VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R.O

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R.O.

Margaréta SEPEŠIOVÁ Stravovací návyky dětí a jejich možné dopady na zdravotní stav populace

Diplomová práce

2013

Stravovací návyky dětí a jejich možné dopady na zdravotní stav populace

Diplomová práce

Margaréta Sepešiová

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r.o.

Studijní obor: Management hotelnictví a lázenství Vedoucí diplomové práce: doc. RNDr. Zdena Lustigová, Csc. Datum odevzdání diplomové práce: 2013-06-10 Datum obhajoby diplomové práce: 2013-08Email: [email protected]

Praha 2013

Master’s Dissertation Eating habits of children and their possible impact on population health Margaréta Sepešiová

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd.

Major: Hotel and Spa Management Thesis Advisor: doc. RNDr. Zdena Lustigová, CSc. Date of Submission: 2013-06-10 Date of Thesis Defense: 2013-08E-mail: [email protected]

Prague 2013

ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Stravovací návyky dětí a jejich možné dopady na zdravotní stav populace“ zpracovala samostatně. Použitou literaturu a veškeré podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.

1

Ráda bych poděkovala vedoucí mé diplomové práce Doc. RNDr. Z. Lustigové, CSc. za odbornou pomoc při vypracování této práce. Dále děkuji svým blízkým, kteří mě při vzniku této práce podporovali a měli se mnou trpělivost.

2

ABSTRAKT autor diplomové práce: Margaréta Sepešiová název diplomové práce: Stravovací návyky dětí a jejich možné dopady na zdravotní stav populace název vysoké školy: Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r.o. vedoucí diplomové práce: Doc. RNDr. Zdena Lustigová, CSc. místo a datum vydání diplomové práce: Praha, 28.5.2013 počet stran diplomové práce: 91 Diplomová práce se zabývá jedním ze základních civilizačních problémů, onemocněním, které na celém světě každým rokem přibývá o 1% a to dětskou obezitou. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část obsahuje informace týkající se nemoci samotné, jejich druhů, měření a dalších druhů poruch přijímání potravy. Zásad zdravé výživy a zastoupení jednotlivých potravin ve stravě, výživová pyramida jako doporučení a prevence před touto nemocí. Praktická část pozůstává z analytické části, dotazníkového šetření, které prokazuje jakou roli hraje zdravá výživa u malých dětí mladšího školního věku. Jakým způsobem se zásady zdravé výživy u dětí dodržují a jestli mají naše děti sklon k obezitě, či nikoliv. Na závěr praktické části jsou popsány návrhy jak bychom mohli docílit snížení počtu obézních dětí a jak jsou důležitá opatření zdravé výživy pro zdravý vývoj dítěte. Klíčová slova: obezita, měření obezity, epidemiologie obezity, etiopatogeneze obezity, poruchy příjmu potravy, zdravá výživa, zastoupení jednotlivých potravin ve stravě, vitamíny, minerály, výživová pyramida, funkční potravina, problémy obezity, prevence a léčba obezity. Abstract This thesis examines one of the fundamental problems of civilization, a disease, that is increasing every year in the world about 1%, namely childhood obesity. The work is divided into theoretical and practical part. The theoretical part contains information about the disease itself, their types, measurements and other types of eating disorders. Principles of healthy nutrition and representation of individual foods in the diet, food pyramid as a recommendation and prevention of this disease. The practical part consists of the analytical part, of the survey, which shows the role of a healthy diet for young children in elementary school. How to comply with the principles of healthy nutrition for our children, and if they have inclination to obesity or not. Finally the practical part describes the proposals how to achieve a reduction of obese children and how are important measures of healthy nutrition for healthy child development. Keywords: obesity, measurement of obesity, obesity epidemiology, etiopathogenesis of obesity, eating disorders, healthy nutrition, representation of individual foods in the diet, vitamins, minerals, nutritional pyramid, functional food, problems of obesity, prevention and treatment of obesity.

3

OBSAH ÚVOD.........................................................................................................................5 I TEORETICKÁ ČÁST 1. Definice obezity....................................................................................................8 1.1 Měřění obezity......................................................................................................9 1.2 Epidemiologie obezity.........................................................................................10 1.3 Etiopatogeneze obezity.......................................................................................11 1.4 Poruchy příjmu potravy a potravního chování v dětském věku..........................14 1.5 Střevní bakterie..................................................................................................17 1.6 Zdravá výživa....................................................................................................20 1.6.1 Zastoupení jednotlivých potravin ve stravě.....................................................20 1.6.2 Vitamíny...........................................................................................................35 1.6.3 Minerální látky a kovové prvky........................................................................38 1.6.4 Výživová pyramida..........................................................................................42 1.6.5 Funkční potravina............................................................................................44 II ANALYTICKÁ ČÁST 2. Jídlo v životě člověka.........................................................................................48 2.1 Tělesný vývoj dítěte............................................................................................49 2.3 Dotazníkové šetření.........................................................................................52 2.3.1 Analýza dotazníkového šetření.......................................................................53 2.3.2 BMI index........................................................................................................63 2.4 Význam vzdělání a osobnosti rodičů na výživu dítěte........................................73 3. Prevence dětské obezity....................................................................................75 3.1 Problémy současného stavu výživy našich dětí.................................................77 3.2 Léčba obezity jako společná léčba složek metabolického syndromu................79 ZÁVĚR.....................................................................................................................86 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY.....................................................................................89 SEZNAM PŘÍLOH..............................................................................................................92 SEZNAM ZKRATEK A SYMBOLŮ.....................................................................................96 SLOVNÍK ODBORNÝCH TERMÍNŮ..................................................................................96

4

ÚVOD Nadváha, obezita a nemoci související se stravou, jako jsou srdečně-cévní onemocnění, rakovina, cukrovka a mozkové příhody nabývají rozměrů epidemie a rozhodující měrou přispívají k hlavním příčinám úmrtnosti a nemocnosti v Evropě. Podle WHOi trpí nadváhou nebo obezitou více než 50 % dospělého evropského obyvatelstva. V současné době se v odborném tisku ve zvýšené míře objevují publikace o rozšíření obezity mezi dětmi a mládeží. Ve většině evropských zemí je výskyt chlapců a dívek ve věku 10 let, obézních nebo s nadváhou vyšší než 10 %. V některých zemích jižní Evropy dosahuje počet obézních dětí i více než 30 %. Počet dětí zasažených tímto civilizačním onemocněním na celém světě každým rokem přibývá asi o 0,5 – 1 %. Dětská obezita je o to závažnější, že její důsledky se projeví v další produktivní generaci mnohem silněji než dnes. Zpráva WHO o zdraví v Evropě analyticky ukazuje, že mnoho úmrtí a nemocí je způsobeno sedmi hlavními rizikovými faktory, z nichž šest: hypertenze, cholesterol, BMIii, nedostatečná konzumace ovoce a zeleniny, nedostatečná fyzická aktivita a nepřiměřeně vysoká konzumace alkoholu souvisí se stravou a tělesnou aktivitou, a proto je k těmto zdravotním faktorům nutno přistupovat souběžně ve snaze zabránit významnému počtu úmrtí a nemocí. Zajímavá data o způsobu života českých dětí a mládeže jsou uvedeny v Národní zprávě o zdraví a životním stylu dětí a školáků (Národní zpráva o zdraví a životním stylu dětí a školáků na základě mezinárodního výzkumu uskutečněného v roce 2010 v rámci mezinárodního projektu „Health Behaviour in School-Aged Children: WHO Collaborative Cross-National Study (HBSC) ) získaná od reprezentativního souboru 5686 českých dětí ve věku 11, 13 a 15 let, kdy bylo zjištěno: Výskyt nadváhy a obezity u školáků byl u chlapců v průměru 19 % a u dívek 9 %. Nejnižší výskyt byl zaznamenán u 13-letých dívek (6,9 %). Ve všech věkových skupinách chlapci výrazně převyšovali dívky ve výskytu nadváhy a obezity. Stravovací návyky vytvořené v dětství často přetrvávají do dospělosti a výzkumy ukázaly, že děti trpící obezitou mají větší sklony k obezitě v dospělosti.

5

Občané žijí v prostředí přispívajícím k obezitě, kde riziko obezity zvyšuje sedavý způsob života. Vliv na predispozici k obezitě mohou mít genetické faktory, avšak pouze na základě genetiky nelze vysvětlit prudký nárůst obezity u dětí v posledních letech. Obezita dětí i dospělých je výsledkem nerovnováhy mezi energií všech snědených potravin a energií vydanou všemi tělesnými aktivitami. Tato nerovnováha je výsledkem komplexních změn životního stylu a různých společenských faktorů, které ovlivňují způsob jak se děti stravují, sportují a cvičí, tráví volný čas. Jen u malého procenta obézních dětí mohou být příčinou jejich problémů poruchy endokrinních systémů nebo jiné zdravotní poruchy. Významnou úlohu pro osvojení správného životního stylu u dětí hrají školy a školní výuka, neboť soustřeďují převážnou většinu dětské populace. Školy jsou místem, kde děti mají být seznamovány se zásadami zdravého životního stylu a zároveň s jejich realizací. Školy rovněž mohou zajistit pozitivní změny v dětském stravování nabídkou vhodných pokrmů ve školních jídelnách. Rovněž mohou rozvíjet tělesné aktivity v rámci zájmových kroužků a sportovních klubů. První kapitola diplomové práce poskytuje základní informace ohledně obezity: definice, klasifikace, výskyt, typy obezity a její měření, genetické predispozice, následné komplikace obezity. Další poruchy příjmu potravy jako jsou nechutenství, mentální anorexie a mentální bulimie. Vliv baktérií na střevní mikroflóru a tím na obezitu: bakterie typu B.theta, Candida albicans. Zdravá výživa a její vliv na prevenci proti obezitě, správné zastoupení jednotlivých potravin ve stravě, jejich doporučení. Důležitost vitamínů, minerálních látek a kovových prvků ve stravě. Závěrem první kapitoly popsání současné výživové pyramidy, důraz na její dodržování a vysvětlení pojmu funkční potravina. Druhá kapitola začíná zdůrazněním jak je důležité jídlo v životě člověka. Hlavní části je dotazníkové šetření, které proběhlo u dětí Základní školy. Za zmínku stálo popsání tělesného vývoje dítěte, vliv dědičnosti a vlivu osobnosti a vzdělání rodičů na výživu dítěte.

6

Třetí kapitola pojednává o prevenci dětské obezity, o problémech současného stavu výživy dětí v ČR a závěrem této kapitoly je uvedena léčba obezity jako společná léčba složek metabolického syndromu. Cílem diplomové práce je analyzovat skupinu dětí školního věku od 8 do 11 let, získané data použít na výpočet Indexu tělesné hmotnosti (BMI index) u vybrané skupiny dětí a porovnat s údaji které uvádějí české a evropské výzkumy. Podrobné informace na základě dotazníkového šetření budou zpracovány včetně grafů ve druhé kapitole diplomové práce.

7

PRVNÍ KAPITOLA 1. Definice obezity Slovo obezita je odvozeno z latinského obesus, což znamená dobře živený, tučný. Obezita je definována nadměrným uložením tuku v organizmu. Podíl tuku v organizmu činí normálně u žen 25 až 30%, u mužů 20 až 25%. Typy obezity: Z hlediska typu rozložení tuku se rozeznávají dva typy obezity: Gynoidní obezita je charakterizován jako hruška, s nakupením tuku na bocích, hýždích a stehnech. Androidní typ je přirovnáván k jablku, s největším nakupením tuku na trupu, kolem a uvnitř bčicha. (Viz Příloha č.4 ) Obezita v dětském věku: Dalo by se říci, že riziko nadváhy začíná již po narození. Pediatři upozorňují na větší možnost nadměrného nárůstu hmotnosti u kojenců, kteří jsou krmeni uměleve srovnání s kojenými dětmi. Při narození donošeného dítěte tvoří tuková tkáň asi 13% jeho hmotnosti. Dále tukové tkáně postupně přibývá tak, že v pátem až šestém měsíci života je v organizmu až 25% tukové tkáně. Po narození se na tvorbě tukových rezerv podílí především složení výživy a zdravotní stav dítěte, pohybová aktivita je v tomto období minimální. ITH prochází u dětí od narození do nástupu do školy třemi hlavními fázemi: během prvního roku života stoupá, poté dochází k určitému poklesu. Studie francouzkých badatelek (M. Rolland-Cachero, F. Bellisle) a dalších ukázaly, že děti, které měli ve věku dvou let ve své stravě větší poměr bílkovin, než se doporučuje (tj. cca 12-13% z celkového příjmu energie), mají po vývojově nutném poklesu indexu tělesné hmotnosti (ITH) dřívější opětovné zvyšování ITH, což je spojeno se snadnějším vývojem obezity v pozdějších obdobích růstu, respektive v dospělosti. V dalším období života dítěte dochází k postupné redukci rezerv tukové tkáně v závislosti na přibývající pohybové aktivitě dítěte, její intenzitě a frekvenci, přibývá aktivní svalové hmoty a kostní tkáně organizmu. Výrazně se tak mění složení dětského organizmu. 8

Přibližně v šesti letech nastupuje třetí důležitá fáze, tzv. zpětný návrat adipozity (tučnost), charakterizovaná zvýšeným poměrem hmotnosti k výšce. V dětském věku dochází pochopitelně k plynulým přírustkům hmotnosti, ale nejsou způsobeny jen zmnožením tukové tkáně, ale i rozvojem kostry a svalové hmoty. Podíly těchto komponent se liší v jednotlivých věkových obdobích a také podle pohlaví. Množství tělesného tuku v organizmu opět začíná narůstat ve školním věku a dále pak až do dospělosti. Děvčata a později i ženy mají od narození větší zásoby tělesného tuku než chlapci a muži. 1.1 Měřění obezity Přesný podíl tuku v těle se měří poměrně obtížně, resp. nákladně, například podvodním vážením, výpočetní tomografiíiii či denzitometriíiv a dalšími metodami. Již před více než sto lety byl zaveden tzv. Quetelův index, který je dnes celosvětově označován jako body mass index (BMI): hmotnost v kg/ (výška v m)². Jako normální hmotnost bývá udávána hodnota BMI 18,5 až 25 kg/ m². Pod touto úrovní klasifikujeme již onemocnění jako podvýživu. Tělesnou hmotnost pak podle BMI klasifikujeme takto1: •

podvýživa

<18,5

•

normální hmotnost

18,5-25

•

nadváha

25-30

•

obezita I.stupně (mírná)

30-35

•

obezita II.stupně (střední)

35-40

•

obezita III.stupně (těžká, resp.morbidní)

>40

Nadváha je považována za předstupeň obezity. Zdravotní rizika však jasně stoupají právě již od BMI 25. Morbidní obezita je pak závažným onemocněním a osoby s tímto stupněm nadváhy nepřežívají většinou 60 let. Optimální životní prognózu mívají podle řady studií jedinci s BMI v rozmezí 20 až 22. Použití BMI je tedy celosvětově uznávaným měřítkem pro stanovení diagnózy obezity, zároveň může sloužit i jako ukazatel životní prognózy a rizika většiny komplikací obezity. Pro jednoduchou klasifikaci byl řadu let používán poměr obvodu pasu a boků, index pas/boky (waist to hip ratio) zkracovaný obvykle WHR. 1 Medical Tribune CZ, s.r.o. Ve spolupráci s Inpharmex, spol. s r.o.: Diaetologie/Obezitologie, Medical Tribune Pharmindex Brevíř 2007, 1.vydání, Praha 2007 , str.21

9

Uvádělo se, že hranicí androidní obezity je u mužů poměr nad 1,0 a u žen nad 0,8 nebo 0,85. Tento index se používal ještě při nedávné definici metabolického syndromu podle WHO. Dnes je tento index prakticky opuštěn a měření pouze obvodu pasu se ukázalo významnější a ve studiích nejlépe korelovalo s přesným měřením metabolicky rizikového intraabdominálníhov tuku. Metebolické riziko podle obvodu pasu: mírné

výrazné

ženy

>80 cm

>88 cm

muži

>94 cm

>102 cm

V praxi platí, že pokud má jedinec BMI>35, je měření obvodu pasu prakticky zbytečné. Měření obvodu pasu je naopak velmi významné u osob s normální hmotností, u osob v pásmu nadváhy a u osob s I. Stupněm obezity. Každá kumulace viscerálníhovi tuku zvyšuje metabolické riziko, a to i u osob s normální hmotností. Úloha ochranná – tuková tkáň jako možná ochrana před metabolickým syndromem. Celkově lze tedy shrnout, že obézní pacient, který se přejídá a málo se pohybuje, má omezenou další schopnost ukládat tuk. Jeho tuková tkáň není schopna chránit orgány před ektopickýmvii ukládáním tuku a produkuje zejména látky, které působí diabetogenně, resp. zhoršují inzulinorezistenci. Naopak tuková tkáň štíhlého člověka či obézního jedince, který již redukoval hmotnost produkuje spíše látky snižující inzulinorezistenci, chrání další orgány před ukládáním tuku a je sama ještě schopna tuk absorbovat. 1.2 Epidemiologieviiiobezity Dle nejnovější analýzy International Obesity Taskforce (IOTF) a WHO je na světě 1,1 miliardy dospělých jedinců s nadváhou nebo obezitou, z nichž je asi 320 milionů obézních (osob s Body Mass Index 30 a více)2. Obezita je problém, který se netýká pouze dosplělé populace, ale stále častěji i populace dětské, proto je třeba k těmto alarmujícím údajům připočítat ještě 118 milionů dětí s nadváhou a obezitou. Všechny lékařské studie zabývající se touto problematikou poukazují na rychlý nárůst dětské obezity. 2Pastucha, D: Pohyb v terapii a prevenci dětské obezity, Grada Publishing, a.s., Praha 2011, str.11

10

Obezita v ČR a ve světě: Dětská obezita je i v podmínkách České republiky závažným epidemiologickým problémem a stala se nejčastější metabolickou chorobou. Dle studie České obezitologické společnosti, „Životní styl a obezita 2005“ 20% procent dětí ve věku 6-12let a 11% dětí ve věku 13-17 let má již nadváhu, nebo obezitu. V první skupině mělo 10% dětí nadváhu a 10% bylo obézních. Nejvyšší podíl dětí s obezitou (18%) byl u dětí ve věku 7 let, tedy těsně po změně životního stylu související se začátkem školní docházky. U dospívajících jsou údaje naopak o něco příznivější, ve věku 13-17 let klesá podíl dětí s nadváhou na 6% a 5% dětí bylo dle studie obézních. Tato data prokázala narůstající tendenci v obou věkových kategoriích. Situace v ČR odráží situaci v celé evropské unii. Odhaduje se, že počet dětí v EU trpících nadváhou a obezitou stoupá každý rok o více než 400000, přičemž se tyto děti řadí k více než 14 milionů obyvatel EU, kteří již nadváhu mají (včetně 3 milionů obézních dětí), v rámci celé EU nadváha postihuje téměř jedno dítě ze čtyř. Ve Španělsku, Portugalsku a Itálii je hlášena nadváha a obezita u více než 30% dětí ve věku od 7 do 11 let. Intenzita nárustu dětské nadváhy a obezity se v jednotlivých členských zemích různí, nejstrmější nárůst byl zaznamenán v Anglii a Polsku. S přejímáním západního stylu života a změnou ve složení stravy se obezita stává problém i v řadě rozvojových zemí a v zemích, kde byl historicky výskyt obezity minimální (např. asijské země). 1.3 Etiopatogenezeixobezity Ve více než 95% případů hovoříme v dětském věku o tzv. primární nebo esenciální obezitě3, její příčinou je dlouhodobě pozitivní energetická bilance v důsledku zvýšeného enegetického příjmu a nízkého energetického výdeje, dochází k převaze lipogenezex nad lipolýzouxi. Obecně má obezita dvě základní příčiny: Jsou to genetické příčiny a faktory zevního prostředí, k nimž patří výživa a pobybová aktivita.

3Pastucha, D: Pohyb v terapii a prevenci dětské obezity, Grada Publishing, a.s., Praha 2011, str.13

11

Obezita má multifaktoriální etiopatogenezi, jedná se o komplex působících činitelů nutričních, genetických, socialně-ekonomických, psychologických atd. Až u 70% obézních dochází k jejímu vzniku na základě genetických faktorů převážně polygenníhoxii charakteru. Tyto genetické predispozice se však mohou uplatnit pouze v přítomnosti vhodných exogenních

podmínek

(obezitogenní

prostředí),

způsobujících

zmíněnou

nerovnováhu mezi energetickým příjmem a výdejem. Předpokladem pro rozvoj obezity je tedy současný výskyt vhodných faktorů zevního prostředí u geneticky predisponovaného jedince. Respirační komplikace u pacientů s obezitou: Častou respirační komplikací u dětských pacientů s obezitou bývá syndrom obstrukční spánkové apnoe (OSA). Toto onemocnění je výraznější u dětí nad 12 let a větší riziko je pro afroamerickou a asijskou rasu. Tento stav vzniká jako důsledek nadměrné obezity, nekvalitní spánek je příčinou narušených kognitivníchxiii funkcí, poruch soustředění u dětí. U dětí s vyšším stupněm obezity dochází hromaděním tuku v abnominální oblasti k obstrukci horních dýchacích cest, je ztíženo dýchání a nastává hypoventilace. V těle se hromadí oxid uhličitý, který způsobuje výraznou spavost s usínaním během dne. Dochází k postižení srdce (pravostranné selhání) a plic. Plíce se nemohou dostatečně rozepnout, je ztíženo dýchání. K tomuto stavu popisovanému jako Pickwickův syndromxiv dochází u 5% motrbidně obézních pacientů. U obézních dětí se často zhoršují astmatické potíže. U výskytu astmatu – příčinou je tedy sama nadměrná hmotnost, nikoli nedostatek pohybu. Psychosociální komplikace u obézných dětí: Obézní děti samozřejmě nemají komplikace pouze po stránce fyzické, ale často strádají i psychicky. Tyto komlikace jsou neméně závažné a objevují se už v útlém dětském věku, častěji u dospívajících dívek. Například to bývá citová deprese, při které si dítě navozuje libé pocity příjmem nadměrného množství stravy nebo příjmem stravy nevhodné, leč chutné. Často trpí pocity méněcennosti, úzkostnými stavy a depresemi. 12

Uvádí se, že úzkost a deprese jsou u obézního dítěte 3-4 krát častější. Někteří se za svoji tloušťku stydí a kvůli svému vzhledu se straní kolektivu, pro svou neobratnost odmítají cvičit, plavat, vyhledávají samotu a s tím často i sedavý způsob života. Tak se utváří uzavřený kruh, celá situace se ještě zhoršuje když se jim ostatní vysmívají. Často jsou tyto děti oběťmi šikany. V posledních letech byl prokázán vztah mezi obezitou a zhoršeným školním prospěchem , a to nejen v tělesné výchově4. Předpokládá se, že je to dáno částěčně vyšší nemocností, ale také vztahovými problémy ve škole. Nebo jsou naopak děti středem pozornosti (zejména chlapci) a nemají motivaci zhubnout, trpí pocitem méněcennosti. S nástupem puberty si dívky uvědomují, že jsou méně atraktivní pro chlapce. Někdy se otylé děti snaží kompenzovat tyto situace dosahováním výborných výsledků v předmětech , kde není nutná tělesná aktivita. Bylo prokázáno, že jedinci, kteří byli v dětském věku obézní, jsou v pozdějším věku náchylnější k psychiatrickým onemocněním. Tyto psychické problémy se pak přenášejí i do dospělosti, kde mohou představovat obtíže ve společnosti nebo např. i v zaměstnání. Společnost „zdravých“ lidí vidí obezní jako lidi bez vůle, méněcenné a neúspěšné z hlediska fyzické atraktivity, tak i z hlediska osobnosti a profesionálních kvalit , tzv. antifat rasizmus. Obézní dítě si to plně uvědomuje, a tak se začíná vyhýbat setkání s ostatními a ztrácí sociální kontakt. Důsledkem je ztížení společenské adaptability. Obézním dětem jsou nezřídka přisuzovány negativní vlastnosti (např. lhářství, lenost, hloupost, nečistotnost a podobně). Takové hodnocení není pouze ze strany spolužáků a učitelů, ale často i ze strany vlastních rodičů i dětí samotných, což vede ke vzniku negativních stereotypů. Jak může rodina přispět k vývoji obezity u dítěte: Matka může dát základ nadváze dítěte nadměrným množstvím mléka, podávaném v láhvi. Jednou z dalších příčin je ale také nízká vzdělanost a informovanost matky o správné výživě, složení, vhodnosti různých potravin a pokrmů pro daný věk.


13

Zdravotní rizika dietování u dětí a dospívající mládeže: Dietování může vést ke stavu celkové nebo částečné podvýživy. Může také navodit avitaminózu či nedostatek určitých minerálů, nejčastěji železa a vápniku. Podvýživa z nedostatku potravy ve fázi fyzického růstu a vývoje může mít negativní fyziologické důsledky. Ovlivňuje metabolizmus, porušuje nervovou činnost, může vést k opoždění růstu, oddálení puberty a později k osteoporóze (řídnutí kostí). Kromě fyziologických důsledků je třeba vidět i nepříznivý vliv dietování na duševní činnost. V některých studiích byl ukázán negativní vliv na psychické funkce, mohou být narušeny prvky kognitivní, rozumové činnosti. 1.4 Poruchy příjmu potravy a potravního chování v dětském věku Škála problémů souvisejících s příjmem potravy je dosti pestrá a zarhnuje různé projevy, například: nechutenství, odmítání jídla, vybíravost, abnormální zacházení s jídlem, poruchy chování při mentální anorexii, přejídání, nadměrný příjem potravy, který vede k dětské nebo pozdější obezitě. Některé z projevů narušeného potravního chování zasahují do tělesného, nebo duševního vývoje dítěte méně, jiné mohou narušit výrazně vývoj osobnosti dítěte a budoucího dospěleho jedince. Poruchy tělesného a duševního vývoje i vznik dlouhodobých poruch chování vlivem výživy mohou mít dvě hlavní příčiny. První je působení nedostatečné, nebo špatné výživy víceméně nezávisle na vůli a chtění dítěte. Příčiny je třeba hledat v jednání dospělých, kteří pečují o dítě a také v organizmu dítěte nebo ve zdravotním stavu, který brání příjmu vhodných živin a jejich využití. Mohou to být infekční onemocnění, stavy po úrazech, vrozené poruchy metabolizmu, neschopnost využít všechny potřebné látky apod. Do druhé skupiny patří zejména působení dítěte na svůj nutriční stav, jeho nevhodné potravní chování a špatné jídelní návyky.5 Odmítání jídla, nechutenství, vybíravost Pediatři obvykle vidí dva nejčastější problémy výživy dětí: odmítání jídla a vybíravost. Šťastní jsou rodiče, kteří nemusí řešit potíže svých dětí spojené s výživou. 5 Fraňková, S., Odehnal,J., Pařízková,J..: Výživa a vývoj osobnosti dítěte, Danone, Praha 2000, str.170

14

Odmítání jídla jako důsledek emočních poruch dítěte – v odborné literatuře se mluví o emočním vyhýbání se jídlu ( food avoidance emotional disorder). Po špatných zkušenostech s jídlem může mít dítě strach, že mu bude opět špatně, ale svůj strach přenáší i na další jídla. Dále k tomu může přistupovat obava z nákazy, z udušení, zvracení apod. Dítě odmítá jíst, pít, někdy dokonce nechce ani mluvit, chodit, starat se o své potřeby. Soudí se, že příčinou může být nějaké duševní trauma, které předcházelo, například zneužívání nebo týrání ditěte, reakce na stres, úmrtí rodiče aj. V souvislosti s depresí je třeba vyhledat pomoc dobrého psychologa nebo psychiatra, který musí najít příčinu a co nejdříve zahájit komplexní léčbu základního onemocnění. Nechutenství se může objevit jako krátkodobá potíž, která odezní bez větších problémů. Problémem je dlouhodobé nechutenství. Rodičem by mělo signalizovat, že s jejich dítětem není něco v pořádku. Nebo pak důsledkem vážnějšího onemocnění, to je třeba vyloučit až po poradě s lékařem, nebo může být nechucenství důsledkem alergie na některé složky potravy apod. Jednou z možností boje je změna prostředí. Často pomůže pobyt mimo město, v přírodě, nebo ve skupině dětí, kde je větší konkurence v přístupu k jídlu a dítě vlastně zapomene na to, že mu nechutná. Pomocí může být i změna v jídelníčku, větší pestrost stravy, používání výraznějších příchutí, barevnost jídla, ale i zapojení většího dítěte do přípravy rodinných jídel. Vybíravost Výzkumy i zkušenosti dokazují , že vybíravost v jídle se obvykle vyskytuje tam, kde je nedostatek či nadbytek jídla a ne v chudých oblastech, kde je jídlo součástí každodenního boje rodiny o přežití kde je větší počet dětí a každé z nich je šťastné že vůbec dostalo najíst. Vybíravost začína tam, kde je z čeho vybírat. Mentální anorexie Mentální proto, že se tím zdůrazňuje důležitost psychologického původu nebo doprovodu této choroby. Jedná se o nemoc, která nabývá na závažnosti hlavně v posledních desetiletích a která ohrožuje zdraví a životy velkého počtu dětí a dospívající mládeže ve vyspělých, bohatých společnostech na celém světě. 15

I u nás počet případů mentální anorexie rychle narůstá a stává se velkým problémem dorostového lékařství6. Setkáváme se s ní u dětí základní školní docházky. Nyní se jako nejnižší hranice udává 6-7 let. Jak se projevuje mentální anorexie? Mentální anorexií se rozumí především úmyslné snižování tělesné hmotnosti. Název „anorexie“, tj. nechutenství, není úplně přesný, protože nechutenství je v podstatě až dlouhodobým důsledkem. Subjekt, který přestává jíst, může mít hlad, ale snaží se jej vůlí potlačit. Kromě pouhého omezování přívodu potravy volí nejrůznější, až rafinované způsoby hubnutí. Navozuje si zvracení, používá projímadla, léky které podporují vylučování vody z organizmu, pilulky, které snižují chuť k jídlu, přidává náročná, vyčerpávající cvičení. Důležitým kritériem mentální anorexie je hmotnost, vyjádřená indexem tělesné hmotnosti (ITH, nebo z angličtiny BMI). Za hranicí normality se považuje hodnota ITH 17,5. Mentální anorexie se vyskytuje častěji u dívek než u chlapců. Důsledky jsou rázu tělesného i duševního. Opožďuje se proces dospívání. Zastavuje se růst, nevyvíjejí se prsa, nedochází k menstruaci. Po uzdravení se hmotnost často upravuje , ale nástup menstruace je opožděn. U chlapců je vývoj zevního genitálu též opožděn. Bezprostřední příčiny mentální anorexie: Na začátku onemocnění stojí strach z tloušťky, nadměrné hmotnosti, nežádoucích změn v tělesných proporcích. Na vzniku tohoto stavu se podílejí společenské vlivy, sdělovací prostředky, reklama i působení rodiny (příčiny již v dětství). Např. panenky na hraní: každá dívenka touží mít svoji panenku. V současné době jsou oblíbené panenky typu Barbie. To již nejsou modely malého dítěte, které potřebuje péči, ale vzozy mladých, vyspělých moderních, pěstěných, velice štíhlých žen. Panenka už není předmětem péče, ale obdivu a podporuje snahu dítěte o to, aby bylo co nejdříve dospělé a mohlo se podobat svému vzoru. Představa o vlastním těle, „body image“, je zásadně narušena u mentální anorexie. I když už dochází k těžké podváze, dívka (žena) je vyhublá, vychrtlá, stále je přesvědčena, že má vyšší hmotnost a že musí ubrat. Nevnímá sebe jako nemocnou osobu. Zde již musí nastoupit odborná léčba buď ambulantní, nebo i hospitalizace. K tělesným příznakům se však přidávají nebezpečné duševní příznaky. 6 Fraňková, S., Odehnal,J., Pařízková,J..: Výživa a vývoj osobnosti dítěte, Danone, Praha 2000, str.174

16

Proto se na léčbě musí podílet i psychiatr i psycholog. Bohužel neléčená, nebo pozdě léčená mentální anorexie může vést až k úmrtí. Je třeba připomenout, že počet úmrtí na mentální anorexii není ani v naší zemi zanedbatelný. Mentální bulimie Bulímií se rozumí překotný, nadměrný příjem potravy, „vlčí hlad“. U mnoha případů je svázán s mentální anorexií. Mentální bulímii se rozumí opakující se záchvat projídání, spojený s přehnanou kontrolou tělesné hmotnosti. Fáze odmítání potravy jsou proloženy nezvládnutelným hladem, při kterém nemocný konzumuje rychle všechno jedlé, co mu příjde pod ruku, nedovede zastavit vlastní vůlí neodolatelnou touhu po jídle. Následuje úmyslně navozené zvracení, jehož účelem je odstranit jídlo a zamezit možnému nárustu hmotnosti. Vše je doprovázeno následnými výčitkami svědomí a obviňování se z nedostatku vůle a sebeovládání, což tvoří jistý bludný kruh. Bulimické záchvaty nemusí doprovázet mentální anorexii a mohou se vyskytovat i u obézních osob. 1.5 Střevní bakterie Bakterie B. theta Když se změní prostředí ve vašich střevech, dominantní typ baktérií, které ve vás bydlí, bez okolků přepne metabolickou aktivitu čtvrtiny všech svých genů. Už jsme se všichni museli smířit s tím, že u nás ve střevech žije opravdu hodně střevních bakterií, je jich kolem sta biliónů. Jak už to u podobných symbióz bývá, není úplně jisté, jestli ony otročí pro nás nebo vlastně my pro ně. Každopádně je není radno podceňovat. Jsou to ony, kdo tráví naši stravu a udržuje naše střeva v provozu. Navíc, druhové složení střevních bakterií významně ovlivňuje třeba náš sklon k obezitě a tím pádem kupříkladu k cukrovce nebo k nemocem oběhové soustavy. Tým badatelů z Centre for Genome Sciencies, Washington University School of Medicine v St. Louis pod vedením J.L. Sonnenburga zaměřil pozornost na klíčového hráče mikrobiálního společenstva lidských střev, bakterii jménem: 17

Bacteroides thetaiotaomicron nebo chcete-li „humánněji“ B. theta. Bakterie dokáže rozložit jinak nestravitelné cukry a má rezistenci vůči antibiotikům. Sonnenburg se svými kolegy připravil rafinovaný pokus, při kterém kulturou B. theta nakazili myši předem zbavené střevních bakterií. Myšky byly během pokusu krmeny stravou bohatou na složité cukry a chudou na cukry jednoduché. Překvapivě se ukázalo, že bakterie myšek krmených složitými cukry měly narozdíl od bakterií kontrolní skupiny myších dobrovolníků, které žily prakticky v polévce z jednoduchých cukrů, vysoce aktivních 1237 genů. To je podle všeho zatím nejvyšší odhad počtu genů podílejících se na metabolismu cukrů, jaký kdy kdo u bakterie viděl.7 V myších, co jedou na složitých cukrech, sedí B. theta na malých částečkách potravy a pomocí enzymatického nádobíčka je postupně štěpí a pojídá. U myší krmených jednoduchými cukry bakterie B. theta okupuje a vyjídá cukerné slizové povlaky. B. theta dokáže jeden a tentýž genom drastickým způsobem přepínat podle toho, v jakém prostředí se zrovna nachází. B theta je podle Sonnenburga chytrý a všestranný jedlík. Díky extrémně plastickému genomu dokáže detekovat změny ve svém střevním životním prostředí a pak místo pomalého vyhladovění raději rychle změní jídelníček dle momentální nabídky. Zároveň se musí neustále vyhýbat věčně bdícímu imunitnímu systému hostitele. Kandida, kandidáza nebo kandidóza Candida albicans je parazitická kvasinka, která osídluje střeva (10-15% střevní mikroflóry), pohlavní ústrojí, ústa, jícen a krk. Tato kvasinka žije za normálních podmínek v rovnováze s ostatními bakteriemi (např. acidophilus a bifidobakterie) a kvasinkami v lidském organismu. Za určitých podmínek se však množí, oslabuje imunitní systém a způsobuje infekci známou jako kandidóza. Mikroorganismus může cestovat krevním oběhem do mnoha tělních orgánů. Více než 50% zdravých žen a mužů hostí ve svém těle kolonie Candida albicans. Šedesát procent těch, kteří trpí přemnožením kvasinek jsou ženy, dvacet procent jsou muži a dvacet procent chlacpi a dívky. 7

Pramen z WWW: http://www.osel.cz/index.php?clanek=1306

18

Jak dojde k přemnožení kvasinek Candida? Candida versus zdraví prospěšné bakterie – nuestálý souboj.Každý z nás má v těle určitou zásobu kvasinek. Pokud jsme zdraví, kvasinky Candida žijí v tenkém střevě, kde soupeří s bakteriem o své místo. Za normálních okolností jsou tenké střevo a žaludek nehostinné pro kvasinky. Ovšem pokud dojde k tomu, že zdraví prospěšné bakterie, které se živí kvasinkami Candida albicans jsou z nějakého důvodu zlikvidovány, kvasinky se začnou velmi rychle množit, poněvadž pro ně tímto vznikly naprosto optimální podmínky. A proč k tomu dochází? Spousta různých věcí které konzumujeme vytváří prostředí, ve kterém zdraví prospěšné bakterie nemohou přežít. Například antibiotika zlikvidují ty bakterie, které za normálních okolností mají ochranný, antimykotický účinek a vzniklá nerovnováha umožňuje kvasinkám a plísním přežít.Výzkumy ukazují, že lidé kteří trpí kandidózou, obzvláště její vážnější formou, mají stejné životní návyky, konzumují určité stejné potraviny a nebo prodělávají výkyvy v hladinách hormonů. Strava, obzvláště ta která je bohatá na fermentovatelné sacharidy jako jsou monoa disacharidy ( cukry, glukóza a laktóza) hraje významnou roli v přemnožení kvasinek. S kandidózou je spojen také nedostatek vitamínů, minerálů a enzymů, dále pak nízká hladina curků v krvi, diabetes, otrava těžkými kovy, hormonální změny (puberta, pohlavní dospívání, těhotenství, sterilizace, menopauza vč. peri- a postmenopauzy) a stres. Stejně jako antibiootika, tak i jiné medikamenty, jako jsou antikoncepční pilulky, kortikosteroidy a náhradní hormonální terapie, ovlivňují přemnožení kvasinek. Mnoho faktorů spojených s kandidózou narušuje endokrinní systém našeho organismu, způsobuje hormonální abnormality, které ještě dále zhoršují antibiotika a dokonce kvasinky Candidy samy. Náš imunitní systém se snaží vybojovat již předem prohranou bitvu o kontrolu nad těmito kvasinkami. Oslabený imunitní systém má neblahý vliv na naše celkové zdraví.Kvasinky se v průběhu dlouhodobého množení mohou přeměnit na svou mykotickou formu, v níž si vytvářejí kořeny s jejich pomocí se pak přichytí na střevních stěnách či jiné sliznici.

19

S přemnožením kvasinek Candidy je spojena celá řada problémů: obezita, problémy se štítnou žlázou, hormonální problémy, náchylnost na virové, bakteriální a jiné infekce, pylová alergie, přecitlivělost na určité potraviny, chemikálie a/nebo plísně, trávicí potíže, plynatost, kolitida, energetická nerovnováha, nespavost, emoční nevyrovnanost a deprese, akné, lupénka, choroby reprodukčních orgánů, plicní potíže, alergie a ušní infekce, hyperaktivita, snížená činnost štítné žlázy, hypoglykémie a diabetes.

1.6 Zdravá výživa Dříve než si to stačíme uvědomit, vyrostou z kojenců malé děti. Dítě potřebuje pro svůj optimální růst dostatek nejrůznějších stavebních látek a energie. Obojí čerpá z potravy. Pokud ve stravě chybí nějaké výživné látky, vitaminy nebo minerální látky, může to vést k vyšší nemocnosti nebo i opoždění vývoje dítěte. Vyvážená strava, která obsahuje vše potřebné, zajišťuje zdravý růst a vývoj dítěte. (viz PŘÍLOHA 3) Instinkt, reklama, tradice a vzory: Děti napodobují ve všem své rodiče, přebírají nechuť k některým potravinám a stejně tak podle vzoru rodičů jiné potraviny upřednostňují. Osvědčilo se společné plánování rodičů jídelníčku na celý týden. Rodiče jsou často frustrování poklesem jejich vlivu na dítě mezi 5 a 15 rokem. Děti jsou stále více ovlivněny reklamou, vrstevníky, idoly, v tomto případě je žádoucí trpělivost rodičů. 1.6.1 Zastoupení jednotlivých potravin8ve stravě Zastoupení jednotlivých potravin by mělo být následující: •

Základem jsou obiloviny, ovoce, zelenina a luštěniny, společně s vhodnými nápoji

•

Mléčné výrobky je nutné konzumovat pravidelně a jednou týdně i ryby

•

Maso, uzeniny a vejce jíst velmi omezeně

•

Denně je dobré konzumovat malé množství rostlinného oleje, případně ořechů

•

Tučné pokrmy a sladkosti jíst jen zřídka

8 Hanreich, I : Jídlo a pití malých dětí, Grada Publishing, spol. r.o., Praha 2001, str.12

20

Nápoje Lidské tělo obsahuje velké množství vody. Tělo dospělého člověka je více než z jedné poloviny tvořeno vodou, u dětí jsou to více než dvě třetiny. Voda je v životě důležitá jako hlavní složka krve, umožňuje transport stavebních látek a energie k buňkám. Má-li tělo nedostatek těkutin, snaží se ledviny vodou šetřit. Následkem je pak jejich nedostatečná funkce. Čištění krve od škodlivých látek pak nefunguje optimálně a ledviny jsou přetěžovány. To může pak vést k bolestivým onemocněním ledvin ve vyšším věku. Proto dítě v pití nikdy neomezovat.

věk dítěte

1 rok

2-3 roky

4-6 let

nápoje

600 ml/den

700 ml/den

800 ml/den

Tab.č. 1 ( Zdroj: Hanreich, I: Jídlo a pití malých dětí, Grada Publishing, spol. s r.o., Praha 2001)

V horkém létě nebo při zvýšené tělesné námaze potřebují děti až dvojnásobné množství těkutin. Při ochlazování těla dochází k vyšší spotřebě vody, která odchází kůží v podobě potu. Při horečce, průjmu nebo zvracení ztrácí tělo větší množství vody, která musí být nutně doplněna. Zde pomohou teplé bylinkové čaje nebo polévky. K pití se nejlépe hodí: •

pitná voda,

•

perlivá, či neperlivá mineralní voda (minerálky dodávají tělu nejrůznější stopové prvky a minerální látky-např.vápnik, horčík-důležité pro správný vývoj kostí, zubů, pro děti s nižším obsahem sodíku a dusíku)

•

čaj (dobře hasí žízeň neslazené bylinkové či ovocné čaje)

•

ovocná šťáva (dodává dúležité vytamíny, především vitamín C-umělý-způsobuje kyselost a tím alergické reakce, přednost dávat vymačkanému ovoci), obsahují však velké množství cukru, u dětí ředěné s vodou, minerálkou v poměru 1:1, kupovat stoprocentní šťávy, bez barviv a konzervačních látek)

•

zeleninová šťáva (jsou bez cukru a dodávají tělu mnoho důležitých vitamínů a minerálních látek)

21

Pitný režim dítěte9 Bez vody lze přežít určitou dobu, podle literatury až sedmnáct dní. Voda je obsažena v různém množství ve všech tělesných tkáních. Její obsah v tkáních věkem postupně klesá. Při narození tvoří až 75% tělesné hmotnosti novorozence, do konce školního věku klesá podíl vody postupně pod 60% tělesné hmotnosti. Rostoucí organizmus má vyšší potřebu vody než dospělý člověk. Dítě má ve srovnání s dospělým relativně větší tělesný povrch a větší plochu dýchacích cest. Proto jsou u nich ztráty těkutin odpařovaním relativně vyšší. Voda je také důležitým rozpustidlem nerostných solí a plynů. Je základní podmínkou pro uskutečnění základních biologických procesů v organizmu. Na ztrátu vody v těle reaguje organizmus různými varovnými signály které souborně označujeme jako žízeň. Při pokračujícím nedostatku vody klesá tělesná a duševní výkonnost, je narušena sostředěnost. Při pokračujícím žíznění se objevují až bludné představy a halucinace. Může dojít ke zhroucení krevního tlaku. Potřeba vody závisí kromě věku také na různých vnějších podmínkách, například na okolní teplotě, tělesné aktivitě, typu oblečení, druhu a složení přijímané potravy, obsahu soli či vody v potravě. Potřeba vody se zvyšuje při různých onemocněních, při průjmech, v důsledku zvracení. Proto by měl být dětem umožněn volný přístup k těkutinám. V mateřských školách se to řeší tak, že mají po celou dobu pobytu připraveny konvice s nápojem (čaj, mléko) a mohou se jít kdykoliv napít. I školní děti by měli mít tuto možnost, ale ne formou nákupu drahých a sladkých nápojů z automatů. Návyk na uspokojivý pitný režim by měl být osvojen již v dětství jako samozřejmá součást potravního chování. V posledních letech se věnuje zvýšená pozornost pitnému režimu dětí i dospělých lidí. (Tabulka viz PŘÍLOHA č.5) Nevhodné pro děti: limonády (obsahují umělá barviva, hodně cukru), light limonády s umělým sladidlem(aspartam, sacharin, cyklamát), šumivé nápoje v prášku, sirupy (barviva, cukry, aromatizované,kyselina citrónová-způsobuje ledvinovou koliku) kokakolové nápoje (obsahují kofein-způsobuje poruchy spánku a hyperaktivitu dítěte, podrážděnost), káva (kofein,kyseliny vzniklé pražením-zatěžují trávící systém, zabraňuje vstřebávání železa z potravy). 9 Fraňková, S., Odehnal J., Pařízková J.: Výživa a vývoj osobnosti dítěte, Danone,Praha 2000, str.58

22

Dále je to černý čaj (tein), ledový čaj (cukr), energetické nápoje (kofein-jedna láhve=6-8 šálků silné kávy, cukr, barviva), izotonické nápoje, alkohol. Vlivy kofeinu10 Kofein přijímáme hlavně pitím kávy, ale jeho velkým zdrojem jsou i další nápoje, jež chutnají i dětem, je to hlavně Coca-cola a Pepsicola. Také čaj obsahuje kofein (thein). Kromě toho je kofein obsažen v některých léčivech. Kofein, jak každý ví, má povzbuzující vliv na činnost centrální nervové soustavy, zvyšuje na určitou dobu bdělost, podporuje duševní výkonnost. Dříve se soudilo, že kofein neovlivňuje průběh těhotenství a že nemá škodlivé účinky na plod. V posledních letech již odborníci nesdílejí tento optimizmus, protože mnohé významné studie ukázaly, že kofeinizmus matky (nadměrné požívání kofeinu v jakékoliv podobě) může znamenat určité riziko pro vyvíjející se plod a může postihovat vývoj dítěte i po narození. Kofein prochází placentou, působí nepříznivě na vývoj mozku a to jednak v závislosti na dávce, jednak na době po kterou je plod vystaven kofeinu. Kofein také snadno přechází do mateřského mléka, takže jej kojenec přijímá spolu s mlékem. Dnes, kdy se doporučuje matkám, aby co nejdéle kojili své děti, by měli být na toto nebezpečí upozorněny a pokud možno by měli krotit svoji touhu po častém popíjení kávy. Samozřejmě, hrneček kávy dítě nezabije, ale je-li těch hrnečků denně více a přidá-li se k nim nápoj obsahující colu, už by to mohlo znamenat pro vyvíjející se mozek kojence určité ohrožení. U novorozenců matek, které měly návyk na velké množství kávy od počátku těhotenství, se vyskytly dokonce i abstinenční příznaky: předrážděnost, špatný spánek, poruchy příjmu potravy. Pokusná šetření ukázala, že kofein ovlivňuje funkce mozečku (hlavně řízení motoriky), v mozku klesá obsah zinku. Také pro kofein, jako pro mnohé další škodlivé látky platí to, že je pro mladý organizmus nebezpečnější, jako pro dospělého jedince. Zvýšené množství kofeinu může u dětí navodit nadměrnou aktivitu, neklid, poruchy usínání, ale také vypěstovat návyk na kofein (podobně jako i na jiné drogy). Děti ve své snaze napodobit dospělé začínají mnohdy pít zbytečně kávu ve věku, kdy by jim rozhodně více prospělo mléko nebo vhodné neslazené nápoje. Stačí se však podívat do některých škol, jaké nápoje nabízejí dětem automaty. 10 Fraňková, S., Odehnal J., Pařízková J.: Výživa a vývoj osobnosti dítěte, Danone,Praha 2000, str.56

23

Alkohol O alkoholizmu bylo napsáno mnoho vědeckých studií a jeho nepříznivé účinky, je-li přijímán v nadbytku. Co to znamená pro těhotnou ženu a vývoj jejího dítěte? Nebezpečí začíná již zvýšeným rizikem spontánných potratů a předčasných porodů Komplex příznaků (syndrom) u poruch zdravotního stavu a psychiky u dětí chronických alkoholiček byl nazván „Fetal Alcohol Syndrome (FAS). Řada vědeckých pracovišť pak začala modelovat tyto příznaky u pokusných zvířat. Byly prokázány vývojové poruchy, jako je snížená porodní hmotnost, poruchy růstu. Poškození centrálního nervového systému může být různě hluboké. Může se projevovat v neurologických abnormalitách, v poškození mozku s dalšími nepříznivými důsledky, jako je opožděný vývoj reflexů, poruchy rovnováhy, nadměrná aktivita, neklid, špatná schopnost spracovávat informace o prostoru a další odchylky. Obiloviny a ostatní Obiloviny, těstoviny, rýže, kroupy, brambory a chléb jsou podávány jako přílohy. Důležité u přikrmování dětí. Mají tvořit jednu třetinu pokrmu.

věk dítěte

1 rok

2-3 roky

4-6 let

Brambory, těstoviny, rýže

80g/den

100g/den

120g/den


Rýže značená– parboiled:bílá rýže je zpracována pomocí vodné páry, část vitamínů skupiny B rozpustných ve vodě se tím dostane do vnitřní části rýžového zrna, před odstraněním slupky. Brambory-vyhnout se se zeleným srkvrnám, obsahují jedovatou látku solamin, odkrojit a nedovolit jíst dětem syrové brambory-obsahují nestravitelný škrob.

věk dítěte

1 rok

2-3 rok

4-6 let

Chléb nebo ovesné vločky

80g/den

120g/den

170g/den


24

(Vycházíme z toho že jeden středně velký krajíc celozrnného chleba váží cca 35g) Ke snídani u dětí místo chlebu 25g ovesných vloček (3 polévkové lžíce) nebo corn flakes (u 2-3 letých dětí je to asi 40g – 4 polévkové lžíce, u 4-5 letech – 50g – 5 p.l.) Pozor u nerozemletého obilí, ořechů u 2-3 letých dětí – mohlo by vdechnout. Přechod na celozrnnou stravu pomocí grahamového pečiva (existují i celozrnné těstoviny a celozrnná rýže). Obilné klíčky obsahují cenné mastné kyseliny a vitamíny, získáváme z nich hodnotné rostlinné oleje. Ovesné vločky obsahují bílkoviny, tuky a minerální látky – proto se podávají při rekonvalescenci. Do 2 let se podávají jen vařené. Corn flakes nejsou tak ideální-téměř žádná vláknina, slazené. Zelenina Děti vědí už velmi brzy, že je zelenina „zdravá“11. Tuto pověst získala díky vitamínům, které obsahuje. Jedná se hlavně o vitamin C a beta-karoten (provitamin A), který je dobrý na oči. Vitamin C posiluje obranischopnost organizmu a působí proti vzniku rakoviny. Vitaminy jsou velmi choulostivé látky. Ničí je teplo, světlo a kyslík ze vzduchu.

věk dítěte

1 rok

2-3 roky

4-6 let

Zelenina, syrová strava, salát

100 g/den

120 g/den

180 g/den


Zelenina nám poskytuje také řadu minerálních látek, které jsou ve srovnání s vitamíny vůči teplotě a kyslíku odolné. Při vaření ale přechází většina minerálních látek do vody. Proto se používá vývar ze zeleniny pro další přípravu polévky nebo kaše. Výjimku tvoří luštěniny a špenát. Voda z luštěnin obsahuje většinu látek, které nadýmají. Jedna z nejdůležitějších minerálních látek obsažených v zelenině je draslík, který má důležitou funkci při regulaci vody v těle. Cibule, pórek, česnek obsahují síru. Ta způsobuje známe slzení z očí. Je obsažena také v kloubech část chrupavky a chrání proti rakovině. Dětem se nedoporučují dávat syrové luštěniny (fazole, hrách). Obsahují látky bránící látkové výměně a jedovaté látky, které se zničí teprve vařením. Z toho důvodu nemají malé děti jíst ani syrový hrášek ze zahrádky. 11 Hanreich, I : Jídlo a pití malých dětí, Grada Publishing, spol. r.o., Praha 2001, str.32

25

Vliv potravin na zdraví se ukáže většinou po letech. Jen ve zvláštních případech pocítíme tuto souvislost inhned (alergie, otrava potravinami). V případě že dítě zeleninu odmítá, podávejte mu hodně ovoce, ovocných šťáv a brambor. Ty zajišťují přísun vitamínů a minerálních látek v dostatečné míře. Dodržujete-li zásady správné výživy, nepotřebujete užívat navíc žádné vitaminové koncentráty (výhradně na doporučení lékaře). Ty se doporučují pouze: 1)

nejí-li dítě žádné ovoce a zeleninu

2)

pro zvýšení odolnosti organizmu v zimě

3)

pokud dítě delší dobu nic nejedlo nebo jen velmi málo

Rady: •

Mrkev obsahuje karoten (provitamin A), ten se v střevě mění na vitamin A, který je rozpustný v tucích. Doporučuje se podávat dítěti současně s mrkví pár ořechů , nebo několik kapek oleje, je vitamín A krví velmi rychle transportován dále.

•

Hluboce zmrazená zelenina se sklízí zralá a ihned se zmrazuje na velmi nízkou teplotu, vitamíny tak zůstanou ve velké míře zachovány. Pro děti je lepší než zelenina dovážená (sklízí se často nezralá a má za sebou dlouhý transport). Po rozmrazení musí být ihned zpracována, při stání při pokojové teplotě hrozí hygienické riziko.

•

Skleníková zelenina obsahuje méně vitamínů, při jejím zrání chybí účinek slunce. Hnojením obsahuje hodně dusíku.

•

Zelenina v konzervě obsahuje často mnoho soli (aby zůstala křupavá), ohřátím na vysokou teplotu se zničí část vitamínů.

•

Kysená zelenina (zelí) obsahuje velké množství vitamínu C Dětem nedávat příliž kyselé pokrmy, ostré, nebo silně kořeněné.

•

Čerstvé houby mohou být beze všeho součástí dětské stravy. (divoké houby-hříby, lišky omezeně, obsahují velké množství těžkých kovů, možnost záměny s jedovatými houbami)

•

Špenát obsahuje velké množství dusíku -čerstvý a pro děti se nedoporučuje ohřívat. U dvouletých dětí se ješte dává špenát z dětských výživ ve skle.

•

Luštěniny obsahují vlákniny, minerální látky, vitamíny a bílkoviny. V jídelníčku by měli být zastoupeny minimálně 1 krát týdně. Vodu po vaření se nedoporučuje používat. 26

•

Sójové klíčky se doporučují pouze vařené, mohou obsahovat bakterie (salmonely). Děti mohou jíst až po 3 letech a to jen vařené. Ovoce Děti mají rádi ovoce, protože je sladké a šťavnaté. Obsahují asi 80% vody, ovocný a hroznový cukr, množství vitamínů a minerálních látek, důležitých pro látkovou výměnu v těle. Ovoce obsahuje antioxidanty – vitamín C a beta-karotén (crhání ovoce před působením kyslíku-zhnědnutí-ale jen po určitou dobu). Ovoce a taky zelenina ztrácí vitamín C tím že je pokrájena a čím déle je vystavena působení kyslíku (doporučuje se pokapat citrónovou šťávou- obsahuje vitamín C).

věk dítěte

1 rok

2-3 roky

4-6 let

ovoce

100 g/den

120 g/den

180 g/den


Dítě má sníst denně minimálně jeden velký kus čerstvého ovoce. Nejvíce vitamínů je ve slupce, ale taky škodlivin (postřikové látky, těžké kovy z výfukových plynů). Rady: •

Proto se upřednostňuje bio ovoce12 – bez chemických postřikových látek, ale škodliviny ze vzduchu a dešťové vody (olovo, kadmium) – je potřeba důkladně očistit.

•

Banány obsahují 23% přírodního cukru, dodavatel energie, omezují se u obezity

•

Nejíst ovoce nahnilé, nebo plesnivé – ani odkrojení nepomůže, obsahuje vedlejší produkty plísní, nebo hnilobné bakterie.

•

Pecky z merunek, broství, švestek, třešní, hrušek, jablek obsahují kyselinu kyanovodíkovou – způsobuje nevolnost a příznaky otravy, je znehodnoceno varem.

•

U kompótů se zavařením zničí většina vitamínů, obsahují až 20% cukru.

•

Marmelády – obsahují až 60% cukru.

•

Sušené ovoce – sladké, energie (2lžíce sušeného ovoce=1 lžíce cukru) minerální látky jsou sice zachovány, ale sušením jsou znehodnoceny veškeré vitamíny. Pomáhá při zácpě, trávení, obsahuje vlákniny (lignin-hrušky).

•

Kandované ovoce-proslazené, obsahuje hodně cukru, barviva, nebhodné pro děti.


27

Mléčné produkty Mléko je dobrým zdrojem vitamínů, vitamín D (u vstřebávání kalcia do kostí) a minerálních látek (vápnik, horčík a fosfor)-pro stavbu kostí a zubů.

věk dítěte

1 rok

2-3 roky

4-6 let

Mléko, mléčné výrobky

300 ml/den

330 ml/den

350 ml/den


(100 ml mléka odpovídá plátku sýra 15 gramů, nebo 30 gramů měkého sýra (tvaroh, žervé). Sýr je tučný a obsahuje velké množství soli. Mléčné výrobky nám poskytují vitamin B2, B12, jód, zinek, mléčný cukr, kvalitní živočišnou bílkovinu a lehce stravitelný mléčný tuk (smetana, máslo). Rady: •

Kysané mléčné produkty (jogurt, kefír, kysané mléko, podmáslí) mají zdravotní účinky. Typickou chuť způsobují bakterie (vyskytující se také v lidském střevě), které přeměňují mléčný cukr na kyselinu mléčnou, chrání tělo před napadením jinými baktériemi (způsobujícími např.průjem) a posiluje imunitu.

•

Kravské mléko se do konce 1 roka dítěte zakazuje, batolecí mléka jsou výrobci doporučována do 3 roku života.

•

Přechod na kravské mléko pomocí dvoutřetinového mléka (jedna třetina vody)

•

Ovčí mléko obsahuje více tuku a více minerálních látek než kravské.

•

Kozí mléko se příliž neliší od kravského mléka.

•

Trvanlivé mléko svou trvanlivost získává ohřátím na 130˚, ztráta vitamínů a změna chuti-karamelizace mléčného cukru. Přednost se dává čerstvému mléku, nebo s 0,5% tuku, né trvanlivé s 3,6% tuku. Sterilní mléko je pro děti nevhodné, protože má trvanlivost 1 rok.

•

Čerstvé nadojené mléko se podává od 6 roku života, ojediněle se mohou vyskytovat bakterie (způsobuje průjem).

•

Sýry vybírat s 25% absolutního tuku, nebo tvrdé sýry s 45% tuku v sušině.

•

U 2 letých dětí se dává přednost mírnějším sýrům (eidam, mozarella), později hermelín, plíšňové sýry-někdy děti odmítají jeho ostrou chuť, protože mají na jazyku větší počet chuťových buněk. Slané sýry (feta) – chuť zmírníme naložením do vody. 28

•

Tavené a plátkové sýry podávat dětem omezeně – vyrábějí se ze zbytků sýrů, které se znovu ohřívají a taví, obsahují příliž mnoho fosfátových solí.

•

U trávících potíží dětí nepodávat plísňové a tvrdé sýry, jsou hůře stravitelné.

•

Pokud dítě odmítá mléčné výrobky, nebo má alergii, dodává se vápnik z jiných zdrojů: sezam, mák, ořechy, mořské řasy, luštěniny (tofu, sójové klíčky), obilné klíčky, ovesné vločky, váječný žloutek, mořské ryby (sardinky, platýz, kapr, mořská štika), zelenina (fenykl, brokolice, pórek, kedlubna, zelí, celer), sójové mléko. Maso a uzeniny Maso je nejlepším dodavatelem železa, poskytuje hodnotové bílkoviny a vitamín B12. Vepřové maso obsahuje hodně vitaminu B1, hovězí maso zase ve větší míře zinek - minerální látku, které mají děti spíše nedostatek. Nejlepší je střídat libové vepřové maso, hovězí maso a drůbež. V kojeneckém věku se doporučuje denně, u malých dětí několikrát v týdnu. (v bezmasých dnech na železo se dětem podávají bohaté celozrnné obiloviny, ovoce a zelenina).

věk dítěte

1 rok

2-3 roky

4-6 let

Maso, uzeniny

40 g/den

50 g/den

60 g/den


Rady: •

Obalované maso je maximálně jednou týdně v dětském jídelníčku.

•

Maso a ryby musejí být dostatečně tepelně upraveny, syrové jako tatarský biftek nebo sushi se pro děti nehodí.

•

Mezi méně tučné druhy uzenin patří: šunka, šunkový, drůbeží a krůtí salám, uzeniny jako párky, klobásy, jitrnice obsahují 20-30% tuku-dětem se dává jen omezeně.

•

Kromě masa obsahují železo: vejce, ryby, mléčné výrobky, luštěniny (hrách, fazole, čočka), zelenina, (paprika, brokolice, květák, zelí, kedlubna, fenykl),ovoce (pomeranče, kiwi, rybíz), obilí (proso, ovec, žito), mletá olejová semena (sezam, slunečnice).

•

Vstřebávání železa z rostlinné potravy , je současné podávání vitamínu C.

29

•

U vegetariánů13: čím více je omezení jídelníčku, tím pravděpodobnější je u dítěte nedostatek – bílkovin, železa, vápniku, horčíku, vitamínu B12. Příznaky nedostatku železa: bledost, únava, poruchy koncentrace, slabá výkonnost, nebo vývojové poruchy. Železo je součástí červeného krevního barviva a zajišťuje transport kyslíku v buňkách. Železo zajišťuje u dětí a mladistvích optimální vývoj mozku.

•

Potraviny které brání vstřebávání železa: rebarbora, špenát obsahující kyselinu oxalovou, mořské řasy (agar-agar), káva, černý čaj ( podávaný těsně po jídle).

•

Játra a vnitřnosti nejsou vhodné pro děti – shromažďují se tam zbytky škodlivin (vepřové a drůbeží játra z mladých zvířat– obsahují hodně železa, maximálně podávat jednou za 14 dní).

•

Grilované maso – kape-li z masa tuk do ohně, vznikající dým obsahuje rakovinotvorné látky, které se mohou usazovat na povrchu masa. Obecně je to dietní maso bez tuku. Zuhelnatělé a spálené maso obsahuje mnoho jedovatých látek – doporučuje se odkrojit.

•

Polosyrové maso u kosti je novhodné pro děti (salmonela u kuřetě a krůty). Ryby Ryby jsou důležitou součástí stravy a měly by stát na jídelníčku minimálně jednou týdně. Ryby jsou lehce stravitelné, poskytují cenné bílkoviny důležité pro vývoj svaloviny a rybí oleje. Obsahují podstatně méně tuku než uzeniny. Jsou nejdůležitějším zdrojem vitaminu D, který podporuje vstřebávání vápniku do kostí. Zejména v zimních měsících je důležité jíst často ryby. Vitamín D se jinak tvoří v kůži za pomocí slunečního záření (10 minut pobytu na slunci/den). Mořské ryby jsou nejdůležitějším zdrojem jódu (treska, platýz, losos). Protože je nedostatek jódu častý, přidává se jód do kuchyňské soli. Konzumací solených pokrmů a ryb je zásobení organizmu jodem zajištěno.

věk dítěte

1 rok

2-3 roky

4-6 let

ryby

50 g/týden

70 g/týden

100 g/týden



30

Rady: •

Dětem se zvýšeným rizikem vzniku alergií se nemají až do konce 2 roku života podávat mořské ryby(obsahují bílkoviny způsobující alergii). Domácí sladkovodní ryby se bezevšeho podávat mohou.

•

Hodně tučné mořské ryby (tuňák) jsou škodlivinami zatížené více než méně tučné (treska). Na druhé straně právě tyto ryby obsahují větší množství rybích olejů (chrání např. před srdečním infarktem).

•

Koupě ryb v konzervě brát jako nouzové řešení, dbát na to aby byly ve vodě, ne v oleji, aby alespoň část škodlivin zůstalo ve vodě.

•

Krevety a mušle mají vysoký obsah cholesterolu a často způsobují otravy.

•

Nepravý losos a kaviar jsou příliž slané a obsahují velké množství barviv. Vejce Vejce patří k potravinám bohatých na bílkoviny, obsahují hodně minerálních látek a vitamínů rozpustných v tucích. Ve žloutku je obsažen ve větším množství cholesterol, konzumovat s mírou (vede u některých dětí ke zvýšení hodnot tuku v krvi). věk dítěte

1 rok

2-3 roky

4-6 let

vejce

1-2 kusy/týden

1-2 kusy/týden

2 kusy/týden


Rady: •

Vajíčko na měko vařit 4 minuty-bílek by měl být tuhý, žloutek měkký (salmonely tak nemají žádnou šanci), u volského oka se doporučuje opéct vejce z obou stran, aby žloutek nebyl tekutý.

•

Salmonely se mohou dostat i do vejce – přežívají na rozhraní žloutku a bílku (u napadení váječníků kuřat se tak dostanou z povchu skořápky do vejce)

•

Při teplotě 70˚ jsou salmonely zničeny (pokrmy dostatečně tepelně zpracovat).

•

U dětí se vyhnout pokrmům obsahující syrová vejce (tiramisu, krémy, majonéza) Ořechy, oleje, roztíratelné tuky Potravina s vysokým obsahjem tuku a tuky samotné hrají důležitou roli především jako dodavatelé energie.

31

Extrémní šetření s tuky stejně jako jejich nadměrná konzumace není na místě.

věk dítěte

1 rok

2-3 roky

4-6 let

Ořechy, oleje, tuky

10 g/den

15 g/den

20 g/den


Pokrmové tuky jsou buď rostlinného (ořechy, klíčky), nebo živočišného (špek, mléko) původu. Rady: •

Nejméně 1/3 doporučeného denního množství tuku by měla být rostlinného původu, jsou to esenciální mastné kyseliny, jako např.kyselina linolová. Jsou především pro děti v období růstu velmi podstatné.(t.j. denně 1 kávová lžička rostlinného oleje, nebo 2 kávové lžičky ořechů, nebo semen).

•

Společne s tukem se vstřebávají vitaminy rozpustné v tucích a aromatické látky. Jedná se o vitaminy A, B, E a K, které jsou důležité pro zrak, pro stavbu kostí, mají protirakovinové účinky, ovlivňují srážlivost krve apod. (pokrmy připravené s trochou tuku mají intenzivnější chuť, protože většina chuťových látek v potravinách je rozpustná v tucích).

•

Vyskytují-li se tučná jídla na jídelníčku vícekrát v týdnu, může i u dětí dojít k nadváze.

•

Bramborové lupínky obsahují 40% tuku, hranolky 50% tuku, brambory vařené, nebo v alobalu jsou prakticky bez tuku.

•

Fritované nebo smažené pokrmy mají děti dostávat pouze jedenkrát týdně.

•

Ořechy dodávají hodnotné vitamíny a minerální látky (hořčík, draslík, železo). Dětem můžou zaskočit, nenechávat je bez dozoru, nebo dávat mleté ořechy.

•

Ořechy mohou způsobovat alergie, vyvarovat se ořechům u dětí do 2 let (lískové ořechy, buráky, taky čokolády obsahují malé množství ořechů kromě čokolád na vaření a hořkých čokolád)

•

Hořké mandle obsahují chemická spojení kyseliny kyanovodíkové, je prudce jedovatá pro děti. (po konzumaci vypláchnout ústa vodou dětem)

•

Máslo a margarín: u obou je asi 80% tuku, max 1 až 2 kávové lžičky denně, máslo je přírodnější produkt, margarín byl vyvinut za války jako levná nahrážka másla.

32

•

Zastudena lisované oleje (olivy, slunečnicová semínka) nejsou vhodné na smažení, jen do salátů (při ohřátí hodně kouří a tím vznikají rakovinotvorné látky).

•

Ořechy lískové obsahují 50-75% rostlinného tuku, 1 polévková lžíce oleje (10g) se dá nahradit 1-2 polévkovými lžícemi ořechů nebo semen (15-20g). Dodávají tělu vitamín E.

•

Dýňová semínka obsahují chrom - důležitý při látkové výměně cukru.

•

Kokosový ořech obsahuje selen - ochrana proti rakovině a srdečnímu infakrtu.

•

Semena máku a konopí neobsahují sami o sobě žádné omamné látky. Ty jsou obsaženy v makovicích a konopných tobolkách. Při sklizni se může stát, že se stopy těchto látek dostanou i na semena. Semena obsahují hodně železa. Moučníky, sušenky, sladkosti, koření I u 2 letých dětí mohou být sladké dětské čaje, lízátka, sladkosti ze stravy pokud možno zcela vyloučeny. Trvale se bohužel těmto výrobkům vyhnout nemůžeme. Konzumace sladkostí se musí omezit na rozumnou míru, abychom se nemuseli potýkat se zubním kazem a nadváhou. Zacházejte s cukrem v domácnosti jako s kořením a v tak malém množství ho také používejte, chráníme tak dítěti nejen první zoubky, ale si také nezvykne do budoucna na sladkou chuť.

věk dítěte

2-3 roky

4-6 let

moučníky, sladkosti

maximálně 25 g/den



•

Gumový medvídci z biologického hospodářsrví, obsahují přírodní barviva.

věk dítěte

2.3 roky

4-6 let

cukr, marmeláda, med




•

Časté pití sladkých nápojů a cucání bombónů, způsobuje časté škody na zubech, protože cukr v ústní dutině působí velmi dlouho.

•

Moučníky obsahující alkohol (tiramisu, punčové dorty) nejsou vhodné pro děti.

33

•

Když dítě jí jenom sladké (chybí mu energie-potřeba dítěte, odhadnout jestli to není špatný stravovací návyk) v jídelníčku dbát na to, aby jídlo obsahovalo taky obiloviny, nebo brambory. Obiloviny zasití na delší dobu. Sladké dodává energii velmi rychle, což potom vede ke snížení hladiny cukru v krvy a vyvolává chuť na další sladkosti.

•

Med obsahuje asi 80% cukru (ovocný a hroznový) a 20% vody, pozor u dětí s alergií na pyl, med může obsahovat stopy pylu.

•

Skládá-li se strava převážně ze sladkostí a bílé mouky, je dostatečné zásobení organizmu vitamínem B1 ohroženo (každý druh cukru spotřebovává vitamín B1 při látkové výměně.

•

Umělá sladidla (aspartam, cyklaman, sacharin) se u dětí nedoporučují. Čokoláda Podle některých výzkumných studií14 se bažení vyskytuje častěji u žen než u mužů, začíná v období prvých menstruací a u dospělých žen má určité výkyvy v závislosti na menstruačním cyklu. Uvažuje se o tom, zda čokoláda neobsahuje látky, které by mohli mít na nervový systém podobný vliv jako farmaka. Z důležitých látek, ovlivňujících činnost mozku, by to mohl být kofein, jehož množství kolísá v různých čokoládách od přibližně 0,2 mg v jednom gramu po 9 mg/g, dále příbuzná látka teobromin (až 88 mg teobrominu v tabulce čokolády o 44 g). Uvažuje se také o fenyletylaminu, který u některých osob může navodit migrénu podobně jako čokoláda. Fenyletylamin má podobnou strukturu jako amfetamin, návyková látka s vysoce budivým vlivem na nervový systém. Za zmínku stojí i obsah horčíku, kterého je v mléčné čokoládě asi 60 mg/100g. Tyto a další složky by mohli působit na citlivější osoby. V některých pokusných studiích, ve kterých se porovnávalo bažení po čokoládě, se ukázalo, že nejsilněji působí mléčná čokoláda, podstatně méně bílá čokoláda, ale nikoliv pouhý kakaový prášek. Koření V dětském věku se má málo solit (sůl jodizovaná-pro správnou funkci štítné žlázy). Doporučuje se kořenit méně, dát přednost čerstvým bylinám, než sušeným. Obsahují hodně vitaminu C (petržel, bazalka, pažitka, oregáno). 14 Fraňková, S., Odehnal J., Pařízková J.: Výživa a vývoj osobnosti dítěte, Danone,Praha 2000, str.81

34

•

Kečup obsahuje kombinaci cukru a soli, hořčice má hodně soli a ostrou chuť.

•

Sójová omáčka, není vhodná pro děti protože obsahuje hodně soli.

•

Majonéza obsahuje 80% tuku, přednost majonézám s jogurtem. Jídlo potřebuje čas. Berte jej jako příležitost k odpočinku, k posílení a odreagování se. Vychutnejte si jej v klidu. V klidné atmosféře je posílením pro tělo i duši. 1.6.2 Vitamíny Vitamíny B komplexu Jsou to vitamíny, rozpustné ve vodě, které většinou známe pod nálepkou „B komplex“. Původně se soudilo, že se jedná o jeden vitamín, avšak intenzivní výzkum postupně ukázal, že se jedná o více látek, které mají rozdílné vlastnosti. Dostávaly tedy číselné označení: B1, B2 a další. Účinky některých vtamínů této skupiny byly již dávno známé, avšak teprve určení jejich chemické struktury a syntéza laboratorními postupy přinesly pokrok v poznání příčin a léčbě některých chorobních stavů. Nedostatek vitamínu B1 (thiaminu) v potravě ohrožuje obyvatele mnoha asijských zemí (Indie, Japonska, Číny) i zemí jižní Ameriky a všech oblastí nebo populací, kde je hlavní složkou potravy čištěná rýže. V procesu čištění rýže se totiž ztrácí totiž thiamin. Proto se doporučuje nahradit loupanou rýži hodnotnější rýži Natural, kde je tento důležitý vitamín zachován. Při velkém nedostaku thiaminu se vyvíjí onemocnění známé u dospělých osob jako beri-beri. Příznaky se ale objevují i u kojenců, jejichž matky nemají ve svém mléce thiamin v důsledku nedostatečné výživy. Dětská forma beri-beri se objevuje mezi 2.-6. měsícem po narození. Projevuje se svalovou slabostí, průjmy, zvracením, otoky. V těžkých případech dochází i k poruchám dýchání a srdeční činnosti. Nedostatek thiaminu se projevuje i postižením některých částí mozku, tím je narušena i duševní činnost. Vitamín B2 (ryboflavin) je další důležitou složkou B-komplexu. Následky jeho nedostatku v potravě jsou u pokusných zvířat podobné jako u lidí.

35

Dochází k poruchám růstu, vyskytují se záněty pokožky, chorobné změny v periférních nervech a v postranních míšních sloupcích, což se projevuje neurologickými poruchami. Vyskytují se také chorobné změny v oční rohovce. S prohlubujícím se nedostatkem riboflavinu se neurologické defekty dále zhoršují. Další je vitamín B5 (niacin, kyselina nikotinová). U dospělých osob vyvolává nedostatek niacinu chorobu, zvanou pelagra. Mezi první příznaky patří záněty a bolestivosti úst, červené skvrny (erytémy) na těch částech těla, které jsou vystaveny světlu: na tvářích, rukách, na nohách. U těžkých forem je poškozen periférní i centrální nervový systém. Vitamín B6 (pyridoxin) je obvykle v potravě dobře zastoupen a jeho denní potřeba je velmi nízká. Může se však vyskytnout zvláštní genetická odchylka, při které je zhoršeno jeho využití. To pak vyžaduje vyšší přívod vitaminu B6, než je zaručen běžnou potravou. Pyridoxin má úzký vztah k duševní činnosti tím, že se zapojuje nejen do metabolizmu (látkové výměny) bílkovin a tuků, ale i látek které bezprostředně souvisejí s činností mozku (EEG). Tyto děti bývají podrážděné, neklidné, reagují zvýšeně na hluk a silné zvukové podněty. Kyselina listová má vliv na vývoj mozku. Její nedostatek poškozuje vyvíjející se plod. Jestliže mateřské mléko neobsahuje dostatečné množství kyseliny listové, může dojít k opožděnému vývoji mozku a míchy, což se projevuje, podobně jako při nedostatku pyridoxinu, v poruchách a opožděném vývoji elektrické aktivity mozku kojenců. Vitamín C (kyselina askorbová) patří rovněž mezi vitaminy rozpustné ve vodě. Všeobecně je známo, že se vitamín C spolupodílí na imunitě-obranischopnosti organizmu, pomáhá v boji proti infekcím. Ježto lidské tělo si neumí vitamín C samo vyrobit, ani je nedovede delší dobu skladovat, je tedy závislé na jeho pravidelné dodávce potravou. Budoucí matka by měla být po celou dobu gravidity dobře zásobována vitamínem C, protože vývoj plodu závisí bezprotředně na jejím zdravotním stavu. Také její tělesná zdatnost je podporována tímto vitamínem. Každý lékař jistě doporučí těhotné ženě, aby jedla hodně ovoce a zeleniny a tím zabráníla možným důsledkům nedostatku tohoto vitaminu.

36

Viatmin A (retinol) zahajuje skupinu vitamínů rozpustných v tucích. Proč zdůrazňujeme jeho rozpustnost? Znamená to, že vitamín A budeme přijímat spolu s potravinami, které obsahují tuky. Saláty, například hlávkový, okurkový, mrkvový i další, by měli mít v zálivce trochu oleje (výživáři doporučují hlavně olivový olej). Tím zvýšíme využití tohoto i dalších vitamínů rozpustných v tucích. Nedostatek vitamínu A v potravě má velmi nepříznivé účinky. Navozuje degeneraci nervů, je porušena koordinace pohybů. Pro mláďata mnohých živočišných druhů včetně člověka je nezbytný pro uspokojivý růst. Tělo nedovede vitamín A skladovat. Jeho nedostatek je možno poměrně brzy upravit podáváním kyseliny retinolové. Nedostatkem vitamínu A trpí populace, která se živý hlavně obilninami s nízkým obsahem živočišných bílkovin (vegeteriáni musí vhodným složením potravy tento nedostatek vyrovnávat). Nejnápadněji se projevuje nedostatek vitamínu A poruchami zraku, od šerosleposti až po slepotu. Důležité je však vědět, že stejně jako je nebezpečný nedostatek, tak také nadbytek vitamínu A je škodlivý. Předávkování může vyvolat nechutenství, předrážděnost, poruchy růstu. Závažný je však nadbytek vitamínu A v těhotenství. Může těžce poškodit embrio a plod, je vážně narušen vývoj mozku. Pokud je plod vůbec donošen, může se dítě narodit s neúplně vyvinutým mozkem, slepé nebo s těžkými poruchami zraku, s deformacemi (znetvořením končetin). Ale i menší předávkování během těhotenství může poškodit duševní vývoj potomků. Soudí se, že nadměrné dávky vitamínu A přímo poškozují strukturu centrálního nervového systému. Je snížen počet nervových buněk (neuronů) a narušen jejich ochranný obal (membrána), dochází k těžkým poškozením některých částí mozku. Zajímat nás může také úloha beta-karotenu, což je forma vitaminu A, která se nachází ve žluté, oranžové nebo tmavozelené zelenině a ovoci. Říká se mu provitamín A, protože se stává účinným až po přeměně na vitamín A v živočišném organizmu. Beta-karotén spolu s vitamíny C a E chrání různé tělesné tkáně proti poškození volnými radikály. Volné radikály jsou škodlivé látky, které vznikají v důsledku znečištění ovzduší, vlivem kouření a dalších faktorů. Začnou být nebezpečné, jestliže se vytváření v nadbytku. Potom napadají buňky organizmu a poškozují je.

37

Vitamín D (kalciferol) je rovněž rozpustný v tucích a je důležité vědět, že stejně jako u vitamínu A, je nebezpečím pro vývoj nervové soustavy jak jeho nedostatek tak i nadbytek. Běžně se ví, že nedostatek vitamínu D způsobuje u dětí poruchy kostí – křivici (rachitis), vývoj dětí je opožděn. Děti začínají později sedět i chodit. Choroby z nedostatku vitamínu D se častěji objevují v krajích, kde je málo slunečního svitu, kde jsou časté deště a mlhy, děti tráví velkou část dne doma. Tak tomu je například v některých oblastech anglie. Nadměrný přívod vitamínu D je nebezpečný u těhotných žen. Také v tomto případě může být zasažen vyvíjející se mozek. Při vyšších dávkách vitamínu D se zvyšuje hladina vápniku v séru (hyperkalcémie), což bývá u dětí doprovázeno opožděním mentálního vývoje. Vitamín E (tokoferol) je v posledních letech v popředí zájmu, zkoumají se zejména jeho vlivy jako možného ochranného prostředku proti rakovině. Jde tu hlavně o jeho úlohu tzv.antioxidantu, který chrání nenasicené mastné kyseliny. Ty jsou pro zdravého člověka nenahraditelné. Jsou složkou různých rostlinných olejů. Z projevů nedostatku vitamínu E jsou to například změny v reprodukčních orgánech nebo svalová slabost. Dlouhodobý nedostatek vitamínu E může narušit mentální procesy a schopnost učení. Nálezy změn v určitých oblastech mozku, které mají vztah k paměti a ukládání poznatků i další pokusné údaje naznačují, že by tento vitamín mohl mít vliv na procesy stárnutí mozku. Snad i proto jej někteří nazývají vitamínem mládí. 1.6.3 Minerální látky a kovové prvky Přívod většího počtu různých minerálních látek je nezbytný pro vývoj a normální činnost organizmu. Minerálie zastávají v těle různé funkcie: jsou součástí kostí a zubů, tělesních tekutin, buněk a enzymů, jsou nezbytné pro uvolňování a využívání energie a pro další biologické procesy. Některé potřebujeme ve větším množství (tzv. makroelementy). Sem patří vápník, síra, draslík, sodík a další. Jiné jsou zastoupeny jen v nepatrném, stopovém množství, proto se na jejich účinky přišlo až mnohem později. Ty se nazývají mikroelementy nebo stopové prvky. Jsou mezi nimi fluor, zinek, měď, jód a jiné.

38

Železo je řazeno někdy mezi makro, někdy mezi mikroelementy (stopové prvky), protože jeho denní spotřeba se odhaduje na 16 mg. Obecně lze říci, že pro vývoj plodu a dítěte představuje neadekvátní přívod minerálií podstatně větší riziko, než pro dospělého člověka. Jetliže je postižen již plod, mohou být důsledky vážné: na dlouhou dobu může být narušena činnost celého organizmu. Vápník je po uhlíku, vodíku, kyslíku a dusíku v lidském těle zastoupen nejvíce. Zajišťuje normální funkce nervové soustavy, uplatňuje se při vedení vzruchů. Umožňuje správnou funkci převodního systému srdce a je nezbytný v procesu srážení krve. Již dávno byly rozpoznány tlumivé účinky vápniku, pro které se používal i léčebně. Naopak, jeho nedostatek zvyšuje nervovou dráždivost. Poruchy rovnováhy vápniku mohou usnadňavat i vznik epileptických křečí. Vápnik má uzký vztah k vitamínu D. Dostatek mléka a mléčných výrobků i rozumné slunění zajišťuje jeho uspokojivý přívod. Roztoucí děti by měli vypít přibližně dvě sklenice mléka denně, kojící matky 1l mléka denně. (podle Manuálu prevence v lékařské praxi II, 1995)15 Železo je důležité pro normální složení krve. Jeho nedostatek vede k poklesu počtu červených krvinek - anémii. Mezi hlavní zdroje železa patří maso, mléko, játra, méně je ho ve žloutku, ovoci, zelenině (např.špenátu). U novorozence závisí jeho zásoby na výživovém stavu matky v těhoteství. Snížená hladina železa souvisí většinou s chudobou, celkově špatnou výživou dětí, provází často podvýživu. Děti jsou také na nedostatek železa podstatně citlivější, než dospělí lidé. Jeho potřeba stoupá hlavně ve fázi růstu. Nedostatek železa u dětí může narušovat různé psychické funkce. Patří sem snížená bdělost, únava, malátnost, zhoršená paměť, pokles spontánní pohybové aktivity. Děti, které byly anemické (v důsledku nedostatečného přívodu železa potravou) ve dvanácti měsících, měli v předškolním věku zhoršenou výkonnost v testech rozumové činnosti i pohybové výkonnosti. Zinek se nachází v různých orgánech, například v sítnici a rohovce oka, slinivce bříšní, prostatě, v mozku. V těle je ho poměrně značné množství (1,5 – 2,5g). V normální, pestré stravě by měl zdravému člověku stačit. Jeho zdrojem je maso, celozrnné cereálie, vejce, mléko. Je nezbytný pro využití bílkovin. 15 Fraňková, S., Odehnal J., Pařízková J.: Výživa a vývoj osobnosti dítěte, Danone,Praha 2000, str.52

39

Nedostatek zinku často doprovází podvíživu, při které je kriticky snížen přívod bílkovin. Experimentálně byl zkoumán u zvířat a bylo zjištěno, že jeho deficit velice vážně narušuje vývoj nervové soustavy plodu a mláďat, i když podávání nehodnotné potravy trvalo jen krátce. Zinek je totiž nezbytný pro vývoj neuronů. U dětí se nedostatek zinku projevuje zhoršením růstu, opožděným psychickým vývojem, změnami chování, netečností, zhoršeným učením. Mezi příznaky jeho nedostatečnosti patří také poškození kůže, nechtů, vypadávání vlasů. O jódu se toho ví hodně, protože jeho vztah k činnosti štítné žlázy byl již dávno rozpoznán. Jeho základní funkcí je účast na tvorbě hormónů štítné žlázy (trijodtyroxinu a tyroxinu). Nejbohatším zdrojem jódu je mořská voda. Se stoupající vzdáleností od moře se jeho dostupnost snižuje. Nejnižší obsah jódu v půdě a poživatinách je v horských oblastech Švýcarska a v Tyrolsku. V našich ekologických podmínkách čerpáme jód hlavně nákupem mořských ryb. Méně je ho ve vejcích a v mléce. Mozek vyvíjejícího se plodu je velice citlivý na jeho nedostatek. Na počátku svého vývoje je úplně závislý na dodávce jódu z těla matky. Teprve když se u něj vyvine vlastní štítná žláza, začne tato vylučovat hormon tyroxin. Nedostatek jódu během nitroděložního vývoje narušuje proces dělení buněk, růst, tvoření spojů mezi nervovými buňkami a plné dotvoření nervových vláken a drah. Dochází k opožďování tělesného a duševního vývoje dítěte, což již nelze v dalším věku plně upravit. Těžké případy známe jako kretenizmus. Postižení intelektu je zde velmi závažné. Kretenizmus jako choroba je znám již několik století, až v polovině 19. století byl ale spolehlivě rozpoznán vztah mezi kretenizmem a absencí jódu v potravě. Zavedení jodizované soli do výživy značne snížilo počet případů poruch štítné žlázy, projevujících se jako edemická struma. Vlivy některých kovových prvků: O kovové prvky se hygienici začali v posledních desetiletích zajímat proto, že se mohou do organizmu dostávat nejen potravou, ale i jinými cestami (vzduchem, zamořením pitné vody, kosmetickými přípravky) a mohou navodit až těžké zdravotní obtíže většímu počtu postižených lidí. Pro vyvíjející se plod a malé děti znamenají závažné zdravotní riziko. Velkým zdrojem těchto látek, které jsou mnohdy ve vyšší koncentraci vysloveně jedovaté (toxické), je znečištěné životní prostředí. 40

Kadmium je jedním z kovových prvků, jehož větší koncentrace má toxické účinky. Účastní se na těch pochodech v organizmu, které podporují shlukování krevních destiček (a tím i srážlivost krve). Kadmium narušuje antioxidační ochranu organizmu, což znamená, že narušuje imunitu, obranu proti některým onemocněním. Některé výzkumné studie ukázaly jeho škodlivý vliv zejména v časném věku, kdy proniká do mozku a narušuje vývoj centrální nervové soustavy. Kadmium se mimo jiné soustřeďuje ve vlasech. U dětí se zvýšeným obsahem kadmia ve vlasech bylo pozorováno agresivní chování ve škole, obtíže při učení nebo slabší opoždění mentálního vývoje. Olovo se dostává do organizmu často vzdušnou cestou, vdechováním výfuků motorových vozidel (děti by si neměly hrát v blízkosti aut, parkovišť, ulic s velkým provozem). Pro děti znamená olovo velké nebezpečí, protože jsou na ně ve srovnání s dospělými mnohem citlivější. Navozuje u nich pohybový neklid, zhoršuje koordinaci jemných pohybů. Dochází k závažným poruchám psychického vývoje, ke snížení inteligence. Olovo má také škodlivý dopad na imunitní systém. U dospělých osob může vést déletrvající vystavení vlivu olova ke vzniku neurologických poruch, zvyšuje se krevní tlak. Také u rtuti byly prokázány její škodlivé účinky na vyvíjející se organizmus. Rtuť narušuje vyvíjející se mozek, ochranné tukové obaly nervových vláken (tzv. myelin), vyvolává různé neurologické abnormality a může způsobit zaostávání duševního vývoje. I u dětí matek, které byly vystaveny působení rtuti a neprojevily se u nich vyditelné známky otravy, se vyskytly poruchy pohybových funkcí a intelektu. Hliník patří mezi nejhojnější prvky, je víceméně všudypřítomný. Jeho hlavním zdrojem v lidské potravě jsou otěry z hliníkového nádobí nebo hliník, který je obsažen v nápojích, skladovaných v hliníkových obalech. O hliníku bylo vedeno mnoho diskusí na téma: škodí, nebo neškodí dětem? Některé studie hovořili o nepříznivém vlivu hliníku na stavbu a funkce centrální nervové soustavy. Vysoký obsah hliníku byl nalezen v mozcích osob, trpících degenerativní Alzheimerovou chorobou, jež způsobuje přadčasnou senilní demenci se ztrátou paměti, rozkladem duševní činnosti a úplným rozpadem osobnosti. 41

Hygienici doporučovali, aby děti ve školních zařízeních nejedly hliníkovými příbory a aby se nepoužívalo hliníkové nádobí. V současné době se již tento názor poněkud mění a odmítání hliníkového nádobí není tak jednoznačné. Nicméně se nedoporučuje připravovat v něm kyselé ovoce a zeleninu. 1.6.4 Výživová pyramida16 Jak je patrné z nákresu (PŘÍLOHA 2), výživová pyramida je rozdělena na šest skupin potravin: Skupina č.1: 3-6 porcí denně pro dospělého První skupina potravin tvoří spodinu pyramidy a obsahuje obyloviny, těstoviny, pečivo, rýži. Je to největší část, nejvíce porcí v našem jídelníčku. Při výběru potravin z této skupiny bychom měli dávat přednost tmavému celozrnnému pečivu a rýži natural, před pečivem bílým a moučnými výrobky s vyšším obsahem cukru. Potraviny této skupiny jsou pro lidské tělo zdrojem energie, ale i vlákniny a vitamínů, především skupiny B (zejména vitamíny B1, B2 a niacin). V těchto potravinách jsou také obsaženy minerální látky, jako je vápník a železo. Patří sem také určité množství rostlinných bílkovin. Skupina č.2: 3-5 porcí denně pro dospělého Do této skupiny patří zelenina a brambory. Energetická hodnota zeleniny je malá, protože obsahuje převážně vodu a jen malé množství bílkovin a cukru. Přesto je bohaté zastoupení zeleniny v potravě pro zdravou a vyváženou stravu zásadní. Největší význam zeleniny spočívá v tom, že je zdrojem vlákniny a vitaminů. Především vitaminu C, beta-karotenu (nutného k získání vitaminu A) a kyseliny listové. Důležité a významné jsou i minerály, a to zejména draslík, horčík a fosfor. V zelenině obsažené vápník a železo jsou v těle obtížně využitelné, a tak jejich hlavním zdrojem zůstává maso. Optimální je co největší přísun zeleniny v syrovém stavu nebo zpracované dušením nebo povařením, tak aby se zachovalo co nejvíce vitaminů a minerálů. Vláknina v zelenině ozdravuje střevo a pomáhá vyloučit látky, které by se bez její přítomnosti vstřebaly a nebyly by tělu prospěšné.

16 Gregora, M.: Výživa malých dětí, Grada Publishing, a.s., Praha 2004, str.18

42

Skupina č.3: 2-4 porce denně pro dospělého Do třetí skupiny potravin náleží ovoce. Ovoce je bohatou zásobárnou vitaminu C, žluté a oranžové plody také beta-karotenu, draslíku a pektinu. Aby se v ovoci vitaminy zachovaly, je nejlépe podávat ho v čerstvém stavu, syrové. Poměrně šetrné, co do zachování biologické hodnoty, je zmrazování. Kompotování, vaření na marmelády, ale i nešetrné skladování zisk vitaminu významně snižují. Navíc se neobejdou bez značného přídavku cukru , což je z hlediska racionální výživy rovněž nevhodné. Ovoce stejně jako zelenina, byť v menší míře, je také zdrojem vlákniny. Ta zůstává zachována i v sušeném ovoci. Skupina č.4: 2-4 porce pro dospělého Mléko a mléčné výrobky jsou důležitým zdrojem dobře vstřebatelného vápníku. Tělo z nich získává také živočišné bílkoviny. Dobře stravitelné jsou kysané mléčné výrobky, jogurty, kefíry, acidofilní mléko, které díky přítomnosti bifitogenních baktérií upravují složení střevní flóry. Jsou to potraviny s probiotiky. Pro omezení obsahu živočišných tuků ve stravě by mléčné výrobky neměly mít zvýšený obsah tuku. Nízkotučné a odtučněné mléko a mléčné výrobky, které mohou být vhodné pro dospělé, však nejsou v zásadě nijak prospěšné pro malé děti, protože scházející energii z ubraného tuku děti nahrazují konzumací sladkostí. Tím, že mají více pohybu a jejich organizmus roste, mají i větší potřebu v dodání energie. Navíc nizkotučné mléčné výrobky obsahují velmi malé množství v tuku rozpustných vitaminů A,D,E,K. Vápnik snižuje využitelnost železa, proto se doporučuje mléko a mléčné výrobky konzumovat dvě hodiny před nebo po jídle, které obdsahuje železo, jako je například maso. Skupina č.5: 1-3 porce pro dospělého Do této skupiny patří potraviny, ve kterých tělo nachází převažně živočišné bílkoviny a tuky, ale také vitaminy skupiny B, především B12 a železo a další minerály. Patří sem maso, drůbež, ryby, vejce a luštěniny. Přednost bychom měli dávat bílému masu před červeným. Maso by rovněž nemělo být zbytečně tučné. Kůže z drůbeže obsahuje velké množství cholesterolu. Mezi doporučované ryby řadíme méně tučné mořské ryby, ze sladkovodních pak kapra, pstruha. Mořské ryby jsou důležitým zdrojem jódu pro správnou funkci štítné žlázy. 43

Dětem je ale obvykle zařazujeme do stravy až kolem 2-3 let (zejména trpí-li rodiče alergiemi). Rostlinné bílkoviny z luštěnin jsou cenné, ale neměly by být jejich jediným zdrojem. Vejce se nemá jíst více než jeden žloutek denně, vařený bílek lze jíst častěji. Vejce jsou zdrojem cholesterolu, se kterým si tělo umí poradit, pokud je konzumujeme v rozumné míře, pro dítě jsou prospěšná, protože cholesterol je nutný pro stavbu buněk rostoucího organizmu. Sója a sójové výrobky jsou dobrým zdrojem bílkovin, nikoli však železa a vitaminu B12, o které jsou tak vegetariáni ochuzeni. Uzeniny, hamburgery, paštiky, salámy, párky jsou nevhodné pro dospělé a dvakrát tak pro děti. Uzení a konzervace s sebou nesou zvýšený obsah soli a konzervačních látek a dospělí by měli takové potraviny zařazovat do jídelníčku střídmě, pro děti jsou zcela nevhodné. Skupina č.6: Šestou skupinu představují živočišné tuky a volný cukr. Je symbolicky na vrcholu pyramidy, protože těmto potravinám bychom se měli vyhýbat, nebo je konzumovat opravdu střídmě. Jak vypadá nová výživová pyramida? (viz PŘÍLOHA 2) Kromě celozrnných obilovin se na stejně významné místo ve výživové pyramidě dostávají rostlinné oleje (olivový, sójový, kukuřičný, slunečnicový, řepkový). Doporučuje se přidávat je do jídel častěji, jsou zdrojem pro organizmus nezbytných nenasycených mastných kyselin. Rezervovanější přístup je k nadužívání brambor, u nichž velmi záleží na způsobu přípravy. Nejvhodnější je prosté vaření nebo upečení ve slupce na plechu, nikoli v alobalu. Ovoce spolu se zeleninou chrání dospělého před některými nádorovými onemocněními a nemocemi srdce a cév. Na vrcholu pyramidy jsou červené maso, máslo, bílá řýže, brambory připravené smažením, těstoviny (né celozrnné) a sladkosti. Měly by se jíst střídmě. 1.6.5 Funkční potravina17 Obsahuje složku, která ovlivňuje jednu nebo více funkcí v těle a má pozitivní vliv na zdraví. Funkční potraviny mohou obsahovat prebiotika, probiotika nebo kombinaci obou – symbiotika. 17 Gregora, M.: Výživa malých dětí, Grada Publishing, a.s., Praha 2004, str.34

44

Během posledních desetiletí byla věnováná velká pozornost poznání funkce střevních bakterií a možnostem jejího ovlivnění. Mikroflóra zažívacího ústrojí je složitý systém obsahující přes tisíc živých buněk na ploše stokrát větší, než je povrch lidského těla. Trávící systém novorozenců je před porodem sterilní. Během porodu dochází k osídlování zažívacího ústrojí mikroorganizmy z porodních cest. V našich podmínkách vysokého stupně hygieny je přenos mikroorganizmů omezený, a tím je omezené a zpožděné osídlování střevní sliznice bakteriemi. Ta je pak málo stimulovaná k rozvoji správné obranyschopnosti, a dítě je proto méně odolné proti nemocem. Stejně tak časté podávání antibiotik významně nabourává rozvoj střevní mikroflóry, a tím i obranyschopnost organizmu. Novorozenci, kteří jsou výlučně kojeni, jsou oproti nekojeným ve výhodě, protože mají ve střevě v převaze mléčné bakterie (bifidogenní a laktobacilus) podporující správné funkce zažívacího systému. To je způsobeno látkami, které jsou obsaženy v mateřském mléce a které příznivě ovlivňují jejich růst. Jsou to prebiotika, nestravitelné složené cukry, které jsou třetí nejvyšší složkou mateřského mléka po mléčném cukru a tucích. Osídlení střeva bakteriemi se u výlučně kojeného dítěte výrazněji mění až s jeho odstavováním a přechodem na nemléčné příkrmy. U dětí uměle živených se vyvíjí střevní mikroflóra, která obsahuje ve větší míře i bakterie působící nepříznivě, mléčných baktérií pro střevo prospěšných má méně. Způsobů jak lze vhodně ovlivnit složení střevní mikroflóry, je několik. Jedním z nich jsou zmíněné funkční potraviny, obsahující přísady podporující růst určitých baktérií v tlustém střevě. Působí tedy jen na určitý druh bakterií a nazývají se prebiotika. Prebiotika jsou nestravitelné části potravin, vláknina, která podporuje růst právě jen baktérií tělu prospěšných, jako jsou bakterie mléčné – probiotika. Tím pozitivně ovlivňují složení střevní mikroflóry tlustého střeva a mají příznivý vliv na zdraví člověka. Zlepšují pohyb střevní sliznice, a tím vyprázdňování, vstřebávání vápniku a dalších živin, a jelikož jsou potravou pro probiotické bakterie a podporují jejich růst ve střevě, podílí se významně na ochraně před průjmy a posilují obranyschopnost organizmu. Prebiotika jsou důležitou součástí mateřského mléka, ideální funkční potraviny. Mohou chránit plně kojené dítě před bakteriálními a virovými infekciemi, toxiny a plísněmi. 45

Dokážou bránit patogenním bakteriím v uchycení na střevní sliznici a podporují růst mléčných baktérií, čímž také zároveň vytěsňují ostatní bakterie střevu a tělu méně prospěšné, nebo dokonce nebezpečné. Prebiotickou vlákninu obsahují taky mléka řady např.:Nutrilon, Omneo, Sunar complex, Beba 1 Start, Beba 2 bifidus, Beba HA bifidus, Nestlé junior mléko bifidus, Nestlé osmizrnná kaše bifidus. Mateřské mléko však obsahuje desítky různých druhů oligosacharidů a v současné době zatím nelze přidat všechna prebiotika nacházející se v mateřském mléce do umělé výživy. Probiotika18 jsou tedy kultury živých mikroorganizmů (nejčastěji mléčné bakterie – laktobacily a bifidobakterie), které po podání prospěšně ovlivňují zdraví člověka – zlepšují vlastnosti jeho střevní mikroflóry. Slovo probiotic je odvozeno z řeckého slova pro život. Forma, ve které je probiotikum do zažívacího ústrojí podáno, musí obsahovat dostatečné množství životaschopných bakterií, které mají tendenci přežít ve střevě a být aktivní. Nové technologie umožňují uchování bakterií v suchém stavu. Po přidání vody jsou bifitogenní bakterie znovu aktivní. Mléko se musí připravit přesně podle návodu a zahřát jen na teplotu 40ºC, aby nedošlo k jejich poškození. Mezi tradiční potraviny obsahující probiotika patří jogurty a jiné zakysané výrobky. Jak probiotika působí: •

Vytvářejí látky, bránící růstu nežádoucích bakterií a produkci toxických látek.

•

Tím, že se usazují na sliznici střevní, vytěsňují odtud jiné bakterie.

•

Dokážou zamezit vniknutí toxinů přes střevní sliznici do organizmu.

•

Podporují rozvoj imunitních reakcí, obranyschopnost organizmu před působením nežádoucích baktérií.

Těmito mechanizmy působí probiotika v léčbě průjmů, především virového původu, průjmových onemocnění způsobených podáváním antibiotik a průjmu cestovatelů. Vzhledem k přibývajícím alergickým onemocněním, jako je ekzém, senná rýma, astma, byla vyslovena tzv. hygienická hypotéza, která rozvoj těchto nemocí dává do souvislosti s nedostatečným kontaktem dětského organizmu s bakteriemi po porodu, vlivem změněného životního stylu a přísných hygienických opatření a návyků. Ukazuje se, že vytvoření správné střevní mikroflóry je velmi důležité pro rozvoj obranyschopnosti člověka. 18 Gregora, M.: Výživa malých dětí, Grada Publishing, a.s., Praha 2004, str.35

46

Její zpožděný vývoj brání ve vyzrávání obranných mechanizmů ve střevě v časném kojeneckém věku, kdy je střevo vystaveno novým a novým alergénům v potravě a nezralá obranná bariéra pak přináší riziko vzniku alergických onemocnění. Kombinace prebiotika a probiotika se nazývá symbiotikum. Přispívá k prodloužení přežití probiotika, protože prebiotikum, které obsahuje, je mu potravou. V následné analýze, která se nachází ve druhé kapitole diplomové práce uvidíme, jak děti Základní školy dodržují podmínky zdravé výživy, na základě pitného režimu se dostaneme k zjištění, zdali se dítě z analyzované Základní školy pohybuje v hodnotách, uváděných pro naši populaci jako normální, nebo se přibližuje části populace s nízkým Indexem tělesné hmotnosti, nebo naopak má sklon k obezitě a Index tělesné hmotnosti vykazuje vyšší hodnoty.

47

DRUHÁ KAPITOLA 2. Jídlo v životě člověka Jídlo nás doprovází od početí až po poslední dny života. Nejprve vyvíjející se embryo a plod přijímá potřebné živiny a látky, nezbytné pro vývoj a stavbu organizmu, prostřednictvím matky. Po narození je dítě ještě dlouhou dobu závislé na mateřském mléce (nebo jeho náhradě) a na osobách, kteří mu jídlo podávají. Postupně se osamostatňuje. Je schopno kontrolovat i základní kvalitu jídla, jeho senzorické vlastnosti. Rozlišuje sladké, hořké, kyselé a slané. S rozšiřováním repertoáru jídel se začíná vyvíjet individualita dítěte. Něco začíná mít rádo, něco odmítá. Jak dítě roste, učí se stále přesněji kontrolovat svůj příjem potravy, rozlišovat chuťové vlastnosti jídla a hodnotit je, nejprve emočně, později i rozumově. Jídlo spojuje s novými zkušenostmi, zážitky, celkovou vnější situací. Spojování jídla s příznivými nebo negativními zážitky je jedním ze základů pozdějších postojů k určitým jídlům nebo jejich složkám. Na jejich základě se rozhoduje o tom, co bude jíst a co odmítat. Začíná si vytvářet svůj jídelníček, samozřejmě v závislosti na tom, co mu jeho okolí umožňuje. Učí se, co je jedlé a co je nepoživatelné, jak se chovat při jídle, za jaké potravní chování bude pochváleno, za jaké pokáráno. Jídlo se pro dítě stává postupně více než biologickou potřebou. Uspokojuje jeho emoční i psychosociální potřeby. Pomáhá mu začleňovat se do života dospělých. Dospělost může být charakterizována mimo jiné i plnou samostatností v rozhodování se o své výživě, výběru a opatřování si potravinových poznatků o složení pokrmu, jejich zdravotních aspektech, vlivu na zdravotní stav. Dospělý člověk využívá potravu k navazování, upevňování i usměrňování svých sociálních vazeb, zapojuje ji do pracovní činnosti, do rekreace, volí její složení pro období plného zdraví, nemoci i uzdravování. Jídlo se stává také integrovanou součástí života rodiny, kterou si buduje. Stárnutí je charakterizováno zvyšující se závislostí na druhých lidech. Pokud si již starý člověk nemůže sám zajišťovat potravu, ať již ze zdravotních, ekonomických nebo jiných důvodů, přestává mít možnost plně ovlivňovat svoji výživu, jídelníček, chuťové charakteristiky a další atributy jídla podle vlastního přání a rozhodování.

48

Úmrtí v naší kultuře znamená také konec svazku jídla s jedincem. V mnohých starších kulturách výživa smrtí nekončila. Zesnulým se do hrobů dávalo jídlo na cestu do záhrobí a z víry, že život nekončí pozemskou formou existence, přidávaly se i oblíbené pokrmy a lahůdky. Jídlo je tedy svým způsobem centrem našeho žití, bez jídla není života. Je spojeno s činností člověka, s jeho chováním, komunikací a interakcemi s dalšími členy společnosti, souvisí s jeho zaměřením, osobností, pracovními aktivitami, kulturními, sociálními i ekonomickými poměry ve společnosti. Jestliže se zaměřujeme na období dětství, potom je to proto, abychom mohli hledat vztahy mezi výživou a formováním osobnosti a cesty, kterými výživa může přispívat k zdravému, harmonickému životu a uchování psychické i fyzické aktivity po celý životní běh. Za zmínku stojí připomenutí tělesného vývoje dítěte a vývojových období kterými dítě prochází, které jsou popsané v další kapitole. 2.1 Tělesný vývoj dítěte Tempo vývoje je závislé na procesech, které jsou druhově příznačné, neboli typické pro člověka jako pro životný druh, dále na zvláštnostech jednotlivých lidských ras, na rodinných charakteristikách (dědičných vlivech), ale také na jedinečných zvláštnostech vývoje každého dítěte19. Dědičnost Dědičností se obvykle rozumí přenos určitých znaků z jedné generace na další. Nositeli dědičnosti a nutnými původci uspořádání struktury a funkce tělesných buněk i systémů jsou geny. Bez účasti a řízení genů se organizmus nemůže vyvíjet ani fungovat. Lze říci, že geny určují, jak a které tělesné struktury se budou vyvíjet u jedince a druhu (křídla, nohy, oči aj., ale týká se to i některých forem chování a duševních vlastností), v jakém časovém úseku a v kterém věku. Hovoří se o expresi - výrazu genů. Tyto vrozené formy chování jsou společné všem příslušníkům stejného biologického druhu. Avšak k jejich realizaci je třeba určitých vnějších podnětů a podmínek, mezi které patří i výživa.

19 Fraňková, S., Odehnal J., Pařízková J.: Výživa a vývoj osobnosti dítěte, Danone,Praha 2000, str.13

49

Vývojová období Nitroděložní vývoj trvá u normálně donošeného plodu 280+14 dní. Fyzický vývoj dítěte se dále dělí na: – Období novorozeněte: od narození do 28. dne, – Kojenecký věk: do konce prvního roku života, – období batolete: druhý a třetí rok, – předškolní věk: čtvrtý a pátý rok, – školní období: od 6. do 14. roku. Dělí se dále na mladší (do 12ti let) a starší školní věk – období dorostové, období mladistvých, od 15. do 18. roku. Kojenecké období je charakterizováno intenzivním růstem a zvětšováním tělesných rozměrů a význačným morfologickým (strukturálním), motorickým a duševním vývojem. Z tohoto hlediska je nesmírně závažné zajištění správné výživy, jak po stránce vhodného množství, tak její kvality. Batolecí období se dělí na mladší (konec prvního a druhý rok) a starší batolecí období (do tří let). Pokračuje rychlý rozvoj motorických a duševních vlastností. Celkový růst se poněkud zpomaluje a dokončuje se prořezávání mléčného chrupu. Předškolní období je rovněž charakterizováno mírnějším tempem růstu. Na jeho konci se prořezávají první zuby trvalého chrupu, což je důležité z hlediska příjmu potravy. Co se týče motorických - pohybových projevů je stále vysoce aktivní. Školní období začíná u nás v šesti letech a pokračuje do 14 let. Ke konci mladšího školního období, kdy začíná dospívání se růst opět urychluje a dochází k pubertálním změnám, které začínají u jednotlivých dětí v různém věku. Spontánní pohybová aktivita se snižuje. Výrazně se zvyšují rozdíly mezi pohlavími po stránce tělesné i duševní. Mohou se však začít projevovat i odchylky v potravním chování či dokonce závažnější psychologicky podmíněné poruchy příjmu potravy. Dorostové období od 15 do 18 let se projevuje dalším zvětšováním tělesných rozměrů a vyzráváním organizmu, hodnoty mohou dosahovat již hodnot dospělého věku. Poměr mezi výškou a hmotností pomáhá rozlišovat různé formy poškození vývoje organizmu vlivem nedostatečné výživy dítěte. 50

Jak můžeme kontrolovat, je-li fyzický vývoj dítěte normální? Antropologové a lékaři vyvinuli mnoho metod, které mohou zjišťovat kromě výšky a hmotnosti také složení těla, což je důležité hlavně ve vztahu k podílu tělesného tuku. Jak již bylo uvedeno v první kapitole, Měření obezity: Je to například měření tlouštky kožní řasy na různých místech těla (která ukazuje vrstvu podkožního tuku na daném místě), délky dlouhých kostí, obvodu hlavy atd. U nás byly získány, poprvé na světě, údaje o složení těla v období růstu metodou denzitometrie (tj. zjišťování specifické hustoty těla vážením pod vodou a změřením obsahu vzduchu v plicích a dýchacích cestách, což umožňuje výpočet celkového procenta tuku v těle). Dále se používá metoda měření kožní řasy tzv. Kaliperem (Pařízková, 1959, 1962) a další, obvykle časově i finančně více náročné postupy. V současné době se pro hodnocení adekvátnosti výšky a hmotnosti používá víceméně standartně tzv. Index tělesné hmotnosti (dále ITH, v zahraniční literatuře „body mass index“, BMI ). Se zkratkou BMI se můžeme setkávat často i v české odborné a populárně vědecké literatuře. Index tělesné hmotnosti se vypočítá tak, že se hmotnost (váha) dělí druhou mocninou výšky v metrech. Hodnocení ITH v průběhu růstu je složitější, protože vztah mezi hmotností a výškou se během dětství výrazně mění. Hodnoty ITH stoupají od narození do věku jednoho roku, pak prudce klesají. Je to tzv. období první dětské vytáhlosti. Kolem šesti roků se začíná ITH opět zvětšovat, následuje období větší plnosti. Táto fáze se v odborné literatuře označuje jako „adiposity reboud“ (adipozita=tučnost, rebound=doslova odraz od nečeho, návrat), což znamená určitou změnu spojenou s opětovným relativně větším přibíváním hmotnosti a tělesného tuku ve vztahu k celkovému růstu. S nástupem prepuberty a s dalším urychlením růstu dochází ke zvýšenému rozvoji končetin na úkor šířkových měr. Například dítě váží 19kg a měří 1,10m (=110cm, dělitelem jsou metry na druhou). Tedy 1,1x1,1(tj. 1,1na²)=1,21, potom 19:1,21=15,720. V následné analýze uvidíme, zdali se dítě z analyzované Základní školy pohybuje v hodnotách, uváděných pro naši populaci jako normální, nebo se přibližuje části populace s příliš nízkým, nebo naopak vysokým ITH.


51

2.3 Dotazníkové šetření Údaje pro zjištění zda děti žijící v ČR inklinují k obezitě, poskytovali děti ze Základní školy Velké Přílepy – Praha Západ. Analýza byla provedena na základě dotazníkového šetření zaměřeného na pitný režim dítěte a výsledné údaje byly znázorněny do jednotlivých výsledných grafů, kde je patrné jaká je preference u jednotlivých dětí (jaký druh nápoje), co se odzrcadlí i na jejich způsobu stravování a přístupu k zdravé výživě hlavně ze strany rodičů. Následně podle pohlaví dítěte, věku, váhy a výšky byl sestaven průměrný BMI index, podle kterého jsme mohli identifikovat jestli děti mají sklon k obezitě, nebo nikoliv. Počet respondentů: 100 Děti jsou ve věku: od 8 let do 11 let Třída: od 3 ročníku do 5 ročníku Základní školy Výška: údaje poskytovaly děti sami s asistencí paní učitelky, stejné údaje byly zapsány jednou Váha: údaje poskytovaly děti sami s asistencí paní učitelky, stejné údaje byly zapsány jednou Národnosti: děti jsou české národnosti, je mezi nimi jeden z Ruska a jedna z Běloruska Vzdělání rodičů: Podle údajů, které děti s asistencí paní učitelky poskytly, největší podíl měli rodiče (máma a otec) se středoškolským vzděláním (63 rodičů), pak vysokoškolsky vzdělaní (50 rodičů) a nejmenší podíl měli rodiče s ukončeným odborným učilištěm (20 rodičů).

52

2.3.1 Analýza dotazníkového šetření Na otázku: 1, Jaké nápoje piješ? Odpovídalo 100 respondentů – dětí od 8 do 12 let Základní školy.

Jaké nápoje piješ?

90 80

počet respondentů

70 60 50 40 30 20 10 0 2 čaj 1 voda

3 džus

4 kakao 6 Coca-cola 5 Fanta, Sprite

nápoje

Graf.č.1 (Zdroj: vlastní)

Výsledek: Nejvyšší počet odpovědí bylo u vody, co je nejdůležitější nápoj bez cukru. Pak následoval čaj, otázka je jestli děti pijí čaje ledové, které jsou slazené, nebo teplé čaje a když preferují teplé čaje, jestli sladí nebo pijí čaj bez cukru ( k této otázce dostaneme odpověď u otázky č.10). Další je v pořadí džus, v dnešní době jsou džusy s přídavkem cukru, co má vliv jak na kazivost zubů, tak na obezitu. Nejlepší jsou džusy se 100% obsahem ovoce, co je šťáva z vymačkaného ovoce od rodičů ( odpovědi jsou k dispozici u otázky č.7). Následně je na řadě kakao, tam je taky dúležité kolik kostek cukru si děti, nebo jejich rodiče dávají do kakaa (odpověď u otázky č. 10). K oblibě u dětí patří i slazené nápoje: Fanta, Sprite, Coca-cola, které se umístili sice na posledním místě, ale v nezanedbatelném počtu. Tyto nápoje jsou sice chutné pro děti, ale mají vysoký obsah cukru, časté pití, způsobuje jak kazivost zubů, tak sklon k obezitě. Proto by se měli rodiče vyhýbat nákupu nápojů tohoto typu, nebo omezit nakup Fanty, Sprite a Coca-coly na minimum. 53

Kromě toho jsou hrozbou v automatech na pití v Základních školách, kde je největší počet výběru právě ze sladkých nápojů. Na otázku: 2, Který z těchto nápojů by sis dal? Odpovídalo 100 respondentů – dětí od 8 do 12 let Základní školy.

Který z těchto nápojů by sis dal?

40 35

počet respondentů

30 25 20 15 10 5 0 2 Voda 1 Džus

4 Coca-cola 3 Fanta, Sprite 5 Kakao

6 Čaj

nápoje


Výsledek: Formulace otázky byla spíš formou, co by raději dítě pilo, kdyby nebylo pod kontrolou rodičů, kteří se dítě snaží usměrnit ve správné výživě. Tady je už na prvním místě džus místo vody a další pořadí právě obsadili slazené nápoje typu Fanta, Sprite a Coca-cola. Poslední místo mají kakao a čaj.

54

Na otázku: 3, Střídají ti rodiče nápoje? Odpovídalo 100 respondentů – dětí od 8 do 12 let Základní školy.

Střídají ti rodiče nápojel? 50 45

počet respondentů

40 35 30 25 20 15 10 5 0 1 Často

2 Málo

3 Nestřídají

frekvence


Výsledek: U této otázky mělo být zjištěno, jestli rodiče mění nápoje svým dětem, nebo zůstávají u stereotypu a nemění zvyky. Nejvyšší počet byl dosažen u odpovědi: často střídají, ale vzápětí s nižším počtem respondentů následovala odpověď: málo. Minimálním počtem odpovědí bylo u dětí kterým rodiče vůbec nestřídají nápoj a zůstávají u zvyků. Jsou to pravděpodobně rodiče, kteří nepodporují změny, flexibilitu, kterou jim dnešní trh nabízí.

55

Na otázku: 4, Minerální vodu piješ? Odpovídalo 100 respondentů – dětí od 8 do 12 let Základní školy.

Minerální vodu piješ?

45 40

počet respondentů

35 30 25 20 15 10 5 0 každý den

1xtýdně

1xza 2 týdny

1x měsíčně

vůbec

frekvence


Výsledek: Jelikož minerální voda je nejdůležitějším nápojem pro děti, jak pro její obsah minerálů, tak kvůli tomu že je bez přidaného cukru. Bylo důležité vědět, jak často kupují rodiče dětem minerální vodu. Nejvyšší počet respondentů uvedlo že pije minerální vodu denně. Poloviční počet respondentů pije vodu jeden krát týdně, nebo jednou za dva týdny a minimální počet jednou měsíčně až vůbec. Na otázku: 5, Kupuješ si z automatu ve škole nápoje? Odpovídalo 100 respondentů – dětí od 8 do 12 let Základní školy. Výsledek: Všichni odpovídali, že nekupují, z důvodu že automat ve škole nemají. Je to výhoda pro děti, které by si určitě daly nějaký nápoj z automatu v průběhu přestávky, ale určitě by volili slazený a pro zdravou výživu neprospěšný nápoj. Bylo by více prospěšné, kdyby v Základních školách byly automaty na vodu, které by uhasili žízeň a nepřispívali k obezitě.

56

Na otázku: 6, Piješ raději nápoje? (teplé, studené) Odpovídalo 100 respondentů – dětí od 8 do 12 let Základní školy.

Piješ raději nápoje? 100

počet respondentů

90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 1 Studené

2 Teplé

teplota nápojů


Výsledek:Děti napsali příklady oblíbených studených nápojů: Voda, Minerální voda (Bonaqua, Poděbradka, Aquila)-hodně, Minerální vody s příchutí (pomeranč), Fanta, Sprite, Coca-cola-hodně, Limonády, Yo šťávy, Cappy, Džus-hodně (mrkvový, jablečný), Šťáva, Nestea-oblíbené ledové čaje, Čaj (s medem a mlékem), vymačkané pomeranče. Z oblíbených teplých nápojů: hodně dětí dalo příklad kakao, některé bílou kávu. Obliba studených nápojů je nesrovnatelně vyšší, a tím je i vyšší spotřeba slazených nápojů, jak děti uvedli příklady. Teplé nápoje jsou spíš o zvyku, jako je kakao, které byly děti zvyklé pít od mala. Káva by se neměla u dětí tohoto věku ještě objevovat, i když je to bílá káva, stejně jako Coca-cola obsahuje kofein, které mohou způsobovat hyperaktivitu dítěte, nebo neklid.

57

Na otázku: 7, Vymačkává ti maminka šťávu z pomeranče? Odpovídalo 100 respondentů – dětí od 8 do 12 let Základní školy.

Vymačkává ti maminka šťávu z pomeranče? 70

počet respondentů

60 50 40 30 20 10 0 1 ANO

2 NE


Výsledek: Většina dětí dostává od rodičů zdravé a vymačkané ovoce, co je pozitivní přístup ke zdravé výživě dítěte ze strany rodičů. V dnešní době džusy v obchodech bohužel nejsou 100% i když to většina z produktů deklaruje, jsou jen více slazené, co nepřispívá k zdravému chrupu ani k prevenci proti obezitě. Pod-dotaz k dané otázce byl: Vymačkává ti maminka šťávu z jiného ovoce než pomeranče? V případě kladné odpovědi, příklady dětí na jiné ovoce, které jim vymačkává maminka bylo: jablko, jahoda, mrkev, citrón, mandarinka, banán, švestka, hroznové víno, ananas.

58

V případě kladné odpovědi na otázku: Vymačkává ti maminka šťávu z ovoce? Další pod-dotaz k dané otázce byl následující: Jak často piješ šťávu z ovoce?

Jak často piješ šťávu z ovoce? 40

počet respondentů

35 30 25 20 15 10 5 0 1 x týdně

1 x za 2týdny

1 x měsíčně

frekvence


Výsledek: Některé děti odpovídali, že jim maminka vymačkává čerstvé ovoce denně (3 děti ze 100). Většina dostává vymačkané ovoce jednou týdně, menší počet dětí jednou za měsíc a na posledním místě jsou odpovědi jednou za dva týdny. Jeden respondent ze 100 odpovídal že má vymačkané ovoce jednou za rok, pravděpodobně tím myslel že je to hodně zřídka.

59

Na otázku: 8, Kolik skleniček (hrnečků) nápoje vypiješ za den? Odpovídalo 100 respondentů – dětí od 8 do 12 let Základní školy.

Kolik skleniček (hrnečků) nápoje vypiješ za den?

45 40

počet respondentů

35 30 25 20 15 10 5 0 1

2

3

4

5

6

7

počet skleniček


Výsledek: Táto otázka vedla k dostatečnému pitnému režimu dítěte. Většina dětí dodržuje pitný režim, nejvíce respondentů odpověděla, že pije sedm skleniček (sklenička: 2-3 dc) za den, menší počet pije od 4-6 skleniček za den. Malý počet respondentů pije 1-3 skleničky za den. Co je málo a měl by se pitný režim u těchto dětí upravit, jelikož dítě v tomto věku by mělo pít 2-2,5 l vody za den. Některé děti odpověděli že pijí více než 7 skleniček za den, respektive hodně skleniček za den (počet respondentů 17).

60

Na otázku: 9, Kolik skleniček (hrnečků) vypiješ během výuky ve škole? Odpovídalo 100 respondentů – dětí od 8 do 12 let Základní školy.

Kolik skleniček vypiješ během výuky ve škole? 45 40

počet respondentů

35 30 25 20 15 10 5 0 1

2

3

4

počet skleniček


Výsledek: Největší počet respondentů vypije 2-3 skleničky v průběhu výuky ve škole. Nejmenší počet respondentů vypije jenom jednu skleničku, co je málo a měli by zvýšit pitný režim. Někteří vypijí čtyři skleničky, co je vyhovující pitný režim. Někteří respondenti odpověděli že nepijí vůbec v průběhu výuky ve škole (2 respondenti) a někteří odpověděli že pijí více než 4 skleničky, láhev v průběhu výuky ve škole(7 respondentů).

61

Na otázku: 10, Kolik kostek (lžiček) cukru si dáváš do čaje, nebo kakaa? Odpovídalo 100 respondentů – dětí od 8 do 12 let Základní školy.

Kolik kostek cukru si dáváš do čaje, nebo kakaa? 45 40

počet respondentů

35 30 25 20 15 10 5 0 0

1

2

3

počet kostek cukru


Výsledek: Záměrem otázky bylo zjistit jak sladí děti, nebo jejich rodiče teplé nápoje. Nejvyšší počet respondentů si dává do čaje, nebo kakaa 2 kostky cukru. Překvapivě hodně dětí si nesladí čaj, nebo kakao. Je tady pozitivní zásah do výživy ze strany rodičů, kde hraje roli i vzdělání rodičů. Většina dětí které si nesladí čaj, nebo kakao jsou z rodin kde rodiče mají minimálně středoškolské vzdělání a většina z nich je z rodin vysokoškolského vzdělání. Pak následují děti které si sladí čaj a kakao 1 kostkou cukru. Nejmenší počet dětí si sladí s 3 kostkami cukru, kde je vidět že mají rádi sladké a měli by snížit počet kostek cukru aby zvýšená konzumace cukru nevedla k předpokladům pro vznik obezity.

62

Na základě poskytnutých údajů od dětí Základní školy, jsou sestaveny následující grafy s BMI indexem, aby se zjistilo jestli je zkoumaná skupina 100 dětí Základní školy optimální váhy přiměřeně k výšce, věku a pohlaví, nebo je obézní. Informace ohledně pohlaví byly získány na základě podpisu dítěte na dotazník. Údaje o výšce a váze děti uměli, nebo jim byla nápomocná paní učitelka, nebo paní ředitelka Základní školy. 2.3.2 BMI index Zadané a vypočtené údaje: Pohlaví: chlapec Věk: 8 Váha: 30 Výška: 138 BMI: 15,75 Percentil: 25-50

Graf č.11 :WWW:
63

Výsledek: Průměr 8-letých chlapců 3 ročníku Základní školy s výškou v cm a (váhou v kg): 142(32), 143(33), 128(24) je výše uvedený BMI index: BMI (index tělesné hmotnosti, poměr hmotnosti k výšce v závislosti na věku a pohlaví) 8-letého dítěte je naprosto optimální. Zadané a vypočtené údaje: Pohlaví: dívka Věk: 8 Váha: 30 Výška: 136 BMI: 16,22 Percentil: 50-75

Graf č.12 :WWW:
64

Výsledek: Průměr 8-letých dívek 3 ročníku Základní školy s výškou v cm a (váhou v kg): 139(34), 128(25), 140(31) je výše uvedený BMI index: BMI (index tělesné hmotnosti, poměr hmotnosti k výšce v závislosti na věku a pohlaví) 8-letého dítěte je naprosto optimální. Zadané a vypočtené údaje: Pohlaví: chlapec Věk: 9 Váha: 31 Výška: 138 BMI: 16,28 Percentil: 25-50

Graf č.13 :WWW:
65

Výsledek: Průměr 9-letých chlapců 3 a 4 ročníku Základní školy s výškou v cm a (váhou v kg): 135(33), 139(28), 140(33), 145(27), 130(30), 140(37) je výše uvedený BMI index: BMI (index tělesné hmotnosti, poměr hmotnosti k výšce v závislosti na věku a pohlaví) 9-letého dítěte je naprosto optimální. Zadané a vypočtené údaje: Pohlaví: dívka Věk: 9 Váha: 36 Výška: 143 BMI: 17,60 Percentil: 50-75

Graf č.14 :WWW:
66

Výsledek: Průměr 9-letých dívek 3 a 4 ročníku Základní školy s výškou v cm a (váhou v kg): 130(31), 140(32), 142(35), 146(40), 145(35), 140(33), 147(41), 150(43) je výše uvedený BMI index: BMI (index tělesné hmotnosti, poměr hmotnosti k výšce v závislosti na věku a pohlaví) 9-letého dítěte je naprosto optimální. Zadané a vypočtené údaje: Pohlaví: chlapec Věk: 10 Váha: 36 Výška: 144 BMI: 17,36 Percentil: 50-75

Graf č.15 :WWW:
67

Výsledek: Průměr 10-letých chlapců 4 a 5 ročníku Základní školy s výškou v cm a (váhou v kg): 136(31), 145(37), 138(31), 146(40), 139(25), 147(45), 145(38), 150 (33), 140(43), 145(38), 144(29), 150(40) je výše znázorněný BMI index: BMI (index tělesné hmotnosti, poměr hmotnosti k výšce v závislosti na věku a pohlaví) 10-letého dítěte je naprosto optimální. Zadané a vypočtené údaje: Pohlaví: chlapec Věk: 10 Váha: 43 Výška: 140 BMI: 21,94 Percentil: 90-97

Graf č.16 :WWW:
68

Výsledek: Dvě děti ze třídy mají vyšší váhu v poměru k výšce, pro ně je sestaven výše uvedený BIM index, na příkladu dítěte s vyšší váhou v poměru k výšce: Podle BMI (indexu tělesné hmotnosti, poměru hmotnosti k výšce v závislosti na věku a pohlaví) dítěte je zřejmé, že jeho hmotnost je vyšší, než by měla být vzhledem k jeho věku a výšce. Doporučuje se upravit jeho stravovací zvyklosti a tím se zároveň upraví i jeho hmotnost. Zadané a vypočtené údaje: Pohlaví: dívka Věk: 10 Váha: 47 Výška: 148 BMI: 21,46 Percentil: 90-97

Graf č.17 :WWW:
69

Výsledek: Průměr 10-letých dívek 4 a 5 ročníku Základní školy s výškou v cm a (váhou v kg): 140(47), 162(50), 145(46), 145(45) je výše znázorněný BMI index: Podle BMI (indexu tělesné hmotnosti, poměru hmotnosti k výšce v závislosti na věku a pohlaví) děvčat je zřejmé, že jejich hmotnost je vyšší, než by měla být vzhledem k jejich věku a výšce. Důležitá je úprava stravovacích zvyklostí a tím se upraví zároveň i hmotnost. Jedna dívka ve třídě měla ještě vyšší hodnoty váhy v poměru k výšce, pro ni je sestaven následující BMI index: Zadané a vypočtené údaje: Pohlaví: dívka Věk: 10 Váha: 47 Výška: 140 BMI: 23,98 Percentil: 97-99.6

Graf č.18 :WWW:
70

Výsledek:

Podle BMI (indexu tělesné hmotnosti, poměru hmotnosti k výšce v závislosti na věku a pohlaví) je hmotnost dítěte opravdu výrazně vyšší, než by měla být vzhledem k doporučovaným hodnotám. Bylo by dobré se obrátit na praktického dětského lékaře, kterého dítě navštěvuje a kde chodí na preventivní prohlídky. Je potřební zjistit, zda není vyšší hmotnost způsobena některým z onemocnění. I v případě negativního výsledku by hubnutí dětí mělo probíhat pod osobním dohledem odborníka, bylo by dobré požádat lékaře o kontakt na např. na nutriční terapeutky v okolí rodiny dítěte. Zadané a vypočtené údaje: Pohlaví: chlapec Věk: 11 Váha: 43 Výška: 149 BMI: 19,37 Percentil: 75-90

Graf č.19 :WWW:
71

Výsledek: Průměr 11-letých chlapců 5 ročníku Základní školy s výškou v cm a (váhou v kg): 150(44), 148(41) je výsš uvedený BMI index: BMI (index tělesné hmotnosti, poměr hmotnosti k výšce v závislosti na věku a pohlaví) 11-letého dítěte je naprosto optimální. Zadané a vypočtené údaje: Pohlaví: dívka Věk: 11 Váha: 36 Výška: 151 BMI: 15,79 Percentil: 25-50

Graf č.20 :WWW:
72

Výsledek: Průměr 11 letých dívek 5 ročníku Základní školy s výškou v cm a (váhou v kg): 149(38), 152(34) je výše uvedený BMI index: BMI (index tělesné hmotnosti, poměr hmotnosti k výšce v závislosti na věku a pohlaví) 11 letého dítěte je naprosto optimální. 2.4 Význam vzdělání a osobnosti rodičů na výživu dítěte Po analýze poukážeme na to jaký má význam vzdělání a osobnosti rodičů na výživové zvyklosti dítěte. Vlivy rodiny na postoje k jídlu a výživové zvyklosti vycházejí z několik zdrojů. Mohou to být a) genetické vlivy, b) vlastnosti osobnosti rodičů a jejich zájmy, c) výchovné metody rodičů, d) vlivy sourozenců, žije-li více dětí v rodině, e) ekonomická situace rodiny, její kulturní a sociální pozadí. Osobnost otce a matky Není pochyb o tom, že určité vlastnosti osobnosti otce a matky, například jejich temperament, charakterové vlastnosti, zájmy či intelekt, mohou nějakým způsobem ovlivnit rozhodování dítěte o tom, zda příjme a oblíbí si stejný pokrm jako rodiče, nebo ho bude od začátku odmítat. Je to ale všechno mnohem složitější, problém je právě v tom, jak se vyvíjeli od časného věku dítěte jejich vzájemné vztahy a jakými cestami se dále ubírají. Podle některých autorů jsou děti ve svých oblibách jídel vice ovlivněny matkou než otcem, což může být dáno tím, že matka je s nimi v užším kontaktu, než otec. Rozdíly mezi vlivem matky a otce se stírají tam, kde otec jí pravidelně doma. Zkušenosti, podle nichž malé děti lépe přijímají nové, neznámé jídlo, jestliže mají možnost pozorovat, jak se k danému pokrmu chovají rodiče a jakou mu věnují pozornost. U obézního dítěte můžeme připomenout nález, podle kterého obézní matky a jejich otylé děti snědí větší množství jídla v kratší době, než matky a děti normální hmotnosti. Příklad matky může být důležitý i pro vývoj potravního chování dětí. Stejně tak lze přijmout výsledek pozorování, který ukázal, že nepříznivý vliv na přijímání nových jídel malými dětmi může mít nervozita či úzkostnost matky.

73

Význam vdělání rodičů21 Další faktor, který hraje důležitou úlohu ve vývoji výživových zvyklostí dětí, je úroveň dosaženého školního vzdělání rodičů, a to jak matek, tak otců. Příklad: V jedné kanadské studii bylo zjištěno, že čím vyšší je školní vzdělání rodičů, tím je menší procento tělesného tuku, nižší index tělesné hmotnosti (tzv. ITH, BMI nndex) u jejich potomků, avšak platilo to pouze pro dcery, ne pro syny. Mezi odmítaná jídla se totiž u žen s vyšším vzděláním dostala jak nezdravá, tak i nutričně hodnotná jídla, která však vyžadují více času na přípravu. Matky s nižším školním vzděláním obvykle udaly větší škálu přijímaných pokrmů, což je zase pozitivní stránka. Výchovný styl rodičů má dvě hlavní složky: emoční vztah k dítěti a formu (způsob) výchovného řízení. Tyto dvě složky se projevují ve volbě výchovných postupů, používání odměn, pobídek, požadavků na dítě i trestu a nejrůznějších výchovných prostředků. Základní škola, stejně tak jako mateřská škola znamená velkou změnu ve způsobu výživy dítěte. Nové zkušenosti spojené s jídelní situací, mohou kladně i nepříznivě ovlivnit a spoluvytvářet jeho vztahy ke škole, učení, ke spolužákům, učitelům. Na konci této kapitoly je poukázáno na zásah do výživy ze strany rodičů, kde hraje roli i vzdělání rodičů. Většina dětí které má pozitivní a rozumný přístup k výživě je z rodin kde rodiče mají minimálně středoškolské vzdělání a většina z nich je z rodin vysokoškolského vzdělání. Poukazuje se na to jak je důležitá osvěta ohledně výživy, jak ze strany rodičů, tak ze strany školy. Měla by již v Základních školách v ČR probíhat výuka ohledně výživy, aby si děti vytvořili vlastní postoj k výživě a pochopili co je správné a zdravé. Tím se sníží i počet obézních dětí a zároveň se sníží výdaje státu na následnou léčbu obezity.


74

TŘETÍ KAPITOLA 3. Prevence dětské obezity Několik doporučení a návrhů, které lze ve školách (i doma) uplatňovat v prevenci dětské obezity: Stravování - Žádný z programů prevence obezity, které jsou zaměřeny na děti, nemůže se výhradně týkat pouze snížení energetického příjmu, neboť by mohl způsobit nežádoucí úbytek hmotnosti i u dětí, které nadváhou netrpí. Ideální výživové programy by měly zlepšit stravu jak dětí s nadváhou a obezitou, tak i děti s nízkou hmotností, s cílem zavedením zdravé tj. nutričně i energeticky vyvážené stravy. Tyto programy by umožňovaly např. snížení příjmu tuku, zvýšení spotřeby ovoce a zeleniny, nebo omezení spotřeby sladkých nápojů a nápojů sycených oxidem uhličitým. Úvaha školy nad potřebou automatů se sladkými nápoji, místo automatů na vodu. Sedavé činnosti - Omezování fyzické aktivity a nárůst sedavých činností jsou jedněmi z nejzávažnějších faktorů podporující epidemický nárůst obezity. Z těchto důvodů je velké množství studií zaměřeno na objektivizaci těchto vlivů a stanovení preventivních programů. Nejúspěšnější studie byly zaměřeny na snížení počtu hodin strávených sezením. Americká studie (Planet Health) uvádí, že existuje přímá souvislost mezi délkou doby sledování televize a obezitou u dospívajících dívek (avšak nikoliv u chlapců) a že zkrácení doby sledování TV snižuje riziko obezity o 15%. Fyzická aktivita ve škole - Ve školách je obtížné zařadit do programu další fyzické aktivity (doporučují se 3 hodiny tělesné výchovy), neboť představitelé škol se obávají, že by se tak negativně ovlivnila úroveň obecných znalostí. Fyzická aktivita ve volném čase - Pro starší děti je velmi důležitá volba zájmových činností, kdy si mohou sami volit způsob trávení svého volného času.

75

Dostatek spánku - Jedním z klíčových výsledků studie IDEFICS, (Projekt IDEFICS (Identification and prevention of Dietary – and lifestyle – induced Health Effects in Children and infantS)22byl poznatek, že existuje souvislost mezi délkou spánku a rizikem vzniku nadváhy a obezity. U dětí předškolního věku, které spí denně méně než 9 hodin, bylo pozorováno zřetelně vyšší nebezpečí vývoje nadváhy. Navíc děti navštěvující školu, které spí méně než 11 hodin, vykazují o 40 % vyšší riziko nadváhy a dokonce o 300 % vyšší riziko, pokud spí méně než 9 hodin. Čas, který měly věnovat spánku, většinou strávily sledováním televize, nebo hraním videoher, což platilo především pro chlapce. Zajištění dostatku spánku dětí je tedy důležitou součástí boje proti dětské obezitě. Jeho role je totiž zásadní při vytváření mechanismů regulace chuti k jídlu a výdeje energie. Jeho nedostatek narušuje hormonální sekrece, zvláště pak inzulínu. Snídaně dodává dostatek energie a živin do začátku dne. Pravidelná snídaně zajišťuje zlepšený příjem živin a pomáhá udržovat zdravou hmotnost těla. Zvláště je důležitá pro děti a dorost, neboť bylo zjištěno, že podporuje učení a zlepšuje školní výkony ve srovnání s nedostatečně vyživovanými dětmi. Toto ranní jídlo je však často zanedbáváno a vynecháváno; je proto nezbytné upozornit na výhody, které pravidelné snídání přináší. Většina dětí a mládeže rychle přechází ze spánku, kdy tělo odpočívalo, do aktivního stavu, kdy se zvyšují požadavky na spotřebu glukozy ve svalech a v mozku. Snídaně prakticky přeruší klidový stav a zaktivizuje tělo i mysl. Avšak 10 až 30 % dětí i starší mládeže v Evropě snídani velmi odbývá. V porovnání se skupinou dětí, které snídani zanedbávají, splňují snídající děti mnohem snáze výživová doporučení a vykazují vyšší denní příjem důležitých vitaminů, minerálních látek a vlákniny. Obvyklá snídaně pro děti totiž většinou zahrnuje mléčné výrobky, snídaňové cereálie, ovocné šťávy, ovoce a vejce. Mimo to děti, které pravidelně snídají, mají rovněž většinou pozitivní návyky, včetně zvýšené spotřeby ovoce a zeleniny, a také vyšší tělesnou aktivitu.V současné době existují poznatky, že pravidelně snídající děti jsou většinou štíhlejší. Ubývá rodičů, kteří doma připravují dětem přesnídávku, přidají ovoce, nebo zeleninu ale i dětí, kteří takovou péči vyžadují. 22 Pramen z WWW: http://www.ideficsstudy.eu/Idefics/, 2006

76

Dostávají častěji peníze na to, aby si sami koupily jídlo. Bohužel, mnoho jich utratí peníze za různé pamlsky místo hodnotných potravin. K tomu se připojuje pití nápojů, které jsou ve školách dosažitelné v prodejních automatech, umístěných přímo na chodbách. Nebývá tam velký výběr mléčných výrobků, ale sladkých nápojů. 3.1 Problémy současného stavu výživy našich dětí Správná výživa Dnešní doba však přináší jinou realitu: na jedné straně varování před civilizačními chorobami a obezitou, na druhé straně mocnou reklamu novým typům hamburgerů, přeslazeným tyčinkám plným energie a odtučněným mléčným výrobkům, které nás udrží štíhlými a aktivními celý den. Se zdravou výživou to však nemývá mnoho společného. Uvést skutečné zásady zdravého stravování do praxe není jednoduché. Nejlépe vedeme dítě ke správné výživě vlastním příkladem, a v tom je kámen úrazu. Zdaleka ne vždy je naše výživa správná. A rozdíl mezi výživou dospělých a dětí je až na některé výjimky spíše ve velikosti porcí než v zastoupení jednotlivých potravin. I když neni možnost se věnovat alchymii dětské stravy a rozpitvávat kalorické hodnoty potravin a zastoupení jednotlivých složek, je potřeba být dítěti dobrým příkladem a připravovat pro sebe i pro ně jídlo dostatečně pestré, obsahující řádný díl zeleniny nebo ovoce a vlákniny na úkor sladkostí a živočišných tuků. Dopřát dítěti dostatek mléka a mléčných výrobků, i když samozřejmě také v rozumné míře, a vyhýbat se smaženým kuřatům z KFC, hamburgerům od Mc Donald, italským pizzám a českým uzeninám. A když už to jinak nepůjde, ponechat tak rozšířený způsob nasycení na zvláštní příležitosti, nebo volit menší zlo, jako je zeleninová pizza. Sama výživová doporučení, zejména týkající se jednotlivých druhů potravin, které by mělo dítě v daném věku sníst, názorů na význam masa, na dobu, kdy začít dítěti dávat určité druhy zeleniny a ovoce, jsou často tak protichůdná a nejednotná, že vytvořit univarzální radu nelze. Nejlepší dětská výživa je taková, která je pestrá, s velkým dílem vlákniny, může se jíst v klidu a pohodě a chutná dítěti stejně jako všem ostatním u rodinného stolu. 77

Co to je správná výživa? Taková, která co nejvíce odpovídá racionální stravě, je dostatečně pestrá, obsahuje poměr živin optimální pro rostoucí organizmus, s dostatkem mléka jako zdroje vápniku, s přiměřeným množstvím masa jako zdroje železa, s přísunem ovoce a zeleniny jako zdroje vitamínů a vlákniny. Je to taková výživa, která vyhovuje v mírných obměnách celé rodině, dítě díky ní prospívá, dobře roste, je spokojené a jídlo mu chutná. Jednou ze základních podmínek správného působení na dítě je výchovné sjednocení rodičů. Musí se dohodnout a snažit se o stejný cíl a metody. V prvních letech života dítěte převládá výchovný vliv matky, ale úloha otce je neméně zodpovědná. Dítě napodobuje chování rodičů, a tak se jejich slova nesmějí rozházet s činy. Důležitější než energetická hodnota stravy je však podíl jejich jednotlivých složek a její pestrost. Ne každý pokrm, který znamená bohatý energetický přísun, je vhodný23. Rodiče by si také měli uvědomit, že nezáleží jen na tom, co jíme, a kolik toho sníme, ale za jakých podmínek , jaký poměr máme k jídlu a jak učíme své děti , aby k jídlu přistupovaly a chovaly se při něm, v jakých podmínkách je učíme jíst a k dodržování jakého časového rozvrhu je vedeme. Dítě by nemělo mít pocit, že nám tolik záleží na tom, co právě snědlo. Trocha hladu nikdy není na škodu a dítě si začne jídla více vážit, a protože bude vědět, že nic jiného než to, co má, na talíř nedostane, potlačí svou vybíravost. Žádný jiný prostředek není tak účinný pro jeho chuť jako, sedí-li u stolu v kruhu rodičů a sourozenců nebo dětí ve školce nebo škole, kteří mají přirozenou zdravou chuť k jídlu. Jídlo má mít svou pravidelnost a přiměřený čas, po který se mu věnujeme. Ranní spěch celé rodiny často vede k tomu, že se nesnídá nebo se snídaně v rychlosti odbude. Přitom správná snídaně = správný vstup do nového dne. Dítě, které nesnídá, je ohroženo vznikem obezity, protože tělo si další jídlo, kterým je často až oběd, ukládá do zásob. 23 Gregora, M.: Výživa malých dětí, Grada Publishing, a.s., Praha 2004, str.13

78

Navíc nenasnídané dítě je během dopoledne, které tráví v dětském kolektivu ve školce, nebo při školním vyučování, unavené a ztrácí výkonnost. Určitou nahrážkou může být výdatnější dopolední svačina. Dítě ji ale vždycky nesmí. Za pestrost a kvalitu stravy, její rozložení do jednotlivých denních porcí jsou odpovědni rodiče. Kolik toho dítě sní, nechat na něm. Existují děti, jejichž koloběh látkové výměny je pomalejší. Mají malou tělesnou spotřebu, která je pro ně normální a typická, nedá se ničím ovlivnit. Jsou to často děti drobnější, velmi čilé, které mají tisíce zájmů a rodiče mají pocit, že to není v pořádku. Přitom děti jedí, pokud nejsou nuceny, se slušnou chutí, i když malé porce. A to je známka, že nemocné nejsou a nemá smysl je do jídla nutit. Chuť k jídlu se řídí obdobím vývoje. V prvním roce života jí každé zdravé dítě s velkou chutí. Ve druhém roce se tempo růstu zpomaluje, a proto je také touha po jídle menší. Začátek školní docházky se často vyznačuje tím, že dítě hůře jí, neklidně spí. Na vině bývá nervozita, množství nových zážitků ve škole. Problémy současného stavu výživy v ČR Výživa dětí je v současnosti ovlivněna prudkými změnami v ekonomických poměrech rodiny, ve způsobu života a nabídce nových produktů. Přibývá mražených hotových jídel, mikrovlnná trouba urychluje přípravu i ohřívání potravin. Narůstá počet restaurací a bister odávajících tzv. fast foods, tj. rychlé občerstvení , hlavně hamburgry, smažené hranolky, párky v rohlíku, smažená masa aj. Přibívá vegetariánů, hlavně mezi mladými lidmi. Při porovnávání našeho trhu a bohatství tržnic západních zemí vidíme, že výběr ovoce a zeleniny je u nás stále nesrovnatelně horší.

3.2 Léčba obezity jako společná léčba složek metabolického syndromu Obezitu můžeme léčit prakticky pěti způsoby: Dietou, fyzickou aktivitou, psychoterapii, podáváním léků proti obezitě a chirurgicky. Hlavním postupem v léčbě obezity je dietoterapie. Rovněž psychologickou podporu vyžaduje prakticky každý léčený pacient. 79

Je zcela běžné, že po počátečném úspěchu pacient selže a mnohdy časem dosáhne hmotnosti ještě vyšší než před léčebnými pokusy. Léčba obezity se tak blíží léčbě dalších složek metabolického syndromu, jako je například hypertenzexv a diabetesxvi. Tato onemocnění dnes léčíme také víceméně trvalou farmakoterapií. Studie ukázaly, že je dokonce lepší být obézní a fyzicky zdatný (tedy fit-fat)24, než být štíhlý a necvičíčí (tzv. unfit-unfat). Mortalitaxvii nepohybujících se štíhlých osob je totiž vyšší. Dobrým prediktorem kardiovaskulární mortality je dokonce pouhý dotaz na subjektivní pocit tělesné zdatnosti. Pravidelná fyzická aktivita dokáže významně prolomit inzulinorezistenci. Potřebný je pohyb v rozsahu alespoň 30 minutové aktivity, např. takové úrovně, která vede ke zpocení, minimálně třikrát týdně. V poslední době tak vstoupil do posuzování rizik obezity i další faktor, a tím je nedostatečná fyzická zdatnost. U trénovaných osob je nižší i výskyt hypertenze. Základní principy dietní léčby obezity Obezita patří k onemocněním, u nichž je dietní léčba nejvýznamnější. Nejde o pouhé uplatnění diety v redukci hmotnosti, ale i o dietní ovlivnění prognózy obézních. Optimální je dosažení redukce hmotnosti. To je však u části nemocných neúspěšné. Obezita je součástí metabolického syndromu a v tomto smyslu i u obézních, jimž se nepodaří redukovat hmotnost, jsou důležitá další dietní opatření: a) opatření k zastavení rozvoje aterosklerózy, b) opatření k prevenci diabetu, c) opatření v léčbě přítomné hypertenze, hyperurikémiexviii a dyslipidémiexix a dalších složek metabolického syndromu. Je chybou, že dietní léčba obezity je často ztotožňována s redukcí hmotnosti. Zdravý životní styl je stejně důležitý jako redukce hmotnosti. Tuto skutočnost nejvíce ukázaly studie zabývající se fyzickou aktivitou. V těchto studiích bylo například zjištěno, že štíhlé fyzicky méně zdatné osoby mají horší prognózu než obézní, pravidelně cvičící. Moderní dietní léčba obezity nezahrnuje tedy jen redukci hmotnosti, ale i výše zmíněná další opatření.

24 Medical Tribune CZ, s.r.o. Ve spolupráci s Inpharmex, spol. s r.o.: Diaetologie/Obezitologie, Medical Tribune Pharmindex Brevíř 2007, 1.vydání, Praha 2007 , str.35

80

Redukční diety v léčbě obezity Při indikaci redukčních diet musíme brát v úvahu obsah energie v základních živinách, ovlivněný zejména obsahem tuku. Odhadovat energetický obsah lze tedy i podle podílu tuku v potravě. Velmi významné je dbát na obsah vlákniny v potravě. Vlákninu táví střevní bakterie a produkty tohoto trávení se vstřebávají. Přesto je její energetický obsah téměř zanedbatelný. Čím více je vlákniny v potravě, tím má relativně nižší energetickou hodnotu. Onemocnění je prakticky celoživotní a je nutná dlouhodobá úprava stravovacího režimu. Dietní zásady: 1) Pravidelnost v jídle – jídelníček je rozdělen do tří až šesti jídel denně, podle typu vybrané redukční diety. Pacient by se měl stravovat po 3-4 hodinách, aby přestávky mezi jídly byly dostatečné a přitom nebyly příliš dlouhé. Při zachování přesnídávek a svačin, event. druhé večeře, na které jsou zařazeny nízkoenergetické potraviny – ovoce, zelenina – nejsou tak velké pocity hladu před hlavními jídly a druhá večeře omezí večerní a noční přejídání, např. při sledování televize. Poslední jídlo by měl pacient přijímat nejpozději v 18 až 21 hodin s pauzou alespoň dvě hodiny před spánkem. 2) Rovnoměrné rozdělení energie během celého dne, aby nedocházelo k hladovění. Denní příjem energie a sacharidů je v dietě rozdělen do třetin a v každé třetině je vždy zastoupeno jedno hlavní a eventuálně jedno vedlejší jídlo. 3) Porušení diety je nutno korigovat a v dietě vytrvat. Představa, že porušením diety je všechno ztraceno, je mylná. Naopak, má-li pacient tento pocit, není ještě stabilizován ve změně svých životních návyků a dieta je pro něho stále ještě pravděpodobně přechodným rituálem. 4) Důležitý je dostatečný příjem nízkoenergetických tekutin, 1,5 až 2,0 l denně, alkoholické nápoje nejsou vhodné pro velký energetický obsah. 5) Vhodný je individuální přístup k pacientovi v edukaci o dietě. Má zachovat, pokud možno, stravovací zvyklosti pacienta, což se týká potravinových averzí a oblíbených kombinací jídel, samozřejmě v rámci příslušné redukční diety s vyloučením nevhodných potravin a technologických úprav.

81

Složení stravy v redukčních dietách Ve složení stravy vždy sledujeme více položek: •

Energie Adekvátní snížení množství přijaté energie je nutné k hmotnostní redukci pacienta a k udržení jeho přijatelné hmotnosti. Potřebné množství energie lze odhadnout.

•

Bílkoviny Doporučuje se dávka 0,8-1,1 g na 1 kg ideální hmotnosti pacienta. Tvoří 25% z celkové denní energie. Důležitý je příjem kvalitních plnohodnotných bílkovin obsažených v mase, mléčných výrobcích a v některých luštěninách, kde jsou zastoupeny esenciální aminokyseliny. Nedostatek bílkovin vede ke katabolizmuxx organizmu, přebytek zatěžuje metabolizmus ledvin a jater. Musíme si uvědomit, že bílkovinné potraviny živočišného původu jsou zdrojem tuků a cholesterolu, a proto vybíráme netučné potraviny a dodržujeme doporučené množství stravy.

•

Tuky Jsou zdrojem energie ve stravě, a proto v redukčních dietách omezuje jejich množství na 25-30% z celkové energetické hodnoty. V některých redukčních postupech jsou volné tuky vyloučeny vůbec. To lze zabezpečit upřednostňováním rostlinných olejů a rostlinných másel na úkor živočišných tuků (másla, sádla) a výběrem netučných potravin.

•

Cholesterol Cholesterol je přítomen v tucích a v bílkovinných potravinách živočišného původu – mase, uzeninách, vnitřnostech, vejcích, mléčných výrobcích, másle, sádle, loji. Doporučená dávka na den činí max. 300 mg. Rostlinné potraviny cholesterol neobsahují.

•

Sacharidy Jsou zastoupeny zejména polysacharidy v příkrmech, chlebu, pečivu. Mono-a disacharidy v ovoci, zelenině a mléčných výrobcích lehce omezujeme v rámci doporučených hodnot. Cukr, med, cukrářské výrobky a sladkosti se ze stravy vylučují úplně.

•

Vláknina Vláknina tvoří u obézních důležitou nestravitelnou složku stravy rostlinného původu. 82

Tyto balastní látkyxxi snižují resobci sacharidů, příznivě ovlivňují matabolizmus tuků a cholesterolu a navozují také pocit sytosti, působí proti zácpě a preventivně proti divertikulózexxii a kolorektálnímu karcinómuxxiii. Nejvíce vlákniny je v ovoci, zelenině, luštěninách, celozrnných mlýnských a pekárenských výrobcích, bramborách. •

Minerální látky a vitaminy Minerální látky a vitaminy jsou dostatčně obsaženy v pestré stravě.

•

Tekutiny Při vyrovnaném příjmu a diurézexxiv je vhodný příjem tekutin 2-2,5 l denně, z toho obvykle 1200 až 2000 ml pijeme v nápojích a 500 až 700 ml je obsaženo v tuhé stravě. Dostatečné množství tekutin udržuje vodní rovnováhu organizmu. Alkohol obsahuje velké množství energie, a proto nápoje tohoto druhu jsou v redukčních dietách nevhodné. Hypertonikůmxxv nepodáváme minerální vody, protože obsahují velké množství sodíku.

•

Náhradní sladidla Nejvhodnější jsou sladidla bez energetické hodnoty. Zdravotní rizika dietování u dětí a dospívající mládeže25: Dietování může vést ke stavu celkové nebo částečné podvýživy. Může také navodit avitaminózu či nedostatek určitých minerálů, nejčastěji železa a vápniku. Podvýživa z nedostatku potravy ve fázi fyzického růstu a vývoje může mít negativní fyziologické důsledky. Ovlivňuje metabolizmus, porušuje nervovou činnost, může vést k opoždění růstu, oddálení puberty a později k osteoporóze (řídnutí kostí). Kromě fyziologických důsledků je třeba vidět i nepříznivý vliv dietování na duševní činnost. V některých studiích byl ukázán negativní vliv na psychické funkce, mohou být narušeny prvky kognitivní, rozumové činnosti. Pohybový aparát „Každá hodina ztraceného času v mládí je zárodkem neštěstí v budoucnosti.“ (Napoleon Bonaparte). Pohyb a jeho koordinace hrají klíčovou úlohu ve vývoji člověka. I když patří mezi základní a běžné součásti každodenního života, zastává důležitou funkci i v jiných oblastech, především ve sportu a tělovýchovném lékařství. 25 Fraňková, S., Odehnal,J., Pařízková,J..: Výživa a vývoj osobnosti dítěte, Danone, Praha 2000, str.180

83

Celý pohybový projev je vysoce organizovaná funkce, ať již zajišťuje vzpřímenou polohu, nebo umožňuje jednoduchý či složitý pohyb (změnu místa, získávání potravy, práce) a je úzce spiat s psychickou činností a sdělováním informací (řeč, písmo, gestikulace, grimasy). V období mladšího školního věku (7-11 rok) dítě roste dítě roste o 4-5 cm ročně. Zvyšuje se podíl svalstva a tím roste i svalová síla. Dítě zahajuje školní docházku, pohybová aktivita se tak snižuje při dlouhotrvajícím sezení ve škole i doma u televize i počítače. Proto bývá toto období často počátkem vzniku obezity a funkčních poruch páteře, vadného držení těla (např. skoliózy). Klinika tělesné zátěže Pravidelná pohybová aktivita je nezbytná nejen jako prevence obezity, ale je jednou z podmínek dobrého zdraví a zdravého životního stylu. Pravidelná pohybová aktivita má nejen celou řadu pozitivních fyziologických, ale také sociálních účinků. Je to prostředek seznamování se s prostředím, učení se, jak ovládnout své tělo, jak si poradit se svým okolím a tím nabýt potřebné zkušenosti. Pohyb je prostředkem , jak vyjádřit sebe sama a komunikovat s ostatními, je také prostředkem získávání sebevědomí, hodnocení sebe samého, vzájemného srovnávání, pomáhání si, soupeření a spolupráce. Jde o celý komplex lidského chování, které zahrnuje všechny pohybové činnosti člověka, pohybové úkoly každodenního života, lokomoční, pracovní a další účelové pohyby, tělesnou výchovu, sport a pohybovou rekreaci. sport tělocvičná rekreace

domácí práce Pohybová aktivita

tělesná výchova

tanec

aktivní transport

aktivní hra

Schéma č.1: pohybové aktivity dle Strategic Inter-Governmental forum on Psysical Activity26 Pastucha, D: Pohyb v terapii a prevenci dětské obezity, Grada Publishing, a.s., Praha 2011


84

Síla Přestože v terapii dětské obezity doporučujeme preferovat především vytrvalostní charakter pohybové aktivity, je důležitý také rozvoj silových dovedností. Při silové aktivitě dochází k redukci podkožního i intraabdominálního tuku a nárůstu svalové hmoty. Bazální metabolizmus představuje zásadní složku na straně energetického výdeje (více než 60%), proto je jeho zvýšení nárůstem aktivní tělesné hmoty výhodné pro terapii dětské obezity. Silové dovednosti jsou značně ovlivněny genetickou predispozicí, která má vliv na přímý vztah mezi kostrou a množstvím svalové hmoty, které můžeme získat. Lidé, kteří mají drobné kosti, mají také většinou méně svalové hmoty než jedinci s mohutným skeletem. Další genetický faktor, který ovlivňuje lokomoční potenciál, je počet určitých buněk v určitém svalu. Každý jedinec se narodí s přesně stanoveným počtem svalových buněk a tento počet zůstává stabilní po celý život. Počet svalových buněk není možné zvýšit ani tím nejintenzivnějším tréninkem. Zvětší se jen velikost svalových vláken. Vytrvalost Tyto dovednosti nejčastěji využíváme v preskripci pohybové aktivity u dětí s obezitou. Podle délky trvání a intenzity prováděných cvičení dochází ke krytí energetických potřeb, zpočátku je to ze zásobní formy sacharidů (svalový a jaterní glykogen), později (asi po 30 minutách) z tuků. Při dlouhodobé vytrvalostní zátěži dochází k aktivaci proteinových zdrojů. Motivace a podpora pohybové aktivity u dětí s obezitou Motivace obézních dětí a změna životního stylu je velmi náročná. Jen velmi malé procento obézních dětí chce redukovat svou váhu, mezi nimi k tomu projeví dostatečně silnou vůli jen někteří jedinci, kteří mají zvlášť silnou motivaci zdravotní, nebo jinou. Existuje mnoho důvodů, pro něž stojí za to hubnout: •

zdravotní hledisko,

•

zvýšení fyzické kondice,

•

na přání rodičů (tuto motivaci je potřeba pozměnit),

•

líbit se sobě,

•

líbit se ostatním a móda.

85

ZÁVĚR Jídlo tvoří neoddělitelnou součást života rodiny. Máme-li hovořit o tom, jak se dítě učí přijímat nová jídla, jak se utváří jeho postoje vůči jídlu i zacházení s potravou, musíme se nejprve zamyslet nad rodinným prostředím, životním stylem rodiny, nebo společenským uskupením, ve kterém dítě vyrůstá a žije od narození až do dosažení vlastní nezávislosti. Takže je tady zřetelně znát souvislost výživy a životem rodiny. Co se taky odzrcadluje na způsobu výživy jednotlivých studentů analyzované Základní školy. Jak vzdělání rodičů a jejich osvěta v oblasti zdravé výživy, způsob každodenního rituálu a zvyklostí v životě, tak ekonomická situace rodiny, která umožňuje dopřát dětem zdravější způsob výživy. Do způsobu života rodiny tedy patří existenční podmínky, vztahy v rodině i mimo domov, organizace života (práce, rekreace, kultura, pohybová aktivita, sport). Jeho součástí je denní rytmus (tj. členění fází činnosti a odpočinku, trvání spánku) i dlouhodobé rytmy, spojené například s trávením víkendů, svátků, dovolené, dále organizace života po dobu mateřské dovolené či bohužel i během nezaměstnanosti. Patří sem i péče o zdraví, fyzickou a duševní výkonnost, neboli o reprodukci pracovní síly, což znamená prevenci i léčbu různých chorob. Do všech těchto součástí života vstupuje výživa. Tak můžeme říci, že organizace životního stylu má taky vliv na výživu. Za jeden z největších zdravotních problémů, který je spojený s nesprávnou výživou a nedostatkem pohybu , považujeme obezitu. Pohled na obezitu a její vnímání se vyvíjely v průběhu celé historie. Již v pravěkých dobách byla ideálem krásy obézní žena, jak ji představovala Věstonická Venuše, větší tukové zásoby umožňovaly přežití v dobách nouze a hladomoru, byly symbolem majetku, prosperity a bohatství. Gotika naopak preferovala štíhlost až s tendencí k vyzáblým postavám a anorektickými rysy. V době baroka byly děti opět zobrazovány jako obézní, stejně jako andělíčci s tukovými záhyby na horních i dolních končetinách nebo na bříšku. Dnes je ideálem tělo bez výrazných vrstev tuku, s dobře vyvinutou svalovou tkání.

86

Současně víme, že obezita není jen vadou na kráse, ale je chronickou metabolickou chorobou, která má závažné komplexní následky, a to především u rostoucího a vyvíjejícího se dítěte. Obezita v dětském věku většinou předurčuje i obezitu a diabetes v dospělém věku, a že preventivní akce musí být proto zahájeny co nejdříve v předškolním věku. Vzhledem k velmi limitovaným možnostem farmakoterapie v dětském věku je omezení energetického příjmu dietními opatřeními, zvýšení energetického výdeje vyšší pohybovou aktivitou a hlavně základními vědomostmi získanými v průběhu školní výuky a ze strany rodičů v oblasti zdravé výživy jedinou možností nejen pro terapii rozvinuté dětské obezity, ale také pro její prevenci. Tady je rozdíl mezi ČR a západními státy EU, kde je předmět ohledně Výživy zařazen již od Základní školy, kde mají možnost děti získat základní informace a vytvořit si svůj vlastní postoj a odpověď na otázku: Co je správné a zdravé v oblasti stravování. Táto osvěta v oblasti školství vede k lepšímu stravování a zdravému způsobu života a tím ke snížení nákladů na následnou prevenci a léčbu obezity ze strany státu. Toto bylo i cílem diplomové práce, zjistit jak jsou děti ze Základní školy znalé v oblasti výživy, jak se stravují a jaký mají pitný režim. Jaké informace jim poskytuje škola a rodina, tedy jak jim záleží na zdravé výživě svého dítěte. Kromě neochoty některých Základních škol (např. v regionu Praha 6) poskytovat dotazníkové šetření k této diplomové práci, v analyzované Základní škole se zjistilo že děti mají v podstatě dobrý přístup k výživě ze strany rodičů, až na některé výjimky, které mají nadváhu a sklon k obezitě. Kdyby výuka ve škole obsahovala předměty o výživě, děti by mohli vzdělávat rodiče, kteří nemají ke zdravé výživě sklon. Automaty na sladké pití taky nepřispívají ke zdravé výživě, naštěstí analyzovaná škola neposkytovala svým žákům tuto možnost. Základními znalostmi v oblasti zdravé výživy, životním stylem a sklonem k aktivnímu životu omezíme počet obézních dětí, co je v období školní docházky na prvním stupni, závislé taky na rodině a jejím přístupu ke zdravý svého dítěte. Ze strany rodičů najít si čas na své děti a na společné stravování, aby omezili návštěvy fast-foodu (rychlého občerstvení), obsahující hodně tuků. Také statistiky hovoří o tom, že současné děti již sice přijímají menší množství tuků než dříve, ale stále je ještě vyšší podíl bílkovin, což přispívá ke zvýšení rizika pozdější obezity. 87

Tato diplomová práce poukazuje na to, že výživa, které se v současné době věnuje tolik oprávněné pozornosti, je jedním z důležitých činitelů tělesného i duševního vývoje. Chceme-li více porozumět vlivům výživy, musíme ji vidět v kontextu života společnosti, rodiny, pochopit aktivní úlohu vyvíjející se osobnosti dítěte, které vstřebává všechny události denního života a od počátku vyjadřuje svůj vztah k vnějšímu prostředí. Výživa pomáhá nejen dítěti, ale i dospělým ke zlepšování komunikace s lidmi, nemá být nutným zlem či dokonce nepřítelem, ale nástrojem, který pomáhá zlepšovat kvalitu života, součinnost s přírodou i s lidmi.

88

LITERATURA Knižní publikace: Amador, M. et al., Growth rate reduction during energy restriction in obese adolescents,CRC Press, USA 1990. ISBN 0-8493-2253-7 Colquitt, J.,Clegg, A., Sidhu, M. and Royle: Surgery for morbid obesity no.2, Woodhead Publishing Limited, Cambridge England 2003. CD003641 Comuzzie, A.G., Allison, D: The search for human obezity genes, Woodhead Publishing Limited, Cambridge England 1998. pp.1374-1377 Fraňková, S., Odehnal, J., Pařízková, J.: Výživa a vývoj osobnosti dítěte, Danone, Praha 2000. ISBN 80-860009-32-7 Gardošová, E.: Barevné recepty pro malé kuchaře, Grada Publishing, a.s., Praha 2005. ISBN 80-247-1108-7 Gregora, M.: Výživa malých dětí, Grada Publishing, a.s., Praha 2004. ISBN 80-247-9022X Gregora, M.: Jídelníček kojenců a malých dětí, Grada Publishing, a.s., Praha 2009. ISBN 978-80-247-2716-5 Gregora, M., Paulová, M.: Výživa kojenců. Maminčina kuchařka, Grada Publishing, a.s., Praha 2003. ISBN 80-247-0576-X Gregora, M.: Péče o novorozence a kojence. Maminčin domácí lékař, 2. aktualizované a doplnkové vydání, Grada Publishing, a.s., Praha 2004 ( ISBN: 80-247-0390-X) Gregora, M.: Péče o dítě od kojeneckého do školního věku. Maminčin domácí lékař, Grada Publishing, a.s., Praha 2003. ISBN 80-247-0270-3

89

Hanreich, I.:Jídlo a pití malých dětí, Vydání 1,Grada Publishing, spol. s r.o., Praha 2001. ISBN 80-247-0100-6 Hills, I., Andrew, P., Pařízková, J.: Childhood obesity: Prevention and treatment, 2nd Title, CRC Press, Florida, USA 2005. ISBN 0-8493-2253-7 Kendall, A., Levitsky, D. A., Strupp, B. J., Lissner, L.: Weight loss on a low fat diet , Woodhead Publishing Limited, Cambridge England 1991. pp. 1124-1129 Krch, F. D.: Bulimie, Jak bojovat s přejídáním 2., doplněné vydání, Grada Publishing, a.s., Praha 2005. ISBN 80-247-0527-3 Krch, F. D. a kolektiv: Poruchy příjmu potravy 2., aktualizované a doplněné vydání, Grada Publishing, a.s., Praha 2005. ISBN 80-247-0840-X Kunová, V.: Zdravá výživa a hubnutí v otázkách a odpovědích, Grada Publishing, a.s., Praha 2005. ISBN 80-247-1050-1 Lissner, L., Heitmann, B.L.: Dietary fat and obesity, Woodhead Publishing Limited, Cambridge England 1995. pp.79-90 Pastucha, D. a kolektiv: Pohyb v terapii a prevenci dětské obezity, 1.vydání,Grada Publishing, a.s., Praha 2011. ISBN 978-80-247-4065-2 Remacle, C., Reusens, B.: Functional foods, ageing and degenerative disease, Woodhead Publishing Limited, Cambridge England 2004. ISBN 1 85573 725 6 Shneiderová, D.: Kojení. Nejčastější problémy a jejich řešení, Grada Publishing, a.s., Praha 2004. ISBN 80-247-0112-X Sovová, E., Jukl, J.: 100+1 otázek a odpovědí pro kardiaky, Grada Publishing, a.s., Praha 2006. ISBN 80-247-1166-4

90

Vědecko-výzkumné práce: Medical Tribune CZ, s.r.o. Ve spolupráci s Inpharmex, spol. s r.o.: Diaetologie/Obezitologie, Medical Tribune Pharmindex Brevíř 2007, 1.vydání, Praha 2007. ISBN 978-80-903708-6-9 Časopis: Výživa a potraviny Internetové zdroje: B-theta dostupné z WWW: < http://www.osel.cz/index.php?clanek=1306 BMI index kalkulačka dostupné z WWW:
91

SEZNAM PŘÍLOH PŘÍLOHA 1 PŘÍLOHA 2 PŘÍLOHA 3 PŘÍLOHA 4 PŘÍLOHA 5

Tělesná výška a váha malých dětí do 6 roku Výživová pyramida Výživa Androidní a genoidní obezita Potřeba vody podle věku dítěte

PŘÍLOHA 1

Tělesná výška a váha malých dětí do 6 roku

dívky

věk *(roky)

tělesná výška (cm)

průměrná váha (kg)

normální váha (kg)

75 ± 6

9,3

7,4 – 11,2

87 ± 7

12,2

96 ± 7

chlapci tělesná výška (cm)

průměrná váha (kg)

normální váha (kg)

1

77 ± 6

10,3

8,2 – 12,4

9,8 – 14,6

2

89 ± 6

12,8

10,2 – 15,4

14,5

11,6 – 17,4

3

97 ± 7

14,9

11,9 – 17,9

103 ± 8

16,6

13,3 – 19,9

4

104 ± 8

16,8

13,4 – 20,2

111 ± 9

19

15,2 – 22,8

5

111 ± 8

19,1

15,3 – 22,9

117 ± 9 21 Tab.č.: 13

16,8 – 25,2

6

117 ± 9

21,1

17,0 – 25,4

(Podle: Reiniken L., Stolei H., Droeste W., 1980, měsíčník Dětské lékařství 128: 662-667)* *(ukončený věk života)

Užití tabulky: U dětí závisí tělesná váha na tělesné výšce. Vycházejte z tělesné výšky dítěte a porovnejte jeho váhu s uvedenou normální váhou.

92

PŘÍLOHA 2

Výživová pyramida

Obr.č.:1 Dostupné z WWW:
Obr.č.:2 Slovní popis výživové pyramidy (k str. 44)

93

PŘÍLOHA 3

Výživa

LÁTKA

→

TUKY

→

SACHARIDY (CUKRY)

→

BÍLKOVINY

→

FUNKCE

JSOU ZDROJEM ENERGIE

(BÍLKOVINY) MINERÁLNÍ LÁTKY

→

POSKYTUJÍ STAVEBNÍ MATERIÁL

(MINERÁLNÍ LÁTKY)

→

PODÍLEJÍ SE NA OCHRANĚ A ŘÍZENÍ

VITAMÍNY

→

TĚLESNÝCH PROCESŮ

Schéma.č.2: Fraňková, S., Odehnal J., Pařízková J.: Výživa a vývoj osobnosti dítěte, Danone,Praha 2000, str.42 (Podle knihy „Manual of nutrition,“ 1981), ( K str. 20)

PŘÍLOHA 4

Androidní a genoidní obezita

Obr.č.3: Dostupné z WWW:
94

PŘÍLOHA 5 Potřeba vody podle věku dítěte Tabulka ukazuje závislost potřeby vody na věku dítěte. Potřeba vody

Na kg/den v ml

Hmotnost v kg

Potřeba vody v ml

2 roky

125

14

1750

5 let

100

18

1800

8 let

80

25

2000

11 let

75

35

2625

14 let

55

55

3025

16 let

50

63

3150

Tab.č.14: Fraňková, S., Odehnal J., Pařízková J.: Výživa a vývoj osobnosti dítěte, Danone,Praha 2000, str.58 (Podle B.Nejedlého, 1999) (k str. 22)

95

SEZNAM ZKRATEK A SYMBOLŮ a SLOVNÍK ODBORNÝCH TERMÍNŮ i WHO - World Health Organization - Světová zdravotnická organizace ii BMI - Body mass index - Index tělesné hmotnosti iii Tomografie - znamená v překladu zobrazování v řezech iv Denzinometrie - vyšetření k měření hustoty kostní tkáně a minerálů v kostech v Intraabdominílní - nitrobřišní, intra vi Viscerální - tuk vystýlající břišní dutinu a obklopující vnitřní orgány vii Ektopické ukládání tuku - ukládání tuků nevhodným způsobem, do jaterní, svalové a případně dalších tkání. viii Epidemiologie - základ metodologie výzkumu ve zdravotníctví, založena na důkazech ix Etiopatogeneze - soubor příčin a mechanizmů, které vedou ke vzniku a rozvoji nemoci x Lipogeneze - tvorba tuků, lipidů xi Lipolýza - odbourávání tuku uloženého v tukových buňkách xii Polygenní charakter - vyskytující se familiárně (u více členů rodiny) xiii Kognitivní funkce - myšlenkové procesy umožňující rozpoznávat, pamatovat si, učit se a přizpůsobovat se xiv Pickwickův syndrom - stav vyskytující se u monstrózní obezity, zhoršující kvalitu života, ohrožující zdraví a život xv Hypertenze - vysoký tlak krve v tepnách xvi Diabetes - cukrovka, porucha metabolizmu sacharidů xvii Mortalita - úmrtnost xviiiHyperurikémie - Dna - onemocnění, kdy se u pacienta vyskytuje zvýšená hladina kyseliny močové v krvi xix Dyslipidémie - skupina metabolických onemocnění, se zvýšenou koncentrací lipidů v plazmě xx Katabolizmus - rozklad látek (zásobních látek, přijatých živin) za současného uvolňování energie xxi Balastní látky - vláknina, tělo je nepřijímá a v nezměněné formě je vylučuje střevem xxii Divertikulóza - zánětlivé onemocnění střev, vzniká na podkladě střevních vychlípek (divertiklů) xxiiiKarcinóm - zhoubný nádor xxiv Diuréza - vylučování moči xxv Hypertonik - člověk trpící vysokým tlakem krve a patřící mezi zdravotně rizikovou skupinu

96

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R.O

Recommend Documents