VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O.

Bc. Miroslava Vožehová Komparace vybraných evropských zemí z hlediska implementace Satelitního účtu cestovního ruchu na národní a regionální úrovni

Diplomová práce

2013

Komparace vybraných evropských zemí z hlediska implementace Satelitního účtu cestovního ruchu na národní a regionální úrovni Diplomová práce

Bc. Miroslava Vožehová

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. katedra cestovního ruchu

Studijní obor: Management destinace cestovního ruchu Vedoucí diplomové práce: Ing. Pavel Attl, Ph.D. Datum odevzdání diplomové práce: 2013-06-13 Datum obhajoby diplomové práce: E-mail : [email protected]

Master´s Dissertation

Comparison of Selected European Countries in Terms of Implementation of the Tourism Satellite Accounts at National and Regional Levels Bc. Miroslava Vožehová

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Travel and Tourism Studies

Major: Tourism Destination Management Thesis Advisor: Ing. Pavel Attl, Ph.D. Date of Submission: 2013-06-13 Date of Thesis Defense: E-mail : [email protected]

Prague 2013

Čestné prohlášení

Prohlašuji,

že jsem diplomovou práci na téma Komparace vybraných evropských zemí z hlediska implementace Satelitního účtu cestovního ruchu na národní a regionální úrovni zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47b zákona č. 111/1988 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o.

……………………………………. Miroslava Vožehová

V Praze dne 13. června 2013

Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu diplomové práce Ing. Pavlu Attlovi, Ph.D. za pomoc, ochotu, cenné připomínky, rady a především čas, který věnoval mé práci.

Abstrakt

VOŽEHOVÁ, Miroslava. Komparace vybraných evropských zemí z hlediska implementace Satelitního účtu cestovního ruchu na národní a regionální úrovni Diplomová práce. Vysoká škola hotelová. Praha: 2013. 90 stran

Tématem mé diplomové práce je Komparace vybraných evropských zemí z hlediska implementace satelitního účtu cestovního ruchu na národní a regionální úrovni. Satelitní účet cestovního ruchu je komplexní statistický nástroj, měřící vliv cestovního ruchu na ekonomiku. Tento satelitní účet na národní úrovni má vytvořeno všech 27 zemí Evropské unie. Pouze několik států má rozpracovaný satelitní účet cestovního ruchu i na regionální úrovni. Mezi země, které uspěly při tvorbě regionálního TSA patří např. Španělsko, Rakousko, Finsko nebo Norsko. V této práci se snažím podrobněji charakterizovat TSA České republiky a Rakouska a na základě zjištěných informací se zabývám jejich vzájemnou komparací. Ze srovnávání těchto dvou zemí je zřejmé, že Rakousko má lépe rozpracovaný TSA na regionální úrovni a naopak Česká republika je úspěšnější s téměř plnohodnotným TSA na národní úrovni. Z toho vyplývá skutečnost, že se zde objevuje spousta problémů při tvoření jak národních, tak i regionálních satelitních účtů. V současnosti neexistuje žádná metodika ke zhotovení R – TSA, a proto řada zemí konzultuje s odborníky v tomto oboru pokročilejšími.

Klíčová slova: Satelitní účet cestovního ruchu, národní úroveň, regionální úroveň, cestovní ruch, komparace

Abstract

VOŽEHOVÁ, Miroslava. Comparison of Selected European Countries in Terms of Implementation of the Tourism Satellite Accounts at National and Regional Levels.[Master´s Dissertation] The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Prague: 2013. 90 pages

The topic of my thesis is the Comparison of Selected European Countries in Terms of Implementation of the Tourism Satellite Accounts at National and Regional Levels. Tourism Satellite Account is a complex statistical tool measuring the impact of tourism on the economy. This Satellite account to the national level has been created by all 27 European Union countries. Only a few states have unfinished tourism Satellite account at the regional level. The countries that have succeeded in creating a regional TSA include Spain, Austria, Finland or Norway. In this work, we try to further characterize the TSA Czech Republic and Austria on the basis of the information gathered to deal with their comparison. From the comparison of these two countries, Austria has clearly a better developed TSA at the regional level and vice versa Czech Republic is successful with almost full TSA at the national level. This implies that there are plenty of problems in the formation of both national and regional Satellite accounts. There is currently no method for producing R –TSA so, many countries consult with experts in this field who are already advanced.

Keywords: Tourism Satellite Accounts, National Level, Regional Level, Tourism, Comparison

ÚVOD............................................................................................................................. 13 1.

TEORETICKO-METODOLOGICKÁ ČÁST........................................................ 15 1.1 Vymezení cestovního ruchu.................................................................................. 15 1.2 Turismus v národní ekonomice............................................................................. 15 1.2.1 Přístupy k hodnocení vlivu a významu turismu v národním hospodářství.... 16 1.2.2 Průmysl a ekonomika turismu ....................................................................... 16 1.2.3 Možnosti hodnocení vlivu turismu na národní ekonomiku ........................... 17 1.3 Měření cestovního ruchu ...................................................................................... 18 1.3.1 Národní statistika cestovního ruchu............................................................... 18 1.3.2 Statistika cestovního ruchu Evropské unie .................................................... 18 1.3.3 Statistika mezinárodního cestovního ruchu ................................................... 19 1.4 Organizace spojené se zavedením a současnou činností Satelitního účtu cestovního ruchu ......................................................................................................... 20 1.4.1 UNWTO......................................................................................................... 20 1.4.2 OECD............................................................................................................. 21 1.4.3 EUROSTAT................................................................................................... 22 1.4.4 WTTC ............................................................................................................ 22 1.4.5 OSN ............................................................................................................... 23 1.5 Důvody a historie zavádění TSA .......................................................................... 24 1.5.1 Základní dokumenty k TSA........................................................................... 26 1.5.2 Základní pojmy a definice v tvorbě TSA....................................................... 27 1.5.3 Vymezení jednotlivých druhů CR ................................................................. 28 1.5.4 Co má poskytovat úplný (tzv. plnohodnotný) TSA....................................... 29 1.5.5 Dvě možná použití TSA ................................................................................ 30 1.5.6 Forma TSA .................................................................................................... 30 1.5.7 Základní metodika TSA................................................................................. 31 1.5.8 Poslání TSA ................................................................................................... 33 1.5.9 Cílem TSA ..................................................................................................... 34 1.5.10 Výstupy TSA ............................................................................................... 34 1.6 Regionalizace TSA ............................................................................................... 35 1.6.1 Zhodnocení přístupů UNWTO k regionalizaci TSA ..................................... 37 1.7 Neoficiální satelitní účet ....................................................................................... 39

2.

ANALYTICKÁ ČÁST ........................................................................................... 40 2.1 TSA v Rakousku................................................................................................... 40 2.1.1 Zkušenosti se sestavením TSA ...................................................................... 41 2.1.2 TSA tabulky Rakouska .................................................................................. 41 2.1.3 Regionalizace TSA v Rakousku .................................................................... 43

2.1.4 R – TSA Horní Rakousko.............................................................................. 46 2.1.5 R – TSA Dolní Rakousko .............................................................................. 47 2.1.6 R – TSA Vídeň .............................................................................................. 47 2.1.7 Výsledky satelitního účtu v Rakousku........................................................... 49 2.1.8 TSA modul zaměstnanosti pro Rakousko...................................................... 51 2.2 TSA v České republice ......................................................................................... 53 2.2.1 Historie satelitního účtu cestovního ruchu v ČR ........................................... 53 2.2.2 Zdroje dat pro tvorbu TSA v ČR ................................................................... 54 2.2.2.1 Poptávka cestovního ruchu ..................................................................... 54 2.2.2.2 Nabídka cestovního ruchu ...................................................................... 55 2.2.3 Postup prací v ČSÚ na sestavování TSA....................................................... 57 2.2.3.1 Strana poptávky ...................................................................................... 57 2.2.3.2 Strana nabídky ........................................................................................ 59 2.2.3.3 Výstupy TSA a publikování ................................................................... 64 2.3 Vliv cestovního ruchu na HDP a zaměstnanost.................................................... 65 2.4 Mezinárodní zkušenosti s regionalizací TSA a jejich zvolené přístupy ............... 67 2.4.1 Španělsko ....................................................................................................... 67 2.4.2 Finsko............................................................................................................. 71 2.5 Shrnutí................................................................................................................... 73 3.

NÁVRHOVÁ ČÁST .............................................................................................. 74 3.1 Regionální TSA v České republice....................................................................... 74 3.2 Dostupnost údajů o TSA jiných zemí ................................................................... 76

ZÁVĚR ........................................................................................................................... 78 LITERATURA ............................................................................................................... 80 PŘÍLOHY ....................................................................................................................... 85

SEZNAM ZKRATEK CK/CA – Cestovní kanceláře/Cestovní agentury CPC – Central Product Classification CR – Cestovní ruch ČNB – Česká Národní Banka ČSÚ – Český statistický úřad HDP – Hrubý domácí produkt HPH – Hrubá přidaná hodnota IO-model – Input/Output LATI model – Local Area Tourism Impact model NACE – Nomenclature d’activite de communities Europeen/Mezinárodní klasifikace činností NÚ – Národní účty/Národní účetnictví NUTS – Nomenclature of territorial units for statistics/Vymezení jednotlivých úrovní OKEČ – Odvětvová klasifikace ekonomických činností RNA – Regional und National Accounts/Databáze regionálních a národních účtů R-TSA – Regionální satelitní účet cestovního ruchu SBS – Structural Business Surveys SKP – Standardní klasifikace produkce Statistik Austria – Statistika v Rakousku STEM/MARK – Společnost provádějící v ČR hraniční šetření příjezdového cestovního ruchu THFK – Tvorba hrubého fixního kapitálu T-MONA – Tourismus Monitor Austria USD – Americký dolar WIFO – Österreichisches Institut für Wirtschaftsforschung

SEZNAM SCHÉMAT Schéma 1: Vzájemné vymezení a vazby jednotlivých druhů cestovního ruchu………..29 Schéma 2: Postup odhadu celkového počtu návštěvníků………………………………58 Schéma 3: Rozdělení činností (odvětví) a produktů ve vztahu k cestovnímu ruchu…...61 Schéma 4: Postup výpočtu HPH a HDP cestovního ruchu výrobní metodou………….62 Schéma 5: Vztahy mezi TSA národními a regionálními účty………………………….69 Schéma 6: Matice regionálních výdajových toků cestovního ruchu…………………...70

SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Kapacita ubytovacích zařízení……………………………………………...19 Tabulka 2: Výběr z periodických publikací UNWTO………………………………….20 Tabulka 3: Přehled základního systému TSA…………………………………………..31 Tabulka 4: Seznam charakteristických odvětví a produktů CR………………………..33 Tabulka 5: Hlavní výsledky Satelitního účtu cestovního ruchu pro Horní Rakousko 2011…………………………………………………………………………………….47 Tabulka 6: Hlavní výsledky Satelitního účtu cestovního ruchu pro Vídeň 2008………48 Tabulka 7: Přímý a nepřímý makroekonomický význam turismu v Rakousku (2007– 2012)……………………………………………………………………………………50 Tabulka 8: Spotřební výdaje cestovního ruchu rezidentů a nerezidentů v Rakousku (2007–2012)…………………………………………………………………………….50 Tabulka 9: Počet pracovních míst a zaměstnaných na plný úvazek v charakteristickém odvětví cestovního ruchu 2011…………………………………………………………52 Tabulka 10: TSA hlavní ukazatele hospodářství a cestovního ruchu v ČR v letech 2008– 2011…………………………………………………………………………………….65 Tabulka 11: Komparace ekonomického významu turismu ve vybraných zemí podle HDP (2012)……………………………………………………………………………..66 Tabulka 12: Komparace zaměstnanosti v turismu ve vybraných zemích (2012)………67 Tabulka 13: Dostupnost statistických dat ve Španělsku………………………………..68 Tabulka 14: T1 Spotřeba příjezdového cestovního ruchu podle produktů a kategorií návštěvníků (výdaje návštěvníka na konečnou spotřebu v hotovosti)…………………85 Tabulka 15: T2 Spotřeba domácího cestovního ruchu podle produktů (výdaje návštěvníka na konečnou spotřebu v hotovosti)………………………………………..85

Tabulka 16: T4 Spotřeba vnitřního cestovního ruchu podle produktů a typů cestovního ruchu……………………………………………………………………………………86 Tabulka 17: T5 Výrobní účty jednotlivých odvětví cestovního ruchu a ostatních odvětví………………………………………………………………………………….86 Tabulka 18: T6 Domácí nabídka a spotřeba vnitřního cestovního ruchu podle produktů………………………………………………………………………………...87 Tabulka 19: T1 – Spotřeba příjezdového CR v letech 2004 – 2011 (v mil. Kč)…...…..87 Tabulka 20: T2 – Spotřeba domácího CR v letech 2005 – 2011 (v mil. Kč)…...……...87 Tabulka 21: T3 – Spotřeba výjezdového CR v letech 2005 – 2011 (v mil. Kč)…...…..88 Tabulka 22: T4 – Spotřeba vnitřního CR v letech 2005 – 2011 (v mil. Kč)……...……88 Tabulka 23: T5 – Výrobní účty jednotlivých odvětví CR a ostatních odvětví v ČR 2011…………………………………………………………………………………….88 Tabulka 24: T6 – Domácí nabídka a spotřeba vnitřního CR podle produktů v ČR 2011…………………………………………………………………………………….89 Tabulka 25: T7 – Zaměstnanost v odvětvích CR v ČR 2011…………………...……...89 Tabulka 26: T8 – Tvorba hrubého fixního kapitálu v CR v ČR 2003 – 2010………….90 Tabulka 27: T10 – Nefinanční ukazatele v CR v ČR 2011……………………...……..90

ÚVOD Tématem mé diplomové práce je „Komparace vybraných evropských zemí z hlediska implementace satelitního účtu cestovního ruchu na národní a regionální úrovni“. Toto téma jsem si vybrala proto, že jsem se chtěla dozvědět více o Satelitním účtu cestovního ruchu a jeho významu pro státy, které ho využívají, jako komplexní statistický nástroj měřící vliv turismu na ekonomiku. Zájem o toto téma mě podněcoval k tomu, abych čerpala více údajů z rozdílných pramenů a předala je dále formou diplomové práce. Jak již bylo uvedeno, v této diplomové práci se věnuji komparaci evropských zemí, které vyžívají satelitní účet cestovního ruchu (TSA, Tourism Satellite Account). Satelitní účet cestovního ruchu je souhrnný statistický nástroj, jímž lze měřit vliv cestovního ruchu na národní, regionální a místní ekonomiku. Základem tvorby každého TSA je vypracování deseti tabulek, na kterých se autoři metodického postupu shodli. Zpočátku je potřeba zhotovit data prvních šesti tabulek, aby se dalo mluvit o systému satelitních účtů. Tabulky zaměstnanosti, tvorby hrubého fixního kapitálu nebo kolektivní spotřeby v cestovním ruchu jsou až na druhém místě. Základní metodika vytvoření TSA je obsažena v dokumentu Tourism Satellite Account: Recommended Methodological Framework (TSA: RMF 2008). Rozbor poptávkové a nabídkové strany je základem této metodiky. Cílem mé diplomové práce je komparace České republiky a Rakouska z hlediska využití satelitního účtu na národní a regionální úrovni. Dále jsem si stanovila tři hypotézy, které se pokusím na konci své práce potvrdit či vyvrátit. První hypotézou je, že Česká republika má lépe zpracované údaje z TSA na národní úrovni než Rakousko. Druhou hypotézou je, že v současné době nejsou zpracované statistiky TSA v České republice na regionální úrovni a poslední hypotézou je, že neexistuje koncepční rámec pro sestrojení regionálního TSA. V teoretické části se zabývám problematikou turismu v národní ekonomice. Popisuji měření cestovního ruchu a definuji Organizace spojené se zavedením a současnou činností Satelitního účtu cestovního ruchu. Uvádím historii a zavedení satelitního účtu CR, dále jeho metodiku, formu, poslání, cíle a jiné skutečnosti, týkající se TSA. Na závěr popisuji regionalizaci TSA a jeho přístupy, poté uvádím zhodnocení přístupů UNWTO k regionalizaci TSA a stručně charakterizuji neoficiální satelitní účet cestovního ruchu. 13

V analytické části představuji TSA v Rakousku, uvádím jeho historii a způsob zavedení. Podrobněji popisuji regionalizaci TSA v Rakousku, která se týká oblastí Horního a Dolního Rakouska a Vídně a jejich hlavní výstupy zavedené v tabulkách. Pro srovnání uvádím zavedení a historii TSA v České republice. Předkládám zdroje dat pro tvorbu TSA v České republice, seznamuji s postupy prací Českého statistického úřadu na sestavování TSA a s jeho hlavními ukazateli národního hospodářství a cestovního ruchu v ČR. Poté uvádím mezinárodní zkušenosti s regionalizací TSA a jejich zvolené přístupy. Analytickou část doplňuji jednotlivými schématy tabulek TSA pro Rakousko a vyplněnými TSA tabulkami pro Českou republiku. Z důvodu chybějící regionalizace TSA v ČR jsem se rozhodla zabývat se v návrhové části možným sestavením TSA na regionální úrovni. Inspirací mi byly země, které mají již se zavedením regionálního TSA nějakou zkušenost.

14

1. TEORETICKO-METODOLOGICKÁ ČÁST 1.1 Vymezení cestovního ruchu „Cestovní ruch je poptávkově definované odvětví, což znamená, že rozhodující jsou produkty a služby poptávané/spotřebované návštěvníky. Na základě poptávky a její porovnání s nabídkou se dá pak vymezit cestovní ruch v rámci systémů národních účtů národního hospodářství. TSA tedy hraje zároveň významnou roli při vymezení odvětví cestovního ruchu, které není na úrovni národních účtů sestavovaných Českým statistickým úřadem samostatně ukotveno v běžně používaných klasifikacích, jako je klasifikace NACE. Podle významu cestovního ruchu pro jednotlivá odvětví se rozlišují tyto skupiny činností: • Charakteristické činnosti cestovního ruchu jsou ty výrobní činnosti, jejichž hlavní produkce je charakteristická pro cestovní ruch a jež by ve většině zemí přestaly při nepřítomnosti návštěvníků existovat ve významném množství nebo by se jejich spotřeba výrazně snížila. Tyto činnosti jsou tedy na cestovním ruchu velmi závislé. • Činnosti související s cestovním ruchem jsou takové, u kterých by při nepřítomnosti návštěvníků (neexistenci cestovního ruchu) byl zaznamenán pokles produkce, přičemž mohou být odlišné pro jednotlivé státy. • Nespecifické činnosti jsou zbytkovou kategorií, kde nehraje z hlediska produkce cestovní ruch větší roli.“1

1.2 Turismus v národní ekonomice Turismus je často považován za výrazný ekonomický činitel, obvykle se však přistupuje k jeho hodnocení bez postačujících znalostí číselných údajů, proto jsou nezřídka odvozeny chybné závěry o jeho postavení a významu pro národní hospodářství. Pro úplné zhodnocení významu cestovního ruchu je nutno vzít v úvahu nejen zřejmé pozitivní efekty, ale i efekty, které mají obvykle vliv na fyzické a sociokulturní prostředí. 1

FRANKE, Antonín. Statistiky cestovního ruchu. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2012. 161 s. ISBN

978-80-7357-717-9.

15

1.2.1 Přístupy k hodnocení vlivu a významu turismu v národním hospodářství Postavení turismu v národní, regionální či světové ekonomice je sloučeno především s vytvářením pracovních míst, s vývojem podnikatelské činnosti, s realizací zisků či s uskutečněním daňových a jiných pozitivních efektů. Při sledování pozitivních efektů turismu je třeba nezapomenout i na jeho negativní efekty, především negativní externality s dopadem na fyzické či sociokulturní prostředí. Při hodnocení vlivu turismu na ekonomiku by neměl být kladen důraz jen na jeho ekonomicky pozitivní efekty, ale měly by se rovněž brát v úvahu i jeho složitě měřitelné externality v oblasti fyzického či sociokulturního prostředí. Přímé, nepřímé a indukované efekty Turismus je různorodé a průřezové odvětví, který bývá občas označováno jako „jev“, který je těžce uchopitelný a definovatelný. Turismus, který je součástí národní ekonomiky, uskutečňuje tři typy ekonomických efektů: -

Přímé efekty – jsou uskutečňovány v oblasti přímo spojených s turismem, tedy zde dochází k přímému kontaktu zprostředkovatele služby turismu a účastníka turismu.

-

Nepřímé efekty – bývají označovány jako tzv. změnami vyvolané efekty. Uskutečnění nepřímých efektů není spojena s přímým kontaktem poskytovatele služby a účastníka cestovního ruchu.

-

Indukované efekty – jsou efekty, které představují následující uskutečnění příjmů z cestovního ruchu, jak ze strany domácností, soukromého sektoru, tak i veřejného sektoru.

1.2.2 Průmysl a ekonomika turismu „Vymezení pojmu „turismus“ v ekonomickém slova smyslu vychází z odvětvového členění národní ekonomiky a podle přímých a nepřímých vlivů dělí odvětví na dvě skupiny – ,,průmysl turismu“ (travel a tourism industry) a „ekonomika turismu“ (travel a tourism economy). Průmysl turismu zahrnuje přímé efekty turismu, ekonomika turismu je pak souhrnem přímých a nepřímých (event. indukovaných) efektů turismu. -

ubytovací služby,

-

stravovací služby a prodej nápojů, 16

-

služby osobní dopravy,

-

pomocné služby v osobní dopravě,

-

pronájem osobních dopravních prostředků,

-

udržovací a opravárenské služby osobních dopravních prostředků,

-

cestovní kanceláře a průvodcovské služby, informační kanceláře,

-

kulturní služby,

-

rekreační a zábavní služby,

-

různé služby pro turisty (prodej jízdenek, cestovní a zdravotní pojištění, lázeňské, směnárenské služby a další).

Ekonomika turismu zahrnuje jak odvětví průmyslu turismu, tak další odvětví, a to: -

stavebnictví, prodej a opravy motorových vozidel,

-

prodej pohonných hmot,

-

prodej cestovních potřeb,

-

výroba a dodávky potravin do restauračních zařízení,

-

catering letecké dopravy,

-

výroba a dodávky vybavení pro hotely,

-

služby hotelovému průmyslu (prádelny, marketingové služby, apod.),

-

veřejná správa a bezpečnost a další odvětví.“2

1.2.3 Možnosti hodnocení vlivu turismu na národní ekonomiku V národním hospodářství lze hodnotit vliv a význam turismu různými způsoby. Podle Freyera lze definovat pět okruhů výzkumu a posuzování vlivu cestovního ruchu na ekonomiku: 1. Statistické hodnocení při tomto hodnocení je sledován účastník turismu jako statistická jednotka. 2. Ekonomicko – peněžní hodnocení v tomto případě je účastník turismu sledován jako zdroj příjmů. 3. Individuální hodnocení, které bere účastníka cestovního ruchu jako osobu s určitými potřebami odvíjejícími se od výše a struktury spotřeby.

2

PALATKOVÁ, Monika a Jitka ZICHOVÁ. Ekonomika turismu: Turismus České republiky. Praha: Grada Publishing, a. s., 2011. 86 s. ISBN 978-80-247-3748-5.

17

4. Sociokulturní hodnocení účastník cestovního ruchu navazuje vztahy s jinými účastníky, s poskytovateli a zprostředkovateli služeb a také s rezidenty. 5. Globální dopady turismu na národní hospodářství za pomoci dvou globálních ukazatelů (satelitní účet turismu a platební bilance), hodnotí přímé a nepřímé dopady turismu.

1.3 Měření cestovního ruchu 1.3.1 Národní statistika cestovního ruchu Statistika zkoumá kvantitativní a kvalitativní stránku společenských jevů v podmínkách místa a času. Základní formou statistického zjišťování, pomocí které je možno pravidelně získávat údaje o cestovním ruchu, je podnikové výkaznictví. Patří sem i statistické výkazy, které podniky předkládají Statistickému úřadu. Údaje o činnosti podniku cestovního ruchu se zjišťují v rámci státního statistického zjišťování podnikatelských subjektů. Na statistické zjišťování cestovního ruchu se vztahují Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 692/2011. Podnikatelské subjekty, které vykonávají svojí činnost při poskytování ubytovacích služeb a služeb cestovních kanceláří a jsou zapsané v obchodním rejstříku nebo podnikají na základě živnostenského oprávnění, vytvářejí potřebné podklady vedením evidence o svojí činnosti, které potom uvádějí ve statistických výkazech. 1.3.2 Statistika cestovního ruchu Evropské unie Statistiku cestovního ruchu EU zabezpečuje Eurostat na základě údajů získaných z členských států. S cílem umožnit posouzení makroekonomického významu cestovního ruchu v ekonomikách členských států na základě mezinárodního uznaného rámce satelitních účtů cestovního ruchu, které ukazují vliv cestovního ruchu na hospodářství a pracovní místa, pokládá EU za nevyhnutelné zlepšit dostupnost, úplnost a jednotnost základní statistiky cestovního ruchu. V Evropské unii statistiku cestovního ruchu upravovala směrnice rady 95/57/ES z roku 1995, kterou s platností od roku 2012 nahradilo nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 692/2011 z 6. června 2011. Jeho cílem je umožnit přezkoumání hlavních problémů v sektoru cestovního ruchu z ekonomického a sociálního hlediska. Cestovní ruch EU má převážně charakter vnitřního cestovního ruchu, což znamená, že údaje o poptávce výjezdového cestovního ruchu poskytují statistické údaje 18

o poptávce příjezdového cestovního ruchu cílového členského státu. To má zabránit duplicitnímu zjišťování toků v cestovním ruchu. Eurostat soustřeďuje údaje o vnitřním cestovním ruchu a národním cestovním ruchu. Vnitřní cestovní ruch (domácí a příjezdový) zahrnuje statistiku ubytovacích zařízení, která se člení podle NACE Rev. 2, které poskytují krátkodobé ubytování jako placené služby, ačkoli jejich cena může být částečně nebo úplně subvencovaná.

Tabulka 1: Kapacita ubytovacích zařízení Druh ubytování

Proměnné

Členění

Hotelové a podobné ubytování

počet zařízení, lůžek, pokojů

Typ lokality a) a b)

Turistické a jiné krátkodobé ubytování Autokempingy,

počet zařízení, lůžek tábořiště

a

místa pro karavany

počet zařízení, lůžek

Zdroj: GÚČIK, Marian. Cestovný ruch: Politika a Ekonómia. Banská Bystrica: DALIBB, s. r. o. pre Slovak-Swiss Tourism, 2011. 188 s. ISBN 978-80-89090-98-3. Poznámka: Typ lokality, ve který se nacházejí ubytovací zařízení: a) lokality podle stupně urbanizace – hustě osídlená oblast, středně hustě osídlená oblast, řídce osídlená oblast, b) lokality podle vzdálenosti od moře – pobřežní, vnitrozemské. 1.3.3 Statistika mezinárodního cestovního ruchu Databázi světové statistiky cestovního ruchu buduje UNWTO. Zpracovává statistiku příjezdového cestovního ruchu (počet příjezdů turistů, příjmy z cestovního ruchu, cesty podle účelu a použitých dopravních prostředků) i výjezdového cestovního ruchu. UNWTO publikuje Výroční zprávu o statistice cestovního ruchu ve světě (World Tourism Statistics Annual Report) Kompendium cestovního ruchu (Tourism Compendium). Statistika cestovního ruchu ve světě obsahuje komplexní, porovnatelné a aktualizované údaje na hodnocení světového cestovního ruchu podle krajin, regionů a subregionů. Přináší analýzu počtu příjezdových turistů, příjmů z mezinárodního cestovního ruchu, regionů, ze kterých přicházejí turisté, použitých dopravních prostředků, výdajů na mezinárodní cestovní ruch atd.

19

Tabulka 2: Výběr z periodických publikací UNWTO Tourism Factbook – přináší fakta o cestovním ruchu v členských státech, Tourism Market Trends – sumarizuje trendy vývoje cestovního ruchu v členských státech, UNWTO World Tourism Barometer – monitoruje vývoj světového cestovního ruchu ve střednědobém horizontu, Tourism Higlights – zachytává vývoj cestovního ruchu ve světě z hlediska příjezdů, příjmů a výdajů v mezinárodním cestovním ruchu.

Zdroj: GÚČIK, Marian. Cestovný ruch: Politika a Ekonómia. Banská Bystrica: DALIBB, s. r. o. pre Slovak-Swiss Tourism, 2011. 188 s. ISBN 978-80-89090-98-3. Aby publikované údaje o cestovním ruchu bylo možné efektivně využívat při rozhodování, UNWTO vypracovala jednotnou metodiku pro členské státy. Kvalita publikovaných údajů však závisí na jejich poskytovatelích, tj. jednotlivých státech, a proto je třeba posuzovat je diferencovaně. Také OECD publikuje statistické údaje o cestovním ruchu a vydává Politiku cestovního ruchu a mezinárodní cestovní ruch (Tourism Policy and International Tourism).

1.4 Organizace spojené se zavedením a současnou činností Satelitního účtu cestovního ruchu 1.4.1 UNWTO UNWTO (United Nations World Tourism Organisation) – Světová organizace turismu vznikla v roce 1975 a je agenturou OSN. UNWTO má spoustu regionálních poboček po celém světě a sídlí v Madridu. Členem organizace je 155 zemí a také má přidružené členy, zastupujících soukromý sektor, vzdělávací instituce, sdružení cestovního ruchu a místní orgány cestovního ruchu. Cílem této organizace je podpora rozvoje cestovního ruchu a v neposlední řadě jeho kladného sociálního, ekonomického a kulturního působení v nejrozšířenější souvislosti ve všech světových regionech, kde má UNWTO svá zastoupení. UNWTO podporuje implementaci Globálního etického kodexu cestovního ruchu s cílem maximalizovat sociálně-ekonomický přínos cestovního ruchu při minimalizaci možných negativních dopadů a zavazuje se k podpoře cestovního ruchu jako nástroje pro dosažení OSN jako rozvojového cíle tisíciletí, zaměřené na snížení chudoby a podporu udržitelného rozvoje. 20

UNWTO generuje znalosti trhu, podporuje konkurenční a udržitelné politiky cestovního ruchu a nástroje podporující vzdělávání v cestovním ruchu a odborné přípravy a snaží se, aby se stal cestovní ruch účinným nástrojem pro rozvoj prostřednictvím projektů technické pomoci ve více než 100 zemích po celém světě. UNWTO

pracuje

v šesti

hlavních

oblastech

–

konkurenceschopnost,

udržitelnost, snížení chudoby, budování kapacit, partnerství a mainstreaming – dosáhnout odpovědného a udržitelného cestovního ruchu všeobecně přístupného. 1.4.2 OECD OECD (Organisation for Economic Co-operation and Development) Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, je mezinárodní organizace, založená v roce 1961 v Paříži na podporu hospodářského pokroku a světového obchodu. V současné době je členem OECD 34 zemí. Členské země produkují dvě třetiny světových zboží a služeb. Úmluva o založení OECD byla podepsána dne 14. prosince 1960 o 18 evropských zemích, ve Spojených státech a Kanadě a vstoupila v platnost dne 30. září 1961. To představuje rozšíření Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci (OEEC), zřízenou v roce 1948, která bude koordinovat úsilí při obnově evropského hospodářství v rámci Marshallova plánu. Jedním ze základních účelů OECD je dosáhnout co možná nejvyššího ekonomického růstu, zaměstnanosti a stoupající životní úrovně v členských zemích. Zároveň klade důraz na udržení finanční stability. Organizace se pokusila dosáhnout tohoto cíle, liberalizovat mezinárodní obchod a pohyb kapitálu mezi zeměmi. Dalším hlavním cílem je koordinace hospodářské pomoci rozvojovým zemím. Chybí pravomoc prosazovat svá rozhodnutí, OECD je v podstatě poradní shromáždění,

které

sleduje

svůj

program

pomocí

přátelské

domluvy, konferencí, seminářů a autorství četných publikací. Ačkoli pravidlo jednomyslnosti inhibuje její dopad na členské země, je OECD považována za poradní orgán

s významným

vlivem.

Tím,

že

udržuje

kontakty

s mnoha

vládními

a mezinárodními agenturami, jako je Mezinárodní měnový fond, se organizace stala tržištěm obrovského množství ekonomických dat. Vydává stovky titulů ročně na nejrůznější témata, které zahrnují zemědělství, vědecký výzkum, kapitálové trhy, daňové struktury, energetické zdroje, řezivo, znečištění ovzduší, rozvoj vzdělávání, rozvojové pomoci. Jeho dvouměsíčník OECD Observer, představuje

21

užitečný zdroj informací o ekonomických a souvisejících sociálních věcích. Roční hodnocení ekonomik jednotlivých členských zemí jsou také vydány. 1.4.3 EUROSTAT Eurostat je statistický úřad Evropské unie, který se nachází v Lucembursku. Eurostat byl založen v roce 1953. Jeho úkolem je poskytovat Evropské unii statistiku na evropské úrovni, která umožňuje srovnání mezi zeměmi a regiony. Působení Eurostatu v cestovním ruchu se v přítomnosti intenzivně koncentruje na produkci metodiky (The European Implemantation Manual on TSA) a zavádění satelitního účtu cestovního ruchu a tím chce dosáhnout možné srovnatelnosti mezi jednotlivými státy. V roce 2008 uvedl Eurostat projekt týkající se satelitního účtu cestovního ruchu, který obsahuje především výměnu poznatků se zavedením satelitního účtu turismu (workshopy, konference) a návrhy možností dalšího rozvoje v Evropské unii. Jako projekty Eurostatu v cestovním ruchu lze označit systematické zkoumání a výstupy ve formě ročně vyhotovených publikací Tourism Statistics Pocketbook, Panorama on Tourism nebo zahrnutí cestovního ruchu do ročenky Eurostat Regional Yearbook. Dále jednotlivé studie menšího či většího rozsahu na odlišné náměty. Např. MEDSTAT II: ,,Water and Tourism“ pilot study, Euro – Mediterranean statistics a další. Úkol Eurostatu: stát se předním poskytovatelem vysoce kvalitních statistik o Evropě. To je velice důležitý úkol. Demokratické společnosti nefungují správně bez pevných základů a také bez spolehlivých a objektivních údajů. Na jedné straně rozhodují na úrovni EU – v členských státech, v místní správě nebo v podnikání a potřebují k rozhodnutí statistiky. Na druhou stranu veřejnost a média potřebují statistiky pro přesný obraz současné společnosti a hodnocení výkonnosti politiků a dalších. Samozřejmě, že Národní statistiky jsou stále důležité pro vnitrostátní účely v členských státech, zatímco statistiky EU jsou nezbytné pro rozhodnutí a vyhodnocení na evropské úrovni. 1.4.4 WTTC WTTC (World Travel & Tourism Council) Světová rada cestování a turismu. Tato organizace byla založena v roce 1990 v Londýně, kde má sídlo a je druhou nejvýznamnější v mezinárodním turismu. WTTC se snaží zvýšit povědomí o cestování a turistice jako o jednom z největších světových průmyslových odvětví, informuje 22

o vzniku asi 260 milionů pracovních míst v této oblasti a o podílu cestovního ruchu na světovém HDP, který činí 9 procent. Podporuje partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem. Posláním WTTC je: 1. Přesvědčení vlády, že cestovní ruch je nejvyšší prioritou. 2. Snaha o soulad rozvoje cestovního ruchu a jeho působení na kulturní, sociální a životní prostředí. 3. Společné úsilí o dlouhodobý růst a prosperitu. Rada pravidelně stanovuje strategické priority s ohledem na zjištění problémů, které nejvíce narušují chod nebo rozvoj tohoto odvětví. V současné době je možno tyto problémy rozdělit do tří oblastí: -

Svoboda cestovat – problémy, které mají vliv na práva schopnosti obyčejných lidí na cestu, na vnitrostátní nebo mezinárodní – a zda pro podnikání nebo pro rekreační účely

-

Růstové politiky – když orgány vládních institucí nebo orgánů jednají proti – nebo nejednají ve prospěch společností nebo organizací v soukromém sektoru, jehož předmětem činnosti je vytváření bohatství a pracovních míst, provoz nebo rozvoj turismu

-

Turismus zítřka – obava o budoucnost sektoru cestovního ruchu a jak jednat, aby naše děti a další generace měli možnost obohatit svůj život cestováním

1.4.5 OSN OSN (UN, United Nations) Organizace spojených národů byla založena v roce 1945. Po druhé světové válce se 51 zemí zavázaly k udržení mezinárodního míru, bezpečnosti mezi národy, rozvíjení přátelských vztahů, podpory sociálního pokroku, lepší životní úrovně a lidských práv. Díky unikátnímu mezinárodnímu charakteru a pravomocem, které jsou v jeho zakládací listině, organizace může přijímat rozhodnutí pro širokou škálu témat a poskytnout fórum pro svých 193 členských států a umožnit jim vyjádřit své názory a to prostřednictvím Valného shromáždění, Rady bezpečnosti, Hospodářské a sociální rady a dalších orgánů a výborů.

23

Práce OSN dosáhne do všech koutů světa. Ačkoli nejznámější organizací pro udržení míru, upevňování míru, předcházení konfliktům a poskytování humanitární pomoci je Organizace spojených národů, existuje i mnoho jiných způsobů, jak ovlivnit naše životy a udělat svět lepším místem. Organizace pracuje na širokém spektru základních otázek, od udržitelného rozvoje, životního prostředí, problematiky uprchlíků, ochrany před katastrofami, boje proti terorismu, odzbrojení a zákazu šíření zbraní hromadného ničení až po podporu demokracie, lidských práv, rovnosti žen s muži a posílení postavení žen, správu věcí veřejných, hospodářský a sociální rozvoj, mezinárodní zdraví, odstraňování nášlapných min nebo rozšiřování produkce potravin. Mimo jiné chce dosáhnout svých cílů a koordinovat úsilí o bezpečnější svět pro současné a i budoucí generace.

1.5 Důvody a historie zavádění TSA Satelitní účet turismu (TSA, Tourism Satellite Account) je souhrnný statistický nástroj, jímž lze měřit vliv cestovního ruchu na národní, regionální a místní ekonomiku. Satelitní účet je běžně znám jako specifický nástroj, který měří makroekonomický vliv odvětví. Jejich vliv nelze změřit obyčejnou diferenciací vstupů a výstupů nebo jednoduchým součtem pracovníků či jiných popisů v daném časovém období. Jedná se o komplikovaný a na vstupní data a informace obtížný statistický postup vymezující efekty cestovního ruchu a ostatních důležitých odvětví. Cestovní ruch je typicky různorodý obor, který se týká mnoha sektorů, což ztěžuje propočet jeho makroekonomického působení. Satelitní účet cestovního ruchu je spojen s odvětvím přímo a nepřímo souvisejícím s turismem (ekonomika a průmysl cestovního ruchu). Záměrem stanovení působení cestovního ruchu na ekonomiku je získání solidních informací o turismu a jejich prostorová i časová porovnatelnost. Jedná se především o porovnatelnost v rozsahu určité ekonomiky ve vztahu k dalším oblastem místní, regionální a národní ekonomiky. Satelitní účet poskytuje určitou možnost analyzovat přínosy cestovního ruchu v souvislosti k jiným oblastem ekonomiky, a tak poskytovat hlavní informaci pro návrh a uskutečnění hospodářské politiky zároveň jako politiky cestovního ruchu i politik dalších resortů. S tím je spojen i význam satelitního účtu jako základu pro vytváření legislativních norem. V případě, že lokalita, region či země nemá dostatek informací o tom, jak významný je ekonomický vliv cestovního ruchu na určitou ekonomiku, nelze odborně stanovit vhodné podpory a jejich účinnost. Důležitým úkolem je informování o získaných údajích ze satelitního účtu a jejich 24

přínosech spojených s veřejným sektorem, ale také informování v oblasti soukromého sektoru přímo či nepřímo spjatých s cestovním ruchem. Nezapomíná se také na informování rezidentů. Historie zavádění satelitního účtu Už v 80. letech 20 století mezinárodní organizace OECD (Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj) usilovala o měření ekonomických přínosů cestovního ruchu pro národní hospodářství pomocí tzv. ekonomických účtů cestovního ruchu (TEA, Tourism Economic Accounts). Jejich cílem bylo zachytit sociální a ekonomické přínosy turismu. Základem k jakémukoliv pozorování ekonomických efektů cestovního ruchu ovšem bylo sledování a přesné definování pojmu turismus a stanovení statistických pojmů. UNWTO (United Nations World Tourism Organisation) ve spolupráci

se

statistickou

komisí

OSN

a

organizací

OECD

vypracovaly

doporučení, která potvrdila mezinárodní konference o cestovním ruchu v Ottawe (1991). Na základě přijatého usnesení uspořádala statistická komise OSN konferenci v roce 1993 a oficiálně přijala Doporučení ke statistice cestovního ruchu (RTS, Recommendation on Tourism Statistics) a Standardní klasifikaci činností cestovního ruchu (SICTA, Standard International Classification of Tourism Activities). WTO a další mezinárodní organizace (World Trade Organisation, International Labour Organisation) a zejména Statistická komise OSN (UNSC, United Nations Statistics Commission) se již od počátku podílely na vytvoření základní metodiky satelitního účtu. Organizace UNWTO v roce 1995 podala návrh vztahující se k odvození metodiky satelitního účtu od statistiky národních účtů OSN (SNA, Statistics of National Accounts). Na základní metodice tvorby satelitního účtu se účastnily mimo uvedených organizací i jiné jako WTTC (World Travel and Toursim Council), IHRA (International Hotel and Restaurant Association) či EUROSTAT. V roce 2000 pak došlo k jejímu schválení. Dokument The Tourism Satellite Account:Recommended Methodological Framework (2000) schválený Statistickou komisí OSN tak znamenal první metodiku pro tvorbu satelitního účtu se zaměřením na národní úroveň. Výbor pro statistiku a satelitní účet turismu (Committee on Statistics and the Tourism Satellite Account), který vznikl v roce 2002, slučuje zainteresované mezinárodní organizace a agentury věnující se statistickým pozorováním (včetně cestovního ruchu) z odlišných pohledů.

25

Metodika satelitního účtu byla stále více rozvíjena jak díky vstupům několika mezinárodních organizací, tak díky zavádění metodiky v praxi. V roce 2008 byl dokument Tourism Satellite Account: Recommended Methodological Framework upraven a rozdíl mezi dokumentem z roku 2000 je v přesnějším definování některých pojmů a metodice jejich sledování. Nynější systém statistiky cestovního ruchu (STS, The Systém of Tourism Statistics) je součástí národního statistického systému (NSS, The National Statistical Systém). Za úspěšné země v odvětví statistického sledování ekonomických přínosů cestovního ruchu lze pokládat Kanadu, Francii, Švýcarsko a Rakousko. 1.5.1 Základní dokumenty k TSA „Tourism Satellite Account: Recommended Methodological Framework Manuál

byl

vytvořen

světovými

i

evropskými

organizacemi

(EUROSTAT, WTO, OECD, OSN) za účelem sjednocení metodiky při tvorbě TSA a pro snadnější mezinárodní srovnávání vlivu cestovního ruchu v jednotlivých státech. Obsahuje základní postupy a doporučení, ale i podrobné rozdělení produktů podle klasifikace

CPC

(klasifikace

OSN

obdobná

české

SKP),

a

to

na

charakteristické, související a nespecifické produkty. European Implementation Manual on Tourism Satellite Account Tato publikace byla vypracována Eurostatem jako rozšíření předchozí, z níž metodologicky vychází. Zaměřuje se spíše na techniku zpracování satelitního účtu cestovního ruchu. Jelikož metodika TSA vychází z národního účetnictví, je metodická stránka na mezinárodní úrovni upravována také jinými publikacemi jako např.: Evropský systém účtů ESA 1995 Tento obsáhlý materiál vypracovaný Eurostatem obsahuje metodiku tvorby systému národních účtů. Je v něm velké množství definic mnoha ekonomických pojmů. Satelitní účet cestovního ruchu ze systému národních účtů vychází, a proto lze tento materiál využít i pro sestavování TSA.“3 3

Příprava satelitního účtu cestovního ruchu v ČR. [online]. [cit. 2013-06-05]. Dostupné z:

26

1.5.2 Základní pojmy a definice v tvorbě TSA Pro mezinárodní komparaci spojenou nejen s vytvářením TSA, ale se statistikou cestovního ruchu vůbec, je nezbytná shodná metodická základna. Níže napsané definice jsou

mezinárodně

uznávané,

popřípadě

s

národními

specifiky,

jenž

rámec

mezinárodních doporučení povoluje. Obecná metodika CR „Cestovní ruch je mezinárodně definován jako činnost osob cestujících do míst a pobývajících v místech mimo své obvyklé prostředí po dobu kratší než jeden ucelený rok, za účelem trávení volného času, obchodu a za jinými účely nevztahujícími se k činnosti, za kterou jsou z navštíveného místa odměňováni. Obvyklé prostředí je poměrně obtížně definovatelné, v jednotlivých zemích bývá chápáno odlišně. Podle mezinárodní definice je za něj považováno bydliště respondenta (trvalé i přechodné), dále přímé okolí tohoto bydliště, pracoviště, škola a jiná často navštěvovaná místa. Pojem obvyklého prostředí má dva rozměry: vzdálenost a periodicitu (frekvenci návštěvy). Součástí obvyklého prostředí se tak stává okolí bydliště respondenta, i když může být navštěvováno jen zřídka a zároveň místa, která jsou navštěvována často (v našem pojetí častěji než jednou týdně) a pravidelně, přestože mohou být značně vzdálena od bydliště. Státní hranice nejsou při definici obvyklého prostředí rozhodující. Návštěvník je účastník cestovního ruchu. Návštěvníci se dělí na jednodenní návštěvníky (někdy nazýváni také exkurzionisté nebo výletníci) a turisty. Jednodenní návštěvník se účastní cestovního ruchu bez přenocování. Turista je účastník cestovního ruchu, který alespoň jednou přenocuje mimo své obvyklé prostředí. Tranzitní návštěvník je samostatnou kategorií, neboť může být obecně jednodenní, ale také turista. Jedná se o návštěvníky, kteří se zastaví v dané lokalitě nebo zemi na své cestě do jiného cíle cesty. Z hlediska definice sem spadají rovněž letecké transfery. Kromě výše zmíněné typologie lze návštěvníky rozlišit na dvě základní kategorie:

27

Rezident (domácí návštěvník), jehož rezidentská země je stejná jako navštívená země; může to být občan sledované země i cizí státní příslušníci žijící ve sledované zemi. Nerezident (zahraniční návštěvník), jehož země sídla je jiná, než je navštívená země; za nerezidenta je považován také občan sledované země trvale žijící v cizině. Druhý domov je rekreační zařízení (chata, chalupa), které není trvalým bydlištěm. Některá rekreační zařízení spadají do obvyklého prostředí, a tudíž se návštěvy takovýchto druhých domovů vylučují z cestovního ruchu.“4 1.5.3 Vymezení jednotlivých druhů CR „Příjezdový cestovní ruch (také aktivní) zahrnuje návštěvu a pobyt nerezidentů na ekonomickém území sledované země. Spotřeba příjezdového cestovního ruchu je chápana jako celkový objem prostředků vydaných na cestovní ruch nerezidenty a plynoucích do navštívené země. To znamená, že započítávána je i ta část výdajů, které jsou zaplaceny mimo ekonomické území (ve vlastní zemi nerezidenta), ale směřující formou různých plateb do sledované země (např. část výdajů za zájezd). Domácí cestovní ruch je CR domácích návštěvníků na ekonomickém území sledované země. Pro potřeby TSA je však nutné chápat domácí cestovní ruch, resp. jeho spotřebu šířeji. Spotřeba domácího cestovního ruchu je spotřeba rezidentských návštěvníků ve sledované zemi, a to i ta část spotřeby spojené s návštěvou (konečným cílem cesty) jiné země, pokud byla realizována ve sledované zemi (např. marže cestovních kanceláří či agentur zajišťujících zahraniční zájezd). Výjezdový cestovní ruch (také pasivní) zahrnuje návštěvu a pobyt rezidentů mimo ekonomické území sledované země. Spotřeba výjezdového cestovního ruchu je chápána jako spotřeba rezidentských návštěvníků mimo ekonomické území vlastní země. Nezahrnuje výrobky zakoupené na cestu nebo po cestě ve vlastní zemi (ty patří do spotřeby domácího cestovního ruchu).

4

Metodologické základy TSA. [online]. [cit. 2013-06-05].

28

Dostupné

z:

Vnitřní (interní) cestovní ruch (domácí a příjezdový) je CR rezidentů i nerezidentů na ekonomickém území sledované země. Národní cestovní ruch (domácí a výjezdový) je CR rezidentů na ekonomickém území a mimo ekonomické území sledované země. Zahraniční cestovní ruch zahrnuje příjezdový a výjezdový CR.“5 Schéma 1: Vzájemné vymezení a vazby jednotlivých druhů CR

Zdroj: Metodologické základy TSA. [online]. [cit. 2013-06-05]. Dostupné z: http://cestovniruch.praha.eu/public/3/e5/f6/1221529_178745_TSA_2.pdf 1.5.4 Co má poskytovat úplný (tzv. plnohodnotný) TSA • makroekonomické agregáty, díky kterým bude možné popsat velikost a přímý ekonomický význam cestovního ruchu, např. přímou hrubou přidanou hodnotu v cestovním ruchu a přímý hrubý národní produkt cestovního ruchu v souladu s podobnými agregáty v ekonomice pro celkové hospodářství, • detailní údaje o cestovním ruchu spojených s aktivitou návštěvníků jako spotřebitelů a také jak je tato spotřeba zajišťována domácí nabídkou a dovozem,

5

Metodika satelitního účtu České republiky. [online]. [cit. 2013-06-05]. Dostupné z:

29

• podrobné výrobní účty určitých oblastí cestovního ruchu i s údaji o zaměstnanosti a jejich sloučení s dalšími výrobními hospodářskými činnostmi a vytváření kapitálu, • základní informace požadované pro uspořádání a rozvoj ekonomických modelů dopadu cestovního ruchu, • vztah mezi ekonomickými údaji a jinými nepeněžními informacemi o cestovním ruchu, jako např. doba trvání pobytu, účelu cesty, systém a druh přepravy, atd. 1.5.5 Dvě možná použití TSA • Jako nový statistický nástroj, který doplňuje tyto pojmy, definice a klasifikace již uvedené v mezinárodních doporučeních pro statistiku cestovního ruchu 2008 a stylizuje je do analytické tabulky, které poskytnou jasné srovnání mezi regiony i zeměmi. • Je chápán jako systém, který poskytuje návod pro ostatní země v dalším rozvoji jejich systému statistiky cestovního ruchu, přičemž hlavním cílem je dokončení satelitního účtu cestovního ruchu, který by mohl být chápán jako sjednocení tohoto systému. 1.5.6 Forma TSA Zhotovením TSA se myslí naplnit deset tabulek, na kterých se autoři metodického návodu domluvili. Vyplnění některých z těchto tabulek je velice obtížné, je tudíž doporučeno přistupovat k jejich zhotovení postupně. V první fázi je třeba uspořádat data prvních šesti tabulek, aby se skutečně dalo mluvit o systému satelitních účtů. Tabulky zaměstnanosti, tvorby hrubého fixního kapitálu a kolektivní spotřeby v cestovním ruchu jsou důležité až ve druhé fázi.

30

Tabulka 3: Přehled základního systému TSA

Zdroj: LEJSEK, Zdeněk. Satelitní účet cestovního ruchu v České republice: Historie, současný stav, výhled. [online]. 2009 [cit. 2013-06-05]. Dostupné z: 1.5.7 Základní metodika TSA Metodika satelitního účtu cestovního ruchu je komplikovanější než v jiných odvětvích např.: stavebnictví, zemědělství, nemůže totiž vycházet z jednoduchých vstupů a výstupů nebo ze zkoumání výsledků některých veličin (např. zaměstnanost) v určitém časovém úseku. Z důvodu různorodosti oboru cestovního ruchu dochází ke složitému šetření ekonomických efektů cestovního ruchu a tedy i ke komplikovanému měření vstupů a výstupů v odlišných odvětvích. Cestovní ruch má podíl na vstupech

31

a výstupech odlišných odvětví různý a v jiném rozsahu, což je jeden z dalších obtížných činitelů. Základní metodikou nelze stanovit množství podílu cestovního ruchu v určitém odvětví, ale je třeba zaměřit se na ostatní faktory, jako jsou např. sezónní výkyvy, druh využívaných služeb- ubytovací, dopravní, stravovací, obchodní zvyklosti, charakter a typ cestovního ruchu v určité ekonomice (volnočasový – obchodní, organizovaný – neorganizovaný, příjezdový – výjezdový – domácí cestovní ruch a další). Základní metodika tvorby satelitního účtu cestovního ruchu je stanovena v dokumentu Tourism Satellite Account: Recommended Methodological Framework (TSA: RMF 2008). Podstatou této metodiky je analýza poptávkové a nabídkové stránky. Poptávková strana: • první 4 TSA tabulky jsou ukazatelé poptávky (výdaje účastníků cestovního ruchu) a jiné ukazatele spotřeby, • tabulky 1 – 3 zahrnují výdaje spojené s příjezdovým, domácím a výjezdovým cestovním ruchem, • dále se výdaje dělí podle typu návštěvníka na výdaje jednodenních návštěvníků a turistů (vícedenních návštěvníků), • tabulka 4 ukazuje výdaje vnitřního cestovního ruchu (příjezdový a domácí) a také poskytuje další údaje týkající se jiných částí spotřeby vnitřního cestovního ruchu.

Nabídková strana: • na straně nabídky je nejdůležitější stanovit co je produkce sloužící pro turismus, • TSA tabulka 6 propojuje informace z TSA tabulky 4 o poptávce a TSA tabulky 5 o nabídce, • pomocí těchto údajů je možné posoudit jaký je podíl turismu na nabídce celkové i určitých odvětvích a současně spočítat ukazatele, jako je hrubý domácí produkt cestovního ruchu, přidaná hodnota cestovního ruchu a porovnávat je s totožnými ukazateli za celou ekonomiku určitého státu, • zaměstnanost v cestovním ruchu, • tvorba hrubého fixního kapitálu cestovního ruchu, • kolektivní spotřeba cestovního ruchu, • nepeněžní ukazatele cestovního ruchu. 32

Tabulka 4: Seznam charakteristických odvětví a produktů CR

Zdroj: Metodika satelitního účtu České republiky. [online]. [cit. 2013-06-05]. Dostupné z:http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/metodika_tabulky_satelitniho_uctu_cestovniho_r uchu/$File/metod_tsa.pdf 1.5.8 Poslání TSA Posláním satelitního účtu cestovního ruchu je: • předkládat informace o turismu, které jsou vypracované na základě národních účtů a jsou shodné s doporučeními OSN a statistice turismu, • poskytovat

soustavu

mezinárodně

porovnatelných

údajů

vznikajících

z národních účtů, • určovat specifické aktivity turismu a jejich souvislost s ostatními hospodářskými odvětvími, • zcela analyzovat turismus z ekonomického hlediska, • umožnit porovnávání s dalšími odvětvími na porovnatelné bázi a poskytovat tak o turismu a jeho ekonomických a jiných přínosech spolehlivé informace, • poskytovat údaje o zaměstnanosti v turismu, • poskytovat údaje o základním kapitálu a kapitálové struktuře turismu, 33

• zhotovit datovou základnu, ze které je možné odvodit ekonomických přínosů a jiné ekonomické modely turismu, • poskytovat informace o kapitálových investicích do turismu a materiály pro analýzu jejich vztahu k nabídce turismu, • poskytnout vládám a ostatním orgánům představu o hospodářských a sociálních přínosech turismu, určit pro soubor služeb a zboží turismu přidanou hodnotu. 1.5.9 Cílem TSA • popsat strukturu turismu v daném státě či regionu, • poskytnout

makroekonomické

agregáty

za

účelem

popisu

rozsahu

a ekonomického významu turismu, jeho přidanou hodnotu a HDP, • poskytnout informace o spotřebě v turismu a její uspokojování domácí nabídkou a importem, • sledovat produkci jednotlivých odvětví turismu, zaměstnanosti, propojení s ostatními produkčními činnostmi a tvorbou kapitálu, • zabezpečit propojení ekonomických údajů se základními prvky satelitního účtu turismu. 1.5.10 Výstupy TSA K hlavním výstupům satelitního účtu cestovního ruchu patří měřitelné veličiny, které ovlivňují cestovní ruch a ovlivňují určitým způsobem i ekonomiku (absolutní a relativní podoba, dělení na přímé, nepřímé a indukované efekty): • „hrubý domácí produkt (HDP), • hrubá přidaná hodnota (HPH), • rozsah kapitálových investic, • zaměstnanost v různých odvětvích, • nefinanční ukazatele cestovního ruchu, • míra poptávky v cestovním ruchu, • výše spotřeby v cestovním ruchu, • působení cestovního ruchu na platební bilanci,

34

• další.“6

1.6 Regionalizace TSA RTSA jsou již součástí cestovního ruchu statistického systému v několika zemích, jejichž kompilace stojí několik metodických problémů. V rozvoji RTSA jsou v zásadě stejné kroky a metodické požadavky, které jsou pro národní

TSA.

Nicméně, statistickým úkolem je regionalizace národního TSA a zajištění souladu s vnitrostátními TSA. Kromě statistických překážek charakteristiky cestovního ruchu poptávky a nabídky se liší podle jednotlivých regionů (např. jakýkoliv důvod návštěvy, délka pobytu, množství denních výdajů ve městech nebo venkovských regionech). K základním důvodům regionalizace TSA patří: • údaje a výstupy přispějí při stanovení budoucích příležitostí týkajících se investic v regionu, • regionální TSA ukáže určité výstupy a to především významné a praktické údaje, za co návštěvníci vydávají peníze, v jakém množství utrácejí a v jakém místě se spotřeba vykonává, • zúčastěné osoby turismu budou mít možnost posoudit efektivitu a efektivnost podpory turismu v daném regionu, • výsledky šetření budou sloužit k orientaci podpory turismu, a to jak z evropských, tak i z národních zdrojů, • regionální údaje budou nadále využívány k rozhodování o investicích v turismu a nadále jeho infrastruktuře, • regionální data významně pomohou efektivněji zaměřit marketingové kampaně na podporu regionálních produktů turismu, • základem veřejným představitelům na regionální úrovni budou při vytváření strategických a koncepčních dokumentů k rozvoji určitého regionu či lokality, veškeré údaje, data a výsledky regionálních satelitních účtů turismu (R – TSA).

6

PALATKOVÁ, Monika a Jitka ZICHOVÁ. Ekonomika turismu: Turismus České republiky. Praha: Grada Publishing, a. s., 2011. 105-106 s. ISBN 978-80-247-3748-5.

35

Pro národní úroveň TSA byl vypracován koncepční rámec, ale co týče regionální úrovně TSA v současné době žádný takový rámec připraven není. Největším problémem je především to, že spoustu národních účtů není možné používat na regionální úrovni. Jen Systém evropských účtů ESA – 95 má obdobné schéma také pro regionální úroveň, a to především proto, že roztřídění strukturálních a ostatních fondů EU se uskutečňuje na této regionální úrovni. Regiony soudržnosti (označení NUTS 2) mají možnost v nejbližší době vyjádřit svůj vlastní postoj k regionálním účtům a poté ho mohou uplatnit v dalším rozvoji pro zhotovení koncepční regionální metodiky regionálního účetnictví. „Světová organizace cestovního ruchu (UNWTO) navrhuje přístup k regionalizaci TSA limitovaný na dvě teritoriální úrovně. První z nich je region identifikovaný jako administrativní celek odpovídající prvnímu stupni územní disagregace země v termínech svého politického a administrativního členění (NUTS 2 v EU, provincie v Kanadě, jednotlivé státy v USA nebo Brazílii). Druhou úroveň tvoří destinace cestovního ruchu jako subregionální území s podstatnou aktivitou z oblasti cestovního ruchu (obce, sdružení obcí, atd.) Tento přístup ze strany UNWTO

je

uplatnitelný pro velké země jako například Kanadu, Španělsko.“7 Podle UNWTO jsou možné dva přístupy k regionalizaci TSA . První přístup se nazývá „Top – down“ nebo také jako „meziregionální“, tento přístup je zejména pro země, které mají kvalitní systém národního TSA a mohou vyházet z těchto údajů, jako například Kanada a Norsko. Druhý přístup se označuje jako „Bottom – up“ nebo také jako „regionální“ a podstatou tohoto přístupu je velké množství údajů z regionální úrovně. Tento přístup používá například Wales. Mezi státy, které se rozhodly pro jeho sestavení, nyní probíhá výměna informací s regionalizací TSA. Mezi země, které v regionalizaci TSA obstály lze označit Rakousko, Kanadu, Finsko, Norsko, Španělsko. Velká Británie se také snaží vytvořit regionální TSA a Londýnská rozvojová agentura (LDA) pracuje s údaji z TSA a jiných rozšiřujících celostátních šetření i k rozdělení na místní úroveň použitím LATI modelu. Účelem modelu je zjistit údaje o dopadech turismu na 33 londýnských okrsků. Model má nepochybně i spoustu vad, a to především, že je celý závislý na odhadech a hlavní podstatou jsou údaje, které se naposledy shromažďovaly v roce 2003 a nadále se vytvářejí každý rok odhady. Ze statistického hlediska je tedy jasné, že takový průběh

7

FRANKE, Antonín. Statistiky cestovního ruchu. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2012. 187 s. ISBN 978-80-7357-717-9.

36

šetření musí být časem zatížen neustále většími a většími nedostatky. Kladem tohoto modelu je prostý návod na rozdělení údajů prostřednictvím stále se měnící zaměstnanosti v turismu, která je bezprostřední závislosti s poptávkovou stranou TSA. Zásadní podmínkou je ovšem dostupnost podstatných údajů jak na straně zaměstnanosti, tak na straně spotřeby v turismu. Údaje by měly představovat především souvislost jak v získávání, tak i ve způsobu shromažďování údajů k dalšímu využití. 1.6.1 Zhodnocení přístupů UNWTO k regionalizaci TSA UNWTO vymezuje dva hlavní přístupy k regionalizaci TSA, přístup „top – down“ a „bottom – up“ a nadále jsou stručně posouzeny. Zvláštnosti a způsob přístupu „top – down“ Pro ty země, které mají dostatečně vybudován národní satelitní účet cestovního ruchu, je příhodný tento přístup. Při použití tohoto přístupu je potřeba dostupnost regionálních ukazatelů, které jsou spjaty s turismem, aby pomocí nich mohly být národní agregáty regializovány. Jedná se o kvalifikované odhady a je nutné, aby byly náležitě vysvětleny hranice tohoto procesu. Je třeba dodržet bezprostřední souvislost se systémem/strukturou národních účtů. Tento přístup vyžaduje splnění dvou hlavních požadavků: • „veškeré průzkumy musí být prováděny v rovnoměrném regionálním členění, • zvolené indikátory a statistiky musí být reprezentativní pro každý z regionů. Základem tohoto přístupu je tedy najít vhodné kritérium, které poslouží k regionalizaci dat z národního TSA. Výhody přístupu • je požadováno menší množství informací, • při existenci TSA je většina dat známa, • nižší náročnost na čas a lidské zdroje, • není nutné nastavovat partnerství s regionálními aktéry v odvětví cestovního ruchu, která musí být dlouhodobě udržitelná, • regiony jsou velmi dobře srovnatelné mezi sebou.

37

Nevýhody přístupu • není využito přímých informací z obcí a regionů, • může dojít k nesprávnému zvolení kritéria (regionálního indikátoru), podle kterého bude regionalizace provedena, • jedná se o odhady a nikoliv přesná data.“8 Zvláštnosti a způsob přístupu „bottom – up“ Hlavním předpokladem tohoto přístupu je velké množství údajů z regionální úrovně a především pak musí být vytvořené a funkční účetnictví na regionální úrovni. Základem je, že region, který je zkoumán se musí pokládat za samostatný stát a jeho okolní regiony brát jako sousední státy. Před začátkem jakékoliv regionalizace tímto přístupem je potřeba si uvědomit definice všech vstupujících proměnných z regionálního pohledu a identifikovat si strukturu dostupné regionální statistiky (tzn. používané metody pro měření proměnných, používané standardy a klasifikace, velikost souboru, atd.). Regionální TSA je obtížné na speciální údaje a analýzy. Tvůrci, kteří chtějí zhotovit R – TSA se setkají s velkým množstvím nedostatků na regionální a subregionální

úrovni.

Zjištěné

poznatky

se

mohou

ještě

doplnit

dalším

zkoumáním, aplikací administrativních údajů nebo použitím modelových technik. Při použití tohoto přístupu je nezbytné stanovit, jestli jsou pozorované proměnné na národní úrovni a určit si příští specifické proměnné typické pro vybraný region. Musí být zaručena úplnost údajů celého regionu. V tomto určitém přístupu jsou dva možné postupy: • „agregace, což představuje velmi náročný proces na sladění a nastavení jednotné linie u všech regionů, které se do agregace zapojí. • Interpolace, která se opírá o fakt, že regionální produkce je stoupající měrou reflektována v národním TSA. Ačkoliv se to může jevit na první pohled jako nemožné, tento přístup sebou nese větší přesnost v celém rozsahu poptávky a nabídky (samozřejmě s přihlédnutím k současnému stavu regionálních statistik).

8

Využití statistických dat v cestovním ruchu ČR ve vztahu k řešení regionálních disparit: kolokvium : [sborník vědeckých příspěvků]. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2010. ISBN 978-808-7411-049. Dostupné z:

38

Výhody přístupu • přímé použití relevantních zdrojů a dat z regionální úrovně, • vyšší vypovídací schopnost o zkoumaném regionu, což znamená větší vypovídací hodnota pro podnikatele a další aktéry v regionu v oblasti cestovního ruchu. Nevýhody přístupu • je obtížné zajistit konzistentnost dat mezi různými regiony, • vyšší časová náročnost na provádění regionálních šetření, • vyšší cena za provádění regionálních šetření, • nutnost nastavení a udržení partnerství s regionálními aktéry v odvětví cestovního ruchu.“9

1.7 Neoficiální satelitní účet Neoficiální satelitní účet cestovního ruchu měří působení cestovního ruchu na 181 národních ekonomik, regionální a světovou ekonomiku. Zpracováním neoficiálního satelitního účtu se věnuje organizace WTTC (World Travel and Tourism Council), která sestavení satelitního účtu nechává komerčním agenturám (v přítomnosti Oxford Economics). Záměrem je zjistit argumentace o působení cestovního ruchu pro účinek na národní vlády i mezinárodní orgány, jelikož WTTC znázorňuje vlivnou organizaci seskupující více jak sto nejvýznamnějších privátních hráčů mezinárodního cestovního ruchu a rovněž i hotelové skupiny, půjčovny aut, konzultantské společnosti, cestovní kanceláře a jiné subjekty.

9

FRANKE, Antonín. Statistiky cestovního ruchu. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2012. 186-189 s. ISBN 978-80-7357-717-9.

39

2. ANALYTICKÁ ČÁST 2.1 TSA v Rakousku Rakousko se od roku 1980 podílelo na práci pro TSA na národní a mezinárodní úrovni a významně přispělo především v rozvoji metodických zásad v souvislosti s „účty cestovního ruchu a hospodářství“ (Tourism Economic Account – TEA), OECD a OSN – TSA. V Rakousku bylo TSA zřízeno v roce 2001. Počínaje ohlašovacím rokem 1999 (statistik Austria – statistiky Rakouska) a rakouský institut pro ekonomický výzkum (WIFO) a rozvoj TSA v Rakousku, založený na doporučených metodických základech mezinárodních organizací, spolupracuje na společném projektu jménem spolkového ministerstva pro ekonomiku, rodiny a mládež, kde je TSA vytvořeno ročně za referenční roky 1999 – 2005, počínaje rokem 2007 je zhotoven jednou za dva roky. Po dohodě mezi institucemi o úkolech, které mají být prováděny: • Statistik Austria je zkratka pro vytvoření základního satelitního účtu s mezinárodně odpovědnými doporučeními, zahrnující pouze přímé přidané hodnoty. • WIFO provádí odhady, týkající se: -

Nepřímých efektů cestovního ruchu

-

Přímých a nepřímých efektů volného času a

-

Prognózy pro tento rok a pro rok následující.

TSA je součástí systému statistiky cestovního ruchu a statistiky cestování (Statistik Austria). Tento systém se používá zejména jako základ srovnávání TSA podkladových údajů a představuje důležitý základ pro koherentní systém statistiky cestovního ruchu a cestování. „Cestovní ruch“ se poprvé objevuje jako statisticky relativně snadno zjistitelný, ale při bližším pohledu je vidět, že je to mnohem složitější, protože cestovní ruch je charakterizován různými aktéry: • Turisté samotní, jejich práce, jejich zkušenosti a jejich výdaje. • Firmy, které nabízejí turistům řadu služeb, ať už jde o tradiční ubytování nebo stravování v restauracích nebo v jiných službách nad rámec tradičních nabídek (nejen) pro turisty (např. kulturní služby).

40

2.1.1 Zkušenosti se sestavením TSA Na začátku roku 1970 je již cestovní ruch uznáván a může být vnímán jako vlastní odvětví v systému národních účtů. Pokrok ve vývoji metod spolehlivější a aktuální statistické údaje zásadně přispěly ke zlepšení měření cestovního ruchu v následujících dvou desetiletí. V roce 1995 byl zprovozněn IO–model, zřízený Rakouským institutem pro hospodářský výzkum (WIFO) měřící celkový dopad cestovního

ruchu

v Rakousku.

Souběžně

s tímto

teoretickým

lépe

měřícím

úsilím, Tourism Economic Accounts (TEA, Účty pro cestovní ruch a ekonomiku) byly použity jako výchozí bod pro rozvoj TSA tabulek. Vzhledem k tomu, že výsledky TEA již byly vyhodnoceny, některé tabulky TSA mohou být postaveny na nich. Rakouské TEA výsledky byly předloženy za referenční roky 1985, 1990, 1993 a 1996 (1993/1996, včetně odhadů, pokud jde o podíl charakteristického odvětví CR na celkovém HDP). Satelitní účet cestovního ruchu se skládá z TSA tabulek 1, 2,4 až 7 s vyšší úrovní detailu. Sestavování TSA tabulek 3 a 10 je plánováno v blízké budoucnosti, ale méně upřednostněné jsou TSA tabulky 8 a 9. 2.1.2 TSA tabulky Rakouska TSA tabulka 1 – služby poskytované cestovními kancelářemi jsou oceňovány na základě čisté hodnoty. Podle pracovní hypotézy je předpokládáno, že nerezidenti a zejména jednodenní návštěvníci si nerezervují turistický balíček v rámci navštěvované oblasti. Nicméně část balíčku rezervovaná ze zahraničí může být přípustná k domácí produkci, pokud balíček nějaké domácí produkty zahrnuje (např. permanentku na vlek nebo na hotel). Marže cestovní kanceláře však domácí nezůstává. Celkové příchozí výdaje odpovídají především celkovým příjmům cestovního ruchu. Nicméně kvůli metodickým rozdílům týkajících se statistiky cestovního ruchu a platební bilance jsou přizpůsobeny pracovníkům, studentům a pacientům. Příjezdový cestovní ruch spojující výlohy pro transport mezinárodních pasažérů, které tvoří výlohy pro domácí přepravce, jsou k dispozici. S ohledem na jednodenní návštěvníky a návštěvníky, kteří stráví na místě noc, jsou používány údaje partnerských zemí. Předběžná kalkulace zabývající se podílem obchodních výdajů je založena na statistikách důležitých partnerských zemí. TSA tabulka 2 – Kvůli nedostatku dat se předpokládá, že jednodenní návštěvník nevyužívá služby cestovní kanceláře, cestovní agentury či průvodce. Každopádně je 41

třeba poznamenat, že služby cestovních kanceláří mohou být využívány, např. na autobusové výlety na národní atrakce a další památky. Celková spotřeba rezidentních jednodenních návštěvníků je založena na průzkumu z roku 1993/94 v souvislosti s jednodenními návštěvami Rakušanů v roce 1994. S ohledem na použité dopravní prostředky se předpokládá, že jednodenní návštěvníci budou následovat stejný vzorec jako vícedenní turisti, kteří podnikají výlety na domácím území s tím, že je brán ohled na počet domácích výletů s dopravou zahrnující vlaky, autobusy, vodní a leteckou dopravu. V případě autobusu jsou předpokládány nižší výdaje. Základní údaje pro kalkulaci finální částky výdajů vícedenních turistů v Rakousku jsou pro charakteristické produkty získány z výsledků zkušebního průzkumu chováni Rakušanů a ze statistik ubytování. Základní struktura a výdaje za jeden den jsou získány z posledních výsledků T–Mona, které specifikují turistickou spotřebu detailně. Části výdajů T–Mona jsou přerozděleny podle požadavků TSA, vyjma nákladů na turistické balíčky. Dodatečná předběžná kalkulace je prováděna ve vztahu k množství výdajů za jeden den na služební cesty, neboť tyto cesty nejsou zahrnuty v T–Mona průzkumech. Celková spotřeba výjezdových návštěvníků je primárně založena na průzkumu, který se zabývá jednodenními návštěvami Rakušanů v roce 1994.Posledni zkušební průzkumy se týkají chování Rakušanů během cestování. TSA tabulka 3 – dosud není tabulka 3 součástí rakouského TSA systému. TSA tabulka 4 – představuje výdaje na návštěvníkovu konečnou spotřebu v hotovosti spojenou se spotřebou příjezdového (TSA tabulka 1) a domácího cestovního ruchu (TSA tabulka 2). Získaný celek je nazýván „Spotřeba vnitřního cestovního ruchu v hotovosti a v naturáliích“. Na rozdíl od TSA tabulek 1 a 2, jsou zde přidány dva specifické řádky, které zní: Hodnota domácího vyrobeného zboží po odečtení distribučních marží, a také Dovážené zboží čistých distribučních marží, které nejsou zohledňovány v rakouském TSA. V Rakousku „vnitřní spotřeba cestovního ruchu v naturáliích" se týká „druhých domovů“ a spotřebních výdajů ve spojitosti se „zdravotními léčbami“ (založená na konzultaci s ošetřujícím lékařem). Podle „statistik sociálního zabezpečení“ jsou odhadovány výdaje za zdravotní léčbu, které zahrnují především zdravotní rehabilitace. TSA tabulka 5 – je jádrem rakouského TSA systému poskytující údaje o produkci. Vzhledem k TSA tabulce 6 (produkce a vnitřní spotřeba cestovního ruchu) jsou řady 42

obou tabulek podobné. V rámci rakouského TSA jsou obě tabulky prezentovány v jedné celkové tabulce, díky níž je interpretace jednotlivých výsledků ulehčena. V Rakousku TSA tabulka 5 představuje výrobní účty jednotlivých odvětví cestovního ruchu (včetně cestovního ruchu souvisejícího s průmyslovým odvětvím a nespecifickým průmyslem), které jsou k dispozici ve formě vhodné pro srovnávání s vnitřní spotřebou cestovního ruchu (v tabulce 4), který je základem pro odhad podílu cestovního ruchu podle produktů. TSA tabulka 6 – uvádí tabulku, kde se odehrává konfrontace mezi zásobováním a vnitřní turistickou spotřebou. V rámci rozsahu rakouského TSA systému TSA tabulky 5 a 6 jsou představeny společně v jedné tabulce, která zjednodušuje prezentaci produkce a vnitřních spotřebních výdajů. Rakouská TSA tabulka 6 ukazuje méně produktů a aktivit, jak je požadováno v TSA–RMF a zajímá se hlavně o cestovní kanceláře, cestovní agentury, turistické průvodce, kulturní, rekreační a rozmanité služby. Dále není brán v potaz rozdíl mezi hotelem a službami spojenými s konzumací jídla a nápojů, což platí i pro podpůrné přepravní služby, nájem za přepravní zařízení, údržbu a opravy. TSA tabulka 7 – modul zaměstnanosti pro Rakousko prezentuje přístup, který naznačuje srozumitelnější obrázek o dopadu cestovního ruchu na trh práce s tím, že bere ohled na charakteristický cestovní ruch. Abychom získali lepší představu o složení zaměstnanosti, na straně nabídky je především přístup, který je nastaven na základě údajů související s poptávkou cestovního ruchu. Metodologický základ rakouského měření se týká kromě TSA–RMF, především OECD manuálu o TSA a zaměstnanosti (2000). V rakouském TSA modulu zaměstnanosti jsou zobrazeny dva pojmy objevující se v systému národních účtů, počet pracovních míst a plný úvazek. Jako hlavní zdroj údajů je použita zaměstnanost související s údaji převzatými z Národních statistik. TSA tabulka 8, 9, 10 – dosud nejsou tyto tabulky součástí rakouského TSA systému. (TSA tabulky 1, 2, 4, 5, 6 Rakouska jsou uvedeny v příloze) 2.1.3 Regionalizace TSA v Rakousku Cestovní ruch je obecně regionálním jevem a poptávka po nastavení „Regionálních satelitních účtů cestovního ruchu“ (R–TSA) v posledních letech roste. Ačkoli mezinárodně uznávané metodické standardy s ohledem na R–TSA nejsou dosud 43

k dispozici, několik iniciativ jak na mezinárodní, tak na národní úrovni (např. Kanada, Dánsko, Japonsko, Norsko, Španělsko) se v minulých letech vyskytly. V Rakousku, kde Spolkové ústavní zákony o spolkových zemích jsou v podstatě příslušné orgány ve věcech týkajících se cestovního ruchu a rekreace, je několik regionálních organizací cestovního ruchu požadovaného pro rozvoj R–TSA. Rozvoj R–TSA byl zahájen v roce 2002 ve Vídni, následně pak do Horního Rakouska (2003) a Dolního Rakouska (2005). Pro sestavování rakouského R–TSA se národní TSA vyskytuje jako výchozí bod. R–TSA bylo zavedeno v oblasti cestovního ruchu statistického systému bez plánování a zavádění nových základních statistických zjišťování, ale za použití dostupných sekundárních a administrativních dat. Regionální informace o cestovním ruchu jsou omezena na občasné studie pro menší regiony. Avšak některé informace o spotřebě turistů v různých oblastech podle typu ubytování a země původu, existují. Kromě ubytovacích statistik existují průzkumy zahrnující domácí a příjezdový cestovní ruch, které byly použity pro regionalizaci turistických toků. Jedním z hlavních zdrojů dat pro sestavování R–TSA jsou výsledky RNA, které poskytují údaje o úrovni NUTS 2 (např. Hrubý domácí produkt, hrubá přidaná hodnota) pro 15 hlavních sekcí podle NACE Rev. 2 (např. ubytování, stravování a pohostinství). Dále je plánováno několik dalších regionálních dostupných datových údajů, které zahrnují především: • „Strukturální statistika podnikání“ používaná především kvůli poškození národních dat pro příslušné regiony, • „Statistika ubytování“ poskytující informace o regionální úrovni ve vztahu k počtu turistů (příjezdy) a jejich strávených nocí a kvantitativní struktura pro další výpočty, • „Monitoring cestovního ruchu v Rakousku“ (T–MONA), pravidelný host poskytující poptávku, kromě kvalitativních a kvantitativních (např. výdaje) informací o příjezdových a domácích návštěvnících na regionální úrovni, • Další zdroje dat na základě oficiálních statistik (např. ze sčítání obyvatel, počet druhých domovů) a na základě regionálních výzkumů (např. jednodenní návštěvy).

44

Co se týče použitých údajů, následující problémy je třeba zvážit: • Databáze Regionálních a Národních (RNA) účtů jsou k dispozici pro 15 hlavních sekcí NACE Rev.2 jen (1. úroveň), pro TSA účely by byly užitečné alespoň údaje na druhé nebo třetí úrovni. V této souvislosti musí být provedeny předpoklady a výpočty, na základě údajů na vyšší agregované úrovni. • „Tabulka dodávka a užití“ (která slouží jako hlavní podklad pro TSA – Tabulka 5) je k dispozici na národní úrovni, jen pomocí regionálních informací se informace na národní úrovni člení na regionální úroveň. • Podle LKAU (místní aktivní jednotky) výstupy jednotky by měly být určeny pouze pro region, kde má osoba své sídlo podnikání. Zejména v souvislosti s železniční a leteckou dopravou, tři čtvrtiny podniků mají bydliště v jiném místě než v daném regionu, uspokojivé regionální alokace dopravní činnosti stále není vyřešena a předpoklady jsou prováděny. • Údaje o výdajích cestovního ruchu na regionální úrovni, týkajících se zejména obchodních turistů a jednodenních návštěvníků, téměř nejsou k dispozici. V tomto ohledu jsou buď národní výsledky členěné použitím různých ukazatelů, nebo dodatečné údaje – na základě regionálních průzkumů. Rakousko si vybralo přístup „bottom – up“. Při Zpracování TSA na národní úrovni se Rakousko považovalo jako celek a tímto směrem vzniká i regionální TSA spolkových zemí (regionů). Podstatné odlišnosti jsou ale ve zdrojích dat pro regionální TSA. Při zhotovení R–TSA jsou hlavním zdrojem dat a údajů podniky a zároveň jsou zde důležité i obce. Z toho vyplývá, že shromažďování dat není závislé na obchodním rejstříku, ale údaje jsou získávána za pomoci obcí a to vede k podrobnějším a uceleným údajům na regionální a místní úrovni. Podniky mají ze zákona povinnost umožnit přístup k jejich informacím. Celkové hodnocení se provádí na základě dotazníku poskytnutý obcím, který vytvořil Statistický úřad Rakouska. Obce jsou za vyplněné dotazníky finančně ohodnoceny. Poté obce zasílají dotazník podnikatelům (majitelům penzionů, hotelů, a jiným ubytovacím zařízením) s žádostí o vyplnění. Podnikatel obdrží za vyhotovený dotazník finanční obnos, který obec získala od statistického úřadu. Shromažďování dotazníků se realizuje jednou za měsíc a statistický úřad poté obdržená a údaje, které jsou už částečně shrnuta, zpracovává. Dotazníky jsou jak tištěné podobě, tak v elektronické. „V Rakousku je celkem 2.500 obcí a do šetření je zahrnuto 45

1.600 obcí. Obec je začleněna do šetření, pokud vykazuje více než 1.000 přenocování za rok. Tímto způsobem je sledováno 99 % všech přenocování v Rakousku. Pro představu, v Rakousku je celkem kolem 70 tis. ubytovacích zařízení.“10 Odhaduje se, že šedá ekonomika (nenahlášení hosté) je 7 – 10 %, a tak se konají namátkové revize. Datová banka je zde už od sedmdesátých let 20. století. Zkoumání není orientované jen na množství ubytovaných turistů, jejich národnost, množství strávených nocí v ubytovacím zařízení, nýbrž i na způsob a druh dopravy, náklady před cestou, během ní a po cestě. Tyto informace jsou podstatné třeba pro stanovení HDP. Veškeré zkoumání není navázáno na finanční systém, proto je jeden z nejobvyklejších příčin pro neochotu spolupráce, a to daňové úniky, vyloučen. Díky některým ukazatelům jako je například HDP se provádějí odhady na základě informací z minulých let, a proto při sestavování regionálních TSA dochází k velkému zdržení. Zvláštností pro zhotovení TSA je rovněž to, že sousední regiony studovaného regionu dělají jako by se jednalo už o odlišný stát, jestliže jejich občané cestují do jejich regionu, jsou pokládány za nerezidenty. Je evidentní, že tyto informace se získávají velice špatně, protože mezi dvěma regiony v rozsahu jednoho státu nejsou hraniční kontroly. Při sestavování regionálního TSA se vyskytuje spoustu problémů a otázek a proto statistici v této zemi konzultují s experty ze Španělska a Kanady. Rakouské R– TSA je každoročně zlepšován o vyšetřování nových a dodatečných zdrojů dat a modelů, jak jen je to možné. 2.1.4 R – TSA Horní Rakousko Horní Rakousko Turismus a odpočinek hrají důležitou roli v ekonomice Horního Rakouska. Satelitní účet cestovního ruchu Horního Rakouska ukazuje efektivní měřicí nástroj, který zachycuje celkovou (peněžní) hodnotu domácího cestovního ruchu a volnočasových aktivit a jeho sjednocení s dalšími sektory ekonomiky a jejího vývoje. Efekty přidané hodnoty hornorakouského cestovního ruchu a zábavního průmyslu dosáhly v roce 2011 (včetně služebních cest) objemu 6, 59 mld. EUR. Přispěly 13,0% 10

1. mezinárodní kolokvium o cestovním ruchu: sborník příspěvků, Pavlov, 9.-10. září 2010 [online]. Brno: Muni Press, 2010 [cit. 2013-06-05]. ISBN 9788021053724. Dostupné z:

46

hrubého regionálního produktu. Podíl vnitrostátní přidané hodnoty cestovního ruchu a průmyslu volného času v Horním Rakousku činil 14,2 %.

Tabulka 5: Hlavní výsledky satelitního účtu cestovního ruchu pro Horní Rakousko 2011 Turistická poptávka

Rakousko

Agregáty

mil. EUR

Horní Rakousko

Podíl v %

mil. EUR

Podíl v %

2011

Ve

k Rakousku

Výdaje nerezidentů

15.748

51,7

858

26,9

5,4

Turisté

13.254

43,5

404

12,6

3,0

jednodenní návštěvníci

2.495

8,2

454

14,2

18,2

Výdaje rezidentů

14.585

47,9

2.324

72,8

15,9

Cestující na dovolenou

12.398

40,7

2.010

62,9

16,2

Turisté

7.511

24,7

664

20,8

8,8

Jednodenní návštěvníci

4.887

16,1

1.364

42,1

27,5

Cestující za obchodem

2.188

7,2

314

9,8

14,4

Turisté

1.478

4,9

121

3,8

8,2

Jednodenní návštěvníci

710

2,3

193

6,0

27,2

103

0,3

12

0,4

11,8

30.437

100,0

3.194

100,0

10,5

Výdaje

rezidentů

–

vztahu

rekreační domy a druhé bydlení Celkové výdaje

Zdroj: Vlastní tabulka na základě údajů Statistik Austria (nejnovější statistiky) 2.1.5 R – TSA Dolní Rakousko Dolní Rakousko Podle Statistik Austria a Rakouského institutu pro hospodářský výzkum (WIFO) vyvinuli regionální satelitní účet cestovního ruchu v Dolním Rakousku, který v roce 2009 dosáhl celkových výdajů 2,68 miliard eur (-0,5 %) na soukromé a služební cesty, návštěvy příbuzných a přátel a pobyty v druhých domovech. Představovaly 68,0 % domácích návštěvníků, 30,6 % zahraničních turistů a 1,4 % výdaje na pobyt v druhém bydlení. 2.1.6 R – TSA Vídeň Vídeň Podle Statistik Austria a Rakouského institutu pro ekonomický výzkum, regionální satelitní účet cestovního ruchu pro Vídeň s celkovými výdaji na soukromé cesty, 47

návštěvy příbuzných a přátel stejně jako pobyty v rekreačních domech a druhých domovech v roce 2008 dosáhl 3,67 miliardy EUR (1,9 %). Z tohoto celkového počtu 44,9 % na zahraniční návštěvníky a 54,6% na domácí návštěvníky a 0,4 % na náklady na vnitrostátní úrovni v průběhu pobytu ve druhých domovech. Efekty přímých přidaných hodnot cestovního ruchu činily 1,21 miliard EUR (+3,8%), což odpovídalo podílu čistě Vídeňského hrubého regionálního produktu ve výši 1,6 %. Rovněž s přihlédnutím k nepřímým dopadům cestovního ruchu činily ve Vídni v roce 2008, na základě vstupních a výstupních tabulek v roce 2005, 3,55 miliard EUR, což je 4,7 % z celkové regionální ekonomiky.

Tabulka 6: Hlavní výsledky satelitního účtu cestovního ruchu pro Vídeň 2008 Turistická poptávka

Rakousko

Agregáty

mil. EUR

Vídeň

Podíl v %

mil. EUR

Podíl v %

2008

Ve

k Rakousku

Výdaje nerezidentů

16.512

54,4

1.648

44,9

10,0

Turisté

13.709

45,2

1.215

33,1

8,9

jednodenní návštěvníci

2.803

9,2

433

11,8

15,4

Výdaje rezidentů

13.742

45,3

2.005

54,6

14,6

Cestující na dovolenou

11.076

36,5

1.557

42,4

14,1

Turisté

6.941

22,9

1.365

37,2

19,7

Jednodenní návštěvníci

4.135

13,6

192

5,2

4,6

Cestující za obchodem

2.666

8,8

448

12,2

16,8

Turisté

1.708

5,6

409

11,1

23,9

Jednodenní návštěvníci

958

3,2

39

1,1

4,1

101

0,3

16

0,4

15,5

30.354

100,0

3.669

100,0

12,1

Výdaje

rezidentů

–

rekreační domy a druhé bydlení Celkové výdaje

Zdroj: Vlastní tabulka na základě údajů Statistik Austria (nejnovější statistiky)

48

vztahu

2.1.7 Výsledky satelitního účtu v Rakousku Z celkových výdajů v roce 2011 na dovolenou a služební cesty, jakož i návštěvy u přátel a příbuzných € 30.44 miliard bylo 51,8% využito nerezidenty, 47,9% rezidenty. Celkové výdaje turistů ubytovaných v jejich víkendových domech nebo druhých domovech činily 0,3%. V roce 2012 se očekává nárůst celkových výdajů o 3,3% na € 31.46 mld. EUR. V roce 2011 činila přímá přidaná hodnota v cestovním ruchu na 16,46 miliard eur, což odpovídá 5,5 % podílu z celkové přidané hodnoty (HDP). Národní hospodářský význam cestovního ruchu a jeho podíl na celkové národní přidané hodnotě je klíčovým ukazatelem ekonomické politiky. Ve snaze zachytit tento klíčový ukazatel, TSA výsledky musí být předloženy s ohledem na všechny přímé a nepřímé dopady z oblasti cestovního ruchu, avšak s výjimkou obchodních cest. Uplatnění běžných vstupně – výstupních multiplikátorů na opravené TSA výsledky pro odhad nepřímých efektů ukázalo přímé a nepřímé vytváření hodnoty ve výši 22,06 mld. EUR v roce 2011. To znamená, že přímý a nepřímý podíl hrubého domácího produktu (HDP) byl 7,3 %. V roce 2012 se očekává, že podíl tvořil 7,4 % a v roce 2013 se předpokládá stagnace. Při stanovení hospodářského významu cestovního ruchu a volnočasových aktivit je třeba ještě vzít v úvahu neturistické rekreační vyžití místních obyvatel. Podle nejnovějších propočtů to bylo 29,05 mld. EUR v roce 2011. Po použití vstupů a výstupů multiplikátoru, je prokázáno, že přímé a nepřímé hodnoty vytváří 22,68 bilion EUR. Podílem spotřeby volnočasových aktivit na HDP byl tedy 7,5 %. V letech 2012 a 2013 se očekává hodnota 7,6 %. Vezmeme – li celkový přehled o efektivních domácích výdajích na neturistickou rekreační spotřebu lidí v místě bydliště stejně jako na turistickou spotřebu, značná velikost celkového průmyslu cestovního ruchu a volnočasových aktivit se stává jasná: • Přímé a nepřímé přidané hodnoty zaznamenané v roce 2011 byly € 44.74 mld. Kč (+ 4,1% ve srovnání s předchozím rokem). • Podíl celkového cestovního ruchu a volnočasových aktivit na HDP byl 14,9% v roce 2011 (- 0,1 procentního bodu ve srovnání s předchozím rokem). • V roce 2012 význam tohoto odvětví z hlediska celkového HDP se odhaduje na trochu větší než v roce 2011 (+ 0,1 % oproti roku 2011), v roce 2013 se očekává mírný pokles.

49

Tabulka 7: Přímý a nepřímý makroekonomický význam turismu v Rakousku (2007 – 2012) Poptávka CR

2007

2008

2009

2010

Revidované

2011

2012

Předběžné budoucí

V mil. EUR Celkově

20 652

21 618

20 978

21 499

22 060

22 813

Přímý CR z přidané hodnoty

13 050

13 795

13 867

14 719

15 473

16 001

7 602

7 823

7 111

6 780

6 587

6 812

Nepřímý CR z přidané hodnoty

Procentní změna oproti předchozímu roku Celkově

2.3

4.7

-3.0

2.5

2.6

3.4

Přímý CR z přidané hodnoty

4.7

5.7

0.5

6.1

5.1

3.4

-1.6

2.9

-9.1

-4.7

-2.8

3.4

Celkově

7.5

7.6

7.6

7.5

7.3

7.4

Přímý CR z přidané hodnoty

4.8

4.9

5.0

5.1

5.1

5.2

Nepřímý CR z přidané hodnoty

2.7

2.7

2.6

2.4

2.2

2.2

Nepřímý CR z přidané hodnoty Procentuální podíl na HDP

Zdroj: Vlastní tabulka na základě údajů Statistik Austria (nejnovější statistiky)

Tabulka 8: Spotřební výdaje CR rezidentů a nerezidentů v Rakousku (2007 – 2012) Poptávka CR

2007

2008

2009

2010

Revidované

2011

2012

Předběžné Budoucí

V mil. EUR Nerezidenti 15 080

16 082

14 973

15 260

15 748

16 473

Celkově

13 844

14 263

14 075

14 115

14 585

14 877

Dovolená

11 262

11 496

11 780

12 166

12 398

12 635

2 582

2 767

2 295

1 950

2 188

2 242

Celkově Rezidenti

Obchod

Spotřeba cestovního ruchu v prázdninových domech Celkově

103

105

109

105

103

106

29 027

30 449

29 158

29 480

30 437

31 456

Celkově Celkově

Zdroj: Vlastní tabulka na základě údajů Statistik Austria (nejnovější statistiky)

50

2.1.8 TSA modul zaměstnanosti pro Rakousko Cestovní ruch hraje významnou roli v rakouském hospodářství. Sbírá údaje o stávajícím objemu cestovního ruchu v peněžním vyjádření, satelitní účet cestovního ruchu v Rakousku byl zřízen od ohlašovacího roku 1999 a poté každoročně aktualizován. Vysoký hospodářský význam cestovního ruchu zahrnuje také jeho účinky na zaměstnanost, čímž významně přispívá k celkové zaměstnanosti v Rakousku. Další hodnotící kritérium pro význam cestovního ruchu pro ekonomiku jako celek je tedy hodnocení příspěvku na situaci zaměstnanosti v zemi. Podle zjištění modulu zaměstnanosti TSA, 315 100 osob samostatně výdělečně činných nebo 254 500 výdělečně činných (měřeno na plný úvazek nebo plných pracovních úvazků), lze přímo přiřadit charakteristických odvětví cestovního ruchu v roce 2011. Jako procento pracovní síly v celkové ekonomice, to dává čistě výpočetní podíl 7,3 % a 7,2% . Celkem 7,9 % všech osob samostatně výdělečně činných (napříč všemi úseky ekonomiky) pracuje v různých odvětvích cestovního ruchu, zatímco údaj pro zaměstnané osoby je jen 7,1 %. 58 % všech výdělečně činných osob má práci v oblasti cestovního ruchu v (ubytovacím a stravovacím) sektoru, z toho 38,8 % v tomto hospodářském odvětví pracuje v „hotelech a podobných zařízeních“ a 60,2 % v „restauracích a podobných zařízeních“. TSA – modul zaměstnanosti představuje metodický přístup k evidenci a vyhodnocení zaměstnanosti vytvořené cestovním ruchem. Na rozdíl od většiny dostupných studií týkajících se zaměstnanosti v oblasti cestovního ruchu, veškeré TSA definice odvětví cestovního ruchu byly vzaty v úvahu při posuzování vlivu na zaměstnanost (např. „ubytování a stravování, „doprava a kultura“, „sport a zábava“) a odpovídající vliv na poptávku (podíl cestovního ruchu na každé ekonomické kategorii) byl také zvažován. Proto je jen odpovídající procento cestovního ruchu přiřazeno k modulu zaměstnanosti (odpovídající podílu cestovního ruchu příslušné hospodářské kategorie), které se liší podle úrovně „vazba na cestovní ruch“. Aktuální údaje o zaměstnanosti z národních účtů tvoří základ pro konečné výsledky. Tato data zajišťují kompatibilitu s TSA a také jsou používány pro přiblížení strukturálních údajů (zejména údajů o zaměstnanosti ze strukturálního šetření podnikatelského sektoru a průzkumu pracovních sil) za běžné účetní období. 51

TSA – modul zaměstnanosti zahrnuje „pracovní poměry“ (celkem ze všech existujících pracovních míst na plný nebo částečný úvazek) a „plný úvazek“ (množství pracovních poměrů převedených na pevnou pracovní dobu). Metodický základ TSA – modulu zaměstnanosti je v souladu s koncepcí „satelitního účtu cestovního ruchu pro Rakousko“ a tudíž i se „Systémem národních účtů (SNA´93) a Evropským systémem národních a regionálních účtů (ESA ´95)“. TSA – modul zaměstnanosti tak představuje satelitní účet cestovního ruchu, ke kterému byl přidán aspekt zaměstnanosti. To zajišťuje úplnou kompatibilitu s TSA a proto umožňuje komplexní ztvárnění dopadů cestovního ruchu na zaměstnanost v rámci jednotného makroekonomického rámce.

Tabulka 9: Počet pracovních míst a zaměstnaných na plný úvazek v charakteristickém odvětví CR 2011 Charakteristika

odvětví

Počet pracovních míst

CR

Plný úvazek Zaměstnanci

Osoba

Celkem

samostatně výdělečně činná V 1000

Podíl v %

V

Podíl

V

Podíl

V

Podíl

1000

v%

1000

v%

1000

v%

Hotely a restaurace Celkově

190.5

60.5

120.1

55.5

27.5

72.2

147.6

58.0

95.8

30.4

79.2

36.6

5.9

15.5

85.2

33.5

28.7

9.1

17.0

7.9

4.7

12.3

21.7

8.5

315.1

100.0

216.3

100.0

38.1

100.0

254.5

100.0

Osobní doprava, CK a CA Celkově Kultura, zábava a sport Celkově Celkově Celkově

Zdroj: Vlastní tabulka na základě údajů Statistik Austria (nejnovější statistiky)

Veškeré statistiky týkající se satelitního účtu cestovního ruchu, jsou dostupné na webu Statistik Austria a také na WIFO.

52

2.2 TSA v České republice 2.2.1 Historie satelitního účtu cestovního ruchu v ČR V roce 1998 statistika cestovního ruchu měla za úkol zhotovit satelitní účet cestovního ruchu. Činnosti na realizování vládního úkolu týkajícího se TSA měli v ČSÚ velice pomalý postup. Časem byly vyhledány a uspořádány statistické údaje o turismu a zároveň se hodnotilo, zda jsou vhodné pro užití a sestavení TSA, jejich spolehlivost a porovnatelnost mezi sebou. Díky tomuto postupu se rozhodlo o základní metodice, tedy o způsobu činností na zhotovení TSA v ČR. S první konkrétní podobou národní metodiky byla veřejnost seznámena závěrem roku 2004. V praxi se ukázala nedostatečnost spolehlivých materiálů a podstatné meziroční odlišnosti poskytnutých informací. V důsledku toho bylo od roku 2005 mnoho metodických postupů vylepšeno, stalo se tak využitím zkušeností ze zahraničí a lepším informačním materiálům. „V roce 2006 byly zveřejněny první výsledky dle nové metodiky (referenční roky 2003 – 2005), revize a nová data byla publikována v lednu 2008 (referenční roky 2003 – 2006). Rok 2008 byl významný i proto, že ČSÚ nad rámec TSA dokončil Modul zaměstnanosti cestovního ruchu, který poměrně detailně popisuje cestovní ruch z hlediska zaměstnanosti.“ Mimo toho byl postupně zkonkretizován a zlepšován vývoj tvoření hlavních tabulek účtů, tak aby koncem roku mohly být prezentovány nejaktuálnější oficiální výsledky TSA České republiky pro referenční období 2003 – 2007. Předposlední tabulka TSA, která byla dokončena v únoru 2009, přináší údaje, které řeší postavení cestovního ruchu z pohledu národní ekonomiky a investic. Přestože zavedení satelitního účtu cestovního ruchu v České republice nebylo dosud završeno, můžeme už teď mluvit o tzv. plnohodnotném systému TSA („fullfledged TSA systém“), který se zabývá vyrovnaností poptávky a nabídky podle obecného rámce národních účtů a podrobněji podle tabulek dodávek a užití. Vytvoření TSA v České republice čerpá z mezinárodně platných a schválených dokumentů, zejména z manuálů European Implementation Manual on Tourism Satellite Account a Tourism Satellite Account: Recommended Methodological, čímž je dána konečná podoba našeho systému. Můžeme proto TSA České republiky srovnávat s účty ostatních států. Tyto mezinárodně platné návody vymezují jen určité zásady pro

53

vytvoření TSA, v jejichž oblasti je možný různorodý proces jednotlivých států, podle jejich vlastních podmínek týkajících se turismu. 2.2.2 Zdroje dat pro tvorbu TSA v ČR 2.2.2.1 Poptávka cestovního ruchu Údaje na poptávkové straně TSA zejména obsahují provedená zkoumání cestovního ruchu. Slouží k uspokojení nároků místních uživatelů, naplňují legislativu EU v odvětví statistiky cestovního ruchu a v neposlední řadě jsou potřebné k tvorbě TSA. Šetření návštěvnosti v hromadných ubytovacích zařízeních (HUZ) Toto zkoumání ČSÚ se zabývá množstvím příjezdů a přenocování turistů rozdělených na tuzemské a zahraniční návštěvníky (a dále podle země trvalého pobytu) v různých typech hromadných ubytovacích zařízení a efektivní obsazení lůžek a pokojů u hotelů a pensionů. Závěry těchto zkoumání se zveřejňují ve čtvrtletní periodicitě za celou ČR a za jednotlivé kraje (NUTS 3). Výběrové šetření cestovního ruchu Výběrové šetření turismu zkoumá údaje o tuzemském a výjezdovém cestovním ruchu rezidentů ČR. Toto individuální zjišťování v domácnostech je realizováno od roku 2003. Osloveni jsou lidé starší 15 let, kterým jsou kladeny otázky ohledně delších, kratších a služebních cest a jednodenních výletů realizované ve zkoumaném měsíci vyjma svého běžného prostředí. Sledované jsou současně finanční výlohy po dobu těchto cest a výletů. Výstupní informace z tohoto výzkumu jsou poté s použitím koeficientu přepočteny na celou skupinu lidí starší 15 let. Příjezdový cestovní ruch Zjišťování příjezdového cestovního ruchu se provádí od dubna 2005 souvisle na 18 silničních hraničních přechodech, 2 železničních stanicích a letišti Praha – Ruzyně. Shromažďuje informace pro odhad množství zahraničních návštěvníku v ČR (v dělení turisté, jednodenní návštěvníci a tranzitující), složení a výši jejich nákladů a jiné jevy s nimi spojené. Šetření se uskutečňuje face-to-face metodou při odjezdu z ČR, nejnižší míra získaného vzorku je 25 tisíc lidí za rok. V současnosti Ministerstvo pro místní

54

rozvoj zjišťování informací financuje a organizuje (samotný výzkum realizuje společnost STEM/MARK), výstupy se uvádějí čtvrtletně. Platební bilance ČNB Platební bilance ČNB zaznamenává obchodování se zahraničím (tj. mezi rezidenty a nerezidenty) za daný časový úsek. Základem pro její vytvoření je statistika zahraničního obchodu se zbožím a službami (ČSÚ), záznamy z výkazů bankovních a nebankovních subjektů, zprávy z úředních pramenů od ústředních orgánů a dalších zařízení, a také vlastní kalkulace ČNB. Pro TSA jsou důležité hlavně údaje z příjmové části běžného účtu platební bilance, které jsou propojeny se statistikou národního účetnictví. Ten je rozdělen do tří kategorií, poté jsou jednotlivě roztřízeny detailněji podle hodnocení SKP: 1) vývoz dopravy, 2) mezinárodní pohyb osob (cestovní ruch), 3) ostatní vývoz služeb.

Pomocí získaných údajů dochází k porovnání celkové spotřeby příjezdového cestovního ruchu, jednak jsou po změnách odborem národních účtů materiálem pro zkoumání podrobnější stavby spotřeby vnitřního CR. 2.2.2.2 Nabídka cestovního ruchu Jako ústředním pramenem údajů v nabídkové části TSA je používána statistika národního účetnictví, a to údaje o produkci (matice P.1), mezispotřebě (P.2), dovozu (P.6), daních (D.2), dotacích (D.3) a tvorbě hrubého fixního kapitálu (P.5). Pracuje se základními

maticovými

schématy,

eventuálně

s datovými

sestavami

částečně

přizpůsobenými pro potřeby TSA. Národní účetnictví ještě doplňují strukturální (dopočtené) údaje ze statistických SBS vyhledávání. Částečným nedostatkem je časové zpoždění (první prozatímní údaje jsou známy asi 9 měsíců po završení referenčního roku) a pro nároky cestovního ruchu nepříliš detailní dělení těchto indikátorů. Proto je v řadě případů nezbytné uplatňovat odhady a modelové propočty, které mohou způsobit nejasnosti tím větší, čím přibližnější dělení indikátorů předkládají používané zdroje.

55

Modul zaměstnanosti Podkladem modulu zaměstnanosti cestovního ruchu jsou dva hlavní zdroje: • Údaje o zaměstnanosti v národním účetnictví (NÚ), • Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS). Údaje o zaměstnanosti v národním účetnictví „Zdrojem údajů o zaměstnanosti v NÚ je podnikové statistické výkaznictví (statistické výkazy P5-01, P4-01, Pen5-01, Poj5-01, VI1-01, ZdpP5-01, NI1-01).“11 V těchto výkazech jsou zkoumány informace o průměrném evidenčním počtu pracovníků a

množství

pracujících

vlastníků

podniků

a

spolupracujících

rodinných

příslušníků, jejichž aktivita v podniku je jejich hlavním povoláním (podnikatelé). Informace o pracovnících jsou dostupné ze šetření ve fyzických osobách, přepočtených osobách na plnou pracovní dobu, hlavní i vedlejší pracovní poměr. Informace o podnikatelích jsou dostupné ve fyzických osobách, proto pro určení přepočteného množství podnikatelů jsou tyto informace za fyzické osoby vynásobeny koeficienty z VŠPS, které udávají poměr mezi přepočtenými a fyzickými osobami. Šetření o zaměstnanosti taktéž čerpá z národního účetnictví ve výběrovém zjišťování pracovních sil, se kterým se informace o celkové zaměstnanosti v národním účetnictví shodují a jsou na VŠPS napojeny. Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS) Zabývá se hospodářskou pozicí populace na území celé republiky, ale probíhá souvisle v určitém vybraném vzorku domácností. Velikost šetření a indikátory zaměstnanosti a nezaměstnanosti naprosto souhlasí s definicemi Mezinárodní organizace práce a metodickým doporučením Eurostatu. Výstupy VŠPS jsou zveřejněny podle bydliště dotazovaných. Objektem zkoumání se stávají všichni jedinci zpravidla žijící v soukromých domácnostech. Proto jsou výsledky, zejména za cizí státní příslušníky žijící a pracující na území ČR, dostupné v omezeném množství.

11

LEJSEK, Zdeněk. Satelitní účet cestovního ruchu v České republice: Historie, současný stav, výhled. [online]. 2009 [cit. 2013-06-05]. Dostupné z:

56

Další zdroje informací Pro potvrzení a konkretizaci údajů plynoucích ze zkoumání a z národního účetnictví je k dispozici velké množství zdrojů. Týká se to zejména ubytovacích a podnikových statistik, resortního šetření, údajů poskytovaných profesními sdruženími a odbornými institucemi nebo odlišných mezinárodních studií. Přínosem také mohou být i jednorázová nebo jiná opakující se dotazování zahraničních návštěvníků (prováděna např. agenturou Czech Tourism). 2.2.3 Postup prací v ČSÚ na sestavování TSA Souvislá tvorba nabídkové i poptávkové strany systému patří mezi podstatné rysy a cíle tvorby TSA. V České republice se začal používat totožný postup a klíčové tabulky účtů jsou proto vyplňovány pokaždé za daný rok současně. Aby tyto výsledky byly metodicky srovnatelné, jsou zveřejněny od roku 2003. Starší údaje vychází z metodicky rozdílných informací a bez dodatečných úprav, potřebují další čas a nemohou být v systému TSA zveřejňovány. Následující kapitola shrnuje základní metodické přístupy ve zpracování a popisuje vzájemné spojitosti přístupných datových pramenů. Nevěnuje se podrobně způsobům vyplňování jednotlivých tabulek (k tomu je určen manuál zpracovány v ČSÚ pro pracovní účely). 2.2.3.1 Strana poptávky Pro vytvoření tabulky T1 o příjezdovém cestovním ruchu je potřebné udání odhadu množství zahraničních návštěvníků v ČR a rozdělit je na jednodenní návštěvníky, turisty a projíždějící. Na stanovení odhadu konečného množství návštěvníků není zkoumání příjezdového cestovního ruchu cílené. Dá se z něj však zjistit složení návštěvníků a k tomu se využívá tzv. čárkovací metoda používaná na hranicích ČR společně se zkoumáním. Při stanovení odhadu množství návštěv se vychází ze statistiky návštěvnosti v HUZ (ČSÚ) a počty turistů, které využívají ubytovací zařízení v této kategorii. Stanovení tohoto výsledku je realizováno za každé čtvrtletí kalendářního roku. Při sestavení průměrných výdajů na osobu a den a průměrných počtů přenocování, došlo k určitému zkreslení, hlavně z důvodu extrémních hodnot. Proto byl aplikován (alfa) useknutý průměr 0,001, s jehož pomocí bylo vyřazeno 0,1 % extrémních hodnot v maximu a minimu. Celoroční průměrné hodnoty závisí na

57

zastoupení odhadovaného množství turistů v jednotlivých čtvrtletích. Tento postup je výstupem řady jednání se společností STEM/MARK. Schéma 2: Postup odhadu celkového počtu návštěvníků

Zdroj: Tvorba TSA v ČR. [online]. [cit. 2013-06-05]. Dostupné z: Další postup určení celkové spotřeby příjezdového cestovního ruchu se musel též zjednodušit, protože zkoumání na hranicích má pro potřeby tvorby TSA poměrně krátkodobou působnost. „Kvalifikovaným způsobem tak musela být extrapolována spotřeba v obdobích, která nebyla šetřením pokryta (roky 2003, 2004 a 1. čtvrtletí 2005).“12 Do stanovení výsledku příjmu z CR nerezidentů patří sestavení sumy z plateb předem v zemi trvalého pobytu, které ve výsledku míří do České republiky. Dokazuje to názorný příklad toho, že prostředky vydané za ubytování formou zájezdu se vlastně vždy v plné výši vracejí tuzemským poskytovatelům těchto služeb. Téměř shodně část výdajů za dopravu míří zpět českým dopravcům, což je podmíněno využíváním jejich služeb. Skladba výdajů příjezdového CR byla zkoumána zatím v šesti základních skupinách, přesto již v roce 2007 byly uskutečněny v zkoumání na hranicích zkušební moduly, ze kterých vyplynou podrobnější materiály o potřebách nerezidentů.

12

Tvorba TSA v ČR. [online]. [cit. 2013-06-05]. Dostupné

58

z:

Z charakteru Výběrového zkoumání cestovního ruchu (ČSÚ) vychází metodický přístup ve zpracování tabulek domácího a výjezdového CR rezidentů (TSA tabulky T2 a T3). Tento výzkum byl již navrhován přímo pro požadavky TSA, přesto v něm není možné pozorovat důležité ukazatele v tak podrobném členění, jak je obsahuje manuálu TSA – RMF. Zpočátku dochází k rozdělení provedených cest podle určení cíle (ČR a zahraničí) a dle skladby výdajů (opět šest základních kategorií – agregací). Patří se zároveň odhad množství cest a výdajů pro populaci mladší 15 let s použitím kvalifikovaně daných koeficientů. Pokračuje ústřední část zhotovení tabulek, v níž je celkem komplikovaně uskutečněno přemístění a vhodné rozdělení výdajů podle reálného rozložení finančních prostředků. Ve skupině zájezd zůstává jen marže CK/CA, doplněn je plná přehled údajů pro ostatní cesty (kratší, delší, služební, jednodenní) a dochází k jinému roztřídění části výdajů, které jsou vynaloženy v ČR, přesto služby spolu s těmito výdaji skýtají nerezidentské subjekty. Veškeré postupy jsou realizovány shodně pro domácí i výjezdový CR, protože při pozorování reálného provedení spolu výdaje rezidentů na těchto cestách úzce souvisí. Na konec je učiněna určitá oprava domácího CR s ohledem na druhé domovy a vlastní rekreační objekty, kdy je souhrnná spotřeba nadsazena o imputované nájemné odhadované odborem národních účtů. Shromažďovací charakter má tabulka TSA T4, která se zabývá spotřebou vnitřního cestovního ruchu a zobrazuje veškeré finanční prostředky rozmístěné na hospodářském území České republiky, které vycházejí z cestovního ruchu. Navrhována je běžným způsobem. Sumarizuje příjmy z cestovního ruchu nerezidentů, domácí výdaje na cesty rezidentů do zahraničí a výdaje rezidentů při domácích cestách. Naproti tomu TSA České republiky neobsahuje naturální sociální transfery v cestovním ruchu pojímající spotřebu individuálních netržních služeb. U zboží není zvlášť vykalkulována distribuční marže. 2.2.3.2 Strana nabídky Základem při tvorbě tabulek nabídky (v TSA tabulky T5 a T6) je přehledné roztřídění a rozbor datových podkladů národního účetnictví. „Stěžejní jsou přitom matice produkce (P.1) a mezispotřeby (P.2), které jsou přebírány z NÚ v pracovní nepublikované verzi ve formátu 128 odvětví dle OKEČ (sloupce) x 232 produktů dle

59

SKP (řádky).“13 Toto třídění není dost podrobné a neodpovídá potřebám TSA. Proto je tedy ještě učiněno rozdělení (breakdown) odvětví a je vyjmuta osobní doprava dle produktů i dle odvětví (diferencuje se totiž až na 4. místě používaných klasifikací). Finální vzhled pracovních matic pro zhotovení tabulky T5 má velikost 223 odvětví x 236 produktů. K tomuto konečnému rozdělní jsou k dispozici záznamy o tržbách z firemní statistiky a kvalifikované odhady. Součástí matice jsou poté definována typická, související a nespecifická odvětví a produkty cestovního ruchu. Bere se ohled na nároky manuálu TSA – RMF, ale také na zvláštnosti klasifikací uplatňovaných v ČR. Je dané, že určitá odvětví a produkty jsou shodné s předpisy v manuálu. Ne pokaždé musí odvětví, jehož hlavní tvorbou je typický produkt, být posuzováno taktéž jako typické. Nedílnou složkou spotřeby vnitřního CR jsou veškeré zbývající produkty, které náleží našemu systému. Nespecifickými produkty nazýváme ty, o které nebyl na území České republiky v oblasti CR žádný zájem, tudíž je za účelem cestovního ruchu nikdo nespotřeboval. V této části je nepochybně třeba akceptovat určitá zjednodušení, protože při vyjmutí souvisejících produktu jsou základem údaje o spotřebě vnitřního CR. Ta vzniká jak ze zkoumání statistiky rodinných účtů, tak z příjmové části platební bilance ČNB. Využívají se také kvalifikované odhady.

Do

spotřebního

koše návštěvníka jsou

vybrány jen

nejpodstatnější a nejvíce žádané produkty (cca 50 položek), i když je dané, že ve spojitosti s cestovním ruchem může být užit v podstatě každý produkt národního hospodářství.

13

LEJSEK, Zdeněk. Satelitní účet cestovního ruchu v České republice: Historie, současný stav, výhled. [online]. 2009 [cit. 2013-06-05]. Dostupné z:

60

Schéma 3: Rozdělení činností (odvětví) a produktů ve vztahu k cestovnímu ruchu

Zdroje: Metodologické základy TSA. [online]. [cit. 2013-06-05]. Dostupné z: Mezi činnosti typické pro cestovní ruch mohou být včleněny případy některých stravovacích, kulturních, ale i rekreačních služeb. Ty sice zahrnují typické produkty, ale většinou nejsou účastníky cestovního ruchu využívány. Hlavní část produktů těchto odvětví využívají kromě účastníků CR i obvyklí spotřebitelé ve svém běžném prostředí. Také v dopravních službách je sice individuálně vyjmuta osobní doprava, přesto značnou část její produkce užívají studenti cestující do škol a pracující dopravující se do zaměstnání. Produkce a mezispotřeba jsou převáděny do tabulek nabídky a to po nezbytné úpravě možných nepřesností v meziroční konzistenci dat. Produkty i související a nespecifická odvětví jsou pokaždé řazeny do jednotlivých sloupců a řádků. Matice mající souvislost s konečným užitím (tzn. daně, dotace, dovoz) už nejsou děleny podle OKEČ (tzn. jsou vykazovány za všechna odvětví celkem), ale přetrvává jejich detailní dělení podle produktů a takto jsou zaneseny také do tabulky T5. Pokud dojde k roztřídění mezispotřeby na individuální části, dochází k nedodržení doporučení z manuálu TSA – RMF. Také dílčí stanovení distribuční marže u zboží není uskutečněno. V tabulce T6 je poté realizován výpočet podílu spotřeby vnitřního CR na nabídce individuálních produktů. Určení HPH cestovního ruchu vzniká z podílu spotřeby vnitřního CR na nabídce individuálních produktů, které jsou spočítány v tabulce T6 v řádcích. Tyto 61

podíly jsou použity na celkovou HPH ve 12 typických, dále souvisejících a nespecifických odvětvích cestovního ruchu ve sloupcích. Pro lepší porozumění je akceptován předpoklad, že podíly CR na HPH jsou totožné jako podíly na veškeré domácí nabídce CR. Je možné se pokaždé dozvědět absolutní výši HPH CR v určitém odvětví. Výsledná HPH odvětví CR je úhrnem jednotlivých HPH dle odvětví. Protože umíme určit výši čistých daní, tzn. daní z cestovního ruchu snížených o dotace do cestovního ruchu, je možné poté stanovit také HDP CR.

Schéma 4: Postup výpočtu HPH a HDP CR výrobní metodou

Zdroj: Metodika satelitního účtu České republiky. [online]. [cit. 2013-06-05]. Dostupné z:http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/metodika_tabulky_satelitniho_uctu_cestovniho_r uchu/$File/metod_tsa.pdf

Dané hospodářské ukazatele cestovního ruchu znázorňují v TSA České republiky jen tzv. bezprostřední vliv cestovního ruchu. Tento vliv je založen na přímém vztahu mezi tím kdo produkt či služby poskytuje a spotřebitelem (v tomto případě návštěvníkem). „Výpočty tzv. nepřímého vlivu cestovního ruchu vyžadují maticové operace, jejichž výsledkem jsou koeficienty komplexní spotřeby, kterými lze nepřímý vliv cestovního ruchu kvantifikovat.“14 Číselné podobě nepřímého vlivu CR na ekonomiku CR se ČSÚ bude věnovat později.

14

LEJSEK, Zdeněk. Satelitní účet cestovního ruchu v České republice: Historie, současný stav, výhled. [online]. 2009 [cit. 2013-06-05]. Dostupné z:

62

Modul zaměstnanosti Modul zaměstnanosti je metodickou součástí satelitního účtu cestovního ruchu a zabývá se zaměstnaností z rozdílných socio–ekonomických a demografických profilů (postavení v zaměstnání, pohlaví, věk, vzdělání, státní příslušnost, sezónnost, typ a trvalost pracovního úvazku). Veškeré údaje znázorňují tzv. domácí koncept zaměstnanosti, tzn. vztahující se k osobám pracujících na hospodářském území České republiky. Z národního hlediska patří do tohoto konceptu nerezidenti pracující v ČR a naproti tomu se nepočítá s rezidenty pracujícími v cizině. Pracovní postup sestavení Modulu zaměstnanosti cestovního ruchu čerpá z nejdůležitějších zdrojů informací – národního účetnictví České republiky a výběrového šetření pracovních sil. Při práci s oběma zdroji se postupuje co možná nejspolehlivěji. Tuto naprostou spolehlivost zaručují skupiny (3 – místné rozdělení) v klasifikaci OKEČ. Tyto údaje jsou jen pracovní a dopodrobna se nezveřejňují. Informace z NÚ se používají k určení absolutní výše zaměstnanosti (jsou tedy plnohodnotné a srovnatelné s daty opakovaně zveřejňovanými Odborem čtvrtletních národních účtů). Závěry z VŠPS se používají k

roztřídění

a

zobrazení

zaměstnanosti

podle

různých

socio–ekonomických

a demografických profilů podle mezinárodních manuálů. Použitý podíl cestovního ruchu na zaměstnanosti v individuálních OKEČ je závislý na podílu produkce cestovního ruchu. Údaje jsou názorně rozděleny podle dílčích typických odvětví cestovního ruchu (12 základních odvětví kromě vlastnictví druhých domovu). Odvětví nespecifická pro cestovní ruch a hodnoty za odvětví související s cestovním ruchem jsou poté stanoveny jako výsledné hodnoty. Téměř všechna data jsou zveřejněna a rozdělena na pracující osoby, které jsou zaměstnané a sebezaměstnané. Investice „Práce na sestavení ukazatele THFK v CR je možné rozdělit do čtyř základních fází: a) Převzetí údajů ze statistických zjišťování v agregované podobě; b) Metodologické a korekční úpravy pro potřeby CR; c) Stanovení podílu CR; d) Tvorba výstupních tabulek.“15

15

LEJSEK, Zdeněk. Satelitní účet cestovního ruchu v České republice: Historie, současný stav, výhled. [online]. 2009 [cit. 2013-06-05]. Dostupné z:

63

V počáteční fázi je nezbytné přebrat podkladové údaje ve správné podobě a formátu. Dále dochází k různým jednotlivým vylepšujícím změnám pro potřeby CR. Jedná se o roztřídění THFK na 3 – m OKEČ, roztřídění THFK podle typu aktiv, roztřídění THFK u osobní a nákladní dopravy či roztřídění THFK u hotelů a restaurací. Aplikace podílu CR na individuální části buňky matice THFK posléze různě kombinuje hlavně význam (specifičnost) individuálních aktiv pro CR a také definuje určité činnosti (odvětví), které jsou spjaty s cestovním ruchem. V samotném závěru je učiněna aplikace (násobení) podílu CR a hodnoty THFK. Tento krok je učiněn pro jednotlivou buňku matice odděleně. Výstupem je výpočet hodnoty THFK v cestovním ruchu. Vzhled výsledných tabulek je poněkud jiný, než podoba tabulek dodávek a užití, jelikož není aplikováno vertikální dělení na produkty, nýbrž jen na individuální oddíly klasifikace aktiv. Tabulky jsou horizontálně roztříděny podle individuálních typických odvětví cestovního ruchu (12 hlavních odvětví), odvětví spjatých s cestovním ruchem a odvětví nespecifická pro cestovní ruch jsou vykazována zvlášť. Tabulky tak názorně zobrazují THFK v souvislosti s úplným národním hospodářstvím. Obecný tvar výsledků je stanoven závazným manuálem TSA. 2.2.3.3 Výstupy TSA a publikování Výstupy TSA České republiky jsou za každý rok volně a jednoduše dostupné na webu ČSÚ. Veškerá data jsou publikována na národní úrovni, regionální úroveň není dostupná. ( TSA Tabulky 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 10 České republiky jsou uvedeny i s nejnovějšími statistikami v příloze).

64

Tabulka 10: TSA Hlavní ukazatele národního hospodářství a CR v ČR v letech 2008 – 2011 Ukazatel

2008

2009

20101)

20112)

Produkce celkem (zc)

9 677 283

8 786 554

9 309 944

9 687 945

Mezispotřeba celkem (kc)

6 352 285

5 524 956

5 901 646

6 221 861

Hrubá přidaná hodnota celkem (zc)

3 324 998

3 261 598

3 408 298

3 466 084

Daně mínus dotace

367 624

367 913

370 582

378 936

Hrubý domácí produkt

3 692 622

3 629 511

3 778 880

3 845 020

Produkce CR (zc)

251 543

238 257

238 634

248 022

Mezispotřeba CR (kc)

165 116

149 815

151 272

159 286

2,7

2,6

2,6

Podíl cestovního ruchu na hrubé přidané 2,6 hodnotě (v %) Hrubá přidaná hodnota cestovního ruchu (zc)

86 427

88 442

87 362

88 735

HPH CR – Charakteristická odvětví

61 117

63 940

63 425

65 297

HPH CR – Související odvětví

22 257

21 395

21 062

20 634

HPH CR – Nespecifická odvětví

3 054

3 107

2 875

2 805

HPH CR – Charakteristická odvětví (v %)

70,7

72,3

72,6

73,6

HPH CR – Související odvětví (v %)

25,8

24,2

24,1

23,3

HPH CR – Nespecifická odvětví (%)

3,5

3,5

3,3

3,2

Daně CR

17 024

15 851

12 891

13 539

HDP CR

103 451

104 293

100 253

102 275

2,9

2,7

2,7

Podíl

cestovního

ruchu

na

hrubém 2,8

domácím produktu (v %)

(zc) Základní cena (kc) Kupní cena 1)

Revidovaná data

2)

Revidovaná semi–definitivní data

Zdroj: Vlastní tabulka na základě údajů ČSÚ

2.3 Vliv cestovního ruchu na HDP a zaměstnanost Vliv turismu na HDP Mezinárodní cestovní ruch působí na tvorbu HDP v přímých a nepřímých odvětví turismu. Při vlivu cestovního ruchu na HDP, je také důležité určit, zda se jedná o ekonomiku či průmysl turismu. Informace, které se týkají vlivu turismu na světové 65

HDP, je možno v současné době vyhledat jen z neoficiálního satelitního účtu pro světovou ekonomiku. Tabulka 11: Komparace ekonomického významu turismu ve vybraných zemích podle HDP (2012) ČESKÁ REPUBLIKA

RAKOUSKO

ŠPANĚLSKO

PŘÍMÝ VLIV TURISMU NA HDP Absolutně mld. USD

5,7

18,4

73,3

Relativně v %

2,9%

4,6%

5,4%

PŘÍMÝ A NEPŘÍMÝ VLIV TURISMU NA HDP Absolutně v mld. USD

17,1

50,8

205,4

Relativně v %

8,9%

12,8%

15,2%

CELKOVÉ HODNOCENÍ PODLE HDP (přímý a nepřímý vliv) Absolutně celosvětově

49. pozice

21. pozice

7. pozice

Relativně celosvětově

100. pozice

62. pozice

47. pozice

Zdroj: vlastní tabulka na základě údajů WTTC

Tato tabulka porovnává tři vybrané země – Českou republiku, Rakousko a Španělsko. V případě komparace absolutní výše HDP, která vznikla v odvětvích ekonomiky a průmyslu, je zřejmé, že absolutně nejvyšší HDP, vzniklo ve Španělsku (73,3, resp. 205,4 mld. USD). Při srovnání relativního podílu HDP v ekonomice (přímý a nepřímý efekt) a průmyslu turismu (přímý efekt), byla zemí s nejvyšším vlivem cestovního ruchu na ekonomiku opět Španělsko s 5,4 %, resp.15,2 %. Vliv turismu na zaměstnanost Jako druhý základní ukazatel pozice turismu v ekonomice je vliv turismu na zaměstnanost. Pokud se hodnotí vliv na zaměstnanost, je nutno rozlišit zaměstnanost přímou a nepřímou v souvislosti na odvětvovém členění na ekonomiku a průmysl turismu, stejně jako u HDP. Nepřímá zaměstnanost obsahuje v odvětvích nepřímých počet pracovních míst. Přímá zaměstnanost znázorňuje přehled pracovních míst, která vznikla v přímých odvětvích.

66

Tabulka 12: Komparace zaměstnanosti v turismu ve vybraných zemích (2012) ČESKÁ REPUBLIKA

RAKOUSKO

ŠPANĚLSKO

262,1

210,3

893,9

5,4 %

5,0 %

5,2 %

PŘÍMÝ VLIV TURISMU NA ZAMĚSTNANOST absolutně v tis. pracovních míst relativně v %

PŘÍMÝ A NEPŘÍMÝ VLIV TURISMU NA ZAMĚSTNANOST Absolutně v tis. pracovních

534,0

569,1

2690,9

10,9 %

13,6 %

15,5 %

míst Relativně v %

CELKOVÉ HODNOCENÍ PODLE ZAMĚSTNANOSTI (přímý a nepřímý vliv) Absolutně celosvětově

54. pozice

52. pozice

17. pozice

Relativně celosvětově

70. pozice

52. pozice

43. pozice

Zdroj: vlastní tabulka na základě údajů WTTC

2.4 Mezinárodní zkušenosti s regionalizací TSA a jejich zvolené přístupy 2.4.1 Španělsko Země Pyrenejského poloostrova se taktéž snaží zhotovit regionální satelitní účet cestovního ruchu. Přestože zatím byly dostupné jen částečné statistické výsledky, je třeba Španělsku přiznat, že přinesl podstatný přínos týkající se metodického vývoje. V této zemi je regionalizace TSA střednědobým projektem a odborníci se v přítomnosti zabývají zejména případnými procedurami, zdroji a typickými znaky pro regionalizaci španělského systému (TSA – Sp). Podobně jako v jiných zemí (např. Kanada) i tady je regionální rozsah brán jako prospěšný nástroj plánování politiky turismu na místní úrovni. „Španělsko je tvořeno 17 autonomními oblastmi složenými z 52 provincií (47 na Iberském poloostrově, 1 na Baleárských ostrovech, 2 na Kanárských ostrovech) a 2 enklávami Ceute a Melilla na marockém pobřeží, které mají statut autonomních měst. V rámci regionalizace TSA se Španělsko zaměřuje na řešení tří metodických zvláštností: • Regionalizace a její napojení na systém národních účtů, • Potřeba měřit meziregionální toky jako krok před měřením meziregionální bilance CR, 67

• Regionalizace agregátů CR (HDP) a ošetření pojetí mezispotřeby (služebních cest).“16 Statistika turismu ve Španělsku má velký rozsah a je na velmi dobré úrovni, díky které může provádět níže uvedené metodické přístupy k regionalizaci TSA. Následující nákres detailně popisuje místní zdroje dat:

Tabulka 13: Dostupnost statistických dat ve Španělsku

Zdroj: 1. mezinárodní kolokvium o cestovním ruchu: sborník příspěvků, Pavlov, 9.-10. září 2010 [online]. Brno: Muni Press, 2010 [cit. 2013-06-05]. ISBN 9788021053724. Dostupné z: Regionalizace vzniká ze systému národních účtů, jehož výstupy jsou rozdělovány autonomních

regionálně, území.

aby

popisovaly

Regionální

odlišnou

hodnoty

ekonomiku

jsou

poté

individuálních velmi

důležité

v přizpůsobení/adaptaci do regionálního TSA Španělska. Tento postup lépe objasňuje následující nákres:

16

1. mezinárodní kolokvium o cestovním ruchu: sborník příspěvků, Pavlov, 9.-10. září 2010 [online]. Brno: Muni Press, 2010 [cit. 2013-06-05]. ISBN 9788021053724. Dostupné z:

68

Schéma 5: Vztahy mezi TSA, národními a regionálními účty

Zdroj: Využití statistických dat v cestovním ruchu ČR ve vztahu k řešení regionálních disparit: kolokvium: [sborník vědeckých příspěvků]. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2010. ISBN 978-808-7411-049. Dostupné z: Důležitou součástí TSA je ještě šetření toho, jaké je jednání regionů z hlediska bilance, tzn., zdali jde o vývozce či dovozce cestovního ruchu. Pro tento záměr je nutné zhotovení matice výdajových toků (viz. schéma č. 6), kde jsou ve spojitosti údaje za rezidenty a návštěvníky. Pole na diagonále ukazují průběh uvnitř regionu (intraregionální), další značí průběh mezi regiony vzájemně (meziregionální). Schéma je doplněno údaji za zahraniční návštěvníky, cestami do zbylého světa. Z matice se poté zkoumá podíl turismu na vytváření regionálního a národního HDP. Hlavní statistickou komplikací výstavby regionálního TSA pomocí regionálních národních účtů je zaznamenání právě toků turismu mezi regiony. Tato komplikace se tak týká veškerého obchodu se zbožím a toku služeb mezi regiony.

69

Schéma 6: Matice regionálních výdajových toků cestovního ruchu

Zdroj: Využití statistických dat v cestovním ruchu ČR ve vztahu k řešení regionálních disparit: kolokvium: [sborník vědeckých příspěvků]. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2010. ISBN 978-808-7411-049. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/files/servis_pro_novinare/prof_org/15_07_10_sbornik.pdf Nezastupitelnou úlohu v regionálním pojetí TSA mají služební cesty. Podle španělské metodiky jsou lidé na služební cestě vnímání v daném regionu jako nerezidenti, jestliže cestují z jiného regionu. „Tzn. výdaje utracené podnikem z regionu 1 v regionu 2, jsou pro region 2 přínosem k tvorbě jeho HDP a lze je chápat jako spotřebu nerezidentů, zatímco z hlediska regionu 1 se jedná o importovanou mezispotřebu. Výhodou je sestavení obdobné matice.“17 Španělsko se jeví jako vhodná země, která při tvorbě regionálních TSA zvolí přístup „bottom – up“, ale přesto si vybralo přístup „top – down“. Je důležité podotknout, že ve Španělsku ještě k tomuto přístupu využívají velké množství údajů z regionálních účtů, které jsou vytvořeny pro každou autonomní oblast. Tuto skutečnost dokazuje, že i tato země používá při tvorbě R–TSA oba přístupy. 17

Využití statistických dat v cestovním ruchu ČR ve vztahu k řešení regionálních disparit: kolokvium: [sborník vědeckých příspěvků]. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2010. ISBN 978-808-7411-049. Dostupné z:

70

2.4.2 Finsko V roce 1999 byl poprvé prezentován satelitní účet turismu Finska. Jeho podoba se dvakrát změnila a s konečnou verzí byla veřejnost seznámena v roce 2004. První pokus regionalizace TSA se zdařil v květnu 2005 na datech z roku 2002. Regionalizace se realizuje na regionech NUTS III obdobně jako v Rakousku. Finsko ve svých TSA účtech zveřejňuje tabulky 1, 2, 4, 6 a 7, které jsou níže podrobněji vysvětleny. „R–TSA Tabulka 1 – Spotřeba příjezdového cestovního ruchu – rozdělení spotřeby nerezidentů dle produktů. Celková spotřeba je uvedena v TSA a spotřeba pro R–TSA je dělena z celkové spotřeby podle platební bilance. Celkové příjmy z cestovního ruchu jsou rozděleny do produktů v regionech pomocí dat z šetření na hranicích vztahujícího se ke spotřebě jednodenních návštěvníků ve Finsku a k dalším aktivitám. V odhadu spotřeby byly využity regionální průzkumy a statistika obsazenosti hromadných ubytovacích zařízení. R–TSA Tabulka 2 – Spotřeba domácího cestovního ruchu – rozdělení podle produktů. Základem jsou dvě skupiny – jednodenní návštěvníci a turisté s přenocováním. Domácí spotřeba zahrnuje také část spotřeby výjezdového cestovního ruchu, která zůstává ve Finsku. Data pro tuto tabulku jsou získávány z „Finish Travel Survey“. Počty jednodenních návštěvníků jsou odhadovány na základě tzv. Passenger Transport Survey“, který provádí ministerstvo dopravy a komunikací. Data pro spotřebu jednodenních návštěvníků jsou vyhodnocovány z regionálních průzkumů a ostatních zdrojů. Část spotřeby výjezdového cestovního ruchu, která zůstává ve Finsku, a je odhadována na základě počtu zahraničních cest z Finish Travel Survey. R–TSA Tabulka 4 – Vnitřní spotřeba cestovního ruchu – jedná se o celkovou spotřebu domácích i zahraničních návštěvníků ve Finsku, která se získala z tabulek 1, 2 a 3. Tabulka v dalších buňkách obsahuje navíc i další neméně důležitá data jako například výdaje, které jsou placeny zaměstnavateli pro jejich zaměstnance na služební cesty. Je to považováno za jakýsi meziprodukt spotřeby v národních a regionálních účtech a nezaznamenává se v tabulce 2. Další zajímavý údaj je o spotřebě připisované druhému bydlení, která je spotřebována jejími vlastníky. R–TSA Tabulka 6 – Domácí nabídka a spotřeba vnitřního cestovního ruchu. V této tabulce se setkává nabídka s poptávkou. Výstup průmyslu cestovního ruchu v základních cenách je rozdělen do nabídky podle produktů. Celkový výstup je rozdělen 71

do mezispotřeby v kupních cenách a do hrubé přidané hodnoty v základních cenách. Dále je tam vyjádřena přidaná hodnota a HDP. Co se týče přidané hodnoty, pak přidaná hodnota produkovaná cestovním ruchem v každém regionu je spočítána odečtením podílu mezispotřeby v cestovním ruchu od výstupu generovaný cestovním ruchem, a to v každém odvětví. Nejvýznamnějším údajem popisujícím důležitost cestovního ruchu z této tabulky je hrubá přidaná hodnota cestovního ruchu v základních cenách. Tato hodnota se opět přepočítává na regiony, kde nejvyšší je v regionu Aland. R–TSA Tabulka 7 – Zaměstnanost v cestovním ruchu – zaměstnanci pracující v odvětví, která jsou charakteristická pro cestovní ruch. Zaměstnanost je velmi významným faktorem dopadu cestovního ruchu. Indikátorem užívaným v současných studiích je počet pracovních míst v každém odvětví vztahující se k cestovnímu ruchu. Při vyčíslování zaměstnanosti v cestovním ruchu je několik málo charakteristik, které jsou dané a dále se s nimi pracuje při regionalizaci TSA. Například v hotelech a restauracích je podíl najaté pracovní síly okolo pěti procent odpracovaných a placených hodin v celém sektoru. Najatá pracovní síla je více využívána v severních regionech Finska než v jižních regionech země. Nejsou zatím známy počty zaměstnanců pracujících v obchodě vztahující se k cestovnímu ruchu. Údaje o zaměstnanosti jsou získávány převážně z regionálních účtů. V roce 2002 zaměstnával celý průmysl cestovního ruchu 126.600 osob, ze kterých bylo 19.000 na „volné noze“.“18 Docházíme k závěru, že Finsko obdobně jako Španělsko zvolilo k regionalizaci přístup „top – down“ a rovněž ho doplňuje informacemi z regionálních účtů, které jsou vytvořeny pro individuální oblasti Finska. Pozitivem finského satelitního účtu turismu a následného tvoření R–TSA na straně poptávky je tzv. Passenger Transport Survey neboli průzkum přepravy cestujících, z něhož se pro TSA mohou využít přínosné údaje, kterých v jiných zemích nedostává. Jde o údaje o jednodenních návštěvnících. V případě Finska můžeme opět mluvit o kombinaci obou přístupu s přikloněním přístupu „top – down“.

18

FRANKE, Antonín. Statistiky cestovního ruchu. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2012. 240 s. ISBN 978-80-7357-717-9.

72

2.5 Shrnutí Přestože Česko a Rakousko jsou odlišné země s rozmanitými předpoklady pro cestovní ruch, je možné najít mnoho společného, což dovoluje vzájemnou inspiraci obou zemí. Obě země patří mezi vnitrozemské státy s přibližně podobným počtem obyvatel, což omezuje velikost jejich nabídky. Svorně se oba zapojily do mezinárodního snažení o tvorbu satelitního účtu cestovního ruchu. Každý ze států má však rozdílný historický vývoj Satelitního účtu cestovního ruchu. Rakousko se podílelo od roku 1980 na práci pro TSA na národní a mezinárodní úrovni, také významné přispělo především v rozvoji metodických zásad s OECD, OSN – TSA. TSA v Rakousku bylo zřízeno v roce 2001, počínaje ohlašovacím rokem 1999. Plnohodnotné TSA bylo naposled sestaveno v roce 2011 a skládá se z tabulek 1,2,4 až 7 s vyšší úrovní detailu. Sestavení tabulek 3 a 10 je plánováno v blízké budoucnosti a méně upřednostněné jsou TSA tabulky 8 a 9. V České republice s první konkrétní podobou národní metodiky byla veřejnost seznámena závěrem roku 2004. V praxi se ukázala nedostatečnost spolehlivých materiálů a podstatné meziroční odlišnosti poskytnutých informací. V důsledku toho bylo od roku 2005 mnoho metodických postupů vylepšeno, stalo se tak využitím zkušeností ze zahraničí a lepším informačním materiálům. V roce 2006 byly zveřejněny první výsledky dle nové metodiky. V současnosti je TSA v České republice ze ¾ naplněno a z celkového počtu deseti tabulek nám chybí pouze tabulka číslo 9 a to kolektivní spotřeba cestovního ruchu. Podle mého názoru je v současnosti zpracování tabulek TSA České republiky na národní úrovni přesnější a ucelenější nežli u rakouských sousedů. Jinak je tomu na regionální úrovni. Vzhledem k náročnosti a složitosti problematiky regionalizace TSA nebyla dosud zhotovena jednotná metodika pro regionalizaci TSA. I v případě Rakouska to statistici řeší spíše konzultacemi s odborníky z Kanady a Španělska. Rakousko je jednou z mála evropských zemí, která sestavuje kvalitní regionální TSA. Rakousko se při sestavování regionálního TSA vydalo přístupem „bottom – up“. Po podrobném zkoumání zdrojů dat, které Statistický úřad Rakouska používá k sestavení R–TSA docházím k závěru, že se nejedná čistě o přístup „bottom – up“. Rakousko kombinuje oba přístupy „top – down“ i „bottom – up“. V České republice jsou všechna data publikována na národní úrovni, regionální úroveň není dostupná, proto se chci v návrhové části zabývat touto problematikou. 73

3. NÁVRHOVÁ ČÁST V návrhové části se konkrétně věnuji České republice a její regionalizaci satelitního účtu cestovního ruchu a poté bych se chtěla stručně vyjádřit k dostupnosti údajů o TSA jiných zemí.

3.1 Regionální TSA v České republice V celé České republice, ale i v jednotlivých jejích krajích, městech i obcích je cestovní ruch velmi podstatným faktorem ekonomiky. Pro určení velikosti vlivu cestovního ruchu na regionální úrovni je možné použít satelitní účet cestovního ruchu (TSA). Česká republika má tento účet již logicky sestavený a teoreticky vypracovaný. Jedná se o soustavu, která vzájemně propojuje poptávku po službách a ostatních produktech cestovního ruchu s nabídkou těchto služeb a produktů. Samozřejmě tam nesmí chybět ekonomické a sociální přínosy cestovního ruchu, hlavně v oblasti zaměstnanosti a investicích. Tvůrcem všech součástí satelitního účtu v České republice je Český statistický úřad. Při shromažďování údajů a sestavování daných přehledů je závislý na správně zavedeném způsobu národního financování a finančním systému. Satelitní účet cestovního ruchu soustřeďuje jedinečné údaje, které mohou působit na okolní svět a posilují vliv cestovního ruchu na společnost a ekonomický systém. TSA České republiky je vlastně takový statistický nástroj, který byl sestaven na národní úrovni a mohl by posloužit k tvorbě regionálního TSA. Zdá se, že o regionální účty v cestovním ruchu je vzrůstající zájem. Podle mých informací se Český statistický úřad touto problematikou již delší dobu zabývá. Bohužel se mi však nepodařily zjistit žádné konkrétní údaje o tom, v jaké fázi se regionalizace satelitního účtu cestovního ruchu v České republice nyní nachází. „Je zřejmé, že se zhotovením regionálního TSA jsou velké problémy. V současné době žádný stát nevydal platnou metodiku k sestrojení regionálního TSA, tak jak tomu bylo při vytvoření na národní úrovni. Pokud se některý stát rozhodne zhotovit regionální TSA, tak záleží pouze na něm, jak se k této problematice postaví. Česká republika má ze ¾ plnohodnotné TSA a podle mého názoru má tedy dobré předpoklady regionální TSA sestavit.“ Před zahájením tohoto namáhavého úkolu by si Česká republika měla odpovědět na otázku, k čemu přispěje regionalizace TSA. Podle mého názoru by se měl vytvořit přehled jaký má cestovní ruch finanční přínos pro dané regiony i důležitost cestovního 74

ruchu při vytváření pracovních příležitostí v regionu. Tyto přehledy mají svůj význam i pro zjištění velikosti nákladů vložených do cestovního ruchu a naopak výši přínosů pro regiony. Regionální TSA je možné tvořit podle organizace UNWTO na základě dvou rozdílných přístupů. První přístup je označován jako „meziregionální“ pojmenovaný „top – down“. Druhým je tzv. „regionální“ nebo-li „bottom – up“. Podrobnému popisu obou přístupů jsem se věnovala v teoretické části. Popsala jsem je i s jejich výhodami i nevýhodami. Podle získaných informací jsem nabyla dojmu, že pro vytváření regionálního TSA v České republice se jeví vhodnější využití přístupu „top – down“, který je úzce spjat se systémem národních účtů a čerpá hlavně z národního satelitního účtu. Ten je v České republice na velmi dobré úrovni, což jsem si ověřila při shromažďování informací, které jsem použila v analytické části mé diplomové práce. Údaje, které obsahuje národní TSA se dají dále konkrétně využít. Nejsou však úplné pro potřeby regionálního TSA. Kdybych měla možnost podílet se na tvorbě regionálního TSA, snažila bych se prosadit, aby došlo k aktualizaci již sebraných dat a sběru údajů nových, nezbytných pro vytvoření co nejpřesnějších statistik o regionálním cestovním ruchu. Ty pomohou široké veřejnosti a hlavně návštěvníkům jednotlivých regionů, ale i podnikům a zaměstnancům cestovního ruchu orientovat se v problematice cestovního ruchu daného regionu. Dále by si Česká republika za pomocí národního TSA a doplněných regionálních dat mohla zhotovit nejpodstatnější TSA tabulky na regionální úrovni. Při sestavování základních

TSA

tabulek

by

se

měly

příslušné

organizace

zamyslet

nad

tím, jaké ukazatele jsou na regionální úrovni nejdůležitější. V první řadě by se měly sestavit tabulky na poptávkové straně. Pokud by se podařilo zhotovit tabulky 1 – Spotřeba příjezdového cestovního ruchu, 2 – Spotřeba domácího cestovního ruchu a 3 – Spotřeba vnitřního cestovního ruchu, mohli bychom říci, že na straně poptávky máme všechny důležité údaje a je téměř hotová. Dále bychom se měli zaměřit na stranu nabídky, kde jsou podle mě základem tabulky 5 – Výrobní účty jednotlivých odvětví CR a ostatních odvětví a 6 – Domácí nabídka a spotřeba vnitřního CR. Při takto sestavených tabulkách na regionální úrovni bychom mohli hovořit o úspěchu. Poté by se postupem času zhotovovaly další důležité tabulky, týkající se zaměstnanosti, tvorby hrubého fixního kapitálu, atd.

75

Pokud by se naše snažení ubíralo tímto směrem, nešlo by tak úplně o meziregionální přístup, ale docházelo by i k doplnění a zpřesnění informací na základě sebraných údajů na regionální úrovni. Šlo by nakonec o kombinaci obou přístupů. Tvůrci regionálního TSA v České republice určitě využijí zkušeností těch států, které jsou v tvorbě regionálního TSA mnohem dál než Česká republika. Inspirovat by se mohli tvůrci například regionalizací TSA ve Španělsku, Finsku, atd.

3.2 Dostupnost údajů o TSA jiných zemí Při zpracování mé diplomové práce jsem se musela potýkat s jedním velmi podstatným problémem. Nemohla jsem totiž najít téměř žádné informace týkající se TSA Rakouska v českém jazyce. Při zpracování údajů o rakouském TSA jak na regionální, tak na národní úrovni, jsem musela čerpat z dokumentů, které jsem vyhledala na internetu nebo získala přímo od Petera Laimera, který se zabývá Satelitním účtem cestovního ruchu v Rakousku. Všechny tyto materiály byly v anglickém nebo německém jazyce. Některé informace se daly přeložit snadno, ale pokud šlo o odbornější texty např. popis toho, jak přesně fungují TSA tabulky na národní úrovni v Rakousku byl pro mě překlad poněkud náročnější. Myslím si, že existuje více lidí, kteří by přivítali větší dostupnost informací o satelitním účtu cestovního ruchu jiných zemí a nemuseli by strávit spoustu času nad jejich překladem. Pokud si člověk vyhledá informace o satelitním účtu cestovního ruchu v České republice, je pravděpodobné, že se začne zajímat i o další země, které mají s touto problematikou mnohem větší zkušenosti. Pro tvorbu mé diplomové práce jsem si například vyhledala dokument v angličtině, který shrnuje 27 evropských zemí z hlediska implementace satelitního účtu cestovního ruchu na národní úrovni. Myslím si tedy, že by bylo dobré, aby si každá země tento originální dokument z angličtiny přeložila do svého jazyka a uvedla ho na svoji webovou stránku, která shromažďuje veškeré informace týkající se satelitního účtu cestovního ruchu. Stačilo by vybrat ke každé zemi ty nejdůležitější informace a zhotovit vlastní dokument, který se vztahuje k implementaci TSA na národní úrovni. Dále je zde problematika, která se týká regionalizace TSA. V tomto případě jsem vyhledala některé dokumenty a knihy, kde jsou uvedeny příklady států, které úspěšně využívají TSA na regionální úrovni. Myslím si, že v současné době má zpracováno regionální TSA víc zemí, než jen ty, které jsem našla. Proto bych také uvítala informace o zkušenostech se zavedením TSA na regionální úrovni jiných zemí 76

ve formě dokumentu v českém jazyce. V neposlední řadě jsou zde také země mimo evropskou unii, které se tvorbou satelitního účtu cestovní ruchu, také úspěšně zabývají, např. Kanada. V tomto případě by také bylo dobré mít možnost seznámit se s jejich dosaženými výsledky a zkušenostmi v českém jazyce.

77

ZÁVĚR Problematika měřitelnosti cestovního ruchu nebyla vždy snadná. Odborníci hledali způsob, jak nejlépe sestavit statistický nástroj, jímž lze například měřit podíl cestovního ruchu na hrubém domácím produktu a také zjistit spoustu jiných detailních informací jako např. smysl individuálních druhů cestovního ruchu, spojitost cestovního ruchu s jinými odvětvími nebo dělení výdajů dle profilu návštěvníka. V současnosti se touto problematikou zabývá statistický nástroj, který se nazývá Satelitní účet cestovního ruchu (TSA). TSA využívají země, které chtějí efektivně měřit vliv cestovního ruchu na ekonomiku. Tématem mé diplomové práce byla „Komparace vybraných evropských zemí z hlediska implementace Satelitního účtu cestovního ruchu na národní a regionální úrovni“. Při komparaci z hlediska implementace TSA na národní a regionální úrovni České republiky a Rakouska pro mě byly nejdůležitější informace z webových stránek Českého statistického úřadu a Statistik Austria. V první kapitole jsem většinou použila informace získané z české i zahraniční odborné literatury, abych do detailu popsala Satelitní účet cestovního ruchu, organizace a definice s ním spojené. V analytické části pro mě byly velmi důležité dokumenty, které zahrnovaly problematiku implementace Satelitního účtu cestovního ruchu v České republice a Rakousku jak na národní, tak regionální úrovni a velmi přínosné byly též oficiální stránky těchto zemí. Cílem této diplomové práce byla komparace České republiky a Rakouska z hlediska implementace Satelitního účtu cestovního ruchu na národní a regionální úrovni. Myslím si, že cíl mé práce byl splněn. Při vypracování této práce jsem zjistila, že každá země má jiné zkušenosti s implementací TSA a není jednoduché získat informace, které jsou k sestavení TSA potřeba. Státy, které jsem si vybrala, jsou si v některých ohledech velmi podobné, ale v případě zhotovení TSA jsem zde zaznamenala velké množství rozdílů, které jsem podrobněji popsala v závěrečném shrnutí analytické části. V úvodu jsem si také stanovila tři hypotézy, které se mi během mé práce potvrdily. První hypotéza byla, že „Česká republika má lépe zpracované TSA na národní úrovni než Rakousko“. Toto tvrzení bylo správné, neboť Česká republika má opravdu velmi kvalitně zpracované TSA na národní úrovni. Vzhledem k tomu, že Česká republika má zhotoveno 9 tabulek z deseti, můžeme hovořit o tzv. téměř plnohodnotném TSA na národní úrovni. V případě Rakouska je TSA na národní úrovni také kvalitní a téměř 78

splňuje 6 základních a velmi důležitých TSA tabulek, ale přesto mu chybí zpracovat další 3 důležité tabulky, týkající se zaměstnanosti, tvorby hrubého fixního kapitálu, atd. Druhou hypotézou bylo, že „V současné době nejsou zpracované statistiky TSA v České republice na regionální úrovni. Tato hypotéza se mi více než potvrdila. K této problematice jsem nenašla téměř žádné informace, pouze se mi podařilo zjistit, že Statistický úřad se tímto problémem zabývá, ale v nejbližší době není možnost získat konkrétní statistiky na regionální úrovni. Z důvodu málo dostupných informací, jsem se rozhodla tomuto úkolu věnovat ve své návrhové části. Poslední hypotézou bylo, že „Neexistuje koncepční rámec pro sestrojení regionálního TSA“. Při vyhledávání obecných informací a definicí ke statistickému nástroji TSA, jsem zjistila, že v současné době opravdu není schválena žádná základní metodika, která by stanovovala určitá pravidla, jimiž by se měly ostatní země při zpracování regionálního TSA řídit. Pokud se tedy některý stát rozhodne pro zhotovení R–TSA, záleží pouze na něm, jaké si stanoví pravidla při jeho vytvoření. V poslední návrhové části jsem se detailně zaměřila na Českou republiku a její regionalizaci satelitního účtu cestovního ruchu. Při vypracování této části jsem navrhla konkrétní možnost, jak sestavit regionální TSA v České republice, jaké důvody má tato země pro jeho zpracování a stanovení odpovídajícího přístupu, vhodného pro ČR. Poté jsem se krátce vyjádřila k dostupnosti informací o TSA jiných zemí. Z důvodu špatné dostupnosti některých údajů v českém jazyce, jsem navrhla několik možností, jak tento problém vyřešit, například jsem navrhla určitý dokument pro každou zemi v jejich jazyce, který by shrnoval země využívající TSA jak na národní, tak na regionální úrovni.

79

LITERATURA [1] 1. mezinárodní kolokvium o cestovním ruchu: sborník příspěvků, Pavlov, 9.-10. září 2010 [online]. Brno: Muni Press, 2010 [cit. 2013-06-05]. ISBN 9788021053724. Dostupné

z:

[2] ATTL, P.; POLÍVKOVÁ, A.; STUDNIČKA, P. Zásady zpracování bakalářských a diplomových prací. 2. vydání. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o., 2012. 72 s. ISBN 978-80-87411-33-9. [3] Ein Tourismus-Satellitenkonto für Wien: Ökonomische Zusammenhänge, Methoden und

Hauptergebnisse

2008.

Wien,

2010.

Dostupné

z:

http://www.statistik.at/web_de/statistiken/tourismus/tourismussatellitenkonto/wertschoepfung/index.html [4] Erwerbstätige.

[online].

[cit.

2013-06-06].

Dostupné

z:

[5] European Implementation Manual on Tourism Satellite Accounts. [online]. [cit. 2013-06-05].

Dostupné

z:

[6] Eurostat.

[online].

2013

[cit.

2013-06-05].

Dostupné

z:

[7] FRANKE, Antonín. Statistiky cestovního ruchu. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2012. 240 s. ISBN 978-80-7357-717-9. [8] General guidelines for developing the Tourism Satellite Account (TSA). Madrid, Spain: World Tourism Organization, 2000. 123 s. ISBN 92-844-0383-9. [9] GÚČIK, Marian. Cestovný ruch: Politika a Ekonómia. Banská Bystrica: DALI-BB, s. r. o. pre Slovak-Swiss Tourism, 2011. 188 s. ISBN 978-80-89090-98-3. 80

[10] HRONOVÁ, S., J. FISCHER, R. HINDLS a J. SIXTA. Národní účetnictví: Nástroj popisu globální ekonomiky. Praha: C. H. Beck, 2009. 326 s. ISBN 978-80-7400153-6. [11] LAIMER, Dr. Peter a Mag. Johanna OSTERTAG-SYDLER. StandardDokumentation Metainformationen: Tourismus-Satellitenkonto für Österreich. 2012.

Dostupné

z:

[12] LAIMER, Peter. Regional Tourism Satellite Accounts in Austria. [online]. 2012, 18

s.

[cit.

2013-06-05].

Dostupné

z:

[13] LEJSEK, Zdeněk. Satelitní účet cestovního ruchu v České republice: Historie, současný stav, výhled. [online]. 2009 [cit. 2013-06-05]. Dostupné z: [14] Metodika satelitního účtu České republiky. [online]. [cit. 2013-06-05]. Dostupné z: [15] Metodologické

základy

TSA.

[online].

[cit.

2013-06-05].

Dostupné

z:

[16] Možnosti regionalizace Satelitního účtu cestovního ruchu - zhodnocení přístupů. PETŘÍČKOVÁ,

Ing.

Lucie.

[online]. [cit. 2013-06-05].

Dostupné z:

[17] OECD.

[online].

[cit.

2013-06-06].

Dostupné

z:

[18] ORGANIZATION], [published by the World Tourism. Tourism satellite account (TSA) implementation project: the tourism satellite account as an ongoing process : past, present and future developments. Updated ed. Madrid: World Tourism Organization, 2001. 256 s. ISBN 92-844-0424-X.

81

[19] OSN.

[online].

[cit.

2013-06-06].

Dostupné

z:

[20] PALATKOVÁ, Monika a Jitka ZICHOVÁ. Ekonomika turismu: Turismus České republiky. Praha: Grada Publishing, a. s., 2011. 208 s. ISBN 978-80-247-3748-5. [21] PALATKOVÁ, Monika. Mezinárodní cestovní ruch. Praha: Grada Publishing, a. s., 2011. 224 s. ISBN 978-80-247-3750-8. [22] Příprava satelitního účtu cestovního ruchu v ČR. [online]. [cit. 2013-06-05]. Dostupné z: [23] RYGLOVÁ, Kateřina, Michal BURIAN a Ida VAJČNEROVÁ. Cestovní ruch podnikatelské principy a příležitosti v praxi: Podnikatelské principy a příležitosti v praxi. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011, 213 s. ISBN 978-802-4740-393. [24] Satelitní účet cestovního ruchu: Aktuální výsledky. In: LEJSEK, Zdeněk. [online]. Praha,

2013

[cit.

2013-06-05].

Dostupné

z:

[25] Statistické projekty v rámci IOP a jejich vliv na implementaci satelitního účtu cestovního ruchu v ČR. HERVERT, Ing. Štěpán. [online]. [cit. 2013-06-05]. Dostupné

z:


53ae49e2a395/Statisticke-projekty-v-ramci-IOP.pdf> [26] Statistika cestovního ruchu v ČR se zvláštním zřetelem k satelitnímu účtu. HELLEROVÁ, Ing. Alena. [online]. Praha, 2010 [cit. 2013-06-05]. Dostupné z: [27] Tabulky satelitního účtu cestovního ruchu. [online]. [cit. 2013-06-05]. Dostupné z: [28] Tourism satellite account: recommended methodological framework. New York: United Nations, Statistics Division, 2001, xii, 138 s. ISBN 92-844-0437-1.

82

[29] Tourism Satellite Accounts in the European Union: Volume 1:Report on the implementation of TSA in 27 EU. In: [online]. Luxembourg: Office for Official Publications of the European Communities, 2009 [cit. 2013-06-05]. ISBN 97892-79-14182-9ISSN

1977-0375.

Dostupné

z:

[30] Tourismus - Satellitenkonto- Wertschöpfung. [online]. [cit. 2013-06-06]. Dostupné z:


satellitenkonto/wertschoepfung/index.html#index2> [31] Tourismus-Satellitenkonto

Oberösterreich

2011.

2013.

Dostupné

z:

[32] Travel

&

Tourism:

Economic

Impact

Austria.

2013.

Dostupné

z:

[33] Travel & Tourism: Economic Impact Czech Republic. 2013. Dostupné z: [34] Travel

&

Tourism:

Economic

Impact

Spain.

2013.

Dostupné

z:

[35] Tvorba

TSA

v

ČR.

[online].

[cit.

2013-06-05].

Dostupné

z:

[36] UNITED NATIONS, Department of Economic and Social Affairs. Tourism satellite account: recommended methodological framework 2008. Updated ed. Luxembourg: Commission of the European Communities, Eurostat, 2010. ISBN 978-921-1615-203. [37] UNWTO.

[online].

[cit.

2013-06-06].



83

Dostupné

z:

[38] Využití statistických dat v cestovním ruchu ČR ve vztahu k řešení regionálních disparit: kolokvium: [sborník vědeckých příspěvků]. Praha: Vysoká škola hotelová

v

Praze

8,

2010.

ISBN

978-808-7411-049.

Dostupné

z:

[39] WTTC. [online]. [cit. 2013-06-06]. Dostupné z:

84

PŘÍLOHY TSA standardní tabulky (použité v Rakousku)

Tabulka 14: T1 Spotřeba příjezdového cestovního ruchu podle produktů a kategorií návštěvníků (výdaje návštěvníka na konečnou spotřebu v hotovosti)

Zdroj: LAIMER, Dr. Peter a Mag. Johanna OSTERTAG-SYDLER. StandardDokumentation Metainformationen: Tourismus-Satellitenkonto für Österreich. 2012. Dostupné z: http://www.statistik.at/wcmsprod/groups/gd/documents/stddok/029884.pdf

Tabulka 15: T2 Spotřeba domácího cestovního ruchu podle produktů (výdaje návštěvníka na konečnou spotřebu v hotovosti)

Zdroj: LAIMER, Dr. Peter a Mag. Johanna OSTERTAG-SYDLER. StandardDokumentation Metainformationen: Tourismus-Satellitenkonto für Österreich. 2012. Dostupné z: http://www.statistik.at/wcmsprod/groups/gd/documents/stddok/029884.pdf

85

Tabulka 16: T4 Spotřeba vnitřního cestovního ruchu podle produktů a typů cestovního ruchu

Zdroj: LAIMER, Dr. Peter a Mag. Johanna OSTERTAG-SYDLER. StandardDokumentation Metainformationen: Tourismus-Satellitenkonto für Österreich. 2012. Dostupné z: http://www.statistik.at/wcmsprod/groups/gd/documents/stddok/029884.pdf

Tabulka 17: T5 Výrobní účty jednotlivých odvětví cestovního ruchu a ostatních odvětví

Zdroj: LAIMER, Dr. Peter a Mag. Johanna OSTERTAG-SYDLER. StandardDokumentation Metainformationen: Tourismus-Satellitenkonto für Österreich. 2012. Dostupné z: http://www.statistik.at/wcmsprod/groups/gd/documents/stddok/029884.pdf

86

Tabulka 18: T6 Domácí nabídka a spotřeba vnitřního cestovního ruchu podle produktů

Zdroj: LAIMER, Dr. Peter a Mag. Johanna OSTERTAG-SYDLER. StandardDokumentation Metainformationen: Tourismus-Satellitenkonto für Österreich. 2012. Dostupné z: http://www.statistik.at/wcmsprod/groups/gd/documents/stddok/029884.pdf

TSA tabulky v České republice (vlastní zpracování) Tabulka 19: T1 - Spotřeba příjezdového CR v letech 2004 – 2011 (v mil. Kč) Ukazatel

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Jednodenní Návštěvníci Turisté

25 360

25 762

27 907

27 289

23 783

16 280

17 505

97 146

99 196

100 662 90 783

83 789

81 094

80 614

Tranzitující 15 537

16 542

17 551

17 479

16 106

16 563

Návštěvníci Celkem

18 452

138 043 141 500 146 120 136 524 125 051 113 479 114 683

rok 2011 – předběžná data Zdroj: Vlastní tabulka na základě údajů ČSÚ Tabulka 20: T2 - Spotřeba domácího CR v letech 2005 – 2011 (v mil. Kč) Ukazatel

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Jednodenní 28 903 27 946 28 845 Návštěvníci 58 428 59 887 63 232 Turisté

30 423

28 815

27 035

23 274

66 276

64 439

63 060

61 368

10 076 11 051 12 745

11 126

10 862

10 441

9 360

Služební cesty

Návštěvníci 97 406 98 884 104 821 107 825 104 116 100 536 94 002 Celkem

rok 2011 – předběžná data Zdroj: Vlastní tabulka na základě údajů ČSÚ

87

Tabulka 21: T3 - Spotřeba výjezdového CR v letech 2005 – 2011 (v mil. Kč) Ukazatel

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Jednodenní Návštěvníci Turisté

2 887

3 882

3 458

3 933

3 934

3 661

3 429

45 360 46 736 55 844

61 526 53 739 44 984 42 292

Služební

18 630 19 563 21 922

21 877 19 578 18 979 15 894

66 877 70 181 81 225

87 336 77 251 67 624 61 616

cesty Návštěvníci Celkem

rok 2011 – předběžná data Zdroj: Vlastní tabulka na základě údajů ČSÚ

Tabulka 22: T4 - Spotřeba vnitřního CR v letech 2005 – 2011 (v mil. Kč) Ukazatel

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

138 043 141 500 146 120 136 524 125 051 113 479 114 683 Spotřeba příjezdového CR 97 406 98 884 104 821 107 825 104 116 100 536 94 002 Spotřeba domácího CR 235 449 240 384 250 941 244 349 229 168 214 016 208 685 Vnitřní spotřeba CR

rok 2011 – předběžná data Zdroj: Vlastní tabulka na základě údajů ČSÚ Tabulka 23: T5 - Výrobní účty jednotlivých odvětví CR a ostatních odvětví v ČR 2011

A. SPECIFICKÉ PRODUKTY

Odvětví CR celkem 416 546

Odvětví související s CR 2 520 730

199 191

Celkový výstup domácích výrobců 3 136 468

A. 1 Charakteristické služby

409 281

105 369

18 641

533 291

1 – Ubytovací služby

42 336

1 624

1 519

45 479

2 – Stravovací služby

108 452

3 318

2 021

113 790

3 – Služby osobní dopravy

111 022

16 899

10 960

138 882

4 – Služby CK/CA a průvodce

51 543

83

607

52 232

5 – Kulturní služby

33 004

79

134

33 217

6 – Rekreační a ostatní zábavní služby

62 911

194

758

63 863

7 – Různé služby CR

13

83 173

2 643

85 828

A. 2 Související služby

7 265

2 415 361

180 551

2 603 177

B. NESPECIFICKÉ SLUŽBY

18 400

238 512

6 294 565

6 551 477

Výstup celkem

434 946

2 759 243

6 493 757

9 687 945

Hrubá přidaná hodnota CR (zc)

65 297

20 634

2 805

88 735

Ukazatel

Zdroj: Vlastní tabulka na základě údajů ČSÚ

88

Nespecifická odvětví

Tabulka 24: T6 - Domácí nabídka a spotřeba vnitřního CR podle produktů v ČR 2011 Ukazatel

Celkový výstup domácích výrobců

Dovoz

Domácí nabídka (kč) 1)

Spotřeba vnitřního CR

Podíl CR na nabídce (%)

858 994

Daně mínus dotace na domácí produkci a dovoz 264 063

A. SPECIFICKÉ PRODUKTY A. 1 Charakteristické produkty A. 2 Související produkty B. NESPECIFICKÉ PRODUKTY Výstup celkem

3 136 468

4 188 519

208 685

5,0

533 291

71 006

-4 333

528 959

135 546

25,6

2 603 177

787 988

268 396

3 659 561

73 139

2,0

6 551 477

1 805 324

114 873

8 471 674

0

0,0

9 687 945

2 664 318

378 936

12 731 199

208 685

1,6

Zdroj: Vlastní tabulka na základě údajů ČSÚ

Tabulka 25: T7 - Zaměstnanost v odvětvích CR v ČR 2011

Zdroj: ČSÚ

89

Tabulka 26: T8 - Tvorba hrubého fixního kapitálu v CR v ČR 2003 - 2010

Zdroj: ČSÚ

Tabulka 27: T10 - Nefinanční ukazatele v CR v ČR 2011

Zdroj: ČSÚ

90

91