MONITOR z a hr a ni č n í h o o db o r né h o t i s k u
Ročník 8
Číslo 3
2002
IN S T I T U T O C H R A N Y O B Y VAT E L S T VA LÁZNĚ BOHDANEČ O B S A H
s t r.
Německo
1. Nov á strategie ochran y ob yv atels tv a
2
Německo
2. Nov é úkoly před ú středn ím „úřadem“ civ iln í ochrany
3
Evropa
3. Ochrana ob yv atelstv a v Ev ropské un ii
4
Slovensko
4. Přije tí zákona o integrov aném záchra nném systému
6
Polsko
5. Letečtí záchranáři
8
Polsko
6 . O c h r a n a p r o t i p o v o d n í m v c e n t r á l n í Va r š a v ě
9
Rakousko
7. Po „s tole té“ v odě
10
USA
8. Pohled na ochranu ob yv atelstv a
11
Rusko
9. Nouzov á preventiv ní opa tření v Rusk u
13
10. Přehled mimořádných udá los tí v e sv ětě za červen - srpen 2002
15
Svět
-2Německo N O V Á S T R AT E G I E O C H R A N Y O B Y VAT E L S T VA Německo ochrany
di sp on uj e
obyv atel stv a,
v souča sné
opírajícím
se
době o
celkem
funkčním
propracov anou
syst ém em
l e gi sl ativ ní
bázi
p ř e d e v š í m n a ú r o v n i s p o l k o v ý c h z e m í . Te n t o s y s t é m p o s k y t o v á n í p o m o c i j e třístupňový a j e z al ožen z přev ážné č ásti n a dobrovolnosti a na v ýkonu neplacených funkcí: -
zákl adem m ístního sy stém u p o skytov ání pom oci j so u p ožár níci a z ách ran n á sl užb a,
-
sp ol kov é zem ě podpor uj í a dopl ň uj í m í st ní j ednot ky při re gi onál ní c h ne bo nadr egi o nál ních kata strof ách a no uzov ých si tuacíc h, ev. posk ytuj í sp eci ál ní j e d n o t k y,
-
sp ol kov ý
stát
zabezpečuje
ochranu
obyv atel stv a
ve
v ál ečné
si tuaci
d o p l ň o v á n í m p o m o c i s p o l k o v ý m z e m í m , e v. p o s k y t u j e p o m o c p ř i k a t a s t r o f á c h a
nouzov ých
si tuacích,
přesahujících
zem skou
úrov eň
(např.
rozsáhlé
zápl av y v posl edníc h de seti l etech). Úrov eň zem ských ok re sů, zeměmi,
které
j sou
e v. s p r á v n í c h s t r u k t u r m e z i z e m s k ý m i o k r e s y
v ytv ořeny
v některých
v elkých
sp ol kov ých
a
zemích
(Bav orsko, Ba de n sko-W ürtenber sk o atd.) m aj í z hl edi ska ochr any obyv atel stv a pouze podružný v ýznam. Výše
uv edený
sy stém
ale
není
optimální
a
zejména
nedoceňuje
p o s k y t o v á n í p o m o c i p ř i t e r o r i s t i c k ý c h ú t o c í c h v e s v ě t l e u d á l o s t í v e Sp o j e n ý c h stát ech v září roku 2001. V této souv i slosti j e nez bytně nutn é pol oži t v ětší důraz
na
prevenci
před
ter ori sti ckým i
ú t o k y,
než
tomu
bylo
v mi nul osti .
Výchozím bodem pro m oderní konc epci ochra ny spol eč no sti pře d neb ezp ečím m usí být zpr acov ání analýzy rizik, kte rá by p očítal a se v šem i m ožnostm i nev oj enské ho ohr ože ní sp ol ečn o sti v četně m asi v ního terori sti ckého n apad ení i s použitím zbraní hromadného ničení. Pro vybudov at
při prav eno st
čelit
vícestupňový
mimořádným
koncept
si tuacím
pl ánov ání,
v šeho
ochrany
druhu a
je
nutno
obrany
před
nebezpečím a zaměřený na cíle, spočív ající v ochraně. Důležitými body tohoto konceptu jsou: -
běžná každodenní ochrana,
-
stan dar di zov aná zákl adní pl o šná oc hra na ,
-
zv ýšen á ochr an a pro
-
z v l á š t n í o c h r a n a z a p o m o c i s p e c i e l n í c h s i l ( Ta s k F o r c e s ) p r o n e b e z p e č í ,
ohro žen é re gi ony a konkrét ní m ísta,
def i nov aná spol ečn ě st át em a zem ěm i. V rámci tohoto nov ého konceptu bude mít velký význam prohloubení sp ol upr áce v zděl áv ací ch a do šk ol ov ací ch zaří z ení st át u a z em í s v ědeckým i i nst i t ucem i , půso bí cí m i v obl ast i prev ence prot i kri zov ým si t uací m , a také s kri zov ým m anagem entem na v šech úrov ních. Ta t o s p o l u p r á c e b y s e m ě l a t ý k a t p ř e d e v š í m :
-3-
dal ší ho r ozv oj e struktur oc hra ny př ed kata str of ami j ak v Něm ecku, tak i v Ev ropě,
-
v ypracov ání anal ýz ri zi k a m ožných scé n ářů n ebe zpečí,
-
v ýv oj e v ybraných konc ept ů a prav i del pro: · v zděl áv ání a ří zení , · sp ol ečn á cv i čení, · v ybav ení organi zací , p ů so bí cí ch v ochraně pře d kat a st rof am i ,
-
permanentního
pr ov ěřov ání
a
v yhodnocov ání
f unkčno sti
integrov aných
sy stém ů oc hra ny pře d ne bez pečím . Konce pčním a i ntegr ačním centr em pro v ýše uv edené úkol y se zřej m ě stan e
Akademie
pro
krizový
management,
nouzové
plánování
a
civilní
ochranu. (Z Bev öl kerung ssc hut z 3/ 2 00 2 zpr acov al I ng. Boh um i l Šil hánek) Německo NOVÉ ÚKOLY PŘED ÚSTŘEDNÍM „ÚŘADEM“ CIVILNÍ OCHRANY Ani ne j e den a půl rok u p o v zni ku nov é řídící struktury civ il ní ochra ny v Něm ecku – ú střed níh o „úř ad u“ civ il ní ochran y (Zentr al stel l e f ür Ziv i l schutz), který
v znikl
jako
oddělení
(Bund e sv erwal t un g sam t )
po
V Spolkov ého
ukončení
č i nno sti
sp ráv ního
býv alého
úřadu
Spolkov ého
úřadu
civ i l ní ochrany (Bun de sam t f ür Ziv il schu tz) dn e 1. l ed na 20 01, st oj í pře d ním j eho čá st eč ná re org ani zac e a zej m éna n ov é úkol y v náv aznost i na t er ori st i cký útok proti USA v září roku 2001. Ve
sm ysl u n ov ě při j até civ i l ně-bezpeč no stní
nej nal é hav ěj ší
úkol
zl e p ši t
koordinaci
a
str ategi e
p o síl i t
v yv st áv á j ako
integraci
ex i stuj ícíh o
poten ci ál u oc hra ny o byv atel stv a na v še ch spr áv ních úrov ních. Těži ště této nov é strate gi e spočív á před ev ším v užším pro poj ení i nf orm ačních sy stém ů, od stu pňov ání ochra ny pře d neb ezp ečím podl e st upn ě ohr ože ní, v ybudov ání „inteligentního“
sy stém u
v arov ání
a
po síl ení
sch opn o sti
sv épom oci
obyv atel stv a. Ty t o ú k o l y j so u o t o n a l é h a v ě j ší , p r o t o ž e z e j m é n a v u p l y n u l ý c h l e t e c h doch ázel o (zcel a v soul a du s ú st av ou) ke st ál e v ět ší děl bě o dp ov ědno st i a k o m p e t e n c í m e z i s t á t e m a z e m ě m i p o d l e z á s a d y, ž e z a o c h r a n u o b y v a t e l s t v a při v oj enském obyv atel stv a
ohrož ení a na pade ní o dpov ídá spol kov ý stát a za ochra nu v pří pad ě
přírodních
a
antropogenních
ka ta strof
odpov ídají
s p o l k o v é z e m ě . Ta k é z d ů v o d u r o z p o č t o v ý c h š k r t ů v e s t á t n í c h v ý d a j í c h b y l y v e š k e r é ú k o l y, t ý k a j í c í s e o c h r a n y o b y v a t e l s t v a v m í r u , p ř e v e d e n y n a z e m ě v čet ně v arov ání a v yrozum ění . V n e j b l i ž š í m o b d o b í m á ú s t ř e d n í „ ú ř a d “ c i v i l n í o c h r a n y ( Sp o l k o v ý s p r á v n í úřad) sehr áv at v ýznam něj ší rol i než v nedáv né m i nul osti , a si ce v národním a mezinárodním
sy st ém u
prev entiv ní
bezpečn o sti .
Konkrétně
se
jedná
o
-4urychlené
v ytv oření
koordinačního
střediska
pro
velkoplošná
ohrožení,
k t e r é b u d e s o u č a s n ě p r a c o v i š t ě m m e z i m i n i s t e r s k é k o o r d i n a č n í s k u p i n y. J e h o prov oz by m ěl začít do konc e l eto šníh o r oku. Dál e se p ři prav uj e zří zení spol ečn é v arov ací a v yrozum ív ací cent rál y j ak pro st át, tak pr o zem ě se sí dl em v Bonu – B ad God e sbe rgu (o bd oba n ed áv no zru še néh o Spol kov ého v arov ací ho úřad u) . S ohl edem na sou ča sn ou si tu aci bu de u v eden d o pr ov ozu prv ní stupe ň dlouho
av i zov aného
obyv atel stv o,
projektu
který
m usí
satelitního
kromě
v arov ací ho
rychl osti
sy stém u
spl ňov at
státu
také
pro
požadav ek
cel opl o šn éh o p okryt í . O d v arov ání obyv at el st át u pu st i l j i ž před l ét y a přev edl j ej na zem ě v četně koncov ých prv ků (sirén). V rám ci toho došl o n a zem sk é úrov ni
k l i kv i daci
několika
de sítek
t i síc
nej m odern ěj šíc h
si ré n.
Vedle
sat el i t ní ho sy st ém u v arov ání se v souč asné do bě pod ni kaj í konkr ét ní kr oky v obl ast i v arov ání cest o u i nt ern et u a m ob i l ní ch t el ef onů. V rám ci nov é st rat e gi e se t aké po d st at ně roz ší ří úl oh a Akad em i e pro kri zov ý m anagem ent , n ouzov é pl ánov ání a civ i l ní ochranu v Bad Neue na hrAhr wei l er u B on u, kt erá j e souč á st í ú st ře dní ho „úř adu “ civ il ní ochran y. T ěži št ě j ej í či nno sti bu de r oz šíře no do o bl a stí ochrany proti zb raním hrom adného ničení, zdravotnické prevence a svépomoci obyvatel stva. Akademie bude p r u ž n ě j i r e a g o v a t n a a k t u á l n í v ý v o j a p ř i z p ů s o b o v a t sv ů j p r o g r a m i k r á t k o d o b ě poža dav kům , v ypl ýv ají cím z m om ent ál ní si t uac e. Ústř ed ní
„úřad“
civilní
ochrany
ve
Spol kov ém
správ ním
úřadu
má
v souča sné d obě a si 20 0 zam ěst na nců a v j eho čel e stoj í od 14. če rv na 2002 Dr. W olfgang W eber. (Z Bev öl kerung ssc hut z 3/ 2 00 2 zpr acov al I ng. Boh um i l Šil hánek)
Evropa O C H R A N A O B Y VAT E L S T VA V E V R O P S K É U N I I Sp o l e č n á
zahraniční
a
bezpečnostní
politika
je
ze
v šech
obl a stí,
kt erým i se Ev ropská uni e ( dál e j en „ Uni e “) zabýv á, nejv í ce utv ářena nár odní m i prv ky
jednotliv ých
politiky
se
čl enských
v ětši nov á
st átů.
rozhodnutí
již
Zatímco
v jiných
obl a stec h
sp ol ečn é
stal a
pravidlem,
v obl asti
společné
zahra ni ční a bez peč no stní p ol i ti ky se v ětši nov ý pri nci p upl atňuj e j en pom al u a to
až
po
v stou pení
v pl atnost
sm l ouv y
z Am sterodam u
1.
kv ětna
1999.
Po st up né v ytv áření spol eč né o bra nn é pol i t i ky v yžadov ané ev ropsko u pol i t i ckou sp ol upr ací byl o sta nov eno j i ž Maa st ri cht sk ou sm l ouv ou v roce 199 1. Ev ropsk á rada v roce 2000 v Ni zze rozhodl a o v ytv oření nov ých grém ií pro po síl ení sp ol ečn é
zahraniční
a
bezp ečn o stní
politiky
a
k v ybudov ání
sam ostatn é
e v r o p s k é b e z p e č n o s t n í a o b r a n n é p o l i t i k y. G r é m i a m a j í t r v a l é s í d l o v B r u s e l u .
-5Hl av ní m
cílem
evropské
bezpečnostní
a
obranné
politiky
je
její
uj edn oce ní a tím posíl ení za hra ni čního o bcho du U ni e v ytv ořením v oj enských a civ i l ní ch ná st roj ů k p ředc ház ení k onf l i kt ům a el im i naci kri zov ých stav ů. Poprv é byl a sm l uv ně zakot v ena odpov ědno st Uni e za bez peč no st a obr ann ě-p ol i t i ckou p e r s p e k t i v u v č l . J 4 M a a s t r i c h t s k é s m l o u v y. Prot ože Uni e n edi sp onov al a v l ast ní m i v oj ensk ým i prost ře dky j ako nap ř. N AT O ,
sm l ouv a
příprav u
a
předpokládala,
prov edení
že
v oj enské
Uni e
požádá
operace
Z á pad oev ropsko u
v její
prospěch.
unii
o
Sm l ouv ou
z Am st erodam u v roce 19 97 byl y t zv. pet er sber g ské úk ol y Z á pad oev ropsk é uni e, týkaj ící se h um ani tárních úkol ů, z áchra nnýc h n a saz ení, úk ol ů k u drže ní m í ru a boj ov ých na saz ení při zv l ádání k ri zí v čet ně opat ř ení k na st ol ení m í ru, přev zaty
sm l ouv ou o Uni i . T ím
byl položen
sm l uv ní zákl ad pro v ytv oření
e v r o p s k é b e z p e č n o s t n í a o b r a n n é p o l i t i k y. Ve
sm l ouv ě,
která
dosud
nev stoupi l a
v pl at no st ,
j so u
o b saž en a
při způ so be ní , ch arakt e ri zuj í cí oper at iv ní bu dov ání ev ropské b ezpe čno st ní a obra nn é p ol i t i ky j ako sam o stat ný úk ol U ni e. Na j ed ná ní Ev ropsk é ra dy v ro ce 199 9 v Kol íně nad Rýn em zv eřej nil y čl ensk é st áty Uni e „prohlášení k posílení sp o l ečn é e vro pské b ezp ečn o stn í a o b r an n é p o l i ti ky“, což j e p ov ažov áno za d a t u m v z n i k u s a m o s t a t n é o p e r a t i v n í e v r o p s k é b e z p e č n o s t n í a o b r a n n é p o l i t i k y. K její
realizaci
se
zav ázala
Ev ropsk á
rada
p o skytn out
Unii
potřebné
p r o s t ř e d k y, a b y m o h l a j e d n a t a u t o n o m n ě . Uni e m á pom ěrně dl ouh ou do bu k di sp oz i ci ši roké sp ektrum pol i ti ckých, ho sp od ář ských
a
ekonomických
ná str o j ů
k realizaci
sv ých
úkolů
a
cílů
v m ezi národní pol i t i ce. Nem ěl a al e v oj enské a ci v i l ní prost ře dky ( uni j ní ) pr o po dp oru m ezi náro dní h o kri zov ého m anag em ent u. Aut on om i e, kt erou zí skal a p o kol í nsk ém j edná ní , j i um ožňuj e či ni t z áv ěry a r ozh od nut í v pří pade ch, k dy N AT O s e n a ř e š e n í d a n é h o p r o b l é m u z n e j r ů z n ě j š í c h d ů v o d ů n e a n g a ž u j e , a prov ádět sam o statné v oj enské op erac e j í řízené. Na za sedá ní Ev ropské r ady v e Ferei ře v roce 20 00 b yl y stanov eny tyto pri ori t y pro bu dov ání perm anent ní v oj enské a civ il ní při prav eno st i : · policie · per so nál j u sti ce · per so nál v ýkonné m oci · ochra na před k ata str of am i Opráv něnost
a
úči n no st
těchto
priorit
k v ytv oření
funkčního
m anagem entu p otv rdil y zkuše no sti z Bal kánu. Na za se dá ní Ev ropské ra dy v Hel si nkác h v roce 1999 si čl en ské státy Uni e stan ov i l y poskytno ut k di sp ozi ci obrann é síl y o síl e od díl ů až sbor ů podl e si tuac e v četně l eteckých a nám ořníc h j edn otek pr o da no u op eraci na do bu nej m éně 1 r oku. Dál e byl y sta nov eny ko l ektiv ní cíl e, týkaj ící se z pů sobi l o sti v o b l a s t e c h ř í z e n í o b r a n n ý c h s i l , s t r a t e g i c k é o s v ě t y a s t r a t e g i c k é d o p r a v y.
-6Adekv átní cíl e byl y sta nov eny tak é pr o obl a st b ud ov ání civilních sil a prostředků. Po roc e 200 3 m aj í čl ensk é státy Uni e být sch opny p o skytn out v rám ci pří spěv ků Uni e m i sí m v edeným j i ným i m ezi národní m i organi zacem i neb o pr o a uton om ní zásahy uni e až 5 0 00 p ol i ci stů, z toho 1 0 00 do 30 d nů. Na
zasedání
po skytn out
až
Ev ropsk é 200
rady
expertů
v Göteborgu
z o bl a sti
v roce
j usti ce
a
2001
bylo
stanov eno
sp rav edl nosti ,
zabezpečit
v zděl ání per son ál ní zál o hy ex pertů z o bl asti ci v i l ní správ y a u stav i t v krátké dob ě od e sl atel né tým y ochra ny př ed ka ta strof am i v počtu až 2 00 0 o so b. Ef ektiv nost
ú si l í
Unie
při
akcích,
týkajících
se
civ ilní
ochrany
obyv atel stv a v ychází z pom ěrně ši roké h o sp ektra ná str oj ů, kter é m ůže Uni e v yužív at k ochraně př ed neb ezp ečím a ke zv l ádání kri zov ých si tuací. J edn á se o
sp ol upr áci
v obl asti
technického
ro zv oj e,
obchodu,
kontroly
zbrojení,
d o d r ž o v á n í l i d s k ý c h p r á v, o c h r a n y ž i v o t n í h o p r o s t ř e d í , p o l i t i c k é h o d i a l o g u , diplomatických
a
humanitárních
ná stroj ů
a
opatření,
která
j so u
přijímána
v r á m c i e v r o p s k é b e z p e č n o s t n í a o b r a n n é p o l i t i k y. T y t o n á s t r o j e b u d o u a l e e f e k t i v n í p o u z e t e h d y, p o k u d b u d o u ř e š e n í d o h o d n u t á a o d s o u h l a s e n á n a úrov ni
Unie,
j ednotl iv ým i
čl enským i
státy
plně
podporov ána.
Je
třeba
pro sa zov at m axim ál ní koherenci při v eškeré či nn o sti Uni e. Ochrana
o byv atel stv a
v Unii
se
v sou ča sné
době
nachází
ve
fázi
i n t e n z i v n í h o r o z v o j e . St á t n í m i n e s t á t n í m s u b j e k t ů m , k t e r é v n í s p o l u p ů s o b í se tak p o skytuj e příl eži to st upl at ni t od born é znal o sti a zku šen o sti z práce v j ednotl iv ých čl enskýc h zem ích Uni e. (Z Notf al lv orsor ge 2/2 00 2 zpr acov al Ing. Bohum i l Šil hánek)
Slovensko P Ř I J E T Í Z Á K O N A O I N T E G R O VA N É M Z Á C H R A N N É M S Y S T É M U Dnem 1. červ ence l etošního ro ku v stoupi l v pl atno st zákon Národ ní rady S l o v e n s k é r e p u b l i k y č . 1 2 9 / 2 0 0 2 o i n t e g r o v a n é m z á c h r a n n é m s y s t é m u . Ta t o práv ní
úprav a
mimo
jiné
uprav uje
podmínky
pro
poskytov ání
pomoci
při
-7ohrožení
živ ota,
zdrav í
nebo
majetku,
stan ov í
působ no st
a
úkoly
orgánů
v e ř e j n é s p r á v y, p r á v a a p o v i n n o s t i z á c h r a n n ý c h s l o ž e k , p r á v n i c k ý c h o s o b a f yzi ckých
o sob
a
v ym ezuj e
pů sob no st
stře di sek
tí sňov ého
v olání
v t om t o
sy stém u. I nt egrov aný zá chra nný sy st ém (d ál e „I Z S “) j e v t om t o zákon ě def i nov aný j ako koordinovaný postup j eh o sl ož ek při zab ezp ečov ání při prav eno sti a při v ykonáv ání či nností a o patře ní, souv i sej ících s p o skytov áním pom oci v tísni , p ř i č e m ž t í s n í s e r o z u m í s t a v, p ř i k t e r é m j e b e z p r o s t ř e d n ě o h r o ž e n ž i v o t , z d r a v í neb o m aj etek. Prov ádění či nn o stí a o patření, souv i sej ících s p o skytov áním pom oci v tísni , j e v ši rším poj etí cháp áno j ako k oor di nov aný po stu p v šec h so učá stí IZS, tzn. v ysíl ání zác hra nnýc h sl ož ek k zá sah u, u sm ěrň ov ání j ej i ch či nno sti
pří sl u šným
koordinačním
nebo
operačním
středi skem
a
řízení
a
koordi n ace či n no stí zác hran ných sl ož ek v m ístě zásah u. Začl enění ci v i l ní ochrany do IZS m á zabe zpeči t co nej ryc hl ej ší re akci na v zni k mim ořádn é ud ál o sti a po j ej ím v yhodnoc ení ok am ži tá real i zační opatření. O d b o r y c i v i l n í o c h r a n y o b y v a t e l s t v a k r a j s k ý c h ú ř a d ů m u s í v r á m c i sv ý c h pov i nno stí
zřídit
koordinační
střediska
a
zabezpečit
koordinaci
či nno stí,
so uv i sej ících s v ytv ářením struktury IZS v kraj i. Protože se j e dná o m i m ořádně f yzi cky i f i nančně n ároč ný úk ol , j e v zákoně stanov ený term ín j ej i ch dokonč ení až na rok 2007. Přízniv ěj ší j e si tuace v otázce přecho du na j ednot né ev ropské tí sňov é t e l e f o n n í č í s l o 11 2 , j e h o ž z a v e d e n í m á b ý t p o d l e z á k o n a d n e m 1 . č e r v e n c e roku 2003. Podíl jednotek civilní ochrany na IZS je v § 8 a 9 zákona, podle nichž v oj enské zác hra nn é útv ary civ i l ní ochra ny o byv atel stv a a kontr ol ní ch em i cké laboratoře patří mezi základní záchranné
s l o ž k y. M e z i o s t a t n í z á c h r a n n é
s l o ž k y j s o u z a ř a z e n y j e d n o t k y c i v i l n í o c h r a n y. V ý š e u v e d e n é p a r a g r a f y a l e j ednoz nač ně ukl ád aj í tak é úkol y a p ov i nno sti uv edeným sl ožk ám . Z tohoto d ů v o d u m o h o u b ý t d o I Z S z a ř a z e n y j e n t y s u b j e k t y, k t e r é j s o u s c h o p n y b e z e z b y t k u p l n i t s t a n o v e n é ú k o l y. Úča st pr áv ni ckých a f yzi ckých podni kaj íc ích o so b a o statníc h o so b v IZS je
zakotv ena
uv edenýc h
v
§
11 ,
subj ekt ů.
13,
18
Obecně
a
19,
je
v kterých
možno
říci,
j sou že
v ym ezeny
se
jedná
pov i nnosti
pře dev ším
o
po skytov ání v ěcné a osob ní pom oci . Výše uv edené para graf y ob sa huj í také ustanov ení
o p ov i nno sti
rozhl a sov é
a
t el ev i zní
práv ni ckých o so b v ysíl ání
–
ty
jso u
a fyzických osob pov inné
prov ozujících
bezplatně
uv eřej ňov at
i nf orm ace o tísni a o opatře ních, so uv i sej ících s p o skytov áním pom oci v tísni . Za
nesplnění
požadav ků,
souv i sej ících
s pov i nnostm i
práv ni ckých
a
f yzi ckých o sob, m oho u být ul ože ny p eně ž ní sankc e až d o v ýše 2 00 ti síc SK. Výše uv edený zák on j e v soul a du se z á konem Náro dní ra dy Sl ov enské
-8republiky
č.
42/1994
o
civilní
ochraně
o byv atel stv a
ve
znění
p ozd ěj šíc h
p ř e d p i s ů v č e t n ě p ř í s l u š n ý c h v y h l á š e k . To s e t ý k á p ř e d e v š í m u r č e n í v e l i t e l e zá sah u, j eho o práv nění v m ístě zá sa hu at p. (Z Civilná ochrana 3/2002 zpracov al Ing. Bohumil Šilhánek)
Polsko LETEČTÍ ZÁCHRANÁŘI V obl a st i l et eckého z áchr an ář st v í, t j . zj edno du šeně ř eče no t am , kde se k t ran sp ort u pa ci ent ů a p o skyt n ut í prv ní l ékař ské pom oci po uží v aj í v rt ul ní ky nebo letadla, z nich
je
působí
Letecká
v Pol sku
záchranná
dv a odl i šné pohotovost,
záchranářské
s u b j e k t y.
která
v ypl ýv á
je,
jak
P rv ním z názv u,
p r v k e m l é k a ř s k é s l u ž b y, p o u ž í v a j í c í m m í s t o s a n i t n í c h v o z ů v r t u l n í k y a l e t a d l a . Leteck á zác hra nn á po hot ov ost j e podříz ena m i ni ster stv u zdrav otni ctv í, které zabez peč uj e f i nanční pro stř edky n a j ej í či nno st. Druhým subj ektem j e Letec ká zá chranná služba, která m á odl i šn é úkol y než
Letecká
po sti ženým
záchranná
při
p ohot ov ost
leteckých
sp očív ající
nehodách.
Letecká
v poskytov ání
záchranná
pomoci
sl už ba
působí
v s y s t é m u v y h l e d á v á n í a l e t e c k é z á c h r a n n é s l u ž b y. J e o z n a č o v á n a z k r a t k o u SAR (z anglického search and rescue – v yhledáv ání a záchrana) a v edoucí po stav ení v ní odedáv na zauj ím á arm áda. Jej í či nnost j e zal ože na n a třech z ákl a dních prv cích. Nej důl eži těj ším z nich
je
St ř e d i s k o
koordinace
v yhl edáv ání
a
letecké
záchranné
s l u ž b y,
d i s l o k o v a n é v e St ř e d i s k u l e t e c k ý c h o p e r a c í ( W L O P ) . D r u h ý m s t u p n ě m ř í z e n í j sou t ři p odří ze ná st ř edi ska, z ni chž dv ě pů sobí v rám ci W LO P u st an ov i šť v e l e n í p r o t i v z d u š n é o b r a n y v B y d h o š t i a v e Vr a t i s l a v i a t ř e t í v r á m c i St ř e d i s k a nám ořní zác hra nné sl u žby v ál ečného ná m ořni ctv a v Gdyni . Síl y a pro střed ky SAR j so u u sku pen y sou hrn ně na
de se t i v oj enskýc h l et i št í ch,
z toho dv ou
v podří zeno st i n ám ořní ho l et ect v a a dv ou v podří zeno st i v oj skov ého l et ectv a. Pohot ov ost k či nnosti j e nepřetrži tá a za bezp ečuj í j i v edl e posá dek ta ké l ékaři . Po obdr žení i nf orm ace o n eh odě m usí p o sá dka o d start ov at do 15- 2 0 mi n., což j e doba nut ná k uv edení v rtul níku do prov ozu. Na každ ém l eti šti m usí být k di spo zi ci v ždy dv a f unkční st roj e. Pokud prv ní v rt ul ní k start uj e, j e okam ži tě pov ol ána dru há o sádk a v četně l ékaře, aby byl sy stém ne u stál e pl ně prov ozusc hop ný. Na základě rozhodnutí (oproti
130
km
státních
stanov ených
orgánů
mezinárodní
j e dosah p ů so bno sti normou).
Ani
toto
150 km
roz šíře ní
neum ožni l o pl né pokrytí úz em í státu a tak j e l etecká z áchr an a do pl ňov ána sl užb am i
so u sed ních
z Kal i ni ngrad sk é
obl a sti
zemí R u ské
(obl a st
Su wal ki
federace,
je
pokrýv ána
j i hov ýchodní
území
v rtulníky Pol ska
je
-9p o k r ý v á n o z U k r a j i n y, i k d y ž s n í n e b y l a j e š t ě p ř í s l u š n á d o h o d a p o d e p s á n a ) . Výhodou
Letecké
záchranné
sl už by
oproti
Letecké
záchranné
poh ot ov ost i j e, že j ej í st roj e m ohou l ét at i v noci , kdežt o u sl už by v rám ci rezortu z drav otni ctv í nesm ěj í. Do su d
nev yřešeným
problémem
je
škol ení
záchranného
p er so nál u.
O bsazení sy st em i zov aných m í st po sáde k drží cí ch sl užb u l ék aři byl p robl ém v yřeše n p ouz e doč a sně. V soul a du se z ákon em o l ékař ské zác hra nn é sl už bě se
m usí
odborným
v zděláním
prokaz ov at
také
záchranáři.
Pro
zí sk ání
m ezi národníh o c erti f i kátu, oprav ňuj ícího k v ýkonu sv é prof e se m usí zí sk at přísl u šno u l i cenci . Zákonem stanov ený te rm ín j e al e až rok 2009. (Z Przegl ad O bro ny Cy wi l nej 5/ 2 00 2 zpr a cov al I ng. Bohum i l Ši l hánek) Polsko OCHRANA PROTI POVODNÍM V CENTRÁLNÍ VARŠAVĚ Na prv ní pohled by se mohlo zdát, že tak klidná řeka s relativ ně nízkou hl adi no u v ody , j akou j e Vi sl a, nem ůže v ážně o hro zi t tak v el ké m ěsto, j akým j e Var šav a. Zkuše no sti z po sl e dníh o o bdo b í, kdy kata str of ál ní pov odně v l etech 1997,
1998
a
2001
způsobily
ob rov ské
materiální
šk ody
v četně
ztrát
na
živ otech, ukazuj í, že ohrož ení pov odněm i j e aktuál ní probl ém i pro Var šav u a m usí být pře dm ětem zv l áštní péče z ej m éna v obl asti ochran y obyv atel stv a. Z tohoto v nejv ětší
dův odu
byla
pol sk é o bci
v posl e dní
době
– Varšav a centrum.
realizov ána
V roce 2001
řada
opatření
byla uv edena do
prov ozu prot i pov odňov á zábrana na úro v ni t zv . Czerni akov skéh o v ýběžku a zem ní v al y na ú sek u o d této zá bra ny až k m ostu Po ni atov skéh o, které tém ěř od stra ni l y
nebezpečí
pov odně
v této
nov ého m ostu a příj ez du k něm u
obl asti .
V rámci
pl ánov ané
se p ředp okl ád á m oderni zac e
úseku v al u až k m ostu Lazi e nkov ském u. Byl y za háj eny protipov odňov é
ochrany
prav ého
břehu
Vi sl y
v úseku
v ýst av by
stáv aj ícího
práce na projektu Sl ez sko- Dam bro wski
m ost – Gd aň ski m o st a p er sp ektiv ně se pl á nuj e v ýstav ba proti pov odňov é zábra ny u ú st í t zv . Prask ého pří st av u. Při prav ov ané proj ekt y berou v úv ahu t aké sk ut ečn o st , že při v el kém v zedm utí v ody, v el kých průt ocí ch a z ej m éna j ej i ch dl ouho do bém zadrž ov ání m ůže na m noha ú secíc h d oj ít k pro sakov ání valů
s m ožno stí
jejich
protržení,
což
by
při
v ysokém
stav u
v ody
mělo
kata strof ál ní ná sl edky. K řízení s platnou
v eškerýc h
l egi sl ativ ou
na
protipov odňov ých území
obce
projektů
Var šav a
a
prací
střed
byl
v soul ad u
jmenov án
obecní
proti pov odňov ý v ýbor, který přím o řídí staro sta a j e hož čl eny j so u staro st ov é obv odů, ředi tel é obv odů obec níh o úř ad u a z á stu pci v šech o bec ních „rez ortů“, parti ci puj ících něj akým způ so bem na této či nno sti . Hraze ní nákl a dů n a real i zaci proti pov odňov ých proj ektů j e sdr uže né –
- 10 stát, m ěsto V ar šav a, obec Var šav a střed. Na
úřadech
m ěst skýc h
čtv rtí,
tv ořících
obec
V ar šav a
stř ed,
j so u
zprac ov áv ány „pl ány či nn o st i sku pi n p r o ot ázky ochr any pr ot i pov odní m a záchr ann é sl už by“ a org ani zov ány nezbyt né nutn é síl y a pro stř edky k re al i zaci proti pov odňov ých opatření a k od stra ňov ání ná sl e dků p ov odní. Na j edn otl iv ých odborec h ob ecní ho úř ad u se prov ádí zej m éna: -
prav idelné
v yhodnocov ání
(jednou
ročně)
technického
st av u
protipov odňov ých zábran a v alů, -
vyhodnocov ání
meteorologické
si tuace
s ohledem
na
m ožno st
v zniku
pov odně, -
dozor
nad
skl ady n eb ezp ečnýc h chem i ckých l átek
na území
ohroženém
pov odní, -
anal ýza m ožno sti d oča snéh o ub ytov ání z hl edi sk a di sl okac e a ka paci ty,
-
bi l ance pr o středk ů a p otře b pro po skyt ov ání pom oci ,
-
plánov ání
pro stř edků
m ěst sk é
hromadné
doprav y
pro
potřeby
okamžité
ev akuace z m í st oh rože ných pov odní , -
příprav a obyv atel stv a k seb eoc hra ně a l i kv i daci násl edk ů ži v el ních pohrom a m im ořádných o hrož ení živ otního pr o stř edí s důr azem na p ov odně,
-
zprac ov ání pl ánů zá so bov ání obyv atel stv a nez bytným zbožím ,
-
prov ěřov ání sy st ém u i nf orm ov ání obyv at el stv a před a v průběh u pov odně.
(Z Przegl ad O bro ny Cy wi l nej 7/ 2 00 2 zpr a cov al I ng. Bohum i l Ši l hánek)
Rakousko PO „STOLETÉ“ VODĚ Podle názorů odborníků nelze ani v budoucnu v yloučit obdobné pov odně, kt eré po st i hl y v srpn u 200 2 něk ol i k ev ropský ch st át ů v čet ně Rakou sk a, kde byly
po sti ženy
Sol nohr ad sk o
a
př edev ším Ty r o l sk o .
spol kov é Ve d l e
země
přírodních
Horní v livů,
a které
Dolní
Rako u sko ,
z přev ážné
čá sti
způ so buj í v zni k pov odní , se na č a st o k at ast r of ál ní ch ná sl e dcí ch pov odní po dí l í před ev ším či nnost čl ov ěka dl ou ho do bý mi a v ětši nou neci tl iv ými zása hy do přírody (v egetac e, půd a, v odoteče atd.) a zej m éna sv oj í i ndustri ál ní či nno stí s e v š e m i n e g a t i v n í m i d o p a d y. Ve d l e
řady
organizačních,
technických
a
i
politických
opatření
jak
mi nim al i zov at dopad ev. pov odně (zá sta v ba m im o zápl av ov á územ í , v hodno st stav ebních m ateri ál ů a techni ckých ře še ní u stav eb, které se na tom to územ í real i zuj í , úprav a pov rchov ých v odot ečí a kr aj i ny kol em ni ch at d. ) j sou t o opat ření , kt er á m i nim ali zuj í dopad p ov odně na o byv at el stv o a j eho m aj et ek při st áv aj í cím způso bu o sí dl ení v zápl av ov ých obl a st ec h.
- 11 Rako u ský sv az civ i l ní ochrany (Ö sterr e i chi sch er Ziv il schutzv erband – ÖZSV) v e sp ol upr áci s př ed ním i odbor níky a zá stu pci sam o spr áv y stan ov i l pro obča ny bez pro st ř ed ně o hrož ené pov odní ná sl eduj í cí poř adí o pat ř ení , kt erá j e n u t n o u č i n i t j e š t ě p ř e d p ř í c h o d e m p o v o d ň o v é v l n y, e v. p ř e d o p u š t ě n í m o b y d l í . Jedn á se zej m éna o tut o či nno st: -
sl ed ov at m et eorol ogi cké př e dpov ědi ,
-
sl ed ov at rozhl asov á a t el ev i zní zprav odaj st v í ,
-
sl ed ov at pokyny m ístního ro zhl a su,
-
dbát pokynů úřadů,
-
prov ádět st an ov ená opat ř ení ,
-
řídi t se si gn ál y si ré n,
-
v yv ést hospo dář sk á zv ířata z ohr ože ných pro stor ů,
-
získáv at zpráv y o si tuaci v m ístě bydl i št ě ,
-
zabez peči t po dzem ní ná drže a te chni cká zařízení, ev. j e dem ontov at,
-
odpoj i t nebo v ypnout el ektri cké p řístr oj e a zaříze ní,
-
sl ed ov at m ožné ohro žení „ uv ol ni t el nou“ i nf rast rukt uro u,
-
při prav ov at , ev. začí t prov ádět ut ěsňov ací práce,
-
zabez peči t do prav ní prostř edky proti ev. odpl av ení,
-
orga ni zov at a podíl et se na so u se d ské p o m oci ,
-
uzav ří t hl av ní uzáv ěry el ekt ri ckého pr oud u, pl ynu, v ody a ev. dal ší ch m édi í ,
-
přem í st i t m obi li ář do v yšší c h po dl aží , ev. na nez apl av i t el né m í st o,
-
mít po ruce připrav ené ev akuační zav azadlo,
-
neu st ál e db át o v l astní bez peč no st.
(Z Z iv il schut z Akt uel l 3/ 200 2 zpr acov al I ng. Bohum i l Šil hánek)
USA P O H L E D N A O C H R A N U O B Y VAT E L S T VA Systém
ochrany
o byv atel stv a
v USA (Civil
Em ergency
Planning
and
Mana gem ent – CEPM) j e v ybudov án na f eder al i sti ckém pri nci pu, o bd obn ě j ak o např. v e Šv ýcarsku. O per at iv ní odp ov ědno st za r ůzn é p ro st ře dky na saze ní (policie,
požárníci,
záchranné
s l u ž b y,
národní
garda
atd.)
a
za
zv ládání
kata st r of a nouzov ých opat ření sp očí v á na j edn ot l iv ých st át ech uni e, ev. na regi on ál ní (okre sy) a m ístní úrov ni . Sp e c i f i c k ý m c e l o s t á t n í m p r o s t ř e d k e m j e t z v . n á r o d n í g a r d a – s t á t n í arm áda. Je tv ořena úz kým prof esi onál ní m j ádrem sl oženým v ětši nou z v oj áků v záloze
a
v pří padě
n a saz ení
se
doplňuje
o pov olané
„záložníky
–
m i l i c i o n á ř e “ , k t e ř í tv o ř í v í c e n e ž 9 0 % c e l k ov é h o p o č t u . Ti t o z á l o ž n í c i j s o u n a v ýkon sv é předurč en é f unkce v národní g ardě pr ůb ěžně škol e ni a při pr av ov áni ; v ýzbroj , m at eri ál a t echni ka j e skl ad ov ána a v pří padě pot ř eby j e v krát kém ča se z po hotov ena. N áro dní gar da j e př e dev ším prostř edek g uv ernéra stát u a j ej í předurč ení j e po uze na územ í dané h o st átu a to j ak při v el kých přírod ních
- 12 a
antropogenních
ka ta strof ách,
tak
také
jako
doplněk
policie
k udržení
v eřej ného p ořá dku při ná si l ných soci ál ních, ra sov ých a proti spol eč en ský ch akcích. V pří pa dě, ž e j e k at a st rof a ne bo no uzov á si t uace tak ov á, že pře sah uj e m ožnosti j ed no ho ne bo v íce stát ů n a j ej í zv l ádnutí, m ůže pr ezi de nt USA v yhl ási t
takov outo
v yhl ášení stát ům .
umožní
Ta t o
si tuaci spu sti t
pomoc
jako
kata st rof u
federální
sp očív á
pomoc
v m at eri ál ní ,
z pohledu jednomu
unie.
nebo
personální,
To t o
v íce
finanční
formální
posti ženým a
úv ěrov é
obl a st i . O rgani zát orem a v ykonav at el em t ét o pom oci j e o rga ni zace s n ázv em F ed eral E me rg en cy Man ag e men t Ag en c y (F EMA) se sí dl em v e W ashi ngt onu a se se dm i územ ními ex pozi turam i na cel ém územ í USA. Feder ál ní p om oc se realizuje podle předem zpracov aného Federálního akčního plánu (Federal Re sp on se Pl an). Organi zace FEMA j e podříz en a přím o prezi dentov i USA a v rám ci
její
pomoci
může
být
také
nasa zen a
armáda
USA na
pomoc
při
l i kv i daci násl edk ů zej m éna roz sáhl ých pří rodníc h kata strof (zem ětřesení, v el ké p l o š n é p o ž á r y, t a j f u n y, z á p l a v y a p o d . ) P o u d á l o s t e c h v N e w Yo r k u v z á ř í 2 0 0 1 d o š l o t a k é k e z m ě n ě p ř í s t u p u zej m éna zá sa hov ých sl ožek n a m ístní, o kre sní a st átní úrov ni , a to zej m éna v obl asti
komunikace
terori sti ckýc h
útocích.
a
součinnosti
Dále
d o šl o
v rám ci
prev ence
k přehodnocení
také
a
těchto
z á sa hu obl a stí
při ve
v ztahu k t erori st i ckém u na pad ení : -
v časné zj i št ění m ožno sti terori sti ckéh o út oku,
-
prev ent iv ní opat ře ní ,
-
na saz ení v ýkonných sl ožek,
-
o c h r a n a o b y v a t e l s t v a p ř e d n á s l e d k y,
-
kri t i cká i nf rast rukt u ra,
-
ho sp od ář stv í. Jsou také či ně na org ani zač ní , per son ál n í a m at eri ál ní o pat ře ní k j e št ě
už ší so uči nn o sti v šech zá sah ov ých sl ož ek ta ké při ře šení tzv. každodenních událostí
v četně
prov ádění
nácviků
so uči nno sti
a
komunikace
při
různých
druzích neg ativ ních udál o stí. Z hl edi ska ochr ann é i nf rastrukt ury pr o zabez peč ení říze ní a v el ení se při st o upi l o v e v ybraných l ok al i t ách k bu d ov ání odol ný ch ří dí cí c h a v el it el ských stan ov i šť v četně odol nýc h kom uni kačníc h zařízení. Sp e c i f i c k ý m o p a t ř e n í m n a ú r o v n i u n i e , z a m ě ř e n ý m p ř e d e v š í m n a b o j s mezinárodním bezp ečn o sti ,
t erori zm em ,
disponujícím
je na
zřízení
sam o stat néh o
americké
poměry
prav om ocem i . (Z Acti on 5/2002 z prac ov al a Ing. Mil ada Denk st ei nov á)
m i ni sterstv a nezv ykle
národní
rozsáhlými
- 13 Rusko NOUZOVÁ PREVENTIVNÍ OPATŘENÍ V RUSKU V Ru sku zatím ho sp od ář stv í
na
j eště ne ní
tržní
ukončen přechod centrálního plánov aného
ekonomiku
v t akov é
míře,
aby
byla
uzav řena
řada
nerentabilních prov ozů s nebezpečným potenciálem, hrozícím hav árií. Mnohé pod ni ky m aj í snah u j í t t ržní cest o u v bezpečn o st ní m záj m u, av šak zt í ženou j ak omezenými
finančními
prostř edky,
tak
i
generálním
zaměřením
podnikov é
pol i ti ky, což sam ozřej m ě zv yšuj e ri zi ko neho d a h av ári í. Státy Ev ropsk é uni e, di sp on uj ící zkušeno stm i ohl edně ef ektiv ního ře šen í problémů
prev ence
hav árií
v podmínkách
tržní
ekonomiky,
j so u
ochotné
sp ol upr acov at s R u skem v této obl a sti . Angl i cký po dni k sl uže b IMC Con sul ti ng Li mi ted byl pov ěřen EU, spol eč ně s ev rop ským i ex pertním i tým y, poskytn out podporu
Ministerstvu
Ruské
federace
pro
civilní
obranu,
mimořádné
situace a likvidaci následků přírodních katastrof (MČS nebo EMERCOM) v obl asti prev ence a l i kv i dace neho d v obdo bí l et 2000 -20 02. Por ad en ský proj ekt E U pr o v ýchodní Ev ropu a ce nt rál ní A si i (T ACI S) cel kov ě zahr nuj e kl í čov ou
l egi sl ativ u,
bezp ečn o st
ochranu
technického
proti
zařízení,
nehodám ochranu
(v
rám ci
živ otního
Civil
Protection),
pr o stře dí,
odpadov é
ho sp od ář st v í a v ybav ení . Něm ecké spol k ov é m i ni st erst v o pro ži v ot ní prost ř edí , ochra nu pří r ody a bez peč no st rea kt orů ro zprac ov al o program T RANSF O RM pr o kno w- ho w
technologického
tra n sf eru
v obl a sti
problémů
ochrany
živ otního
pro stře dí. V rám ci tohoto pro gram u byl a prov edena z a p o sl ed ních 10 l et řa da něm ecko-ru ských pr oj ektů pro b ezp ečn ost tec hni ckéh o zaříze ní v podni cích s nebezpečným
potenciálem
(rafinérie,
mrazírny,
skl a dov ání
nebezpečných
chemických látek). Ned o stateč ná z nal o st zá pa dníh o trhu v šeob ecn ě a n abí dky tech ni ckých ře šení zv l áště br ání č a sto ryc hl é re al i zaci podo bnýc h o patře ní. Proto byl a č á st projektu TRANSFORM zaměřena na důvěrné obeznámení německých podniků s ruským projektov é
trhem
a ru ských
práce
bylo
expertů
poskytnutí
s německými v ýrobky. pomoci
pro
Kl í čov ým
sv épom oc.
bodem
Kompetentním
partn erem j e zd e m ezi náro dn ě uz náv aná i nsti tuce - Mo sk ev ský i n sti tut ri zi ka a bezp ečn o sti (RSI), u ž tém ěř 1 0 l et
pl nící úl oh u s.r.o.
na ru sk ém
trhu a
cháp aj ící v ýznam poraden sk é tém ati ky o bezp ečn o sti techni ckých z ařízení. Prev ence
a
l i kv i dace
hav arijních
si tuací
zahrnují
známé
aktivity
v obl asti bez peč no sti tec hni cké ho zaříz ení, o dv rácení n ebez pečí a oc hran y živ otního
pro stř edí.
Hav arijní
nebezpečných nákladů, výpadky
technických
si tuac e,
jako
přírodní
kat a strof y,
nehody
d opr av ní nešt ě stí, tak é ter ori sti cké akce a prov ozní i nf rastrukt ur
se
definují
v Rusku
ši r ším
pojmem
„mimořádné situace“ .
Pr o j ej i ch za m ezení a l i kv i daci násl e dků ex i stuj í
v Rusku úči nn á opatř ení
a cel o st átně
úrov ni
se
nařízení
realizují prezidenta,
stan ov ené sm ěrni ce
práv ní
kom pati bi l ní struktur y. Na f ederál ní základy
federál ních
(federální
m i ni ster stev
zákony, atd.)
příkazy,
ve
státní
- 14 f ederál ní j ed notě. Pro be zpeč no st tech ni ckých z aříze ní byl v Rusk u sc hv ál en v roce 1997 zákon opírající
se o pr áv ní
sm ěrni ci
Sev eso-I .
Ru ský
zákon
před st av uj e kom promi s m ezi spor ným i názor y v rám ci rusk é a dm i ni st rat iv y, před ev ším ohl edně l i sti ny o ne bez peč ný ch l átkác h v dodatku k tom uto z áko nu a do hod y o p od ep sání ko nv ence o překr očení hra ni c v důsl edk u pr ům ysl ov ých hav árií. Od dev ade sátýc h l et j e dn ozna čně d om i nuj e v Rusk u k oor di nace o patř ení na oc hra nu o byv atel stv a a územ í při m im ořádných si tua cích v době m íru na úrov ni f ederál ní a f ederál níc h subj ektů. Tato opatř ení se v ztahuj í i na případ ozbroj e ných konf l i ktů. Jako kom pl ex ochr anný ch o patř ení b yl v Rusk u vypracov án Jednotný státní systém zamezení a likvidace mimořádných situací, cel o státn ě zahr nuj ící úřady a i n sti tuce, kom pete ntní v obl asti ochra ny obyv atel stv a a úz em í (v i z sch ém a). Zv l áštní cel o státní v ýznam m á Komise pro mi mo řád n é si tu ac e, rozh oduj í cí o j edno t ném prov edení nez byt nýc h naří ze ní , koordinaci řízená
a
kontrole
pov olanými
v šech
zástup ci
aktiv it
v práv oplatných
adm i ni strativ y
a
obl a ste ch
ex pert y.
Členov é
p ů so bno sti , komi se,
na
zákl adě sv ých kom petencí a p ozi cí v admi ni strativ ě, j sou op ráv něni real i zací usne sení kom i se v e sv ých rezortech. Na f eder ál ní úrov ni ex i st uj e sam ost at n é j i ž zmi ňov ané Mi n i ste rst vo Ruské f eder ace pro... (MČS neb o Em ercom) s v ysoko u prez encí u ru ské v eřej nosti a m édi í, ne spad aj ící po d m i ni ster stv o obra ny. Tradi čn ě j e řízen o mi ni strem
(S.K.
Šojgu),
prv ním
zástupcem ,
zá stupci
m i ni stra
a
čá sti
v oj enskýc h řídícíc h k ádr ů. V p odříze ní mi ni stra j so u subj ekty hl av ní spr áv y, sam o spr áv y, důst oj ni cké ká dry a ci v i l ní úřady. MČS plní zejména: -
pro sa zov ání
jednotné
stát ní
politiky
v obl asti
civilní
obrany,
ochrany
obyv atel stv a a územ í v případě m im ořádn ých si tu ací, -
real i zaci usne sení pre zi dent a Ru sk é f ederace a v l ády v obl asti orga ni zace a řízení
civilní
obrany,
ochrany
o byv atel stv a
a
území
při
mimořádných
si tuacíc h, -
realizaci
normativ ních
aktů,
sp eci ál n ích
sc hv al ov ací ch,
dozorčích
a
kontrol níc h f unkcí v obl asti civ il ní obrany , -
realizaci
stát ního
řízení
a
koordinaci
či nno sti
federálních
m ocen sk ých
orgá nů v obl ast i civ il ní obrany, ochra n y obyv at el stv a a územ í v pří padě mim ořádnýc h si tuací, -
orga ni zov ání shr om áždě ní, zpr acov ání a v ým ěnu i nf orm ací v e stan ov eném roz sa hu z obl a sti ci v i l ní obrany, ochr an y obyv atel stv a a územ í v případ ě mim ořádnýc h si tuací. Od roku 2 001 byl a pož ární oc hra na p ře v edena z m i ni ster stv a v ni tra do
MČS a p odřídi l a se struktur ál ní j edn otě pro...
je
odborně
kata strof ám
(v i z
kompetentní schém a).
su bj ektu. Mi ni ster stv o Rusk é f ederac e
v otázkách
Přísl u šná
civ ilní
mi ni ster stv a
ochrany (pro
a
ochrany
jadernou
proti
energii,
chem i cký prům ysl , e ner geti ku atd.) org a ni zuj í a řídí och ran ná op atře ní pr oti hav áriím
a
katastr of ám
ve
sv ý c h
rezortech.
Mi ni ster stv o
v nitra
zaj i šťuj e
- 15 veřejný
pořádek
zdrav otnictv í zdrav otnických
a
a
bez peč no st
zdrav otnického sl už eb,
v nouzov ých prům ysl u
organizaci
má
l ékař ské
si tuacích. v kompetenci pomoci,
Mi ni ster stv o f unkčno st
předzásobov ání
m edi kam enty a j i ná opatření. Mi ni ster stv o živ otního prostř edí a příro dníc h zdroj ů od pov í dá za k ont r ol u e kol ogi cké si t uace a v ypracov ání pro gn ózy při mim ořádnýc h si tuacích. Jedn otno st pr ov edení op atře ní n a f eder ál ní úr ov ni zaji šťuj e proz atím ní mi ni ster ská k om i se pro m i m ořádné si tuac e na zákl a dě pora de n stv í a do saže ní kon se n su.
Vláda ruské federace Prozatímní komise pro mimořádné situace Síly a prostředky MČS (jednotky civilní obrany atd.)
Ministerstvo Ruské federace pro... (MČS)
Funkční podsystémy
Ministerstva, centrální státní orgány, organizace Ruské federace Komise pro mimořádné situace Administrativa (oddělení), pro civilní obranu a mimořádné situace Síly a prostředky
Rezervy (finanční a materiální)
Rezervy (finanční, materiální)
T eritoriální podsystémy
Správní orgány subjektů Ruské federace Komise pro mimořádné situace
Orgány místní samosprávy Komise pro mimořádné situace
Výbory, hlavní správy, správy pro civilní obranu a mimořádné situace Síly a prostředky
Rezervy (finanční a materiální)
Správy, oddělení pro civilní obranu a mimořádné situace Síly a prostředky
Rezervy (finanční a materiální)
Struktura Jed notn éh o státní ho sy stému zame ze ní a l ikvi dac e mim ořá dnýc h situací (Z Notf allv orsorge 2/20 02 zp racov al a Mgr. Ij a Beránkov á)
Svět PŘEHLED MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTÍ VE SVĚTĚ ZA ČERVEN-SRPEN 2002 2. červ na An g o l a
- 16 V džun gl i na sev eru st át u se zří t i l v oj enský v rt ul ní k s 25 o sob am i na palubě. Všechny zahynuly. 7. červ na Afg h án i st án , Saro bi Z m ezi národ ní si l ni ce sj el do ře ky auto b us pře prav uj ící 50 ce stuj ících. 12 osob zahynulo. 9. červ na Uganda Na j ez eře Vi ktori e se př ev rátil a l oď s 5 0 osob am i . Podaři l o se zac hrá ni t jenom 8 osob.
10. červ na US A, st át Col or ado V dů sl edk u
n edb al o sti
pracov níka
l esní
ochrany
v ypukl
l esní
požár,
který zni či l 15 h a l e sních por o stů a za sáhl př edm ě stí D env eru. Zde z ni či l 24 dom ů. Z e zóny ne bez pečí byl o ev akuov áno 40 t i sí c o sob. 12. červ na Čína Prudké d e št ě v sev erozáp adní c h prov i nci í ch st át u zp ů sobi l y roz sá hl é zápl av y. Zahynul o m i nim ál ně 20 5 o so b, stov ky byl y zraně ny a dal ší stov ky obyv atel se po hře šuj í. Kol em 1 mi li onu o so b zů st al o bez p řístř e ší a m aj etku. 14. červ na Španělsko, prov incie Katalánie Vrtul ník, přepr av uj ící skupi nu d ěl níků, zachyti l za el ektri cké v edení, zříti l se na zem a v zpl anul . Všec h 8 o sob zahyn ul o. US A, st át Mi nne sot a Si l ný déšť a ná sl e duj í cí zápl av y způso bi l y v el ké m at eri ál ní škody v e stov kách o bcí. Skor o ú pl ně byl o z ni čen o m ěstečk o R o so (3. ti síce obyv atel ). Byl v yhl ášen m im ořádný stav . 15. červ na Jižní Korea, provincie Ch´ungch´ong Při
srá žce
ce stuj ících
a
tu ri sti ckéh o
20
o sob
bylo
a utob u su
a
benzinov é
hospitalizov áno
s
ci sterny
těžkými
zahynulo
popáleninami
13 a
zraněními. 16. červ na Čína, Peking Při si l ném požáru v i nt ernet ov é kav árně zahyn ul o 24 o sob a 1 3 byl o těžce popáleno a zraněno. 20. červ na Rusko
- 17 V St av ropol sk ém
a
Krasno dar sk ém
kraji,
v Karačaj ev o-Čerke ské
a
Čeče n ské rep ubl i ce, v Adygej i , Sev erní O set i i a D ag e st án u b yl o v důsl edk u zápl av poško zen o 3 5 23 4 d om ů a ti síce byl y úpl ně zni čeny. Z ahyn ul o 4 0 o sob a 110, 5 ti síc obyv atel byl o m ateri ál ně po škoz en o. Na l i kv i daci m im ořádné si tuac e byl o n a saz eno 8,5 ti síc o sob. 21. červ na US A, st át Ari zona Asi 1 0 00 km 2 l esní ho por o stu byl o za saž eno pož árem na v ýchodě státu. Byl o zni čen o 80 obyt ných d om ů a 25 ti síc obyv atel byl o ev akuov áno. Požár byl zřej m ě zal ožen úm ysl ně. 22. červ na Írán, prov i nci e Kazv i n Zem ětřese ní o síl e 6, 3 stu pn ě Ri cht erov y škál y
za sá hl o něk ol i k obcí a
60 v esni c byl o zni čen o úpl n ě. Zahynul o m i nim ál ně 220 obyv atel a přes ti síc osob bylo zraněno. T anzanie, Dáresalám Nákl ad ní v l ak nar azi l na v ykol ej ený osobní v l ak. Při sr ážce zah ynul o nad 2 00 c e stuj ících a kol em 800 b yl o zra něn o. 1. červ ence Maďarsko V bl ízkosti zahynulo
a
32
jezera bylo
Balaton
zraněno.
hav arov al
Příčinou
turi sti cký
ne ště stí
bylo
autob u s. překročení
19
o so b
dov olené
rychl o sti . 2. červ ence Něme cko , Bá den sko-W ürt t em bersk o V okol í Stuttgartu se v e v zduchu sr azi l o l etadl o Tu- 154 r u ské l et ecké sp ol ečn o st i Ba ški r skýc h a erol i ni í s do pr av ní m l et adl em Boei ng-75 7. Z ahy nul o 69 ce stuj ících (z to ho 5 2 dětí) a ob ě po sádky. 4. červ ence Středoafri cká republika, Bangui Při nouzov ém při st ání se zří t i l o na obyt nou čt v rť l et adl o s 25 o so bam i na pal u bě. V še chny z ahy nul y a za hyn ul o i kol em 10 obyv atel čtv rti. Al ží r, Lar ba Při v ýbuchu pum y i nst al ov ané terori sty na m ě stském trhu z ahy nul o 35 osob a kolem 80 bylo zraněno. 6. červ ence US A, st át T ex as Prudké d e št ě v yv ol al y zápl av y v cent rál ní ch a j i žní ch o bl a st ech st át u. Zahynul o 7 o so b a ev i duj í se znač né m ateri ál ní šk ody.
- 18 7. červ ence Ukr ajina, Don ěcká o bl a st V dů sl edk u p ožár u v uhel ném dol u se ot r áv i l o kysl i ční kem uhel nat ým 33 horník ů. Příči nou n e ště stí byl a záv ada na dýchacíc h pří stroj ích. 9. červ ence Rusko, Rep ubl i ka Tatar stá n Si l ný v ítr poško di l el ektri cké v edení zá sobuj ící 2 3 o bcí. Byl a n aru šen a dod áv ka pl ynu do 1 08 obytný ch dom ů, zni čeny stř echy a okn a 1 19 dom ů a zem ěděl sk á úr oda na 1 185 ha. 11. červ ence Japonsko, o. Hokkaidó Tajf un Čata an v yv ol al prudké d e ště a n á sl edné z ápl av y a se suv y půdy. 5 osob
zahynulo,
3
se
pohřešují.
300
t i síc
obyv atel
bylo
ev akuov áno
ze
zapl av ených obl a stí. 15. červ ence Rusko, Rep ubl i ka Ady gea, Kr a sno gv arděj ský r aj on Dé šť a kru po bi tí po šk odi l y úro du zem ěd ěl skýc h pl o di n n a pl o še 1 46 0 ha. 17. červ ence Peru Z im a a v el ké sně hov é srážky po st i hl y j i hov ýchodní h or sk é obl a st i st át u. Z ahynul o m i ni m ál ně 59 o sob. Velká Británie V bl ízkosti m ěst a Great-Y arm outh se zří ti l do Sev erního m oře v rtul ník přeprav ující
pracov ní ky
ropné
pl o ši ny.
5
o sob
zahynulo
a
dal ších
6
se
pohř e šuj e. 18. červ ence Jižní Korea, Vol sa n Byl zare gi strov án ú ni k těžké v ody z chl adi cího sy stém u m ístníh o JEZ. Mi nim ál ně 10 pr acov níků do stal o zv ýšené dáv ky radi ačního zář ení. 20. červ ence Rusko, Rep ubl i ka Ing u šsko V 50 km od sta ni ce Sl epcov ská se zříti l v rtul ník Mi -8. Zahynul o 1 2 o so b. Přím ořský kraj , Oktj abrsk ý raj on V dů sl edk u si l ných de šť ů byl o v ypl av eno 783 o byt nýc h dom ů, zni čeno 5 m ostů, po šk oze no zá sob ov ání el ektroene rgi í a v odou. Afg h án i st án , prov i nci e Bam i yan Autobus
sj el
ze
stan ov ené
13 ce stuj ících a 6 byl o zra ně no.
ce sty
a
najel
na
minu.
Zahynulo
- 19 Peru, Lima Při požáru na n oční di skot éce za hyn ul o m i n. 23 oso b. Byl o zj i štěn o nedodržení zásad protipožární bezpečnosti. 21. červ ence Ukr ajina, Dně pro petrov ská o bl a st Při v ýbuchu metanu v uhelném dole Jubilejnaja zahynulo 6 horníků, 14 byl o ho spi t al i zov áno a kol em 400 se p od aři l o zachrá ni t . 25. červ ence Turecko V dů sl edk u
si l ných
de šť ů
byly
zaplaveny
roz sáhl é
obl a sti
stát u.
Zahynul o m i n. 18 o so b. Způ so be ny zna čn é m ateri ál ní škod y. 27. červ ence Ukr aj i n a. Lv ov Při
letecké
přehlídce
se
zřítilo
letadlo
Su-27
na
div áky.
83
o so b
zahyn ul o a 1 16 byl o zra ně no. J ed nou z příči n trag édi e byl o ner e sp ektov ání nezbyt né b ezp ečn é v zdál eno sti a v ýšky letu org ani zát ory př ehl ídky. 28. červ ence Rusko, Mo skev ská obl a st, C hi m ki nský raj on Při start u z l eti št ě Še rem eťev o-1 ztrati lo rychl o st a zříti l o se n a l e sní pl ochu z v ýšky 200 m l etadl o Il -86. Z 16 osob 14 za hyn ul o.
1. sr pna Ukr ajina, Don ěcká o bl a st Zakonč ena op erac e v yprošťov ání 20 zahy nul ých h orník ů v dol e Zasj aďk o po v ýbuchu metanu a uhelného prachu. Během prov ozních hav árií zde za po sl ed ní 3 roky z ahy nul o př e s 10 0 ho rník ů. Srí Lanka V bl ízkosti
západního
pobřeží
se
potopil
tanker
indické
lodní
sp ol ečn o sti . 10 čl enů po sá dky se poh ře šu j e. 3. sr pn a Peru Srážka n ákl adní ho a uta s auto bu sem si v yžádal a 13 obětí a 2 6 o so b bylo zraněno. Pákistán, prov incie Pendžab Mezi m ěstský auto bu s sj el z ce sty a zříti l se do v odního kan ál u. Z 26 ce stuj ících přeži l y ne ště stí 4 o so by.
4. sr pna Izrael, Safet Při
terori sti ckém
útoku
ce stuj ících a 38 byl o zra něn o.
s na str aže ním
bomby
v autobu su
zahynulo
9
- 20 Čína, provincie Chu- bej Při v ýbuchu m etanu a uh el néh o prac hu v dol e a ná sl e duj ícím požár u zahyn ul o 8 h orník ů. 17 o sob j e za sy pá no. Na řec e Jan g-ce se poto pi l prám s 40 c est uj ícími . Byl o zachráně no j en 15 osob.
5. sr pna Madagask ar, o bl a st Fi anara nt so u Obl ast j e z a saž ena epi d em i í neznám é eti ol ogi e. Onem ocněl o k ol em 1 ti síce o so b. Zem řel o 150 o byv atel . Rumunsko Ekol ogi cká kat ast rof a ohrožuj e pov odí Dunaj e. V důsl edku si l ných dešť ů a
zápl av
z porušené
i nf rastruktury
uniklo
do
řeky
Prachov a,
v t ékaj í cí
do
Dunaj e, kol em 10 t ropných produkt ů. Z e zapl av ených obl ast í byly ev akuov ány st ov ky obyv at el . 3 osoby zahynul y. Indonésie, o. Saparua Při bouři n a m oři hav arov al prám . 8 osob zahyn ul o, 2 o so by se p ohř e šuj í a 14 ce st uj ících byl o zra něn o. 6. sr pn a Mexiko Poblíž
hlav ního
m ěsta
h av arov al
mezi m ěstsk ý
a utob u s.
Min.
30
ce stuj ících zahy nul o a 8 byl o zra ně no. Čína Tajf un Kamm uri zasáhl j i žní obl asti st átu, zej m éna prov i nci i Guandu n. Ná sl ed uj ící
zápl av y
a sesuv y
půdy
způsobily
sm rt
10 o sob ám .
23 l i dí se
pohř e šuj e. 8. sr pn a Nepál Silné
de ště
a
se suv y
půdy
úplně
zničily
5
v esni c.
Minimálně
360
obyv atel zahynulo. Rusko, Kra sn od ar ský kraj , Nov orossi j sk V dů sl edk u si l ných sr ážek st oupl y v ody v j ezeře Abr au- Dj ur so a v řekách Dj urso, C em es a B aka nka. Byl o za pl av eno něk ol i k obcí . Př eru šeno žel ez ni ční sp oj ení na tr a se Nov orossi j sk -Kra snod ar. Při zápl av ách zahyn ul o 5 8 o sob. Na l i kv i dační práce byl o na sazen o 5 86 o sob.
9. sr pna Rep ubl i ka Kom i , Sosno gor ský r aj on, o bec Iraj oľ Hav ári e ropov odu na tra se U sa -Ucht a. Do ok ol í uni kl o k ol em 6 t ropy. 2
Pov rchov á pl ocha zam oření j e 360 m .
- 21 Jižní Korea Si l né de ště, zápl av y a se suv y půdy zasáh l y stát. Zahyn ul o m i n. 10 oso b. Afg h án i st án , Džel ál áb ád Při v ýbuchu pum y i nstal ov ané v nákl adním autě zahyn ul o 25 o so b a 8 0 bylo zraněno.
15. sr pna Evropa Silné Německo
de ště
atd.).
a
záplav y
Zničeny
zasá hl y
st ov ky
ev ropsk é
budov
a
několik
státy
(Č e ská
v elkých
Republika,
m ostů.
Celkem
zahyn ul o m i n. 98 osob. De sí t ky t i sí c obyv at el byl y ev akuov ány. US A, st át Mi sso uri , Cry st al Ci t y Únik
chloru
v chem i ckém
podniku.
Z okolí
bylo
ev akuov áno
500 o byv at el . 28 oso b byl o h o spi t al i zov áno.
16. sr pna Indie, Bangladéš a Nepál V dů sl edk u zá pl av byl a pod v odou roz sá hl á územ í. Zahyn ul o 8 74 o sob a pře s 25 0 ti síc byl o zra něn o. Ze zó ny ne bezp ečí ev akuov áno kol em 10 m i li onů lidí.
17. sr pna Mexiko, st át Sakat eka s V dů sl edk u si l ných d e šťů byl y pr otrženy hráz e dv ou v odních n ádrží. V m ohutných v l nách zahy nul o 14 o sob a 1 7 osob se p ohř e šuj e. 7 ti síc obyv atel zů stal o bez pří stře ší. Kata str of a způ so bi l a v el ké m ateri ál ní škody. 18. srp na Rusko, Čuv ašská re pu bl i ka, Janti kov o Při
výjezdu
z obce
se
zřítil
do
rokle
autob u s.
Z
61
cest uj ících
24 za hynul o. Příči no u n e ště stí byl a po ruc ha na brzd ách. Čína, provincie Jün-nan Prov i nci i Jün-nan a dal ší j i žní raj ony st átu za sáhl y zá pl av y. Zahynul o 250 l i dí. Byl o zni čeno kol em 4 ti síc dom ů .
19. sr pna Rusko, Čeče n ská r ep ubl i ka, Groznyj Při při st ání n a l et i št i Ch ankal a hav arov al v oj enský v rt ul ní k
Mi -26.
Ze 147 osob na palubě zahynulo 117.
Turecko, Tar su s Autob u s v e v ysoké rychl o sti sj el do příko pu. Zahy nul o 3 3 ce stuj ících.
- 22 20. sr pna Rusko, Mo skv a Při zřícení části obytn é pěti patr ov é budo v y zahynul o 9 obyv atel a 4 byl i zraněni.
22. sr pna Tj um enská o bl a st, Kogal ym Výbuch pl ynu v dv oupat rov é obyt né bud o v ě. Z ahynul o 7 o so b. Kyrgyzstán V bl í zkost i j ezer a I syk-Ku ľ h av arov al t urist i cký a ut ob u s s 49 c e st uj í cí m i . 12 osob zahynulo a 15 bylo zraněno.
(Z Graždan sk aj a za šči ta 7- 9/20 02 zp rac o v al a Mgr. Ij a Beránkov á)
MONITOR ZAHRANIČNÍHO ODBORNÉHO TISKU Náklad:
160 v ýti sků
Vy d á v á v ě d e c k o i n f o r m a č n í p r a c o v i š t ě I O O , L á z n ě B o h d a n e č Redakční rada:
Ing. Bohumil Šilhánek M g r. I j a B e r á n k o v á Ing. Mi l ada De nk stei nov á
