydáv ány zákonné předpis y, pokud ne jsou v rozporu s legis lat iv ním i ak t y v yšš ích s tupňů. Obecní orgán y spo lupracují př i zav ádění v šech opatření , v yp lýv ajíc ích z
předpisů
a
nařízení
v yš ších
územně
správních
orgánů
a
jsou
zodpov ědné prov inčním orgánům a v ládě. Staros ta jako m ís tní v elite l polic ie a požárn í s lužb y je podle řady zákonů pov ěřen plněním ú kolů i v období branné pohotov osti s tátu a za v álk y. Ze zákona je s taros ta oprávněn
deklarov at
určitou
udá lo st
jako
pohromu
a
rozhodnout
o dalš í č innos ti, je h lav ním v elite lem při v šech v znik lých nev ojenských krizov ých s ituac ích. Vedoucí
představ ite l
prov inc ie
-
králov ský
komisa ř
může
v případech hodných zv láštn ího zře tele v yžádat cestou př ís lušného min is terstv a v ojenskou pomoc pro daný rezort. Př ís lušný m inistr se pak obrátí na m inis tra obran y, k te rý, pokud tomu nebrání záv ažné dův ody,
přijme
nezb ytná
opatření
pro
realizac i
požadavku.
- 23 -
V případech , kd y hro zí nebezpeč í z prodlení, se může s tarosta obce obrátit přímo na v elitelstv í územní obrany se žádostí o v ojenskou pomoc. K rálov ský kom isař je pak nás ledně infor mov án. Zv ládnutí
kr izov ých
situací
a
pomoc
při
pohromách
v ychází
v současné době ze Zákona o pomoci při pohromách z roku 1985, ze Zákona o požární službě z roku 1985 a ze Zákona o lékařské pomoci během pohromy z téhož roku. ( Z C i v i l n á o c h r a n a 1 / 2 0 0 2 z p r a c o v a l In g . B o h u m i l Š i l h á n e k )
- 24 -
Svět PŘEHLED
MIMOŘÁDNÝCH
UDÁLOSTÍ
VE
S V Ě TĚ
ZA
P R O S IN E C 2 0 0 1 - Ú N O R 2 0 0 2 1. pros ince I n d i e , s t á t Ta m i l N a d , K u d a l u r V důs ledku
konzumace
alkoho lick ých
nápojů,
obsahujících
m e t y l a l k o h o l , b y l o h o s p i ta l i z o v á n o 1 2 0 o s o b . Z t o h o z e m ř e l o 3 6 l i d í , 11 b y l o v k r i t i c k é m s ta v u a 1 3 o s o b b y l o v b e z v ě d o m í .
2. prosince Rusko, Chabarov ský kra j, Ochotský r ajon K a ta s t r o f a l e ta d l a I l - 7 6 . Z a h y n u l o 1 8 o s o b .
3. prosince Kyrgyzstán, B iškek Zah ynulo m inimálně 20 osob v e v ýkopu o h loubce 7 m na m ě s ts k é s k l á d c e o d p a d u p ř i s e s u v u o d p a d u n a v r š e n é h o n a d v ý k o p e m . 4. prosince Rusko, Moskv a Při v ýbuchu plynov é bomby v autobusu z Kra snodarského kra je zahynu lo 12 osob. 10. prosince Kemerovo V důs ledku pro tržení rezerv oáru z něho unik lo 3 ,5 t k yse lin y sírové. Indonésie, o. Su la wes i, A mpana Na moři se přev rátil a potopil tra jek t. B ylo zachráněno 135 c e s t u j í c í c h a v y l o v e n o 1 4 t ě l . O s ta t n í c e s t u j í c í j s o u n e z v ě s t n í .
12. prosince Rusko, D iksonský ra jon Z p o t r u b í u n i k l o 3 2 0 t m o t o r o v é n a f t y. N a l i k v i d a c i h a v á r i e b y l y n a s a z e n y s p e c i á l n í j e d n o t k y.
- 25 -
Čína, prov inc ie Chuňaň, L ianjuaň V i l e g á l n í m u h e l n é m d o l u z a h y n u l o p ř i p o ž á r u 11 h o r n í k ů . U S A, s t á t K a l i f o r n i e , B a k e r s f i e l d Při sráž ce osobního v laku s m ikrob usem na přejezdu zahynu lo v šech 7 cestu jících v e v ozid le. 14. pros ince M aroko, Casab lanka Při úniku propanu v e v zděláv acím ce ntru se smr te lně otráv ilo 15 osob. Jordánsko, Akaba A u t o b u s , p ř e v á ž e j í c í p o u t n í k y z M e k k y, s j e l z c e s t y
a
v plné
rychlos ti naraz il do skup in y nák ladních v ozidel. Př i v ýbuchu a požáru zahynu lo m in imá lně 52 osob.
15. prosince Paraguay, ra jon C indad de l E ste Při požáru za loženém v e v ěznici, kde bylo 527 v ězňů, 22 osob z a h y n u l o , 2 0 0 b y l o h o s p i ta l i z o v á n o a 6 3 b y l o u m í s t ě n o d o reanimačního zař ízení. Itálie, obla st Kampán ia Při požáru v horském lá zeňském za řízení pro inv alid y zah ynu lo 19 osob. Angola, prov inc ie Bengo Do džungle se z řítil tur is tický v rtuln ík se 40 osobam i na pa lubě. Bylo nale zeno jen něko lik tě l.
16. prosince Kolum bie , Mede llín B r z y p o s ta r t u s e z ř í t i l o l e ta d l o d o h o r s k é h o m a s i v u v b l í z k o s t i let iš tě. Vše ch 16 osob zah ynu lo.
1. ledna R u s k o , K r a s n o d a r s k ý k r a j , Tb i l i s k ý r a j o n
- 26 -
Z ropovodu
Te n g i z - N o v o r o s s i j s k
(průměr
1 065
mm,
tlak
2
2 4 3 0 P a ) u n i k l o 7 t r o p y d o o k o l í ( 2 0 0 0 m ) . P ř í č i n o u k a ta s t r o f y b y l o nedov olené napojení se na ropov od. Austrá lie Rozsáhlé požár y zasáhly v ýchodní p obřeží. Zn ičeno přes 300 tis. h a l e s a a 1 5 0 b u d o v. Z a h y n u l y s t o v k y d o m á c í c h z v í ř a t . H l a v n í p ř í č i n o u požárů je je jich úm yslné za ložení. 2. ledna Francie , Lyon Požár znič il čt yřpatrov ý domov důchodců. Zahynu lo 9 lidí , 6 bylo těžce popá leno a p řio tráv eno zplod in ami hoření. 4. ledna Ve l k á B r i t á n i e , B i r m i n g h a m P ř i v z l e t u z m í s t n í h o l e t i š t ě z a č a l o h o ř e t a z ř í t i l o s e l e ta d l o s 5 o s o b a m i . V š e c h n y z a h y n u l y. 5. ledna Indie, stát Paňdžáb Při přeprav ě min ke s tátn í hranic i došlo k v ýbuchu. Zah ynulo 14 v ojáků a 2 c iv ilisté . B ylo raněno 17 osob. 9. ledna Rusko, Krasnodarský kraj V A n a p s k é m , K r y m s k é m , S l a v j a n s k é m a Te m r j u k s k é m
rajonu s e
o c i t l o v z ó n ě z á p l a v 1 0 o b c í ( 1 11 5 b u d o v, 1 4 0 , 3 t i s . o b y v a t e l ) . B y l a zaplav ena plocha o 101,8 km2. Na lik v idaci m imořádné situace na řece Kubáni b ylo nasazeno 4 495 osob. 11 . l e d n a Egypt V Rudém moř i pob líž Suezského pr ůplav u se potopila r ybář ská l o ď . B y l y z a c h r á n ě n y j e n 2 o s o b y z 4 2 č l e n n é o s á d k y. 14. ledna R u s k o , I r k u ts k á o b l a s t , U s ť - U d i n s k ý r a j o n
- 27 -
Při pře jezdu přes zmrz lou řeku A ngaru se pod led propadlo v ozidlo Uaz . Zah ynu lo 6 lid í. 15. ledna Salvador Z e s k á l y s e z ř í t i l m e z i m ě s ts k ý a u t o b u s . 2 0 c e s t u j í c í c h z a h y n u l o a 15 bylo raněno. 17. ledna Kongo Při erupc i v ulkánu N iragongo byla
z n i č e n a v ě t š í č á s t m ě s ta
Goma a 14 v esnic. Zah ynu lo m in imálně 45 ob yv atel. Des ítk y t is íc o b y v a t e l b y l y e v a k u o v á n y. 18. ledna Rusko, Republika Dagestán, Machač kala N a j e d n é z u l i c m ě s ta b y l o v y h o z e n o d o p o v ě t ř í v o z i d l o v o j s k min is terstv a v nitra. B ylo zasaženo 10 osob, 7 z n ich zem řelo . 19. ledna Kurská ob last, Kurča tov N a J E Z b y l z d ů v o d u z v ý š e n é h o p ř e t l a k u o d s ta v e n 4 e n e r g o b l o k . Radiační pozadí b ylo v normě. Nový Zé land, o. J ižní V r a j o n u j e z e r a Te A n a u s e z ř í t i l o t u r i s t i c k é l e ta d l o s 6 o s o b a m i n a p a l u b ě . V š e c h n y z a h y n u l y. 21. ledna Kongo, Goma Min imá lně 50 lidí s i chtě lo ilegá lně o dčerpat benz in z reze rv oáru o p u š t ě n é ( k v ů l i č i n n é m u v u l k á n u ) č e r p a c í s ta n i c e . P ř e d p o k l á d á s e , ž e rozpálená
láv a
byla
příč inou
požáru
a
výbuchu.
Všichni
přítomní
zahynu li. 24. ledna Thajsko V b líz kosti Bangkoku se sraz il ško ln í autobus s nák ladním autem .
- 28 -
12 lid í zah ynu lo a 39 b ylo zraněno. 27. ledna Rusko, Čečenská Repub lika, Še lkov ský ra jon Při pádu v rtu lníku Mi-8 m inisters tv a v nit ra zah ynu lo 14 osob. Nigerie, Lagos Série
s ilných
výbuchů
v
muničním
sk ladě ,
rozmístěném
v blíz kost i ob ytný ch čtv rtí . Zah ynu lo minimálně 600 osob a desítk y j s o u p o h ř e š o v á n y. Brazílie, stát Amapá Na řece Džari narazila loď se 100 až 200 cestujíc ím i na tra jekt a potopila se. Zachrán ilo se ko lem 100 lid í. Angola, prov inc ie Mox ico, Luena Při
p říletu
k městskému
letiš ti
se
zřítilo
transportní
l e ta d l o .
V m í s t ě k a ta s t r o f y b y l o n a l e z e n o 3 0 t ě l . 3. února Tu r e c k o , B o l v a d i n Zemětřesen í o síle ko lem 6 stupňů Richterov y šká ly s i v yžádalo m i n . 4 5 l i d s k ý c h ž i v o t ů . 3 0 0 o s o b b y l o z r a n ě n o a t i s í c e z ů s ta l y
bez
přístřeší. 6. února Jihoafrická Republika Při srážce dv ou osobních v laků zah ynu lo 18 ces tu jíc ích a přes 100 osob b ylo z raněno. Polsk o, S lezsko , Jastr szembe-Zdro j P ř i v ý b u c h u m e ta n u v u h e l n é m d o l e z a h y n u l o 1 0 h o r n í k ů a 3 7 s e sv épomocí zachrán ilo . 7. února Rusko, Čečenská Repub lika, Grozněnský ra jon U obce Chankala se př i v zle tu zř ítil v rtu lník Mi-8 Min is ters tv a obrany Ruské federace. Na pa lubě v r tuln íku b ylo 10 osob .
- 29 -
12. února U S A, s t á t K a l i f o r n i e J i ž n í č á s t s t á t u z a s a ž e n a r o z s á h l ý m i l e s n í m i p o ž á r y. S h o ř e l o 3 0 b u d o v. 1 0 o s o b b y l o t ě ž c e o t r á v e n o . N a l i k v i d a c i p o ž á r u n a s a z e n o kolem 2 tis. požárníků. Írán, Chorremabad Při
př íletu
k le tiš ti
narazil
na
skály
Tu - 1 5 4
iráns ké
le tecké
s p o l e č n o s t i . V š e c h 11 9 o s o b n a p a l u b ě l e ta d l a z a h y n u l o . 13. února S a u d s k á Ar á b i e , p r o v i n c i e A l - I h s a a A u t o b u s s v ě ř í c í m i , c e s t u j í c í m i d o M e k k y, n a r a z i l n a n á k l a d n í v ozidlo a v znít il se. Zah ynu lo 40 oso b a 10 jich b ylo z raněno. 18. února U S A, s t á t G e o r g i e , N o b l Na území místn ího krema toria b ylo zjiš těno ilegáln í pohřebiš tě min imá lně 200 těl, které zaměs tnan ci krema tor ia nespálili pro nízkou k a p a c i t u p e c í . Ve m ě s t ě v y h l á š e n a m i m o ř á d n á s i t u a c e a p r o v e d e n a protiep idem ická opatření. 21. února Bolivie Z á p l a v y z a s á h l y z n a č n o u č á s t s t á t u , v č e t n ě h l a v n í h o m ě s ta L a Pas. Zah ynu lo m in imá lně 69 obyv ate l a
kolem 100 osob b ylo zraněno.
Ti s í c e l i d í z ů s ta l y b e z p ř í s t ř e š í . 21. února Rusko, A rchangels ká ob last, Přímors ký kra j P ř i p ř i s t á v á n í s e n a d l e t i š t ě m l e ta d l o m i n i s t e r s t v a o b r a n y A n - 2 6 dotklo s tromů a zř ítilo se nedaleko letiš tě. V šech 20 osob na palubě l e ta d l a z a h y n u l o . 22. února Filipíny, o. Bas ilan D o m o ř e s e z ř í t i l o l e ta d l o o z b r o j e n ý c h s i l U S A s 1 8 o s o b a m i n a p a l u b ě . B y l o n a l e z e n o 5 t ě l , o s ta t n í s e p o h ř e š u j í .
- 30 -
25. února E g y p t , D a m i e t ta Zří t ila se pětipa trov á obytná budova. Nalezeno 8 těl, 15 osob bylo zraněno. Neznám ý poče t osob byl pohřben pod su tinami. ( Z G r a ž d a n s k a j a z a š č i ta 1 - 3 / 2 0 0 2 z p r a c o v a l a M g r. I j a B e r á n k o v á )
- 31 -
M O N I TO R Z A H R A N I Č N Í H O O D B O R N É H O T I S K U Náklad:
160 v ýtis ků
Vydáv á v ědeckoinformační pracov iš t ě IOO , Lázně Bohdaneč R e d a k č n í r a d a : In g . B o h u m i l Š i l h á n e k M g r. I j a B e r á n k o v á In g . M i l a d a D e n k s t e i n o v á
