VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O.

Vojtěch Helia

Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v regionu Slovácko Bakalářská práce

2015

Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v regionu Slovácko

Bakalářská práce

Vojtěch Helia

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. katedra hotelnictví

Studijní obor: Hotelnictví Vedoucí bakalářské práce: Ing. Pavel Attl, Ph.D. Datum odevzdání bakalářské práce: Datum obhajoby bakalářské práce: Email: [email protected]

Praha 2015

Bachelor´s Dissertation

The valuation of tourism potential in the region Slovácko

Vojtěch Helia

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Hotel Management

Major: Hotel and Spa Management Thesis Advisor: Ing. Pavel Attl, Ph.D. Date of Submission: Date of Thesis Defense: E-mail: [email protected]

Prague 2015

Čestné prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v regionu Slovácko zpracoval samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použil, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s §47b zákona č. 552/2005 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o.

…………………………………………… Vojtěch Helia

V Praze dne ……………………………

Poděkování

Rád bych poděkoval svému vedoucímu bakalářské práce panu Ing. Pavlu Attlovi, Ph.D., za přijetí mého nového tématu, pomoc a připomínky při zpracování práce. Dále bych chtěl touto formou poděkovat všem, na které jsem se s problematikou mé práce mohl obrátit a dostat cenné rady.

Abstrakt

HELIA, Vojtěch. Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v regionu Slovácko. [Bakalářská práce] Vysoká škola hotelová. Praha: 2015 51s.

Tématem mé práce je Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v regionu Slovácko. V teoretické části se zabývám vysvětlením pojmu cestovní ruch, dále definuji formy cestovního ruchu a druhy cestovního ruchu. Dále si stanovím teoretické hodnocení potenciálu cestovního ruchu a rozdělení hodnocení na lokalizační, selektivní a realizační předpoklady. V poslední části teorie vysvětluji pojem SWOT analýza, kterou budu v práci aplikovat. V analytické části aplikuji teoretické hodnocení potenciálu cestovního ruchu na region Slovácko a zanalyzuji jednotlivé oblasti a možnosti cestovního ruchu na Slovácku. V další kapitole jsem vytvořil seznam turistické nabídky u obcí a měst regionu Slovácko. V poslední kapitole jsem na základě SWOT analýzy zhodnotil celkový potenciál cestovního ruchu v regionu Slovácko a popsal jsem jeho konkurenceschopnost a strategii možného rozvoje.

Klíčová slova: cestovní ruch, region Slovácko, turismus, rozvoj cestovního ruchu, SWOT analýza

Abstrakt

HELIA, Vojtěch. The valuation of tourism potential in the region Slovácko [Bachelors dissertation] The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Prague: 2015 51pages .

The theme of my bachelor´s thesis is the valuation of tourism potential in the region of Slovácko. In the theoretical part I deal with explanation of concept of tourism, further on I define the tourism forms and tourism types. Then I set the theoretical evaluation of tourism potential and the severance of the evaluation on located, selective and implementation assumptions. In the last part of theory I explain the concept of the SWOT analysis, which I will apply in my bachelor´s thesis. In the analytical part I apply theoretical evaluation of tourism potential on the region of Slovácko and I analyze particular spheres and possibilities of tourism in Slovácko. In the following chapter I created a list of touristic offers within the villages and cities in the region of Slovácko. In the last chapter I evaluated overall potential of tourism in the region of Slovácko based on SWOT analysis and I described its competitiveness and its possible development strategy.

Key words: tourism, region Slovácko, tourism development, SWOT analysis

Obsah Úvod ......................................................................................................................................... 10 1. Cestovní ruch........................................................................................................................ 11 1.1 Definice pojmu cestovní ruch......................................................................................... 11 1.2 Formy cestovního ruchu ................................................................................................. 13 1.2.1 Rekreační cestovní ruch .......................................................................................... 13 1.2.2 Kulturní cestovní ruch ............................................................................................. 13 1.2.3 Společensky orientovaný cestovní ruch .................................................................. 14 1.2.4 Sportovní cestovní ruch ........................................................................................... 14 1.2.5 Ekonomicky orientovaný cestovní ruch .................................................................. 14 1.2.6 Specificky orientovaný cestovní ruch ..................................................................... 15 1.3 Druhy cestovního ruchu ................................................................................................. 15 1.4 Hodnocení potenciálu cestovního ruchu ........................................................................ 17 1.4.1 Lokalizační předpoklady ......................................................................................... 17 1.4.2 Selektivní předpoklady ............................................................................................ 18 1.4.3 Realizační předpoklady ........................................................................................... 18 1.5 SWOT analýza ............................................................................................................... 19 2. Potenciál cestovního ruchu regionu Slovácko ..................................................................... 20 2.1 Poloha regionu Slovácko ................................................................................................ 20 2.2Lokalizační faktory ......................................................................................................... 21 2.2.1Přírodní faktory ........................................................................................................ 21 2.2.1.1Podnebí .............................................................................................................. 21 2.2.1.2Hydrologické poměry ........................................................................................ 22 2.2.1.3Geomorfologie .................................................................................................. 23 2.2.1.4Flóra a Fauna ..................................................................................................... 24 2.2.1.5Ochrana přírody................................................................................................. 26 2.2.2Společenské faktory ................................................................................................. 26 2.2.2.1Kulturně-historické památky ............................................................................. 26 2.2.2.2Kulturní zařízení ................................................................................................ 29 2.2.2.3Kulturní akce ..................................................................................................... 31 2.2.2.4 Sportovní akce a zařízení ................................................................................. 32 2.2.2.5 Folklor a vinařství ............................................................................................ 33 2.3 Selektivní faktory ........................................................................................................... 35 2.3.1 Politické faktory ...................................................................................................... 35

2.3.2 Demografická struktura ........................................................................................... 36 2.4. Realizační faktory ........................................................................................................ 36 2.4.1 Ubytování a stravování............................................................................................ 36 2.4.2 Doprava ................................................................................................................... 37 3. Koncept turistických možností v rámci obcí a měst Slovácka ............................................. 38 3.1 Turistická nabídka nejvýznamnějších měst Slovácka .................................................... 38 3.2 Turistická nabídka nejvýznamnějších obcí Slovácka ..................................................... 41 4. Celkové zhodnocení potenciálu cestovního ruchu regionu Slovácko .................................. 44 4.1 SWOT analýza regionu Slovácko .................................................................................. 44 4.2 Region Slovácko a jeho konkurence .............................................................................. 45 4.3 Strategie rozvoje cestovního ruchu v regionu Slovácko ................................................ 46 Závěr......................................................................................................................................... 48 Seznam literatury...................................................................................................................... 50

Úvod Cestovní ruch je jedním z nejdůležitějších odvětví a živí velké množství lidí. Cestovní ruch se stále zvětšuje a zlepšuje a je velmi perspektivní do budoucna. Cestování dnes již není prakticky problém, přes celý svět jsme se schopni dostat do 24 hodin, auto mají skoro všichni a tak tento obor skrývá pořád potenciál a bude pořád atraktivnější. Slovácko jsem si vybral hned z několika důvodů. Jednak jsem se na Slovácku narodil a vyjma studií v Praze v něm pořád žiji. A hlavně si myslím, že Slovácko má opravdu co nabídnout a že je perlou celé Moravy. Tento region nabízí tolik možností, že si v něm musí vybrat opravdu každý. Sportovcům Slovácko nabízí síť cyklostezek, které jsou někdy rozšířené i o vinařské stezky a tak se dá spojit příjemné s užitečným. Turisté ocení krásu přírody, ostatní sportovci pak mohou využít opravdu široké množství sportovních aktivit, které region nabízí. Je pravdou, že cestovní ruch na Slovácku nabízí větší možnosti v letních měsících než v zimních, ale ani zimní nabídka nijak nezaostává s konkurencí sousedních oblastí. Pro lidi, které sport zase tak nezajímá, má z hlediska kulturních a historických památek Slovácko možnost nabídnout jako málokterý jeho konkurent. Seznam památek je opravdu velký a spousta památek je velmi zajímavá. Touto prací bych se chtěl zaměřit na hodnocení nabídky cestovního ruchu, kterou Slovácko nabízí. V první kapitole vysvětlím, co je pojem cestovní ruch, jaké jsou jeho druhy a formy a nabídnu teoretická východiska, jak budeme hodnocení provádět a dle koho. V poslední části teorie vysvětlím pojem SWOT analýza, který nám bude sloužit jako ukazatel v závěrečné části práce. V analýze rozeberu polohu regionu, jeho lokalizační, realizační a selektivní faktory. V další kapitole poskytnu seznam turistických atraktivit nejvýznamnějších obcí a měst na Slovácku. V poslední části na základě SWOT analýzy uvedu silné a slabé stránky Slovácka, popíši konkurenci a strategii možného rozvoje.

10

1.

Cestovní ruch

1.1

Definice pojmu cestovní ruch Hesková (2006) uvádí definici, že cestovní ruch je významný společensko-

ekonomický fenomén jak z pohledu jednotlivce, tak i společnosti. Každoročně představuje největší pohyb lidské populace za rekreací, poznáváním a naplněním vlastních snů o příjemné dovolené. Je součástí spotřeby a způsobu života obyvatel zejména ekonomicky vyspělých zemí. Ve světovém měřítku patří vedle obchodu s ropou a automobilovým průmyslem ke třem největším exportním odvětvím. Vystoupil a kol. (2006) uvádí, že cestovní ruch nejde posuzovat bez ohledu na prostředí, ve kterém se odehrává. Definuje jej jako souhrn vztahů a jevů, které vyplývají z cestování a pobytu osob, přičemž místo pobytu není hlavním ani trvalým místem bydlení a zaměstnání. Dále uvádí vědní disciplíny, jejichž objektem je zkoumání cestovního ruchu, které tvoří jeden celek – vědu o cestovním ruchu. Na závěr Vystoupil a kol. (2006) uvádí, že při zkoumání cestovního ruchu nestačí pouze jedna vědní disciplína a proto se uplatňuje interdisciplinární přístup a během výzkumu se vyčlenila ekonomika, sociologie, geografie cestovního ruchu a další. Malá a kol. (2002) uvádí, že cestovní ruch tvoří významnou část spotřeby lidí a je dán hlavně těmito 4 faktory: 

funkcemi, které cestovní ruch v životě lidí plní - rozvoj osobnosti člověka pomocí kulturně poznávacího cestovního ruchu, zdravotní funkce pomocí preventivně léčebného působení, vědecko-informační funkce a reprodukce pracovních sil;



postavením cestovního ruchu ve volném čase – předpoklad, že volný čas tvoří základ pro rozvoj cestovního ruchu; 11



významem cestovního ruchu pro utváření životního stylu lidí – ten působí kladně na jedince, utváří jeho zvyklosti a má vliv na morální a duchovní hodnoty;



zdravotním významem – cestovní ruchu působící jako ukazatel faktoru zdraví jak jedince, tak celého národa;

Podle Indrové (2009) bývají v teorii a praxi nejčastěji zdůrazňovány 4 hlediska přístupu k cestovnímu ruchu: 

ekonomické – zkoumání cestovního ruchu z pohledu ekonomických procesů nutných k zajištění účasti lidí na cestovním ruchu i z hlediska účinků cestovního ruchu v ekonomice států, regionů i ekonomice světové;



ekologické – ekologické hledisko, které se zaobírá se vzájemným vztahem mezi cestovním ruchem a životním prostředím a také jeho ochranou;



geografické – předmětem je zkoumání jeho vztahu na geografické prostředí, významu prostředí pro rozvoj cestovního ruchu i z hlediska vztahů mezi místem bydliště a místem cestovního ruchu;



sociologické a psychologické – hledisko cestovního ruch ve vztahu k člověku a jeho potřebám, také k jeho motivům na účasti v cestovním ruchu a pak také oblasti vzájemných vztahů mezi lidmi, mezi účastníky cestovního ruchu nebo obyvatelstvem místa cestovního ruchu;

K historii cestovního ruchu se vyjadřuje Hesková (2006), která tvrdí, že začátek rozvoje moderního cestovního ruchu se obvykle datuje do období přelomu 19. a 20. století, kdy se cestovní ruch začal formovat ve vyspělých krajinách jako odvětví společenské činnosti. Kromě primární nabídky, tj. přírodních a kulturně-historických podmínek, cestovní ruch totiž vyžaduje i možnost svobodného pohybu obyvatelstva, přiměřený disponibilní fond volného času a volnou kupní sílu na uspokojování méně zbytný potřeb.

12

1.2

Formy cestovního ruchu „Formy cestovního ruchu jsou odvozeny od motivace návštěvníků. Mezi primární

motivy realizace cestovního ruchu, od kterých se následně vymezují formy cestovního ruchu, patří motivy rekreační, kulturní, společenské, sportovní, ekonomické a specifické.“ [12]

1.2.1 Rekreační cestovní ruch Forma rekreačního cestovního ruchu zahrnuje příměstskou rekreaci, pobyty na dovolené a lázeňský cestovní ruch, který využívá přírodních léčivých faktorů. Společným jmenovatelem rekreačního cestovního ruchu je fyzická a psychická regenerace. Jsou zde 2 typy rekreačního cestovního ruchu a to příměstská rekreace a lázeňský cestovní ruch. Příměstská rekreace probíhá v zázemí měst (rekreační zařízení, parky, vodní plochy, lesy apod.). Má dobrou dostupnost hlavně městskou veřejnou dopravou, pěší chůzí nebo na kolech. Bývá používána jako alternativa pro víkendové druhé bydlení (tj. chalupaření). Lázeňský cestovní ruch je charakterizován jako pobyt v lázních a to za primárním účelem regenerace a léčení. Mezi moderní trendy patří kondiční a preventivně-zdravotní pobyty. České lázeňství má dobrou pověst a dlouhodobou tradici a jedná se tedy o jednu z klíčových forem cestovního ruchu v České republice. [12]

1.2.2 Kulturní cestovní ruch Společným znakem kulturního cestovního ruchu je poznávání jiných kultur, zvyků, tradic, způsobu života, náboženství apod. Mezi formy kulturního cestovního ruchu patří vzdělávací cestovní ruch, který motivuje k získávání znalostí v navštívené destinaci, a můžeme sem zahrnout např. jazykové kurzy a poznávací výlety. Nelze sem však zařadit studijní pobyty a jazykové kurzy. Jako další forma se označuje alternativní cestovní ruch, kde jde o cestovní ruch v malých skupinkách, které respektují potřeby a zvyklosti místní komunity, tzn. poznávání života jiných lidí v jejich prostředí. Příkladem takové formy může být agroturistika nebo ekoagroturistika. Další forma, která je zaměřená na poznávání je

13

náboženský cestovní ruch, který zahrnuje návštěvy a prohlídky religiózních památek což jsou kostely, katedrály, hřbitovy, poutní místa aj. [12]

1.2.3 Společensky orientovaný cestovní ruch Tyto formy cestovního ruchu slouží k motivaci návštěvníků ke společenským setkáním. Nejrozšířenějším typem je návštěva u příbuzných a známých, při které návštěvníci navštíví nějakou např. výstavu nebo kulturní památku. Jako další forma společensky orientovaného cestovního ruchu se považuje klubový cestovní ruch. Charakteristickým znakem klubového cestovního ruchu je utvořená skupina lidí, které spojují stejné zájmy a záliby (např. sportovní, kulturní). Takové pobyty jsou charakteristické bohatým programem, vysokou mírou animace a družným společenským životem. [12]

1.2.4 Sportovní cestovní ruch Sportovní cestovní ruch lze rozdělit na dvě skupiny a to na formy cestovního ruchu s aktivní sportovní činností a na formy cestovního ruchu s pasivní sportovní činností. Aktivně orientovaný sportovní cestovní ruch zahrnuje pobyt se sportovní náplní, tomu kdo se snaží udržet a posílit zdraví. Mezi takovou formu cestovního ruchu patří např. horská a vysokohorská turistika, cykloturistika, vodní turistika a pěší turistika. Pasivní forma sportovního cestovního ruchu zahrnuje tzv. sportovní diváctví, což je pasivní účast na sportovních akcích. Aby se tato forma mohla zahrnout do cestovního ruchu, musí být návštěva takovéto akce mimo bydliště účastníka. [12]

1.2.5 Ekonomicky orientovaný cestovní ruch Mezi klasickou formu ekonomicky orientovaného cestovního ruchu patří obchodní cestovní ruch, který zahrnuje obchodní a profesně zaměřené služební cesty, které spočívají v různých typech obchodního jednání mezi firmami, institucemi nebo organizacemi, vyjednávání obchodních kontraktů, setkávání se s managementem těchto firem apod. K další formě patří kongresový cestovní ruch, který zahrnuje účast na kongresech, seminářích a konferencích, které slouží k odborným a vědeckým 14

setkáním. K další formě ekonomicky orientovaného cestovního ruchu patří cestovní ruch veletrhů a výstav, které jsou koncipovány jako výstava produktů a služeb sloužící k zaujetí účastníků. Často dochází k navazování nových kontaktů a uskutečňování obchodních kontraktu nebo přímého prodeje. Poslední formou ekonomicky orientovaného cestovního ruchu je incentivní cestovní ruch, který bývá nazýván také jako motivační nebo stimulační a nejčastěji je využíván zaměstnavatelem jako motivace za dobrou práci a dosažené výkony. Náklady spojené s touto formou hradí celé nebo převážnou část zaměstnavatel a má různé podoby, např. pobyt pro nejlepší pracovníky. [12]

1.2.6 Specificky orientovaný cestovní ruch Tato kategorie je vymezena na základě specifických motivů, jako je nákupní cestovní ruch, politický cestovní ruch, vojenský cestovní ruch apod. Nákupní cestovní ruch se označuje jako prožitkový a jako základ slouží motivace zážitku a prožitku z nakupování v dané destinaci. Většinou se jedná o zboží nespotřebního charakteru. Forma politického cestovního ruchu představuje cestovní ruch diplomatů a to většinou v souvislosti s politickými akcemi jako jsou sjezdy, shromáždění a mítinky. [12]

1.3

Druhy cestovního ruchu Podle Vystoupila a kol. (2006) se u druhů cestovního ruchu zohledňuje jevový průběh cestovního ruchu a způsob jeho realizace, které jsou závislé na různých podmínkách. K základním druhům cestovního ruchu podle Vystoupila a kol. (2006) patří: 

Cestovní ruch dle počtu účastníků – jedná se o individuální, kolektivní nebo masový. Masový cestovní ruch přináší nežádoucí dopady na životní prostředí. Kolektivní cestovní ruch představuje cestování ve větším kolektivu, bývá označován jako skupinový nebo klubový cestovní ruch. Individuální představuje cesty jednotlivců nebo rodin a je provozován jako individuální rekreace. [12]



Cestovní ruch dle původu účastníků – dělí se na domácí a zahraniční cestovní ruch. Domácí cestovní ruch je definován jako cestování a pobyty občanů mimo 15

místo, kde mají trvalé bydliště za cílem využít volný čas, realizovat obchod nebo své povinnosti, a nebo jiným účelem, kdy délka nepřesáhne jeden rok a vše je realizováno pouze na území vlastního státu. U zahraničního cestovního ruchu dochází k překročení státních hranic a je vyjádřen jako souhrn příjezdového a výjezdového cestovního ruchu. Příjezdový cestovní ruch ukazuje cestovní ruch do dané země, který je realizován obyvateli jiných zemí. Výjezdový cestovní ruch ukazuje cestovní ruch mimo danou zem obyvateli dané země. [12] 

Cestovní ruch dle délky trvání – jedná se o krátkodobý nebo dlouhodobý. Krátkodobý je možné rozdělit na tranzitní, krátkodobý, výletní a víkendový cestovní ruch. K dlouhodobému cestovnímu ruchu patří dovolené, které mají více než 4 přenocování. [12]



Cestovní ruch dle věku účastníků – patří sem mládežnický a seniorský. Do mládežnického cestovního ruchu patří osoby ve věkové kategorii 15 – 24 let. Jedná se o účastníky, kteří necestují se svojí rodinou ani s vlastní a mezi formy patří např. tábory a školní výlety. K seniorskému cestovnímu ruchu můžeme přiřadit osoby, které věkem ukončili pracovní aktivity a tento cestovní ruch odpovídá jejich potřebám, zájmům a fyzickým a ekonomickým možnostem. [12]



Cestovní ruch dle převahy místa pobytu – jedná se o venkovský a městský. Městský cestovní ruch mívá krátkodobý charakter a hlavní motivace tvoří návštěva měst a jejich atraktivit a služeb. Venkovský cestovní ruch je realizován mimo urbanizované celky a je spojen s rekreačními aktivitami na venkově. U typu ubytování převažují menší a soukromé ubytovací zařízení. Venkovský cestovní ruch může mít podobu např. agroturistiky, ekoturistiky, dobrodružného cestovního ruchu a kulturního cestovního ruchu. [12]



Cestovní ruch dle ročního období – rozděluje se na hlavní sezonu a mimo sezonu. Do hlavní sezony patří letní cestovní ruchu, zimní cestovní ruch a znamená, že v tomto období cestuje největší množství návštěvníků. Mimosezónní cestování naznačuje období, kdy je nižší návštěvnost turistické destinace. [12]



Cestovní ruch dle způsobu ubytování – patří sem hotelový a parahotelový způsob. Hotelový způsob ubytování znamená ubytování se v hromadném ubytovacím zařízení typu hotel, které poskytuje stravovací služby a jiný sortiment a je

16

klasifikován do pěti tříd. Do pratahotelového způsobu ubytování patří ubytování např. v kempu, apartmánu, chatě a karavanu. [12] 

Cestovní ruch dle vlivu na platební bilanci – jedná se o aktivní a pasivní. Pokud příjmy z cestovního ruchu převažují na výdaji, vzniká tzv. kladné saldo platební bilance a můžeme hovořit o aktivním cestovním ruchu. Pokud nastane, že výdaje cestovního ruchu převyšují příjmy, tak dochází k tzv. zápornému saldu platební bilance a pak hovoříme o pasivním cestovním ruchu. [12]



Cestovní ruchu dle způsobu cestování – dělí se na organizovaný a neorganizovaný. U organizovaného cestovní ruchu zajištuje cestu o pobyt cestovní kancelář nebo jiné subjekty a tudíž si účastní koupí celý produkt, který zahrnuje všechny služby, což je doprava a ubytování. Neorganizovaný cestovní ruch si organizují a zajištují účastníci sami. [12]



Cestovní ruch dle způsobu financování – dělí se na komerční a sociální. V komerčním cestovním ruchu si všechny výdaje hradí sám účastník, zatímco v sociálním cestovním ruchu dochází k částečné nebo plné úhradě výdajů. [12]

1.4

Hodnocení potenciálu cestovního ruchu Základní metoda hodnocení potenciálu cestovního ruchu obsahuje předpoklad, že určité území vykazuj předpoklady k tomu stát se cílem cestovního ruchu. Mariot (1971) se k předpokladům cestovního ruchu vyjadřuje jako o souhrnu přírodních a antropogenních aspektů včetně jejich mnohoúrovňových vazeb, které vytvářejí předpoklady pro realizaci cestovního ruchu a dále je člení na lokalizační předpoklady cestovního ruchu, selektivní předpoklady cestovního ruchu a realizační předpoklady cestovního ruchu. Jan Bína (2001), který patří mezi významné autory tohoto tématu, uvádí, že potenciál cestovního ruchu můžeme vysvětlit jako zhodnocení lokalizačních předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu.

1.4.1 Lokalizační předpoklady Bína (2001) rozděluje lokalizační předpoklady na segmenty, ke kterým patří aktivity cestovního ruchu a celkový potenciál se skládá z dílčích prvků, což jsou 17

možnosti, které na území existují pro provozování konkrétních aktivit cestovního ruchu. Lokalizační podmínky se dle Bíny (2001) rozdělují na tři hlavní formy: 1. Vhodnost krajiny pro určitou aktivitu cestovního ruchu (aktivity, které jsou vázány na prostředí z hlediska své povahy v místě, kde jsou prováděny) 2. Fixní atraktivity, které jsou v dané obci a jsou stálé. Můžeme mezi ně zařadit např. kulturně historické památky a soubory, skanzeny a muzea. 3. Akce, které jsou spojeny s kulturou, sportem či jinou atraktivitou, které pořádají obce a návštěvníci těchto akcí jsou odjinud Mariot (1971) určuje jako základ pro hodnocení lokalizačních předpokladů způsobilost a potenciál dané oblasti a schopnost být využita jako rekreační místo. Díky těmto schopnostem dělí lokalizační předpoklady cestovního ruchu na: 1. Přírodní předpoklady kam zahrnuje podnebí, geografii, hydrologické poměry, flóru a faunu 2. Kulturně-historické předpoklady, kam zahrnuje kulturní zařízení, stavební památky, lidovou kulturu a jiné kulturně-historické předpoklady.

1.4.2 Selektivní předpoklady K selektivním předpokladům se vyjadřuje pouze Mariot (1971), který se k selektivním předpokladům vyjadřuje z hlediska faktorů, které určují, jak a kdo se zúčastní cestovního ruchu v dané oblasti a zdali je společnost způsobilá se účastnit cestovního ruchu. Mezi faktory řadíme: 1. Politické 2. Sociální 3. Hospodářské 4. Sídelní

1.4.3 Realizační předpoklady Bína (2001) a Mariot (1971) se vyjadřují k realizačním předpokladům shodně a to tak, že tyto předpoklady umožňují vzniku cestovního ruchu v určité oblasti a rozdělují jej na:

18

1. Ubytovací a stravovací předpoklady, které určují vybavenost dané oblasti z hlediska ubytovacích, stravovacích a zábavních zařízení, jež se zde nacházejí 2. Dopravní předpoklady, které určují časovou flexibilitu a dosažitelnost v dané oblasti

1.5 SWOT analýza SWOT je zkratkou anglických slov strengths (přednosti = silné stránky), weakness (nedostatky = slabé stránky), opportunities (příležitosti) a threats (hrozby). SWOT analýza tak představuje kombinaci dvou analýz a to S – W a O – T. [14] SWOT analýza je vhodný způsob k analyzování a tím k zhodnocení vnitřních a vnějších faktorů, které ovlivňují úspěšnost jak určité organizace, tak i určitého záměru. Princip SWOT analýzy je vytvořit jednoduchou, výstižnou a objektivní charakteristiku předností a slabin zkoumaného prostředí. Z nich lze poté určit příležitosti k rozvoji a vyvarování se hrozeb. SWOT analýza by měla být především objektivní, ale může narazit na problém buď psychické bariéry, kdy je problém určit vlastní přednosti nebo slabiny a výstižná, kdy může být problém s jednoduchou formulací a tím se vystavit nebezpečí schematizace. Jako další překážkou může být i pojmenování podstatných záležitostí a eliminace záležitostí druhořadých. Doporučuje se tedy metoda komparativního hodnocení, což znamená, že budeme srovnávat situaci zkoumaného prostředí na situaci podobného prostředí. Z hlediska cestovního ruchu pak pro určení silných a slabých stránek musíme odpovědět na otázku „Z čeho se skládá nabídka destinace na trhu cestovního ruchu?“. [14] [11] Silné stránky, které představují výhody určité destinace oproti konkurenci. Přehled silných stránek: 

Přírodní prostředí



Dobrá image



Bohatost nabídky



Vysoká kvalita dopravy 19



Péče o zákazníky



Vztah obyvatel k turistům



Odbornost zaměstnanců v cestovním ruchu



Celoroční aktivity



Přírodní prostředí na dobré úrovni[11] Slabé stránky představují nevýhody určité destinace oproti konkurenci. Hlavním

záměrem by měla být jejich minimalizace či eliminace. Přehled slabých stránek: 

Špatná image



Cena produktu



Špatná znalost pracovníků cestovního ruchu



Nízká úroveň služeb



Dostupné informace



Klimatické podmínky



Zničené životní prostředí



Špatná infrastruktura[11] U SWOT analýzy je důležitá klasifikace jednotlivých faktorů z hlediska důležitosti a

to i z pohledu konkurence. Výsledek slabých a silných stránek destinace by měl odhalit s porovnáním konkurence přednosti a odlišnost od konkurence. [11]

2. Potenciál cestovního ruchu regionu Slovácko 2.1 Poloha regionu Slovácko Slovácký region se nachází ve zlínském kraji, na pomezí Moravy a Slovenska, což je atraktivní část České republiky nacházející se v jihovýchodní části. Na východě sousedí tato oblast se Slovenskou republikou a táhne se v povodí dolního torku řeky 20

Moravy a hřbetu Bílých karpat. Nejvíce na jihu oblasti je obec Lanžhot, která sousedí s Rakouskem. Na severu Slovácko hraničí Napajedelskou bránou a západní hranici tvoří Chřiby a Ždánický les. Slovácko se také dělí na řadu oblastí, mezi které patří Horňácko (které se rozléhá pod Javořinou), Dolňácko (které leží v Pomoraví), Podluží a Moravské Kopanice. Rozloha Slovácka činí 2732 km(2) a tvoří tak 3% celkového území České republiky. Pásma, která zasahují I do dalších částí tvoří asi 618 km(2). Slovácko se dělí z hlediska administrace do dvou krajů a to zlínského a jihomoravského. Slovácko zahrnuje tři okresy a to Uherské Hradiště, Hodonín a Břeclav. Na Slovácku se nachází 167 obcí a měst, přičemž 79 obcí se nachází v Uherském Hradišti, v Hodoníně se nachází 72 obcí a v okresu Břeclav je 16 obcí. [2]

2.2 Lokalizační faktory V této kapitole se budeme zabývat lokalizačními faktory, které zahrnují přírodní a kulturně historické předpoklady.

2.2.1 Přírodní faktory Mezi přírodní faktory zahrnujeme podnebí, hydrologické změny, geomorfologii, flóru a faunu a v případě Slovácka se zmiňuje i ochrana přírody. 2.2.1.1 Podnebí Podnebí na Slovácku zahrnujeme do středoevropského klima. Klima na Slovácku spadá do typu podnebí, které je charakterizováno dlouhým a suchým létem a přechodná období bývá krátké a zahrnuje teplé jaro i podzim. Zima je na Slovácku krátká, mírná a suchá a sněhová pokrývka má krátkou dobu trvání. Průměrné roční teploty se pohybují v nížinách mezi 8,7 a 9,4 °C. Ve výškách kolem 250m n.m. se pohybují průměrné teploty kolem 8,2 °C. V nejvyšších částech Slovácka, které se pohybují ve výškách 400m n.m. se pohybují průměrné teploty kolem 7,6 °C a ve výškách 650m n.m. jen 6,8 °C.

21

Srážky se obecně tvoří od západu, kde se projevuje stín České vysočiny a pustupují dále k východu. Srážek je na Slovácku ale málo, průměrné roční rozmezí se pohybuje mezi 490 až 860 mm. Nejmenší výskyt srážek je v únoru a nejvyšší kvůli rychlým bouřkám v červenci. Výskyt oblačnosti, která ovlivňuje jak délku slunečního svitu, tak teplotu i vlhkost vzduchu je nečastější v měsících listopadu a prosinci a nejmenší je v září. Délka sluneční svitu je podobná jako v ostatních regionech. Nejvyšších hodnot dosahuje v prosinci, kdy se bez slunečního svitu musíme průměrně obejít 16 dnů, a nejnižších hodnot dosahuje červenec, kdy se musíme obejít bez slunečního svitu průměrně jen 1 den. 2.2.1.2 Hydrologické poměry Mezi nejvýznamnější vodní toky v regionu Slovácku můžeme zařadit řeku Moravu, která protéká celým územím, tvoří osu celého regionu a vytváří částečnou hranici se Slovenskem. Řeka Morava je z větší části regulován kvůli hrozbě záplav. Mezi její přítoky můžeme zahrnout hlavně řeku Dyji, která protéká národním parkem Podyjí. Další přítoky jsou např. říčky Olšava, Velička nebo Kyjovka, které odvádí vodu z pohoří do Moravy. Soutok Moravy s Dyjí, který se nachází u obce Lanžhot, což je nejjižněji položená obec na Slovácku, tvoří oblast lužních lesů, která patří mezi jednu z nejrozsáhlejších v Evropě. V soutoku těchto dvou řek se nacházejí hranice tří států a to České republiky, Slovenska a Rakouska. Oblast těchto lužních lesů tvoří mrtvá ramena, opuštěné meandry a spleť vodních toků a je chráněna v rámci Biosférické rezervace Dolní Morava. Nejvíce oblíbený z hlediska turismu je Baťův kanál, což je historická vodní cesta, která byla určena k dopravě hnědého uhlí. Má délku přes 60 km a vede mezi Otrokovicemi a Petrovem a popř. až do Skalice, která se nachází na Slovensku. Baťův kanál má 13 plavebních komor, nachází se na něm 56 mostů, 8 přístavů a 16 přístavišť. Hloubka dosahuje průměru 1,5 metru a šířka kanálu je průměrně 12 metrů. Co se týče pitné vody, ta je získávána především z vrtů, které jsou poblíž řeky Moravy. Mezi další část můžeme zahrnout také Koryčanskou vodní nádrž, ta ale neleží v turistické části Slovácka. Největší vodní komplex v regionu Slovácko jsou Novomlýnské nádrže, které byly lužním komplexem. Dalším velkým vodním komplexem jsou Ostrožská jezera, 22

která vznikla při těžbě štěrku a písku a nyní jsou využívána hlavně ke koupání. Významná část jsou i Lednické rybníky, které jsou významnou rybniční soustavou v rámci celé České republiky a jejich součástí je i největší rybník na Moravě – rybník Nesyt. K lázeňským komplexům patří lázně Hodonín, které se specializují na léčení kloubů, svalů a šlach, pomocí jodobromové minerální vody. Mezi sirnaté lázně patří lázně v Ostrožské Nové vsi a lázně Leopoldov poblíž Buchlovic, které jsou nazývány „Smraďavka“. 2.2.1.3 Geomorfologie Z hlediska geomorfologie můžeme Slovácko zařadit k dvěma celkům a to k Západním Karpatům a Vídeňské pánvi. Oblast Západních Karpat je tvořena usazenými horninami z období druhohor a třetihor a je mořského původu. Západní Karpaty tvoří dvě podsoustavy a to Středomořské Karpaty a Moravsko-Slovenské Karpaty, které jsou odděleny Dolnomoravským úvalem. Nacházejí se zde naváté písky přezdívané „Moravská Sahara“, čtvrtohorní usazeniny podél řeky Moravy i vápence, slínovce a hrubozrné pískovce. Oblast Vídeňské pánve tvoří část Panonské pánve, která byla v dobách třetihor pod mořem, a tudíž se zde nacházejí pozůstatky mořských sedimentů. Část těchto sedimentů můžeme najít v oblasti Pálava. V okolí Hodonína můžeme najít lignit, písky a štěrky. Území regionu Slovácko je tvořeno členitým územím rovin, pahorkatin, vrchovin a hornatin. Severozápadní část tvojí Západní Karpaty, uprostřed je území tvořeno Jihomoravskou pánví. Do oblasti Slovácka zasahují geomorfologické celky Ždánický les, Kyjovská pahorkatina, Chřiby, Bílé Karpaty, Vizovická vrchovina a Dolnomoravský úval. V jihovýchodních a severozápadních částech je území nejvíc členité. Nejméně členité je území ve střední části oblasti Slovácka. Stručná charakteristika geomorfologických celků oblasti Slovácka: 

Ždánický les tvoří zalesněnou členitou vrchovinu. Jeho podcelky jsou Hustopečská pahorkatina, Boleradická vrchovina a Dambořická vrchovina. Nejvyšší vrchol se nazývá U Slepice (438 m n. m.). Nachází se zde přírodní park Ždánický les a přírodní rezervace U Vrby. 23



Chřiby tvoří horské pásmo, které je nazýváno též jako Buchlovské kopce. Jsou vrchovinou ležící mezi městy Kyjov a Kvasice a vytváří tak pomyslnou hranici mezi severně položenou rovinou Hané a jižními rovinami Slovácka. Nejvyšší bod je Brdo (586,7 m n. m.). Jedná se o zalesněnou členitou vrchovinu obsahující pískovce a jalovce z dob třetihor.



Kyjovská pahorkatina je tvořena podcelky Mutěnická pahorkatina, Kudlovická pahorkatina, Vážanská vrchovina a Věteřovská vrchovina. Je to členitá zalesněná pahorkatina. Nejvyšší bod je Babí lom (417m n. m.) nacházející se ve Věteřovské vrchovině.



Vizovická vrchovina je tvořena reliéfem nížin, pahorkatin a vrchovin. Nachází se zde Fryštácká vrchovina, Hlucká pahorkatina, Luhačovická vrchovina, Zlínská vrchovina a Komonecká hornatina. Nejvyšší bod je Klášťov (753 m n. m.).



Dolnomoravský úval tvojí nejsevernější výběžek Vídeňské pánve. Nejvyšší bod je Žerotín (322 m n. m.). Část úvalu tvoří nivu řeky Moravy a tvoří předěl s Hornomoravským úvalem. Krajina obsahuje lužní lesy, nivní louky a říční meandry tvořící přesypy a písečné duny. Tato oblast patří mezi nejteplejší oblasti České republiky s úrodnou černozemní půdou.



Bílé Karpaty se nacházejí na česko-slovenské hranici. Nejvyšší bod je Velká Javořina (970m n. m.). Oblast je tvořena celky Javořinská hornatina, Lopenická hornatina, Straňanská kotlina a Žalotinská vrchovina. Nacházejí se zde sopečné horniny a nesouvislé hřebeny, které jsou rozpadlé na jednotlivé části, což je způsobeno vývojem říčních údolí. Z hlediska výškové členitosti je nejnižším bodem Kyjovka pod Mikulčicemi

(158,8 m n. m.) a nejvyšším bodem Velká Javořina (970m n. m.). Průměrná výška území je 276m n. m..[2] 2.2.1.4 Flóra a Fauna Z hlediska rostlinstva má oblast Slovácko zastoupení různých druhů rostlinných společenstev. Fytogeografické členění oblasti se dělí na Panonské termofytikum a Karpatské mezofytikum. Do Panonského termofytika můžeme zařadit oblasti Jihomoravského úvalu, Jihomoravské pahorkatiny a Bílých Karpat. Do oblasti Karpatského mezofytika náleží Středomoravské Karpaty, Bílé Karpaty a Zlínské vrchy. 24

V zemědělství se na Slovácku pěstují hlavně obiloviny, ječmen, přesnice, kukuřice, řepka, mák a slunečnice. V některých oblastech se pěstuje i kmín nebo léčivé rostliny. Do nejčastěji pěstované zeleniny na Slovácku patří rajčata, cibule, česnek, okurka a mrkve. Ovoce tvoří nejčastěji jabloně a hrušně, ale také vinná réva, meruňky nebo švestky. Lesní vegetace zahrnuje nejčastěji typy lužních lesů, doubrav a dubohabřin. Na mýtinách a v oblastech vykácených lesů se vytvořily louky a stepi. Mezi významné lokality z hlediska rostlin patří Chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty, Chráněná krajinná oblast Pálava a kulturní dědictví UNESCO LednickoValtický areál. CHKO Bílé Karpaty má rozlohu 71500 hektarů a můžeme zde nalézt především různé druhy vzácných orchidejí, které se vyskytují na loukách. CHKO Pálava má rozlohu 8300 hektarů a je bohatá na cenné biotopy drnových a lučních stepí, lesostepí, suťových lesů a vápencových kopců. V Lednicko-Valtickém areálu můžeme nalézt soustavu lužních lesů, mezi které patří Boří les a také soustavu lednických rybníků. Živočišstvo je ve Slováckém regionu velmi bohaté a rozmanité díky poloze a rozmanitosti krajiny. K nejnižším mnohobuněčným živočichům patří měkkýši, plži, korýši a ploštěnky. Hmyz tvoří nejpočetnější skupinu živočichů a můžeme k nim na území Slovácka zařadit pavouky, roztoče, motýly, brouky, blanokřídlé a dvoukřídlé. Nejčastějším pavoukem je křižák obecný a roztočem klíště obecné. Mezi obratlovce můžeme zařadit ryby, plazy, obojživelníky, ptáky a savce. Ryb se na Slovácku vyskytuje přes 40 druhů a k nejčastějším patří kapr obecný, štika obecná a pstruh obecný. Z plazů můžeme zmínit užovku obojkovou, která je nejrozšířenější, ale i různé druhy jiných hadů a ještěrek. Obojživelníky na Slovácku můžeme najít v hojném počtu a patří k nim různé druhy skokanů, ropuch a kuněk. Nejčastější je výskyt rosniček zelených. V ptactvu na Slovácku můžeme najít mimo běžné drobné ptactvo i druhy dravých ptáků a sov a ojediněle i orla mořského. Mezi nejčastější dravce patří káně lesní a poštolka obecná. Nejvýznamnější oblast s výskytem ptactva je CHKO Pálava, kde můžeme najít např. čápa bílého, strakapouda prostředního a ťuhýka obecného. Na polích se vyskytuje hlavně bažant obecný a křepelka polní. Nejčastějším vodním pátkem na Slovácku je kachna divoká. Savci nejsou velkou početnou skupinou na Slovácku. Druhově k nim můžeme zařadit hlodavce, hmyzožravce a zajícovité. Mezi šelmy patří nejčastěji liška obecná a jezevec 25

lesní. Ojediněle můžeme na Slovácku narazit na šelmu typu medvěd, vlk nebo rys. Mezi sudokopytníky se nejčastěji objevuje prase divoké, srnci a jeleni. [20] 2.2.1.5 Ochrana přírody Na území Slovácka můžeme najít všechny stupně státní i mezinárodní ochrany přírody. Jediná kategorie, která chybí, je národní park. Největší chráněné území se nazývá Chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty, kam zasahuje pět přírodních parků a to Chřiby, Prakšická vrchovina, Strážnické pomoraví, Ždánický les a Mikulčický luh. V této oblasti můžeme nalézt 7 národních přírodních rezervací, 56 přírodních památek a 39 přírodních rezervací. Mezi další chráněná území řadíme Biosférickou rezervaci Dolní Morava, která vznikla v roce 2003 rozšířením rezervace Pálava o Lednickovaltický areál. V této oblasti se nacházejí 3 významné ptačí oblasti a velký počet přírodní rezervací, památek a parků.

2.2.2 Společenské faktory K společenským faktorům řadíme kulturně-historické památky, kulturní zařízení, kulturní akce, sportovní akce a ve Slováckém regionu folklor a vinařství. 2.2.2.1 Kulturně-historické památky Mezi nejznámější a nejnavštěvovanější kulturně-historické památky patří zámek Buchlovice, postavený na přelomu 17. a 18. století v barokním slohu. Zámek je obklopen anglickým parkem a francouzskou zahradou. Jeho historie je spjata s nedalekým hradem Buchlovem, kdy pán hradu Jan Dětřich zámek postavil pro svou manželku. Zámek se skládá ze dvou budov, z nichž jedna sloužila pro hospodářské účely. Uprostřed mezi budovami se nachází kašna. Dolní budova byla spjata s pohostinskou a obytnou činností. Zdi tvoří mozaikové ornamenty a bohatá štuková výzdoba. V roce 1805 sloužily zámecké budovy jako vojenská nemocnice. Do dnešní podoby se ale zámek dostal až v prvních dvou desetiletích 20. století, kde úpravy probíhaly pod taktovou známého architekta Dominika Feye. K zámecké zahradě patří také rozlehlý park, který dokresluje celkový zjev zámku a představuje jednu 26

z nejvýznamnějších památek historické zeleně v České republice. Park se zahradou byl vystavěn spolu se zámkem na počátku 18. století a jeho uspořádání je terasovité z důvodu nepravidelného terénu. Park byl původně vybudován ve francouzském stylu, ale o hlavní rozšíření se postarali až Berchtoldové. Za jejich působení byl park rozšířen do anglického stylu a objevuje se zde dendrologická sbírka, díky níž dochází k výsadbě exotických dřevin z celého světa. Mezi další významné památky patří hrad Buchlov. Buchlov je královský hrad, jenž byl postaven zhruba v 1. polovině 13. století, se nachází na kopci se stejným jménem v nadmořské výšce 509 metrů. Vlastníkem hradu je stát a spravuje jej Národní památkový ústav. Hrad byl založen jako významný strategický bod a měl funkci obranářskou, hospodářskou ale i správní. Měl i soudní pravomoc což se tehdy nazývalo jako lovecké právo. Hrad Buchlov byl zbudován v románsko-gotickém stylu. V 18.století se ale mění nároky šlechty a hrad se stává nepohodlným. Majitelé se postupně stěhují do blízkého zámku Buchlovice a od roku 1751 je hrad trvale neobydlen. Nebyl nikdy dobyt. Hrad Buchlov může nabídnout hned 2 prohlídkové okruhy: malý a velký. Návštěvníci zde mají možnost vyslechnout si historii hradu a podívat se na všechny zajímavé místa hradu. Za zmínku jistě stojí přírodovědné sbírky, které obsahují mnoho zajímavých exponátů, mezi nimi i rarity jako osminohé prasátko, kůže z anakondy či znetvořené lidské dítě. Dále pak místnost s mumií, která je věnována egyptologickým sbírkám a kde leží 4000 let stará mumie. Hrad Cimburk se nachází blízko říčky Kyjovky a byl postaven v polovině 14. století v gotickém slohu. Bohužel v dnešní době se jedná o hradní zříceninu, protože hrad byl stavebně upravován pouze do 17. století. Na hradě je otevřena expozice, která se věnuje historii hradu a jeho stavebnímu vývoji. Na hradě Cimburk také probíhají během roku kulturní akce. Zámek Lednice byl vybudován na konci 17. století v barokním slohu z původně gotického hradu. Nachází se v obci Lednice na pravém břehu řeky Dyje. Zámek má novogotickou podobu a má unikátní řezbářskou výzdobu. Patří mezi nejkrásnější komplexy v České republice. Má soustavu budov s osmi křídly a čtyřmi dvory. Nejnavštěvovanějším zámkem v okrese Hodonín je zámek Milotice, který vznikl ve 14. století ze středověké tvrze. Jeho atraktivity tvoří nádvoří, jízdárna, konírna, oranžérie a francouzská zahrada. V prostorách zámku se také nachází restaurace „Stará kuchyně“, kde se používají recepty z dob bývalých pánů a také 27

vinotéka. Na zámku se konají velmi často společenské a kulturní akce. Zajímavá je i expozice krojů, která je umístěna v bývalé konírně. Zámek Mikulov, který je nyní v barokním stolu, byl původně románským hradem a dnešní podobnu získal v 18. století. Turistům může nabídnout věž s kaplí Panny Marie a sv. Jana Evangelisty ze 14. století. Další zajímavosti jsou např. obranná věž s břitem, studna a část zámeckého sklepení. V dnešní době v něm sídlí regionální muzeum s expozicí o Římanech a Germánech nebo vinařskou expozicí. Mezi další významné zámky patří Zámek v Uherském Brodě, který je z 18. století a podle návrhů italského architekta Domenico Martinelliho měl být honosným zámeckým komplexem. Zbudován je však pouze fragment, který má trojlodní sloupový sál s barokními křížovými klenbami a je dnes využíván jako Muzeum Jana Amose Komenského. Mezi nejvýznamnější a nejnavštěvovanější patří i zámek Valtice, který byl vystavěn v 17. století a který byl přestavěn z renesančního do barokního slohu. Na výstavbě se podílela řada známých architektů. Zámek je sídlem Národního vinařského centra s expozicí Salonu vín České republiky. Součástí zámku je i vinný sklep, který je jeden z největších na Moravě. Zámek je také místem, kde se konají mezinárodní hudební festivaly. Za zmínku ještě stojí zámek ve Veselí nad Moravou, který sloužil původně jako vodní hrad a měl za úkol chránit královskou obchodní stezku. V posledních letech není zámek přístupný z důvodu špatného a chátrajícího stavu. Turistům se však nabízí možnost navštívit zámecký park, který je v anglickém stylu a protéká jím řeka Morava. Z duchovního hlediska je nejvýznamnějším místem na Slovácku klášter s bazilikou Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje na Velehradě. Velehrad je neodmyslitelně spjat s příchodem sv. Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. Byli povoláni knížetem Rostislavem, který si je vyžádal u tehdejšího císaře Michaela III. Ti na Velehrad dorazili v roce 863 z Konstantinopole, aby vzdělali slovanský národ a vytvořili pro něj písmo hlaholici a jazyk staroslověnštinu. Cyril a Metoděj byli prohlášeni papežem Janem Pavlem II. za spolupatrony Evropy a jsou také hlavními patrony Moravy. Cyril a Metoděj mají ve Velehradské bazilice svou sochu a na památku jejich příchodu na Velehradě probíhá Cyrilometodějská pouť. Poblíž Velehradského kláštera se nachází další kulturně-historická památka ležící na území sousední obce Modrá a to Archeoskanzen Modrá. Do provozu byl 28

v roce 2004. Archeologický skanzen byl vybudován, aby ukázal život obyvatel Velké Moravy. Projekt byl garantován významnými archeologickými institucemi jako Moravské zemské muzeum v Brně a Slovácké muzeum a realizaci zajistila sama obec Modrá. Archeoskanzen jen tvořen sídlištěm, u kterého jsou palisádová opevnění. Vchod je tvořen bránou s dvěma strážními věžemi. Vevnitř se nacházejí repliky staveb, které ukazují, jak v dávných dobách lidé žili. Jsou zde polozemnicové obydlí, což jsou budovy částečně zapuštěné do země. Je zde také koutek, kde se provádělo řemeslo a hlavní dům, kde sídlil místní velmož, též nazývaný palác. Nad skanzenem se nacházejí vykopávky základů velkomoravského kostelíka, a kde poblíž stojí novodobá replika, která byla postavena v letech 1998-2000 podle poznatků archeologů pracujících na vykopávkách. K historickým památkám patří i Památník Velké Moravy ve Starém Městě což je budova, která byla postavena v letech 1959 – 1960 na základě objevených vykopávek kostela z doby velkomoravské. Památník má stálou archeologickou expozici o Velké Moravě. [18]

2.2.2.2 Kulturní zařízení Region Slovácko je velmi bohatý na kulturní zařízení. Je zde možné najít širokou škálu od divadla a kina po galerie, muzea, kulturní domy, knihovny a amfiteátry. Slovácko má velkou kulturní, lidovou a folklorní tradici, což dokazuje množství akcí, jako jsou košty vín, jízda králů, hody a krojované slavnosti. Mezi nejdůležitější kulturní zařízení regionu Slovácko patří bezesporu Galerie Slováckého muzea v Uherském Hradišti. Galerie je v barokním slohu z 18. století a prošlo si velký počtem rekonstrukcí. Galerie má stálou expozici nazvanou „Umění jihovýchodní Moravy“, kde se nachází tvorba převážně osobnostní konce 19. a druhé třetiny 20.století a informuje o charakteru tehdejší kultury. Expozice má několik částí, ta první se specializuje na ukázku moravského venkova a tehdejší život lidí. Další část představuje významné hradišťské rodáky, ale i autory, kteří Slovácko často navštěvovali a měli k němu vazby nebo nově přistěhovalé autory, kteří zde působili. Poslední část je věnována nové generaci tvůrců, kteří výrazně ovlivnili na tomto území tvorbu a umění a z nichž mnoho v Uherském Hradišti dále působilo na zdejší

29

uměleckoprůmyslové škole. Stálá expozice se však průběžně mění a tak se nemůže stát, že by stálý návštěvník viděl pořád jen to samé. K dalším kulturním zařízením patří i Slovácké divadlo v Uherském Hradišti, které vzniklo v roce 1945. Soubor divadla nastuduje téměř desítku divadelních her a inscenuje také hry pro děti. I díky tomu patří k nejnavštěvovanějším divadlům v České republice. Divadlo zprovoznilo i malou scénu a ve svém foyer pravidelně uvádí výstavy výtvarných prací. [19] Knihovna Bedřicha Beneše Buchlovana je dalším významným kulturním zařízením, které sídlí v Uherském Hradišti. Prošla celkovou rekonstrukcí od velkých povodní v roce 1997 a sídlí v bývalé budově synagogy. Knihovna má široký rozsah služeb od klasického půjčování knih až po možnosti internetu a sortimentu pro nevidomé. V knihovně je velmi pěkně zřízeno i dětské oddělní pro malé čtenáře. Galerii výtvarného umění můžeme najít i v Hodoníně, kde sídlí v Domě umělců z 1913. Autorem galerie je Antonín Blažek. Galerie nabízí stálou expozici která přibližuje české a moravské umění 20. století. Galerie má i vlastní sbírku, která se zaměřuje na sběr grafiky, fotografií a umění jihovýchodní Moravy. Regionální muzeum v Mikulově má sídlo v místním zámku. Stálá expozice má čtyři okruhy a to archeologický, vinařský, historický a židovský. V muzeu můžou návštěvníci navštívit řadu kulturních akcí i odborných seminářů. Slovácký region nabízí širokou škálu dalších muzeí, galerií i expozic. Za zmínku stojí např.: Letecké muzeum v Kunovicích s expozicí 23 letadel Muzeum Jana Amose Komenského v Brodě a expozice v Nivnici Budova Reduty v Uherském Hradišti slouží ke kulturně-vzdělávacím účelům Domek T. G. Masaryka v Čejkovicích se stálou expozicí Vrbasovo městské muzeum sídlící ve Ždánickém zámku s expozicí napoleonský válek Hvězdárny v Uherském Brodu a Veselí nad Moravou s možností pozorování pro veřejnost Kino Hvězda a klub Mír v Uherském Hradišti spojení s Letní filmovou školou Rozvoj cestovního ruchu na Slovácku je také spojen s činností turistických informačních center. Nejvýznamnější informační centra jsou v Kyjově, v Hodoníně, v Uherském Hradišti a Uherském Brodě. K dalším infocentrům patří Infocentrum Baťova kanálu a vzdělávací středisko Bílé Karpaty. 30

2.2.2.3 Kulturní akce Přehled nejvýznamnějších kulturních akcí na Slovácku: Cyrilometodějská pouť na Velehradě Kořeny vzniku této tradiční velehradské pouti sahají až do období národního obrození. Tisíce poutníku na Velehrad začaly přicházet poté, co areál přestal být uzavřený mnišskou komunitou, kteří zde žili naprosto odděleně od zbytku světa. Důvodem návštěvy poutníků byla tradice, která určila Velehrad jako nositele cyrilometodějského odkazu. Z hlediska historie byly významné hlavně poutě v roce 1863, 1885 a 1985. V roce 1985 se komunistický režim, tehdy ovládající naše území, pokusil udělat mírovou manifestaci, která ale skončila pouze jako nenásilné gesto, kterým komunistická strana dala najevo svůj politický protest vůči této akci. Po revoluci, která proběhla roku 1989, kdy byla svržena komunistická vláda, se poutě, které zaznamenaly určitý druh svobody, rozjely naplno. V roce 1990 v dubnu přijel navštívit Velehrad i sám papež Jan Pavel II. Od roku 2000 je součástí cyrilometodějské poutě také Koncert lidí dobré vůle. Pouť každý rok láká tisíce lidí a je považována za jednu z největších církevních slavností u nás. Slovácké slavnosti vína v Uherském Hradišti Slovácké slavnosti vína a otevřených památek jsou zřejmě jednou z nejvýznamnějších akcí svého druhu. Prezentují rozmanitost a bohatost tradice a lidové kultury na Slovácku. Slavnosti probíhají v Uherském Hradišti, kde jsou při její příležitosti zpřístupněny veřejnosti historické památky. Tradice těchto slavností sahají až do první republiky, kdy se pořádaly velké národopisné výstavy. Slavnosti již při vzniku zažily velký ohlas ve všech vinařských obcích a městech. Slovácké slavnosti vína a otevřených památek si i přes krátkou dobu své existence vydobyli slávu a staly se prestižní a uznávanou akcí Letní filmová škola Uherské Hradiště Letní filmová škola Uherské hradiště (LFŠ) patří k největším nesoutěžním filmovým festivalům v České republice. Akce se pořádá od roku 1963 avšak až po 31

roce 2000 zaznamenala LFŠ výrazný rozvoj. Ze semináře, který byl zaměřen jen na členy filmových klubů, se stala akce, kterou každoročně navštíví tisíce diváků. Filmy jsou promítány v 7 sálech a 2 letních kinech, které jsou rozmístěné po celém Uherském Hradišti. LFŠ pořádá Asociace českých filmových klubů Mezi další významné akce jízda králů ve Vlčnově a Kunovicích, vinné trhy v Čejkovicích, folkové a folklorní festivaly ve Strážnici, Horňácké slavnosti ve Velké nad Veličkou. Z hlediska tradic pak košty vín a slivovic, košty gurmánských specialit, krojované hody a plesy, cimbálová muzika a lidové tance. [18]

2.2.2.4 Sportovní akce a zařízení Region Slovácko má širokou nabídku sportovního zařízené a akcí se sportem spojených. Rozmanitá příroda nabízí vhodné podmínky pro turistiku. Na své si přijdou i cyklisté a to hlavně díky rozvinuté síti cyklostezek. Velká část cyklostezek je také spojena s vinařskými stezkami. Z hlediska vodáctví jde využít Baťův kanál nebo řeka Morava a koupání je možné buď v přírodních koupalištích jako jsou Nové Mlýny nebo využití umělých koupališť a aquaparků, kterých je v regionu Slovácko dostatek. Golfisté si mohou zahrát golf na hřišti v Ostrožské Nové vsi. Ti co preferují tenis nebo squash mohou využít v řadě sportovních hal a tenisté mohou využít i venkovní tenisové kurty, kterých je na Slovácku nejvíc ze všech sportovních hřišť. Aerokluby v Břeclavi, Kyjově a Kunovicích zprostředkovávají vyhlídkové lety v motorových i bezmotorových letadlech a Kunovice nabízejí ještě možnost tandemového seskoku. V zimě je možno využít v regionu Slovácko řadu lyžařských sjezdovek např. v Osvětimanech, Břestku, Bílých Karpatech, Filipově nebo na Stupavě. Pro milovníky běžek nechybí ani řada běžkařských tratí v okolí těchto středisek. Tradici ve Slováckém regionu mají turistické pochody pořádané ve spolupráci Klubu českých turistů např. Kyjovská padesátka, Putování Moravským Slováckem nebo Pochod slováckými vinohrady. U atletických závodů jsou nejznámější Horňácká pětadvacítka nebo Čejkovická laťka. Dobrou účast mají i motokrosové závody v Březolupech a Mistrovství České republiky v rallye v Hustopečích. Z profesionálního sportu můžeme uvést fotbalový klub 1.FC Slovácko, házenkářský 32

klub HC Veselí nad Moravou, Hodonínský veslařský klub nebo hokejový klub HC Uherské Hradiště.

2.2.2.5 Folklor a vinařství Folklor je na Slovácku úzce spjat s tradicemi, zvyky, obyčeji, lidovou tvořivostí, lidovými písněmi hudbou a lidovou sloveností. Přehled zvyků a tradic v regionu Slovácko: 

Hody Slovácké hody patří k jedné z nejvýznamnějších událostí v obci. Jejich termíny

se však v každé obci liší. Většina obcí má hody podle svátku místního patrona kostela a mezi takové hody patří např. Kateřinské, Václavské nebo Martinské. Při příležitosti hodů má mládež příležitost obléct své vesnické kroje, účastnit se vesnických pochodů s chasou a účastnit se hodové muziky. Hody vyjadřují svátek hojnosti a radosti jako v dávných dobách. 

Jízda králů Jízda králů patří k nejstarším a nejvýraznějším folklorním událostem Slovácka.

Ročně naláká tisíce návštěvníků jak místních tak cizích. Jedná se o průvod tzv. „královské družiny“ na koních, která objíždí celou vesnici a vyvolává staré verše na počest svého krále. Králem musí být mladý chlapec, který je panic a na svém bílém koni je oblečen do starodávného ženského kroje. 

Fašank Na Slovácku je Fašank spojen s obdobím tří posledních masopustních dnů.

Mladí chlapci obcházejí vesnici, musí navštívit domy svobodných děvčat a tancovat s nimi. V některých obcích chodí s chlapci i děvčata a jsou oděni v maskách. Také se v některých obcích tancuje zvláštní měčový tanec „Pod Šable“. Večer je tradičně zakončován pochováním basy, což je zvyk, který paroduje církevní rituály. 

Stavění máje

33

Tato akce probíhá na začátku měsíce května, kdy svobodná chasa vztyčuje velký májový strom, který je ohoblován a má zanechán jen vrch, který je ozdoben. Je již tradicí, že mladí chlapci musí májku chránit proti pokácení chlapců z ostatních vesnic, kteří dle tradice pokácením cizí májky překračovali práh dospělosti. Stavění máje bývá spojeno s taneční zábavou. 

Slovácký verbuňk Slovácký verbuňk je od roku 2005 zařazen na seznam světového dědictví

UNESCO. Jedná se o improvizovaný tanec, který tančí pouze muži oděni v krojích. Tancuje se hromadně, avšak každá obec má osobitý a vlastní výraz verbuňku a kroky se často velmi liší, byť jsou improvizované. Verbuňk se tancuje pouze na písně, které mají svižné rytmy.

Slovácký region je také úzce spjat s vínem a vše co k němu patří. Vinná réva dorazila na území Slovácka zhruba před dvěma tisíci lety prostřednictvím římských vojáků. Během této doby se stala významnou součástí života místních. Na Slovácku můžeme najít nepřeberné množství vinic, sklepů a búd, které vytvářejí unikátní vesničky a tím dodávají krajině nezaměnitelný ráz. Po celý rok na Slovácku probíhají akce spojené s vínem, od koštů po vinobraní a křest svatomartinských vín. Víno tvoří neoddělitelnou součást regionu a je ústředním motivem mnoha písní a zvyků. V regionu Slovácko můžeme najít tři vinařské podoblasti Moravy a to oblasti Slovácká, Velkopavlovická a Mikulovská.



Slovácká podoblast Slovácká podoblast nabízí největší množství vinařských obcí a tratí. Je tvořena

částmi okresů Uherské Hradiště, Břeclav, Zlín, Kroměříž a Hodonín. Oblast vznikla v roce 2004 a zahrnuje 115 vinařských obcí a 406 vinařských tratí. Vyznačuje se velmi různorodými přírodními podmínkami. V nejjižnější části se nejvíce daří červeným vínům např. Frankovce nebo Cabernetu Moravia. V okolí Uherského Hradiště je nejvíce pěstovanou odrůdou Müller-Thurgau. V okolí Čejkovic a Mutěnic je nejvíce rozšířený Ryzlink rýnský, Tramín a Muškát moravský, který v roce 1987 vznikl 34

v Polešovicích. Ve Strážnici je vyhlášené víno Žerotín, které je pojmenováno podle nedalekého vrchu. V této oblasti se nachází i rarita, kterou je ovocný strom jeřáb oskeruše, z jehož plodů se vyrábí ceněná avšak ne příliš chutná pálenka. [18] 

Velkopavlovická podoblast Tato oblast, která zahrnuje území táhnoucí se od Brna směrem k Břeclavi, je

největší podoblastí. Má 75 vinařských obcí. Vinná réva se zde pěstuje už od 13. století a daří se zdě jak bílým tak i červeným vínům zvláště kvůli tomu, že je tato podoblast jedna z nejteplejších a neslunnějších míst v České republice. V severní části podoblasti se rodí hlavně Veltlínské zelené a Rulandské šedé. Kolem Židlochovic se pěstují převážně burgundské odrůdy. Na o něco výše položených vinicích se pěstuje Frankova, André a Modrý Portugal. Na těch nejvýše položených míst se pak daří hlavně Neuburskému a odrůdě Müller-Thurgau. [18] 

Mikulovská podoblast Mikulovská podoblast leží nejjižněji ze všech podoblastí a tvoří ji vápencové

svahy Pálavy, kde se daří hlavně odrůdám Ryzlink vlašský, Rulandské bílé a Chadronnay. Na Dunajských vrších je vyhlášené Veltlínské zelené a na Valticku se daří hlabně Neuburskému a Sylvánskému zelenému. V severní části Pálavy vyniká hlavně Tramín, Ryzlink rýnský a zde vyšlechtěná odrůda Pálava. [18]

2.3 Selektivní faktory Selektivní faktory cestovního ruchu zahrnují schopnost obyvatelstva na určitém území účastnit a podílet se na rozvoji cestovního ruchu v dané oblasti z ekonomického, demografického a politického hlediska.

2.3.1 Politické faktory Občané na Slovácku v největší míře tíhnou ke křesťanským hodnotám, což se projevu na jejich volebních preferencích a větší část je tudíž orientována pravicově zatímco levicově je orientována mnohem menší část. Kromě větší části lidu preferující křesťanství jsou ale politické názory podobné jako v ostatních regionech České republiky. Volební účast se pohybuje mezi 50-60 % což ze Slovácka dělá průměr. Na volebních preferencích občanů 35

Slovácka se tak pouze projevují jejich větší křesťanské hodnoty a velmi nízká účast u voleb je shledávána v pohraničních oblastech. [15]

2.3.2 Demografická struktura Hustota osídlení dle nejnovějších údajů činí zhruba 150 obyvatel na jeden čtverečný kilometr a tím je nad průměrem celé České republiky. Tyto údaje mají ovšem v poslední době stále klesající tendenci. Nezaměstnanost na Slovácku dosahuje podle nejnovějších údajů na 7,09 %, což je lehce nad průměrem České republiky, kde se průměrná nezaměstnanost pohybuje kolem 5,9%. V regionu se stále méně uplatňují lidé s vyšším vzděláním, což vede k jejich částečnému odlivu do jiných regionů. Věková struktura obyvatelstva ve slováckém regionu je sice stále příznivá z hlediska ekonomiky, ale má stále vzrůstající tendenci. Průměrný věk se pohybuje kolem 42 let. Z hlediska religiozity má Slovácko vysoký průměr oproti celkovému průměru České republiky. Víra se drží spolu s tradicemi a nejvíce věřících se nachází ve východní části regionu a postupem do západní části regionu k větším městům počty věřících klesají. Nejvíce věřících lidí vyznává římskokatolickou církev. [15]

2.4. Realizační faktory Mezi realizační faktory zahrnujeme ubytovací a stravovací zařízení regionu a dopravu, která nám pomáhá uskutečňovat konečnou fázi cestovního ruchu.

2.4.1 Ubytování a stravování Na Slovácku můžeme nalézt širokou nabídku ubytovacích a stravovacích zařízení. Ubytování je možné ve velké míře v hotelových zařízeních, ale i v penzionech a apartmánech až po ubytovny, chaty, kempy nebo v soukromém ubytování. Region má ubytovací kapacitu přes 16000 lůžek. Počet ubytovacích zařízení se pohybuje kolem 800. Počet míst v soukromém sektoru se pohybuje kolem 2000 míst. Tato čísla pozvolna stoupají díky rozvíjejícímu se cestovnímu ruchu. Z hlediska stravování se v regionu nachází poměrně velký počet stravovacích zařízení. Slovácká kuchyně je vyhlášená a používající kvalitní regionální suroviny. Stále zde ale můžeme najít stravovací zařízení, které nemají dostatečnou kvalitu a tak je trh stále otevřen a nové a kvalitnější restaurace postupně přibývají. Drobný nárůst můžeme zaznamenat i v restauračních zařízeních specializujících se na rychlé občerstvení nebo franchising. 36

V lokalitách, které jsou spojeny s vinařstvím, můžeme najít velký počet sklípků, které se specializují na vinařské produkty a regionální speciality. V regionu můžeme nalézt kolem 30 rekreačních zařízení v přírodě, které jsou využívány jako letní tábory, školy v přírodě nebo k pořádání větších společenských akcí. Z hlediska sportovního vyžití se můžeme na Slovácku nejčastěji setkat s tenisovými kurty.

2.4.2 Doprava Nejvýznamnější doprava do regionu je silniční. Nejdůležitější tahy jsou tvořeny dálnicí D2, která spojuje Brno s Bratislavou, dále pak silnice první třídy E50 vedoucí z Brna přes Dolnomoravský úval, kam spadá Břeclav, Uherské Hradiště a Hodonín. Silnice první třídy č. 54 vede z Brna do Veselí nad Moravou a dále na Slovensko a silnice první třídy č. 55 spojující Otrokovice, Uherské Hradiště, Hodonín a Břeclav. V regionu se nachází velké množství silnic druhé a třetí třídy, které spojují obce i města regionu. Avšak v zimě je spousta těchto silnic ve špatném stavu a tím velmi ztěžují dostupnost některých turistických cílů. Z hlediska letecké dopravy je možné pro vnitrostátní lety využít letiště Kunovice, avšak pro mezinárodní lety je potřeba využít buď letiště v Brně, nebo letiště ve Vídni a Bratislavě. Síť železnic je v oblasti Slovácka na dobré úrovni. Mezi nejdůležitější uzly železniční sítě můžeme označit Uherské Hradiště, Veselí nad Moravou a Břeclav. V železničním koridoru Břeclav a Olomouc jezdí mezinárodní spoje mezi Polskem, Slovenskem, Německem a Rakouskem. Železniční síť je zapojena do Integrovaného dopravní systému Jihomoravského Kraje. Určitou roli hraje i lodní doprava, která ale slouží i jako atrakce a je provozována na Baťově kanále. Baťův kanál má délku přes 60km a vede mezi Otrokovicemi a Petrovem popř. až do Skalice, která se nachází na Slovensku. Baťův kanál má 13 plavebních komor, nachází se na něm 56 mostů, 8 přístavů a 16 přístavišť. Hloubka dosahuje průměru 1,5 metru a šířka kanálu je průměrně 12 metrů. Mezi dopravu bychom v regionu Slovácko mohli zařadit také síť cyklostezek, které vedou v rovinném i členitém terénu a jsou velmi oblíbené. Nejznámější a nejatraktivnější jsou především vinařské cyklostezky.

37

3. Koncept turistických možností v rámci obcí a měst Slovácka 3.1 Turistická nabídka nejvýznamnějších měst Slovácka Bojkovice Zámek Nový Světlov v novogotickém stylu s muzejní expozicí a parkem Barokní sochy sv. Dominika, Panny Marie a sv. Vincence Kostel sv. Vavřince ve stylu pozdní renesance postavený v 17. století Barokní památky sloup Panny Marie, socha sv. Floriána a socha sv. Jana Nepomuckého Turistické trasy, Bojkovická naučná stezka a cyklotrasy[10]

Bzenec Kopec se zbytky kaple sv. Floriana a Šebestiána z 18. století Barokní kostel sv. Jana Křtitele z 18. století s oltářem od autora O. Schweigla Bzenecké krojované vinobraní Národní přírodní památka Váté písky a přírodní památka Vojenské cvičiště[10]

Hluk Kostel sv. Vavřince z 18 století v barokním stylu Barokní kaplička pod Babí horou z první poloviny 18. století Památkové domky na Rajčovně č.p. 283 a 284 Pod Husí horou kde se nachází nejstarší vinice v Hluku Hlucká přehrada Býčina s možností rybolovu Dolňácké slavnosti s jízdou králů konané jednou za tři roky[10]

Hodonín Kaple sv. Kříže z 18. století Pomník T. G. Masaryka na náměstí 17. listopadu s reliéfem československých legionářů Starý a nový židovský hřbitov Kostel sv. Vavřince v barokním stylu s morovým sloupem 38

Masarykovo muzeum v místech barokního zámečku Lázně a Zoo Hodonín[10]

Kunovice Kostel sv. Petra a Pavla Letiště Kunovice a Letecké muzeum Kunovice s možností tandemových seskoků Naučná stezka v Kunovském lese Mezinárodní dětský folklorní festival Kunovské léto[10]

Kyjov Městská radnice v renesančním stylu z 16. století Zámeček Kyjov z roku 1548 a nynější sídlo Vlastivědného muzea Kaple sv. Rocha z 18. století Kapucínský kostel Nanebevzetí Panny Marie z 18. století Národopisný festival Slovácký rok, konaný jednou za 4 roky Občanské sdružení Aeroklub Kyjov s možností vyhlídkových letů[10] Lanžhot Kostel Povýšení svatého Kříže z 16. století Památkově chráněná stavba socha Rudoarmějce Lanžhotské muzeum založené v roce 1994 Cyklotrasa Moravská stezka[10]

Mikulov Kostel sv. Václava s kostnicí Sloup Nejsvětější Trojice z roku 1724 Svatý kopeček u Mikulova s křížovou cestou Zámek Mikulov s expozicemi, vinným sklepem a zámeckým parkem Židovský hřbitov se synagogou[10]

Napajedla Kostel svatého Bartoloměje z 18. století Pozdně barokní Zámek Napajedla z 18. století patřící mezi kulturní památky České republiky Novorenesanční radnice 39

Hřebčín napajedla z 19. století chovající anglické plnokrevníky[10] Staré město Kostel svatého Michaela archanděla z 13. století Památník Velké Moravy patřící mezi národní kulturní památky České republiky Rotunda svatého Michala Kostel svatého Ducha otevřen 5. října 2014[10] Uherské Hradiště Františkánský klášter z 15. století Slovácké divadlo Galerie Slováckého muzea Jezuitský klášter Justiční palác se soudem Městská radnice ze 13. století Lékárna U Zlaté koruny v barokním stylu Archeologická lokalita Špitálky Měšťanské vinné sklepy v Mařaticích Farní kotel sv. Františka Xaverského Morový sloup z 18. století stojící na Mariánském náměstí[10]

Uherský Brod Muzeum Jana Amose Komenského s Japonskou zahradou Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie v barokním stylu Dominikánský kostel a klášter Nanebevzetí Panny Marie v barokním stylu Městská radnice s gotickými prvky Kostel mistra Jana Husa ze 14. století Obelisk Via Lucis z bronzu od autora Ivana Theimera z roku 1992 Morový sloup na Mariánském náměstí Muzeum – Sloupový sál ze 17. století Pivovar Uherský Brod Aquapark Delfín[10]

40

Valtice Zámek Valtice v barokním stylu z přelomu 17. a 18. století Zámecký park založen v 18. století Kostel nanebevzetí Panny Marie v barokním slohu ze 17. století Empírový zámeček Belvedér z 19. století Mariánský morový sloup z roku 1680[10]

Veselí nad Moravou Kostel sv. Andělů Strážných z 18. století v barokním stylu Renesanční zámek přestavěný v 1. čtvrtině 19. století s anglickým parkem Kostel Panny Marie v gotickém stylu z poloviny 13. století Sedm divů města Veselí nad Moravou značící sedm nedokončených staveb z komunismu Galerie Joži Uprky Hvězdárna[10]

3.2 Turistická nabídka nejvýznamnějších obcí Slovácka Blatnice pod sv. Antonínkem Kostel sv. Antonína Paduánského Vinné sklepy Blatnice pod sv. Antonínkem Rezervace Pod Starou horou[10]

Buchlovice Hrad Buchlov z 13. století v renesančním slohu Zámek Buchlovice s parkem z přelomu 17. a 18. století v barokním slohu Kostel sv. Martina Kaple svaté Barbory z 13. století stojící na vedlejším kopci od hradu Buchlova Muzeum o historii Buchlovic Lázně Leopoldov zvané Smraďavka se sirnatými prameny a zámečkem[10] Čejkovice Zámek Čejkovice zbudován z původní templářské tvrze z 13. století Kostl sv. Kunhuty z 18. století 41

Domek Tomáše Garrigue Masaryka s expozicí[10]

Javorník Památková zóna ve vesnici Lyžařský vlek ve Filipově údolí Rozhledna Drahy z roku 2009[10]

Modrá Velkomoravské opevněné sídliště Archeoskanzen Kostel sv. Jana replika původního kostela z 9. století Husitský sloup Živá voda Modrá[10]

Moravská Nová Ves Kostel sv. Jakuba Staršího Socha svatého Jana Nepomuckého Sousoší svaté Anny Přírodní koupaliště Vinařská stezka Podluží[10] Mutěnice Kostel sv. Kateřiny z 18. století Kaple sv. Jana a Pavla z 19. století Komplex vinných sklepů Přírodní památka Nivky za Větřákem[10]

Nivnice Kostel sv. Anděla Střážce z 16. století Kaple Nejsvětější Trojice z 20. století[10] Ostrožská Nová Ves Kostel sv. Václava z 18. století v pozdně barokním slohu Archeologické naleziště Padělky 42

Zvonice v Chylicích Sirnaté lázně[10] Osvětimany Kostel svatého Havla Hradisko sv. Klimenta Socha sv. Jana Nepomuckého Ježovský lom s výskytem vzácných živočichů a rostlin[10]

Velehrad Klášter a bazilika Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje Lapidárium baziliky Cyrilometodějská pouť[10]

43

4. Celkové zhodnocení potenciálu cestovního ruchu regionu Slovácko 4.1 SWOT analýza regionu Slovácko Silné stránky  Oblast patří bezesporu k jedné z nejvýznamnějších vinařských lokalit v České republice 

Vysoká podpora pro cykloturistiku, rozsáhlá síť cyklostezek



Vysoký počet historicky významných památek



Velký počet přírodních lokalit UNESCO



Kulturní akce, které mají velký význam a jsou turisticky lákavé



Nádherná a zachovalá příroda



Turisticky velmi atraktivní a vyhledávaná z hlediska podpory turismu



Nově vytvořená síť turistických informačních center



Vynikající pro naučné a studijní aktivity zejména pro školní akce



Dobrá spolupráce obou krajů – Zlínského i Jihomoravského



Dobrá nabídka sportovního vyžití

Slabé stránky  Většinou špatná úroveň zaměstnanců v oblasti turismu a cestovního ruchu 

Nedoceněný potenciál některých památek kvůli špatnému stavu



Malá koncentrace služeb na cyklostezkách a turistických trasách



Omezená nabídka pro rodiny s dětmi



Velké rozdíly a péče o zákazníky v různých oblastech regionu



Dle průměru v České republice nízké platové podmínky



Malý počet ubytovacích zařízení vyšší třídy



Špatná turistická nabídka v zimních měsících



Na některých místech špatná kvalita pozemních komunikací a dopravy



Chybějící finanční prostředky pro větší rozvoj

44

Příležitosti  Těžba z propagace díky značce UNESCO 

Rozvoj místní vinařské turistiky



Vybavení cyklotras o doprovodné služby



Udržení a rozvoj stávající sítě informačních center



Potenciál pro větší propagaci turistické oblasti



Zlepšení kvality personálu v oblasti cestovního ruchu



Rozvoj a výstavba nových sportovních areálů, koupališť a lázní



Rozvoj spolupráce s ostatními významnými oblastmi v sousedství regionu



Tvorba nových pracovních míst v oblasti turismu a cestovního ruchu



Navýšení počtu ubytovacích zařízení s vyšším standardem

Hrozby  Vysoká konkurenceschopnost okolních turistických oblastí 

Zásahy do krajiny (zástavba průmyslových areálů)



Omezené množství finančních zdrojů pro cestovní ruch



Nedostatek propagačních materiálů pro region



Riziko zahlcení atraktivních turistických lokalit



Nejednotnost v nabídkách jednotlivých oblastí



Rozdíly mezi úrovní v kvalitě jednotlivých oblastí



Zhoršená kvalita služeb cestovního ruchu díky nekvalifikovanosti pracovní síly



Některé rekreační objekty umístěny v povodňových oblastech

4.2 Region Slovácko a jeho konkurence V regionu Slovácko z hlediska jeho turistické oblasti existuje vnitřní a vnější konkurence. U vnitřní konkurence se hlavně setkáváme s rozdílností nabídky turistických center. V posledních letech se však daří propojit jednotlivá turistická centra a tím roste jejich

45

spolupráce z hlediska turistické nabídky a konkurence není tak silná jako vnější. Propagace a vzájemná podpora turistické oblasti Slovácko se tímto tedy zvyšuje. K vnějším konkurentům Slovácka můžeme zařadit Zlínsko, Valašsko a Hanou, dále pak Brno a Lednicko-Valtický areál. Z mezinárodních konkurentů můžeme uvést např. Vídeň s okolím a také Bratislavu. Turistická oblast Brno patří mezi hlavní konkurenty, kteří sousedí se Slováckem. Tato oblast nabízí atraktivní prostředí města, které nabízí široké spektrum kulturního i sportovního vyžití. Mezi turistické atraktivity Brna a jeho okolí můžeme zařadit četné kulturní a historické památky, veletržní areál, Automotodrom Brno, kde se konají motoristické závody a v okolí např. Slavkov u Brna, kde se nachází Památník bitvy tří císařů, jež připomíná slavnou Bitvu u Slavkova nebo Brněnskou přehradu, která je největší rekreační oblastí v Brně. Další sousední oblasti, které konkurují Slovácku, je Zlínsko, Valašsko a Haná. Tyto oblasti mají mnoho historických a kulturních památek. Dalším konkurentem je Lednicko-Valtický areál, který nabízí mnoho cenných, přírodních a kulturních památek, mezi které patří např. Chráněná krajinná oblast Pálava, Nové mlýny a zámky Lednice a Valtice. Posledním hlavním konkurentem je i Moravský Kras, což je největší krasové území v České republice s nejznámější propastí Macochou. K mezinárodním konkurentům Slovácka patří hlavně město Vídeň a Bratislava. V zimě je pak hlavním konkurentem Slovácka předhůří rakouských Alp, slovenské Tatry, Jeseníky a Beskydy, které poskytují mnohem lepší podmínky pro zimní sporty z hlediska velikosti horských středisek a jejich kvality.

4.3 Strategie rozvoje cestovního ruchu v regionu Slovácko Hlavním cílem strategie rozvoje cestovního ruchu v regionu Slovácko, by měl být fakt, že turismus a cestovní ruch tvoří jeden z hlavních a trvalých příjmů celého regionu. Region Slovácko by měl využít svých silných stránek a eliminovat svá slabá místa a hrozby, k čemuž má spoustu příležitostí. Pro rozvoj je potřeba určit tyto cíle: 

Výrazné zlepšení propagace regionu Slovácko



Další rozvoj turistických možností



Zlepšení propagace a úrovně zimních turistických středisek 46



Zlepšení kvalifikovanosti pracovníků v oblasti turismu a cestovního ruchu



Zvýšení počtu návštěvníků jak z tuzemska tak že zahraničí



Zavedení a používání jednotného informačního systému



Zlepšení spolupráce mezi oblastmi celého regionu



Oslovit nové zákazníky v oblasti cestovního ruchu



Využít pozitiv částí regionu ve prospěch celého regionu

47

Závěr Cílem této práce bylo hodnocení turistické nabídky a její potenciál v regionu Slovácko. Jak práce ukazuje, je Slovácko velmi atraktivní region s velkou turistickou nabídkou a tím nabízí příležitosti v tomto oboru podnikat. Ve 2. a 3. kapitole hodnotím Slovácko z hlediska jeho široké nabídky a nejvíce se věnuji lokalizačním předpokladům, které mají největší vliv na celkové hodnocení potenciálu. Jak již zmiňuji v celé práci, region je opravdu dobrou volbou pro široké spektrum turistů. Na Slovácku můžeme najít celou řadu historicky a kulturně významných památek. Mezi nejvýznamnější patří nepochybně okolí města Uherského Hradiště. Zde můžeme najít památník Velké Moravy nacházející se ve Starém Městě a s tím související archeoskanzen Modrá a bazilika na Velehradě. Z historických památek zde můžeme nalézt historicky významný hrad Buchlov a zámek Buchlovice. Nabídka kulturního využití je velmi rozsáhlá. Nachází se zde velký počet muzeí, galerií, výstav a také možností navštívit kulturní akce. Kulturní akce jsou velmi zajímavé s prvky kultury, tradic a zvyků. K atraktivitě regionu přispívá také fakt, že Slovácko má v rámci České republiky největší množství vinic na svém území. S vinařstvím je proto spojena řada turistických aktivit a možností. Mezi nejvýznamnější mohu uvést např. košty vín, trhy s vínem a prohlídky sklípků a vinic. Pokud jde o sport, Slovácko má širokou nabídku. Můžu zmínit například velmi dobrou a rozsáhlou síť cyklostezek. Mnoho z nich jsou napojené na vinné stezky, což ještě zvyšuje jejich atraktivitu. Turisté také nepřijdou zkrátka, protože mohou využít velké množství pěších tras k túrám. Sportovní vyžití na Slovácku zajištuje také řada sportovních hal, stadionů a koupališť. V zimě je zde nabídka několika lyžařských areálů, a co se týká vodních sportů, tak Baťův kanál je pro tyto sporty ideálním místem. I když má Slovácko co nabídnout, stále má z hlediska cestovního ruchu pár nedostatků. Bylo by dobré se ještě více zaměřit na propagaci a tím ještě zvýšit možnost pro působení více investorů. Určitá turistická zařízení by měla být lépe vybavená a ještě více 48

atraktivní pro turisty. Nemělo by se zapomínat i na lidský faktor a snažit se stále víc a víc zdokonalovat kvalifikaci pracovníků cestovního ruchu na Slovácku a tím celkově zvýšit úroveň personálu v turistických zařízeních. V celkovém pohledu na tuto problematiku se dá říct, že Slovácko má velký potenciál v oblasti cestovního ruchu a pokud se bude dále ubírat cestou, kterou se ubírá a bude se snažit eliminovat chyby a hrozby, bude patřit k nejlepším oblastem České republiky a pro žádného turistu nebude jeho návštěva zklamáním ani ztrátou času.

49

Seznam literatury 1. BÍNA, J. Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v obcích České republiky. Brno: Ústav územního rozvoje, 2001. 2. CULEK, M. Biogeografické členění České republiky. Praha, Enigma, MŽP, 1995. 347 s. ISBN 80-85368-80–3 3. HESKOVÁ, Marie. Cestovní ruch: pro vyšší odborné školy a vysoké školy. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2006, 223 s. ISBN 80-7168-948-3. 4. HORNER, Susan a John SWARBROOKE. Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času. Praha: Grada Publishing, 2003. 486 s. ISBN 80-247-0202-9. 5. INDROVÁ, Jarmila. Cestovní ruch (základy). Praha: Vysoká škola ekonomická: fakulta mezinárodních vztahů, 2009. 122 s. ISBN 978-80-245-1569-4. 6. MALÁ, V. Základy cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická, 2002. 100 s. ISBN 80-245-0439-1. 7. MARIOT, P. Funkčné hodnotenie predpokladov cestovného ruchu ako podklad pre vytvorenie priestorového modelu cestovného ruchu. Praha: Geografický časopis. 1971, ročník XXIII, č. 3. 8. ZELENKA, Josef a Martina PÁSKOVÁ. Výkladový slovník cestovního ruchu. Kompletně přeprac. a dopl. 2. vyd. Praha: Linde Praha, 2012, 768 s. ISBN 978-807201-880-2. 9. Ve víru barev a chutí: Slovácko region: turistický průvodce regionem. Zlín: Centrála cestovního ruchu Východní Moravy, 2011, 49 s. ISBN 978-80-260-2871-0. 10. Ve víru barev a chutí: turistický průvodce regionem: Slovácko - východní Morava. Zlín: Centrála cestovního ruchu Východní Moravy, 2009, 108 s. ISBN 978-80-2546767-1. 11. VYSTOUPIL, J., et al. Marketing cestovního ruchu. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007. 134 s. ISBN 978-80-210-4240-7. 12. VYSTOUPIL, J., et al. Základy cestovního ruchu. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2006. 119 s. ISBN 80-210-4167-6. 13. WALL, Geoffrey a Alister MATHIESON. Tourism: change, impacts and opportunities. England: Pearson, 2006. 411 s. ISBN 978-0-130-99400-4. 14. ZELENKA, J. Marketing cestovního ruchu. 1. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 2007. 212 s. ISBN 978-80-7041-070-7.

50

Internetové zdroje 15. Český statistický úřad [online]. 2015 [cit. 2015-03-25]. Dostupné z: www.czso.cz 16. Jihomoravský kraj [online]. 2015 [cit. 2015-03-25]. Dostupné z: www.krjihomoravsky.cz 17. Města a obce [online]. 2015 [cit. 2015-03-25]. Dostupné z: www.mesta.obce.cz/ 18. Slovácko [online]. 2015 [cit. 2015-03-25]. Dostupné z: www.slovacko.cz 19. Slovácké muzeum [online]. 2014 [cit. 2015-03-25]. Dostupné z: www.slovackemuzeum.cz 20. Turistické lokality [online]. 2015 [cit. 2015-03-25]. Dostupné z: http://www.turistik.cz/ 21. Turistické regiony ČR [online]. 2015 [cit. 2015-03-25]. Dostupné z: www.tourism.cz 22. Zlínský kraj [online]. 2015 [cit. 2015-03-25]. Dostupné z: http://www.kr-zlinsky.cz/

51