INSTITUT OCHRANY OBYVATELSTVA

INSTITUT OCHRANY OBYVATELSTVA

INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ

Ročník

15

Číslo

Lázně Bohdaneč

1 / 2004

2

3

OBSAH

BAYER, P. – K UBEČK A, P. – TARGOŠ, J. – ŠIMEK , T.: Možnos ti monitor ování pracovních kmitočtů BMIS s automatickým akustický m záznamem s ig nálu

strana

5

LUK ÁŠK OVÁ, L.: Zájem občanů o ochranu ob yvatelstva r os te u nás i v Evr ops ké u nii

17

MIKA, O.: Informovanost ob yvatels tva o mimoř ád ný ch událos tech se zaměř ením na závažné prů mys lové havár ie

33

SÝK ORA, V. – HYLÁK, Č.: Sub jektivní testování tuzems ký ch a zahraničních ochranných masek

49

4

MOŽNOSTI MONITOROVÁNÍ PRACOVNÍCH KMITOČTŮ BMIS S AUTOMATICKÝM AKUSTICKÝM ZÁZNAMEM SIGNÁLU

5

Ing. Petr BAYER, MV, GŘ HZS ČR, Institut ochrany obyvatelstva Ing. Pavel KUBEČKA, MV, GŘ HZS ČR, Institut ochrany obyvatelstva Ing. Jan TARGOŠ, MV, GŘ HZS ČR, Institut ochrany obyvatelstva Ing. Tomáš ŠIMEK, MV, GŘ HZS ČR, Institut ochrany obyvatelstva

RESUMÉ Tato studie uvádí možnou metodu realizace monitorování pracovních kmitočtů BMIS s automatickým akustickým záznamem signálu pomocí komunikačních přijímačů AR 8000 a AR 3000A a záznamového zařízení spouštěného akustickým signálem. Metoda je univerzálně použitelná i v jiných případech obdobného charakteru s alternativním zařazením jiného technického vybavení obdobných užitných vlastností.

6

7

AUTORSKÝ REFERÁT Bezdrátové místní informační systémy (BMIS) s vlastnostmi elektronických sirén jsou nedílnou součástí struktury koncových prvků varování jednotného systému varování a vyrozumění (JSVV). I když tvoří asi 2 % z celkového počtu koncových prvků, mají v lokalitách, kde jsou provozovány, svůj nezastupitelný význam při varování a tísňovém informování obyvatelstva, komunikaci orgánů krizového řízení s obyvatelstvem v ohrožení, jakož i pro běžnou komunikaci orgánů místní samosprávy s občany. Kromě klasických BMIS, jako jsou systémy BOR 2 a VISO 2002, se této technologie doplňkově využívá i v dalších místních informačních systémech, například AUDIO 232, ORKAN, IVVS. Proto se problematika řešená v této studii týká prakticky všech místních informačních systémů zařazených do JSVV. Kromě BMIS zařazených v JSVV jsou montována a provozována zařízení obdobného funkčního principu i mimo JSVV. Všechny provozované BMIS musí být registrovány u Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ). Seznam BMIS je veřejně přístupný na stránce ČTÚ. Některé zkušenosti z praxe ukazují, že jednak dochází k jistému zpoždění v aktualizaci seznamu, ale hlavním problémem je, že některé systémy jsou jejich provozovateli hlášeny k registraci pozdě či dokonce vůbec. Počet všech typů místních informačních systémů zařazených ke dni 1. 7. 2003 v JSVV uvádí tabulka číslo 1. Tabulka 1 Počty MIS v JSVV k 1. 7. 2003 Kraj

Počet MIS v JSVV

Brněnský Českobudějovický hl. město Praha Karlovarský Královehradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Středočeský Ústecký Vysočina Zlínský

56 5 0 1 0 0 8 4 11 10 7 0 2 5

Celkem 109 Vzhledem k radiovému šíření signálu, je výstavba i rozšiřování systémů poměrně pružné a rychlé a oproti jiným funkčním principům i poměrně levné. Radiový přenos má sice výhody, ale i četné nevýhody. Jednou z hlavních je fakt, že je citlivý na rušení všeho druhu. Zahlcení vstupních obvodů přijímačů venkovních hlásičů silným cizím signálem

8

neumožní reakci na signál vlastní, přijímač se neotevře dnes většinou používaným DTMF kódem a je tedy po dobu hlášení nefunkční. Cizí silný signál na stejném nebo blízkém kmitočtu sice přijímač neotevře, ale může vstoupit do přijímače již otevřeného vlastním signálem a tak způsobit rušení reprodukce. Sníží citlivost DTMF systémů pro příjem vlastního signálu s DTMF kódem pro zavření. Nezavření přijímače má za následek obyvatelstvo obtěžující šum a zejména vybíjení napájecích akumulátorů, což snižuje schopnost zabezpečit činnost zařízení v době výpadku napájení z elektrorozvodné sítě. Počet instalovaných systémů neustále narůstá a tak s růstem počtu zástaveb roste i možnost vzájemného rušení BMIS na pracovních kmitočtech. Jedná se o čtyři kmitočty uvedené v generální licenci ČTÚ číslo GL - 2/R/2001. Vzhledem k disproporci mezi počtem přidělených kmitočtů a počtem provozovaných systémů je stále větší nebezpečí vzájemného rušení, což je zejména v případech mimořádných událostí nepřípustné. O ochranu před vzájemným rušením se musí uživatelé zařízení postarat sami. Avšak s ohledem na množství instalovaných zařízení, jakož i vlivem řevnivosti mezi konkurenčními firmami, je koordinace kmitočtů poměrně složitou záležitostí. K dalším komplikacím může docházet v případech, kdy není dodrženo ustanovení generální licence o maximálním použitelném výkonu vysílače systému. Tím dochází k vzájemnému rušení systémů i v jinak dobře provedené volbě pracovního kmitočtu. Dodatečné změny pracovního kmitočtu v již instalovaném systému jsou komplikované a finančně náročné. Současný, stále více nevyhovující, stav je řešitelný různými způsoby. Prvním je přechod na kmitočty pronajaté od ČTÚ. Tyto kmitočty jsou sice chráněny před rušením, ale řadě provozovatelů nemusí vyhovovat, že tyto kmitočty jsou pronajímány za úplatu. Další z možných způsobů řešení spočívá v dále popisované metodě monitorování pracovních kmitočtů BMIS s automatickým akustickým záznamem signálu. Metoda monitorování pracovních kmitočtů BMIS s automatickým akustickým záznamem signálu: - dlouhodobějším sledováním čistoty uvažovaného kmitočtu před výstavbou umožňuje jeho správnou volbu; - při výstavbě a při rozšiřování systému umožňuje objektivní hodnocení kvality radiového signálu na zabezpečovaném teritoriu; - při přejímacích řízeních, při následných kontrolách, opravách a servisu a zejména při případných problémech umožňuje objektivní kontrolu majitelem - správcem BMIS; - umožňuje dlouhodobé sledování spolehlivosti šíření radiového signálu a jeho kvality, zejména v případech diagnostiky možných příčin vzniklých problémů, při řešení stížností a reklamací jak ze strany orgánů místní samosprávy, tak i občanů; - umožňuje odhalit, identifikovat a usvědčit neevidované BMIS rušící sledovaný kmitočet a další případy neúmyslného či úmyslného rušení radiovým provozem.

1.

Popis možné realizace metody

1.1.

Základní princip metody

9

Tato část studie popisuje realizaci monitorování pracovních kmitočtů BMIS s automatickým akustickým záznamem signálu. Základní princip vychází z poznatků: - akustický záznam monitorovaného kmitočtu, respektive užitečného a rušivého signálu na něm je lidem smyslově i psychologicky přístupný a tudíž z něj získané poznatky jsou snadno pochopitelné a akceptovatelné; - monitorování musí pro dosažení prokazatelných výsledků zpravidla probíhat po delší dobu a to často i v noci nebo ve dnech pracovního volna a pracovního klidu, proto je výhodný automatický záznam pomocí záznamových prostředků spouštěných přítomností signálu, zpravidla akustického; - použitím dalšího vybavení, jako je počítač, spektrální analyzátor a jiných, lze na takto monitorovaném kmitočtu provádět další měření, archivaci výsledků a další činnosti. Realizace byla rozpracována ve dvou základních variantách. První varianta spočívá ve využití ručního komunikačního přijímače AR 8000 a záznamového zařízení spouštěného akustickým signálem (magnetofonu, diktafonu). Princip je uveden na obrázku číslo 1.

Obr. 1 Princip využívající přijímač AR 8000 Druhá varianta spočívá ve využití komunikačního přijímače AR 3000A spolu se spektrálním analyzátorem SDU 5000 umožňujícího měření úrovně elektromagnetického pole a záznamového zařízení spouštěného akustickým signálem (magnetofonu, diktafonu).

10

Obr. 2 Princip využívající přijímač AR 3000A

Realizace metody spočívá v tom, že: - přijímač je umístěn na místo, pro které je sledování prováděno a je naladěn na monitorovaný kmitočet, na jeho výstupu je akustický signál odpovídající užitečnému i rušivému signálu na monitorovaném kmitočtu; - výstupní akustický signál je zaznamenáván záznamovým zařízením spouštěným akustickým signálem, zároveň je možný přímý poslech pro okamžitou informaci; - dlouhodobý automatický provoz umožňuje získat informace pro celkový přehled o situaci s možností následného monitorování vybraných zájmových časových úseků pro detailnější analýzy; - záznam rušivého signálu usnadní identifikaci zdroje, případně viníka rušení; - v pokročilejší variantě je možno při použití dalšího zařízení provádět měření, archivace a podobně, prakticky záleží jen na technických parametrech použitého vybavení a požadavcích realizátora monitoringu.

1.2.

Poznatky k záznamovým zařízením

V současné době jsou prakticky nejběžněji k dispozici diktafony. Tyto jsou buď kazetové nebo nověji digitální. Většina dostupných typů má konektor pro připojení externího mikrofonu a umožňuje automatické spouštění akustickým signálem. Záznam pořízený automatickým bezobslužným provozem je relativně dlouhý pro vyslovení závěrů s dostatečnou pravděpodobností. Například digitální diktafon OLYMPUS VN 90, z typové řady VN s nejmenší kapacitou, který byl používán pro praktická ověřování metody, je schopen v režimu LP s kvalitou dostatečnou pro prvotní přehled o situaci zaznamenat asi 90 minut. V režimu SP, t.j. s běžnou kvalitou umožňující dokonalou identifikaci signálu, včetně charakteristiky hlasu, je schopen zaznamenat asi 33 minut. Obě doby záznamu jsou při automatickém spouštění více než dostatečné. Diktafon OLYMPUS VN 3600 má záznamovou kapacitu ještě asi čtyřikrát větší. Pro realizaci propojení mezi výstupem přijímače a mikrofonním vstupem diktafonu stačí použít v audiotechnice běžný kabel s konektory jack 3,5 mm (nebo podle specifikace použitých zařízení). Nastavení výstupní hlasitosti přijímače a vstupní citlivosti diktafonu je nejlepší vyzkoušet předem a nastavování těchto parametrů při vlastním monitorování řešit na základě takto získaných zkušeností. Záznam pořízený digitálním diktafonem umožňuje archivaci pro další využití například přepisem do PC formou souboru .wav nebo ještě lépe .mp3. Přijímač AR 3000 umožňuje při nahrávání dálkově ovládat posun páskových nebo kazetových magnetofonů na základě přítomnosti signálu na výstupu přijímače. Toho lze s úspěchem využít pro automatizaci nahrávání v rámci řešené metody. Jedním z možných

11

technických řešení je použití kazetového magnetofonu Tesla KP 311. Tento byl na začátku 90. let minulého století především používán pro záznam dat z osmi bitový mikropočítačů. Příprava propojovacího kabelu (zapojení konektorů) a realizace nahrávky je popsána v technické dokumentaci obou zařízení. Pro účel praktického ověření byl uvedený magnetofon zapůjčen od soukromé osoby. Propojení bylo principiálně funkční i když se pro stáří a opotřebovanost magnetofonu nepodařilo získat kvalitní nahrávku.

1.3.

Přepis ze záznamového zařízení do PC

Záznamy pořízené digitálními diktafony je možno přepsat do počítače k dalšímu zpracování a archivaci. Tato činnost spočívá v tom, že: - audio výstup diktafonu (např. sluchátkový konektor) se propojí se vstupem počítače (např. line in, nebo mikrofon, toto je nutno vyzkoušet prakticky, neboť se počítač od počítače vlastnostmi vstupů liší) pomocí kabelu s konektory (zpravidla 3,5 mm jack), je možno použít tentýž kabel, jako pro propojení diktafonu s přijímačem, přitom je nutno zabránit přenosu brumu 50 Hz; - pro nahrávání je možno použít Záznam zvuků z nástrojů Windows (je to spojeno s malým komfortem, ale program je dostupný na všech PC), nebo speciální program; - kvalita záznamu na PC se nastaví stejná nebo o řád vyšší, než je záznam na diktafonu, pro praxi se jako zcela dostatečné jeví použití „telefonní kvality“ (11 025 Hz, 8 bit, mono), což reprezentuje velikost souboru 11 kB na sekundu záznamu (tedy 660 kB na minutu záznamu), dostatečných akustických kvalit (zejména pro běžný přehled) stačí i nejnižší kvalita (8 000 Hz, 8 bit, mono), což reprezentuje velikost souboru 8 kB na sekundu záznamu (tedy 480 kB na minutu záznamu); - při použití speciálních programů se jako vhodné jeví přepis provést přímo ve formátu .mp3 s přiměřenou úrovní komprese, rovněž je možná dodatečná konverze formátu .wav na .mp3 a to zejména při požadavku na snížení velikosti výsledných zvukových souborů pro dlouhodobější archivaci nebo pro přenos elektronickou poštou a podobně (při zachování dostatečné kvality se může podařit velikost souboru zmenšit na polovinu i méně, závisí to na stupni komprese a způsobu nahrávky konvertovaného souboru); - při praktickém ověřování metody byl pro konverzi využíván dosti rozšířený freewarový program dBpowerAMP Music Convertor.

1.4.

Další možné využití metody

Popisovaná metoda je univerzálně použitelná i pro jiné případy, kdy se jako vhodné jeví sledování kmitočtu BMIS s automatickým akustickým záznamem. 1.4.1. Ověření dosahu vysílače BMIS kontrolou bezpečně dostatečné intenzity pole

12

Tento případ je použitelný například při kontrole bezpečného dosahu vysílače, to je dosahu s takovou intenzitou pole, která zabezpečí spolehlivé otevření a zejména uzavření přijímače na základě přijatého DTMF kódu. To je jedna z problematických funkcí všech systémů využívajících DTMF kódy. Při ztrátě signálu se přijímač venkovního hlásiče neuzavře a výsledkem je rušivý šum a vybíjení akumulátorů, což je nepříznivé zejména v situaci, kdy přijímač není napájen z elektrorozvodné sítě. místě -

Dále to může být při akustické kontrole kvality radiového signálu ve sledovaném přijímače venkovního hlásiče, například: při plánování rozšiřování počtu nově zastavovaných venkovních hlásičů do okrajových částí zabezpečovaného teritoria; při přejímacích, reklamačních a podobných řízeních; řešení stížností občanů, a podobně.

Akustický výstup takové kontroly je smyslově i psychologicky pochopitelný i laické osobě. Proto je výhodný tam, kde se výsledky kontroly takovým osobám prezentují nebo kde se takové osoby na kontrole přímo podílejí. Pro profesionální účely je potom možno s měřícími přístroji (například i s SDU 5000) rozšířit kontrolu o objektivní měření úrovně pole, odstupu s/š a další. Případným problémům s nedostatečným pokrytím zabezpečovaného území nebo s překrýváním území pokrytých signály sousedících systémů lze předcházet již ve fázi návrhů. Rozložení intenzity pole lze modelovat speciálními programy a výše uvedenou kontrolou lze reálný stav sledovat ve vztahu ke skutečnému útlumu šíření v dané lokalitě a lokální úrovni rušení. Obrázky číslo 3 a 4 ukazují výstup programu Elcom jako možný nástroj předpovědi pokrytí zabezpečovaného teritoria. Zároveň je prezentována změna pole při změně umístění vysílače BMIS. Obdobným způsobem lze modelovat situaci s průnikem signálu na pomezí katastrů dvou obcí.

13

Obr. 3 Model pokrytí území – varianta 1

Obr. 4 Model pokrytí území – varianta 2 1.4.2. Monitorování a záznam provozu na zájmových kanálech v pásmu CB Monitorování provozu na zájmových kanálech v pásmu občanských radiostanic (CB) může někdy být zdrojem cenných informací využitelných pro činnost složek integrovaného záchranného systému, orgánů krizového řízení státní správy i územní samosprávy a podobně. V úvahu přicházejí zejména: kanál č. 1 26, 965 MHz svolávací (pro navázání spojení) kanál č. 9 27,065MHz nouzové volání, tísňové informace zvláštní důležitosti kanál č. 10 27,075MHz dopravní servis, komunikace řidičů (neoficiální) Kompletní přehled kanálů a provozních kmitočtů, jakož i druhy provozu uvádí generální licence ČTÚ číslo GL – 22/R/2001. Tok informací na kanálech je nerovnoměrný jak časově, tak i místně a v rozhodující míře závisí na aktivitě CB komunity v dané lokalitě. Nasazení monitorovacích prostředků tak, jak bylo popsáno výše, může napomoci nejen zmapování aktivity provozu v pásmu občanských radiostanic, ale může napomoci i v zachycení důležitých informací a jejich záznam v případech, kdy není možné nasazení specializovaných záznamových zařízení, nebo by jejich nasazení nebylo efektivní.

14

2.

Spolehlivost metody

Jako u každé jiné metody je výsledek potenciálně zatížen chybami (systematickými, nahodilými, chybami metody). U této metody je rozhodující pro získání správných údajů zabezpečit na vstupu přijímače radiový signál, který odpovídá sledované realitě. To v rozhodující míře závisí na kvalitě použité antény a svodu a na citlivosti přijímače. Citlivost použitých komunikačních přijímačů je lepší nebo srovnatelná s citlivostí přijímačů venkovních hlásičů BMIS. Hlavní faktory správnosti získaných údajů proto jsou: - zisk použité přijímací antény a kvalita (útlum) svodu; - umístění antény v prostoru a to i ve vztahu k šíření vln (maxima - minima signálu); - možné ovlivnění zejména slabších radiových signálů, například změnou místa antény přijímače, geometrie měřicího místa a to včetně pohybu osob v blízkosti antény; - vzdálení zdrojů elektromagnetického rušení, například napájecích zdrojů, počítačů, mobilních telefonů a podobně. Pro přesné výsledky je vhodné použít originální anténní systém, kdy je zabezpečeno místo příjmu, zisk antény, kvalita svodu a zjištěné výsledky velmi dobře reprezentují (reálně kopírují) provozní stavy. V případech kontrol rušení může být výhodnější použití antény s větším ziskem, v případech kontrol dosahu naopak použití antény s menším ziskem. Pro obecný přehled o situaci stačí běžná anténa komunikačního přijímače na zjišťovaném místě nebo alespoň poblíž zjišťovaného místa.

SHRNUTÍ A ZÁVĚR Popisovaná metoda monitorování pracovních kmitočtů BMIS s automatickým akustickým záznamem signálu je jedním z možných řešení situace, která v současnosti vznikla při provozu BMIS a MIS s kombinací funkčních principů zařazených do JSVVSSRN. Jedná se zejména o skutečnost, že toho času není centralizovaná správa kmitočtů přidělených podle generální licence číslo. Firmy, zabezpečující montáž a servis BMIS, mezi sebou v rámci konkurence a z ní vyplývajících napjatých vztahů nekomunikují a tak stále více dochází ke vzájemnému rušení systémů. Situaci neřeší ani registr BMIS vedený ČTÚ, kdy jeho veřejně přístupná podoba na internetu není aktualizována průběžně, ale s jistým časovým odstupem, to může vyvolat skluzy při určování pracovního kmitočtu v rámci projekčních prací. Přitom je dosti vysoká pravděpodobnost hraničící s jistotou, že část realizací systémů není nahlášena do registru ČTÚ vůbec.

15

Dlouhodobý automatický bezobslužný provoz monitoringu je výhodný pro získání celkového přehledu o situaci a umožňuje následné sledování vybraných zájmových časových úseků pro detailnější analýzy. Záznam rušivého signálu usnadní identifikaci původu a viníka rušení, ať už se jedná o rušení provozem jiného BMIS na sledovaném kmitočtu, rušení místním radiovým provozem na blízkém kmitočtu, průmyslovým rušením nebo potenciálně možným úmyslným rušením. Využití diktafonu spouštěného akustickým signálem, případně dálkově ovládaného magnetofonu, nahrazuje drahá speciální záznamová zařízení, která jsou zpravidla stacionární. Záznam pořízený automatickým bezobslužným provozem je relativně dlouhý pro vyslovení závěrů s dostatečnou pravděpodobností, je provozně levný a jednoduchý na úroveň obsluhy. Akustický záznam je smyslově a psychologicky přístupný a názorný i pro laické osoby. Pořízené akustické záznamy lze archivovat pro pozdější analýzy a další využití. Při rozšíření o další přístrojové vybavení je umožněno i měření úrovní pro projektovou dokumentaci a další výpočty. Metodu lze využít v řadě činností spojených s provozem a správou BMIS a MIS se smíšenými technologiemi. Metoda je univerzálně použitelná i v jiných případech obdobného charakteru s alternativním zařazením jiného technického vybavení obdobných užitných vlastností.

ZÁJEM OBČANŮ O OCHRANU OBYVATELSTVA ROSTE U NÁS I V EVROPSKÉ UNII

16

Ing. Lenka LUKÁŠKOVÁ, Vysoká škola ekonomická, Národohospodářská fakulta, Praha

RESUMÉ V životě člověka mohou nastat neočekávané mimořádné události, které mohou ohrozit životy, zdraví obyvatel a způsobit velké škody na materiálních hodnotách. Je proto důležité, aby občané byli přiměřeně informováni o možném vzniku nebezpečí v místě bydliště a základních zásadách ochrany a stát, který je dle ústavního zákona o bezpečnosti ČR garantem ochrany životů, zdraví a majetkových hodnot, zabezpečil jejich dostatečnou edukaci. Ve své studii prezentuji závěry, které byly zjištěny v šetření realizovaném v červenci 2002 u reprezentativního vzorku populace okresu Žďár nad Sázavou. Hypotéza slabých znalostí občanů způsobená dlouhotrvající absencí strategické koncepce státu v tomto vzdělávání veřejnosti byla výzkumem potvrzena.

17

18

ÚVOD Evropská komise si již od osmdesátých let minulého století v časovém intervalu dvou až tří let nechává provést průzkum veřejného mínění v oblasti civilní ochrany obyvatelstva. Podle přehledu v publikacích Eurobarometer tyto průzkumy pravidelně ukazují, že přibližně 85 % (+/- 3 procentní body) dotazovaných evropských občanů cítí, že je pro ně důležité být lépe informováni o postupu jejich činnosti v případě technologické havárie, přírodní či jiné katastrofy. Je zcela zřejmé, že zájem obyvatelstva o tuto problematiku neustále roste s časem a vzhledem k rychle se měnící bezpečnostní situaci ve světě, změnám bezpečnostních rizik a prudkému nárůstu teroristických činů se dá očekávat, že tento trend zvyšujícího se zájmu lidí o ochranu obyvatelstva bude pravděpodobně i nadále pokračovat. Výsledky podobného výzkumu realizovaného v loňském roce v České republice přinesly podobné zjištění. Toto šetření se uskutečnilo za podpory Interní grantové agentury VŠE pro rok 2002/2003 na území okresu Žďár nad Sázavou. Ze statistického hlediska jsou samozřejmě tyto dva výzkumy z mnoha a z mnoha faktorů neporovnatelné. Jedno však mají rozhodně společné – zájem populace o problematiku ochrany obyvatelstva je vysoký. Naši respondenti na otázku: Myslíte si, že je pro vás důležité být lépe informován(a) o tom co dělat v případě přírodní katastrofy, technologické havárie či teroristického útoku? odpověděli v 95% kladně (83,7 % respondentů odpovědělo rozhodně ano a 12 % respondentů spíše ano). Tento výsledek porovnání je zajímavý i z toho důvodu, že zatímco obyvatelé EU jsou pravděpodobně ovlivňováni zejména vývojem bezpečnostních rizik (národních a globálních), v ČR může být kromě tohoto faktu ještě ovlivňujícím faktorem stále doznívající negativní „pachuť“ ideologicky orientované branné výchovy a civilní obrany. Přesto výzkum ukázal, že jsme na tom v oblasti chápání významu civilní ochrany s Evropany stejně nebo přinejmenším velmi podobně. Totiž, vnímáme ji za velmi důležitou.

1.

Identifikace civilní ochrany v ČR

Jedním z rysů je, že bohužel mnoho občanů si i dnes stále spojuje ochranu obyvatelstva s tzv. civilní obranou či ochranou v předlistopadovém období. Dalším a velmi alarmujícím faktem, který se již bohužel několikrát v České republice projevil, je že od roku 1990 výrazně poklesla připravenost a disciplinovanost obyvatelstva k činnostem v období mimořádných situací. Příčinou bylo mimo jiné i zrušení ideologického modelu tzv. přípravy obyvatelstva k civilní obraně. Bohužel se ovšem pozapomnělo na to, že kromě ideologických témat obsahovala tato příprava také odborná témata zaměřená na sebeochranu, svépomoc a přežití obyvatelstva. Tyto znalosti ovšem byly a pravděpodobně vždy zůstanou pro jakoukoliv lidskou společnost nedílnou součástí jejích celkových znalostí. Bohužel s komunistickým modelem vzdělávání prakticky „zmizela“ všechna témata spojená s ochranou obyvatelstva, aniž by se současně uvažovalo o jiném funkčním modelu vzdělávání. Důsledky takovéto nekoncepčnosti se projevily při řadě nedomyšlených a problémových momentů v činnosti institucí i samotných občanů v mnoha mimořádných

19

situacích, zejména při povodních na Severní Moravě v roce 1996 a při rozsáhlých záplavách v červenci 1997, které pak měly další negativní a hlavně zbytečné následky. Dosáhnout stavu, kdy každý občan bude schopen na změny vznikající v důsledku mimořádných událostí pružně reagovat, znamená vytvořit komplexní a dlouhodobý program a řadou účelově koncipovaných komunikačních a edukativních projektů rozvinout rozsáhlé vzdělávací aktivity v oblasti jeho přípravy na činnost v období krizí. V současné době mohou občané získat potřebné informace v otázkách ochrany obyvatelstva u hasičských záchranných sborů krajů a na jejich územních odborech a na obecních úřadech. Vlastní formy vzdělávání a ochrany pak mají vytvořeny některé zejména průmyslové a utilitní společnosti. Ministerstvo vnitra v rámci svých možností rozšiřuje informační brožury a poskytuje relativně aktualizované informace na svých webovských stránkách. Na bázi dobrovolnosti připravují některé organizace pro občany a zejména pak děti ukázková cvičení integrovaného záchranného systému a speciální příležitostné přednášky. Od 1.9.1999 probíhá na základních a středních školách výuka témat „ochrana člověka za mimořádných situací“. Tato výuka probíhala začleňováním vybraných témat do některých vyučovacích předmětů. Tato forma vzdělávání však měla podobně dobrovolný a doporučující charakter a rozvržení témat a stanovení rozsahů probírané látky určoval ředitel dané školy. Úroveň znalostí dětí a studentů tedy de facto záležela na přístupu jejich školy k této problematice, což bylo patrné i z porovnání dílčích výsledků výzkumu.1 Je důležité si však uvědomit, že školní výuka v této oblasti je velmi efektivní, pokud je koncepční, ale je to vždy dlouhodobá záležitost. Navíc nepostihuje ty věkové skupiny, které již nezastihla (v našem případě přibližně ročníky 1978-1988).

2.

Východiska výzkumu

Výzkum se soustředil na úroveň znalostí občanů v oblasti ochrany obyvatelstva, jejich schopnosti správného jednání při vzniku mimořádné události, na možné formy edukace veřejnosti a závislosti na identifikačních faktorech. V této stati tedy prezentuji závěry, které byly zjištěny v šetření realizovaném v červenci 2002 u reprezentativního vzorku populace bydlící na území okresu Žďár nad Sázavou. Po dlouhé úvaze a několika konzultacích s některými odborníky na tuto problematiku jsem pro tento výzkum vybrala region, který není významně ohrožen specifickými riziky (elektrárenský průmysl, teroristické akce) či pravděpodobnost eskalace rizika výskytu ohrožení nebo jeho následků není extrémně vysoká (chemický průmysl). Tím pádem tedy vybraný vzorek respondentů není nikterak vychýlený a je třeba na něj s tímto ohledem nahlížet. Výběrový soubor šetření o velikosti 300 respondentů jsem definovala postupem kvótního výběru. Základní soubor jsem určila z hlediska čtyř identifikačních znaků – věkové složení (předproduktivní, produktivní, poproduktivní věk), pohlaví, dosažené vzdělání (základní, učňovské a střední bez maturity, středoškolské s maturitou, vysokoškolské) a velikost obce, ve které respondent žije (obce do 2000 obyv., obce nad 2000 obyv. a město Žďár nad Sázavou). 1

Aktualizovaným pokynem MŠMTV se od 15.3.2003 zařazuje do výuky uvedená tématika v rozsahu nejméně 6 vyučovacích hodin ročně v každém ročníku.

20

Otázky výzkumného problému jsem definovala takto: 1) Jaká je úroveň informovanosti populace v oblasti ochrany obyvatelstva a jsou lidé schopni se adekvátně chovat při vzniklých mimořádných událostech? 2) Jaká je míra závislosti znalostí respondentů na jednotlivých identifikačních znacích? 3) Mají občané o tuto problematiku zájem a chtějí své povědomí rozšiřovat? 4) Jakou formu vzdělávání by jednotlivé skupiny občanů nejvíce uvítaly? Východiskem byla hypotéza slabých znalostí občanů způsobená dlouhotrvající absencí strategické koncepce státu v tomto vzdělávání veřejnosti. Pro zachycení výzkumných údajů jsem zvolila formu písemného dotazníku, ve kterém respondenti odpovídali na soubor znalostních, převážně uzavřených otázek. Dále byl dotazník rozšířen o otázky, které odrážejí míru zájmu a preferencí dotázaných respondentů pro zlepšení jejich informovanosti. Jejich cílem je tedy podat odpověď na dílčí otázky zkoumaného problému a stanovit směr komunikačních forem ve vzdělávání obyvatelstva. Při realizaci výzkumu jsem se snažila dodržet kvótní výběr respondentů a získat tedy „dokonalý průřez“, což bylo nejobtížnější u bydliště, kde jsem se snažila maximálně pokrýt všechny oblasti regionu - okres Žďár nad Sázavou byl co do počtu obcí největším v České republice. Přesto se domnívám, že se mi podařilo získat relativně dobře místem bydliště diversifikované respondenty.

3.

Varovný signál

Jedním z prvních zkoumaných témat byla znalost varovného signálu. Výsledky šetření ukázaly, že znalost varovného signálu mezi respondenty je nejenže nízká, ale přímo alarmující. Celková úspěšnost správných odpovědí na otázku Víte kolik máme varovných signálů pro varování obyvatelstva při hrozbě nebo vzniku mimořádné události? byla pouze 22,7 %. V České republice existuje od roku 2001 pouze jeden varovný signál „Všeobecná výstraha“, což je podle výsledků výzkumu pro téměř 80 % populace informace zcela neznámou, a to je poměrně alarmující zjištění. Zajímavé je, že u velké většiny nesprávných odpovědí se respondenti domnívali, že máme 4 varovné signály. Z toho se dá usuzovat, že lidé mají stále ještě v paměti znalosti z předlistopadové branné výchovy a vzdělávání v obraně obyvatelstva, kdy naše země měla k dispozici právě čtyři druhy varovných signálů. Z dalšího šetření vyplynulo, že navíc čtyři pětiny respondentů neví, jakým tónem je tento signál vyhlašován. Je třeba podotknout, že asi polovina z nesprávných odpovědí se sice domnívala, že "Všeobecná výstraha" zní správně 140 sekund ale chybně přerušovaným tónem. To tedy pouze potvrzuje předchozí tezi, že si lidé pamatují tóny varovných signálů z minulých ideologických forem vzdělávání. U těchto otázek nebyl na 5% hladině významnosti prokázán vliv žádného ze zkoumaných faktorů. Zajímavým zjištěním byl výsledek odpovědí na otázku Víte, co máte dělat, když uslyšíte varovný signál "Všeobecná výstraha?" Tato otázka nebyla znalostní, ale vlastním subjektivním hodnocením respondentů o jejich znalostech. Z celkového součtu kladných odpovědí 48,7 % vyplynulo, že na jednu stranu se téměř polovina dotazovaných domnívá, že ví, co má dělat, když uslyší "všeobecnou výstrahu", ale pouze necelých 20 % všech respondentů ví, jaký má tento varovný signál ve skutečnosti tón. Výsledek statistické významnosti ukázal rozdílnost odpovědí podle věku a pohlaví respondentů. Z něho plyne, že jistota jak se zachovat roste s věkem – kladně odpovědělo 64,2 %

21

respondentů v poproduktivním věku, 45,8 % v produktivním a 43,6 % v předproduktivním. Vysvětlením může být 1) fakt, že starší lidé nejenže prošli dlouholetým vzděláváním civilní obrany za minulého režimu (ve škole a v zaměstnání), ale jsou také bohatší o celoživotní zkušenosti, dále 2) lidé v důchodovém věku mají více času přemýšlet a sami se zajímat o různé věci, na které lidem v produktivním věku nezbývá čas a nakonec 3) ve vyšším věku roste více jejich strach či obava o vlastní osobu. Zajímavé zjištění je také v rozdílu počtu kladných odpovědí podle pohlaví. Téměř 60 % mužů se domnívá, že ví co má dělat, naopak u žen je to téměř o třetinu méně. V šetření byli respondenti dotazováni také na znalost rizika vzniku tamních nebezpečí v jejich regionu. Z výsledku vyplynulo, že tato informace je pro polovinu dotázaných neznámou. Na otázku Víte jaké je největší možné nebezpečí pro Vaše zdraví poblíž Vašeho bydliště? Odpovědělo správně pouze 52,3 % a statisticky byla zjištěna podmíněnost správných odpovědí na místu bydliště. Pouze polovina respondentů ví, jaké je největší možné nebezpečí v místě bydliště, což ukazuje buď na velmi malou, či vůbec žádnou aktivní práci v oblasti informovanosti ze strany obecních a městských úřadů, potažmo hasičského záchranného sboru nebo nezájem o tuto problematiku ze strany respondentů. V závislosti na velikosti místa bydliště byla zaznamenána nejvyšší úspěšnost v obcích nad 2000 obyvatel, přičemž tento výsledek byl pravděpodobně způsoben tím, že v blízkosti dotazovaných měst se vyskytuje dlouhodobě známé a často diskutované nebezpečí jako např. Nové Město na Moravě a Bystřice nad Pernštejnem (uranové doly v Dolní Rožínce), Velká Bíteš (jaderná elektrárna Dukovany). Z některých odpovědí u této otázky bylo kromě jiného také patrné, jak výrazným způsobem ovlivnily opakované ničivé povodně v České republice psychiku a chápání lidí v jejich schopnosti odhadnout stupeň rizika největšího možného nebezpečí v blízkosti jejich bydliště. Kromě respondentů, kteří označili odpověď “nevím”, někteří dotazovaní, zejména z města Žďár nad Sázavou (nejnižší úspěšnost odpovědí 42 %), se domnívali, že největší možné nebezpečí, které jim hrozí, jsou povodně. Toto nebezpečí je však v tomto regionu zcela minimální. Dle zpracovaných rizikových map je však nejrizikovější problematika provozních havárií, zejména pak únik čpavku ze zimních stadiónů a jiných chemických a toxických látek. Tato konkrétní rizika si v dotazníku uvědomovala jen sporadická část respondentů, z čehož vyplývá, že tato znalost je spíše otázkou jejich vlastního zájmu a přemýšlení. Nižší úroveň této znalosti byl prokázán také v obcích do 2000 obyvatel. Zajímavé je, že většina těchto nesprávných odpovědí se týkala obav z požáru, což je dáno pravděpodobně tím, že požár na vesnicích způsobuje podstatně větší škody na soukromém majetku a obydlí lidí a jejich hospodářství tím, že jsou stavěna velmi blízko od sousedních. Několik respondentů v poproduktivním věku bydlících na vesnici také shodně napsalo své obavy z výbuchu plynu.

4.

Schopnost správně reagovat

Další otázky jsem zaměřila na zjištění míry jednání respondentů v konkrétních nastíněných situacích. Například na otázku/situaci: Jste před svým domem a najednou uslyšíte zvuk sirény a nemůžete si vzpomenout na význam tohoto signálu: a) vejdu do svého bytu, uzavřu okna, dveře a zapnu si rádio nebo televizi; b) nepřikládám tomu

22

žádný význam; c) jdu se zeptat souseda v domě; d)nevím by se dalo očekávat, že úspěšnost výběru správného rozhodnutí bude vysoká. Celková úspěšnost však byla pouze 62,3 % (vliv identifikačních faktorů nedosáhl statistické významnosti). Přes 60 % respondentů vybralo správnou odpověď a dá se tedy usuzovat, že ví, jak se v takové situaci zachovat. Zajímavé však bylo rozložení nesprávných odpovědí. Zcela minimální počet respondentů odpovědělo „nevím“. Avšak ve většině případů by lidé z obcí do 2000 obyvatel v této situaci shodně reagovali „zeptáním se souseda v domě“ a naopak obyvatelé větších měst by tomu „nepřikládali žádný význam“. Zde se projevuje zcela zřetelný rozdíl v sociálním prostředí a sociální komunikaci mezi oběma skupinami. Zatímco ve městě mezi lidmi příliš nefungují sociální vazby, sociální kontrola a chovají se více netečně a bez zájmu k okolí, u obyvatel obcí je tomu právě naopak. Výrazně vyšší míry úspěšnosti ve výběru správných odpovědí respondenti dosáhli u otázek, jejichž obsah byl předmětem předlistopadového vzdělávání obrany obyvatelstva. To za všechny dokazuje například 97% úspěšnost u otázky nastiňující situaci: Nemáte možnost rychle použít ochrannou masku, dýchací cesty si tedy budete chránit: a) přiložením ruky; b) navlhčeným ručníkem, kapesníkem; c) ničím. Tato otázka dosáhla z celého dotazníku nejvyšší úspěšnosti správných odpovědí. Z takto velké úspěšnosti je patrné, že lidé mají stále ještě zafixované vědomosti z období socialistického vzdělávání v oblasti civilní obrany, kde byla důležitá zejména ochrana proti chemickým zbraním. U respondentů předproduktivního věku se již pravděpodobně pozitivně projevuje vliv výukového předmětu chemie a jejich znalosti v rozpoznání a účinku některých vybraných látek a kapalin (čpavku, sirovodíku, oxidu uhličitého, apod.) a způsobu ochrany proti nim. Podobně velmi vysoká úspěšnost otázky, u níž bychom mohli hledat de facto stejné vysvětlení, tedy zakořeněná protichemická obrana, branná výchova a současná výuka chemie ve školách, kdy respondenti odpovídali shodně bez rozdílu věku, pohlaví, vzdělání i místa bydliště, zněla: Při haváriích s únikem všech nebezpečných látek je prvořadou zásadou ochrany: a) nepřibližovat se k místu havárie a vyhledat úkryt; b) okamžitě vyhledat výdejnu ochranných masek; c) zdržovat se mimo jakoukoliv budovu; d) nevím. Potvrzením předchozího vysvětlení je možné vidět i v rozložení nesprávných odpovědí, kde převážná většina „zakroužkovala“ vyhledání výdejny ochranných masek, což se dá pravděpodobně usuzovat, že má opět kořeny v předchozím vzdělávání v protichemické sebeobraně. Během krizové situace je ve většině případů nutná rychlá evakuace obyvatel z postiženého místa, proto i toto téma bylo zařazeno do šetření. Na otázku: Jmenujte, co všechno má obsahovat evakuační zavazadlo2 odpovědělo úspěšně 72,3 % respondentů. Výraznější rozdíly byly patrné v odpovědích respondentů v rozdělení podle věku, kdy téměř 90 % dětí odpovědělo správně, u respondentů produktivního věku už to bylo o třetinu méně a lidé v důchodovém věku dosáhli 85 % v úspěšnosti správných odpovědí. Zajímavý byl i rozdíl v počtu uváděných věcí a variabilita obsahu jejich evakuačních zavazadel. Tak například respondenti v předproduktivním věku vyjmenovávali v průměru 6 věcí, z čehož vyplývá, že tato problematika byla zřejmě předmětem výuky ve škole, 2

Jako dostačující odpověď byla hodnocena ta, u níž respondent uvedl alespoň tři správné věci z obsahu evakuačního zavazadla. Podle příručky civilní ochrany vydané ministerstvem vnitra má evakuační zavazadlo obsahovat přibližně 14 věcí.

23

protože děti poměrně edukovaně a téměř shodně vypisovaly vedle jídla, pitné vody a léků i takové potřeby jako je rádio a náhradní baterie, svítilnu/baterku, doklady, peníze, cennosti, telefon, nabíječku (telefon a ani nabíječka nejsou dle příručky Ministerstva vnitra součástí evakuačního zavazadla), deku, hygienické potřeby a kapesní nůž. Naopak dospělí respondenti by si do evakuačního zavazadla vedle jídla, pití a léků ve většině případů vůbec nesbalili doklady, peníze a důležité dokumenty včetně pojistných smluv. Na druhou stranu jsem zjistila výrazné rozdíly ve vědomostech a znalostech žáků z různých základních škol. Např. děti ze žďárských škol vyjmenovávaly téměř shodně velké množství věcí evakuačního zavazadla na rozdíl od dětí z Velké Bíteše, Velkého Meziříčí a malých obcí, které byly schopny jmenovat v průměru pouze tři věci a téměř shodně psaly jídlo, pití a léky. To dokazuje moji domněnku již dříve uvedenou, totiž, že pouze doporučující charakter vyhlášky Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy ČR o zařazení této problematiky do učebních osnov je nedostačující.

5.

Celková úspěšnost

Celková průměrná úspěšnost v testu činila 64,3 % a nebyla ovlivněna věkem, vzděláním, bydlištěm ani pohlavím, tedy na 5% hladině významnosti nebyl pomocí analýzy rozptylu vliv žádného z identifikačních faktorů prokázán. Taková míra úspěšnosti není příliš lichotivým výsledkem. Navíc je třeba dodat, že dotazník zkoumal znalosti respondentů jak z témat oblasti civilní ochrany z 90. let, tak současně témata, kterými byla veřejnost vzdělávána v rámci socialistické civilní obrany a branné výchovy. Zjištění četnosti správných odpovědí v takto rozdělených dvou skupinách otázek je pak propastně rozdílné. Zatímco totiž u druhé skupiny otázek byla úspěšnost správných odpovědí 84,4 % u první skupiny už to bylo pouze 39,15 %, v nichž je navíc průměrován velmi slabý výsledek správných odpovědí na první dvě otázky týkající se počtu a tónu varovného signálu. Základními ovlivňujícími faktory odpovědí byly právě předem stanovené identifikační znaky skupiny. Jejich vliv jsem prokázala u většiny jednotlivých otázek, avšak v celkovém výsledku všech otázek vlivem průměru již tento vliv prokázán nebyl (např. děti byly 100% úspěšné ve svých odpovědích na otázku telefonních čísel tísňového volání, ale např. v otázce počtu varovných signálů dosáhly o polovinu procentních bodů méně než dotazovaní v produktivním a poproduktivním věku apod.).

6.

Otázky zaměřené na preference obyvatelstva

Poslední dvě otázky výzkumu již nebyly znalostní, ale respondenti v nich vyjadřovali svůj ne/zájem o problematiku a směr svých preferencí v charakteru edukace veřejnosti. Z výsledku otázky: Myslíte, že je pro vás důležité být lépe informován(a) o tom co dělat v případě přírodní katastrofy, technologické havárie či teroristického útoku? Vyplynulo, že 83,7 % respondentů je rozhodně přesvědčeno, že je pro ně důležité být lépe informováni o činnosti v případě mimořádné situace, což zcela potvrzuje úvodní hypotézu výzkumu a dokonce vyjádření takovéhoto zájmu vysoce převyšuje mé původní očekávání. Navíc přičteme-li dalších 12 % respondentů, kteří odpověděli spíše ano, tak

24

v konečném výsledku 95 % dotazovaných odpovědělo kladně. Na poslední otázku Co byste podle Vašeho názoru uvítal(a) ke zlepšení Vaší informovanosti o chování obyvatelstva v případě vzniku mimořádné události, jako např. povodeň, výbuch ve skladu chemikálií a následný únik škodlivin do ovzduší atd.? respondenti k nabízeným možnostem opět přiřazovali hodnocení dle škály (rozhodně ano, spíše ano, spíše ne, určitě ne). a) Instruktivně vzdělávací pořady ve veřejnoprávních prostředcích (TV, rozhlas) Návrh edukace veřejnosti díky instruktivně vzdělávacím pořadům ve sdělovacích prostředcích se setkala s podstatně větším pozitivním přístupem než jsem sama dopředu očekávala. Přes 60 % dotazované skupiny veřejnosti volila Rozhodně ano a 30 % Spíše ano, což je více než 90% kladná odpověď. Domnívám se, že vlivem dnešní méně aktivní společnosti je to ze všech možných aktivit a forem vzdělávání nejlepší způsob, který lidem zabere relativně nejméně času a zároveň dívání se na televizi či poslouchání rádia není vybočením z jejich každodenního způsobu života a tedy nejvíce vítaná forma jejich v předchozí otázce avizovaném zájmu. Odpovědi respondentů byly ovlivněny pouze jejich věkem. Nejsilnější Rozhodně ano volili lidé produktivního věku (66 %), což trochu potvrzuje vysvětlení z předchozího odstavce. O třetinu slabší odpověď Rozhodně ano jsem zaznamenala u dětí (45 %), kde ve svém úsudku kladných odpovědí polovina volila Rozhodně ano a polovina Spíše ano. Pokud však srovnáme právě tyto kladné odpovědi u všech věkových skupin, zjistíme, že rozdíly se takřka stírají (viz tab. č. 1). Tabulka 1 Rozdělení relativních četností (kontingenční tabulka) podle věku

Určitě ano Spíše ano

Předproduktivní 45,45 45,45

Produktivní 66,15 26,56

Poproduktivní 60,38 26,42

Celkem 61,33 30,00

9,09

7,29

13,21

8,67

Ne G = 10,05; χ 20,95(4) = 9,49

b) Informační materiály rozesílané poštou Tento způsob vzdělávání a zvyšování informovanosti veřejnosti podle mého výzkumu vzbudil u šetřené skupiny obyvatel sice nejmenší zájem z nabízených možností, avšak míra kladných odpovědí nad očekávání přesáhla 30 %. Polovina respondentů se vyjádřila jako Spíše ne a necelých 14 % volila odpověď Rozhodně ne. Na 5% hladině významnosti nebyl prokázán vliv žádného ze zkoumaných faktorů. Tento převážně negativní postoj je pravděpodobně dán množstvím nevyžádaných reklamních letáků, které denně veřejnost nachází ve svých poštovních schránkách a dlouhodobě se tak projevuje mírná averze obyvatelstva k jakýmkoli zasílaným informačním materiálům. V masovém

25

měřítku tedy tento způsob předávání informací a vzdělávání tedy ryze informačními letáky nemá příliš velkou efektivitu a v přitažlivější formě mohou být spíše doplňkovou cestou. Zajímavým postřehem při vyhodnocování dotazníků však byl vyšší zájem lidí v důchodovém věku žijících v malých obcích o informační materiály než u poproduktivních obyvatel měst, což je pravděpodobně dáno tím, že lidé ve větších městech jsou podstatně více zahrnováni reklamními letáky než na vesnicích. Proto tedy větší nechuť k čemukoli rozesílanému poštou. V celkovém ani dílčím výpočtu však v důsledku průměrování vliv těchto identifikačních faktorů (věk, místo bydliště) nebyl prokázán. c) Sportovně vzdělávací aktivity realizované městem Celkové hodnocení preferencí veřejnosti na sportovně vzdělávací aktivity zaznamenalo podobné výsledky jako předchozí forma informačních materiálů, ve srovnání s nimi se však projevily výrazné rozdíly v odpovědích podle věku a zejména pak velikosti místa bydliště. V průměrném hodnocení všech výsledků se většina respondentů (65 %) přiklonila k ne zcela jednoznačné odpovědi Spíše ano a Spíše ne. Pro Rozhodně ano bylo okolo 13 % a přes 40 % dotazovaných projevilo kladné hodnocení. Zde se potvrdil původní předpoklad, že některé formy vzdělávání jsou účelné pouze pro jasně definované cílové skupiny a výsledkem je tedy výrazný rozdíl v přístupu u odpovědí respondentů odlišné věkové skupiny. A tak např. u dotazovaných v poproduktivním věku se tato forma logicky setkala s takřka absolutním negativním výsledkem. Naopak u respondentů předproduktivního věku už byl poměr negativního a pozitivního postoje téměř vyrovnaný a k podobnému zjištění jsem dospěla u hodnocení skupiny produktivního věku. Výsledek 50% zájmu u dvou třetin skupiny však nedává příliš jasnou odpověď, zda tyto formy realizovat či nikoliv. Jisté vysvětlení a návod však ukazuje rozdílnost zájmu respondentů dle velikosti bydliště. Rozdělení relativních četností dle velikosti bydliště vykazuje, že Rozhodně ano volilo přibližně 15 % respondentů jak v obcích do 2000 obyvatel, tak nad 2000 obyvatel, avšak ve Žďáře už to bylo o 12 procentních bodů méně. Kladný zájem projevilo v malých obcích 50 % dotazovaných, v menších městech už pouze 33 % a ve Žďáru 19 %. To je velmi zajímavý výsledek a svědčí o tom, že pokud by se tyto formy vzdělávání realizovaly, největší efekt by měly právě v obcích. Tak výraznou rozdílnost postojů si vysvětluji na jedné straně 1) rostoucím celkovým nezájmem, netečností, odcizením a neexistencí sociální komunikace se zvyšujícím se počtem obyvatelstva a na straně druhé 2) nedostatečným kulturním a sportovním vyžitím na vesnicích či jejich špatnou dosažitelností a zájmem o cokoli nového vytrhávajícího z tamního stereotypu. d) Organizované besedy (přednášky) v místě bydliště Formu vzdělávání pomocí organizovaných přednášek by uvítala méně než polovina respondentů (46 %), z nichž pětina se vyslovila pro Rozhodně ano. Jako spíše ne hodnotilo tento typ edukace okolo 35 % a k názoru Rozhodně ne se přiklonilo přibližně 20 % dotazovaných. Počet kladných i záporných odpovědí je tedy téměř přesně rozděleno na polovinu a nedá se tak učinit jednoznačný závěr. Rozdílné názory už však byly zřetelné po prozkoumání vlivu identifikačních faktorů.

26

Zatímco u respondentů v poproduktivním věku vzbudily organizované přednášky neobyčejný zájem (odpověď Rozhodně ano volilo přes 66 %), u produktivních obyvatel už to bylo pouze 12 % a u dětí necelá 4 % (viz tab. č. 2). Z tohoto rozdělení četností tedy jednoznačně plyne, že realizace besed by byla efektivní právě pro veřejnost v důchodovém věku (počet kladných odpovědí téměř 90 %) – na rozdíl např. od sportovních aktivit, kdy je míra preferencí zcela opačná, avšak i pro část produktivní veřejnosti (38% kladný zájem). Takto velký procentuální rozdíl je dán jednak již zmiňovaným dostatkem volného času u veřejnosti důchodového věku, který by lidé v produktivním věku na přednášky jen těžko hledali, dále větší péčí a starostlivostí o sebe, která souvisí s volným časem a roste s věkem a v neposlední řadě faktor, který souvisí s předchozím, to je příležitost pro společenské setkání. Tabulka 2 Rozdělení relativních četností (kontingenční tabulka) podle věku

Určitě ano Spíše ano Spíše ne

Předproduktivní 3,64 30,91 43,64

Produktivní 11,98 26,04 39,58

Poproduktivní 66,04 20,75 7,55

Celkem 20,00 26,00 34,67

Určitě ne

21,82

22,40

5,66

19,33

G = 90,87; χ 20,95(6) = 12,59 Tato forma vzdělávání má podobné rozdělení četností odpovědí mezi veřejností podle velikosti místa bydliště jako u bodu c) - sportovně vzdělávacích aktivit a to ze stejných důvodů či příčin. Tedy kromě zájmu o zvyšování informovanosti v oblasti civilní ochrany rozdílné sociální prostředí – slabé či žádné sociální vazby a nezájem ve městech a nedostatek společenského vyžití v obcích. Největší četnost kladných odpovědí (Rozhodně ano i Spíše ano) jsem vyhodnotila v malých obcích do 2000 obyvatel (přes 55 %), v menších městech už to bylo pouze necelých 40 % a ve Žďáru dokonce pouze 26 %. e) Zařazení témat do učebních osnov vybraných předmětů ZŠ a SŠ Návrh se zařazením témat civilní ochrany do učebních osnov vybraných předmětů škol se setkal s poměrně velkým ohlasem veřejnosti, resp. šetřené skupiny. Pro rozhodně ano se vyjádřilo přes 70 % dotazovaných a 16 % spíše ano. Je to jednoznačný důkaz toho, že podobná témata jsou vítaným doplňkem současného učebního obsahu. Výrazný rozdíl v názorovém postoji se projevil v rozdělení podle věku. (viz tab. č. 3). Zatímco respondenti v poproduktivním věku volili pro Rozhodně ano 77 % (Spíše ano 15 %) a lidé v produktivním věku dokonce téměř 84 % (Spíše ano 14 %), nejmladší dotazovaní tedy v předproduktivním věku rozhodovali pro Rozhodně ano pouze ve 24 %, tedy přibližně o 60 procentních bodů méně. Tento relativně velmi negativní postoj dětí je dán tím, že především jich by se tato forma vzdělávání týkala. Přitom paradoxně právě tato skupina odpovídala, že by Určitě ano chtěla být víc informována 65 % a Spíše ano 22

27

%. Je však logické a přirozené, že pro děti v tomto věku je jakákoli další školní povinnost nepopulární, přesto 50 % jejich kladných odpovědí je důkazem určitého zájmu i ve školním prostředí. Tabulka 3 Rozdělení relativních četností (kontingenční tabulka) podle věku

Určitě ano Spíše ano

Předproduktivní 23,64 23,64

Produktivní 83,85 14,06

Poproduktivní 77,36 15,09

Celkem 71,67 16,00

52,73

2,08

7,55

12,33

Ne G = 114,51; χ 20,95(4) = 9,49

ZÁVĚR Vyhodnocením realizovaného výzkumu byla (bohužel) potvrzena počáteční hypotéza o nízké informovanosti veřejnosti v oblasti ochrany obyvatelstva a současně jejím velmi vysokém zájmu o zvýšení vědomostí a informovanosti (Určitě ano vyjádřilo 84 % dotázaných). Toto negativní zjištění je velmi alarmujícím faktem pro to, aby byl tento problém již řešen podstatně komplexněji než doposud je. Pokud by byla v tomto ohledu pouze nízká vzdělanost veřejnosti a společnosti relativně nehrozila „žádná“ velká rizika, pak ani její zájem o tuto oblast by pravděpodobně nebyl zdaleka tak silný. Vzhledem k tomu, že však Českou republiku postihlo od začátku devadesátých let již několik přírodních katastrof a odstartováním pověstného „11. září“ rapidně sílí pravděpodobnost působení negativních sil lidského charakteru a v neposlední řadě i sama existence určité míry nervozity či obav veřejnosti, dá se v konečném důsledku říci, že výsledek abnormálního zájmu obyvatelstva je zcela přirozený. Z výzkumu dále vyplývá, že témata a nejpravděpodobnější konkrétní situace v oblasti ochrany obyvatelstva, kterými byla populace proškolována za minulého režimu, jsou v populaci poměrně dobře zakořeněná (80% úspěšnost odpovědí) na rozdíl od informací v této oblasti nových, které v 90. letech prošly určitými změnami (u těch byla průměrná úspěšnost odpovědí v testu okolo 40 %). Dalo by se sice namítnout, že proškolování populace v obraně obyvatelstva probíhalo dlouhé roky, ale už na příkladu určité formy vzdělávání (již zmiňované příručky pro učitele ZŠ a SŠ) započaté až v roce 1999 je zřejmé, že i z této relativně organizačně a finančně nenáročné edukace jde již po několika letech vidět pozitivní výsledky. To ukazuje hodnocení některých otázek, kde děti dosahovaly vysoké úspěšnosti, někdy dokonce i 100%. Analýza tohoto šetření ukázala nejen nízkou úroveň informovanosti veřejnosti, okázalý zájem o její zlepšení, ale i poslední 12. otázkou dává odpověď jakým způsobem a směrem nastavit vhodnou komunikační politiku, která by byla „stravitelná“ a efektivně přijímaná jednotlivými cílovými skupinami populace.

28

LITERATURA 1. HERZMANN, J. - NOVÁK, I. - PECÁKOVÁ, I.: Výzkumy veřejného mínění. VŠE, Praha 1995. 2. HINDLS, R. - HRONOVÁ, S. - SEGER, J.: Statistika pro ekonomy. 2. dopl. vydání. Professional Publishing, Praha 2002. 3. KOUBEK, J. - KOSCHIN, F. - SOUČEK, E.: Statistika obyvatelstva a pracovních sil. VŠE, Praha 1990. 4. LINHART, P. aj.: Ochrana člověka za mimořádných situací. [Příručka pro učitele základních a středních škol]. Tech-market, Praha 1999. 5. PECÁKOVÁ, I. - NOVÁK, I. - HERZMANN, J.: Pořizování a vyhodnocování dat ve výzkumech veřejného mínění. VŠE, Praha 1998. 6. Sčítání lidu, domů a bytů 2001. Předběžné výsledky okres Žďár nad Sázavou. Český statistický úřad Praha. 7. VEČEŘA, M. - URBANOVÁ, M.: Základy sociologie práva. Právnická fakulta Masarykovy univerzity, Brno 1994.

Kontaktní adresa: Ing. Lenka Lukášková, Katedra veřejné správy a regionalistiky Národohospodářské fakulty VŠE, nám. W. Churchilla 4, 135 00 Praha 3, tel.: +420 224 095 546, fax: +420 224 934 623, e-mail: [email protected].

29

30

INFORMOVANOST OBYVATELSTVA O MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTECH SE ZAMĚŘENÍM NA ZÁVAŽNÉ PRŮMYSLOVÉ HAVÁRIE

Ing. Otakar J. Mika, CSc., ISA Tech, s .r. o., Brno

RESUMÉ

31

Česká legislativa umožňuje informování obyvatelstva o mimořádných událostech. Zákon o prevenci závažných havárií uvádí a nařizuje informování obyvatelstva o problematice konkrétních rizik, nebezpečných chemických látek a možných dopadů při vzniku závažných havárií (jsou uvedeny hlavní havarijní dopady a jejich popis). Sdělení diskutuje současný stav informovanosti obyvatelstva se zaměřením na průmyslová rizika a možné závažné havárie. Jsou navrženy způsoby komunikace a informování obyvatelstva nad rámec právních norem s využitím pozitivních zkušeností z minulosti. Dále je diskutována připravenost obyvatelstva na možné případy závažných havárií jako popis složitého a kontinuálního procesu.

32

ÚVOD Průmyslová činnost přináší s pokrokem v uspokojování narůstajících potřeb lidstva i řadu negativních projevů. Jednou z nich je možnost vzniku závažné havárie, která může být spojena s únikem nebezpečných látek toxického, hořlavého nebo výbušného charakteru. Kromě toho mohou mít i jiné významné nebezpečné vlastnosti, jak je to podrobněji uvedeno níže. Jedná se tedy o nebezpečné chemické látky a přípravky. Při poruše technického zařízení a nebo při závažné havárii však mohou uniknout do okolí a tím do životního prostředí také radioaktivní látky a nebo nebezpečné biologické látky. Radioaktivní a biologické látky mohou rovněž velmi negativně působit na osoby a zvířata a ohrožovat jejich životy a nebo zdraví a nebo zasažené složky životního prostředí. Z historie je známá celá řada závažných průmyslových havárií, které měly nejrůznější negativní dopady na životy a zdraví lidí, na životní prostředí a na majetek. Je nesporné, že závažné průmyslové havárie nastanou i v budoucnosti. Česká legislativa se snaží společně se systémem různých státních a oborových norem a organizačních a technických opatření jejich vzniku zamezit a v případě probíhající závažné havárie maximálně omezit jejich havarijní dopady. Kromě závažných průmyslových havárií může být obyvatelstvo ohroženo také terorismem, který zneužije chemické látky, radioaktivní látky a nebo biologické agens. Například v oblasti chemického terorismu to může být celá škála nebezpečných chemických látek a přípravků, které jsou běžně vyráběny, skladovány a manipulovány v mnohatunových množstvích chemickým, petrochemickým a jiným procesním průmyslem. Tyto nebezpečné látky jsou také předmětem časté a velkokapacitní přepravy především silniční a železniční dopravou. Zcizení a zneužití těchto látek k teroristickému útoku je relativně snadné. Informace o jednotlivých nebezpečných chemických látkách a přípravcích a jejich množství a umístění jsou zpravidla velmi snadno dostupné – jejich snadná dostupnost a podrobná informace je dokonce zakotvena v platné národní legislativě.

1.

Legislativní vymezení informovanosti obyvatelstva

Právní úprava v České republice věnovala ke konci 90. let minulého století značnou pozornost obecné dostupnosti informací pro obyvatelstvo, neboli zabezpečila „právo na informace pro veřejnost“. V tomto kontextu je možno připomenout jen některé zásadní právní normy, které se dané problematiky podrobně dotýkají. Jsou níže řazeny v chronologickém sledu: - zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění

33

-

pozdějších předpisů (změna č. 132/2000 Sb.), zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (změna č. 101/2000 Sb., změna č. 159/2000 Sb., změna č. 39/2001 Sb.), zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií (změna č. 82/2004 Sb.).

Na tomto místě je nutno zdůraznit dobré zkušenosti z minulosti před rokem 1989, kdy například řada velkých provozovatelů vydávala a distribuovala na vlastní náklady informační příručky pro obyvatele v okolí objektů a zařízení, kde byly umístěny nebezpečné látky. Kvalita a využitelnost těchto informačních zdrojů byla vesměs na velmi dobré úrovni a také byl o ně mezi obyvatelstvem celkem zájem. Zvláštní místo v tom pak zaujímala Informační příručka pro obyvatele ze zóny havarijního plánování Jaderné elektrárny Dukovany, která se ve spolupráci s tehdejším Regionálním úřadem Civilní ochrany Brno vydávala každoročně. Obsah, rozsah a kvalita poskytovaných informací obyvatelstvu byla jak v minulosti, tak zůstala do současné doby na velmi vysoké úrovni a zvláště pak celková srozumitelnost uvedených opatření se stala nezastupitelnou devizou tohoto informačního materiálu pro obyvatelstvo. Byly to však i orgány státní správy a správní úřady (především pak dřívější okresní úřady), které vydávaly v minulých létech – až do jejich zrušení – příručky pro obyvatelstvo, které byly zpravidla zaměřeny na průmyslová rizika spojená s výrobou, skladováním a dopravou nebezpečných chemických látek a přípravků. Tyto příručky obsahovaly také doporučené způsoby chování při hrozbě a nebo při vzniku závažné průmyslové havárie.

2.

Informovanost obyvatelstva o mimořádných událostech

Informovanost obyvatelstva obecně o mimořádných událostech není v současné době ve většině případů na požadované úrovni. Přitom je třeba podtrhnout, že oblast krizového řízení a havarijního plánování je velmi významná a to především tím, že včasné a dostatečné informace ohroženému nebo již zasaženému obyvatelstvu mohou zachránit jak lidské životy, tak i zdraví osob, nebo životy a zdraví hospodářských zvířat. Rychle poskytnutá informace pak také může zprostředkovaně ochránit životní prostředí nebo zmírnit nepříznivé následky na jednotlivé složky životního prostředí, eventuálně ochránit nebo zmírnit následky majetkových škod. Poskytnutí dostatečné informace obyvatelstvu (veřejnosti) je sice hlavním, ale jen počátečním stadiem celého procesu přípravy obyvatelstva na mimořádné události a jejich dopady a následky. Pokud má být dosaženo dobré přípravy obyvatelstva na dopady mimořádných událostí a zvláště závažných průmyslových havárií, jsou nutné ještě další podstatné kroky. Obyvatelstvo musí nejen tyto informace dostat k dispozici, ale mělo by se s nimi ve vlastním zájmu v dostatečné a funkční míře seznámit. Tím teprve získá jisté základní vědomosti o problematice. K tomu, aby se mohlo – většinou svépomocí a vzájemnou pomocí – chránit, musí proces pokračovat získáním dovedností a návyků. Svépomoc a vzájemná pomoc pak přichází v úvahu především v prvních a kritických momentech po vzniku mimořádné

34

události, než se do ohroženého a nebo zasaženého prostoru dostanou profesionální záchranáři. Tento kritický čas se někdy označuje jako 10 minut pro život a občané jsou zpravidla odkázáni na sebe. Získání dostatečných dovedností a trvalých návyků obyvatelstvem je již podstatně složitější a náročnější než fáze prostudování potřebných informací. Vyžaduje to aktivní přístup k celému procesu přípravy obyvatelstva na mimořádné události a jejich dopady. Získání dovedností a návyků je pak otázkou času a opakovaných nácviků. Takováto opatření nejsou v současné době populární. Veřejnost není schopna v současné době docenit, že získání dovedností a návyků je nejen pro jejich vlastní prospěch, ale zprostředkovaně to podstatně zlepšuje spolupráci mezi obyvatelstvem a záchrannými složkami.

3.

Manažerské systémy řízení

Počátkem 90. let minulého století byla vydána v České republice velmi cenná a zdařilá příručka s názvem APELL (zkratka podle originálního anglického názvu Awareness and Preparedness for Emergecies at Local Level – a Process for Responding to Technological Accidents), s volným překladem Způsob předcházení nebezpečí velkých technologických havárií. Tato příručka vydaná OSN je sice zaměřena jen na průmyslová nebezpečí, ale zahrnuje všechny tři hlavní subjekty nutné komunikace a spolupráce: provozovatelé – statní správu – veřejnost (obyvatelstvo). Bohužel využití tohoto metodického materiálu bylo v podmínkách České republiky nedostatečné. Metodický materiál je již do jisté míry překonán jak současnou legislativou, tak i současnou praxí, stále však obsahuje cenné rady a doporučení využitelné i v současné době, kdy jsou již některé oblasti informovanosti obyvatelstva právně upraveny. V podmínkách České republiky se počátkem 90. let minulého století postupně prosadily a dodnes se plní dva významné programy. Jednak je to starší zahraniční projekt „Responsible Care“, což se zpravidla volně překládá jako odpovědné podnikání v chemickém průmyslu. Ryze domácím projektem je pak „Bezpečný podnik“, který vznikl na podporu prevence havárií, zvýšení bezpečnosti práce apod. Oba jmenované projekty stále pozitivně ovlivňují prevenci havárií a další oblasti. Podnikatelské subjekty, které splní dané podmínky, získají certifikát s omezenou dobou platnosti, čili držitelé oprávnění musí opakovaně prokazovat dosaženou úroveň prevence a bezpečnosti práce. Kromě toho existuje, respektive zájemci plní řadu různých norem, mezi které patří především normy řady ČSN EN ISO, například ČSN EN ISO 9 001 [systém řízení jakosti], ČSN EN ISO 14 001 [enviromentální systém řízení ochrany životního prostředí]. Všechny výše uvedené programy a projekty, ale také uvedené normy ČSN EN ISO jsou plněny zcela dobrovolně. Proto je získání certifikátů známkou vysokého uvědomění vrcholového řízení podniku nebo společnosti o významu uvedených oblastí a získání certifikátů je také známkou dobré úrovně „bezpečnosti v celém podniku“. Získané certifikáty mají časově omezenou platnost, zpravidla na dobu 3 let.

4.

Konkrétní mimořádné události

35

V současné době existuje celá řada možností ohrožení obyvatelstva jako jsou například živelní pohromy a nebo závažné průmyslové havárie zahrnující nebezpečné chemické, radioaktivní a biologické látky. V posledních létech se výrazněji na ohrožení obyvatelstva také projevuje terorismus, který má a bude mít i nadále narůstající tendenci i v České republice. Vyjmenovat celou škálu těchto závažných a nepříznivých událostí není na tomto místě potřeba, protože tyto jsou dostatečně známy a jsou lehce dostupné v odborné literatuře. Na druhé straně je však třeba mít na paměti, že ke konkrétnímu místu se vztahují konkrétní mimořádné události, například se vyskytují ve významné míře jen některé přírodní katastrofy. Člověk žije a pracuje zpravidla v jednom místě (město, vesnice, sídlo), eventuálně dojíždí do zaměstnání na další místo. Řečeno jinými slovy se člověk většinu svého času zdržuje na jednom, eventuálně dvou místech. V případě, že pracuje celý pracovní týden v jiném místě (městě, vesnici), je toto místo pro něho z hlediska znalostí možných rizik a ohrožení důležitější, protože zde tráví více svého času. Z těchto a dalších důvodů je účelné, aby každý člověk znal možnosti vzniku a hlavní následky živelních pohrom v tomto místě, eventuálně v obou místech (pracoviště – bydliště). Takový zjednodušený model informovanosti obyvatelstva je jen rámcový a schématický, ale je uveden pro názornost.

5.

Závažné chemické havárie a jejich dopady

V současné době se vyrábí, zpracovává, dopravuje, skladuje a účelově využívá obrovské množství chemických látek a přípravků. Tyto látky jsou v mnoha případech nebezpečné, protože jsou hořlavé, výbušné a jedovaté. Omezené množství nebezpečných chemických látek má dokonce všechny projevy – hořlavost, výbušnost i toxicitu. Nebezpečné chemické látky a přípravky mohou mít řadu dalších nebezpečných vlastností podle zákona č. 157/1998 Sb., ve znění platných úprav. Mohou být výbušné, oxidující, extrémně hořlavé, vysoce hořlavé, hořlavé, vysoce toxické, toxické, výbušné, zdraví škodlivé, žíravé, dráždivé, senzibilující, karcinogenní, mutagenní, toxické pro reprodukci, nebezpečné pro životní prostředí. Dále mohou nebezpečné chemické látky a přípravky prudce reagovat s vodou a nebo při styku s vodou uvolňovat toxický plyn. Hlavní havarijní dopady nehod a závažných havárií s nebezpečnými chemickými látkami a přípravky mohou být různé, ale zjednodušeně je možné říci, že se jedná o tři základní havarijní události (požár – výbuch – únik jedovaté látky) a čtyři havarijní ničivé dopady (tepelné záření – tlaková vlna – rozlet fragmentů trosek – jedovatost). Stručně a přehledně je to uvedeno v následující tabulce.

36

Tabulka Základní havarijní události a jejich dopady Havarijní událost Požár

Havarijní dopady tepelné záření

Poznámka zpravidla pouze časově a prostorově omezené působení, omezené zasažení osob, zapálení materiálů a nebo destrukce materiálů, eventuálně konstrukcí, významné poškození složek životního prostředí, zpravidla vznikají značné materiální škody Výbuch tlaková vlna rychlý průběh události, omezené zasažení a/nebo rozlet fragmentů ohrožení osob nebo zvířat (smrt nebo poškození trosek zdraví: dočasné – trvalé), zasažení budov, konstrukcí a technologií (zničení, poškození), synergické a kumulativní účinky na okolní objekty, zařízení a technologie, přitom zpravidla vznikají značné materiální škody Únik toxické látky jedovatost významné zasažení a/nebo ohrožení osob nebo zvířat (smrt nebo poškození zdraví: dočasné – trvalé), významné poškození složek životního prostředí, materiální škody zpravidla nevýznamné Některé nebezpečné chemické látky a přípravky mají všechny vlastnosti: hořlavost, výbušnost a toxicitu. Příklady jsou všeobecně známy a není třeba je zde uvádět. Zvláštní pozornost by měla být věnována možnému vzniku, rozletu a působení střepin skla, což může mít především v podmínkách městských aglomerací závažný havarijní dopad. Tlaková vlna výbuchu způsobuje rozbití skla (oken, dveří apod.) již od nízké hodnoty přetlaku tlakové vlny. Například padání skleněných střepin z výškových budov může působit doslova jako gilotina ve vztahu k možnému usmrcení či vážnému zranění osob. Je proto účelné, aby každý člověk znal konkrétní průmyslová rizika a možnosti vzniku a hlavní havarijní dopady ze závažných průmyslových havárií a to v obou místech pobytu (pracoviště – bydliště). V polovině listopadu 2003 bylo v ČR celkem asi 150 provozovatelů (podle evidence MŽP ČR), kteří mají objekty nebo zařízení spadající pod dikci zákona 353/1999 Sb. (z tohoto počtu je pak asi polovina zařazena v kategorii A – menší provozovatel). Ale pozor, existují další „nezařazené“ objekty a zařízení s podlimitním množstvím nebezpečných chemických látek, které však v případě havárie mohou ohrozit a zasáhnout obyvatelstvo v okolí. Nejedná se pouze o průmyslové toxické látky (amoniak, chlor, oxid siřičitý), jak by se mohlo zdát, ale jedná se i o látky výbušné jako příkladně propan – butan. To jsou jen některé nejkřiklavější příklady. Například bezvodý amoniak používá na území ČR 155 zimních stadiónů a asi 500 – 600 velkokapacitních chladících zařízení v potravinářském průmyslu. Konkrétními výpočty a prognostickým modelováním havarijního úniku této toxické látky lze snadno dokázat, že i objety a zařízení nespadající

37

pod dikci zákona jsou vysoce nebezpečné pro obyvatelstvo v okolí. Tyto případy jsou sice v odborné veřejnosti dostatečně známy, ale obyvatelstvo v okolí takových nebezpečných objektů a zařízení má jen mizivou naději, že by dostalo dostatečnou informaci o tomto zdroji rizika s doporučením jak se zachovat v případě ohrožení a nebo zasažení čpavkem. Zákon stanovuje pro čpavek hodnotu 50 tun, aby byl objekt nebo zařízení zahrnuto pod jurisdikci zákona, ale to jen do skupiny A. Provozovatel ve skupině A nemá zákonnou povinnost poskytovat podklady pro havarijní plánování správním úřadům. V České republice existují stovky až tisíce zařízení s nebezpečnými látkami, které nespadají pod přísnější režim, ale přitom mají vyšší úroveň rizika než mnohé velké průmyslové celky. Tato výzva k důsledné analýze a hodnocení rizika výše uvedených objektů a zařízení patří kompetentním pracovníkům správních úřadů, které musí otázky podlimitních, ale rizikových nebezpečných zařízení důsledně řešit. Musí však také poskytnout obyvatelstvu v okolí takových objektů a zařízení předem dostatečnou informaci o základních zásadách ochrany a způsobech jednání a chování v případě závažné havárie. Analýza tohoto problému si vyžaduje samostatné sdělení, které bude publikováno v dalším vydání. Další významnou oblastí je doprava nebezpečných látek. Tato záležitost není v tomto sdělení uvedena, protože představuje samostatný a složitý problém.

6.

Současný stav informovanosti obyvatelstva

Zákony a nařízení v posledních několika letech stanovily celkem jasná pravidla, kdo musí provést anebo zabezpečit provedení analýzy a hodnocení rizika spravovaného území. Bez takové kvalifikované analýzy a hodnocení rizika nejsou k dispozici důležité údaje ve formě závěrů a doporučení, které je potřebné s patřičným komentářem a doporučenými modely chování poskytnout vhodnou formou obyvatelstvu. Správní úřady v místě mají v tomto směru nezastupitelnou roli. Provedení analýzy a hodnocení rizika spravovaného území by měl provést a nebo zabezpečit krajský úřad, poskytování informací obyvatelstvu pak místní správní úřady. Základem komunikace a informovanosti obyvatelstva zůstává i v současné době trojúhelník: provozovatelé – správní úřady (státní správa) – obyvatelstvo (veřejnost). Zatímco dříve se počítalo s komunikací a informovaností všemi směry, dnes se situace částečně změnila. Podle zákonné úpravy jsou provozovatelé povinni poskytnout své informace o umístění nebezpečných chemických látek a přípravků a o předpokládaných havarijních dopadech správním úřadům, přesněji řečeno krajským úřadům. A to hlavně provozovatelé skupiny B (největší provozovatelé), kteří mají v zákoně č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií a v prováděcím předpisu Vyhláška MŽP č. 8/2000 Sb., a dalších přímo stanoven obsah informace, kterou museli v zákonné lhůtě předat písemně a v digitální podobě správním úřadům, dříve okresním úřadům, nyní krajským úřadům. Bylo to již 29. ledna 2002. Jak byly předané informace využity pro informování obyvatelstva

38

není přesně zmapováno. Správní úřady pak mají také citovanými normami stanoveno, jak informovat potenciálně ohrožené obyvatelstvo. V této oblasti existují v současné době zřejmě značné rezervy a to hlavně proto, že ještě všude nejsou zpracovány analýzy rizika spravovaného teritoria. Ideální a žádoucí je, aby zpracované analýzy rizika možných přírodních katastrof a závažných průmyslových havárií byly lokálně, nejlépe na úrovni kraje oponovány jednak nezávislými odborníky, ale také by bylo vysoce účelné organizovat workshopy o analýzách rizika za účastí zástupců nejen všech hlavních složek integrovaného záchranného systému, ale i dalších kvalifikovaných odborníků. Na prvním místě pak musí být zájem o osoby (ochranu jejich životů a zdraví), v dalším pořadí je ochrana hospodářských zvířat, životního prostředí a majetku. Analýzy a hodnocení rizika pro osoby a jejich výsledky lze akceptovat pouze v tom případě, kdy jsou nasazeny k tomuto důležitému hodnocení uznávané mezinárodní standardní metody. Česká legislativa však nestanoví, jaké metody je nutné používat, pouze některé doporučuje v různých metodických pokynech. Do českého právního řádu byla začleněna jen metoda analýzy rizika s označením TECDOC 727 (TECDOC = technický dokument) z roku 1996, kterou zpracovala Mezinárodní agentura pro atomovou energii ve Vídni. V právním řádu České republiky se tato metoda uvádí ve zkrácené a upravené podobě a to ve Vyhlášce MŽP č. 8/2000 Sb. Zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií, který byl nedávno novelizován (zákon č. 82/2004 Sb.), zabezpečuje zvýšenou ochranu obyvatelstva, hospodářských zvířat, životního prostředí a majetku před nepříznivými účinky a dopady závažných havárií v okolí provozovatelů. V podstatě se jednalo o implementaci evropské směrnice SEVESO II do právního řádu České republiky. Aby se občané mohli správně zachovat, musí dostat již předem stručnou, ale výstižnou informaci o jednotlivých možných mimořádných událostech, zdrojích rizika, způsobech jednání a chování při přípravě, ale i v průběhu mimořádné události. Níže jsou uvedeny základní zásady komunikace s obyvatelstvem. Zásady komunikace s občany: - pravdivost poskytovaných údajů, - srozumitelnost poskytovaných údajů (musí být srozumitelné i laické veřejnosti), - dostatečný (přiměřený) rozsah a hloubka poskytovaných informací, - včasnost informací (musí být poskytnuty předem, nikoliv až v době havárie), - snadné možnosti získání podrobnějších informací pro zájemce, - snadné možnosti ověření údajů z dalších informačních zdrojů. Níže jsou uvedeny jen některé příklady možné komunikace a zabezpečení informovanosti obyvatelstva v okolí velkých provozovatelů. Jsou uvedeny možnosti přímé komunikace provozovatel – obyvatelstvo, a také správní úřad – obyvatelstvo. Vzory možné komunikace a informovanosti obyvatelstva: - vlastní webové stránky provozovatele, správního úřadu, - zveřejnění telefonické informační linky pro dotazy, stížnosti a konzultace jak

39

-

-

provozovatelem, tak i správním úřadem, spolupráce s médii – s tiskem, rozhlasem a televizí, vydávání výroční zprávy provozovatele, propagační tiskoviny jako jsou letáčky, příručky, dotazníky (obsahem může být oznámení o získaných certifikátech, například normy ČSN EN ISO 9001, a ČSN EN ISO 14001, Bezpečný podnik, Responsible Care, vydání politiky ochrany životního prostředí, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, bezpečnostní politiky, bezpečnostního programu prevence závažné havárie, atd.), populární besedy s veřejností: na školách a domovech důchodců, dny otevřených dveří, školní exkurze, vydávání podnikového časopisu, oznámení o sponzorování veřejně prospěšných akcí nebo aktivit, atd.

Navržený obsah informovanosti obyvatelstva z oblasti průmyslové bezpečnosti: - typ objektu nebo zařízení (výroba, skladování, potrubní doprava, atd.), - velikost objektu nebo zařízení (počet zaměstnanců a jejich směnnost, rozloha objektu nebo zařízení), - hlavní výroby a hlavní výrobní produkty (kapacita výroby, účel použitých výrobků, nebezpečnost požitých výrobků, atd.), - celkový obecný popis pracovních činností, - umístěné nebezpečné chemické látky a přípravky (eventuálně biologické nebo radioaktivní látky), - významné certifikáty, které objekt nebo zařízení vlastní a doba jejich platnosti (například: certifikát Bezpečný podnik, certifikát Responsible Care, certifikát ČSN EN ISO 14001, certifikát ČSN EN ISO 9001 atd.), - stručná charakteristika Bezpečnostní politiky, - informace o vnitřním havarijním plánu (týká se jen provozovatele skupiny B, který má zákonnou povinnost vnitřní havarijní plán zpracovat), - doporučené způsoby chování v případě ohrožení nebo zasažení obyvatelstva v okolí havarijními následky závažné havárie (požár, výbuch, únik toxické látky), - nabídky na získání dalších podrobnějších informací (webové stránky, telefony, faxy, emailové adresy, besedy, exkurze, dny otevřených dveří, atd.). Výše uvedený výčet pochopitelně představuje spíše maximální množství informací, které může být účelově redukováno, ale jenom do té míry, aby poskytnutá informace byla plnohodnotná. Obsah informace pro obyvatelstvo je předepsán zákonem o prevenci závažných havárií a přesně specifikován v prováděcí vyhlášce k zákonu. Tento zákon však pojednává pouze o chemických látkách a chemických přípravcích. Proto se výše navržený obsah snaží zahrnout i ostatní nebezpečné látky, mezi které bezesporu patří také biologické nebo radioaktivní látky. Kladné příklady informovanosti obyvatelstva naštěstí existují. V první řadě je to skupina pracovníků Krajského úřadu Zlínského kraje, odbor kanceláře hejtmana, oddělení pro zvláštní úkoly, která má v dané oblasti výjimečné a záslužné aktivity již několik let.

40

Počátkem roku 2002 vydali ve spolupráci s Hasičských záchranným sborem HZS Zlínského kraje informační příručku pro obyvatele „Jak dál v ochraně obyvatelstva?“ V roce 2003 vydali příručku s názvem „Informace určené veřejnosti v zóně havarijního plánování“. Taktéž vydali „Krizový plán kraje“, který je určen k informování veřejnosti a to již v roce 2002. Všechny zmíněné pomůcky jsou velmi dobře zpracovány a jsou vskutku „prvními vlaštovkami“ z celorepublikového hlediska. Navíc tento tým ve spolupráci s občanským sdružením SURVIVAL vydal v září 2003 malou a užitečnou kapesní brožuru „Kapesní průvodce pro mimořádné situace“. Dalším kladným příkladem z poslední doby může být vydání „Kapesního průvodce pro nenormální situace“, který byl vydán ve spolupráci občanského sdružení SURVIVAL a Magistrátu Ústí nad Labem při příležitosti osvětové akce pro veřejnost „15 minut pro život“, která proběhla na hlavním náměstí v Ústí nad Labem koncem května 2003. Také Olomoucký kraj vydal „Kapesního průvodce pro mimořádné situace“. Zvláštní pozornost si zasluhuje vzdělávání školní mládeže. Na tomto poli byly pak učiněny významné pozitivní kroky hlavně v poslední době, kdy byly připraveny i nové osnovy a lektorské fondy pro několik základních témat (např. Ochrana člověka za mimořádných událostí, Havárie s únikem nebezpečných látek, Radiační havárie). Velkým pozitivem je skutečnost, že bylo vydáno několik zdařilých příruček, které dávají učitelům dostatečný nástroj pro výuku. Tato problematika je zde zmíněna jen okrajově, ale zasluhovala by daleko více pozornosti. A to hlavně proto, že po roce 1990 byly zcela nekvalifikovaně a nesmyslně rušeny osnovy a výuka předmětů se zaměřením na civilní ochranu. V současné době se situace konečně začíná zlepšovat, ale nekvalifikovaný a zkratkovitý způsob uvažování z počátku 90. let zanechal ještě mnoho šrámů, které se budou odstraňovat dlouhou dobu. Diskontinuita vzdělávání školní mládeže v 90. letech se již projevila v nižším chápání bezpečnostních hrozeb a hlavně správného chování při ohrožení a nebo zasažení.

7.

Základní zásady připravenosti obyvatelstva

Dobrá připravenost obyvatelstva na mimořádné události, zvláště pak na zvládnutí následků závažných havárií vyžaduje především následující postup: 1. získání dostatečných znalostí obyvatelstvem (informovanost obyvatelstva; upřesnění způsobů varování; zodpovězené dotazy, atd.) 2. základní technické vybavení obyvatelstva (osobní ochranné prostředky a pomůcky; evakuační zavazadlo, atd.) 3. praktický výcvik obyvatelstva (nácvik činností a používání různých osobních ochranných pomůcek a prostředků a to včetně improvizovaných; komplexní cvičení; získaných dovedností a návyků při cvičeních; prověřování získaných znalostí, dovedností a návyků)

41

Výše uvedené jednotlivé součásti tvoří základní kostru postupu, který by měl být zahrnut do realizačních plánů. Celková připravenost obyvatelstva na mimořádné události je velmi obsáhlá a složitá záležitost a přesahuje možnosti tohoto sdělení. Zde je zmíněna jen v základní rovině. Toto zjednodušené schéma nepostihuje další složky procesu, kde bezesporu patří také přesně definovaná komunikace a součinnost mezi jednotlivými složkami integrovaného záchranného systému a další činnosti spadající do zodpovědností a kompetencí správních úřadů a státních orgánů. Nízká uvědomělost bezpečnostních rizik obyvatelstvem v místě bydliště a nebo pracovišti, vzdělávání a nácviky pouze dobrovolníků pak vytváří složitou situaci v tom, zda se vůbec najde dostatek zájemců o například instruktážní cvičení, přednášky pro veřejnost apod. Na druhé straně se mohou vyskytnout jedinci (zřejmě jen jako řídké výjimky), kteří se budou zajímat na správních úřadech sami a iniciativně o soubory následujících informací: - možnosti vzniku přírodních katastrof a jejich následky, - zdroje rizika průmyslových objektů a zařízení a jejich havarijní dopady, - zdroje rizika při přepravě nebezpečných věcí a jejich havarijní dopady, - velikost objektu nebo zařízení (počet zaměstnanců a jejich směnnost, rozloha objektu nebo zařízení), - způsoby místního varování obyvatelstva o ohrožení a nebo zasažení obyvatelstva, - způsoby evakuace obyvatelstva, doporučený obsah evakuačního zavazadla, - nejbližší úkryt civilní ochrany, - nejbližší prodejna osobních ochranných prostředků a pomůcek, - doporučené způsoby chování obyvatelstva při různých mimořádných událostí, - opatření, která přijaly správní úřady ve vztahu k prevenci mimořádných událostí, - opatření, která přijaly správní úřady ve vztahu k minimalizaci následků a dopadů mimořádných událostí, - možnosti získání souvisejících informací.

ZÁVĚR Právo na život a jeho ochranu je jedním ze základních lidských práv, což je deklarováno v Ústavě České republiky. Stát zodpovídá za ochranu obyvatelstva. Proto musí vytvářet v souladu s Listinou základních práv a svobod účinné a efektivní ochranné mechanizmy a systémy ochrany obyvatelstva, do kterých musí být zahrnuty závažné průmyslové havárie a jejich následky, jakož i ostatních mimořádných událostí a to včetně terorismu. V současné době krajového uspořádání je nutno kalkulovat s tím, že tyto správní celky budou obsahovat na svém správním území desítky až stovky zdrojů rizika, které představují rizika různého ohrožení pro civilní obyvatelstvo.

42

Pouze korektně zpracovaná analýza a hodnocení rizika, které bývá velmi pracné a vyžaduje odborné znalosti i zkušenosti, může věrohodně zhodnotit a ocenit zdroje rizika a tím vypracovat výchozí podklad pro efektivní postupy jejich řešení. Pro analýzu rizika objektů a zařízení, kde jsou umístěné nebezpečné chemické látky a přípravky, se však hodí jen omezený okruh analýz rizika. V oblasti informovanosti obyvatelstva existují v současné době značné rezervy. Přitom je známo mnoho nenásilných způsobů, jak předat předem obyvatelstvu základní informace o průmyslových rizicích a mimořádných událostech vůbec. Nelze se spolehnout jen na pružnost a dostatečné reakce správních úřadů a státních orgánů, ale je vhodné využít i starší zkušenosti s přímým poskytováním informací obyvatelstvu předem přímo od provozovatelů. Mnoho provozovatelů nebezpečných chemických látek a přípravků a také jaderné elektrárny v ČR mají s touto formou informovanosti obyvatelstva značné a dobré zkušenosti. Ty by se měly dále využívat a účelově rozvíjet. Krajský úřad Zlínského kraje jako snad jediný v republice vydává, kromě jiného, také kvalitní příručky a brožury pro obyvatelstvo a naplňuje tak zákonnou povinnost nejen podle zákona o prevenci závažných havárií, ale i podle dalších právních norem. Tento příklad je hodný následování.

LITERATURA 1.

Zákon č. 353/1999 Sb., zákon o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky (zákon o prevenci závažných havárií).

2.

Zákon č. 82/2004 Sb., zákon o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky (zákon o prevenci závažných havárií – novelizace).

3.

Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů.

4.

Vyhláška MŽP č. 8/2000 Sb., kterou se stanoví zásady hodnocení rizik závažné havárie, rozsah a způsob zpracování bezpečnostního programu prevence závažné havárie a bezpečnostní zprávy, zpracování vnitřního havarijního plánu, zpracování podkladů pro stanovení zóny havarijního plánování a pro vypracování vnějšího havarijního plánu a rozsah a způsob informací určených veřejnosti a postup při zabezpečování informování veřejnosti v zóně havarijního plánování.

5.

UNEP: APELL – Způsob předcházení nebezpečí velkých technologických havárií, CEMC Praha, 1992.

43

6.

MARTÍNEK, B. – LINHART, P. aj.: Ochrana člověka za mimořádných událostí. Příručka pro učitele základních a středních škol. Ministerstvo vnitra – GŘ HZS ČR, Praha 2003.

7.

Autor neuveden: Pro případ ohrožení, příručka pro obyvatele. Ministerstvo vnitra – GŘ HZS ČR, Praha 2001.

8.

Autor neuveden: Slovník základních pojmů a činností při zvládání katastrof. Hlavní úřad Civilní ochrany, Praha 1997.

9.

Český úřad bezpečnosti práce: Bezpečný podnik, příručka s návodem k zavedení BOZP. Praha 2003.

10. DITTRICH, F. – VANĚČEK, M.: Praktické prognózy dopadů průmyslových havárií na obyvatelstvo. Sborník IV. mezinárodní konference Medicíny katastrof 2000. 11. MIKA, O.: Současná prevence závažných havárií a její perspektivy v České republice. Sborník IV. mezinárodní konference Medicíny katastrof 2000. 12. MIKA, O.: Prevence závažných havárií. Rescue Report, 2000, číslo 2, str. 20 – 21. 13. MIKA, O.: Chemické havárie. Zpravodaj Civilní ochrany, 1998, číslo 1, str. 21.

Kontaktní adresa: Ing. Otakar J. Mika, CSc., ISA Tech, s. r. o., třída kpt. Jaroše 31, 602 00 Brno, e-mail: [email protected].

20 –

44

SUBJEKTIVNÍ TESTOVÁNÍ TUZEMSKÝCH A ZAHRANIČNÍCH OCHRANNÝCH MASEK

npor. Ing. Vlastimil SÝKORA, MV, GŘ HZS ČR, Institut ochrany obyvatelstva Ing. Čestmír HYLÁK, MV, GŘ HZS ČR, Institut ochrany obyvatelstva

45

RESUMÉ Bylo provedeno subjektivní hodnocení 3 tuzemských a 9 zahraničních masek, přičemž hodnocení jednotlivých masek bylo provedeno s 21 - 51 osobami. Byly vyspecifikovány vhodné parametry k posouzení užitných vlastností masky, způsob jejich hodnocení a vliv těchto vlastností na celkové hodnocení masky. Jednotlivými osobami bylo na základě jejich prvního dojmu provedeno ihned po zkoušce subjektivní hodnocení příslušné masky. Bylo stanoveno kvalitativní pořadí jednotlivých masek jednak na základě celkového dojmu a jednak na základě hodnocení užitných vlastností. Obdobným způsobem bylo stanoveno kvalitativní pořadí jednotlivých parametrů a na jeho základě opět kvalitativní hodnocení jednotlivých masek.

46

ÚVOD V důsledku teroristických útoků proti civilnímu obyvatelstvu narůstá potřeba ochrany, a to nejen ochrany proti konvenčním zbraním jako jsou nože, pistole, bomby, ale zejména proti vysoce toxickým látkám (např. sarin, yperit), toxinům a choroboplodným zárodkům (viry, bakterie apod.). Ochranu proti výše uvedeným látkám zajišťují buď ochranné masky (jsou-li místem vstupu pouze dýchací orgány, popř. oči) nebo ochranné oděvy v kombinaci s příslušnou ochrannou maskou [ochrana celého těla zejména proti toxickým látkám ve formě aerosolů a proti bakteriologickým (biologickým) látkám]. Výběr vhodného typu ochranného prostředku, zejména ochranné masky, její uživatelský komfort a vlastnosti, jsou pro chráněnou osobu nesmírně důležité. Nevhodná volba ochranného prostředku snižuje ochranu uživatele a tím zvyšuje nebezpečí kontaminace popř. nákazy. Vlastním cílem této práce bylo posoudit vybrané uživatelské vlastnosti 3 tuzemských a 9 zahraničních masek a na základě tohoto posouzení stanovit pořadí tzv. uživatelské kvality dané masky. Při hodnocení jsme si však byli vědomi skutečnosti, že ne ve všech případech byla použita maska, která by velikostně vyhovovala danému uživateli (pouze jeden vzorek o dané velikosti). Ochranné masky poskytnuté jednotlivými firmami byly vybrány s vědomím, že by to měly být masky určené k ochraně obyvatelstva, tzn. jednoduché konstrukce a finančně co nejdostupnější. Nebyly tak posuzovány masky určené k použití ve vojenství a ochranné masky, u kterých se spíše předpokládá použití s dýchacími přístroji než s ochrannými filtry.

VÝSLEDKY A DISKUZE Bylo provedeno subjektivní hodnocení 12-ti tuzemských a zahraničních masek. V tabulce č. 1 je uveden jednak celkový počet testovaných osob s danou velikostí masky (změřenou faciometrem) a rozmezí dané velikosti masky (cm), tak také průměrná velikost masky v dané testovací skupině. Z tabulky je patrné, že nejvíce osob používá střední velikost masky CM-4, a to č. 4, větší nebo menší velikost je pak zastoupena v daleko menší míře, ale na přibližně stejné úrovni. Z průměrů velikostí OM ve skupině je také vidět, že osoby, které používají OM o větší nebo menší velikosti než je průměrná, se svou velikostí spíše přimykají k této průměrné hodnotě. U 6 osob pak velikost masky z různých důvodů nebyla změřena. Pro hodnocení byly vybrány následující parametry: velikost zorného pole, zkreslení pohledu přes masku,

47

-

vidění pod nohy, snesitelnost vnitřní polomasky, kvalitativní charakteristiky upínacího systému, manipulovatelnost s upínacím systémem, vliv filtru na vidění uživatele přes masku, stahování masky na stranu a omezování pohybu hlavy, ať již v důsledku jeho hmotnosti nebo tvaru a umístění, subjektivní těsnost masky, zda maska dobře sedí na obličeji, srozumitelnost při hovoru, dýchací odpor.

Testovaná skupina se skládala z 51 osob, z toho bylo 13 žen a 38 mužů. Všechny osoby, u kterých bylo prováděno měření velikosti masky faciometrem, obdrželi masku CM-4 příslušné velikosti. U ostatních masek, vzhledem pouze k jednomu získanému exempláři, bylo hodnocení vždy prováděno pouze s tímto jediným exemplářem příslušné velikosti. V tabulkách č. 2-6 jsou uvedeny jednotlivé typy masek, počet testovaných osob (v závorce za označením masky), velikost masky (pokud byla známa), testované parametry včetně jejich kvalitativního hodnocení, výrobce a % vyjádření kvality daného parametru (hodnotící koeficient). Na základě dosažených výsledků hodnocení jednotlivých parametrů (sloupce označené % v tabulkách č. 2-6) byly vypočteny tzv. hodnotící koeficienty, a to následujícím způsobem:

a) u parametrů se 2 výstupy (např. OM těsní) b) u parametrů se 3 výstupy (např. zorné pole) c) a u parametrů se 4 výstupy (celkové hodnocení) kde:

(9X + 1Y)/10; (7X + 3Y + 0Z)/10; (10X + 3Y + 1Z + 0Ž)/10,

X, Y, Z, Ž jsou % vyjádření kvality daného parametru testované masky (číselné údaje ve sloupcích označených % v tabulkách č. 2-6 a číselné údaje v řádcích 4-7 v tabulkách č.7 a č.8).

Jako příklad je zde uveden výpočet HK celkového hodnocení OM CM-4: HK = (10X + 3Y + 1Z + 0Ž)/10 = (10 x 17,65 + 3 x 43,14 + 1 x 31,37 + 0)/10 = 33,729

Tento způsob výpočtu byl zvolen z důvodu většího zvýraznění pozitivního hodnocení nad negativním a také v případě parametrů se 3 nebo 4 výstupy (většina) vliv méně pozitivního hodnocení (většinou označeného jako dobrý), ale s větším % zastoupením nad hodnocením nejlepším (často označeným jako velmi dobrý, nezkresluje, nevtahuje apod.), ale s menším % zastoupením. V tabulkách č. 7 a 8 jsou uvedeny hodnotící koeficienty jednotlivých masek vypočtené na základě subjektivního hodnocení osob okamžitě po odzkoušení ochranné masky. Z velikosti těchto koeficientů bylo stanoveno kvalitativní pořadí - viz následující řádek (pořadí - osoby). Na dalším řádku je pak uvedeno pořadí stanovené na základě průměrné hodnoty HK jednotlivých parametrů dané masky. Výsledky těchto dvou pořadí pak byly zprůměrovány. Absolutní pořadí hodnocení dané masky je uvedeno na posledním řádku tabulek č. 7 a 8.

48

Z výsledků absolutního pořadí vyplynuly následující závěry: 1. Hodnocení posuzovaných masek záviselo na způsobu, jakým bylo stanoveno pořadí. Vycházelo-li se pouze z celkového prvního dojmu testované osoby po odzkoušení masky (4.-7. řádek tabulek č. 7 a 8) a byl-li na základě těchto výsledků vypočten hodnotící koeficient dle bodu c) (viz výše), bylo získáno pořadí kvality masek uvedené na řádcích 9 příslušných tabulek. Další způsob stanovení pořadí masek byl na základě průměrné hodnoty pořadí v případě jednotlivých kritérií - tabulka č. 9. Ukázalo se, že tento 2. způsob je poněkud přesnější s ohledem na skutečné parametry dané masky. 2. Jako nejlepší se ukázala být maska 6800 S od firmy 3M (USA). Byla hodnocena nejlépe při přímém posuzování jednotlivými osobami a na 2. místě na základě průměrné hodnoty HK jednotlivých parametrů. Nepatrný problém byl pouze s upínacím systémem (pryžový), který v omezené míře vtahoval vlasy, a též s umístěním filtru, jenž částečně omezoval vidění v nasazené masce a pohyb hlavy. Ostatní hodnocené parametry byly na velmi dobré úrovni. 3. Vysoké kvality srovnatelné s maskou 6800 S bylo dosaženo též u masky ADVANTAGE 3122 firmy MSA-AUER, která naopak byla hodnocena nejlépe na základě průměrných hodnot HK jednotlivých parametrů. Zkoušené osoby (menší počet než u předchozí masky) ji však hodnotili poněkud hůře. V celkovém pořadí při tomto způsobu hodnocení se maska umístila až na 3. místě za maskou M-98 firmy SCOTT. Nežádoucím jevem u této masky bylo zejména to, že našroubovaný filtr zmenšoval zorné pole. 4. Velmi dobrého hodnocení bylo dosaženo také u masek firmy SCOTT - M 98 a PROMASK. V mnoha případech, zejména co se týká manipulovatelnosti s upínacím systémem, těsností masky a zda maska sedí dobře na obličeji, byly dokonce lepší než maska 6800 S a v případě manipulovatelnosti s upínacím systémem, snadností dorozumívání a také s tím, jak filtr zmenšuje zorné pole, i než maska ADVANTAGE 3122. Přestože maska M-98 dopadla v konečném hodnocení poněkud lépe, byla hodnocena v porovnání s maskou PROMASK výrazně hůře u dvou parametrů (hodnocení polomasky a zmenšování zorného pole filtrem), zatímco maska PROMASK pouze v případě jediného parametru, a to že upínací systém vtahoval více vlasy (pryžový oproti textilnímu u masky M-98). 5. Poměrně slušných parametrů bylo dosaženo i u tuzemské masky CM-6 (Gumárny Zubří). Tyto výsledky však byly očekávané, neboť maska vykazovala některé nedostatky, které u masek hodnocených lépe se nevyskytovaly nebo jen v omezené míře. Jednalo se zejména o problémy se zkreslením a umístěním filtru, který částečně stahoval masku na stranu a zároveň omezoval vidění a pohyb hlavy. Nevýhodou této masky je také pouze 1 velikost. 6. Zatímco maska CM-5 (Gumárny Zubří) se umístila na základě přímého hodnocení testovaných osob na 4. místě, v případě jednotlivých parametrů pak až na místě 11. Opět se ukázalo, že subjektivní hodnocení masky na základě celkového dojmu není nejlepší. Tento značný rozdíl v pořadí hodnocení - jediný u všech 12-ti testovaných masek - nelze žádným rozumným způsobem vysvětlit. U všech ostatních masek byl rozdíl v pořadí pouze 1-2 místa. Pravděpodobně celkový dojem z testované masky a také to, že se jednalo o tuzemského výrobce a řada testovaných osob měla s touto maskou už své zkušenosti, zcela zastínil uživatelský komfort, který nebyl na tak vysoké úrovni, jak by se na první pohled zdálo.Také parametry staršího typu masky CM-4 vyjádřené pomocí hodnotícího koeficientu byly nepatrně lepší než u novějšího

49

typu CM-5. Všechny nedostatky, které byly vytýkány masce CM-4 - nedostatečně velké zorné pole (což je u masky CM-5 trochu podivné), zhoršené vidění pod nohy a omezení pohybu hlavy přítomným filtrem - byly i u masky CM-5, přičemž v případě zorného pole je evidentní, že maska CM-4 musí být horší vzhledem k dvěma zabudovaným zorníkům. Kromě toho, maska CM-5 je podstatně horší v případě kvality vnitřní polomasky, má horší upínací systém (pryžový) a též hůře sedí na obličeji. 7. Masky SR 200 (Sundstrom) a 3S (MSA-AUER) byly hodnoceny na prakticky stejné úrovni, přesto v případě jednotlivých parametrů byly nalezeny značné rozdíly, a to zejména u zkreslení (SR 200 o cca 10% lepší), vtahování vlasů použitým upínacím systémem (SR 200 o cca 15 % lepší), manipulovatelností s upínacím systémem (3S o cca 7 % lepší), zmenšení velikosti zorného pole filtrem (3S lepší o cca 18%), jak maska sedí na obličeji (3S o cca 12 % lepší) a též v případě dýchacího odporu, kde naopak byla maska SR 200 o 5 % lepší. Ostatní hodnoty byly opět prakticky stejné. Kvalita těchto masek se pohybovala v pomyslné polovině, lze proto o nich ještě říci, že jsou to masky s vyhovující kvalitou. 8. Přestože maska ULTRA ELITE PS (MSA-AUER) plní svou základní funkci, tj. těsnost a ochranu dýchacích cest před škodlivinami, její uživatelský komfort není již na tak vysoké úrovni jako v případě předchozích masek. U této masky nebylo sice nalezeno tolik parametrů s výrazně nízkým hodnocením (pouze upínací systém poněkud více vtahoval vlasy - pryžový a filtr stahoval masku), ale též ani s vysokým (pouze těsnost masky, zda maska dobře sedí na obličeji a srozumitelnost). Maska se svými parametry spíš řadila k solidnímu průměru. 9. Vzhledem k vyrovnanosti pořadí u obou způsobů hodnocení (5. a 6. místo) byla maska od firmy DRÄGER - PANORAMA NOVA RA - hodnocena poněkud lépe než tuzemská CM-5. Masce bylo vytýkáno především nedostatečné zorné pole, dále nevhodný (pryžový) upínací systémem, který zčásti vtahoval vlasy a též obtížná manipulace s ním, v masce byl zhoršený pohled při vidění pod nohy, vnitřní polomaska v některých případech tlačila na obličej a filtr částečně omezoval pohyb hlavy. 10. U masky CM-4 se naopak ukázalo, že maska, která je sice morálně velmi zastaralá, přesto může dosahovat slušných parametrů. Lze také konstatovat, že i když tato maska není tak uživatelsky komfortní, přesto po více než 30-leté výrobě je stále pro uživatele vyhovující. Její nevýhodou, kromě menšího zorného pole, špatného vidění pod nohy a určitého omezení pohybu hlavy, bylo nepatrné zhoršení dýchacího odporu. Maska však těsní velmi dobře. Ostatní hodnocené parametry nebyly v porovnání s ostatními maskami tak odlišné. 11. Jestliže všechny výše jmenované masky plnily svou základní funkci, tj. těsnost, a lišily se pouze v komfortu svých uživatelských vlastností, poslední testovaná maska VENUS-1 (od firmy KASCO) nejen že v některých případech netěsnila, ale i z pohledu uživatelských vlastností byla velice nevhodná. U většiny testovaných parametrů byla vyhodnocena jako nejhorší. Toto hodnocení bylo opět podpořeno oběma způsoby. Byly zde značné problémy se zkreslením a viděním pod nohy, tuhostí vnitřní polomasky, což se projevovalo zejména nepříjemným tlakem na obličej, nevhodným upínacím systémem, který vtahoval vlasy (pryžový), problémy s umístěním filtru, jež omezoval zorné pole a pohyb hlavy a zejména s celkovou těsností vlastní masky, která v řadě případů netěsnila (a nelze to přičíst na vrub toho, že byla pro hodnocení použita pouze 1 velikost, což kromě masky CM-4 bylo u všech dalších masek) a také těsnící linie masky vyvolávala v některých případech

50

nepříjemný tlak po celém obličeji testované osoby. Na závěr bylo provedeno posouzení vlivu jednotlivých parametrů na masku. Pro daný parametr byla spočtena průměrná hodnota % kvality ze všech testovaných masek. Výsledky jsou uvedeny v předcházející tabulce č. 10. Porovnáním úrovně dosažené kvality jednotlivých hodnocených parametrů na základě HK vypočteného dle bodu c) navzájem mezi sebou lze říci, že nejvyšší kvality bylo dosaženo v případě těsnosti masky. Toto je samozřejmé, neboť základní a určující vlastností masky je ochrana uživatele (dýchacích cest a očí) před škodlivinami a tato vlastnost úzce souvisí s těsností. Vysokého hodnocení bylo dosaženo též u snadnosti dorozumívání v masce (srozumitelnost při hovoru) a též v případě, zda maska dobře sedí na obličeji, tj. jestli netlačí a není z ní nepříjemný pocit. V případě dalších parametrů se již více či méně začaly projevovat rozdíly v konstrukci a výrobě dané masky. Přestože testované osoby používaly stále stejné filtry, v některých případech byly nalezeny větší rozdíly, a to jak v snadnosti dýchání charakterizované dýchacím odporem, tak i u parametru charakterizujícího stahování filtru na stranu. Tento parametr je však obtížně porovnatelný u všech masek, neboť v některých případech se filtr šrouboval z boku, u jiných ze předu. Poněkud hůře pak bylo hodnoceno vidění pod nohy, zejména dochází-li při něm ke zkreslení a také jestli pohled pod nohy není omezen maskou či filtrem, dále kvalitou vnitřní polomasky, zejména jestli netlačí na obličej či omezuje zorné pole a manipulovatelností s upínacím systémem (nevýhoda především u pryžového systému, který se poměrně obtížně dotahuje a naopak samovolně snadno povoluje, čímž se snižuje těsnost). V některých případech se na zhoršeném uživatelském komfortu podílelo i zkreslení (CM-6), zmenšení zorného pole způsobené umístěním filtru nebo menšími zorníky (CM-4, ta však jako jediná z hodnocených masek měla 2 zorníky). Značné problémy pak byly s upínacím systémem, zejména pryžovým, který značně vtahoval vlasy a též s umístěním filtru na masce, který v řadě případů omezoval pohyb hlavy (jak u filtru šroubovaného zpředu, tak i ze strany). Z tabulky je též patrné, jak s inovací roste kvalita masek. To lze dobře dokumentovat na tuzemských maskách z Gumáren Zubří, kde nejstarší hodnocená maska CM-4 se umístila na 10.-11. místě, novější typ CM-5 na místě 8. a nejnovější verze CM-6 na 5. místě.

ZÁVĚR Provedené hodnocení dává poměrně ucelený přehled o užitných vlastnostech

51

tuzemských a zahraničních ochranných masek, jež jsou z velké části snadno dostupné na našem trhu, porovnává tyto vlastnosti navzájem jak mezi jednotlivými maskami, tak i mezi jednotlivými hodnocenými parametry. Toto hodnocení si však neklade za cíl upřednostňovat jakýkoli typ či výrobce ochranné masky, přesto na základě dosažených výsledků lze učinit určité závěry. Tuzemské masky svými parametry nedosahují sice absolutně nejlepších výsledků, přesto mají vysokou kvalitu. Ukázalo se, že masky zahraničních firem jako 3M, SCOTT a MSA-AUER jsou na vysoké úrovni. Těmto maskám poměrně dobře konkuruje tuzemská maska CM-6 firmy Gumárny Zubří. Z uživatelských vlastností ochranných masek lze vyzdvihnout především její základní parametr, tj. subjektivní pocit těsnosti. Zde, až na jeden případ, všechny testované masky splňovaly svůj základní účel, tj. chránit uživatele. Na další vlastnosti již pak nebyly kladeny tak vysoké požadavky, což se projevilo i na výsledcích konečného hodnocení. Také rozdíly v konstrukčním uspořádání a ve vybavení masky (možnost pití, umístění filtru, pryžový nebo pryžotextilní upínací systém apod.) do určité míry ovlivnily výsledky hodnocení.

LITERATURA 1. SÝKORA, V. – HYLÁK, Č.: Subjektivní testování tuzemských a zahraničních masek. [Zpráva]. Lázně Bohdaneč, MV, GŘ HZS ČR, Institut ochrany obyvatelstva 2003. 2. KROUPA, M.: Zpráva o provedení zkoušek lícnice CM-6. 2003.

52

Tabulka č. 1 Počet testovaných osob a průměrná velikost masky měřená faciometrem (cm) u dané velikosti masky CM-4 Počet osob osoby 10 26 9 6

% 19,61 50,98 17,65 11,76

faciometr 3 4 5 nestanovena

Velikost OM rozmezí průměr ve skupině (cm) (cm) 10,5-11,3 11,23 11,4-12,6 11,95 12,7-13,7 12,74

53

Tabulka č. 2 Subjektivní hodnocení tuzemských masek Hodnocený parametr

Výrobce zorné pole

velmi dobré

vidění pod nohy

filtr omezuje pohyb hlavy

ochranná maska těsní

dýchací odpor

celkové hodnocení

%

1

2,13

0

nezkresluje

23 45,10

25

53,19

18 35,29

malé

26 50,98 46,86

22

46,81

velké

2

3,92

0

0,00

dobré

15 29,41

19

40,43

7

2

4,26

13,73 24,71

51,28

16 31,37 57,45 0,00

27 52,94 40,59 6

11,76

44 86,27 29,57

4

7,84 5,88

29 56,86

26

55,32

3

sedí příjemně

35 68,63

18

38,30

34 66,67

11 21,57 54,51

13

27,66

5

9,80

6

12,77

1

30 58,82

16

34,04

40 78,43

nevtahuje

HK

35 68,63 37,87

nedostačující

35,11

16 31,37 56,08 1,96

18 35,29 51,76

24

51,06

8

15,69 59,61

3

5,88

7

14,89

3

5,88

dobrá

35 68,63

29

61,70

46 90,20

15 29,41 56,86

16

34,04

nevyhovující

1

1,96

2

nezmenšuje

31 60,78

omezená

39,15

62,75

hodně

4

7,84

4,26

1

1,96

24

51,06

29 56,86

15 29,41 51,37

21

44,68

5

9,80

2

4,26

1

41 80,39

38

80,85

23 45,10

málo

9

17,65 61,57

9

19,15

hodně

1

1,96

0

0,00

5

13 25,49

11

23,40

12 23,53

32 62,75 36,67

25

53,19

hodně

6

11

23,40

dobře

48 94,12 85,29

41

87,23

3

6

12,77

42 82,35 75,88

33

70,21

9

14

29,79

málo

nestahuje

neomezuje málo

dobře špatně (tlačí)

srozumitelnost

GZ

12 23,53

netěsní ochranná maska sedí

HK

nedostatečné

hodně filtr stahuje OM na stranu

%

76,60

málo

filtr zmenšuje zorné pole OM

5,88

GZ

21,28

omezuje ZP

manipulovatelnost s upínacím systémem

3

HK

36

tlačí

US vtahuje vlasy

%

CM-6 (51) vel. 1

10

dobré, zkresluje

polomaska

GZ

CM-5 (47) vel. 4

36 70,59 25,29

dobré

zkreslení

CM-4 (51) vel. 3,4,5

Maska

11,76

5,88

17,65

dobrá

44 86,27 79,02

44

93,62

špatná

7

13,73

3

6,38

malý

23 45,10

28

59,57

větší

26 50,98 46,86

18

38,30

velký

2

3,92

1

velmi dobrá

9

17,65

6

53,40

49,15

62,34

65,49

21 41,18 52,16 1,96

23 45,10 45,10 9,80

32,34

30 58,82 34,12

79,79

45 88,24 80,59

9

6 66,17

11,76

45 88,24 80,59 6

84,89

17,65

11,76

49 96,08 86,86 2

3,92

43 84,31 53,19

8

15,69 63,73

2,13

0

0,00

47,00

12 23,53

54

ochranné masky

dobrá snesitelná nevyhovující

22 43,14 33,73

20

12,77

16 31,37

18

42,55

11 21,57

4

3

38,30

2

7,84

55,09

26 50,98 40,98

3,92

Tabulka č. 3 Subjektivní hodnocení zahraničních masek - část I

Pozn.: HK ... hodnotící koeficient

Hodnocený parametr zorné pole

zkreslení

vidění pod nohy

polomaska

US vtahuje vlasy

manipulovatelnost s upínacím systémem

filtr zmenšuje zorné pole OM

filtr stahuje OM na stranu

filtr omezuje pohyb hlavy

ochranná maska těsní

ochranná maska sedí

srozumitelnost

dýchací odpor

celkové hodnocení

Maska

M-98 (34) vel. normální

Výrobce

SCOTT

%

velmi dobré

21

dobré

12

PROMASK (42) vel. normální HK

SCOTT

%

HK

61,76

28

66,67

35,29 53,82

14

33,33 56,67

nedostatečné

1

2,94

0

0,00

nezkresluje

20

58,82

26

61,90

malé

13

38,24 52,65

16

38,10 54,76

velké

1

2,94

0

0,00

dobré

31

91,18

35

83,33

dobré, zkresluje

3

8,82

6

14,29 62,62

nedostačující

0

0,00

1

2,38

sedí příjemně

22

64,71

34

80,95

tlačí

11

32,35 55,00

7

16,67 61,67

omezuje ZP

1

2,94

1

2,38

nevtahuje

23

67,65

22

52,38

málo

10

29,41 56,18

16

38,10 48,10

hodně

1

2,94

4

9,52

66,47

dobrá

27

79,41

36

85,71

omezená

7

20,59 61,76

3

7,14

nevyhovující

0

0,00

3

7,14

nezmenšuje

18

52,94

27

64,29

málo

14

41,18 49,41

15

35,71 55,71

hodně

2

5,88

0

0,00

nestahuje

15

44,12

19

45,24

62,14

málo

19

55,88 47,65

22

52,38 47,38

hodně

0

0,00

1

2,38

neomezuje

11

32,35

15

35,71

málo

22

64,71 42,06

26

61,90 43,57

hodně

1

2,94

1

2,38

dobře

32

94,12 85,29

38

90,48 82,38

netěsní

2

5,88

4

9,52

dobře

29

85,29 78,24

36

85,71 78,57

špatně (tlačí)

5

14,71

6

14,29

dobrá

30

88,24 80,59

38

90,48 82,38

špatná

4

11,76

4

9,52

malý

32

94,12

37

88,10

větší

1

2,94

5

11,90 65,24

66,76

velký

1

2,94

0

0,00

velmi dobrá

17

50,00

16

38,10

55

ochranné masky

dobrá

11

32,36 60,88

18

42,86 52,15

snesitelná

4

11,76

5

11,90

nevyhovující

2

5,88

3

7,14

Pozn.: HK ... hodnotící koeficientTabulka č. 4

Subjektivní hodnocení zahraničních masek - část II

Hodnocený parametr zorné pole

zkreslení

vidění pod nohy

polomaska

US vtahuje vlasy

manipulovatelnost s upínacím systémem

filtr zmenšuje zorné pole OM

filtr stahuje OM na stranu

filtr omezuje pohyb hlavy

ochranná maska těsní

ochranná maska sedí

srozumitelnost

dýchací odpor

celkové hodnocení

6800 S (50) vel. M

Maska Výrobce

3M

%

velmi dobré

38

dobré

11

PANORAMA NOVA RA (35) vel. III HK

DRÄGER

%

74,51

16

45,71

21,57 58,63

19

54,29

nedostatečné

1

1,96

0

0,00

nezkresluje

38

74,51

26

74,29

malé

12

23,53 59,22

9

25,71

velké

0

0,00

0

0,00

dobré

45

88,24

29

82,86

dobré, zkresluje

5

9,80

3

8,57

nedostačující

0

0,00

3

8,57

sedí příjemně

37

72,55

23

65,71

tlačí

13

25,49 58,43

10

28,57

omezuje ZP

0

0,00

2

5,71

nevtahuje

21

41,18

11

31,43

málo

22

43,14 41,76

14

40,00

hodně

7

13,73

10

28,57

64,71

dobrá

39

76,47

13

37,14

omezená

10

19,61 59,41

19

54,29

nevyhovující

1

1,96

3

8,57

nezmenšuje

27

52,94

25

71,43

málo

22

43,14 50,00

10

28,57

hodně

1

1,96

0

0,00

nestahuje

43

84,31

26

74,29

málo

9

17,65 64,31

8

22,86

hodně

0

0,00

1

2,86

neomezuje

23

45,10

18

51,43

málo

23

45,10 45,10

16

45,71

hodně

4

7,84

1

2,86

dobře

46

90,20 81,96

35

48,29

59,71

60,57

54,57

34,00

42,29

58,57

58,86

49,71

100,00 90,00

netěsní

4

7,84

0

0,00

dobře

43

84,31 77,25

26

74,29

špatně (tlačí)

7

13,73

9

25,71

dobrá

42

82,35 75,69

27

77,14

špatná

8

15,69

8

22,86

malý

48

94,12

25

71,43

větší

1

1,96

10

28,57

66,47

HK

velký

1

1,96

0

0,00

velmi dobrá

32

64,00

4

11,43

69,43

71,71

58,57

56

ochranné masky

dobrá

11

22,00 71,60

22

62,86

snesitelná

5

10,00

7

20,00

nevyhovující

2

4,00

2

5,71

32,29

Tabulka č. 5 Subjektivní hodnocení zahraničních masek - část III

Pozn.: HK ... hodnotící koeficient

Hodnocený parametr zorné pole

zkreslení

vidění pod nohy

polomaska

US vtahuje vlasy

manipulovatelnost s upínacím systémem

filtr zmenšuje zorné pole OM

filtr stahuje OM na stranu

filtr omezuje pohyb hlavy

ochranná maska těsní

ochranná maska sedí

srozumitelnost

dýchací odpor

celkové hodnocení

ADVANTAGE 3122 (28) vel. M

Maska Výrobce

MSA

%

velmi dobré

17,00

dobré

11,00

ULTRA EL. PS (21) HK

MSA

%

60,71

10,00

47,62

39,29

54,29 11,00

52,38

nedostatečné

0,00

0,00

0,00

0,00

nezkresluje

23,00

82,14

12,00

57,14

malé

5,00

17,86

8,00

38,10

velké

0,00

0,00

1,00

4,76

dobré

21,00

75,00

15,00

71,43

dobré, zkresluje

6,00

21,43

2,00

9,52

nedostačující

1,00

3,57

4,00

19,05

sedí příjemně

20,00

71,43

18,00

85,71

tlačí

4,00

14,29

2,00

9,52

omezuje ZP

4,00

14,29

1,00

4,76

nevtahuje

24,00

85,71

7,00

33,33

málo

4,00

14,29

64,29 10,00

47,62

hodně

0,00

0,00

4,00

19,05

15,00

71,43

5,00

23,81

62,86

58,93

54,29

dobrá

19,00

67,86

omezená

7,00

25,00

nevyhovující

2,00

7,14

1,00

4,76

nezmenšuje

10,00

35,71

13,00

61,90

málo

17,00

60,71

7,00

33,33

hodně

1,00

3,57

1,00

4,76

nestahuje

24,00

85,71

19,00

90,48

55,00

43,21

málo

4,00

14,29

1,00

4,76

hodně

0,00

0,00

64,29

1,00

4,76

neomezuje

16,00

57,14

5,00

23,81

málo

12,00

42,86

52,86 15,00

71,43

hodně

0,00

0,00

1,00

4,76

dobře

26,00

92,86

84,29 18,00

85,71

netěsní

2,00

7,14

3,00

14,29

dobře

26,00

92,86

84,29 19,00

90,48

špatně (tlačí)

2,00

7,14

2,00

9,52

dobrá

24,00

85,71

78,57 17,00

80,95

špatná

4,00

14,29

4,00

19,05

malý

23,00

82,14

19,00

90,48

větší

5,00

17,86

2,00

9,52

62,86

velký

0,00

0,00

0,00

0,00

velmi dobrá

12,00

42,86

4,00

19,05

HK

49,05

51,43

52,86

62,86

37,62

57,14

53,33

64,76

38,10

78,57

82,38

74,76

66,19

57

ochranné masky

dobrá

11,00

39,29

56,43 11,00

52,38

snesitelná

5,00

17,86

3,00

14,29

nevyhovující

0,00

0,00

3,00

14,29

36,19

Tabulka č. 6 Subjektivní hodnocení zahraničních masek - část IV

Pozn.: HK ... hodnotící koeficient

Hodnocený parametr zorné pole

zkreslení

vidění pod nohy

polomaska

US vtahuje vlasy

manipulovatelnost s upínacím systémem

filtr zmenšuje zorné pole OM

filtr stahuje OM na stranu

filtr omezuje pohyb hlavy

ochranná maska těsní

ochranná maska sedí

srozumitelnost

dýchací odpor

celkové hodnocení

Maska

SR 200 (30)

Výrobce

SUNDSTRÖM

%

velmi dobré

14

46,67

dobré

16

53,33

nedostatečné

0

nezkresluje malé

VENUS-1 (37) HK

3S (25)

KASCO

%

MSA

%

19,00

51,35

9,00

36,00

16,00

43,24

48,92 16,00

64,00

0,00

2,00

5,41

0,00

0,00

24

80,00

9,00

24,32

15,00

60,00

6

20,00

20,00

54,05

9,00

36,00

48,67

62,00

HK

33,24

velké

0

0,00

8,00

21,62

1,00

4,00

dobré

23

76,67

14,00

37,84

19,00

76,00

dobré, zkresluje

4

13,33

20,00

54,05

0,00

0,00

nedostačující

3

10,00

3,00

8,11

6,00

24,00

sedí příjemně

19

63,33

11,00

29,73

17,00

68,00

tlačí

7

23,33

24,00

64,86

6,00

24,00

omezuje ZP

4

13,33

2,00

5,41

2,00

8,00

nevtahuje

20

66,67

13,00

35,14

10,00

40,00

málo

8

26,67

13,00

35,14

35,14 10,00

40,00

hodně

2

6,67

11,00

29,73

5,00

20,00

dobrá

15

50,00

11,00

29,73

16,00

64,00

omezená

10

33,33

10,00

27,03

6,00

24,00

nevyhovující

5

16,67

16,00

43,24

3,00

12,00

nezmenšuje

8

26,67

11,00

29,73

17,00

68,00

málo

20

66,67

23,00

62,16

8,00

32,00

hodně

2

6,67

3,00

8,11

0,00

0,00

nestahuje

27

90,00

24,00

64,86

21,00

84,00

málo

3

10,00

9,00

24,32

4,00

16,00

hodně

0

0,00

4,00

10,81

0,00

0,00

neomezuje

13

43,33

9,00

24,32

10,00

40,00

22,00

59,46

34,86 14,00

56,00

6,00

16,22

1,00

4,00

20,00

54,05

53,24 24,00

96,00

17,00

45,95

1,00

4,00

9,00

24,32

29,46 22,00

88,00

28,00

75,68

3,00

12,00

22,00

59,46

57,57 23,00

92,00

57,67

51,33

54,67

45,00

38,67

66,00

45,33

42,70

40,27

28,92

39,46

52,70

málo

15

50,00

hodně

2

6,67

dobře

27

90,00

netěsní

3

10,00

dobře

22

73,33

špatně (tlačí)

8

26,67

dobrá

27

90,00

špatná

3

10,00

15,00

40,54

2,00

8,00

malý

27

90,00

27,00

72,97

19,00

76,00

větší

2

6,67

9,00

24,32

6,00

24,00

velký

1

3,33

1,00

2,70

0,00

0,00

velmi dobrá

9

30,00

2,00

5,41

5,00

20,00

82,00

68,67

82,00

65,00

58,38

HK

44,40

52,80

53,20

54,80

40,00

52,00

57,20

63,60

44,80

86,80

80,40

83,60

60,40

58

ochranné masky

dobrá

9

30,00

snesitelná

9

nevyhovující

3

42,00

4,00

10,81

11,36 14,00

56,00

30,00

10,00

27,03

4,00

16,00

10,00

21,00

56,76

2,00

8,00

38,40

Tabulka č. 7 Pořadí hodnocení testovaných masek - část I

Pozn.: HK ... hodnotící koeficient Maska

CM-4 (51)

PAN. NOVA RA (35)

Výrobce

GZ

DRÄGER

CM-6 (51)

M-98 (34)

PROMASK (42)

3S (25)

GZ

SCOTT

SCOTT

MSA-AUER

Hodnocení (%) velmi dobrá

17,65

11,43

23,53

50,00

38,10

20,00

dobrá

43,14

62,86

50,98

32,36

42,86

56,00

snesitelná

31,37

20,00

21,57

11,76

11,90

16,00

nevyhovující

7,84

5,71

3,92

5,88

7,14

8,00

HK

33,73

32,29

40,98

60,88

52,15

38,40

Pořadí (dle osob)

10

11

7

2

5

8

Pořadí (parametry)

10

9

5

4

3

6

Průměr

10

10

6

3

4

7

10-11

10-11

5

3

4

6-7

Absolutní pořadí

Tabulka č. 8 Pořadí hodnocení testovaných masek - část II Maska

VENUS-1 (37)

Výrobce

KASCO

ADVANTAGE 3122 (28) MSA-AUER

velmi dobrá

5,41

42,86

dobrá

10,81

39,29

snesitelná

27,03

nevyhovující HK

SR 200 (30)

6800 S (50)

ULTRA EL. PS (21)

CM-5 (47)

SUNDSTRÖM

3M

MSA-AUER

GZ

30,00

64,00

19,05

47,00

30,00

22,00

52,38

12,77

17,86

30,00

10,00

14,29

42,55

56,76

0,00

10,00

4,00

14,29

38,30 55,09

Hodnocení (%)

11,36

56,43

42,00

71,60

36,19

Pořadí (dle osob)

12

3

6

1

9

4

Pořadí (parametry)

12

1

8

2

7

11

Průměr

12

2

7

1,5

8

7,5

Absolutní pořadí

12

2

6-7

1

9

8

Tabulka č. 9 Průměrný hodnotící koeficient stanovený z jednotlivých kritérií Maska CM-4 CM-5 CM-6 M-98 PROMASK 6800 S PANORAMA NOVA RA ADVANTAGE 3100 ULTRA ELITE PS SR-200

HK - aritmetický Æ z jednotlivých kritérií 53,59 51,87 60,39 61,22 61,63 61,76 58,18 63,08 59,16 59,00

59

42,68 59,54

VENUS-1 3S

Tabulka č. 10 Průměrný hodnotící koeficient stanovený z jednotlivých kritérií Parametr zorné pole zkreslení vidění pod nohy polomaska upín. systém (US) vtahuje vlasy manipulovatelnost s US filtr zmenšuje zorné pole OM filtr stahuje OM na stranu filtr omezuje pohyb hlavy OM těsní OM sedí srozumitelnost dýchací odpor

HK 48,61 52,28 53,06 53,24 46,86 53,29 49,85 58,21 41,63 80,85 72,61 78,14 61,14

Pořadí 11 9 6-8 6-8 12 6-8 10 5 13 1 3 2 4

60

61

INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ OCHRANY OBYVATELSTVA Periodická publikace, zveřejňující odborné články pracovníků IOO a spolupracujících institucí

Náklad : 50 výtisků Vydává vědeckoinformační pracoviště IOO

Redakční rada : předseda členové

Ing. Bohumil Šilhánek Ing. Tomáš Čapoun, CSc. Ing. Hubert Janota Mgr. Iason Urban