VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O.

Bc. Ondřej Rozlílek

Analýza oblíbenosti spotřeby vín s označením VOC Modré Hory

Diplomová práce

2015

Analýza oblíbenosti spotřeby vín s označením VOC Modré Hory

Diplomová práce

Bc. Ondřej Rozlílek

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. katedra hotelnictví

Studijní obor: Management hotelnictví a lázeňství Vedoucí diplomové práce: Ing. Pavla Burešová Datum odevzdání diplomové práce: 2015-06-16 Datum obhajoby diplomové práce: 2015-08 E-mail: [email protected]

Praha 2015

Master's Dissertation

Analysis of the Wine Popularity Consumption Labelled as VOC Modrá Hora

Bc. Ondřej Rozlílek

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Hotel Management

Major: Hotel and Spa Management Thesis Advisor: Ing. Pavla Burešová Date of Submission: 2015-06-16 Date of Thesis Defense: 2015-08 E-mail: [email protected]

Prague 2014

Čestné prohlášení

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Analýza oblíbenosti spotřeby vín s označením VOC Modré Hory“ zpracoval samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použil, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o.

V Praze dne 16. června 2015

Bc. Ondřej Rozlílek

Poděkování Rád bych na tomto místě poděkoval Ing. Pavle Burešové za vedení mé diplomové práce, za její čas a podnětné návrhy, které ji obohatily.

Abstrakt

Rozlílek, Ondřej. Analýza oblíbenosti spotřeby vín s označením VOC Modré Hory. Diplomová práce, Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o., Praha: 2015, 71 stran.

Cílem diplomové práce s názvem „Analýza oblíbenosti spotřeby vín s označením VOC Modré Hory“ je zjistit, zda jsou vína s označením VOC Modré Hory u veřejnosti dostatečně známá, a zda mají tato vína v oblibě. Tato práce je rozdělena do tří částí. V první, teoretické části je stručně popsána historie vinařství, systém zatřiďování vín v České republice, nastíněny podmínky VOC sdružení ve vinařském zákoně, které musí splňovat, aby mohli vyrábět vína s označením VOC. Závěr této části je pak věnován představení všech pěti VOC sdružení vinařů v České Republice. Druhá část této práce je zaměřená na VOC Modré Hory. Jsou zde popsány pěstované odrůdy, vliv terroir a charakteristické podmínky vín, které musí nominované víno mít, pro získání značky VOC Modré Hory. V poslední části této diplomové práce jsou rozebrány výsledky ze soutěží a dotazníkového šetření. V návaznosti na tyto výsledky jsem stanovil několik návrhů pro zlepšení zjištěné situace.

Klíčová slova: VOC sdružení vinařů, VOC Modré Hory, apelace, oblíbenost, vína originální certifikace

Abstract

Rozlílek, Ondřej. Analysis of the Wine Popularity Consumption Labelled as VOC Modrá Hora. Master's Dissertation, The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Prague 2015, 71 pages.

The goal of my master thesis with title „Analysis of popularity of consumption wines with VOC Modrá Hora label“ is to find out if the wines with VOC Modrá Hora label are well known in public and also if they like these wines. This thesis is dividend into the three parts. In the first one, which is theoretical part, I am shortly describing history of wine growing, system of sorting wines in the Czech Republic and also writing about requirements of VOC council in wine law which they have to fulfill if they want to produce wines with VOC label. Conclusion of this part is dedicated to representing all five VOC councils of wine growers in the Czech republic. The second part of my thesis is focused on VOC Modrá Hora. There you can find description of growing sorts, influence of terroir and typical requirements which nominated wine has to have for achieving VOC Modrá Hora label. The final part of my master thesis is devoted to results from competitions and also from my questionnaire research. As a follow-up to this result I have determined several suggestions for improving ascertained situation.

Key words: VOC council of wine growers, VOC Modrá Hora, appeal, popularity, wines original certification

Obsah Obsah .................................................................................................................................7

Úvod.......................................................................................................................................8 Teoreticko-metodologická část............................................................................................10 Vývoj vinařství ....................................................................................................................10 Historie pěti obcí Modrých Hor...........................................................................................14 Zatřiďování vín v České Republice .....................................................................................16 Pojem Terroir ve vinařství ...................................................................................................20 VOC ve vinařském zákoně ..................................................................................................22 Vinařský zákon ....................................................................................................................22 VOC sdružení v České Republice .......................................................................................26 Analytická část.....................................................................................................................34 VOC Modré Hory ................................................................................................................34 Podmínky pro výrobu vína VOC Modré Hory ....................................................................34 Pěstované odrůdy a půdní podmínky...................................................................................36 Vliv terroir ...........................................................................................................................38 Vlastní šetření ......................................................................................................................39 Komparace vín s označením VOC Modré Hory a VOC Mikulov.......................................39 Dotazníkové šetření .............................................................................................................57 Navržená řešení....................................................................................................................64 Závěr ....................................................................................................................................68 Literatura..............................................................................................................................70

Úvod Téma mojí diplomové práce jsem si vybral hned z několika důvodů. Jedním z nich je moje záliba v ochutnávání a poznávání červených moravských vín, se kterými se setkávám na různých veletrzích a výstavách, kde vinaři tyto svá vína prezentují veřejnosti. Zajímám se i o změny a nové události ve Velkopavlovické podoblasti, respektive regionu Modrých Hor. Se sdružením vinařů VOC Modré Hory jsem se poprvé seznámil na veletrhu Vína a delikatesy před několika lety, a od té doby mě neustále překvapují nejen svým dynamickým rozvojem tohoto jedinečného VOC, ale i budováním si dobrého jména a udržitelnou kvalitou svých červených vín. Druhým důvodem je, že rád pracuji s víny těchto vinařů a doporučuji je svým hostům k jejich jídlu. Vím tedy, že tyto vína dokáží konkurovat i zahraničním vínům a kolikrát dokáží turisty spíše mile překvapit, než zklamat. A posledním důvodem je moje osobní záliba v červených vínech s označením VOC Modré Hory. Cílem této práce s názvem „Analýza oblíbenosti spotřeby vín s označením VOC Modré Hory“ je zjistit, zda jsou tyto vína u veřejnosti dostatečně známá, a zda si tyto vína spotřebitelé oblíbili. V první teoreticko-metodologické části se v práci zabývám stručnou historií révy vinné a to od starověku (tedy počátků vína) až po nedávnou současnost. V historickém vývoji vinařství se především zaměřuji na Českou Republiku a oblast Čechy a Morava. Popíšu také vývoj vinařských zákonů a legislativ, které zásadně ovlivnil vinařství a pěstování vinné révy. Následně stručně popíšu důležité okamžiky, které se zapsaly do historie jednotlivých obcí Modrých Hor a ovlivnily pěstování vinné révy na tomto území. Pokračovat budeme zatřiďováním vína v české republice popsáním germánského a románského způsobu. Představíme si a vysvětlíme pojem „terroir“ a popíšeme si důležité body v zákoně 321/2004 Sbírky, tedy zákon o vinohradnictví a vinařství, kde se zaměříme na vína originální certifikace. Poté si představíme všech pět sdružení VOC v České Republice. O každém sdružení si napíšeme základní informace, vyjmenujeme jednotlivé členy a podmínky, které musejí nominovaná vína splnit pro dosažení známky VOC. Druhá část této práce už bude zaměřená přímo na VOC Modré Hory. Podrobně si rozepíšeme podmínky pro výrobu vína VOC Modré Hory a následně si představíme senzorické vlastnosti, které musejí daná vína splňovat. Dále se budeme věnovat odrůdám révy vinné, ze kterých se v regionu Modrých Hor smějí vyrábět vína originální certifikace. Odrůdy Frankovka, Svatovavřinecké a Modrý portugal si důkladněji popíšeme a 8

představíme si jejich vlastnosti. Závěr této části patří terroir. Pokusíme se představit terroir Modrých Hor. Popsat v čem je toto území jedinečné a co má vliv na kvalitu a charakteristické vlastnosti červených odrůd. Ve třetí části této práce se budeme věnovat vlastnímu šetření. Vybrali jsme tři vinařské soutěže, dvě z nich jsou celostátní: Národní soutěž vín a Salon vín České Republiky a jedna je mezinárodní: Grand Prix Winex, kde se účastní i zahraniční vína. Zde budeme porovnávat dosažené výsledky VOC Modrých Hor a červených vín VOC Mikulov. Po zhodnocení soutěží vyhodnotíme dotazníkové šetření. V návrhové části se pokusíme navrhnout vinařům opatření, která by vedla k zvýšení obliby těchto vín u spotřebitelů. V závěru ještě jednou celou práci shrneme, a zhodnotíme dosažené výsledky v jednotlivých částech a kapitolách.

Nakonec bych rád uvedl hypotézy, které v průběhu této práce potvrdím nebo vyvrátím.

Hypotéza I:

Vína z VOC Modré Hory jsou úspěšnější v soutěžích než červená vína z VOC Mikulov

Hypotéza II:

Lidé jsou dostatečně obeznámeni se značkou VOC Modré Hory

Hypotéza III:

Konzumenti vína si oblíbili VOC vína z Modrých Hor

9

Teoreticko-metodologická část Vývoj vinařství Hrozny vinné révy jsou s člověkem spjaty od začátku jeho vývoje. Pravděpodobně je člověk jedl už tehdy, kdy se živil jenom sběrem bobulí a kořínků. „Časově zařaditelné doklady o výrobě vína pocházejí z období před 7 až 10 tisíci lety z míst, jako jsou turecký Batal Hüyük, syrský Damašek, libanonský Byblos nebo Jordánsko a v neposlední řadě Gruzie a Arménie, které mnozí považují za skutečnou pravlast vína.“ 1 Také Bible udává, že na hoře Ararat zakotvil po potopě světa Noe se svojí rodinou a s sebou dovezl i sazenice révy vinné. Ať už výklad z Bible je pravdivý nebo ne, dnes víme, že se vinařství věnovali 3500 let před naším letopočtem v Mezopotámii a v Egyptě. Egypťané si osvojili pěstování révy vinné, největší vinice byli v okolí dnešního města Alexandrie, i výrobu vína, což je znázorněno v několika hrobkách dávných faraónů. Nástěnné malby znázorňují jak pěstování a sběr vinných hroznů, tak samotnou výrobu vína. Na naše území se nejspíše dostala réva vinná zásluhou římských legií. Za vlády Marca Aurelia se táhla střední Evropou hranice zvaná „limes romanus“. Kolem této hranice vyrostl pás vojenských táborů. Jeden z nejsevernějších táborů, známí jako „Legia Decima Gemina, Pia Fidelis“ se nacházel na území České Republiky a to na Pálavě v oblasti obce Mušov, kde byly roku 1926 vykopány pozůstatky budov tehdejších legií a nalezen vinařský nůž. V pověsti se vypráví, že první víno do Čech poslal kníže Svatopluk českému knížeti Bořivojovi a jeho ženě Ludmile k příležitosti narození jejich syna Spytihněva. Ludmile víno zachutnalo a tak se rozhodla vysadit a podporovat první vinice v Čechách okolo Mělníka. Ty byli mezi obcemi Dřísy a Nedomice, na nichž se učil pěstovat révu vinnou i vnuk Ludmily svatý Václav. Ten byl českými vinaři uctíván jako „Supremus magister vinearum“ tedy nejvyšší perkmistr vinic. Na dalším rozvoji a rozšiřováním vinic měli největší zásluhu mniši ať už z řádu Benediktýnů nebo Cistercianů. Jak na Moravě, tak i v Čechách zakládali nové vinice a budovali sklepení pro uložení vína. Jejich vlivem vznikali ucelené vinice, na které se vysazovali odrůdy z Francie a Německa, zde se používali i jejich způsoby pěstování. Roku 1309 vzniklo Horenské právo ve Falkensteinu u Mikulova. Toto právo a viniční řád bylo vzorem pro vztahy v jednotlivých vinařských obcích na Moravě a Falkenstein se stává 1

KRAUS, Vilém, Zuzana FOFFOVÁ a Bohumil WURM. Nová encyklopedie českého a moravského vína. Praga Mystica 2005, str. 14

10

nejvyšším odvolacím místem pro řešení sporů o vinice. Koncem 13. a počátkem 14. století se zvětšovali rozměry a počet vinic. Nadměrná výroba vína přestala mít svůj odbyt a začala pociťovat konkurenci v dovozu vín z Rakouska. Vlivem této situace měšťané vyvinuly tlak na krále Jana Lucemburského, a ten 5. 4. roku 1325 vydal zákaz šenkovat v Brně jiných, než tuzemských vín od sklizně hroznů až do Velikonoc. To zajistilo brněnským měšťanům dostatečný odbyt, a zároveň vznikli pozice ochutnávačů vína, kteří kontrolovali a ověřovali původ vína u bran do města a udávali jeho cenu. Roku 1355 Moravský markrabě Jan Jindřich vydal viniční řád pro Moravu. Vlivem toho městská rada v Brně vydala nařízení o zápisu vinic do berních knih za účelem přehlednějšího vybírání městské dávky. O rozkvět vinařství se ve 14. století postaral Karel IV. Nechal dovézt do Čech révu vinnou z Burgundska a 16. února 1358 vydal nařízení o zakládání vinic a viniční řád pro Prahu a 12. května 1358 i pro všechna královská města: V nařízení se říká toto: „Chtějíce z vlastní vůle a naší nekonečné laskavosti, jakož i s pomocí Boží, zlepšit stav našeho království a všech jeho obyvatel, nařizuji: …Zakládat vinice na všech horách obrácených k poledni do vzdálenosti 3 míle od Prahy. Každý, kdo takové hory vlastní, má začít se zakládáním do 14 dní po vydání tohoto privilegia. Kdo by sám zakládati nechtěl nebo nemohl, ať na jeho pozemku zakládá ten, komu je perkmistr propůjčí. Kdo vinici založí, bude ode dne, kdy se zakládáním započal, po 12 let od všech daní a dávek svoboden. Počínaje 13. rokem bude odevzdávat majiteli pozemku desátek a králi z každé vinice půl džberu (30,5 litru) vína ročně. Každá vinice bude 16 prutů (76,68m) dlouhá a 8 prutů (37,84m) široká (výměra = 2865 m²). Všechny vinice vysazené v r. 1358 byly osvobozeny od ungeltu a zemské berně navždy. Konšelé starého Města pražského volí perkmistra pro Prahu a města královská. Vinicím nesmí nikdo škodit, ať urozený nebo neurozený. Kdo bude přistižen ve dne při škodě na hroznech nebo réví, pěšky nebo na koni, či děláním cesty přes vinici, propadne pravou rukou, nevyplatí-li ji 20 kopami českých grošů perkmistrovi. Kdo byl polapen v noci, ten propadne hrdlem a jeho majetek připadne perkmistrovi. Byl-li zloděj při škodách na vinici zabit, pak ten, kdo zabil, nic víc nepropadne než dva haléře, kteréž na tělo zabitého položiti má. Sporné případy se řeší na radnici Starého města pražského.“2 Tím se postaral o rozšíření vinic v Praze a zároveň i o jejich ochranu. Zároveň právem viničním ochránil tuzemské výrobce od dovozu zahraničních vín, neboť se nesmělo od sv. Havla (16. 10.) do sv. Jiří (24. 4) šenkovat jiné než české víno.

2

KRAUS, Vilém. Réva a víno v Čechách a na Moravě. Vyd. 1. Praha: Radix, 1999

11

V patnáctém a šestnáctém století se dále rozšiřují vinice jak v Čechách, tak i na Moravě. Vinice zakládají i méně movití měšťané. Vzniká trh s vinicemi a následně nepořádky v placení daně z vinic, a při jejich registraci. Roku 1590 vydává císař Rudolf II. Instrukci o vinařství, ve které řeší tehdejší problémy a hlavně varuje před mícháním zahraničních vín s českými. V sedmnáctém století rozloha vinic kulminuje. Vyprodukovaného vína je mnoho a nenachází odbyt na domácím trhu, proto se vinaři snaží vyvážet své víno do zahraničí. Klesá rentabilita vinic, majitelé se je proto snaží raději prodat, zhoršuje se péče o ně a vznikají první nepokoje dělníků. To vše ovlivnila 30letá válka, kdy došlo k razantnímu úbytku vinic. V osmnáctém století dochází k obnově většiny vinic a opětovné konkurenceschopnosti rakouským vínům. Načež reagují rakouští vinaři požadavkem, aby císařovna Marii Terezie omezila množství vinic na Moravě. Její syn, rakouský císař a český král Josef II. Pak v roce 1783 zrušil všechny do té doby platné viniční řády a působnost horenských soudů na Moravě, a vydal úřední viniční řád pro Moravu. O rok později uděluje císařský patent Josefa II. Ve kterém povoluje prodávat a šenkovat potraviny a víno každému, kdo jej vyrobí. Velká katastrofa se ovšem odehrála koncem 19. století a začátkem 20. století, kdy byla do Evropy náhodně dovezena na sazenicích okrasné révy z Ameriky kořenová mšice. Phylloxera vastatrix neboli Révokaz (Viteus vitifolii), mšice která žije na mladých kořenech révy vinné a saje jejich mízu. Kořeny takto napadené touto mšičkou následně uhnívají a keře hynou. Počátek révokazu byl zaznamenán ve Francii roku 1860, poté se dostával hlouběji do vnitrozemí. V české republice bylo poprvé zjištěno toto onemocnění vinic v roce 1890 v Šatově na Znojemsku. Poté roku 1900 v Dolních Dunajovicích, následně v perné (1901) a ve Věstonicích (1902). Zbytek vinic byl lavinově napaden následující roky a na přelomu století došlo k zničení většiny vinic. Na révokaz nezabírali ani chemické postřiky, a proto bylo nutné obnovovat zničené vinice odolnějšími odrůdami štěpovanými

na americké podnože. Obnovované vinice se osazují jednodruhově

v ucelených parcelách, a tím také zaniká označení vín podle obcí (daná obec měla vysázenou směs odrůd, vhodnou pro dané geologické a klimatické podmínky stanoviště). Za účelem povznesení vinařství vznikají na našem území školy pro vinaře. „Roku 1868 tak vznikla vinařská škola ve Znojmě, 1873 ve Valticích, 1882 v Mělníku, 1885 v Bzenci a

12

roku 1903 v Mikulově.“3 Ke zlepšení výroby vína dochází také činností Ústředního svazu československých vinařů se sídlem v Brně, který sdružoval jednotlivé spolky, a vydáváním prvního časopisu „Vinařský obzor“ roku 1907 ve Velkých Pavlovicích. Zakladatelem tohoto časopisu byl Alois Václav Horňanský, jednatel Zemského vinařského spolku na Moravě a zakladatel vinařské školky ve Velkých Pavlovicích. Téhož roku 12. dubna byl také vydán první vinařský zákon na našem území platný pro země rakouské a „Koruny české“ o obchodu s vínem. „Tento zákon za víno považoval takový nápoj, jenž byl vyroben alkoholickým kvašením vinného moštu nebo rozmačkaných (rozdrcených) čerstvých vinných hroznů (vinného rmutu) přičemž vinným moštem se rozuměla tekutina získaná z čerstvých vinných hroznů.“4 Zákon už tedy nepovažoval za víno kvašené nápoje z ovoce, bobulí, sladu ani medu. Po dobu trvání první světové války v letech 1914 – 1918, a i v letech následujících, zaznamenalo vinařství další úpadek. Razantní pokles vinic se zastavil až v roce 1930, kdy rozloha tehdejších vinic byla pouze 3790 hektarů. Od tohoto roku se výměra vinic opět zvyšuje. K růstu plochy vinic přispělo i společné hospodaření Jednotného zemědělského družstva. To však velkou mírou ovlivnilo výrobu vína. Větší požadavky byly kladeny na kvantitu, než na kvalitu a cukernatost hroznů. Tehdejší kategorizace nerozlišovala víno z vyzrálých hroznů od vína doslazovaného. Sesbírané hrozny dané odrůdy se tedy míchali dohromady a doslazovali řepným cukrem. To vedlo k výrobě jednotvárných vín. Ke změně došlo 26. května 1995, kdy byl v České republice přijat zákon číslo 115/1995 Sb. o vinohradnictví a vinařství. Tento zákon se věnoval právům a povinnostem pěstitelů vinné révy a vinařům, ale v zároveň v něm chybělo objasnění spoustu problémů, kterým se věnoval již vinařský zákon z roku 1907. Použitím tohoto zákona v praxi se vynořilo spoustu nedostatků, které se řešily postupně novelizacemi a úpravami. Další novely vinařského zákona měli primárně za cíl přiblížit se předpisům a zákonům Evropské Unie. To dovršil zákon z 29. dubna 2004 číslo 321/2004 Sb. o vinohradnictví a vinařství. Ten obsahoval spoustu odkazů na Nařízení Rady Evropského společenství a podrobně řešil jen problémy týkající se České republiky. K nejdůležitějším ustanovením v tomto zákonu patří: -

rozdělení v České republice na pouze dvě vinařské oblasti a to Čechy a Moravu – z původních 6 českých podoblastí jsou jen dvě a to mělnická a litoměřická, a z 10

3

KRAUS, Vilém. Víno napříč staletími. Praha: Praga Mystica, 2012, str. 98 KRAUS, Vilém, Zuzana FOFFOVÁ a Bohumil WURM. Nová encyklopedie českého a moravského vína. Praga Mystica 2005, str. 38 4

13

moravských podoblastí vznikají čtyři a to mikulovská, slovácká, velkopavlovická a znojemská -

dále pak stanovuje maximální hektarový výnos na 12 tun z hektaru za vinařský rok

-

zakazuje se přislazování vín přírodními nebo náhradními sladidly (s výjimkou hroznového moštu)

-

zakazuje konzervovat víno chemickými látkami (výjimkou je pouze oxid siřičitý)

-

zavádí nově zemské víno, tedy stolní víno s označením původu

-

nově zavádí Vína Originální Certifikace, a umožňuje vznik sdružení vinařů 5

Historie pěti obcí Modrých Hor Tento region je odbornou

vinařskou

veřejností vnímán jako srdce pěstování modrých odrůd révy vinné v České Republice. obcemi

Je

tvořen

Němčičky,

Kobylí, Vrbice, Bořetice a Velké Pavlovice, které se

nacházejí

ve

Velkopavlovické vinařské podoblasti, která spadá do vinařské oblasti Morava. Historie těchto obcí se vyvíjí společně, neboť ji tvoří lidé, kteří se navzájem znají, navštěvovali stejné školy a pořádají různé kulturní akce pevně spojené s vínem. Bořetice se nacházejí uprostřed těchto pěti obcí. „První písemná zmínka o vinohradech v Bořeticích pochází z roku 1361, kdy Vichna, vdova po Přibyslavovi z Bořetic zdědila mimo jiné i vinohrady v Kraví hoře. Nejstarší vinorodé tratě ležely severně od obce ve stráních obrácených k jihu. Od obce je oddělovalo jezero a rybník.“6 Aby hrozny nemuseli cestovat do vesnice po vodě, byly zde pod Kraví Horou vykopány sklepy na víno. Ty sloužily i jako úkryt pro obyvatele a majetek ve válečných časech. Dnes tyto sklepy tvoří 5

Viz. Zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o vinohradnictví a vinařství) 6 http://www.boretice.cz/vino-a-vinarstvi, [citováno: 22.5.5015, 13:19]

14

druhou vinařskou vesničku vzdálenou cca jeden kilometr od města Bořetice. Jedná se o 260 sklepů v částech Hliníky, Kraví Hora a Zahraničí. Tyto části jsou také součástí svobodné spolkové republiky Kraví Hora. Ta byla vytvořena z recese v místě tehdejšího družstva VINOPA za účelem přilákání většího počtu zájemců a turistů o zdejší víno. Vznikla dne 12. 11. 2000, kdy při volbách do Senátu a krajských zastupitelstev byla také samostatně volena vláda a prezident Svobodné spolkové republiky Kraví hora. Kandidát s největším počtem hlasů se stal prezidentem, druhý s nejvyšším počtem hlasů se stal předsedou vlády a dalších osm ministry. Název spolková republika proto, že je areál sklepů složen ze tří částí: Zahraničí – to nese název kvůli tomu, že se nachází za hranicí katastrálního území Bořetic, Hliníky a Kraví hora, která je svojí rozlohou největší. Kobylí se nachází severovýchodně od obce Bořetice a jeho historie je pevně spjata s vínem, které se zde pěstovalo již ve 13. století. Tehdy se obec ještě jmenovala Cobile. O velké produkci vína svědčí taktéž staré a hluboké sklepy rozprostřené po celé obci, staré lisovny se starými dřevěnými lisy a sudy s dochovanými letopočty. Během několika posledních stoletích si obec Kobylí prošla vzestupy i pády. Podle listiny dochované ze 14. století byl tehdy hektar vinice dražší, než dvacet hektarů orné půdy. V 17. století se vlivem válečných událostí množství vinic rapidně zmenšilo. To pokračovalo i v 19. století vlivem zrušení nevolnictví, válek a vynálezem řepkového cukru což zlevnilo výrobní proces pálenek. Stabilizaci vinařství přineslo až ve 20. století vybudování hromadného výkupu hroznů révy vinné. Obec Kobylí se pyšní dochovanými starými sklepy, které byli zařazeny mezi chráněné lidové stavby. Jde o stavby z kamene, hlíny a pálených cihel jako je Lisovna číslo 444, Křižákův sklep, Svobodův sklep a Pekařův sklep V kútku. Dochovali se zde také staré dubové lisy na hrozny. Němčičky leží severně mezi obcemi Bořetice a Velké Pavlovice v Dyjsko-svrateckém úvalu, v blízkosti přírodních památek Velký Kuntínov, Jesličky a Nosperk. Obyvatelé Němčiček byli vždy závislé na vinařství a ovocnářství. Toto tvrzení je podloženo údaji z roku 1674, kdy kolem Němčiček nebyla žádná zemědělská půda, jen obhospodařované a několik pustých vinohradů. Do vývoje obce zasáhli také novokřtěnci neboli habáni. Ty prosluli v Němčičkách výrobou typické habánské keramiky nazývanou též fajáns. Ta se vyznačuje neprůhlednou glazurou, malovanou pouze rostlinnými vzory. Obec Vrbice vznikla za německé kolonizace kolem roku 1220, tehdy se jmenovala Michelsdorf. Tento název se časem ještě několikrát změnil. Roku 1222 se obec jmenovala Vrbic, roku 1269 až 1750 Michelsdorf, v roce 1850 Wrbitz. „Roku 1356 obec vlastnil Vratislav z Vrbice a r. 1381 Hrzka z Želevic, poté bratři ze Soběbřich, Jindřich 15

z Višňového a Protivec ze Zástřizl. R. 1512 ji vlastnil Kuna z Kunštátu. Odtud Vrbice náležela k panství čejkovickému. Po Bílé hoře přešly Čejkovice spolu s Vrbicí do vlastnictví jezuitů a po zrušení řádu přikoupil Josef II. Panství k Hodonínu.“7 Vinohradnictví bylo silně narušeno během třicetileté války. Mnoho vesnic za tuto válku zpustlo a tato situace vznikla i na Vrbici, kdy zaniklo přes 30% usedlosti. Po skončení této války nastává krize vinohradnictví na Moravě včetně Vrbice. Vinice byly zpustlé a poničené, zároveň nebylo dost pracujících na jejich rekultivaci. Částečná náprava přišla až v závěru 17. století, kdy se vrchnost zasadila o obnovení vinohradů na vinné hoře Borová. V obci Vrbice se nachází nejstarší seskupení sklepů v místě, které se nazývá „Na sklepách“. Jde o kamenné nebo pískovcové stavby zapuštěné 3 až 4 schody do země, kde se odehrávalo veškeré zpracování hroznů. Zvláštností v této obci jsou vinné sklepy v nejstarších domech, které v sobě mají zabudované únikové chodby takzvané lochy. Využívané ve válečných časech jako úkryty. O osídlení Velkých Pavlovic už prvními zemědělci je spoustu archeologických důkazů. V okolí cihelny jsou nálezy mamutích kostí a pazourků v obci pak sídliště mladší doby kamenné s moravskou keramikou. „Poprvé se ves připomíná roku 1252, kdy její majitel Boček z Obřan dává část vinného desátku cisteriánskému klášteru ve Žďáře. Její majitelé se velmi často střídali jako i v ostatních vsích a městečkách tohoto kraje. Když roku 1512 daroval Vilém z Pernštejna svému zeti Jindřichovi z Lipé, jenž v té době držel pavlovický statek, také panství Hodonín, byl osud s tímto panstvím svázán, až do zániku patrimoniální byli (svobodné pozemkové vlastnictví) správy v roce 1848. Ani spojení s hodonínským panstvím však Pavlovice neušetřilo častých změn majitelů, ke kterým docházelo buď prodejem, nebo konfiskací…. Posledním majitelem panství byla císařská rodina Habsburků od r. 1762 do 1921.“8

Zatřiďování vín v České Republice Pro představení charakteristiky vyrobeného vína slouží vinařům značení vín. Rozlišujeme dva způsoby značení a to germánský způsob a románský způsob. Oba tyto

7

Zdroj z: http://www.vrbice.cz/o-obci-historie, [citováno: 26.5.5015, 12:19]

8

Zdroj z: http://www.velke-pavlovice.cz/article.asp?nArticleID=17&nLanguageID=1, [citováno: 26.5.5015, 13:09]

16

způsoby slouží k tomu, aby si i zákazník „laik“ vytvořil představu o dané lahvi vína. Popsat charakteristiku a chuť vína, rychleji se zorientovat v nabízeném rozsahu vín a navést zákazníka k výběru takového vína, které má rád i bez pomoci prodávajícího.

Románský způsob značení vín neboli apelační systém. Počeštěné slovo “apelace“ je odvozeno od slova appellation. Slovo, které v překladu znamená kontrolované dle původu. Apelace tedy ukazuje na konkrétní víno z jednoho místa. Často tím je myšlena jen parcela nebo část území. Velikost apelace je tedy rozmanitá. Tento výraz se používá jak pro malou parcelu, tak i pro velké území o rozloze několika set hektarů. Důležité pro apelaci je, že má přesně ohraničené a vytyčené území. U tohoto způsobu značení vín se dbá na místo původu, které předurčuje vínu nezaměnitelný charakter. Výhody apelačního systému také jasně popisuje Petr Očenášek. Ten pracoval u vinařství jako je Kovacs, Reisten i Mikrosvín Mikulov a v současnosti se věnuje lektorské činnosti ve vinařském oboru: Apelační systém je systémem „kvalitativním“. V porovnání s germánským, přívlastkovým systémem by měl u VOC vín mít kupující jistotu, jak bude chutnat, jak se bude chovat, jakou bude mít charakteristiku. To u vína s přívlastkem nikdo mít jistotu nemůže, pokud dobře nezná pěstitele a výrobce vína a jeho rukopis. V případě apelačních systémů jde o systémy, které vychází z původu suroviny (hrozny na výrobu vína), které se projevují svým typickým a charakteristickým způsobem a z nich vyrobená vína mají distinktivní a nezaměnitelný aromatický a chuťový projev – ideálně takový, abyste na první ochutnání poznali, jaké víno pijete. Tento fakt se zajistí tak, že před označením nominovaných vín známkou VOC projde každé víno interní degustací, která se koná pod taktovkou daného sdružení. To následně posoudí, zda víno má kvalitativní a charakteristické vlastnosti a rozhodne, zda si víno zaslouží označení VOC, v našem případě VOC Modré Hory. Tento způsob značení vín je využíván třeba ve Francii, kde nejlepší vína nesou označení AOC (Apellation ď Origine Contrôlée). Jedná se zhruba o jednu třetinu produkce tamních vín, u kterých je zákonem daná odrůdová skladba, technologické postupy, charakter vína, hektarový výnos i koncentrace vinného moštu. V Itálii používají označení DOC (Denominazione di Origine Controllata) a DOCG (Denominazione di Origine Controllata e Garantita). U těchto vín je kontrolován původ, odrůdy, množství sklizně i jakost hroznů, množství alkoholu a školení vína. Vína

17

s označením DOCG podléhají i komisní degustaci. Schválená vína jsou pak označena pečetí a číslem. Takto označená vína zaručují nejvyšší kvalitu pro zákazníky. 9 Ve Španělsku je to pak DO (Denominazión de Origen), což je obdobná klasifikace jako ve Francii AOC nebo v Itálii DOC, a DO Ca (Denominazión de Origen Calificada, což je vyšší stupeň DO. Nově se i v České republice začíná ujímat tento apelační způsob značení vín. Sdružení vinařů svá vína označují známkou VOC (Vína Originální Certifikace). Tato známka garantuje typická vína daného regionu, s jejich charakteristickou vůní a chutí. Germánský způsob značení vín rozděluje vína podle cukernatosti hroznů. V České republice se po dlouhou dobu třídilo víno jen podle germánského způsobu značení, tedy podle množství cukru v hroznové šťávě při sklizni hroznů. Množství cukru představuje zkratka °NM (stupeň normalizovaného moštoměru), kdy jeden stupeň ° NM představuje jeden kilogram cukru ve sto litrech hroznového moštu. Dělení těchto vín se řídí podle zákona číslo 321/2004 Sb., a dělí se takto: 

Víno

–

nejnižší

kategorie

vína,

vyrobeného

z vinných

hroznů

vyprodukovaných v kterékoli zemi Evropské Unie 

Zemské víno – jedná se o víno vyrobené pouze z tuzemských hroznů o cukernatosti minimálně 14 °NM, tyto vína se mohou označovat názvem oblasti, ročníkem a odrůdou, ze které bylo vyrobeno



Jakostní víno – víno vyrobené z tuzemských hroznů s cukernatostí od 15 °NM, kdy výroba probíhá v dané oblasti, kde byly hrozny sklizeny. Jakostní víno může být označeno dovětkem  odrůdové – víno je vyrobeno z hroznů nebo hroznové šťávy maximálně 3 odrůd vedených ve Státní odrůdové knize nebo odrůd povolených v Evropské Unii  známkové – vyrobené z více odrůd révy vinné



Jakostní víno s přívlastkem – hrozny splňují veškerá kritéria pro Jakostní víno a navíc musí být sklizeny z jedné vinařské podoblasti. Mošt nesmí být doslazován

řepným

ani

hroznovým

cukrem.

Mezi

jakostní

vína

s přívlastkem patří:

9

http://www.italianwines.cz/encyklopedie-italskeho-vina/vino/vinarske-zakony-italie/ [citováno: 22.5.5015, 14:14]

18

 kabinetní víno – víno vyrobené z hroznů, které dosáhly minimálně 19 °NM  pozdní sběr – označené víno je vyrobené z hroznů, jejichž mošt dosáhl cukernatosti minimálně 21 °NM. Jedná se o plná extraktivní vína suchá nebo polosuchá  výběr z hroznů – vína z hroznů, které vyzráli minimálně na 24 °NM. Jde o vína plná extraktivní s vyšším obsahem zbytkového cukru  výběr z bobulí – vína, které zrály delší dobu na vinici za účelem vyššího vyzrání hroznů. Cukernatost moštu u těchto vín dosáhla minimálně 27 °NM. Tyto vína jsou plná extraktivní polosladká nebo sladká.  ledové víno – toto víno je vyrobené z hroznů, které se sbírají z vinic při nejméně -7 stupních Celsia. Hrozny nesmí při lisování rozmrznout, získaný mošt je tak velmi koncentrovaný a dosahuje cukernatosti nejméně 27 °NM. Ledová vína bývají velmi extraktivní a sladká.  slámové víno – vzniká z vinných hroznů, které jsou dosoušeny 3 měsíce na slámě, rákosu nebo zavěšené v dobře odvětrávaných prostorech. Za toto období dojde

k odpaření

určitého

množství

vody,

a

koncentruje se obsah extraktivních látek. Získaný mošt pak dosahuje minimálně 27 °NM. Slámová vína bývají velmi extraktivní a sladká.  výběr z cibéb – při výrobě těchto vín se vybírají pouze jednotlivé přezrálé bobulky nebo bobule napadené ušlechtilou plísní. Mošt dosahuje minimálně 32 °NM. Vzhled těchto bobulí po dlouhé době zrání připomíná spíše hrozinky – cibéby

19

Pojem Terroir ve vinařství Slovo terroir se do vinařského slovníku zařadilo před pár lety. Je používané v mnoha jazycích aniž by se nějak překládalo. Jde o slovo převzaté z francouzštiny a v pravým slova smyslu znamená půda, vinaři si pod tímto pojmem ovšem vybaví mnohem více aspektů, které toto slovo zahrnuje a ovlivňuje tak vinnou révu v průběhu růstu, zrání a výrobě vína. Půda je pro vína důležitá, ale bez správného sklonu, příznivého klimatu a ošetřování vinné révy stejně jako správného sběru vína by nevzniklo dobré a jedinečné víno. Řečeno slovy Joanny Simon: „Réva roste v jakémkoli příznivém podnebí a kvete vlivem tepla, vody a prostoru. Proč bychom se tedy měli zaobírat například půdním typem, topografií či odlišnostmi podnebí, tedy vším, co je zahrnováno do pojmu terroir. Jednoduše proto, že vzkvétající réva není sama o sobě klíčem k výbornému vínu.“ Už od nejstarších dob lidé vyhledávali nejlepší místa pro vysázení vinné révy a založení vinic. Rozhodovali se při tom podle nejrůznějších kritérií, jako je svažitost terénu k určité světové straně, druh půdy, množství srážek, teplota a množství světla. Tyto podmínky velkou mírou ovlivňují kvalitu vinných hroznů a jsou shrnuty do slovíčka terroir. Teď si jednotlivé faktory ovlivňující procesy vinné révy popíšeme: o Teplota je pro víno nejdůležitější. Réva vinná je teplomilná rostlina a při jednotlivých růstových fázích potřebuje určitou teplotu. Životní fáze probíhají při průměrné teplotě 10 °C a výš. Při sečtení dní s touto teplotou zjistíme vegetační období révy vinné. Nejranějším odrůdám révy vinné stačí 110 dní s touto teplotou, pro pozdní odrůdy révy vinné je třeba počítat až se 180 dny, kdy neklesne denní teplota pod 10 °C. V zimním období může být réva vinná poškozena mrazy. Při teplotě -15 °C dochází k poškození pupenů a při -20 °C k poškození jednoletého dřeva. o Světlo a jeho intenzita má velký vliv na zakládání květenství v očkách zelených letorostů. Nedostatečně osvětlené keře málo plodí.10 o Vodní srážky v celkovém úhrnu za rok by měli dosahovat od 300 do 800mm. Důležité ovšem je rozprostření srážek do jednotlivých fází růstu vinné révy pro vyrašení oček, nasazení bobulí a jejich dozrávání. Příjem těchto srážek pak

10

KRAUS, Vilém, Zuzana FOFFOVÁ a Bohumil WURM. Nová encyklopedie českého a moravského vína. 2005 str. 146

20

ovlivňuje eroze půdy, a rychlost vsakování vody do hlubších vrstev, kdy je už réva vinná nedokáže přijmout. o Vzdušné proudy mohou velkou mírou ovlivnit teplotu na vinicích a to kladně nebo i záporně. Chladné větry ze severozápadu zpožďují vegetaci a mohou způsobit odpad květů i nasazených bobulí. Teplé větry působí příznivě na révu vinnou zvláště pak při dozrávání bobulí. Vzdušné proudy s sebou mohou ovšem přinést i škodlivé výfukové plyny, různé spady z průmyslových a chemických podniků a zemědělské postřiky, které negativně ovlivní úrodu tohoto, i následujícího roku. o Se stoupající nadmořskou výškou klesá cukernatost hroznů révy vinné. Dále se pak opožďují jednotlivé fáze růstu révy, a tím se prodlužuje její vegetační cyklus. o Reliéf krajiny ovlivňuje již zmíněné podmínky svojí svažitostí a sklonem k určité světové straně. Podle sklonu a svažitosti je daná vinice nakloněna ke slunci a to ji zajišťuje dostatek světla a tepla. Nejlepší podmínky jsou pak na jižních svazích, následně jihozápadních a jihovýchodních. o Půda má na růst révy vinné vliv malý. Réva vinná roste na jakékoliv půdě v mnoha zemích téměř na všech kontinentech. Avšak druh půdy a hustota keřů přímo ovlivňuje charakteristické a chuťové vlastnosti hroznů. Čím více jsou jednotlivé keře u sebe, tím větší a hustší je kořenový systém, a tím je i zajištěno získání většího množství extraktivních látek do hroznů. U půd očima vinařů rozeznáváme hned několik druhů. Máme půdy kamenité, které jsou příznivé svou vzdušností a tepelným režimem. Kořeny dobře prorůstají, avšak voda se rychle vsakuje do hlubších vrstev. Štěrkovité půdy mají obdobné vlastnosti jako půdy kamenité. Liší se jenom velikostí částic, které jsou v rozmezí 3-5 centimetrů. Vznikly buď naplavením nebo zvětráním přímo na místě. Písčité půdy jsou vhodné jen pro určité odrůdy vinné révy. Lépe se daří modrým odrůdám, které produkují kvalitní a jakostní hrozny. Hlinité a jílovité půdy jsou bohaté na úrodu. Drží v sobě velké množství vody po celou dobu vegetačního cyklu, zato se ale pomaleji zahřívají a špatně provzdušňují. Jsou vhodné pro odrůdy, které vyžadují rovnoměrný příjem vody a živin během celého vegetačního období. Dalším důležitým faktorem je i barva půdy. Světlé odstíny půdy se více hodí pro bílé odrůdy vína, jelikož odrážejí více sluneční paprsky a bílé hrozny se tak na světlých půdách zahřívají rychleji. Zatímco tmavé půdy sluneční paprsky akumulují, a nastřádané teplo uvolňují v noci, kdy tak zajišťují modrým hroznům delší teplotní režim, který je důležitý pro správné vyzrání. 21

Terroir tedy představuje hlavně bohatost půdy na humus, minerální látky, vodu a svažitost daného úseku s orientací na určitou světovou stranu, což vytvoří na daném úseku určité mikroklima, jedinečné pro danou vinici. To vše doplněné o vhodnou odrůdu, lidskou činnost a tradici.

Zdroj: MICHLOVSKÝ, Miloš. Bobule. Rakvice: Vinselekt Michlovský, 2014

VOC ve vinařském zákoně Vína originální certifikace lze v České republice vyrábět od roku 2004. Jde o způsob značení vín, kdy se u vína spíše zohledňují určité charakteristické znaky dané lokality, tzv. terroir, tedy označování dle místa původu hroznů. S vznikem nového způsobu značení vín vznikla i potřeba právního ošetření.

Vinařský zákon Sdružení vinařů, kteří vyrábějí a chtějí prodávat vína pod označením Víno originální certifikace, se musejí řídit Zákony o vinohradnictví a vinařství, přesněji zákonem číslo 321/2004 Sbírky, o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o vinohradnictví a vinařství) a to § 23, který popisuje, jak zacházet s vinnou révou od pěstování až po jeho prodej. Níže si zákon představíme a následně ještě shrneme do pár vět.

22

§23 „Víno originální certifikace

(1) Víno originální certifikace lze vyrábět za těchto podmínek: a) musí být vyrobeno na stejném nebo menším území, než je vinařská oblast, b) výrobce musí být členem sdružení, které je oprávněné přiznávat označení vína originální certifikace podle tohoto zákona, c) víno odpovídá alespoň jakostním požadavkům pro jakostní víno podle tohoto zákona, d) víno splňuje podmínky stanovené v rozhodnutí o povolení přiznávat označení víno originální certifikace; v ostatním musí víno splňovat požadavky stanovené tímto zákonem pro jednotlivé druhy vín. (2) Povolení přiznávat označení vína originální certifikace (dále jen "povolení") uděluje ministerstvo. Ministerstvo též rozhoduje o žádosti o změnu povolení ve lhůtě podle odstavce 7. (3) Víno originální certifikace se na etiketě označí slovním údajem "víno originální certifikace" nebo zkratkou "V. O. C.", případně "VOC". Toto označení je oprávněn používat jen výrobce podle odstavce 1 písm. b). (4) Žádost o povolení může ministerstvu podat sdružení založené podle zvláštního právního předpisu64, jehož členy jsou pěstitelé, kteří mají zaregistrovány vinice na území, pro které sdružení žádá povolení, nebo výrobci, kteří budou víno originální certifikace podle povolení vyrábět na území oblasti, ve kterém se nacházejí vinice členů sdružení. Členem sdružení může být i výrobce nakupující vinné hrozny z vinic registrovaných na území uvedeném v žádosti a uvedeném v povolení. (5) Žádost o povolení obsahuje a) název a sídlo sdružení, b) seznam členů sdružení, c) území, na kterém budou sklízeny vinné hrozny, ze kterých bude víno originální certifikace vyráběno; hrozny révy vinné mohou být pro víno originální certifikace pěstovány pouze v registrovaných vinicích, d) charakteristiku vlastností vína, které bude uváděno do oběhu jako víno originální certifikace v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem, a podmínky, za nichž bude toto víno uváděno do oběhu,

23

e) procesní postup při zatřiďování vín originální certifikace, včetně stanovení postupu při nesouhlasu člena sdružení se zatříděním vína. (6) K žádosti o povolení žadatel přiloží a) výpis z registru nebo evidence sdružení, b) písemný souhlas všech členů sdružení s návrhem podmínek uvedených v žádosti podle odstavce 5 písm. d), c) stanovy sdružení, které musí obsahovat tyto podmínky: 1. sdružení přijme každého za člena sdružení za zcela rovných podmínek, 2. každý člen sdružení musí po dobu platnosti povolení splňovat podmínky nutné pro přidělení kódu podle § 16 odst. 10; pokud člen sdružení nebude splňovat podmínky nutné pro přidělení kódu podle § 16 odst. 10, orgány sdružení nejpozději do tří dnů pozastaví členovi sdružení právo na označování jím vyrobených vín jako vín originální certifikace podle povolení, 3. každý člen sdružení musí plnit podmínky, za nichž sdružení přiznává označení vína originální certifikace svým členům. (7) Ministerstvo vydá rozhodnutí o žádosti o povolení nejpozději do 1 roku od jejího podání. Každá registrovaná vinice může být uvedena pouze v jediném rozhodnutí o povolení. (8) V povolení ministerstvo stanoví podmínky, za nichž lze označení vína originální certifikace přiznávat, a podmínky jeho uvádění do oběhu. (9) Sdružení, kterému bylo uděleno povolení (dále jen "pověřené sdružení") provádí hodnocení a zatřídění vína pocházejícího od jeho členů, které má být uváděno do oběhu jako víno originální certifikace. Pověřené sdružení musí při hodnocení a zatřídění vína postupovat v souladu s povolením a tímto zákonem. Kopii rozhodnutí o zatřídění zasílá pověřené sdružení Ústavu v elektronické podobě. (10) Ministerstvo zveřejní na svých internetových stránkách obchodní označení vína, šarži, zeměpisné údaje původu vína, ročník vína, výrobce vína. (11) Pověřené sdružení musí Ústavu zdarma předávat informace o zatříděných vínech originální certifikace, zejména za účelem plnění povinností státu vůči Evropské unii. (12) V případě porušení některé z podmínek stanovených pověřenému sdružení v povolení nebo tímto zákonem, nebo v případě, že sdružení odmítá přijmout nového člena, který splňuje podmínky, za kterých pověřené sdružení poskytuje označení vína originální certifikace, stanoví ministerstvo lhůtu k jejich odstranění. Pokud nebudou zjištěné nedostatky ve stanovené lhůtě odstraněny, ministerstvo povolení odejme.

24

(13) Víno originální certifikace se nezatřiďuje podle § 26. Víno originální certifikace podléhá dozoru podle tohoto zákona. (14) Prováděcí právní předpis stanoví rozsah charakteristiky vlastností vína uváděné v žádosti. Vzor žádosti o povolení zveřejní ministerstvo na svých internetových stránkách.“11

§ 23 je tedy v Zákonu o vinohradnictví a vinařství věnován vínům originální certifikace. Pro začátek je důležité si uvědomit funkci Ministerstva zemědělství. To totiž neuděluje tituly VOC, ale pouze dává nebo odebírá oprávnění jednotlivým sdružením k udělování těchto titulů po splnění podmínek daných zákonem. Jednotlivá vinařská sdružení následně podle vlastního rozhodnutí hodnotí svá vína a těm nejlepším udělí známku VOC. K tomu, aby mohla být vínu udělena známka VOC, musí splnit dané podmínky. Hrozny révy vinné musejí být vypěstovány na stanoveném ohraničeném území, které je v žádosti o vydání povolení přiznávat označení vína originální certifikace, a je odsouhlasené Ministerstvem zemědělství. Toto území je stejné nebo menší jak vinařská oblast a výrobcem je člen sdružení vinařů, které je oprávněné udělovat označení - vína originální certifikace. Další odstavec tohoto zákona řeší povolená označení u vybraných vín originální certifikace, kterými jsou pouze „víno originální certifikace“, „V.O.C.“ nebo „VOC“. Ve sdružení vinařů označujících svá vína VOC známkami mohou být pěstitelé, kteří mají registrované vinice na daných územích VOC, i výrobci těchto vín, kteří je přímo vyrábějí nebo kupují hrozny révy vinné z registrovaných vinic. Z toho vyplývá důležitost původu hroznů z daného území. Dále zákon řeší jednotlivé body, které musejí být obsaženy v žádosti o povolení přiznávat označení VOC jako je název a sídlo sdružení vinařů, seznam jednotlivých členů, charakteristické vlastnosti vína, a vymezení území. Území lze vymezit jednotlivými registrovanými vinicemi, vyjmenováním všech vinařských obcí popřípadě vinařskou podoblastí s tím, že za dané území se považují pouze registrované vinice žádajícího sdružení. Žádost dále projednává pravidla udělování VOC známek a to od podání žádosti výrobce přes odebírání a hodnocení vzorků až po možnosti vyjádření nesouhlasu výrobce s výrokem daného sdružení. Sdružení vinařů prostřednictvím hodnotící komise hodnotí a boduje vína a následně jejím rozhodnutím vybere nejlepší a označí jako VOC. Hodnocení probíhají v souladu s podmínkami jednotlivých sdružení pro udělení známky VOC a podmínkami, které byli stanoveny pro udělení povolení přiznávat VOC. Další odstavec tohoto zákona udává povinnost Ministerstvu zemědělství zveřejňovat 11

RADA, Tomáš. Zákon o vinohradnictví a vinařství: komentář. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2012

25

vybraná VOC vína na svých internetových stránkách. Zde je obchodní označení vína, šarže, zeměpisné údaje původu vína, ročník a výrobce vína. V případě, že Ministerstvo zemědělství zjistí jakékoliv pochybnosti nebo nesplnění jedné z podmínek daných zákonem nebo sjednaných v žádosti o udělení povolení přiznávat tituly VOC, nebo nepřijímá li dané vinařské sdružení nového člena, který splňuje podmínky, za nichž dané sdružení uděluje tituly VOC, může danému sdružení odejmout povolení přiznávat vínům tituly VOC. K tomuto závažnému kroku přistupuje Ministerstvo zemědělství až tehdy, pokud nedojde k nápravě zjištěných nedostatků ve stanovenou dobu.

VOC sdružení v České Republice „Vína originální certifikace (níže už jenom VOC) jsou specifická tím, že hrozny ze kterých jsou tato vína vyrobena, pocházejí výlučně z vinic ležících ve schválených polohách daného regionu. Vinaři sami vyberou vinařské trati, které jsou pro výrobu VOC nejvhodnější. Tento přísný výběr poloh s originálním půdním složením dává vínům jedinečné vlastnosti. Do systému VOC jsou zařazeny nejtypičtější odrůdy daného vinařského regionu. Vinaři sami si v rámci sdružení vína hodnotí, ověřují původ hroznů a charakter vyráběných vín.“12 Značka VOC vychází z románské, tedy apelační klasifikace vín, která poukazuje na specifické vlastnosti určitého místa, které dodává vybrané odrůdě jedinečný charakter. Cílem těchto VOC je vyrábět pro spotřebitele stejné víno z typických odrůd daného regionu, a to každý rok. V České republice se k roku 2015 vyskytuje 5 sdružení moravských vinařů, kterým bylo umožněno, za předpokladu splnění podmínek daných vinařským zákonem, používat u vybraných vín označení VOC. Jsou to: VOC Znojmo, VOC Mikulov, VOC Modré Hory, VOC Pálava a VOC Blatnice. Jednotliví výrobci těchto VOC vín mají trochu odlišné podmínky k přisuzování VOC známky svým vínům. Níže si každé sdružení představíme i s podmínkami, za kterých daná vína získávají označení „vína originální certifikace“.

12

Dostupné z: http://www.vinarstvivoc.cz/voc, [citováno: 2.6.5015, 16:14]

26



VOC ZNOJMO



VOC PÁLAVA



VOC MIKULOV



VOC MODRÉ HORY



VOC BLATNICE

13

Mezi průkopníky apelačního značení vín patří vinaři ze Znojma. Historicky první apelační systém v České republice VOC Znojmo založili ing. Jiří Hort a Jaroslav Chaloupecký. Schvalovací

systém

označení

byl

republika

se

pro

dovršen tak

udělování

v roce

zařadila

po

2009. bok

tohoto Česká zemí

s kontrolovaným původem hroznů. Tento apelační systém zahrnuje pouze tři nejtypičtější odrůdy Znojemska. Patří sem Sauvignon, Ryzlink Rýnský a Veltlínské Zelené popřípadě jejich cuvée, které vykazuje typický chuťový profil. Tyto vína musí být sklizeny pouze z vybraných a uznaných viničních tratí, které patří jednomu ze sedmnácti členů vinařského sdružení VOC Znojmo. Vína s tímto označením každoročně vstupují na trh 8. května při příležitosti pořádání Festivalu vína VOC Znojmo.

13

Dostupné z: http://www.vinarstvivoc.cz/domu, [citováno: 25.5.5015, 16:14]

27

Podmínky a členové sdružení VOC Znojmo Podmínky výroby vín VOC Znojmo 

Členové sdružení VOC Znojmo

výrobce musí být členem VOC Znojmo, z. DV Promotion s.r.o. Ing. Josef Dobrovolný – Vinný

s. 

povoleny jsou pouze odrůdy Sauvignon, sklep Ryzlink rýnský, Veltlínské zelené a jejich Vinařství Piálek & Jäger s.r.o. Vinařství Kořínek, s.r.o.

cuveé 

Hrozny musí pocházet z registrovaných VÍNO VANĚK s.r.o. vinic

Vinařství LAHOFER, a.s.



hrozny musí mít nejméně 19° NM

Vinařství Líbal s.r.o.



Výnos nesmí překročit 2,5 kg na keř

Vinařství rodiny Špalkovy s.r.o.



školení vína nesmí probíhat metodou Vinařství WALDBERG Vrbovec s.r.o.

„barikování“ 

vína

nesmí

být

vyrobena

metodou Vinné sklepy Lechovice, spol. s r.o.

dlouhého zrání na kvasničních kalech

VINO HORT s.r.o.



jablečno-mléčná fermentace je povolena

Zemědělské družstvo Hodonice



zbytkový cukr ve víně je povolen do 25g/l

ZNOVÍN ZNOJMO, a.s.



obsah alkoholu ve víně je omezen na Vinařství Sádek, s.r.o. VINICE - HNANICE, s.r.o.

maximálně 13,9% objemových 

vína musí výrazně vykazovat typické VINAŘSTVÍ HANZEL senzorické

vlastnosti

Znojemské Arte Vini spol. s.r.o.

podoblasti Tabulka vlastní 14

VOC Mikulov patří k prvním založeným VOC v České Republice, avšak vzhledem k náročnosti schvalovacího systému pro udělení této známky, byla první vína s tímto označením oficiálně povolena až v roce 2011. Tento rok mohla Mikulovská podoblast poprvé nabídnout svým spotřebitelům vína s garantovaným původem a kvalitou. Díky vysoké rozmanitosti zdejších viničních tratí, si mohli zakladatelé dovolit zařadit šest typických odrůd, které zde dosahují 14

Dostupné z: http://www.vocznojmo.cz/voc/informace-o-sdruzeni/podminky-pro-zarazeni-vin-do-vocznojmo/, [citováno: 28.5.5015, 00:14]

28

neobyčejné kvality. Vinaři v tomto apelačním území zařadily do VOC Mikulov tyto odrůdy: Rulandské bílé, Rulandské šedé a Rulandské modré, Ryzlink vlašský i Ryzlink rýnský, a také Pálavu. Zakladatelé VOC Mikulov byli Ing. Petr Marcinčák BA, Ing. Hynek Holánek a pan Vojtěch Huserek. V současné době má sdružení 12 členů.

Podmínky a členové sdružení VOC Mikulov Podmínky výroby vín VOC Mikulov 

Vína

jsou

vyráběna

pouze

Členové sdružení VOC Mikulov z hroznů Ing. Petr Marcinčák

vypěstovaných v Mikulovské podoblasti 

Lahvování vín musí být v na území Ing. Hynek Holánek Mikulovské podoblast



Vína musí mít minimálně 21 °NM



Vinice

musí

být

obdělávána

Vojtěch Huserek šetrným Vinařství Kovacs S.R.O.

způsobem k přírodě 

Hektarový výnos nesmí překročit 7 t/ha



Hrozny musí být sbírány ručně



Školení vína nesmí být prováděno metodou „barikování“

Ing. Miroslav Volařík Vinařství Mikrosvín Mikulov A.S. Sonberk A.S.



Jablečno-mléčná fermentace je povolena



Vína musí obsahovat typické senzorické Nové Vinařství A.S. vlastnosti Reisten S.R.O.



Obsah lahví maximálně 0,7l



Lahve je možno uzavírat pouze korkovým

Kolby A.S.

uzávěrem 

Lahve musí být označeny páskou s ozn. VOC Mikulov, každý člen si ji hradí sám



Bohemia Sekt, S.R.O. Vinné Sklepy Valtice, A.S.

Poplatek sdružení je 2 Kč/lahev

Tabulka vlastni15

15

Zdroj z: http://www.vocmikulov.cz/wp-content/themes/vocmikulov/img/VOC-Mikulov-Podminky-apravidla.pdf a http://www.vocmikulov.cz/o-sdruzeni/, [citováno: 29.5.5015, 01:42]

29

Jako třetí, získali povolení pro označení víno originální certifikace sdružení vinařů Modré Hory v roce 2011. Jsou jediní, kteří si toto označení vybrali pro vína pouze z modrých odrůd, a doplnili tak VOC Znojmo a VOC Mikulov. Vinaři z Modrých Hor dlouho vybírali příhodné odrůdy, a vybrali ty nejtypičtější, nejtradičnější a nejvíce pěstované odrůdy modrých hroznů. Do tohoto VOC lze začlenit vína vyrobená pouze ze tří odrůd, a těmi jsou Frankovka, Svatovavřinecké, Modrý Portugal a z nich vyrobená růžová vína Frankovka rosé a Svatovavřinecké rosé popřípadě jejich cuvée. Sdružení se skládá z 16 vinařství, která leží blízko Velkých Pavlovic.

Podmínky a členové sdružení VOC Modré Hory Podmínky výroby vín VOC Modré Hory

Členové sdružení VOC Modré Hory



Vyrobená vína jsou maximálně suchá a Rodinné vinařství Jedlička polosuchá

Vinařství Pazderka Bořetice



Cukernatost hroznů je minimálně 19 °NM

Víno J. Stávek



Ve vínech nesmí být dominantní tón Vinařství P. a R. Stávkovi Vinařství V&M Borovský

„barikového“ sudu 

Červená vína mohou jít na trh nejdříve po Vinařství Baloun Vinařství Horák

18 měsících zrání 

Vína

musí

být

schválena

na Vinařství Helena

technologických degustacích a následně Vinařství Ludwig ještě na oficiálním zatřídění 

Vinařství Patria Kobylí

Láhev musí být označena samolepkou Vinařství Lacina s logem VOC Modré Hory



Vinařství Mitosa

Mezi členy tohoto sdružení patří vinaři Vinařství Syfany pouze z obcí Bořetice, Němčičky, Vrbice, Vinařství Vít Sedláček Kobylí a Velké Pavlovice

Vinařství Halm Vinařství Bukovský

Tabulka vlastní16

16

Zdroj z: http://www.vocmodrehory.cz/vinarstvi/ a http://www.vocmodrehory.cz/vina/#podminkyzatrideni, [citováno: 29.5.5015, 02:02]

30

VOC

Pálava

bylo

zaregistrováno

Ministerstvem vnitra už v roce 2010, ale povolení přiznávat označení VOC Pálava bylo Ministerstvem zemědělství uděleno Pálavě až v roce 2012. Toto označení je možno uvádět jen na vínu vyrobeném z odrůdy Ryzlink Vlašský, který v oblasti Pálavy vyniká neopakovatelnou originalitou. Vína musí být vyrobena pouze na registrovaných vinicích, jejichž rozloha je 14 hektarů, které se nacházejí mezi obcemi Perná, Horní a Dolní Věstonice, Pavlov, Klentnice, Mikulov a Bavory. VOC Pálava mělo původně tři členy Vinselekt Michlovský, a. s., Vinařství Mikrosvín Mikulov, a. s. a Tanzberg Mikulov, a. s., avšak nyní se rozrostlo o polovinu. K dnešnímu datu má celkem šest členů a rozrostlo se o Vinařství Volařík, Pavlov a Červinka.

Podmínky a členové sdružení VOC Pálava Podmínky výroby vín VOC Pálava 

Vína

mohou

být

Členové sdružení VOC Pálava

vyráběna

pouze Vinselekt Michlovský, a. s.

z registrovaných vinic 

Vína musí zrát minimálně 60 dní od fermentace, nebo 90 dní od sklizně



Vinařství Mikrosvín Mikulov, a. s.

Hrozny musí být zdravé, ušlechtilá plíseň je povolena, sklizeň musí být prováděna

Tanzberg Mikulov, a. s.

ručně 

Cukernatost hroznů se musí pohybovat od 21 – 27 °NM



Na vinicích není povolena závlaha



Maximální

výsadba

keřů

Vinařství Pavlov

Ryzlinku

vlašského je 4500 ks/ha 

Vinařství Volařík

Vinařství Červinka

Pro školení vína je povoleno použití sudů, ale nesmí překrýt projevy terroir a odrůdy

Tabulka vlastní17

17

Zdroj z: http://www.voc-palava.cz/clenove a http://www.voc-palava.cz/voc-palava, [citováno: 29.5.5015, 02:35]

31

Jako poslední získali apelační známku vína originální certifikace také vinaři z Blatnic. Označení VOC Blatnice vzniklo roku 2013. Má za úkol představit odrůdy révy vinné, které jsou pro tuto oblast typické, dosahují zde nejvyšší kvality a zároveň jsou historicky prověřená. Je to Ryzlink Rýnský, Rulandské bílé, Rulandské šedé a

Chardonnay sklizené na vinicích v okolí

Blatnice pod Svatým Antonínkem. Cech Blatnických vinařů, který udílí povolení pro označování vín známkou VOC, sdružuje 23. výrobců vína s označením VOC Blatnice. Zajímavostí je, že toto poslední apelační sdružení má nejvíce členů. Jedná se převážně o malé vinaře, jejichž objemová produkce jednotlivých šarží je malá.

Podmínky a členové sdružení VOC Blatnice Podmínky výroby vín VOC Pálava

Členové sdružení VOC Pálava Mladé vinařství



Víno musí být vyrobeno z vybraných Vinařství Aleš Ratajský odrůd,

těmi

jsou

Ryzlink

rýnský, Vinařství Cícha Tomáš

Rulandské bílé a šedé, Chardonnay a Vinařství Hanačík Milan jejich cuvée 

Vinařství Hanák Václav

Hrozny se sklízejí ručně a musí pocházet Vinařství Hruška Josef z registrovaných vinic



Vinař

musí

být

Vinařství Ing. Josef Škopík členem

Cechu Vinařství Ing. Křápek

blatnických vinařů, provozovnu musí mít Vinařství Jan Cícha registrovanou v Blatnici pod Svatým Vinařství Kozumplík Antonínkem 

Minimální

Vinařství Mezuliáník cukernatost

hroznů

je Vinařství Michal Robek

stanovena na 20 °NM 

Vinařství Pavel Hruška

Školení vína nemůže probíhat v barrique Vinařství Petratur sudech

Vinařství rodiny Cíchovi – Ing.



Jablečno-mléčná fermentace je povolena

Václav Cícha



Jsou povoleny pouze skleněné lahve o Vinařství Smějsík objemu 0,75 l



Vinařství Staňkovi

Lahve musí být uzavřeny kvalitním Vinařství Vyskočil korkovým nebo šroubovacím uzávěrem 32

Vinařství Milan Bogar



Víno se nesmí uvádět na trh dříve, jak 5 Vinařství Blatel a. s. Víno Jan Polehňa

měsíců od sklizně 

Lahve musí být označeny nálepkou Víno Masařík Víno Petratur

s logem VOC Blatnice Tabulka vlastní18

18

Zdroj z: http://www.vocblatnice.cz/kodex a http://www.vocblatnice.cz/vinari, [citováno: 29.5.5015, 03:27]

33

Analytická část VOC Modré Hory Jak již bylo řečeno výše VOC Modré Hory vzniklo jako první a zatím jediné VOC, které si dalo za úkol vyrábět VOC vína pouze z modrých odrůd, jenž jsou nejtypičtější pro tento kraj. Těmi jsou Frankovka, Svatovavřinecké a Modrý Portugal. Ty musí být vypěstovány na území obcí Velké Pavlovice, Bořetice, Němčičky, Kobylí a Vrbice. Při pohledu z rozhledny Slunečná, která se nachází blízko Velkých Pavlovic, každého trkne, proč dal nestor našeho vinařství Vilém Kraus tomuto vinařskému regionu právě název Modré Hory. Z této rozhledny jsou vidět i vinice pod Ždánickým lesem, kde se pěstují převážně modré odrůdy. Je tedy zřejmé, že lepší název nemohl vybrat.

Podmínky pro výrobu vína VOC Modré Hory Aby mohlo vyrobené víno usilovat o přidělení známky VOC Modré Hory, musí splňovat daná kritéria. Rozsah těchto požadavků a nároků na vyrobené víno si určuje každé sdružení vinařů samo. Danými podmínkami a předpisy se pak musí řídit všichni členové sdružení. K tomu aby byla vínu přiznána známka VOC Modré Hory, musí bezpodmínečně splnit každý stanovený bod dohodnutého ustanovení. Níže uvedu ty nejdůležitější podmínky výroby těchto vín: 

pro výrobu vín s označením VOC Modré Hory byly vybrány nejtypičtější modré odrůdy, kterými jsou Frankovka, Svatovavřinecké a Modrý Portugal



vína jsou vyráběna jen z hroznů vypěstovaných na konkrétních vinicích z obcí Bořetice, Kobylí, Němčičky, Velké Pavlovice a Vrbice



z daných odrůd lze vyrábět jednodruhová vína nebo jejich kupáže (při kupáži všech tří odrůd je zapotřebí minimálně 50% Frankovky, 20% Svatovavřineckého a 10% Modrého portugalu; při kupáži dvou odrůd závisí poměr vín na výrobci)



vína se lahvují pouze u člena VOC Modré Hory na území obcí Modrých Hor



na výrobu těchto vín se využívají hrozny v kvalitě jakostních vín a mošt musí mít minimálně 19° NM



hektarový výnos nesmí přesáhnout 11 tun



hrozny pro výrobu vína musí být sklizeny ručně

34



vyrobená vína mohou být pouze suchá a polosuchá, zbytkový cukr ve víně je omezen na 12mg/l



minimální obsah alkoholu v červených vínech je stanoven na 12% a u rosé vín je limit od 10% do 13%



červená vína mohou být uváděna na trh až po 18 měsících zrání



vína jsou plněna do lahví o obsahu 0,75l



červená vína mohou být uzavřena pouze korkovou zátkou, u rosé vín je povolen šroubovací uzávěr



lahve jsou opatřeny speciální páskou s logem VOC Modré Hory a číselným kódem umístěnou na hrdle láhve tak, aby překrývala část záklopky



číselný kód obsahuje číselný kód výrobce (pořadové číslo seznamu členů), číslo jednací zatříděného vína a celkový počet zatříděných lahví

Obrázek 1 Ochranná páska s logem VOC Modré Hory

Takto vyrobená vína musí mít typické senzorické vlastnosti pro danou oblast VOC Modré Hory. Frankovka

- barva rubínová, karmínová různých intenzit - vůně peckového ovoce-třešně, višně u starších vín pak tmavé třešně, ostružiny, skořice -chuť svěží, kořenitá, harmonická, čistá bez výrazných dřevitých tónů nebo aroma barikového sudu

Svatovavřinecké

- barva rumělková různých odstínů, rubínová - vůně černých třešní, povidlová 35

- chuť plná, harmonická, u starších vín po vařeném ovoci

Modrý portugal

- barva purpurově červená, světle rubínová -vůně třešňová, malinová, červenorybízová - chuť lehčí, hladká, bez výrazné kyseliny a tříslovin

Frankovka rosé

- různé odstíny růžové barvy - vůně ovocná, převládají jahody a maliny - chuť šťavnatá s osvěžující kyselinkou

Svatovavřinecké rosé - různé odstíny růžové barvy - vůně ovocná, převládají jahody a maliny - chuť šťavnatá s osvěžující kyselinkou

Všechny tyto kritéria a vlastnosti vyrobeného vína pak posuzuje vybraná komise, která vybraným vínům přiznává značku VOC Modré Hory.

Pěstované odrůdy a půdní podmínky Frankovka Přesný původ této odrůdy není znám. Pravděpodobně je rodnou zemí Německo nebo Rakousko. Tato odrůda se však rozšířila po celé Evropě. V České republice se pěstuje na 1166,75 ha vinic, z toho je ve Velkopavlovické podoblasti 425,49 ha. Její synonyma jsou Blaufränkisch, Lemberger,

Karmazín

nebo

Kékfrankos.

Frankovka má velký, křídlatý a řídký hrozen s černomodrými bobulemi a pevnou slupkou. Tato

odrůda

révy

vinné

se

díky

svým

požadavkům vysazuje jen na ty nejlepší vinice. K dobré vyzrálosti hroznů potřebuje sušší místa, hodně slunce a nevadí ji ani vyšší obsah vápna v půdě. Dobře odolává houbovým i plísňovým chorobám a mrazu. Jedná se o pozdní odrůdu, která dává tmavě rubínová vína 36

kořenité chuti u kterých je lepší delší zrání na dřevěných sudech. Mladá vína obsahují více kyselin a tříslovin s chutí a vůní po peckovitém ovoci jako jsou třešně a višně. Při delším zrání na sudech se charakter vína harmonizuje. V těchto vínech se pak objevují tóny vanilky a skořice.

Svatovavřinecké Pro

jeho

příbuznost

s burgundskými odrůdami se přisuzuje původ Svatovavřineckému vínu ve Francii. Synonymní jména pro tuto odrůdu jsou Saint

Laureát,

V České

Lavrijenac, Schwarzer.

republice

nejpěstovanější

je

červenou

toto

víno

odrůdou

s celkovou rozlohou 1254,1 ha, z toho ve Velkopavlovické podoblasti je to 396,11 ha vinic. Hrozen této odrůdy je středně velký, kuželovitý, mírně křídlatý, hustý s černomodrými bobulemi. Tato odrůda je dobře odolná proti mrazu a chorobám. Hrozny dozrávají na přelomu září a října. Svatovavřinecká vína se vyznačují tmavě červenou barvou s ovocitou vůní po švestkách, višních a černém rybízu.

Modrý portugal Ač by podle názvu mnozí usuzovali, že tato odrůda pochází z Portugalska, není to tak, a v Portugalsku se vůbec nepěstuje. Pravděpodobně k nám tato odrůda révy vinné přišla z Rakouska. Synonyma pro tuto odrůdu jsou bauer Portugieser, Oporto Kek, Modra Kraljevina. Modrý portugal pro

svoji

vysokou

plodnost

patří

k nejrozšířenějším modrým odrůdám, která se pěstuje na 622,68 ha z toho ve

37

Velkopavlovické podoblasti je to 265,37 ha. Zároveň je toto víno pro svoji lehkost a svěží aroma velmi oblíbené u spotřebitelů. Má velký křídlatý hrozen s modrými bobulemi a tenkou slupkou. Hrozen dozrává ranně a obsahuje málo kyselin a cukru. Hojně se využívá i k přímé konzumaci v době sklizně, hrozen je však náchylný na hnití. Modrý Portugal má nízké nároky na půdy a nevadí mu i sucho. Naopak se nedoporučují trvale zamokřené půdy a trpí na mrazy. Vyrobené víno má světle rubínovou barvu s jemnou květinovou vůní, s nižším obsahem kyselin. Modrý Portugal se často využívá pro scelování s víny jako je Frankovka, což mělo za účel snížit tvrdost vína.

Vliv terroir Region Modrých Hor má ideální podmínky pro pěstování modrých odrůd révy vinné. Je to díky svažitým viničním tratím, které jsou orientovány na jih. Modré Hory poukazují na první výběžky Ždánického lesa, se kterým jsou spojeny severní částí vinohradu. Stromový porost chrání vinice před mrazivými severními větry. Jižní část směřuje k Pálavským vrchům a rovinám podplaví. Tento region se vyznačuje kopcovitým terénem se zaoblenými hřbety a mělkými sedly s nivou říčky Trkmanky. Tento region je hojně obsazen přírodními památkami a rezervacemi jako jsou Jesličky nebo Nosperk v Němčičkách, či Zázmoníky v Bořeticích. Na většině těchto míst se v minulosti nalézali osázené vinice, a dodnes sousedí s plodícími vinohrady. Daří se zde i vzácné fauně a flóře jako je Včelník rakouský, Hlaváček jarní, Kavyl sličný, Vstavač vojenský a Kosatec pestrý, Kudlanka nábožná, Roháč obecný a Babočka paví oko. V Němčičkách jsou také k vidění dva státem chráněné stromy s odhadovaným stářím 350 let. „Geologicky leží oblast na východní hranici Podslezko-ždánického příkrovu a Vídeňské pánve. Mezi Kobylím – Vrbicí a Bořeticemi – Němčinkami probíhá právě jejich zlom. Střídají se zde vápenité jíly, slíny, polymiktní pískovice a slepence. Znatelná je karpatská soustava flyšového pásma. Občas se vyskytuje spraš (např. Vršecká Nová hora).“ 19 Tyto půdy se vyznačují vysokým podílem vápníku a dobře zadržují vodu. Profil půdy je hluboký od 30 do 50 centimetrů s minimem půdního skeletu. Z klimatologického hlediska je toto území řazeno do suchého podnebí. Dlouhodobý průměr ročních teplot je v Modrých Horách 9,5 °C. Sluneční svit je zde 1871 hodin. To dokazuje, že se jedná o jedno z nejteplejších a nejslunnějších míst v České Republice. 19

Zdroj z: http://www.vocmodrehory.cz/vinicni-trate/, [citováno: 28.5.5015, 14:24]

38

Dozrávání hroznů révy vinné také podporují teplé fénické větry. Roční úhrn srážek je v tomto regionu cca 580 milimetrů.

Vlastní šetření Tato část bude především pojednávat o sběru dat a informací. Bude se jednat o data primární (získaná z vlastních výzkumných šetření) a o data sekundární, která si převezmeme pro potřeby naší práce z různých internetových a knižních zdrojů. V první části tohoto šetření se pokusíme porovnat úspěchy a dosažené body vín s označením VOC Modré Hory a červených odrůd z VOC Mikulov. Ke splnění tohoto bodu použijeme metodu komparace. Jedná se o predikci již zmiňovaných oblastí, která nám pomůže k výslednému srovnání. Výsledkem celého procesu pak bude vyvození závěru z předem stanovené hypotézy, která zní „Vína z VOC Modré Hory jsou úspěšnější v soutěžích než červená vína z VOC Mikulov“. Ke splnění cíle budeme tyto dvě VOC porovnávat pomocí výsledků z jednotlivých vinařských soutěží. Podle těchto výsledků budeme moci určit postavení daných vín na trhu a v očích konzumentů. V druhé části pomocí dotazníkového šetření, které se uskutečnilo na veletrhu Wine Prague 2015 v PVA Letňanech zjistíme, jaká vína spotřebitelé nejraději konzumují, a zda mají vína s označením VOC Modré Hory v povědomí a pijí je rádi a často. Tím zároveň potvrdíme nebo vyvrátíme zbylé dvě hypotézy: „Konzumenti vína si oblíbili VOC vína z Modrých Hor“ a „Lidé jsou dostatečně obeznámeni se značkou VOC Modré Hory“.

Komparace vín s označením VOC Modré Hory a VOC Mikulov Níže budeme specifikovat jednotlivé soutěže včetně jejich výsledků. Nakonec vyhodnotíme výsledky vín v jednotlivých soutěžích a porovnáme úspěšnost vín VOC Modré Hory a VOC Mikulov. Národní soutěž vín20 Jedná se o nejvyšší možnou soutěž v České Republice, která je založena na oficiální bázi. Její výsledky proto slouží všem spotřebitelům vína jako ukazatel zaručeně

20

Zdroj obrázku: www.svcr.cz/narodni-soutez-vin-oblast-morava-2013-informace-pro-vinare-1, [citováno: 4.6.5015, 8:09]

39

těch nejkvalitnějších a zároveň nejoblíbenějších vín na současném trhu vína. Tato soutěž posuzuje vína několika kategorií a její hodnocení probíhá v několika kolech. Posuzují se kategorie: bílá suchá a polosuchá vína - A, bílá polosladká vína - B, bílá sladká vína - C, růžová vína - D, červená suchá a polosuchá vína - E, červená polosladká vína - F, sekty G. Tato soutěž probíhá v rámci celé republiky v jednotlivých vinařských podoblastech, z nichž jsou vybrána nejlepší vína do následující celorepublikové soutěže Salon vín ČR. Jedná se o vína z oblasti Čechy a Morava. Z oblastních kol jsou vybrány dvě stovky těch nejlepších českých a moravských vín, které se tak nominují do Salonu vín ČR, tato soutěž je pak dvoukolová. Vína pak dostávají různá ocenění na základě počtu dosažených bodů. Pro postup do prvního kola soutěže Salon vín je dále potřeba dosáhnout určité hranice bodů v jednotlivých kategoriích.

Zlatá medaile

86 a více bodů

Stříbrná medaile

84-85,99 bodů

Bronzová medaile

82-83,99 bodů

Kategorie A, D, E, G

80 bodů a více

Kategorie B, F

82 bodů a více

Kategorie C

84 bodů a více

Tabulka vlastní21

Mikulovská podoblast Dosažené výsledky pro rok 2014 z podoblasti Mikulov. Kategori

Víno

Rok

Vinařství

Body

Ryzlink rýnský

2013

Ing. MiroslavVolařík

Champion

2012

Vinné sklepy Valtice, a. s.

88,33 Zlato

2012

Vinné sklepy Valtice, a. s.

88,33 Zlato

2013

Víno lípa mikulov, s.r.o

84,67

e A

Pozdní sběr B

Cabernet Blanc Výběr z hroznů

C

Ryzlink vlašský Výběr z bobulí

D

21

Zweigeltrebe rosé

Zdroj z: http://www.narodnisoutezvin.cz/struktura-souteze/, [citováno: 4.6.5015,8:34]

40

Kabinetní víno E

Stříbro

Cabernet Sauvignon

2012

Vinné sklepy Valtice, a. s.

87,33 Zlato

2011

Gotberg, a. s.

84,33

Výběr z hroznů F

Rulandské modré Výběr z bobulí

G

Stříbro

Louis Girardot

2010

Bohemia sekt, s. r. o.

Brut

Stříbro

Cena za nejlepší kolekci Tabulka vlastní

84,33

Moravíno s. r. o. Valtice

22

Jelikož v této soutěži nezískalo žádné ocenění víno s označením VOC Mikulov, uvedeme si ještě pro lepší představu nominaci vín s tímto označením a jejich bodové zisky. Tyto informace nám poslouží ke komparaci s víny VOC Modré Hory.

Nominace VOC vín Mikulov pro rok 2014 Kategorie

Víno

Rok

A

Ryzlink vlašský VOC

2013 Vinné sklepy Valtice, a. s.

82,00

Rulandské bílé VOC

2013 Vinné sklepy Valtice, a. s.

82,33

Sonberk

Vinařství

Riesling 2013 Sonberk, a. s.

Body

82,00

VOC Ryzlink rýnský VOC

2013 Vinné sklepy Valtice, a. s.

85,67 Stříbro

B

Rulandské šedé VOC

2013 Vinařství Kovacs s. r. o.

82,00

Ryzlink vlašský VOC

2011 Vinné sklepy Valtice, a. s.

83,33

Rulandské bílé

2013 Vinařství Kovacs s. r. o.

85,00 Stříbro

Tabulka vlastní23

Z tohoto průzkumu je zřejmé, že do finálové soutěže Salon vín ČR bylo v roce 2014 nominováno celkem osm vín s označením VOC Mikulov, přičemž pět z nich bylo součástí kategorie A, a tři byli z kategorie B. 22

Zdroj z: www.narodnisoutezvin.cz/mikulovsk-podoblast/[citováno: 4.6.5015,9:22] Zdroj z: http://static1.1.sqspcdn.com/static/f/855623/25568011/1413826374557/Vysledky+narodni+souteze+vin+201 4, [citováno: 4.6.5015,9:34] 23

41

Dosažené výsledky pro rok 2013 z podoblasti Mikulov Kategori

Víno

Rok

Vinařství

Body

Chardonnay Terroir

2011 Zámecké vinařství Bzenec s. Zlato

e A

Pozdní sběr B

r. o.

Chardonnay

2011 Nové vinařství, a. s.

Zlato

2010 ZD Sedlec

Zlato

Výběr z hroznů C

Tramín červený Slámové víno

D

Zweigeltrebe rosé

2012 Střední

Pozdní sběr

odborná

škola Zlato

vinařská a Střední odborné učiliště zahradnické

E

Frankovka

2011 Vinselekt Michlovský, a. s.

Zlato

Výběr z hroznů F

Rulandské

Modré 2011 Vinařství Štěpán Maňák

Bronz

barrique Výběr z bobulí G

Sekt

Chardonnay

a 2010 Tanzberg Mikulov, a. s.

Zlato

Ryzlink vlašský Cena za nejlepší kolekci

Zámecké vinařství Bzenec s. r. o.

Tabulka vlastní24

Ani výsledky z roku 2013 se nijak nelišily a prvenství neobdrželo žádné z VOC vín. Toto zjištění o úspěšnosti VOC vín příliš nesvědčí. Níže si alespoň uvedeme nominace za tento rok do soutěže Salon vín ČR.

Nominace VOC vín Mikulov pro rok 2013 Kategori

Víno

Rok

Vinařství

e

24

Zdroj z: http://www.narodnisoutezvin.cz/mikulovsk-podoblast/, [citováno: 4.6.5015,9:38]

42

Body

A

Ryzlink vlašský VOC

2011 Vinselekt Michlovský a. s.

85,67 Stříbro

B

Ryzlink vlašský VOC

2011 Vinné sklepy Valtice

84,33 Stříbro

Tabulka vlastní

25

Z těchto výsledků je patrné, že rok 2014 byl oproti tomuto roku výrazně úspěšnější, co se týče množství nominovaných VOC vín. Z tohoto nárůstu nominovaných vín usuzuji, že roste motivace vinařů přihlašovat svoje vína do této soutěže. Všechna vína sice nedosáhly tak vysokých zisků bodů, ale nárůst vinařství je dobrý začátek pro budoucí vývoj.

Velkopavlovická podoblast Naše druhá komparovaná oblast je Velkopavlovická oblast a vína z VOC Modré Hory.

Dosažené výsledky pro rok 2014 z podoblasti Velkopavlovické. Kategori

Víno

Rok

Vinařství

Tramín červený

2013 Vladimír Tetur

Body

e A

Pozdní sběr B

Tramín červený

Champion Zlato

2013 Vinařství Bronislav Vajbar

82,67

Výběr z hroznů C

Grand Chateau Lednice Slámové víno

D

Svatovavřinecké

2012 Vinařství Chateau Lednice, 89,67 Zlato a.s. 2013 Vlastislav Klobása

87,00 Zlato

2012 Patria Kobylí, a. s.

87,33 Zlato

2010 Bohemia sekt, s. r. o.

85,00

Pozdní sběr E

Cabernet Sauvignon Pozdní sběr

F

Louis Girardot Brut

Stříbro Cena za nejlepší kolekci Tabulka vlastní

Vinařství Vajbar Bronislav - Rakvice

26

25

Zdroj z: http://static1.1.sqspcdn.com/static/f/855623/23393368/1377609337390/NSV_mikulovska_vysledky_2013, [citováno: 4.6.5015,9:44]

43

Výsledky a nominace vín VOC Modré Hory za rok 2014 Kategori

Víno

Rok

Vinařství

Body

D

Rosé Růžený VOC

2013 Víno J. Stávek

86,00 Zlato

E

Modrý portugal VOC

2012 Vít Sedláček

86,33 Zlato

Modrý portugal VOC

2012 Vinařství Stávek Pavel a 84,00

e

Radim Svatovavřinecké VOC

Stříbro

2011 Vinařství Stávek Pavel a 82,33 Radim

Frankovka VOC

2011 Vinařství Stávek Pavel a 85,00 Radim

Tabulka vlastní

Stříbro

27

Stejně jako u Mikulova ani zde VOC vína za rok 2014 nezvítězila v daných kategoriích. Je však nutné vyzdvihnout dosažené bodové výsledky, které jsou o několik bodů výše než u VOC Mikulov. A až na jeden případ dosáhli všechny nominované vína medailového ohodnocení. Je škoda, že VOC Mikulov nemá žádné vinaře, kteří by do soutěže přihlásili víno z červených odrůd – tedy Rulandské modré VOC, abychom mohli jejich vína porovnat.

Dosažené výsledky pro rok 2013 z podoblasti Velkopavlovické. Kategori

Víno

Rok

Vinařství

Hibernal

2012 Petr Mokruša

Body

e A

Zlato

Pozdní sběr B

Grand

Chateau 2012 Vinařství Chateau Lednice, Zlato

Hibernal pozdní sběr C 26

Pálava

a.s. 2012 Patria Kobylí, a. s.

Zlato

Zdroj: http://www.narodnisoutezvin.cz/velkopavlovick-podoblast/, [citováno: 4.6.5015, 10:14]

27

Dostupné z: http://static1.1.sqspcdn.com/static/f/855623/25387679/1409579471700/Vysledky+narodni+souteze+vin+201 4, [citováno: 4.6.5015, 10:34]

44

Výběr z hroznů D

Klaret

Rulandské 2012 Vinařství Vajbar Kobylí

Zlato

modré pozdní sběr E

Cabernet

Moravia 2012 Patria Kobylí, a. s.

Gallery jakostní víno F

Ludwig

Champion Zlato

Cabernet 2011 Vinařství Ludwig, s. r. o.

Moravia cuvée pozdní sběr G

Stephanus

2010 Provin, s. r. o.

Cena za nejlepší kolekci

Zlato

Patria Kobylí, a. s.

Tabulka vlastní28

Výsledky a nominace vín VOC Modré Hory za rok 2013 Kategori

Víno

Rok

Vinařství

Body

Frankovka rosé VOC

2012

Patria Kobylí, a. s.

80,67

Rosé Růžený VOC

2012

Víno J. Stávek

81,67

e D

Svatovavřinecké

rosé 2012

VOC E

Rodinné vinařství Jedlička & 82,00 Novák, Bořetice a. s.

Frankovka VOC

2011

Víno J. Stávek

83,33

Frankovka VOC

2011

Vinařství Ludwig

78,33

Tabulka vlastní29

Rok 2013 byl podobný jako rok 2014. Nominovaná tři růžová a dvě červená vína nezvítězila v daných kategoriích a jejich bodový zisk byl menší než v následujícím roce. Z toho lze vyčíst, že se daná vína rok od roku zlepšují, a sbírají více bodů. Nyní se zaměříme na nejoficiálnější českou vinařskou soutěž, a sice Salon vín ČR. Zjistíme, zda se z nominovaných VOC vín uchytilo nějaké ve vedoucích příčkách, byť je prognóza na nějaký úspěch z nominačních soutěží malá.

28

Dostupné z: http://www.narodnisoutezvin.cz/velkopavlovick-podoblast/, [citováno: 4.6.5015, 10:56]

29

Dostupné z: http://static1.1.sqspcdn.com/static/f/855623/23520344/1379420469107/Vysledky+narodni+souteze+vin+201 3, [citováno: 4.6.5015, 11:16]

45

Salon vín České Republiky V České republice existuje soutěžní systém „Národní soutěže vín“, jejímž závěrečným kolem je již zmiňovaná soutěž Salon vín ČR, kde je vyhlášen absolutní vítěz (Champion), vítěz kategorie a nejlepší kolekce. Jedná se o prestižní ocenění, které získá jen sto nejlepších vín. Do této soutěže mohou být zařazeny vína, která jsou vyrobena pouze z vinných hroznů vypěstovaných v České republice. Tato soutěž navazuje na Národní soutěž vín, která probíhá v jednotlivých podoblastech a v oblasti Čech individuálně, a je nutné, aby nominované víno touto soutěží prošlo s dostatečným počtem bodů. Salon vín ČR má pak dvě kola. Z prvního kola postupuje celkem 200 vín a v druhém, finálovém kole se hodnotí stovka nejlepších vín. Výsledná vítězná vína jsou pak celoročně vystavená ve sklepích státního zámku ve Valticích. Návštěvníci si je zde mohou prohlédnout a vybraná vína ochutnat v řízených nebo samostatných degustacích. Vína, která jim zachutnají, si zde mohou i zakoupit. Pro oceněné víno a vinaře je umístění v této expozici velmi dobrá propagace. Postup vín mezi dvě stě nejlepších je řízen několika kritérii. Z každé kategorie postupuje jen určitý počet vín. Z kategorie A a E postupuje celkem 160 vín (6 nejlépe hodnocených vín z oblasti Čech, 28 vín z podoblasti znojemské, 42 vín z podoblasti mikulovské, 44 vín z podoblasti velkopavlovické a 40 vín ze slovácké podoblasti). Z kategorie B a F postupuje 20 nejvýše hodnocených vín, dále z kategorie C je to 14 vín, z D kategorie celkem 2 vína a z kategorie G jsou to 4 vína. Do druhého kola postupují pouze vína, která získala v tom prvním minimálně 80 bodů. Pro zařazení do soutěže musí být vína vyrobená pouze z hroznů vypěstovaných v České republice, jak už jsme zmiňovali výše. Dané vzorky pro soutěž jsou odebírány přímo u vinaře ve sklepě, kde je náhodně vybráno šest lahví přihlašované partie vín. Do soutěže se kromě soutěžících musí nominovat i samotní degustátoři. Ti jsou povinni zúčastnit se degustačního školení, z něhož pak absolvují zkoušku dle mezinárodních norem. Úspěšní degustátoři mají pak během hodnocení vzorků k dispozici 100 bodů. Nominační kola probíhají v měsících červenec – srpen. V prosinci pak čeká vinaře první kolo hodnocení vín a v lednu se koná finálové kolo. Vinaři, jejichž vína se probojují do sta nejlepších, mají právo označit danou láhev samolepkou s logem soutěže „Salon vín České republiky“

46

Finální kolekce Salonu vín pro daný rok je v počtu stanovených kusů odkoupena od vinařů a vystavena ve sklepních prostorách Národního vinařského centra. Zde jsou k dispozici návštěvníkům domácím i zahraničním. Mají tak jedinečnou možnost ochutnat naše nejlepší vína pohromadě, na jednom místě v důstojných podmínkách. Dále se zde mohou dozvědět všechny důležité informace o víně i vinaři, který víno vyrobil. Nyní se dostáváme k finálním výsledkům těch nejlepších a nejoblíbenějších českých a moravských vín za rok 2015, kterým předcházely nominační oblastní soutěže v roce 2014. Celostátní výsledky pro rok 2015 Kategori

Víno

Rok

Vinařství

Rulandské bílé

2013 Zámecké vinařství Bzenec s. r. o.

e A

Výběr z hroznů B

Rulandské šedé

2013 Vinařství Lahofer, a. s.

Výběr z hroznů C

Pálava

2013 Vinařství Bronislav Vajbar, Rakvice

Ledové víno D

Cabernet sauvignon rosé

2013 Zníván Znojmo a. s.

Pozdní sběr E

Laurot

2012 Vinselekt Michlovský a. s.

Výběr z hroznů G

Chateau Bzenec brut

Cena za nejlepší kolekci

2011 Chateau Bzenec, spol. s r. o. Vinselekt Michlovský

Champion Salonu vína ČR 2015 Rulandské bílé

2013 Zámecké vinařství Bzenec s. r. o.

výběr z hroznů Tabulka vlastní30

Celostátní výsledky pro rok 2014 Kategori

Víno

Rok

Vinařství

Ryzlink rýnský

2011 Zámecké vinařství Bzenec s. r. o

e A 30

Dostupné z: http://www.vinarskecentrum.cz/download/katalog-salonvin-2015-web.pdf, [citováno: 4.6.5015, 13:12]

47

Pozdní sběr B

Chardonnay

2012 Josef Fridrich, Vracov

Výběr z bobulí C

Muškát moravský

2010 Zníván Znojmo, a. s.

Výběr z bobulí E

Merlot

2012 Ing.

Výběr z hroznů G

Sekt Volařík

Cena za nejlepší kolekci

František

Zapletal,

Velké

Bílovice 2010 Vinařství Kolařík, Mikulov Zámecké vinařství Bzenec s. r. o.

Champion Salonu vín ČR 2014 Ryzlink rýnský pozdní sběr Tabulka vlastní

2011 Zámecké vinařství Bzenec s. r. o.

31

Po užším prozkoumání všech finálních sto druhů vín, jsem došel bohužel ke zjištění, že v roce 2015 uspěli vína s označením VOC pouze dvě a to z podoblasti Znojemské. V roce 2014 (tedy vína z nominačních kol 2013) bylo umístění vín označených VOC o trochu lepší. Do vybrané stovky vín se dostali hned čtyři zástupci VOC vín. Pocházeli z VOC Znojma a jedno z VOC Mikulov. To se umístilo na 47. příčce ovšem k naší komparaci nám nepomůže, neboť se jednalo o víno bílé přesněji Ryzlink vlašský 2011 z vinařství Valtice. Z toho vyplývá, že označená VOC vína v této soutěži určitě nebodují a nedosahují dobrých výsledků. Nelze tedy žádná vína komparovat podle našich kritérií. Z daných výsledků lze ovšem vyčíst, že modré odrůdy vín z VOC Modré Hory jsou úspěšnější, jelikož byly nominovány do této soutěže a v posledním roce si odnesly i několik medailových ocenění. Z toho lze předikovat úspěšný vývoj i do následujících let. S nárůstem úspěchu nominovaných vín doufejme, že i přiměřeně vzroste ochota dalších vinařů přihlásit svá vína a tím vzroste šance i na další medailová umístění.

Grand Prix Winex32

31

Dostupné z: http://www.salonvin.cz/aktuality/sto-nejlepsich-moravskych-a-ceskych-vin-pro-rok-2014384/, [citováno: 4.6.5015, 15:12] 32

Dostupné z: http://www.grand-prix-vinex.cz/, [citováno: 4.6.5015, 16:10]

48

Grand Prix Winex je jednou

z nejvýznamnějších

mezinárodních soutěží vín, která se koná v České Republice již 22 let. Pořádá ji Národní vinařské centrum, o. p. s. za pomoci a. s. Veletrhy Brno a Svazu vinařů ČR.

V komisy

renomovaní

jsou a

jen

zkušení

degustátoři, kteří vína hodnotí ve Valticích v prostorách Národního vinařského centra a využívají k tomu svůj vlastní hodnotící počítačový program nazvaný ELWIS. Vína jsou rozdělená do deseti následujících kategorií: 

A1 bílá vína suchá, A2 bílá vína polosuchá, A3 bílá vína polosladká



B1 růžová vína suchá, B2 růžová vína ostatní



C1 červená vína suchá, C2 červená vína ostatní



D Vína přírodně sladká



F Šumivá vína



G Vína likérová (fortifikovaná)

Medaile se hodnoceným vínům udělují na základě bodové škály. Ta je následující: 84 bodů

-

stříbrná medaile

87 bodů

-

zlatá medaile

92 bodů

-

velká zlatá medaile

Dále jsou pak vyhlašováni vítězové v jednotlivých kategoriích a „Champion“ soutěže, nejlepší kolekce vín a vítězové pro jednotlivé země.

Výsledky pro rok 2015 Kategori

Víno

Rok

Vinařství

Veltlínské zelené

2013 Víno Mikulov, spol. s r. o.

Body

e A1

Pozdní sběr A2

Cabernet Blanc

2014 Weingut Anselmann, DEU

Qualitätswein

49

88,00 Zlatá

A3

Rulandské bílé

2013 Winberg Mikulov s. r. o., 91,67 Velká

Pozdní sběr B2

CZE

Merlot rosé

zlatá

2013 Víno Rovenius s. r. o., CZE

87,33 Zlatá

Pozdní sběr C1

Single

Vineyard 2012 Viňa San Pedro, CHL

91,00 Velká

Carmenére D

zlatá

Grand selection Tokaji 2013 Tokaj Késöi Arany édes

F

Louis Girardot brut

Kereskedöház

Zrt,

HUN 2010 Bohemia sekt, s. r. o., CZE

90,33 Velká zlatá

Cena za nejlepší kolekci

Ing. Luděk Botur, Strážnice, CZE

Champion 2015 Grand selection Tokaji 2013 Tokaj Késöi Arany édes

Kereskedöház

Zrt,

HUN

Tabulka vlastní33

Národní vítěz - Česká republika Rulandské bílé, pozdní sběr, 2013, WINBERG Mikulov s.r.o., Mikulov, CZE – 91,67 bodů velká zlatá medaile Národní vítěz – Rakousko Gelber Muskateller, 2014, Qualitätswein, Weingut Reitmayer, Herrnbaumgarten, AUT – 86,00 bodů stříbrná medaile Národní vítěz - Maďarsko Grand Selection Tokaji Késői Arany édes/Late Gold sweet, 2013, PDO, Tokaj Kereskedőház Zrt., Tolcsva, HUN Národní vítěz - Slovenská republika Tokajský výber 5-putňový, 2003, Tokaj & CO, s.r.o., Malá Tŕňa, SVK – 87,00 bodů zlatá medaile

Výsledky pro rok 2014 Kategori

33

Víno

Rok

Vinařství

Body

Zdroj z: http://www.grand-prix-vinex.cz/download/katalog-gpv-2015-final.pdf, [citováno: 6.6.5015, 8:10]

50

e A1

Sauvignon

2008 Vinařství

Výběr z hroznů A2

Tramín červený Výběr z hroznů

Baloun,

Velké 88,00

Pavlovice, CZE

Zlatá

2013 Moravíno s. r. o., Valtice, 92,67 CZE

Velká zlatá

A3

Děvín

2013 Vinařství

Pozdní sběr

Baloun,

Velké 92,33

Pavlovice, CZE

Velká zlatá

B2

Aubére Reserva Pozdní sběr

C1

Mikulčice, CZE

Frankovka

Bauer Zweigelt

Pavlovice, CZE 2013 Ing.

Stříbro Baumgartner, 88,00

Untermarkersdorf, AUT D

Tokajská

výberová 2003 Tokaj & Co., s. r. o.

esencia F

Zlatá

2011 Pavlovín s. r. o., Velké 84,67

Výběr z hroznů C2

2012 Vinařství Dvořáček LTM, 88,00

Malá Tŕňa, SVK

Zlatá 88,33 Zlatá

Bohemia sekt Prestiže 2009 Bohemia sekt, s. r. o.

88,00

demi sec

Zlatá

Cena za nejlepší kolekci

Starý Plzenec, CZE

Kapwein Bohemia s. r. o., Praha 4, CZE

Champion 2014 Frankovka, výběr z hroznů

2011 Pavlovín s. r. o., Velké 84,67 Pavlovice, CZE

Stříbro

Tabulka vlastní34

Národní vítěz - Česká republika Tramín červený 2013, výběr z hroznů MORAVÍNO s.r.o., Valtice, CZE – 92,67 bodů (velká zlatá medaile) Národní vítěz – Rakousko Blauer Zweigelt 2013, Ing. W. Baumgartner, Untermarkersdorf, AUT

34

Zdroj z: http://www.grand-prix-vinex.cz/download/katalog-gpv-2014-final.pdf, [citováno: 6.6.5015,12:11]

51

Národní vítěz - Slovenská republika Tokajská výberová esencia 2003, Tokaj & Co., s.r.o., Malá Tŕňa, SVK

Po průzkumu výsledků z let 2015 a 2014 jsem bohužel zjistili, že ani v této soutěži žádné víno originální certifikace z VOC Modrých Hor nevyhrálo svojí kategorii, ani se neúčastnilo této soutěže. Jediným pozitivním zjištěním bylo, že v letech 2014 se této soutěže účastnili vinaři, kteří jsou ve sdružení vinařů VOC Modrých Hor. Za zmínku stojí třeba umístění vína Zweigeltrebe 2013 z vinařství Baloun s dosaženými 82,67 body v kategorii B1. V kategorii C1 se pak nejlépe umístilo víno Rulandské modré 2011 od Patria Kobylí, a. s. s 88,00 body, kdy získalo zlatou medaili a o pár míst níže skončil Modrý portugal 2011z téhož vinařství se získanými 86,00 body a stříbrnou medailí.

Shrnující tabulky úspěšnosti vín VOC Mikulov a VOC Modré Hory Abychom mohli porovnat úspěšnost VOC vín z těchto oblastí, je nutné dohledat ještě jiné soutěže, kde se tato vína představila a zaznamenala určité úspěchy. Z již zmiňovaných největších soutěží jsme bohužel žádná umístění pro vhodné porovnání nezískali. Do následujících shrnujících tabulek proto uvedu i úspěšné výsledky z ostatních, menších soutěží. Po komparaci našich podoblastí jsou vybírány vína i soutěže, které jsou pro potřeby diplomové práce relevantní. Z velkého množství soutěží a výstav jsme proto vybrali ty nejvhodnější, které shrneme níže do závěrečných tabulek.

Shrnutí výsledků VOC Mikulov za roky 2014-2015

52

Víno

Ročník

Vinařství

2013

Chatea Valtice

2013

Chateau Valtice

2013

Sonberk a.s.

2013

Chateau Valtice

2012

Reisten, s.r.o.

2011

Chateau Valtice

Rulandské bílé VOC

2013

Vinařství Kovacs s.r.o.

Národní soutěž vín, 2014/2015

Rulandské šedé VOC

2013

Vinařství Kovacs s.r.o.

Národní soutěž vín, 2014/2015

Ryzlink vlašský VOC

2011

Vinselekt Michlovský a.s.

Národní soutěž vín, 2013/2014

Ryzlink vlašský VOC

2011

Vinné sklepy Valtice

Národní soutěž vín, 2013/2014

Ryzlink vlašský VOC

2011

Vinné sklepy Valtice

Salon vín ČR, 2014

Ryzlink vlašský VOC Rulandské bílé VOC Sonberk Riesling VOC Ryzlink rýnský VOC Riesling pozdní sběr, VOC Ryzlink vlašský VOC

Soutěž

Národní soutěž vín, 2014/2015 Národní soutěž vín, 2014/2015 Národní soutěž vín, 2014/2015 Národní soutěž vín, 2014/2015 Národní soutěž vín, 2014/2015 Národní soutěž vín, 2014/2015

Umístění

Body

Nominace

82,00

Nominace

82,33

Nominace

82,00

Nominace Stříbrná medaile

85,67

Nominace

83,00

Nominace

83,33

Nominace Stříbrná medaile

85,00

Nominace

82,00

Nominace Stříbrná medaile Nominace Stříbrná medaile 47. místo

85,67 84,33 Neuvede no

Vlastní zpracování

Při hledání dalších, regionálních či jiných soutěží s potencionální úspěšností vín VOC Mikulov bylo zjištěno, že další úspěchy těchto vín nejsou nikde zveřejněny. Analyzoval jsem však jen poslední dva roky, nevylučuji tedy úspěchy v letech předešlých, nebo v málo medializovaných mikrovýstavách a soutěžích. Vycházím tedy z předpokladu, že největším úspěchem těchto vín bylo umístění celonárodní soutěži Salon vín v ČR na 47. místě ze sta nejlepších moravských a českých vín. Dalších jedenáct vín pak uspělo v Národní soutěži vín, kde získali nominaci pro účast v prvním kole soutěže Salon vín ČR. Probojovali se tak do dvě stě nejlepších národních vín.

53

Shrnutí výsledků VOC Modré Hory za roky 2014-2015

54

Víno

Ročník

Vinařství

Rosé růžený VOC

2013

Víno J. STÁVEK

Modrý portugal VOC

2012

Vít Sedláček

Modrý portugal VOC

2012

Svatovavřinecké VOC

2011

Soutěž

Vinařství Stávek Pavel a Radim Vinařství Stávek Pavel a Radim Vinařství Stávek Pavel a Radim

Frankovka VOC

2011

Frankovka rosé VOC

2012

Patria Kobylí

Rosé růžený VOC

2012

Víno J. STÁVEK

Svatovavřinecké rosé VOC

2012

Vinařství Jedlička a Novák

Frankovka VOC

2011

Víno J. STÁVEK

Modrý portugal VOC

2012

Vít Sedláček

Modrý portugal VOC

2013

Patria Kobylí

Modrý portugal VOC

2011

Patria Kobylí

2011

Helena Bednaříková

2012

Vít Sedláček

Svatovavřinecké VOC Modrý portugal VOC Modrý portugal VOC Cuvée VOC

2012 2011

SYFANY, spol. s r.o. Helena Bednaříková

Vlastní zpracování

55

Národní soutěž vín, 2014/2015 Národní soutěž vín, 2014/2015 Národní soutěž vín, 2014/2015 Národní soutěž vín, 2014/2015 Národní soutěž vín, 2014/2015 Národní soutěž vín, 2013/2014 Národní soutěž vín, 2013/2014 Národní soutěž vín, 2013/2014 Národní soutěž vín, 2013/2014 Mezinárodní soutěž v Budapešti, 2015 Mezinárodní soutěž v Budapešti, 2015 Mezinárodní soutěž v Budapešti, 2015 Meditrina, 2015 Meditrina, 2015 Meditrina, 2015 Meditrina, 2015

Umístění Nominace Zlatá medaile Nominace Zlatá medaile Nominace Stříbrná medaile

Body 86,00 86,33 84,00

Nominace

82,33

Nominace Stříbrná medaile

85,00

Nominace

80,67

Nominace

81,67

Nominace

82,00

Nominace

83,33

Šampion starších vín

Neuvedeno

Stříbrná medaile

Neuvedeno

Stříbrná medaile

Neuvedeno

Zlatá medaile Zlatá medaile Stříbrná medaile Bronzová medaile

85,60 85,00 84,00 82,00

Z daného výzkumu nám tedy jasně vyplývá, že Modré Hory se zúčastnili podstatně více vinařských soutěží, nebo se lépe starají o zveřejnění těchto výsledků. Což je stejně důležité, jako samotné získané ocenění. V největší soutěži u nás však dopadli podle výsledků v porovnání s VOC Mikulov o něco hůře. V posledních dvou letech bylo deset vín „pouze“ nominovaných. Vína postoupila z oblastních soutěží (Národní soutěž vín) do prvního kola Salon vín ČR, zařadila se tak mezi prvních dvě stě vín. Dále se však neprosadila. V porovnání s VOC Mikulov je to velký úspěch a je vidět že Modré hory mají v modrých odrůdách révy vinné navrch, neboť VOC Mikulov svá červená vína vůbec do soutěže nenominoval. Modré Hory se s oblibou prosazují také na zahraničních soutěžích, jako je například mezinárodní soutěž vín v Budapešti. Tam v letošním roce získaly (jak je uvedeno ve shrnující tabulce výše) hned několik ocenění. Navíc získali několik medailí i v poměrně nové, teprve se zavádějící soutěži Mediterána. Ta se dostala do povědomí tím, že hodnotící porota této soutěže je složena pouze a bezvýhradně z žen. Pokud bychom vytvořili z našeho výzkumu závěr, dá se určitě říci, že VOC Modré Hory jsou díky svým výsledkům o několik kroků vpředu, oproti VOC Mikulovu. Na těchto výsledcích má určitě vliv i fakt, že VOC Mikulov je uveden na trh kratší dobu. Vinaři tedy ještě dostatečně nestihly zareagovat a přiblížit se kvalitě vín z Modrých Hor. Svoje vína tedy teprve tlačí vzhůru a získávají si prostor v povědomí lidí a na trhu. Z naší shrnující tabulky vyplývá, že Mikulov získal celkem 4 stříbrné medaile, 10 nominací do Salonu vín ČR a jedno umístění (47.) v této soutěži. Modré Hory získali celkem 4 zlaté medaile, 5 stříbrných a 1 bronzovou, což je výrazně více. Také uspěli v 10 nominacích do Salonu vín ČR a jednou získali titul Champion starších vín. To jsou v porovnání dobré výsledky, ale rozhodně se mají vína VOC Modrých Hor do budoucna kam posunovat. Jelikož se VOC vína Modrých Hor neumístili v žádné ze zmíněných soutěžních kategoriích na prvním místě, lze také říci, že v těchto soutěžích nejsou úspěšná. To mě nutí k zamyšlení, jestli vůbec dokáží VOC vína z Modrých hor soutěžit s moravskými víny, se kterými může vinař daleko více pracovat – například delším zráním na dřevěných sudech. V předešlých kapitolách jsme se zabývali analýzou zkoumání oblíbenosti a úspěšnosti vín s označením VOC. Tento výzkum lze hodnotit jako velmi komplikovaný a složitý, jelikož neexistují jednotné stránky s dosaženými výsledky jednotlivých vín na určitých soutěžích. Toto privilegium si neobhájilo ani jedno ze zkoumaných VOC. Neboť výsledky z jednotlivých soutěží na svoje webové stránky neumísťují. Veškerá zjištěná a výše uvedená data se tedy obtížně sháněla. Další překážkou bylo i zjištění, že se VOC Mikulov vůbec neúčastní jakýchkoliv soutěží se svými červenými víny tedy VOC 56

Rulandské Modré, které jsme zamýšleli porovnat s víny z Modrých Hor. Závěrem lze tedy říci, že vína s označením VOC Modré hory jsou na soutěžích úspěšnější, než červená vína VOC Mikulov, čímž jsme potvrdili naši hypotézu. Převahu necertifikovaných vín si lze vysvětlit krátkou funkčností tohoto systému. Jde o relativně krátce zavedený systém, od kterého se slibuje rozkvět do budoucnosti. Toto zjištění se dá vysvětlit i tak, že VOC dávají lehčí, pitelná vína pro všední příležitosti s důrazem na terroir, od kterých zákazník ví, co dostane, a proto nemůžou soutěžit s těžšími, propracovanějšími a složitějšími českými a moravskými víny.

Dotazníkové šetření Pro zpracování návrhové části této práce mi pomůže dotazníkové šetření. Cílem dotazníku bylo odpovědět na primární otázky týkající se spotřebitelů/odběratelů vína. Dozvědět se, zda veřejnost zná nové značení vín pomocí apelačního způsobu, tedy vín originální certifikace. A jestli se již dostatečně seznámily s jediným výrobcem VOC vín z modrých odrůd, čímž je VOC Modré Hory. Dotazovaní návštěvníci nám také zodpovědí otázky o oblibě daného červeného vína z VOC Modré Hory. Zmíněné dotazníkové šetření probíhalo ve středu dne 27. 5. 2015 v areálu výstaviště PVA EXPO PRAHA Letňany, na výstavě Wine Prague 2015 po celý den. Toto místo a zmíněná výstava byla vybraná záměrně pro maximální koncentraci profesionálů, someliérů, znalců vína a odborné veřejnosti. Tím jsem tedy zajistil 100% návratnost správně vyplněných rozdaných dotazníků a nezkreslení daných výsledků laickými nebo neúplnými odpověďmi z řad nezasvěcené veřejnosti. Celkový počet dotazovaných návštěvníků byl 102. Součástí dotazníkového šetření byly dvě otázky identifikační, které byli do dotazníků vložené za účelem zjištění typického konzumenta. Dotazník dále obsahoval deset uzavřených a tři polozavřené otázky. Dotazovaný návštěvník si vybíral vždy z jedné varianty/odpovědi až na jednu otázku, kdy se mohl rozhodnout pro více odpovědí. Na závěr dotazníku byly umístěny dvě identifikační otázky, které byly zaměřené na pohlaví a věk dotazované osoby.

Hypotézy vztahující se k dotazníkovému šetření zní:  Konzumenti vína mají raději bílá vína.  Návštěvníci veletrhu jsou již dostatečně obeznámeni s VOC víny z Modrých Hor. 57

 VOC vína z Modrých Hor jsou u konzumentů oblíbená. Struktura dotazovaných Jelikož nadpoloviční část návštěvníků veletrhu Wine Prague 2015 byli muži, promítlo se to i do identifikačních otázek a jako typický spotřebitel vín s Označením VOC Modré Hory vyšel muž s počtem 78. odpověďmi z navrácených dotazníků v rozmezí 3140let.

Obsahová část dotazníku Otázky v obsahové části dotazníku se návštěvníků ptaly na jejich spotřebu vína všeobecně (prvních pět otázek), a zbylá část byla zaměřená na vína VOC Modré Hory. V první polovině otázek směřovaných na VOC Modré hory byli pokládané otázky tak, abych se dozvěděl, zda už jsou nebo nejsou lidé dostatečně obeznámeni o apelačním způsobu značení vín a zda vědí o Modrých Horách. Ve zbylých otázkách mi respondenti odpověděli na otázku, zda mají tyto vína rádi a zda si je oblíbili nebo ne. Otázky byly primárně zaměřené na povědomí a oblíbenost spotřeby vína s tímto označením. První tři otázky byli směřované všeobecně na konzumovaná vína dotyčných respondentů. Na otázku: Jak často pijete víno?, mi nejvíce respondentů zatrhlo třetí odpověď celkem s 65,7%, tedy minimálně jednou týdně, druhá nejčastější odpověď (21,6 %) byla každý den. Do této odpovědi se promítla struktura návštěvníků veletrhu, neboť se jednalo o znalce vína a lidi, kteří s vínem pracují nebo s ním přicházejí do styku každý den. V druhé otázce: Jaká vína pijete nejčastěji?, s těsnou převahou o 11% vyhrála odpověď třetí, tedy vína bílá – čímž se potvrdila moje první hypotéza k tomuto dotazníku, a to že konzumenti mají raději vína bílá. To že výsledek byl tak těsný si vysvětluji tím, že jsem převážnou část dotazníků rozdal u stánku vinařů VOC Modré Hory, kam přicházeli především zájemci o červená vína. Před vyhodnocením dotazníků jsem predikoval jednoznačně vítězství bílých vín. Na poslední otázku v této sekci, kterou níže rozeberu: Jakou jakost vína nejčastěji pijete?, byla nejčastěji vybrána odpověď jakostní víno s přívlastkem, kterou zakroužkovalo celkem 42,1 % dotazovaných. To vystihuje oblíbenost těchto vín u spotřebitelů, a zároveň poukazuje na pevně zakořeněný germánský způsob značení vín.

58

Graf 1Jak často konzumenti pijí víno

Graf 2 Rozdělení spotřeby

vína

Zdroj: autor

Graf 3 Jakost vína

Zdroj: autor

Šestá otázka v pořadí dotazníku zněla: Zajímá Vás, ze které vinice pochází víno, které pijete?. Na tuto otázku odpovědělo 79 dotazovaných (77,4 %) ano, zajímá, jak je znázorněno níže na grafu. To svědčí o vzdělanosti respondentů a zájmu o románský způsob značení vín, tedy s přesným určením polohy. To potvrzuje zájem a do budoucna nahrává systému VOC značení vín. Zbylých 23 respondentů (22,6 %) odpovědělo ne, nezajímá. Po doplňkové ústní otázce a žádosti o vysvětlení proč tak je, mi většina návštěvníků objasňovala, že jim stačí vědět jméno společnosti, popřípadě vinaře a danou podoblast, ze které jejich víno pochází. Tím vlastně také projevují zájem o dané víno, i když si v danou chvíli nemůžou být jisti, že pijí víno z českých hroznů, jako je to u VOC vín.

59

Graf 4 Zájem o původ vína

Zajímá Vás, ze které vinice pochází víno, které pijete? ano, zajímá 22,6 77,4

ne, nezajímá

Zdroj: autor

Na následující otázku: Znáte některé „apelace“, které používají u svých vín označení VOC?, jsem se dozvěděl zajímavé odpovědi. Na tuto polozavřenou otázku odpověděli všichni respondenti shodně ano. Uvedené VOC a jejich počet se však lišil. Nejvíce respondentů podle mého očekávání zmínilo VOC Znojmo. U této odpovědi se není čemu divit, neboť tato apelace s tímto značením přišla jako první (uvedla něco nového na trh), je zde tudíž nejdéle, a bílá vína, která vyrábí, mají spotřebitelé v oblibě, proto se jim také VOC Znojmo zarylo do paměti. Druhé místo však obhájilo VOC Modré Hory (to uvedlo 72 respondentů), čímž se potvrdilo, že už se dostatečně dostalo do povědomí spotřebitelů vína. Předstihlo tak i VOC Mikulov, které bylo uvedeno před VOC Modré Hory na trh, a i zbylá VOC Blatnice a VOC Pálava.

60

Graf 5 Známost apelací VOC

Znáte některé "apelace", které používají u svých vín označení VOC? 100

87

80

72

60 34

40 20

15

0 VOC Znojmo

VOC Mikulov

VOC Modré Hory

VOC Blatnice

12

VOC Pálava

Zdroj: autor

Dále jsem se zajímal o to, zda dotazovaní vědí, kde se nachází oblast Modrých Hor a zda vědí, čím se liší od jiných VOC. Na tyto otázky dokázalo kladně odpovědět v průměru 83% dotazovaných. To opět svědčí o tom, že většina dotazovaných lidí přišla do kontaktu s informacemi o Modrých Horách, čímž se potvrdila i moje druhá hypotéza: Návštěvníci veletrhu jsou již dostatečně obeznámeni s VOC víny z Modrých Hor. Většina návštěvníků při zeptání se na VOC Modré Hory vědí, co si pod pojmem představit, a vybaví se jim i základní informace o tomto sdružení. Toto číslo by z pohledu do blízké budoucnosti nemělo být dostačující. Pro následné zlepšení je potřeba lépe informovat cílenou skupinu lidí. Více je oslovit se svojí ideologií. V závěru obsahové části dotazníku bylo položeno několik otázek zaměřených na vztah zákazníka s produkty VOC Modré Hory. Na otázku jestli už někdy dané víno pili a zda si toto víno oblíbili, odpovídali respondenti převážně kladně. To znamená, že drtivá většina účastníků veletrhu, na němž se dotazníkový průzkum odehrával víno pily (celkem 92 lidí) a 34 % toto víno dokonce pije často. Dále si z dotazovaných respondentů VOC vína oblíbilo téměř 66 % respondentů. Z čehož je patrné, že kdo rád pije červená vína, si i VOC vína lehce oblíbí, a k těmto vínům se později rád vrací. Těmito odpověďmi se potvrdila i třetí hypotéza: VOC vína z Modrých Hor jsou u konzumentů oblíbená.

61

Graf 6 Četnost pití vína VOC Modré Hory

Graf 7 Obliba vína VOC Modré

Hory

Zdroj: autor

Na závěr jsem se respondentů ptal, jestli navštěvují akce pořádané vinaři z VOC Modrých Hor. Téměř 27,4 % dotazovaných odpovědělo, že ano. Dalších 51,9 % dotazovaných jen občas, což je dohromady vysoké číslo. Z toho vyplívá, že konzumenti vína rádi navštěvují tyto akce, což je důležité pro vinaře, kteří se těchto akcí účastní nebo je pořádají. Mají tak příležitost zlepšovat vztahy s konzumenty a dále je informovat o změnách a novinkách, které se týkají jejich vín. Graf 8 Zájem o akce pořádané vinaři z Modrých Hor

Zdroj: autor

62

SHRNUTÍ Dotazníkové šetření potvrdilo, že oblíbenější a více vyhledávanější vína jsou bíla. Což ztěžuje vinařům z VOC Modrých Hor svou práci. Na úkor toho se ovšem prokázalo, že se spotřebitelé více zajímají o vína, která pijí. Při zjišťování faktu, zda jsou respondenti dostatečně obeznámeni s apelačním způsobem značení vín a se sdružením vinařů VOC Modré Hory bylo zjištěno, že převážná většina dotazovaných slyšela o tomto sdružení a ví základní informace, které jsou nezbytné pro následující pozitivní vývoj tohoto sdružení. Dalším příznivým zjištěním bylo i to, že většina respondentů VOC víno z Modrých Hor ochutnalo, a zároveň si ho oblíbilo. Což dokazuje kvalitu tohoto vína a jedinečnost „terroir“ Modrých Hor, které je pro pěstování modrých hroznů nejvhodnější. Pozitivně vzešla i poslední otázka o návštěvnosti akcí, kterých se účastní vinaři z VOC Modrých Hor, kde nadpoloviční většina označila kladnou odpověď. Tedy že se účastní minimálně občas, nebo vždy. Toto zjištění by mělo pomoci vinařům ze zkoumaného VOC, a zacílit potřebnou propagaci tímto směrem. To mi poslouží v návrhové části k vymyšlení zlepšení dané situace. Výsledky z daného dotazníku si mohu zároveň potvrdit zbylé hypotézy: „Lidé jsou dostatečně obeznámeni se značkou VOC Modré Hory“ a „Konzumenti vína si oblíbili VOC vína z Modrých Hor“ což je patrné ve výše uvedených grafech.

63

Navržená řešení Na základě předešlých analýz následně odhalím slabá místa sdružení VOC Modré Hory a pokusím se navrhnout několik příkladů pro zlepšení dané situace.

Internetová propagace Jednou z nejdůležitějších propagací jakéhokoliv produktu v dnešní době je nepochybně internet a vlastní webové stránky. Ty fungují jako představení a seznámení dané firmy s její činností a produkty, které vytváří. V tomto případě jsem z blízka zkoumal webové stránky vinařského sdružení VOC Modré Hory a to www.vocmodrehory.cz. Jejich webové stránky jsou dělány velmi jednoduše a přehledně v moderním pojetí. Lehce se nesou ve stylu vinařství, což je věcné. Po otevření těchto stránek na Vás ihned dýchne atmosféra zdejšího regionu Modrých Hor. Hned v úvodní stránce je stručný popis této oblasti včetně její historie. Popis není dlouhý, ale věcný, takže čtiví. Dále jsou zde uvedena všechna vinařství, která jsou členy sdružení vinařů s povolením přiznávat svým vínům známky VOC, včetně kontaktu a krátkého představení jejich vinařství. To hodnotím kladně. Rovněž detailní popis všech zatříděných vín je výborný. Vinaři zde nezapomněli ani na turisty, kterým zde popisují možnosti putování po Modrých Horách včetně mapy a plánu pro cyklisty. Je zde představena i oficiální fonotéka Modrých Hor s adresou a důležitými kontakty. Nachází se zde i kalendář akcí, které se teprve připravují, ale i těch, které již proběhly. Tady se ukazuje velká aktivita Modrých Hor, a velká propagace daného regionu a jejich vína. Jedná se o velmi dobře zvolený způsob reklamy. VOC Modré Hory uvádí na svých stránkách tvorbu vlastního zpravodaje, což je velmi praktický nápad. Nicméně zde chybí k nahlédnutí již vydaná čísla nebo alespoň téma a obsah těchto vydání. Pokud se zájemce rovnou nepřihlásí k jeho odběru do své emailové schránky, nemá šanci zpravodaj vidět. Proto navrhuji přidat téma všech vydaných zpravodajů, nebo alespoň jedno číslo na webové stránky, aby měl zájemce představu, o čem daný zpravodaj pojednává, a následně se rozhodnout, jestli o něho má zájem. Na 64

těchto stránkách se vinaři také zmiňují o různých vítězstvích a úspěchu z vinařských soutěží. Z mého zkoumání ale vzešel fakt, že ne pokaždé, kdy vinaři přihlásí své víno do soutěže, získají nějaké ocenění. Konkrétně v Salonu vín, jak zmiňují, jsou na tom jiné oblasti daleko lépe (například VOC Znojmo). Proto by se zde měli přiznat i neúspěchy, a tak komplexněji informovat spotřebitele o výsledcích z daných soutěží. V případě, že se jednotlivec rozhodne vyhledat si sám výsledky z jednotlivých soutěží z vydávaných zpravodajů nebo i z těch, které jsou umístěny na internetu (což u většiny menších a oblastních soutěží není), tak z vlastních zkušeností vím, že se nejedná o lehkou činnost, a daná osoba stráví spoustu času, než se dobere k vytouženým výsledkům. Popřípadě vytvořit stránku, kam by se umísťovali jednotlivé výsledky z daných soutěží všech VOC vín. U těchto vín by se stanovili kritéria (bodová škála) podle kterých by se zmíněná vína dali porovnávat mezi sebou podobně, jako je to v poslední době u elektronických spotřebičů/produktů. Spotřebiteli by se pak zjednodušilo rozhodování o cíleném produktu. Webové stránky se také (jak už jsem zmínil výše) zmiňují o oficiální fonotéce, kde si zákazník může pořídit veškerá VOC vína z Modrých Hor. Tady se doslova nabízí návrh na zlepšení. Jelikož se jedná o specifická vína, která se nedají sehnat v běžných obchodech či supermarketech je škoda, že jsou k dostání jen v Bořeticích nebo v Ostravě. Na těchto stránkách by bylo vhodné zmínit i firmy, popřípadě vybrané restaurace, které s danými víny pracují. Pro větší dostupnost těchto vín spotřebitelům rovněž navrhuji tvorbu internetového e-shopu, kde by si zákazníci mohli vybrat oblíbené VOC víno a objednat si ho s dovážkou až domů. Tato služba by mohla být prováděna buď v rámci činností České pošty, nebo nějaké soukromé firmy, zabývající se službou rozvozem produktů až do bytů spotřebitele. Tato forma nákupů je v současné době stále více populární, jelikož se jedná o pohodlný a rychlý způsob nákupu. Velmi užitečné informace mají Modré Hory uvedené v sekci „Pro média“. Jedná se o různé výsledky a úspěchy z domova i zahraničí. Jelikož jsou stránky cílené především na zájemce o tyto vína, domnívám se proto, že není vhodně pojmenovaná. Spoustu lidí asi nenapadne rozkliknout takto pojmenovanou složku, neboť se nedomnívají, že by zde pro ně mohli být zajímavé informace, které tam přesto jsou. Proto navrhuji přesnější vystižení názvu tohoto odkazu jako třeba „Naše úspěchy“. Výsledné hodnocení webových stránek je navzdory všem zmíněným nedostatkům velmi pozitivní. Stránky jsou přehledné, jednoduché a zvládnutelné i pro slabší uživatele internetu. Tyto stránky jsou dle mého zjištění pravidelně aktualizované o nové informace a data. Navrhoval jsem pouze zlepšení prezentace výsledků z absolvovaných soutěží. Prezentace těchto úspěchů je velmi důležitou součástí podpory prodeje. Jde o 65

nezpochybnitelné podložení kvality daného vína, načež zákazník lépe reaguje a s velkou pravděpodobností projeví zájem o oceněné víno, než naopak. To je samozřejmě cílem každého vinaře jakožto i mé diplomové práce. Samotné podpoře prodeje by nepochybně prospělo i rozšíření o další prodejní místa s těmito víny. Výše jsem uváděl tvorbu e-shopu, ačkoli spotřebitelé by spíše uvítali kamenné krámy ve více městech. Na trhu existuje nepřeberné množství vinoték a specializovaných obchodů. Stačilo by si vybrat tu vhodnou a prosadit zde i tyto vína. Někteří vinaři samostatně dováží svá vína například do pražských vinoték a restaurací. Informace do jakých vinoték však nikde nejsou dostupné. Nebylo by tedy od věci uvést tyto informace na svých stránkách a ulehčit a zkrátit tak cestu spotřebiteli za cílenými víny. V internetové propagaci dále hrají významnou roli i sociální sítě. Tento elektronický komunikační prostředek napomáhá k mohutnějšímu oslovení a představení svého výrobku/služby cílenému zákazníkovi. Tento způsob reklamy je čím dál více využíván všelijakými firmami. VOC Modré Hory mají svůj profil na Facebooku se všemi náležitostmi, jako je fotka, základní informace a obnovované statusy – neboli informace o nastávajících akcích pořádaných nebo navštívených vinaři z VOC Modrých Hor. Na těchto stránkách jsem neshledal žádné nedostatky, poněvadž reklama zde funguje dostatečně a informace jsou zde rychle aktualizované. Jediné co by stálo za zmínku je rozšíření o další sociální síť (například Twitter), nebo umístění reklamy VOC Modrých Hor na jednotlivé stránky vinoték.

Udržení kvality standardů Pro udržení dobrého jména a kvality těchto vín je nezbytné dodržovat stále stejné podmínky, na základě kterých dostali vinaři povolení užívat pro tyto vína značku VOC. Dodržování těchto podmínek je důležité nejen kvůli spotřebitelům a kontrole, která se provádí na označená vína právě z důvodů udržení kvality, ale kvůli dobré pověsti těchto vín, která je nezbytná pro zajištění budoucího rozvoje této myšlenky vín originální certifikace. Pro tyto vína je stejně jako výroba důležitý i koncový servis ať se jedná o přímí prodej spotřebiteli, nebo servis vína v určité restauraci. Zaměřím-li se konkrétně na gastronomická zařízení, především restaurace zaměřené na vyšší gastronomii, zde je obzvláště důležité dodržovat správné způsoby servisu tohoto vína (správná teplota vína, vhodná sklenice, množství vína ve sklenici,…). Z tohoto důvody by s víny měli pracovat odborníci s praxí nebo zkušení sommeliéři a enogastronomové, kteří dokáží tyto specifická vína skloubit s vhodným druhem a přípravou vybraného jídla. Jen odborný personál 66

dokáže předat informace a kouzlo terroir těchto vín spotřebiteli, který bude těmito víny oslněn, a rád se k nim bude vracet.

Hodnocení v soutěžích Při průzkumu jednotlivých soutěží a umístění vín s označením VOC Modré Hory jsem zjistil, že tyto vína nevítězí v nominovaných kategoriích a ani ve větším množství nebodují a nezískávají medaile. To mě přivedlo k závěru, že tyto vína nemohou (nebo jen v ojedinělých případech) konkurovat moravským a českým vínům. Tímto tvrzením rozhodně nechci dehonestovat kvalitu těchto vín. Ale VOC sdružení vinařů má za úkol produkovat každý rok „chuťově a charakteristicky stejná“ vína, u kterých musí striktně dodržovat podmínky výroby. Mají tak menší možnosti práce s vínem (tím myslím menší obsah zbytkového cukru ve víně, nesmí být ve vínech dominantní barrique,…), proto při srovnávání s jiným moravským vínem se může zdát méně výrazné. Tyto vína se svojí specifickou charakteristikou dosahují jedinečné kvality a to právě díky terroir Modrých Hor. Právě proto je zarážející, že nedosahují přiměřených výsledků. Jelikož se jedná o nový způsob značení vína v České republice, lze tvrdit, že většina spotřebitelů i komisařů se s nimi stále ještě seznamuje. Proto bych navrhl v těchto soutěžích zvláštní kategorii VOC vín. To by bylo možné za předpokladu, že by se účastnilo soutěže více vinařů a nominovalo svá vína. Tato kategorie by zvýšila zájem vinařů o nominaci svých VOC vín, neboť by se i zvýšila šance na jejich bodové a medailové ocenění.

67

Závěr Cílem této práce s názvem „Analýza oblíbenosti spotřeby vín s označením VOC Modré Hory“ bylo zjistit, zda jsou tyto vína u veřejnosti dostatečně známá, a zda si tyto vína spotřebitelé oblíbili.

Téma mojí diplomové práce jsem si vybral z důvodu osobního zájmu o VOC Modré Hory a vlastní záliby v takto označených vínech.

V první teoretické části jsem se zabýval historií révy vinné a vinařství a to od starověku až po současnost. V historickém vývoji vinařství jsem se především zaměřil na Českou Republiku, kde popisuji vývoj vinařství a s tím spjatých vinařských zákonů. Následně jsem se věnoval stručné historii pěti obcí Modrých Hor a okamžikům, které zásadně ovlivnili vinařství v tomto regionu. Po historii jsem nastínil zatřiďování vín v České Republice. Souběžné fungování germánského a románského značení vín, které je na trhu nováčkem, a teprve si hledá své místo. Po značení vín jsem se věnoval vinařskému zákonu 321/2004 Sbírky a to přesněji § 23, který je věnován VOC vínům. Zde jsme si představili jednotlivé podmínky pro výrobu vína s označením VOC Modré Hory. V poslední části prvního bloku jsme se věnovali VOC sdružením v České Republice. Vyjmenovali jsme si jednotlivá sdružení VOC vinařů a ke každému si napsali základní informace včetně zatříděných odrůd pro VOC, představení jednotlivých členů i podmínek, které musí splnit, aby jejich víno získalo označení VOC Modré Hory.

V druhé části práce jsem se zaměřil na VOC Modré Hory. Podrobně jsem rozepsal podmínky pro výrobu těchto vín a následně představil senzorické vlastnosti těchto vín, které musejí splňovat pro získání označení VOC Modré Hory. Následně jsem popsal odrůdy révy vinné, ze kterých se smí vyrábět víno originální certifikace v tomto regionu a představil vlastnosti terroir regionu Modrých Hor, díky čemuž jsou červená vína z této oblasti tak jedinečná.

Ve třetí části této práce jsem se věnoval vlastnímu šetření. V první části jsem komparoval výsledky vín z VOC Modrých Hor a červených odrůd VOC Mikulova z vybraných vinařských soutěží: Národní soutěž vín, Salon vín České Republiky a Grand Prix Winex. Bohužel jsem zjistil, že tato vína nevyhrávají své kategorie a ani nedosahují výborných 68

výsledků. Dále jsem zjistil, že vinaři z VOC Mikulov svá vína z modrých odrůd do vybraných soutěží vůbec nepřihlašují, což zkomplikovalo moji komparaci. Z daných výsledků vín s označením VOC Modré Hory, které sice nevyhrálo kategorie, v nichž bylo nominované, ale získalo několik medailí, nebo dobrých bodových hodnocení lze tvrdit, že tyto vína jsou v soutěžích úspěšnější. Tím se potvrdila moje první hypotéza. Dotazníkové šetření, které se konalo na veletrhu Wine Prague 2015, potvrdilo všechny moje hypotézy, které jsem si na začátku dotazníkového šetření stanovil. Ty byly následovné: Konzumenti vína mají raději bílá vína; Návštěvníci veletrhu jsou již dostatečně obeznámeni s VOC víny z Modrých Hor; VOC vína z Modrých Hor jsou u konzumentů oblíbená. Tím se zároveň potvrdily i moje poslední dvě hypotézy pro tuto diplomovou práci, které byli ve stejném znění.

Finální výsledky z mého šetření bych považoval za kladné. I když se neprokázalo vítězství VOC vín z Modrých Hor v jednotlivých kategoriích, celkově si nevedla špatně a nejlepší vína získala i medailové ocenění v analyzovaných soutěžích. Dané výsledky napravilo dotazníkové šetření, kdy se prokázala oblíbenost těchto vín u spotřebitelů, zároveň se potvrdil fakt, že spotřebitelé o VOC Modrých Horách vědí a tato vína rádi konzumují. Z těchto výsledků vyvozuji závěr, že VOC Modré Hory budou ve své oblibě u spotřebitelů i nadále růst, a při zachování stejně vysoké kvality těchto vín, porostou i jejich úspěchy na jednotlivých soutěžích.

V návrhové části jsem navrhl několik nápravných opatření, které by vedli k zlepšení komunikace se spotřebiteli tohoto vína a tím i k růstu oblíbenosti těchto vín.

Na základě potvrzení tří stanovených hypotéz a tedy analyzování oblíbenosti spotřeby vín s označením VOC Modré hory, zpracování výsledků, které vzešli z mého šetření, a následné navržení nápravných opatření považuji cíl mé práce za splněný.

69

Literatura Knižní BUREŠOVÁ, Pavla. Sommelier v současné české gastronomii. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2007, 89 s. ISBN 978-80-86578-72-9.

DOLEŽAL, Petr. Lexikon českého vinařství: historie a současnost pěstování vína v českých zemích. Nový Bydžov: Petr + Iva, 1999, 271 s. Evropská vína v podmínkách české gastronomie. DOLEŽAL, Petr. Lexikon moravského vinařství: historie a současnost pěstování vinné révy na Moravě. Nový Bydžov: Petr + Iva, 2001, 245 s. Evropská vína v podmínkách české gastronomie. ISBN 80-902748-2x. JOHNSON, Hugh a Jancis ROBINSON. Světový atlas vína. Praha: Fortuna Print, 2002, 352 s. ISBN 807321-003-7.

Katalog Wine Prague 2015 KRAUS, Vilém a Vilém KRAUS. Pěstujeme révu vinnou. 1. vyd. Praha: Grada, 2003, 96 s., [6] s. barev. obr. příl. Česká zahrada. ISBN 80-247-0562-1. KRAUS, Vilém. Réva a víno v Čechách a na Moravě. Vyd. 1. Praha: Radix, 1999, 280 s. Tradice a současnost (Radix). ISBN 80-86031-23-3 KRAUS, Vilém. Víno napříč staletími. Praha: Praga Mystica, 2012, 107 s. ISBN 978-80-86767-109. KRAUS, Vilém, Zuzana FOFFOVÁ a Bohumil WURM. Nová encyklopedie českého a moravského vína. Praha: Praga Mystica, c2005-c2008, 2 sv. (306, 311 s.). ISBN 80-86767-00-0 MICHLOVSKÝ, Miloš. Bobule. Vyd. 1. Rakvice: Vinselekt Michlovský, 2014, 229 s. ISBN 97880-905319-3-2 PAVLOUŠEK, Pavel a Pavla BUREŠOVÁ. Vše, co byste měli vědět o víně: --a nemáte se koho zeptat. 1. vyd. Praha: Grada, 2015, 140 s. ISBN 978-80-247-4351-6. PAVLOUŠEK, Pavel. Pěstování révy vinné: moderní vinohradnictví. Praha: Grada, 2011, 333 s. ISBN 97880-247-3314-2.

Průvodce nejlepšími víny České Republiky 2014-2015 RADA, Tomáš. Zákon o vinohradnictví a vinařství: komentář. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2012, x, 200 s. Komentáře (Wolters Kluwer ČR). ISBN 978-80-7357-705-6 SIMON, Joanna. Discovering wine. [Rev. updated ed.]. London: Mitchell Beazley, 2003. ISBN 184000732x.

Situační a výhledová zpráva réva vinná a víno ISBN 978-80-7434-140-3 (prosinec 2013 a 2014) STÁVEK, Jan. Velkopavlovická vinařská podoblast: průvodce. Vyd. 1. Praha: Radix, 2008, 179 s. Průvodce (Radix). ISBN 978-80-86031-76-7 SUK, Miloš. Geologie a víno. Ilustrace Jan Steklík. Brno: Moravské zemské muzeum, 1995, 68 s

70

ISBN 80-902748-1-1

Winedegustation, Listopad 2014/11, ISSN 1804-1035

Internet www.szpi.gov.cz/docDetail.aspx?docid=1006014 www.boretice.cz www.vrbice.cz www.narodnisoutezvin.cz www.vinarskecentrum.cz www.grand-prix-vinex.cz http://www.wineofczechrepublic.cz http://www.vocmodrehory.cz http://www.republikakravihora.cz/aktuality/76 http://www.modrehory.cz/vinarstvi/voc-modre-hory http://www.voc-palava.cz/voc-palava http://www.boretice.cz/vino-a-vinarstvi http://www.vocznojmo.cz/ http://www.vocblatnice.cz http://www.vocmikulov.cz http:meditrina.cz

71

Příloha 1 Dotazník

DOTAZNÍK

Dobrý den, Rád bych Vás požádal o vyplnění krátkého dotazníku, který mi poslouží k vypracování mé diplomové práce na Vysoké škole hotelové v Praze. Z Vašich odpovědí zjistím zvyklosti dnešního konzumenta vína a zájem o vína se známkou VOC (víno originální certifikace). Dále se z něho dozvím, zda se už respondenti dostatečně seznámili s označením VOC Modré Hory a tyto vína mají v oblibě. Předem děkuji za Váš čas strávený u vyplňování tohoto dotazníku. Ondřej Rozlílek 1. Jak často pijete víno?  1x za měsíc  2x za měsíc  1x týdně  každý den 2. Jaká vína pijete nejčastěji?  červená  růžová  bílá 3. Jakou jakost vína nejčastěji pijete?  Zemská vína  Jakostní vína  Jakostní vína s přívlastkem  VOC / vína originální certifikace 4. V jaké cenové relaci vína nakupujete?  do 90 Kč  od 90 do 160 Kč  od 160 do 290 Kč  dražší 5. K jaké příležitosti víno obvykle pijete?  K jídlu  U příležitosti oslavy  S přáteli 6. Zajímá Vás, ze které vinice pochází víno, které pijete?  ano, zajímá  ne, nezajímá 7. Znáte některé „apelace“, které používají u svých vín označení VOC?(víno originální certifikace)?  ano (které __________________)  ne 8. Znáte a víte, kde leží oblast VOC Modré Hory?  ano

9.

10.

11.

12.

13.

 ne Víte, čím se vyznačuje VOC Modré Hory?  ano (čím_______________________)  ne Pili jste již někdy víno s označením VOC Modré Hory?  ano, piji ho často  ano, už jsem ho pil  ne, nepil Oblíbili jste si toto víno?  ano  ne Kde si nakupujete tyto vína?  v supermarketech ______________________  ve vinotékách _________________________  u svých vinařů ________________________  nekupuji je Sledujete a navštěvujete akce pořádané vinaři z VOC Modré Hory?  ano, navštěvuji  ano, občas  ne Vaše pohlaví?  Žena  Muž Jaký je Váš věk?  18-24  25-30  31-40  41-50  Více