VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R.O

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R.O.

Ladislava Večerková

Porovnání církevního turismu v Itálii a České republice

Bakalářská práce

2014

Porovnání církevního turismu v Itálii a České republice

Bakalářská práce


VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R.O.

katedra marketingu a mediálních komunikací

Studijní obor: Hotelnictví Vedoucí bakalářské práce: PhDr. Jaroslav Holoubek Datum odevzdání bakalářské práce: 24.4.2014 Datum obhajoby bakalářské práce: E-mail: [email protected]

Bachelor´s Dissertaiton

Comparison of religious tourism in Italy and the Czech republic


The Institut of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Marketing and Media Communication

Major: Hotel Management Thesis Advisor: PhDr. Jaroslav Holoubek Date of Submission: 24.4.2014 Date of Thesis Defense: E-mail: [email protected]

Prague 2014

Čestné prohlášení

P r o h l a š u j i,

že jsem bakalářskou práci na téma Porovnání církevního turismu v Itálii a České republice zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná.

V souladu s § 47b zákona č. 552/2005 Sb., o Vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r.o.


V Praze dne

Ráda bych věnovala poděkování PhDr. Jaroslavu Holoubkovi za podporu při psaní této bakalářské práce a za jeho cenné rady.

Abstrakt VEČERKOVÁ, Ladislava. Porovnání církevního turismu v Itálii a České republiky [Bakalářská práce] Vysoká škola hotelová. Praha:2014. 77 stran

Klíčová slova: cestovní ruch, církevní potenciál, křesťanství, poutní místa, sakrální památky, víra

Abstrakt V bakalářské práci jsem se zaměřila na porovnání církevního turismu v Itálii a České republice. V teoretické části se zabývám oborem cestovního ruchu. Dále se zaměřuji na segment církevního cestovního ruchu, poté popisuji současný církevní cestovní ruch v Itálii a České republice. Řeším problematiku křesťanství, jeho charakteristiku, historii a motivaci lidské populace k víře a uctívání svatých. V analytické části má práce obsahuje komparativní analýzu církevního turismu v Itálii a České republice. Byly definovány dvě hypotézy a ověřovány prostřednictvím kritérií, která spočívala ve významu vybraných poutních míst a sakrálních památek, atraktivitě destinací, dostupnosti, dopravě a infrastruktuře cestovního ruchu v okolí poutních míst a sakrálních památek. Po shrnutí komparativní analýzy navrhuji možná řešení na zlepšení situace v oblasti církevní turistiky v České republice. V příloze 1 uvádím expertní rozhovor s děkanem Kapituly svatého Víta a dómským farářem P.JC. Lic. Mgr. Ondřejem Pávkem. V příloze 2 jsou zobrazeny obrázky významných vybraných památek a poutních míst v Itálii a České republice.

Key words: Christianity, church potential, faith, pilgrimage site, religious site, tourism

Abstract: In my bacelor’s thesis I focused on a comparison of church tourism in Italy and the Czech Republic. In the theoretical part I focus on tourism in general. After that I concentrate on the segment of church tourism, followed by a description of the current state of church tourism in Italy and the Czech Republic. I deal with problems of Christianity, their characteristics, history and the motivation of the human population to believe and worship. The analytical part of my bachelor’s thesis contains a comparative analysis of church tourism in Italy and Czech Republic. Two hypotheses were defined and verified via criteria ragarding the meaning of the selected place of pilgrimage and religious site, the attractiveness of the destination, accessibility, transport and infrastructure of tourism in the surroundings. After the comparative analysis, I suggest possible solutions to improve the situation for religious tourism in the Czech Republic. Appendix 1 includes the transcript from the interview with Ondřej Pávek, the Deacon and parish priest of St. Vitus Cathedral. Appendix 2 contains ten pictures of selected important religious sites and places of pilgrimage.

Obsah Úvod ............................................................................................................................................... 9 I. TEORETICKÁ ČÁST ......................................................................................................................... 11 1. Cestovní ruch............................................................................................................................ 11 1.1 Cestovní ruch jako pojem ....................................................................................................... 13 1.2 Význam a funkce cestovního ruchu ................................................................................... 14 1.3 Klasifikace cestovního ruchu .............................................................................................. 14 2. Křesťanství................................................................................................................................ 17 2.1 Charakteristika křesťanství................................................................................................. 17 2.2 Z historie křesťanství .......................................................................................................... 18 2.3 Důvod k víře a uctívání svatých .......................................................................................... 20 3. Církevní cestovní ruch .............................................................................................................. 22 3.1 Historie církevního turismu ................................................................................................ 23 3.2 Současný stav církevního turismu ...................................................................................... 25 II. Analytická část.............................................................................................................................. 29 4. Komparativní analýza církevního turismu v Itálii a České republice ........................................ 29 4.1 Objekty komparace ............................................................................................................ 29 4.2 Kritéria komparace ............................................................................................................. 29 4.3 Hypotézy komparativní analýzy ......................................................................................... 30 4.4 Potenciál církevního turismu v Itálii ................................................................................... 30 4.5 Potenciál církevního turismu v České republice ................................................................ 44 5. Shrnutí komparativní analýzy................................................................................................... 62 Závěr............................................................................................................................................. 65 Literatura a zdroje ........................................................................................................................ 67

Úvod

Církevní turistika, náboženský cestovní ruch představuje segment cestovního ruchu, který v současné době zažívá velký rozmach. Podíváme-li se do historie, zjistíme, že návštěvy poutních míst jsou jedním z nejstarších forem cestování vůbec. V západní Evropě má církevní turistika již určitou tradici. U nás se tento trend teprve pomalu prosazuje a v poslední době se o možnostech cestování za církevními památkami stále více hovoří. Církevní či náboženská turistika totiž není určena jenom věřícím a poutníkům, ale všem, kteří mají zájem o duchovní tradice a historii. Evropské dějiny jsou totiž úzce spjaty s křesťanstvím a židovstvím. Tato náboženství představují kulturní a historické kořeny naší společnosti, což znamená, že bez jejich pochopení nelze porozumět dějinnému vývoji dnešní společnosti. Sakrální stavby a poutní místa spojené s náboženstvím tak představují jedinečnou možnost poznat historii, kulturu našich předků a náboženské vyznání. Církevní turistika představuje zcela novou dimenzi poznávací turistiky, která oprostíme-li se od předsudků moderní doby, nám může poskytnout úplně nový pohled na dějiny lidské kultury. Nemusíte tedy být věřícím v pravém slova smyslu, nemusíte mít náboženské vyznání, které se váže k danému místu či památce, a přesto můžete cestovat po místech spojených s náboženskou tématikou a odnést si mnoho zážitků, které obohatí váš celkový kulturní a společenský rozhled. Česká republika je pro církevní turistiku jako stvořená. Většina jejích obyvatel jsou sice ateisté, ale sakrálních památek a historických poutních míst má tato země stovky. Setkávali se zde různé kultury, křesťanská a židovská náboženství, katolíci i protestantské církve. Nejedná se tedy pouze o památky a kostely v hlavním městě Praze, ale stavby po celé republice. Potenciál těchto památek a sakrálních staveb však z hlediska cestovního ruchu není zdaleka tak využit, jak u památek v zahraničí. Například Itálie, se kterou Českou republikou v této oblasti církevní turistiky srovnáváme. Má bakalářská práce se zabývá porovnáním církevního turismu v Itálii a České republice. Cílem bude porovnat a zhodnotit nabídku vybraných významných sakrálních památek a poutních míst a potenciálu a možnosti budoucího rozvoje církevního turismu v obou zemích a v případě dostupnosti dat porovnat i návštěvnost uvedených lokalit. 9

Výběr mého tématu práce, byl pro mě jednoznačný, a vycházel z osobního vztahu a obdivu k Itálii. Tuto zemi, její památky, historii i kulturu znám díky dlouholetému pobytu v Itálii velice zblízka, a proto jsem se rozhodla porovnat s možnostmi České republiky na poli duchovní turistiky. V teoretické části popisuje má práce obor cestovního ruchu, jeho funkce a klasifikaci. Dále ve stručnosti charakterizuje křesťanství a zaměřuje se na segment církevního turismu. Po krátkém historickém exkurzu popisuje současný cestovní ruch ve světě a v České republice. Analytická část práce pak obsahuje komparativní analýzu dvou zemí s ohledem na jejich potenciál v oblasti církevního turismu a návštěvnosti vybraných sakrálních památek či poutních míst. Po shrnutí komparativní analýzy následuje návrhová část s možnými opatřeními, které by rozvoji církevního a náboženského cestovního ruchu v České republice mohli pomoci. V příloze 1 je uveden expertní dotazník s děkanem Kapituly chrámu svatého Víta a dómským farářem P.JC Lic. Mgr. Ondřejem Pávkem. V příloze 2 jsou zobrazeny obrázky významných sakrálních památek a poutních míst v Itálii a České republice.

10

I. TEORETICKÁ ČÁST 1. Cestovní ruch Cestovní

ruch

je

z celosvětového

pohledu

jedno

z nejvýznamnějších

hospodářských odvětví. Jedná se o průřezový obor, což znamená, že propojuje a ovlivňuje mnoho dalších odvětví, jako je například doprava, potravinářství, stavebnictví, kartografie, softwarové služby, překladatelské služby. Cestovní ruch se vyznačuje tím, že má tzv. multiplikační efekt a každé jeho pracovní místo dává šanci na vznik dalším zhruba třem pracovním příležitostem.1 To znamená, že podporuje hospodářský rozvoj a zároveň oživuje historické, kulturní, technické a přírodní atraktivity, jako jsou hrady, zámky, galerie, muzea, skanzeny, přírodní parky a také kostely, kláštery a také poutní místa. Celosvětově vykazuje cestovní ruch vysoké objemy tržeb, jejichž výší se řadí k takovým odvětvím jako je výroba automobilů či obchod s ropou. Cestovní ruch je součástí životního způsobu současné společnosti a jedná se o významný společensko-ekonomický fenomén. Moderní cestovní ruch se začal rozvíjet ve vyspělých zemích na přelomu 19. a 20. století jako jedna z možností společenské činnosti. Jeho kořeny je však možné dohledat již v období průmyslové revoluce, která sebou přinesla mnohé ekonomické, technické a sociální změny.

Podmínkou cestovního ruchu je totiž svobodný pohyb obyvatelstva, jeho vyšší kupní síla a zejména jeho volný čas, který dříve pro většinu lidí nebyl vůbec samozřejmý. V podobném duchu se vyjadřuje i Jakubíková, která jako základní předpoklady rozvoje cestovního ruchu jmenuje svobodu člověka cestovat, volný čas a dostatek volných finančních prostředků.“ 2 Volný čas pak definuje jako „část mimopracovní doby, v níž člen společností nevykonává žádnou nutnou činnost a kterou podle vlastního rozhodnutí využívá pro oddech, rozvoj osobnosti a pro různé formy zájmové činnosti.“

3

V historii lidské společnosti byl pro pracující lid volný

čas něco výjimečného, pokud ho tito lidé přece jen někdy měli, využívali ho 1

Ryglová, K, Burian, M, Vajčnerová, I. Cestovní ruch – podnikatelské principy a příležitosti v praxi, s. 15 Jakubíková, D. Marketing v cestovním ruchu, s. 16 3 Jakubíková, D. Marketing v cestovním ruchu, s. 16 2

11

v souvislosti s vírou a náboženstvím. První cestovatelé byli tedy právě poutníci. Ve středověku cestovala většinou jen šlechta a bohatí měšťané. V první polovině 20. století bylo cestování výrazem vyššího postavení a bohatství. Cestovala tak zejména buržoazie. Výrazný rozvoj cestovního ruchu byl zejména po 2. světové válce, kdy byl podpořen hospodářskou prosperitou, nárůstem volného času obyvatel, vyššími příjmy a zejména rozvojem infrastruktury cestovního ruchu. Postupně se rozvíjel masový turismus a cestování se pro mnoho obyvatel vyspělých zemí stalo běžnou záležitostí.

Graf 1. Příjmy z cestovního ruchu v České republice

v miliónech Kč 160000 140000 120000 100000 80000

v miliónech Kč

60000 40000 20000 0 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Zdroj: Česká národní banka. Přístup z http://www.cnb.cz/rozsirene/hledani

12

1.1 Cestovní ruch jako pojem Vymezit pojem cestovní ruch není vůbec jednoduché. Jedná se totiž o složitý jev, který může být zkoumán a popisován z hlediska mnoha vědních disciplín. To potvrzuje i definice, kterou uvádí Výkladový slovník cestovního ruchu. Ten charakterizuje pojem cestovní ruch jako „komplexní společenský jev, souhrn aktivit účastníků cestovního ruchu, souhrn procesů budování a provozování zařízení se službami pro účastníky cestovního ruchu včetně souhrnu aktivit osob, které tyto služby nabízejí a zajišťují a aktivit spojených s využíváním, rozvojem a ochranou zdrojů pro cestovní ruch, souhrn politických a veřejných správních aktivit (politika CR, propagace CR, regulace CR, mezinárodní spolupráce apod.) a reakce místní komunity a ekosystémů na uvedené aktivity.“4 Česká verze evropské normy ČSN EN 13809, 2004 pak cestovní ruch popisuje jako: „činnosti lidí, kteří cestují na místa mimo své běžné prostředí nebo zde pobývají za účelem zábavy, pracovně nebo z jiných důvodů.“5 Důležitá je definice Jakubíkové, která zdůrazňuje, že cestovním ruchem není migrace ani výkon práce.

Ve 20. století začaly být do cestovního ruchu zahrnovány služební cesty ve formě jednání, nesmí se, ale jednat o výdělečnou činnost. Ta totiž za cestovní ruch považována není.6 Na základě uvedených zkušeností můžeme uvést nejčastěji uváděnou definici cestovního ruchu, kterou formulovala Světová organizace cestovního ruchu (WTO), a která zní: “cestovní ruch (tourism) je činnost osoby, cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běžné životní prostředí a to na dobu kratší než je stanovena, přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykovávání výdělečné činnosti v navštíveném místě.“ 7

4

Pásková, M. Zelenka, J. Výkladový slovník cestovního ruchu, s 45 Služby cestovního ruchu - Cestovní agentury a cestovní kanceláře (touroperátoři – Terminologie. ČSN EN 13809, 2004. Český normalizační institut, 2004. 6 Pásková, M. Zelenka, J. Výkladový slovník cestovního ruchu, s.15 7 Malá, V. Základy cestovního ruchu. s. 10 5

13

1.2 Význam a funkce cestovního ruchu

Kromě významného ekonomického významu má cestovní ruch i význam sociální a environmentální. V ekonomické oblasti podporuje zaměstnanost a hospodářskou stabilitu. Sociální přínosy spočívají v rozvoji infrastruktury, veřejných služeb a občanské vybavenosti. Zároveň turismus podporuje tradice, místní kulturu a folklór. S environmentálního hlediska dochází k využití historického a kulturního potenciálu dané lokality a v ideálním případě dochází i k zachování kvality životního prostředí.

Cestovní ruch plní společenské funkce, které lze rozdělit na:

8

• ekonomickou

• rekreačně zdravotní

• kulturně poznávací

• informační

• výchovnou

1.3 Klasifikace cestovního ruchu

Motivací k tomu, aby lidé cestovali, a stal se účastníky cestovního ruchu, je opravdu mnoho. Velmi častá je zejména potřeba poznání a intenzivního prožitku, změny životního rytmu v případě odpočinku a relaxace. Lidé také cestují z důvodu potřeby navázání sociálních kontaktů a v souvislosti se svou

8

Petrů, Z. Základy ekonomiky cestovního ruchu, s. 29

14

vírou, což je podstata církevní turistiky. Klasifikovat cestovní ruch je velice složité, protože motivy, proč lidé cestují, jsou opravdu různorodé. Klasifikace forem a druhů však není u všech autorů na cestovní ruch jednotná. Pro naše potřeby použije typologizaci druhů a forem cestovního ruchu autorů Ryglové, Buriana a Vajčnerové, které doplníme o poznatky jiných autorů. Autoři mezi základní formy cestovního ruchu řadí: 9

• Rekreační cestovní ruch, který slouží k regeneraci a reprodukci fyzických a duševních sil člověka.

• Kulturně – poznávací cestovní ruch, který slouží k poznávání kultury, historie, tradic či zvyků.

• Sportovně – turistický cestovní ruch, který spočívá v aktivním odpočinku a na účasti sportovních činností.

• Léčebný a lázeňský cestovní ruch je zaměřen na obnovu fyzických a duševních sil, na léčbu, prevenci a relaxaci.

Dále existují tzv. specifické formy cestovního ruchu, které se soustředí na méně rozsáhlé méně spotřebitelské cestovatelské segmenty, jež se vyvíjejí v souladu s aktuálními trendy ve společnosti. Mezi tyto specifické formy patří např. rurální či městský cestovní ruch, agroturistika a eko- agroturistika, kongresový a incentivní cestovní ruch, dále pak rodinný a mládežnický cestovní ruch, cestovní ruch seniorů či lidí s handicapem, různé formy sportovního cestovního ruchu, jako jsou cykloturistika, mototuristika, karavanová turistika, sportovní lov, rybolov, ale také nákupní turistika, chataření a chalupaření, zábavní, atrakční a gastronomický cestovní ruch. V poslední době se také výrazně rozvíjí jedna z nejstarších forem cestovního ruchu, náboženský či církevní cestovní ruch, jehož součástí je poutní turistika.

9

Ryglová, K, Burian, M, Vajčnerová, I. Cestovní ruch – podnikatelské principy a příležitosti v praxi, s. 20 – 21.

15

Chceme-li se podrobněji podívat na jednotlivé druhy cestovního ruchu, je nutné nejdříve vymezit kritéria, podle nichž druhy cestovního ruchu rozdělíme. Časté je rozdělení podle vztahu k platební bilanci, na jehož základě rozdělujeme cestovní ruch na domácí, zahraniční a tranzitní cestovní ruch. Zahraniční cestovní ruch se dělí na aktivní cestovní ruch (incoming) a pasivní cestovní ruch (outgoing). Incoming tvoří příjezdový cestovní ruch, kdy zahraniční turisté přijíždějí do dané země. Jedná se v podstatě o export služeb. Ougoing je výjezdový cestovní ruch, kdy domácí turisté vyjíždějí do zahraničí, a jedná se o import zahraničních služeb. Tranzitní cestovní ruch představuje průjezd cestujících daným státem bez přenocování.

Podle místa realizace je také možné rozdělit cestovní ruch na vnitřní, který zahrnuje domácí a příjezdový, národní – domácí a výjezdový a mezinárodní, který zahrnuje oba předchozí typy. Dle délky pobytu rozlišujeme krátkodobý do třech dnů přenocování a dlouhodobý cestovní ruch. Dle způsobu účasti organizovaný či neorganizovaný cestovní ruch. Dále existuje dělení dle způsobu financování, kdy existuje volný nebo také komerční cestovní ruch, kdy si náklady platí sám účastník a vázaný cestovní ruch, kdy jsou náklady zcela nebo částečně hrazeny ze společenských fondů. Jedná se tak např. o lázeňskou péči, podnikové rekreace, dětské rekreace apod. Jako poslední členění uvedeme dle vlivu na životní a sociokulturní prostředí. V tomto případě se jedná o tvrdý a měkký cestovní ruch. Tvrdý cestovní ruch představuje zejména masovou turistiku, která se realizuje bez ohledu na prostředí destinace, a jeho hlavním cílem je zisk. Měkký cestovní ruch bývá také nazýván odpovědným či šetrným cestovním ruchem a dbá na rovnováhu environmentálních, kulturních a sociálních přínosů a dopadů turistiky na danou lokalitu.

16

2. Křesťanství Je zdaleka nejrozšířenější světové náboženství a hlásí se k němu neuvěřitelných více jak dvě miliardy věřících, ovšem k největšímu přírůstku nových členů dochází mimo původní západní svět. Křesťanství navazuje na židovství a je úzce propojeno s evropskými dějinami. Spolu s antickým kulturním dědictvím tvoří historické a kulturní kořeny západní kultury.

2.1 Charakteristika křesťanství

Pojem křesťanství má původ v řeckém slovu christos, které znamená pomazaný nebo posvěcený (hebrejsky mešiách). Křesťanství se vyvinulo z židovství na území Palestiny v prvním století našeho letopočtu a to, jako reakce na životní pouť Jana Křtitele a Ježíše Nazaretského. Na Ježíše z Nazaretu pohlíží křesťanství, jako na mesiáše, tedy spasitele světa, který je Božím synem, a jenž se zjevil prostřednictvím Krista. Křesťanství, přestože věří v Trojici boží je monoteistické náboženství. Jeden bůh se totiž vyskytuje ve třech božských osobách, z nichž Kristus je nejen člověk, ale zároveň i druhou božskou osobou.10 Smrt a život Ježíše Krista je podle křesťanství Božím činem, který lidem přináší odpuštění a smíření s Bohem. Dle křesťanů zemřel Ježíš na kříži, třetí den poté byl vzkříšen (zmrtvýchvstání), čtyřicet dní na to se ukázal některým stoupencům a poté vstoupil na nebe (nanebevstoupení). Za dalších deset dní, padesát dní po zmrtvýchvstání byl na zem jeho učedníkům (apoštolů) seslán Duch svatý. První církev byla tvořena Kristovy následovníky v čele s apoštoly. Křesťanství se později rozdělilo do několika církví, které se dělí na tři hlavní skupiny – katolickou církev, pravoslavnou církev a církve protestantské. Pro křesťanství je typická univerzálnost, která spočívá ve skutečnosti, že se obrací na každého člověka. Zároveň se jedná o historické náboženství, které svou existenci a původ zakládá na konkrétní historické postavě Ježíše Krista. 10

Jandourek, J. Sociologický slovník, s. 135

17

Křesťanem se člověk nestává narozením či konkrétním původem, ale křtem a vlastním přijetím křesťanské víry. Křesťané uznávají křest a jiné svátosti, věří v odpuštění a spásu, k níž vede zejména víra, která je z pohledu křesťanství důležitější než dodržování zákonů a pravidel. Svátostí je celkem sedm a mezi ně patří křest, biřmování, svátost smíření, svátost pomazání nemocných, svátost svěcení, svátost manželství a eucharistie.11 Křesťané věří, že život se neomezuje jen na pozemskou existenci, nýbrž směřuje k věčnosti. Zejména katolická víra posuzuje lidské skutky z pohledu věčného osudu – spásy či zavržení. Základní pramen křesťanství je Bible – Písmo svaté, které se dělí na Starý a Nový zákon. Počátky křesťanství a působení Ježíše Krista zachycuje Nový zákon, který je mladší částí Bible.

2.2 Z historie křesťanství

Křesťanství vychází z veřejného působení Ježíše z Nazaretu, který byl činný jako, pocestný kazatel a zároveň uzdravoval nemocné. Na jeho cestách (cca 30 n .l. ) se kolem něj shromažďovali učedníci a následovníci, z nichž dvanáct nejvěrnějších bylo později nazváno Apoštoly. Ti po smrti Ježíše dále šířili křesťanství. V prvních letech byli křesťané hojně pronásledování, což ovšem křesťanskou komunitu stmelilo. Přibližně v roce 200 byla křesťanská věrouka sjednocena (kanonizace) a v roce 313 císař Konstantin křesťanství zrovnoprávnil s ostatními římskými náboženstvími. Ve 4. století císař Theodosius uznal křesťanství, jako jediné povolené náboženství. V 5. století se z důvodu existence nauky ariánství oddělily tzv. monofyzité církve (Arménská apoštolská církev, Etiopská pravoslavná církev, Koptská pravoslavná církev, Syrská pravoslavná církev a Pravoslavná církev Indie), které dnes nazýváme staré východní církve.12 V roce 395 se rozpadla Římská říše, což mělo za následek počátek tzv. velkého východního schizma, které bylo vyhlášeno v jedenáctém století. Jedná se o postupný rozpad církve na římskokatolickou a řeckokatolickou (pravoslavnou, 11 12

Filipi, P. Křesťanstvo: Historie, statistika, charakteristika křesťanských církví, s. 88 - 92 Filipi, P. Křesťanstvo: Historie, statistika, charakteristika křesťanských církví, s. 47

18

ortodoxní). Od rozpadu Římské říše došlo k vzájemnému odcizení obyvatel východu a západu a prohlubování jazykových odlišností a problémy v komunikaci mezi západním a východním světem. Základem konfliktu bylo rivalství mezi římskými papeži a konstantinopolskými patriarchy a spory o autoritu papeže. Následkem toho se však vyvíjeli jednotlivé obřady a pravidla pro duchovenstvo. Pravoslavné církve jsou výrazně mystičtější a je jich také velké množství – celkem patnáct (např. konstantinopolská, alexandrijská, antiochijská, jeruzalémská, kyperská, gruzínská, srbská, rumunská, helladská, bulharská, albánská, polská, ruská, americká, československá)13 a mnoho malých církví. V rozmezí 13. – 16. století se rozvíjelo v katolické církvi reformační hnutí, které reagovalo na krizi v katolické církvi a vyvolalo její další rozdělení. Postupně vzniklo mnoho reformovaných (protestantských) církví, které např. odmítají celibát, používají jiný výklad písma, neuznávají papeže či omezují některé svátosti. Protestanské církve se dělí na: •

Evangelickou

církev

14

augsburského

vyznání

–

ta

vnikla

jako

první

z protestantských církví a to mezi Lutherovými následovníky. Církev není centralizovaná, na území bývalého Československa existuje např. Slezská evangelická

církev

augsburského

vyznání,

Slovenská

evangelická

církev

augsburského vyznání nebo Českobratrská církev evangelická. • Helvétské církve, které kladou důraz na predestinaci (předurčení) člověka. Zakladateli byli ve Švýcarsku Ulrich Zwingli a Jan Kalvin. • Anglikánská církev, která vznikla, jako důsledek neshod anglického krále Jindřicha VIII. a římského papeže. Církev se postupně odklonila od katolismu k protestantismu. Anglikánská církev se vydala třemi směry – Low Church (protestantské) zaměření, Broad Church (liberální) a High Church (téměř katolická církev).

13

Geografie náboženství. Křesťanství [online]. [ cit. 14.2.2014]. Přístup z: http://giszcu.czstudium/dbg2/materialy/html/ch10s06html 14

Geografie náboženství. Křesťanství [online]. [cit. 14.2.2014]. Přístup z: http://gis.zcu.cz/studium/dbg2/materialy/html/ch10s06.html

19

• Slovenské církve, které vznikly prolnutím helvétských a anglikánských církví. Dále existují Baptistické církve, které se v 17. století oddělily z církve anglikánské a postupně se šířily do USA, Ruska a Asie. Od Baptistů se pak oddělili Adventisté sedmého dne. V roce 1881 se od Adventistů sedmého dne oddělila církev Svědkové Jehovovi (původní název Traktátní společnost Sionské strážní věže). Z církve Anglikánské vznikly i Metodistické církve, které působí zejména v USA. Známá je i Církev Ježíše Krista svatých posledních dnů (Mormoni), která vznikla již v roce 1830 v USA. Na území bývalého Československa působí i specifické československé křesťanské církve, jejichž původ je odvozen z husitského hnutí. Jedná se např. o Jednotu bratrskou, Církev československou husitskou nebo Církev bratrskou.

2.3 Důvod k víře a uctívání svatých

Proč vlastně vzniklo náboženství? To je otázka, která směřuje k podstatě lidské víry. Náboženství a víra v Boha je v dnešní době často kritizována, jako něco, co odporuje zdravému rozumu, popřípadě, že za svou dlouhou historii napáchalo více škody, krutostí a násilností než užitku. Přesto je náboženství a víra v Boha vůči tomuto tlaku a kritice velice odolné a stále přežívá. Nejčastější vysvětlení pro existenci víry spočívá v možnosti, jak jednodušeji zvládat kontingenci tedy nahodilost světa. Ten lidé i přes svoje schopnosti nikdy nemohou mít zcela pod kontrolou. K tomu, aby člověk život i s jeho nahodilostí a nepředvídatelností zvládal, a aby byl alespoň trochu snesitelný, mu pomáhá právě náboženství. Ptáme se tedy, k čemu vlastně slouží náboženství, mohou nám pomoci slova Hejné a Pawlowského, který hovoří o člověku, jako o „Bytosti nedokonalé, jejichž slabost a omezenost má být pomocí fantazií a projekcí učiněna snesitelnou“. Člověk je bytost toužící po vztahu, který není schopen žít sám. To dobře ilustruje i jeho ve srovnání s ostatními živými tvory, fyziologicky předčasné narození a potřeba nalézt 20

domov v určitém společenství. „To, že je člověk potřebující vztah, není slabost, říká náboženství: Je to příležitost.“15 S katolickou vírou se úzce pojí uctívání svatých, což jsou muži a ženy, kteří žili v minulosti, a v jejichž životě se mimořádným způsobem projevila Boží milost. Skutky a činy těchto osob tedy nebyly jejich vlastní zásluhou nýbrž aktuálními důkazy Boží moci.16 Svědci a světice katolické církve plní funkci vzorů víry a opravdovosti a určitého pozitivního příkladu, který je hodný následování. Tím, že se jedná o již mrtvé osoby, dochází k přesahu času a smrti. Svatí se mohou přimlouvat u Boha za ty, kdo žijí a na světě zápasí a trpí. Svatým se může stát jen ten, kdo je oficiálně takto schválen církví. Než je prohlášen za svatého, bývá tzv. blahořečen a stává se blahoslaveným. Blahořečení se nazývá beatifikací, prohlášení za svatého pak kanonizace. Uctívání svatých pochází z úcty k mučedníkům, kteří svou věrnost Bohu potvrdili ztrátou vlastního života. Po zrovnoprávnění křesťanství císařem Konstantinem v roce 313 značně ubylo mučedníků a tak se svatými stávali i ti, kdo žili asketickým životem, případně byli mimořádně stateční v oblasti víry. Svatými se ovšem mohli stát až po své smrti a muselo být u nich prokázáno, že po jejich smrti došlo jejich zásluhou k událostem, které není možné vyložit přirozeným způsobem (zázrakem).17 Spolu se svatými jsou křesťanství uctívány i jejich ostatky – relikvie, předměty, které svatí používali. Přibližně od 4. století jsou relikvie uchovávány v oltářích chrámů. Jednou z nejdůležitějších svatých je Maria, matka Ježíšova, s jejímž uctíváním je spojen tzv. mariánský kult. Tedy úcta Panně Marii, která vychází především z dogmat vyhlášených církví od 5. století.18 Maria spolu s ostatními svatými vyplňuje jistou propast mezi církví a Bohem a Kristem. Maria má mezi svatými výsadní místo, protože, jako bohorodice a matka Krista má postavení, které ji opravňuje k laskavé přímluvě a zadržení trestající ruky božského soudce, který je v některých okamžicích života příliš vzdálený prostým lidem.19

15

Hejne, S., Pawlowsky, P. Moderní průvodce křesťanstvím, s. 22 - 23 Filipi, P. Křesťanstvo: Historie, statistika, charakteristika křesťanských církví, s. 96 17 Filipi, P. Křesťanstvo: Historie, statistika, charakteristika křesťanských církví, s. 96 18 Jandourek, J. Sociologický slovník, s. 136 -137 19 Filipi, P. Křesťanstvo: Historie, statistika, charakteristika křesťanských církví, s. 98 16

21

S působením svatých např. u hrobů mučedníků, v místech, kde došlo k zázraku či k zázračným uzdravením, popřípadě zjevením Panny Marie, vznikala v průběhu lidských dějin tzv. poutní místa.

3. Církevní cestovní ruch Církevní cestovní ruch nebo také církevní turistika někdy bývá nazývána též religiózním cestovním ruchem. Jelikož je tato specifická forma cestovního ruchu založena zejména na návštěvě poutních míst, případně míst církevních slavností či míst návštěvy význačných církevních osobností bývá nazývána též poutní turistikou. Důležitým předmětem církevní turistiky je sakrální umění, tedy umění spojeným s náboženským kultem.

Pojem religiózní cestovní ruch je vymezen též ve Výkladovém slovníku cestovního ruchu a v širším slova smyslu se jedná o „formu cestovního ruchu, jejichž účastníci jsou motivováni návštěvami a prohlídkami religiózních památek, jako jsou např. kostely, katedrály, ale i hřbitovy a poutní místa“. Typickou religiózní památkou jsou i kalvárie, které představují tzv. křížovou cestu dvanáct zastavení Páně. Jedná se o připomínku křesťanů na biblickou cestu Ježíše Krista. V užším slova smyslu je religiózní cestovní ruch „cestování, jehož hlavním důvodem jsou náboženské obřady a poutě“.20

Jak uvádí Ryglová, je cílem účastníků církevní turistiky „posílení víry prostřednictvím cesty do vzdálenějšího místa kultu k určitému kulturnímu objektu, které je širokými vrstvami věřících uznáváno, jako místo výjimečné vzniklé na základě nadpřirozeného jevu, zázraku“.21

20

Pásková, M., Zelenka, J. Výkladový slovník cestovního ruchu, s. 250 Ryglová, K., Burian, M., Vajčnerová, I., Cestovní ruch – podnikatelské principy a příležitosti v praxi, s. 20 21 21

22

Mezi typické znaky církevní turistiky patří:22

• Podstatnější než vzdálenost či rychlost dopravy je cíl cesty

• Podmínka úcty a respektu k náboženským, kulturním a společenským zvyklostem • Věk účastníků, který bývá zpravidla vyšší

• Nutnost zajistit speciální stravovací, ubytovací a dopravní služby

3.1 Historie církevního turismu

Dějiny putování sahají až do nejstarších dob křesťanství. Křesťanství a to zejména v římskokatolickém vyznání, má poutní tradice nepřehlédnutelný význam a velice hluboké kořeny, přičemž, jak říká kardinál Dominik Duka, církevní turistika je jedna z nejstarších forem cestování z velké míry ovlivnila charakter historické i dnešní Evropy.23

Na našem území docházelo k vzájemným kontaktům s Římem i východní Byzancí, odkud v 9. století přicházejí misionáři Konstantin a Metoděj. Tato doba byla spojena i se vznikem nejstarších mariánských poutních míst. V 11. a 12. století přicházejí do Čech a Moravu nová řeholní hnutí.

Středověk je pak proslulý duchovním putováním za svatými, na tzv. svatá místa spojená s božskou přítomností (Jeruzalém) nebo osobou nějakého světce (hrob Sv. Jakuba ve španělském Santiagu de Compostela). Ve vrcholném středověku byly realizovány křižácké výpravy do Palestiny, tedy Svaté země za osvobození hrobu Ježíše Krista. Jeruzalém je nejvýznamnějším cílem 22

Ryglová, K., Burian, M., Vajčnerová, I., Cestovní ruch – podnikatelské principy a příležitosti v praxi, s. 20 21 23 Pomykal, J. Církevní turistika – trend budoucnosti? Areopag.[online]. [cit. 14.2.2014]. Přístup z: http://www.aeropag.cz/kontent/církevni-turistika-%E2%80%93-tend-budoucnosti

23

křesťanských poutníků. Postupně se stal metropolí křesťanů Řím, kam přicházeli řady poutníků počínaje těmi nejchudšími až po římské krále, které zde korunoval papež.

Co se týče návštěv posvátných míst, bylo dostupné jen pro pár vyvolených. Proto začala vznikat i regionální poutní místa, která byla dosažitelná podstatně většímu procentu lidí. Historické prameny dokládají, že v Čechách existovala poutní místa již v 10. století. Mezi ně patřil např. Tetín, kde byla zavražděna a pohřbena sv. Ludmila či hrob sv. Václava z Boleslavi v rotundě sv. Víta.24

Středověké poutě měly různé zaměření a charakter. Nejčastějším důvodem pro uskutečnění poutí bylo projevení úcty. Navíc ovšem existovaly i kající pouti, prosebná putování či děkovné pouti, všechny vykonávané pěšky. Rytířské cesty k posvátným místům byly realizovány většinou na koních v doprovodu vozů či lodí. Nejčastějším důvodem, který věřící vedl k pouti, bylo pokání za své hříchy, posvěcení svého života a jeho duchovní obohacení.25

Poutní místa se rozvíjela i v období gotiky a především v době baroka po třicetileté válce. V barokním 17. a 18. Století zaznamenala poutní tradice největší rozkvět v celých dějinách. V Čechách i na Moravě bylo mnoho poutních míst obnoveno nebo dokonce zcela nově vybudováno (např. poutní místo Křtiny), které zahrnuje chrám Santiniho na Moravě). Vznikají tak nově poutní chrámy nebo dokonce i celé poutní areály, kde kromě centrální svatyně se soškou, obrazem či jinou relikvií nechybějí kaple, kalvárie, ambity, getsemanské zahrady a zázemí pro poutníky. V té době byly uctívány i prameny a studánky, kterým byla připisována zázračná uzdravení. 26

V době osvícenství císař Josef II. nařídil uzavírání klášterů a zakázal konání poutí. Věřící si však tuto tradici nenechali vzít a po smrti Josefa II. byla tradice

24

Dibelková, I. Poutní místa v Čechách, s. 5 Odehnal, F. Poutní místa Moravy a Slezska, s. 11 26 Odehnal, F. Poutní místa Moravy a Slezska, s. 13 25

24

poutí obnovena. V 19. a 20. století se poutní tradice sice dále udržovala, ovšem už zdaleka ne v takovém rozsahu, jako v období baroka. Přesto jen na významná poutní místa na Moravě a ve Slezsku přicházely stále desetitisíce poutníků.27 Po druhé světové válce v době komunismu byl vliv církve značně oslaben, náboženství a poutě však nebyly zcela vymýceny. Po sametové revoluci v roce 1989 dochází k obnově a znovuzrození poutních míst. V západní Evropě tradice pouti nebyla po druhé světové válce násilně přerušena a tak má zde vývoj i současná situace na poli církevní turistiky mnohem lepší výchozí pozici.

3.2 Současný stav církevního turismu

V zahraničí zaznamenala církevní turistika v posledních letech velký rozmach. Ve světovém měřítku se jedná o velmi významné odvětví cestovního ruchu, u kterého dokonce bývá uváděno, že jeho celkový roční obrat přesahuje dvě desítky miliard dolarů.28Údaje z roku 2008 uvádějí, že v tomto roce hlavní světové církevní památky navštívilo zhruba 330 miliónů turistů, kteří utratili celkem 18 miliard dolarů. Mezi přední destinace církevního turismu konstantně patří Itálie, Francie, Polsko a Střední východ. Navíc více než třetina cest je realizována prostřednictvím služeb cestovní kanceláře.29

Církevní cestovní ruch má výhodu v tom, že je odolnější vůči vnějším vlivům, jako je stav ekonomiky a inflace a tak se tolik nepotýká s následkem hospodářské krize. Jelikož základem klientely jsou věřící lidé, pro které je návštěvě poutních míst nebo jiných církevních objektů projevem jejich životních hodnot, nemusí se církevní či jiné cestovní kanceláře tolik obávat odlivu turistů. Poptávka po produktech církevního cestovního ruchu je totiž 27

Odehnal, F. Poutní místa Moravy a Slezska, s. 13 Brněnský veletrh cestovního ruchu se letos zaměřil na církevní turistiku. Josef Hurt.[online]. [cit. 14.2.2014]. Přístup z: http://www.josefhurt.cz/brnensky-veletrh-cestovniho-ruchu-se-ruchu-letos-zamerilna-cestovni-turistiku 29 Pomykal, j. Církevní turistika-trend budoucnosti ? Areopag.[online]. [cit .14.2.2014]. Přístup z: http://www.areopag.cz/content/cirkevni-turistika-%E2%80%93-trend-budoucnosti 28

25

vázána na silnou motivaci a náboženské přesvědčení turistů. Na druhou stranu klienti této specifické formy cestovního ruchu zdaleka nejsou jenom věřící turisté, ale též lidé, kteří se zajímají o historii včetně historie křesťanství a historie sakrálních památek. Ve výsledku se tak může jednat o relativně široký segment trhu, který je zastoupen všemi věkovými kategoriemi s největším podílem věkové skupiny 40 – 60 let.

V oblasti církevní turistiky je Česká republika mírně pozadu. Bohužel se stále jedná o dosud ne zcela objevenou destinaci. A to i přesto, že se na jejím území nachází více, jak sedm tisíc církevních staveb. Církevní cestovní ruch byl na našem území totiž ještě do nedávna relativně neznámý pojem. V posledních pár letech se situace naštěstí změnila k lepšímu. Za podpory Ministerstva pro místní rozvoj ČR, integrovaného operačního programu agentury CzechTourism a HelpTour vznikl projekt Magni - cesty s příběhem, jehož cílem je “přiblížit českou historii a vtáhnout turisty co nejtěsněji po boku dějin, ale také představit nový pojem církevní turistiky“. Značka „Magni“ se pak snaží přestavit zejména tu část české historie, která ovlivnila evropské nebo celosvětové dějiny. Je však třeba dodat, že se nejedná o pouhé pozvání. Turista by se měl prostřednictvím církevní turistiky“ dostat památkám co nejblíže a přímo čerpat jejich duchovní historii, která na něj bude dýchat ze všech stran“.30 Magni je svým způsobem značkou různosti, neboť atraktivita České republiky je v různosti křesťanských tradic, se kterými se návštěvníci na relativně malém území mohou setkat. Projekt Magni nabízí širokou nabídku výletů spojených s křesťanskou a církevní tradicí a sakrální architekturou na našem území.

Již v roce 2012 došlo za podpory agentury z CzechTourism a HelpTour a Českobratrskou církví evangelickou, Československou církví husitskou a Pravoslavnou církví k podpisu Memoranda o spolupráci v oblasti podpory

30

Jak rozumíme pojmu církevní turistika. Magni. Cesty s příběhem. [online]. [cit.15.2.2014]. Přístup z: http://www.magni.cz/blog/magni/jak-rozumime-pojmu-cirkevni-turistika.html

26

poznávacího cestovního ruchu v návaznosti na odkaz křesťanství v tuzemsku a v zahraničí. V roce 2013 se konala konference „Turistika a církev – vzájemné propojení a přínosy“, kterou uspořádala Asociace cestovní kanceláří ČR ve spolupráci s Metropolitní kapitulou v Arcibiskupském paláci v Praze. Od roku 2012 se téma církevní turistiky objevilo i na veletrhu cestovního ruchu Region Tour v Brně. Byly zde představeny zajímavé projekty a cílové destinace z celé České republiky. Jednoho z workshopů se dokonce účastnil i sám kardinál Dominik Duka.31

Nejčastějšími zájemci o církevní turistiku jsou z národnostního hlediska zejména Italové, Španělé, Poláci, Rusové a obyvatelé některých jihoamerických států. S Italy Česká republiky rozvinula již činnou spolupráci. Italské zahraniční zastoupení se zúčastnilo několika workshopů a poté byla zorganizována společná cesta severoitalských far, italských cestovních kanceláří a novinářů do České republiky. V nedávné době jezdilo za církevními památkami do Čech tisíce Italů, s výročím Cyrilometodějské mise a díky spolupráce italského zastoupení a italských cestovních kanceláří z ČR se tento počet pomalu zvyšuje.

Návštěvníci z Jižní Ameriky projevují největší zájem o Pražské Jezulátko. V oblibě mají i Olomouc a její křesťanské památky spojené s postavou sv. Jana Sarkandera.

Významnou událostí uplynulého roku 2013 bylo výročí 1150 let od příchodu věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Moravu. V rámci oslav se konalo velké množství projektů, výstavy, konference, přednášky, semináře, koncerty, bohoslužby, vzdělávací programy pro děti a mládež, byly vydány zajímavé publikace a podobně. Jedinečným projektem byla i příprava celovečerního filmu „Cyril a Metoděj - Apoštolové Slovanů“, který mapoval život a dílo slovanských věrozvěstů a jehož premiéra se uskutečnila na podzim roku 2013. 31

Církevní památky, nový fenomén turistiky. Region Tour 2013. Veletrhy Brno [online].[cit.14.2.2014]. přístup z: http://www.bvv.cz/go-regiontour/2013/aktuality/120630-cirkevni-pamatky-novy-fenomenturistiky/html

27

Je třeba dodat, že církevní turistika má nesmírný ekonomický i kulturní a výchovný potenciál. Při cestování za sakrálními památkami lidé často objeví zajímavá a pro ně dosud neznámá místa, která mají navíc vysokou duchovní hodnotu. Církevní cestovní ruch již může umožnit rozšíření celkového a kulturního a historického přehledu a zároveň v dnešní konzumní, uspěchané a stresem naplněné době poskytnout prostor pro zamyšlení, klid a estetický prožitek, na které v každodenním životě není tolik času.

28

II. Analytická část 4. Komparativní analýza církevního turismu v Itálii a České republice V rámci praktické části práce realizujeme komparativní analýzu církevního turismu na území Itálie a České republiky. Cílem bude srovnat a zhodnotit nabídku vybraných významných sakrálních památek a poutních míst, a možnosti budoucího rozvoje církevního turismu v obou zemích a v případě dostupnosti dat porovnat i návštěvnost uvedených lokalit. Po shrnutí dat komparace budou uvedeny návrhy a možná řešení pro zlepšení stavu církevního turismu na území České republiky.

4.1 Objekty komparace

Objekty komparace jsou vybrané významné sakrální památky a poutní místa na území Itálie a České republiky.

4.2 Kritéria komparace

Komparativní analýza bude provedena na základě předem formulovaných kritérií, která jsou následující:

• Význam poutních míst

•Význam sakrálních památek

•Atraktivita vybraných destinací z pohledu cestovního ruchu

• Dostupnost a doprava v okolí poutních míst a sakrálních památek

• Infrastruktura cestovního ruchu v okolí poutních míst a sakrálních památek (ubytování a stravování)

29

4.3 Hypotézy komparativní analýzy

Z formulovaných kritérií, které jsou třeba pro realizaci komparativní analýzy jsme odvodili následující hypotézy. Jedná se o předpoklady, které vycházejí z předběžného studia materiálů a odborné literatury k uvedenému tématu.

Hypotéza 1 V Itálii se nachází větší množství významných církevních památek než v České republice.

Hypotéza 2 Itálie má větší potenciál církevního cestovního ruchu než Česká republika

Vymezení pojmů: Církevní památky – pojem, který zahrnuje poutní místa i sakrální památky.

Významné církevní památky – církevní památky, které jsou zapsány na seznamu světového dědictví UNESCO.

Potenciál církevního cestovního ruchu - pojem, který zahrnuje souhrn kritérií komparativní analýzy, tedy význam poutních míst a sakrálních památek, atraktivita daných destinací, dostupnost a doprava okolí poutních míst a sakrálních památek, infrastruktura cestovního ruchu okolí poutních míst a sakrálních památek (ubytování a stravování).

4.4 Potenciál církevního turismu v Itálii

Jedním z hlavních hospodářských odvětví je v Itálii, kromě strojírenství, chemického průmyslu, módního průmyslu, potravinářství a automobilového

30

průmyslu, také cestovní ruch.32Území Apeninského poloostrova totiž nevyniká pouze krásnou přírodní scenérií, teplým klimatem a rozsáhlým mořským pobřežím, ale také nebývalým množstvím historických památek. Itálie je zemí, na jejímž území se nacházela nejprve civilizace starověkého Říma (od 8. st. před Kristem do 5. stol. po Kristu), a později i centrum Svaté říše římské, která zahrnovala Německé, České, Italské a Burgunské království a velké množství knížectví, vévodství, hrabství a samostatných měst. Od 8 st. našeho letopočtu se zde navíc nacházel i papežský nebo také tzv. církevní stát (Patrimonium Sanctri Petri), jehož hlavou byl Papež, a hlavním městem Řím. Nástupcem papežského státu je Vatikán, který byl založen v roce 1929. Díky bohaté historii Apeninského poloostrova, na kterém se dnešní Itálie nachází, se zde zachovalo značné množství archeologických, kulturních a sakrálních památek. Ve středověku se zde zrodil humanismus a zejména umělecký sloh renesance, který je v Itálii proslulý významnými a všestrannými umělci, mezi ně bezesporu patří malíř, sochař, architekt a vynálezce Leonardo da Vinci, malíř, sochař a architekt Michelangelo Buonarroti, sochař Donatello, architekt Filippo Brunellesci, sochař a malíř Andrea del Verrochio. Proslulá jména jsou i Giotto, Tintoretto a Caravaggio či Botticelli. Z literátů lze jmenovat jména, jako Dante Alighieri, Francesco Petrarca, Machiavelli či Giovanni Boccaccio. Bohaté kulturní dějiny a četné historické památky k tomu doplňuje i slavní italská kuchyně, která je jednou z nejchutnějších a nejrozmanitějších v Evropě. Z toho vyplývá, že Itálie je přímo ideální turistickou destinací, která vyniká krásnou přírodou, mořským pobřežím, příjemným teplým klimatem a bohatou kulturní historií, díky níž se zde nachází neobvyklé množství kulturních architektonických a sakrálních památek.

32

Itálie. Evropská unie. [online].[cit. 14. 3.2014 ]. Přístup z: http://evropa.eu/about-eu/countries/membercountries/italy/index_cs.htm

31

4.4.1 Sakrální památky

Následující tabulka obsahuje sakrální památky, které se nalézají v Itálii a zároveň jsou na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

Tabulka 1 Významné Italské sakrální památky, které jsou zapsány na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO

Region

Provincie

Památka

Toskánsko

Firenze

Firenze - historické centrum

Pisa

Piazza del Duomo

Siena

San Gimignanohistorické centrum

Siena

Siena – historické centrum

Siena

Pienza – historické centrum

Lazio

Roma

Roma – historické centrum, Vatikán

Lombardie

Milano

Kostel a dominikánský konvent Santa Maria delle Grazie

Mantova

Mantova - město

Parma

Sabbionetta - město Sacri Monti – kaple ze 16. A 17. století

Benátsko

Kampánie

Vicenza

Vicenza - město

Verona

Verona- město

Napoli

Napoli – historické

32

centrum Emilia - Romagna

Ferrara

Ferrara –historické centrum

Ravenna

Ravenna – rané pamětihodnosti

Modena

Katedrála Nanebevzetí Panny Marie, brána Torre Civica a náměstí Piazza Grande v Modeně

Friuli- Venezia Giulia

Udine

Patriarchální bazilika v Aquile

Marche

Pesaro, Urbino

Urbino- historické centrum

Umbrie

Perugia

Assisi, bazilika svatého Františka z Assisi

Sicílie

Catania, Siracusa,

Pozdně barokní města

Ragusa

v údolí val di Noto, Caltagione, Militello in Val di Catania,Catania, Modica, Noto, Palazzolo, Ragusa

Severní a střední Itálie

Mocenská střediska Langobardů v ItáliiBrescia, Cividale del Friuli, Castelseprio, Spoleto, Campello sul Clitunno, Benevento a Monte SantÁngelo- 7 lokalit, které zahrnují pevnosti, kláštery

33

Zdroj: World Heritage List. World Heritage Convention. [online]. [cit. 15.3.2014]. Přístup z: http://whc.unesco.org/en/list/

4.4.2 Poutní místa

Itálie je země s dlouhou poutnickou tradicí, což dokládá bezpočet poutních míst po celé zemi. Od vzniku křesťanství na území Itálie mířili poutníci z celé Evropy, aby se poklonili místům spojeným se životy Ježíše Krista, panny Marie, Apoštolů a prvních mučedníků víry. Mezi nejproslulejší poutní místa v Itálii patří:

Arenzano

Arenzano se nachází v pobřeží v Italském regionu Liguria, jehož hlavním městem je město Genova (Janov), od kterého se Arenzano nachází na západ ve vzdálenosti asi 24 km. Arenzano má celkem 12000 obyvatel.33V roce 2001 bylo celé město slavnostně zasvěceno Pražskému Jezulátku34V roce 1889 v Arenzanu založil dlouhodobý indický misionář P. Leopoldo Beccaro Konvent bosých karmelitánů. Řeholní bratři pak v roce 1900 umístili ve svém kostele obraz představující Dítě Ježíše, jako malého krále. To vyvolalo mimořádné hnutí zbožnosti, které bylo doprovázené mnoha božími milostmi. Následoval velký příliv věřících, v jehož důsledku byla zbudována bazilika zasvěcená Pražskému Jezulátku (1904 – 1908), která byla dále rozšířena roku 1966. Místo bylo a je významným cílem poutníků z celého světa a to i díky nedostupnosti pražské svatyně v dobách komunistického režimu. Arenzano tak představovalo v 2. polovině 90. let centrum, odkud se úcta k Pražskému Jezulátku šířila do celého světa. Od roku 1905 zde vychází měsíčník Il Messaggero, věnovaný k úctě k Dítěti Ježíši. Od roku 1951 jsou zde mniši v mniším semináři vychováváni chlapci, z nichž mnozí se stali kněžími karmelitány.

33

Comune di Arenzano.[online].[cit. 14. 3. 2014]. Přístup z: http://www.comune.arenzano.ge.it/ Svatyně Pražského Jezulátka v italském Arenzanu. Pražské Jezulátko.[online].[cit. 14. 3. 2014]. Přístup z: http://www.pragjezu.info/arenzano.italie/ 34

34

Roku 1971 založili ligurští bosí karmelitáni misii ve Středoafrické republice, zasvěcenou Pražskému Jezulátku.35 36

V Arenzanu se nachází i proslulé misijní centrum, které funguje od roku 1975, dále kostel La Chiesa del SS. Nazário e Celso a poutní místo Santuario di N.S. Annuziata delle Olivete (řádu Olivetánů). Význam poutního místa Arenzano je vzhledem k provázanosti na celosvětové proslulé Pražské Jezulátko velký.

Dostupnost a doprava v okolí poutního místa

Vzhledem k rozsáhlé infrastruktuře cestovního ruchu a přímořské oblasti je dopravní dostupnost dobrá. Nedaleko se nachází dálnice A10 a cca 11 km od města letiště Cristoforo Colombo v Janově.

Atraktivita dané destinace z pohledu cestovního ruchu

Lokalita města Arenzano a jeho okolí je z hlediska cestovního ruchu velice atraktivní. Město se nachází na pobřeží, jedná se o typický prázdninový resort. V létě se zde koná mnoho festivalů a slavností.

Infrastruktura cestovního ruchu v okolí poutního místa (ubytování a stravování)

V Arenzanu a v jeho okolí je dle serveru Booking.com 43 možností ubytování (klasifikace - 6 hotelů ****, 13 ***, 8 **. 2 * a 14 ubytovacích zařízení bez podrobné klasifikace). Z toho 28 hotelů, 5 apartmánů, 3 penziony ubytování typu Bed&Breakfast, zbylé ubytování patří do kategorie motel, vila, prázdninový dům či venkovský dům. Ve městě Arenzano se nachází kolem 50 restaurací a pizzerií.37

35

Svatyně Pražského Jezulátka v italském Arenzanu. Pražské Jezulátko.[online].[cit. 14. 3. 2014]. Přístup z: http://www.pragjezu.info/arenzano.italie/ 36 Santuario Gesu Bambino di Praga. [online].[cit. 14. 3. 2014]. Přístup z: http://www.gesubambino.org/ 37 Arenzamo Turismo. [online].[cit. 14. 3. 2014]. Přístup z: http://www.arenzano.turismo.it/

35

Assisi Jedná se o městečko, turistické středisko a zároveň poutní místo, které se nachází v regionu Umbrie nedaleko města Perugia. Město, které má necelých 30000 obyvatel, je známé, jako rodiště sv. Františka z Assisi. František z Assisi byl mnich, jenž založil žebravý řád františkánů. V Assisi strávil většinu svého života, postupně se zřekl svého majetku, živobytí si obstarával žebráním a věnoval se obnově chátrajících kostelů i církevního života v okolí Assisi. V roce 1208, 24. února na svátek sv. Matěje se mu podařilo dokončit opravu kostelíka Panny Marie Andělské. Zde také slyšel číst evangelium o rozeslání učedníků, což ho inspirovalo k životu chudého putujícího kazatele, který hlásal zvěst, smíření, pokoje a dobra. Připojilo se k němu 12 bratrů, s kterými František putoval do Říma, aby požádal Papeže o schválení své první řehole. V roce 1209 mu Papež Inocenc III. jeho řeholi ústně schválil.38Proslulou postavou spojenou s městem je i svatá Klára, původně italská šlechtična Chiara di Bernardino, která do Assisi zavítala v roce 1212. Ta zde založila řád svaté Kláry (klarisky). Svatá Klára byla vzorem pro mnoho žen, např. i pro svatou Anežku Českou, se kterou udržovala kontakt. Ideou obou řádů byla chudoba a následování Krista v denním životě.39

V roce 1228 byla založena gotická bazilika svatého Františka z Assisi s klášterem. I zde jsou pohřbeni sv. František i sv. Klára. Interiéry kláštera jsou vyzdobeny freskami od Giotta, které byly v roce 1997 poškozeny zemětřesením. Nedaleko pod městem se nachází barokní poutní kostel Santa Maria degli Angeli, který byl založen roku 1569. V roce 1832 byl také poškozen zemětřesením, byl však obnoven a v letech 1836 – 1840 rozšířen. V kostele je stará kaple Porziuncola, která je spojena se založením františkánského hnutí a kde František z Assisi v roce 1226 zemřel. Poutní kostel se zejména proslavil mezi náboženskými setkáními, která se konala v roce 1986, 1993, 2002 a 2011. Jednalo se o modlitební setkání náboženských představitelů různých světových náboženství, které svolával papež Jan Pavel II. a v roce 2011 Benedikt XVI. 38

Životopis sv. Františka z Assisi. Institut františkánských studií. [online].[cit. 14. 3. 2014]. Přístup z: http://www.frantiskanstvi.cz/zivotopis.htm 39 Klášter sester Klarisek. [online].[cit. 14. 3. 2014]. Přístup z: http://www.klarisky.cz/pages/cs/kdo-jsme.php

36

Kromě toho se ve městě nacházejí tyto kostely románská katedrála San Rufino, Santa Maria sopra Minerva, Santa Maria Maggiore a Kostel sv. Petra s románskou kamennou fasádou.

Dostupnost a doprava v okolí poutního místa

Lokalita je dobře dostupná po dálnici i rychlostních komunikacích. Nachází se nedaleko města Perugia.

Atraktivita dané destinace z pohledu cestovního ruchu

Město se nachází ve vnitrozemí, ovšem nedaleko je jezero Lago Trasimero, které nabízí mnohé možnosti rekreace. Ve městě se koná mnoho církevních i jiných slavností, mnohé z nich jsou spojeny se jménem Františka z Assisi.40

Infrastruktura cestovního ruchu v okolí poutního místa (ubytování a stravování) V Assisi a v jeho okolí je dle serveru Booking.com 98 možností ubytování (klasifikace – 1 *****, 3 ****, 20 ***, 17 **, 1 * a 57 ubytovacích zařízení bez podrobné klasifikace). Z toho 38 hotelů, 27 apartmánů, 8 prázdninových domů, 11 ubytování typu Bed&Breakfast, 7 venkovských domů, 3 penziony.41

Chiusi della Verna Jedná se o italskou obec, kde žije přibližně dva tisíce obyvatel. Obec leží v provincii Arezzo, v regionu Toskánsko. Vysoko nad obcí se nachází poutní místo, Svatyně sv. Františka La Verna, která stojí na skalním útesu v nadmořské výšce 960 metrů. Součástí poutního místa je i františkánská cesta.

40

Assisi. [online].[cit. 14. 3. 2014]. Přístup z: http://www.visit-assisi.it/

41

Booking.com. [online].[cit. 14. 3. 2014]. Přístup z: http://www.booking.com/

37

Dostupnost a doprava v okolí poutního místa Obec Chiusi della Verna se nachází 42 km od města Arezzo s ohledem na lokalitu je relativně dobře dopravně dostupná. Nedaleko se nachází rychlostní silnice E 45. V místě je však třeba zdolat strmé serpentiny. Parkoviště je několik metrů od svatyně. Atraktivita dané destinace z pohledu cestovního ruchu Obec se nachází ve vnitrozemí. Svatyně je na okraji přírodního parku Parco Nazionale Foreste Casentinesi. Lokalita je pro svou krásnou lokalitu velice vhodná pro pěší turistiku.42 Infrastruktura cestovního ruchu v okolí poutního místa (ubytování a stravování) V obci Chiusi della Verna a jejím okolí je možné se ubytovat v celkem 30 ubytovacích zařízeních (klasifikace – 7 ***, 1** a 22 ubytovacích zařízení bez podrobné klasifikace). Jedná se o 5 hotelů, 5 apartmánů, 6 prázdninových domů, 3 vily, 1 ubytování Bed& Breakfast, 7 farem a 1 venkovský dům.43

Loreto Loreto je po Římu druhé nejnavštěvovanější poutní místo Itálie, které ročně navštíví více jak tři milióny poutníků. Je součástí města Loreto, kde žije cca 11 tisíc obyvatel.44 Město Loreto leží ve střední Itálii, nedaleko pobřeží Jaderského moře, v provincii Ancona, v regionu Marche. Součástí poutního místa je Basilica Santa Casa z 15. Století, v jejímž nitru se nachází svatý domek, který je obložen mramorem ve stylu renesance podle návrhu Donata Bramanteho z roku 1509. Bazilika je postavena ve tvaru latinského kříže. Po stranách stojí celkem 12 kapliček. Kopuli postavil Giuliano da Sangallo v letech 1499- 1500 s malbou od C. Maccariho z roku 1907 zobrazující Loretánskou litánii. Svatý domek (Santa Casa) má být domkem panny Marie z Nazareta, v němž došlo k zázraku Vtělení. Konce 13. Století byl

42

Comune di Chiusi della Verna. [online]. [cit. 13.3.2014]. Přístup z: http://www.comune.chiusi-dellaverna.ar.it/ 43 Booking.com.[online]. [cit. 15.3.2014]. Přístup z: http://www.booking.com 44 Sanctuary of Holy house of Loreto. [online]. [cit.15.3.2014]. Přístup z: http://www.santuarioloreto.it/en_internal_standard.asp?body=as07

38

domek přenesen do Ilýrie v dnešním Chorvatsku a o několik let později do Loreta. V interiéru jsou malby z 14. a 15. století. Nachází se zde i socha Panny Marie z černého cedrového dřeva z Vatikánských zahrad podle návrhu E. Quatriniho z roku 1921.45 Kromě Baziliky a Svaté chýše se místo pyšní i Apoštolským palácem, Ilýrickým palácem a fontánou ze 17. Století od umělců G. Fontany a C. Maderny. V Loretu se každoročně slaví mnoho církevních svátků a koná se velké množství festivalů. Nejproslulejší z nich je Settembre Lauretan (8. září).46 Kopie Svatyně Loreto se vyskytují po celém světě, např. i v Praze na Hradčanech (Loreta).47 Dostupnost a doprava v okolí poutního místa Město Loreto se nachází cca 20 km jižně od města Ancona. Místo je dobře dopravně dostupné, na pobřeží vede dálnice A 14. Atraktivita dané destinace z pohledu cestovního ruchu Město leží nedaleko Jaderského pobřeží. Jedná se tedy o přímořskou oblast, kde hojně kvete cestovní ruch. Infrastruktura cestovního ruchu v okolí poutního míst (ubytování a stravování) Ve městě Loreto se lze ubytovat v celkem 22 ubytovacích zařízeních (klasifikace – 2 ****, 6 ** , 2 ** a 10 ubytovacích zařízení bez podrobné klasifikace). Jedná se o 12 hotelů, 3 apartmány, 4 ubytovaní typu Bed& Breakfast, 1 penzion a 2 venkovské domy.48

Řím a Vatikán Řím (Roma), hlavní město Itálie, leží v regionu Lazio v provincii Roma. Jedná se o jedno z nejstarších evropských měst, které bylo podle legendy založeno v roce 753 př. Kristem. 45

Loreto.Itálie Průvodce. [online]. [cit. 15.3.2014]. Přístup z: http://www.italiepruvodce.cz/web/mista/loreto 46 Manifestazioni. Santuario della Santa Casa di Loreto. [online]. [cit. 15.3.2014]. Přístup z: http://www.santuarioloreto.it/internal_standard.asp?body=nu03 47 Loreta Praha. [online]. [cit. 15.3.2014]. Přístup z: http://www.loreta.cz/cz/index.htm 48 Booking.com. [online]. [cit.15.3.2014]. Přístup z: http://www.booking.com

39

Na území Říma se nachází samostatný stát Vatikán, kde sídlí hlava katolické církve- papež. V Římě podle statistik stojí přes dva a půl tisíce křesťanských kostelů, ovšem přístupných je jich zhruba tři sta.49 Nejvýznamnější poutní baziliky, kterých je šest, se nazývají velké ( Basilica maior). Jedná se o baziliku sv. Petra/ San Pietro in Vaticano, baziliku svatého Jana v Lateránu/ San Giovanni in Laterano, baziliki svatého Pavla za hradbami/ San Paolo fuori le mura, baziliku Panny Marie Sněžné, San Lorenzo fuori le mura a Santa Croce in Gerusalemme. Vatikán je městským státem, který se nachází uvnitř města Říma, celkem na 44 ha. Území Vatikánu zahrnuje Svatopetrské náměstí s Apoštolským palácem a bazilikou sv. Petra. Dále přiléhající budovy a vatikánské zahrady. Kromě tohoto území k Vatikánu patří tzv. exteritoriální území, které má zvláštní právní postavení. Jedná se papežské baziliky (sv. Jana v Lateránu, sv. Pavla za hradbami, bazilika sv. Vavřince za hradbami, bazilika Panny Marie Sněžné) a papežské letní sídlo v Castel Gandolfo. Náměstí svatého Petra navrhl architekt Gian Lorenzo Bernini v letech 1656-1667. Náměstí, na které se vejde až 400 tisíc lidí, má symbolizovat otevřenou náruč katolické církve. Podloubí tvoří celkem čtyři řady dvacet metrů vysokých dórských sloupů (těch je 284) a zdobí je 140 obrovských soch světců. Uprostřed náměstí se nachází 25 metrů vysoký a přes 300 tun těžký obelisk, který pochází z dob římského císaře Kaliguly z Heliopole. Na náměstí svatého Petra byl instalován v 16. Století. Bývá uváděno, že se mnozí věřící domnívají, že je pozůstatkem Svatého kříže. V čele náměstí svatého Petra se nachází Bazilika svatého Petra, která je největším evropským chrámem. Jeho kopule byla navržena Michelangelem Buonarrotim, ale pracovalo na ni bezpočet proslulých italských architektů, jako je Bramante, Raffaello, Antonio da Sangallo či Baldassarre Peruzzi. Jméno baziliky pochází od apoštola Petra, který byl zde ukřižován. Bazilika má skvostné interiéry, nachází se zde slavná Michelangelova Pieta či obrovský baldachýn od Berniniho ze 17. Století. V bazilice jsou k vidění i hrobky papežů Pavla II. A Urbana III. A renesanční hrobka Innocenta VIII. Do chrámu svatého Petra jezdí milióny poutníků, kteří chtějí políbit nohu sochy svatého

49

Baziliky, chrámy a kostelíky města Říma. Radio Vaticana. Česká sekce vatikánského rozhlasu. [online]. [cit. 15.3.2014]. Přístup z: http://www.radiovaticana.cz/podrubrika.php4?id=9

40

Petra, která stojí u pravého pilíře podpírajícího kopuli chrámu. V podzemí jsou ukryty další hrobky papežů. Vatikán se také chlubí nejrozlehlejším muzejním komplexem na světě, tzv. Vatikánskými muzei, jejichž návštěvnost je zejména v letní sezóně opravdu veliká. Jedno z nejlepších vatikánských muzeí je bezesporu Museo Pio – Clementino, kde je umístěna např. známá socha Láokoónta z Rhodosu nebo římská kopie Apollo Belvedere z roku 130 po Kristu. Nádherné jsou též Raffaelovy sály (Stanze di Raffaello), které vznikly na počátku 16. století. Raffael je vyzdobil na objednávku papeže Julia II. Nejslavnějším místem je jistě Sixtýnská kaple, jejíž strop a čelní zeď vyzdobil za papeže Sixta IV. nástěnnými malbami Michelangelo Buonarroti. V Sixtýnské kapli se konají volby papežů.50 Dostupnost a doprava v okolí poutního místa Řím, ve kterém se Vatikán nachází, je hlavním městem Itálie. Dopravní dostupnost je dobrá, z důvodu velkého počtu návštěvníků v lokalitě Vatikánu bývají problémy s parkováním. Atraktivita dané destinace z pohledu cestovního ruchu Město Řím a stát Vatikán patří k nejkrásnějším městům Evropy a ročně ho navštíví miliony turistů, z nichž většina cestuje i za sakrálními památkami Vatikánu. Město se navíc nachází nedaleko moře, a tak lze poznání spojit s reakcí a odpočinkem na pobřeží. Infrastruktura cestovního ruchu v okolí poutního místa (ubytování a stravování) Ve městě Řím je nespočet ubytovacích zařízení od nejjednodušších typů hotelů až po hotely pro nejnáročnější klientelu. Přímo ve Vatikánu se hotely nevyskytují, je třeba se ubytovat v Římě a v turistické sezóně pokoj s předstihem rezervovat.

50

Vatikán. Světadíly. [online]. [cit. 15.3.2014]. Přístup z: http://vatikan.svetadily.cz/info/

41

Monte SantÁngelo a San Giovanni Rotondo Město Monte SantÁngelo se nachází v nadmořské výšce 800 metrů v jižní části poloostrova Gargano v regionu Puglia, v provincii Foggia. Město, ve kterém žije přibližně 17 tisíc obyvatel, se proslavilo hlavně díky známému poutnímu místu stejného názvu Monte SantÁngelo.51 Podle legendy se v jeskyni roku 490 po Kristu zjevil archanděl Michael. Jedná se o nejstarší svatyni věnovanou archandělu Michaelovi v západní Evropě. Nadzemní část svatyně byla postavena ve 13. Století, po její pravé straně stojí osmiboká zvonice ze stejného období. Do jeskyně, která slouží jako kaple, se schází po schodech. V kapli jsou zbytky freskové výzdoby a biskupský stolec z 12. Století. Kromě svatyně se na nejvyšším místě ve městě nachází i normansko- aragonský hrad z 10. Století a nedaleko svatyně baptisterium, kde je ukryt hrob langobardského krále Rothariho. Významný je i kostel Santa Maria Maggiore z roku 1170. Město Monte SantÁngelo je antickou cestou Via Sacra Longobardorum spojeno s horským městečkem San Giovanni Rotondo, kde žil jeden z nejuznávanějších světců jižní Itálie – mnich Padre Pio z Pietrelciny, kterému bylo přisuzováno mnoho zázraků. V San Giovanni Rotondo vybudoval Dům pro úlevu trpícím. Páter Pio byl papežem Janem Pavlem II. V roce 1999 prohlášen za blahoslaveného. V roce 2002 ho v Římě čekala kanonizace, tedy prohlášení za svatého, které se účastnilo více jak půl milionu lidí. V roce 2004 mu byl ve městě San Giovanni Rotondo zasvěcen kostel. Dostupnost a doprava v okolí poutního místa Město se nachází cca 15 km severně od Manfredonie. Rozkládá se na skále nad mořem na poloostrově Gargano na Jaderském pobřeží. Dálnice A14 je od města vzdálená cca 50 km. Místo je dobře dopravně dostupné, na pobřeží vede dálnice A14. Z rychlostní silnice je pak město dostupné pouze po úzké a klikaté lokální silnici. Atraktivita dané destinace z pohledu cestovního ruchu Město je nedaleko moře, na poloostrově Gargano, kde je krásná příroda a skalnaté útesy. Místní mořské zálivy Italové označují za nejkrásnější na Apeninském poloostrově. 51

Monte SantÁngelo.Itálie Průvodce. [online]. [cit. 15.3.2014]. Přístup z: http://www.italiepruvodce.cz/web/mista/monte_santangelo

42

K malebnosti lokality přispívají i starobylá rybářská městečka Peschici a Vieste, které se tyčí na útesech. Ideální místo pro odpočinek a relax.52 Infrastruktura cestovního ruchu v okolí poutního místa Ve městě Monte SantÁngelo a v okolí 10 km je možné ubytovat se v celkem 41 ubytovacích zařízeních (klasifikace – 2 ****, 10 ***, 29 ubytovacích zařízení bez podrobné klasifikace). Jedná se o 6 hotelů, 1 resort, 16 apartmánů, 3 prázdninové domy, 8 ubytování typu bed breakfast, 2 penziony, 3 farmy, 1 botel a 1 kemp.53 Ve městě se nachází i velké množství restaurací.54

4.4.3 Návštěvnost a zhodnocení vybraných míst a památek v Itálii

Itálie má nespočet historických a kulturních památek, z nichž mnohé můžeme řadit do kategorie sakrální památky, případně i poutní místa. Důvodem je silná a dlouhá křesťanská tradice a přítomnost papeže ve Vatikánu v Římě. Do Itálie tak ročně putují doslova milióny turistů, kteří chtějí zhlédnout kostely, kláštery, kaple, svatyně či zavítat na slavná poutní místa. Vždyť jen za prvních devět měsíců působení nového papeže Františka zavítalo jen do Vatikánu každý měsíc v průměru 735 tisíc návštěvníků.55 To znamená zhruba devět miliónů návštěvníků, kteří navštíví jen Vatikán. K tomu je třeba přičíst další stovky tisíc, případně i milióny turistů, kteří se vypraví na jiná italská místa spojená s křesťanskou historií či sakrálními památkami. Itálie disponuje celkem 60 lokalitami, které jsou zapsány na Seznamu světového dědictví UNESCO.56 Z toho se zhruba polovina se týká sakrálních památek, které zahrnují i poutní místa. Díky ochraně UNESCO získala tato místa pro mnoho návštěvníků ještě více na atraktivitě, což dokládá i vysoký zájem turistů. Itálie má navíc velice vyspělou a hustou 52

Comune di Chiusi della Verna. [online]. [cit. 15.3.2014]. Přístup z: http://www.comune.chiusi-dellaverna.ar.it/ 53 Booking.com.[online]. [cit. 15.3.2014]. Přístup z: http://www.booking.com 54 Citta di Monte Sant Angelo. [online]. [cit. 15.3.2014]. Přístup z: http://www.montesantangelo.it/ 55 Lyman, E.J. Soaring attendance at Vatican events since Francis election.2.1.2014.RNS Religion News Service. [online]. [cit. 15.3.2014]. Přístup z: http://www.religionews.com/2014/01/02/soaring-attendancevatican-events-since-francis-election/ 56 World Heritage List. World Heritage Convention. [online]. [cit. 15.3.2014]. Přístup z: http://whc.unesco.org/en/list/

43

infrastrukturu cestovního ruchu. I v tom nejzapadlejším městečku či vesnici lze najít restaurace či pizzerie, které podávají výborná jídla, a hotely, které poskytují slušné ubytování. To vše je podmínkou pro úspěšný cestovní ruch, včetně jeho specifického odvětví církevní turistiky. 4.5 Potenciál církevního turismu v České republice

Historie Čech má úzkou souvislost s křesťanstvím, které v naší zemi zanechalo hluboké stopy. Přitažlivost České republiky z hlediska církevního cestovního ruchu zároveň spočívá v různosti křesťanských tradic, se kterými se turisté mohou na svých cestách potkat. Většina zahraničních turistů navštíví pouze hlavní město Prahu. Přitom Česká republika jako celek nabízí mnoho víc. Na území České republiky se nachází velké množství církevních památek, jejichž význam zdaleka přesahuje území našeho státu. V Ústředním seznamu kulturních památek ČR je uvedeno cca 5800 církevních objektů, do kterých ovšem nejsou zahrnuty sochy svatých, kříže či samostatný inventář.5758 Lokalit či obcí, kde se nacházejí významné církevní památky, je pak uváděno zhruba sto.59 Pro rozvoj cestovního ruchu, včetně církevní turistiky, je nutná rozvinutá infrastruktura. Dopravní infrastruktura je v České republice relativně dobrá, infrastruktura cestovního ruchu, která zahrnuje např. nabídku ubytovacích a stravovacích služeb, je zejména v menších městech a obcích ještě omezená. To se však může v budoucnu změnit a to i díky většímu využití církevních památek v rámci cestovního ruchu. Tomu se snaží napomoci i relativně mladý projekt Magni, jehož cílem je zpřístupnit a představit zahraničním turistům i další města České republiky a sakrální stavby, které se v nich nacházejí. „K aktivitám láká krásná příroda, spousta letních a zimních aktivit, kulturní události, ale také poznání historie, jako jsou hrady, zámky, kostely, kláštery a další vážené stavby.“60

57

Vystoupil, J. Atlas cestovního ruchu České republiky, s .26 Ústřední seznam kulturních památek. Ministerstvo kultury ČR. [online]. [cit.16.3.2014]. Přístup z: http://www.mkcr.cz/cz/kulturni-dedictvi/pamatkovy-fond/ustredni-seznam-kulturnich-pamatek-cr-775/ 59 Vystoupil, J .Atlas cestovního ruchu České republiky, s. 27 60 Jak rozumíme pojmu církevní turistika. Magni. Cesty s příběhem. [online]. [cit. 16.3.2014]. Přístup z: http://www.magni.cz/blog/magni/jak-rozumime-pojmu-cirkevni-turistika.html 58

44

4.5.1 Sakrální památky

V České republice je velká koncentrace církevních památek. Ty nejvýznamnější obsahuje níže uvedená tabulka. Tab. 2 Seznam významných sakrálních památek včetně významnějších poutních míst v České republice dle jednotlivých krajů Kraj

Město, obec

Památka

Praha

Chrám sv. Mikuláše Katedrála sv. Víta Kostel Panny Marie před Týnem Betlémská kaple Zbraslavský klášter Břevnovský klášter Strahovský klášter Anežský klášter Klášter benediktů na Slovanech Loreta Chrám Panny Marie Vítězné – Pražské Jezulátko Bazilika sv. Petra a Pavla na Vyšehradě

Středočeský kraj

Kutná Hora

Sv. Barbora (UNESCO) Kostnice v Sedlci (NKP) Katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci (UNESCO)

Okres Benešov

Sázavský klášter

Příbram

Poutní areál chrámu Panny 45

Marie – Svatá Hora (NKP)

Okres Kladno

Zákolany s rotundou sv. Petra a Pavla (NKP)

Stará Boleslav

Kostely Nanebevzetí Panny Marie, sv. Václav a sv. Klimenta (NKP)

Jihočeský kraj

Třeboň

Augustiniánský klášter s kostelem sv. Jiljí

Český Krumlov

Klášter Zlatá Koruna (NKP) Klášter ve Vyšším Brodě (NKP) Kostel sv. Víta v Třeboni (NKP) Poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Kájově (NKP)

České Budějovice

Poutní kostel sv. Petra a Pavla v Nových Hradech (NKP)

Plzeňský kraj

Okres Tachov

Poutní místo a benediktinský klášter v Kladrubech (NKP)

Okres Plzeň - sever

Klášter v Plasech (NKP)

Plzeň

Arciděkanský kostel sv. Bartoloměje v Plzni (NKP)

Okres Domažlice

Kostel sv. Mikuláše v Čočovicích (NKP)

Okres Plzeň - jih

Rotunda sv. Petra a Pavla ve Starém Plzenci (NKP)

Karlovarský kraj

Okres Karlovy Vary

Premonstrátský klášter u kostela zvěstování Panny

46

Marie v Teplé (NKP) Ústecký kraj

Okres Litoměřice

Rotunda sv. Jiří na hoře Říp – poutní místo (NKP)

Kadaň

Františkánský klášter u kostela Čtrnácti svatých pomocníků v Kadani (NKP)

Okres Teplice

Cisterciácké opatství u kostela Nanebevzetí Panny Marie v Oseku

Okres Louny

Kostel sv. Mikuláše v Lounech

Liberecký kraj

Okres České Lípa

Kostel sv. Vavřince a dominikánský klášter v Jablonném Podještědí

Královéhradecký kraj

Okres Trutnov

Hostitál u kostela Nejsvatější Trojice v Kuksu a Betlém v Novém lese u Stanovic (NKP)

Okres Hradec Králové

Třebechovický betlém (NKP) Poutní kaple Tří králů ve Smiřících (NKP)

Okres Náchod

Broumovský klášter s kostelem sv. Vojtěcha (NKP)

Pardubický kraj

Okres Chrudim

Gotický dřevěný kostel sv. Bartoloměje v Kočích

Okres Ústí nad Orlicí

Kostel sv. Vavřince ve Vysokém Mýtě

Okres Žďár nad Sázavou

Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře (UNESCO)

47

Okres Třebíč

Bazilika sv. Prokopa v Třebíči (UNESCO)

Jihomoravský kraj

Brno

Katedrála sv. Petra a Pavla (NKP)

Okres Znojmo

Rotunda sv. Kateřiny (NKP)

Brno - venkov

Klášter Porta Coeli v Předklášteří, zřícenina kláštera Rosa Coeli v Dolních Kounicích – poutní místo

Okres Blansko

Poutní kostel Panny Marie ve Křtinách

Okres Břeclav

Poutní kaple sv. Štěpána na Svatém Kopečku v Mikulově

Olomoucký kraj

Olomouc

Kostel sv. Václava a kostel sv. Mořice v Olomouci (NKP), kostel Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku – poutní místo

Zlínský kraj

Okres Uherské Hradiště

Klášter s lapidáriem ve Velehradu – poutní místo

Okres Kroměříž

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Bystřici pod Hostýnem

Okres Vsetín

Kaple sv. Cyrila a Metoděje na vrcholu hory Radhošt´

Okres Kroměříž

Arcibiskupský palác (UNESCO)

Moravskoslezský kraj

Okres Nový Jičín

Bratský sbor ve Fulneku (NKP)

Okres Opava

Gotický kostel Nanebevzetí

48

Panny Marie v Opavě Kaple sv. Kříže v Opavě Zdroj: VYSTOUPIL, Jiří. Atlas cestovního ruchu České Republiky. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2006, 157 s. ISBM 80-239-7256-1., Poutní místa v ČR.[online]. [cit. 18.3.2014]. Přístup z: http://www.poutnimistacr.cz/, DIBELKOVÁ, Irena. Poutní místa v Čechách. 1. vyd. Praha: Olympia, 2004.205 s.,[24] s. barev. Obr. příl. Navštivte---. ISBN 80-7033-844-X., ODEHNAL, František. Poutní místa Moravy a Slezska. 2. vyd.,V Glorii vyd. 1. Rosice u Brna: Gloria, 2004.277 s..,[3] složené 1. Barev. Obr. Příl. ISBN 80-86760-05-7 V České republice se také nacházejí četné židovské památky. Jako centra židovské kultury jsou označována města Praha, Kolín, Třebíč, Heřmanův Městec, Boskovice, Holešov, Rychnov nad Kněžnou, Plzeň a Velké Meziříčí.

4.5.2 Poutní místa

Chrám Panny Marie Vítězné – Pražské Jezulátko V kostele Panny Marie Vítězné na Malé Straně v Praze je ukryta soška malého Ježíška, kterou denně navštíví mnoho návštěvníků z celého světa. Ti se před ní modlí a žádají o vyslyšení, uzdravení či prosí o splnění svých přání. Dřevěná soška je vysoká 47 cm, na svém povrchu je z barevného vosku.“ Představuje malé dítě, oblečené v dlouhou košilku, ze které vykukují bosé nožky. Líbezná tvář přitahuje svou krásou. Pravicí Ježíšek žehná, zatímco levice drží zemský globus završený křížem – celý náš svět spočívá v jeho ruce. Královské insignie vyjadřují víru společnou všem křesťanům – víru v Ježíšovo božství. V něm se sám všemohoucí a vševládnoucí Bůh stal člověkem.61 Pražské Jezulátko pochází ze Španělska, kde ho vlastnila sv. Terezie, která ho dostala od Ježíše darem. Sošku darovala přítelkyni, jejíž dcera putovala do Prahy. V roce 1628 ji dostal darem klášter bosých karmelitánů u kostela Panny Marie Vítězné. Ježíškovi byla později připisována zázračná uzdravení a mimo jiné i záchrana Prahy při obležení Švédy roku 1639. 61

Pražské Jezulátko.[online]. [cit. 18.3.2014]. Přístup z : http://www.pragjesu.info/historie-jezulatka/

49

Loreta Dalším pražským poutním místem s mezinárodní proslulostí je Loreta. Jedná se o barokní památku s širokým průčelím s hodinovou věží, kde každou hodinu hraje loretánská zvonohra, kterou v roce 1694 sestavil P. Neumann.62 Loreta na svém nádvoří ukrývá tzv. Santa Casu, kopii Kaple nazaretského „svatého domku“, který je uctíván v italském Loretu jako místo, v němž došlo k zázraku Vtělení. Za kaplí se nalézá poutní kostel Narození Páně, který představuje jeden z nejkrásnějších zachovaných rokokových interiérů v Praze. V klenotnici se nachází proslulý Loretánský poklad, kterému vévodí Diamantová monstrance, zvaná též Pražské slunce, zhotovená na konci 17. Století ve Vídni s použitím neuvěřitelných 6222 diamantů. O Loretu i o poutníky se starají řeholníci Řádu menších kapucínů, jejichž klášter s kostelem P. Marie Andělské je v sousedství.63 Dostupnost a doprava v okolí poutních míst Obě místa jsou lehce přístupná městskou hromadnou dopravou. Atraktivita dané destinace z pohledu cestovního ruchu Obě poutní památky se nacházejí v Praze, která je z hlediska cestovního ruchu velice atraktivní. Návštěvy poutních míst tak lze propojit s dalším pobytem a poznáváním v Praze. Infrastruktura cestovního ruchu v okolí poutního místa (ubytování a stravování) V Praze je dostatek ubytovacích i stravovacích kapacit. Ubytovacích zařízení uvádí server Bookin.com více jak tisíc.

Křtiny Jedná se o jeden z nejznámějších poutních kostelů na jižní Moravě, který je zasvěcen Panně Marii. V interiéru kostela se nachází mohutná kamenná socha Panny Marie. V roce

62 63

Dibelková, I.Poutní místa v Čechách, s. 14 Loreta Praha.[online]. [cit. 18.3.2014]. Přístup z : http://www.pragjesu.info/historie-jezulatka/

50

1210 se v nedaleké Bukovince zjevila Panna Maria Křtinská. Současný barokní kostel byl postaven dle návrhů Giovanni sanitního na místě původního poutního kostela.64 Dostupnost a doprava v okolí poutního místa Poutní kostel se nachází cca 14 km severně od Brna. Místo je velice dobře dopravně dostupné. Do Brna vede dálnice z Prahy, z níž lze sjet přímo na Křtiny. Atraktivita dané destinace z pohledu cestovního ruchu Blízkost Brna a chráněné krajinné oblasti Moravský kras dodává Křtinám na atraktivitě. Návštěvu poutního místa lze spojit s jinými atraktivitami – např. právě prohlídkou Brna či pěší turistikou. Infrastruktura cestovního ruchu v okolí poutních míst (ubytovaní a stravování) Přímo v obci Křtiny se nachází jeden penzion. V nedalekém Brně a jeho okolí (cca 12 km kolem Brna) je dostatek ubytovacích kapacit. Dle serveru Booking.com celkem 140 ubytovacích zařízení ( klasifikace- 22 ****, 79 ***, 6**, 1 * a 32 ubytovacích zařízení bez podrobné klasifikace). Jedná se o 58 hotelů, 11 hostelů, 2 motely, 27 apartmánů, 1 chata, 38 penzionů, 2 ubytování typu Bed&Breakfast a 1 soukromé ubytování. Vzhledem k velikosti města se zde nachází i dostatek restaurací.65

Žďár nad Sázavou Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáře nad Sázavou byl vystavěn v letech 1719 až 1722 v unikátním stylu tzv. barokní gotiky. Autorem stavby je český architekt s italskými předky Jan Blažej Santini- Aichl. „Vzájemný průnik složitých tvarů, dynamičnosti stavební hmoty, popírající veškerou tíži zdiva, to vše svědčí o výjimečnosti této architektury.“66 Kostel byl založen u příležitosti blahořečení a svatořečení Jana

64

Křtiny. Poutní místa v ČR. [online]. [cit. 18.3.2014]. Přístup z : http://www.poutnimista.cz/poutnimista/krtiny.html 65 Booking.com.[online]. [cit. 15.3.2014].Přístup z : http://www.booking.com 66 Zelená Hora. Žďár nad Sázavou. Oficiální stránky města. Památky UNESCO.[online]. [cit. 18.3.2014]. Přístup z : http://www.zdarns.cz/o-meste/zelena-hora.asp

51

Nepomuckého a to poté, co byl v jeho hrobě v pražské katedrále sv. Víta nalezen jeho domnělý neporušený jazyk. Kostel má půdorys pěticípé hvězdy, pět vchodů pět oltářních výklenků, dvakrát pět kaplí kolem centrálního prostoru, pět hvězd a pět andělů na hlavním oltáři. Tyto symbolické pětky doplňuje i pět ran Kristových, pět písmen v latinském slově „tacui“ (mlčel jsem) a především pět hvězd ve svatozáři mučedníka sv. Jana Nepomuckého, které se podle legendy objevily ve Vltavě po jeho utonutí. Ve vrcholu kopule kostela je umístěn jazyk obklopený kruhem plamenů, z nějž vyšlehují paprsky, jako symbol Jana – mučedníka zpovědního tajemství. Hlavní oltář je zasvěcen sv. Janu Nepomuckému. V jeho středu se nalézá socha světce, se sochami andělů, hvězdami a zářícím trojúhelníkem s nápisem JAHVE.67 Areál poutního kostela sv. Jana Nepomuckého je na Seznamu světového dědictví UNESCO.68 Dostupnost a doprava v okolí poutního místa Žďár nad Sázavou je dobře dopravně dostupný. Nedaleko města se nachází dálnice D1. Atraktivita dané destinace z pohledu cestovního ruchu Ve Žďáře nad Sázavou se nachází mnoho zajímavých památek nejen církevního charakteru. Ve městě je zámek, barokní most, kostely a kaple. V blízkém okolí vede několik cyklostezek. Infrastruktura cestovního ruchu v okolí poutního místa (ubytování a stravování) Ve Žďáru nad Sázavou a jeho okolí (10 km) se nachází celkem 22 možností ubytování (klasifikace – 3 ****, 11 *** a 8 ubytovacích zařízení bez podrobné klasifikace). Jedná se o 11 hotelů, 1 apartmán, 2 horské chaty, 7 penzionů a 1 prázdninový dům.69

67

Odehnal, F. Poutní místa Moravy a Slezska, s. 188 Zelená hora. Žďár nad Sázavou. Oficiální stránky města. Památky UNESCO. [online]. [cit. 18.3.2014]. Přístup z : http://www.zdarns.cz/o-meste/zelena-hora.asp 69 Booking.com [online]. [cit. 15.3.2014].Přístup z : http://www.booking.com 68

52

Velehrad Ve Velehradě se nachází barokní bazilika Nanebevzetí Panny Marie a svatého Cyrila a Metoděje postavená na románských základech s přilehlými budovami bývalého cisterciáckého kláštera. Bazilika je nejvýznamnější poutní bazilikou České republiky. V podzemí kostela je přístupné lapidárium. V roce 1990 na nádraží před bazilikou slavil mši sv. papež Jan Pavel II. Velehradský klášter byl první cisterciácký klášter založený na Moravě.70 Velehrad je od středověku spojován s metropolí Velké Moravy, která ovšem podle všeho ležela několik kilometrů odsud.71 Dostupnost a doprava v okolí poutního místa Velehrad se nachází nedaleko Uherského Hradiště a je dobře dopravně dostupný. Atraktivita dané destinace z pohledu cestovního ruchu Nedaleko Velehradu se nachází Uherské Hradiště, které má rozmanitou historii a mnohé kulturní a historické památky. Okolí Velehradu i Uherského Hradiště je charakteristické rozmanitou krajinou a přírodními rezervacemi. Lužními lesy zde protéká řeka Morava. Nedaleko se nachází pohoří Chřiby a Bílé Karpaty. Zajímavá je i technická stavba Baťova kanálu. Zajímavý je i zámek Buchlovice a hrad Buchlov. Infrastruktura cestovního ruchu v okolí poutních míst Přímo ve Velehradě a jeho okolí je 16 možností ubytování (klasifikace – 4 ****, 10 *** a 2 ubytovacích zařízení bez podrobné klasifikace). Jedná se o 12 hotelů, 1 apartmán a 3 penziony.72

70

Římskokatolická farnost Velehrad. [online]. [cit. 18.3.2014]. Přístup z : http://www.farnostvelehrad.cz/

71

Velehrad. Magni. [online]. [cit. 18.3.2014]. Přístup z : http://www.magni.cz/map/c1655-Velehrad Booking.com [online]. [cit. 15.3.2014]. Přístup z : http://www.booking.com

72

53

Svatá Hora u Příbrami Svatá Hora u Příbrami je nejznámější Mariánské poutní místo v Čechách. Představuje barokní stavbu obdélníkového půdorysu tvořenou ambity se čtyřmi rohovými kaplemi a původně gotický kostel Panny Marie stojící ve středu kamenné terasy a přilehlým klášterem. Místo se nachází na vrcholu kopce nad starým hornickým městem Příbram. V interiérech barokní stavby jsou malby výjevů ze zázraků a zjevení Panny Marie v okolí Svaté Hory. V gotickém kostele je stříbrný tepaný oltář s gotickou soškou Panny Marie Svatohorské. „Počátky svaté Hory sahají do 13. století, kdy zde již byla podle pověsti postavena kaplička rytířem z rodu Malovců za vyslyšené prosby k Panně Marii o ochranu před loupežníky. Po roce 1620 se v Příbrami usadili Jezuité, kteří na Svatou Horu přenesli sošku Panny Marie z původní hradní kaple z Příbrami.“73 Největší návštěvnost zaznamenalo poutní místo v 17. století, kdy z důvodu velkého zájmu poutníků musel být areál rozšiřován a přestavován. Dostupnost a doprava v okolí poutního místa Svatá Hora leží na kraji města Příbram. Je tedy dobře dopravně dostupná. Atraktivita dané destinace z pohledu cestovního ruchu V Příbrami se nachází Hornické muzeum Příbram a pět historických dolů. Nedaleko se tyčí vrchovina Brdy, která je vhodná pro pěší turistiku i cykloturistiku. Infrastruktura cestovního ruchu v okolí poutních míst V Příbrami a okolí se nachází 84 možností ubytování (klasifikace – 1 *****, 13 ****, 34 ***, 1 ** a 34 ubytovacích zařízení bez podrobné klasifikace). Jedná se o 28 hotelů, 2 hostely, 1 motel, 11 apartmánů, 15 prázdninových domů, 25 penzionů, 1 venkovský dům a 1 prázdninový areál.74

73

Svatá Hora. Poutní místa v ČR. [online]. [cit. 18.3.2014]. Přístup z: http://www.poutnimistacr/poutnimista/svata-hora.html 74 Booking.com. [online]. [cit. 15.3.2014]. Přístup z: http://www.booking.com

54

Další poutní místa v České republice rozdělené dle krajů obsahuje následující tabulka. Tab. 3 Poutní místa v České republice Kraj

Památka

Praha

Loreta Chrám Panny Marie Vítězné – Pražské Jezulátko

Středočeský kraj

Františkánský klášter Hájek u Prahy Poutní areál chrámu Panny Marie – Svatá Hora (NKP) Svatá Boleslav – Kostely Nanebevzetí Panny Marie, sv. Václava a sv. Klimenta (NKP)

Jihočeský kraj

Bechyně – františkánský klášter s kostelem Nanebevzetí Panny Marie Poutní kostel Panny Marie Bolestné v Dobré Vodě u Českých Budějovic Chrám Panny Marie Sněžné – Svatý Kámen u Rychnova nad Malší Kostel Panny Marie Karmelské – Kostelní Vydří Lomec – Mariánské poutní místo v blízkosti Vodňan Mariánské poutní místo s kostelem Svatého Ducha - Římov Klokoty – Poutní místo s kostelem Nanebevzetí Panny Marie u Tábora Poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Kájově (NKP) Poutní kostel sv. Petra a Pavla v Nových Hradech (NKP)

55

Plzeňský kraj

Poutní místo a benediktinský klášter v Kladrubech (NKP) Dobrá voda u Pocinovic – zděná kaplička s pramenem vody Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého v Nepomuku

Karlovarský kraj

Premonstrátský klášter u kostela zvěstování Panny Marie v Teplé (NKP) Chlum sv. Máří, okres Sokolov – staré poutní místo, se sousoším Matky Boží s dítětem Maria Loreto u Chebu – Starý Roznětov – mariánské poutní místo, loretánská kaple Kostel svaté Anny v Sedleci Stolky u Žlutic

Ústecký kraj

Rotunda sv. Jiří na hoře Říp – poutní místo (NKP) Bohosudov u Teplic – město Krupka u Teplic – barokní bazilika Panny Marie Sedmibolestné Doksany – klášterní kostel Narození Panny Marie Květnov – Mariánské poutní místo Filipov – bazilika Panny Marie Pomocnice křesťanů Mariánské Radčice – poutní kostel

Liberecký kraj

Rozkov – Mariánské poutní místo Kostel sv. Vavřince a dominikánský klášter v Jablonném v Podještědí Hejnice – bazilika Navštívení Panny Marie Horní Police – kostel Navštívení Panny 56

Marie Královohradecký kraj

Rokole u Nového Hrádku – mariánské poutní místo Poutní kaple Tří králů ve Smiřicích (NKP)

Pardubický kraj

Fatimský Apoštolát v Kocířově – kostel zasvěcený sv. Filoméně a sv. Jakubovi Staršímu Jaroměřice u Jevíčka – Kalvárie – kostel Povýšení Svatého Kříže Chlumek u Luže – poutní místo s chrámem Panny Marie Pomocnice Králíky – poutní místo na hoře Matky Boží nedaleko města Králík, kostel Nanebevzetí Panny Marie

Vysočina

Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře (UNESCO) Krasonice – Humberk – kaple Panny Marie Křemešník – kaple Nejsvětější Trojice Slavkovice – poutní kostel Božího milosrdenství

Jihomoravský kraj

Lutršték poutní kaple Panny Marie Sedmibolestné kopci u Němčan u Slavkova u Brna Tuřany – Brno- poutní kostel Zvěstování Panny Marie Antonínek – Blanice pod svatým Antonínkem – poutní kostel zasvěcený sv. Antonínu Paduánskému Žarošice Hluboké Mašůvky – poutní místo Sloup – poutní chrám Panny Marie 57

Bolestné v Moravském krasu Zřícenina kláštera Rosa Coeli v Dolních Kounicích – poutní místo Poutní kostel Panny Marie ve Křtinách – poutní místo Poutní kaple sv. Štěpána na Svatém Kopečku v Mikulově Bazilika nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně Olomoucký kraj

Kostel Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku – poutní místo Dub nad Moravou – Poutní kostel Očištování Panny Marie Kostelíček Božího těla nad Hrabenovem Kostel sv. Vavřince – Ruda nad Moravou Stará Voda – Altwasser - Libavá Cholina – mariánské poutní místo, novogotický kostel se sochou Panny Marie Jesenec – barokní kostel sv. Libora Kaple sv. Jana Sarkandra - Olomouc Suchdol u Prostějova – mariánské poutní místo, studánka Svatá voda – kostel Navštívení Panny Marie

Zlínský kraj

Klášter s lapidáriem ve Velehradě Štípa – mariánské poutní místo u Zlína Provodov – mariánské poutní místo k Panně Marii Kojící a zároveň i farní kostel Panny Marie Sněžné Osvětimany – Hora sv. Klimenta – poutní místo úzce spojené s příchodem Soluňských bratří na Velkou Moravu 58

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Bystřici pod Hostýnem Uherský Brod – klášterní kostel Panny Marie Nanebevzaté a s obrazem Panny Marie, Královny posvátného růžence Zašová – Mariánské poutní místo zasvěcené Navštívení Panny Marie Rajnochovice – barokní kostel Narození Panny Marie a sv. Anny Moravskoslezský kraj

Kostel sv. Anny – Andělská hora – Annenský vrch Chrám Panny Marie Sedmibolestné – Cvilín – město Krnov Panna Marie ve skále Spálov Horní Lomná – povýšení sv. Kříže Hrabyně – mariánské poutní místo, zasvěcené Nanebevzetí Panny Marie Bazilika minor navštívení Panny Marie ve Frýdku Zlaté Hory – MariaHilf – poutní místo Panny Marie Pomocné Maria Talhof – Filipovice- poutní místo se sochou Panny Marie v kamenné jeskyni Slezská kalvárie Křížová cesta, přístupná z Hradce nad Moravicí Radhošt´- dřevěná kaple sv. Cyrila a Metoděje Ruda u Rýmařova – barokní kostel Panny Marie Sněžné Starý Bohumín – milostný obraz Panny Marie Růžencové 59

Uhlířský vrch u Bruntálu – Panna Maria Pomocná – barokní poutní místo

Zdroj: Poutní místa v ČR.[online]. [cit. 18.3.2014]. Přístup z: http://www.poutnimista.cz/, DIBELKOVÁ, Irena. Poutní místa v Čechách. 1. vyd. Praha: Olympia, 2004. 205 s., [24] s. barev. obr. příl. Navštivte--. ISBN 80-7033-844-X., ODEHNAL, František. Poutní místa Moravy a Slezska. 2. vyd.,V Glorii vyd. 1. Rosice u Brna: Gloria, 2004. 277 s., [3] složené 1. barev. obr. příl. ISBN 80-86760-05-7

4.5.3 Návštěvnost a zhodnocení vybraných míst a památek v ČR

Česká republika má díky svým četným sakrálním památkám vysoký potenciál církevního cestovního ruchu. Mnoho památek je však nedoceněno a k tomu, aby měly vyšší návštěvnost, jim chybí efektivní propagace. V posledních několika letech se však situace velice zlepšil a to díky projektu Magni, který se propagací náboženských památek na území celé České republiky zabývá. Podíváme-li se na návštěvnost sakrálních památek v ČR, je možné konstatovat, že největší úspěch mají podle očekávání památky v Praze. Jedná se zejména o chrám sv. Mikuláše, Loretu, Chrám sv. Víta, Baziliku sv. Petr a sv. Pavla na Vyšehradě či Staronovou synagogu (všechny nad 100 tisíc návštěvníků ročně). Z mimopražských sakrálních památek má čelní místo Chrám sv. Barbory v Kutné Hoře a Kostnice v Sedlci u Kutné Hory (také nad 100 tisíc návštěvníků ročně). Nad 50 tisíc návštěvníků ročně zaznamenal Klášter Teplá a Schwarzenberská hrobka. Nad 20 tisíc návštěvníků ročně pak zaznamenal klášter Kladruby, klášter Zlatá Koruna, klášter benediktinů Broumov a cisterciánský klášter Vyšší Brod.75 V roce 2012 byly zaznamenány vysoké návštěvnosti u církevních památek komplexu Pražského hradu – přibližně 1,5 miliónů návštěvníků ročně, katedrály sv. Petra a Pavla

75

Vystoupil, J. Atlas cestovního ruchu České republiky, s. 32-33

60

v Brně – cca 300 tisíc návštěvníků ročně, Arcibiskupského paláce v Kroměříži (130 tisíc návštěvníků ročně), katedrály sv. Bartoloměje s věží v Plzni (56 tisíc návštěvníků ročně), Národní kulturní památky Vyšehrad (cca 42 tisíc návštěvníků ročně).76

Graf 2. Návštěvnost vybraných památek za rok 2011 v České republice

v tisících návštěvníků za rok 2011 1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 0

v tisících návštěvníků za rok 2011

Zdroj: CzechTourism . přístup z: http://www.czechtourism.cz

76

Základní statistické údaje o kultuře v České republice 2012. Kulturní dědictví. S. 42. Nipos. Národní informační a poradenské středisko pro kultury.[online]. [cit. 19.3.2014]. Přístup z: http://www.nipo-mk.cz/

61

5. Shrnutí komparativní analýzy

V rámci komparativní analýzy jsme se pokusili porovnat církevní turismus na území Itálie a České republiky. Cílem komparativní analýzy bylo zhodnotit nabídku vybraných významných sakrálních památek a poutních míst a potenciálu a možnosti budoucího rozvoje církevního turismu v obou zemích. U některých církevních památek jsme uváděli i data o jejich návštěvnosti. Základními kritérii komparace byl význam poutních míst a sakrálních památek v obou zemích, atraktivita dané destinace z pohledu cestovního ruchu, dostupnost a doprava v okolí poutních míst a sakrálních památek a v neposlední řadě i infrastruktura cestovního ruchu, která zahrnuje zejména ubytování a stravování. Vzhledem k vysokému počtu církevních památek v Itálii i České republice nebylo v mých silách uvést všechny sakrální památky a poutní místa. Uvedli jsme tedy ty, které jsou z hlediska své proslulosti či návštěvnosti nejvýznamnější, případně, které dle mého názoru stojí za povšimnutí. Na základě předběžného studia materiálů a odborné literatury k uvedenému tématu jsem formulovala dvě hypotézy. První zněla: H1 V Itálii se nachází větší množství významných církevních památek než v České republice Z komparativní analýzy vyplynulo, že v Itálii se nachází mnohem více sakrálních památek a poutních míst, která jsou zapsána na Seznamu světového dědictví UNESCO. Jedná se o 30 lokalit. V České republice jsou to církevní památky v rámci historického jádra Prahy, poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, Chrám sv. Barbory a katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci a bazilika sv. Prokopa v Třebíči. Jedná se tedy o čtyři lokality. Z hlediska významnosti církevních památek je tedy možné potvrdit hypotézu H1, že v Itálii se nachází větší množství významných církevních památek než v České republice. Hypotéza H2 zněla: H2 Itálie má větší potenciál církevního cestovního ruchu než Česká republika 62

Pod pojem potenciál církevního ruchu jsme zahrnuli souhrn kritérií komparativní analýzy – význam poutních míst a sakrálních památek, atraktivitu daných destinací, dostupnost a dopravu v okolí poutních míst a sakrálních památek, infrastrukturu cestovního ruchu v okolí poutních míst a sakrálních památek (ubytování a stravování). Jak už bylo uvedeno výše, má Itálie větší počet významných sakrálních památek než Česká republika, alespoň co se týče hodnocení UNESCO. Atraktivita daných destinací je navíc podpořena krásnou přírodní scenérií a zejména přímořským prostředím, které nabízí kromě poznávání i rekreaci a relaxaci. Tomu odpovídá i vyspělejší a hustší infrastruktura cestovního ruchu, tedy množství a kvalita ubytovacích kapacit po celé zemi, a počty zahraničních návštěvníků, kteří do země přijíždějí. V roce 2012 jich bylo celkem 46,360 miliónů, což Itálii řadí na páté místo na světě. Před ní se umístila jen Francie, USA, Čína a Španělsko. Naproti tomu do České republiky v roce 2012 přicestovalo skoro 9 miliónů zahraničních turistů, což ji řadí hned po Polsku a Maďarsku na přední místo ve Střední Evropě.77 Z uvedených dat vyplývá, že do Itálie ročně cestuje čtyřikrát více návštěvníků než do České republiky. Mnoho turistů přijíždí za mořem či horami, mnoho z nich však také navštíví kulturní a historické památky této země, včetně sakrálních památek či poutních míst. Z uvedených památek vysoce převyšuje návštěvnost Pražského hradu s Chrámem svatého Víta. Z rozhovoru s děkanem Pánkem vyplynulo, že církevní památky a poutní místa nepotřebují příliš zvyšovat návštěvnost množstvím věřících a turistů, spíše upozorňuje na kvalitu a hloubku duchovního zážitku v církevních projektech. Odpovědi byly subjektivní, specifikoval své názory spíše na Chrám svatého Víta. I přes svou pracovní vytíženost byl k dispozici okamžitě a rozhovor s ním byl pro mě přínosem.

77

UNWTO. Tourism Highlights 2013 Edition. UNWTO. http://dtxtq4w60xqpw.cloudfront.net/sites/all/files/pdf/unwto_highlights13_en_Ir_0.pdf

63

III. Návrhová část

Ve srovnání s Itálií má Česká republika v oblasti cestovního ruchu nejen nižší návštěvnost, ale i méně vyspělé služby a infrastrukturu cestovního ruchu. To samozřejmě vyplývá z odlišného geografického umístění obou zemí, z jiného typu přírodního bohatství, rozdílného klima, ale i odlišného historického vývoje. Je třeba přihlédnout k těmto odlišnostem. Co se týče České republiky, tak většina zahraničním turistů směřuje pouze do hlavního města Prahy, méně z nich již navštíví ostatní česká města, mezi kterými dominuje Český Krumlov či Kutná Hora. V České republice se však nachází mnoho zajímavých historických, kulturních a sakrálních památek, které stojí za to navštívit. Je tedy třeba podpořit povědomí zahraničních turistů o významných místech pomocí reklamy a marketingu, se mohou stát zajímavým cílem cestovního ruchu. Navíc je třeba podpořit i rozvoj infrastruktury cestovního ruchu, ať již vhodnými finančními dotacemi či aktivitami marketingu cestovního ruchu, jako jsou například činnost společností destinačního marketingu a managementu, účast jednotlivých regionů na mezinárodních veletrzích cestovního ruchu, společná propagace pod hlavičkou agentury CzechTourism, spolupráce s agenturou, případně Českými centry v zahraničí apod. České republice také chybí jednotná prezentace a tzv. brand, tedy značka, se kterou si ji svět spojuje a která ji v zahraničí efektivně propaguje. V současné době je Česká republika v zahraničí prezentována prostřednictvím agentury CzechTourism, kterou zřizuje Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, ale také prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí ČR, které provozuje webové stránky wwww.czech.cz Na druhou stranu je třeba zmínit, že webové portály obou dvou organizací obsahují rozsáhlé informace o tzv. duchovním dědictví, sakrálních památkách, klášterech či poutních místech v ČR. Za úvahu by stálo propojit obě dvě webové prezentace s projektem Magni, který se zabývá propagací a osvětou v oblasti duchovních a křesťanských dějin, a zajistit tak návštěvníkům kompletní informace z oblasti sakrálních památek a poutních míst na území České republiky.

64

Závěr

Tématem práce bylo porovnání církevního turismu ve dvou evropských zemích – v Itálii a České republice. Teoretická část se zabývala oborem cestovního ruchu, jeho definicí, významem a funkcemi a systémem cestovního ruchu. Byla uvedena základní klasifikace cestovního ruchu. Dále jsme se orientovali na tématiku křesťanství, jeho charakteristiku, historii a motivaci lidské populace k víře a uctívaní svatých. Následovala charakteristika specifické formy cestovního ruchu – církevní turistiky, která v současné době zažívá nový boom. Církevní cestovní ruch byl popsán z hlediska jeho historie i v současném stavu. Byl uveden graf příjmů z cestovního ruchu v České republice dle zdrojů České národní banky. Analytická část práce obsahovala komparativní analýzu církevní turismu v Itálii a České republice a soustředila se na potenciál církevního cestovního ruchu v obou zemích a vybrané významné sakrální památky a poutní místa. Cílem komparativní analýzy bylo porovnat a zhodnotit nabídku vybraných významných sakrálních památek a poutních míst a možnosti budoucího rozvoje církevního turismu v obou zemích a na základě zjištěných údajů uvést návrhy a řešení pro zlepšení stavu církevního turismu na území ČR. S ohledem na dostupnost dat byly uvedeny i některé údaje o návštěvnosti daných zemí či konkrétních památek. Byl zobrazen graf návštěvnosti významných památek za rok 2011. V analytické části byly formulovány dvě hypotézy, které předpokládaly, že v Itálii se nachází větší množství významných církevních památek než v České republice a tato středomořská země má větší potenciál církevního cestovního ruchu než ČR. Hypotézy byly ověřovány prostřednictvím předem formulovaných kritérií, která spočívala ve významu vybraných poutních míst a sakrálních památek, atraktivitě destinací, ve kterých se poutní místa a sakrální památky nacházejí, a to z pohledu cestovního ruchu, dostupnosti, dopravě a infrastruktuře cestovního ruchu v okolí poutních míst a sakrálních památek. Z analýzy vyplynulo, že Itálie má mnohem více duchovních a církevních památek zapsaných na seznamu UNESCO, větší turistickou návštěvnost (Vatikán), a že díky dlouhodobé tradici cestovního ruchu, podpořené zejména existencí široké nabídky přírodního bohatství a přímořských lokalit a bohaté infrastruktuře cestovního ruchu, která zahrnuje dostatek ubytovacích a stravovacích kapacit, má i vyšší potenciál církevního

65

cestovního ruchu. Česká republika disponuje nebývalým množstvím památek duchovního rozměru, velkým počtem klášterů, kostelů, kaplí, svatyní a poutních míst. Má však o něco méně rozvinutou infrastrukturu cestovního ruchu, některé památky jsou zanedbané a nedostatečně propagované, což je následkem čtyřicetiletého komunistického zřízení. V několika posledních letech se však situace mění k lepšímu a Česká republika má tak našlápnuto se Itálii v oblasti církevní turistiky a jejího významu alespoň o něco více přiblížit.

66

Literatura a zdroje: DIBELKOVÁ, Irena. Poutní místa v Čechách. 1. Vyd. Praha: Olympia, 2004. 205 s., [24] s. barev. obr. příl. Navštivte---. ISBN 80-7033-844-X FILIPI, Pavel. Křesťanstvo: historie, statistika, charakteristika křesťanských církví. 4., dopl. Vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 201 s. ISBN 978-80-7325280-9 HEINE, Susanne a PAWLOWSKY, Peter. Moderní průvodce křesťanstvím. Vyd. 1. Praha: Vyšehrad, 2012. 191 s. Cesty: sv. 14. ISBN 978-80-7429-249-1 JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu, Praha: Grada, 2009. 288 s. ISBN 97880-247-3247-3 JANDOUREK, Jan. Sociologický slovník. Vyd. 1. Praha: Portál, 2001. 285 s. ISBN 80-7178535-0 MALÁ, Vlasta a kol. Základy cestovního ruchu. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2002. 98 s. ISBN 80-245-0439-1 ODEHNAL, František. Poutní místa Moravy a Slezska. 2. Vyd., V Glorii vyd. 1. Rosice u Brna: Gloria, 2004. 277 s., [3] složené 1. Barev. Obr. Příl. ISBN 80-86760-05-7 PÁSKOVÁ, Martina, ZELENKA, Josef. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. 448 s. ISBN 80-239-0152-4 PETRů, Zdenka. Základy ekonomiky cestovního ruchu. 2.,upr. Vyd. Praha: Idea servis, 2007. 124 s. ISBN 978-80-85970-55-5 RYGLOVÁ, Kateřina, BURIAN, Michal a VAJČNEROVÁ, Ida. Cestovní ruch – podnikatelské principy a příležitosti v praxi. 1. Vyd. Praha: Grada, 2011. 213 s. ISBN 978-80-247-4039-3 Služby cestovního ruchu – Cestovní agentury a cestovní kanceláře (touroperátoři) – Terminologie. ČSN EN 13809, 2004. Český normalizační institut, 2004. VYSTOUPIL, Jiří. Atlas cestovního ruchu České republiky. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2006. 157 s. ISBN 80-239-7256-1 67

Elektronické zdroje: Assisi. [online]. [cit. 14.3.2014]. Přístup z: http://www.visit-assisi.it/ Baziliky, chrámy a kostelíky města Říma. Radio Vaticana. Česká sekce vatikánského rozhlasu. [online]. [cit. 15.3.2014]. Přístup z: http://www.radiovaticana.cz/podrubrica.php4?id=9 Booking.com. [online]. [cit. 14.3.2014]. Přístup z: http://www.booking.com Brněnský veletrh cestovního ruchu se letos zaměřil na církevní turistiku. Josef Hurt. [online]. [cit. 14.2.2014]. Přístup z: http://www.josefhurt.cz/brnensky-veletrh-cestovnihoruchu-se-letos-zameril-na-cirkevni-turistiku Církevní památky, nový fenomén turistiky. Region Tour 2013. Veletrhy Brno.[online]. [cit. 14.2.2014]. Přístup z: http://www.bvv.cz/go-regiontour/2013/aktuality/120630-cirkevnipamatky-novy-fenomen-turistiky.html Comune di Arenzano. [online]. [cit. 14.3.2014]. Přístup z: http://www.comune.arenzano.ge.it/ Comune di Chiusi della Verna. [online]. [cit. 15.3.2014]. Přístup z: http://www.comune.chiusi-della-verna.ar.it/ Geografie náboženství. Křesťanství. [online]. [cit. 14.2.2014]. Přístup z: http://gis.zcu.cz/studium/dbg2/Materialy/html/ch10s06.html Jak rozumíme pojmu církevní turistika. Magni. Cesty s příběhem. [online]. [cit. 15.2.2014]. Přístup z: http://www.magni.cz/blog/magni/jak-rozumime-pojmu-cirkevni-turistika.html Klášter sester Klarisek. [online]. [cit. 14.3.2014]. Přístup z: http://www.klarisky.cz/pages/cs/kdo-jsme.php Křtiny. Poutní místa v ČR. [online]. [cit. 18.3.2014]. Přístup z: http://www.poutnimistacr.cz/poutni-mista/krtiny.html Loreta Praha. [online]. [cit. 15.3.2014]. Přístup z: http://www.loreta.cz/cz/index.htm

68

Loreto. Itálie průvodce. [online]. [cit. 15.3.2014]. Přístup z: http://italienpruvodce.cz/web/mista/loreto LYMAN, E.J. Soaring attendance at Vatican events since Francis’ election. 2.1.2014.RNS Religion News Service.[online]. [cit. 15.3.2014].Přístup z: http://www.religionnews.com/2014/01/02/soaring-attendane-vatican-events-sincefrancis-election/ Magni. Cesty s příběhem. [online]. [cit. 6.12.2014]. Přístup z: http://www.hepltour.cz/o_projektu/ Manifestazioni. Santuario della Santa Casa di Loreto. [online]. [cit. 15.3.2014]. Přístup z: http://www.santuarioloreto.it/internal_standard.asp?body=nu03&sezione=nu Monte

SantÁngelo.

Itálie

Průvodce.

[online].

[cit.

15.3.2014].

Přístup

z:

http://www.italie-pruvodce.cz/web/mista/monte_santangelo POMYKAL, J. Církevní turistika - trend budoucnosti? Areopág. [online]. [cit. 14.2.2014]. Přístup

z:

http://www.areopag.cz/content/cirkevni-turistika-%E2%80%93-trend-

budoucnosti Poutní místa v ČR. [online]. [cit. 18.3.2014]. Přístup z: http://www.poutnimistacr.cz/ Pražské Jezulátko. [online]. [cit. 18.3.2014]. Přístup z: http://www.pragjesu.info/historiejezulatka/ Římskokatolická

farnost

Velehrad.

[online].

[cit.

18.3.2014].

Přístup

z:

http://www.farnostvelehrad.cz/ Santuario

Gesù

Bambino

di

Praga.

[online].

[cit.

14.3.2014].

Přístup

z:

ČR.

[online].

[cit.

18.3.2014].

Přístup

z:

http://www.gesubambino.org/ Svatá

Hora.

Poutní

místa

v

http://www.poutnimistacr.cz/poutni-mista/svata-hora.html Svatyně Pražského Jezulátka v italském Arenzanu. Pražské Jezulátko. [online]. [cit. 14.3.2014]. Přístup z: http://www.pragjesu.info/arenzano-italie/ 69

Tématem veletrhu v Brně bude církevní turistika. Tiskové středisko České biskupské konference, 9.1.2012. [cit. 6.12.2013]. Přístup z: http://tisk.cirkev.cz/z-domova/tematemveletrhu-v-brne-bude-cirkevni-turistika/ Ústřední seznam kulturních památek. Ministerstvo kultury ČR. [online]. [cit. 16.3.2014]. Přístup

z:

http://www.mkcr.cz/cz/kulturni-dedictvi/pamatkovy-fond/pamatkovy-

fond/ustredni-seznam-kulturnich-pamatek-cr-775/ Vatikán. Světadíly. [online]. [cit. 15.3.2014]. Přístup z: http://vatikan.svetadily.cz/info/ Velehrad. Magni. [online]. [cit. 18.3.2014]. Přístup z: http://www.magni.cz/map/c1655Velehrad World Heritage List. World Heritage Convention. [online]. [cit. 15.3.2014]. Přístup z: http://whc.unesco.org/en/list/ Zelená Hora. Žďár nad Sázavou. Oficiální stránky města. Památky UNESCO. [online]. [cit. 18.3.2014]. Přístup z: http://www.zdarns.cz/o-meste/zelena-hora.asp Životopis sv. Františka z Assisi. Institut františkánských studií. [online]. [cit. 14.3.2014]. Přístup z: http://www.frantiskanstvi.cz/zivotopis.htm Graf 1. Příjmy z cestovního ruchu. Přístup z: http://www.cnb.cz/rozsirene/vyhledavani/ Graf 2. Návštěvnost významných vybraných sakrálních památek a poutních míst za rok 2011 v České republice Přístup z: http://www.czechtourism.cz/ Zdroje k obrázkům: www.commune.assisi.pd.it, www.firenzeturismo.it, www.farnostvelehrad.cz, www.farnostslavkov.cz, www.unesco.cz, www.turistika.cz

70

Přílohy Příloha 1 Expertní dotazník Byl připraven expertní dotazník deseti otázek pro děkana Kapituly chrámu svatého Víta a dómského faráře P.JC Lic. Mgr. Ondřeje Pávka. 1. Jaké jsou připravované akce a jak hodnotíte ty loňské? „ Připravované akce jsou pravidelně zveřejňovány na webových stránkách www.katedralasvatehovita.cz a řídí se liturgickým kalendářem. Blížící se „Noc kostelů“, pořádaná v červnu, která zaznamenala velký ohlas ze strany veřejnosti. Dále Varhanní festival v červenci a s blížícími se velikonocemi také Pašijové hry.“ 2. Jak se díváte na „Noc kostelů“ vy jako odborník? „ Vnímám „Noc kostelů“ jako turistickou světskou atrakci, více nechci komentovat.“ 3. Jak shrnete návštěvnost a jste s ní spokojen? „ Uvádím celkovou spokojenost s návštěvností Chrámu svatého Víta a jiných sakrálních památek, i když má odpověď směřuje výhradně k Chrámu svatého Víta. Případného odklonu věřících či návštěvníků se nebojím.“ 4. Jaké máte vize religiózního cestovního ruchu? „ Vize do budoucnosti vnímám zcela pozitivně, spíše posilování religiózního vědomí.“ 5. Jak se díváte na spolupráci s médii? „ Média v případě zájmu kontaktují Kapitulu svatého Víta sami, veškerá iniciativa a organizace se koná pouze z jejich strany.“ 6. Vidíte jako váš cíl zvyšovat návštěvnost pořádaných akcí? „ Z mého pohledu netřeba příliš zvyšovat množství turistů a návštěvníků, spíše vidím potřebu hloubku duchovního užitku a uvědomění ze strany návštěvníků.“

71

7. S jakými problémy či úskalími jste se musel potýkat při řešení vašich akcí? „ Neuvádím žádná úskalí či problémy při pořádání daných akcí.“ 8. Z jakých zemí přijíždění nejčastěji turisté při návštěvě sakrálních památek a poutních míst? „ Nejvíce přijíždějí turisté a návštěvníci z asijských zemí, poté Italové, Španělé, méně Němci.“ 9. S jakými reakcemi jste se setkal během pořádání připravovaných akcí a setkání? „ Reakce byly velice pozitivní nejen ze strany věřících návštěvníků, kteří se vrací. Přepokládáme jejich spokojenost.“ 10. Jak zvýšit povědomí církevní turistiky v České republice? „ Jedinou účinnou propagací vidím ve vzdělání, a to ve formě hodin náboženství na základních školách pro děti a mládež, pořádání seminářů a workshopů pro širokou veřejnost. Velice pozitivně hodnotím pravidelnou spolupráci se zástupci cestovních kanceláří a školení průvodců v rámci religiózního cestovního ruchu.“

72

Přílohy 2 Obrázky významných sakrálních památek a poutních míst.

Obr. 1 Velehrad

Obr. 2 Katedrála sv. Petra a Pavla v Brně

73

Obr. 3 Loreto v Itálii

Obr. 4 Loreta v Praze

74

Obr. 5 Arcibiskupský zámek v Kroměříži

Obr. 6 Assisi

75

Obr. 7 Firenze

Obr. 8 Lutršték

76

Obr. 9 Kostel sv. Jana Nepomuckého

Obr. 10 Chrám sv. Barbory v Kutné Hoře

77

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R.O

Recommend Documents