VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O.

Bc. Radka Malá

Třebíčsko jako potenciální destinace (nejen) pro české turisty

Diplomová práce

2014

Diplomová práce

Třebíčsko jako potenciální destinace (nejen) pro české turisty

Bc. Radka Malá

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. katedra hotelnictví

Studijní obor: Management hotelnictví a lázeňství Vedoucí diplomové práce: PhDr. Marek Merhaut, Ph.D., MBA. Datum odevzdání diplomové práce: Datum obhajoby diplomové práce: E-mail: [email protected]

Praha 2014

Master’s Dissertation

The region around the city of Trebic as a potential destination (not only) for Czech tourists

Bc. Radka Malá

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Hotel Management

Major: Hotel and Spa Management Thesis Advisor: PhDr. Marek Merhaut, Ph.D., MBA Date of Submission: Date of Thesis Defense: E-mail: [email protected]

Prague 2014

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Třebíčsko jako potenciální destinace (nejen) pro české turisty vypracovala samostatně pod vedením PhDr. Marek Merhaut, Ph.D., MBA a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy a vnitřními předpisy Vysoké školy hotelové. Svázaná a elektronická práce je shodná. V souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o.

V Praze dne

vlastnoruční podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala panu PhDr. Mareku Merhautovi, Ph.D., MBA za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce. Dále bych chtěla velmi poděkovat své rodině a přátelům za jejich podporu a trpělivost.

ABSTRAKT MALÁ, Radka. Třebíčsko jako potenciální destinace (nejen) pro české turisty. [Diplomová práce] Vysoká škola hotelová. Praha: 2014. 70 s.

Má diplomová práce se nejprve ve své teoretické části zabývá obecnou charakteristikou Třebíčska jako turisticky zajímavého regionu. Je sumarizován výčet zajímavých památek a turistických atrakcí s cílem ukázat skvělý turistický potenciál tohoto regionu, který se nutně nemusí omezovat jen na město Telč. V následující praktické části mé práce jsou prezentovány výsledky dotazníku, v němž respondenti odpovídali na otázky vztahující se k regionu Třebíčska. Odpovědi získané z dotazníku jsou následně analyzovány. S cílem dosáhnout větší inter-aktivity jsou rovněž přiloženy rozhovory s manažery 3 významných památek z daného regionu, jejichž výsledky jsou podrobeny stručné analýze. Připojeny jsou rovněž SWOT a PEST analýza. V závěru obsaženo shrnutí a formulována některá doporučení týkající se Třebíčska coby turisticky zajímavého regionu.

Klíčová slova Třebíč, Telč, turistická destinace, návštěvnost, cestovní ruch

ABSTRACT MALÁ, Radka. The region around the city of Trebic as a potential destination (not only) for Czech tourists. [Master’s Dissertation] The Institute of Hospitality Management. Prague: 2014. 70 p.

My diploma thesis deals (in its theoretical part) with the general characteristics of the region round the city of Třebíč as a region that could potentially attract a lot of tourists and visitors. There is a summary of intereseting sights and tourist attractions in order to show the great tourist potential of this region that neendt necessarily only focus on the city of Telč. In the following practical part of my thesis, there are presented and analysed the results of the questionaire in which the respondents had to answer several questions regarding the region round the city of Třebíč. To make the thesis more interactive, there were also included 3 interviews with managers of 3 well-known sights in this region, also being a subject of an analyse. An integral part of the thesis are the SWOT and PEST analyses. In conclusion of my thesis, there are included some ideas and recommendations about this region and its tourist potential.

Keywords Třebíč, Telč, tourist destination, visit rate, tourism

OBSAH ÚVOD .................................................................................................................................. 10 1 TEORETICKO – METODOLOGICKÁ ČÁST ............................................................... 12 1.1 Region Třebíčsko...................................................................................................... 12 1.2 Ekonomická situace regionu Třebíčsko .................................................................... 14 1.3 Definice klíčových pojmů z oblasti cestovního ruchu ............................................. 16 1.4 Pamětihodnosti, historické objekty a další turistické atrakce regionu ..................... 20 1.4.1 Město Třebíč – centrální město regionu Třebíčsko.......................................... 20 1.4.2 Město Telč ........................................................................................................ 26 1.4.3 Moravské Budějovice....................................................................................... 35 1.4.4 Jaroměřice nad Rokytnou ................................................................................. 37 1.4.5 Jemnice ............................................................................................................. 38 1.4.6 Velké Meziříčí .................................................................................................. 39 1.4.7 Náměšť nad Oslavou ........................................................................................ 40 1.4.8 Kralice nad Oslavou ......................................................................................... 42 1.4.9 Přírodní krásy Třebíče a jejího okolí ................................................................ 43 2 ANALYTICKÁ ČÁST PRÁCE ....................................................................................... 44 2.1 Cíl práce.................................................................................................................... 44 2.2 Metodika práce ......................................................................................................... 44 2.3 Dotazníkové šetření .................................................................................................. 46 2.4 Rozhovory s managery zámků v Telči, Třebíči a Jaroměřicích ............................... 53 2.4.1 Srovnání a vyhodnocení rozhovorů ................................................................. 59 2.5 SWOT analýza.......................................................................................................... 61 2.6 PEST analýza............................................................................................................ 64 2.7 Hypotéza ................................................................................................................... 68 3 NÁVRHOVÁ ČÁST ........................................................................................................ 70 3.1

Navrhovaná opatření ............................................................................................. 70

3.1 Návrh vlastního výletu (či organizovaného zájezdu) ............................................... 72 ZÁVĚR ................................................................................................................................ 75 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ................................................................................. 77 SEZNAM PŘÍLOH.............................................................................................................. 80

SEZNAM OBRÁZKŮ OBRÁZEK 1 MAPA ČESKÉ REPUBLIKY - TŘEBÍČSKO........................................................................... 13 OBRÁZEK 2 TŘEBÍČSKÝ ZÁMEK ......................................................................................................... 21 OBRÁZEK 3 BAZILIKA SV. PROKOPA ................................................................................................. 21 OBRÁZEK 4 MĚSTSKÁ VĚŽ V TŘEBÍČI ................................................................................................ 23 OBRÁZEK 5 TŘEBÍČSKÉ KARLOVO NÁMĚSTÍ ..................................................................................... 24 OBRÁZEK 6 STÁTNÍ ZÁMEK TELČ I. ................................................................................................... 28 OBRÁZEK 7 STÁTNÍ ZÁMEK TELČ II. .................................................................................................. 28 OBRÁZEK 8 DOLNÍ KAŠNA NA TELČSKÉM NÁMĚSTÍ ......................................................................... 31 OBRÁZEK 9 HORNÍ KAŠNA NA TELČSKÉM NÁMĚSTÍ ........................................................................ 31 OBRÁZEK 10 MALEBNÉ RENESANČNÍ DOMY NA TELČSKÉM NÁMĚSTÍ ............................................ 32 OBRÁZEK 11 BUDOVA ZÁMKU V MORAVSKÝCH BUDĚJOVICÍCH ..................................................... 35 OBRÁZEK 12 BAROKNÍ ZÁMEK V JAROMĚŘICÍCH NAD ROKYTNOU ................................................. 37 OBRÁZEK 13 ZÁMEK V JEMNICI........................................................................................................ 38 OBRÁZEK 14 ZÁMEK VE VELKÉM MEZIŘÍČÍ ...................................................................................... 39 OBRÁZEK 15 ZÁMEK V NÁMĚŠTI NAD OSLAVOU ............................................................................. 41 OBRÁZEK 16 BAROKNÍ MOST V NÁMĚŠTI NAD OSLAVOU ............................................................... 41 OBRÁZEK 17 KRALICKÝ TISK PÍSNÍ DUCHOVNÍCH Z ROKU 1598 ....................................................... 42 OBRÁZEK 18 ROZHLEDNA NA PEKELNÉM KOPCI ............................................................................. 43 OBRÁZEK 19 VIZUALIZOVANÁ PODOBA NOVÉHO DOPRAVNÍHO TERMINÁLU V TŘEBÍČI ............... 62

SEZNAM TABULEK TABULKA 1 NÁVŠTĚVNOST HROMADNÝCH UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ............................................. 15

SEZNAM GRAFŮ GRAF 1 DRUHÁ OTÁZKA DOTAZNÍKU ............................................................................................... 47 GRAF 2 TŘINÁCTÁ OTÁZKA DOTAZNÍKU .......................................................................................... 51

ÚVOD Třebíčsko je v současnosti všeobecně vnímáno jako jeden z turisticky méně atraktivních cílů. Nejsou zde ani vyhlášená horská střediska, ani hojně navštěvované letní rekreační rezorty, a zdejší památky (snad jen vyjma Telče) rovněž nejsou centrem masové pozornosti turistů.

Právě proto má však tento region, dosud poměrně opomíjený, své osobité kouzlo, a byla by určitě škoda, kdyby zůstával v opomnění i nadále. Hlavním cílem mé diplomové práce je proto poukázat na jeho, domnívám se, skvělý turistický potenciál, který může právě stavět i na tom, že tato oblast dosud nebyla zasažena masovou turistikou a představuje proto ideální rezort vhodný pro dovolenou těch, kteří by spíše uvítali klid a nerušený relax. Toho se jim nepochybně dostane jednak ve zdejší poklidné přírodě (tvořící jižní cíp Českomoravské Vrchoviny), jednak při procházce po zdejších historických místech, kdy se člověk nutně nemusí prodírat davy turistů a přesto může navštívit zdejší skvělé historické památky, z nichž některé byly dokonce zapsány na seznam světového historického dědictví UNESCO, i mnoho dalších turistických atrakcí.

Hlavním cílem mé diplomové práce je změnit dosud zažitý pohled na region Třebíčska coby turisticky opomíjené destinace a ukázat, že i Třebíčsko toho může opravdu hodně nabídnout - od zdejší (téměř) panenské přírody s četnými lesy a rybníky, přes překrásné zámecké komplexy (Třebíč, Jaroměřice, Velké Meziříčí, Telč) až po zajímavé možnosti pěší turistiky (nová rozhledna nad městem Třebíč). Připočteme-li k tomu navíc snahu třebíčského magistrátu o lepší dopravní napojení tohoto regionu (výstavba moderního dopravního terminálu ve městě Třebíč, který umožní výrazně lepší napojení autobusové a železniční dopravy v daném regionu), myslím, že do budoucna lze hledět s mírným optimismem.

Dotazník, který je integrální součástí mé práce a v němž pokládám respondentům otázky bezprostředně spojené s tímto regionem, mj. odhalil zajímavý fakt. Jen 13% respondentů totiž odpovědělo na otázku, zda se již někdy setkali s upoutávkou na Třebíčsko coby 10

turisticky zajímavý region, záporně. Jde o poměrně jasný signál, že propagace této turisticky zajímavé oblasti není dosud na odpovídající úrovni, snad jen s výjimkou města Telč, jehož jedinečný turistický potenciál má však již na startu mimořádné předpoklady pro jeho další úspěšný rozvoj. I přesto se domnívám, že také centrální město tohoto regionu - Třebíč, odkud já sama pocházím (a jsem tedy relativně dobře obeznámena se zdejší situací ohledně turistického ruchu) má velmi příznivý turistický potenciál, který však dosud nebyl patrně ideálním způsobem uchopen.

Co se aplikované metodiky týká, využita byla především analýza (SWOT, PEST), komparace (srovnání výstupů rozhovorů s managery předních kulturních a historických zařízení v regionu) a dotazníkové šetření (sestavení na míru šitého dotazníku zahrnujícího otázky týkající se předmětné oblasti). V práci je rovněž obsažena hypotéza, v jejímž rámci si kladu dotaz, zdali může realizace konkrétních opatření, které v práci navrhuji, opravdu přispět k rozvoji turistického ruchu v daném regionu.

11

1 TEORETICKO – METODOLOGICKÁ ČÁST

1.1 Region Třebíčsko Centrálním města třebíčského regionu je okresní město Třebíč. Toto město se nachází v kraji Vysočina. Krajským městem Vysočiny je město Jihlava, jež se nachází cca 30 km severozápadně od Třebíče.

Region Třebíčsko se rozkládá v jihozápadní části Moravy. Severní část tohoto regionu tvoří malebná pahorkatá krajina výběžku Českomoravské vrchoviny, jež je bohatá na rybníky a lesy. Naproti tomu jižnější část tohoto regionu je tvořena sluneční jihomoravskou rovinou protkanou mělkým údolím několika spádových řek – Jihlavy, Oslavy a Rokytné, blízko nichž nalezneme historické pozůstatky hned několika středověkých tvrzí a hradů, jež jsou vítaným místem pro toulky zdejší romantickou přírodou.

I díky své jedinečné a neopakovatelné kráse, malebnosti zdejšího prostředí a památkám, které se zde nacházejí, byl tento region velkou inspirací pro mnohé významné osobnosti české literatury, z nichž bychom mohli např. zmínit Jakuba Demla, Otokara Březina či Jana Zahradníčka, kteří v tomto kraji dlouhodobě pobývali.

V širším regionu Třebíčska nalezneme celkem sedm významnějších měst. V první řadě jde o kulturní a správní centrum tohoto regionu Třebíč se 2 památkami, jež jsou zapsány v seznamu UNESCO (tj. na seznamu kulturního světového dědictví).

Dalším, z historického hlediska patrně ještě cennějším městem, je město Telč (cca 30 km jihozápadně), jehož historické jádro patří nepochybně mezi vůbec nejcennější městské památkové rezervace celé České republiky a které bylo v roce 1992 dokonce oficiálně zapsáno do seznamu světového a kulturního dědictví UNESCO. 12

Dále lze zmínit zámecké město Moravské Budějovice, město Jaroměřice nad Rokytnou (s barokním zámkem přezdívaným české Versailles), město Náměšť nad Oslavou (15 km východně od Třebíče), město Velké Meziříčí a v neposlední řadě také městečko Jemnice. Okresní město Třebíč jako správní a kulturní centrum tohoto regionu se rozprostírá na březích řeky Jihlavy na jihovýchod od krajského města Vysočiny – města Jihlava. Třebíč je položena v nadm. výšce 392 mnm, obklopena je Českomoravskou vrchovinou. Město Třebíč je významným kulturním, ekonomickým, hospodářským i politickým centrem oblasti jihozápadní Moravy.

Obrázek 1 Mapa České republiky - Třebíčsko

Zdroj: Obce - města. [online]. 2014 [cit. 2014-01-08].Dostupné z: http://www.obcemesta.info/okres.php?id=Trebic

Má diplomová práce se snaží ukázat turistický potenciál regionu Třebíčska, který by při lepším využití mohl zlepšit také nepříliš dobrou ekonomickou situaci tohoto regionu.

13

1.2 Ekonomická situace regionu Třebíčsko Z ekonomického hlediska patří kraj Vysočina k českým krajům, jež dlouhodobě vykazují relativně vysokou míru nezaměstnanosti. Ta k 31.12.2012 dosáhla v tomto kraji průměrné úrovně 8,5%, což je šestý nejhorší výsledek v celé ČR. Okres Třebíč navíc vykazuje ze všech okresů kraje Vysočina (Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč, Žďár nad Sázavou) vůbec nejvyšší míru

nezaměstnanosti, která k 31.12.2012 v průměru činila

13,40%. Na hospodářskou situaci a zaměstnanost v okrese těžce dolehly důsledky transformace hospodářství po roce 1989. Důsledkem likvidace nebo alespoň dramatického omezení výroby v největších podnicích okresu – na prvním místě je třeba jmenovat BOPO Třebíč – se stala vysoká nezaměstnanost, k níž přispělo i propouštění v ostatních podnicích a úřadech. Vznik nových pracovních míst v malých a menších soukromých firmách mohl důsledky těchto procesů jen do jisté míry utlumit. Vysoká nezaměstnanost (zvláště dlouhodobá) a nízké platy jsou trvale hlavními problémy třebíčského okresu. Zvlášť tíživá je situace na vesnicích, kde se k obecným problémům přidružuje ještě útlum zemědělství a špatná dopravní obslužnost.1 Vzhledem ke své malebné, do značné míry zachované a ekologicky poměrně málo zatížené krajině, řadě přírodních i historických památek (včetně památky UNESCO, komplexu třebíčského Židovského města, židovského hřbitova a baziliky sv. Prokopa) – v širší veřejnosti ovšem většinou málo známých - má třebíčský okres předpoklady k rozvoji turistického ruchu, zejména agroturistiky a cykloturistiky, které však dosud zůstávají prakticky nevyužity.2 S ohledem na fakt, že Třebíčsko jako turistický region v širším slova smyslu není zcela identické s geografickým vymezením okresu Třebíč, uvádím pro názornější představu údaje Českého statistického úřadu z let 2009 – 2013 týkající se cestovního ruchu a návštěvnosti kraje Vysočina coby nadřazeného územně-správního celku, na kterých lze rovněž vysledovat obecný trend v těchto oblastech za posledních 5 let. Některé z údajů za rok 2013 dosud nebyly zveřejněny. 1

Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-03-27]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xj/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_trebic 2

Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-03-27]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xj/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_trebic

14

Tabulka 1 Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení

2009

2010

2011

2012

354

346

398

387

Lůžka celkem k 31. 12.

19 532

19 954

21 178

21 102

Hosté

358 863

336 225

358 332

370 515

377 057

Přenocování

927 620

852 046

941 487

983 675

979 816

Hromadná ubytovací zařízení celkem k 31. 12.

2013

Zdroj: Český statistický úřad

Jak je zřejmé z tabulky výše, je výše uvedená statistika v souladu s obecnou ekonomickou situaci v zemi, která byla především v roce 2010 významně zasažena dopady hospodářské krize. Jak je dále patrné z výše uvedených ukazatelů, právě výsledky za tento referenční rok (tj. rok 2010) jsou vůbec nejhorší. Počet hromadných ubytovacích zařízení v kraji se v tomto referenčním roce dramaticky snížil až na 346, zatímco v následujících 2 letech se v přímé souvislosti s postupně se lepšící hospodářskou situací v ČR mírně zvyšoval. Tentýž trend lze zaznamenat u počtu lůžek, hostů, kteří kraj navštívili, a přenocování. Lze se důvodně domnívat, že Třebíčsko (coby subregion kraje Vysočina) bude vykazovat obdobný trend. Z tabulky je rovněž patrná mírná konjunktura a progrese jednotlivých ukazatelů za poslední 3 roky. Jde tedy (podle mého názoru) o příhodnou dobu pro nastartování nových projektů, včetně těch v oblasti turistiky a cestovního ruchu. S ohledem na stávající vysokou míru nezaměstnanosti v tomto regionu si dokážu reálně představit, že lepší a především efektivnější využití turistického potenciálu Třebíčska, který se rozhodně má o co opírat, by mohlo přinést také nová pracovní místa, investice atp., které tento region v současné době jednoznačně potřebuje. Věřím, že mnou navrhovaná opatření v bodě 3 mé diplomové práce by mohla být jedněmi z těch, která by mohla pomoci nastartovat a pozvednout ekonomiku Třebíčska.

15

1.3 Definice klíčových pojmů z oblasti cestovního ruchu V této části práce je podáno vysvětlení některých klíčových pojmů z oblasti cestovního ruchu a turismu, které se bezprostředně váží k mé práci, jako např. cestovní ruch, UNESCO, udržitelný turismus či atraktivita turistické destinace,

a) Cestovní ruch Cestovní ruch (co se původního významu tohoto slova týče) lze rovněž ekvivalentně označit jako cestování. Bývá obvykle spojen s aktivním využitím volného času, rekreací či poznáváním. Vznik cestovního ruchu a jeho rozvoj lze řadit mezi projevy 2 lidských potřeb: potřeby poznávat a potřeby rekreace, odpočinku a oddychu. Mezi základní podmínky pro vznik a rozvoj cestovního ruchu lze řadit rozvoj výrobních sil podmiňující rychlost i směr růstu či také stagnaci cestovního ruchu. Další ze základních podmínek rozvoje cestovního ruchu je život v mírových podmínkách, jakkoli vzletně se toto označení může jevit. Z dalších faktorů lze uvést podmínky demografické, ekonomické, pracovní, ekologické, administrativní či materiálně-technické.

Postavení České Republiky v oblasti cestovního ruchu K určujícím faktorům náleží: 

atraktivita území a jeho dostupnost



cenová hladina



standard a úroveň poskytovaných a nabízených služeb



aplikovaná politika v oblasti cestovního ruchu

Z hlediska atraktivity lze obecně konstatovat, že v ČR nalezneme téměř veškerá turisticky atraktivní místa vyjma moře. Je zde mnoho přirozených přírodních krás, tradičních a kulturních památek či zajímavostí z folklorní oblasti. ČR navíc disponuje příznivou zeměpisnou polohou v centrální části Evropa. Jsou zde města s cennými historickými 16

jádry, mnohé z českých památek byly zapsány na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Jsou zde také turisticky oblíbená tradiční lázeňská města a za zmínku rovněž stojí zdejší kulturní tradice. Pro ty, kteří po ČR cestují, je k dispozici hustá dálniční a silniční síť, která sice v některých ohledech dosud nedosahuje běžného západoevropského standardu, avšak lze zaznamenat trend k postupnému zlepšení situace. Co do rozsahu poskytovaných služeb se již Česká republika může směle rovnat západoevropským zemím, stále však lze (převážně v provinčních oblastech a Třebíčsko bohužel není výjimkou) narazit na nedostatečné jazykové zázemí zaměstnanců státního i firemního sektoru, a to bohužel často i u těch, kteří působí v oblasti cestovního ruchu (vlastní zkušenost z Třebíče). Výhodou jsou obecně nižší ceny, než ty, které jsou obvyklé v západní Evropě. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit významné cenové rozdíly mezi ČR a vyspělými zeměmi západní Evropy (Německo, Francie) ve vstupném do památkových objektů či na kulturní akce.

b) UNESCO Organizace OSN byla v roce 1972 u zrodu významného mezinárodního dokumentu, jenž se nazývá „Úmluva o ochraně světového dědictví“. Podle tohoto dokumentu ochraňují zúčastněné země dotčené památky či přírodní celky zapsané na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví.3 Jedním ze stěžejních úkolů organizace UNESCO je podporovat snahu o udržení světového míru na základě rozvoje spolupráce v oblasti vědy, výchovy, kultury, informací a komunikace.4 Seznam světového kulturního a přírodního dědictví Součástí tohoto seznamu jsou vybrané kulturní památky (sochařská díla, architektonická díla, malířské vyobrazení, kombinovaná díla člověka a přírody, skupiny budov či místa s archeologickými nálezy) a také přírodní celky (geologické útvary, geomorfologické útvary,

3 4

Unesco-mediain [online]. 2014 [cit. 2014-03-27]. Dostupné z: http://www.unesco-mediain.cz/1-unesco-15/ Unesco-mediain [online]. 2014 [cit. 2014-03-27]. Dostupné z: http://www.unesco-mediain.cz/1-unesco-15/

17

přírodní jevy, přírodní lokality) mimořádné univerzální hodnoty přesahující národní hranice.5 Základním principem výběru památek zapisovaných na Seznam světového dědictví je jejich autenticita, jedinečnost a celistvost. Jde o reprezentativní seznam, přičemž památky na něm zapsané obvykle symbolicky zastupují specifický stavební typ předmětného období v určitém regionu (to je důvodem, proč je zapsání na tento seznam ryze výběrovým aktem). S cílem spravedlivě posoudit a hodnotit navrhované objekty byla specifikována všeobecná kritéria. Nominaci na zápis do tohoto Seznamu smějí Centru světového dědictví zasílat jen ty státy, které ratifikovaly Úmluvu. Navržená lokalita musí být nejprve součástí tzv. národního Indikativního seznamu.6

Emblém světového dědictví Pro označení míst světového dědictví se používá emblém světového dědictví, který symbolicky vyjadřuje vzájemný vztah mezi přírodou a kulturními památkami: středový na koso postavený neuzavřený čtverec představuje formy vytvořené člověkem, kruh vyjadřuje přírodu a obě části tvoří jediný propojený celek. Má podobně jako náš svět tvar kruhu, který zároveň vyjadřuje i ochranu poskytovanou organizací UNESCO. Emblém přijal Výbor světového dědictví na zasedání ve Washingtonu v roce 1978, jeho autorem je belgický umělec Michel Olyff. Emblém je chráněn a jeho použití podléhá přísným pravidlům.7

České dědictví UNESCO Česká republika (resp. tehdejší Československo) se stala členem Úmluvy v roce 1991. Od roku 1991 bylo do tohoto prestižního Seznamu zapsáno již celkově 12 mimořádně hodnotných míst naší vlasti, z regionu Třebíčska pak hned 2 komplexy památek: a) historické centrum Telče (1991) b) bazilika sv. Prokopa a židovská čtvrť v Třebíči (2003) 5

Unesco-mediain [online]. 2014 [cit. 2014-03-27]. Dostupné z: http://www.unesco-mediain.cz/1-unesco-15/ Unesco-mediain [online]. 2014 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.unesco-mediain.cz/1-unesco-15/ 7 Unesco-mediain [online]. 2014 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.unesco-mediain.cz/1-unesco-15/ 6

18

c) Atraktivita turistické destinace Atraktivita turistické destinace je zčásti vyjádřena jejím potenciálem. Mnohé studie dokázaly, že „primární potenciál cestovního ruchu je rozhodujícím faktorem, který ovlivňuje cestovní ruch v dané destinaci“.8 Atraktivita destinace je širší pojem, často subjektivního charakteru. V očích návštěvníků je především odrazem turistické nabídky v dané lokalitě a zároveň cenové úrovně poskytovaných služeb. Samotná turistická destinace by měla generovat určitá specifika, vytvořit určitou image, které návštěvníky do míst přilákají.9 Význam atraktivity turistické destinace stabilně narůstá – zabývá se jí tzv. destinační management. Významnou roli hraje rovněž zvolená marketingová strategie, jež se obvykle vytváří s ohledem na hodnocení atraktivity předmětné destinace. Atraktivita turistické destinace nemusí být vždy nutně odvislá jen od jejího přírodního, historického či kulturního potenciálu.

d) Udržitelný turismus Udržitelný turismus lze obecně charakterizovat takový cestovní ruch, jenž dlouhodobě nenarušuje či nepoškozuje kulturní, přírodní, a sociální prostředí. V rámci udržitelného rozvoje jsou uspokojovány potřeby jak současných turistů, tak i hostitelských regionů. Jeho cílem je dosáhnout také úrovně řízení všech zdrojů, aby mohly být uspokojeny sociální, ekonomické a estetické potřeby při současném zachování kulturní integrity, klíčových procesů, biologické mnohotvárnosti resp. procesů umožňujících život. Úspěch rozvoje cestovního ruchu je mj. závislý na zevrubném poznání jeho charakteristik, a to především v oblasti poptávky a nabídky. Podílejí se na něm nejen provozovatelé zařízení poskytujících příslušné služby (stravování, ubytování, dopravní služby, zprostředkovatelské služby atp.), ale také sami hosté a návštěvníci formulující své požadavky a přání a očekávající příslušné plnění.

8

VANIČEK, J., VAISOVÁ, V. Vliv charakteru destinace na strukturu návštěvníků ubytovacích zařízení. In Cestovní ruch, regionální rozvoj a školství: Trvale udržitelný rozvoj a turismus: 10. ročník mezinárodní vědecké konference. 2005. ISBN 80-7040-766-2 9 KOVAŘÍK, p.: Atraktivita a benchmarking turistických regionů. COT business [online]. 2014 [cit. 201403-07]. Dostupný z: www.cot.cz

19

1.4 Pamětihodnosti, historické objekty a další turistické atrakce regionu V této části práce se snažím shrnout a detailně popsat pamětihodnosti, zajímavá místa, historické objekty či další turistické atrakce regionu Třebíčsko, se zvláštním zaměřením na města Třebíč a Telč, jež jsou zapsána v seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

1.4.1 Město Třebíč – centrální město regionu Třebíčsko Město Třebíč je jedním z okresních měst správního kraje Vysočina. Aktuálně je jeho druhým největším městem. Třebíč se rozkládá v jižní části Českomoravské vrchoviny, protéká jí řeka Jihlava. Dle posledního sčítání v roce 2010 žije v tomto městě cca 38 tisíc obyvatel.

1.4.1.1 Raná historie Třebíče Historické počátky Třebíče spadají do roku 1101. Právě v tomto roce zde byl moravskými knížaty založen místní benediktinský klášter. Tento benediktinský klášter představoval významné středisko místního duchovního života i regionální vzdělanosti. V roce 1270 pak bylo opatem Martinem založeno samotné město Třebíč.

Další zásadní historický mezník v bohaté historii města Třebíč nepochybně představuje rok 1468. V tomto roce byla Třebíč v důsledku válek mezi vojsky Jiřího z Poděbrad a Matyáše Korvína téměř celá zničena. Zdejší klášterní panství následně v roce 1525 přechází do majetku světské vrchnosti.

1.4.1.2 Třebíčský zámek - dnešní Muzeum Vysočiny Současný třebíčský zámek nacházející se v místní části Podklášteří byl původně třebíčským benediktinským klášterem v Třebíči. Jde o českou národní kulturní památku. Zdejší zámek byl vybudován na základě komplexní přestavby původního benediktinského kláštera. Tato přestavba byla realizována v průběhu šestnáctého století. Třebíčský zámek 20

byl sídlem vlastníků třebíčského panství. Hlavním účelem rozsáhlé obnovy třebíčského zámku, jež byla započata v roce 1957, byla úprava významné části jeho interiérů tak, aby zde svou činnost mohlo provozovat zdejší Západomoravské muzeum (a archiv) resp. (od roku 2003) Muzeum Vysočiny Třebíč. Součástí zámeckého komplexu je bazilika sv. Prokopa postavená v románském stylu. Tato bazilika nepochybně patří ke skvostům evropského stavitelství období středověku. Pod bazilikou v její východní části nalezneme kryptu, jež je z historického hlediska jednou z jejích nejcennějších částí. Třebíčská bazilika sv. Prokopa byla v roce 2003 zapsána do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Obrázek 2 Třebíčský zámek

Zdroj: Voztrans. [online]. 2014 [cit. 2014-02-02]. Dostupné z: http://voztrans.cz/stehovanitrebiclevnevyklizeni.a99.html

Obrázek 3 Bazilika sv. Prokopa

Zdroj: Commons. [online]. 2014 [cit. 2014-02-02]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Trebic_podklasteri_bazilika_velka_apsida.jpg

21

1.4.1.3 Muzeum Vysočiny Třebíč V třebíčském zámku sídlí v současnosti „Muzeum Vysočiny Třebíč“. Jde o regionální instituci, která se především zabývá dokumentací historických, přírodních a geografických poměrů v regionu jihozápadní Moravy, se zvláštním zaměřením na bezprostřední okolí měst Třebíč, Moravské Budějovice, Náměšť nad Oslavou, Telč, Jemnice a Velké Meziříčí. Jak jsem zjistila na základě rozhovoru s historičkou a zástupkyní ředitele muzea, paní Kabelíkovou, současné aktivity třebíčského muzea jsou velmi bohaté. Pořádají se zde přednášky na nejrůznější témata (převažují historická), dějepisné soutěže žáků základních a středních škol, křtění knih pojednávajících či tématicky se věnujících zdejšímu kraji, folklorní pořady, či muzejní noci. Součástí Muzea Vysočiny Třebíč je rovněž její rozsáhlá knihovna, kterou lze ve zkratce charakterizovat jako bohatý knižní fond (čítající cca 40 tisíc svazků) specializovaný na regionální literaturu, reálie oblasti západní Moravy, přírodovědné i historické informace o zdejším regionu. Nalezneme zde také rozsáhlou publikační produkci nakladatele J. Lorenze zahrnující díla Václava Kosmíka, Kurta Konráda či Bedřicha Václavka a selektivně jsou zde rovněž zastoupení současní autoři ze zdejšího regionu (básníci a prozaikové, avšak také výtvarníci či ilustrátoři).

1.4.1.4 Třebíčská židovská čtvrť Významným kulturně-historickým momentem v dějinách města Třebíč je rok 2003, kdy byla zdejší židovská čtvrť (včetně židovského hřbitova) zapsána do Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Třebíčská historická židovská čtvrť se rozprostírá na levém břehu řeky Jihlava. Tato židovská čtvrť patří k vůbec nejzachovalejším původním židovským čtvrtím. Její součástí je celkem 123 staveb, z nichž lze především uvést tzv. Zadní a Přední synagogu, rabinát, budovu chudobince, objekt nemocnice, rafinát, židovskou radnici či místní židovskou školu. Najdeme zde typicky úzké uličky mezi jednotlivými židovskými domy, rozpěrné oblouky, veřejné průchody, romanticky vyhlížející náměstíčka, balkony a v neposlední řadě také verandy. 22

Třebíčský židovský hřbitov dýchá svou neopakovatelnou tajemnou atmosférou, která doslova magicky působí na všechny jeho návštěvníky. Jde o jeden z vůbec nejrozsáhlejších a současně také nejzachovalejších židovských hřbitovů nacházejících se na území České republiky. Rozloha třebíčského židovského hřbitova činí 11 722 m2 – je na něm pohřbeno cca 11.000 lidí a najdeme zde přibližně 3 tisíce smutečních náhrobků. S ohledem na fakt, že s historií třebíčské židovské čtvrti jsou bezprostředně spojeny pohnuté osudy jejích obyvatel v době druhé světové války, jejichž potomci dodnes žijí v různých částech světa, má právě tato třebíčská čtvrť z hlediska turistického potenciálu mimořádný význam. 1.4.1.5 Třebíčský kostel sv. Martina s věží Jednou z dominant města Třebíč je nepochybně věž u kostela svatého Martina, jež byla původně součástí městského opevnění Třebíč. Výška věže činí 75 m s vyhlídkou (ve výšce 35 metrů). Ciferník této věže o průměru 5,5 m patří k vůbec největším na evropském kontinentu. Obrázek 4 Městská věž v Třebíči

Zdroj: Město Třebíč. [online]. 2014 [cit. 2014-02-02]. Dostupné z: http://www.mesto-trebic.cz/vyhlidka-zveze.php

23

1.4.1.6 Třebíčské Karlovo náměstí Jednou z mnoha dalších kulturně-historických zajímavostí města Třebíč je Karlovo náměstí. S rozlohou cca 22 tis. m2 patří toto náměstí k vůbec největším náměstím na území celé České republiky. Nalezneme zde mnoho významných památek a budov a památek – zmínit lze např. sousoší Cyrila a Metoděje či Malovaný a Černý dům zdobené sgrafity. Obrázek 5 Třebíčské Karlovo náměstí

Zdroj: Region Vysočina. [online]. 2014 [cit. 2014-02-15]. Dostupné z: http://www.regionvysocina.cz/karlovo-namesti-trebic-cx416

1.4.1.7 Třebíčská turistická informační centra V současné Třebíči najdeme tři turistická informační centra. Všechna tato centra vyhovují podmínkám stanoveným Českou centrálou cestovního ruchu a mohla tak být zařazena na seznam oficiálních turistických informačních center (tj. pod záštitou ofic. registrovaného loga).

24

Informační turistická centra v Třebíči: - ITC Malovaný dům - ITC Zadní synagoga - ITC Bazilika Výše uvedená turistická centra poskytují nejrůznější informace o historických a kulturních památkách v Třebíči a přilehlém okolí, zájemci zde však rovněž obdrží informace o dopravních spojích. Tato centra také zajišťují předprodej vstupenek na nejrůznější kulturní události v regionu a přispívají k vytváření lepšího a celistvějšího přehledu o kulturním životě v Třebíč a přilehlém okolí.

1.4.1.8 Město Třebíč – shrnutí Město Třebíč se stalo za staletí své dlouhé existence významným ekonomickým, kulturním, správním i politickým centrem regionu jihozápadní Moravy. Domnívám se, že právě třebíčské památky a jejich vzájemná symbióza jsou zřejmým dokladem, že zdejší křesťanská a židovská komunita mohly žít bez zásadních problémů v poklidu vedle sebe – i to byl jeden ze stěžejních důvodů, proč byly zdejší památky (židovský hřbitov a třebíčský zámek s bazilikou svatého Prokopa) zapsány do seznamu světového kulturního a historického dědictví UNESCO. Jde o naprosto jedinečnou a domnívám se - i málo vídanou symbiózu dvou odlišných kultur, které nalezly úspěšnou cestu, jak vzájemně koexistovat. I to je podle mého názoru jeden z kruciálních důvodů, proč toto město a jeho památky navštívit. Dodat lze ještě, že třebíčské památky se staly v pořadí již 12. památkou zapsanou v UNESCO (v ČR), v samotném kraji Vysočina jde o celkově 3. zápis.

25

1.4.2 Město Telč Město Telč bylo díky svému jedinečnému architektonickému komplexu v roce 1992 zapsáno do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Tato vpravdě renesanční perla ležící v jižní části Českomoravské vysočiny nabízí na relativně nevelkém prostoru ukázku téměř všech stavebních slohů uplynulých století . V Telči se prolíná církevní, měšťanská a šlechtická architektura – nalezneme zde památky renesanční, gotické či barokní, ale také např. románské. Jde o typickou ukázku klasicistního města s mnoha historickými památkami, galeriemi, muzei, výstavami, hudebními i filmovými festivaly. Telč je také městem umění – pořádají se zde četné hudební akce pro milovníky folkloru, opery či komorní klasické hudby, ale také historické slavnosti, jimiž návštěvníky pravidelně provází Kateřina z Valdštejna v doprovodu Zachariáše z Hradce. Mnozí považují Telč za město pohádkové, jež je přímo stvořeno pro filmaře. Bylo zde již natočeno mnoho různých filmů, převážně historických, a také pohádek. Jde také o město opředené četnými lidovou tvořivostí, tradicemi a zvyky.

1.4.2.1 Telčské památky, muzea a zajímavosti Ve 2. polovině čtrnáctého století zbudovali páni z Hradce na území dnešní Telče gotický hrad, - tehdy jednoduchou budovu v podobě písmene L, jenž především sloužil k obranným účelům a byl opevněn hradbami a příkopem. Počínaje rokem 1550 do Telče trvale přesídlil Zachariáš z Hradce, který nechal původní hrad přestavět a rozšířil jej o nové renesanční paláce. První fázi přestavby vedl slavonický stavitel Leopold Esterreicher. Do té doby (rok 1553) se datuje velmi vzácná sgrafitová dekorace v Malé hodovní síni či Klenotnice. Četné další práce byly realizovány pod odborným dohledem mistrů a umělců z Itálie, které do Telče Zachariáš pravidelně zval, a to především díky jeho ovlivnění italským uměním, s nímž se setkal na svých cestách po Itálii, kde jej silně ovlivnilo italské renesanční umění.

26

Původní dochovaný stav velké části prostor neporušili ani následní majitelé zámku telčského zámku, jimiž postupně byli: rod Slavatů v letech1604 – 1693, rod Lichtenštejnů v letech 1693 – 1762, rod Podštatských Lichtenštejnů v letech 1762 – 1945. Patrně nejvýznamnější pozoruhodností zámku v Telči jsou jeho výstavní renesanční sály zdobené překrásnými kazetovými stropy (v provedení ze dřeva). V Divadelním sále zámku je strop tvořen kazetami zdrobenými maskarony (dokončeno v roce 1556). Na stropu Rytířského sálu nalezneme vyobrazené Heraklovy činy (Raimund Paulus). V Modrém sále, jenž byl dokončen v roce 1561, nalezneme alegorii 4 živlů, které jsou personifikovány římskými bohy. Strop věhlasného Zlatého sálu je tvořen třiceti osmibokými kazetami s překrásnými figurálními dřevořezbami (rok 1561). Velmi významnou uměleckou památkou jsou nepochybně štukové dekorace v kapli Všech svatých (rok 1580) včetně mramorového náhrobku Kateřiny a Zachariáše obklopeného dekorativními kovanými mřížemi. Z cenného mobiliáře lze především zmínit cennou renesanční šperkovnici, v dalším ze sálů zvaném Rytířský sál pak za prohlídku určitě stojí brnění z patnáctého století či sbírka palných zbraní, jejíž součástí je kolekce překrásně zdobených pušek ze sedmnáctého století. V témže sále rovněž nalezneme cenné portréty Zachariáše z Hradce, věhlasné „Bílé paní“, jíž byla Perchta z Rožmberka, či Kateřiny z Valdštejna, první Zachariášovy manželky. V tzv. Modrém sále mohou návštěvníci obdivovat obraz zachycující pražskou defenestraci, během které byl z jednoho z oken na Pražském hradě vyhozen také tehdejší majitel Telče, jímž byl Vilém Slavata. Ve Zlatém sále rovněž najdeme cenné portréty rodičů Zachariáše (Adam a Anna) či ukázky díla Jakoba Seiseneggera. Další prohlídková trasa prochází bytem úplně posledních majitelů telčského zámku Podstatských – Lichtenštejnů. Zařízení tohoto bytu, jež se povětšinou dochovalo v původním stavu, představuje významné svědectví o tom, jak vypadaly tehdejší šlechtické interiéry. Z kolekce zdejších exponátů zaujme především šperkovnice ze sedmnáctého století či kolekce historické fajanse. V zámeckém parku se nachází klasicistní skleník (z druhé čtvrtiny 19. století).

27

V prostorách telčského zámku najdeme v současnosti pobočku Muzea Vysočiny. Telčské muzeum, které bylo založeno již v roce 1886, je vůbec nejstarším muzeum v oblasti jihozápadní Moravy. Z pozoruhodných exponátů zdejšího muzea lze např. zmínit rozměrný model města Telče z roku 1890, dále pak pohyblivý betlém či četné další kolekce národopisné, archeologické a historické.

Obrázek 6 Státní zámek Telč I.

Obrázek 7 Státní zámek Telč II.

Zdroj: Telč. [online]. 2014 [cit. 2014-01-05]. Dostupné z: http://www.telc.eu/turista_a_volny_cas/turisticke _atraktivity/statni_zamek_telc

Zdroj: Telč. [online]. 2014 [cit. 2014-01-05]. Dostupné z: http://www.telc.eu/turista_a_volny_cas/turisticke _atraktivity/statni_zamek_telc

Telčský dům na náměstí Zachariáše z Hradce Od léta 2006 lze ve stálé expozici zřízení v domě, číslo popisné 31 na telčském náměstí obdivovat nejen historické sklepení původního měšťanského domu s dochovanými prvky románské architektury (podobná sklepení má mimochodem většina domů na telčském náměstí), ale také zažít příjemné chvíle bázně a strachu ve společnosti keramických skřítků, kteří na návštěvníky v tomto sklepení čekají společně se svými příběhy a historkami ze staré Telče.

28

Muzeum techniky Telč V historickém objektu původní parní pily poblíž telčského centrálního parkoviště byla nově zpřístupněna kolekce historické techniky. V telčském Technickém muzeu tak návštěvníci mohou vidět historické motocykly, automobily, rádia, bicykly, kamna, telefony, nábytek či elektropřístroje, ale také např. sbírku motorů či hasičskou techniku. K dispozici je také expozice dobové automobilové dílny s původním zařízením a nástroji. Nejenom nejmenší návštěvníky prohlídky zaujme ucelená sbírka dětských kočárků, a to včetně dobových hraček a panenek. Návštěvníci muzea mohou rovněž zavítat do původní ševcovsko-krejčovské dílny či staré kuchyně. Za obdivuhodnou lze považovat stará zubní ordinace s původním dobovým interiérem včetně historického křesla a dochovanou nožní vrtačkou. Nalezneme zde také expozici denních potřeb našich babiček.

Přístup do města – brány a) Dolní (tzv. malá) brána Dolní brána patří ke komplexu městského opevnění. Z konstrukčního hlediska navazuje na telčský zámek. Tato brána je z roku 1579, tedy z doby, kdy probíhala přestavba zdejšího zámku. Před původní branou, jíž byla níže položená gotická brána, byl umístěn vodní příkop s překlenutím v podobě zvedacího mostu. b) Horní (velká) brána Horní neboli Velká brána byla tvořena dvěma průjezdnými věžemi po obou stranách příkopu. Vnější brána se zachovala do dnešní doby – tvořena je jednopatrovou budovou ze druhé poloviny šestnáctého století, zdobí ji sgrafity. Nad průjezdem si povšimneme pětilisté růže s uvedeným letopočtem roku 1629 – ten pravděpodobně souvisí s rokem oprav telčským hradeb. Výše původně stávala další brána – ta však byla zbořena v r. 1833. Místo, na němž tato brána stála, lze dobře rozpoznat s ohledem na patrné zúžení ulice Palackého. Původně dřevěný (a možná dokonce padací) most přes příkop u bran byl později nahrazen kamenným (konec 17. století). 29

Opevnění, hradby, příkop Prvky středověkého systému městské obrany města jsou v Telči dodnes k vidění. Do tohoto systému patří především vodní plochy (rybníky), které dosahují až po souvislý pás městských hradeb. Jde o Štěpnický rybník, jenž v severní části města (v prostorách gotické části hradu) navazoval na Ulický rybník. Tyto rybníky jsou v dnešní době propojeny potokem, jež je součástí zámeckého parku. Zachovalý zbytek hradeb lze pozorovat z hráze Ulického rybníka nebo také ulice Hradební. Telčské hradby vznikly již ve čtrnáctém století – původně byly cca devět metrů vysoké, v sedmnáctém století pak byly tyto hradby zvýšeny až na 10,5 m s římsovým ukončením. Na jihovýchodní straně Telče se městské hradby zachovaly v jejich původní výši. V ulici Hradební se na městských hradbách zachovala malá branka ve směru k vodě původně šlo (mimo brány) o jediné místo, na němž byly hradby otevřené. Na jihovýchodě Telče byly rybníky spojeny příkopem. Na vnitřní straně tohoto příkopu byla dvojitá hradba se začleněným meziprostorem označovaným jako parkán. Ta byla ve směru k příkopu osazena baštami válcového typu. Poslední dosud zachovanou románskou baštu lze obdivovat při pohledu z ulice Krátké (poblíž Horní brány). Kamenné můstky vedoucí přes příkop byly vybudovány až na konci osmnáctého století, poté co byly prolomeny hradby.

Kašny, Mariánský sloup, pumpa Plocha telčského náměstí je v jeho východní polovině zdobena dvěma kašnami a Mariánským sloupem. Dolní kašnu zdobenou sochou svaté Markéty nalezneme ve východní polovině telčského náměstí. Socha svaté Markéty, jež je telčskou patronkou, pochází ze druhé poloviny sedmnáctého století. Horní kašna byla postavena později – do současné podoby byla upravena v roce 1827. Tato kašna je zdobena sochou Silena, jenž v náruči drží malého Dionýsa. Mariánský (morový) sloup nalezneme uprostřed telčského náměstí. Tento sloup byl postaven mezi lety 1716-1720. Autorem tohoto mariánského sloupu je sochař a malíř David Lipart. Na jeho podstavci nalezneme svatého Jana Nepomuckého, Jakuba, Františka Xaveria, Rocha, Sebastiána a anděla Strážného. 30

Naši předkové čerpali užitkovou vodu (přibližně od pol. 16. století) ze 2 blízkých kašen. Voda byla do těchto kašen přiváděna pomocí speciálního vodovodu, jenž byl postaven Zachariášem z Hradce. Voda byla do něj přiváděna z rybníků nad Telčí. Pumpa pochází z 2. pol. devatenáctého století. Přibližně do 1. poloviny dvacátého století tato pumpa sloužila coby zdroj pitné vody obyvatelů telčského náměstí i přilehlých ulic. Ne v každém domě totiž byla vlastní studna.

Obrázek 8 Dolní kašna na telčském náměstí

Obrázek 9 Horní kašna na telčském náměstí

Zdroj: Telč. [online]. 2014 [cit. 2014-01-08]. Dostupné z: http://www.telc.eu/turista_a_volny_cas/turisticke _atraktivity/kasny_mariansky_sloup_pumpa

Zdroj: Telč. [online]. 2014 [cit. 2014-01-08]. Dostupné z: http://www.telc.eu/turista_a_volny_cas/turisticke _atraktivity/kasny_mariansky_sloup_pumpa

Domy na telčském náměstí Telčské náměstí s malebnými domy, jež zdobí podloubí a štíty, je i v současné době téměř identické se stavem z doby založení tohoto historického města. Byly to gotické domy charakteristických rozměrů (šířka čela směrem k náměstí v průměru činila cca 8m-10m, hloubka dosahovala cca 30 m). Typické je jejich charakteristické uspořádání patra a přízemí, které se u naprosté většiny z nich, a to i přes mnoho přestaveb, dochovaly do dnešní doby.

31

Obrázek 10 Malebné renesanční domy na telčském náměstí

Zdroj: Telč. [online]. 2014 [cit. 2014-01-08]. Dostupné z: http://www.telc.eu/turista_a_volny_cas/turisticke_atraktivity/domy_na_namesti

Kostely a věže Farní kostel svatého Jakuba s téměř 60m vysokou věží byl vybudován již ve čtrnáctém století. O cca dvěsta let později (poté, co do Telče dorazili jezuité) byl tento kostel následně obklopen několika účelovými přístavky na jeho severní straně (Černá kaple) resp. především na jeho jižní straně (oratoř, sakristie). Tyto přístavby byly (vyjma kaple) odbourány během regotizace kostela v roce 1892. V Telči můžeme obdivovat také jezuitský kostel Jména Ježíše, který založila hraběnka Františka Slavatová a jenž byl dokončen v roce 1667. Chrám postavený v barokním stylu (s bohatými štukovými výzdobami) je orientován svou boční fasádou směrem k telčskému náměstí. Tato fasáda nese typické prvky renesančního stylu. Vnitřní výzdoby tohoto kostela pocházejí z barokního období. V kostele je celkem šest bočních oltářů. Tyto oltáře jsou dekorovány cennými řezbami. V kostele nalezneme rovněž pět barokních zpovědnic. Kostelní varhany pocházejí z roku 1903 (jejich dodavatelem byla kutnohorský firma Tuček).

32

V inventáři tohoto kostela najdeme také vzácné kalichy značné historické i umělecké ceny. Z doby stavby kostela se zachovalo 10 ornátů z brokátu a 2 dalmatiky. Pod kostelem je rozsáhlá krypta, která v dřívějších dobách sloužila jako hrobka.

Kostel sv. Ducha je postaven na původním místě románského kostela. První písemně doložené zmínky o tomto telčském kostele pocházejí již z roku 1487. Na konci devatenáctého století byl tento kostel zadaptován pro účely tehdejšího městského divadla.

Pozdně románská věž svatého Ducha patří k vůbec nejstarším dochovaným stavebním památkám města Telč. Slohově ji zařazujeme do 1. poloviny 13. století.

Půjdeme-li podél břehu Staroměstského rybníka po cestě zvané Na Dlážkách, kterou lemuje řada barokních soch, dostaneme se ke kostelu Matky Boží nacházejícím se na telčském Starém Městě. Legenda praví, že tento kostel byl založen již v roce 1099. V tomto kostele lze obdivovat původní barokní varhany. Na věži kostela telčského Matky Boží nalezneme nejstarší telčský zvon (rok 1515). Na hřbitově jsou k vidění četné náhrobní kameny významných osobností šestnáctého století včetně kaple svatého Rocha (1622) či pozdně gotické kazatelny. Tento kostel plnil rovněž funkci kostela poutního - z této doby se dochovalo i několik mariánských písní. Kostel sv. Anny se nachází na telčském hřbitově (na východní stranu od telčského náměstí). Ve středu tohoto hřbitova dalo město Telč v letech 1695-1699 vybudovat významné finanční podpory místních jezuitů kostel svaté Anny. Jde o prostý jednoduchý jednolodní kostel, který především zaujme svou valenou klenbou. Společně s tímto kostelem byla postavena i hřbitovní zeď.

33

1.4.2.2 Hrady v okolí Telče Z hradů v okolí Telče, které rozhodně stojí za návštěvu, lze především zmínit hrad Roštejn a hrad Štramberk. Hrad Roštejn Dobře zachovalý hrad z pozdně gotického období (zvedající se na skalnatém vrchu ve výšce 677 m.n.m v prostředí romantických lesů nedaleko vsi Doupě) vybudovali páni z Hradce v první pol. čtrnáctého století. V 70. letech šestnáctého století dal tento hrad přebudovat v renesančním duchu Zachariáš z Hradce na lovecký hrádeček s přilehlou oborou v jeho bezprostředním okolí. V současnosti je tento hrad majetkem Kraje Vysočina a spravuje jej jihlavská pobočka Muzea Vysočiny. Za hlavní dominantu tohoto hradu lze považovat gotickou sedmibokou věž (výška 45 metrů), odkud se nabízí příjemný výhled do širšího okolí. V interiérech hradu jsou umístěny stálé expozice, jež dokumentují jeho historii i způsob života a řemeslný fortel předků. V hradním Erbovním sále najdeme na stěnách četné výzdoby tvořené cca 700 erby. V Botanickém sále hradu se na stěnách nachází jedinečné vyobrazení takřka 300 léčivých i užitkových rostlin a také některých dřevin. Další zajímavostí hradu je 7-metrový betlém (vyrobili jej třeští betlemáři) či nástěnná malba zobrazující koně. Na hradě Roštejn je během jeho návštěvní doby k dispozici také příjemné občerstvení s výčepem. Suvenýry s hradní tématikou hradu (turistické známky, pohledy, štítky, průvodce atp.) jsou k dispozici k zakoupení v pokladně. Specialitou tohoto hradu jsou jeho každoroční noční prohlídky pořádané během hlavní sezóny. Tato památka rovněž hostí nejrůznější kulturní programy (divadelní představení s historickou tématikou, koncerty, historické slavnosti atp.).

34

Hrad Štamberk Zřícenina hradu Štamberk ze třináctého století se nachází v přírodní rezervaci "Štamberk a kamenné moře" rozprostírající se v skalnatém terénu cca 10 km od Telče.

Hrad Štamberk byl založen koncem třináctého století. Jeho nevelké jádro na skalním masivu obklopuje ze 3 stran rozsáhlé předhradí, pro jehož opevnění byly využity i okolní skalní bloky. Hrad zřejmě zanikl v důsledku tažení husitů roku 1423. Ochranářské zásahy v okolí hradu se především zaměřují na odstraňování prorůstajících dřevin či kosení zdejšího travního porostu. Tato část přírodní rezervace je rovněž využívána jako pastva pro ovce.

1.4.3 Moravské Budějovice Zámek a muzeum Nejvýznamnější památkou tohoto města je Moravskobudějovický zámek, který dal postavit hrabě Rudolf Jindřich Schaumburg ve druhé polovině sedmnáctého století. Na místě dnešního zámku původně stála radnice a čtyři měšťanské domy. Interiéry zámku pocházejí především z období renesance a baroka. Třebíčská pobočka Muzea Vysočiny zde vybudovala expozice, které zachycují historii města, jakož i zaniklá řemesla, která byla na území města Moravské Budějovice v minulosti provozována. Ve zdejších konírnách se pořádají různé výstavy i koncerty, mj. také hudební festival Václava Hudečka. Obrázek 11 Budova zámku v Moravských Budějovicích

Zdroj: Dědictví Vysočiny. [online]. 2014 [cit. 2014-01-21]. Dostupné z: www.dedictvivysociny.cz/kultura/pamatky-50/pamatkove_chranena_uzemi-53/?id=1875

35

Chrám sv. Jiljí a jeho vyhlídková věž Bezesporu jeden z nejvýznamnějších architektonických skvostů města dotvářející jeho charakteristické panorama - tím je farní kostel svatého Jiljí stavebně koncipovaný jako trojlodní chrám (s presbytářem). Původně románský kostel pochází z první poloviny třináctého století. Oltářní obraz svatého Jiljí namaloval známý malíř z Vídně - Ignác Dullinger. V době baroka došlo k přístavbě dalších 2 lodí. Věž o výšce 50 m (severní strana presbytáře) je z roku 1714. V této věži se zachovaly 2 zvony – první z nich pochází z r. 1532 (hmotnost 300 kg), druhý pak z r. 1535 (hmotnost 1700 kg). Věž kostela prošla rekonstrukcí vnitřního schodiště a je nyní přístupná také pro veřejnost. Z ochozů této věže se nabízí zajímavá vyhlídka na město Moravské Budějovice a jeho přilehlé okolí.

Kaple sv. Michala (rotunda) Původně rotunda v románském slohu se nachází na jihovýchodní straně kostela svatého Jiljí. Stavba válcovitého půdorysu pochází pravděpodobně ze třináctého století. Spodní část této kaple sloužila jako kostnice, její horní část plnila standardní funkci kaple.

Kaple sv. Jana Nepomuského Tuto kapli nechala v roce 1713 vybudovat Terezie Polyxena. Nad vchodem do této kaple je umístěný rodinný erb Schaumburků. Ve výklenku na štítu nalezneme sošku svatého Jana Nepomuckého. V současnosti slouží tato kaple pro potřeby Českobratrské církve evangelické.

Farní areál s hradební zdí a baštou Na západní straně od kostela svatého Jiljí se (na terase původního městského opevnění) rozprostírá budova fary. Zaujme především její barokní štít (1779). Zde umístěná pamětní deska připomíná zdejší působení známého spisovatele Václava Kosmáka – tato deska je umístěna na štítovém průčelí. V bezprostřední blízkosti farního areálu se nacházejí pozůstatky městského opevnění, jež tvoří část hradeb, dále pak městská brána („brána pod farou“) a okrouhlá bašta. 36

1.4.4 Jaroměřice nad Rokytnou

Barokní zámek v Jaroměřicích nad Rokytnou Barokní zámek v Jaroměřicích nad Rokytnou patří nepochybně k nejvýznamnějším zámeckým stavbám 1. poloviny osmnáctého století nejen v ČR, ale i celé Evropy. Reprezentační prostory jaroměřického zámku si uchovaly zčásti jejich původní podobu a jsou „instalovány“ ve stylu připomínajícím šlechtický životní styl osmnáctého a devatenáctého století. Zámecká zahrada nacházející se pod renesančním zámkem byla založena již na konci šestnáctého století za doby panování rodu Lomniců. Mezi lety 1709-1737 byl zámek přestavován. Současně s touto přestavbou byla budována nová reprezentační zahrada, jejímž projektantem (1715) je Jean Trehet. Na zámku v Jaroměřicích se pořádá mnoho různých kulturních akcí, jmenovat lze např. nejznámější z nich – Hudební festival Petra Dvorského - či různé další výstavy.

Obrázek 12 Barokní zámek v Jaroměřicích nad Rokytnou

Zdroj: Kudy u nudy. [online]. 2014 [cit. 2014-01-06]. Dostupné z: http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-aakce/Aktivity/Zamek-Jaromerice-nad-Rokytnou.aspx)

37

1.4.5 Jemnice Z původně hornické osady vyrostlo v okolí středověkého hradu během několika staletí 1 z vůbec prvních měst Moravy. Starobylé centrum města Jemnice společně se zámkem, kostelem svatého Stanislava, náměstím Dolní a Horní Bránou a dodnes zachovanou baštou obepínají městské hradby. Za prohlídku dále stojí rovněž kostel svatého Víta či zdejší rozsáhlý park.

Kostel sv. Víta v Jemnici Jemnický kostel svatého Víta náležel ke františkánskému klášteru, jenž byl v roce 1455 založen bratry Hynkem, Albrechtem a Štěpánem z Lichtenburka. Je patrné, že toto místo je a bylo pro zdejší obyvatele již odedávna posvátné. Zámek v Jemnici Zámek v Jemnici vznikl na základě přestavby původního zdejšího zeměpanského hradu (založen zřejmě v 1. polovině třináctého století). Do současné doby zachované části nárožních věží svědčí o tom, že původní hrad byl vybudován ve stavebních dispozicích typických pro francouzské kastely. Obrázek 13 Zámek v Jemnici

Zdroj: Kudy u nudy. [online]. 2014 [cit. 2014-01-05]. Dostupné z: http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-aakce/Aktivity/Zamek-Jemnice.aspx

38

1.4.6 Velké Meziříčí Zámek Velké Meziříčí Původně se na tomto místě nacházel středověký hrad z první poloviny třináctého století. Ten byl později (ve druhé polovině šestnáctého století) přebudován na zámek v renesančním stylu. Tento zámek byl rovněž ve vlastnictví Lichtenštejnů, Lobkoviců a Harrachů. Mezi lety 1948 - 1995 byl vlastníkem zámku ve Velkém Meziříčí český stát. Zámek byl poté (1995) v rámci úspěšné restituce navrácen Josefě Podstatzké-Lichtenstein. Dnes jsou jeho vlastníky sourozenci Marie, František Karel, Jana Podstatzký-Lichtenstein. V zámku se v současnosti nachází Muzeum města Velké Meziříčí. Obrázek 14 Zámek ve Velkém Meziříčí

Zdroj: Info Česko. [online]. 2014 [cit. 2014-02-10]. Dostupné z: http://www.infocesko.cz/content/galerie_alone.aspx?zoomimg=4043&slideimg=-1&clanekid=8363

Židovská Nová synagoga V polovině devatenáctého století čítala místní židovská obec přes 1000 obyvatel. S ohledem na fakt, že původní stará synagoga již pro jejich shromažďování nebyla vyhovující a uvažované další možné varianty, jak starou synagogu rozšířit, se ukázaly jako ne příliš vhodné, bylo rozhodnuto vybudovat novou synagogu. Ta byla postavena na místě 2 původních křesťanských domů mimo původní území tehdejšího židovského ghetta. 39

Základní kámen nové synagogy ve Velkém Meziříčí byl slavnostně položen dne 2. července 1868. Její stavba byla předána v užívání dne 7. července 1870. Autorem projektu nové židovské synagogy ve Velkém Meziříčí je vídeňský architekt August Prokop. Náklady na její výstavby dosáhly celkové částky 25 tisíc zlatých.

1.4.7 Náměšť nad Oslavou

Zámek v Náměšti nad Oslavou Zámek ve městě Náměšť nad Oslavou je postaven na skalnatém masivu nad řekou Oslavou. Tento zámek patří k významným památkám renesančního stavitelství Moravy. Původní hrad ze třináctého století byl pány ze Žerotína přestavěn v letech 1565-1578 do podoby honosného renesančního sídla, jež se uchovalo v takřka nezměněné podobě až do dnešní doby. Součástí areálu zámku v Náměšti nad Oslavou jsou předzámecké objekty tzv. „Vlašského dvora“, malá francouzská zahrada či zdejší anglický park. Roku 2001 byl zámek v Náměšti nad Oslavou prohlášen za Národní kulturní památku.

V interiérech náměšťského zámku nalezneme unikátní výstavky gobelínů, starožitného nábytku či vzácných obrazů. Zdejší zámecká kaple upoutá návštěvníky především svou unikátní architekturou či barokním mobiliářem. Zdejší zámecká knihovna zaujme především svým bohatým knižním fondem či také štukovou klenbou zdobenou unikátními freskami, vnitřní nádvoří je zdobeno renesančními arkádami. Apartmán hraběte Haugwitze představuje názornou ukázku života zámeckého pána v období přelomu 19. a 20. století.

Zámek je proslulý jeho bohatou hudební historií, ale i současností. Jsou zde pořádány pravidelné koncerty klasické hudby, ale také současné žánry (jazz) zde najdou své uplatnění. Potvrzuje se tak dlouholetá pověst náměšťského zámku jako hudebního sídla.

40

Obrázek 15 Zámek v Náměšti nad Oslavou

Zdroj: Zámek Náměšť. [online]. 2014 [cit. 2014-02-10]. Dostupné z: http://www.zameknamest.cz/fotogalerie-zamku/

Barokní Most Most přes řeku Oslavu byl vybudován v roce 1737. Tento most patří k vůbec nejstarším dochovaným kamenným mostům České republiky a nezřídka bývá připodobňován k pražskému Karlovu mostu. Náměšťský most je zdoben celkem 20 sochami od A. Jelínka a J.Winterhaltera. Most je pro pěší volně přístupný. Obrázek 16 Barokní most v Náměšti nad Oslavou

Zdroj: Náměšť nad Oslavou. [online]. 2014 [cit. 2014-02-10]. Dostupné z: http://www.namestnosl.cz/showpage.php?name=fotogalerie

41

1.4.8 Kralice nad Oslavou Památník Bible kralické v Kralicích nad Oslavou Památník Bible Kralické nalezneme v budově, jež sousedí s bývalou tvrzí, kde našla mezi lety 1578 – 1620 své útočiště tehdejší tajná bratrská tiskárna. Tiskly se zde nejen náboženské knihy (bible, bratrské kancionály), ale rovněž i různé učebnice či jiná světská díla. I přes tento fakt je zdejším nejvýznamnějším produktem nepochybně 6-dílná Bible kralická, která bezesporu patří ke špičce tiskařského umění v českých zemích, a to i díky mimořádné kvalitě psaného projevu, což ji řadí mezi opravdové poklady českého jazyka. Bible tak i ve složité době přispěla k jeho zachování a napomohla jeho dalšímu rozvoji v pozdější době exilu a protireformace. Stavba zdejšího Památníku byla zahájena v roce 1967. Díky společnému úsilí brněnského Moravského muzea, zdejšího MNV obce Kralice nad Oslavou i zdejšího Muzejního spolku mohl být tento památník uskutečněn dle návrhu významného českého urbanisty a architekta, profesora Bohuslava Fuchse (1895–1972). Dnes tento památník slouží jako místo pro důstojné uložení cenných historických písemných materiálů. Expozice prezentuje hlavně neskonalé bohatství kralické minulosti, a to především její nejslavnější období, tj. činnost zdejší bratrské tiskárny. Dolní sál Památníku původně sloužil jako depozitář, avšak 6. září 1970 při příležitosti 300. výročí úmrtí Jana Ámose Komenského zde byla slavnostně otevřena stálá výstava. Obrázek 17 Kralický tisk Písní duchovních z roku 1598

Zdroj: Kudy z nudy. [online]. 2014 [cit. 2014-02-10]. Dostupné z: http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-aakce/Aktivity/Pamatnik-Bible-kralicke-v-Kralicich-nad-Oslavou.aspx#1

42

1.4.9 Přírodní krásy Třebíče a jejího okolí Návštěvníci Třebíčska mohou obdivovat nejen zdejší významné kulturní a historické významné památky, ale také krásu okolní přírody. Oblast Třebíčska patří z ekologického hlediska k vůbec nejčistším oblastem České republiky. V oblasti Třebíčska nalezneme celkem šest přírodních rezervací, dále pak dvanáct přírodních památek či dva přírodní parky. Největším přírodním parkem v této oblasti je přírodní park Třebíčsko, z dalších významných přírodních lokalit lze např. zmínit přírodní rezervaci Dukovanský mlýn, přírodní park Rokotná či přírodní památku Jalovec. Za zmínku rovněž dále stojí přírodní památky Syenitové skály a Klučovský kopec. Obyvatelům Třebíče a přilehlého okolí jistě není třeba představovat Pekelný kopec, který je ideálním místem pro příjemnou vycházku do místního okolí. Novinkou je nově postavená rozhledna, která se jistě stane magnetem pro turisty z blízka i daleka.

Obrázek 18 Rozhledna na Pekelném kopci

Zdroj:Aktivní zóna [online]. 2014 [cit. 2014-02-10]. Dostupné z: http://www.aktivnizona.cz/cs/clanky/napekelnaku-letos-vyroste-nova-rozhledna-1031.html

43

2 ANALYTICKÁ ČÁST PRÁCE V analytické části práce je nejprve pojednáno o cíli práce a použité metodice. Následně jsou shrnuty výsledky dotazníkového šetření na téma „Třebíčsko jako potenciální destinace (nejen) českých turistů“. Do analytické části práce byly rovněž zahrnuty rozhovory s manažery významných historických památek třebíčského regionu, přičemž výstupy těchto rozhovorů byly podrobeny analýze. Na konec této části práce byly zařazeny SWOT a PEST analýza.

2.1 Cíl práce Hlavním cílem této práce je objektivně zhodnotit potenciál Třebíčska coby turistické destinace a ukázat, že i tento dosud poměrně opomíjený region má turistům a návštěvníkům rozhodně co nabídnout - počínaje panenskou, masovou turistikou dosud nezasaženou přírodou protkanou četnými lesy a rybníky, až např. po památky UNESCO (Třebíč, Telč), z nichž především třebíčské památky zapsané na tomto seznamu (židovské město, bazilika Sv. Prokopa) nejsou dosud středem zájmu turistů v takové míře, jak by se nepochybně zasluhovaly.

2.2 Metodika práce Z důvodu předpokládané špatné návratnosti dotazníků, které by mohly být fyzicky rozdány, jsem se rozhodla provést dotazníkové šetření na specializovaném serveru www.vyplnto.cz, kde se respondenti (celkem 108) vyjadřovali k otázkám týkajícím se tématu mé diplomové práce (tj. „Třebíčsko jako potenciální destinace (nejen) českých turistů“). Zmíněný dotazník včetně jednotlivých otázek je součástí příloh této práce. Byly rovněž provedeny SWOT a PEST analýza v zaměření na Třebíčsko coby potenciální turisticky-zajímavý region, kde byly postupně zkoumány silné a slabé stránky resp. příležitosti a hrozby (SWOT analýza) a také jednotlivé faktory aktivně působící v daném regionu (politické, ekonomické, sociální, technické a technologické – PEST analýza).

44

Rozhovory s manažery významných historických památek v regionu byly rovněž podrobeny analýze, a to na základě komparace jejich výstupů se snahou o nalezení zajímavých věcných a příčinných souvislostí. Součástí metodického přístupu je rovněž zařazení hypotézy, v jejímž rámci si kladu dotaz, zdali může realizace konkrétních opatření, které v práci navrhuji, opravdu přispět k rozvoji turistického ruchu v daném regionu.

45

2.3 Dotazníkové šetření Dotazník na téma „Třebíčsko jako potenciální destinace (nejen) pro české turisty“ jsem umístila na server vyplnto.cz, který umožňuje provádět jednoduchá a názorná dotazníková šetření. Zde umístěný dotazník měl celkem 16 otázek (viz Příloha č.1). Konečný počet respondentů byl 108. Ještě před expirací dotazníku jsem posbírala nashromážděné údaje, které analyzuji níže.

První otázka dotazníku zněla: „Za jakým účelem obvykle cestujete?“. Cca 65% respondentů dotazníku odpovědělo, že primární motivací pro jejich cestování jsou rekreační, volnočasové a prázdninové aktivity. Jak je patrné z přehledu bohaté nabídky zajímavých destinací třebíčského regionu (viz bod 1.4 – 1.4.9 mé práce), nabízí tato oblast z hlediska rekreačních možností či volnočasových a prázdninových aktivit mnoho zajímavých příležitostí, a je tak nepochybně schopna uspokojit i velmi náročné návštěvníky a turisty.

Druhá otázka dotazníku zněla: „Jaká konkrétní forma turistiky je pro Vás (v rámci ČR) nejbližší?“. Na tento dotaz cca 75% respondentů odpovědělo, že preferuje individuální turistiku, naopak organizovaný zájezd by zvolilo jen 25% respondentů. Většinová odpověď na tuto otázku konvenuje s možnostmi i samotným naturelem daného regionu. Třebíčsko nepatří mezi regiony s masovou organizovanou turistikou, je relativně klidné, a turisté si tak mohou najít příjemné a poklidné zázemí v útulném ubytovacím zařízení, které s největší pravděpodobností nebude přeplněno návštěvníky, turisty či jinými hosty. Výjimkou by snad mohlo být město Telč, kam jsou organizovány četné a relativně masové zájezdy, neboť zdejší překrásné renesanční památky (zapsané na seznamu UNESCO) jsou nepochybně velkým lákadlem. Případný zájemce o prohlídku tohoto města se však může rozhodnout pro mimo-sezónní termín návštěvy Telče a má pak poměrně solidní šanci, že se nebude muset prodírat davy turistů či obtížně hledat volnou restauraci, kde by mohl v klidu poobědvat.

46

Graf 1 Druhá otázka dotazníku

Preference způsobu návštěvy Třebíče

25% Individuální turistika Organizovaný zájezd 75%

zdroj: vlastní zpracování dat

Třetí otázka dotazníku zněla: „Jaké destinace v ČR upřednostňujete?“. Horská střediska uvedlo 35% respondentů, 25% respondentů by naopak preferovalo návštěvu historicky zajímavých lokalit (zámků, hradů, památníků atp). Zbylá část respondentů (20%) by preferovala pobyt u přírodní vodní plochy či turistiku ve volné přírodě (20%). Jak je patrné z výsledků tohoto dotazu, celá ¼ respondentů má zájem o návštěvu historicky zajímavých lokalit. Důvodně se domnívám, že Třebíčské židovské město či zámek s muzeem (zapsány na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO), renesanční perla Telč (rovněž UNESCO), či tiskařský památník v Kralicích nad Oslavou jsou přesně těmi místy, která by měla být pro tuto skupinu turistů mimořádně zajímavá.

Čtvrtá otázka dotazníku zněla: „V jakém ročním období převážně realizujete Vaše cesty?“. U této otázky převažovala odpověď „v letním období“. S ohledem na fakt, že většina volnočasových a turistických aktivit je orientována především na letní sezónu, konvenuje také zde obecná preference turistů cestovat převážně v letním období s významnou částí turistické nabídky třebíčského regionu. Nejde totiž o tradiční lyžařskou či zimní rezortní oblast, nýbrž spíše kraj plný zajímavých historických míst, která jsou zpřístupněna pro návštěvníky převážně v sezóně, a naopak v zimních měsících se v mnohých z nich provádí nezbytná údržba. 47

Pátá otázka dotazníku zněla: „Jaký způsob dopravy při Vašich turistických a volnočasových aktivitách po ČR preferujete?“. Na tuto otázku odpovědělo 60% respondentů, že jejich preferovaným typem dopravy po ČR je přeprava vlastním automobilem. Zbylých 40% respondentů uvedlo vlakovou a autobusovou dopravu (20% resp. 15%), či v neposlední řadě stop (5%). Odpověď, v níž respondenti většinově označili vlastní automobil jako preferovaný dopravní prostředek pro turistické a volnočasové cesty po ČR, konvenuje také v tomto případě s dopravními možnostmi třebíčského regionu. Co se železnice týče, je např. spojení Telče a Třebíče (byť jsou od sebe jen cca 25 km vzdáleny) mimořádně komplikované až s 3 (často bohužel nenavazujícími) přestupy, zatímco jízda automobilem mezi těmito dvěma městy netrvá déle než půl hodiny. Také autobusové spoje jsou v oblasti Vysočiny spíše orientovány na standardní zátěž ve špičkách pracovních dnů, takže ani v tomto případě by turisté neměli příliš dobrou možnost shlédnout během 1-2 dnů významnější část turisticky zajímavých míst tohoto regionu. Obdobné potíže, o kterých jsem se již zmínila při cestování mezi Telčí a Třebíčí, jsou také v autobusové a vlakové dopravě mezi městy Třebíč a Velké Meziříčí. Naopak např. spojení mezi Třebíčí a Moravskými Budějovicemi resp. Kralicemi nad Oslavou je relativně dobře dostupné, a to jak při využití vlakové, tak také autobusové dopravy. Z výše uvedeného je zřejmé, že pro turistické či volnočasové cesty do oblasti Třebíčska je ideální využít osobní automobil.

Šestá otázka dotazníku zněla: „Jakou formu ubytování preferujete?“. 70% respondentů odpovědělo, že preferuje ubytování v hotelech či penzionech. Nespornou výhodou třebíčského regionu ve srovnání s tradičními turistickými rezorty, jakými jsou např. Krkonoše či Šumava, je ten fakt, že zdejší kraj není zasažen masovou turistikou, a zájemce o ubytování tak má možnost vybrat si z celé škály ubytovací zařízení od nejjednodušších ubytovacích subjektů za nízké ceny (s předpokladem více ubytovaných osob na 1 pokoji), až po luxusnější hotely za standardní západoevropské ceny, které najdeme převážně ve městech Třebíč a Telč.

48

Sedmá otázka dotazníku zněla: „Jak důležitá jsou níže uvedená kritéria, podle kterých se rozhodujete pro návštěvu dané destinace“. Respondenti hodnotili známkou 1 až 5 několik fixně stanovených kritérií podle toho, jakou důležitost jim připisují (1 nejvyšší, 5 nejnižší). Těmito kritérii konkrétně byla: „cena“, „pověst destinace“, „kvalita ubytování“, „množství turisticky-zajímavých atraktivních míst, jež stojí za navštívení“, „úroveň poskytovaných služeb“, „způsob dopravy“. Hodnocení se u všech těchto bodů pohybovalo přibližně ve středu spektra, tj. kolem 2,5, což lze hodnotit jako střední důležitost. Nelze tedy konstatovat, že by při návštěvě Třebíčska bylo některé z výše uvedených kritérií natolik zásadní, že by mu respondenti připisovali zásadnější význam. Jedinou výjimkou byla relativně vysoká známka hodnotící kritérium „množství turisticky-zajímavých atraktivních míst, jež stojí za navštívení“, která v průměru dosáhla hodnoty 1,5. Pro region Třebíčska, který má opravdu mnoho zajímavých míst stojících za navštívení, a to dokonce včetně 2 měst (Telč, Třebíč), jejichž památky byly zapsány na seznam světového kulturního dědictví UNESCO, je právě ohodnocení tohoto kritéria vyšší známkou nepochybně příznivou zprávou.

Osmá otázka dotazníku zněla: „Navštívil/-a jste někdy Třebíčsko?“. 60% respondentů odpovědělo, že nikoliv, 40% respondentů odpovědělo, že ano. Nižší počet těch, kteří na danou otázku odpověděli „nikoliv“, je dobrou pobídkou pro subjekty působící na Třebíčsku v oblasti turistiky a cestovního ruchu, aby ještě zitenzivnily své úsilí a posílily propagační aktivity v daném regionu, což by v konečném důsledku mohlo do této turisticky mimořádně zajímavé, a přitom dosud relativně neobjevené oblasti, která má však rozhodně co nabídnout, přivést mnoho turistů, návštěvníků a hostů.

Devátá otázka dotazníku zněla: „Co se Vám vybaví, když se řekne „Třebíčsko“?“. Respondenti měli konkrétně uvést, co se jim především vybaví, uvažují-li o Třebíčsku jako o cílové turistické destinaci. Nejčastějšími odpověďmi byly „třebíčské židovské město“, „třebíčský zámek“, „Bible Kralická“, „nedaleká Telč“ a „barokní zámek v Jaroměřicích nad Rokytnou“. Odpovědi získané z dotazníku do značné míry konvenují s nabídkou turisticky atraktivních míst na Třebíčsku. Svědčí to o tom, že uvedené turistické objekty a památky si již v oblasti turistického ruchu získaly jisté renomé.

49

Desátá otázka dotazníku zněla: „Máte v úmyslu Třebíčsko navštívit?“. Cca 70% respondentů odpovědělo, že „ano“, 30%, že „nikoliv“. Kdyby výsledky tohoto dotazníku platily obecně, znamenalo by to, že z 1000 oslovených respondentů by 700 z nich mělo zájem tuto turistickou destinaci navštívit, což rozhodně není nepříznivý výsledek. Je tedy především na subjektech, které se v regionu Třebíčska angažují v oblasti cestovního a turistického ruchu, provozovatelích zámků, hradů a památek, městských úřadech v daném regionu, majitelích hotelových a gastronomických objektů, aby ještě více zitenzivnily oslovování potenciální turistické klientely, která by do tohoto relativně chudého kraje (trpícího vysokou mírou nezaměstnanosti) mohla přinést tolik potřebné finanční zdroje, jež jsou základním předpokladem pro jeho oživení a nastartování růstu.

Jedenáctá otázka dotazníku zněla: „O jaký typ zájezdu byste měl zájem?“. Zde jednoznačně převážila odpověď „jednodenní-dvoudenní poznávací zájezd“ (64%). Potvrzuje se zde má domněnka, že Třebíčsko dosud není turisticky etablovanou destinací, jakými jsou např. Šumava či Krkonoše, a že je tedy v tomto ohledu stále co zlepšovat. V daném regionu je patrný příliv turistů především do města Telč, zatímco např. centrální město tohoto regionu Třebíč je turisty dosud spíše opomíjeno, a to i přes fakt, že hned dvě zdejší památky (zámek s bazilikou, židovská čtvrť) již byly zapsány na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. I zde je, domnívám se, nutné vyvinout mnohem zásadnější úsilí, než jak tomu bylo doposud. Není mnoho měst, které mají takové významné historické památky jako Třebíč, avšak které jsou současně z hlediska turistického zájmu spíše opomíjeny. Přestože jsem hrdou obyvatelkou tohoto města, vnímám právě tento fakt jako určitý políček dotčeným městským institucím, jež bohužel nevynakládají dostatečné úsilí na propagaci Třebíče coby turisticky zajímavé destinace.

Dvanáctá otázka dotazníku zněla: „Jaká cenová relace v ubytovacím zařízení je pro Vás přijatelná?“. Je celkem pochopitelné, že většina potenciálních turistů považuje právě cenové hledisko za jedno ze zásadních při výběru konkrétního ubytování či zájezdu. Většina respondentů (cca 58%) se vyjádřila pro ubytování do 500 Kč na 1 dospělou osobu na noc, tj. spíše nižší poskytnutý komfort, avšak za přijatelnou cenu. Cca 20% respondentů by uvítalo ubytování v ceně od 2000 Kč – 5000 Kč na 1 dospělou osobu na noc, což představuje spíše menšinovou část respondentního vzorku. S ohledem na již zmíněný fakt, 50

že Třebíčsko (vyjma města Telč) dosud nepatří k masově navštěvovaným českým turistickým destinacím, jsou zdejší hotelové a ubytovací kapacity relativně dobře dostupné, a to v cenovém rozpětí od výrazně příznivých cen (počínaje od cca 250 Kč na 1 dospělou osobu na noc) až po luxusní hotelové apartmány v ceně několik tisíců korun na 1 dospělou osobu na noc, které najdeme především v Třebíči a turisticky mimořádně oblíbené Telči.

Třináctá otázka dotazníku zněla: „Setkal(/a) jste se někdy s nějakou reklamou či upoutávkou na Třebíčsko?“. Zde byla struktura odpovědí respondentů našeho dotazníku poměrně jednoznačná – cca 87% z nich totiž uvedlo, že nikoliv, pouze zbylých 13% respondentů naopak uvedlo, že „ano“. Tato čísla poměrně zřetelně dokládají, že propagace Třebíčska coby atraktivní turistické destinace je dosud na velmi nízké úrovni. Jak jsem již uvedla výše, toto tvrzení nejspíš neplatí v případě turisticky mimořádně oblíbené Telče, avšak v případě Třebíče je bohužel na místě, což je nepochybně škoda. Doufám, že i tato má práce přispěje ke zviditelnění tohoto mimořádně zajímavého, avšak turisty doposud neprávem opomíjeného regionu.

Graf 2 Třináctá otázka dotazníku

Setkal/a jste se někdy s reklamou na Třebíčsko?

13% Ne Ano 87%

zdroj: vlastní zpracování dat

51

Čtrnáctá otázka dotazníku zněla: „Vaše pohlaví?“. Z výsledků dotazníkového šetření vyplývá, že 61% respondentů byly ženy a 39% muži. Tato otázka je spíše doplňující a její analýza by byla zajímavá především tehdy, pokud by výhradní skupinou respondentů tohoto šetření (tj. nad 90%) bylo právě jedno ze dvou pohlaví. Ženy a muži se totiž často vzájemně rozcházejí v požadavcích i představách o ideální dovolené či turistických zážitcích, proto by výsledek tohoto dotazníku mohl být v případě, kdy by jeho dominantní respondentní skupinou byly např. ženy, do značné míry odlišný. Tak se však nestalo, a protože má dotazník poměrně vyrovnané zastoupení respondentů mezi ženami i muži, lze jeho výstup (z hlediska poměrného zastoupení obou pohlaví) považovat za reprezentativní.

Patnáctá otázka dotazníku zněla: „Váš věk?“. Cca 71% respondentů se zařadilo do věkových skupin „mladší 25 let“ a „26 let - 35 let“. Jde spíše o doplňující dotaz. Výsledky na tuto odpověď potvrzují mé přesvědčení o tom, že mladí lidé (tj. do 35 let) obecně více inklinují k výměně názorů na různá témata při současném aktivním využití sociálních webových sítí, kam patří také server www.vyplnto.cz. Šestnáctá otázka dotazníku zněla: „Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?“. Na tuto otázku převažovala odpověď „středoškolské s maturitou“ (53%) následována odpovědí „vysokoškolské“ (34%). V rámci tohoto dotazníku jde spíše o doplňující dotaz. Dokážu si nicméně představit, že se zvyšujícím se podílem vysokoškolsky vzdělaných návštěvníků stoupá rovněž ambice detailněji poznat historické a kulturní památky atp. Podotýkám, že však jde jen o můj soukromý subjektivní názor.

52

2.4 Rozhovory s managery zámků v Telči, Třebíči a Jaroměřicích S cílem zajistit interaktivnější charakter mé diplomové práce, nejlépe v přímé vazbě na konkrétní osoby působící v oblasti turistického ruchu na Třebíčsku, domluvila jsem si s managery zámků v Třebíči, Telči a Jaroměřicích krátkou schůzku a konfrontovala jsem je s předem připravenými otázkami (viz Příloha č.2). V následné části tohoto úseku mé diplomové práce se poté snažím výsledky získané během těchto rozhovorů vyhodnotit, popřípadě je (kde je to smysluplné) vzájemně porovnat. S ohledem na fakt, že odpovědi těchto osob (zastávajících v uvedených zámcích manažerské posty) mají v jistém ohledu poměrně zásadní vliv na obsah některých dalších částí mé diplomové práce, považuji za smysluplné a účelné, aby tyto rozhovory bylo přímo součástí této práce, tj. nikoliv například uvedeny v příloze.

a) Rozhovor s panem Ing. Radimem Petrem, kastelánem (a současně managerem) zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou - Jaké speciální (či běžné) akce Váš zámek pořádá a jaký je jejich ekonomický přínos? Naší hlavní akcí je bezesporu festival klasické hudby „Festival Petra Dvorského“. I když je jeho návštěvnost na české poměry solidní, je zámek v Jaroměřicích (coby jeho hlavní garant a pořadatel) s ohledem na relativně vysoké vstupní náklady související se zaplacením protagonistů a orchestrálních těles vděčný za to, je-li hospodaření této akce alespoň vyrovnané, což se nám v posledních letech daří – v roce 2012 a 2013 jsme dokonce vykázali mírný zisk. Další zajímavou akcí je námi pořádaný festival keltské hudby. S ohledem na jeho lidovější charakter jsou náklady na tuto akci výrazně nižší a končíme většinou v mírném zisku. Nepochybně velkým lákadlem jsou noční prohlídky zámku, které pořádáme ve vybraných dnech sezóny, o nichž veřejnost v dostatečném časovém předstihu informujeme. Tyto akce jsou (s ohledem na nízké vstupní náklady) slušně ziskové.

53

- Nabízíte také prohlídky v cizích jazycích? Zájem o prohlídky vedené v cizích jazycích nejprve (v souvislosti s turistickým boomem na začátku 90-tých let 20. století a otevřením hranic) znatelně stoupl. S ohledem na naši geografickou polohu jen několik málo desítek km od severní rakouské hranice byl tehdy velký zájem především o prohlídky vedené v německém jazyce. Návštěvní boom však s příchodem nového tisíciletí významně poklesl a v současnosti lze říct, že 95% našich hostů jsou čeští (příp. slovenští) turisté. Zaregistrovali jsme již také poptávku pro provázení ruských výprav, avšak dosud šlo spíše jen o poptávku, nic konkrétnějšího. V současné době je poměrně obtížné, zajistit na daný termín spolehlivého a jazykově vybaveného průvodce, protože Jaroměřice leží v oblasti mimo hlavní turistické tahy České republiky a jsme navíc limitováni našimi finančními možnostmi. Prohlídky v cizím jazyce (převažuje němčina) proto řešíme tak, že německy, anglicky a rusky hovořící návštěvníci zámku mají k dispozici přeložené informační průvodce po našem zámku v daném jazyce a personálem zámku (zajišťujícím prohlídku) jsou vždy jednoduchou větou v dotčeném jazyce upozorněni na to, že popis dané místnosti, kolekce či objektu, kde se právě nacházejí, naleznou na té či oné konkrétní stránce tohoto průvodce.

- Cítíte podporu Vašeho města? Pokud ano, jak se konkrétně projevuje? Musím bohužel konstatovat, že Jaroměřice nás nikterak finančně, ani jakýmkoli jiným způsobem nepodporují. V kraji je vysoká nezaměstnanost a volné finanční prostředky jsou tak vynakládány na jiné účely. Naopak mám spíše pocit, že plnění je očekáváno od nás.

- Které výstavky / kolekce jsou pro zákazníky největším lákadlem? Náš zámek zaujme především svou architekturou - někdy bývá dokonce označován za „moravské Versailles!. Sbírky v něm obsažené jsou spíše standardní – jde především o dochovaný dobový nábytek, obrazy či zbraně. Z architekturního hlediska jde o ukázku vrcholného a nebojím se říct, pompézního baroka.

54

- Jaký je dlouhodobější trend ohledně počtu příchozích návštěvníků? Bohužel ne příliš příznivý. Jak jsem již zmínil, velký turistický boom z počátku 90. let a především otevření česko-rakouských hranic k nám sice přivedly mnoho turistů, tyto doby jsou však dnes již nenávratně pryč. Zatímco v polovině 90.-tých let nás ročně navštívilo přibližně 50.000 turistů, přibližně kolem roku 2005 to bylo již jen cca 25.000 turistů ročně. Díky různým společenským i lidovým akcím (výše uvedené festivaly, jarmark atp.) se nám však podařilo snižující se trend pozastavit, takže v současnosti lze konstatovat, že počet turistů, kteří nás ročně navštíví, se ustálil na cca 35.000 tisíc.

b) Rozhovor s panem Bohumilem Norkem, kastelánem (a současně managerem) zámku v Telči - Jaké speciální (či běžné) akce Váš zámek pořádá a jaký je jejich ekonomický přínos? V našem zámku neorganizujeme žádné speciální či doprovodné akce, neboť ekonomický přínos z akcí (kulturní, hudební aj.), které jsme zde v minulosti pořádali, byl buď nulový či dokonce jsme se ocitli v záporných číslech. Snad jedinou výjimkou jsou akce pro děti, jejichž vstupní náklady jsou relativně nízké, a které generují ne příliš významný, avšak stabilní zisk. Pro případné pořádání akcí je hlavním kritériem jejich ekonomická návratnost, což je v současnosti bohužel velký problém.

- Nabízíte také prohlídky v cizích jazycích? Díky tomu, že historické centrum Telče je zapsáno na světovém seznamu kulturního dědictví UNESCO, je příliv turistů do našeho města (včetně těch zahraničních) poměrně značný. Podobně jako je tomu patrně všude v našem regionu, převažují turisté z Rakouska (s ohledem na jeho geografickou blízkost). Dostáváme však také poptávky na prohlídky zámku vedené v angličtině, ruštině či francouzštině, byť němčina dosud převažuje. V případě kumulovaného zájmu, který by byl schopen vygenerovat přiměřený zisk, jsme schopni zajistit průvodce ve výše uvedených 4 jazycích - tj. aj, nj, rj, fj, nicméně v případě menších skupin (běžnější případ) jsme tuto potřebu vyřešili překladem prohlídkových 55

zámeckých tras s popisem jednotlivých objektů do uvedených 4 jazyků. Turisté hovořící předmětným jazykem jsou pak vždy osobou zajišťující prohlídku jednoduchým pokynem v daném jazyce upozorněni, že bližší informace o právě prohlíženém objektu naleznou na té či oné konkrétní stránce přeloženého průvodce. Pokud vím, jde o systém běžně uplatňovaný ve většině zámeckých památek v širším okolí zpřístupněných veřejnosti.

- Cítíte podporu Vašeho města? Pokud ano, jak se konkrétně projevuje? Podpora města je na solidní úrovni, byť se dá říct, že spíše než o finanční podporu jde o podporu ve smyslu propagace. Telč je typem města, jehož ekonomika je vysloveně postavena na turistickém průmyslu, takže radnice se všemi dostupnými prostředky snaží o jeho propagaci - její součástí je pochopitelně také propagace našeho zámku. - Projevuje se nějak fakt, že historické jádro Telče je zapsáno na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, na zvýšené návštěvnosti? Tohle lze jen obtížně posoudit. Fakt, že telčské historické památky přitahují do města mnoho turistů, je neodiskutovatelný. Paradoxně mám však tak trochu pocit, že by celkový počet turistů, kteří náš zámek navštíví, mohl být (s ohledem na celkový počet turistů, kteří zavítají do města Telč) o něco vyšší. Hlavím důvodem je patrně příliš velká koncentrace historických památek na území tak malého města. Zájem turistů se tak tříští, tudíž jsme bohužel často svědky toho, že turisté si projdou náměstí a městské hradby, navštíví městské věže a nádvoří našeho zámku, avšak přímo do zámku již nezavítají.

- Jaký je dlouhodobější trend ohledně počtu příchozích návštěvníků? Zde se asi nebudu příliš lišit od svých kolegů, kteří manažersky spravují okolní historické památky. Trend, co se návštěvnosti týká, bohužel není u českých historických památek příliš příznivý a také telčský zámek není výjimkou. Zatímco v polovině devadesátých let, tj. v době největšího turistického boomu, nás ročně v průměru navštívilo cca 75.000 platících návštěvníků, jejich počet se v následujících letech bohužel postupně snižoval. Kolem roku 2005 to bylo v průměru 65.000 turistů ročně a v posledních 3 letech již jen cca 50.000 turistů ročně. I přesto jsme však s touto mírou návštěvnosti relativně spokojeni, neboť z dostupných informací vím, že počet platících návštěvníků obdobných památek nacházejících se v širším okolí našeho města je v naprosté většině případů nižší. 56

c) Rozhovor s paní Lucií Polákovou (z vedení zámku v Třebíči)

- Jaké speciální (či běžné) akce Váš zámek pořádá a jaký je jejich ekonomický přínos? Na našem zámku, který současně slouží také jako muzeum („Muzeum Vysočiny Třebíč“), organizujeme v průběhu kalendářního roku celou řadu doprovodných akcí. Některé z nich jsou výdělečné, u jiných se snažíme alespoň pokrýt námi vynaložené náklady. Z těchto akcí lze např. jmenovat dějepravné soutěžení, jehož se účastní žáci druhého stupně základních škol a jehož hlavním smyslem je u žáků vzbudit zájem o historii. Tato akce je na přípravu méně náročná a jejím primárním účelem není generovat zisk. Pořádáme však také některé další akce, jejichž charakter je již komerčněji orientován. Na hradě mívají 1x – 2x ročně svůj sraz klub majitelů historických automobilů či fanoušci historických motocyklů. Tyto akce lze označit za mírně ziskové.

- Nabízíte také prohlídky v cizích jazycích? Prohlídky v cizím jazyce samozřejmě poskytujeme, i když míra jejich využití je relativně nízká. V aktuální nabídce máme angličtinu a němčinu. S ohledem na fakt, že Třebíč coby největší město regionu má solidní potenciál také v nabídce jazykových služeb, nebyl problém zajistit a proškolit cizojazyčné průvodce. Z praxe vím, že právě toto bývá problém na zámcích či jiných atrakcích situovaných v obcích a menších městech. Podobně jako u jiných historických atrakcí v našem regionu se průvodcovská nabídka pro méně frekventované jazyky (rj, fr) omezuje na překlad prohlídkové trasy do předmětného jazyka. Tito turisté pak při prohlídce zámku a muzejních expozic tento materiál aktivně využívají, aby byli tzv. „v obraze“. S cizojazyčnými průvodci pro ruský a francouzský jazyk však zatím nespolupracujeme. S ohledem na fakt, že bazilika sv. Prokopa (přiléhající k třebíčskému zámku) je jednou ze dvou třebíčských památek zapsaných na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, je zřejmé, že také tento fakt přispívá k rozvoji cizojazyčné turistiky v našem městě, avšak dosud nepochybně ne v takové míře, jako je tomu např. v nedaleké Telči, jejíž historické centrum je na výše uvedeném seznamu také. 57

- Cítíte podporu Vašeho města? Pokud ano, jak se konkrétně projevuje? I přesto, že v Třebíči jsou v současnosti dnes již dvě památky zapsány na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO (bazilika Sv. Prokopa, židovská čtvrť), nejsem zcela přesvědčená o tom, že by třebíčská radnice (resp. orgány zodpovídající za oblast kultury a správu historických památek v tomto městě) s tímto faktem, který může nepochybně znamenat významný benefit pro městskou pokladnu v souvislosti s navýšením tržeb plynoucích z rozvoje turistického ruchu, odpovídajícím způsobem pracovaly. Ani v letní sezóně se zde se zahraničními turisty příliš nesetkáte a v případě českých turistů se situace patrně příliš neliší. I když jsou mé informace o počtu návštěvníků v jiných památkách obdobného typu v třebíčském regionu spíše kusé, jsem téměř přesvědčena, že např. zámky v Jaroměřicích či v Telčích mají návštěvnost vyšší. Na jednu stranu sice na vině patrně může být nedávná rekonstrukce našeho zámku, který byl po 3 letech sanačních prací a rekonstrukčních zásahů teprve před půl rokem opět zpřístupněn pro veřejnost, nicméně já osobně považuji turistický potenciál Třebíče (a tím i třebíčského zámku) za ne zcela využitý. Podotýkám však, že jde o můj osobní subjektivní názor.

- Projevuje se nějak fakt, že historické jádro Třebíče je zapsáno na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, na zvýšené návštěvnosti? Takovou statistiku k dispozici nemáme, ale domnívám se, že spíše ano. Např. zdejší židovská čtvrť se svými typickými památkami a mimořádně dobře zachovalým židovským hřbitovem (rovněž na seznamu UNESCO) do města především v letní sezóně přilákají mnoho turistů právě z této komunity, kteří pak potažmo mnohdy navštíví také další památky, tj. především baziliku Sv. Prokopa či náš zámek.

58

- Jaký je dlouhodobější trend ohledně počtu příchozích návštěvníků? Statistiky za poslední 3 roky nejsou bohužel k dispozici s ohledem na náročnou celkovou rekonstrukci zámku, která zde od roku 2010 probíhala. Obecný trend do roku 2010 se však příliš nevymykal obvyklé situaci, tj. po prudkém vzestupu turistického ruchu v devadesátých letech 20. století následoval postupný propad, byť v případě Třebíče není tento jev patrně tak dramatický, jako např. v Telči, která je známá svým čilým turistickým ruchem. Zatímco v devadesátých letech se roční počet návštěvníků našeho zámku pohyboval kolem cca 25.000 osob, kolem roku 2005 se již propadl na úroveň cca 18.000 osob a před zahájením rozsáhlé rekonstrukce zámku (v roce 2010) klesl až na úroveň kolem cca 15.000.

2.4.1 Srovnání a vyhodnocení rozhovorů Rozhovory s manažery zámků v Jaroměřicích, Telči a Třebíči velmi zajímavě dokumentují současný stav návštěvnosti turistických historických i kulturních atrakcí nejen v třebíčském regionu, ale i všeobecně v České republice. Zjistila jsem, že minimálně pro tento český region je typické, že po vlně vysokého zájmu ze strany (především zahraničních) turistů v období devadesátých let 20. století se zájem v následujícím desetiletí postupně propadá, a předmětné kulturní a historické instituce (zámky, muzea atp.) jsou tak nuceny nacházet alternativní zdroje, aby pokryly výpadek na straně svých příjmů. To se jim částečně daří díky různým komerčním akcím (jarmark v Jaroměřicích, sraz veteránů v Třebíči či dětské dny v Telči), avšak tyto příjmy nejsou samy schopny sanovat propad zisků ve srovnání s mnohem „štědřejšími“ devadesátými léty. Co se týče kulturních akcí (Festival Petra Dvorského na zámku v Jaroměřicích, koncerty na zámku v Telči), jejich příprava je poměrně náročná a vynaložené náklady se zpravidla buď jen stěží zaplatí, nebo předmětná akce dokonce skončí schodkem. V tomto bodě se shodli všichni tři oslovení, kteří jsou však rovněž ve shodě, že takové akce (byť nutně nekončí ziskem) současně znamenají významný benefit ve smyslu PR. Nabízí se však také další zajímavé srovnání. Zatímco zámek v Jaroměřicích nad Rokytnou je více méně jediným významnějším historickým (i kulturním) objektem v dotčené obci, je

59

naproti tomu zámek v Telči vystaven naprosto zásadnímu konkurenčnímu tlaku ze strany mnoha dalších zdejších historických památek. Situace v Třebíči je obdobná té v Jaroměřicích – jsou zde totiž dvě významné památky (bazilika Sv. Prokopa se zámkem a zdejší historií opředená židovská čtvrť), jež mají v tomto městě naprosto jedinečné a dominantní postavení. Zatímco zámek v Telči tak musí o své „místo na slunci“ tvrdě bojovat, je situace v Jaroměřicích či Telči z konkurenčního hlediska mnohem příznivější. Výsledná situace se nicméně částečně vyrovnává s ohledem na fakt, že i když je příliv turistů v Telči po celou sezónu vpravdě mimořádný, ti zde mají následně na výběr z mnoha různých kulturních a historických památek a zájem o návštěvu jednotlivých objektů se tak tříští, což také snižuje předpoklad, že turisté zamíří právě do telčského zájmu (byť jde nepochybně o jednu z nejvýraznějších památek a turistických atrakcí tohoto malebného historického města). Další zajímavý postřeh se týká prohlídek vedených v cizím jazyce. Zatímco centrální město regionu Třebíč je z hlediska nabídky jazykových služeb poměrně dobře zajištěno a není tedy problém sehnat kvalifikované průvodce ve všech 4 stěžejních jazycích (aj, nj, rj, fr), jeví se naproti tomu situace v odlehlejších Jaroměřicích jako mnohem komplikovanější. Cizojazyční průvodci většinou pocházejí ze spádových měst v širším okolí (kde mají také lepší šanci najít si pracovní uplatnění s využitím cizích jazyků) a cesta do Jaroměřic a zpátky pro ně představuje jednak nepříjemnou časovou ztrátu, jednak také nepříliš zajímavou pracovní příležitost.(s ohledem na nízký výdělek nepřesahující 100 Kč/ hod. – informace od kastelána, pana Petra). Má domněnka, že podnikat v oblasti turistického ruchu v Telči je nutně snadnější než např. v Třebíči či Jaroměřicích, kde není tak vysoká koncentrace historických a kulturních památek, se tedy potvrdila jen částečně. Nesporným faktem sice je, že města jako Třebíč či Jaroměřice nemohou konkurovat Telči v počtu historických a kulturních památek, jejich vysoká koncentrace na jednom místě však současně působí ve smyslu vyostřené konkurence, takže turisticky zajímavé objekty v Telči musejí vyvinout značné úsilí, aby přilákaly turisty, zatímco v Jaroměřicích či Třebíči je situace již předem poměrně jasně definována (přítomnost 1 resp. 2 klíčových historických památek, u níž se lze důvodně domnívat, že zájem o jejich návštěvu ze strany turistů bude poměrně vysoký). 60

2.5 SWOT analýza SWOT analýza je metoda, pomocí níž lze velmi přehledně identifikovat silné a slabé stránky subjektu, jenž je předmětem našeho zkoumání (v našem případě region Třebíčska coby potenciální turistická destinace nejen pro české turisty). Její součástí bývá obvykle také hodnocení příležitostí a hrozeb. Název „SWOT analýza“ je odvozen od počátečních písmen několika anglických slov: „strengths“ (tj. silné stránky), „weaknesses“ (tj. slabé stránky), „opportunities“ (tj. příležitosti) a „threats“ (tj. hrozby). a) silné stránky - zdejší přírodní lokality dosud nenarušené masovou turistikou, jako je tomu např. dnes již v Krkonoších či na Šumavě (oblast s četnými lesy a rybníky, která může být v kombinaci s ubytováním v penzionu rodinného typu vhodnou oblastí např. pro trávení letní dovolené, houbařinu atp…), - zdejší starobylé historické památky a objekty coby objekt potenciální návštěvy (některé na seznamu kulturního dědictví UNESCO), - centrální města regionu Telč a Třebíč mohou nabídnout i zajímavý noční život (včetně např. nočních prohlídek zámků atp.), - dosud relativně nenarušené životní prostředí. b) slabé stránky - ne zcela dostatečná pozornost zdejších autorit věnovaná rozvoji turismu coby potenciálně ziskovému odvětví, - nedostatečná propagace Třebíčska v médiích (tištěných, televizních atd. – viz také výsledky dotazníku), - nedostatečná dopravní infrastruktura orientovaná především na dobu dopravních špiček v prac. dnech, avšak opomíjející návaznosti dopravních spojů v době příhodné pro turistické aktivity (víkendy, prázdniny),

61

- v odlehlejších oblastech regionu špatný stav silničních komunikací (pocházím z Třebíče – vlastní zkušenost) c) příležitosti - nové produkty českých cestovních kanceláří zaměřené na podporu turismu a cestovního ruchu v tomto turisticky nepochybně mimořádně zajímavém regionu, - osvětové programy zaměřené na propagaci Třebíčska – spolupráce s příslušnými ministerstvy (kultury, školství), - stavba nového dopravního terminálu v Třebíči, který má významně usnadnit dopravní obslužnost v regionu a zajistit také dobrou návaznost mezi vlakovými a autobusovými spoji - město Třebíč za tento nový terminál s přispěním EU zaplatí asi 78 milionů korun.

Obrázek 19 Vizualizovaná podoba nového dopravního terminálu v Třebíči

Zdroj: Česká televize. [online]. 2014 [cit. 2014-03-05]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/269704-v-trebici-vznika-novy-dopravni-terminal-zlepsi-navaznostspoju/

62

- podobně jako v případě stavby nového dopravního terminálu v Třebíči, výraznější snaha místních autorit aktivně využívat zdroje EU k rozvoji tohoto turisticky zajímavého regionu v době, kdy má Česká republika stále ještě šanci čerpat z EU finanční prostředky (tj. nestane se čistým plátcem) d) hrozby - nedostatek pozornosti věnované rozvoji turistiky a cestovního ruchu v regionu Třebíčska ze strany příslušných vládních autorit (vyjma Telče) - nedostatek pozornosti ze strany českých cestovních kanceláří, z něhož plyne dosud relativně nízký zájem o tuto atraktivní turistickou destinaci, - nízký zájem turistů o tento region z důvodu jeho slabé propagace

63

2.6 PEST analýza PEST analýza je zkratka pro Political, Economic, Social and Technological analysis neboli analýzu politických, ekonomických, sociálních a technologických faktorů. Jde o součást strategického managementu. Pokusila jsem se sestavit tuto analýzu vzhledem k tématu mé práce, tj. „Třebíčsko jako potenciální destinace (nejen) českých turistů“.

a) politické faktory Analýza politických faktorů se ani tak nezabývá problematikou politických stran, jako spíše problematikou stability politické scény, která má přímý dopad i na stabilitu legislativního rámce (tj. omezení schválená pro dané odvětví podnikání, podmínky zaměstnávání nejrůznějších skupin občanů, ekologická legislativa atd.). Kromě samotné stability jsou přirozeně důležité jednotlivé kroky příslušných politických autorit - jak ty současné, tak i ty budoucí. Sledují se všechny podstatné zákony a návrhy důležité pro danou oblast (v našem případě rozvoj a podpora turistiky), stejně jako chování regulačních orgánů (typicky v energetice, telekomunikacích a rozhlasovém a televizním vysílání).10 V současné době se stále ještě konstituje nová česká vláda, která je poměrně specificky složená ze dvou spíše pravicově orientovaných subjektů (KDU-ČSL, ANO), jež však v součtu ovládají většinu ministerstev (včetně klíčového ministerstva financí), a jednoho levicově-středového subjektu (ČSSD). Co tato (domnívám se tvrdit) poměrně málo sourodá „směsice“ politických stran (v porovnání s dřívější Nečasovou vyhraněnější pravicovou vládou) konkrétně přinese pro oblast turistického ruchu, lze jen stěží odhadovat. Politické faktory jsou proto zatím spíše velkou neznámou. Obecně si dokážu představit, že pravicovější vlády (bývalý Nečasův kabinet) budou rozvoji podnikání, a to včetně podnikání v oblasti cestovního a turistického ruchu (přijímaná legislativa, vládní nařízení atp.), spíše více nakloněny, než např. jednobarevný vládní kabinet sociální demokracie, jehož hlavní proklamovaná politická linie by byla

10

Businessvize [online]. 2014 [cit. 2014-03-27]. Dostupné z: http://www.businessvize.cz/planovani/kde-sevzala-a-k-cemu-je-pest-analyza

64

nepochybně postavena na jiných prioritách (sociální podpora potřebných skupin obyvatelstva jako základní stavební článek). Regulující vliv dvou ostatních pravicových subjektů (KDU-ČSL, ANO) v současné české vládě však může mít v konečném důsledku pro také pro sektor podnikání a služeb, kam tématicky má diplomová práce spadá, pozitivní přínos.

b) ekonomické faktory Ekonomické faktory jsou klíčové především při odhadu cen poskytovaných služeb a produktů, při odhadu cen pracovní síly atp. Tato část analýzy se obvykle zaměřuje na daňové otázky (DPH, DPPO, daň z převodu nemovitosti, spotřební daň atp.), stabilitu měny, výši úrokových sazeb, hospodářské cykly na trhu, makro-ekonomické ukazatele (např. HDP), specifické zaměření trhu (např. trh orientovaný na automobilový průmysl či na zemědělství atp.), distribuční trendy atd. Patří sem také pobídky pro zahraniční investory, podpora exportu, nejrůznější subvence a dotace (na úrovni ČR či z evropských fondů). Z hlediska ekonomických faktorů je pro turistické odvětví (= téma mé práce) důležitá hlavně DPH, která v posledních letech doznala v oblasti gastronomie a ubytovacích služeb několika zásadních změn. Stabilita měny se v této oblasti příliš neprojevuje, neboť v tomto odvětví se příliš nepředpokládá nákup výrobků v zahraničí či jejich dovoz. Naopak hospodářské cykly na trhu jsou významné, protože spoluurčují koupěschopnost, která úzce souvisí s tím, kolik prostředků mohou lidé utratit např. za svou dovolenou atp. Konkrétním příkladem z oblasti subvencí a dotací (vzhledem k tématu mé práce) je výstavba významného dopravního terminálu v prostoru současného třebíčského železničního nádraží, na jehož realizaci se spolupodílí také evropské strukturální fondy a který má přinést výrazné zkvalitnění a lepší návaznosti v autobusové a železniční dopravě v třebíčském regionu, což v následném efektu pomůže také rozvoji turistiky.

65

c) sociální faktory Sociální prostředí je další z důležitých součástí PEST analýzy. Řeší se zde demografické ukazatele, trendy životního stylu, etnické a náboženské otázky, ale také oblast médií a jejich vlivu, vnímání reklamy, oblast tzv. „influencerů“ a „opinion makerů“, významné události jako jsou veletrhy, konference apod., které mají rovněž schopnost ovlivnit spotřebitele, cílové skupiny atp.11 Média a vliv mají (vzhledem k tématu mé diplomové práce) naprosto zásadní vliv. V mém dotazníku (viz bod 4) odpovědělo na otázku „Setkal(/a) jste se někdy s nějakou reklamou či upoutávkou na Třebíčsko?“ pouze 13% respondentů, že ano, a naopak 87% z nich, že nikoliv. Domnívám se, že by masivnější a cílená reklama zaměřená na Třebíčsko coby zajímavý turistický region, který má co nabídnout, mohla přilákat mnoho nových zájemců (z řad turistů a výletníků) o jeho návštěvu. V Třebíči, odkud pocházím, jsem doposud žádnou takovou kampaň nezaregistrovala. Určitou výjimkou v tomto regionu je město Telč, které má z hlediska pestrosti a četnosti historických památek tak mimořádné předpoklady pro turistický potenciál, že nevyužít jej by bylo takřka nepochopitelné. Co se týče trendů životního stylu, které do této oblasti také spadají, lze obecně právě Třebíčsko turistům či zájemcům o jeho návštěvu nepochybně doporučit, neboť jde převážně o oblast přírodního rázu s četnými lesy a rybníky dosud nepoznamenanou masovou turistikou, bez přítomnosti významnějších průmyslových staveb či přírodu znečišťujících objektů. Také tento sociální faktor (tj. zdravý životní styl) se tedy v regionu Třebíčska v plné míře naplňuje. V oblasti konferencí a veletrhů si dokážu představit smysluplnou propagaci třebíčského regionu v rámci tématicky zaměřené akce tohoto typu upozorňující na památky a turisticky atraktivní místa, jimž ve své diplomové práci věnuji (např. pořádanou krajem Vysočina, pod nějž třebíčský region spadá). V praxi jsem se však zatím s akcí obdobného typu, v níž by bylo Třebíčsko prezentováno jako turisticky zajímavý region, bohužel nesetkala.

11

Businessvize [online]. 2014 [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://www.businessvize.cz/planovani/kde-sevzala-a-k-cemu-je-pest-analyza

66

d) technické a technologické faktory Z hlediska technických a technologických faktorů se analýza obvykle zabývá otázkami infrastruktury (doprava, suroviny, elektrická energie, telekomunikace), stavem rozvoje a zaměřením průmyslu (odborně řečeno kvartérní sférou neboli stavem aplikované vědy a výzkumu), podporou vědy atp. Oblast technických a technologických faktorů se k tématu naší práce vztahuje především z hlediska dopravy. Jak jsem již uvedla výše, rozhodl se třebíčský magistrát (s přispěním strukturálních fondů EU) vybudovat v Třebíči velký dopravní uzel – moderní terminál v prostoru současné železniční stanice. V praxi jde hlavně o to, že díky nově koncipovanému systému autobusové a železniční dopravy v tomto regionu, kde se současně rovněž počítá s významným zlepšením návaznosti železničních a autobusových spojů, se může (v přímé souvislosti s výše uvedeným) také mnohem rychleji rozvíjet sektor turistiky a cestovního ruchu. Rozvoj dopravní infrastruktury (coby jednoho z hlavních technických faktorů) může následně napomoci rozvoji místního podnikání. Další zajímavostí je, že dopravní podnik hodlá nahradit stávající část autobusového vozového parku ekologickými autobusy s pohonem na zemní plyn, čímž se ušetří na emisích škodlivých látek do ovzduší a přispěje k čistšímu životnímu prostředí. V praxi se zde uplatňuje technologický faktor, tj. využití moderních technologických řešení v rámci přebudování současné dopravní koncepce v tomto regionu.

67

2.7 Hypotéza Integrální součástí mé diplomové práce je rovněž hypotéza, v jejímž rámci si kladu dotaz, zdali může realizace konkrétních opatření, které v práci navrhuji, opravdu přispět k rozvoji turistického ruchu v daném regionu. Obecně lze předpokládat, že vhodně zvolená a následně také realizovaná opatření příslušných autorit, a to ať již na municipální, či manažerské úrovni, mohou významně přispět k rozvoji turistického ruchu v daném regionu. A právě na tomto předpokladu je založena má hypotéza. Z těchto opatření v návrhové části mé práce (následující kapitola č. 3) uvádím např. efektivní, cílenou a vhodně umístěnou reklamu, tlak na další vzdělávání zaměstnanců historických, kulturních a gastronomických objektů daného regionu v odborné oblasti i po stránce jazykové vybavenosti, lokální podpůrné akce, speciální balíčky organizované třebíčským magistrátem či přímo místními kulturními a historickými autoritami, a v neposlední řadě také užší kontakt magistrátu a zaměstnavatelů v oblasti turistického ruchu se studenty vhodně profilovaných středních škol. Domnívám se, že mnou vyslovená hypotéza o tom, že realizace výše uvedených opatření může významně přispět k dalšímu rozvoji turistického a cestovního ruchu v daném regionu, je odůvodněná. Je prokázáno, že vhodně umístěná reklama (můj návrh: celostátní TV média, nikoliv místní tisk) může mít (a obvykle má) velmi pozitivní vliv na rozvoj podnikání v daném segmentu, tím spíše, když lze navíc pracovat s pozitivní publicitou ve smyslu zařazení památek Třebíče na seznam světového kulturního a historického dědictví UNESCO. Kombinace celostátního obrazového vysílacího média (např. kanál ČT2 ve vhodně zvolený čas) a odkazu na jedinečné (celosvětově oceněné) historické a kulturní památky má nepochybně potenciál zafungovat. Obdobně je tomu v případě jazykové výbavy zaměstnanců. V případě, že zaměstnanci budou i v neočekávaných případech schopni reagovat na dotazy kladené v cizím jazyce (aj, nj či případně také rj), bude mít tato skutečnost jistě velmi kladný vliv na následné reference, které dotčený kulturní, historický či turisticky jinak zajímavý objekt získá.

68

Také speciální akce magistrátu kombinované s cenovým zvýhodněním návštěv zámků, muzeí či jiných atrakcí určené pro školy, starší občany atp. mohou významně přispět k zvýšení zájmu o tyto objekty (žáci či studenti pochválí zajímavou prohlídku v rodinném kruhu, což může mít následně pozitivní vliv na rozhodnutí rodiny navštívit dotčený objekt v rámci víkendové rodinné akce). Domnívám se také, že aktivní kooperace magistrátu či dotčených zaměstnavatelů s oborově spřízněnými středními, vyššími odbornými či vysokými školami (hotelnictví, cestovní ruch, ekonomika cestovního ruchu atp.) musí mít zákonitě pozitivní vliv na kvalitu služeb poskytovaných dotčenými subjekty působícími v oblasti turistického a cestovního ruchu. Absolventi těchto škol jsou totiž cíleně připravováni na budoucí kariéru ve svém oboru, a lze se tudíž důvodně domnívat, že budou z hlediska odbornosti, kvalifikace a znalostí, jimiž disponují, obecně mnohem vhodnějšími kandidáty na obsazení volných míst v dotčených kulturních, historických či turisticky jinak zajímavých objektech, než absolventi jiných škol. Z výše uvedených argumentů soudím, že mnou vyslovená hypotéza, že vhodně zvolená a následně také realizovaná opatření příslušných autorit, a to ať již na municipální, či manažerské úrovni, mohou významně přispět k rozvoji turistického ruchu v daném regionu, má velmi solidní předpoklad být naplněna.

69

3 NÁVRHOVÁ ČÁST V této části jsou navržena (s ohledem na výše uváděnou SWOT a PEST analýzu a dotazníkové šetření) některá doporučení a opatření, jež by vedla ke zvýšení návštěvnosti města Třebíč. Následně je připojen vlastní sestavený 2-denní poznávací zájezd po tomto regionu se zaměřením na jeho nejvýznamnější turistické atrakce.

3.1 Navrhovaná opatření Domnívám se, že pro zviditelnění Třebíčska coby turisticky zajímavého regionu je naprosto nezbytná efektivní, cílená a vhodně umístěná reklama. Jak se názorně ukázalo v dotazníkovém šetření (bod 2.3. otázka „Setkal(/a) jste se někdy s nějakou reklamou či upoutávkou na Třebíčsko?“), pouze 13% respondentů na tuto otázku odpovědělo kladně. Tato čísla poměrně zřetelně dokládají, že propagace Třebíčska coby atraktivní turistické destinace je dosud na velmi nízké úrovni. Lze se sice důvodně domnívat, že město Telč, které je rovněž součástí této oblasti, je dnes již natolik proslulé svými památkami, že cílená reklama nemusí mít nutně na další rozvoj turistiky v tomto městě významnější vliv, nicméně v případě Třebíče, z níž pocházím, si dovedu velmi dobře představit, jak významně by mohla cílená reklama zafungovat ve smyslu zviditelnění Třebíče coby spádového města regionu, které navíc disponuje památkami zapsanými na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Je-li to v komerčních možnostech zdejších autorit (magistrát, příslušné kulturní instituce), volila bych nejspíš masivní TV kampaň, neboť lokálně orientovaná reklama (regionální tisk, lokální rádia atp.) by v tomto ohledu nejspíš příliš turistů nepřilákala.

Mým následujícím návrhem je tlak na další vzdělávání zaměstnanců historických i gastronomických objektů, a to nejen po odborné stránce, ale i po stránce jazykové. V Třebíči je ve zdejších gastronomických zařízeních schopno kvalitně komunikovat německy či anglicky jen velmi malé procento personálu (zkušenost z vlastních brigád v třebíčských gastronomických zařízeních). U zdejších historických památek je situace obdobná – město sice disponuje jazykovými specialisty, avšak při provádění se v případě absence jazykově erudovaného průvodce vedení dané památky (třebíčský zámek) spokojí i s rozdanými letáky (v aj, nj či rj) se stručným základním popisem objektů, v nichž je prohlídka

70

vykonávána. To považuji za zcela nedostatečné v případě města, jehož památky se mohou honosit zápisem na seznam světového kulturního a historického dědictví UNESCO.

Dokážu si rovněž představit lokální podpůrné akce, které by sice pravděpodobně neznamenaly masový nárůst turistiky, avšak mohly by nepochybně zlepšit všeobecné povědomí o tomto regionu. Soutěže typu „nejoriginálnější zahrádka měsíce“ mohou být jedním ze vhodných nástrojů.

Ještě větší přínos by mohly mít speciální balíčky organizované třebíčským magistrátem či místními kulturními autoritami určené pro školy a školky či místní občany, v jejichž rámci by byly nabízeny komerčně zvýhodněné prohlídky jednotlivých historických objektů či návštěvy kulturních a společenských akcí (např. koncerty či divadelní představení v historicky cenných prostorách atp.).

Doporučila bych také užší kontakt magistrátu a zástupců zaměstnavatelů z dané oblasti se studenty středních škol v oboru hotelnictví a cestovního ruchu – např. v rámci prováděné školní praxe. Studenti Hotelové školy Třebíč a Hotelové školy Světlá či Obchodní akademie Velké Meziříčí by si tak jednak prohloubili znalosti v oboru a získali širší rozhled, jednak by absolvovali povinnou odbornou praxi. Městu Třebíč se tak navíc nabízí skvělá možnost přímo participovat na výchově svých budoucích zaměstnanců. Za nejefektivnější bych považovala oslovení studentů přímou návštěvou třebíčských zastupitelů či manažerů zdejších gastronomických, hotelových a historických objektů na těchto školách. Po projednání podmínek s vedením školy a učiteli odborných předmětů by bylo následně možné obrátit se s konkrétní nabídkou praxe na samostatné studenty.

71

3.1 Návrh vlastního výletu (či organizovaného zájezdu)

Vyjdu-li z odpovědi na devátou otázku mého dotazníku („Co se Vám vybaví, když se řekne „Třebíčsko“?“), byly mezi obdrženými odpověďmi

nejčastěji odpovědi typu

„třebíčské židovské město“, „třebíčský zámek“, „Bible Kralická“, „nedaleká Telč“ či „barokní zámek v Jaroměřicích nad Rokytnou“. Tyto odpovědi do značné míry konvenují také s mou vlastní představou o tom, jaká zajímavá místa by do programu vlastního výletu (či organizovaného zájezdu) po Třebíčsku měla být zahrnuta. Respondenti v dotazníku rovněž většinově uváděli, že v případě Třebíčska by preferovali jedno-dvoudenní výlet či zájezd, což je také má představa.

Osobně bych v současnosti volila spíš formu individuálního výletu, neboť Třebíčsko nepatří k masově navštěvovaným turistickým destinacím a není proto zapotřebí „jistit se“ zvýhodněnými nabídkami cestovních kanceláří (ubytování, nižší vstupné do vybraných památek atp.). Ubytování lze v tomto regionu většinou pořídit za mimořádně příznivou cenu (tj. do 1500 Kč na osobu/noc i v případě hotelů lepší kategorie), a to bez předchozí rezervace. Pro tento účel bych spíše doporučovala zajistit si jej (v případě navrhovaného dvoudenního výletu s přespáním – viz níže) v centrálním městě regionu, Třebíči, neboť ceny ve zdejších hotelech a penzionech jsou (s ohledem na absenci masové turistiky, s jakou se setkáváme např. v sousední Telči) relativně příznivé.

S ohledem na výše uvedené bych navrhovala dvoudenní individuální (rodinný) výlet automobilem (stávající možnosti železniční a autobusové dopravy v tomto regionu bohužel zatím nejsou příliš ideální). Zvolila bych patrně období letní sezóny a víkend, kdy jsou zdejší památky a zámky téměř bez výjimky přístupné pro veřejnost, s přesahem ze soboty na neděli. Skladba tohoto 2-denního výletu by mohla vypadat následovně:

72

A) Program prvního dne: 9 – 10 hod.

po příjezdu do Telče, návštěva místního zámku

10 – 12 hod.

návštěva telčského náměstí a prohlídka zdejších renesančních domů (v některých jsou muzejní expozice), prohlídka přilehlých věží

12 – 12.45 hod.

oběd v jedné z útulných restaurací na telčském náměstí

12.45 – 14 hod.

prohlídka telčských hradeb a opevnění + přiléhajících rybničních ploch

14 – 14.30 hod.

přejezd do Jaroměřic nad Rokytnou

14.30 – 16.30 hod.

prohlídka zdejšího barokního zámku a přilehlého okolí

16.30 - 17 hod.

přejezd do Třebíče

17 – 18 hod.

ubytování v jednom z třebíčských hotelů

18.30 – 22 hod.

prohlídka třebíčského náměstí a jeho okolí návštěva romantických zákoutí a uliček třebíčského židovského města, večeře v jedné ze zdejších restaurací, návrat na hotel

B) Program druhého dne: 9 – 11 hod.

návštěva třebíčského zámku a zdejších muzejních expozic a přilehlé baziliky sv. Prokopa (UNESCO)

11 – 11.30 hod.

přejezd do Kralic nad Oslavou

11.30 – 12.30 hod.

oběd

12.45 – 13.45 hod.

návštěva památníku Bible kralické a zdejšího tiskařského muzea

14 – 14.30 hod.

přejezd do Velkého Meziříčí

14.45 – 16 hod

návštěva místního zámku

16 - 17.30 hod.

návštěva historického jádra města (s jeho židovskými památkami)

18 hod.

výjezd na D1 (návrat domů) 73

Navrhovaný dvoudenní zájezd do nejzajímavějších míst třebíčského regionu zahrnuje dle mého to nejpodstatnější, na co je dobré se z pohledu turisty či návštěvníka tohoto nepochybně atraktivního regionu zaměřit. Jeho skladbu považuji za vyváženou a odpovídající možnostem dvoudenního zájezdu, jenž by neměl postrádat shlédnutí či návštěvu nejzajímavějších památek a lokalit, avšak současně nebyl příliš únavný.

74

ZÁVĚR

V mé diplomové prácí jsem se věnovala mému rodnému kraji, Třebíčsku, coby potenciálně zajímavé destinaci nejen pro české turisty. Postupné uchopení tohoto tématu

mě

přesvědčilo o tom, že Třebíčsko coby turistická destinace má skvělý potenciál, který však dosud není zcela využit. Jak uvedli respondenti mého dotazníku na jednu z přiložených otázek, pouze 13% z nich se setkalo s nějakou reklamní upoutávkou vztahující se k tomuto regionu, naopak 87% z nich odpovědělo, že nikoliv. Jistě podnět k zamyšlení, zda by podpoře (nejen) turistického a cestovního ruchu v tomto regionu neměla být ze strany místních (a patrně i státních) autorit věnována větší pozornost než doposud. Jedním z palčivých problémů tohoto regionu je dopravní obslužnost téměř výhradně orientovaná na ranní a odpolední špičky pracovních dnů, takže případní návštěvníci či turisté, kteří hodlají do tohoto kraje zavítat, nemají více méně jinou možnost, než dorazit vlastním dopravním prostředkem - jinak by se totiž případný výlet musel patrně omezit na minimum zajímavých turistických destinací. Vítaným řešením je jistě stavba nového dopravního terminálu na okraji Třebíče a s tím spojené lepší návaznosti lokální autobusové a železniční dopravy v tomto regionu. To může přirozeně významně napomoci také rozvoji zdejšího turistického a cestovního ruchu. Hned dvě města v tomto regionu se mohou pochlubit památkami zapsanými na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Jde o Třebíč s bazilikou sv. Prokopa a židovským městem a Telč, jejíž historické (převážně) renesanční městské jádro najdeme rovněž na tomto seznamu. Při bližším pohledu na tato 2 města však narážíme na zajímavé protiklady. Zatímco kumulace historických památek na relativně malé ploše historického města Telč je nesmírně vysoká, takže správci zdejších jednotlivých historických památek musejí vynakládat značné úsilí na to, aby právě ta jejich neunikla (poněkud roztříštěné) pozornosti návštěvníků města, je naproti tomu situace v Třebíči zcela odlišná. Zdejší bazilika Sv. Prokopa s přiléhajícím třebíčským zámkem a jeho muzejními expozicemi a starobylý komplex třebíčského židovského města jsou v Třebíči z hlediska historické hodnoty natolik jedinečnými památkami, že se pozornost turistů obvykle upírá pouze na ně. Podobná situace je v Jaroměřicích nad Rokytnou, kde je veškerá pozornost nepochybně upřena na 75

zdejší skvostný barokní zámek, či ve Velkém Meziříčí, kdy je to opět zámek se svými muzejními expozicemi, který je centrem pozornosti turistů. Pro milovníky přírodních krás stojí určitě za zmínku zdejší téměř panenská příroda protkaná četnými lesy a rybníky a dosud téměř nezasažená masovou turistikou, jak to v současnosti pozorujeme např. v Krkonoších či na Šumavě. Ideální region pro klidnou dovolenou s možnostmi houbaření či koupání na zdejších otevřených přírodních vodních plochách. Věřím, že i tato má diplomová práce pomůže zviditelnit (dle mého názoru) skvělý turistický potenciál, který Třebíčsko má. Tento turisticky mimořádně atraktivní region si totiž pozornost turistů nepochybně zaslouží.

76

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY MONOGRAFIE 1

DRDÁCKÝ, Miloš. Dějiny Telče v díle místních historiků. Vyd. 1. Telč: Dudácký

Aristocrat, 2004. 182 s. ISBN 8090111882. 2

FIŠER, Rudolf. Bazilika sv. Prokopa, židovská čtvrť a hřbitov v Třebíči, Vyd. 1. Foibos,

2010, 142 s. ISBN 9788087073186. 3

GLANZ, Barbara A. Jak získat věrné zákazníky. Vyd. 1. Praha: Grada, 1996, ISBN 80-

7169-318-9. 4

HORNER, Susan a John SWARBROOKE. Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití

volného času: Aplikovaný marketing služeb. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2003. ISBN 80-247-0202-9. 5

JAKUBEC, Ondřej; KROUPA, Jiří; PODRAZIL, Jiří. Telč: The Historic Centre, Vyd. 1.

Foibos, 2014. 112 s. ISBN 9788087073711. 6

JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Strategický marketing: [strategie a trendy]. 1. vyd. Praha:

Grada, 2008, ISBN 978-80-247-2690-8. 7

JANEČKOVÁ, Lidmila a Miroslava VAŠTÍKOVÁ. Marketing služeb. 1. vyd. Praha:

Grada Publishing, 2001. ISBN 80-7169-995-0. 8

KARÁSEK Libor, SEVERA Petr, VESELÁ Martina, VÍCHA Tomáš, JIRKOVÁ Marie,

Památky Vysočiny 2010, Vyd. 1, Telč, 2013. 240 s. ISBN 9788090424050. 9

PETRŮ, Zdenka. Základy ekonomiky cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Idea servis, 1999,

ISBN 80-859-7029-5. 10

PETŘÍČKOVÁ, Lucie, Petr STUDNIČKA a Martina VRCHOTOVÁ. Organizace

cestovního ruchu v krajích a v turistických regionech České republiky. 2., upravené vyd. Praha: Czech Tourism, 2012, ISBN 978-808-7560-013. 11

VANIČEK, J., VAISOVÁ, V. Vliv charakteru destinace na strukturu návštěvníků

ubytovacích zařízení. In Cestovní ruch, regionální rozvoj a školství: Trvale udržitelný rozvoj a turismus: 10. ročník mezinárodní vědecké konference. 2005. ISBN 80-7040-766-2

77

12

GOODALL, Brian. ASHWORTH, Gregory. Marketing in the tourism industry: the

promotion of destination regions. London: Cengage Learning EMEA, 1988. 288 s. ISBN 978-0415045452. 13

PIKE, Steven. Destination Marketing Organisations Queensland University of

Technology, Australia: Taylor & Francis 2004. 248s. ISBN 978-0-08-044306-5. 14

ABDULQAWI, Yusuf. Standard-setting in UNESCO, UNESCO Publishing/Martinus

Nijhoff Publishers, 2007. 430 s. ISBN 978-92-3-104067-2. 15

Interní informace

78

ELEKTRONICKÉ ZDROJE 1

http://www.mmr.cz/

2

http://www.czso.cz/

3

http://www.czechtourism.cz/

4

http://www.kudyznudy.cz

5

http://www.cestovni-ruch.cz/

6

http://www.unesco-mediain.cz/

7

http://www.businessvize.cz/

8

http://www.mkstrebic.cz/

9

http://www.telc.eu/

10

http://www.region-vysocina.cz/

79

SEZNAM PŘÍLOH PŘÍLOHA 1 DOTAZNÍK....................................................................................................................... 81 PŘÍLOHA 2 OTÁZKY KLADENÉ PŘI ROZHOVORECH........................................................................... 84

80

Příloha 1 Dotazník

Dotazník na téma „Třebíčsko jako potenciální destinace (nejen) českých turist“ Otázka číslo 1 Za jakým účelem obvykle cestujete? a) rekreační, volnočasové a prázdninové aktivity b) poznání exaktního typu c) jiné (služební cesty atp.) Otázka číslo 2 Jaká konkrétní forma turistiky je pro Vás (v rámci ČR) nejbližší? a) individuální turistika b) organizovaný zájezd Otázka číslo 3 Jaké destinace v ČR upřednostňujete? a) horská střediska b) místa a lokality zajímavé z historického hlediska c) vodní plochy d) volná příroda Otázka číslo 4 V jakém ročním období převážně realizujete Vaše cesty? a) v letním období b) na jaře c) v zimním období d) na podzim Otázka číslo 5 Jaký způsob dopravy při Vašich turistických a volnočasových aktivitách po ČR preferujete? a) doprava vlastním automobilem b) vlaková doprava c) autobusová doprava Otázka číslo 6 Jakou formu ubytování preferujete? a) ubytování v hotelu či penzionu b) levnější ubytování - ubytovna c) stan, jiné (atp.)

81

Otázka číslo 7 Jak důležitá jsou pro Vás níže uvedená kritéria, podle kterých se rozhodujete pro návštěvu dané destinace? (v hodnocení od 1 – nejvyšší, po 5 nejnižší) a) cena b) pověst destinace c) kvalita ubytování d) množství turisticky zajímavých či atraktivních míst e) úroveň poskytovaných služeb f) způsob dopravy Otázka číslo 8 Navštívil/-la jste někdy Třebíčsko? a) ano b) ne Otázka číslo 9 Co se Vám vybaví, když se řekne Třebíčsko? na bázi individuálně formulovaných odpovědí Otázka číslo 10 Máte v úmyslu Třebíčsko navštívit? a) ano b) ne Otázka číslo 11 O jaký typ zájezdu do předmětné lokality byste měl zájem? a) jednodenní-dvoudenní poznávací zájezd b) týdenní pobyt s cílem zevrubně poznat předmětnou lokalitu c) delší pobyt než 1 týden Otázka číslo 12 Jaká cenová relace v ubytovacím zařízení je pro Vás přijatelná? a) ubytování do 500 Kč na dospělou osobu/noc b) ubytování od 500 Kč – 2000 Kč na dospělou osobu/noc c) ubytování v ceně vyšší než 2000 Kč na dospělou osobu/noc Otázka číslo 13 Setkal(/-a) jste se již někdy s (turistickou) upoutávkou na Třebíčsko? a) ano b) ne

82

Otázka číslo 14 Vaše pohlaví? a) žena b) muž Otázka číslo 15 Váš věk? a) mladší 26 let b) 26 let – 35 let c) 35 let – 50 let d) nad 50 let Otázka číslo 16 Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? a) základní b) středoškolské s maturitou c) vysokoškolské

83

Příloha 2 Otázky kladené při rozhovorech

- Jaké speciální (či běžné) akce Váš zámek pořádá a jaký je jejich ekonomický přínos? - Nabízíte také prohlídky v cizích jazycích? - Cítíte podporu Vašeho města? Pokud ano, jak se konkrétně projevuje? - Které výstavky / kolekce jsou pro zákazníky největším lákadlem? - Jaký je dlouhodobější trend ohledně počtu příchozích návštěvníků?

84