MONITOR zahraničního odborného tisku Ročník 8
Číslo 4
2002
INST IT UT OCHR ANY O BYV ATE LST V A LÁ ZNĚ BO HD ANEČ O B S A H Slovensko Pol s ko Švýcarsko Německo Švýcarsko Pol s ko Rusko Rusko Svět
1. Transforma ce vojsk civilní ochran y 2. Maltézská záchranná služba 3. Ochrana kulturních hodn ot 4. Nová struktura civilní bezpečn osti 5. Sch válení novéh o zák ona 6. P e r s p e k t i va j e d n ot n é h o zá ch r a n n é h o s ys t é m u 7. Záchranná centra Ruska 8. Preven ce nou zový ch situací 9. Přehled mimořádných událostí ve světě za září - l i stopad 2002
str. 1 2 3 3 4 4 5 6 8
Slovensko TR ANSF ORM ACE V OJ SK C IV ILNÍ OCH R AN Y Na základě usnesení vlády Slovenské republiky č. 527 ze dne 22. 5. 2002 přešly dnem 1. 1. 2003 záchranné brigády civilní ochrany z působnosti ředitele Úřadu civilní ochrany Ministerstva vnitra SR do podřízenosti prezidenta Hasičského a záchranného sboru Ministerstva vnitra SR. Tím bylo ukončeno půlroční období transformace těchto jednotek, jejímž cílem bylo jejich vyčlenění z ozbrojených sil SR a vytvoření kvalitativně nové složky v rámci Hasičského a záchranného sboru. Hlavním úk olem t ransformovaný ch zá chranný ch brigád bude výkon pří mé podp or y již nasazených hasičský ch j ednotek při likvidaci požárů, provádění záchranný ch prací při havár i í ch, ži vel ní ch pohr omá ch a j i ných mi m oř ádných udál ost ech. Zpr avi dl a budou nasazován y při l okal i za ci a l i kvi daci násl edků mi mořádný ch udál ost í vel kého r ozsahu, kde j e n u t n á m a s o v á a d l o u h o d o b á č i n n o s t s p e c i a l i s t ů a s p e c i á l n í t e c h n i k y, k t e r o u H a s i č s k ý a zá chranný sbor nedisponuje. Jejich činnost bude zaměřena především na: 1 ) vý k o n zá c h r a n n ý c h , l o ka l i za č n í c h a l i k vi d a č n í c h p r a c í v s ou č i n n os t i s d a l ší mi zá c h r a n á ř s ký mi s l o žk a mi ( s l o žk a mi I Z S ) ze j m é n a p ř i : · l i kvi daci požár ů, ži vel ní ch p ohr om a j i ných mi moř ádný ch udál ost í · dopra vních neh odách na p oze mních k omunika cích, železnici, vodních t ocích a při leteckých katastrofách · technol ogi cký ch, ekologi cký ch a j i ných haváriích · haváriích j aderně-energetický ch zaří zení · sesuvech půd y a sněhový ch kalamitách · n ou z o vé m zá s ob o vá n í a u b yt o vá n í · likvidaci nákazy h osp odářský ch i ji ných zvířat · p o d p o ř e č i n n o s t i P o l i c e j n í h o s b o r u p ř i v yh l e d á v á n í n e z v ě s t n ý c h o s o b · zá chraně os ob z výšek a hloubek · p ot á p ě čs k é a p yr ot e ch n i ck é či n n os t i v r á m ci n o u z o vé d e m ol i ce b u d o v a ledových bariér · zabe zpečování me zinárodní humanitární pomoci · evakua ci ob yvatelstva z posti žených ú zemí 2) vyb ud ování a provoz p oh ot ovost ní ka paci t y dl ouh od obéh o ub yt ování pro 400 os ob v rámci humanitární pomoci . P r o f e s i on á l n í v oj á ci b yl i k 3 1 . 1 2 . 2 0 0 2 p r op u š t ě n i ze s l u že b n í h o p o m ě r u s t í m , že na základě žádosti budou při j ati do služebního poměru j ako příslušníci Hasičského a zá chranného sb oru. Občanští zaměstnanci zůstali beze změn y aneb o se stali příslušníky H a s i č s k é h o a z á c h r a n n é h o s b o r u . Vo j á c i z á k l a d n í s l u ž b y d o n o v ý c h s t r u k t u r n e p ř e š l i a zůstali v ozbrojený ch silách SR. V nové organiza ční struktuře, která se skládá z řídícího orgánu a tří záchranných brigád, při padá na jednu brigádu 202 zaměstnanců, z t oh o 65 % ve státní službě v rámci s l u že b n í h o p om ě r u a 3 5 % ve ve ř e j n é s l u žb ě , ve s m ys l u p ř í s l u š n ý ch zá k on ů . Tr ans for m ovaná zá chr anná br i gáda s e děl í na: · velení – velitel a jeho zástupce · organi za ční oddělení · ekon omické a provozní oddělení · finanční oddělení · provozně-te chnické oddělení · oddělení lidských zdroj ů · zdra votní péče · oddělení směnové služb y N os n ý m a vý k on n ý m p r vk e m t r a n s f or m o va n é zá c h r a n n é b r i gá d y j e 11 5 p ř í s l u š n í ků od d ě l e n í s m ě n o vé s l u žb y. Ti v yk on á va j í s l u žb u ve t ř e ch s m ě n á ch , p ř i če m ž j e d n u s m ě n u tvoří :
1 . h a s i č s ká a zá c h r a n n á č e t a , s k l á d aj í cí s e ze 2 h a s i čs k ý ch a zá ch r a n n ý ch družstev 2. speciální četa, skládající se z 1 speciálního družstva a z 1 chemi ck o- envir omentálního družstva Tr ans for ma cí zá chr anných br i gád b yl o zr uš en o j ej i ch s t r i kt ní územní př edur čení a od 1. 1. 2003 se j ednotlivé záchranné brigád y m imo plnění základních úkol ů specializují takto: Záchranná bri gáda Mal acky na odst r aňování násl edků technol ogi ckých ha vár i í s důrazem na havárie j aderně-energetický ch zaří zení a na zří zení a provoz provizorní u b y t o v a c í k a p a c i t y. Záchranná brigáda Žilina na dopravní nehod y t ěžké technik y a na havárie v těžko dostupném terénu. Záchranná brigáda H umenné na provádění speciálních činn ostí při povodních ( p ot á p ě čs k é p r á ce , n ou z o vé d e m ol i ce h r á zí a l e do vý ch b a r i é r – p yr ot e ch n i ck é p r á ce , nou zové čerpání vod y atd. ). Mimo t o j sou v zá chranných brigádá ch zřízené a v rámci odb oru pr o humanitární z á l e ž i t o s t i O S N ( D H A ) v e d e n é d v a m o d u l y, a s i c e : I . zá c h r a n á ř s ký m od u l že n i j n í j e d n ot k y – p ot á p ě č i , zř í ze n ý u zá ch r a n n é b r i gá d y v Humenné m a předurčený na záchranné práce pod vod ou s působností pro Slovensk ou republiku a Evropu. I I . zá c h r a n á ř s ký m od u l p r o za h r a n i č í , k t e r ý t v oř í vš e s t r a n n ě p ř i p ra ve n í zá ch r a n á ř i ze vš e ch zá ch r a n n ý ch b r i gá d a p s o v od i s e p s y od b o r u k yn ol o gi e p r e zi d i a P ol i ce j n í h o s b or u . Modul je nasazovaný především při výkonu zách ranných prací v zahraničí. V případě potřeb y mů že být ale nasazen i na území SR. Skutečn ost, že více j ak pol ovina příslušníků transformované zá chranné brigád y je z a ř a z e n a d o n e p ř e t r ž i t é h o v ý k o n u s l u ž b y, j e z á r u k o u f u n k č n o s t i , s t a b i l i t y a p r o f e s i o n a l i t y zá chranných činností. ( Z C i vi l n á och r a n a 4 / 2 0 0 2 zp r a c o va l In g. B oh u mi l Š i l h á n e k) Polsko M ALTÉ ZSKÁ ZÁ CHR ANN Á SLUŽB A S u ve r é n n í ř á d m a l t é zs k ý ch r yt í ř ů , j e h ož za l o že n í s e d at u j e r ok e m 1 0 9 9 , p ů s ob í v P ol s k u j i ž od roku 1187. K j eho poslední reformě d ošlo př ed více než sto l et y a od t é dob y se mimo os t a t n í h u m a n i t á r ní či n n os t i za b ý vá t a k é p os k yt o vá n í m zd r a v ot n i ck ý ch zá ch r a n n ý ch s l u že b . V některých západních zemích (Německo, Rakousko, Švýcarsko) je Maltézská záchranná služba (Malteser-Hilfsdienst – MHD) významným prostředkem při řešení každodenních negativních událostí a přírodních a průmyslových katastrof (v Německu na základě zákona). Na území Polska obnovila Maltézská záchranná služba svoji činnost v roce 1990 v Krakově podle vzoru těchto služeb v západní Evropě. V současné době je její působnost v Polsku celoplošná a opírá se o 24 středisek: Andrychow, Bialystok, Bielsko-Biala, Bochnia, Chrzanów, Czenstochowa, Katowice, Koszalin, Kraków, Krosno, Libiaz, Mszana Dolna, Myslenice, Nowa Ruda, Nowy Sacz/Stary Sacz, Nowa Sól, Olsztyn/Klebark Wielki, Pila, Skawina, Slupsk, Tarnów, Warszawa, Wieliczka. Členskou základnu tvoří lékaři, ošetřovatelky, absolventi zdravotních škol, duchovní, vědečtí pracovníci, učitelé, studenti, důchodci a další osoby různých povolání. Všichni jsou školeni v poskytování první předlékařské pomoci a pracují na principu dobrovolnosti bez nároku na odměnu. Základní činností Maltézské záchranné služby v Polsku je zdravotnické zajišťování akcí, kterých se zúčastňuje velké množství lidí – náboženské slavnosti, sportovní podniky, koncerty a kongresy. Přípravě na t uto činn ost je věnována zna čná pozorn ost a výuku, související se zdra votní péčí, předchází školení v posk ytování první pomoci. Tato činn ost je prováděna s ml ádeží j i ž od deset i l et věku a i nstrukt oři , určení k j ej í mu provádění , j sou výhradně čl e n o vé M a l t é zs k é zá ch r a n n é s l u žb y. N a k u r ze c h p r vn í p om o ci d os t u p n ý ch k a žd é m u b yl o p r oš k ol e n o ví ce j a k 3 0 0 os ob , z n i ch ž j e d n a t ř et i n a s e s t a l a ř á d n ý m i čl e n y. Mezi ostatní aktivit y Maltézské záchranné služby v Polsku pat ří výpomoc v některých nemocni cí ch, or ganizování finanční ch i materiálních sbírek ve prospěch os ob, postižený ch povodně mi a další charitativní činnosti. V rámci její působnosti vzniklo v roce 2000 Od borné onk ol ogické st ředisko ”Maltézská pomoc”, které provedlo ne zanedbatelné počt y vyšetření a t aké některé ch i r u r gi ck é zá k r ok y. D o ch a r i t a t i vn í p r á ce s t ř e di s k a s e za p oj i l o 6 7 d ob r o v ol n í k ů , z t oh o 2 7 lékařů. V r o ce 2 0 0 2 b yl a n a vá zá n a s p ol u p r á ce s i n s p e k t or á t y ci vi l n í ob r a n y n ě k t e r ý ch ob cí , zej ména ve Varšavě a t o na úseku škol ení ob yva t el st va v ochraně při vzni ku mi m ořádných událostí. Výčet dalších činností Maltézské zách ranné služb y na území Polska se postupně rozrůstá. ( Z P r ze gl a d Ob or on y C ywi l n e j 11 / 2 0 0 2 zp r a co va l In g. B oh u mi l Š i l h á n e k )
Švýcarsko OCHRANA KULTURNÍCH HODNOT V září loňského roku se konala pod záštitou UNESCO ve švýcarském Bernu mezinárodní konference na téma ochrana kulturních hodnot ve smyslu druhého protokolu k Haagských úmluvám z roku 1954 o ochraně kulturních hodnot.
Podle čl. 3 výše uvedené konvence jsou v mírové době činěna přípravná opatření k zabezpečení kulturních hodnot (statků) proti bezprostředním následkům ozbrojených konfliktů, a ta obsahují pořízení příslušných seznamů, plány nouzových opatření k ochraně proti požárům nebo zřícení budov, přípravy k bezpečnému uskladnění pohyblivých (movitých) kulturních hodnot nebo zřízení přiměřené ochrany těchto hodnot na místě samém a jejich označení příslušnými úřady. Tématem mezinárodní konference, jíž se zúčastnili zástupci ze 63 zemí, UNESCO, IKRK, jednotlivých nevládních organizací a kulturních institucí, bylo ujednocení úsilí v mezinárodní ochraně kulturních hodnot. V současné době druhý protokol k Haagským úmluvám z roku 1954 o ochraně kulturních hodnot ratifikovalo 15 států, ve Švýcarsku se počítá s ratifikací v průběhu roku 2003. (Z Action 6/2002 zpracoval Ing. Bohumil Šilhánek) Německo NOVÁ STRUKTURA CIVILNÍ BEZPEČNOSTI Standardní a logické rozdělení kompetencí, kdy za ochranu obyvatelstva v mírovém období před přírodními a antropogenními katastrofami (ochranu proti katastrofám) odpovídají jednotlivé spolkové země a za ochranu obyvatelstva v období války před jejími důsledky (civilní ochranu) odpovídá spolkový stát, vykázalo v uplynulých dvou letech určitá slabá místa. Především se jedná o ”nového nepřítele” – mezinárodní masový terorizmus, který do zažitého schématu vůbec nezapadá, a dále jde o výskyt rozsáhlých záplav s obrovskými materiálními škodami (i lidskými ztrátami), které postihují současně několik spolkových zemí, jež nejsou schopny jim v plném rozsahu čelit. Tyto skutečnosti vedly Spolkové ministerstvo vnitra v loňském roce k přehodnocení situace a k vytýčení priorit pro její změnu, která spočívá především ve větší angažovanosti a odpovědnosti státu za řešení ochrany před katastrofami spolu se spolkovými zeměmi, o ochraně před masovým terorizmem, ev. jeho důsledky ani nemluvě. Podstatou nové strategie je především vytvoření společného krizového managementu státu a spolkových zemí, zlepšení spolupráce hasičů a organizací, poskytujících pomoc a zlepšení koordinace mezi informačními systémy. Zlepšení situace v civilní bezpečnosti lze charakterizovat v těchto oblastech činnosti: · zvýšení vzájemné informovanosti · zlepšení komunikace · vzájemné odsouhlasení veškerých plánovaných opatření · efektivní krizový management · technicky optimální varování · vyčerpávající ”obraz” situace v případě krize Ze strany nejširší laické i odborné veřejnosti se volá po zesílení koordinační činnosti a zejména odpovědnosti státu s tím, že by stát tuto činnost a také odpovědnost spolkovým zemím nabídl, ale nenutil je ve všech případech ji akceptovat (velké spolkové země). Vlastní pomoc státu se bude opírat jednak o bezprostřední pomoc nasazením spolkových sil a prostředků – Technické pomocné služby (Technisches Hilfswerk – THW), Spolkové ochrany hranic (Bundesgrändschutz – BGS) a armády (Bundeswehr) a jednak sdílením služeb v rámci společného krizového managementu. V rámci společného krizového managementu státu a spolkových zemí bylo již v závěru minulého roku vybudováno koordinační středisko pro velkoplošné krizové situace s jednou společnou ohlašovací a poplachovou centrálou pro stát i spolkové země. Centrála je využívána i pro ohlašování pomoci jak tuzemska, tak i zahraničí. Toto koordinační místo má k dispozici německý informační systém péče a prevence v nouzových situacích, jehož úkolem je poskytovat kompletní informace pro krizový management při velkých katastrofách. Praxe ukazuje na nedostatečné vzdělání krizových štábů zastupitelských orgánů a technického vedení zásahu ochrany před katastrofami. K tomu účelu Spolkové ministerstvo vnitra doplnilo svůj vzdělávací a výcvikový program o zvýšenou nabídku seminářů a cvičení pro: · krizové štáby městských a okresních zastupitelstev, vládních prezidií a zemských vlád · s p o l eč n o u či n n o s t n a r ů z n ýc h s pr á v ní c h úr o v n íc h a v o d b o r n ýc h o r gá n ec h · prohloubení spolupráce civilních složek, policie a armády při katastrofách a krizových situacích · zemské rady a primátory k objasnění problematiky civilní bezpečnosti Rozhodující podíl na těchto činnostech bude mít Akademie pro civilní nouzové plánování a civilní ochranu v Bad NeuenahrAhrweiler (dále jen ”Akademie”). Na univerzitě v Bonnu bude počínaje zimním semestrem roku 2003 zavedeno nové magisterské studium ”Péče a prevence při katastrofách – management katastrof”. Na úseku analýzy rizik jako základu efektivní ochrany před katastrofami vypracuje Akademie studii o rizikovém potenciálu v Německu. Metodika jejího zpracování bude vytvořena ve spolupráci se spolkovými zeměmi. V oblasti propojení vědy a výzkumu se správou, praktickým nasazováním sil a prostředků a vzděláváním bude Akademie plnit úlohu jakéhosi ”clearingového” místa, tzn. vyhodnocovat celkovou efektivitu vědy a výzkumu při plnění praktických opatření a dále bude vytvářet koncepční podklady a poskytovat doporučení pro zlepšování krizového managementu v Německu. Při povodních v uplynulém roce došlo v řadě míst k opožděnému varování obyvatelstva (v míru úkol spolkových zemí) a ukazuje se za naprosto nezbytné urychleně dokončit již v roce 1991 avizovaný varovací systém na bázi rádiového vysílání a na síťové energii nezávislých osobních radiopřijímačů; lokální varování ale neztratí svůj význam. Nejvíce problematickou oblastí zůstává sebeochrana občanů před nebezpečím. Povodně ukázaly na velké nedostatky u značné části obyvatelstva, které nedovedlo sebe, své sousedy a cenný majetek ochránit a organizovat jednoduchá a účinná opatření. Pro tento účel se na spolkové úrovni připravuje řada programů k posílení schopnosti svépomoci obyvatelstva, které spočívají především v: · novém, pro občany bezplatném vydání informační brožury ”Preventivní opatření pro případ nouze” s důrazem na povodně a ”Návodu pro svépomocnou ochranu při povodních” (v tištěné i elektronické formě) · podpoře vzdělávání v oblasti svépomoci a první pomoci prostřednictvím organizací a bezplatném odborném vzdělávání obcí, organizací a podniků v Akademii · zahájení rozsáhlé informační kampaně v médiích na téma sebeochrany a vzájemné pomoci
Plánuje se opětovné vyčlenění civilní ochrany a ochrany proti katastrofám na úrovni státu ze Spolkového správního úřadu (Bundesverwaltungsamt – BVA) a zřízení samostatného vysokého spolkového úřadu pro ochranu obyvatelstva a pomoc při katastrofách (obdoba nedávno zrušeného Spolkového úřadu pro civilní ochranu). (Z Notfallvorsorge 3/2002 zpracoval Ing. Bohumil Šilhánek) Švýcarsko SCHVÁLENÍ NOVÉHO ZÁKONA V říjnu loňského roku byl velkou většinou v obou komorách švýcarského parlamentu přijat nový spolkový zákon o ochraně obyvatelstva a civilní ochraně. V národní radě hlasovalo pro zákon 156 poslanců, 1 byl proti, 26 se zdrželo a 17 bylo nepřítomno, ve stavovské radě byl zákon přijat jednomyslně (44 poslanců). Přijetím zákona vyvrcholilo více než čtyřleté úsilí práce na nové koncepci ochrany obyvatelstva, která má vstoupit v platnost společně se zákonem 1. 1. 2004. Zákon musí být ještě v první polovině roku 2003, jako všechny zákony přijaté švýcarským parlamentem, schválen v referendu. Počátek platnosti koncepce se oproti původnímu harmonogramu o rok posunul, což není na závadu, ale umožní delší čas na vysvětlovací kampaň občanům před vyhlášením referenda. Zpracování nové koncepce předcházela pečlivá příprava, podrobná analýza ochrany obyvatelstva ve srovnatelných evropských zemích a dlouhá řada konzultací a diskuzí v komisích, výborech, pracovních a poradních týmech za účasti odborníků ze všech pěti segmentů, které budou tvořit ochranu obyvatelstva ve smyslu nové koncepce. Postup práce na nové koncepci byl sledován vládou a vlastní koncepce byla vládou a parlamentem schválena již v druhé polovině roku 2001. Podrobné projednání všech legislativních změn nešlo přes veškerou snahu urychlit. Podle nové koncepce je ochrana obyvatelstva civilní sdružený systém pěti partnerských organizací, a to policie, požárníků, zdravotnictví, technických služeb a civilní ochrany pod jednou společnou střechou. K ochraně obyvatelstva, s výhradou zákonodárných pravomocí státu, budou kompetentní kantony. Struktura ochrany obyvatelstva - ochrana obyvatelstva - společné řídící orgány : - policie - požárnící - technické služby - civilní ochrana - zdravotníci Důležitým partnerem při tvorbě nové koncepce a zejména při jejím legislativním vymezení byl Švýcarský svaz civilní ochrany (Schweizerisches Zivilschutzverband – SZV). I přes skutečnost, že nově přijatá legislativa je určitým kompromisem, podařilo se především prosadit základní vzdělání pro službou povinné příslušníky civilní ochrany v délce 3 týdnů, jednotné centrální vzdělávací standardy a stanovení pevného počtu službou v civilní ochraně povinných osob – 120 tis., což je značná redukce oproti současnému stavu. Toto radikální snížení ale bylo předmětem kritiky některých hornatých kantonů (např. Gondo), které zejména v zimních měsících při odříznutí kantonu od okolí nejsou schopny krizové a kalamitní situace zvládnout samy se sníženým počtem povolávaných osob. Pozitivem zákona také je, že ochrana obyvatelstva je pod kontrolou státu (a ne jednotlivých kantonů), neboť stát také podle nového schématu může kantonům podle potřeby navyšovat finanční prostředky. (Z Action 6/2002 zpracoval Ing. Bohumil Šilhánek)
Polsko PERSPEKTIVA JEDNOTNÉHO ZÁCHRANNÉHO SYSTÉMU Přestože již téměř dva roky byla civilní obrana v podstatě integrována do Státní požární ochrany, jejíž hlavní velitel je současně náčelníkem civilní obrany státu, jde stále o dvě různé organizace, fungující v různých právních podmínkách, přičemž zejména v civilní obraně je legislativní vymezení v důsledku zákona z roku 1967 ve smyslu pozdějších úprav a v důsledku přijetí řady vládních vyhlášek a usnesení z počátku devadesátých let velice komplikované a v současnosti již neudržitelné. Podle slov současného hlavního velitele Státní požární ochrany a náčelníka civilní obrany státu brigádního generála Teofila Jankovského je vynakládáno v současné době velké úsilí na vytvoření nového unifikovaného modelu záchranného systému. Širší účast organizací nejrůznější právní povahy má přispět k úplné integraci záchranářství v Polsku, samozřejmě na co možná nejdokonalejším právním základě. Páteří tohoto systému má být Státní požární ochrana, podporovaná dobrovolnými hasičskými jednotkami. Základním a nosným stupněm tohoto záchranného systému bude okres – na jeho úrovni zřízené okresní záchranné středisko jako organizační buňka okresního velitelství Státní požární ochrany. Toto velitelství je kompetentní k přijímání hlášení a informací o negativních událostech, vyžadujících zahájení záchranných činností. Předpokládá se, že zde bude také dispečink tísňové linky 112. Vznikající návrh zákona o celostátním záchranném systému zahrnuje všechny kompetentní subjekty, jejichž činnost je nezbytná za účelem ochrany života, zdraví, majetku, životního prostředí a infrastruktury. Většina subjektů, uvedených v návrhu zákona, se má činnosti v záchranném systému účastnit na právním základě. Vzhledem ke zkušenostem z přijímání legislativních norem, týkajících se této problematiky v Polsku, je otázkou, zda bude v současné složité ekonomické situaci a před referendem o členství v Evropské unii dostatečná politická vůle ze strany poslanců k nastolení této problematiky do parlamentu. (Z Przeglad Obrony Cywilnej 12/2002 zpracoval Ing. Bohumil Šilhánek)
Rusko
ZÁCHRANNÁ CENTRA RUSKA Složitost, rozsah a různ or od ost mimořádný ch situací v d obě míru a také rezervy v ob l a s t i r e a go vá n í v oj s k ci vi l n í ob r a n y n a t yt o u d á l os t i v yv ol a l y n o vé p oh l e d y n a ú k ol y a s t r u k t u r u voj e n s k ý ch j e d n ot e k ci vi l n í ob r a n y a d a l š í ch zá ch r a n n ý ch ú t va r ů . S v yt v oř e n í m Mi ni st erst va Ruské f ederace pro ci vi l ní obranu, mi mořádné si t uace a li kvi daci násl edků pří rodní ch kat ast rof ( dál e jen ”MČS”) a př evode m t ěcht o j edn ot ek od ministerstva obran y p od MČS za čala pří má a účelová práce na j ejich přebudování a zd ok on a l o vá n í . V zn i k l a i d e a v yt v oř e n í t zv. zá c h r a n n ý c h c e n t e r . B yl a v yt v oř e n a p r a co vn í s k u p i n a p r o r ozp r a c o vá n í k on ce p ce a p l á n u r e or ga n i za ce v oj s k ci vi l n í ob r a n y. Z á ch r a n n á centra MČS Ruska mají umožnit : ·k on centraci existujících sil a prost ředků v několika lokalitách podle regionů Ruska s ohledem na j ejich klimatické a ekonomické pod mínk y ·ná vazn ost místa dislokace sil na l etecké základn y za účelem zvyš ování jejich m ob i l n os t i a n a p oj e n í s ys t é m u s k l a d ova cí ch t e r m i n á l ů a s kl a d ů materiálních prostředků, určených pro posk yt ování pomoci p ostiženým a provedení humanitárních akcí ·vybud ování moderní vý cvik ové základn y pr o síly záchrannéh o centra s prvk y simulace různor odý ch mimořádný ch situací, umožňující ch profesionální vý cvik zá chranných sil ·zd okonal ování vzdělá vání příslušníků jednotek a útvarů pro nasazení v mimořádný ch situacích P r vn í zá ch r a n n é ce n t r u m v h i s t or i i R u s k a b yl o v yb u d o vá n o n a zá k l a d n ě a u t om ob i l n í a záchranné brigád y a Ruskéh o centra přípravy zá chranářů ve městě Noginsk (v blízkosti Moskvy a l etiště v Žukovskem). Počáte ční struktura a složení zá chranného centra v roce 1 9 9 8 b yl a n á s l e d u j í cí : ř í ze n í ce n t r a , j e d n ot l i vé od d í l y ( zá ch r a n n ý , vý s a d k á ř s k ý , r a d i a čn í , ch e m i ck é a b i ol o gi ck é o ch r a n y, ži v ot n í h o za b e z p e če n í , p ožá r n í , p yr ot e ch n i ck ý , zdra votnický zá chranný, ochran y a dopr ovodu n ákladů, automobilní (3), materiálního za b e zp e če n í , k yn ol o gi ck ý , s k l a d o vá n í a ob s l u h y t e ch n i k y a zb r a n í , a t a k é op r a vá r e n s k á základna, výcvik ové automobil ové centrum výcviku záchranářů. O d d í l y b yl y p l n ě k om p l e t o vá n y, a vš a k j e j i ch p ř i p r a ve n os t k n a s a ze n í j e p ř e d e vš í m hodn ocena celk ovou profesionální přípravou. Prot o za čala aktivní a plánovaná práce pro v yt v oř e n í u če b n ě - m a t e r i á l n í zá k l a d n y. V e vý c vi k o vé m k om p l e x u b yl y d od a t e čn ě vybud ován y spe ciální úseky pr o procvičení zásahu při haváriích technogenníh o charakteru, v metru, cvi čné prostor y pro nasa zení v horá ch, na vodě, pro výsadkářskou přípravu atd. V sou časné době se 179. záchranné centrum pod le některých parametrů (viz sché ma) l i š í od t oh o, c o b yl o v yb u d o vá n o v r oce 1 9 9 8 . 1 7 9 . zá ch r a n n é ce n t r u m j e u r če n o p r o r ychlé reagování na mimořádné situace přírodního a t echn ogenního charakteru na území Ruska a v zahraničí se zaměřením na: · komplexní řešení úkol ů pro záchranu a evakuaci ob yvatelstva · provedení havarijně-zá chranných pra cí v zóná ch mimořádný ch situací · přepravu humanitární pomoci ob yvatelstvu v Ru sku i v zahraničí · zabe zpečení výcviku pří slušníků záchranného ce ntra · p ř í p r a vu ř í d í cí ch k á d r ů J e d n ot n é h o s t á t n í h o s ys t é m u m i m oř á d n ý ch s i t u a cí · plnění speciálních úkolů řízení MČS a vlády Ru ské federace Praxe ukázala, že t rend na budování záchranný ch center j e správný. V současné d ob ě n a h r a d i l y p r a k t i ck y vš e ch n y d ř í ve e x i s t u j í cí j e d n ot k y a ú t va r y ci vi l n í ob r a n y. Al e d yn a m i k a k va n t i t y m i m oř á d n ý ch s i t u a cí v yž a d u j e d a l š í k or e k ce v t e or i i a p r a x i vý v oj e a zd ok onalování zá chranný ch sil včetně zá chranných center. Náčelník centra
-
Úsek Úsek Úsek Úsek Štáb
operativníh o reagování vzdělávání a vý cviku vý zbr oje týlu -
Ruské středisko výcviku zá chranářů V zděláva cí st ředisko K yn ologi cké st ředisko V zděláva cí a výcvik ové st ředisko Zdravotnické středisko Středisko zabezpe čení Ruského nár odního sb oru mimořádnéh o humanitárního reagování - Záchranný oddíl (výsadkářský) - Samostatný záchranný oddíl r ychlého nasa zení - Oddíl radiační, chemické a biologické ochran y - Oddíl ochran y a dopr ovodu nákladů - Oddíl uskladnění a obsluhy zbraní a t echniky - Samostatný mobilní oddíl - Spoj ova cí st ředisko - Oddíl materiálně-technickéh o zabe zpe čení
- Opravárenská základna Struktura 179. záchranného centra Ruské federace ( Z Gr a žd a n s k a j a za š či t a 9 / 2 0 0 2 zp r a c o va l a M gr . Ij a B e r á n k o vá )
Rusko PREVENCE NOUZOVÝCH SITUACÍ Článek j e pokračováním článku na stejné téma z Monitoru 3/2002, týkajícího se poradenské činnosti německý ch expertů v oblasti prevence havárií v poten ciálně nebezpečný ch objektech Ruské federace. Ve vztahu k prevenci nou zový ch situací jsou v Rusku vydán y zásadní federální právní předpisy (zák on y), t ýkající se: · ochran y ob yvatelstva a území při mimořádných situacích přírodního a technogenníh o charakteru (1994) · b e zp e čn os t i ” n e b e zp e čn ý ch ” p r ů m ys l o vý ch p od n i k ů ( 1 9 9 7 ) · ochran y ži votního prostředí (1991) · požární bezpečn osti (1994) · zá chranné služb y pr o nou zové situace a statusu zá chranáře (1995) Celkem j e uveřejněno 16 federálních zákonů, 2 výn os y pre zidenta, 17 nařízení vlád y a 1 1 v yh l á š e k M i n i s t e r s t va R u s k é f e d e r a ce p r o ci vi l n í ob r a n u , m i m oř á d n é s i t u a ce a likvidaci následků pří rodních katastrof – MČS (dále jen ”Ministerstvo”). Na jejich základě j s ou v s u b j e k t e ch R u s k é f e d e r a ce v yd á n y od p o ví d a j í cí l e gi s l a t i vn í d ok u m e n t y. A vš a k v některých regione ch se porušují ustanovení federálních zákonů o podni cí ch s nebezpečný ch potenciálem. Orgán y Ministerstva v těcht o pří padech vyu ží vají přesvědčova cí, kontrolní a sankční opatření. Výstavba nový ch průmyslový ch zařízení s nebezpečným p otenciálem v subjektech Ruské federace probíhá pod d ozorem Ministerstva a podle l egislativně předepsaných sch valova cí ch řízení, shodných s předpisy v ze mích EU. Základní bezpečn ostní aspekty zk oumají v Rusku následující orgán y: · S t á t n í d ozor čí or gá n p r o t ě žb u n e r os t ů a p r ů m ys l ( G os g or t e ch n a d z or ) · Ministerstvo ochran y ži votního pr ostředí a ochr an y zdr oj ů · Státní požární služba (od roku 2001 j e v kompetenci Ministerstva) · Státní dozor čí výb or pro be zpe čn ost jaderně-technických a radiačnětechnický ch zaří zení V s ou ča s n é d ob ě e x i s t u j í v R u s k u d va ce l os t á t n í s ys t é m y r e gi s t r a ce p od n i k ů s nebezpečný m poten ciálem: sezna m Státního dozor čího or gánu (Gos gortechnad zor) a seznam m i n i s t e r s t va p r ů m ys l u . O b ě l i s t i n y od r á že j í p o ž a d a vk y oh l e d n ě t e r i t or i á l n í h o od vr a ce n í n e b e zp e čí , a vš a k v ys k yt u j í s e v n i ch m e ze r y v e vi d e n ci n e b e zp e čn ý ch ob j e k t ů . P od l e zá k on a o b e zp e čn os t i ” n e b e zp e čn ý ch ” p r ů m ys l o vý ch za ř í ze n í j e p r o v oz o va t e l toh oto zařízení povinen vypra covat bezpe čn ostní deklaraci, kterou t voří dokument y odp ovídající požada vkům a rozsahu bezpe čn ostní zprávy EU. Bezpe čn ostní deklarace má především pouká zat na nej častější rizika pro ob yvatelstvo v ok olí podniku, ev. pro podnik ový personál a dále na t echnický a organiza ční směr zvyš ování bezpe čn ostní úrovně zařízení, jako zásadu pro za mezení ha várií a zefektivnění ochran y. Poradensk ou pomoc v této oblasti nabízí německý program T RANSF ORM, zaměřený na bezpečn ost pod obný ch podniků. Podle německý ch expertů j e v bezpečn ostních deklaracích p odniků nedostatečně podr obný popis podnik ový ch parametrů, zařízení a jeho aktuálního stavu, což zt ě žuje vypra cování p odrobné analýzy nebe zpečný ch pr ovozních úseků. Ministerstvo pova žuje analýzu nebezpe čí za hlavní předpoklad pro řízení a kontrolu pod obný ch podniků. Disponuje přesným přehledem nebezpečný ch pr ovozů a skladů ve vše ch r e gi on e ch R u s k é f e d e r a ce , ze j m é n a p od n i k ů ch e m i ck é h o p r ů m ys l u a s k l a d ů š k od l i vý ch l á t e k v ob l a s t e ch s v ys ok ou a gl o m e r a cí p r ů m ys l u . Z n á i b e zp e čn os t n í s t a v p od ob n ý ch podniků. Ministerstvo si je vědomo, že hlavní příčinou vzestupu nehod j e zastaralé zařízení a ch ybující lidský faktor. Podle německých expertů se provádí analýza ochran y ob yvatelstva ve všech regi one ch Ruska a provád í se hodnocení připravenosti opat ření v ob l a s t i i n f or m o vá n í , e va k u a ce , zá ch r a n y, zd r a v ot n i ck é p om o ci , k om u n i k a ce , b l ok a ce m í s t n a s a ze n í a t d . P od l e od h a d u M i n i s t er s t va v ys t a čí e x i s t uj í cí s í l y a p r os t ř e d k y p od n i k ů p r o l i k vi d a ci p r ů m ys l o vý ch h a vá r i í . V n u t n ý ch p ř í pa d e ch s e n a s a zu j í i ozb r oj e n é s í l y. T ot o hodn ocení se zakládá na zkušenostech a j e základem plánování. Podl e Mi ni st erst va exi st uj í nouzové pl án y pr o pří pad mi mořádných si t uací v podni cích s nebezpe čným p otenciálem vše ch regionů Ruska. Podnik y mají plnit úkoly Ministerstva, státního dozor čího or gánu a požár ních or ganiza cí v oblasti plánování opatření na likvidaci nehod a havárií. Směrnice těchto orgánů jsou odb orně fund ované. Nicméně v nou zový ch p odnikový ch plánech není navzájem sladěna oblast likvidace požárů, nehod, mimořádných situací a zdok onal ování plánů varování a od vracení nebezpe čí. N e zb yt n á či n n os t v p ř í p a d ě h a vá r i í b yl a v yp r a co vá n a i d o ča s o vé h o s ch é m a t u n ou z o vý ch p l á n ů . Avš a k i n f or ma čn í d ok u me n t a c e k za ř í ze n í m a p r ov o zn í m i n fr a s t r u k t u r á m není součástí nouzový ch plánů a j e uložena u provozníh o dispečera.
Plán y vý cviku j sou sou částí interních nouzový ch plánů. V nich jsou stanovena témata, provedení a způs ob vzdělá vání sil nasazení, a rovně ž i termíny každ or oční ch cvičení. Pro vypracování externích nou zových p lánů (plány ochran y pr oti katastrofám) ve d e n í M i n i s t e r s t va v yu ží vá p od n i k o vé n ou z o vé p l á n y. N e n í n a v zá j e m s l a d ě n o p l á n o vá n í n e zb yt n ý ch op a t ř e n í p r o p r e ve n ci a za m e ze n í n e h od v p od n i k o vý ch a ú ze m n í ch p l á n e ch . Pro určení oblasti ohrožení se vypracová vají možné scénáře na základě podnikový ch ú d a j ů . Z ni ch s e p op ř í p a d ě v yp r a c o vá va j í m ožn é va r i a n t y n e h od . T yt o p ř e d p ok l a d y j s ou základem plánování opat ření pro varování, ochr anu, evakuaci, likvidaci následků atd. Varování ob yvatelstva j e zajištěno ve vše ch experty na vštívený ch regi onech za pou žití sirén a rozhlasu. Pravidla chování ob yva telstva v mimořádný ch situacích j sou ob s a že n a v p l á n e ch , a vš a k ob yv a t e l s t v o d os t i č a s t o n e n í s ni mi s e zn á me n o. In s p e k čn í s ys t é m p l á n u j e v r e gi on e ch k a žd or o čn í k on t r ol y p od n i k ů s n e b e zp e čn ý m p ot e n ci á l e m . M i m o to se konají inspekce Ministerstva v rámci jeho kompeten cí a také celkové k omplexní k on t r ol y s p ol e čn ě s d o z or čí m i or gá n y, za b ý va j í c í m i s e b e zp e čn os t í za ř í ze n í a o ch r a n ou proti požárům. Osvěd čen ou formou přezk oušení nou zový ch plánů jsou regulérní podniková c vi če n í j e d n ou za t ř i r ok y, v r á m ci n i ch ž s e k on t r ol u j e i či n n os t p od n i k o vý ch š t á b ů v různý ch situacích. Předpokladem pro r ychlé a efektivní nasazení sil při mimořádných situacích v R u s k u j e j e d n ot n ý s ys t é m ř í ze n í , r ozš í ř e n ý n a r ů zn é ř í d í cí s t r u k t ur y ve l e n í j e d n ot l i vý ch oblastí (ochrana proti požáru, orgán y Ministerstva, zá chranná služba, havarijně-technická služba atd. ). Ří zení činnosti při haváriích přísluší Komisi pro mimořádné situace a jejím š t á b ů m , j a k o p r a co vn í m or gá n ů m . N a m í s t ě n a s aze n í p ů s ob í j e j í op e r a t i vn í s k u pi n y. Š t á b y řídících center a operativních skupin Komise pro mimořádné situace stanoví Ministerstvo. Vět šina operativních skupin (požární služba, záchranná služba, policie, havarijnětechnická služba) působí při nasazení více méně i zol ovaně. Při možný ch složitý ch situacích v pr ovozech j sou povoláni k posou zení nebezpečí a k poradenství experti Komise pro mimořádné situace. V regionálních plánech se počítá i s infor mováním nadřízených orgánů a úřadů. Ohlášení havárie v podniku s nebezpečným potenciálem s možný m překročením hranic regionu vyk onávají regi onální st řediska zasažený ch oblastí. V s ys t é m u za m e ze n í a l i k vi d a ce m i m oř á d n ý ch s i t u a cí v R u s k u za u j í m a j í s í l y u r če n é k n a s a ze n í vý zn a čn é m í s t o. V d i s p o zi ci M i n i s t e r s t va j s ou : s a m os t a t n é zá ch r a n n é b r i gá d y, 16 mechanizovaný ch pluků, 7 samostatných mechanizovaný ch praporů a vrtulníková letka. Ministerstvo má své důstojnické a poddůst ojnické kádry a brance. V subjektech Ruské federace a okresech existují pro l i kvidaci mimořádných situací síly a prost ředk y rozličnéh o určení : · profesi onální a dobrovolné j ednotk y federálních orgánů (p ožární ci, pátrací a zá ch r a n n é j e d n ot k y, op r a vá r e n s k o - t e ch n i ck é j e d n ot k y) · nevoj enské j ednot k y ci vi l ní obran y (CO), t voří cí podni kovou zákl adnu společně s dobr ovolnými pomocník y · jednotk y medi cín y katastrof · havarijně-technická střediska ministerstva jaderné energetiky · jednotk y státní komise pro zdravotni ck o-epidemiologi cký dozor · veterinární služba a zařízení kontrol y p otravin · zařízení sít ě pozor ování a kontrol y (CO) · p r of e s i on á l n í s í l y f e d e r á l n í h yd r o m e t e or ol o gi ck é s l u žb y a m on i t or o vá n í ži votního prostředí · pátrací služba civilního l etectví · havarijní vlak y federálního ministerstva dopravy · námořní havarijní záchranné služb y Existují i útvar y ozbr ojený ch sil speciálně připravené k nasazení při mimořádných situacích. Zpravidla podnik y s nebezpe čným p otenciálem disponují dodatečnými silami k nasazení na l i kvidaci havárie na svém teritoriu a v jeho ok olí. Avšak něme čtí experti zdůrazňují, že nepřehlédnutelný j e zastaralý automobil ový park, přístroje záchranářů a podnik ový ch havarijních služeb, což z finan čních důvodů není možné obn ovit v nejbližší době. V M os kvě b yl vybud ován k ompl ex Ll D ER ( Li ght Det ect i on and Rangi n g) . M obi l ní a stacionární laboratoře komplexu umožňují okamžitou a spolehlivou detekci úniku a šíření škodlivý ch látek. Ministerstvo j e kompetentním orgánem pr o práci s veřejností v případě mimořádný ch situací. Z t oho vyplývá i vzdělává ní žáků na všeobe cný ch školách v kurzu "Základ y be zpečn osti pro ži vot". Na vys oký ch školách se studenti vzdělávají v kurzu "Be zpečn ost pro život ". Regi onální sdělova cí prost ředk y pravidelně infor mují veřejnost o mimořádný ch událostech na úze mí Ruské federace. Televizní spot y informují ob yvatelstvo o ch ová n í v p ř í p a d ě m i m oř á d n ý ch s i t u a cí ( ze m ě t ř e s e n í , l e s ní p ožá r y, zá p l a v y, e x t r é m n í povětrnostní situace, dopravní nehod y atd. ). Pravidelně informují o činnosti or gánů M i n i s t e r s t va , o j eho s il ách a pr os tř edcí ch. V důsledku seznámení se se situací v oblasti preven ce provozních ha várií v některých podnicí ch s nebezpečný m poten ciálem Ruské federace přij ali němečtí experti následující závěr y:
· d os a že n ý s t a v r u s k é h o s ys t é m u za m e ze n í a l i kvi d a ce m i m oř á d n ý ch s i t u a cí j e za m ě ř e n n a s p l n ě n í p o ža d a v ků E U · or gani za ce zame zení a l i kvi dace mi mořádný ch si t uací j e směrodat ná j ednot nou st át ní p ol i t i k ou M i n i s t er s t va a j e za m ě ř e n a n a ob l a s t oc h r a n y ob y va t e l s t va a ú ze mí · opatření řízení, plánování, realizace, vzdělává ní a informování ob yvatelstva se v Ruské f e d e r a ci u s k u t e čň u j í n a zá k l a d ě c e n t r á l n ě v yd á va n ý ch n a ř í ze n í a s m ě r n i c · ekon omická situace každéh o regi onu ovli vňuje úroveň ochran y j eh o ob yvatelstva a území · postup ve vypracování důležitých právní ch předpisů a nařízení Ruské federace a jejích subjektů směřuje k souladu s postup y mn ohý ch členských zemí EU · činn ost v oblasti analýzy nebezpe čí v rámci s ystémovéh o řízení a kontrol y odp ovídá p r a x i e vr op s ký c h ze mí ( s vý j i mk o u p os ou ze n í n e b e zp e čí t e k ou cí ch v od ) · i nterní a externí nouzové plán y odp ovídají v zásadních bodech p ožadavků m směrnice Seves o-II · situace v aktualizaci a přezkušování podnik ových plánů úřady j e ve větší mí ře anal ogi cké si t uací m v evr opský ch zemí ch ( ř í zení či nnost i př i havár ií ch j e v principu t otožné s praxí evropských zemí) · t echnika a pří stroje pro zame zení a li kvidaci nebezpečí jsou ve vět šině případů zastaralé · podnik y s nebezpečný m poten ciálem nevěnují dostatečn ou pozorn ost problému informování ob yvatelstva ve svém ok olí Na základě zkušeností z p oradenské spolupráce s ruskými kolegy něme čtí experti dop oru čují : · přepracování legislativních základů pro úplnou harmoniza ci s evropský m právem · vypra cová vání bezpečn ostních p odnik ový ch zp ráv · vypra cování evidence p otenciálně nebezpečný ch zařízení, zdoku mentování jednotlivého oh odn ocení havárií a j eho uložení do databáze · zd ok onalit některé aspekty nou zovéh o plánová ní (např. organiza ci ps ych o-sociální p od p or y) · p r oh l ou b i t s ys t é m i n f or m o vá n í o d op r a vn í ch n e h od á ch t r a n s p or t ů s n e b e zp e čn ý m n á k l a d e m a p os k yt o vá n í p om o ci p ř i n i ch · zd ok onalit informování ob yvatelstva v blízk os ti potenciálně nebezpečných objektů ( Z Not fa l l v or s or ge 3 / 2 0 0 2 zp r a c o va l a M gr . Ij a B e r á n k o vá )
Svět P Ř E H LE D M IM O Ř ÁD NÝC H S IT U AC Í VE S VĚ T Ě Z A Z Á Ř Í – L IS T OP AD 2 0 0 2 1. září Indonésie, Baubau Po výbu chu ve stroj ovně a následujícím požáru se potopila námořní loď s pasažér y na p a l u b ě . B yl o za ch r á n ě n o 6 9 ce s t u j í cí ch , v yp r oš t ě n o 2 0 ob ě t í . D a l š í ch p ř i b l i žn ě 1 0 0 os ob b yl o p oh ř e š o vá n o. J i žn í K or e a Tajfun Rusa o r ychl osti větru 137 km/h zasáhl území státu a vyvolal záplavy a sesu vy p ů d y. Z a h yn u l o 4 7 os ob a d a l š í ch 3 3 b yl o p oh ř e š o vá n o. Z n i če n o a p oš k oze n o 1 7 t i s . d om ů . 2. září USA, stát New Hampshire, Kin V blízkosti městského l etiště se zří t i l o lehké letadlo se 7 osobami na palubě. Všechn y za h yn u l y. Japons ko, prefektura Fukushima Z a r e g i s t r o v á n ú n i k r a d i a c e z J E Z . P ř i š e t ř e n í b yl o z j i š t ě n o z a t a j o v á n í p o d o b n ý c h h a v á r i í v mi nul os t i . Vl áda na ř í di l a pr ove dení s pe ci ál ní r evi ze ve vš e ch j ader ný ch zař í ze ní ch v dané obl as t i . B olivie Z h or s k é s i l n i ce s e zř í t i l d o p r op a s t i m e zi n á r od n í a u t ob u s . Z a h yn u l o 3 4 ce s t u j í cí ch a 1 6 j i ch b yl o s t ě žk ý m i p or a n ě n í m i h os p i t a l i zo vá n o. 4. září B ělorusko, Minská oblast N a d á l n i ci B r e s t - M os k va s e s r a zi l o 1 6 n á k l a d n í ch a os ob n í ch v o zi d e l . P ř i ha vá r i i za h yn u l o 9 os ob a n ě k ol i k d e s í t e k b yl o zr a n ě n o. září Afghánistán, Kábul Př i výbu chu b omb y i ns t al ované ve vozi dl e t axi s l u žb y v cent r u měs t a zah ynul o mi n. 26 os ob a p ř e s 1 5 0 b yl o z r a n ě n o . B y l y v á ž n ě n a r u š e n y v e d l e j š í b u d o v y . Turecko
Př i s r á žce a u t ob u s u a n á k l a d ní h o a u t a n a d ál n i ci v b l í zk os t i An k a r y za h yn u l o 1 2 ce s t u j í cí ch a k ol e m 5 0 b yl o zr a n ě n o. 9. září I ndi e , st á t Bi cha r , Pa t ná N a m os t ě v b l í zk os t i m ě s t a v yk ol e j i l os ob n í vl a k a 1 1 va gó n ů s e zř í t i l o d o ř e k y. P ř e s 1 0 0 ce s t u j í cí ch za h yn u l o a d e s í t k y b yl y zr a n ě n y. 13. září Ji hoaf ri cká republ i ka Po p ožáru a výbuchu na palubě uvízla na mělčině v blízkosti přístavu Richards Bej italská l oď p ř e p r a vu j í cí r op n é p r od u k t y a ch e m i k á l i e . P os á d k a b yl a e va k u o vá n a . Ú n i k nebezpečný ch l átek a rop y hrozil ekol ogick ou k atastrofou, zejména pro pří rodní park SentLu ci a- Vet l end, zanes ený do s eznamu cel os vět ových památ ek UNESCO. Guatemala S i l n ý d é š ť a s e s u v y p ů d y z a s á h l y j e d n u v e s n i c i a z n i č i l y 6 0 d o m ů . Zahynulo 28 osob, 11 ob yvatel bylo pohřešováno a 13 osob bylo těžce zraněno. Rusko, Krasnodarský kraj, Manský rajon Př i t ré n i n k u s p or t ov ců -p a r a š u t i s t ů h a va r o va l o l e t a d l o An -2 s t ř í čl e n n ou p os á d k ou a 1 1 sportovci. Celkem 11 osob zah ynulo. Čína, Nan-chin g M a s ová ot r a va n á vš t ě vn í k ů j e d n é z r e s t a u r a cí , ze j m é n a s t r a vu j í cí ch s e zd e š k ol á k ů . B yl o h os p i t a l i zo vá n o 4 5 0 os ob , z t oh o 4 9 ze m ř e l o. P ř í či n ou t r a gé d i e ú m ys l n é ot r a v y n á vš t ě vn í k ů j e d e m n a k r ys y b yl k on k u r e n čn í b oj . 15. září USA, stát Tennessee, Knoxsville P ř i v yk ol e j e n í ci s t e r e n n á kl a d n í h o vl a k u s ch e m i k á l i í u n i kl o d o ok ol í n ě k ol i k t i s . l i t r ů k ys e l i n y s í r o vé . B yl a za m oř e n a p l och a o r o zl o z e 1 0 k m 2 . Z ok ol n í ch b u d o v b yl o evaku ován o 30 t i s. ob yvatel. 16. září Rusko, Če čenská republika, Grozn yj V ce n t r u m ě s t a b yl v yh o ze n d o p o vě t ř í a u t ob u s s ce s t u j í cí m i . B yl o zr a n ě n o 3 0 os ob , 1 2 z nich nepřežilo t eroristický útok. 19. září Vol gogradská oblast, Surovokinský rajon P ř i v yk ol e j e n í n á k l a d n í h o vl a k u s m a zu t o vý m p a l i ve m s e p ř e vr á t i l o 1 2 ci s t e r e n a čá s t paliva unikla do okolí. 20. září Re p u b l i k a Se ve r n í Os e ti e - Al a n i a , Pri gor od n yj r a j on D va s i l n é t ok y v od n í ch p r ou d ů , k a m e n ů a l e d u př e k r yl y 1 3 0 0 m h or s k é s i l n i ce n a t r a s e Gi zel ' - Kar mad on a r ozces t í ve s měr u na Kar madon a Kobaň. Led ové s es uvy za val i l y 15 d om ů s ob yv a t e l i . Z ú p a t í h or b yl i ob yv a t e l é e v a k u o vá n i . N a s a ze n y zá ch r a n n é s í l y. září Indonésie, o. Jáva P ř i vý b u ch u a p o žá r u v p yr ot e ch n i ck é d í l n ě v j ed n é ve s n i ci za h yn u l o 1 0 os ob a 1 9 b yl o zraněno a p opáleno. Několik ok olní ch domů zni čen o požárem. 23. září Mexi ko, st át Yukat án H u r i k á n Is i d or zp ů s ob i l zn a čn é zá p l a v y a ve l k é m a t e r i á l ní š k od y. Z a h yn u l y m i n . 4 os ob y. P ř e s 7 0 t i s . ob yva t e l b yl o v ča s va r o vá n o a e va k u o vá n o z ob l a s t i h r ozí cí ži ve l n í p oh r om y. Čína, Feng-čen Pod náp orem školáků op ouštějících p o vyu čování školu prasklo schodištní zábradlí v m e zi p a t ř e . D e s í t k y d ě t í s e zř í t i l y d o p ř í ze m í . 2 1 š k ol á k ů za h yn u l o a 4 9 b yl o t ě žce zr a n ě n o. 1. října Indie, stát Goa Dva l et oun y nám ořní ch ozbroj ený ch si l IL-38 se srazi l y při cvičné m l et u a zří ti l y se. Z a h yn u l o 1 2 čl e n ů p os á d e k ob ou l e t ou n ů . J e d e n z l e t ou n ů s e zř í t i l na s t a vb u b u d ov y, k d e za h yn u l y 2 os ob y. 2. října USA
H u r i k á n Li l i za s á h l s t á t y K a r i b s k é h o r e gi on u a zp ů s ob i l ve l k é m a t e r i á l ní š k od y. M i n i m á l n ě 7 os ob za h yn u l o a d e s í t k y b yl y zr a n ě n y. K e va k u a ci z oh r o že n ý ch r a j on ů b yl o p ř i p r a ve n o 500 t i s. ob yvatel. 3. října Rusko, Kamčatská oblast U ob ce Oktjabrskij se potopil při přepravě přes řeku oboj živelný transportér. 10 osob zah ynulo. 6. října Krasnodarskij kraj P ř i v yt r va l é m d e š t i v N o v or os s i j s k u b yl o za t op e n o 1 2 d o m ů a v ob ci K a b a r d i n k a 2 5 0 d om ů . P ř e s 2 5 0 os ob b yl o e va k u o vá n o. Thajsko Po dlouh otr vajících deštích zůstal y dvě třetiny země p od vod ou. Zah ynulo minimálně 85 os ob , s t o vk y l i d í b yl y zr a n ě n y a 2 , 5 m i l . ob yva t e l p ř i š l o o p ř í s t ř e š í . 10. října Rusko, Če čenská republika, Grozn yj P ř i vý b u ch u v b u d o vě ob l a s t n í h o od d ě l e n í m i n i s t e r s t va vn i t r a b yl o zr a n ě n o 3 7 os ob , z n i ch 2 2 za h yn u l o. P áki st án, Hai dar ábád P ř i d op r a vn í n e h od ě a u t ob u s u za h yn u l o 1 1 p ol i c i s t ů a 3 0 b yl o zr a n ě n o. USA, stát Wisconsin Na dálnici při srážce 38 osobní ch a nákladních aut a následném požáru zah ynulo min. 10 ce s t u j í cí ch a d e s í t k y b yl y zr a n ě n y. F i nsko, Hel si nky P ř i vý b u ch u b om b y v ob ch od n í m ce n t r u za h yn u l o 8 os ob a p ř e s 8 0 b yl o zr a n ě n o. 12. října Indonésie, o. Balí Výbuch b omb y v zapark ovaném vozidle v blízkosti nočního klubu za vinil smrt 187 osob. P ř e s 3 0 0 os ob b yl o zr a n ě n o. 21. října I zr a e l , H a d ě r a P ř i vý b u ch u v ozi d l a u a u t ob u s o vé za s t á vk y za h yn u l o 1 4 os ob a 6 5 b yl o zr a n ě n o. 22. října Á ze r b a j d žá n V Kaspi ckém m oří se pot opi l při bouři ní zkot on ážní mořský prám s 51 osob ou na pal ubě. B yl o za ch r á n ě n o 1 5 os ob a v yl o ve n a 2 t ě l a. O s t a t n í os ob y b yl y p oh ř e š o vá n y. O k ol í b yl o v d ů s l e d k u ú n i k u p a l i va oh r o že n o m ožn os t í e k ol o gi ck é k a t a s t r of y. Rusko, Mosk va V budově kulturního domu při představení zajala skupina terorist ů rukojmí a držela je v za j e t í 5 6 h od i n . P ř i os v ob o ze n í b yl o zr a n ě n o 7 5 0 os ob a 1 1 8 os ob p ř i t om za h yn u l o. N a l i k vi d a ci m i m oř á d n é u d á l os t i b yl o n a s a ze n o 1 5 9 1 os ob . 28. října Evr opa Jižní území Velké Britanie a severní oblasti Francie a Německa zasáhl cykl on Janett o r ych l os t i vě t r u ví ce n e ž 4 0 k m / s . Z a h yn u l o 2 5 o s ob . C yk l on zp ů s ob i l zn a čn é m a t e r i á l n í š k od y. 1. listopadu Itálie Zemětřesení o síle 5, 4 stupně Richterovy škál y zasáhlo j i h státu. V j ednom z městeček rajonu Molize zah ynulo min. 29 ob yvatel, z toh o 26 školáků při zří cení školní b u d o v y. 1 2 0 0 ob yva t e l m ě s t e čk a b yl o e va k u o vá n o. M a r o ko, Al -D ža d i d a P ř i p ožá r u v m ě s t s k é vě zn i ci s e u d u s i l o zp l od i n a m i 5 0 os ob a 8 9 b yl o hospitalizován o. Indonésie, o. Sumatra P ř i ze m ě t ř e s e n í o s í l e 5, 3 a ž 7 , 7 s t u p ň ů R i ch t e r o v y š k á l y b yl o zr a n ě n o m i n . 3 5 ob yv a t e l . Rusko, Če čenská republika, Grozněnský rajon B yl s e s t ř e l e n vr t u l ní k M i - 8 M i ni s t e r s t va ob r a n y R u s k é f e d e r a ce . Z a h yn u l o 9 os ob . 4. listopadu Vladimirská oblast V d ů s l e d k u s i l n é h o s n ě že n í b yl o n a r u š e n o zá s ob o vá n í 1 7 2 ob cí e l e k t r i ck ou e n e r gi í . N a l i k vi d a ci h a vá r i e b yl o n a s a ze n o 4 0 8 os ob .
Indonésie, o. Maluku Převrátil se a potopil mořský prám s 200 osobami. Pohřešován o 73 cestujících a nalezeno 5 těl. Egypt V ok olí Káhir y se srazilo nákladní vozidl o (vin ou řidiče) s mezinárodním autobusem. Z a h yn u l o 2 9 ce s t u j í cí ch a 2 5 j i ch b yl o zr a n ě n o. F rancie, Nancy Při požáru v me zinárodním r ychlíku Vídeň-Paříž se otrávilo zpl odinami 12 cestujících a 9 z n i ch b yl o h os p i t a l i zo vá n o. Luxemburg, Luxe mbur g V blízkosti letiště havaroval o při špatné viditelnosti letadlo Fokker-50 s 22 pasažéry na p a l u b ě . 1 7 os ob za h yn u l o a 5 b yl o h os p i t a l i zo vá n o. Rusko, Sankt-Peterburg, V yb orgský rajon Při havárii teplovodu zůstal y be z t epla ob yvatelé 48 domů, 8 dět ských a 2 zdravotnická zařízení a 31 administrativní budova. 11. listopadu Smolenská oblast, Roslavlský rajon Při havárii na t eplovodu zůstal y bez t epla 4 městské čtvrti s 17, 5 tis. ob yvateli. USA T or n á d a za s á h l y j i h o vý ch od n í s t á t y U S A. N e j vě t š í š k od y b yl y za zn a m e n á n y v Al a b a m ě , O h i u a T e n n e s s e e, k d e za h yn u l o 3 0 os ob a 4 5 ob yv a t e l b yl o n e z vě s t n ý ch . F il i pí ny, o. Lu zón Kr át ce p o s t ar t u z l et i š t ě v M ani l e s e zř í t i l d o m oř e Fok ker - 27. B yl o za chr áněn o 1 6 ces t uj í cí ch. Nal e zen o 14 t ěl a 4 os ob y b yl y p ohř e š ová n y. Rusko, Krasnodarský kraj, Gorjačij Ključ Silné deště zvedl y hladinu řeky Psekubs. Záplavy ohrozil y vesnici Saratovskaja, k d e b yl o e va k u o vá n o 4 6 0 ob yv a t e l . N a l i k vi d a ci n á s l e d k ů zá p l a v b yl o n a s a ze n o 8 1 8 os ob . Španělsko, provincie Galicie P ř i b ou ř i s e p ot op i l v oce á nu ř e ck ý t an ke r Pr e s t i g. Ti s í ce t un r op y k on t a mi n ova l y p ob ř e žní vod y Španělska. Vznikla ekologická katastrofa. 18. listopadu B r a zí l i e , Ar a ca j u P ř i s r á žce a u t ob u s ů za h yn u l o 2 2 os ob a 5 8 b yl o zr a n ě n o. I ndi e , st á t An d h r a -Pr a d e š P ř i vý b u ch u n á l o že v m e zi n á r od n í m a u t ob u s u za h yn u l o m i n . 1 4 ce s t u j í cí ch a 1 5 b yl o zraněno. P áki st án Zemětřesení o síle 5, 6 stupňů Richterovy škál y postihlo a zna čně pošk odilo se verní území s t á t u . M i ni m á l n ě 1 9 os ob za h yn u l o a d e s í t k y b yl y zr a n ě n y. I zr a e l , J e r u za l é m Při odpálení výbušné nálože t eroristou v městském autobusu zah ynulo 11 cestující ch a přes 4 0 j i ch b yl o zr a n ě n o. Nigérie, Kaduna V d ů s l e d k u r el i gi ó zn í ch b i t e k , n á s i l í a p ožá r ů z a h yn u l o m i n . 1 0 5 os ob a s t o vk y b yl y hospitalizován y. 24. listopadu F il i pí ny, o. Lu zón M e zi n á r od n í a u t ob u s s e zř í t i l z p a d e s á t i m e t r ové vý š k y d o p r op a s t i . Z a h yn u l o 3 3 ce s t u j í cí ch a 6 os ob b yl o h os p i t a l i zo vá n o. ( Z Gr a žd a n s k a j a za š či t a 1 0 -1 2 / 2 0 0 2 zp r a c o va l a M gr . Ij a B e r á n k o vá ) M ON IT OR Z AH R AN IČ NÍ HO OD B OR NÉ HO T IS KU Náklad: 160 výtisků Vy d á v á v ě d e c k o i n f o r m a č n í p r a c o v i š t ě I O O , L á z n ě B o h d a n e č Redakční rada: In g. Bohu mil Šilhánek M gr. Ij a B e r á n k o vá In g. Milada Denksteinová
