VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O.

Bc. Adéla Jordová Městská památková rezervace a její využití pro cestovní ruch

Diplomová práce

2013

Městská památková rezervace a její využití pro cestovní ruch

Diplomová práce

Bc. Adéla Jordová

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. katedra Cestovního ruchu

Studijní obor: Management destinace cestovního ruchu Vedoucí diplomové práce: Ing. Pavel Attl, Ph.D. Datum odevzdání diplomové práce: 13. 6. 2013 Datum obhajoby diplomové práce: E-mail: [email protected]

Praha 2013

Master's Dissertation

Protected Urban Reservation and Its Significance For Tourism

Bc. Adéla Jordová

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Travel and Tourism Studies

Major: Destination Management in the Travel and Tourism Industry Thesis Advisor: Ing. Pavel Attl, Ph.D. Date of Submission: 13. 6. 2013 Date of Thesis Defense: E-mail: [email protected]

Prague 2013

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Městská památková rezervace a její využití pro cestovní ruch zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47b zákona č. 552/2005 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o.

…….…………………………….. jméno a příjmení autora V Praze dne 13. 6. 2013

Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat svému vedoucímu práce panu Ing. Pavlu Attlovi, Ph.D., za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce.

Abstrakt JORDOVÁ, Adéla. Městská památková rezervace a její využití pro cestovní ruch. [Diplomová práce] Vysoká škola hotelová. Praha : 2013. Celkový počet stran 98. Hlavním tématem diplomové práce je městská památková rezervace a její využití pro cestovní ruch. Cílem diplomové práce je zjistit, jaké problémy a příležitosti s sebou přináší rozvoj cestovního ruchu pro městskou památkovou rezervaci v Kroměříži. Teoretická část diplomové práce zahrnuje celkem tři kapitoly, zaměřené na kulturní cestovní ruch, legislativní úpravu a v neposlední řadě obsahuje orgány a organizace působící v oblasti památkové péče. Analytická část diplomové práce se podrobněji zabývá městskou památkovou rezervací v Kroměříži a skládá se celkem ze sedmi kapitol. Čtvrtá kapitola analytické části diplomové práce obsahuje základní informace o městě Kroměříži a jeho historii a také se následně zabývá prohlášením města za městskou památkovou rezervaci. Pátá kapitola je věnována významným atraktivitám města Kroměříže z hlediska cestovního ruchu a zahrnuje i statistiky návštěvnosti památkových objektů. Součástí šesté kapitoly jsou subjekty působící a zabývající se cestovním ruchem v Kroměříži. Sedmá kapitola zahrnuje instituce zabývající se památkovou péčí ve městě. Osmá kapitola diplomové práce se zabývá Programem regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón. Devátá kapitola pojednává o realizovaném projektu Národního centra zahradní kultury. Desátá kapitola obsahuje řízené rozhovory s odborníky jak z oblasti cestovního ruchu, tak i z oblasti památkové péče. Poslední návrhová část diplomové práce se zaobírá problémy v památkové rezervaci a zahrnuje návrhy a doporučení, které by vedly ke zlepšení situace v městské památkové rezervaci v Kroměříži. Na základě zjištěných informací jsem dospěla k závěru, že nejvýznamnějšími atributy cestovního ruchu v Kroměříži, jsou její kulturně historické památky a i přes zjištěné, vyskytující se problémy v památkové rezervaci je Kroměříž atraktivní destinací, která má velký potenciál pro rozvoj cestovního ruchu. Klíčová slova: cestovní ruch, kulturní památky, kulturní turismus, organizace, památková péče, městské památkové rezervace, právní úprava

Abstract JORDOVÁ, Adéla. Protected Urban Reservation and Its Significance For Tourism. [Master's Dissertation] The Institute of Hospitality Management. Prague: 2013. 98 pages.

The main topic of this Master´s thesis is Protected Urban Reservation and Its Significance For Tourism. The aim of thesis is to identify the challenges and opportunities brings tourism development for urban conservation in Kroměřiž. The Theoretical part of the thesis contains three chapters, focusing on cultural tourism, legislative regulations and includes institutions and organizations which are active in conservation. The Analytical part thesis desribes The Urban Conservation Area Kroměříž and consists of seven chapters. The fourth chapter of the analytical part of the thesis provides basic information about the city and its history of Kroměřiž and also deals about the declaration of an urban conservation area. The fifth chapter is devoted to a major city attractions of Kroměříž in terms of tourism and includes traffic statistics objects. The sixth chapter are actors and engaged in tourism in Kroměříž. The seventh chapters includes establishments engaged in the conservation care of city. The eighth chapter deals with the regeneration program of Urban Conservation and Urban Conservation Areas. The ninth chapter provides information on the realized project of The National Centre of Garden Culture in Kroměříž. The tenth chapter contains structured interviews with experts in the field of tourism and conservation. The last forms part of the thesis describes the problems occuring in the Conservation area. Forms part includes suggestions and recommendations that would lead to improvements in the Urban Conservation in Kroměříž. Based on the information I have come to the concluded that the most important attributes of tourism in Kroměřiž its cultural and historical monumenst, despite identified problems to the Conservation Kroměřiž is an attractive destination which has great potential for tourism development.

Key

words:

Conservation,

Cultural

Monuments,

Organizations, Tourism, Urban Conservation

Cultural

Tourism,

Legislation,

Seznam tabulek Tabulka 1 - Stravovací zařízení v Kroměříži Tabulka 2 - Hromadná ubytovací zařízení v Kroměříži Tabulka 3 - Hotely a penziony s celkovou kapacitou lůžek Tabulka 4 - Přehled o poskytnuté finanční podpoře měšťanskému domu č. p. 106 Tabulka 5 - Přehled o poskytnuté finanční podpoře měšťanskému domu bez č.p. Tabulka 6 - Přehled o poskytnuté finanční podpoře měšťanskému domu č. p. 114 Tabulka 7 - Přehled o poskytnuté finanční podpoře měšťanskému domu č. p. 115 Tabulka 8 - Přehled o poskytnuté finanční podpoře měšťanskému domu č. p. 124 Tabulka 9 - Přehled o poskytnuté finanční podpoře měšťanskému domu č. p. 232

Seznam grafů Graf 1 - Návštěvnost Arcibiskupského zámku a zahrad od roku 1999 - 2012 Graf 2 - Návštěvnost Muzea Kroměřížska od roku 2000 - 2012 Graf 3 - Návštěvnost Biskupské mincovny od roku 1999 - 2012 Graf 4 - Návštěvnost města Kroměříž od roku 1996 do roku 2012

Obsah Úvod ......................................................................................................................................... 12 1 Cestovní ruch a kulturní památky ..................................................................................... 15 1.1 Definice cestovního ruchu .............................................................................................. 15 1.2 Kulturní turismus ............................................................................................................ 15 1.3 Kulturně historické atraktivity ........................................................................................ 16 1.3.1 Kulturní památky ..................................................................................................... 17 1.4 Vlivy kulturního turismu ................................................................................................ 18 1.5 Vztah mezi kulturním turismem a památkovou péčí ...................................................... 20 2 Legislativní úprava památkové péče .................................................................................. 21 2.1 Úmluvy o ochraně kulturního dědictví ........................................................................... 21 2.2 Legislativa památkové péče na území České republiky ................................................. 22 2.3 Zákon o státní památkové péči ....................................................................................... 23 2.4 Nový památkový zákon .................................................................................................. 23 2.5 Ostatní právní předpisy z oblasti památkové péče.......................................................... 23 3 Orgány a organizace státní památkové péče ..................................................................... 25 3.1 Ministerstvo kultury........................................................................................................ 25 3.1.1 Orgány Ministerstva kultury .................................................................................... 25 3.2 Krajský úřad .................................................................................................................... 26 3.2.1 Samostatná působnost kraje ..................................................................................... 26 3.3 Obecní úřad obce s rozšířenou působností ..................................................................... 27 3.4 Obec ................................................................................................................................ 27 3.5 Celní úřady a jejich působnost ........................................................................................ 27 Analytická část ........................................................................................................................ 28 4 Městská památková rezervace v Kroměříži ...................................................................... 28 4.1 Základní charakteristika .................................................................................................. 28 4.2 Historie města ................................................................................................................. 28 4.3 Prohlášení Kroměříže za městskou památkovou rezervaci ............................................ 30 5 Kulturně historické atraktivity........................................................................................... 32 5.1 Památky zapsané na seznam UNESCO .......................................................................... 32 5.2 Ostatní kulturně historické památky ............................................................................... 39 6 Subjekty působící v oblasti cestovním ruchu .................................................................... 47 6.1 Útvar propagace a cestovního ruchu ............................................................................... 47 6.2 Klub UNESCO Kroměříž ............................................................................................... 47 6.3 Komise pro cestovní ruch a prezentaci města ................................................................. 48

6.4 Informační centrum......................................................................................................... 48 6.5 Kroměřížsko – sdružení pro cestovní ruch o. s. .............................................................. 50 6.6 Subjekty stravovacích a ubytovacích služeb .................................................................. 50 7 Instituce působící v oblasti památkové péče v Kroměříži ................................................ 53 7.1 Národní památkový ústav, Územní odborné pracoviště v Kroměříži ............................ 53 7.1.1 Národní památkový ústav, Územní památková správa Kroměříž ........................... 53 7.2 Odbor Stavební úřad ....................................................................................................... 54 7.2.1 Oddělení územního rozhodování a stavebního řádu ................................................ 55 7.2.2 Oddělení územního plánování a státní památkové péče .......................................... 55 7.3 Výbor pro regeneraci MPR a pro rozvoj města .............................................................. 55 7.4 Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska ..................................................... 56 8 Program regenerace MPR a MPZ ..................................................................................... 57 8.1 Charakteristika Programu regenerace MPR a MPZ ....................................................... 57 8.2 Kroměříž v Programu regenerace MPR a MPZ.............................................................. 57 8.3 Plánované opravy objektů v roce 2013 ........................................................................... 58 9 Projekt Národní centrum zahradní kultury v Kroměříži ................................................ 61 9.1 Základní informace o projektu ........................................................................................ 61 9.2 Projekt a Arcibiskupský zámek ...................................................................................... 61 9.3 Projekt a Podzámecká zahrada ....................................................................................... 62 9.4 Projekt a Květná zahrada ................................................................................................ 62 10 Řízené rozhovory ............................................................................................................... 64 10.1 Rozhovor z oblasti cestovního ruchu ............................................................................ 64 10.2 Rozhovor z oblasti státní památkové péče .................................................................... 65 10.3 Soukromý vlastník památkového objektu Hotelu La Fresca ........................................ 67 Návrhová část .......................................................................................................................... 68 Závěr ........................................................................................................................................ 74 Seznam použité Literatury ..................................................................................................... 77

Úvod Památková péče má na území České republiky mnoholetou tradici, která pramení z dávné a bohaté minulosti naší země. Již v minulých dobách si lidé byli vědomi výjimečnosti a důležitosti těchto kulturních památek. Oblast památková péče je velmi rozsáhlou oblastí, do které spadá mnoho dalších oblastí včetně i cestovního ruchu. Proto, aby mohlo být tak významné kulturní dědictví zachováno, je nesmírně důležité o památky pečovat a zajišťovat jim náležitou ochranu. Právě takovou ochranu kulturního dědictví zajišťuje památková péče, jejíž hlavní podstatou je ,,poznávat, chránit, uchovávat, zprostředkovávat a předat“1 památkový fond i pro budoucí generace. Památkový fond, tak patří mezi jednu z nejvýznamnějších a nejvzácnějších součástí kulturního bohatství každého státu a národa ,,jehož přínos pro společnost vyplývá z jeho nenahraditelných hodnot historických, uměleckých, estetických, památkových i užitkových.“2 Česká republika je zemí, která se může právem pyšnit svým památkovým fondem, který je velmi bohatý, což dokazuje statistika kulturních památek nacházejících se na našem území. K 31. prosinci roku 2010 se na území České republiky nacházelo celkem 12 památek, které byly zapsány na Seznam světového dědictví UNESCO, 272 národních kulturních památek a jejich souborů, 40 244 nemovitých kulturních památek a jejich souborů, 43 246 rejstříkových čísel movitých kulturních památek, které jsou elektronicky evidované v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky a v neposlední řadě se na našem území nachází 596 památkově chráněných území (památkové zóny a památkové rezervace). Česká republika patří v rámci Evropy ke státům s nejstarší tradicí územní památkové ochrany sídel a na jejím území se v současnosti nachází celkem čtyřicet městských památkových rezervací. Na městské památkové rezervace je zaměřena i diplomová práce jejímž tématem je Městská památková rezervace a její využití pro cestovní ruch. Jelikož se na našem území

1

Koncepce památkové péče v České republice na léta 2011 – 2016. Praha : Odbor památkové péče Ministerstva kultury, 2011 [cit. 2013-05-17], s. 2. Dostupné na internetu: 2 VAJČNER, J. Úvod do památkové péče. Praha : Institut pro místní správu Praha, 2009. s. 7

12

vyskytuje velký počet městských památkových rezervací, vybrala jsem si pro zpracování diplomové práce pouze jednu městskou památkovou rezervaci v Kroměříži. Cílem diplomové práce je zjistit, jaké problémy a příležitosti sebou přináší rozvoj cestovního ruchu pro městskou památkovou rezervaci v Kroměříži. V diplomové práci byly stanoveny dvě hypotézy. První hypotéza H0 Podle mého názoru, je ochrana a revitalizace památek, předpokladem pro budoucí rozvoj města. Druhá hypotéza H1 Myslím si, že se díky zapsání památek na Seznam UNESCO, zvýšila návštěvnost města Kroměříže. V zájmu naplnění cílů diplomové práce, je diplomová práce rozdělena na teoretickou, analytickou a návrhovou část. Každá část diplomové práce je pro lepší přehlednost rozdělena do několika kapitol a subkapitol, které na sebe vzájemně navazují. Diplomová práce obsahuje celkem deset kapitol. Teoretická část práce se skládá celkem ze tří kapitol, z nichž první kapitola seznamuje s významem a definicí cestovního ruchu a dále se zabývá problematikou spojenou s formou cestovního ruchu, kterou je kulturní turismus. První kapitola se následně také věnuje i problematice spojené s pozitivními a negativními dopady, které může mít cestovní ruch na kulturní bohatství. Druhá kapitola diplomové práce je zaměřena na ochranu kulturního dědictví, kde se práce zabývá současnou právní legislativní úpravou, spojenou se státní památkovou péčí a to jak na mezinárodní, tak i státní úrovni. Třetí kapitola diplomové práce je zaměřena na orgány a organizace působící v oblasti státní památkové péče. Analytická část diplomové práce je podrobněji zaměřená na městskou památkovou rezervaci v Kroměříži a obsahuje celkem sedm kapitol. Obsahem čtvrté kapitoly analytické části diplomové práce jsou základní údaje týkající se města Kroměříže. Kapitola se zaměřuje na historický vývoj města a následně se zabývá prohlášením města Kroměříže za městskou památkovou rezervaci. Pátá kapitola diplomové práce je zaměřena na významné atraktivity, které se z hlediska cestovního ruchu v Kroměříži nacházejí. Kapitola se nejprve zabývá historickými atraktivitami, které byly zapsané na prestižní Seznam světového, kulturního

13

a přírodního dědictví UNESCO a následně se zabývá ostatními významnými kulturně historickými památkami, které jsou součástí městské památkové rezervace v Kroměříži. Součástí páté kapitoly jsou i přehledné statistiky o návštěvnosti památkových atraktivit města. Šestá kapitola diplomové práce pojednává o subjektech působících ve městě Kroměříž, které se určitým způsobem podílejí a zaobírají cestovním ruchem. Následující sedmá kapitola diplomové práce je zaměřena na instituce, které mají na starosti městskou památkovou rezervaci a její ochranu. Osmá kapitola diplomové práce charakterizuje Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón a dále pojednává o plánovanými revitalizacích na rok 2013. Devátá kapitola diplomové práce seznamuje s cíly a výstupy projektu Národního centra zahrady a kultury, který probíhá v objektech, které byly zapsány na Světový seznam kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Pro získání potřebných informací a ke splnění stanovených cílů diplomové práce je zvolena metoda řízených rozhovorů, která je obsahem poslední deváté kapitoly diplomové práce. Na základě provedených rozhovorů a zjištěných informací, je zpracována poslední návrhová část diplomové práce, ve které jsou uvedeny zjištěné problémy a nedostatky, které se v městské památkové rezervaci vyskytují. Na základě zjištěných problémů, jsou obsahem návrhové části mnou stanovené návrhy a doporučení, které by podle mého názoru přispěly ke zlepšení situace v městské památkové rezervaci v Kroměříži. K vypracování diplomové práce jsou použity dostupné literární zdroje jak českých, tak i zahraničních autorů, které se zabývají zkoumanou problematikou. Mezi další podklady, které jsou k vypracování diplomové práce použity patří internetové zdroje a informace dostupné z elektronické databáze.

14

Teoretická část 1 Cestovní ruch a kulturní památky Rozvoj cestovního ruchu byl zaznamenán v průběhu 20. století a přetrvává i dodnes. Cestovní ruch v současné době představuje jedno z nejdynamičtějších a nejrychleji rozvíjejících se odvětví na světě. Světová turistická organizace WTO (World Travel Organization) předpokládá, že do roku 2020 se nárůst počtu mezinárodních příjezdů zvýší z 625 milionů (rok 1998) na 1,6 miliardy (rok 2020). A tak je patrné, že cestovní ruch zaujímá jednu z klíčových rolí ve světových ekonomikách. Cestovní ruch lze chápat jako multioborové, průřezové odvětví, které ovlivňuje celou řadu dalších hospodářských odvětví, příkladem můžeme uvést stavebnictví, dopravu, stravovací a ubytovací služby nebo například služby průvodcovské.

1.1 Definice cestovního ruchu Pro to, abychom zkoumanou problematiku lépe pochopili, považuji za důležité si nejprve uvést základní vymezení cestovního ruchu. Pro to, jak lze vymezit cestovní ruch existuje mnoho způsobů a definic. Proto bych jako příklad definice cestovního ruchu uvedla například definici podle Světové organizace UNWTO, která definuje cestovní ruch jako ,,činnost lidí spočívající v cestování a pobytu v místech mimo místa jejich obvyklého pobytu, pod dobu kratší jednoho uceleného roku za účelem využití volného času, podnikání a jinými účely“.3 Obecně lze říci, že cestovní ruch je spojen s pohybem osob, kteří cestují na přechodnou dobu, která je kratší než jeden rok, mimo svá trvalá bydliště, například za účelem odpočinku, poznání, relaxace, sportu, vzdělání nebo za jinými účely než je výdělečná činnost.

1.2 Kulturní turismus Neméně významnou a neustále rostoucí složkou v rámci cestovního ruchu zaujímá v poslední době kulturní turismus. Kulturní turismus se začal vyvíjet od počátku 20. století a to jak v důsledku zvyšování vzdělanosti, tak i v důsledku růstu nabídky různých kulturních atrakcí. Obecně lze tedy říci, že cílem kulturní turistiky je poznání kultury určitého místa, především

3

SYNEK, M.; KISLINGEROVÁ, E. a kol. Podniková ekonomika. 5. přepracované a doplněné vydání. Praha : C. H. Beck, 2010. s. 365

15

jeho kulturního dědictví v podobě historických památek a takzvané ,,živé“ kultury představující místní specifičnost v podobě tradic, folklóru nebo například výtvarného umění. Právě zmíněné kulturní bohatství v podobě památek, muzejních sbírek a kulturních tradic je neodmyslitelnou součástí mnoha českých regionů, měst a obcí a zároveň ho lze také považovat za jejich největší aktiva. Díky kulturnímu turismu tak, dochází k propojení cestovního ruchu s uměním, městy s uměleckým dědictvím a s územím, které se vyznačuje vysokou koncentrací historických památek a místních tradic. Pod pojmem kulturní turistika si každý z nás představuje návštěvu kulturních památek, zachovalých skanzenů, muzeí a galerií. V literatuře však existuje mnoho definic a pojmů, kterými je kulturní turismus specifikován. Kulturní turismus přesně definuje ve své publikaci M. Palatková jako ,,pohyb osob za kulturními atraktivitami mimo místo jejich trvalého bydliště s cílem získat nové informace a zkušenosti k uspokojení potřeb.“4 V souvislosti s rozvojem kulturního turismu vznikl i nový typ turisty, kterým je tzv. ,,kulturní turista“, což je návštěvník, který za hlavní motiv své cesty uvádí kulturní požitek. Lze podotknout, že se v poslední době rozšiřují i další formy kulturního turismu, kterými jsou památkový turismus (zaměřen na kulturní a historické dědictví) a umělecký turismus (zaměřen na současné kulturní projevy).

1.3 Kulturně historické atraktivity Nemovité, movité a nehmotné kulturní dědictví nejvíce ovlivňuje lokální i regionální rozvoj. Česká republika disponuje nepřeberným množstvím kulturních památek, které mají mimořádnou hodnotu a které jsou již dobře zafixovány v podvědomí turistů na celém světě. Kulturně historické atraktivity zaujímají velký význam a v motivaci cestovního ruchu mají své specifické místo. Tyto památky patří, ,,k těm faktorům, které mají významný vliv na migrační pohyb za poznáváním a poučením v mezinárodním i domácím turismu“.5 Prostřednictvím nich mají účastnící cestovního ruchu možnost seznámit se s historií, architekturou, slohem nebo s kulturou navštíveného území.

4 5

PALATKOVÁ, M. Mezinárodní cestovní ruch. Praha : Grada Publishing, a.s., 2011. s. 144 HAMARNECH, I. Geografie turismu, Mimoevropská teritoria. Praha : Grada Publishing, a.s., 2012. s. 17

16

1.3.1 Kulturní památky Za kulturní památky se dle zákona o státní památkové péči považují památky, ,,které jsou významnými doklady historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti od nejstarších dob do současnosti.“6 Jedná se o movité a nemovité věci nebo jejich soubory, které za kulturní památku prohlásilo Ministerstvo kultury České republiky, pro jejich historickou hodnotu. 1.3.2 Národní kulturní památky Na území České republiky se nachází i řada Národních kulturních památek, kde je jejich památková ochrana mnohem přísnější, než je tomu tak u památek kulturních. Národní kulturní památky patří mezi jedny z nejcennějších a nejvýznamnějších součástí kulturního bohatství národa. Jedná se o nenahraditelné památky mimořádného historického významu nebo mimořádně umělecké hodnoty, bez nichž by národní bohatství bylo velmi strohé. Národní kulturní památky prohlašuje vláda České republiky nařízením a zároveň i stanovuje podmínky jejich ochrany. Mezi nejvýznamnější památky, které symbolizují naši národní kulturu je podstatné zmínit především památky zapsané na Světovém seznamu kulturního a přírodního dědictví UNESCO, díky nímž se také Česká republika dostává do podvědomí turistů na celém světě. 1.3.3 Památkové rezervace Mezi kulturně historické atraktivity patří i historická jádra měst vyznačující se historickou zástavbou s velkým podílem architektonicky hodnotných staveb, z nichž mnohé jsou prohlášenými nemovitými kulturními památkami. Kulturně historické atraktivity, které tvoří historická jádra měst jsou chráněny státem a patří sem památkové rezervace, které představují vyšší kategorii ochrany památkově hodnotného území. V zájmu zachování svých hodnot vyžadují tato území poměrně přísnou a důslednou ochranu. Památkové rezervace mohou mít podobu městské, vesnické, archeologické a ostatní památkové rezervace. (viz. Příloha 1).

17

1.4 Vlivy kulturního turismu Je známo, že cestovní ruch má své pozitivní i negativní stránky. Ani v tomto případě se však kulturní cestovní ruch nestává výjimkou. Jelikož je kulturní turistika velmi oblíbenou formou cestovního ruchu přináší sebou také určité výhody a nevýhody, kterými se budeme následně zabývat. Pozitivní vlivy kulturního turismu 

za pozitivní stránku kulturního cestovního ruchu lze uvést to, že kulturně historické atraktivity jsou pro účastníky cestovního ruchu motivací, které zvyšují atraktivitu místa a mají schopnost do destinace přilákat návštěvníky



cestovní ruch za poznáním kulturního dědictví představuje také hlavní zdroj ekonomického růstu. V souvislosti s přílivem návštěvníků do místa, které disponuje kulturně historickými atraktivitami, rostou zároveň i příjmy subjektů působících v místě. Návštěvníci, kteří do místa zavítají, nakupují místní výrobky, čímž podporují ekonomiku na lokální i národní úrovni. Kulturní turismus není jenom o návštěvě historických objektů a památek, ale je i službách, které jsou poskytované návštěvníkům ze strany subjektů navštíveného místa



díky turistické návštěvnosti, tak získávají organizace, které se starají o památky více finančních prostředků, které mohou být směřované na jejich rekonstrukci, obnovu a rozvoj kulturního dědictví nebo mohou být finanční prostředky směřovány na udržování a zachování tradičních řemesel, tradic a hodnot



přínos kulturního cestovního ruchu spočívá i ve vytváření nových pracovních příležitostí. S růstem návštěvnosti roste i úroveň zaměstnanosti v této oblasti. Dochází k vytváření potřebných pracovních míst, které vyžadují i různorodé dovednosti

6

VARHANÍK, J.; MALÝ, S. Zákon o státní památkové péči. Praha : Wolters Kluwer, ČR, 2011. s. 3

18



dalším významným pozitivním dopadem je to, že kulturní cestovní ruch podporuje místní kulturu a dává tak možnost návštěvníkům, aby se dozvěděli něco nového o místních tradicích, hodnotách a životním stylu obyvatel dané destinace



kulturní cestovní ruch může také přispívat k posílení a rozvíjení hrdosti na místní kulturní bohatství, což může vést také k lepšímu porozumění a snaze o jeho zachování

Negativní vlivy kulturního turismu 

prvním takovým dopadem může být intenzivní využívání kulturních objektů, kdy nekoordinovaná návštěvnost u některých kulturních objektů, může mít za následek poškozování a opotřebování památek



nekoordinovaným růstem návštěvnosti v destinaci, může také docházet k narušování životního stylu místních obyvatel, může se jednat například o přestěhování místních obyvatel z centrálních částí měst do okrajových oblastí



za velký problém lze považovat to, že místní obyvatelé nemají mnohdy možnost podílet se jak na tvorbě nových produktů v kulturním turismu, tak i profitovat na zisku, který plyne z těchto aktivit



negativním vlivem může být i nekvalitně provedená revitalizace kulturních objektů, která určitým způsobem přispívá ke ztrátě původní autenticity a historické významnosti památek. Především ve velkých městech může docházet k ohrožování nemovitých památek a to z toho důvodu, že je zde velký tlak investorů na přeměnu památkových objektů



dalším negativním aspektem, který přináší kulturní cestovní ruch je tzv. ,,opotřebování“ neboli vysávání kulturního dědictví, kdy zisky z turistického cestovního ruchu nejsou dostatečně využívány na ochranu, obnovu a záchranu kulturních památek.

19



za další problém bych uvedla přetíženost historického jádra města zejména v určitých ročních obdobích (zejména v letní sezóně). V tomto zmíněném případě se jedná o jev, kdy míra počtu návštěvníků překračuje kapacitu města, navštěvovaných objektů popřípadě i některých prohlídkových tras. Tento stav se tak stává nepříjemným pro místní obyvatele města neboť znamená určité nepohodlí v potřebě životního prostoru a nároku na své soukromí



neméně významnou problematikou v této oblasti bych uvedla také absenci regulace vstupů do cenných kulturních objektů. Bez účinné regulace vstupů do historických objektů, tak dochází k ohrožení fyzické podstaty památky. Kromě zmíněných aspektů je negativně vnímána i tzv. sezónnost, neboť během zimních měsíců intenzita cestovního ruchu výrazně klesá, což se následně projevuje na zaměstnanosti v dané oblasti

1.5 Vztah mezi kulturním turismem a památkovou péčí Obecně lze konstatovat, že rozvoj kulturního cestovního ruchu sebou přináší řadu příležitostí jak pro obce, města, tak i pro veřejný sektor. Vedle ekonomického rozvoje může s sebou kulturní cestovní ruch přinášet i řadu negativních dopadů, která jsou většinou spojena s necitlivými a bezohlednými zásahy do historických památkových objektů a území, které tím tak ztrácejí historickou hodnotu a estetickou kvalitu. Lze říci, že cestovní ruch a památková péče, jejímž hlavním úkolem a cílem je ochrana a zachování kulturního dědictví se navzájem propojují. Avšak rozdíl těchto oblastí spočívá v tom, že hlavním cílem cestovního ruchu je získávání zisku, kdežto hlavním cílem a úsilím památkové péče je ochrana a zachování kulturních památek. V literaturách se také uvádí, že ,,kulturní cestovní ruch může, měl, měl by a musí dosahovat jak cílů památkové péče, tak i zájmů cestovního ruchu.“7 Proto, aby docházelo k vzájemnému souladu je nutná jejich vyváženost a cíle by tak měly být podporovány oběma oblastmi.

7

KESNER, L. Management kulturního cestovního ruchu. Praha : Ministerstvo pro místní rozvoj, 2008 [cit. 2013-06-06], s. 14 Dostupné na internetu: <www.mmr.cz/getmedia/efcd9671-4737-427b-bab5-1b6be507e800/GetFile10_1.pdf>

20

2 Legislativní úprava památkové péče Jak uvádí předchozí kapitola, může mít cestovní ruch i negativní dopady na kulturně historické dědictví. K tomu, aby byly zmíněné dopady eliminovány slouží právní legislativa památkové péče, jejíž cílem je zachování hodnot toho významného a jedinečného bohatství.

2.1 Úmluvy o ochraně kulturního dědictví Po 2. světové válce vznikla velká řada nadnárodních a mezinárodních organizací, které na mezinárodní úrovni věnovaly pozornost oblastem týkajících se památkové péče. Došlo i k přijetí mnoha mezinárodních úmluv, které jsou zaměřeny na ochranu kulturního dědictví. Mezi nejvýznamnější dokumenty na úseku ochrany památek patří tzv. Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví (Convention Concerning the Protection of the World Cultural and Natural Heritage), která byla podepsána v Paříži dne 16. listopadu 1972 a v platnost vstoupila dne 17. prosince 1975. Československá federativní republika přistoupila k Úmluvě dne 15. listopadu 1990 a v platnost vstoupila dne 15. ledna 1991. Na základě zmíněné úmluvy je vytvářen Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, do kterého se zapisují památky s mimořádnou hodnotou a významem. Hlavním úkolem úmluvy je povinnost smluvního státu, zabezpečit ochranu, zachovat a předat kulturní a přírodní dědictví budoucím generacím. Za další významný dokument na úseku ochrany památek lze považovat Úmluvu č. 15/1980 Sb, o opatřeních k zákazu a zamezení nedovoleného dovozu, vývozu a převodu vlastnictví kulturních statků (Convention on the Means of Prohibiting and Preventing the Illicit Import, Export and Transfer of Ownership of Cultural Property) a Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 94/1958 Sb., o Úmluvě na ochranu kulturních statků za ozbrojeného konfliktu a Protokolu k ní (Convention for the Protection of Cultural Property in the Event of Armed Conflict). Do

mezinárodních

úmluv,

týkajících

se

kulturního

dědictví

řadíme

i

Úmluvu

o architektonickém dědictví Evropy (č. 73/2000 Sbírky mezinárodních smluv), která definuje obsah architektonického dědictví. Ochrana architektonického dědictví nesouvisí pouze se zájmy státní památkové péče, ale objevuje se i dalších právních předpisech. Následující závaznou úmluvou je Úmluva o ochraně archeologického dědictví Evropy (č. 99/2000 Sbírky

21

mezinárodních smluv), která se zabývá ochranou architektonického dědictví. Mezi další mezinárodní úmluvu můžeme zařadit Evropskou úmluvu o krajině (č. 13/2005 Sbírky mezinárodních smluv). Do oblasti právních předpisů Evropské unie na úseku památkové péče spadají dva okruhy. Prvním okruhem je volný pohyb osob, které ,,nalezlo na úseku památkové péče odraz ve dvou oblastech a to v úpravě oprávnění k provádění restaurování a oprávnění k provádění archeologických výzkumů.“8 Druhým okruhem je pohyb kulturních statků. Do této oblasti spadá Nařízení Rady ES č. 3911/92/EHS, která upravuje vývoz kulturních statků z celního území Evropských společenství. Další je Směrnice Rady ES č. 93/7/EHS, která pamatuje na navrácení neoprávněně vyvezených kulturních statků uvnitř Evropské unie. Hlavním úkolem směrnice je pomoc členským státům k navrácení těchto kulturních statků zpět na jejich území, pokud byly z jejich území neoprávněně vyvezeny.

2.2 Legislativa památkové péče na území České republiky Základní právní úpravou státní památkové péče je Ústava České republiky, která je nejvyšší právní silou státu. Mezi zákony týkající se památkové péče patří především zákon č. 1/1993 Sb., o Ústava České republiky, kde je v preambuli uvedeno ,,My občané České republiky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, odhodláni společně střežit a rozvíjet zděděné přírodní a kulturní, hmotné a duchovní bohatství.“9 Dále se jedná o zákon č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součástí ústavního pořádku České republiky. Čtvrtá hlava Listiny základních práv a svobod uvádí ve článku č. 34, že ,,právo přístupu ke kulturnímu bohatství je zaručeno za podmínek stanovených zákonem.“10 Na ochranu kulturních památek pamatuje i článek č. 35 Listiny základních práv a svobod, kde se uvádí, že ,,při výkonu svých práv nikdo nesmí ohrožovat ani poškozovat životní prostředí, přírodní zdroje, druhové bohatství přírody a kulturní památky nad míru stanovenou zákonem.“11 8

CZUMALO, V. Péče o architektonické dědictví: sborník prací: vybrané kapitoly k tématu. Praha : Idea servis, 2008. s. 155 9 Ústava České republiky; Listina základních práv a svobod; Parlament, ministerstva, ombudsman, Antidiskriminační zákon. Praha : Sagit, 2011. s. 5 10 Ústava České republiky; Listina základních práv a svobod; Parlament, ministerstva, ombudsman, Antidiskriminační zákon. Praha : Sagit, 2011. s. 20 11 Ústava České republiky; Listina základních práv a svobod; Parlament, ministerstva, ombudsman, Antidiskriminační zákon. Praha : Sagit, 2011. s. 20

22

2.3 Zákon o státní památkové péči Hlavním zákonem upravujícím problematiku památkové péče na území České republiky je zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších právních předpisů, který byl vyhlášen 30. března 1987 Českou národní radou a představuje tak komplexní právní úpravu péče o památky v České republice. Během své existence prošel zákon o památkové péči mnoha novelizacemi. Účelem zákona je zabezpečit ochranu kulturních památek jako nedílnou součást kulturního dědictví společnosti. Zákon vytváří podmínky pro jejich zachování a vhodné využívání, vymezuje práva a povinnosti vlastníků kulturních památek a stanovuje postupy, jakými stát zabezpečuje jejich ochranu prostřednictvím příslušných správních orgánů a odborných organizací. Zákon o státní památkové péči se skládá celkem z šesti částí a čtyřech příloh.

2.4 Nový památkový zákon V současné době je aktuálně diskutovaným tématem příprava nového památkového zákona, který má vnést do oblasti památkové péče jednodušší a přehlednější podmínky ochrany památek. ,,Nový památkový zákon má přesněji vymezovat veřejný zájem na ochraně památkového fondu a v návaznosti na správní řád a stavební zákon vytvářet účinné podmínky pro zajištění optimální péče o tento fond“12 a tím motivovat vlastníky památkového fondu k jeho průběžné údržbě. Dne 6. března 2013 schválila vláda České republiky svým usnesením č. 156 věcný záměr zákona o památkovém fondu. Současně uložila ministryni kultury zpracovat a do 30. září 2013 předložit vládě návrh zákona vycházejícího ze schváleného věcného záměru i s tím, že budou do zmíněného návrhu zpracovány připomínky, které jsou uvedeny ve stanovisku Legislativní rady vlády.

2.5 Ostatní právní předpisy z oblasti památkové péče Na památkovou péči navazuje mnoho dalších zákonů. Za podstatný zákon bych zmínila zákon

12

VOZÁB, J. Legislativní rady vlády k návrhu věcného záměru zákona o památkovém fondu. Praha : 2013 [cit.

2013-03-20], s. 1. Dostupné na internetu:

23

č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. Zákon upravuje věci, které se týkají jak územního plánování, tak i věci týkajících se stavebního řádu. Dále zákon rovněž upravuje podmínky pro projektovou činnost a provádění staveb. Jak je uvedeno v § 18, odst. 1, je jedním z hlavních cílů územního plánování vytváření předpokladů pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, který spočívá ve vyváženém vztahu podmínek pro životní prostředí, hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Zároveň musí uspokojovat potřeby současné generace, aniž by došlo k ohrožení podmínek života budoucích generací. V zákoně je také v § 18, odst. 4 přesně definováno, že ,,Územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví.“13 Opomenout bychom neměli ani další zákony, podzákonné právní předpisy nebo usnesení vlády související s památkovou péčí. Do zmíněné oblasti můžeme zařadit například zákon č. 101/2001 Sb., o navrácení nezákonně vyvezených kulturních statků, v platném znění nebo zákon č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty, v platném znění. Z podzákonných právních předpisů můžeme uvést například Vyhlášku Ministerstva kultury č. 420/2008 Sb., kterou se stanoví náležitosti a obsah plánu ochrany památkových rezervací a památkových zón nebo Vyhlášku Ministerstva kultury č. 66/1988 Sb., kterou se provádí zákon České národní rady č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění. Mezi usnesení vlády můžeme zařadit například Usnesení vlády ze dne 22. 2. 1995 č. 110 k Programu záchrany architektonického dědictví nebo Usnesení vlády ze dne 25. 3. 1992 č. 209 k Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón. Do souvisejících právních předpisů spadají i zákony č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v platném znění, zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění nebo zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí.

13

Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu [cit. 2013-03-28]. Dostupné na internetu:

24

3 Orgány a organizace státní památkové péče Již velmi dlouhou dobu hrají důležitou a významnou roli v oblasti památkové péče instituce, které z odborného hlediska napomáhají v péči o památky mimořádné kulturní hodnoty. V současné době má Česká republika vytvořen systém státních orgánů a státních odborných organizací, kterými se budeme zabývat v následující kapitole. V zákoně o státní památkové péči se uvádí, že ,,Orgány státní památkové péče ve spolupráci s ostatními orgány státní správy a za odborné pomoci organizací státní památkové péče, vědeckých, uměleckých a dalších odborných organizací a ústavů dohlíží, aby se státní památková péče zabezpečovala plánovitě, komplexně a diferencovaně a byla v souladu s dlouhodobou koncepcí jejího rozvoje.“14

3.1 Ministerstvo kultury Ústředním orgánem státní správy pro kulturní památky v České republice je Ministerstvo kultury, které plní zákonem stanovené povinnosti o státní památkové péči. Hlavní činností Ministerstva kultury jsou uvedeny v § 26 památkového zákona a patří sem například zpracování prognózy, koncepce a návrhy dlouhodobých výhledů rozvoje státní památkové péče, ministerstvo sestavuje, vyhlašuje a provádí programy komplexní péče o kulturní památky a vytváří tak pro ni všestranné podmínky. Ministerstvo kultury také zabezpečuje mezinárodní spolupráci v oboru státní památkové péče, vydává statut odborné organizace státní památkové péče, která je státní příspěvkovou organizací s celostátní působností. Ministerstvo kultury spolupracuje i s dalšími subjekty, například s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a vysokými školami a podílí se na vzdělávání jejich pracovníků. 3.1.1 Orgány Ministerstva kultury Památkovou inspekci zřizuje Ministerstvo kultury jako svůj specializovaný kontrolní orgán v oboru státní památkové péče. Památková inspekce kontroluje dodržování památkového zákona a předpisů vydaných k jeho provedení. Jak bylo uvedeno, jedná se tedy o kontrolní orgán, který dohlíží na zabezpečování komplexní péče o kulturní památky, kontroluje, zda vlastníci, správci či uživatelé kulturních památek dodržují stanovené povinnosti. V případě, že

14

VARHANÍK, J.; MALÝ, S. Zákon o státní památkové péči. Praha : Wolters Kluwer, ČR, 2011. s. 193

25

památková inspekce zjistí nedostatky v péči o kulturní památky navrhuje příslušnému orgánu opatření, která jsou nezbytná k odstranění zjištěných nedostatků. Památková inspekce navrhuje také uložení pokuty a dohlíží na to, aby byla uložená pokuta řádně splněna. Památková inspekce spolupracuje s orgány státní památkové péče a s ostatními správními úřady, kontrolními orgány, kraji, obcemi a odbornou organizací státní památkové péče. Odborná organizace státní památkové péče je přesně definována v § 32 památkového zákona. Za odbornou organizaci státní památkové je považován Národní památkový ústav, který byl zřízen Ministerstvem kultury jako státní příspěvková organizace dne 1. ledna 2003. Jedním z jeho cílů je bezplatné vykonávání odborné služby pro orgány památkové péče a vlastníky památkově chráněných objektů. Národní památkový ústav zpracovává rozbory stavu a vývoje státní památkové péče, provádí nejrůznější průzkumy a výzkumy a jejich výsledky zveřejňuje prostřednictvím publikační činnosti, výuky a konferencí. Vydává také dokumentaci kulturních památek, památkových rezervací a památkových zón, vede ústřední seznam kulturních památek a připravuje potřebné podklady pro Ministerstvo kultury. Za významnou činnost Ministerstva kultury lze uvést poskytování odborné pomoci vlastníkům kulturních památek a zabezpečuje další vzdělávání pracovníků v oboru státní památkové péče.

3.2 Krajský úřad Krajský úřad řídí výkon státní památkové péče na území kraje. Krajský úřad plní úkoly orgánů státní památkové péče pro národní kulturní památky – vydává rozhodnutí o povinnostech vlastníka národní kulturní památky, podává návrh na vymezení ochranného pásma národní kulturní památky, vydává souhlas s přemístěním národní kulturní památky atd. Vykonává dozor při obnově národních kulturních památek a plní další úkoly stanovené zákonem o státní památkové péči, které jsou uvedeny v § 28 tohoto zákona. 3.2.1 Samostatná působnost kraje Kraj v samostatné působnosti je uveden v § 28a. Kraj v samostatné působnosti a v souladu s koncepcí rozvoje podpory státní památkové péče v České republice schvaluje po projednání s Ministerstvem kultury koncepci státní památkové péče v kraji. Jeho činnosti je schvalování návrhů, prováděcích plánů a dále programů zachování a obnovy kulturních památek v kraji.

26

3.3 Obecní úřad obce s rozšířenou působností Činnosti obecního úřadu obce s rozšířenou působností jsou uvedeny § 29 památkového zákona. “Obecní úřad obce s rozšířenou působností vykonává a organizuje státní památkovou péči ve stanoveném správním obvodu v souladu s koncepcí rozvoje státní památkové péče.“15 Obecní úřad obce s rozšířenou působností má mnoho kompetencí, podílí se na zpracování krajské koncepce podpory státní památkové péče, podílí se na zpracování střednědobých a prováděcích plánů a programů kulturních památek, usměrňuje péči o kulturní památky zajišťovanou obcemi, vykonává dozor například při obnově kulturních památek, změně stavby, odstranění stavby nebo udržovacích pracích na nemovitosti, která není kulturní památkou, ale nachází se v památkové rezervaci, památkové zóně nebo v ochranném pásmu, koordinuje jednotné označování nemovitých kulturních památek tabulkou opatřenou nápisem ,,Kulturní památka” a velkým státním znakem.

3.4 Obec Jak uvádí zákon o státní památkové péči v § 30, obec pečuje o kulturní památky v místě. Další náplní obce je kontrola, jak vlastníci kulturních památek plní své povinnosti, které jsou stanoveny zákonem o státní památkové péči. Obec vychází z odborných vyjádření odborné organizace státní památkové péče a po projednání s obecním úřadem obce s rozšířenou působností může obec podle místních podmínek zřídit právnickou osobu nebo organizační složku pro obnovu kulturních památek.

3.5 Celní úřady a jejich působnost V souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie byla nově zavedena také působnost celních úřadů na úseku státní památkové péče. Hlavní úlohou celních úřadů je zejména výkon dozoru nad dodržováním povinností, které jsou uvedeny v § 20 a týkají se kulturních památek ve vztahu k zahraničí. Celní úřady kontrolují, zda byly zapůjčené nebo vystavené kulturní památky navráceny zpět v původním a neponičeném stavu.

15

VARHANÍK, J.; MALÝ, S. Zákon o státní památkové péči. Praha : Wolters Kluwer, ČR, 2011. s. 207

27

Analytická část 4 Městská památková rezervace v Kroměříži 4.1 Základní charakteristika Moravské město Kroměříž leží v nadmořské výšce 201 m n. m., v jižní části Hornomoravského úvalu, na pravém břehu řeky Moravy. Kroměříž se nachází ve Zlínském kraji a na západě sousedí s krajem Jihomoravským, na severozápadě a severu sousedí s krajem Olomouckým. Kroměříž je okresním městem ve Zlínském kraji a také obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Pod město Kroměříž jako okresní město spadá celkem 79 obcí a jako obec s rozšířenou působností pod něj spadá celkem 46 obcí. Území města se rozprostírá na ploše 5 098 hektarů a celkový počet obyvatel je 28 926 (k 1. 1. 2013). Obr. 1 Mapa - poloha Kroměříže

Zdroj: www.spalovsky.cz/cs/kontakt/kromeriz

4.2 Historie města První zmínka o Kroměříži pochází z roku 1110, kdy byla osada prodána knížetem Ottou II. Černým. Tehdejší obchodní osadu koupil biskup Jan zvaný Břichatý. Během 13. století byla Kroměříž dvakrát dobyta a vypálena. Kroměříž byla založena biskupem Brunem ze Schauenburku kolem roku 1260 v místě staré trhové osady nacházející se nad tokem řeky Moravy. Jeho zásluhou byla stará sídelní oblast pozvednuta a přeměněna na městský útvar. Biskup nechal ve městě vybudovat hradby a na místě, kde je v dnešní době Arcibiskupský

28

zámek nechal postavit raně gotický hrad. Nástupcem biskupa Bruna ze Schauenburku byl další biskup Dětrich z Hradce, díky němuž získala Kroměříž mnoho privilegií. Biskup dal městu například právo mílové nebo právo pivovárečné. Těžké časy přinesla městu Husitská doba, kdy bylo v roce 1423 město obsazeno moravskými husity. V období vlády Stanislava Thurza došlo k přestavbě gotického hradu na renesanční zámek. Během třicetileté války bylo město dobyto Švédy a značná část města tak byla zničena. Rok 1645 přinesl morovou epidemii a značná část obyvatel Kroměříže byla vyhubena morem. Z tak velkého úpadku se město vzpamatovávalo ještě po několik desetiletí. Teprve s příchodem Karla II. z Lichtensteina - Castelkorna přišla nová idea na obnovu zničeného města. Karel II. z Lichtensteina - Castelkorna si přizval na obnovu města dva významné architekty F. Luchese a G. P. Tencallu. Koncem 17. století se začala ve městě objevovat nová barokní architektura. Začaly se stavět nové tzv. kanovnické domy. V 1. polovině 18. století byly postaveny nové stavby – budova hospodářského charakteru tzv. panská sýpka nebo kostel Nanebevzetí Panny Marie. Vrcholnou stavbou však byl kostel sv. Jana Křtitele. Ve 2. polovině 19. století byly ve městě postaveny další hodnotné stavby – Německé reálné gymnázium a Arcibiskupské gymnázium. Během druhé světové války došlo ve městě k likvidaci židovských obyvatel. Velmi významnou stavbou byla i psychiatrická léčebna postavená v období secese architektem Hubertem Gessnerem. Areál se rozprostírá na území o velikosti 26 hektarů a zahrnuje urbanisticky přehledný soubor budov a pavilonů umístěných v parku. Velmi důležitým obdobím byl pro město rok 1948, kdy se v Kroměříži slavilo 100 let národního života a byla zde pořádána výstava ke 100. výročí Kroměřížského sněmu. V roce 1987 bylo město prohlášeno za městskou památkovou rezervaci, což ovlivnilo celé její následující období, zejména pak přístup k městskému urbanismu a k obnově památek. V roce 1997 byla Kroměříž vyhlášena nejkrásnějším městem roku. Za významné období bych zmínila především rok 1998, kdy byla Kroměříž dne 2. 12. 1998 zařazena na návrh české strany do prestižního Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Na seznam UNESCO byl zapsán Arcibiskupský zámek spolu s Podzámeckou a Květnou zahradou. Tyto urbanistické a architektonické skvosty města, tak získaly nejvyšší mezinárodní

29

ocenění.

4.3 Prohlášení Kroměříže za městskou památkovou rezervaci Historické jádro města Kroměříže bylo prohlášeno za městskou památkovou rezervaci výnosem Ministerstva kultury ČSR dne 8. září 1978, o prohlášení historického jádra města Kroměříže s Podzámeckou a Květnou zahradou za památkovou rezervaci. Za zásadní důvod, proč bylo historické jádro města Kroměříže s Podzámeckou a Květnou zahradou prohlášeno za památkovou rezervaci lze považovat snahu o zabezpečení a zajištění ochrany tomuto významnému a hodnotnému urbanistickému útvaru ,,jakožto významnému baroknímu městu se zámkem na starším předlokačním a raně gotickém kolonizačním půdorysu s hodnotnou zástavbou měšťanských domů a monumentálních souborů gotické a barokní architektury.“16 Ve výnosu Ministerstva kultury o prohlášení města Kroměříže za památkovou rezervaci, je přesně definováno, co je předmětem památkové péče v rezervaci a zároveň je zde stanoveno i její vymezení. Jedná se o následující objekty:17 

historický půdorys a jemu odpovídající prostorová a hmotová skladba, městské interiéry, plochy vyznačené v plánu a podzemní prostory



hlavní městské dominanty v dálkových i blízkých pohledech



nemovité kulturní památky



ostatní objekty dotvářející prostředí památkové rezervace, u kterých z hlediska zájmů památkové péče lze závažné, podstatně měnící úpravy provádět pouze po dohodě s orgány státní památkové péče



veřejná zeleň

Památková rezervace v Kroměříži je rozdělena na dvě části. První část městské památkové rezervace zahrnuje historické jádro města společně s Podzámeckou zahradou a je vymezena hranicí, která vede na severovýchodní straně podél Podzámecké zahrady po břehu řeky Moravy. Dále pokračuje na východní straně v ose mostu a Gottwaldovy třídy, severní stranou

16

Výnos ministerstva kultury o prohlášení historického jádra města Kroměříže s Podzámeckou a Květnou zahradou za památkovou rezervaci. Ministerstvo kultury České socialistické republiky, 1978

30

Komenského náměstí a po obvodu historického jádra ulicí Tovačovského a 1 Máje. Od tohoto místa dále pokračuje přes Milíčovo náměstí a ulicí Malý val. Západní strana městské památkové rezervace vede za domem č. 1544/53 po hranici parcel, za zástavbou ulic Volného a v Chobotu po katastrálních číslech 285/2, 339, 340, 310, 311, 312/1 - 2, 343, 348/1 – 2. Dále pokračuje ulicí Resslovou po hranici parcel, které patří k Podzámecké zahradě katastrální čísla 385, 428/2, 428/13, 431/2. Severozápadní strana zahrnuje pozemky s katastrálními čísly 2978, 2979 a 430/1/ a dále pokračuje po oplocené hranici Podzámecké zahrady až k řece Moravě, po katastr. číslech 358/1, 286/2 a 286/1. Součástí druhé části památkové rezervace Kroměříž je Květná zahrada, která má vymezeny hranice vedoucí na jižní straně Havlíčkovi ulice, na východě pokračuje ohradní zdí Květné zahrady a na severní části vede ulicí generála Svobody. Dále pak ,,na severní a západní straně osou přilehlých komunikací, které vedou po vnějším obvodu Květné zahrady.“18 (viz. Příloha 2) Městská památková rezervace v Kroměříži má celkovou rozlohu 95 ha a zahrnuje celkem 333 domů, z toho je 128 nemovitých kulturních památek jejichž seznam je uveden (viz. Příloha 3). Následujícím ochranným prostředkem památkové rezervace je ochranné pásmo. Ochranné pásmo rezervace v Kroměříži bylo vyhlášeno Okresním národním výborem Kroměříž (odborem kultury) č.j. 401-13/84 dne 30. 7. 1984. Lze konstatovat, že hlavním cílem vyhlášení ochranného pásma, bylo získání dohledu nad stavebními činnostmi a úpravami uskutečňovanými v městské památkové rezervaci. Podstatné je, aby rozsah městské památkové rezervace a všechny chráněné objekty nacházející se v rezervaci byly vyznačeny v územním plánu sídelního útvaru a v dalších územně plánovacích dokumentech, dle kterých se řídí výstavba a přestavba města. Za další dokumenty vyznačující památkovou rezervaci a její chráněné objekty, bych zmínila mapové a evidenční (písemné) operáty.

17

Výnos ministerstva kultury o prohlášení historického jádra města Kroměříže s Podzámeckou a Květnou zahradou za památkovou rezervaci. Ministerstvo kultury České socialistické republiky, 1978 18 Výnos ministerstva kultury o prohlášení historického jádra města Kroměříže s Podzámeckou a Květnou zahradou za památkovou rezervaci. Ministerstvo kultury České socialistické republiky, 1978

31

5 Kulturně historické atraktivity 5.1 Památky zapsané na seznam UNESCO Arcibiskupský zámek Arcibiskupský zámek v Kroměříži patří mezi jedny z nejvýznamnějších památkových objektů na Moravě. V polovině 13. století nechal moravský biskup Bruno ze Schauenburku vystavět opevněné gotické sídlo. Toto sídlo však další olomoučtí biskupové dále upravovali jako svou rezidenci. Podstatnými změnami prošel zámek za biskupa Stanislava Thurza, který dokončil jeho renesanční přestavbu na počátku 16. století. Třicetiletá válka představovala drastický přelom nejen v historii města, ale i zámku. Po skončení třicetileté války se přestavby zámku ujal biskup Karel II. z Lichtensteina - Castelkorna. Společné dílo architektů Filiberta Lucheseho a Giovanni Pietra Tencally tak bylo dokončeno na počátku 18. století. V roce 1752 bylo město postiženo obrovským požárem a renesanční zámek si vyžádal opravy krovů a podlahových krytin. Požár měl za důsledek i další opravy zámku a to zejména úpravy interiéru ve druhém patře na jehož výzdobu byli pozvání ti nejpřednější umělci 18. století. Období 19. a 20. století přineslo zámku jen drobné architektonické úpravy. Dominantu zámku tvoří barokní zámecká věž, která byla vystavěna po roce 1500 významným olomouckým biskupem Stanislavem Thurzem. Třípatrová věž čtvercového půdorysu se tyčí do výšky 84 metrů. Nejreprezentativnější interiéry zámku jsou umístěny v prvním patře, kde se nachází Lovecký sál, ve kterém jsou na stěnách umístěny trofeje a zbraně. Dalším místem je Růžový salonek s replikami obrazů od J. Bassana. Za další místnosti můžeme zmínit Carský salonek a Poradní síň, která je vyzdobená portréty předních biskupů. V prvním patře Arcibiskupského zámku se dále nachází Trůnní sál, který je stejně jako Malá jídelna panelovou galerií, sestavenou za prvního arcibiskupa Colloreda - Waldsee. Sněmovní sál byl dějištěm kroměřížského sněmu národů v roce 1848 a je zdoben bohatou štukovou výzdobou a nástropním obrazem Adoplha z Freenthalu. Obrazárna Druhé patro Arcibiskupského zámku zahrnuje zámeckou obrazárnu. Zámecká obrazárna je

32

fondem světového významu a nachází se zde velmi cenné obrazy, které byly získávány olomouckými biskupy a arcibiskupy po několik staletí. Je nutné zmínit, že obrazárna má po pražské Národní galerii, druhou nejvýznamnější sbírku obrazů v České republice. Jádro obrazárny je tvořeno sbírkou Lichtensteinů pocházející z poloviny 17. století. Součástí obrazárny je tzv. vědecký katalog vydaný v roce 1998, který obsahuje podrobné údaje k 536 obrazům. K nejvýznamnějším gotickým a renesančním dílům patří obrazy od předních umělců L. Cranacha, Jana Bruegela nebo A. Dürera. Za nejvýznamnější obraz kroměřížské obrazárny bych uvedla obraz Apollo a Marsyas. Dílo získal olomoucký biskup Karel II. z Lichtenšteina – Castelkorna v roce 1673. ,,Obraz představuje satyra Marsya, který vyzval Apollona k soutěžení ve hře na píšťalu pohozenou bohyní Athénou. Apollo hrající na lyru v soutěží zvítězil, poražený satyr byl za svou troufalost stažen z kůže.“19 Obraz prošel celou řadou restaurací, která probíhala v letech 1961-1968 a znamenala velmi náročnou práci. Tato restaurace díla byla sledována odbornou komisí sestavenou brněnskou památkovou institucí. Vrchní vrstvy malby byly poškozeny žíravinou, která byla kdysi použita k čištění obrazu. Došlo také k přeložení plátna, což způsobilo uvolnění a opadávání barevných vrstev. Předchozí restaurace z let 1902-1903 a 1939-1942 byly provedeny nevhodnými retušemi a silným nánosem laků. František Sysel byl prvním restaurátorem, který restauroval obraz moderní metodou, provedl ,,technologický průzkum, pořídil rentgenogramy, luminisenční snímky, odebral mikrovzorky a provedl sondy.“20 Nakonec byly provedeny nové retuše, které byly rozpoznatelné od originálu. V letech 1995-1996 se přistoupilo k novému průzkumu obrazu, který byl proveden na bázi infračervené reflektografie. Průzkum sledoval výhradně spodní vrstvy obrazu a pomohl k rozpoznání, jakými obsahovými a kompozičními proměnami dílo procházelo během práce Tiziana. Na sály a obrazárny navazuje Manský sál řadící se k nejcennějším interiérům zámku,

19

ŘEHOLKA, I. Památková péče na Moravě: 150 let od vzniku první státní instituce na ochranu památek. Brno : Státní památkový ústav v Brně, 2002. s 233 20 ŘEHOLKA, I. Památková péče na Moravě: 150 let od vzniku první státní instituce na ochranu památek. Brno : Státní památkový ústav v Brně, 2002. s 233

33

s nástropní malbou od Franze Antona Maulbertsche. Smlouva o toto dílo byla uzavřena 10. 3. 1759 poté, co v roce 1752 zámek vyhořel. Ve středu malířské kompozice na klenbě Manského sálu, je umístěn portrét objednavatele malby Leopolda Eghka, který je obklopen alegoriemi a postavami z antické mytologie. V páse nad hlavní římsou sálu se nachází široce rozvíjející se scény z dějin biskupství a kapituly, které se týkají čtyř historických událostí v rozmezí 13. a 17. století. Maulbertschovou nástropní malbou se zabývala velká řada uměleckých historiků. Restaurování nástropní malby o rozměru 200 m2, bylo svěřeno Františku Syslovi, který práci dokončil roku 1957. Současně také dále probíhala v Manském sále oprava umělých mramorů a štukové výzdoby. Součástí zámku je i knihovna a Hudební archiv. Knihovna patří k nejcennějším historickým knižním fondům v České republice a nachází se ve druhém patře zámku. Knihovní sál, jehož strop byl vymalován v roce 1758 J. Sternem obsahuje 33 641 svazků s 304 rukopisy a 180 prvotisky. Ze 16. století pochází 1 178 výtisků a zhruba 20 tisíc starých výtisků pochází z doby před rokem 1800. Hudební archiv v arcibiskupském zámku lze považovat za jeden z nejvýznamnějších fondů České republiky. Archiv je tvořen Lichtensteinskou sbírkou, která tvoří základ o 1 050 položkách, obsahující i starší renesanční skladby, jejichž autorem je Jacobus Gallus. Mezi sbírkami jsou i skladby houslisty H. I. Bibera, který v Kroměříži působil v letech 1668 – 1670. Mezi další umělce, jejichž sbírky jsou součástí archivu patři například W. A. Mozart, J. Haydn nebo K. Dittersdorf. Arcibiskupské vinné sklepy Historie Arcibiskupských vinných sklepů je spojena s historií města Kroměříže. Vinné sklepy byly založeny biskupem Brunem ze Schauenburku v roce 1266. Za vlády českého krále a římského císaře Karla IV. došlo k rozšíření sklepů. V roce 1345 získaly sklepy rozhodnutím krále Karel IV. právo vyrábět mešní víno podle vatikánských norem. Vinné sklepy jsou umístěny v podzemí arcibiskupského zámku v hloubce 6,5 metrů, kde se do dnešní doby zachovaly nejstarší části zdiva gotického hradu pocházejícího ze 13. století. Prostory sklepů jsou rozděleny na dvě části a to Horní a Dolní sklep, kde víno zraje v historických dřevěných

34

sudech, z nichž největší sud pojme více jak 19 tisíc litrů vín a je třetím největším sudem na Moravě. Nejstarší sud pochází z roku 1805. K zámku přiléhá rozsáhlá Podzámecká zahrada, do které se vstupovalo bohatě vyzdobenou salou terrenou v přízemí zámku. Sala terrena byla vyzdobena kvalitní štukovou výzdobou, jež byla vytvořena ve vrcholně barokním pojetí pod vedením B. Fontany. Podzámecká zahrada Je známo, že zahrady a parky dříve tvořily nedílnou součást panského sídla a byly budovány za účelem nejen potěšení a rozptýlení, ale reprezentovali moc a bohatství panovníka. Podzámecká zahrada patří mezi jedno z vrcholných příkladů krajinářské parkové kompozice založené před polovinou 19. století. Historie zahrady je však podstatně starší, zahrada se začala vyvíjet od 16. století. Předpokládá se, že zahrada byla založena v době Stanislava Thurza v letech 1497 až 1540. Za doby Viléma Prusinovského sloužila zahrada jako květnice. V období Stanislava Pavlovského byla zahrada ovocnářskou a zelinářskou zahradou. Během třicetileté války byla zahrada velmi poškozena a k její přestavbě došlo za biskupa Karla II. z Lichtensteina - Castelkorna v letech 1664 – 1665. Ten si pozval významné architekty F. Luchese a G. P. Tencallu, kteří vypracovali plány v 70. letech 17. století. Podzámecká zahrada byla rozšířena a proměna v park mezi léty 1790 – 1800 zásluhou prvního olomouckého arcibiskupa Antonína Theodora Colloreda Waldsee. Radikální změna zahrady přišla ve třicátých letech 19. století s příchodem arcibiskupa Ferdinanda Maria Chotka, který nechal zasypat hradební příkop kolem zámku. Spolu s architektem Antonínem Archem proměnili Podzámeckou zahradu v krajinářský park. Po smrti F. M. Chotka se zahrady ujal arcibiskup Maxmilián Sommerau - Beeckh během jehož působnosti zahrada zaznamenala největší rozkvět. Ve druhé polovině 19. století byly provedeny různé změny detailů, kdy arcibiskupští architekti upravovali vzhled staveb a vysazovali exotické dřeviny. V Podzámecké zahradě se nachází velká řada cenných historických staveb, sochařských děl a vodních ploch. Prvním z nich je Okrasný partner, který vznikl na přelomu osmdesátých a devadesátých let 17. století a jeho architektem byl Giovanni Pietro Tencalla. Parter prošel během několika let mnoha úpravami prohlubujícími módu tzv. francouzských zahrad. Starší

35

barokní parter zaznamenal v 18. a 19. století jen málo změn. Přechod mezi formální zahradou a přírodním parkem vymezil obdélný bazén. V jeho pravé části byl umístěn ostrůvek s jónským Chrámkem Přátelství, který byl přístupný po několika schůdky přímo z vody. Proměna na romantický park přišla v 19. století architektem Antonínem Archem. První fáze postihla barokní okrasný parter a nahradila ho travnatým paloukem obklopeným porosty, solitéry a květinovými záhony. Druhým objektem, který stojí za zmínku je Chrámek Přátelství, dříve nazývaný jako chrámek Lásky a Apollónův pocházející z 18. století a patřící mezi jednu z posledních romanticko-osvícenských úprav. Další architektonickou stavbou, kterou je nutné zmínit je Pompejská kolonáda jejíž architekty byli M. J. Sommareau - Beeckh a Antonín Arche. Kolonáda je považována za vrcholnou stavbu neoklasicistních úprav. V šedesátých letech 19. století byla kolonáda pozměněna a došlo k zazdění původních prosklených oblouků. Do vzniklých nik byly umístěny antické bysty, zakoupené v roce 1870 arcibiskupem Fürstenbergem. Nedávno však byla vzácná výzdoba z bezpečnostních důvodů přenesena do sbírek Arcibiskupské obrazárny v zámku. Následující stavbou je Maxmiliánův dvůr, což je nejrozsáhlejší komplex Podzámecké zahrady. Budova byla navržena architektem Antonínem Archou ve stylu neoklasicistního zámečku s nádvořím a ústředním motivem jónských sloupořadí. Mezi další stavby doplňující Podzámeckou zahradu bych uvedla například Rybářský pavilon, Colloredovu kolonádu, Fontánu amorků, Římská fontánu, Mandarínský pavilon, Paví dvůr, Čínský pavilon, Umělé ruiny, Břízový pavilón, Zookoutek, Vázový a Stříbrný most. Park doplňuje také sochařská výzdoba, v zahradě jsou umístěny busty, například busta arcibiskupa Ferdinanda Marii Chotka nebo busta arcibiskupa Rudolfa Jana Habsburského Květná zahrada Květná zahrada, známá též pod původním názvem Libosad je jednou z nejvýznamnějších zahrad, tvořící významnou součást zakladatelského díla olomouckého biskupa Karla z Liechtensteina – Castelkorna. Projekt Květné zahrady byl vypracován architektem

36

a inženýrem Flibertem Luchesem, který jej vypracoval pro jejího budoucího budovatele, olomouckého biskupa Karla II. z Lichtenšteina - Castelkorna. Po jeho smrti v roce 1666 vycházel z tohoto návrhu italský architekt G. P. Tencalla. Během 18. století neprobíhaly v zahradě žádné významné úpravy. Zásadní proměna přišla až v letech 1840-1845, kdy architekt Antonín Arche změnil přístup do zahrady vstupní stavbou a dvěma skleníky (Teplý a Studený), odkud cesta směřovala k centru zahrady. Pozdější úpravy, které byly realizovány za arcibiskupa Theodora Kohna značně narušily hlavně zahradní pavilón a to nešetrnou úpravou dlažby a neodborným zásahem do maleb i plastické výzdoby interiéru. V padesátých letech 20. století se prací v Květné zahradě ujaly architekti Pavel Novák, Dušan Riedl a Jan Němec, jejichž záměrem byla revitalizace narušených částí Květné zahrady. V roce 1964 připravili projekt rehabilitace zahrady, který však nikdy nebyl naplněn. Areál Květné zahrady má tvar protáhlého obdélníka s velkým množstvím geometricky stříhané zeleně a doprovodných architektonických a výtvarných zastavení. Za nejpodstatnější prvky Květné zahrady bych zmínila především Kolonádu tvořící dominantu zahrady. Spodní část kolonády byla pojednána jako sochařská galerie, ve které je umístěno přes čtyřiačtyřicet postav v nadživotní velikosti. Sochy představují mytologické postavy, hrdiny, bohy, bohyně a osobnosti z dějin starého Řecka a císařského Říma. Svůj podíl na tvorbě soch mají M. Mandík a bratři M. a F. Zürnovi. V osmdesátých letech 20. století byla na střechu kolonády umístěna dřevěná podlaha, na kterou je možný vstup bočním schodištěm. Střešní terasa tak umožňuje výhled na celou Květnou zahradu. Druhou významnou stavbou Květné zahrady je rotunda nacházející se v samém srdci Květné zahrady. Rotunda byla postavena podle projektu G. P. Tencally mezi léty 1666 – 1668. Rotunda má tvar osmibokého centrálně orientovaného pavilonu a v přízemí rotundy se nachází ochoz, který je členěný vchody a čtyřmi jeskyněmi tzv. grottami s vodotrysky. Nad ústředním sálem je umístěna kopule završená lucernou. Zajímavostí je podle mého názoru tzv. Foucaultovo kyvadlo, které bylo instalováno v roce 1908, kroměřížským gymnazijním profesorem F. Nábělkem. Kyvadlo dokazuje, že se zeměkoule otáčí kolem své osy.

37

V prostoru Květné zahrady se nachází i řada dalších rozměrově menších staveb, které však s postupem času začaly chátrat, byly nevyužívány a přestaly tak sloužit svému původnímu účelu. Jelikož v současné době probíhá v Květné zahradě rozsáhlá revitalizace objektů, kterou se budeme zabývat později, zmíním se o nich pouze ve stručnosti. Stavbou v Květné zahradě je fontána Tritonů, která je dílem Zdeňka Kováře. Stavba se skládá z horní vany s Tritony troubících na lastury, původně nesená čtveřicí satyrů. Po roce 1954 byla osazena na čtyři nové alegorie. Druhým objektem je Lví fontána vytvořená M. Mandíkem podle rytin v Böcklerově vzorníku zahradní architektury. Fontána svým námětem odkazuje k biblickým starozákonním motivům i k mýtickému hrdinovi Héraklovi. Mezi rotundou a Pstružními rybníky se nachází dva labyrinty z dekorativně stříhaného zimostrázu. Ptáčnice je budova, která dříve sloužila k chovu vzácných opeřenců a patřila mezi drobné umělecké a užitkové objekty zahrady. Voliéra s četnými okny byla vybudována podle projektu G. P. Tencally, na ostrůvku uprostřed bazénu pro vodní ptáky. Králičí kopeček byl objektem, který byl určen pro chov králíků. V místě byl vybudován uměle vytvořený systém nor. Na vrcholu kopečku stála bohyně lovu Diana a kolem kopečku byly sochy čtyř světadílů. Místo sloužilo také jako atrakce k pobavení. Holandská zahrada je místem, kde byly pěstovány vzácné cibulovité rostliny. Ve středu zahrady se nachází Neptunova fontána. Podstatnou část plochy zahrnovaly vyvýšené záhony, které byly uspořádány v geometrických obrazcích vycházejících z holandských vzorů. Dalším místem v Květné zahradě je tzv. Pomerančová zahrada, která dříve sloužila pro pěstování subtropických rostlin. Součástí Květné zahrady jsou také další stavby jako: Bažantnice, Jahodové kopečky, Kuželna, Hospodářský dvůr, Štěpnice – Apollonova zahrada nebo Zvěřinec. Graf 1 - Návštěvnost Arcibiskupského zámku a zahrad od roku 1999 - 2012

38

Arcibiskupský zámek a zahrady 200000

187 160 160 641 165 415 153 170 149 420 153 209 148 222

180000 160000 140000

149 587 143 729

125 171 130 499

117 375

120000 100000 87 343

96 677

80000 60000 40000 20000 0 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Zdroj: vlastní zpracování

Graf návštěvnosti areálu Arcibiskupského zámku a zahrad byl zpracován na základě poskytnutých interních informací od Kateřiny Tomečkové, vedoucí návštěvnického provozu Arcibiskupského zámku a zahrad v Kroměříži. Graf zobrazuje návštěvnost komplexu od roku 1999 až po rok 2012. Z grafu vyplývá, že se návštěvnost objektů začala zvyšovat od roku 2000. K velkému nárůstu návštěvnosti došlo oproti roku 2000 o rok později v roce 2001, kdy objekty navštívilo 165 415 návštěvníků, od té doby si do roku 2006, komplex zámku a zahrad udržoval poměrně stejnou návštěvnost, která se pohybovala okolo 150 000 návštěvníků. Největší zájem o památky se projevil v roce 2007, kdy do památek zavítalo 187 160 návštěvníků. Od roku 2008 měla návštěvnost klesající tendenci.

5.2 Ostatní kulturně historické památky Kromě památek zapsaných na Seznamu UNESCO, je součástí městské památkové rezervace i řada neméně cenných památek. Mezi nejvýznamnějšími objekty městské památkové rezervace je nutné uvést domy nacházející se v historickém centru města (Velké náměstí a Riegrovo náměstí) chrám sv. Mořice, městské opevnění s jedinou dochovanou Mlýnskou bránou a Biskupská mincovna.

39

Velké náměstí Velké náměstí lze považovat za nejvýznamnější kroměřížské náměstí mající podobu obdélného pravoúhelníka o rozloze 1 ha. Náměstí bylo založeno olomouckým arcibiskupem Brunem ze Schaenburku ve druhé polovině 13. století. Dominantou Velkého náměstí je barokní mariánský sloup, který byl postaven jako poděkování za skončení morové epidemie v roce 1680. Sloup je zdoben sochami sv. Václava, sv. Floriána, sv. Rocha a sv. Mořice. Vedle morového sloupu se na náměstí nachází kašna pocházející z raného baroka. Kašna byla vybudována v roce 1665 jako součást vodovodního systému města. Během své existence však několikrát změnila svou podobu. Za další zajímavost zdobící Velké náměstí bych zmínila památník Jana Milíče z Kroměříže, který byl zbudovaný u příležitosti 600. výročí smrti kazatele husitské doby.

Radnice K nejvýznamnějším stavbám Velkého náměstí můžeme zařadit budovu Radnice, která byla postavena ve druhé polovině 16. století. Během své existence byla budova několikrát přestavována a upravována. Větších oprav se radnice dočkala v roce 1611. V době trvání třicetileté války byla radnice zničena při švédském vpádu v roce 1643 byla budova radnice vypálena a shořel i městský archív. Po roce 1850 městská rada přesídlila do tzv. Obecního domu a do radnice se přestěhovalo okresní hejtmanství a soud. O několik let později prošla radnice drobnými úpravami. V polovině 19. století byla radnice doplněna o druhé patro, balkon a dvouramenné schodiště. V přízemí radnice je umístěna pamětní deska biskupa Karla II. z Lichtensteina – Castelcorna připomínající renovaci ze 17. století. Dominantou budovy je 40 metrů vysoká radniční věž zakončená kamenným ochozem a bání s lucernou. Pod ochozem se nachází mohutné ciferníky hodin, které pocházejí ze 17. století. Horní ciferník ukazuje hodiny, dolní pak minuty. Na věži se dříve nacházel byt pro hlásného a pacholky, kteří střežili město před požárem. Byl zde také umístěn zvon zvaný PIRGLOK, jímž se denně dávalo znamení, aby byly uzavřeny šenkovní domy. V současné době je radnice sídlem Městského úřadu v Kroměříži.

40

Měšťanské domy Velké náměstí obklopují historické, měšťanské domy s podloubími, které jsou součástí městské památkové rezervace. Původně bylo kolem celého náměstí vedeno podloubí, které bylo v 19. století zazděno a změněno ve skladiště a kupecké krámky. Většina domů si do dnešní doby dochovala raně-barokní fasády. Dům č. 20 se dříve nazýval ,,U Zlatého kohouta“ a nacházel se zde hostinec. Na domě je umístěna pamětní deska, která připomíná život dějepisce F. V. Peřinky. Na nároží domu je umístěn i erb kardinála Františka Dietrichsteina. Dalším významným domem je Obecní dům (č. 33), který byl v 17. a 18. století majetkem úřednické rodiny Finsterwalderů. Od roku 1974 je dům majetkem města a v polovině 19. století byl sídlem obecního úřadu, podle čehož nese i svůj název ,,Obecní dům". Na domě je umístěna kartuš s městským erbem a letopočtem 1600. Za nejstarší dům na Velkém náměstí je považován Biskupský vrchnostenský dům č. 41, kde v 18. století sídlila účtárna. Za velmi vzácné lze na domě považovat dochované raně renesanční ostění oken a portál od G. P. Tencally. Nejlépe dochovanými domy Velkého náměstí jsou Regentský dům č. 39 a Hejtmanský dům č. 40. Regentský dům nese své jméno od roku 1649, kdy v něm pobýval Jan Mikuláš Reitr z Hornberka, což byl vrchní regent (správce) všech biskupských panství. Oba dva domy prošly v 17. století výraznými úpravami. Z původních čtyřech samostatných objektů vznikly domy dva. Na domě se nachází sgrafita pocházející z konce 16. století, která představují tři témata – soud na povětrnými ženami, medvědář a herec. Na domě je také erbovní deska Karla II. z Lichtensteina - Castelkorna. Muzeum Kroměřížska Muzeum Kroměřížska lze zařadit mezi nejprostornější a nejhonosnější budovu ihned po Arcibiskupském zámku. Tento zmiňovaný dům byl zbudován na místě dvou středověkých parcel na pokyn olomouckého biskupa Františka z Dietrichsteinu v roce 1609 o čemž svědčí kamenná deska s reliéfním rodovým znakem a nápisem umístěná pod okny druhého patra. Pod okny prvního patra je situován erb biskupa Karla Lichtenšteina, který na konci 17. století nechal dům uvést zhruba do dnešní podoby. V sídle muzea jsou dvě stálé expozice: Památník

41

malíře Maxe Švabinského, slavného kroměřížského rodáka, která byla v muzeu otevřena v roce 1976. O několik let později v roce 2002 prošla expozice velkou proměnou a otevřena byla pro veřejnost v roce 2003. Druhá expozice archeologicko-přírodovědná „Příroda a člověk" poskytuje historický přehled o vývoji osídlování Kroměřížska, přírodovědná část expozice seznamuje návštěvníky s vývojem fauny a flóry, která se zde vyvíjela po mnoho staletí. Kromě dvou výše zmíněných expozic, mají návštěvnici možnost shlédnout novou expozici s názvem Historie ukrytá pod dlažbou města, která podává kulturně historický obraz města Kroměříže od jeho vzniku až po ranný novověk. Graf 2 – Návštěvnost - Muzeum Kroměřížska od roku 2000 - 2012 Muzeum Kroměřížska 24 893

25000

18 806 19 874

20000 15 724 15000 10 783

20 957 19 639 19 035

17 367 17 831 14 558 13 213

11 232

10000 5000 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Zdroj: vlastní zpracování

Výše uvedený graf zobrazuje návštěvnost Muzea v Kroměříži od roku 2000 do roku 2012. Z grafu je patrné, že nejnižší zájem o vystavované expozice byl zaznamenán v roce 2000, kdy si vystavované expozice přišlo prohlédnout 10 783 návštěvníků. Pokles je také evidován v roce 2002, což mohlo být zapříčiněnou přeměnou expozice ,,Památník Maxe Švabinského“. Od roku 2003, po zpřístupnění zmíněné expozice veřejnosti, návštěvnost muzea stoupla. K největšímu nárůstu návštěvnosti muzea došlo v roce 2009, kdy si vystavované expozice přišlo prohlédnout 24 893 návštěvníků. Klub Starý pivovar Mezi významnou památkově chráněnou budovu v Kroměříži lze zařadit i Klub Starý pivovar vybudovaný na konci 16. století, který dříve sloužil jako pivovar. V současné době je objekt

42

využíván pro kulturní akce. Každoročně se zde konají nejrůznější divadelní představní, koncerty, výstavy a přednášky. Riegrovo náměstí Dalším kroměřížským náměstím je Riegrovo náměstí původně nazývané Nový rynek nebo Zelený trh. Náměstí patří mezi nejstarší části města a nachází se na zde kostel Blahoslavené Panny Marie. Další stavbou na náměstí je morový sloup sv. Trojice pocházející z let 1724 až 1726. Součástí náměstí je i barokní kašna a měšťanské domy. Kapitulní chrám sv. Mořice Chrám sv. Mořice se nachází v jedné z nejstarších částí Kroměříže, na Stojanově náměstí. Dominantou

náměstí

je

chrám

sv.

Mořice

řadící

se

mezi

jednu

z největších

a nejvýznamnějších gotických staveb České republiky. Chrám sv. Mořice vybudoval olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku, který zde také založil kolegiátní kapitulu se šesti kanovníky, proboštstvem a děkanem. Během svoji existence prošel chrám několika úpravami. Jednalo se zejména o opravy a přestavby po skončení husitských válek, kdy chrám vyhořel a torzo chrámu se po několik desetiletí měnilo v ruinu. Zásadní změna přišla s biskupem Stanislavem Thurzem, který začal opět chrám obnovovat. Thurzova rekonstrukce se soustředila především na opravu presbytáře a obě hranolové věže. Interiér celého presbytáře získal novou iluzivní výmalbu, která byla restaurována na přelomu 70. a 80. let 20. století. ,,Výmalba presbytáře, je tak hodnocena jako nejstarší dochovaná raně renesanční výmalba sakrálního interiéru v našich zemích.“21 Následující změny chrámu přišly společně s příchodem olomouckého biskupa Stanislava Pavlovského. Od počátku 80. let 16. století byly prováděny stavební práce jejichž výsledkem bylo zastřešení trojlodi. Konečnou podobu získal kostel za arcibiskupa Sommerau - Beckha v 19. století, která přinesla obnovení gotického vzhledu. V roce 1905 byly do chrámu instalovány varhany, které jsou dílem vratislavského mistra Michaela Englera. Varhany jsou považovány za největší nejen v České republice, ale i v Evropě. 21

PÁLKA, P.; GRAUBNER, J. 750 let kolegiátního kostela sv. Mořice a zakladatelská činnost Bruna ze Schauenburku v Kroměříži: (historie, náboženský a duchovní vývoj,architektura, hudba, výtvarné umění, osobnosti 1260-2010. Kroměříž: Klub Unesco, 2010. s 59

43

Kostel sv. Jana Křtitele Kostel sv. Jana Křtitele se nachází na Masarykově náměstí. Kostel sv. Jana Křtitele byl postaven v místě johanistského kostela pocházejícího ze 12. století, který byl zničen husitskými válkami. Kostel založil biskup Bruno ze Schauenburku po roce 1262. Na konci 14. století byla přistavěna vikářská sakristie. Po napadení města husity v roce 1432 byl kostel vypálen a po dlouhou dobu nikým nevyžíván se tak stal chátrající budovou. Za biskupa Stanislava Thurza došlo v roce 1516 k opravě kostela. Stavba kostela, tak probíhala v letech 1741 až 1768, pravděpodobně podle plánů stavitele Ignáce Josefa Cyraniho z Bolleshausu, jako součást koleje piaristického řádu. V roce 1740 byl zhotoven presbytář se dvěma sakristiemi a v letech 1741 až 1748 byla stavěna hlavní chrámová loď. V roce 1757 byly do chrámu instalovány varhany. Dne 15. srpna 1768 tedy 31 let od položení základního kamene, došlo k vysvěcení kostela, které provedl olomoucký biskup Maxmilián Hamilton. Připomínkou svěcení je 12 bronzových křížů, které jsou umístěny po obvodu kostela. V roce 1836 kostel vyhořel a později byl znovu opraven podle projektu Antonína Archeho. Přistavěna byla křestní kaple a jižní předsíň. Na výzdobě interiéru kostela sv. Jana Křtitele se podílelo mnoho moravských a rakouských barokních umělců. Hlavní oltář je zdoben obrazem, který se nazývá ,,Kázání sv. Jana Křtitele na poušti”. Obraz je dílem rektora vídeňské akademie výtvarných umění M. Unterbergera. Na bocích oltáře se nachází dvě sochy. Socha umístěná na levé straně představuje v osobě proroka Izaiáše – Starý zákon a socha na pravé straně představuje v osobě otce sv. Jana Křtitele – Zachariáše – Nový zákon. Autorem soch je olomoucký sochař Pavel Träger. Součástí interiéru chrámu sv. Křtitele jsou i další čtyři boční oltáře. Oltář umístěný napravo je zasvěcený sv. Janu Nepomuckému. Naproti, na levé straně se nachází oltář Svaté Rodiny, vedle oltáře sv. Rodiny je umístěn oltář zasvěcený sv. Karlu Boromejskému, který byl patronem piaristické mládeže. Posledním oltářem je oltář sv. Josefa Kalasanského, což byl zakladatel piaristického řádu. Interiér kostela zdobí také cyklus pěti fresek, které svým obsahem oslavují sv. Jana Křtitele. Součástí je i kazatelna pocházející z 50. let 18. století, která je dílem J. a M. Schraterových. Díky unikátnímu interiéru chrámu lze říci, že patří k nejcennějším barokním památkám na Moravě.

44

Mlýnská brána Mlýnská brána je poslední bránou, která se do dnešní doby dochovala. Součástí stavby byly i další dvě brány Vodní a Kovářská, které však byly zbořeny mezi léty 1855 a 1857. Mlýnskou bránou vedla cesta směrem na sladovnické předměstí k vrchnostenským stavbám, mincovně, mlýnu a pivovaru. Brána přiléhala k hradnímu příkopu kolem zámku, který byl po roce 1833 zasypán, tím zde vznikla budova arcibiskupské gardy a jejím patrem vedla chodba ze zámku přes Mlýnskou bránu a Arcibiskupské gymnázium až do kostela sv. Mořice. V průčelí věže se dochoval fragment malby, který dokumentuje podíl biskupa Karla II. z Liechtensteina - Castellcorna na obnovení města Kroměříže. Svoji současnou podobu Mlýnský brána získala ve druhé polovině 19. století podle návrhu Antonína Archeho. Když bylo ve 20. století rozšiřováno Arcibiskupské gymnázium, byl vedle brány prolomen průchod pro chodce. Vodárna a Orlovna Dalším památkově chráněným objektem nacházejícím se v městské památkové rezervaci v Kroměříži je budova Vodárny a Orlovny, která byla postavena v letech 1893 – 1904 arcibiskupem Theodorem Khönem. Budova se skládá ze dvou samostatných prostor. První část budovy je místem tzv. Vodárny, která dokumentuje úroveň vodárenské techniky z přelomu 19. a 20. století. Objekt byl dříve využíván k provozu vodních prvků a zařízení umístěných v zámeckých zahradách a parcích a v provozu byla až do roku 1963. Ve druhé části budovy bylo zřízeno tělovýchovné zařízení tzv. Orlovna. V současné době je Orlovna místem, kde se od roku 2008 nachází galerie s expozicemi z oblasti výtvarného umění. Biskupská mincovna Je podstatné uvést, že mincovnictví olomouckých biskupů zaujímá v historii platidel na území našeho státu ojedinělé místo. Je dokladem postavení olomouckého biskupství v rámci Moravy a celého Českého království. Svým rozsahem se podílelo na celkovém množství oběživa na Moravě. Dnešní budova kroměřížské mincovny je poslední dochovanou mincovnou na Moravě a byla postavena biskupem Karlem II. z Lichtensteina - Castellkorna v roce 1665. O tři roky později byla mincovna zničena požárem a poté byla za krátkou dobu znovu opravena. V roce 1669 zde byla vyražena první zlatá medaile. Olomoučtí biskupové měli právo razit mince do poloviny 18. století, kdy Marie Terezie rozhodla o zrušení mincovny

45

a její zařízení bylo předáno hlavnímu mincovnímu úřadu ve Vídni. Poslední raženou věcí byla intronizační medaile biskupa Leopolda Bedřicha z Egkhu. Po zrušení práva razit mince byla budova postupně upravena na byty pro zaměstnance zámku. S postupem času začala budova chátrat a teprve v 90. letech 20. století byla rekonstruována. Od roku 1998 je budova mincovny součástí památkového fondu městské památkové rezervace v Kroměříži. V interiérech mincovny je k vidění ojedinělá sbírka více než deseti tisíc kusů papežských mincí, medailí, mincí církevních rytířských řádů nebo například medailí církevních bratrstev. Část sbírky je umístěna i v Arcibiskupském zámku. Unikátem je, že se jedná po vatikánské sbírce o druhou nejvýznamnější sbírku církevních ražeb na světě. Graf 3 - Návštěvnost Biskupské mincovny od roku 1999 - 2012 Biskupská mincovna 16000

14 184

14000

12 525

12000

9 891

10000 6000 2000

9 877

7 790

8000 4000

8 857

4 658

2 914 3 317 1 364

1 851

1 830 2 220 1 843

0 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Zdroj: vlastní zpracování

Graf návštěvnosti Biskupské mincovny byl zpracován na základě poskytnutých interních informací od výše zmiňované K. Tomečkové. Graf zobrazuje návštěvnost Biskupské mincovny od roku 1999 až po rok 2012. Z grafu je zřejmé, že se od roku 1999 návštěvnost objektu postupně zvýšila. Nejmenší návštěvnost byla zaznamenána v roce 2002, kdy mincovnu navštívilo 1 851 návštěvníků. K velkému nárůstu návštěvnosti oproti minulým rokům došlo v roce 2003, kdy se návštěvnost mincovny vyšplhala až na 12 525 lidí. K největšímu nárůstu návštěvnosti došlo v roce 2004, kdy do mincovny zavítalo 14 184 návštěvníků. V roce 2005 došlo oproti předešlému roku opět k poklesu na 9 891 návštěvníků a od té doby se návštěvnost biskupské mincovny stále snižovala.

46

6 Subjekty působící v oblasti cestovním ruchu 6.1 Útvar propagace a cestovního ruchu Oblastí a problematikou cestovního ruchu v Kroměříži se od 1. 1. 2013 zabývá nově zřízený Útvar propagace a cestovního ruchu, který má na starosti Mgr. Pavel Zrna. Útvar se zaměřuje především na propagaci města a na marketingové aktivity spojené s cestovním ruchem. Útvar plní úkoly v samostatné působnosti a to ve třech oblastech. První je oblast tiskového servisu a PR (vztahy s veřejností), druhou je oblast řízení cestovního ruchu a poslední třetí je oblast propagace cestovního ruchu. První oblast tiskového servisu a PR je zaměřena především na zajišťování informačních, publicistických a tiskových vztahů s veřejností. Oblast tiskového servisu a PR se zabývá i webovými stránkami města Kroměříže, zajišťuje informační a sdělovací servis spojený s propagací města v hromadných sdělovacích prostředcích, připravuje a realizuje informační kampaně. Pravidelně poskytuje výpisy z periodik, zajišťuje vydávání Kroměřížského zpravodaje a dalšího informačního tisku souvisejícího s městem Kroměříž. Druhá oblast řízení cestovního ruchu je zaměřena na vytváření a realizaci strategie a kampaně týkající se cestovního ruchu. Její náplní je také spolupráce s profesními organizacemi, poskytovateli služeb a dalšími subjekty, které působí v oblasti cestovního ruchu. Oblast řízení cestovního ruchu má na starosti metodické a strategické vedení Městského informačního centra. Třetí a poslední je oblast zaměřená na propagaci a prezentaci města Kroměříž. Aktivity této oblasti jsou cílené na propagaci města na veletrzích a výstavách cestovního ruchu. Další činností, kterou se zabývá tato sféra je distribuce propagačních materiálů města. V rámci propagace města se také připravuje inzerce a reklama cestovního ruchu v médiích a dohlíží na správné aplikování městského loga.

6.2 Klub UNESCO Kroměříž Významnou úlohu v oblasti cestovního ruchu zaujímá ve městě Klub UNESCO Kroměříž,

47

který byl založen 9. září 1991. Klub UNESCO Kroměříž lze považovat za aktivní neziskovou organizací, která se podílí na propagaci města v rámci České republiky. Zároveň se podílí na podpoře kulturních aktivit ve městě, zapojením kulturních památek UNESCO. Za zcela úspěšný a významný počin organizace je podstatné uvést, že právě výše zmiňovaný klub UNESCO se zásadně podílel na zařazení kroměřížských památek do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. V návaznosti na tuto skutečnost, se tak město zapsalo do povědomí široké veřejnosti, jako město s mimořádnou kulturní a historickou hodnotou. Klub UNESCO je organizátorem nejrůznějších konferencí o dobrovolnictví nebo o historických zahradách, je vydavatelem publikací i pořadatelem nejrůznějších kulturních akcí. Klub UNESCO se také podílí na organizování Dnů zahrad a zámku, čímž si tak připomíná den 11. června 1999, kdy byl obyvatelům Kroměříže předán oficiální kjótský certifikát o zapsání komplexu zahrad a zámku do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. ze dne 5. prosince 1998. Každoročně v letních měsících konané Dny zahrad a zámku zahrnují koncerty, výstavy, různá představení nebo konference.

6.3 Komise pro cestovní ruch a prezentaci města Dle poskytnutých informací od předsedkyně výboru pro regeneraci MPR a rozvoj města Ing. B. Šimůnkové je další institucí zabývající se cestovním ruchem v Kroměříži Komise pro cestovní ruch a prezentaci města. Komise pro cestovní ruch a prezentaci města se zabývá grantovým systémem na podporu turistických produktů ve městě, spolupracuje s ostatními subjekty v oblasti cestovního ruchu a podává různé návrhy, které mají přispět k tzv. ,,oživení města“. Mezi další návrhy, kterými se komise zabývá bych uvedla návrhy k činnostem informačního centra nebo návrhy k mediální a webové prezentaci města.

6.4 Informační centrum V poslední řadě bych zmínila turistické Informační centrum města Kroměříž sídlící na Velkém náměstí v blízkosti radnice. Hlavní náplní informačního centra je především poskytování komplexních informací týkajících se města Kroměříže. Centrum disponuje širokou nabídkou informací ohledně služeb ubytovacích, stravovacích, průvodcovských, informačních, publikačních – informační centrum vydává různé průvodce, mapy a brožury. V návaznosti na

48

cestovní ruch také prodává nejrůznější suvenýry s tématikou Kroměříže, pohlednice, poštovní známky nebo vstupenky na kulturní akce. Informační centrum nabízí také denní, regionální tisk a časopisy. Kromě zmíněných poskytovaných služeb je informační centrum místem, kde se zpracovávají statistická data ohledně celkové návštěvnosti města Kroměříže. Graf 4 - Návštěvnost města Kroměříž od roku 1996 do roku 2012 Návš těvnost m ě sta Krom ě říž 250000 209 253

200000

170 890

150000 100000

187 160 154 046 160 666

165 415 153 130

80 859

148 222

149 587 149 220

143 538 124 959 145 563 117 247

82 203

50000 39 917

19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07 20 08 20 09 20 10 20 11 20 12

0

Zdroj: vlastní zpracování

Graf zobrazuje statistiku návštěvnosti Kroměříže od roku 1996 až do roku 2012. Z uvedeného grafu je zřejmé, že k největšímu propadu návštěvnosti města došlo v roce 1997, kdy město navštívilo 39 917 návštěvníků. Tento propad byl zapříčiněn rozsáhlými povodněmi, které město postihly. Ve stejném roce byla Kroměříž vyhlášena jako nejkrásnější historické město České republiky. Z grafu je patrné, že od roku 1998 se návštěvnost města Kroměříže začala zvyšovat. Nejvyšší nárůst návštěvnosti byl zaznamenám v roce 1999, kdy město navštívilo 209 253 návštěvníků. Tento vysoký nárůst návštěvnosti se projevil rok poté, co byly památky v Kroměříži zaspány na Seznam UNESCO. Oproti roku 1999 je patrné, že návštěvnost města v roce 2000 klesla a město navštívilo 170 890 návštěvníků. Během dalších let si město až do roku 2006 udržovalo návštěvnost na stejné úrovni. Nárůst v počtu návštěvnosti Kroměříže je zřejmý pro rok 2007, kdy město navštívilo 187 160 návštěvníků. Z grafu vyplývá, že od roku 2008 má návštěvnost města klesající tendenci.

49

6.5 Kroměřížsko – sdružení pro cestovní ruch o. s. Za neméně podstatný subjekt v cestovním ruchu v Kroměříži lze považovat i Kroměřížsko – sdružení pro cestovní ruch, o. s. sdružující dobrovolné fyzických a právnické osoby, jejichž podstata spočívá v propagaci regionu, prostřednictvím, které se snaží zvýšit návštěvnost regionu.

6.6 Subjekty stravovacích a ubytovacích služeb K tomu, aby mohl cestovní ruch ve městě dostatečně fungovat a vyvíjet se, je zapotřebí, aby byly ve městě návštěvníkům poskytovány i stravovací a ubytovací služby. Proto si pro přehlednost uvedeme celkový počet stravovacích a hromadných ubytovacích zařízení nacházejících se v Kroměříži. Jak uvádí níže uvedená tabulka s přehledem o stravovacích zařízení, je ve městě dostatek subjektů, kteří poskytují stravovací služby nejen místním obyvatelům, ale i návštěvníkům. Z tabulky je patrné, že převahou ve stravovacích zařízení jsou restaurace. Podle Přílohy 4, kde je uvedena mapa s lokalizací restaurací v Kroměříži, lze říci, že nejvíce stravovacích zařízení je soustředěno právě v centru města, zejména okolo Velkého a Riegrova náměstí. Tabulka 1 – Stravovací zařízení v Kroměříži Stravovací zařízení

Počet

Rychlé občerstvení Restaurace Vinárny a vinné sklepy Kavárny a čajovny Pivnice Cukrárny Bary

3 43 2 6 2 2 5

Zdroj: dataplan.info/img_upload/7bd1584e3b8a53d337518d988763f8d/sp_fin_012010. pdf

Jak vyplývá z níže uvedené tabulky, nachází se ve městě Kroměříž celkem 30 hromadných ubytovacích zařízení, z nichž největší počet zaujímají penziony. Celkový počet penzionů v Kroměříži je 12. Dále se ve městě nachází celkem 10 ubytoven a hotelových zařízení mají

50

návštěvníci k dispozici celkem 5. K dispozici jsou 2 ubytování v soukromí a jedno kempové zařízení. Tabulka 2 – Hromadná ubytovací zařízení v Kroměříži (k 14.5. 2013) Hromadná ubytovací zařízení v Kroměříži Hotely Penziony Ubytování v soukromí Ubytovny Kemp

Počet 5 12 2 10 1

Zdroj: http://www.vychodni-morava.cz/search/ubytovani/?lokalita=251

Tabulka 3 - Hotely a penziony s celkovou kapacitou lůžek Hotely Hotel Bouček ****, Velké náměstí Hotel La Fresca ****, Velké náměstí Hotel Octárna **** Tovačovského ulice Hotel U Zlatého Kohouta ****, Velké náměstí Hotel Hvězda**, Osvoboditelů

Celková kapacita lůžek 22 27 53 18 70

6.6.1.1.1.1.1.1 Penziony Penzion Excellent****, Riegrovo náměstí Penzion Černý orel ***, Velké náměstí Penzion Malý Val***, Malý Val Penzion Menšík**, Velké náměstí Penzion Na Jízdárně*, Štěchovice Penzion Domov, Riegrovo náměstí Penzion restaurace u Nemocnice Penzion Kroměříž, Moravcova ulice Penzion Praga, Boční ulice Penzion Sonáta, Školní ulice Penzion u Anděla, Tomkova ulice Penzion Hrozen, Riegrovo náměstí

Celková kapacita lůžek 50 42 45 18 17 22 6 10 8 8 8 10

Zdroj: vlastní zpracování

Z výše zobrazené tabulky je zřejmé, že většina ubytovacích zařízení je koncentrována v samotném historickém jádru městské památkové rezervace v Kroměříži. Pro lepší přehlednost je v příloze 4 uvedena mapa zobrazující rozmístění ubytovacích zařízení v Kroměříži. Co se týká ubytovacích zařízení v památkové rezervaci, byla zde před dvěma lety

51

provedena rekonstrukce dvou památkově chráněných domů na Velkém náměstí. První rekonstrukce se týkala dnešního hotelu La Fresca****, kdy byl objekt rekonstruován za účelem zvýšení ubytovací kapacity, která byla v Kroměříži počtem kvalitnějších ubytovacích zařízení velmi nízká a nedostačující. Je nutné uvést, že rekonstrukce objektu s sebou přinesla jak zvýšení ubytovací kapacity pro návštěvníky v Kroměříži, tak i nová pracovní místa. Díky rekonstrukci bylo vytvořeno sedm nových pracovních míst. Druhým zrekonstruovaným měšťanským domem byl pivovar a penzion Černý Orel***. Lze říci, že rekonstrukce přispěla k rozvoji cestovního ruchu, jelikož kromě rozšíření ubytovacích kapacit sebou přinesla i vybudování pivovaru a výstavbu pódia, která může sloužit pro pořádání kulturních a uměleckých akcí a zároveň díky ní došlo k vytvoření dalších pracovních míst. V minulém roce byl také pro potřeby cestovního ruchu otevřen a zrekonstruován hotel u Černého kohouta****. V rámci rozvoje cestovního ruchu v Kroměříži považuji za nutné uvést, že v současné době probíhá v Kroměříži rekonstrukce dalšího měšťanského domu umístěného na Velkém náměstí v blízkosti Arcibiskupského zámku. Rekonstrukce domu probíhá za účelem vybudování a rozšíření dalších ubytovacích kapacit v Kroměříži. Jedná se o vybudování nového hotelu Purkmistr****. Rekonstrukce objektu přispěje podle mého názoru opět k rozvoji cestovního ruchu v Kroměříži, jelikož bude rozšířena ubytovací kapacita pro návštěvníky o 46 lůžek a díky jeho výstavbě bude vytvořeno dalších 8 pracovních míst. V rámci vzniku nového hotelu dojde také k rozvoji dalších navazujících služeb, protože zde bude vytvořeno wellness centrum nebo například vinný sklípek. Součástí výstavby hotelu má být i vybudování nových přednáškových sálů sloužící pro pořádání různých seminářů, konferencí nebo například worshopů. Dále považuji za podstatné také uvést, že Kroměříž a Pivovar Černý orel*** byl zařazen do knihy The New York Times: 36 Hours, 125 Weekend in Europe, což je kniha ve formě průvodce, která doporučuje místa k navštívení v rámci Evropy. Kroměříž a Penzion Černý orel***, tak byl v knize uveden, jako jedno z evropských míst, která jsou považována za nutné navštívit z důvodu prožití krásného a bohatého víkendu. Za úspěch tak lze považovat zařazení mezi 500 restaurací, 400 hotelů a 125 víkendů po celé Evropě.

52

7 Instituce působící v oblasti památkové péče v Kroměříži 7.1 Národní památkový ústav, Územní odborné pracoviště v Kroměříži Za nejvýznamnější instituci působící v oblasti památkové péče lze uvést Národní památkový ústav, Územní odborné pracoviště v Kroměříži, které bylo zřízeno rozhodnutím generálního ředitele Národního památkového ústavu čj. 988/2006. Územní odborné pracoviště v Kroměříži vzniklo v únoru roku 2006 a je státní příspěvkovou organizací Ministerstva kultury, která má působnost na území Zlínského kraje. Územní odborné pracoviště v Kroměříži poskytuje vlastníkům památkových objektů a správcům památek ve Zlínském kraji odbornou a metodickou pomoc. Jako další činnosti můžeme uvést například zajišťování dokumentace, vedení

evidence

kulturních

památek

a

plošně

chráněných

území,

evidenčních

a dokumentačních databází památkové péče a jejich zpřístupňování pro badatelské účely. V rámci Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Kroměříži byl zřízen také referát Národního centra zahradní kultury jehož pracovníci se zabývají metodickou, edukační a prezentační činností. Dne 1.1. 2013 probíhala reorganizace Národního památkové ústavu, která byla připravena za spolupráce Ministerstva kultury. Uskutečňovaná reorganizace sebou přinesla i jisté změny. Takovou změnou bylo například rozdělení péče o kulturní dědictví do dvou částí zejména na: 

odbornou památkovou péči



na péči o hrady a zámky

Změny spojené s reorganizací územního odborného pracoviště v Kroměříži se týkají pouze změny sídla pracoviště, které bylo přemístěno z Arcibiskupského zámku, do budovy Mincovny sídlící v ulici na Sladovnách 1491. 7.1.1 Národní památkový ústav, Územní památková správa Kroměříž Reorganizace měla za následek zřízení nového pracoviště, kterým se stal Národní památkový ústav, Územní památková správa Kroměříž, v níž je ředitelem Ing. Jan Slezák. Nově zřízený subjekt sídlí v budově Arcibiskupského zámku. Územní památková správa Kroměříž bude

53

zajišťovat péči o státní hrady a zámky Zlínského, Jihomoravského, Olomouckého a Ostravského kraje. Ke stávajícím čtyřem objektům Zlínského kraje (státní hrad Buchlov, státní zámek Buchlovice, státní zámek Arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříži, státní zámek Vizovice), přibude celkem dalších 20 objektů, kterými jsou: 

pět objektů Olomoucka - státní hrad Bouzov, státní zámek Jánský vrch, soubor lidové architektury Příkazy, státní hrad Šternberk a státní zámek Losiny



dvanáct památek z Brněnska - státní hrad Bítov, státní zámek Bučovice, státní zámek Kunštát, státní zámek Lednice, státní zámek Lysice, státní zámek Milotice, státní hrad Pernštejn, státní zámek Rájec nad Svitavou, státní zámek Uherčice, státní zámek Valtice, státní hrad Veveří a státní zámek Vranov nad Dyjí



tři památky z Ostravska - státní zámek Hradec nad Moravicí, Důl Michal, státní zámek Raduň

7.2 Odbor Stavební úřad Odbor Stavební úřad ,,vykonává v přenesené působnosti činnost obecného stavebního úřadu v rozsahu správního obvodu obce s obecným stavebním úřadem Městského úřadu.“22 Odbor stavební úřad je úřadem územního plánování a orgánem státní památkové péče ve správním obvodu obce s rozšířenou působností a v jeho čele je vedoucí odboru Ing. Miloš Prudil, který řídí jeho činnost. Úkolem stavebního úřadu je dohled nad stavebními aktivitami v městské památkové rezervaci, které musejí být v souladu s památkovým zákonem a zároveň s platným územním plánem. Odbor je dále rozdělen na dvě oddělení, která si budeme dále blíže konkretizovat. Prvním je Oddělení územního plánování a státní památkové péče a druhým je oddělení územního rozhodování a stavebního řádu. V čele každého oddělení jsou vedoucí, kteří jsou podřízeni vedoucímu odboru. Vedoucím na oddělení územního rozhodování a stavebním řádu 22

DOČEKAL, F.; BUKOVSKÁ, I.; GRÁFOVÁ, I. Organizační řád. Kroměříž : Městský úřad Kroměříž, 2013 [cit. 2013-05-04], s. 29. Dostupné na internetu:

54

je v Kroměříži Ing. Hana Kubáčková a vedoucím oddělení územního plánování a státní památkové péče je Ing. Doris Nováková. 7.2.1 Oddělení územního rozhodování a stavebního řádu Oddělení územního rozhodování a stavebního řádu provází každého stavebníka v celém procesu od zahájení územního a stavebního řízení (vydává územní rozhodnutí o umístění a stavby, o změně využití území nebo změně stavby, vydává stavební povolení), přes stavební dohled (provádí kontrolní prohlídky staveb, nařizuje zabezpečovací práce na stavbě) až po dokončení a kolaudaci stavby. Na nové stavby přiděluje popisná, orientační a evidenční čísla, která následně společně s adresovými místy zavádí do centrálních registrů. 7.2.2 Oddělení územního plánování a státní památkové péče Oddělení státní památkové péče se zabývá výkonem státní správy v oblasti památkové péče, která je upravena zákonem č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. Další aktivity v sobě zahrnují zejména koordinaci označování kulturních památek, zabezpečování komplexní péči o nemovité kulturní památky a nemovitosti. Jelikož některé památky zatím ještě nebyly prohlášeny za kulturní památku, ale nacházejí se v památkové zóně nebo v ochranném pásmu, připravuje koncepce pro výkon činnosti orgánu státní památkové péče v městské památkové rezervaci Kroměříž. Dále vyřizuje případné podněty od územního odborného pracoviště Kroměříž a v případě zjištěných nedostatků zjednává nápravu a pokud je to nutné uděluje i sankce.

7.3 Výbor pro regeneraci MPR a pro rozvoj města Významnou úlohu v oblasti památkové péče zaujímá dle mého názoru i Výboru pro regeneraci MPR a pro rozvoj města, který byl zřízen jako iniciativní a poradní orgán Zastupitelstva města Kroměříže. Na základě poskytnutých informací od pí. Blanky Šimůnkové, která je předsedkyní výboru bylo zjištěno, že hlavní náplní pracovní skupiny je zejména příprava dlouhodobého plánu regenerace MPR, včetně jeho průběžné aktualizace. Zmíněný plán pak předkládá ke schválení Zastupitelstvu města Kroměříže. Další náplň pracovní skupiny spočívá v komunikaci s majiteli památkových objektů a dále se například zaměřuje na jednotlivé probíhající akce a s ohledem na profesní specializaci členů na vytváření strategického postupu regenerace MPR.

55

7.4 Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska ,,Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska je dobrovolná, zájmová, nestranická a nevládní organizace“23, která sdružuje především historické obce nebo jejich části, na jejichž území se nachází významné kulturní památky, především nemovité památky. Sdružení vzniklo z iniciativy měst v listopadu roku 1990 a z toho má k 1. březnu 2012 celkem 212 členů z toho 8 členů přidružených. Činnost sdružení je zaměřena výhradně na uchování a ochranu našeho kulturního dědictví. Město Kroměříž se stalo členem Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska dne 8. 10. 1991.

Mezi nejvýznamnější aktivity sdružení bych zařadila především: 

péči o Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón, kterého je sdružení gestorem



organizování Dnů evropského dědictví, které se v Kroměříži konají v září, umožňují návštěvníkům shlédnout objekty, které jsou jinak během roku veřejnosti nepřístupné



realizování projektu Putování po historických městech České republiky



vyhodnocování a organizování soutěže o titul Historické město roku



pořádání kulturních, společenských a propagačních akcí (konference, semináře)



organizování zahraničních studijních cest

23

SHS ČMS. Vítejte na portálu Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska. SHS ČMS, 2011 [cit. 201303-10], Dostupné na internetu:

56

8 Program regenerace MPR a MPZ 8.1 Charakteristika Programu regenerace MPR a MPZ Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón vznikl usnesením vlády číslo 209 ze dne 25. března 1992. Program regenerace je určitým nástrojem kulturních památek, které se nacházejí ve významných částech našich historických měst, která byla prohlášena za památkové rezervace a památkové zóny. Hlavní náplní programu je pomáhat městům, která byla prohlášena za městskou památkou rezervací nebo městkou památkovou zónu v jejich rozvoji, podílet se na jejich revitalizaci, obnově kulturních památek a napomáhat jim s přípravami realizace městských programů regenerace. V rámci Programu regenerace poskytuje finanční prostředky pro jednotlivá města Ministerstvo kultury České republiky a to na základě podaných žádostí krajů. Výše finančních prostředků se pak stanovuje pomocí tzv. kvót. Finanční prostředky mohou být z programu poskytovány pouze v případě, má - li příslušné město zpracovaný vlastní program regenerace a jestliže se zároveň finančně podílí společně s vlastníkem na obnově kulturní památky.

8.2 Kroměříž v Programu regenerace MPR a MPZ Za jednu z hlavních přínosů pro městskou památkovou rezervaci v Kroměříži lze považovat to, že město získalo možnost zapojit se do Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón. Městská památková rezervace v Kroměříži se stala součástí Programu regenerace na základě usnesení číslo 1041-07 ze schůze městské rady Kroměříž, která se konala dne 18. června roku 1992. Přihláška do programu regenerace byla zaslána o několik dnů později 25. června 1992 na Okresní úřad, referát kultury v Kroměříži. Důvodem, proč se město přihlásilo do Programu regenerace byl ten, že byl ve městě havarijní stav některých objektů městské památkové rezervace. Program regenerace napomáhá městu k jeho rozvoji v rámci zachování jeho historických hodnot a je zaměřen na podporu a udržení historických objektů nacházejících se v městské památkové rezervaci v Kroměříži. Program regenerace umožňuje vlastníkům objektů v městské památkové rezervaci zažádat si o finanční příspěvek na opravu, obnovu nebo

57

zachování památkových hodnot svých objektů. Program regenerace, je tak velmi významným pomocníkem nejen pro soukromé subjekty, kteří vlastní památkové objekty, ale i pro město a církev, kteří jsou taktéž vlastníky objektů nacházejících se v památkové rezervaci v Kroměříži. Od doby, kdy se Kroměříž stala účastníkem Programu regenerace, je pravidelným příjemcem finančních prostředků ze strany státu a postupně se díky němu už podařilo opravit a obnovit mnoho historických objektů v centru města. Díky Programu regenerace došlo i k výraznému zlepšení vztahů vlastníků k obnově a péči o památky, protože se poskytované dotace na obnovu památek staly jejich motivací k pečování o památky. Díky získaným finančním prostředkům z Programu regenerace, které byly poskytnuty na opravy objektů v městské památkové rezervaci dochází k zachování celkové autenticity historického jádra města a jeho okolí, což vede i k rozvoji cestovního ruchu ve městě. Právě v důsledku zachování historického rázu města, je Kroměříž z hlediska cestovního ruchu atraktivní vyhledávanou lokalitou pro návštěvníky, kteří do města přijíždějí právě za historickými památkami. Cestovní ruch je tak další možnosti, který přináší finanční prostředky na obnovu a revitalizaci památek města. Součástí Programu regenerace je i udělování Ceny za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón. Kroměříž v soutěži zvítězila v roce 1997 a získala tak právo používat titul ,,Historické město roku“. Město získalo cenu, především díky uskutečněným opravám, které proběhly v roce 1997, kdy byly opraveny fasády na všech objektech Velkého náměstí i v okolí zámku. Městské památkové rezervaci Kroměříž tak byla navrácena její původní historická podoba.

8.3 Plánované opravy objektů v roce 2013 Ze zjištění vyplývá, že i v letošním roce 2013 budou pokračovat opravy historických objektů nacházejících se v centru městské památkové rezervace v Kroměříži. Opravy proběhnou díky finančním prostředkům získaných z Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón. Z poskytnutých dokumentů bylo zjištěno, že na rok 2013 žádalo město prostřednictvím Programu regenerace o dotace na celkem deset památkových objektů v městské památkové rezervaci Kroměříž. Celková náklady na opravy by činily 26

58

410 198,- KČ z čehož by požadovaná podpora od státu činila polovinu částky a to 17 651 099,- KČ. Kroměříž však získala z fondu Programu regenerace na rok 2013 státní podporu ve výší 965 000,- Kč. Minimální příspěvek, které poskytne město činí 1 002 198,- Kč. Získané finanční prostředky tak budou využity na opravy šesti objektů, které jsem přesněji popsala v následujících tabulkách. Měšťanský dům č.p. 106, Velké náměstí, vlastník: soukromý subjekt, oprava: restaurování sochařské výzdoby na atice Tabulka 4 - Přehled o poskytnuté finanční podpoře měšťanskému domu č. p. 106 Celkové náklady Požadovaná státní Přidělená státní Minimální příspěvek 2013 v KČ

podpora v KČ

podpora v KČ

města v KČ

400 000

200 000

160 000

40 000

Zdroj: vlastní zpracování

Měšťanský dům, Prusinovská ulice, oprava: repase dřevěných oken a dveří Tabulka 5 - Přehled o poskytnuté finanční podpoře měšťanskému domu bez č.p. Celkové náklady

Požadovaná státní

Přidělená státní

Minimální příspěvek

2013 v KČ

podpora v KČ

podpora v KČ

města v KČ

604 907

302 454

249 000

355 907

Zdroj: vlastní zpracování

Měšťanský dům č.p. 114, vlastník: město Kroměříž, oprava: repase dřevěných oken a dveří Tabulka 6 - Přehled o poskytnuté finanční podpoře měšťanskému domu č. p. 114 Celkové náklady

Požadovaná státní

Přidělená státní

Minimální příspěvek

2013 v KČ

podpora v KČ

podpora v KČ

města v KČ

537 208

268 604

228 000

309 208

Zdroj: vlastní zpracování

Radnice č.p. 115, Velké náměstí, vlastník: město Kroměříž, oprava: repase dřevěných oken

59

Tabulka 7 - Přehled o poskytnuté finanční podpoře měšťanskému domu č. p. 115 Celkové náklady

Požadovaná státní

Přidělená státní

Minimální příspěvek

2013 v KČ

podpora v KČ

podpora v KČ

města v KČ

575 083

287 542

237 000

338 083

Zdroj: vlastní zpracování

Měšťanský dům č.p. 124, Kovářská ulice, vlastník: soukromý subjekt, oprava: portál Tabulka 8 - Přehled o poskytnuté finanční podpoře měšťanskému domu č. p. 124 Celkové náklady

Požadovaná státní

Přidělená státní

Minimální příspěvek

2013 v KČ

podpora v KČ

podpora v KČ

města v KČ

78 000

39 000

31 000

8 000

Zdroj: vlastní zpracování

Dům č.p. 232, Tylova ulice, vlastník: soukromý subjekt, oprava střechy Tabulka 9 - Přehled o poskytnuté finanční podpoře měšťanskému domu č. p. 232 Celkové náklady

Požadovaná státní

Přidělená státní

Minimální příspěvek

2013 v KČ

podpora v KČ

podpora v KČ

města v KČ

150 000

75 000

60 000

15 000

Zdroj: vlastní zpracování

60

9 Projekt Národní centrum zahradní kultury v Kroměříži 9.1 Základní informace o projektu Za důležité považuji zmínit Projekt Národní centrum zahradní kultury probíhající v Kroměříži. Projekt je pojímán v rámci Integrovaného operačního systému, který patří mezi jeden z osmi tématických operačních programů připravovaných Českou republikou. Prostřednictvím zmíněného programu je možné čerpat finanční prostředky z fondů Evropské unie pro období 2007 - 2013. V rámci Integrovaného operačního programu v sekci 5.1 ,,Vracíme památky do života“ byla na projekt v Kroměříži poskytnuta dotace ve výši 336 467 204 miliónů korun (s DPH). Projekt Národní centrum zahradní kultury vznikl díky iniciativě dvou státních příspěvkových organizací Ministerstva kultury České republiky, jejichž hlavní činností je péče, ochrana a zkoumání historického kulturního dědictví. Zakladateli projektu byl Národní památkový ústav a Muzeum umění Olomouc. Projekt si klade za cíl vytvořit multioborové centrum pro oblast obnovy a péče o historické zahrady, čímž lze zajistit využití potenciálu kulturního dědictví. Díky projektu zde bude poskytována vzdělávací činnost jak pro odborníky zabývající se historickými zahradami (projektanti, architekti, odborní pracovníci NPÚ nebo studenti vysokých škol), tak i pro ostatní návštěvníky. Díky odbornému vzdělávání dojde k navázání spolupráce i s dalšími cílovými skupinami (základní a střední školy), což bude mít za následek i rozšíření struktury návštěvníků, která do města zavítá. V návaznosti na to, dojde i ke zvýšení návštěvnosti města. V rámci projektu se také počítá s úpravami a částečnou rekonstrukcí Arcibiskupského zámku a zahrad (viz Příloha 5).

9.2 Projekt a Arcibiskupský zámek Arcibiskupský zámek

byl

prvním

místem,

kde byly úpravy zahájeny. V areálu

Arcibiskupského zámku došlo díky projektu k úpravám v přízemí zámku, kde byla vybudována expozice, která poskytuje informace o zámeckém areálu, obou kroměřížských zahradách a o samotném projektu. Součástí je nově vybudované informační centrum, výstavní prostory a prodejna propagačních a informačních materiálů. Další zřízenou místností byl sál

61

s multimediálním technikou, kde jsou pomocí kiosků poskytovány informace o zahradách a zámku v české, anglické, německé, francouzské a ruské verzi. Ve druhém patře arcibiskupského zámku byly provedeny úpravy několika místností, které mají sloužit k expozičním a vzdělávacím účelům. Expoziční místnosti zahrnují modely obou dvou zahrad a jsou doplněny o další exponáty. Zpřístupněna je i stálá expozice zahradní kultury, která je zaměřená na prezentaci Květné a Podzámecké zahrady.

Ukončení projektu

Předpokládané celkové náklady na realizaci stavebních

duben 2013

prací 15 289 616,- Kč vč. DPH

Předpokládané celkové náklady na realizaci expozic 727 730,- Kč vč. DPH

9.3 Projekt a Podzámecká zahrada Hlavním cílem projektu bylo vytvořit v Podzámecké zahradě nové zahradnické zázemí, které by vyhovovalo současným požadavkům na kvalitu péče o památky zahradního umění. Úprava Podzámecké zahrady sebou přinesla zbourání původních, zastaralých, staticky narušených a urbanisticky špatně umístěných zahradnických domů. Staré nefunkční stavby, tak byly v roce 2012 nahrazeny třemi novými dřevostavbami, které slouží jako sklady techniky a materiálu. Díky novému uspořádání staveb získala zahrada větší plochu, která je přístupná pro veřejnost.

Ukončení projektu září 2012

Celková cena stavebních prací 19 846 000,- Kč vč. DPH

9.4 Projekt a Květná zahrada Podstatou projektu je obnova dnes již zanedbaných a nevyužívaných částí zahrady, kterými jsou Holandské zahrady a Menažérie, Králičí kopec a Ptáčnice. Celkovou obnovou projde i vstupní objekt Květné zahrady společně i s oběma skleníky, které jsou ve špatném stavu. Teplý skleník bude zahrnovat expozicí rostlin a Studený skleník bude sloužit k uskladnění

62

rostlin během zimních měsíců. Vstupní objekt bude doplněn o stálou expozici zobrazující historii zahrady. V rámci projektu dojde i ke zbudování nového pracoviště pro pracovníky a vybudován bude také menší multifunkční sál, který bude sloužit pro pořádání kurzů a přednášek. Celkovou rekonstrukcí projde také zahradnický provoz, který bude v budoucnu zajišťovat kvalitní údržbu a péči obou zahrad. Během listopadu a prosince roku 2012 začala první etapa obnovy částí tvarovaných stěn, probíhaly i přípravné práce pro výstavbu nového skleníku v zahradnictví. Začátkem roku 2013 byly realizovány základy a v současné době již dochází k postupnému zasklívání kovové kostry konstrukce. V lednu 2013 byla zahájena obnova barokní Ptáčnice a jejího bazénu. V únoru 2013 započaly práce na obnově Pstružích rybníků, kde archeologický průzkum ukázal, že se u západního rybníka nachází unikátní původní konstrukce ze 17. století. Předpokládané ukončení projektu červen 2014

Předpokládané celkové náklady

Předpokládané celkové náklady

na realizaci stavebních prací

na interiérové vybavení stavby

213 489 104,- Kč včetně DPH

13 178 200,- Kč včetně DPH

63

10 Řízené rozhovory 10.1 Rozhovor z oblasti cestovního ruchu První řízený rozhovor probíhal s pí. Kateřinou Tomečkovou prostřednictvím e-mailu, která pracuje v Kroměříži jako vedoucí návštěvnického provozu a má na starosti provázení, prohlídky

a

návštěvnické

akce

nejen

v

Arcibiskupském

zámku

Kroměříž,

ale

i v obou kroměřížských zahradách. Cílem rozhovoru bylo zjistit jaký vliv mají návštěvníci atraktivit na památky. 1. Otázka - Jak dlouho na zámku pracujete? Na zámku působím od roku 1999, takže tomu bude 14 let 2. Otázka – K jakému negativnímu přístupu k památkám ze strany návštěvníků nejčastěji dochází? U nás návštěvníci nejčastěji porušují návštěvní řád - fotografují i když je to zakázáno, nevypínají mobilní telefony, a i přes časté upozornění se dotýkají vystavených předmětů, v zahradách přes zákaz jezdí na kole a vodí psy 3. Otázka - Setkala jste se někdy s případem, že by návštěvníci památek odcizili nebo poškodili nějakou věc? Nemohu říct, že by v zámku přímo ničili památky nebo něco zcizovali - to se mi za 14 let, co jsem na zámku nepřihodilo, jen v areálu Podzámecké zahrady se stalo, že vhodili lavičku do rybníku nebo v Květné zahradě návštěvníci odlepovali a kradli kamínky z mozaiky v rotundě. 4. Otázka - Jaký vliv mají návštěvníci na památku? Vliv návštěvníků na památku - u nás samozřejmě pozitivní, čím více turistů, tím větší jsou naše příjmy 5. Otázka – Na co jsou získané příjmy využívány? Získané příjmy využíváme především na údržbu – havarijní opravy pro záchranu chátrající částí památky

64

6. Otázka – Jsou získané příjmy dostačující? Samozřejmě bychom byli rádi, kdyby příjmy byli větší, jelikož údržba a provoz objektů vyžadují nemalé finanční prostředky 7. Otázka – Získávají památky zapsané na seznam UNESCO nějakou finanční podporu ze strany OSN? Bohužel ne, to že jsou památky na seznamu UNESCO je prestižní záležitostí země a žádné finanční příspěvky se na údržbu nedostávají.

10.2 Rozhovor z oblasti státní památkové péče Za druhou vhodnou instituci, která by mi mohla pomoci k dosažení mých stanovených cílů, jsem zvolila Národní památkový ústav, Územní odborné pracoviště Kroměříž, kde jsem kontaktovala pana Ing. Jiřího Vojtu, který je Garantem památkové péče a zabývá se stavební činností v oblasti městské památkové rezervaci v Kroměříži. 1. Otázka - Jakou funkci v Národním památkovém ústavu v Kroměříži zastáváte? Jsem Garantem území a zabývám se stavebními úpravami v památkové rezervaci. 2. Otázka - Jaké problémy se v městské památkové rezervaci v Kroměříži vyskytují? Největší problémy jsou stavební práce, různé reklamy umístěné na domech, problémy s letními předzahrádkami, parkováním v centru města. 3. Otázka - Jakým způsobem řešíte vyskytující se problémy? Co se týká předzahrádek a dopravy v rezervaci již několikrát jsme se pokoušeli o vzájemnou spolupráci s městem, kdy jsme se snažili o regulaci, ale jak vidíte tak bezvýsledně. Bohužel, je zde špatná komunikace ze strany města. 4. Otázka - Stalo se někdy, že došlo ke znehodnocení památky? Samozřejmě občas se stane, že k takovému poškození a znehodnocení dojde. Většinou to bylo z toho důvodů, že majitel objektu použil nesprávný materiál nebo například nechal vyměnit historická dřevěná okna za plastová.

65

5. Otázka - Jakých chyb se nejčastěji při rekonstrukcích domů vlastnící dopouštějí? Nesprávné restaurování, nedodržují stavební práce na domech - střešní okna, půdní vestavby – přetváření střešní krajiny, prosvětlení, mají tendenci používat novodobé technologie, plastová okna. Nevhodně umisťují reklamy - nevhodný design, velký formát, barvy, nevhodné neonové osvětlení. 6. Otázka - Na co je potřeba klást důraz? Na používání tradičních materiálů jako jsou břidlice nebo dřevo, na kvalitu designu, kvalitní výstavbu, aby byl zachován historický ráz, na pracovníky, kteří dokáží vykonat kvalitní práci. Při každém zásahu je podstatné zachovat základní nosné konstrukce – trámy, klenby apod. 7. Otázka - Jak jsou problémy řešeny? Zjištěné problémy by měli být samozřejmě řešeny buďto dohodami nebo pokutami, aby došlo k napravení napáchaných chyb, ovšem, ale problém je v tom, že jsme na malém městě, kde se každý zná a proto je za těžko s tímhle problémem bojovat 8. Otázka - S jakými problémy se nejčastěji setkáváte ze strany vlastníků? Protože jsme na malém městě, tak Vám k tomu sdělím pouze to, že každý chce vytěžit ze svého objektu co nejvíce peněz a to za každou cenu, ale co se týká péče o památky, tak zde už to tak s jejich ochotou slavné není. Vlastníci památek by nejraději domy zvýšili ještě o několik pater jen, aby vytěžili co nejvíce. Objekty také často mění své majitele. Dalším problémem ze strany vlastníků je to, že se někdy stane, že plánovanou rekonstrukci na domě nenahlásí a provedou stavbu tzv. načerno. 9. Otázka - Co je potřeba splnit při plánované rekonstrukci objektu v památkové rezervaci? Pokud vlastník chce provést nějakou změnu, rekonstrukci na památkovém objektu, musí o své představě ohledně rekonstrukce informovat městský úřad a vyžádat si stanovisko, ten informuje o plánované rekonstrukci nás (Národní památkový ústav) a my rekonstrukci posoudíme a buďto ji schválíme nebo ne. V případě, že je plánovaná změna schválena vydá město stanovisko a dále jsou stanoveny podmínky, za kterých mohou být práce prováděny.

66

10.3 Soukromý vlastník památkového objektu Hotelu La Fresca Řízený rozhovor probíhal s vlastníkem památkově chráněného objektu Domu č. p. 109 nacházejícím se na Velkém náměstí v Kroměříži. Jedná se o Hotel La Fresca, který prošel náročnou rekonstrukcí. Rozhovor probíhal prostřednictvím e - mailu s vlastníkem kulturní památky, panem Vratislavem Tomečkem, který mi ochotně zodpověděl otázky. 1. Otázka - Kdy byla rekonstrukce zahájena a kdy dokončena? Stavba byla zahájena v roce 2010 a dokončena v srpnu 2011 2. Otázka - Jakým způsobem musíte o památku pečovat? Je to jak člen rodiny, nepřetržitě celoročně od rána do večera nonstop. Musí Vás to především bavit a mít k domu vztah a srdce. 3. Otázka - S jakými problémy jste se například při jednání s úřady setkal? Bez komentáře, jsem bohužel na maloměstě a podle toho se vše odvíjí napříč spektrem 4. Otázka - Jaká je spolupráce s institucemi zabývající se památkovou péčí? To samé jako předchozí bod 5. Otázka - Na co bylo nutné brát ohled při rekonstrukci? Na pevné nervy, dům byl kompletně vyvlastněn a znehodnocen. Při rekonstrukci byly vráceny původní prvky a členění měšťanského domu ze 16. století, jako samostatné schodiště, stropy, členění, dispozice a interiéry.

67

Návrhová část Během zpracování diplomové práce a z poskytnutých rozhovorů od subjektů zabývajících se památkovou péčí a subjektů působících v oblasti cestovního ruchu bylo zjištěno, že se městská památková rezervace v Kroměříži potýká i s různými problémy, kterými je nutné se zabývat a pokusit se zajistit jejich nápravu. Mezi hlavní zjištěné problémy vyskytující se v městské památkové rezervaci Kroměříž patří: 

nevhodné stavební práce a úpravy památkových objektů



reklamy



letní předzahrádky



zatížení městské památkové rezervace automobilovou dopravou

Stavební práce a úpravy památkových objektů Mezi zjištěné problémy vyskytující se v městské památkové rezervaci v Kroměříži v současné době patří problémy spojené se stavebními pracemi a s úpravami objektů. V rámci cestovního ruchu je velmi důležité, aby si město zachovalo svoji historickou autenticitu a bylo tak stále vyhledávanou destinací. V městské památkové rezervaci v Kroměříži jsem zjistila, že zde dochází ke snižování hodnot památkových objektů, díky nesprávně prováděným pracím. Na základě provedeného rozhovoru s panem Ing. Jiřím Vojtou jsem zjistila, že se vlastníci památek mnohdy snaží během oprav svých objektů o zakomponování novodobých materiálů a prvků do starých budov, aby ušetřili, co nejvíce finančních prostředků. Nejčastější problémy spočívají v tom, že vlastníci památek mají tendenci používat při rekonstrukcích objektů mnohdy špatné, levnější, moderní a nevhodné technologie a materiály, které nekorespondují s materiály používanými v době vzniku památkových objektů. Vlastníci objektů se snaží používat levnější náhražky, jejíchž použití vede k historickým ztrátám hodnoty těchto významných památek. Památkové úřady se také občas setkávají s problémy, kdy se vlastníci objektů, jejichž domy slouží jako ubytovací zařízení mnohdy snaž,í co nejvíce přizpůsobit památku svému užitku a to i na úkor jejich historické

68

kulturní hodnotě. Často řešeným problémem v památkové rezervaci je půdní výstavba. Vlastnící objektů, kteří své domy využívají jako ubytovací zařízení by nejraději chtěli domy pozvednout ještě o několik pater, čímž by však došlo k výrazným ztrátám, kdy by byla znehodnocena střešní krajina. Navrhované opatření Při rekonstrukcích a obnovách historických objektů je důležité, aby byly používány tradiční materiály, které byly používány v minulých dobách, jako příklad tradičního materiálu můžeme uvést například dřevo, kov nebo břidlici. Za nutné také považuji dohlížet na to, aby úpravy korespondovaly s technologiemi používanými z doby, kdy historicky cenné objekty vznikaly. Za neméně nutné považuji klást důraz na to, aby domy v městské památkové rezervaci a celkové prostředí památkové rezervace dochovalo svůj historický původ a ráz, který je pro cestovní ruch velmi podstatný a díky zachovanému historickému původu se může cestovní ruch dále rozvíjet. Proto považuji za podstatné zpomalit vlivy současné moderní doby a aby nedocházelo ke znehodnocování památek během oprav a rekonstrukcí, navrhuji provádět důslednější kontroly a ukládány by měly být za porušení podmínek i větší pokuty, které by tak podle mého názoru plnily odstrašující funkci a působily by tak, jako tzv. odstrašující případ pro ostatní vlastníky. Za řešení také považuji zlepšení a posílení vzájemných vztahů a lepší spolupráce mezi jednotlivými subjekty, kteří působí v oblasti cestovního ruchu i v oblasti památkové péče. Mělo by podle mého názoru docházet k jejich vzájemné spolupráci, aby mohl být cestovní ruch ve městě rozvíjen, ale aby zároveň neměl negativní dopady na kulturní památky.

Reklamy Za další problém, se kterým se potýká městská památková rezervace v Kroměříži je nutné uvést umisťování reklamních zařízení a nosičů v centru města. Zásadní problém vidím v tom, že město je reklamními tabulemi, cedulemi a plakáty doslova přemrštěno a přehlceno. Mnohdy se jedná o plastové, rozměrově velké cedule zavěšené v podloubí historických měšťanských domů nebo jsou reklamní transparenty také mnohdy umisťovány přímo na fasádách domů, které většinou vyvěšují realitní kanceláře nebo reklamní agentury. Jedná se

69

především o rozměrově velké, nevzhledné, zastaralé, barevné a nekvalitní reklamní nosiče s nápisy, které nejenže kazí estetický dojem z historického města, ale mnohdy mohou být nebezpečné i pro své okolí, což zrovna podle mého názoru nepřispívá k příliš dobré image města. Navrhované opatření Myslím si, že aby byl zmíněný problém vyřešen, bylo by podstatné začít v památkové rezervaci v Kroměříži reklamu více regulovat. Problém vidím v tom, že zde nedochází k dostatečné regulaci ze strany města a památková rezervace je tak reklamami doslova přehlcena. Podle mého názoru by se město mělo více snažit o regulaci reklamy a to prostřednictvím zavedení vyšších poplatků za využívání veřejných prostor. Měla by být stanovena vyšší sazba, která by tak podle mého mínění pomohla ke zlepšení situace v památkové rezervaci a redukovala by tak reklamu. Ze strany města by také měla být podle mého názoru vydána určitá vyhláška, která by obsahovala pravidla a podmínky, které by stanovovaly a určovaly, jaký vzhled a z jakého materiálu by nápisy a reklamy směly být používány, zároveň by také měly určovat na jak dlouhou dobu a na jakých místech smít být poutače umisťovány. Například na Velké náměstí a v jeho okolí bych reklamu navrhovala omezit úplně, jelikož podle mého názoru si návštěvníci chtějí ,,užít“ historické atmosféry a krásy památkových objektů a nikoliv se dívat na reklamní poutače. Stanovená pravidla by tak měla zaručovat to, aby reklama nepůsobila negativně na celkový vzhled budovy a ulice ani tvarem ani barvou nebo materiálem. Restaurační předzahrádky Jedním z mnoha vyskytujících se problémů v památkové rezervaci v Kroměříži jsou i letní restaurační předzahrádky. Na jednu stranu lze říci, že restaurační zahrádky patří k letnímu způsobu života, jsou místem pro posezení a občerstvení, které využívají jak místní obyvatelé, tak i návštěvníci města, ale na druhé straně mohou mít i svou negativní stránku. Nevýhodu restauračních předzahrádek spatřuji v tom, že například její uživatelé mohou v pozdních večerních hodinách svým hlučným chováním například ovlivňovat život místních obyvatel, ale i turistů, kteří bydlí v blízkosti takové zahrádky, což může mít za následek negativní postoj

70

místních obyvatel k zahrádkám a návštěvníkům může podle mého názoru nadměrný hluk hostů ze zahrádek zkazit požitek z návštěvy města. Problém v městské památkové rezervaci v Kroměříži spočívá i v jejich umísťování. Restaurační předzahrádky jsou umisťovány na nevhodných místech v historickém podloubí měšťanských domů a na chodnících v historických uličkách města, které se tak díky restauračním předzahrádkám stávají nevzhledné, narušují průhledy podloubím a tvoří zde bariéry v jejich průchodu. Za takový přesný příklad bych uvedla zejména penzion U Černého orla, který se nachází na Velkém náměstí. Penzion svoji letní předzahrádku umístil i s velkými dřevěnými sudy přímo před penzion a tím tak zabral celou část chodníku, která má hlavně sloužit jako komunikace a nikoliv jako místo pro posezení. Jako další příklad bych uvedla restauraci U Kohouta, která zase restaurační předzahrádkou znemožnila průchod v podloubí. Následně jsem zjistila, že s výstavbou zahrádek jsou spojeny i další problémy. Problémy spočívají zejména v tom, že provozovatelé zahrádek, pro výstavbu dřevěných podií pro letní zahrádky potřebují vyrovnat podlahu a rekonstrukcí dřevěných podlah, tak dochází ke znehodnocení historické dlažby. Další problém spatřuji v používání materiálů, které jsou pro fungování zahrádky používány, mnohdy se objevují doplňky z moderní doby a tím pádem tak nezapadají do prostředí historického prostředí města. Často používané jsou plastové žídle, velké reklamní barevné deštníky nebo různé doplňky. Za problém bych také zmínila ohraničení letních zahrádek v podloubí na Velkém náměstí. Vlastnící restauračních zahrádek mají tendenci vytvářet zde vysoké, nevzhledné, uzavřené prostředí pomocí nevzhledných plotů. Navrhované opatření Mnou navrhované opatření týkajících se restauračních předzahrádek spočíván v tom, že podle mého názoru by měly podléhat určité regulaci jak ze strany města, tak i ze strany památkového ústavu. Mnou navrhovaným řešením by bylo, kdyby město vydalo pravidla nebo vyhlášku, která by přesně stanovovala, jak mají restaurační předzahrádky vypadat a stanovovala by také zároveň podmínky způsobu využívání těchto zařízení v památkové rezervaci. Určovala by, na jakých místech je vhodné zahrádku umístit a na jakých místech to vhodné není, stanovovala

71

by z jakých materiálů zahrádka smí být postavena a jaké materiály jsou pro použití vhodné a které jsou nepřípustné. Dle mého názoru by bylo vhodnější používat například přírodní materiály, v přírodních barvách, aby tak působily decentně a nikoliv ,,agresivně“. Namísto instalování dřevěných podlah, kdy dochází k zásahům do cenných dlažeb, bych považovala za vhodnější a šetrnější výstavbu podlahy například na tzv. ,,nožkách“, aby se tak předcházelo znehodnocení veřejného prostoru památkové rezervace. Díky navrhovanému opatření by z města vymizely moderní doplňky současné doby jako jsou plastové židle, nevzhledné barevné deštníky s barevnou reklamou, velké umělé květináče nebo například velké ohrazení okolo zahrádek, které mnohdy zasahují do komunikací. V podloubí, v místě Velkého náměstí bych v rámci cestovního ruchu navrhovala například zřízení ,,obchůdků“, kde by mohly být návštěvníkům města nabízeny tradiční, originální produkty symbolizující místní kulturu například různé keramické předměty, ručně vyšívané nebo vyřezávané dřevěné produkty atd. Návštěvníkům by také mohly být nabízeny tradiční produkty z oblasti gastronomie jako je například moravské víno nebo slivovice, nebo různé krajové klobásy. Výsledkem navrhovaných opatření by bylo dle mého mínění jednak zvýšení estetického rázu města. V souvislosti s prodejem tradičních místních výrobků by došlo k podpoře místních výrobců tradičních výrobků. Doprava v městské památkové rezervaci Dalším vyskytujícím se problémem v Kroměříži je převaha automobilové dopravy a nevhodné uspořádání parkovacích míst v centru městské památkové rezervace. Zásadním problémovým místem je podle mého názoru zejména Velké náměstí, Riegrovo a Masarykovo náměstí, která jsou velmi přehlcena automobilovou dopravou a parkovacími místy pro automobily. Zmiňovaná dopravní zátěž má negativní dopady jednak na významné památky v rezervaci, ale také zároveň doprava nepřispívá ani pro návštěvníky a místní obyvatele, kteří místy procházejí, jelikož jsou zde nuceni kvůli automobilům neustále kličkovat a vyhýbat se jim.

72

Navrhované opatření Pro řešení zmíněné situace, nadměrné převahy automobilů v památkové rezervaci bych navrhovala regulaci parkovacích míst, aby došlo k omezení a vyvážení automobilové dopravy s pěší dopravou. Na místo parkovacích míst v centru památkové rezervace, bych považovala za vhodné vytvořit zde klidnější pěší zónu a prostranství, které by sloužilo jako místo pro trávení odpočinku i jako místo setkávání lidí. Zaniklá parkovací místa z centra města, by měla být podle mého názoru nahrazena jinými místy, které se budou nacházet mimo turistické centrum památkové rezervace. Za ideální prostory považuji Hanácké náměstí, kde bylo po jeho obvodu v roce 2010 vybudováno přes sto parkovacích míst.

73

Závěr Diplomová práce se zabývala městskou památkovou rezervaci v Kroměříži a cílem práce bylo zjistit, jaké problémy a příležitosti s sebou přináší rozvoj cestovního ruchu pro městskou památkovou rezervaci v Kroměříži. Na začátku před zpracování diplomové práce byly stanoveny dvě hypotézy a na základě získaných informací lze konstatovat, že se obě dvě potvrdily. K naplnění stanoveného cíle diplomové práce byly provedeny řízené rozhovory s kompetentními pracovníky z oblasti cestovního ruchu a památkové péče. Ze zpracované diplomové práce vyplývá, že Kroměříž patřila již od dávné minulosti k velmi významným městům a lze říci, že se stala unikátní i z hlediska architektury, jelikož byly ve městě stavěny budovy unikátního rázu. Na tvorbě právě tak hodnotných staveb se podílela celá řada významných a světových architektů, jako byli například Giovanni Pietro Tencalla, Filibert Luches nebo M. J. Sommareau – Beeckh. Právě díky cenným a hodnotným stavbám, které se staly tváří města, vznikla myšlenka zachovat tyto jedinečné stavby i pro další generace. Významným obdobím byl pro město rok 1978, kdy byla Kroměříž výnosem Ministerstva kultury prohlášena za městskou památkovou rezervaci, díky čemuž jí byla zajištěna ochrana a město si tak mohlo zachovávat svoji autenticitu a historický ráz, který je právě považován za důležitý z hlediska cestovního ruchu. Po vypracování diplomové práce je zřejmé, že město Kroměříž patří z hlediska cestovního ruchu k velmi významným městům a má také velký potenciál k jeho dalšímu rozvoji. Hlavní potenciál spatřuji výhradně v tom, že Kroměříž disponuje nepřeberným množstvím kulturně historických památek, z nichž nejvýznamnější jsou památky zapsané na Seznamu UNESCO. Kroměříž je významná, také pro své historické centrum s mnoha dochovanými památkami a kulturními akcemi, které se zde každoročně odehrávají. Na základě zpracovaných informací lze říci, že nejvýznamnějším atributem cestovního ruchu je kulturně historická hodnota města Kroměříže a o tom, že je Kroměříž atraktivní destinací svědčí i vysoká návštěvnost nejen města, ale i památek, která se projevila, jak vyplývá z uvedených statistik zejména po zapsání památek na seznam UNESCO. Ze zjištěných informací, lze konstatovat, že cestovní ruch má pro městskou památkovou rezervaci jak pozitivní, tak i negativní přínosy. Jak již bylo uvedeno, jsou památky motivací návštěvníků a přispívají k rozvoji cestovního ruchu v místě

74

jejich výskytu. K tomu, aby si město mohlo nadále udržovat a zachovávat svoji historickou hodnotu a autenticitu, která je předpokladem pro rozvoj, zapojilo se město do Programu regenerace městských památkových rezervací a památkových zón, ze kterého pravidelně čerpá poskytnuté finanční prostředky na rekonstrukci a obnovu památkových objektů. Zapojení do Programu regenerace lze považovat za přínos, jelikož díky němu došlo k opravení mnoha historických objektů a došlo i k podpoření lepších vztahů vlastníků objektů k památkám. Zapsání památek na seznam UNESCO mělo za následek zvýšení návštěvnosti města, protože díky zápisu se dostalo do podvědomí lidí. S nárůstem návštěvnosti se zvedla i ekonomická situace města, podnikatelských subjektů, provozovatelů památkových objektů i regionu. Jak vyplývá ze zjištěných informací z ekonomického hlediska, jsou návštěvníci pro památkové objekty pozitivním přínosem, jelikož utrácejí své finanční prostředky například za vstupné do památek. Získané finanční prostředky jsou následně využívány na udržování a provoz památkových objektů. Za další pozitivní přínos pro rozvoj cestovního ruchu v Kroměříži považuji realizování projektu, zaměřeného nejen na obnovu památek zapsaných na Seznam UNESCO, ale také na vybudování vzdělávacího odborného centra, které s sebou přinese rozšíření cílových skupin a tím se zvýší i počet návštěvníků, kteří do města zavítají. V souvislosti s předpokládaným nárůstem návštěvnosti je zapotřebí, aby ve městě bylo dostačující množství ubytovacích kapacit. Jak bylo zpracováním analytické částí diplomové práce zjištěno, došlo během posledních let v Kroměříži k vybudování nových ubytovacích zařízení. Obecně lze říci, že výstavba měla pozitivní dopad na snížení nezaměstnanosti ve městě, protože v souvislosti s výstavbou došlo k vytváření nových pracovních příležitostí, dále měla za účinek rozšíření ubytovací kapacity, což vedlo k přílivu dalších návštěvníků, kteří získali možnost strávit ve městě více dnů. Na druhé straně je podstatné říci a uvědomit si, že s sebou příliv návštěvníků a rozvoj cestovního ruchu přináší i problémy, které mohou mít negativní vliv na památky. Jak vyplývá ze zjištěných informací patří v Kroměříži k nejčastějším vyskytujícím se problémům, ze strany návštěvníků porušování návštěvnického řádu. Nevýhodou je, že návštěvníci svým přístupem znehodnocují památkové objekty a ani si neuvědomují, že svým chováním a porušováním pravidel mohou ohrozit tuto výjimečnost památek. Díky jejich nezodpovědnému chování dochází k opotřebování nebo zničení památek, na jejichž obnovu, pak musí být vynakládány

75

nemalé finanční prostředky. Jak bylo zjištěno, památková rezervace se potýká i s řadou dalších problémů, které byly podrobně rozebrány v návrhové části diplomové práce. Na základě zjištěných problémů, byla navržena opatření, která by podle mého názoru vedla k jejich nápravě. Všeobecně lze říci, že městu chybí jistá regulace ze strany města. Jedním ze zjištěných problémů, byly nevhodně prováděné stavební práce a úpravy na památkových objektech. Bylo zjištěno, že v rámci rekonstrukcí objektů v památkové rezervaci dochází občas k jejich znehodnocení, což má za následek snižování autenticity města. Mezi další problémy ve městě, patří i velký výskyt reklamních zařízení, který je spojen s nevhodným umisťováním reklamních nosičů na fasádách měšťanských domů a celkově reklamy kazí image města. Za neméně závažný zjištěný problém v památkové rezervaci, s jakým se Kroměříž potýká je výstavba letních předzahrádek, které bývají mnohdy nevhodně umísťovány a jejich vizuální stránka nezapadá do prostředí města. Za poslední zjištěný problém, lze považovat přehlcení centra městské památkové rezervace automobilovou dopravou a parkovacími místy, protože zde dochází k propojeni automobilů s místními obyvateli a návštěvníky, kteří využívají Kroměříž jako turistické místo. Za ideální řešení jsem považovala zredukovat počet parkovacích v centru a vytvořit zde klidnější část, kde by mohli jak místní obyvatelé, tak i návštěvníci trávit volné chvíle a nasávat příjemnou atmosféru z historického města. Na základě zjištěných informací jsem dospěla k závěru, že hlavními atributy cestovního ruchu v Kroměříži jsou její kulturně historické památky a i přes zjištěné problémy, je Kroměříž atraktivní destinací, která má potenciál i pro budoucí rozvoj cestovního ruchu. Závěrem je nutné říci, že aby se cestovní ruch v Kroměříži mohl nadále rozvíjet, je potřebné o památky neustále pečovat a zachovávat jejich hodnotu. K uchování si, tak významného bohatství je také zapotřebí vzájemná spolupráce nejen všech subjektů, ať už ze strany města, podnikatelů nebo památkové péče, ale podstatný je i respekt a ohleduplnost ze strany návštěvníků destinace k památkovým objektům. Zachování a ochrana tohoto kulturně historického dědictví by měla být v zájmu nás všech, protože právě toto unikátní a cenné kulturní bohatství, dělá naši zemi výjimečnou a jednu z nejkrásnějších zemí vůbec.

76

Seznam použité Literatury [1] ASHWORTH, G.; LARKHAM, P. Building a New Heritage, Tourism, Culture and Identity in the New Europe. London : Routledge, 1994. 226 s. ISBN 0-415-07931-4. [2] Atlas cestovního ruchu České republiky. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2006. 157 s. ISBN 80-239-7256-1. [3] CZUMALO, V. Péče o architektonické dědictví: sborník prací: vybrané kapitoly k tématu. Praha : Idea servis, 2008. 201 s. ISBN 978-80-85970-59-3. [4] DANIEL, L. ed. et al. Arcibiskupský zámek & zahrady v Kroměříži. Kroměříž : Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Kroměříži, 2009. 247 s. ISBN 978-8087231-02-9. [5] DVOŘÁK, M. Katechismus památkové péče. Praha : Národní památkový ústav, 2004. 195 s. ISBN 80-86234-55-X. [6] ELBELOVÁ, G.; PERŮTKA, M. ed. Arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříži: průvodce. Kroměříž: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Kroměříži, 2011. 221 s. ISBN 978-80-87231-06-7. [7] FIALOVÁ, A. ed. Nemovité kulturní památky jižní Moravy: soupis památek a literatury. Svazek 9, Okres Kroměříž. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost pro Moravskou zemskou knihovnu a Památkový ústav v Brně, 2000. 115 s. ISBN 80-7275-012-7. [8] HAMARNECH, I. Geografie turismu, Mimoevropská teritoria. Praha : Grada Publishing,

a.s., 2012. 224 s. ISBN 978-80-247-4430-8.

[9] Historické zahrady Kroměříž ...: odborná konference: [sborník vydaný u příležitosti konání odborného semináře ve dnech... v Kroměříži]. Hrdějovice: Agentura Bonus, [199-]- . [10] HLOBIL, I.; KRATOCHVÍL, P. VOŠAHLÍK, A. Památky vašeho města jsou váš kapitál: památkové aspekty regenerace historických částí měst. Praha : Pracovní skupina pro

regeneraci MPR a MPZ ČR při Výzkumném ústavu výstavby a

architektury, 1993. 69 s. ISBN 80-85124-24-6. [11] IVANOVIC, M. Cultural Tourism. Cape Town : Juta & Company, Ltd., 2008. 337 s. ISBN 978 0 702 17185 7. [12] KAIGL, J.; ZÍDEK, M. Příručka vlastníka kulturní památky. Praha : Jalna, 2001. 18 s.

77

ISBN 80-86310-19-1. [13] Kroměříž. Praha: Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska, 2011. 19 s. ISBN 978-80-260-1444-7. [14] MALÝ, S. Nový stavební zákon s komentářem. Praha : ASPI, 2007. 732 s. ISBN 978-807357-249-5. [15] McKERCHER, B.: CROS, H. Cultural Tourism : The partnership between tourism and cultural heritage management. New York : The Haworth Press, Inc., 2002. 284 s. ISBN 0-7890-1106-9. [16] NAHOUN, C. Urban Planning, Conservation, and Preservation. McGraw-Hill Professional, 2001. 360 s. ISBN 0071375849. [17] PALATKOVÁ, M.; ZICHOVÁ, J. Ekonomika turismu. Praha : Grada Publishing, a.s., 2011. 208 s. ISBN 978-80-247-3748-5. [18] PALATKOVÁ, M. Mezinárodní cestovní ruch. Praha : Grada Publishing, a.s., 2011. 224 s. ISBN 978-80-247-3750-8. [19] PÁSKOVÁ, M. Udržitelnosti rozvoje cestovního ruchu. Hradec Králové: Gaudeamus, 2009. 298 s. ISBN 978-80-7435-006-1. [20] PATOČKA, J.; HEŘMANOVÁ, E. Lokální a regionální kultura v České republice. Praha : ASPI, 2008. 200 s. ISBN 978-80-7357-347-8. [21] PERŮTKA, M.; JAKUBEC, O. Kroměříž: historické město & jeho památky. Kroměříž : Město Kroměříž, 2012. 343 s. ISBN 978-80-260-0215-4. [22] PETRŮ, J. Květná zahrada v Kroměříži. Brno: Kraj. středisko st. památkové péče a ochrany přírody, 1975. 14 s. [23] PETRŮ, J. Kroměříž: Státní zámek. Brno: Kraj. středisko st. památkové péče a ochrany přírody, 1972. 11 s. [24] PETRŮ, J.; PÁLKA, P. Zahrady a zámek v Kroměříži: památka UNESCO. Kroměříž: AggrA, 1999. 32 s. ISBN 80-238-6211-1. [25] PICKARD, R. Policy and Law in Heritage Conservation. London : Spon Press, 2001. 368 p. ISBN 0-419-23280-X. [26] RÝGLOVÁ, K.; BURIAN, M.;VAJČNEROVÁ, I. Cestovní ruch-podnikatelské principy a příležitosti v praxi. Praha : Grada Publishing, a.s., 2011. 216 s. ISBN 978-80-2474039-3.

78

[27] ŘEHOLKA, I. Památková péče na Moravě: 150 let od vzniku první státní instituce na ochranu památek. Brno : Státní památkový ústav v Brně, 2002. 317 s. ISBN 80-8503282-1. [28] SYNEK, M.; KISLINGEROVÁ, E. a kol. Podniková ekonomika. 5. přepracované a doplněné vydání. Praha : C. H. Beck, 2010. 498 s. ISBN 978-807400-336-3. [29] TIMOTHY, D. Cultural Heritage and Tourism: An Introduction. Bristol : Channel View Publications, 2011. 456 s. ISBN 9781845411763. [30] TITTELBACHOVÁ, Š. Turismus a veřejná správa. Praha : Grada Publishing, a.s., 2011. 200 s. ISBN 978-80-247-3842-0. [31] Ústava České republiky; Listina základních práv a svobod; Parlament, ministerstva, ombudsman, Antidiskriminační zákon. Praha : Sagit, 2011. 208 s. ISBN 978-80-7208876-8. [32] VAJČNER, J. Úvod do památkové péče. Praha : Institut pro místní správu Praha, 2009. 119 s. ISBN 978-80-86976-16-7. [33] VARHANÍK, J.; MALÝ, S. Zákon o státní památkové péči. Praha : Wolters Kluwer ČR, 2011. 1161 s. ISBN 978-80-7357-659-2. [34] VOLFOVÁ, J. Státní památková péče v ČR v postavení dotčeného orgánu. [Diplomová práce.] Brno : MU, 2012. [35] Výnos ministerstva kultury o prohlášení historického jádra města Kroměříže s Podzámeckou a Květnou zahradou za památkovou rezervaci. Ministerstvo kultury České socialistické republiky, 1978. Internetové zdroje [1] Analytický profil města Kroměříže. Kroměříž : DHV CR, spol. s r.o., 2013 [cit. 2013-0304],

s.

1-122.

Dostupné

na

internetu:


kromeriz.cz/dokumenty/ANALYTICKÝ_PROFIL_MĚSTA_KROMĚŘÍŽE.pdf> [2] Analýza absorpční kapacity a podmínky specifické výzvy ROP NUTS II SM ve vazbě na Integrovaný operační program, oblast podpory 5.1 – Národní podpora využití potenciálu kulturního dědictví pro oblast Kroměříž. Kroměříž : Kroměřížská rozvojová kancelář o. p. s.,

2012

[cit. 2013-02-04], s. 1-34. Dostupné na internetu:

http://www.rr-strednimorava.cz/file/3479_1_1/ [3] CROOKSTON, M; LAWS, E. Tourism As An Agent of Change : Conservation and Regeneration: Two Case Studies In the Arab World. Embracing & Managing Chance

79

In

Tourism

online],

[seriál

1998,

s.

Dostupné

267-281.

na

internetu:

[4] ČTK, Památkový zákon má zlepšit evidenci památek i péči o ně. ČTK : 2013 [cit. 201304-11], Dostupné na internetu: [5] DOČEKAL, F.; BUKOVSKÁ, I.; GRÁFOVÁ, I. Organizační řád. Kroměříž : Městský úřad Kroměříž, 2013

[cit. 2013-05-04], s.

1-65. Dostupné

na

internetu:

[6] HORÁKOVÁ, M. Městská památková rezervace Kroměříž - postoje občanů a veřejné správy k regeneraci a významu pro cestovní ruch. [Bakalářská práce.] Jihlava : VŠP, 2010. [7] Hospitality & Tourism Complete. Introduction. Tourists in Historic Towns[e-book]. Taylor &

Francis

Ltd,

2000.

ISBN

9780419259305,

s.

1-7.

Dostupné

na

internetu: [8] Hotel La Fresca – stavební úpravy domu č.p. 109 na Velkém náměstí v Kroměříži. Můj projekt ROP STŘEDNÍ MORAVA, 2000-2013 [cit. 2013-04-20], Dostupné na internetu: [9] KESNER, L. Management kulturního cestovního ruchu. Praha : Ministerstvo pro místní rozvoj,

2008

[cit.

2013-06-06],

s.

1-185.

Dostupné

na

internetu:

<www.mmr.cz/getmedia/efcd9671-4737-427b-bab5-1b6be507e800/GetFile10_1.pdf> [10] Klub UNESCO. O klubu UNESCO Kroměříž. Kroměříž: Klub UNESCO, [cit. 2013-0505]. Dostupné na internetu: [11] KNAPKOVÁ, V.; STRÁNSKÝ, J. Zpráva o činnosti a hospodaření příspěvkové organizace za rok 2012. Kroměříž : Muzeum Kroměřížska, p.o., 2013 [cit. 2013-0507],

s.

1-61.

Dostupné

na

internetu:


km.cz/dokumenty/vz2012.pdf> [12] Koncepce památkové péče v České republice na léta 2011 – 2016. Praha : Odbor

80

památkové péče Ministerstva kultury, 2011 [cit. 2013-05-17], s. 1-33. Dostupné na internetu:


office/71Bkh2GfkfCLGuwNfXM8KBrAXqWyqauAvwuPBPz8Bwj2zpsD6XiYAcR7j v3QB5qJ7ZOmFfk/Koncepce-pamatkove-pece-schvalene-zneni-1.doc> [13] Kostel sv. Jana Křtitele. Kroměříž : Římskokatolická farnost sv. Mořice Kroměříž, 2001 [cit. 2012-11-09]. Dostupné na internetu: [14] Kroměřížsko – sdružení pro cestovní ruch. Turistický informační portál Zlínského kraje, [cit.

2013-06-11].

Dostupné

na

internetu:


morava.cz/lokalita/26/cms/13203/> [15]

Mapa

Kroměříž.

Google,

2013

[cit.

2013-05-12].

Dostupné

na

internetu:

[16] Město Kroměříž. Výbor pro regeneraci MPR a pro rozvoj města. Kroměříž: Město Kroměříž,

[cit.

2013-05-05].

Dostupné

na

internetu:


kromeriz.cz/komisedet.asp?kod=10&modul=obcan&map=96> [17] Ministerstvo kultury ČR. Právní předpisy z oblasti památkové péče. Praha : Ministerstvo kultury

ČR,

2007

[cit.

2013-02-02].

Dostupné

na

internetu:

http://www.mkcr.cz/cz/kulturni-dedictvi/pamatkovy-fond/legislativa/pravni-predpisyz-oblasti-pamatkove-pece-18039/> [18] Ministerstvo kultury ČR. Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón. Praha : Ministerstvo kultury ČR, 2007 [cit. 2013-02-02]. Dostupné na internetu: [19] MORAC, C. Types and Forms of Tourism in the Vadu Crisului – Suncuius Area, Geojournal Of Tourism & Geosites, 2012. ISSN 20650817, s. 152-161. Dostupné na internetu: [20] Národní centrum zahradní kultury v Kroměříži. Květná zahrada. Kroměříž: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště Kroměříž, 2010 [cit. 2013-05-04]. Dostupné na internetu: [21] Národní centrum zahradní kultury v Kroměříži. Květná zahrada a projekt NCZK. Kroměříž: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště Kroměříž, 2010 [cit. 2013-05-04]. Dostupné na internetu:
81

nczk> [22] Národní centrum zahradní kultury v Kroměříži. Podzámecká zahrada. Kroměříž: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště Kroměříž, 2010 [cit. 2013-05-04]. Dostupné na internetu: [23] Národní centrum zahradní kultury v Kroměříži. Průběh projektu. Kroměříž: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště Kroměříž, 2010 [cit. 2013-05-04]. Dostupné na internetu: [24] Národní centrum zahradní kultury v Kroměříži. Zámek. Kroměříž: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště Kroměříž, 2010 [cit. 2013-05-04]. Dostupné na internetu: [25] Národní centrum zahradní kultury v Kroměříži. Zahrada a projekt NCZK. Kroměříž: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště Kroměříž, 2010 [cit. 2013-0504]. Dostupné na internetu: [26] Nemovité památky. Praha : Národní památkový ústav, 2003 – 2013 [cit. 2013-01-15]. Dostupné na internetu: [27] NPÚ, ÚOP v Kroměříži. Národní památkový ústav v Kroměříži po reorganizaci. Kroměříž : NPÚ, ÚOP v Kroměříži, NPÚ, ÚPS v Kroměříži, 2013 [cit. 2013-05-09], Dostupné

na

internetu:


ustav/tiskove-zpravy/news/11258-narodni-pamatkovy-ustav-v-kromerizi-poreorganizaci/> [28] PINCOVÁ, V. Památková péče a cestovní ruch, specifické problémy lokalit v ČR. [Diplomová práce.] Brno : MU, 2008. [29]

Pivovar Restaurace Černý orel. Kroměříž : 2011 [cit. 2013-05-09], Dostupné na internetu:

[30] Příprava nového památkového zákona. Praha : Ministerstvo kultury ČR, 2013 [cit. 201304-13],


zamer-noveho-pamatkoveho-zakona-126465/> [31] SHS ČMS. Vítejte na portálu Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska. SHS ČMS, 2011 [cit. 2013-03-10], Dostupné na internetu: [32] SPATHOVÁ, J.; LIDÁKOVÁ, E. Střednědobý plán podpory památkové péče ve

82

Zlínském kraji do roku 2013. Zlín : Odbor kultury a památkové péče Zlínského kraje, 2009 [cit. 2013-05-18], s. 1-133. Dostupné na internetu: < http://www.krzlinsky.cz/docs/clanky/dokumenty/p01-strednedoby-plan-text-2009-2013.pdf> [33] Strategický plán města Kroměříže, Aktualizace na léta 2010 – 2020. Kroměříž : Odbor rozvoje města, KROK, o.p.s, [cit. 2013-05-14], s. 1-151. Dostupné na internetu: [34] Ubytování, lokalita Kroměříž. Turistický informační portál Zlínského kraje, [cit. 2013-0514], Dostupné na internetu: [35] UUR, kolektiv autorů. Památkové lokality, územní plánování a cestovní ruch. Brno : Ministerstvo pro místní rozvoj ČR – Ústav územního rozvoje, 2002. [cit. 2013-04-28], s.

1-8.

Dostupné

na

internetu:

<www.uur.cz/images/publikace/metodickeprirucky/PDF/Památkové lokality.pdf> [36] VITÁKOVÁ, M. Využití kulturních a přírodních památek pro cestovní ruch. Praha : 2007 [cit. 2013-04-13], s. 1-72. Dostupné na internetu: <www.mmr.cz/getmedia/473a8dbe5c92-4eef-818e-0252a54c8200/GetFile2.pdf> [37] VOZÁB, J. Legislativní rady vlády k návrhu věcného záměru zákona o památkovém fondu. Praha : 2013 [cit. 2013-03-20], s. 1-16. Dostupné na internetu: [38] VRANÍKOVÁ, R. Program regenerace městské památkové rezervace Kroměříž. Kroměříž : 2008 [cit. 2013-03-04]. s. 1-24. Dostupné na internetu: [39] VRANÍKOVÁ, R. Program regenerace městské památkové rezervace Kroměříž. Kroměříž : 2011 [cit. 2013-03-04], s. 1-32. Dostupné na internetu: [40] Výstavba hotelu Purkmistr v Kroměříži. Regionální rada regionu soudržnosti Střední Morava,

2011

[cit.

2013-04-20],

Dostupné

na

strednimorava.cz/vystavba-hotelu-purkmistr-v-kromerizi>

83

internetu:
Seznam příloh Příloha 1

Mapa městských památkových rezervací a zón a památek UNESCO v České republice

Příloha 2

Chráněné plochy a domy v městské památkové rezervaci Kroměříž

Příloha 3

Seznam nemovitých kulturních památek v památkové rezervaci v Kroměříži

Příloha 4

Mapa ubytovacích zařízení v Kroměříži

Příloha 5

Realizovaný projekt NCZK

Příloha 6

Obrázky atraktivit v Kroměříži

Příloha 7

Obrázky problémových oblastí v Kroměříži

Příloha 1 Mapa městských památkových rezervací a zón a památek UNESCO v České republice

Zdroj: Atlas cestovního ruchu České republiky

Příloha 2 Chráněné plochy a domy v městské památkové rezervaci Kroměříž

Zdroj: Program regenerace městské památkové rezervace Kroměříž – 2013-2017

Příloha 3 Seznam nemovitých kulturních památek v památkové rezervaci v Kroměříži Nemovité kulturních památky v památkové rezervaci v Kroměříži 1 Čp. 1, Sněmovní náměstí č. 1 - státní zámek Podzámecká zahrada - s jednotlivými budovami, objekty, pavilóny a sochami, zahradní 2 a parkovou úpravou s vodními plochami Květná zahrada - s obvodní zdí, jednotlivými budovami, pavilóny, objekty, sochami a 3 zahradní úpravou s vodními plochami, včetně sochy sv. Jana Nepomuckého v ul. gen. Svobody Opevnění, hradby a brána - podrobně je rozsah hradeb vyznačen v plánu 1 : 1000 městské památkové rezervace. Jde o části hradeb v ulici Malý val od čp. 1553 až k čp. 7 Pilařova. Na konci parcel domů z Riegrova náměstí čp. 130 až čp. 141, dále za domy na 4 Riegrově náměstí čp. 151 až čp. 165. Za domy v Moravcově ulici čp. 247 až čp. 250, ve Ztracené ulici za domy čp. 63 až čp. 77. Hradební zeď tvořící obvodovou část domu čp. 81 ve Vodní ulici. Součástí opevnění je i Mlýnská brána při státním zámku čp. 1 na Sněmovním náměstí Farní kostel Panny Marie - s připojenou terasou s balustrádou, sochami a křížem, čp. 5 1137, Riegrovo náměstí 6 Kostel sv. Jana Křtitele - čp. 1138, náměstí Dukelských hrdinů 7 Kapitulní chrám sv. Mořice - čp. 1139, Pilařova ulice 8 Sloup Panny Marie - Velké náměstí 9 Sloup Nejsvětější Trojice - Riegrovo náměstí 10 Kašna na Velkém náměstí 11 Kašna na Riegrově náměstí 12 Čp. 4 - Stojanovo náměstí 9 - fara sv. Mořice 13 Čp. 5 - Stojanovo náměstí 7 - proboštství 14 Čp. 6 - Stojanovo náměstí č. 3, 1, 5 - kanovnické domy 15 Čp. 7 - Pilařova ul. - býv. piaristická kolej 16 Čp. 8 - Jánská ul. č. 14 - býv. piaristické gymnázium 17 Čp. 20 - Kovářská ul. č. 2, Velké nám. - dům 18 Čp. 27 - Jánská ul. č. 12 - býv. Lichtenštejnský zpěvácký seminář 19 Čp. 28 - Jánská ul. č. 10 - kanovnický dům 20 Čp. 29 - Jánská ul. č. 8 - kanovnický dům 21 Čp. 30 - Jánská ul. č. 6 - kanovnický dům 22 Čp. 31 - Jánská ul. č. 4 - kanovnická rezidence 23 Čp. 38 - Velké náměstí č. 11 - kapitulní dům, dnes památník M. Švabinského 24 Čp. 39 - Velké náměstí č. 13 - "Regentský dům" 25 Čp. 40 - Velké náměstí č. 15 - "Syrokovský dům" 26 Čp. 41 - Sněmovní náměstí č. 2 - dům

Pokračování přílohy 3 Seznam nemovitých kulturních památek v památkové rezervaci v Kroměříži 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39

Čp. 42 - Velké náměstí č. 19 - dům Čp. 45 - Velké náměstí č. 25 - dům Čp. 63 - Ztracená ul. č. 34 - dům "Byt dvorního rady" Čp. 115 - Velké náměstí č. 14 - radnice Čp. 150 a čp. 165 - Riegrovo náměstí č. 42 a 70 - "Emeritní dům" Čp. 183 - náměstí Dukelských hrdinů č. 4 - býv. reálka Čp. 259 - Moravcova ul. č. 11 - býv. židovská radnice Čp. 1347 - Kojetínská ul. - býv. "Maxův dvůr", veterinární nemocnice Čp. 1489 - Na Kopečku č. 12 - býv. panské garáže Čp. 1490 - Na Kopečku č. 16 - "Maxova studně" Čp. 1491 - Na Sladovnách č. 2 - býv. biskupská mincovna Čp. 1492 a čp. 1535 - Na Sladovnách č. 6 a 4 - "Knížecí dům" Pomník Jana Ámose Komenského - Komenského náměstí, před čp. 440 Ostatní nemovité kulturní památky v památkové rezervaci v Kroměříži

40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62

Čp. 12 - Kovářská ul. č. 18, Jánská ul. č. 17 - dům Čp. 13 - Kovářská ul. č. 16, Jánská ul. č. 15 - dům Čp. 14 - Kovářská ul. č. 14, Jánská ul. č. 13 - tzv. "Štyllerovský dům" Čp. 15 - Kovářská ul. č. 12, Jánská ul. č. 11 - dům Čp. 16 - Kovářská ul. č. 10 - dům Čp. 21 - Velké náměstí č. 10 - dům "U zlatého kohouta" Čp. 22 - Velké náměstí č. 8 - dům Čp. 23 - Velké náměstí č. 6 - dům "U zlaté hvězdy" Čp. 24 - Velké náměstí č. 4 - dům, tzv. "Wechova lékárna" Čp. 25 - Jánská ul. č. 1 - tzv. "Řemenářovský dům" Čp. 26 - Jánská ul. č. 3 - dům Čp. 32 - Jánská ul. č. 2, Křížkovského ul. č. 1 - dům Čp. 33 - Velké náměstí č. 1 - tzv. "Generálský dům", nebo "Obecní dům Čp. 34 - Velké náměstí č. 3 - dům "U zlatého slunce" Čp. 35 - Velké náměstí č. 5 - dům Čp. 36 - Velké náměstí č. 7 - tzv. "Baburádovský dům" Čp. 43 - Velké náměstí č. 21 - "Rottalovský dům" Čp. 44 - Velké náměstí č. 23 - dům Čp. 46 - Velké náměstí č. 27 - dům Čp. 47 - Velké náměstí č. 29 - dům "U zlatého stromu" Čp. 48 - Velké náměstí č. 31 - dům Čp. 49 - Velké náměstí č. 33 - dům Čp. 50 - Velké náměstí č. 35 - dům "U zlatého jelena"

Pokračování přílohy 3 Seznam nemovitých kulturních památek v památkové rezervaci v Kroměříži 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104

Čp. 52 - Vodní ul. č. 3 - dům Čp. 53 - Vodní ul. č. 2 - dům Čp. 54 - Vodní ul. č. 7 - dům Čp. 55 - Vodní ul. č. 9 - dům Čp. 57 - Vodní ul. č. 13 - "Šnůrařovský dům" Čp. 64 - Ztracená ul. č. 32 - dům Čp. 72 - Ztracená ul. č. 16 - dům Čp. 78 - Vodní ul. č. 23, Ztracená ul. č. 2 - dům Čp. 79 - Vodní ul. č. 25 - "Altelandský dům" Čp. 80 - Vodní ul. č. 27 - "Figarovský dům" Čp. 81 - Vodní ul. č. 29 - "Šotorovský dům" Čp. 86 - Vodní ul. č. 19 - dům Čp. 87 - Vodní ul. č. 17 - dům Čp. 88 - Vodní ul. č. 15 - dům "U zlatého koníčka" Čp. 91 - Vodní ul. č. 9 - dům Čp. 92 - Vodní ul. č. 7 - dům Čp. 93 - Vodní ul. č. 5 - dům Čp. 94 - Vodní ul. č. 3 - dům. Čp. 95 - Vodní ul., Farní ul. č. 1 - "Volšovský dům" Čp. 103 - Vodní ul. č. 6 - dům Čp. 105 - Velké náměstí č. 12 - "Neyberovský dům" Čp. 106 - Velké náměstí č. 30 - dům Čp. 107 - Velké náměstí č. 28 - dům Čp. 108 - Velké náměstí č. 26 - dům Čp. 109 - Velké náměstí č. 24 - dům Čp. 110 - Velké náměstí č. 22 - dům - dnes hotel Čp. 112 - Velké náměstí č. 18 - dům Čp. 113 - Prusinovského ul. č. 1 - dům "U černého orla" nebo "U zlaté koruny" Čp. 114 - Prusinovského ul. č. 2 - býv. měšťanský pivovar Čp. 121 - Kovářská ul. č. 13 - dům Čp. 124 - Kovářská ul. č. 19, Riegrovo nám. č. 7 - dům Čp. 126 - Kovářská ul. č. 23, Riegrovo nám. č. 5 - dům Čp. 130 - Riegrovo nám. č. 2 - dům Čp. 131 - Riegrovo nám. č. 4 - dům Čp. 140 - Riegrovo nám. č. 22 - tzv. "Hirnlův dům" Čp. 141 - Riegrovo nám. č. 24 - dům Čp. 142 - Riegrovo nám. č. 26 - dům, býv. Casino. Čp. 147 - Riegrovo nám. č. 36 - dům Čp. 158 - Riegrovo nám. č. 56 - dům Čp. 161 - Riegrovo nám. č. 62 - dům Čp. 168 - Riegrovo nám. č. 9 - dům Čp. 169 - Křižná ul. č. 7 - dům

Pokračování přílohy 3 Seznam nemovitých kulturních památek v památkové rezervaci v Kroměříži 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128

Čp. 178 - Křižná ul. č. 16 - dům Čp. 192 - Riegrovo nám. č. 21 - dům Čp. 195 - Riegrovo nám. č. 15 - dům Čp. 232 - Tylova ul. č. 2 - dům Čp. 247 - Moravcova ul. č. 2 - dům Čp. 248 - Moravcova ul. č. 4 - dům Čp. 249 - Moravcova ul. č. 6 - dům Čp. 250 - Moravcova ul. č. 8 - dům Čp. 252 - Moravcova ul. č. 10 - dům Čp. 253 - Moravcova ul. č. 14 - dům Čp. 254 - Moravcova ul. č. 16 - dům Čp. 258 - Moravcova ul. č. 13 - dům Čp. 260 - Moravcova ul. č. 9 - dům Čp. 261 - Moravcova ul. č. 7 - dům Čp. 262 - Moravcova ul. č. 5 - dům Čp. 265 - Riegrovo náměstí č. 55 - dům Čp. 480 - Milíčovo náměstí č. 9 - "Nadsklepí" Čp. 1537 a čp. 1538 - Na Kopečku č. 5 - býv. panský pivovar Sousoší Zvěstování P. Marie - Malý val, před čp. 1537 Sousoší Josefa s Marií - Chobot, před čp. 1537/1538 Kříž na Kopečku Socha sv. Jana Nepomuckého - Na Sladovnách, před čp. 1500/22 Kříž - Gottwaldova třída Socha sv. Jana Nepomuckého - Gottwaldova třída

Zdroj: vlastní zpracování

Příloha 4 Mapa stravovacích a ubytovacích zařízení v Kroměříži Stravovací zařízení

Zdroj:https://maps.google.cz/maps?hl=cs&tab=Ml

Ubytovací zařízení

Zdroj: https://maps.google.cz/maps?hl=cs&tab=Ml

Příloha 5 Realizovaný projekt NCZK Podzámecká zahrada

Zdroj. www.nczk.cz/cs/zahrada-a-projekt-nczk

Zdroj: vlastní fotografie

Zdroj: vlastní fotografie

Zdroj: vlastní fotografie

Arcibiskupský zámek

Zdroj: www.nczk.cz/cs/zmek-a-projekt-nczk

Zdroj: www.nczk.cz/cs/zmek-a-projekt-nczk

Květná zahrada

Zdroj: www.nczk.cz/cs/fotogalerie/obnova-skleniky-v-estnm-dvoe-kvtn-zahrady Zdroj: www.nczk.cz/cs/fotogalerie/obnova-krliho-kopce

Zdroj: www.nczk.cz/cs/fotogalerie/obnova-ptnice-v-kvtn-zahrad Zdroj: www.nczk.cz/cs/prbh-projektu

Příloha 6 Obrázky atraktivit v Kroměříži Arcibiskupský zámek

Zdroj: vlastní fotografie

Zdroj: vlastní fotografie

Květná zahrada

Zdroj: http://fotogalerie.nczk.cz/kvetna-zahrada

Zdroj: http://fotogalerie.nczk.cz/kvetna-zahrada

Zdroj: www.nczk.cz/cs/vod

Podzámecká zahrada

Zdroj: vlastní fotografie

Zdroj: vlastní fotografie

Kostel sv. Jana Křtitele

Pohled na Arcibiskupské gymnázium

Zdroj: vlastní fotografie

Zdroj: vlastní fotografie

Mlýnská brána

Biskupská mincovna Zdroj: vlastní fotografie

Zdroj: vlastní fotografie

Zdroj: vlastní fotografie

Zdroj: vlastní fotografie

Zdroj: vlastní fotografie

Zdroj: vlastní fotografie

Zdroj: vlastní fotografie

Příloha 7 Obrázky problémových oblastí v Kroměříži

Zdroj: vlastní fotografie

Zdroj: vlastní fotografie

Zdroj: vlastní fotografie

Zdroj: vlastní fotografie

Zdroj: vlastní fotografie

Zdroj: vlastní fotografie

Zdroj: vlastní fotografie

Zdroj: vlastní fotografie

Zdroj: vlastní fotografie

Zdroj: vlastní fotografie

Zdroj: vlastní fotografie

Zdroj: vlastní fotografie

Zdroj: vlastní fotografie

Zdroj: vlastní fotografie

Zdroj: vlastní fotografie

Zdroj: vlastní fotografie