INSTITUT OCHRANY OBYVATELSTVA

INSTITUT OCHRANY OBYVATELSTVA

INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ

Ročník

18

Číslo

Lázně Bohdaneč

2 / 2007

2

OBSAH

ČAPO UN, T. – K RYK ORK OVÁ, J.: Stud iu m prů niku kyanovod íku d o vzor ků dř eva K APOUN, M. – ANDREEVA, E.: Ochr ana před nás led ky chemického ter or is mu MIK A, O.J. – K APOUN, M.: Analýz y r iz ika a chemická bezpečnos t MIK A, O.J. – MAŠEK, I. – ANDREEVA, E.: Hlavní neb ezpečí chemického ter or is mu a s oub or opatření k ochr aně ob yvatels tva v součas né d ob ě v p odmínkách Č es ké r epub lik y MIK A, O.J. – ZEMAN, M.: Analýza d isp onib ilních s il a pr os třed ků SEVERA, J. – PROCHÁZK A, D. – ČAPOUN, T. – KRYKORKOVÁ, J.: Zkouš ky ochranných vlas tností filmů pr oti bojový m otr avný m látkám

3

STUDIUM PRŮNIKU KYANOVODÍKU DO VZORKŮ DŘEVA Ing. Tomáš ČAPOUN, CSc., MV - GŘ HZS ČR, Institut ochrany obyvatelstva plk. Ing. Jana KRYKORKOVÁ, CSc., MV - GŘ HZS ČR, Institut ochrany obyvatelstva

RESUMÉ Článek popisuje provedení zkoušek zaměřených na průnik kyanovodíku vzorky borovicového a smrkového dřeva. Dřevěné hranoly byly ve zkušební hermetické komoře vystaveny vysoké koncentraci kyanovodíku. Po vyjmutí z komory byly z hranolů po vrstvách odebírány vzorky dřeva, které byly extrahovány a v extraktu byla stanovena koncentrace kyanovodíku. Na základě stanovených koncentrací byl po přepočtu na hmotnost odebraného vzorku vypočítán obsah kyanovodíku v závislosti na tloušťce vrstvy dřeva.

ÚVOD V souvislosti s likvidací následků chřipky ptáků ve velkochovech drůbeže bylo zahájeno několik projektů, přičemž některými z nich byl pověřen HZS ČR. Jedním z nich je velkoobjemové plynování hal s drůbeží nakaženou virem ptačí chřipky. Se záměrem likvidovat viry a jiné organismy v různých materiálech byl Institutu ochrany obyvatelstva zadán Lučebními závody Draslovka a.s. Kolín úkol zaměřený na otázku hloubky průniku plynného kyanovodíku do vzorků dřeva.

1

EXPERIMENTÁLNÍ ČÁST

Experimentální ověření průniku kyanovodíku do vzorků dřeva bylo provedeno ve zkušební hermetické komoře1 Výzkumného a výcvikového zařízení MV – GŘ HZS ČR, Institutu ochrany obyvatelstva. Průnik byl studován na hranolech z borovicového a smrkového dřeva o rozměrech 9,0 x 9,0 x 29,5 cm. Na rošt zkušební hermetické komory byly položeny vzorky dřevěných hranolů, jak je ukázáno na obrázku 1. Komora byla hermeticky uzavřena, v souladu s metodikou komory2 byla zapnuta míchací vrtule a potom v ní bylo rozprašovačem (viz obr. 2) rozptýleno 123 g kyanovodíku (kapalný, stabilizovaný, Lučební závody Draslovka Kolín). Teoretická koncentrace kyanovodíku v komoře činila 24,1 g/m3, tj. 2,18 %obj. Vzorky byly v komoře vystaveny kyanovodíku po dobu 41 hodin.

4

Obr. 1 Uložení vzorků dřeva v komoře

Obr. 2 Rozprášení kyanovodíku v komoře Dále následoval odběr vzorků. S cílem vyloučení vlivu průniku kyanovodíku čelem dřevěného hranolu byly nejdříve na jeho obou koncích odříznuty části dlouhé 10 cm, takže vznikla krychle o hraně 9 cm, která představovala střed původního vzorku. Z původně čtyř vnějších stěn hranolu pak byly postupně odebírány po 0,5 cm vzorky pomocí hoblíku a dláta. Pro každou tloušťku vrstvy 0,5 cm tedy byly k dispozici čtyři paralelní vzorky. Odebrané hobliny a třísky byly rozděleny na menší části, z nichž určitý podíl (podle velikosti vzorku) byl vložen do předem zvážených Erlenmeyerových baněk objemu 250 ml (viz obr. 3) a baňka byla znovu zvážena ke zjištění hmotnosti odebraného vzorku. Vzorky byly extrahovány do 50 ml rozpouštědla, kterým byl roztok hydroxidu sodného o koncentraci 0,1 mol/l.

5

Obr. 3 Odebrané vzorky dřeva Stanovení kyanovodíku v extraktu bylo provedeno fotometrickou metodou s pyridinbarbiturátovým činidlem. Kyanidy reagují v kyselém prostředí s chloraminem T za vzniku chlorkyanu, který poskytuje s pyridinem a kyselinou barbiturovou červenofialové zbarvení. Intenzita zbarvení je úměrná koncentraci kyanidů v roztoku3-6. Při práci bylo postupováno podle vlastního standardního operačního postupu SOP V127. Ze stanovených koncentrací kyanovodíku v extraktu byly vypočítány hodnoty obsahu kyanovodíku v jednotce hmotnosti dřeva v jednotkách mg/kg. Hodnoty obsahu kyanovodíku byly statisticky vyhodnoceny pomocí statistického software8.

2

VÝSLEDKY A DISKUSE

Množství proniklého a adsorbovaného kyanovodíku do hloubky vzorků dřeva vyplývá z grafů na obrázcích 4 a 5, které představují závislosti obsahu kyanovodíku v jednotce hmotnosti borovicového (obrázek 4) a smrkového (obrázek 5) dřeva na tloušťce vrstvy dřeva. Schématicky je stanovené množství kyanovodíku v jednotlivých vrstvách ještě znázorněno na obrázku 6 pro borovicové dřevo a obrázku 7 pro smrkové dřevo. Z uvedených obrázků vyplývá jednoznačný závěr9, že v daném prostředí proniknul kyanovodík do celého objemu testovaných vzorků dřeva, neboť byl stanoven i přímo uprostřed hranolu, tj. v hloubce 4,5 cm. Ze vzájemného porovnání závislostí na obrázcích 4 a 5 nebo srovnání obrázků 6 a 7 je zřejmé, že obsah kyanovodíku byl podstatně vyšší ve smrkovém dřevě než v borovicovém, a to v celém průřezu vzorku. Na základě provedených experimentů však nelze rozhodnout, jestli je to otázka lepšího průniku do smrkového dřeva nebo výsledek vyšší adsorpce v tomto dřevě. Jak vyplývá z experimentální části této publikace, v koncovce se jednalo o extrakci adsorbovaného množství kyanovodíku ve dřevě, přičemž sorpční schopnost různých druhů dřev nemusí být stejná a může teoreticky rozhodovat o stanoveném množství nezávisle na rychlosti či množství průniku.

6

Dále ze závislostí na obrázcích vyplývá, že v obou druzích dřev mají podobný průběh: v povrchové vrstvě cca 1 cm je množství relativně vysoké a dále roste až do hloubky cca 1,5 cm, potom množství klesá ke středu hranolu. Přitom je naprosto jasné, že při vlastní expozici dřeva kyanovodíkem musí být jeho nejvyšší obsah na povrchu. Uvedený jev vysvětluje adsorpce, která představuje fyzikální vratný děj. Po ukončení expozice byly dřevěné hranoly nějaký čas v komoře v proudu čistého vzduchu, kterým byla promývána komora, po jejím otevření pak byly vzorky volně na vzduchu přenášeny do laboratoře. Lze soudit, že během této doby došlo k desorpci kyanovodíku z povrchové vrstvy, kde potom bylo stanoveno nižší množství.

350

koncentrace HCN, mg/kg

300

250

200

150

100

50

0 0,5

1

1,5

2

2,5

3

3,5

4

4,5

tloušťka vrstvy, cm

Obr. 4

koncentrace HCN, mg/kg

Závislost obsahu kyanovodíku v borovicovém dřevě na tloušťce vrstvy dřeva

700 600 500 400 300 200 100 0 0,5

1

1,5

2

2,5

3

3,5

4

tloušťka vrstvy, cm

Obr. 5 Závislost obsahu kyanovodíku ve smrkovém dřevě na tloušťce vrstvy dřeva

4,5

7

Legenda k obrázku: 600 – 700 mg/kg 500 – 600 mg/kg 400 – 500 mg/kg 300 – 400 mg/kg 200 – 300 mg/kg 100 – 200 mg/kg 0 – 100 mg/kg

Obr. 6 Schématické znázornění obsahu kyanovodíku v průřezu borovicového dřeva

Legenda k obrázku: 600 – 700 mg/kg 500 – 600 mg/kg 400 – 500 mg/kg 300 – 400 mg/kg 200 – 300 mg/kg 100 – 200 mg/kg 0 – 100 mg/kg

Obr. 7 Schématické znázornění obsahu kyanovodíku v průřezu smrkového dřeva

8

Stanovené hodnoty obsahu kyanovodíku v jednotlivých vrstvách dřeva se vyznačovaly velmi dobrou reprodukovatelností. Relativní opakovatelnost (relativní směrodatná odchylka) v jednotlivých vrstvách, tj. při 4 paralelních měřeních, byla nízká a pohybovala se od 2,1 do 18,1 %. Celková relativní opakovatelnost pro všechna měření činila 10,0 %. Z toho lze učinit závěr, že průnik kyanovodíku dřevem a adsorpce v něm byla po celém povrchu rovnoměrná.

ZÁVĚR Rozhodující závěry studia průniku kyanovodíku do vzorků dřeva 9 x 9 x 29,5 cm exponovaných kyanovodíkem o koncentraci 2,18 %obj. po dobu 41 hodin je možno formulovat do následujících bodů:

1. 2. 3. 4.

Kyanovodík proniknul do celého objemu testovaných vzorků dřeva. Ve smrkovém dřevě byl stanoven podstatně vyšší obsah kyanovodíku než v borovicovém. Průnik kyanovodíku dřevem a adsorpce v něm byla po celém povrchu rovnoměrná. Nejvyšší obsah kyanovodíku byl stanoven v hloubce cca 1,5 cm. Nižší obsah kyanovodíku v povrchové vrstvě byl zřejmě způsoben jeho desorpcí v době mezi penetrací a odběrem vzorku.

LITERATURA 1.

Provozní řád experimentálního polygonu. Pracoviště se zkušební komorou. Lázně Bohdaneč, MV - GŘ HZS ČR, Institut ochrany obyvatelstva 2002.

2.

ČAPOUN, T.: Kalibrace detektorů DL-101, PD-6 a GADET-P na vybrané průmyslové škodliviny. [Výzkumná zpráva]. Lázně Bohdaneč, Institut CO ČR 1994.

3.

ČSN ISO 6703: Jakost vod. Stanovení kyanidů a celkového chlóru.

4.

ČSN 83 0520: Fyzikálně chemický rozbor pitné vody. Část 15. Stanovení kyanidů.

5.

KALAVSKÁ, D. – HOLOUBEK, I.: Analýza vod. 1. vyd. Alfa, Bratislava 1987.

6.

LURJE, J. J.: Unificirovanije metody analiza vod. 1. izd. Chimija, Moskva 1971.

7.

SOP V12: Stanovení kyanidů ve vodách fotometrickou metodou. 1. vyd. Lázně Bohdaneč, MV - GŘ HZS ČR, Institut ochrany obyvatelstva 2004.

8.

EffiValidation 3.0. EffiChem, Oulehla, 2002.

9.

ČAPOUN, T. - KRYKORKOVÁ, J.: Studium průniku kyanovodíku do vzorků dřeva. [Výzkumná zpráva]. Lázně Bohdaneč, MV - GŘ HZS ČR, Institut ochrany obyvatelstva 2007.

9

OCHRANA PŘED NÁSLEDKY CHEMICKÉHO TERORISMU

Ing. Michal KAPOUN, Vysoké učení technické v Brně Mgr. Ekaterina ANDREEVA, Vysoké učení technické v Brně

RESUMÉ Na Chemické fakultě VUT v Brně byl zpracován cyklus veřejně dostupných přednášek na téma Ochrana před následky chemického terorismu. Téma je uspořádáno do devíti přehledných kapitol a klade si za cíl informovat širokou veřejnost o možném chemickém terorismu a ochranou před ním. Celý cyklus je volně k dispozici na webových stránkách Fakulty chemické VUT v Brně http://www.fch.vutbr.cz.

Díky vysoké úrovni průmyslového vývoje stát nejen že zajišťuje blahobyt svých občanů, ale také je vystavuje určitým rizikům, pokud neučiní opatření na jejich ochranu. V důsledku toho, že dnes je dodržování státních zájmů nebo zájmů jednotlivých politických skupin ne vždy založeno na zákonech diplomatických vztahů, mohou být zvoleny takové metody, které tragickým způsobem zasáhnou do osudů prostých nebo nejvíce zranitelných části obyvatelstva. Chemický průmysl a chemická výroba doznala v průběhu 20. století nebývalého rozvoje. S chemickými výrobky se setkáváme doslova na každém kroku a bez řady z nich už si nedovedeme představit současný život. S mnoha pozitivními rysy chemie, chemického průmyslu a chemické výroby však vznikají také negativní dopady těchto činností. 20. století také zaznamenalo zrod chemických zbraní, které byly masově nasazeny v období 1. světové války. Rozsáhlé bylo použití chemických látek americkou armádou během vietnamské války v 60. a 70. letech 20. století, a dodnes je možné ve Vietnamu detekovat stopové koncentrace použitých chemických látek. Další rozsáhlé použití chemických zbraní bylo během irácko-íránské války v 80. létech. Událostí, která je všeobecně považována za určitý předěl používání chemických zbraní v teroristickém duchu, je považováno použití sarinu při chemickém útoku vůči civilnímu obyvatelstvu v tokijském metru, kde bylo 12 osob usmrceno a dalších téměř 5 000 osob bylo různým způsobem zasaženo. Dnes je terorismus velice „populární“ slovo s negativním zabarvením. Je to jev, který úzce souvisí se všemi ostatními událostmi našeho života, ale jeho zvláštnost je v tom, že jeho vznik je náhlý, a následky na obyvatelstvo jsou velmi tragické a ekonomicky ničivě působí na rozvoj států. Bohužel terorismus dosahuje natolik velkých rozměrů, že se stává celosvětově závažným a těžce řešitelným problémem, kterému se musí čelit jak na národní, tak i na mezinárodní úrovni. Růst z něho vyplývajících rizik nutí instituce, organizace a státy spojovat síly a spolupracovat v boji proti tomuto zlu.

10

Hlavními cíly států se musí stát nejenom ochrana obyvatelstva proti těmto jevům, ale zároveň s tím odstranění ochromujícího strachu. Bohužel se dnes na tuto skutečnost musíme připravovat. Dosáhnut toho můžeme pomocí zvýšení úrovně znalostí o nebezpečí a o možných způsobech snížení následků teroristických útoků. Právě s tímto cílem v rámci získaného grantu Ochrana před následky chemického terorismu byl na Fakultě chemické VUT v Brně zpracován soubor přednášek zabývající se touto problematikou. Je uspořádán do devíti přehledných kapitol: 1) Názvosloví chemického terorismu Logickým úvodem do problematiky je názvosloví chemického terorismu. Kapitola se zabývá definicí chemického terorismu a základními pojmy, se kterými se můžeme v tomto oboru setkat. Jsou také zmíněny historické teroristické činy a jsou naznačeny možné trendy v rozvoji zkoumaného problému.

2) Historické zkušenosti s používáním chemických zbraní V části o historii používání chemických látek jako zbraní je mapován vývoj těchto zbraní od první světové války, přes konflikt ve Vietnamu, irácko-íránskou válku, použití Sarinu v tokijském metru až do současnosti. 3) Legislativní nástroje pro boj s chemickým terorismem Tato kapitola se věnuje různým legislativním nástrojům pro boj s chemickým terorismem, hlavně pak mezinárodním smlouvám a dohodám, které vyplívají z nutnosti vést boj proti terorismu globálními prostředky. Kapitola pojednává i o problematice národní legislativy, která z mezinárodních smluv a konvencí vychází a v podstatě zavádí ustanovení mezinárodních dohod do českého právního řádu. Národní akční plán boje proti terorismu (NAP) postihuje aktuální vývoj situace v zemi a ve světě. Zároveň tento text představuje jasnou deklaraci země o schopnostech dostát svým závazkům, které vyplývají z jejího členství v Severoatlantické alianci, z jejího členství v Evropské unii a z její angažovanosti ve většině mezinárodních organizací, které jsou oporou světovému řádu na počátku 21. století. 4) Prostředky chemického terorismu I V této kapitole jsou uvedeny základní pojmy z oblasti chemických zbraní, definice a klasifikace otravných látek včetně popisu vlastností hlavních zástupců, jejich vliv na organismus a zásady první pomoci. 5) Prostředky chemického terorismu II Rozdělení nebezpečných chemických látek na toxické látky, hořlavé látky a výbušniny a jejich příklady. Vyznačeny možnosti zneužití průmyslových chemických látek a ochrana objektů a zařízení proti jejich působení. Kapitola se věnuje i bezpečnostnímu listu nebezpečné chemické látky a jeho struktuře. 6) Závažné průmyslové chemické havárie V této kapitole jsou popsány možné mimořádné události (požár, výbuch, únik toxické

11

látky), a také základní vstupní parametry pro jejich vyhodnocení, uvedeny možnosti zneužití průmyslových toxických látek a příklady scénářů chemického terorismu, což má v sebe zřejmý praktický význam. 7) Ochrana před chemickým terorismem Kapitola se věnuje systému závazných opatření, kde jsou základní opatření koncepce ochrany před terorismem členěna do jednotlivých obecných podkapitol (preventivní opatření, represivní a ochranná opatření, záchranná a likvidační opatření). Role Bezpečnostní zpravodajské služby při mimořádných událostech. 8) Příprava obyvatelstva na chemický terorismus V této kapitole jsou popsány problémy, které se vyskytují v oblasti přípravy obyvatelstva na chemický terorismus. Příprava obyvatelstva se skládá z těchto částí: základní práva a povinnosti obyvatelstva v případě vzniku teroristického útoku v legislativě, distribuce informačních a propagačních materiálů, brožur a letáků obsahujících krátké informace o způsobech chování při hrozbě nebo při vzniku závažné průmyslové havárie, získání praktických návyků. Jsou popsány doporučené způsoby chování osob při mimořádné události, uvedena stručná charakteristika nebo vysvětlení chování ohrožených anebo zasažených osob. Je navržen obsah možné jednoduché pomůcky pro obyvatelstvo, pro případy chemického terorismu. 9) Materiální a technické zabezpečení ochrany před chemickým terorismem Tato část pojednává o různých druzích materiálu zabezpečující ochranu proti chemickému terorismu. Věnuje se jak materiálu individuální ochrany, který je určen k bezprostřední ochraně osob, tak i prostředky kolektivní ochrany. V tomto článku si autoři stanovili za cíl seznámit veřejnost s činnostmi v oblasti všeobecného vzdělání. Soubor přednášek na toto téma byl zpracován pouze na základě otevřených domácích a zahraničních informačních zdrojů se zaměřením na poslední dekádu, kdy je těmto otázkám věnována zvýšená pozornost. Autoři jsou přesvědčeni, že povinné přednášky na téma „Ochrana člověka za mimořádných událostí“ na základních a středních školách musí mít pokračování na všech vysokých školách ne jenom v rámci přednášek na odpovídajících oborech. Všechny podklady musí byt dostupné všem občanům, což bude mít za následek lepší informovanost a připravenost při možných neštěstích. Celé téma je volně k dispozici na webových stránkách Fakulty chemické VUT v Brně http://www.fch.vutbr.cz a mělo by sloužit převážně vysokoškolským institucím, středním školám a v neposlední řadě široké veřejnosti.

Kontaktní adresa: Ing. Michal Kapoun, Mgr. Ekaterina Andreeva, Vysoké učení technické v Brně, Chemická fakulta, Ústav chemie a technologie ochrany životního prostředí, Purkyňova 118, 612 00 Brno.

12

ANALÝZY RIZIKA A CHEMICKÁ BEZPEČNOST

Ing. Otakar J. MIKA, CSc., Vysoké učení technické v Brně Ing. Michal KAPOUN, Vysoké učení technické v Brně

RESUMÉ Obecný popis mimořádných událostí a způsoby provádění analýzy rizika přírodních katastrof a závažných průmyslových havárií. Možné metody používání analýzy rizika pro nebezpečné chemické látky a přípravky.

ÚVOD V životě člověka mohou nastat neočekávané mimořádné události, jako jsou živelní pohromy (záplavy a povodně, požáry, vichřice, sesuvy půdy, sněhové laviny, zemětřesení), havárie s únikem nebezpečných látek do životního prostředí (havárie v chemických provozech a skladech, radiační havárie, ropné havárie) a další, které mohou ohrozit životy, zdraví obyvatel a způsobit velké škody na materiálních hodnotách. Ve vyspělých zemích světa se obyvatelé na mimořádné situace připravují a vlády přijímají opatření k omezování důsledků těchto událostí. Ke zmírnění následků mimořádných událostí může účinně pomoci každý obyvatel našeho státu. Proto je důležité znát možná nebezpečí a je třeba znát, jak se chovat při vzniku mimořádných událostí a jak pomoci svým blízkým a sousedům nebo nemocným lidem a dětem. Zvláštní pozornost je pak třeba věnovat tzv. analýze rizika, která představuje první a zásadní krok v celém systému krizového řízení a havarijního plánování. Věrohodné výsledky analýzy rizika a jejich správná interpretace pak představují základní a nezbytné vstupní informace od kterých se odvíjí jak problematika prevence, tak i otázky likvidace následků výše uvedených událostí. Přitom jsou správní úřady (Krajské úřady) podle zákona povinny informovat obyvatelstvo předepsaným způsobem o nebezpečných zdrojích rizika a jejich havarijních dopadech, především pak v okolí těchto zdrojů. Obyvatelstvo v okolí takových zdrojů rizika může být zasaženo a nebo pouze ohroženo. Zároveň je nutné takové obyvatelstvo vhodně a předem informovat o způsobu varování, o doporučených modelech chování v případě takových mimořádných událostí. Dále je třeba zohlednit skutečnost, že jiná rizika se budou vyskytovat v místě bydliště a jiná v místě pracoviště – obojí by měl občan znát. Průmyslové chemické látky jsou v mnoha případech nebezpečné, protože jsou hořlavé, výbušné a jedovaté. Omezené množství nebezpečných chemických látek má dokonce všechny tři hlavní projevy – hořlavost, výbušnost i toxicitu. Nebezpečné chemické látky a přípravky mohou mít řadu dalších nebezpečných vlastností. Mohou být, kromě již uvedeného, oxidující, zdraví škodlivé, žíravé, dráždivé, senzibilující, karcinogenní, mutagenní, toxické pro reprodukci, nebezpečné pro životní prostředí.

13

Dále mohou nebezpečné chemické látky a přípravky prudce reagovat s vodou a nebo při styku s vodou uvolňovat toxický plyn.

1

MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI

Živelní pohroma je mimořádná událost vzniklá v důsledku škodlivého působení přírodních sil. Přináší škody na majetku, přírodě, poškozuje zdraví a mnohdy má za následek smrt lidí. Vzniká zpravidla rychlým i pozvolným přírodním procesem mimořádných rozměrů, který je způsoben procesy probíhajícími uvnitř i vně Země nebo rozdílů teplot a jiných faktorů. Živelní pohromy postihují pevninu, vodstvo i atmosféru. Skoro každý týden se v novinách, televizi nebo rozhlase můžeme seznámit se zprávou o živelní pohromě. Poslední významný příklad je z předvánočního období roku 2004, kdy došlo k rozsáhlé přírodní katastrofě TSUNAMI v několika zemích Asie. Podle odhadů ze dne 19. ledna 2005 činil počet lidských obětí 226 500 osob, nemluvě o rozsáhlých materiálních škodách. Původní odhad, že likvidace následků závažné přírodní pohromy bude činit několik týdnů se zvednul na několik měsíců, někde dokonce i několik let. Bohužel je třeba konstatovat, že v tomto případě byly zbytečně vysoké počty obětí jen proto, že v chudých asijských zemích nebyl vybudován ani ten základní a primitivní varovný systém a obyvatelstvo nebylo ani v nejmenším připraveno na to, jak má správně a rychle reagovat po vyhlášení varovného signálu. Přírodní živly ohrožují obyvatele naší planety od samého počátku civilizace. Někde více, jinde méně. Stoprocentně bezpeční nejsme nikdy a nikde. Naše republika patří naštěstí k těm, kterým nehrozí výbuchy sopek a pro něž je zemětřesení nebezpečím nepatrným. Musí se však chránit proti povodním, sesuvům půdy i proti následkům atmosférických poruch. Při cestách do zahraničí nás mohou zastihnout i takové mimořádné události, které u nás nejsou známé. Živelní pohromy dokážou nadělat obrovské škody a dosáhnout katastrofických rozměrů. Jejich rozsah nezávisí jen na jejich intenzitě, ale i na koncentraci lidí, průmyslu, dopravy, rizikových technologií na postiženém území a samozřejmě na stupni připravenosti likvidovat jejich následky a zabránit sekundárním škodlivým jevům. Živelní pohromy vždy udeří najednou a většinou neočekávaně. Zpustoší určité území, zničí obydlí, majetek, komunikace, zdroje obživy. Živelní pohroma může způsobit řetěz dalších mimořádných událostí. Hladomor, nákazy, nekontrolovatelný pohyb obyvatel, uvolnění nebezpečných látek, požáry, výpadky energetických a zásobovacích sítí – elektřina, voda, plyn, teplo a další.

• • • •

Živelní pohromy mohou nastat Pohybem hmot (zemětřesení, sesuvy půdy). Fyzikálními a chemickými procesy, uvolňujícími v hlubinách Země energii a přivádějícími ji na její povrch (zemětřesení, sopečná činnost). Zvýšením vodní hladiny (povodně, mořské zátopy, tsunami). Mimořádně silným větrem (orkány, větrné bouře, cyklóny). Atmosférickými poruchami (bouře). Kosmickými vlivy – škodlivé druhy záření, dopad meteoritu na zemský povrch.

•

Druhy živelních pohrom Z hlediska výskytu na zemském povrchu rozdělujeme živelní pohromy na 3 skupiny:

• •

14

•

vznikající pod zemským povrchem (zemětřesení, sopečné výbuchy), vznikající na zemském povrchu (sesuvy, povodně, tsunami, záplavy, požáry), vznikající nad zemským povrchem (cyklóny, tornáda, bouře, dopady meteoritů). Ke všem živelním pohromám znamenajícím prvotní ohrožení přistupují i druhotné účinky související s lidskou civilizací. Například při: zemětřesení - požáry, výbuchy plynu, protržení přehradních hrází, zřícení budov, poškození energetických sítí, sesuvech půdy - protržení přehradních hrází, zavalení silnic a železnic, poruchy potrubí, produktovodů a elektrického vedení, sopečných výbuších - otrávení pastvin, vyhubení dobytka, hladomor, požáry, nebezpečné plodiny, povodních - otrávení studní i spodních vod, nakažlivé nemoci, bouřkách - požáry, výpadky elektrického proudu.

Při plánování ochrany proti živelním pohromám se snažíme co nejvíce omezit dopady druhotných účinků katastrof. Dobrou organizací je možno značně zmírnit jejich následky. Ochrana před všemi druhy živelních pohrom může být buď aktivní (stavba hrází proti povodním, zpevňování svahů), nebo pasivní (evakuace, ukrytí). Například u zemětřesení je hlavní ochranou zabezpečení staveb a jejich zařízení proti pohybu. U sopečných výbuchů včasná evakuace z ohrožených území. U sesuvů půdy máme různé druhy ochrany: registraci sesuvných území, zpevňování svahů, odstřelování lavin apod. Před povodněmi se chráníme stavbou hrází, retenčních nádrží, úpravou koryt. Pokud nebudeme připraveni, nebudeme vědět, jak se v jednotlivých situacích zachovat. Ani naše chování nebude tak nacvičeno, abychom byli schopni pohotově a v prvních chvílích dokonce podvědomě správně reagovat.

a)

b)

c)

d)

Možné mimořádné události (základní schéma) živelní pohromy • povodně a záplavy • rozrušení vodních nádrží • zemětřesení, sesuvy půdy a skal • vichřice • kalamitní výskyt sněhových srážek a námraz • napadení přírodními škůdci havárie v dopravě • silniční nehody • železniční nehody • havárie letadel technologické a technické havárie • výbuchy • destrukce výškových budov a zařízení • úniky toxických látek • havarijní znečištění vod • rozsáhlé poruchy v energetických sítích požáry • požáry v sídlech (zasažení různých prvků infrastruktury měst a vesnic) • polní požáry • lesní požáry

15

e)

f)

epidemie a nákazy • výskyt hromadného infekčního onemocnění • ohrožení zdraví osob • onemocnění nebo ohrožení zvířat radiační havárie Zde je ukázáno možné dělení mimořádných události, existuje více způsobů rozdělení.

2 a)

ANALÝZY RIZIKA Analýza rizika I

Analýza rizika se provádí popisnou formou, která musí obsahovat následující části / položky (tento obsah není nikde v zákonných normách přesně stanoven): • Charakteristika zájmového území geografická charakteristika, demografická charakteristika, klimatická charakteristika, infrastruktura. • Možné havárie živelní pohromy, havárie v dopravě, technologické a technické havárie, požáry, epidemie a nákazy, radiační havárie, havarijní znečištění vod, rozsáhlé poruchy v energetických sítích. • • • • • • • • • •

Co musí jednotlivé součásti analýzy rizika obsahovat (obecné schéma) Místo výskytu Pravděpodobnost výskytu Možný rozsah události Ohrožení obyvatelstva Možné škody Možné následně vyvolané havárie Systém a postup likvidace následků Potřebné síly a prostředky Úkoly jednotlivých složek integrovaného záchranného systému a disponibilních zdrojů Způsoby dekontaminace a asanace

Navíc podle konkrétní situace se musí provádět další záchranná a ochranná opatření mezi které můžeme počítat např. evakuaci, jódovou profylaxi, ukrytí, individuální ochrana, ubytování a stravování. Analýza rizika pro přírodní katastrofy se provádí nejčastěji formou týmové práce a vzájemných konzultací na vybraných pracovištích. Jedná se tedy zpravidla o kvalifikovaný odhad (který je ovšem podložen zcela konkrétními výpočty a kalkulacemi). Takový kvalifikovaný odhad

16

je vhodné před přijetím verifikovat například oponenturou několika nezávislých specialistů, provedením workshopu k danému kvalifikovanému odhadu nebo provedení brainstormingu zkušeným týmem odborníků. b) Analýza rizika II Průmyslová činnost přináší kromě uspokojování narůstajících potřeb lidstva i řadu negativních projevů. Jedním z nich je možnost vzniku závažné havárie, která může být spojena s únikem nebezpečných látek toxického, hořlavého nebo výbušného charakteru. Z historie je známá celá řada závažných průmyslových havárií, které měly nejrůznější negativní dopady na životy a zdraví lidí, na životní prostředí a na majetek. Proto byly pro průmyslové a zemědělské technologie vyvinuty analýzy rizika. Jak v rozvinutých, tak rozvíjejících se ekonomikách roste potřeba analýzy rizika vyplývajících z průmyslových činností pro lidi, životní prostředí a majetek. Integrace bezpečnosti a její rozvoj úzce souvisí se sociálním a ekonomickým rozvojem společnosti a má prioritu ve většině států. Stejně tak existuje potřeba využít účelně a optimálně omezené zdroje pro hodnocení rizika a řízení bezpečnosti. Konečně lze konstatovat, že identifikace, klasifikace a priorizace rizika představuje otázku zásadního významu. Ke zjištění rizika různých technologií a jejich ocenění se používají analýzy rizika, které jsou zaměřeny na identifikaci a kvantifikaci zdrojů ohrožujících životy a zdraví osob, životní prostředí a majetek. Výsledky analýzy slouží k hodnocení rizika, tzn. k určení závažnosti a přijatelnosti rizika podle určitých kritérií. Proto se v inženýrské praxi začaly od poloviny minulého století vyvíjet metody analýzy rizika, jejichž cílem je odhalit rizika – tj. objekty, zařízení a technologie, které mají vysoký potenciál ohrozit své okolí, a následně navrhnout dodatečná organizační bezpečnostní a technická bezpečnostní opatření ke snížení rizika, a tím ke zvýšení bezpečnosti. Analýzy rizika byly vyvinuty v druhé polovině minulého století především v USA a ve vyspělých západoevropských zemích, mají tedy anglosaský původ. To přináší v technické praxi někdy různé problémy, neboť se vyskytují nepřesné, zkrácené nebo nekorektní překlady, nejsou respektována autorská práva podle platného autorského zákona. Euroatlantický prostor se vyvíjel od konce druhé světové války do počátku 90. let minulého století velmi dynamicky, respektoval nové požadavky doby, včetně analýzy rizika, které se staly významným nástrojem pro podstatné zkvalitnění tzv. havarijní připravenosti. Pro identifikaci a kvantifikaci rizika se používá v USA a v Evropské unii řada metod, které se navzájem liší. Tyto metody analýzy rizika postupně pronikají i do České republiky. Analýzy rizika je možné provést metodami relativními, kvalitativními nebo kvantitativními. V technické praxi se pak používá kombinace několika metod. Nesmí být opomenuto, že analýzy rizika jsou mnohdy velmi pracné a časově náročné. Analýzy rizika průmyslových zařízení (v souladu se zákonem č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií) se zpravidla zaměřují na identifikaci a kvantifikaci zdrojů ohrožujících životy a zdraví osob, hospodářská zvířata, jednotlivé složky životního prostředí a v neposlední řadě i na majetek. Zdrojem rizika je označována každá skutečnost, čili podmínka nebo situace, která má reálný potenciál způsobit havárii. V průmyslových technologiích je za typický zdroj rizika považován objekt nebo zařízení obsahující nebezpečnou látku, která je přítomna v dostatečném množství. Jedná se o látky toxické, hořlavé a nebo výbuchu schopné, ty pak představují hlavní

17

nebezpečí pro své okolí. V některých případech může být závažný i únik nebezpečných chemických látek a přípravků s jinými vlastnostmi, jak to bylo uvedeno výše. Současná česká legislativa neuvádí jmenovitě jaké metody analýzy rizika je nutno použít např. pro objekty a zařízení skupiny A, pro objekty a zařízení skupiny B. Jejich výběr značně závisí na charakteru podniku, provozovaných technologiích, druhu a množství používaných nebezpečných chemických látek a přípravků atd. V 70. letech se v Evropě udalo několik významných závažných havárií, které zásadně ovlivnily další dění na poli prevence, ale i likvidace následků závažných průmyslových havárií v celoevropském měřítku. Mezi tyto rozsáhlé, závažné a známé havárie můžeme počítat katastrofální explozi mraku a následný rozsáhlý požár v továrnách Nypro Flixborrough ve Velké Británii (1974), a dvě závažné havárie v chemických závodech v italském Sevesu (1976) a italské Manfedonii (1978), které způsobily rozsáhlou kontaminaci okolí nebezpečnou chemickou látkou. Závažnou havárií s nejrozsáhlejšími dopady byla katastrofická havárie v indickém Bhopálu (1984), která způsobila především rozsáhlé ztráty na lidských životech a zdraví obyvatelstva žijícího v okolí. Posledně jmenované události jsou všeobecně považovány za zásadní iniciátory k řešení systematické a účinné prevence závažných průmyslových havárií v podmínkách Evropy a následně na národní úrovni. V podmínkách Evropské unie to pak bylo postupně vydání tzv. direktivy Seveso I (1982) a Seveso II (1996), které do značné míry sjednotily přístupy vyspělých západoevropských zemí v oblasti zákonné prevence závažných havárií. Z iniciativy několika agentur OSN a průmyslu došlo také v polovině 80. let minulého století k přípravě příručky pro případ ohrožení na místní úrovni. V českém překladu se uvádí příručka jako „způsob předcházení nebezpečí velkých technologických havárií“ (Awareness and Preparedness for Emergencies at Local Level). Tato příručka byla určena pro zodpovědné pracovníky a technický personál a zahrnovala jak management podniku a jejich zaměstnance, tak i obyvatelé v místech výskytu závažných technologických rizik, ale i státní správu. V bývalém Československu se věnovala těmto otázkám značná pozornost. Tuto skutečnost lze doložit tím, že již v průběhu 80. let byly vydány některé závazné metodické pomůcky, které se zabývaly jak chemickými (např. a) Pomůcka CO-51-5: Provozní havárie s výronem nebezpečných škodlivin, Ministerstvo národní obrany, Praha 1981. b) Pomůcka Civilní obrany č. 188: První pomoc při otravách průmyslovými chemickými škodlivinami, Federální ministerstvo národní obrany, Praha 1989.), tak radiačními haváriemi (např. Pomůcka CO-2-19: Ochrana obyvatelstva a opatření v národním hospodářství při radiační havárii jaderného energetického zařízení, Československá komise pro atomovou energii, Praha 1989.). V tomto směru je možno konstatovat, že bývalé Československo mělo oblast prevence a likvidace chemických a radiačních havárií poměrně dobře zabezpečenou – odpovídající tehdejšími stupni poznání. Navíc se počátkem 90. let minulého století v podmínkách České republiky postupně prosadily a dodnes se plní dva významné programy, úzce spojené s prevenci závažných haváriií, havarijní připraveností a bezpečností práce. Jednak je to starší zahraniční projekt „Responsible Care“, což se zpravidla volně překládá jako odpovědné podnikání v chemickém průmyslu. Ryze domácím projektem je pak „Bezpečný podnik“, který vznikl na podporu prevence havárií, zvýšení bezpečnosti práce apod. Oba jmenované projekty stále pozitivně ovlivňují prevenci havárií a další příbuzné oblasti. Podnikatelské subjekty, které splní dané podmínky

18

získají certifikát s omezenou dobou platnosti, čili zájemci musí opakovaně prokazovat dosaženou úroveň prevence závažné havárie, bezpečnosti práce, požární ochrany, apod. Značně významné zdroje rizika jsou v průmyslově vyspělých zemích. Velká množství těchto zdrojů jsou často umístěna v blízkostí hustého lidského osídlení. Navíc existují mnohé velkoobjemové zdroje rizika ve formě mobilních zdrojů jako jsou velkokapacitní automobilní a železniční cisterny převážející mnohotunová množství nebezpečných chemických látek a přípravků po silnicích a železnicích v České republice. Každou průmyslovou aktivitu (jako např. výroba, skladování, manipulování, doprava) lze vyhodnotit množstvím usmrcených osob a frekvence vzniku závažné havárie, jak je to uvedeno v příručce IAEA (International Atomic Egergy Agency) TECDOC-727 z roku 1996. Toto hodnocení, případně tento přístup tj. kombinace smrtelných případů osob a frekvence vzniku závažné havárie se používá poměrně často i obecně. Riziko, nebo častěji používána tzv. míra rizika (MR) se skládá z kombinace obou výše uvedených prvků, čili pravděpodobnosti (P) vzniku nežádoucí události a jejich následků (N). Tím vzniká určitá „matice rizika“, kde se uvedené prvky uvádí na jednotlivých osách. Matice může být také pojata jako hodnota pravděpodobnosti, případně hodnota následků. U citované metody jsou následky usmrcení osob a k jejich zdůraznění se používá druhá mocnina (N2). Jednoduše to lze vyjádřit jako: MR = P x N2 Ke zjištění a popisu rizika je možné použít řadu metod. Každá metoda má své jisté výhody i nevýhody. V technické praxi se proto často používá kombinace několika metod. Vypovídací schopnost je tak podstatně umocněna. Analýzy rizika se ve velkých průmyslových podnicích a/nebo regionech, kde je možno identifikovat mnoho zdrojů rizika (řádově desítky až stovky), obvykle zahajují vhodnými relativními metodami, které slouží především pro priorizaci zdrojů rizika a poté se pro závažné zdroje rizika použijí další metody analýzy rizika. Ty dále slouží k odhalení a konkretizaci příčin a následků havárií pro analyzované zdroje rizika. Podle současné platné legislativy je již analýza rizika vyžadována v souladu se zákonem o prevenci závažných havárií pro zpracování následující zákonem předepsané dokumentace: • bezpečnostní program prevence závažné havárie (skupina A, B), • bezpečnostní zpráva (skupina B), • vnitřní havarijní plán (scénáře havárií vycházejí z analýzy rizika) (skupina B), • podklady pro státní správu, nebo-li podklady pro stanovení zóny havarijního plánování a pro vypracování vnějšího havarijního plánu (skupina B). • • • • • • • • • • •

Nejčastěji používané metody analýzy rizika jsou následující: IAEA-TECDOC-727 IAEA-TECDOC-994 Dow´s Fire & Explosion Index and Chemical Exposure Index Safety Review Check List What – If PHA (Preliminary Hazard Analysis) HAZOP (Hazard Analysis and Operability Studies) CPQRA (Chemical Process Quantitative Risk Analysis) HRA (Human Realiability Assessment) ETA (Event Tree Analysis)

19

• •

FTA (Fault Tree Analysis) Konsekventní analýza Metoda analýzy rizika IAEA-TECDOC-727

Metoda je zaměřena na kvantitativní hodnocení zdrojů rizika z hlediska ohrožení života osob a příslušné relativní pravděpodobnosti. Je vhodná pro provozovatele s rozsáhlým výrobním zařízením a pro analýzy zdrojů rizika na území správního celku. Výsledky umožňují priorizaci zdrojů rizika. Tato metoda analýzy rizika je jako jediná v dalším textu podrobněji popsána. Uvedená metoda byla vyvinuta mezinárodním týmem expertů. Metoda analýzy rizika IAEA-TECDOC-994 Metoda je zaměřena na kvantitativní hodnocení zdrojů rizika z hlediska emisí, stacionárních zařízení, přepravy nebezpečných chemických látek a přípravků a na nebezpečné odpady. Tato metoda je vhodná pro provozovatele s rozsáhlým výrobním zařízením a pro analýzy zdrojů rizika na území správního celku. Vyznačuje se značnou komplexností, výhodou je i to, že byla vyvinuta mezinárodním týmem expertů. Tato metodika analýzy a hodnocení rizika je velmi dobrá a především komplexní. Analyzuje a hodnotí totiž všechny hlavní průmyslové činnosti při kterých se vykytují nebezpečné chemické látky jako jsou stacionární objekty a zařízení na teritoriu, přeprava nebezpečných chemických látek a nebezpečné odpady. Tato metodika by mohla tvořit základ pro vypracování vlastní národní metodiky analýzy a hodnocení rizika pro potřeby zákona o prevenci závažných havárií. Dow´s Fire & Explosion Index and Chemical Exposure Index Metody indexové klasifikace ohrožení, zdroje rizika jsou indexově hodnoceny na základě nebezpečnosti, množství látek a technologických podmínek výrobních procesů nebo skladovacích zařízení za použití řady korekčních faktorů (tzv. penalt). Tato porovnání jsou založena na číselných srovnáváních, která representují relativní úroveň významnosti každého jednotlivého zdroje rizika. Studie relativní klasifikace by měly být normálně uskutečňovány v časném stadiu procesu před konečným sestavením detailního projektu nebo brzy po zavedení programu analýz zdrojů rizika v podniku. Nicméně relativní klasifikace může být také aplikována na existující proces pro vypíchnutí zdrojů rizika z různých provozních aspektů. Výsledky umožňují relativní kategorizaci zdrojů rizika. Check List (Kontrolní seznam) Systematická kontrola splnění předem stanovených podmínek a opatření. Velmi jednoduchá metoda pro rychlou provozní kontrolu. Analýza kontrolním seznamem používá psaný seznam položek nebo kroků k ověření stavu určitého technického systému a jeho provozní spolehlivosti.

20

Podrobný kontrolní seznam poskytuje základ pro standardní zhodnocení procesních zdrojů rizika. Může být rozsáhlý do té míry, aby odpovídal specifické situaci, ale musí být aplikován svědomitě, aby byly odhaleny problémy vyžadující pozdější podrobnou analýzu a hodnocení rizika. Rozsah, kvalita i podrobnost jednotlivých kontrolních seznamů může být značně rozdílná. Obecné kontrolní seznamy jsou často různě kombinovány s jinými technikami a metodami analýzy a hodnocení rizika. Safety Audit / Review (Bezpečnostní prohlídka) Zahrnuje tzv. bezpečnostní prohlídky vybraných technologií, které jsou prováděny inspekčními pochůzkami. Tato prohlídka se zaměřuje na možné rizikové situace, včetně návrhu opatření na zvýšení bezpečnosti. Bezpečnostní kontrola je postup hledající rizikové situace a navržení opatření na zvýšení bezpečnosti. Metoda představuje postup hledání potenciálně možné nehody nebo provozního problému, který se muže objevit v posuzovaném systému. Formálně je používán připravený seznam otázek a matice pro skórování rizik. „What – If?“ Analysis (Co se stane, když …) Metoda je hlavně zaměřena na hledání možných následků vybraných poruch zařízení. Analýza toho, co se stane když, je postup na hledání možných dopadu vybraných provozních situací. V podstatě je to spontánní diskuse a hledání nápadu, ve které skupina zkušených odborníků dobře obeznámených s procesem klade otázky nebo vyslovuje úvahy o možných nežádoucích událostech a nehodách. Po analytikovi se požaduje, aby přizpůsobil základní koncept určitému účelu. Analýza „Co se stane, když …“ povzbuzuje tým hledající zdroje rizika v přemýšlení na provozními otázkami, které začínají „Co se stane, když …“. Při této analýze rizika může být vyslovena jakákoliv otázka a úvaha, jako např.: • Co se stane, když je do reaktoru dodána nesprávná látka? • Co se stane, když se čerpadlo A zastaví při najíždění? • Co se stane, když čerpadlo B přestane pracovat? • Co se stane, když operátor otevře ventil A místo ventilu B? • Co se stane, když v reaktoru selže chlazení? Obvykle jsou jednotlivé otázky a odpovědi dokumentovány, potom jsou otázky rozděleny podle jednotlivých zkoumaných oblastí. Následně je pak každá oblast zkoumána několika odborníky. Preliminary Hazard Analysis (Předběžná analýza zdrojů rizika) Předběžná analýza zdrojů rizika je technika odvozená z požadavků bezpečnostního programu vojenského standardního systému z USA. Hledání nebezpečných stavů, jejich příčin a následků, které jsou kategorizovány na základě předem stanovených kriterií. Zpravidla se využívá jako prostředek pro výběr jiné podrobnější metody. Předběžná analýza ohrožení – též kvantifikace zdrojů rizik je postup na vyhledávání nebezpečných stavů či nouzových situací, jejich příčin a dopadů a na jejich zařazení do kategorií dle předem stanovených kritérií.

21

Předběžná analýza zdrojů rizika formuluje seznam zdrojů rizika a všeobecně nebezpečných situací uvažováním následujících charakteristik: • suroviny, meziprodukty, konečné produkty, • reaktivita jednotlivých látek v různých fázích procesu, • zařízení procesu a jeho umístění, • prozní podmínky a okolí, • provozní činnosti • rozhraní mezi komponentami systému. Koncept Předběžné analýzy zdrojů rizika ve své podstatě představuje soubor různých technik, vhodných pro posouzení rizika. Hazard and Operability Study (Identifikace zdrojů rizika a provozuschopnosti) Technika identifikace zdrojů rizika a provozuschopnosti byla vyvinuta pro identifikaci a vyhodnocení zdrojů rizika v procesním podniku a pro identifikaci provozních problémů, které by mohly snižovat schopnost procesu dosáhnout plánované kapacity. Ačkoliv byl původně vyvinuta pro předvídaní nebezpečí a provozních problémů pro technologii se kterou měl podnik malé zkušenosti, byla rovněž shledána efektivní pro použití na již existující procesy. Metoda analýzy a hodnocení rizika HAZOP je postup založený na pravděpodobnostním hodnocení ohrožení a z nich plynoucích rizik. Jde o týmovou expertní multioborovou metodiku, která je velice náročná na provádění. Hlavním cílem analýzy je identifikace scénářů potenciálního rizika. Experti pracují na společném zasedání formou brainstormingu. Soustřeďují se na posouzení rizika a provozní schopnosti systému. Pracovním nástrojem jsou tabulkové pracovní výkazy a dohodnuté vodicí výrazy. Identifikované neplánované nebo nepřijatelné dopady jsou formulovány v závěrečném doporučení, které směruje ke zlepšení procesu. Její použití vyžaduje podrobné zdroje informací týkající se projektu a provozu analyzovaného procesu. Při analýze HAZOP používá multidisciplinární tým tvořivý systematický přístup pro odhalení problémů se zdroji rizika a provozuschopnosti, které vyplývají z odchylek od procesního projektu či záměru a mohly by vést k nežádoucím následkům. Pomocí systému klíčových slov jsou metodicky identifikovány možné odchylky jednotlivých prvků od správné funkce, dále pak příčiny a následky odchylek. Zároveň jsou navrhována nebo ověřována opatření, která zabrání nežádoucímu rozvoji události nebo zmírní nežádoucí důsledky. Chemical Process Quantitative Risk Analysis (Analýza kvantitativních rizik chemických procesů) Proces kvantitativního hodnocení rizika, největšího rozvoje dosáhl v jaderném průmyslu. Příslušná metodologie aplikovaná na podmínky chemického průmyslu představuje komplexní studii bezpečnosti. Řešení analýzy rizika probíhá po jednotlivých etapách, zahrnuje řadu identifikačních a hodnotících metodik. Kvantitativní posuzování rizika je systematický a komplexní přístup pro predikci odhadu četnosti a dopadů nehod pro zařízení nebo provoz systému. Kvantitativní posuzování rizika je systematický a komplexní přístup pro predikci odhadu četnosti a dopadu nehod pro objekt nebo zařízení nebo provoz systému. Analýza kvantitativních rizik procesu je koncept, který rozšiřuje kvalitativní metody hodnocení rizik o konkrétní číselné hodnoty. Algoritmus využívá určitou kombinaci s jinými známými koncepty a směřuje k zavedení kritérií pro rozhodovací proces, potřebnou strategii a programy k efektivnímu zvládání rizika.

22

Ke své realizaci zpravidla vyžaduje náročnou databázi a počítačovou podporu. Human Reliability Analysis (Analýza lidské spolehlivosti) Analýza lidské spolehlivosti je systematická hodnotící metoda, které se zaměřuje na faktory ovlivňující výkonnost a spolehlivost určitých klíčových pracovníků, jako jsou operátoři, technici, údržbáři a jiný personál podniku. Jejím úkolem je zahrnout vliv lidského faktoru z hlediska operátorské a rozhodovací činnosti v rámci rozsáhlých automatizovaných technologických systémů. Vychází se z předpokladu, že rozhodování operátorů probíhá v krizových situacích a za stresových podmínek. Analýza má těsnou vazbu na aktuálně platné pracovní předpisy především z hlediska bezpečnosti práce. Uplatnění metody musí vždy tvořit integrovaný problém bezpečnosti provozu a lidského faktoru v mezních situacích různých havarijních scénářů, tzn. paralelně a nezávisle s další metodou rizikové analýzy. Analýza lidské spolehlivosti identifikuje situace náchylné k chybám a omylům, které mohou vést k nehodám a haváriím. Event Tree Analysis (Analýza stromu událostí) Metoda sleduje průběh procesu od iniciační události přes konstruování událostí vždy na základě dvou možností – příznivé a nepříznivé. Metoda ETA je graficko statistická metoda. Názorné zobrazení systémového stromu událostí představuje rozvětvený graf s dohodnutou symbolikou a popisem. Znázorňuje všechny události, které se v posuzovaném systému mohou vyskytnout. Výsledkem analýzy ETA jsou scénáře nehody nebo havárie, jinými slovy soubor poruch nebo chyb, které vedou k nehodě. Tyto výsledky popisují koncové stavy nehody pomocí sekvence událostí (úspěchy nebo selhání bezpečnostních systémů a jejich funkcí), které následují po iniciační události. Analýza ETA je vhodná pro analýzu složitých procesů, které mají několik úrovní bezpečnostních systémů nebo postupů pro případ nouze vhodných pro odezvu na určité iniciační události. Failure Mode and Effects Analysis (Analýza poruch a jejich důsledků) Analýza způsobů poruch a jejich důsledků, která umožňuje hledání následků a příčin na základě systematicky a strukturovaně vymezených poruch zařízení. Poruchový stav popisuje, jak zařízení selže (v otevřené poloze, zavřené poloze, v chodu, ve vypnutém stavu, při úniku, apod.). Účinek způsobené poruchy je určen reakcí systému na selhání zařízení. Metoda identifikuje jednoduché způsoby poruchy které buď přímo vedou k nehodě nebo k ní významně přispějí. Metoda není účinná pro identifikování vyčerpávajícího seznamu kombinací poruch zařízení, které vedou k nehodám a haváriím.

23

Fault Tree Analysis (Analýza stromu poruch) Systematická zpětná analýza rozvoje událostí za využití řetězce příčin, které mohou vést k vybrané vrcholové události. Analýza stromu poruch je deduktivní technika, která se zaměřuje na jednu určitou nehodu nebo velké selhání systému a ozřejmuje metodu pro stanovení příčin takové události. Strom poruch je grafický model, který zobrazuje různé kombinace poruch zařízení a lidských chyb, které mohou vyústit ve vážnou systémovou poruchu, tzv. vrcholovou událost. Hlavní přednost metody je v její schopnosti identifikovat kombinace základních poruch zařízení a lidských chyb, které mohou vést k nehodě nebo havárii. To potom analytikům umožňuje zaměřit se na preventivní nebo zmírňující opatření týkající se významných základních příčin tak, aby byla snížena pravděpodobnost vzniku nehody. Fuzzy Set and Verbal Verdict Method (Metoda mlhavé logiky verbálních výroků) Metoda mlhavé logiky a verbálních výroku je metoda založená na jazykové proměnné. Jde o multikriteriální metodu rozhodovací analýzy z kategorie měkkého, mlhavého typu. Opírá se o teorii mlhavých množin a muže být aplikována v různých obměnách, jednak samostatně s přímým výstupem priorit, anebo jako stupnice v pomocných bodech [PB], namísto standardní verbálněnumerické stupnice v relativních jednotkách [RJ], tj. ve spojení s metodou TUKP – Totálního ukazatele kvality prostředí (možnost uplatnění axiomatické teorie kardinálního užitku). Umožňuje aplikaci jednotlivcem i v kolektivu. Relative Ranking (Relativní klasifikace) Relativní klasifikace je ve skutečnosti spíš analytická strategie než jednoduchá dobře definovaná analytická metoda. Tato strategie umožňuje analytikum porovnat vlastnosti několika procesů nebo činností a určit tak, zda tyto procesy nebo činnosti mají natolik nebezpečné charakteristiky, že to analytiky opravňuje k další podrobnější studii. Relativní klasifikace muže být použita rovněž pro srovnání několika návrhu umístění procesu nebo zařízení a zajistit tak informace o tom, která z alternativ je nejlepší nebo méně nebezpečná. Tato porovnání jsou založena na číselných srovnáních, která reprezentují relativní úroveň významnosti každého zdroje rizika. Causes and Consequences Analysis (Analýza příčin a dopadů) Analýza příčin a dopadu je směs analýzy stromu poruch a analýzy stromu událostí. Největší předností CCA je její použití jako komunikačního prostředku: diagram příčin a dopadu zobrazuje vztahy mezi koncovými stavy nehody a jejich základními příčinami. Protože grafická forma, jež kombinuje jak strom poruch, tak strom událostí do stejného diagramu, muže být hodně detailní, užívá se tato technika obvykle nejvíce v případech, kdy logika poruch analyzovaných nehod je poměrně jednoduchá. Jak už napovídá název, účelem analýzy příčin a dopadu je odhalit základní příčiny a dopady možných nehod. Analýza příčin a dopadu vytváří diagramy s nehodovými sekvencemi a kvalitativními popisy možných koncových stavu nehod. Probabilistic Safety Assessment (Metoda pravděpodobnostního hodnocení) Uvedená metoda (ve zkratce PSA) stanovuje příspěvky jednotlivých zranitelných částí k celkové zranitelnosti celého systému. Tato technologie se používá např. k modelování scénářů

24

hypotetických jaderných havárií, které vedou k tavení aktivní zóny a k odhadnutí četnosti takových havárií. V zemích OECD byly doposud zpracovány stovky studií PSA. Metodika PSA se skládá z: pochopení systému jaderného zařízení a ze shromáždění relevantních dat o jeho chování při provozu; identifikace iniciačních událostí a stavu poškození jaderného zařízení; modelování systému a řetězců událostí pomocí metodiky založené na logickém stromu; hodnocení vztahu mezi událostmi a lidskými činnostmi; vytvoření databáze dokumentující spolehlivost systému a komponent. Konsekventní analýza Jsou stanoveny odhady dosahů nejzávažnějších potenciálních havárií na příslušných zařízeních. Přitom se berou v úvahu podmínky vzniku havárie, vlastnosti nebezpečných látek, technologické podmínky, bezpečnostní prvky, meteorologické podmínky, členitost a zástavba terénu. Výsledkem jsou stanovené dosahy havarijních projevů. ENVITech03 Metoda ENVITech03 se zaměřuje na stanovení charakterizujícího parametru „A“ hodnocených složek životního prostředí; biotop – povrchová voda – podzemní voda. Je předpokládáno, že míra pravděpodobnosti vzniku závažné havárie již byla stanovena v etapě technických, resp. technologických analýz rizika (např. TECDOC 727). Hodnocenou složkou životního prostředí, která může být zasažena havarijními projevy, je biotop, povrchová voda nebo podzemní voda. Zranitelnost prostředí vyjadřuje vztah mezi pravděpodobností, že dojde k havarijnímu úniku, a schopností redukovat dosah a rozsah havarijních projevů. Relativní metoda hodnocení zranitelnosti životního prostředí ENVITech03 navazuje na realizované popisné charakteristiky ekosystému a demografických, hydrologických a hydrogeologických poměrů. Získané informace a data jsou převáděny na parametr „A“ charakterizující hodnocenou složku životního prostředí. Pro klasifikaci je použita 5bodová stupnice v rozmezí „velmi příznivé poměry – velmi nepříznivé poměry“. Výsledky „technologických“ analýz rizika jsou zastoupeny parametrem „B“, který charakterizuje míru pravděpodobnosti vzniku hodnoceného havarijního scénáře. Je klasifikován 5bodovou stupnicí od „velmi vysoce pravděpodobné“ až po „velmi vysoce nepravděpodobné“. Vztah mezi parametry „A“ a „B“ je vyjádřen 5 stupni v klasifikaci „velmi nízká zranitelnost“ až po „velmi vysoká zranitelnost“. Kritéria navržených klasifikačních stupnic jsou založena na numerických hodnotách. Hranice mezi kritérii jsou dány konsensuálně, a proto, lze na základě celosvětového vývoje očekávat, že dojde ke zpřísnění publikovaného kriteriálního aparátu. Indexová metoda H&V index Indexová metoda H&V index k hodnocení environmentálních dopadů závažných havárií představuje určitou možnost, jak hodnotit závažnost potenciálních havárií pro životní prostředí pro účely zákona o prevenci závažných havárií. Rovněž jí lze použít pro hodnocení a prioritizaci rizik v menších územních celcích.

25

Hodnocení dopadů havárií s účastí nebezpečné látky na životní prostředí (ŽP) nelze provést samostatně bez znalosti výstupů analýzy rizik vzniku závažné havárie. Prvním krokem je stanovení kriterií přijatelnosti závažné havárie (závažnosti a pravděpodobnosti). Tato kritéria musí být stanovena před samotnou analýzou rizik a vznikají na základě společenského konsensu, zákona nebo je podnik stanoví na základě svých vnitřních standardů a priorit. Dalším krokem je analýza rizik vzniku závažné havárie, ze které mimo jiné vyplyne možnost ohrožení složek ŽP. V případě, že složky ŽP nejsou závažnou havárii ohroženy, nehodnotí se. V opačném případě se stanoví v části analýzy rizik pravděpodobnost úniku nebezpečné látky do ŽP. Kvantitativním zhodnocením scénářů lze stanovit množství uniklé látky. Pro vlastní hodnocení dopadů havárií s účastí nebezpečné látky na ŽP jsou z části analýzy rizik využívány výsledky, ze kterých vyplývá možnost ohrožení složek ŽP, množství látky uniklé do prostředí a pravděpodobnosti úniku nebezpečné látky do ŽP. V případě, že analýza rizik dosud nebyla provedena, a tudíž neexistují scénáře a vyjádření jejich pravděpodobnosti, použije se deterministický přístup a předpokládá se, že dojde k úniku veškeré nebezpečné látky přítomné v zařízení. Při vlastním posuzování dopadů havárií s účastí nebezpečné látky na ŽP vzniká odděleně index nebezpečnosti látky pro složky ŽP a index zranitelnosti území vůči potenciální havárii s účastí nebezpečné látky. Index nebezpečnosti látky pro ŽP je kombinací (eko)toxických vlastností látky, fyzikálně-chemických vlastností látky a možností šíření látky. Index zranitelnosti území je stanoven odděleně pro složky prostředí: povrchové a podzemní vody, půdní prostředí, biotickou složku krajiny. Zahrnuje v sobě charakteristiky těchto složek ŽP (např. propustnost půdy, propustnost hydrogeologického podloží, využití půdy, využívání podzemní a povrchové vody, zvláště chráněná území přírody, ochranná pásma atd.). Vzájemným propojením indexů (zranitelnosti prostředí a nebezpečnosti látky pro ŽP) jsou syntézou získány dílčí indexy, které informují o nebezpečnosti konkrétní látky pro hodnocenou lokalitu. V dalším kroku je přistoupeno k určení závažnosti potenciální havárie. Závažnost je stanovena kombinací množství látky, která může uniknout do příslušné složky ŽP, a dílčích indexů. Odděleně jsou odhadovány závažnosti účinků toxických látek v povrchových vodách, půdním prostředí, podzemních vodách a v biotické složce prostředí, dále pak je odhadnuta závažnost vlivu látek toxických a výbušných na biotickou složku prostředí.

1. 2. 3. 4.

Pro zjištění a sestavení těchto indexů byla vybrána následující kritéria: Multikriteriální hodnocení - v úvahu jsou brány různé vlastnosti látek a různé složky ŽP, např. povrchová voda, podzemní voda, půda, živé organismy. Dosažitelnost dat - hodnocené vlastnosti musí být pokud možno lehce dosažitelné, například z bezpečnostních listů, informací o ŽP dostupných na úřadech atd. Z tohoto důvodu byly voleny např. R-věty, vodohospodářské mapy, atd. Využití existujících metod analýzy rizik - tam, kde to bylo možné, byly adaptovány již existující a používané metody, jako např.: IAEA TECDOC 727, Dow‘s F&EI, Dow‘s CEI atd. Jednoduchost výstupu - výstup by neměl být složitý, avšak měl by přitom reflektovat komplexní pohled na jednotlivé hodnocené složky. Z tohoto důvodu byla celá metoda navržena jako indexová, přičemž výsledný index vzniká kombinací dílčích indexů, zahrnujících jednotlivé složky ŽP a vlastnosti látky.

ZÁVĚR Analýzy a hodnocení rizika jsou prvním a zcela zásadním krokem v komplexním zabezpečení prevence vzniku závažné havárie. Výběru vhodné metody, respektive lépe vhodné

26

kombinaci několika metod analýzy a hodnocení rizika je proto nutno věnovat zvýšenou pozornost. Již tento první krok vyžaduje tým zkušených specialistů. Vlastní provedení analýzy rizika je pak vysoce náročná specializovaná činnost, obvykle časově náročná, vyžadující sběr výchozích podkladů a jejich ověření, studium proběhlých mimořádných událostí na zájmovém území, prohlídky technologie, technologických a jiných podmínek, atd. Dostatečně, včas a správně provedená analýza a hodnocení rizika je obecně prvním a základním předpokladem pro zplánování a přípravu havarijní připravenosti a případné dostatečné a rychlé zvládnutí dopadů a následků různých mimořádných událostí.

LITERATURA 1.

Zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky (zákon o prevenci závažných havárií).

2.

Pomůcka CO-51-5: Provozní havárie s výronem nebezpečných škodlivin. Ministerstvo národní obrany, Praha 1981.

3.

Pomůcka CO-2-19: Ochrana obyvatelstva a opatření v národním hospodářství při radiační havárii jaderného energetického zařízení, Československá komise pro atomovou energii, Praha 1989.

4.

Pomůcka Civilní obrany č. 188: První pomoc při otravách průmyslovými chemickými škodlivinami, Federální ministerstvo národní obrany, Praha 1989.

5.

UNEP: APELL – Způsob předcházení nebezpečí velkých technologických havárií, CEMC Praha, 1992.

6.

Mika, O. – Vik, M. – Kelnar, L.: Rozšířené a závažné zdroje rizik, časopis 112 č. 9, Ministerstvo vnitra, GŘ HZS ČR Praha 2004.

7.

Mika, O.: Zranitelnost osob havarijními dopady závažných havárií, Sborník konference Současnost a budoucnost krizového řízení 22. – 23. 11. 2004, Praha.

8.

Zapletalová – Bartlová, I. – Balog, K.: Analýza nebezpečí a prevence průmyslových havárií, Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, Ostrava 1998.

9.

Mika, O.: Průmyslové havárie, TRITON, Praha 2003.

10. Mika, O., J. – Melkes, V.: Prevence závažných průmyslových havárií, Universita obrany v Brně, ISBN 80-7231-038-0, Brno 2005. 11. Mašek, I. – Mika, O., J. – Zeman, M.: Prevence závažných průmyslových havárií, Vysoké učení technické v Brně, ISBN 80-214-3336-1, Brno 2006. 12. Lees F.P.: Loss Prevention in the Process Industries, Hazard Identification, Assessment and Control, Second Edition, 1996. 13. Manual for the classification and prioritization of risks due to major accidents in process and related industries (IAEA TECDOC – 727 REV.1), IAEA, Vienna 1996. 14. Guidelines for integrated risk assessment and management in large industrial areas, (IAEA TECDOC – 994), IAEA, Vienna 1998.

27

15. Case study on the use of PSA methods: Human reliability analysis, (IAEA TECDOC – 592), IAEA, Vienna 1991. 16. Dow’s Fire and Explosion Index Hazard Classification Guide, American Institute of Chemical Engineers, New York 1994. 17. DROGARIS, G.: Major Accident Reporting System, ELSEVIER, Brussels Luxembourg 1993. 18. Methods for Calculation of Physical Effects, (Yellow Book), 2nd Edition, TNO Netherlands, 1992. Kontaktní adresa: Ing. Otakar J. Mika, CSc., Vysoké učení technické Brno, Chemická fakulta, Ústav chemie a technologie ochrany životního prostředí, Purkyňova 118, 612 00 Brno, telefon 541 149 438, fax 541 149 446, email: [email protected].

28

HLAVNÍ NEBEZPEČÍ CHEMICKÉHO TERORISMU A SOUBOR OPATŘENÍ K OCHRANĚ OBYVATELSTVA V SOUČASNÉ DOBĚ V PODMÍNKÁCH ČESKÉ REPUBLIKY

Ing. Otakar J. MIKA, CSc., Vysoké učení technické v Brně doc. Ing. Ivan MAŠEK, CSc., Vysoké učení technické v Brně Mgr. Ekaterina ANDREEVA, Vysoké učení technické v Brně

RESUMÉ Stručné připomenutí chemického útoku sarinem v japonském metru v roce 1995. Podrobné vymezení pojmu současného chemického terorismus ve dvou základních pojetích. Základní specifikace hlavních možných zdrojů chemického terorismu v podmínkách České republiky. Tvoření scénářů a několik příkladů chemického terorismu v podmínkách České republiky. Uvedení některých reálných příkladů chemického teroristického útoku a jejich možných negativních dopadů s použitím konkrétních vyhodnocených případů pro tři vybrané bojové chemické látky (sarin, soman, tabun) a pro hlavní průmyslové toxické látky (amoniak, chlor, fosgen, oxid siřičitý). Obecné požadavky na ochranu obyvatelstva a návrh komplexu různých opatření k ochraně obyvatelstva před následky a dopady chemického terorismu (z hlediska prevence, ochrany, záchrany a likvidace následků). Závěry a doporučení.

1

JAPONSKÉ ZKUŠENOSTI S CHEMICKÝM TERORISMEM V METRU

Dnes je všeobecně dobře známý teroristický chemický útok 20. března 1995 v Japonsku. Tam se uvedeného dne po 8,00 místního času udál v tokijském metru útok vysoce toxickou nervově paralytickou látkou, sarinem. Událost podrobně popisují mnohé odborné případové studie, některé publikované i v české literatuře (podrobnosti viz Literatura). V současné době je celkem jasné proč „chemický teroristický útok“ v Japonsku byl relativně málo efektivní. Aktéři tohoto útoku učinili několik zásadních fatálních chyb, které naopak paradoxně zachránily stovky a možná i tisíce lidských životů. Podle knihy amerického specialisty profesora Anthony T. Tu se na přípravě chemického útoku sarinem v Tokiu podílelo kolem 100 osob – příslušníků náboženské sekty, která útok připravila a následně provedla. Předně ilegálně vyrobený sarin měl pouze 30% čistotu, nečistoty značně zapáchaly a tím vlastně varovaly cestující, že se děje něco značně neobvyklého v podzemní dráze. Ani způsob rozptylu této vysoce jedovaté látky, která je za normálních podmínek těkavá kapalina, nebyl nejúčinnější. Igelitové sáčky se sarinem byly probodnuty ostrými špicemi deštníků, rozlily se v místě uložení po podlaze vagonů a otravná látka se intenzivně odpařovala. Z celkem 11 plastikových sáčků se podařilo propíchnout jen 9, další dva našla později policie neporušeny. Páry sarinu pak způsobily níže popsané vážné zdravotní potíže, některá končící až smrtí.

29

Prvý den útoku bylo hospitalizováno 641 lidí z nichž 5 lidí zemřelo prvý den. Další den bylo do nemocnice odvezeno dalších 3 227 lidí, z nichž 493 bylo přijato alespoň na jeden den v 41 tokijských nemocnicích. Celkem bylo intoxikováno více než 4 460 lidí a 12 z nich zemřelo (konečná bilance lidských ztrát). • •

2

Jaké bylo členění zdravotnických ztrát při útoku na tokijské metro: 12 usmrcených osob, Zraněno více než 1 000 osob, z toho 17 bylo v kritickém stavu, z toho 37 bylo vážně poškozeno, z toho 984 bylo poškozeno jen lehce.

DEFINOVÁNÍ CHEMICKÉHO TERORISMU SOUČASNOSTI

Terorismus není fenoménem poslední doby, ale způsob, jakým dochází k jeho rychlé globalizaci a jakých nabývá fanatických forem je něco, s čím se lidstvo setkává až v poslední době. Jestliže ještě relativně nedávno byly cíle teroristických útoků lokalizovány jen do několika málo oblastí světa, dnes je zřejmé, že k teroristickému útoku může dojít kdekoliv a kdykoliv, že hrozba terorismu je zcela reálná pro všechny místa na světě. Používání „standardních způsobů terorismu“, jako jsou výbuchy a požáry, je možné také považovat za chemický terorismus, neboť jsou pro něj zneužívány nebezpečné chemické látky a přípravky hořlavého a výbušného charakteru, zpravidla využívané v chemickém, petrochemickém a jiném procesním průmyslu. Chemický terorismus je v současné době „nejlépe a nejsnáze přístupným prostředkem“ ze škály možností chemického, biologického, radiologického a jaderného terorismu, které jsou označovány jako nové hrozby terorismu, nebo jako super-terorismus, eventuálně ultra-terorismus. Takové hodnocení předkládají autoři tohoto sdělení odborné veřejnosti. V definování chemického terorismu je tak možné najít dva rozdílné přístupy. V širším pojetí může být chemickým terorismem míněno zneužití všech nebezpečných chemických látek a přípravků, v úzkém pojetí je to jen použití a zneužití chemických toxických látek (kam patří dvě hlavní skupiny látek, a to bojové chemické látky [dříve označované jako otravné látky] a průmyslové chemické toxické látky). Odborníci se většinou kloní k definování chemického terorismu podle úzkého pojetí. Potom může být chemický terorismus definován takto: Chemickým terorismem se rozumí teroristické použití a hrozba použití chemických toxických látek proti lidem a zvířatům k jejich usmrcení, jejich dočasnému zneschopnění nebo jejich trvalému poškození nebo použití, či hrozba použití chemických toxických látek proti hmotným statkům všeho druhu k znehodnocení těchto statků a způsobení materiálních škod. Chemické toxické látky mohou být použity přímo nebo druhotně uvolněny jako následek záměrných úderů, sabotáží nebo diverzních akcí na výrobní, skladovací, dopravní a jiná zařízení a infrastruktury, obsahující toxické látky. Výše uvedená definice chemického terorismu byla odvozena od definice chemického terorismu pana profesora Ing. Jiřího Matouška, DrSc., z dubna 2007 (v rámci emailových diskusí autorů článku o problematice chemického terorismu):

30

Chemickým terorismem se rozumí teroristické použití a hrozba použití toxických látek proti lidem a zvířatům k usmrcení, dočasnému zneschopnění nebo trvalému poškození, dále zápalných látek, vysoce těkavých a silně reaktivních látek, látek s oxidačními, výbušnými a korozívními účinky jakož i silně zapáchajících a jiných cizorodých substancí proti hmotným statkům všeho druhu k jejich znehodnocení a způsobení materiálních škod, přičemž uvedené látky mohou být použity přímo (včetně chemické munice, prostředků a zařízení k tomu určených), nebo druhotně uvolněny jako následek záměrných úderů výbušninami nebo konvenčními zbraněmi na výrobní, skladové, dopravní a sociální infrastruktury, uvedené látky obsahující. Nebezpečí chemického terorismu s použitím nebezpečných chemických toxických látek v sobě zahrnuje dvě hlavní skupiny nebezpečných chemických toxických látek: • bojové chemické látky (alternativně nazývané starším pojmem otravné látky) • průmyslové toxické látky Zneužití bojových chemických látek a průmyslových toxických látek teroristy je sice dosud málo pravděpodobné (nicméně se tato pravděpodobnost pomalu a stále zvyšuje), ale bohužel reálné vycházíme-li z následujících skutečností: • že existuje velké množství chemických toxických látek, • že přes všechna omezení jejich výroby a manipulaci s nimi jsou snadno dostupné, jejich důsledná kontrola není reálná a nikdy zřejmě ani nebude, • že jsou relativně velmi levné, • že mnohé z nich byly pro usmrcování lidí přímo vyvinuty (jako například: bojové chemické látky) • že k teroristickému použití výše uvedených vysoce nebezpečných chemických toxických látek existují poměrně známé a jednoduché způsoby a metody použití (např. nejsou potřeba prostředky dopravy na cíl jako u chemických zbraní, čili rakety, letecké bomby, řízené střely, aerosolové generátory, dělostřelecké granáty, chemické miny, ruční chemické granáty, apod.), uvedené látky je relativně snadné použít diverzním způsobem a tyto způsoby jsou dostatečně popsány v dostupných příručkách zpravidla vojenského charakteru, • že pro teroristické skupiny většinou neexistují žádné morální nebo etické zábrany k použití vysoce nebezpečných chemických toxických látek s cílem způsobení velkých ztrát na lidských životech, • že je jejich zneužití k teroristickým útokům více než reálné. Chemický terorismus proti obyvatelstvu nebo jiným „zranitelným cílům“ se bohužel stal reálnou hrozbou současného světa. Teroristé jsou schopni použít jakékoliv zbraně nebo prostředky včetně zbraní hromadného ničení (chemické, bakteriologické [biologické], radiologické a toxinové zbraně a v dohledné budoucnosti i jaderné zbraně), respektive jejich ničivých náplní. Podle kvalifikovaných odhadů se připouští, že příprava chemických zbraní, respektive jejich ničivých náplní je poměrně snadná. Informace k přípravě jsou snadno dostupné v odborné a patentové literatuře, eventuálně v jiných informačních zdrojích, především pak na Internetu. Například i stará odborná „chemická“ literatura uvádí velmi podrobné technické a technologické informace (množství vstupních látek, teploty, tlaky a jiné potřebné podmínky chemických syntetických reakcí pro výrobu otravných látek). Takové údaje jsou obsaženy např. v knize Viktora Ettela (viz přehled literatury). Vlastní příprava pak vyžaduje jen běžnou chemickou laboratoř, která musí být patřičně upravena a kterou si dnes může – a to zcela bez kontroly – v podstatě zřídit kdokoliv. Na druhé straně je však zcela jasné, že úroveň provozní bezpečnosti musí být neobvykle vysoká. Kontrola malých množství ilegálně připravených bojových chemických látek je tak neobyčejně složitá a obtížná.

31

Z anglického odborného termínu NBC Terrorism (Nuclear, Biological and Chemical Terrorism), případně WMD Terrorism (Weapons of Mass Destruction Terrorism) se v posledních dvou až třech letech ustálil celosvětově nový termín tzv. CBRN Terrorism (Chemical, Biological, Radiological and Nuclear Terrorism), případně CBRNE Terrorism (Chemical, Biological, Radiological, Nuclear and Explosive Terrorism).

3

HLAVNÍ POTENCIONÁLNÍ ZDROJE CHEMICKÉHO TERORISMU

Při vymezení obsahu pojmu chemický terorismus můžeme vycházet v zásadě ze tří dále uvedených zdrojů: Prvním zdrojem je možné zneužití existujících vojenských arzenálů zbraní hromadného ničení, tj. konkrétních chemických zbraní případně jejich ničivých komponent, které mohou teroristické skupiny získat krádeží, loupeží z armádních základen, skladů, výrobních zařízení, transportů apod., analogicky, jako jsou nelegálně získávány jednotlivci nebo skupinami výbušniny a konvenční výzbroj různého druhu. Druhý zdroj spočívá ve vlastní výrobě nezbraňových materiálů, tj. vysoce toxických látek s důrazem na super-toxické letální nervové jedy charakteru nervově paralytických bojových chemických látek (například: sarin, cyklosarin, soman, tabun, DFP), popřípadě toxinů a zneužití průmyslových toxických chemických látek. Třetím zdrojem může být násilné vyvolání havarijních dějů, analogicky jako při válečných událostech údery konvenční výzbrojí na průmyslové a sociální infrastruktury civilizované společnosti, tj. na chemická, petrochemická a jiná procesní zařízení, čistírny odpadních vod, skládky nebezpečného odpadu aj. Možnost využiti pro politický terorismus – použiti léčiv, kontaminace (infikování) potravinných řetězců. Především různé zásobníky, cisterny a provozní jednotky s amoniakem (viz zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií) představují závažné riziko pro civilní obyvatelstvo, ale také pro záchranné síly. Není bez zajímavosti, že platný zákon stanovuje jako základní hranici pro amoniak 50 tun. Přitom se zpravidla v chladírenských zařízeních používají daleko menší hmotnosti této toxické látky v řádů několika tun, někdy dokonce jen stovek kilogramů. Podle vyhodnocení je pak zřejmé, že i asi 1000 kg amoniaku může vytvořit „toxickou koncentraci“ do hloubky asi 673 m (viz další část textu). To znamená, že i množství při havarijním úniku menší jak 1 tuna mohou uniknout mimo průmyslový areál provozovatele a ohrozit obyvatelstvo v blízkém okolí. Mezi nebezpečné chemické toxické látky patří dále např. chlor, kyanovodík, fosgen, formaldehyd, sirovodík, sirouhlík, oxid siřičitý, oxid uhelnatý a další chemické toxické látky. Některé vyjmenované průmyslové toxické látky jsou vyráběny, skladovány, používány a transportovány (hlavně po silnicích a železnicích) ve velkých množstvích. To platí zejména pro amoniak a chlor.

32

4

SCÉNÁŘE CHEMICKÉHO TERORISMU

Především dobrá znalost jednotlivých fyzikálních, fyzikálně–chemických, chemických, toxikologických a dalších vlastností nebezpečných chemických toxických látek umožňuje připravit jednotlivé možné scénáře chemického terorismu. Tyto scénáře se vytvářejí proto, aby se na jejich základě mohly modelovat a vytvářet jak vhodné a doporučené modely chování ohrožených nebo zasažených osob, tak i obsahové a metodické postupy základních a ostatních složek integrovaného záchranného systému. Scénáře možných teroristických útoků jsou popsány jen velmi stručně a obecně. Uvádí se z toho důvodu, aby ilustrovaly jasně a názorně relativní jednoduchost a snadnost provedení chemického teroristického útoku. V další části jsou doloženy některými výpočty a kalkulacemi. Náklad dodávkového vozidla střední velikosti může být deklarován jako náklad průmyslového hnojiva, ale může obsahovat bojové chemické látky nebo průmyslové toxické látky. Speciální rozbuška nebo jiné obdobné zařízení pak může způsobit na určeném místě (např. odstavné parkoviště u supermarketu) mohutný výbuch průmyslového hnojiva. Tento výbuch vyvolá rychlé rozptýlení toxických látek v okolí a to i do velkých vzdáleností, a tím může zamořit rozsáhlé městské prostory. Při znalosti a využití frekvence nakupujících zákazníků a místních meteorologických modelů je možné vyčkat nejen na největší frekvenci osob v místě napadení, ale také na vhodné povětrnostní podmínky v místě útoku. Přítomnost toxických látek může být zjištěna až na základě symptomů různých otrav, pravděpodobně s určitým časovým zpožděním. Navíc je možné využít pro „přípravu a plánování“ takového teroristického útoku poměrně běžně dostupných modelovacích počítačových programů, které jsou určeny pro vyhodnocování havarijních následků závažných havárií. Některé z nich jsou dokonce i volně dosažitelné na Internetu, například americký program ALOHA. Variantou tohoto scénáře může být i přímé „vjetí“ automobilové cisterny do supermarketu nebo jiného relativně uzavřeného prostoru, kde je velká koncentrace nechráněných osob, a následně vypuštění toxické látky (zkapalněný toxický plyn, rychle se odpařující toxická kapalina, apod.) do uzavřeného prostoru. Několik pracovníků oblečených do pracovních oděvů městské úklidové služby, může přinést velké kanystry s označením čistících prostředků např. do velkého supermarketu, podzemní dráhy, vlakového nádraží nebo na letiště. V předstihu před použitím nebezpečných chemických toxických látek (bojové chemické látky nebo průmyslové toxické látky) použije skupina pracovníků ke své vlastní ochraně příslušná antidota. Během dopravní špičky nebo v době největší kumulace osob pak vypustí trvalou kapalnou bojovou chemickou látku (např. sarin) do ovzduší a ta svým odpařováním způsobí inhalační otravy cestujících nebo nakupujících osob. Bojové chemické látky jsou v čistém stavu bez zápachu, proto nejprve nemůže být jejich přítomnost nijak zjištěna. Pouze podezřelé příznaky zasažení osob mohou upozornit, že se jedná o nebezpečnou chemickou látku. Objektivní ověření přítomnosti nebezpečných chemických toxických látek je možné pouze pomocí speciálních detekčních přístrojů. Předpokládá se, že v zasaženém místě vznikne velká panika a zmatek, který bude jen velmi obtížně zvládatelný. Variantně mohou teroristé použít také malé speciálně připravené aerosolové generátory (upravené z běžných fénů na vlasy nebo jiných drobných domácích elektrospotřebičů), které jsou schopny převést vysoce toxické kapalné bojové chemické látky do formy aerosolu, a tím podstatně (několikanásobně) zvýšit toxickou účinnost použité bojové chemické látky. K zneužití nebezpečných chemických toxických látek lze připravit zdánlivě standardní zemědělské práškovací nebo kropící letadlo nebo vrtulník. Do zásobníků těchto prostředků však mohou být vloženy bojové chemické látky nebo průmyslové toxické látky. Vlastní kontaminaci

33

lze provést v noci nízkým přeletem nad terénem, aby se snížila možnost zjištění nebezpečných chemických látek a odhalení chemického útoku. Vznikající oblak toxických látek nemusí být v nočních podmínkách dobře viditelný. Známé organizačně-technické potíže s chemickou detekcí způsobí, že napadení může být zjištěno až na základě příznaků zasažení osob a zvířat (pravděpodobně s významným časovým zpožděním). Realizace prvních ochranných opatření (například postup při první pomoci zasažených osob) a nutné následné léčení zasažených může být velmi komplikované, neboť v této době většinou není známa použitá nebezpečná toxická látka, rozsah zasaženého území, apod. Pro přepravu některých nebezpečných toxických plynů (chlor, amoniak) se běžně používají velkokapacitní automobilové a vlakové cisterny. Obojí lze poměrně snadno zneužít k chemickému terorismu. Automobilová cisterna může být účelově přistavena na určité zranitelné místo. Automobilová cisterna nemusí být označena podle příslušných předpisů ADR, a proto bude možné provést zjištění nebezpečné chemické toxické látky až na základě měření pomocí přístrojů chemické detekce. Malá časovaná nebo dálkově odpálená nálož v nebo na automobilové cisterně způsobí zamýšlenou významnou rupturu obalu a nebezpečná toxická látka (chlor, amoniak) začne unikat z cisterny a vytvoří ve směru větru jedovatý oblak, který se může šířit do značných vzdáleností. Skupina osob může dopravit na určené zranitelné místo sady malých tlakových láhví s falešným nebo žádným označením, případně s označením, jaké se ve vybraném místě běžně nachází (propan–butanové tlakové láhve, tlakové láhve s jinými technickými plyny), ale ve skutečnosti budou tlakové láhve obsahovat toxický chlor, amoniak nebo velmi toxický fosgen. Tyto láhve mohou být dálkově otevírány za postupného vzniku toxického oblaku. Zvláště nebezpečné to může být na některých veřejných místech, kde je omezeno větrání odbavovací letištní haly, nádražní budovy, supermarketu, sportovní haly apod.

5

REÁLNÉ MOŽNOSTI CHEMICKÉHO TERORISMU

Pro výpočty teroristických dopadů chemického terorismu v uvedených souhrnných tabulkách byl použit výpočetní program. Pro výpočty byl z hlediska meteorologické situace využit standardní konzervativní scénář, což znamená, že byly pro rozptyl nebezpečných chemických toxických látek v ovzduší použity kritické klimatické podmínky – teplota 200C, rychlost větru 1 m/s, vertikální stálost atmosféry inverze. Další údaje jsou uvedeny přímo u jednotlivých chemických látek nebo v přehledných souhrnných tabulkách. Důležitý výsledek vyhodnocení je shodně pro bojové chemické látky a průmyslové chemické toxické látky uveden jako ohrožení osob toxickou látkou, což je kruhová zóna vymezená středem v místě úniku chemické látky a stanoveným poloměrem. V této zóně by měla být přijata opatření k ochraně obyvatelstva vedoucí zejména ke zdárnému provedení evakuace, což podrobněji rozebírá jiná odborná literatura. Dalším důležitým výsledkem vyhodnocení je doporučený průzkum toxické koncentrace do určité vzdálenosti od místa úniku. Pro bojové chemické látky používá program jako vstupní hodnotu zamořenou plochu v hektarech (ha) nebo množství (hmotnost) uniklé průmyslové chemické toxické látky pro vybrané látky.

34

Bojové chemické látky (otravné látky) Sarin Způsob uvolnění látky: rozptýlení (výbuch, rozstřik, apod.). Ohrožení osob toxickou látkou do jisté vzdálenosti: viz tabulka. Doporučený průzkum toxické koncentrace do jisté vzdálenosti: viz tabulka. V případě sarinu pak byl zvolen ještě druhý možný způsob zamoření látky: odpar z louže (ohrožení osob toxickou látkou dosahuje podstatně kratší vzdálenosti, viz tabulka). Tento způsob vyhodnocení nebyl u dalších látek již použit. Tabulka 1 Zneužití sarinu k chemickému terorismu Doporučený Doporučený Odpar z loužeRozptýleníZamořená Ohrožení osob průzkum toxické Ohrožení osob průzkum toxické Označení plocha toxickou látkou koncentrace toxickou koncentrace scénáře [ha] [m] látkou [m] [m] [m] GB 01 0,1 1 200 1 800 500 750 GB 02 0,2 1 900 2 850 575 863 GB 03 0,3 2 600 3 900 650 975 GB 04 0,4 3 300 4 950 725 1 090 GB 05 0,5 4 000 6 000 800 1 200 GB 06 1 6 500 9 700 1 500 2 250 GB 07 2 9 000 13 500 2 500 3 750

Soman Způsob uvolnění látky: rozptýlení (výbuch, rozstřik, apod.). Ohrožení osob toxickou látkou: viz tabulka. Doporučený průzkum toxické koncentrace: viz tabulka. Tabulka 2 Zneužití somanu k chemickému terorismu Označené scénáře GD 01 GD 02 GD 03 GD 04 GD 05 GD 06 GD 07

Zamořená plocha [ha] 0,1 0,2 0,3 0,4 0,5 1 2

Ohrožení osob toxickou látkou [m] 7 000 8 700 10 500 12 300 14 000 17 500 22 000

Doporučený průzkum toxické koncentrace [m] 10 500 13 125 15 750 18 400 21 000 26 250 33 000

35

Tabun Způsob uvolnění látky: rozptýlení (výbuch, rozstřik, apod.). Ohrožení osob toxickou látkou: viz tabulka. Doporučený průzkum toxické koncentrace: viz tabulka. Tabulka 3 Zneužití tabunu k chemickému terorismu Označení scénáře GA 01 GA 02 GA 03 GA 04 GA 05 GA 06 GA 07

Zamořená plocha [ha] 0,1 0,2 0,3 0,4 0,5 1 2

Ohrožení osob toxickou látkou [m] 1 000 1 700 2 400 3 100 3 800 5 200 8 500

Doporučený průzkum toxické koncentrace [m] 1 500 2 550 3 600 4 650 5 700 7 800 12 750

Z hlediska dosahů ohrožení osob toxickou látkou či zneužití vybraných bojových chemických látek se jeví jako nejvíce nebezpečná bojová chemická látka z výše hodnocených soman. Kromě toho má soman vyšší toxicitu než sarin, cyklosarin a tabun. Z hlediska použití bojových chemických látek ve formě kapaliny, která se volně odpařuje (to lze považovat za nejjednodušší a nejvhodnější způsob rozptylu u všech výše uvedených látek), je nejvhodnější sarin, který má vysokou těkavost. Dominantním způsobem zasažení osob je bezesporu inhalační intoxikace. Jako typické případy inhalačního zasažení osob může být zvažován: • odpar z louže bojové chemické látky nebo • rozptýlení bojové chemické látky (například výbuch, roztřik, apod.) Jako zásadní a prvořadý způsob je nutno zvažovat rozptýlení, které odpovídá šíření primárního oblaku po rozptylu výbuchem nebo roztřikem. Tento způsob použití bojové chemické látky pak způsobuje podstatě větší hloubku šíření oblaku (odpovídá šíření primárního oblaku), ve srovnání s odparem z louže. Odpar bojové chemické látky z místa (louže) odpovídá principu šíření sekundárního oblaku ze sedimentovaného množství po výbuchu (roztřiku) bojové chemické látky. Z celkového hlediska pak platí, že nejnebezpečnější bojovou chemickou látkou je sarin. Jedině v případě použití aerosolových generátorů se dá očekávat, že soman může být z hlediska inhalačního zasažení osob výhodnější než sarin. Látka VX je jen velmi málo těkavá, proto není pro teroristické zneužití formou odparu vhodná, proto nebylo provedeno ani modelování jejich dosahů. Použitý výpočetní program bohužel neobsahuje ještě další významnou nervově paralytickou bojovou chemickou látku cyklosarin, proto ani tato bojová chemická látka nebyla modelována. Z výše uvedeného modelování a na základě úvah o těkavosti a jiných významných vlastnostech jednotlivých bojových chemických látek je možné stanovit nebezpečnost bojových chemických látek z hlediska chemického terorismu v pořadí: sarin – cyklosarin – soman – tabun.

36

Průmyslové chemické toxické látky Amoniak (kapalný plyn) Vyhodnoceno jako PUFF – jednorázový únik vroucí kapaliny s rychlým odparem do oblaku. Teplota kapaliny v zařízení 200C. Celkové uniklé množství: viz tabulka. Rychlost větru v přízemní vrstvě atmosféry 1 m/s. Charakter úniku kapaliny ze zařízení: sprejový efekt. Typ atmosférické stálosti inverze. Ohrožení osob toxickou látkou: viz tabulka. Doporučený průzkum toxické koncentrace: viz tabulka. Tabulka 4 Zneužití amoniaku k chemickému terorismu Celkové uniklé množství [t] 1 2 5 10 20 50

Označení scénáře AM 01 AM 02 AM 03 AM 04 AM 05 AM 06

Ohrožení osob toxickou látkou [m] 673 931 1 410 1 920 2 620 3 930

Doporučený průzkum toxické koncentrace [m] 1 057 1 364 1 915 2 465 3 175 4 445

Chlor (kapalný plyn) Vyhodnoceno jako PUFF – jednorázový únik vroucí kapaliny s rychlým odparem do oblaku. Teplota kapaliny v zařízení 200C. Celkové uniklé množství: viz tabulka. Rychlost větru v přízemní vrstvě atmosféry 1 m/s. Charakter úniku kapaliny ze zařízení: sprejový efekt. Typ atmosférické stálosti inverze. Ohrožení osob toxickou látkou: viz tabulka. Doporučený průzkum toxické koncentrace: viz tabulka. Tabulka 5 Zneužití chloru k chemickému terorismu Označení scénáře CH 01 CH 02 CH 03 CH 04 CH 05 CH 06

Celkové uniklé množství [t] 1 2 5 10 20 50

Ohrožení osob toxickou látkou [m] 1 440 1 910 2 790 3 740 5 020 7 280

Doporučený průzkum toxické koncentrace [m] 1 796 2 318 3 245 4 180 5 385 7 515

37

Fosgen (kapalný plyn) Vyhodnoceno jako PUFF – jednorázový únik vroucí kapaliny s rychlým odparem do oblaku. Teplota kapaliny v zařízení 200C. Celkové uniklé množství: viz tabulka. Rychlost větru v přízemní vrstvě atmosféry 1 m/s. Charakter úniku kapaliny ze zařízení: sprejový efekt. Typ atmosférické stálosti inverze. Ohrožení osob toxickou látkou: viz tabulka. Doporučený průzkum toxické koncentrace: viz tabulka. Tabulka 6 Zneužití fosgenu k chemickému terorismu Označení scénáře FO 01 FO 02 FO 03 FO 04 FO 05 FO 06

Celkové uniklé množství [t] 1 2 5 10 20 50

Ohrožení osob toxickou látkou [m] 2 220 2 960 4 330 5 800 7 660 11 200

Doporučený průzkum toxické koncentrace [m] 2 633 3 393 4 742 6 107 7 865 11 417

Oxid siřičitý (plyn) Celkové uniklé množství: viz tabulka. Rychlost větru v přízemní vrstvě atmosféry 1 m/s. Typ atmosférické stálosti inverze. Ohrožení osob toxickou látkou: viz tabulka. Doporučený průzkum toxické koncentrace: viz tabulka. Tabulka 7 Zneužití oxidu siřičitého k chemickému terorismu Označení scénáře OS 01 OS 02 OS 03 OS 04 OS 05 OS 06

Celkové uniklé množství [t] 1 2 5 10 20 50

Ohrožení osob toxickou látkou [m] 1 110 1 540 2 420 3 400 4 750 7 340

Doporučený průzkum toxické koncentrace [m] 1 717 2 215 3 105 3 995 5 145 7 841

Z hlediska dosahů ohrožení osob toxickou látkou či zneužití vybraných průmyslových chemických toxických látek se jeví jako nejvíce nebezpečná látka z výše hodnocených fosgen. Z historie je známo, že to byl právě fosgen, který způsobil asi 80–85% smrtelných ztrát v době první světové války. Z tohoto hlediska by se mohl stát fosgen hlavním prostředkem chemického terorismu ze skupiny vybraných průmyslových chemických toxických látek.

38

6

OBECNÉ POŽADAVKY NA OCHRANU OBYVATELSTVA

Ochrana obyvatelstva obecně zahrnuje mnoho různých oblastí. Jako legislativní příklad je možno na tomto místě použít zákon o prevenci závažných havárií (první verze zákona o prevenci závažných havárií). V tomto zákoně jsou příkladně uvedeny ve vztahu k ochraně před dopady závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky následující oblasti ochrany: • životy a zdraví osob • životy a zdraví hospodářských zvířat • jednotlivé složky životního prostředí (vzduch – voda – půda) • majetek V této souvislosti je nutno zdůraznit, že ochrana obyvatelstva by se měla zaměřit především na ochranu životů a zdraví osob, která byla, je a vždy bude hlavním smyslem a předmětem ochrany obyvatelstva. V současné době byla přijata Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2006 s výhledem do roku 2015. Podrobnosti je možno najít v uvedeném pramenu, navíc se v současné době celá koncepce ochrany obyvatelstva upravila dalšími právními normami do konkrétnějších úkolů a opatření. Ochrana životů, zdraví a majetkových hodnot je spolu se zajištěním svrchovanosti, území celistvosti a ochranou demokratických základů České republiky základní povinností, a tedy i funkcí státu. Zahrnuje soubor činností a postupů věcně příslušných orgánů a dalších zainteresovaných orgánů, organizací, složek a obyvatelstva, prováděných s cílem minimalizace negativních dopadů možných mimořádných události a krizových stavů na zdraví a životy lidí a jejich životní podmínky. Z hlediska účinné a rychlé ochrany osob před chemickým terorismem je třeba zdůraznit, že se celý nutný obecný systém ochranných opatření musí realizovat v následující řadě: detekce (zjištění a identifikace nebezpečné chemické látky) – varování obyvatelstva – vyrozumění základních složek IZS – individuální a kolektivní ochrana osob – první pomoc zasažených osob – převoz do nemocnice – léčení postižených osob – dekontaminace zamoření. Tento řetězec je obdobný i pro případy biologického, radiologického a jaderného terorismu (pochopitelně s ohledem na zvláštnosti jednotlivých kontaminantů), a proto by bylo účelné budovat systém ochrany jako komplexní řešení pro všechny možné případy. Celý tento složitý proces je zabezpečován koordinovaně jednotlivými složkami integrovaného záchranného systému. Ochranu obyvatelstva podrobněji specifikuje vyhláška Ministerstva vnitra č. 380/2002 Sb. V ideálním případě, kdy je zjištěna možnost použití nebezpečných chemických toxických látek předem, je nutno použít vhodné protilátky (antidota). Obecně je pak možno konstatovat, že ne na všechny nebezpečné chemické toxické látky jsou v současné době známy protilátky. Typickým příkladem jsou soudobé bojové chemické látky, kde jsou známa antidota pouze na nervově paralytické bojové chemické látky. Zkráceně a zjednodušeně platí, že antidota se používají v ochraně před bojovými chemickými látkami nervově paralytickými, například atropin ve směsi s některými reaktivátory. V současné době nejsou výše uvedené látky běžně komerčně dostupné.

39

7

KOMPLEXNÍ OPATŘENÍ

Základní navrhovaná opatření koncepce ochrany před chemickým terorismem jsou členěna do jednotlivých podkapitol, kde jsou uvedena navržená preventivní, represivní, záchranná a ochranná a likvidační opatření. Jednotlivá opatření (návrhy) jsou uvedena jen pro oblast ochrany před chemickým terorismem. Preventivní opatření Ke zcela zásadním obecným preventivním opatřením na jednotlivých stupních státní správy a samosprávy patří zpracování reálných krizových plánů podle platné legislativy, které zahrnují případy chemického terorismu a nutné odezvy na takové teroristické útoky. Do prevence se také mohou zahrnout opatření, která mají represivní povahu. K preventivním opatřením nutno zařadit a postupně důsledně realizovat zejména následující opatření: • upevňování právního rámce pro nebezpečné chemické látky a nebezpečné chemické přípravky formou zákona a jeho prováděcích vyhlášek, • dotvoření právního rámce pro budování celého integrovaného záchranného systému, upevnit režim zákazu chemických zbraní a bojových chemických látek a průběžně vylepšovat systém prevence závažných havárií způsobených nebezpečnými chemickými látkami a přípravky, • včasné odhalování ilegálních příprav a kriminálních aktivit, které směřují k přípravě nebo provedení aktu chemického terorismu nebo nepřátelského použití nebezpečných chemických toxických látek, • zneškodňování teroristických skupin a nepřátelských skupin či jednotlivců, kteří se připravují na provedení výše uvedených teroristických nebo nepřátelských chemických útoků, • provádění důsledné a podrobné analýzy, hodnocení rizika, studování různých možných a reálných hrozeb a jejich pravděpodobných následků a dopadů v různých podmínkách s využitím rozpracování pravděpodobných scénářů jednotlivých událostí chemického terorismu nebo nepřátelského použití nebezpečných chemických toxických látek, • modelování a simulace možných vzniklých situací v konkrétních podmínkách včetně hledání vhodných modelů chování, spolupráce a kooperace pro odezvy na takové situace v jednotlivých skupinách (záchranáři, policie, armáda, obyvatelstvo, apod.), • detekce a identifikace všech potenciálních nebezpečných chemických toxických látek v reálném čase (množství a vhodné rozmístění detektorů a jiných monitorovacích prvků na různých vybraných veřejných místech, která jsou nejvíce zranitelná; vybavení některých záchranných složek [především HZS] rychlými a spolehlivými přenosnými detektory ke zjišťování přítomnosti nebezpečných chemických toxických látek), • reálné odstrašování teroristů formou mediálních kampaní (například veřejnou deklarací připravenosti obyvatelstva čelit chemickému terorismu, udáváním hlavních kapacitních možností a rychlých postupů záchranných sil a prostředků, zveřejňováním možných sankcí za teroristické akce, morálním odsuzováním terorismu jako takového, apod.), strategie mediálního působení musí být velmi promyšlená, aby bylo možné poskytnout vyváženou informaci, jež by zároveň nebyla inspirující pro některé osoby či skupiny, a neusměrňovala tak záměry případných teroristů nebo nepřátelsky smýšlejících skupin a jedinců, • dostatečně zabezpečená objektová ochrana pro různá citlivá místa, jako jsou speciální laboratoře, sklady, výrobní prostory, letiště a jiná zařízení, kde se nachází zneužitelné nebezpečné chemické toxické látky nebo zneužitelná zařízení (tato povinnost je zákonem dosud stanovena jen provozovatelům skupiny A nebo B podle zákona o prevenci závažných havárií),

40

• • •

přiměřené a vhodné zveřejňování výstupů z výše uvedených oblastí s využitím všech druhů komunikace a medií (důsledné a promyšlené informovaní obyvatelstva), diferencovaná teoretická příprava (vzdělávání), přiměřený, dostatečný a náročný praktický výcvik jednotlivých skupin: záchranářů, jednotlivých složek IZS s cílem získat dostatečnou úroveň přípravy v triádě: znalosti – dovednosti – návyky, promyšlená příprava obyvatelstva v jednotlivých cílových skupinách obyvatelstva – školní mládež, středoškolská mládež, vysokoškoláci, dospělé, pracovně činné obyvatelstvo, důchodci, apod.; tato oblast je velmi složitá protože v současné době je kromě školní mládeže (na základních a středních školách) založena jen na dobrovolném principu. Represivní opatření

• • •

Ve skupině represivních opatření je možno připravit a provádět následující opatření: rychlá a spolehlivá lokalizace přítomnosti nebezpečných chemických toxických látek, rychlé a bezpečné zneškodnění (odstranění), likvidace či uzavření zdroje napadení a zamezení nekontrolovanému pohybu osob, techniky a materiálu, rychlé a bezpečné odstranění (nebo likvidace či uzavření) zdroje napadení. Záchranná a ochranná opatření

• • • • •

• • • • • •

Jako záchranná a ochranná opatření je nutno provádět následující opatření: rychlé a spolehlivé varování a informování vlastních zasažených nebo ohrožených zaměstnanců (například provozovatelé nebezpečných chemických toxických látek), rychlé a spolehlivé varování a informování zasaženého nebo ohroženého obyvatelstva, vyrozumění operačních a informačních středisek HZS a dalších zainteresovaných orgánů, organizací a zařízení, které budou nezbytné pro záchranu osob a pro likvidaci následků, zdravotnická opatření (aplikace antidot, první pomoc, zabezpečení léky, odsuny do vybraných zdravotnických zařízení), individuální ochrana pro jednotlivé skupiny (záchranáři, zaměstnanci, obyvatelstvo, atd.), přičemž záchranáři a zaměstnanci budou vybaveni prostředky individuální ochrany, zatímco obyvatelstvo si bude muset připravit a použít především improvizované prostředky individuální ochrany, ukrytí obyvatelstva využitím vhodných nebo upravených staveb a plánovité a organizované využití stávajícího fondu vybudovaných a udržovaných úkrytů, evakuace obyvatelstva z ohrožených nebo napadených území na bezpečná místa s úplným logistickým a humanitárním zabezpečením, předcházení strachu (případně až eliminace), paniky a neadekvátních psychických reakcí a psychických selhání jednotlivců ve všech skupinách (záchranáři, zaměstnanci, obyvatelstvo, apod.), dodržování stanovených bezpečnostních opatření při nouzovém přežití obyvatelstva (dodržování elementárních hygienických pravidel, zákaz konzumace neprověřených potravin a tekutin, zákaz kouření, zákaz kontaktů s podezřelými nebo zamořenými předměty), veterinární opatření (diagnostika a léčení napadených zvířat), důsledná kontrola potravinového řetězce, zejména vodních zdrojů. Likvidační opatření

Záchranné, ochranné a likvidační aktivity jsou významným předpokladem pro úspěšnou obnovu zasaženého systému. Zdokumentování události (popis události, statistická data o počtech zasažených osob, počtech nasazených záchranných sil a prostředků a jejich působení, apod.) je

41

rovněž nezbytným prvkem pro získaní dostatků informací pro další zdokonalování celého systému. • •

• • •

Nejdůležitějšími likvidačními opatřeními po odeznění teroristické události jsou: zdravotnická opatření (diagnostika a hospitalizace zasažených osob), hygienická očista osob, dekontaminace techniky, materiálů a okolí (terén, ulice, nádraží, apod.); zvláštní pozornost si zasluhuje otázka vhodných prostředků a metod dekontaminace, která by měla používat nedestruktivní dekontaminační prostředky předem vyzkoušené (možnost využití armádních dekontaminačních zkušeností), identifikace a pohřbívání mrtvých, likvidace uhynulých hospodářských a volně žijících zvířat, likvidace napadených porostů.

To vše představuje nezbytný řetěz provázaných, závislých a zpravidla navazujících opatření, která jsou schopna vytvořit účinnou a dostatečnou ochranu jak postiženého obyvatelstva, tak příslušníků záchranných sil a jednotek, postižených hospodářských a volně žijících zvířat a postižených porostů. Rozčlenění na preventivní, represivní, záchranná, ochranná a likvidační opatření je provedeno jen z metodického hlediska, mnohá výše uvedená opatření mají takový charakter, že by mohla být zařazena i do jiné skupiny, nebo patří do dvou skupin a jejich realizace probíhá současně. Školení, nácviky a cvičení Dobrá připravenost všech osob (záchranáři, policie, armáda, obyvatelstvo, apod.) na mimořádné události, zvláště pak na zvládnutí jejich následků a to včetně teroristických útoků (chemického terorismu) vyžaduje především následující postup: • získání dostatečných znalostí obyvatelstvem (informovanost obyvatelstva o možných mimořádných událostech v místě včetně teroristických útoků; upřesnění způsobů varování a ochrany obyvatelstva; zodpovězené dotazy, atd. od správních úřadů v místě), • nezbytné vybavení obyvatelstva (improvizované ochranné prostředky a pomůcky; evakuační zavazadlo, atd.), • praktický výcvik obyvatelstva (nácvik činností a používání různých osobních ochranných pomůcek a prostředků také zhotovení improvizovaných; komplexní procvičování získaných dovedností a návyků při cvičeních; prověřování získaných znalostí, dovedností a návyků), • teoretické školení záchranářů a příslušníků policie (získání nezbytných základních znalostí problematiky), • praktický výcvik na cvičištích a na cvičeních (získání nezbytných dovedností a návyků pro činnost při mimořádných událostech (teroristických útocích), systematické a komplexní prověřování získaných znalostí, dovedností a návyků). Výše uvedené jednotlivé součásti tvoří základní kostru nezbytného postupu, který musí být zahrnut do realizačních plánů správních orgánů. Celková připravenost obyvatelstva na mimořádné události a jejich negativní dopady je velmi obsáhlá a složitá záležitost. Toto zjednodušené schéma zcela nepostihuje další složky procesu, kam bezesporu patří také přesně definovaná komunikace a součinnost mezi jednotlivými složkami integrovaného záchranného systému a další činnosti spadající do zodpovědností a kompetencí správních úřadů a státních orgánů. Nízká uvědomělost současných bezpečnostních rizik obyvatelstvem v místě bydliště nebo pracoviště, vzdělávání a nácviky pouze dobrovolníků pak vytváří velmi složitou situaci. Příprava obyvatelstva není zatím legislativně podpořena. Je otázkou, zda se vůbec najde dostatek zájemců (dobrovolníků) například o populární přednášky, instruktážní cvičení, a jiné

42

vzdělávací a osvětové akce pro veřejnost. Na druhé straně se mohou vyskytnout aktivní jedinci, kteří se budou na správních úřadech sami a iniciativně zajímat o soubory následujících informací: • možnosti vzniku přírodních katastrof a jejich následky v místě, • zdroje rizika průmyslových objektů a zařízení a jejich možné a pravděpodobné havarijní dopady, • zdroje rizika při přepravě nebezpečných věcí a jejich možné a pravděpodobné havarijní dopady, • velikost objektu nebo zařízení (počet zaměstnanců a jejich směnnost, rozloha objektu nebo zařízení), • způsoby místního varování obyvatelstva o ohrožení nebo zasažení obyvatelstva, • způsoby evakuace obyvatelstva, doporučený obsah evakuačního zavazadla, • nejbližší úkryt civilní ochrany, který je předurčen pro občana, • nejbližší prodejna osobních ochranných prostředků a pomůcek, • doporučené způsoby správného chování obyvatelstva při různých mimořádných událostech, • opatření, která přijaly správní úřady ve vztahu ke vzniku mimořádných událostí, • opatření, která přijala správní úřady ve vztahu k minimalizaci následků a dopadů mimořádných událostí, • možnosti získání souvisejících nebo podrobnějších informací. Občané zpravidla neví, že mají být informování péčí místních správních úřadů, případně nejsou zvyklí si takové informace od správních úřadů v místě vyžádat. Výše je uvedený jen základní doporučený soubor základních informací, které si občané mohou vyžádat na správních úřadech v místě jejich bydliště, případně i pracoviště. Samostatně (ve spolupráci se správci objektů) by si potom měli zjistit hlavní uzávěry vody, plynu, elektrického proudu a popřípadě dalších vedení procházejících vybraným prostorem (pára, telefonní vedení, elektrická vedení, apod.). Také je potřebné zjistit, kde jsou uloženy, a jak jsou dostupné klíče k těmto místům. Taková místa jsou zpravidla uzamčena, a tím chráněna proti zneužití. Osobní připravenost je možné plánovat podle karet osobní přípravy. Vyžaduje to důsledně vypsat všechny potřebné údaje a postupně se připravovat na možné mimořádné události.

ZÁVĚR Současný terorismus je relativně novým bezpečnostním rizikem, které se stává stále významnější. Dosud chybí přesná a mezinárodně právně závazná definice terorismu – existuje řada různých definic, které se dosud nepodařilo sjednotit. Definice terorismu je potřebná především pro jednotné chápání tohoto jevu a také k přípravě správných právních, technických, technologických, výcvikových a jiných prostředků pro účinný boj s terorismem. Mezinárodní a národní legislativa o terorismu a o zákazu chemických zbraní a bojových chemických látek a národní akční plán boje proti terorismu vytvořily v podmínkách České republiky základní právní předpoklady k úspěšnému boji s chemickým terorismem a jeho následky. Chemický terorismus prostřednictvím nebezpečných chemických látek je poměrně snadno proveditelný. Následky a dopady takového teroristického útoku by mohly být až katastrofální. To

43

jasně ukazují modelové situace chemického terorismu, které jsou stručně uvedeny v předešlé části. Stacionární ani mobilní zdroje nebezpečných chemických látek a přípravků nejsou a nikdy nebudou dostatečně chráněny před zneužitím teroristy nebo vyšinutými jedinci. Navíc jsou údaje o druhu, množství a umístění nebezpečných chemických látek a přípravků snadno dostupné u správních úřadů, jako veřejně přístupná informace. Zvláště pak možnosti zneužití průmyslových toxických látek k aktům chemického terorismu jsou dostatečně zřejmé. Tento problém musí být řešen komplexně od prevence takového násilného aktu, přes represi, varování, vyrozumění, ochranu, záchranu osob a likvidaci následků až po rychlé a účinné léčení zasažených osob.

LITERATURA 1.

ETTEL, V.: Chemická válka, Vědecký ústav vojenský, Praha 1932, 415 stran.

2.

MATOUŠEK, J. – MIKA, O. – VIČAR, D.: Nové hrozby terorismu: chemický, biologický, radiologický a jaderný terorismus, Universita obrany, Brno 2005, 121 stran.

3.

PRENTISS, A., M.: Chemicals in War (A Treatise on Chemical Warfare), New York; London, McGraw-Hill Book Company, 1937, 739 stran.

4.

TU, T., A.: Chemical Terrorism: Horrors in Tokyo Subway and Macumoto City, ALAKEN, INC, Colorado 2002, 240 stran.

5.

BRACKETT, D., W.: Svatý teror – armageddon v Tokiu, Praha 1988, 207 stran.

6.

PATOČKA, J., aj.: Vojenská toxikologie, Grada Publishing, Praha 2004, 178 stran.

7.

MATOUŠEK, J. – LINHART, P.: Chemické zbraně, Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství Ostrava, Ostrava 2005, 151 stran.

8.

MIKA, O. – NEKLAPILOVÁ, V.: Šest let po sarinovém útoku v tokijském metru, Vojenské zdravotnické listy, číslo 5, 2001, str. 197 – 204.

9.

MIKA, O. – PATOČKA, J.: Ochrana před chemickým terorismem, Skripta, Jihočeská universita České Budějovice, České Budějovice 2006, 107 stran.

10. FOLWARCZNY, L. – POKORNÝ, J: Evakuace osob, EDICE SPBI SPEKTRUM 47. Ostrava, Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, 2006, 125 stran. 11. MATOUŠEK, J. – MIKA, O.: Reakce na teroristický útok s použitím bojové otravné látky na pražské METRO, Kontaminace prostoru METRA, Odborná studie, Brno 2007, 15 stran. 12. MIKA, O. – MAŠEK, I.: Teritoriální přehled nebezpečných chemických látek a chemických přípravků v České republice, Chemické listy 96, 2002, str. 99–102, ISSN 0009-2770. 13. MAŠEK, I. – MIKA, O. – ZEMAN, M.: Některé problémy ochrany obyvatelstva před vysoce toxickými látkami, Sborník 3. mezinárodní konference „Ochrana obyvatelstva 2004“, Vysoká škola báňská – technická universita Ostrava, Ostrava, 2004, str. 55–66, ISBN 80-86634-28-0. 14. MAŠEK, I. – MIKA, O. – ZEMAN, M.: Protection of inhabitants against the effects of chemical terrorism. Proceedings of the International Konference: Proizvodstvo, technologija, ekologija. Protek 2005. Moscow, STANKIN Moscow, Russia, 2005, pp. 462 – 466, ISBN 58037-0289-7.

44

15. MAŠEK, I. – MIKA, O. – ZEMAN, M.: Protection of Citizens in Emergency Situations, In Management of Crisis with a Support of Defence Industry. Crisis management, International Exhibition IDET 2005, Brno, Defence University Brno, 2005, ISBN 80-85960-96-6, pp. 159– 170. Kontaktní adresa: Otakar J. Mika, Vysoké učení technické Brno, Chemická fakulta, Ústav chemie a technologie ochrany životního prostředí, Purkyňova 118, 612 00 Brno, telefon: 541 149 438, fax: 541 149 446, email: [email protected].

45

ANALÝZA DISPONIBILNÍCH SIL A PROSTŘEDKŮ

Ing. Otakar J. MIKA, CSc., Vysoké učení technické v Brně doc. Ing. Miloš ZEMAN, CSc., Vysoké učení technické v Brně

RESUMÉ Vysvětlení a obecný popis disponibilních sil a prostředků (disponibilních zdrojů). Možné způsoby analýzy a hodnocení disponibilních sil a prostředků. Základní objasnění analýzy základního rozsahu disponibilních prostředků a rozšířeného rozsahu. Jednoduché matematické vyjádření a výpočet dostatečnosti disponibilních sil a prostředků s uvedením konkrétního příkladu. Souhrn a uvedení hlavních návrhů jednoduchých tabulek pro registraci, výpočty a záznamy potřebných údajů pro disponibilní sily a prostředky.

ÚVOD Rychlé a efektivní řešení mimořádných událostí (MU) vyžaduje vypracování, pro každou z nich, celé řady preventivních, represivních, záchranných, ochranných a likvidačních opatření, shrnutých do typových plánů (postupů) řešení daného druhu (typu) MU. Opatření typových postupů (plánů) jsou plánovaná, organizována a realizována v logické vzájemné návaznosti a z ní vyplývající časové posloupnosti. Jejich základní a plné verze byly vypracovány Generálním ředitelstvím Hasičského záchranného sboru za aktivních účasti dotčených resortů. Lze konstatovat, že tyto typové plány tvoří velmi dobrý a kvalifikovaný základ pro jejich rozpracování na nižších stupních. Navíc po výše uvedených typových plánech byly nedávné době postupně zavedeny a další se připravují v i tzv. typové činnosti, které jsou určeny pro rychlou a důslednou spolupráci a koordinaci v působnosti jednotlivých složek integrovaného záchranného systému při řešení konkrétních MU v místě události.

1

CHARAKTERISTIKA DISPONIBILNÍCH SIL A PROSTŘEDKŮ

K realizaci každého opatření typového plánu a typové činnosti jsou potřebné zcela konkrétní síly, prostředky a zařízení, souhrnně nazývané disponibilními silami a prostředky (DSP), jejichž dostupnost a kapacity určujícím způsobem podmiňují rychlé, účinné a dostatečné řešení dané MU. Uvedené zásady nachází své vyjádření v řadě zákonných a podzákonných norem. Jde zejména o zákony, vyhlášky a nařízení vlády uvedené ve části literatura. Tato základní legislativa je pak dostatečně dostupná, proto již není blíže rozebírána. Legislativní ustanovení uvádí, na která preventivní, záchranná a likvidační opatření typových plánů (postupů) při havarijním a krizovém plánování a řízení na úrovni obcí a krajů

46

bude položen hlavní důraz a odvozeně od nich evidenci (registraci) kterých DSP bude na těchto stupních zapotřebí věnovat prvořadou pozornost. Na stupni obce to je obecně ochrana obyvatelstva a záchranné a likvidační práce. Konkrétně především varování, ukrytí, evakuace a nouzové přežití. Na stupni regionu (obce s rozšířenou působností a kraje) bude úsilí zaměřeno již obšírněji na vyrozumění, varování, záchranné a likvidační práce, zdravotnickou pomoc, evakuaci, nouzové ubytování, zásobování pitnou vodou, potravinami a dalšími nezbytnými prostředky k přežití obyvatelstva, veřejný pořádek, ochranu majetku, provádění dekontaminace a bezodkladné pohřební služby. Na obou stupních veřejné správy však rozsah opatření typových plánů bude ovlivněn především specifickými podmínkami danými požadavky, vyplývajícími z analýzy rizik a dále charakterem teritoria a charakterem, rozsahem a kapacitami dostupných DSP. Proto analýza rizik a DSP jsou nedílnou součástí havarijního a krizového plánování a řízení.

2

ZÁKLADNÍ A PROSTŘEDKŮ

ROZŠÍŘENÝ

ROZSAH

DISPONIBILNÍCH

Pro účely analýzy lze rozsah využitelných DSP rozdělit do dvou kategorií: Základní rozsah (ZRDSP) Zahrnuje DSP, které jsou k disposici na území příslušné obce (města) nebo kraje v rámci své normální nebo dohodami zabezpečené činnosti, případně dosažitelné na základě uplatnění mimořádných pravomocí starostů obcí a hejtmanů krajů. Jádro ZRDSP tvoří síly a prostředky základních složek IZS (HZS, jednotek požární ochrany zařazených do plošného pokrytí, zdravotnické záchranné služby a Policie České republiky), které jsou využívány při řešení obecně nejfrekventovanějších MU (např. při silničních dopravních haváriích, lokálních požárech, únicích malého množství nebezpečných látek, kontaminaci povrchových vod apod.). Ostatní síly a prostředky spadající do ZRDSP se využívají účelově při MU většího rozsahu. Rozšířený rozsah (RRDSP) Představuje z hlediska obce, obce s rozšířenou působností a kraje externí DSP dostupné u nadřízených správních orgánů, sousedních regionů a u Armády České republiky. RRDSP se využívá při řešení MU většího a velkého rozsahu, kdy kapacitní možnosti ZRDSP se projeví jako nedostatečné. Kapacitní možnosti dostupných DSP podmiňují efektivnost jednotlivých opatření typových plánů. Tyto se však pro řešení MU většího a velkého rozsahu mohou v mnoha případech jevit jako deficitní. Proto je nutno v rámci havarijního a krizového plánování provést jejich analýzu a stanovit míru jejich dostatečnosti. Je zcela jasné, že se musí v takové analýze a hodnocení DSP vycházet z provedené analýzy a hodnocení rizika zabezpečovaného teritoria. Tato analýza je důležitá zejména u ZRDSP, aby předem mohly být stanoven rozsah požadavků na případnou výpomoc RRDSP. Zde se musí velice pečlivě zohlednit především zvláštnosti daného místa. To jak z pohledu analýzy a hodnocení rizika zabezpečovaného teritoria (první část), tak i

47

z následných kalkulací možností DSP formou jejich analýzy a hodnocení (druhá část). Pro analýzy rizika průmyslových činností se pak musí použít některé konkrétní a osvědčené metody analýzy rizika (dnes již klasickým příkladem může být použití metody Mezinárodní agentury pro atomovou energii s označením TECDOC 727).

3

ANALÝZA DISPONIBILNÍCH PROSTŘEDKŮ

Účelem analýzy DSP je získat přehled o kvalitativní (co do druhu) a kvantitativní (co do kapacitních možností) dostatečnosti, eventuálně nedostatečnosti sil a prostředků, nezbytných k realizaci jednotlivých opatření typových postupů (plánů), spojených s řešením MU. Analýza DSP obecně zahrnuje: 1.

Evidenci (registraci) ZRDSP, provedenou diferencovaně na síly a prostředky: • základních složek IZS, • ostatních složek IZS, jejichž využití je příslušným orgánem krizového řízení (správním orgánem) zajištěno dohodami, • právnických a podnikajících fyzických osob, které jsou při vyhlášení stavu nebezpečí (vyhlašuje hejtman) nebo nouzového stavu (vyhlašuje vláda na návrh hejtmana) využitelné formou poskytnutí věcných prostředků podle zákonů č. 239/2000Sb., § 23, odst.2, ad a) nebo č.240/2000 Sb, § 29, odst.3.

2.

Získání alespoň orientačního přehledu o možnostech využití RRDSP pro případ, kdy využitelnost základního rozsahu se ukáže jako nedostatečná nebo dokonce nulová.

3.

Zjištění jejich kapacitních a časových možnosti zasazení.

4. Matematické porovnání těchto kapacitních možností s kvantitativními závěry (výsledky) analýzy rizik a stanovení míry (%) jejich dostatečnosti pro realizaci jednotlivých opatření typových postupů a celkové řešení MU, aktuálních na území příslušné obce, obce s rozšířenou působností nebo kraje. Evidence (registrace) ZRDSP • • • • • •

Při evidování (registrování) DSP se zjišťují obvykle tyto údaje: druh (název, typ, značka) DSP, uvedení k realizaci jakého opatření typových postupů je předurčen, možné zdroje DSP, jeho kapacitní možnosti, jeho časové možnosti zasazení (v pracovní a mimopracovní době), místo (adresa) dislokace. Zjištění kapacitních možností DSP:

Při evidování disponibilních zdrojů (zjišťování kapacitních možností DSP) jsou obecně zjišťovány tyto údaje: a) název, složení a vybavení zásahové jednotky (skupiny), b) druh (název, typ, značka) disponibilního prostředku (zařízení), c) jejich dislokace (název a adresa majitele nebo disponujícího subjektu),

48

d) e) f) g) h)

pro jaká opatření typových postupů jsou využitelné (určené), jejich kapacitní možnosti, jejich časové možnosti zasazení jak v pracovní, tak v mimopracovní době, spojovací údaje s vlastníkem (disponující kontaktní osobou), zda je s vlastníkem uzavřena dohoda o použití DSP, či bude využit až na základě mimořádných pravomocí Výpočet (stanovení) míry dostatečnosti DSP

Pro analýzu DSP mají zásadní význam především potenciální následky zvažované MU vyjádřené kvantitativně. Kvantitativní charakteristika účinků a následků řešené MU vymezuje odhad ohrožených, usmrcených, zraněných osob, zvířat, možných a skutečných ekonomických (majetkových) škod, narušení infrastruktury, ohrožení a poškození životního prostředí. Má svoji stránku prostorovou, vymezující rozsah postiženého území, která u některých druhů (typů) MU má dynamický charakter (rozsah zamořeného prostoru, zaplaveného území apod.) a stránku uvádějící potřebné konkrétní kvantitativní údaje (počty mrtvých, raněných, uhynulých zvířat, poškozených a zničených staveb, technických zařízení, energovodů a produktovodů, rostlinných kultur, lesních polomů, závalů atd.). Prvním a výchozím praktickým krokem při provádění analýzy DSP je evidence (registrace) základního a rozšířeného rozsahu DSP. Navazuje na celkový přehled druhů DSP potřebných k řešení všech MU, které se na základě provedené analýzy rizik jeví v dané obci resp. kraji jako potenciálně aktuální. Zpracování evidence (registrace) základního a rozšířeného rozsahu DSP (dále jen rozsahu DSP) je pracná a nesnadná záležitost. Nezřídka ucelený přehled o DSP na stupních obec a kraj dosud chybí. Pokud je zpracován, bývá mnohdy neúplný. Obvykle nebývá, s ohledem na stále probíhající změny ve vzniku a zániku podnikajících právnických a fyzických osob jakož i v druzích, počtech a dislokaci DSP, včas aktualizován. V řadě případů se obtížně zjišťují kapacitní a časové možnosti použití DSP. Jejich použití nebývá vždy v potřebném rozsahu zabezpečeno uzavřenými dohodami. Obecně snadněji se získávají údaje o základním rozsahu DSP, obtížněji, protože zpravidla zprostředkovaně, u rozšířeném rozsahu. Nejsnadněji a nejúplněji se získávají údaje o DSP od základních složek IZS, nejobtížněji od právnických a podnikajících fyzických osob. V důsledku těchto skutečností začíná zpracování evidence (registrace) DSP obvykle jejich vyhledáváním. Finálním výsledkem analýzy DSP je výpočet (stanovení) míry jejich dostatečnosti vyjádřený v procentech. Vlastní výpočet se provádí podle vzorce: Md = (SPd : SPp) x 102 % Při čemž: Md SPd SPp

míra dostatečnosti síly a prostředky, které jsou k disposici potřeba sil a prostředků vyplývající z analýzy rizika

Příklad: V obci s rozšířenou působností se nachází objekt, který v případě požáru je potenciální únikem chlóru. Podle provedené analýzy rizika může předpokládaná šířka oblaku unikajícího chlóru ve směru větru činit ve vzdálenosti 50 m od hořícího objektu 30 – 40 m, ve vzdálenosti 100 m 60 -70 m. Pro zřízení vodní clony k omezení šíření chlóru je k disposici 5 cisternových automobilních stříkaček CAS-25 s deflektorem schopným vytvářet clonu o šířce 10 m. Při společném zasazení jsou schopny vytvořit clonu o šířce 40 m. Při pesimistické variantě míra

49

dostatečnosti DSP pro zřízení vodní clony činí ve vzdálenosti od hořícího objektu: -50 m (50 m : 40 m) x 100 = 125 % -100 m (50 m : 70 m) x 100 = 71,4 % Výpočty míry dostatečnosti DSP je nutno provést pro všechny MU, které se na základě provedené analýzy rizik jeví na daném teritoriu jako pravděpodobné. Jde o rozsáhlou a pracnou záležitost. Vlastní výpočet je poměrně jednoznačný v případech, kdy je k disposici dostatek potřebných kvantitativních údajů. Méně kvalitní je tehdy, kdy tyto údaje jsou neúplné nebo méně jednoznačné. Ve většině případů pouze matematické posouzení dostatečnosti DSP nebude postačující a konkrétní praktické závěry bude nutno vyjadřovat a doplňovat slovně. Při čemž verbální závěry musí být, pokud možno, podloženy nezbytnými kalkulacemi. Půjde na příklad o případy, kdy kvantitativní charakteristiky možných následků MU na jedné straně a možnosti využití DSP na straně druhé budou značně variabilní, případně do značné míry neurčité. V takových případech je vhodné volit pesimistický přístup (někdy je takový přístup označován jako konzervativní), při němž se berou do úvahy maximální, případně nejsložitější důsledky MU (pesimistická varianta zvažované MU) a minimální kapacity dostupných DSP. V jiných případech muže být variantnost způsobena rozdílnými a mnohdy nejednoznačnými časovými možnostmi zasazení DSP. Nutno rovněž brát v úvahu, že k řešení i těch nesložitějších krizových situací nebude možno zasadit všechny DSP a část z nich bude muset být ponechána v záloze pro případ možného vzniku dalších MU. Týká se to na příklad DSP základních složek IZS, kapacitních možností zdravotnických zařízení, poruchových a havarijních jednotek provozovatelů inženýrských sítí apod. Z uvedeného vyplývá, že při přípravě podkladů pro posuzování dostatečnosti DSP nutno spolupracovat s příslušnými odborníky. Posouzení dostatečnosti DSP tedy nelze omezit pouze na matematické vyjádření relace mezi kvantitativními charakteristikami možných následků MU a kapacit DSP. Je zřejmé, že jde o proces, jehož výslednost je kvalitativně podstatně ovlivněna odbornou erudicí zpracovatelských subjektů. Některé základní možné příklady zjištění kapacitních možností DSP: Základních složek IZS Lokalizace a likvidace požárů Přehled JPO I HZSK Poř. číslo

Název jednotky

Dislokace

Technické vybavení

Počet organizovaných výjezdů

Technické vybavení

Počet organizovaných výjezdů

Spojení PD

MPD

Přehled JPO II SDH obce Poř. číslo

Název jednotky

Dislokace

Spojení PD

MPD

50

Přehled JPO III SDH obce Poř. číslo

Název jednotky

Dislokace

Technické vybavení

Počet organizovaných výjezdů

Spojení PD

MPD

Přehled SDH obce kategorie JPO V Poř. číslo

Název jednotky

Dislokace

Technické vybavení

Počet organizovaných výjezdů

Přehled jednotek HZSP kategorie IV s územní působností Poř. číslo

Název jednotky

Dislokace

Technické vybavení

Počet organizovaných výjezdů

Přehled jednotek HZSP kategorie IV s místní (objektovou) působností Počet Technické Poř. Název Dislokace organizovaných vybavení číslo jednotky výjezdů

Spojení PD

MPD

Spojení PD

MPD

Poskytování první pomoci raněným a postiženým osobám Přehled zdravotnických jednotek provozovatelů Poř. číslo

Název a adresa provoz.

Název jednotky

Vybavení

Počet

Kapacitní možnosti

Údaje o rychlé zdravotnické pomoci v obci (regionu) Název a Počet Poř. Prostředek Složení a Kapacitní adresa výjezd. možnosti číslo RZP vybavení skupin zřizov.

Vysvětlení použitých zkratek: PD = pracovní doba MPD = mimopracovní doba

Funkce a jméno kontaktní osoby

Spojení PD

Doba pohotovosti PD MPD

MPD

Spojení PD

MPD

51

ZÁVĚR Analýza DSP při havarijním a krizovém plánování pro svoji složitost, časovou podmíněnost, pracnost a v řadě případů menší jednoznačnost bývá často řešena jen rámcově, povrchně nebo dokonce obcházena. Nicméně zůstává faktem, že bez jejího kvalifikovaného provedení nelze plánování a řešení mimořádných událostí a krizových situací postihnout s potřebnou efektivností. Analýzy a hodnocení rizik bez následné analýzy a hodnocení DSP se do značné míry stávají formální a samoúčelné. Podobně formálně sebelépe vypracované typové a operační plány, nevychází-li ze stanovení míry dostatečnosti DSP a nezahrnují-li způsoby úhrady zjištěných deficitů, jsou poznamenány neúnosnou mírou improvizace, která podlamuje jejich kvalitu a efektivní využití při praktickém zásahu. Proto vztah k analýze DSP má podmiňující souvislost s odbornou erudicí a profesionalitou krizového managementu.

LITERATURA 1.

MIKA, O. – PATOČKA, J.: Ochrana před chemickým terorismem, Jihočeská universita České Budějovice, České Budějovice 2006, 107 stran.

2.

MATOUŠEK, J. – MIKA, O.: Reakce na teroristický útok s použitím bojové otravné látky na pražské METRO, Kontaminace prostoru METRA, Odborná studie, Brno 2007, 15 stran.

3.

MATOUŠEK, J. – MIKA, O. – VIČAR, D.: Nové hrozby terorismu: chemický, biologický, radiologický a jaderný terorismus, Universita obrany, Brno 2005, 121 stran.

4.

PATOČKA, J., aj.: Vojenská toxikologie, Grada Publishing, Praha 2004, 178 stran.

5.

MAŠEK, I. – MIKA, O., J. – ZEMAN, M.: Prevence závažných průmyslových havárií, Vysoké učení technické v Brně, Brno 2006, 106 stran.

6.

Zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky (zákon o prevenci závažných havárií).

7.

Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému.

8.

Zákon č. 240/2000 Sb., krizový zákon.

9.

Vyhláška Ministerstva vnitra č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému.

Kontaktní adresa: Ing. Otakar J. Mika, CSc., Vysoké učení technické Brno, Chemická fakulta, Ústav chemie a technologie ochrany životního prostředí, Purkyňova 118, 612 00 Brno, telefon 541 149 438, fax 541 149 446, email: [email protected].

52

ZKOUŠKY OCHRANNÝCH VLASTNOSTÍ FILMŮ PROTI BOJOVÝM OTRAVNÝM LÁTKÁM

doc. Ing. Jan SEVERA, CSc., DECOMKOV Praha s.r.o., Laboratoře Hradec Králové David PROCHÁZKA, DECOMKOV Praha s.r.o., Laboratoře Hradec Králové Ing. Tomáš ČAPOUN, CSc., MV - GŘ HZS ČR, Institut ochrany obyvatelstva plk. Ing. Jana KRYKORKOVÁ, CSc., MV - GŘ HZS ČR, Institut ochrany obyvatelstva

RESUMÉ Publikace seznamuje s novým systémem ochrany povrchů proti různým kontaminantům, kterým jsou ochranné filmy. Dále popisuje provedení zkoušek, při kterých byly ověřeny ochranné vlastnosti vybraných filmů vůči bojovým otravným látkám.

ÚVOD V případě teroristického zneužití nebo jiných mimořádných událostí spojených s únikem bojových otravných látek, biologických agens a radioaktivních látek je nutno předpokládat rozsáhlou kontaminaci osob, jejich oděvů a prádla, zvířat, potravin, krmiva, techniky, dopravních prostředků, prostředků individuální ochrany, terénu a dalších objektů a materiálů. Uvedené nebezpečné látky přitom mohou kontaminovat povrchy parami, aerosolovými částicemi, dýmy, mlhami, kapkami a ve větších množstvích i ve formě kapaliny či tuhé látky. Vedle obyvatelstva v bezprostředním okolí události jsou největší kontaminaci a tedy největšímu riziku samozřejmě vystaveny zejména jednotky provádějící průzkum v místě havárie a všechny jednotky podílející se na likvidaci havárie a asanačních pracích. Významným opatřením k odstranění následků mimořádných událostí spojených s únikem bojových otravných látek, biologických agens a radioaktivních látek je dekontaminace. Jejím hlavním cílem je odstranit z kontaminovaných povrchů a materiálů nebezpečné látky pod hodnoty přípustných limitů a v případech, kdy je to možné, je pak úkolem tyto látky zničit, rozložit nebo jinak převést na neškodné produkty. Prvořadým smyslem dekontaminace je pak snížení zdravotnických a nenávratných ztrát, zkrácení doby nezbytného používání prostředků individuální ochrany, které ztěžují veškerou činnost v kontaminovaných prostorech, a vytvoření podmínek pro obnovu normálního života v kontaminovaných oblastech, pro zabezpečení záchranných a neodkladných prací a asanaci území. Významu dekontaminace odpovídá i velká pozornost, která je jí u nás věnována jak v resortu obrany tak vnitra. U HZS došlo zejména v posledních letech k významnému zdokonalení dekontaminace po stránce technologické, technické, materiální i metodické. Přesto je však v dekontaminačních opatřeních potřeba vidět vždy jen likvidaci již existující kontaminace, to znamená určité následné opatření, které nemůže zabránit účinku kontaminantu na povrchy a materiály po dobu do zahájení dekontaminace ani druhotné kontaminaci osob od těchto povrchů.

53

Vedle toho nutno přiznat i povrchy a materiály, jejichž dekontaminace dosud není zabezpečena, jako jsou porézní a nasákavé materiály, dále některé vnitřní a citlivé povrchy zahrnující např. optiku, palubní a řídicí systémy aj. Celkově je tedy možno konstatovat, že mezi opatřeními k minimalizaci účinku různých kontaminantů u nás chybí možnost preventivní ochrany povrchů a materiálů. Řešení této zaostávající oblasti protichemických, protibiologických a protiradiačních opatření se ujala firma DECOMKOV Praha s.r.o., která zaměřila pozornost na ochranné filmy.

1

URČENÍ OCHRANNÝCH FILMŮ

Výzkum a vývoj byl zahájen s cílem nalézt takovou formulaci pro tvorbu ochranných filmů vytvářených na tuhých površích, která by splňovala základní požadavky na ochranu povrchu před CBRN (tj. sníží riziko kontaminace na minimum či zcela zabrání kontaminaci povrchů) a usnadňovala jejich následnou dekontaminaci s minimem kontaminovaných odpadů. Dalším cílem bylo připravit takové formulace, které kromě uvedených vlastností budou vhodným nositelem látek se specifickými chemosorpčními, iontovýměnnými a jinými vlastnostmi, které se tak budou aktivně podílet na vlastní dekontaminaci zejména vysoce toxických bojových otravných látek1. Při výzkumu a vývoji vhodných receptur filmů tak byly studovány nejen ochranné vlastnosti vůči různým kontaminantům ale i technické vlastnosti filmů (tloušťka filmu, pevnost filmu v tahu, homogenita a sourodost filmu aj.), dále adheze k povrchu, odolnost filmů za vyšší teploty a vlhkosti, snímatelnost za sucha i mokrou cestou, vliv kvality povrchů a jeho úpravy na vlastnosti filmů aj. Výsledkem řešení jsou filmotvorné směsi určené k ochraně povrchu pevných povrchů a materiálů s vynikajícími ochrannými vlastnostmi. Jedná se o vodou ředitelné gely, jejichž hlavními složkami jsou organické polymery, jako např. polyvinylalkohol, karboxymethylcelulóza aj. s přídavkem sorbentů a jiných látek se specifickým účinkem. Filmotvorné směsi se nanášejí na povrch nástřikem, tloušťka vytvořených filmů je přibližně 300 µm. Filmy vykazují dostatečnou adhezi k tuhým povrchům a jsou snadno za sucha snímatelné sloupnutím. Lze je též odstranit vodou nebo dekontaminačními vodnými roztoky v procesu dekontaminace.

2

ZKOUŠKY OCHRANNÝCH VLASTNOSTÍ FILMŮ PROTI BOJOVÝM OTRAVNÝM LÁTKÁM

V procesu výzkumu a vývoje byly v Institutu ochrany obyvatelstva průběžně v laboratorních podmínkách ověřovány ochranné vlastnosti řady filmů vytvořených na modelovém povrchu při kontaminaci nervově-paralytickou bojovou otravnou látkou VX a zpuchýřující látkou sulfidickým yperitem2-5. Tyto zkoušky umožnily posoudit vliv složení filmů a jejich specifických vlastností na průnik uvedených látek. Nejkvalitnější filmy, rezultující z řešení projektu, pak byly v Institutu ochrany obyvatelstva podrobeny provozním zkouškám6. Jako zkušební povrchy byly použity ocelové

54

plechy 0,5 x 0,5 m opatřené khaki lakem o složení odpovídajícím laku používanému k ochraně kovových povrchů vojenské bojové a dopravní techniky. Plechy byly uprostřed opatřeny lepící páskou. Na zkušební povrchy byly naneseny připravené filmotvorné směsi, k jejich nástřiku byla použita stříkací pistole, jak ukazuje obrázek 1.

Obr. 1 Nástřik filmotvorné směsi

Ověřováno bylo celkem 6 typů filmů, jejichž schnutí a vytvrzení probíhalo po dobu 19 hodin. Zkušební povrchy s příslušným filmem byly kontaminovány látkou VX na hustotu kontaminace 2,0 g/m2, resp. sulfidickým yperitem na hodnotu 10,4 g/m2. Doba expozice činila 30 minut. Po uplynutí doby expozice byly ochranné filmy sejmuty s povrchu mechanicky za sucha. Ke snímání filmů byla využita středová lepící páska, pomocí níž byl film mechanicky stažen s celého povrchu (viz obrázek 2). Pro účely zjištění zbytkové kontaminace plechů byla k odběru vzorků ze zkušebních povrchů použita technika stěrů. Stěry pak byly extrahovány a následovalo stanovení kontaminantu v extraktu standardními analytickými postupy. Výsledky potvrdily vynikající ochranné vlastnosti testovaných filmů proti průniku látky VX. Tři testované filmy vykazovaly zbytkovou kontaminaci povrchu kolem 0,01 mg/m2 a tři dokonce 0,004 mg/m2. Z porovnání s hodnotami přípustné zbytkové kontaminace vyplývá, že se jedná o hodnoty, které jsou 200 až 500krát nižší než přípustná hodnota pro obnaženou kůži a 700 až 1750krát nižší než přípustná hodnota pro vstup látky VX do organismu přes bavlněný oděv.

55

Obr. 2 Mechanické sejmutí filmu s povrchu

Rovněž ochranné vlastnosti filmů proti sulfidickému yperitu je nutno hodnotit jako mimořádné. Pěti z testovaných filmů yperit vůbec neproniknul, měřitelná hodnota zbytkové kontaminace byla stanovena pouze na jediném povrchu, ta ovšem nepřesahovala hodnotu přípustné zbytkové kontaminace. Zkoušky ochranných vlastností filmů přinesly rovněž zkušenosti se snímáním filmů s povrchů. Mechanické odstranění filmů (viz obrázek 2) bylo snadné, bezproblémové, velmi rychlé a nečinilo nejmenší potíže, sejmutí filmu z jednoho zkušebního povrchu 0,5 x 0,5 m trvalo několik sekund. Snímání evidentně usnadňovala aplikace středové lepící pásky. V praxi pak bude nutné procvičit odstraňování filmů především s ohledem na vyloučení kontaminace povrchu kontaminovaným filmem.

ZÁVĚR Zkoušky vybraných filmů na pevném povrchu potvrdily vynikající ochranné vlastnosti vůči látce VX i sulfidickému yperitu a dále ověřily snadnost a rychlost mechanického snímání filmů s povrchů. Z popisu aplikace ochranných filmů na pevné povrchy je zřejmé, že jejich samotným prostým sejmutím se zároveň uskutečňuje dekontaminace těchto povrchů nebo že usnadňují dekontaminaci povrchů v kombinaci s působením dekontaminačních činidel. Přesto v ochranných filmech nelze spatřovat jenom jakousi novou variantu dekontaminace ale především prevenci před kontaminací pevných povrchů a materiálů v prostředí kontaminovaném bojovými otravnými látkami, biologickými agens a radioaktivními látkami, jejíž hlavní funkcí je snižovat stupeň

56

kontaminace samotných povrchů. Proto se jedná o velmi perspektivní opatření pro ochranu techniky, dopravních prostředků, věcných prostředků a materiálů HZS používaných při činnosti v kontaminovaných prostorech, stejně jako pro ochranu vnitřních citlivých předmětů a zařízení..

LITERATURA 1. SEVERA, J. – DVOŘÁK, V.: Vývoj snímatelných filmů pro ochranu vojenské techniky a techniky IZS HZS. Projekt programu průmyslového výzkumu a vývoje „Trvalá prosperita“ MPO ČR. Praha, Decomkov 2006. 2. ČAPOUN, T. - KRYKORKOVÁ, J.: Laboratorní ověření ochranných vlastností filmů proti bojovým chemickým látkám. [Laboratorní zpráva]. Lázně Bohdaneč, MV - GŘ HZS ČR, Institut ochrany obyvatelstva 2005. 3. ČAPOUN, T. - KRYKORKOVÁ, J.: Laboratorní ověření ochranných vlastností filmů proti bojovým otravným látkám II. [Laboratorní zpráva]. Lázně Bohdaneč, MV - GŘ HZS ČR, Institut ochrany obyvatelstva 2006. 4. ČAPOUN, T. - KRYKORKOVÁ, J.: Doplňkové laboratorní zkoušky ochranných vlastností filmů proti bojovým otravným látkám. [Laboratorní zpráva]. Lázně Bohdaneč, MV - GŘ HZS ČR, Institut ochrany obyvatelstva 2006. 5. ČAPOUN, T. - KRYKORKOVÁ, J.: Laboratorní ověření ochranných vlastností filmů proti bojovým otravným látkám III. [Laboratorní zpráva]. Lázně Bohdaneč, MV - GŘ HZS ČR, Institut ochrany obyvatelstva 2007. 6. ČAPOUN, T. - KRYKORKOVÁ, J.: Provozní zkoušky ochranných vlastností filmů proti bojovým otravným látkám. [Laboratorní zpráva]. Lázně Bohdaneč, MV - GŘ HZS ČR, Institut ochrany obyvatelstva 2007.

57

INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ OCHRANY OBYVATELSTVA Periodická publikace, zveřejňující odborné články pracovníků IOO a spolupracujících institucí

Vydavatel Odpovědný redaktor Do tisku Stran Náklad Vydání Tisk

Institut ochrany obyvatelstva v Lázních Bohdaneč Jitka Výtvarová prosinec 2007 75 55 první Institut ochrany obyvatelstva v Lázních Bohdaneč

Tato publikace neprošla jazykovou korekturou. ISBN-978-80-86640-89-1

Redakční rada : předseda členové

Ing. Bohumil Šilhánek Ing. Tomáš Čapoun, CSc. Ing. Hubert Janota Mgr. Iason Urban