Vysoká Škola Hotelová v Praze 8, spol. s r.o.
Vilém Vedral
Podnikatelský záměr – otevření bageterie
Bakalářská práce
2014
PODNIKATELSKÝ ZÁMĚR – OTEVŘENÍ BAGETERIE
Bakalářská práce
Vilém Vedral
Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r.o. Katedra hotelnictví
Studijní obor: Hotelnictví Vedoucí diplomové práce: prof. Ing. Jiří Jindra, CSc. Datum odevzdání bakalářské práce: 2014-04-24 Datum obhajoby bakalářské práce: 2014-04Místo a datum vydání: Praha 2014-04-23
BUSINESS PLAN – OPENING BAGETERIE
Bachelor’s Dissertation
Vilém Vedral
The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Hotel Industry
Major: Hotel Industry Thesis Advisor: prof. Ing. Jiří Jindra, CSc. Date of submission of the thesis: 2014-04-24 Date of thesis defense: 2014-04 – Place and Date of publication: Prague 2014-04-23
Čestné prohlášení:
Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma: Podnikatelský záměr – otevření bageterie zpracoval samostatně. Pouţitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloţeném seznamu literatury.
V Karlových Varech dne 24.4.2014
Vilém Vedral
Abstrakt Vilém Vedral
PODNIKATELSKÝ ZÁMĚR – OTEVŘENÍ BAGETERIE Bakalářská práce
Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r.o.
Vedoucí diplomové práce: prof. Ing. Jiří Jindra, CSc. Místo a datum vydání: Praha, 2014-04-09 Počet stran: Bakalářská práce představuje podnikatelský záměr, který vedl k zaloţení, vzniku a rozjezdu firmy Bovisom Fresh baguettes s.r.o. Popisuje kroky, které jsou nutné jiţ před zahájením podnikatelské činnosti, dále zahrnuje nosnou podnikatelskou myšlenku a její realizaci a v neposlední řadě shrnuje poznatky ze samotného podnikání.
Měl by být návodem – kuchařkou, jak s malým kapitálem začít
podnikat v ČR. Pro účely této práce byla pouţita metoda deskripce a pozorování. V teoretické části tak byly získány základní znalosti o podnikání v ČR, které byly v analytické části aplikovány na konkrétní firmu. Závěr práce porovnává plán s realitou a představuje návrhy na řešení situace.
Klíčová slova: -
Podnikatelský záměr, Obchodní a občanský zákoník, kolaudace, realizace výroby a prodej
Abstrakt Vilém Vedral
BUSINESS PLAN – OPENING BAGETERIE Bachelor’s Dissertation
The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd.
Thesis Advisor: prof. Ing. Jiří Jindra, CSc. Place and Date of publication: Prague 2014-04-23 Number of pages: The bachelors work represents a business plan that led to the foundation, formation and start-up of company Bovisom Fresh baguettes sro. It describes the steps that are required before the commencement of business, further comprises the main business idea and its implementation ( realisation) and finally summarizes the experiences of the business itself. (The work) should function as an instruction- cookery-book- how to start a business with a small initial capital in the Czech Republic. Observation and description were used as the methods for the purpose of this study. In the theoretical part the basic knowledge about business in the Czech Republic was obtained that later in an analytical part has been applied to a particular company. In a conclusion part of the work the plan is compared with the reality and the ways of solving the situation are suggested.
Keywords: -
Business plan Commercial and civil codes Acceptance Realization of production and sal
OBSAH 1
ÚVOD............................................................................................................... 1
2
Teoretická část, definice základních pojmů, právní stránka zaloţení a
vzniku firmy, podnikatelské prostředí v ČR ........................................................ 4 2.1
Podnikatelské prostředí v ČR, podnikání ................................................... 4
2.2
Podnikání podle Ţivnostenského zákona ................................................... 8
2.3
Obchodní zákoník, občanský zákoník a jejich dopad do podnikání ........... 8
2.3.1
Obchodní zákoník, společenská smlouva, zápis do OR ...................... 9
2.3.2
Občanský zákoník, obchodní zákoník a vybrané smlouvy nutné
k fungování firmy ............................................................................................ 11 2.4
3
Registrace k vybraným daním, daňová soustava v ČR ............................ 12
2.4.1
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ......................................... 13
2.4.2
Daň z přidané hodnoty ...................................................................... 14
2.4.3
Silniční daň ........................................................................................ 15
2.5
Stavební zákon a orgány kontroly hygieny a SZPI ................................... 15
2.6
Shrnutí podnikatelského prostředí v ČR................................................... 16
Zaloţení, vznik a rozjezd firmy Bovisom Fresh Baguettes s.r.o. ............. 17 3.1
Ţivnostenská oprávnění, zaloţení firmy a zápis do OR ........................... 17
3.1.1
Registrace k daním............................................................................ 23
3.1.2
Výběr objektu, nájemní smlouva, odstupné a další jednání nutná
k výběru provozovny ...................................................................................... 23 3.1.3 3.2
Oprava, technické zhodnocení a rekolaudace provozovny ............... 26
Podnikatelský plán a jeho realizace ......................................................... 27
3.2.1
Příprava a podpis kontraktů, odběratelsko – dodavatelské vztahy .... 41
3.2.2
Realizace podnikatelského plánu, otevření prodejny a její rozjezd ... 41
3.2.3
Nábor pracovníků, mzdová problematika, kontrola z Inspektorátu
práce 43
3.3
Přehodnocení podnikatelského plánu a jeho změna ................................ 43
3.3.1
Účetní ztráta, nedostatek finančních prostředků ............................... 44
3.3.2
Druhá rekolaudace, splnění dalších podmínek a zahájení výroby
v oblasti přípravy baget .................................................................................. 44 3.4 4
Shrnutí analytické části ............................................................................ 44
Návrhy řešení k proniknutí a udrţení firmy na trhu a její stabilita a
solventnost .......................................................................................................... 46 4.1
Způsoby získání prostředků do firmy, úročená či bezúročná půjčka od
společníka nebo věřitele, úroky z úvěrů a půjček, finanční náklady, vklad tichého společníka ......................................................................................................... 46 4.1.1
Úročená či bezúročná půjčka od společníka či věřitele ..................... 46
4.1.2
Půjčka s následnou kapitalizací pohledávky ...................................... 47
4.1.3
Vklad tichého společníka ................................................................... 47
4.2
Motivace zaměstnanců k lepším výkonům, superhrubá mzda,
zaměstnanecké benefity, vazba na sociální a zdravotní pojištění ..................... 47 4.2.1
Superhrubá mzda a benefity ............................................................. 48
4.2.2
Shrnutí oddílu zaměstnanci, superhrubá mzda, zaměstnanecké
benefity, vazba na sociální a zdravotní pojištění ............................................ 48 4.3
Uvedení nových produktů na trh, péče o klienty, důraz na vysokou kvalitu
vyráběných výrobků, zvýšení počtu prodejen .................................................... 49 4.3.1
Návrh nových produktů, catering a další činnosti .............................. 49
4.3.2
Vysoká kvalita výrobků a její vyuţití v rámci reklamních akcích ........ 50
4.3.3
Otevření nových prodejen s vyuţitím zkušeností z první prodejny .... 50
5
Závěr ............................................................................................................. 51
6
Pouţité zdroje a literatura ........................................................................... 53 6.1
Knihy a skripta ......................................................................................... 53
6.2
Úplné znění zákonů – tzv. ÚZ .................................................................. 54
6.3
Internetové zdroje .................................................................................... 54
7
Přílohy ........................................................................................................... 55 7.1
Seznam tabulek ....................................................................................... 55
7.2
Seznam obrázků ...................................................................................... 55
7.3
Seznam zkratek ....................................................................................... 55
7.4
Příloha č. 1: Tiskopis k registraci daní první strana .................................. 56
7.5
Příloha č. 2: Výpis z ţivnostenského rejstříku .......................................... 57
7.6
Příloha č. 3: Notářský zápis, strana první a druhá ................................... 59
7.7
Příloha č. 4: Výpis z obchodního rejstříku ................................................ 61
7.8
Příloha č. 5: Nájemní smlouva na nebytové prostory 1. a 2. strana ......... 63
7.9
Příloha č. 6: Pohyby na účtu č. 511 - opravy............................................ 65
7.10
:Příloha č. 7: HACCP ............................................................................ 67
7.11
Příloha č. 8 Vystavená faktura za cateringové zboţí ............................ 76
7.12
Příloha č. 9 Nájemní smlouva č. 1/12/3610/405 ................................... 77
7.13
Příloha č. 10 Technická dokumentace pro přestavbu obchodního
nebytového prostoru na prodejnu potravin ........................................................ 79
1 ÚVOD Podnikatelský záměr – otevření bageterie. Definovat pojem podnikatelský záměr je moţné více způsoby a z více úhlů pohledu. Kaţdý hledá v podnikatelském záměru něco jiného a má i jiné nároky na jeho formu a obsah. Neexistuje recept na ideální podnikatelský plán. Velmi důleţité je, pro jakou cílovou skupinu a pro jaký účel záměr zpracováváme. Podnikatelský záměr, tak jak jej představujeme zde, je dokument, který popisuje kroky, které jsou nutné jiţ před zahájením podnikatelské činnosti, dále zahrnuje nosnou podnikatelskou myšlenku a její realizaci a v neposlední řadě shrnuje poznatky ze samotného podnikání. Téma této práce bylo zvoleno v období, kdy vznikl reálný podnikatelský plán, který byl podkladem pro skutečné podnikání. Proto bakalářská práce neobsahuje jen samotný podnikatelský záměr, ale zahrnuje i pozorování podnikatelských aktivit, které odráţí realizaci původního podnikatelského plánu. Popisuje, zkoumá a vyhodnocuje
jedno
účetní
období
nově
vzniklé
firmy.
Primárním
cílem
podnikatelských plánů je vytvoření opory, která pomůţe s realizací podnikatelské myšlenky. Podnikatelský plán je proto návod, který zaznamenává všechny myšlenky a nápady jeho tvůrce. Plánování pomáhá k lepšímu uvědomění si reality, uspořádání myšlenek, nalezení problémů a určení cílů a synchronizuje kroky k dosaţení vize podniku. Podnikatelský plán je prostředkem nikoliv cílem. Pomáhá zamyslet se důkladně nad realizací myšlenky. Tento konkrétní podnikatelský záměr nebyl vypracován proto, aby byl předkládán externím subjektům, například bankám, ale byl sepsán s hlavní myšlenkou, aby se tato práce stala jakýmsi návodem (kuchařkou), jak začít podnikat jen s malým finančním obnosem, ale s nápaditou myšlenkou ohledně obsahu činnosti a s velkým elánem. Měl by to být návod, jak hladce projít přes veškeré nutné kroky, které jsou nezbytné pro zaloţení společnosti a její rozvoj v souladu s platnou legislativou v ČR. "I cesta dlouhá tisíce mil musí začít prvním krokem." Lao-c'1
1
Lao-c' (571 - 470 př. n. l.) v Číně povaţován za světce a ve světě je uznáván jako velký filozof a zakladatel školy taoismu, www.velkaepocha.sk
1
Tento první krok se rozhodli učinit tři studenti vysokých škol v Praze. Práce popisuje zaloţení, vznik a rozvoj firmy, kterou tito studenti zaloţili. Inspiraci pro výběr oboru podnikání tak bylo i to, ţe jeden z nich studuje na Vysoké škole hotelové v Praze, a proto obor činnosti odpovídá jeho zaměření. Firma se specializuje na výrobu a prodej čerstvých baget a nese název Bovisom fresh baguettes s.r.o. Sídlo firmy je v Karlových Varech na adrese U Ohře 203/13, výroba a prodej pak v Praze 3 v ulici Husinecká. Bakalářská práce je zaměřena na problematiku podnikání v ČR v oblasti výroby a prodeje čerstvých baget. Cílem práce je informovat o podnikatelském záměru otevření bageterie, zhodnocení poznatků z realizace tohoto podnikatelského záměru a v neposlední řadě pak shrnutí činnosti a návrhy na zlepšení. Pro studenty obvykle není snadné zorientovat se v mnoţství norem, které regulují podnikání. Proto hlavní snahou bylo zkoumání podnikatelského prostředí v ČR. Kdy v teoretické části šlo hlavně o výzkum základní, tedy o souhrn teoretických informací a v analytické části pak o aplikování těchto poznatků v praxi. Pro větší přehlednost byla práce rozčleněna do třech kapitol. První kapitola se věnuje teorii. Definujeme v ní základní pojmy, popíšeme právní stránku zaloţení a vzniku společnosti a popíšeme podnikatelské prostředí v ČR. Z celkového výčtu právních předpisů tak představíme zejména tyto: Ţivnostenský zákon Obchodní zákoník Občanský zákoník Zákoník práce Zákon o dani z příjmů Zákon o DPH Zákon o silniční dani Stavební zákon. V kapitole 1.2 si vysvětlíme samotný pojem „podnikání“, a to jak podle Obchodního zákoníku, tak podle ţivnostenského zákona. Vzhledem k tomu, ţe popisujeme zaloţení firmy v r. 2012, jsou zde představeny tehdy platné zákony s odkazem na změnu od 1.1.2014. V části 1.3 probereme Obchodní zákoník, 2
občanský zákoník a jejich dopad do podnikání. Budeme se tak věnovat společenské smlouvě, zápisu do OR a vybraným smlouvám, které jsou nutné pro fungování firmy. Krátce se pak zmíníme o registraci k vybraným daním a zákonech, které upravují zdanění v ČR. Závěrem teoretické části poukáţeme na stavební zákon a orgány kontroly hygieny a SZPI. Druhá část je částí analytickou a věnuje se zaloţení, vzniku a rozjezdu firmy Bovisom Fresh baguettes s.r.o. Navazuje na první teoretickou část s tím, ţe teorii a zákony, které jsme si představili v první části, aplikujeme jiţ na společnost Bovisom Fresh baguettes s.r.o. Probereme tak konkrétní společenskou smlouvu, zápis do obchodního rejstříku, vyřízení potřebných ţivnostenských oprávnění a registraci společnosti k daním. V kapitole 2.1.2 se věnujeme výběru objektu, nájemní smlouvě a odstupnému, které bylo nutné vyplatit původnímu nájemci. Věnovat se budeme i kolaudaci provozovny. V analytické části si také popíšeme hlavní obchodní partnery firmy a nabízený sortiment, podnikatelský plán a jeho realizaci. Důleţitou součástí práce jsou i různé finanční výkazy. Třetí část obsahuje návrhy řešení k proniknutí a udrţení firmy na trhu. Představíme zde moţné způsoby získání prostředků do firmy. Zmíníme se o motivaci zaměstnanců k lepším výkonům a o uvedení nových produktů na trh. Zváţíme, zda pokračovat v realizaci podnikatelského záměru tak, jak byl naplánován nebo zda jej výrazně pozměnit. Změny na trhu, nové trendy nebo úprava strategie jsou přirozenou součástí kaţdého podnikání. Podnikatelský plán není neměnný, ale ţivoucí dokument. Neustálou aktualizací se přizpůsobuje průběţnému vývoji, novým příleţitostem a problémů Vzhledem k tomu, ţe autor je jedním ze třech společníků, kteří firmu Bovisom Fresh baguettes zaloţili na základě jeho podnikatelské myšlenky, představuje tato práce jeho podnikatelský záměr a realizaci vlastními silami a měla by být návodem, kuchařkou, jak začít podnikat.Rozhodní lidé, dosáhnou vrcholu. Nerozhodní nedosáhnou ničeho." 2
2
Bob Proctor, autor knihy "You were born rich", kouč, zdroj www.cintamani.cz
3
2 Teoretická část, definice základních pojmů, právní stránka založení a vzniku firmy, podnikatelské prostředí v ČR
Podnikatelský záměr by měl obsahovat:
název podniku (obchodní jméno),
zakladatelé podniku,
datum zaloţení podniku,
nosnou podnikatelskou myšlenku,
poslání podniku,
účel podnikatelského záměru,
kontaktní údaje.
Vzhledem k tomu, ţe popisujeme podnikatelský záměr společnosti, která jiţ vznikla, pojali jsme tuto práci jako návod, jak začít podnikat v prostředí ČR, jaké kroky je nutné učinit, aby se myšlenka zachycená v podnikatelském záměru dostala do praxe, jak si vybudovat firmu a v neposlední řadě, jak se udrţet na trhu.
2.1 Podnikatelské prostředí v ČR, podnikání Podnikatelské prostředí jsou faktory, které ovlivňují podnikání v dané zemi, protoţe ţádný podnik není od externího prostředí zcela izolovaný. Podnikatelské prostředí podnik obklopuje a do značné míry jej ovlivňuje či v různých směrech také omezuje. Podnikatelské prostředí je dané především legislativními a ekonomickými aspekty. A právě tyto aspekty mohou být rozhodující pro volbu státu, který zvolíme pro své podnikatelské aktivity. Pro účely této práce se budeme zabývat podnikáním v ČR, a to konkrétně podnikáním právnické osoby v oblasti vlastní výroby a prodeje zejména čerstvých baget v pronajatých prostorách přebudovaných na provozovnu. 4
Firma, jejíţ zaloţení, podnikatelský plán a jeho realizaci budeme popisovat, se jmenuje Bovisom Fresh Baguettes s.r.o. Firmu zaloţili tři studenti, kteří v Praze studují vysoké školy. Proto hledali pro svou činnost provozovnu, která by svou polohou vyhovovala nejen jejich dennímu studijnímu programu, ale aby také v onom místě bylo dostatek potencionálních kupujících. Pro umístění provozovny tak vybrali lokalitu na Praze 3, v ulici Husinecká, v těsném sousedství Vysoké školy ekonomické. Podnikatelské prostředí v ČR je regulováno mnoţstvím zákonů, které je třeba znát, respektovat a dodrţovat. Jedná se zejména o tyto: Ţivnostenský zákon Obchodní zákoník Občanský zákoník Zákoník práce Zákon o dani z příjmů Zákon o DPH Zákon o silniční dani Stavební zákon. Krátce se o kaţdém ze jmenovaných zákonů zmíníme v následujících odstavcích. Pro lepší vysvětlení podnikatelského prostředí si ještě vyspecifikujeme hlavní tři faktory, které zasahují, regulují a utvářejí podnikání této společnosti. Jedná se o faktory: ekonomické a finanční, makroekonomické a pracovní trh. Ekonomické a finanční faktory Z hlediska ekonomiky podnikatelské prostředí formují jak makroekonomické charakteristiky, tak situace ve finančním sektoru, která určuje přístup podniků ke kapitálu. Jak poukáţeme ve druhé části této práce, firma byla nucena získat peněţní prostředky pro své podnikání a to formou jak bankovních úvěrů, tak i nebankovních půjček.
5
Faktory makro-ekonomické jsou tvořeny například vlivem výše úrokových sazeb, inflací, rozmístěním kupní a pracovní síly, cenovou hladinou spotřebitelského zboţí, fiskální politikou státu či konkurenceschopností národního trhu v globálním měřítku. V praktické části pak poukáţeme hlavně na to, jak důleţité je vybrat správné místo pro podnikání, kdy rozhodující je kupní síla v dané lokalitě a porovnání s konkurencí. Také se krátce zmíníme o vlivu kurzu české koruny k ostatním měnám a poukáţeme na dopady situace, která nastala v listopadu roku 2013, kdy po intervencích ČNB se koruna ze dne na den propadla o CZK 1,18 vůči EUR, čímţ se nákupy od zahraničích dodavatelů, které je firma nucena platit v EUR, okamţitě zdraţily. Pracovní trh Tuto firmu ovlivňuje zejména volbou vhodných uchazečů pro práci ve firmě v návaznosti na cenu práce, kterou musíme počítat včetně všech odvodů na sociální a zdravotní pojištění zaměstnanců. V současné době odvody na sociální a zdravotní pojištění představují významnou část mzdových nákladů, v součtu to je 34 % z hrubé mzdy zaměstnance. Proto se firma musela zamyslet i nad tím, kolik zaměstnanců a na jaké pracovní úvazky a poměry potřebuje, aby pokryla provozní dobu obchodu. Vycházela tak ze stávajících zákonů, které ovlivňují zaměstnání. „Řízení lidských zdrojů je často definováno jako strategický a logicky promyšlený přístup k řízení právě toho nejcennějšího, co organizace mají, a tím jsou myšleni lidi, kteří v organizaci pracují a kteří individuálně i kolektivně přispívají k dosaţení cílů organizace.“3 (Amstrong, 2007, s.27) Výběr zaměstnanců je velmi důleţitý, protoţe i skvělý podnikatelský plán můţe ztroskotat na neochotě a neprofesionalitě personálu. Práva, povinnosti, podmínky, úlohy zaměstnanců a zaměstnavatelů v oblasti práce a zaměstnávání občanů v České republice legislativně upravují následující právní akty: Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění, 3
Michael Armstrong, Řízení lidských zdrojů, Grada 2007, str. 27
6
Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění, Zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, v platném znění, Zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, v platném znění (upravuje poskytování mzdy a odměny za pracovní pohotovost, jakoţ i zjišťování a pouţívání průměrného výdělku pro pracovněprávní účely), Nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě, v platném znění, Zákon č. 218/2002 Sb. o sluţbě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (sluţební zákon - účinný od 01. 01. 2007). Nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, v platném znění Hygienické předpisy Ministerstva zdravotnictví ČR Všechny
právní
normy
upravující
pracovněprávní
vztahy
jsou
součástí
personalistiky. Je nevyhnutelné je dodrţovat a neustále sledovat jejich změny. Při stanovení mzdy a odměny za práci, tak firma musí sledovat hranici minimální mzdy, která je od 1.8.2013 stanovena na Kč 8.500,--, ale důleţité je i sledovat hranici tzv. zaručené mzdy. Zaručená mzda je mzda (nebo plat) na niţ zaměstnanci vzniklo právo podle zákoníku práce, smlouvy, vnitřního předpisu, mzdového (nebo platového) výměru; nejniţší úroveň zaručené mzdy odpovídá minimálnímu mzdovému tarifu pro tu kterou profesi podle nařízení vlády. Zákoník práce (pracovní zákoník) je soubor zákonů, které mají definovat práva a povinnosti obou stran a řešit jejich případné spory. Zákoník práce obsahuje informace, které upravují vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli v pracovně právních vztazích. Vzhledem k tomu, ţe firmu zaloţili tři studenti vysokých škol bez podpory zahraničního, či jiného kapitálu, tedy pouze z vlastních, značně omezených finančních zdrojů, velmi se zamýšleli nad tím, jak ušetřit na mzdových nákladech. Nabízelo se několik moţností, jak ušetřit: 7
získání pracovníků vedených na UP s vyuţitím dotace, outsourcing sluţeb, dohody o prácích konaných mimo pracovní poměr. V teoretické části si ukáţeme, jak se firmě podařilo na mzdách vzhledem ke správně zvolené variantě ušetřit finanční prostředky, které pak mohla pouţít na rozvoj firmy v jiném směru.
2.2 Podnikání podle Živnostenského zákona Co to vlastně je podnikání? Zákon č. 513/1991 Sb. obchodní zákoník v platném znění definuje „podnikání“ v §2 odst. 1 takto: „ Podnikáním se rozumí soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosaţení zisku.“4
Zákon č. 455/1991 Sb. o
ţivnostenském podnikání v platném znění v §2 tuto podmínku ještě zpřesňuje takto: „ Ţivností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní dpovědnost, za účelem dosaţení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem.“5 Ţivnost mohou provozovat jak fyzické, tak právnické osoby, jestliţe vlastní ţivnostenské oprávnění. Forma průkazu ţivnostenského oprávnění můţe být buď ţivnostenský list osvědčující splnění podmínek stanovených tímto zákonem pro provozování
ţivností
ohlašovacích,
nebo
koncesní
listina
s údaji
podle
ţivnostenského rejstříku.
2.3 Obchodní zákoník, občanský zákoník a jejich dopad do podnikání6 Obecným
právním
předpisem
soukromého
práva
je
občanský zákoník.
Obchodní zákoník upravuje oblast obchodního práva a je součástí práva soukromého,
který
představuje
nejvýznamnější
4
zvláštní
předpis
Obchodní zákoník a související předpisy podle stavu 20.3.2006, ÚZ č. 542. Sagit, Ostrava 2006, ISBN 807208-550-6, str.7 5 Ţivnostenské podnikání podle stavu k 1.3.2006, ÚZ č. 541, Sagit Ostrava 2006, ISBN 80-7208-547-6, str. 7. 6 V době, kdy firma vznikla vznikala, platil občanský a obchodní zákoník, tak jak se o něm zmiňujeme v této práci. Změny, které nastaly k 1.1.2014 nejsou předmětem této práce.
8
k občanskému zákoníku. Posouzení, zda se závazkový vztah řídí výlučně ustanoveními občanského práva, anebo přednostně normami práva obchodního, má pro subjekty zásadní význam. Pokud nesprávně posoudíme, zda je daný vztah podřízen obchodnímu nebo občanskému zákoníku, můţe to mít za následek závaţné právní důsledky, jako jsou dřívější promlčení práva, neplatnost smlouvy či klíčových smluvních ujednání, nenabytí vlastnického práva. Firma Bovisom Fresh Baguettes s.r.o. tak pro
svůj vznik vycházela zejména
z ustanovení obchodního zákoníku
2.3.1 Obchodní zákoník, společenská smlouva, zápis do OR Obchodní zákoník se skládá ze čtyř částí: obecná ustanovení, obchodní společnosti a druţstvo, obchodní závazkové vztahy a společná, přechodná a závěrečná ustanovení. Obecná ustanovení vymezují zejména základní pojmy, poukazují na věcnou a osobní působnost zákona,
vymezují
pojmy podnikání, podnikatel, podnik a obchodní
jmění,
organizační
sloţka
podniku, obchodní firma, jednání podnikatele (zvláštní ustanovení k občanskému zákoníku), prokura, obchodní
tajemství,
podnikání
zahraničních
osob
v
ČR, obchodní rejstřík (čistě veřejnoprávní ustanovení), účetnictví podnikatelů (pouze základ s odkazem na zvláštní normy), hospodářská soutěţ s odkazem na zákon proti omezování hospodářské soutěţe a s vlastní úpravou nekalé soutěţe. Část, která se týká Obchodní společnosti a druţstva obsahuje obecná ustanovení
o
obchodních
společnostech, veřejné
obchodní
společnosti, komanditní společnosti, společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti, druţstvu, evropské společnosti, evropském hospodářském zájmovém sdruţení. Z hlediska zaloţení nové právnické osoby byla pro firmu rozhodující právě znalost této části zákona. Postupné kroky, které bylo nutné dodrţet při zaloţení, vzniku firmy a zápisu do OR, popíšeme ve druhé části této práce. Následující třetí část, která se týká Obchodních závazkových vztahů, obsahuje zejména obecná ustanovení o obchodních závazkových vztazích, jednotlivé smluvní typy pro oblast obchodu a podnikání, zvláštní ustanovení pro obchodní závazkové vztahy v 9
mezinárodním obchodu. Tuto část obchodního zákoníku je nezbytné respektovat při běţném provozu a činnosti firmy. Podrobněji se touto oblastí budeme zabývat v praktické části této práce. Závěrem kaţdého právního předpisu jsou Ustanovení společná, přechodná a závěrečná. Firma byla zaloţena v roce 2012, kdy platil občanský a obchodní zákoník tak, jak jej popisujeme v této práci. Dne 1. ledna 2014 nabyl účinnosti zákon 89/2012 Sb., tedy
nový
občanský
zákoník.
Předchozí
mnohokrát
novelizovaná
verze
občanského zákoníku (zákon 40/1964 Sb.), účinná aţ do konce roku 2013, byla součástí našeho právního systému jiţ od roku 1964. V roce 2014 tak starý občanský zákoník zcela nahradil nový předpis. Hlavním cílem občanského zákoníku účinného od roku 2014 je sjednocení všech úprav občanskoprávních vztahů do jediného právního předpisu. Minulostí se tak v okamţiku, kdy nový občanský zákoník začal být účinný, stal například obchodní zákoník (513/1991 Sb.). Nahradil jej zákon o korporacích, kdy například nová právní úprava společností s ručením omezením si klade za cíl především umoţnit její jednodušší a flexibilnější fungování. Nejvýraznější změnou je uvolnění právní úpravy podílu. Společenská smlouva Společenská smlouva je smlouva, kterou zakladatelé zakládají obchodní společnost. Jak uvádí Švarc ve své knize: „Zakládá-li společnost více osob, dochází k zaloţení uzavřením společenské smlouvy. Zakládá-li společnost jedna osoba, nahrazuje společenskou smlouvu zakladatelská listina.“7 (ŠVARC,Z. 2009. Základy obchodního práva,2009, 133 s., ISBN 978-80-7380-144-1) V případě jediného zakladatele nahrazuje společenskou smlouvu zakladatelská listina. Pro rok 2012 byla upravena zákonem č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Společenská smlouva musí být podepsána všemi zakladateli. U společnosti s ručením omezeným a u akciové společnosti má formu notářského zápisu. Společenskou smlouvu s.r.o. upravuje § 110 obchodního zákoníku. Dle něj musí 7
ŠVARC, Z. 2009. Základy obchodního práva. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2009.s. 133, ISBN 978-80-7380-144-1
10
společenská smlouva obsahovat alespoň firmu a sídlo společnosti, určení společníků uvedením jejich jména a bydliště nebo firmy a sídla v případě právnické osoby, předmět podnikání, výši základního kapitálu a výši vkladů včetně způsobů a lhůt splácení, jména a bydliště prvních jednatelů a členů dozorčí rady (v případě a.s.) a určení správce vkladu. Konkrétní společenskou smlouvu firmy Bovisom fresh baguettes probereme v praktické části této práce. Zápis do obchodního rejstříku Společníci si pro své podnikání zvolili formu společnosti s ručením omezeným. Společnost tohoto typu můţe zaloţit jediný společník nebo více společníků. Obchodní firma společnosti musí obsahovat označení „společnost s ručením omezeným“ nebo jako zkratku s.r.o. či spol. s r.o. Společnost je zaloţena v okamţiku, kdy se všichni její společníci dohodnou na obsahu společenské smlouvy a podepíší ji u notáře. Společnost bez ohledu na den svého zaloţení vznikne aţ zápisem do obchodního rejstříku. Mezi zaloţením a vznikem ještě nemá právní subjektivitu. V době, kdy firma vznikala byla povinná minimální výše základního kapitálu podle obchodního zákoníku. Podle nové úpravy od ledna roku 2014 jiţ minimální výše základního kapitálu není určena. Řada vznikajících firem tak můţe například ocenit to, ţe při zaloţení nové firmy jiţ není povinný vklad do základního kapitálo v hodnotě Kč 200.000,--, ale firma můţe být zaloţena se základním kapitálem třeba i Kč 1,--. V praktické části práce si ukáţeme za jakých podmínek byla zapsána firma do obchodního rejstříku v roce 2012 a porovnáme tento zápis s nově vzniklou firmou v roce 2014.
2.3.2 Občanský zákoník, obchodní zákoník a vybrané smlouvy nutné k fungování firmy Shrneme-li to, co jsme v práci jiţ uvedli, pak je zřejmé, ţe pro zaloţení, vznik a fungování firmy musíme nejprve zváţit co, kde, jak, pro koho a s kým chceme podnikat. Dojdeme-li k tomu, ţe chceme zaloţit společnost s ručením omezením, 11
musíme se řídit zákony, které jsou platné v té době, kdy chceme společnost zaloţit. V roce 2012 to byly zejména občanský zákoník a obchodní zákoník. Firma se v kaţdé fázi svého podnikání účastní různých právních vztahů, které vyţadují sepsání mnoha smluv sepsaných podle platných zákonů. Zde si můţeme některé z nich vyjmenovat a konkrétně se k nim vrátíme v teoretické části práce: Společenská smlouva, Pracovní smlouva, Dohoda o hmotné odpovědnosti zaměstnance, Dohoda o provedení práce, Nájemní smlouva k nebytovému prostoru, Smlouva o dílo, Kupní smlouva, Smlouva o zprostředkování obchodu.
2.4 Registrace k vybraným daním, daňová soustava v ČR Registraci k dani z příjmu právnických osob musí firma provést do 15 dnů ode dne, kdy začala vykonávat činnost nebo přijala příjem. Pro registraci je nutné vyplnit formulář, který je k tomu určený. Většinou kaţdá firma jiţ předběţně ví, ke kterým dalším daním je třeba se vzhledem k jejich činnosti dále zaregistrovat. Na stejném formuláři, kde se přihlásí k dani z příjmu právnických osob, se tak můţe ještě přihlásit k dani silniční a k dani z příjmů jako plátci, tedy k dani z příjmů ze závislé činnosti a funkčních poţitků, k dani z příjmů vybírané sráţkou podle zvláštní sazby daně a k zajišťující dani z příjmů.
8
Samostatná registrace je pak
k dani z přidané hodnoty. Registrace k dani z přidané hodnoty se změnila od 1.1.2014. Do té doby se nově vzniklý plátce DPH mohl rozhodnout, zda bude plátcem měsíčním, či čtvrtletním. Od ledna roku 2014 jiţ tuto volbu nemá a při registraci se stává ze zákona plátcem s měsíční daňovou povinností. Podnikatelé se tak musí ve své činnosti řídit platnými zákony, které upravují zdanění v ČR, a to zejména Zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, zákonem o dani z přidané hodnoty a zákonem o silniční dani.
8
Příloha č. 1 Tiskopis k registraci daní
12
2.4.1 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů upravuje jak daň z příjmů fyzických osob, tak i daň z příjmů právnických osob. Je proto rozdělen do několika částí:
část první (§2-§16) platí pouze pro daň z příjmů FO,
část druhá (§17-§21) se týká výhradně daně z příjmů PO,
část třetí aţ šestá (§22-§42) obsahuje jak ustanovení společná pro daň z příjmů FO i daň z příjmů PO, tak i ustanovení vztahující se pouze k jedné z obou daní.
Společnosti s ručením omezením, tedy právnické osoby se týká pouze část druhá a třetí s tím, ţe část první pouţije při zdanění mezd zaměstnanců. ZDP byl mnohokrát novelizován, a proto platí velmi důleţitá zásada, ţe při praktické aplikaci se postupuje podle toho znění zákona, které bylo účinné v době, kdy posuzovaná daňová povinnost vznikla. To je však pouze obecné pravidlo. Praxe přináší potřebu řešit řadu komplikovaných časových vazeb různých faktorů, které mohou mít vliv na výši daně (např. kdy byla konkrétní majetková poloţka zaevidována, kdy vznikla pohledávka aj.), proto jsou velice významným normotvorným prvkem tzv. přechodná ustanovení kaţdé z novel. Přechodná ustanovení řeší dopad většiny těchto faktorů z hlediska toho, zda bude v daném případě aplikován zákon ve znění příslušné novely, nebo ve znění jiném, resp. na které případy se novela pouţije a u kterých se naopak vyjde z některého ze znění dané novele předcházejících. Předmětem DPPO jsou obecně příjmy / výnosy z veškeré činnosti a z nakládáním veškerým majetkem - §18 odst.1, vyjma příjmů / výnosů, vyjmenovaných v §18 odst.2. Daň z příjmů se neodvádí z příjmů, které ZDP taxativně vyjmenovává jako příjmy osvobozené od daně podle § 19. Osvobození od daně je většinou vázáno na některé podmínky podle druhu příjmu. Základ daně vychází z účetnictví. Pro správné stanovení je však potřeba provést více úprav. Veškeré úpravy výsledku hospodaření před zdaněním na základ daně pak uvádí §23 odst.3 a 4. Sazba daně je 19 %. 13
2.4.2 Daň z přidané hodnoty Daň z přidané hodnoty upravuje zákon č. 235/2004 Sb., o DPH. Tím, ţe Česká republika přistoupila k Evropské unii, musela převzít i její právní systém v oblasti DPH. Nadřazenou právní normou, se kterou by měl být náš zákon o DPH v souladu, je tzv. Šestá direktiva – směrnice č. 388L01977. Daň z přidané hodnoty se vybírá za určitý časový úsek, za zdaňovací období. Tím je v ČR buď kalendářní měsíc nebo kalendářní čtvrtletí. Daňová povinnost je rozdílem mezi sumou daně na výstupu a odpočtem daně, coţ je upravená suma daně na vstupu. Je-li rozdíl kladný, pak dochází k daňové povinnosti, je-li rozdíl záporný, nazýváme ho nadměrným odpočtem, coţ je vlastně přeplatek na této dani, který budeme nárokovat vůči státu. Předmětem daně je: dodání zboţí převod nemovitosti pořízení zboţí z EU poskytování sluţeb dovoz zboţí z třetích zemí. Dodání zboţí a poskytnutí sluţby jsou předmětem daně v případě, ţe jde o ekonomickou činnost. Typickým příkladem ekonomické činnosti je podnikání. Co to je „podnikání“ jsme definovali v bodě 1.2. Zákon o DPH však chápe ekonomickou činnost šířeji, a to: „Za ekonomickou činnost se povaţuje činnost výrobců, obchodníků, poskytování sluţeb, zemědělská výroba, soustavně vykonávané činnosti a příjmy ze soustavného vyuţití hmotného a nehmotného majetku (tj. pronájem, poskytnutí licence, vzdání se práva aj..“) Předmět daně pak představuje plnění zdanitelná a plnění osvobozená. Plnění osvobozená pak dále dělíme na ta, která jsou osvobozená s nárokem na odpočet a ta, která jsou osvobozená bez nároku na odpočet. Základní sazba daně z přidané hodnoty je 21% a sníţená sazba je 15%.
14
2.4.3 Silniční daň Daň silniční se vztahuje na silniční motorová vozidla a jejich přípojná vozidla pouţívaná k podnikání nebo k jiné samostatné výdělečné činnosti. Bez ohledu na to, zda jsou pouţívána k podnikání, jsou předmětem daně vozidla s největší povolenou hmotností alespoň 12 tun určená výlučně k přepravě nákladů a registrovaná v ČR. Tuto daň upravuje zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční a jeho strukturovaný obsah umoţňuje snadnou orientaci v této problematice.
2.5 Stavební zákon a orgány kontroly hygieny a SZPI Jak jsme se jiţ zmínili v bodě č. 1.1., podnikatelské prostředí v ČR reguluje mnoţství zákonů. Dalším z nich, se kterými přišla firma Bovisom Fresh Baguettes do styku, je Stavební zákon. Stavební zákon je součástí soukromého práva a zabývá se problematikou územního plánování. Firma musela vyhovět všem podmínkám stavebního zákona, aby mohla pronajatou provozovnu zkolaudovat na výrobnu a prodejnu potravinářských produktů. V rámci své činnosti musí také firma vyhovovat všem předpisům v oblasti hygieny a všemu, co spadá pod kompetenci Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI). SZPI je přímo podřízená ministerstvu zemědělství. Je orgánem státního dozoru zejména nad zdravotní nezávadností, jakostí a řádným označováním potravin. V rámci hygienických předpisů je také nutné zajistit pro zaměstnance zdravotní průkazy. „Fyzická osoba vykonávající činnosti epidemiologicky závaţné je povinna uplatňovat při pracovní činnosti znalosti nutné k ochraně veřejného zdraví a dodrţovat zásady osobní a provozní hygieny, podrobit se ve stanovených případech nebo podle rozhodnutí příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví lékařským prohlídkám a vyšetřením, která provede praktický lékař, který uvedenou osobu registruje“.9 V praktické části tuto oblast probereme podrobněji.
9
BERÁNEK, J. 2004. Provozujeme pohostinství a ubytování. MAG consulting s.r.o., s.27, ISBN 80-86724-02-6
15
2.6 Shrnutí podnikatelského prostředí v ČR Podnikatelské prostředí jsou faktory, které ovlivňují podnikání v dané zemi. Podnikatelské prostředí podnik obklopuje a do značné míry jej ovlivňuje či v různých směrech také omezuje. Podnikatelské prostředí je dané především legislativními a ekonomickými aspekty. Situace v ČR je pro podnikání celkem stabilní, zákony jsou přizpůsobeny právu EU a je třeba se jimi řídit.
16
3 Založení, vznik a rozjezd firmy Bovisom Fresh Baguettes s.r.o.
Firma byla zaloţena na základě společenské smlouvy sepsané v Karlových Varech notářským zápisem, vznikla nabytím právní moc rozhodnutím o zápisu do obchodního rejstříku a po té začala vyvíjet podnikatelské aktivity směřující k otevření provozovny s výrobou a prodejem čerstvých baget. Plán firmy byl jasně daný. Budoucí společníci pocházejí z Karlových Varů. Všichni tři však studují v Praze vysoké školy. V Karlových Varech je vyhlášená prodejna čerstvých baget, která denně prodá nejméně 1400 ks vyrobených kusů. K tomuto účelu má dvě prodejny. Jedna je situovaná v obchodním centru Varyáda a druhá je v centru Karlových Varů. Průměrná prodejní cena jedné bagety byla v tom období v rozmezí Kč 30,-- aţ 35,--. S majitelem firmy bylo smluvně domluveno, ţe pokud bude firma jejich bagety prodávat v Praze, cena od něj bude určena na Kč 21,--. V Praze bylo v té době moţné tento produkt nabídnout v ceně okolo Kč 40,--. Předpokládaná marţe na jedné bagetě tedy byla aţ Kč 20,--. Studenti předpokládali, ţe kaţdý den ráno v 5 hodin vyzvednou denní várku baget, kterou odvezou do Prahy a prodají. Tento záměr jim vycházel aţ do 7.ledna 2013, kdy byla firma nucena svůj podnikatelský plán přehodnotit. Dodávka, kterou si studenti předělali na chladící vůz, vezla brzy ráno bagety z Karlových Varů do Prahy. Na namrzlé silnici dostala smyk a celý náklad baget skončil v příkopu. Nehoda se obešla bez zranění, ale pro firmu to stejně byl zlomový moment. Studentům došlo, ţe nelze své podnikání postavit na denním vození zboţí z Karlových Varů do Prahy a ţe je potřeba začít bagety vyrábět v Praze. Vzhledem k tomu, ţe firma jiţ dopředu počítala s tím, ţe v budoucnu se nebude zabývat jen prodejem baget, jiţ v samém počátku si zařídila ţivnostenská oprávnění na různé činnosti.
3.1 Živnostenská oprávnění, založení firmy a zápis do OR Prvním krokem směřujícím k zaloţení firmy bylo naplánování činnosti, kterou se bude společnost zabývat. Tento krok byl nezbytný pro to, aby byla vydána patřičná 17
ţivnostenská oprávnění. Před samotným zápisem do obchodního rejstříku bylo proto poţádáno o vystavení ţivnostenských oprávnění a to: -
Výroba,
obchod
a
sluţby
neuvedené
v přílohách
1
aţ
3
ţivnostenského zákona. -
Hostinská činnost.
Byla tak vystavena dvě ţivnostenská oprávnění. Ţivnostenské oprávnění č. 1 s předmětem podnikání: Hostinská činnost. Jedná se o ţivnost řemeslnou, kde je nutné splnění několika podmínek. Náplň této činnosti je příprava a prodej pokrmů a nápojů k bezprostřední spotřeba v provozovně, v níţ jsou prodávány. V rámci ţivnosti je moţno poskytovat ubytování. Pokud zůstane zachována povaha ţivnosti, lze provádět prodej pomocí automatů, doplňkový prodej, prodej pokrmů a nápojů přes ulici, půjčování novin a časopisů, půjčování stolních společenských her a provozování her. U právnické osoby musí všeobecné a zvláštní podmínky splňovat odpovědný zástupce. Do funkce odpovědného zástupce se ustanovuje osoba, která je jejím statutárním orgánem nebo jeho členem a která splňuje podmínky pro výkon funkce odpovědného zástupce podle ţivnostenského zákona; nelze-li ustanovit odpovědného zástupce z těchto osob, ustanovuje podnikatel odpovědného zástupce z jiných osob. V případě firmy Bovisom Fresh baguettes byla odpovědným zástupcem dosazena matka jednoho ze studentů, protoţe splňovala podmínky dané ţivnostenským zákonem, tedy praxi v oboru a dokončené magisterské studium na Vysoké škole hotelové v Praze, spol. s r.o. Byly tak splněny jak všeobecné, tak i zvláštní podmínky provozování ţivnosti. Všeobecné podmínky provozování ţivnosti:
Plná svéprávnost, kterou lze nahradit přivolením soudu k souhlasu zákonného
zástupce
nezletilého
podnikatelské činnosti.
Bezúhonnost.
Zvláštní podmínky provozování ţivnosti: 18
k
samostatnému
provozování
Odborná způsobilost pro řemeslné ţivnosti, kterou musí splňovat odpovědný zástupce, se prokazuje dokladem o:
řádném ukončení středního vzdělání s výučním listem v příslušném oboru vzdělání,
řádném ukončení středního vzdělání s maturitní zkouškou v příslušném oboru vzdělání, nebo s předměty odborné přípravy v příslušném oboru,
řádném ukončení vyššího odborného vzdělání v příslušném oboru vzdělání,
řádném ukončení vysokoškolského vzdělání v příslušné oblasti studijních programů a studijních oborů,
uznání odborné kvalifikace, vydaným uznávacím orgánem podle zákona o uznávání odborné kvalifikace,
získání všech profesních kvalifikací tak, jak jsou pro odpovídající povolání stanoveny v Národní soustavě kvalifikací.
kladem o vykonání jednoroční praxe v oboru,
řádném ukončení vysokoškolského vzdělání v příslušné příbuzné oblasti studijních programů a studijních oborů,
řádném ukončení rekvalifikace pro příslušnou pracovní činnost, vydaným zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeţe a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehoţ působnosti patří odvětví, v němţ je ţivnost provozována, a dokladem o vykonání jednoroční praxe v oboru,
vykonání šestileté praxe v oboru.
U podnikatele ani u jeho odpovědného zástupce (§ 11 odst. 3 ŢZ) nesmí trvat ţádná
z
překáţek
provozování
ţivnosti
uvedených
v
ustanovení
§
8
ţivnostenského zákona (například soudem či jiným správním orgánem uloţený trest nebo sankce zákazu činnosti týkající se provozování ţivnosti v oboru nebo v příbuzném oboru po dobu trvání tohoto trestu). 19
Dále bylo vystaveno ţivnostenské oprávnění č. 2 s předmětem podnikání: Výroba, obchod a sluţby neuvedené v přílohách 1 aţ 3 ţivnostenského zákona. Jedná se o ţivnost volnou. Firma tak poţádala o větší rozsah oborů činnosti, a to: Výroba potravinářských a škrobárenských výrobků Výroba krmiv, krmných směsí, doplňkových látek a premixů Výroba textilií, textilních výrobků, oděvů a oděvních doplňků Vydavatelské činnosti, polygrafická výroba, knihařské a kopírovací práce Nakládání s odpady (vyjma nebezpečných) Zprostředkování obchodu a sluţeb Velkoobchod a maloobchod Zastavárenská činnost a maloobchod s pouţitým zboţím Skladování, balení zboţí, manipulace s nákladem a technické činnosti v dopravě Ubytovací sluţby Činnost informačních a zpravodajských kanceláří Realitní činnost, správa a údrţba nemovitostí Pronájem a půjčování věcí movitých Reklamní činnost, marketing, mediální zastoupení Návrhářská, designérská, aranţérská činnost a modeling Fotografické sluţby Překladatelská a tlumočnická činnost Provozování cestovní agentury a průvodcovská činnost v oblasti cestovního ruchu Mimoškolní výchova a vzdělávání, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti Provozování kulturních, kulturně-vzdělávacích a zábavních zařízení, pořádání kulturních produkcí, zábav, výstav, veletrhů, přehlídek, prodejních a obdobných akcí Provozování tělovýchovných a sportovních zařízení a organizování sportovní činnosti Výroba, obchod a sluţby jinde nezařazené.
20
Ţivnostenská oprávnění tak byla firmě vystavena ještě před zápisem do obchodního rejstříku pod č.j.: ŢU/U6844/2012/Hoj. V příloze č. 2 přikládáme Výpis z ţivnostenského rejstříku10, kde je patrné, ţe v té době ještě firmě nebylo přiděleno IČO. Tato oprávnění však byla důleţitou přílohou při podání návrhu zápisu do obchodního rejstříku. Do obchodního rejstříku se firma nechala zapsat notářským zápisem ze dne 25.5.2012. Firma Bovisom Fresh baguettes s.r.o. byla zaloţena jako společnost s ručením omezeným společenskou smlouvou o zaloţení společnosti s ručením omezeným. Notářský zápis pod číslem NZ 101/2012, N 107/2012
11
. Jak jsme se zmínili
v teoretické části v odstavci nazvaném Společenská smlouva, byla tato sepsána podle zákona č. 513/1991 Sb. Podle tohoto zákona musí obsahovat firmu a sídlo společnosti, určení společníků uvedením jejich jména a bydliště nebo firmy a sídla v případě právnické osoby, předmět podnikání, výši základního kapitálu a výši vkladů včetně způsobů a lhůt splácení, jména a bydliště prvních jednatelů a určení správce vkladu. Firma tedy zní Bovisom Fresh baguettes s.r.o. Název vznikl z počátečních slabik v příjmení třech zakládajících společníků a určení hlavního produktu prodeje, tedy čerstvých baget v mezinárodně srozumitelném jazyce. Sídlo společnosti je na adrese U Ohře 204/13, 360 18 Karlovy Vary. Souhlas s umístěním sídla s ověřenými podpisy majitelů objektu musel být písemně doloţen k zápisu do OR. Společníky firmy jsou tři studenti, a to: Vilém Vedral, Jan Bochenek a Tomáš Somogyi. Předmět podnikání byl zapsán dle ţivnostenských oprávnění takto: -
Výroba, obchod a sluţby neuvedené v přílohách 1 aţ 3 ţivnostenského zákona.
-
Hostinská činnost.
Takto široce pojatá činnost byla zapsána vzhledem k tomu, ţe se počítá s diverzifikací činností a kaţdý další zápis do OR by byl zpoplatněn. Proto bylo v rámci ţivnosti volné s názvem Výroba, obchod a sluţby neuvedené v přílohách 1 10 11
Příloha č. 2 Výpis z ţivnostenského rejstříku. Příloha č. 3 Notářský zápis, strana první a druhá.
21
aţ 3 ţivnostenského zákona, poţádáno o vydání ţivnostenského oprávnění k různým činnostem. Výše základního kapitálu byla v souladu s tehdy platným zákonem stanovena těsně nad hranici minimálního základního kapitálu, a to ve výši Kč 201.000,--. Jak jsme popisovali v teoretické části, minimální vklad do základního kapitálu byl v roce zaloţení firmy Kč 200.000,--. Částka Kč 201.000,-- byla stanovena jako součin třech rovných podílů ve výši Kč 67.000,--. Společníci si tímto zajistili rovnocenné podíly v účasti na vedení a kontrole společnosti. Správcem vkladu byl určen Vilém Vedral. Vklad byl plně splacen před zaloţením firmy na účet vedený u Komerční banky a.s. Na tomto účtu byly finanční prostředky vázány po celou dobu zápisu do OR aţ do doby, kdy nabyla právní moc tohoto zápisu. Pak byl tento účet změněn na podnikatelský účet a přístup k účtu byl jiţ upraven řádnými obchodními podmínkami s KB. Samotný návrh na zápis společnosti do obchodního rejstříku tak kromě samotného návrhu, který zahrnoval veškeré nutné údaje, doprovázela i řada samostatných
příloh.
Mezi
nimiţ
byl
například
jiţ
zmiňovaný
Výpis
z ţivnostenského rejstříku, souhlas s umístěním sídla, notářský zápis, potvrzení o splacení vkladu, prohlášení správce vkladu, čestné prohlášení o souhlasu se zápisem do OR a čestná prohlášení jednatelů, ţe mohou tuto funkci vykonávat. V zákonné lhůtě pak bylo firmě doručeno rozhodnutí o zápisu do OR a firmě bylo přiděleno identifikační číslo 29157927. Firma Bovisom Fresh baguettes tak byla zapsána pod spisovou značkou C 27565 vedené u Krajského soudu v Plzni. 12 Po zápisu do OR pak firma nahlásila na ţivnostenský úřad přidělené IČO a vyměnila ţivnostenská oprávnění, která byla vystavena bez identifikačního čísla, na ţivnostenská oprávnění s tímto číslem. Dalším nutným krokem bylo zaregistrovat se k příslušným daním na Finančním úřadu v Karlových Varech.
12
Příloha č. 4 – Výpis z obchodního rejstříku.
22
3.1.1 Registrace k daním Registraci k dani z příjmu právnických osob provedl jednatel firmy Vilém Vedral dne 18.6.2012. Pro registraci vyplnil formulář, který je k tomu určený. Přihlásil tak společnost k dani z příjmu právnických osob, k dani silniční a k dani z příjmů jako plátce, tedy k dani z příjmů ze závislé činnosti a funkčních poţitků, k dani z příjmů vybírané sráţkou podle zvláštní sazby daně a k zajišťující dani z příjmů. Zároveň firmu přihlásil samostatnou registrací k dani z přidané hodnoty. Při registraci k dani z přidané hodnoty pro čerstvě zaloţenou firmu vznikla nepatrná komplikace, protoţe firma ani nemohla splnit podmínku překročení obratu, aby se povinně stala plátcem DPH. Proto se chtěla stát plátcem dobrovolným. K tomu však musela Finančnímu úřadu doloţit podnikatelský záměr, aby bylo zřejmé, ţe registrace k DPH je důleţitá. Samotná výroba a prodej baget by však nemusel být dostačujícím důvodem pro udělení k registraci, proto firma uvedla i další důvody. Jedním z nich je pořízení zboţí z EU, tedy systém reverse charge v oblasti DPH. Analýzou konkurence totiţ společnost dospěla k tomu, ţe doplňkové zboţí jako jsou například dorty, bude firma nakupovat v Německu. Dalším důvodem, který byl rozhodný pro udělení registrace, byla ta skutečnost, ţe firma doloţila kontrakt na catering pro společnost Spa Hotel Schlosspark s.r.o., která je plátcem DPH a tudíţ jako podmínku uzavření smlouvy měla to, ţe dodavatel bude plátce DPH. Finanční úřad zváţil všechny skutečnosti a rozhodl o registraci plátce DPH k datu 1.7.2012.
3.1.2 Výběr objektu, nájemní smlouva, odstupné a další jednání nutná k výběru provozovny Aby mohl být zrealizován podnikatelský záměr, tedy výroba a prodej baget, bylo nutné zvolit vhodný objekt. K tomuto účelu bylo osloveno několik realitních kanceláří a všichni tři společníci aktivně sledovali nabídky vhodných nebytových objektů k pronájmu. Vzhledem k tomu, ţe všichni
společníci jsou studenti,
přizpůsobili svůj podnikatelský záměr tomu, ţe věděli, ţe na trhu je nedostatek relativně levného a kvalitního občerstvení pro studenty. Chtěli tak svůj záměr realizovat v lokalitě, kde je velký počet studentů, aby tak mohli uspokojit jejich potřeby. Ve výběru místa provozovny tak zvítězil nebytový prostor v těsné blízkosti 23
Vysoké školy ekonomické v Praze 3 v Husinecké ulici. Objekt se zdál být přímo ideální, protoţe Vysoká škola ekonomická disponuje kolem 20ti tisíc studentů a navíc v okolí jsou takové instituce jako například Odborový svaz s 5ti tisíci zaměstnanci. Nebytový prostor byl zkolaudován na prodejnu spotřebního zboţí a pro ty účely byl i vybaven. Společníci tak ve svém rozpočtu museli počítat s výdajem na rekolaudaci objektu, na technické zhodnocení a vybavení provozovny. Jejich základní kapitál byl ve výši Kč 201.000,--. Bylo jasné, ţe tento zdroj stačit nebude a firma bude muset získat finanční prostředky i jinými způsoby. Toto probereme podrobněji v bodě č. 3.1. Prvním větším výdajem, se kterým společnost musela počítat, bylo vyplacení odstupného za uvolnění zmíněných prostor. Odstupné bylo smluvně stanoveno na částku Kč 85.000,-- + DPH 21%. Po uhrazení odstupného jiţ nic nebránilo sepsání smlouvy o pronájmu s vlastníkem objektu. Nájemní smlouva13 je přílohou č. 5 a obsahuje zejména určení smluvních stran, tedy na jedné straně pronajímatele, kterým je: Společenství vlastníků bytových jednotek domu č.p. 557, č.o. 2, 4 v ulici Husinecká,Praha 3 se sídlem Husinecká 557/4, Praha 3, PSČ 130 00 identifikační číslo 276 51 045 a na straně druhé nájemce, kterým je právě firma Bovisom Fresh baguettes, se sídlem U Ohře 204/13, Karlovy Vary, PSČ 360 18 identifikační číslo 291 57 927 Dalším důleţitým bodem smlouvy je vymezení předmětu a účelu nájmu. Smlouva tak obsahuje tento odstavec: „ Pronajímatel touto smlouvou pronajímá nájemci nebytové prostory, obchod, nacházející se v přízemí domu číslo popisné 557, na adrese Husinecká 557/2, Praha 3 o celkové ploše 26,77 m². Přesná specifikace nebytových prostor pronajímaných touto smlouvou je
uvedena v příloze této
smlouvy, která tvoří její nedílnou součást. Nájemce pronajaté nebytové prostory 13
Příloha č. 5 – Nájemní smlouva na nebytové prostory
24
do nájmu přijímá a zavazuje se za ně pronajímateli platit nájemné a zálohy za plnění poskytovaná v souvislosti s uţíváním nebytových prostor ve výši a za podmínek stanovených touto smlouvou.“ Nejvíce důleţitou informací pak byla výše nájemného a záloh na sluţby. Protoţe s touto cenou museli podnikatelé měsíčně počítat ve svých kalkulacích. Největší spor však proběhl o výši kauce. Pronajímatel poţadoval sloţení kauce ve výši třech měsíčních nájmů. Na tuto podmínku firma nemohla přistoupit. Jiţ předtím odstupujícímu podnikateli uhradila celkem Kč 102.850,--, coţ představuje odstupné včetně příslušné sazby DPH. Tříměsíční kauce by znamenala výdaj dalších Kč 36.000,--. Na samotnou realizaci technického zhodnocení by tak jiţ nezbyly finanční prostředky. Zahajovací rozvaha firmy Bovisom Fresh baguettes vypadala takto: Dosavadní výdaje firmy před zaloţením firmy do doby sepsání kauce byly takové, jak nám ukazuje Tabulka 1: Počáteční rozvaha
Rozvaha za období Bovisom Fresh baguettes s.r.o. Účet
Název účtu
účetní rok:
2012
Počáteční stav
Obrat
Koncový stav
201 000,00 201 000,00 201 000,00 17 822,00 17 822,00 17 822,00 218 822,00
0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00
201 000,00 201 000,00 201 000,00 17 822,00 17 822,00 17 822,00 218 822,00
Aktiva 221 22x 2xx 381 38x 3xx xxx
Bankovní účty
Náklady příštích období
Součet aktiv od začátku roku
218 822,00
Pasiva 365 36x 3xx 411 411 411 41x 4xx xxx
Ostatní závazky ke společníkům - Vedral
17 822,00 17 822,00 17 822,00 67 000,00 67 000,00 67 000,00 201 000,00 201 000,00 218 822,00
Základní kapitál - Vedral Základní kapitál - Bochenek Základní kapitál - Somogyi
Součet pasiv od začátku roku
0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00
17 822,00 17 822,00 17 822,00 67 000,00 67 000,00 67 000,00 201 000,00 201 000,00 218 822,00
218 822,00
25
Z počáteční rozvahy je patrné, ţe jen samotné zaloţení firmy, tedy poplatky v notářské kanceláři, kolky pro zápis do OR a poplatky za vydání ještě před zaloţením firmy činily Kč 17.822,--. Tuto částku je moţné vidět na účtu 365 jako závazek vůči společníkovi Vilému Vedralovi. Ještě před zaloţením firmy tedy firma měla náklad ve výši Kč 17.822,--. Pokud k tomu přičteme zmiňované odstupné ve výši Kč 102.850,-- a poţadovanou tříměsíční kauci ve výši Kč 36.000,--, zbylo by tak společnosti na technické zhodnocení, pořízení HM a prvního zboţí, či materiálu na výrobu výrobků pouze Kč 44.328,--. Přičemţ bylo předběţně domluveno, ţe společnost pořídí do svého majetku dodávku FORD TRANZIT, kterou upraví jako chladící vůz, aby mohla převáţet čerstvé zboţí za správných podmínek. Cena za odkup vozu byla stanovena kupní smlouvou na Kč 40.000,--. Kupní smlouva je přílohou č. 6. Z tohoto důvodu jednatelé firmy nepřistoupili na tříměsíční kauci a začali vyjednávat o sníţení kauce. Argumenty pro sníţení zněly takto: „Dobrý den14 , se smlouvou relativně souhlasíme , ale máme jednu podmínku. Kdyţ se uţ upíšeme na rok a budeme za to ručit my, jako fyzické osoby a navíc bude ve smlouvě sjednána sankce 80 tis , tak kauce ztrácí význam a je jasné , ţe v prostorách musíme rok vydrţet. Tudíţ poţadujeme kauci jen dva měsíce. Dále od Vás prosím doloţit v nejbliţší době doklady, které potvrzují , ţe odstupné ve výši Kč 102.850,-- opravdu odpovídá věcem a změnám , které jste na prodejně provedli. Přeji hezký den. S pozdravem. Vedral.“ Na základě četných jednání a e-mailové korespondence pak došlo ke sníţení kauce na dva měsíční nájmy a podpisu nájemní smlouvy.
3.1.3 Oprava, technické zhodnocení a rekolaudace provozovny V souladu se zákony musela provozovna splňovat přísné hygienické normy. Musela být upravena tak, aby styk se zákazníky byl oddělen od výroby. Výrobní část musela být vymalována do stanovené výše voděodolnou barvou, muselo být provedeno odvětrávání. Sociální zařízení muselo být odděleno od výrobního
14
E.mail ze dne 26.5.2012
26
prostoru . Všude musely být namontovány bezdotykové dávkovače mýdla. Vzhledem k tomu, ţe musely být na tento prostor umístěny 3 umyvadla s tím, ţe jeden nerezový dřez byl pro umývání nádobí, druhý byl na běţné umývání rukou a třetí na umývání po pouţití toalety, musely být zbudovány nové rozvody vody. V rámci ušetření finančních zdrojů zbudovali rozvody společníci sami tak, jako i jiné stavební úpravy. Jediným nákladem tak byl pouţitý materiál. V součtu za celý rok tak firma za materiál uhradila Kč 28 104,94, coţ dokládáme přílohou č. 6, která nám ukazuje výdaje za materiál
15
na technické zhodnocení a opravu
provozovnu. Ve smyslu daňového zákona jsme však technické zhodnocení neprováděli, protoţe nebyla překročena hranice Kč 40.000,--, kdy bychom výdaje na opravu museli zahrnout pod pojem technické zhodnocení a nemohli bychom je ponechat v nákladech a museli bychom se k nim chovat jako k technickému zhodnocení ve smyslu zákona č. . 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Po provedených opravách společnost obdrţela kolaudační rozhodnutí s tím, ţe provozovna můţe být pouţívána na výrobu a prodej potravinářského zboţí. Tomuto rozhodnutí však předcházela celá řada kroků. Nejdříve bylo nutné sehnat povolení od hygienické správy městské části Prahy 3, pak povolení od hasičů, památkářů. Zároveň muselo být potvrzeno od stavby silnic a dálnic, ţe provozovna nezasahuje
do
místních
komunikací.
Nejtěţší
bylo
splnění
podmínek
poţadovaných Krajskou hygienickou stanicí, například potvrzení o tom, ţe spotřebiče, které jsou umístěné v provozovně nepřekračují zákonem stanovené limity. Jen toto potvrzení firmu stálo Kč 10.000,--. Pro vydání stavebního povolení a kolaudačního rozhodnutí jsme nutně potřebovali i další revize jako je revize elektrických spotřebičů a rozvodů. To vše firmu stálo značné výdaje ještě před samotným otevřením provozovny.
3.2 Podnikatelský plán a jeho realizace Při tvorbě podnikatelského záměru bylo počítáno s těmito etapami: Cíle podnikatelského projektu
výrobek nebo sluţba – popis výrobku, technologie, uţitek z výrobku, odhad produkce aj.
15
Příloha č. 6 – Pohyby na účtu č. 511 - opravy
27
Marketingový plán
způsob a plán prodeje (prodejní strategie),
cenová politika,
propagace – nástroje, náklady na propagaci,
distribuční cesty, místo střetu setkání poptávky s produktem, odběratelé.
Výrobní plán
potřeby – budovy, stroje, materiál, energie, technologie, zaměstnanci (pracovní místa, výše mezd), ostatní výdaje,
produkční kapacita,
logistika,
dodavatelé.
Finanční plán
rozpočet zahajovacích výdajů (zaloţení podniku, zřízení provozovny aj.),
rozpočet měsíčních nákladů (provozních),
předpokládaný finanční výsledek – výnosy, prodej,
zisky a ztráty,
účetní výkazy – bilance, výsledovka, rozvaha aj.
Cílem podnikatelského projektu je prodej baget. V počáteční fáze bylo počítáno s odběrem hotových výrobků a jejich dovozem z Karlových Varů do prodejny, která je umístěná na Praze 3 v ulici Husinecká. Později došlo k výrazné změně, a to k tomu, ţe společníci se domluvili, ţe budou bagety vyrábět.
28
Obrázek 1: Výrobky firmy Bovisom Fresh baguettes
Firma se specializuje na výrobu plněných baget, wrapů, sendvičů a salátů, které připravuje pouze z čerstvých surovin od předních dodavatelů uzenin, sýrů, zeleniny a kvalitního pečiva. Pečivo je kaţdý den čerstvě dovezeno z pekárny. Byly tak vyráběny, nabízeny a prodávány tyto produkty:
16
Tabulka 2: Sortiment firmy Bovisom Fresh baguettes ke dni otevření provozovny
Bagety Šunková Francouzská Tuňáková c. Tuňáková b. Kuřecí Šunka a Sýr Salámová Sýrová Hermelínová Uzená Ţemle Mozarella
Nákupní cena 21 21 21 21 21 21 21 21 21 21 21 21
Prodejní cena 35 35 40 40 42 35 35 35 40 40 25 40
Po přehodnocení podnikatelského záměru došlo k tomu, ţe se podnikatelé domluvili, ţe budou výrobky sami vyrábět. Podnikatelé vypracovali technologické postupy výroby jednotlivých druhů baget, které však zde v této práci vzhledem
16
www. Freshbaguettes.cz
29
k obchodnímu tajemství firmy nemůţeme uvádět. Jako přílohu č. 8 však uvedeme schválenou normu HACPP. 17 Marketingový plán
způsob a plán prodeje (prodejní strategie),
cenová politika,
propagace – nástroje, náklady na propagaci,
distribuční cesty, místo střetu setkání poptávky s produktem, odběratelé.
Způsob a plán prodeje Způsob prodeje se za posledních několik desítek let velmi proměnil, role obchodníka ale zůstává stále stejná. Jeho cílem je prodávat. Jak jsme se jiţ v této práci zmínili, firma se zaměřila na prodej relativně levného, ale velmi kvalitního produktu studentům. Řídila se těmito hesly: > Čím více rozumíte klientovi, tím více prodáte Společníci firmy pocházejí z řad studentů. Sami výrazně pocítili, ţe chybí kvalitní, fresh občerstvení za rozumnou cenu. Sami dávají přednost čerstvým výrobkům z kvalitních surovin, proto nabízejí čerstvě vyrobené bagety za cenu do Kč 40,--, aby vyhověly podobné klientele. Zvýšení prodejů se snaţí navýšením poptávky po vyhlášeném prvotřídním produktu a následnou nabídkou komplementárních výrobků a mnoţstevních slev. Do prodeje tak zahrnuli nabídku celých menu, tzn. bagety vč. teplých nebo studených nápojů. > Čím větší trhák nabídnete, tím více prodáte Společnost Bovisom Fresh baguettes vyuţila situace, kdy konkurenční firmy nabízejí produkty, které se vyrábějí ve velkém a přestaly se od sebe výrazně lišit. Logickým krokem tak bylo odlišit se. Ať uţ výhodou nebo nejniţší cenou. Obě podmínky se tak firma snaţí plnit. Do svého sortimentu tak zařadila produkty, které
17
Příloha č. 7 - Norma HACCP firmy Bovisom Fresh Baguettes
30
jinde nenajdete. Jsou výjimečné svou čerstvostí a skvěle zvolenou kombinací chutí. Cenově se stále drţí pod úrovní cen konkurence. > Čím nižší cenu udržíte, tím více prodáte Některé firmy zvolily jinou cestu. Investovaly do reklamy, odlišily se od ostatních a vytvořily v hlavách lidí představu o výjimečnosti – značku. Díky úspěšné značce si mohou dovolit vyšší ceny. Firma Bovisom Fresh baguettes však nešla touto cestou, ale vydala se cestou trpělivé a soustavné práce. Snaţí se udrţet nízkou cenu pro studentskou klientelu. > Buďte na správném místě, vytvořte pocit jedinečné nabídky „Studenti rozumí studentům“. Toto je heslo firmy Bovisom Fresh baguettes, která nabízí čerstvé produkty za studentské ceny. Cenová politika Přestoţe klasický model marketingového mixu 4P (5P) je povaţován za překonaný a nedostatečný, byla cenová politika organizována podle modelu 5 P. Obrázek 2: Marketingový mix
Zdroj: http://etext.czu.cz/php/skripta/kapitola.php?titul_key=83&idkapitola=128
Zde se tedy budeme (alespoň okrajově) věnovat druhému „P“, tedy ceně a cenové politice (firmy, produktu, značky). Této problematice je potřeba se věnovat zejména v těchto situacích: při zavádění nového produktu na trh a potřebě poprvé stanovit jeho cenu (případ firmy, která přišla na praţský trh s nabídkou čerstvých baget z čerstvých surovin), 31
při změně trţních podmínek, tj. zejména při změně chování konkurence nebo při změně makroekonomické situace. Patří sem ale například i změny módních a designových trendů, vliv nových technologií či sezónnost (nebo obecně cykličnost) poptávky (naproti provozovně je umístěna konkurenční firma Panneria), při změně struktury a objemů jednotlivých nákladových vstupů firmy (změna dodavatele pečiva) při zpracování cenových dodavatelských nabídek (nabídka cateringu, zejména pro vysoké školy a odborové svazy), v případě závislosti ceny jednoho produktu na ceně druhého produktu (pohyb kurzu koruny vůči EUR v listopadu roku 2013). Firma se při stanovení cen velmi řídila reakcí zákazníka na stanovené ceny. Cena je jeden z nejdůleţitějších parametrů, ovlivňujících prodejnost daného výrobku. Propagace – nástroje, náklady na propagaci, Propagace je jednou ze čtyř marketingových nástrojů. Marketingová komunikace (propagace) má za cíl seznámit cílovou skupinu s výrobkem nebo sluţbou a přesvědčit je o nákupu. Marketingový komunikační program obsahuje 4 základní nástroje: 1) reklama - Placená forma neosobní prezentace. Informuje a přesvědčuje o výhodách a kvalitách propagačního výrobku nebo sluţby, které nákupem a udrţováním spotřebitel získá. Hlavními prostředky reklamy, které firma pouţila jsou inzerce v tisku , vnější reklama , audiovizuální snímky, které jsou umístěny na sociálních sítí, kdy produkty nabízí tzv. ţivá chodící reklama. Z řad studentů byl vybrán brigádník, který byl oblečen do zhotoveného reklamního oděvu, který představoval čerstvou bagetu. Tento student rozdával letáky s propagovanou sluţbou a poukázkou na slevu. Kostým bagety můţete vidět na následujícím obrázku č. 3 – Kostým bagety.
32
Obrázek 3: Kostým bagety
Pro zvýšení povědomí o rozjezdu nové firmy uzavřela firma kontrakt s Českou poštou, a.s., která v okolí roznesla do domácností letáky s poukazem na slevu. Dalším reklamním tahem byla smlouva s Telefonicou O2, která prostřednictvím svých distribučních cest nabízela slevy na výrobky prodejny Bovisom Fresh baguettes. 2) osobní prodej - V rámci osobního prodeje proběhla řada jednání s nákupčími různých státních i soukromých organizací a podniků s nabídkou cateringu. Podařilo se tak nasmlouvat zajištění cateringů při různých akcí například v těchto firmách: Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy, Asociace pro mezinárodní otázky, o.s., Prague unlimited s.r.o., Občanské sdruţení SLOVO 21, Vysoká škola ekonomická v Praze, Lékaři bez hranic - Médecins Sans Frontiéres in Czech Republic, o.p.s., Svaz zdravotních pojišťoven České republiky. Ceny pro catering jsou sjednávány vţdy individuálně s přihlédnutím k odebranému mnoţství a k obchodním vztahům s danou firmou. Zboţí je fakturováno18 18
Příloha č. 8 – Vystavená faktura za cateringové zboţí
33
odběratelům na základě vystavené faktury a předáno na místo určení vţdy včas a čerstvé. 3) podpora prodeje – Jedná se o souhrn různých nástrojů, které stimulují nákup výrobků. Předmětem k nákupu jsou nabídky různých výhod. Byl vypracován slevový systém a systém bonusů. Výrobní plán Firma připravila pro plánovanou činnost výrobní plán. Ten zahrnoval hlavní čtyři body:
potřeby – budovy, stroje, materiál, energie, zaměstnanci (pracovní místa, výše mezd), ostatní výdaje,
produkční kapacita,
logistika,
dodavatelé.
Potřeby pro realizaci plánu byly ještě rozděleny do následujících skupin: budovy, stroje, materiál, energie, zaměstnanci. Sídlo firmy je v Karlových Varech. Jisté však jiţ v počátku podnikání bylo, ţe samotná výroba bude probíhat v Praze. Proto společníci hledali vhodnou budovu k tomuto účelu. Vzhledem k ušetření všech nákladů, bylo dohodnuto, ţe výroba baget bude spojená s maloobchodní prodejnou, kde bude firma Bovisom Fresh baguettes nabízet nejen čerstvé bagety vlastní výroby, ale i omezenou nabídku sladkého pečiva a dortů, teplých a studených nápojů. K tomuto účelu byly pronajaty nebytové prostory v budově v ulici Husinecká v Praze 319, které firma opravila a zkolaudovala na výrobnu a prodejnu potravin. Pod pojmem stroje si můţeme představit majetek, který byl nutný k zařízení prodejny a výrobny. Majetek byl kompletně zapůjčen. V části prodejny, kam přichází hosté tak jsou 2 chladící pulty, lednice na nápoje, stolek a ţidle. Ve výrobních prostorách
19
se nachází 2 velké lednice na uchovávané potraviny, 2
Nájemní smlouva je přílohou č. 5
34
nerezové stoly, kráječ a další zařízení. Provozovna je také vybavena automatem na teplé nápoje od firmy Tchibo. Co se týče materiálu, pak ten si můţeme rozdělit na materiál hlavní, tedy suroviny, ze kterých se bagety přímo vyrábí a pak vedlejší, jako jsou obaly, balící papír aj. Vzhledem k nutnosti čerstvosti potravin bylo zřejmé, ţe nákupy hlavního materiálu budou prováděny denně. Výdaje za vedlejší materiál nepředstavovaly pro firmu významnou poloţku v rozpočtu. Při stanovení podnikatelského plánu firma počítala s výdajem za sluţby podle nájemní smlouvy na provozovnu a zároveň si nasmlouvala energie od PRE. Aby společnost ušetřila na mzdových nákladech na zaměstnance, rozhodli se jednatelé firmy, ţe v počáteční fázi zajistí výrobní i prodejní činnost vlastními silami. Více mzdovou problematiku probereme v kapitole č. 2.2.3 Produkční kapacita Plánování produkční kapacity bylo tvořeno na základě prognózy zákaznické poptávky. Firma Bovisom Fresh baguettes vycházela z předpokladu, ţe provozovna je umístěna v lokalitě, kde se soustřeďuje 20tisíc studentů. V okolí je navíc mnoţství firem. Vzhledem k těmto okolnostem
bylo při tvorbě plánu
počítáno s výrobou a prodejem nejméně 200 ks baget denně. V počáteční fázi bylo potřeba stanovit plánovací horizont a počítat s „dodací lhůtou“, kdy je moţné získat potřebné zařízení a vybavení a realizovat prognózované zakázky. Logistika Logistika jako soubor činností, jejichţ úkolem je zajistit, aby bylo správné zboţí ve správném čase, ve správném mnoţství, ve správné kvalitě na správném místě a se správnými náklady. Pro zajištění tohoto cíle pořídila firma do svého majetku starší vozidlo FORD Tranzit, které předělala na chladící vůz. Veškeré nákupy materiálu a zboţí je tak firma schopna zajistit sama. Hotové výrobky, které by si zákazník objednal v rámci nabízené sluţby catering, pak je také moţné převáţet v chladícím voze. Bude tak vyhověno všem hygienickým předpisům. Dodavatelé 35
Ještě před zahájením provozu bylo nezbytné naplánovat a domluvit jací dodavatelé budou s firmou spolupracovat, a to nejen při samotném pořízení baget, či materiálu na výrobu produktů, ale i na činnosti, které jsou pro fungování firmy nezbytné. Byla tak navázána spolupráce s mnoha dodavateli, z nichţ jsme některé vybrali a dali do následující tabulky:
Tabulka 3: Hlavní dodavatelé firmy Bovisom Fresh baguettes Seznam dodavatelů Bovisom Fresh baguettes s.r.o.
IČO: 29157927
Firma Odpovědná osoba Václav Trefný VELTA PLUS EU, s.r.o. Tchibo Coffee Service Czech Republic spol. s r.o. Tesco Stores ČR a.s. Technická správa komunikací hl.m.Prahy Sodexo Pass Česká republika a.s. Radek Ludvík OSA - Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním, MADE GROUP a.s. MAKRO Cash & Carry ČR s.r.o. MAISTER PRODEJ NÁŘADÍ s.r.o. Jaroslav Stolín-Pekařství Na Chodovci s.r.o. Globus ČR, k.s. Allianz pojišťovna, a.s. AHOLD Czech Republic, a.s.
Ulice Kamenická 210/47 Závodu míru 790/92 V Holešovičkách 1450/18 Vršovická 1527/68b Řásnovka 770/8 Radlická 608/2 Zeyerova 954/2 o.s. Čs. armády 786/20 Dlouhá 614/10 Jeremiášova 1249/7 Studentská 78/25 Na Chodovci 2899/20 Kostelecká 822/75 Ke Štvanici 656/3 Slavíčkova 827/1a
PSČ 17000 36017 18000 10000 11000 15000 36001 16000 11000 15500 36007 14100 19600 18600 63800
Místo Praha 7 Karlovy Vary Praha 8 Praha 10 Praha 1 Praha 5 Karlovy Vary Praha 6 Praha 1 Praha-Řeporyje Karlovy Vary Praha 4 Praha-Čakovice Praha 8 Brno-sever
IČO 40862763 26368978 27387739 45308314 63834197 61860476 66986966 63839997 27124151 26450691 26380251 26161702 63473291 47115971 44012373
Jak v knize Řízení hotelového provozu 20 uvádí autoři: „Zásobování je zajišťováno na základě smluvních vztahů s dodavateli. Podle charakteristiky jednotlivých dodávek jsou dodávky uskutečňovány v různých časových intervalech. Základní rozdělení dělí dodávky na denní, týdenní, čtrnáctidenní a měsíční.“ (BERÁNEK, KOTEK,2007,s. 100). Finanční plán
20
rozpočet zahajovacích výdajů (zaloţení podniku, zřízení provozovny aj.),
rozpočet měsíčních nákladů (provozních),
předpokládaný finanční výsledek – výnosy, prodej,
zisky a ztráty,
BERÁNEK, J., KOTEK, P., 2007. Řízení hotelového provozu. MAG consulting s.r.o. s.100, ISBN: 978-80-86724-30-0
36
účetní výkazy – bilance, výsledovka, rozvaha aj.
Rozpočet zahajovacích výdajů (zaloţení podniku, zřízení provozovny aj.), Jak je patrné ze zahajovací rozvahy, ještě před zápisem do OR měli společníci výdaje spojené se zaloţením společnosti, a to ve výši Kč 17.822,--. Tento výdaje byl součtem nákladů na notářský zápis, poplatky spojené s vystavením ţivnostenského oprávnění a kolky, které se přikládají k zápisu do OR. Dalšími výdaji hned v počátku rozjezdu firmy, jak se o tom zmiňujeme v bodě práce pod číslem 2.1.2 pak bylo odstupné, dvouměsíční kauce na nájem, nájem na první měsíc, pořízení a oprava staršího vozu FORD TRANZIT a přebudování prodejny na prodejnu a výrobnu potravin. Takţe před samotným zahájením provozu měla firma nemalé výdaje, přičemţ první trţba se uskutečnila aţ 29.11.2012. Tabulka 4: Stav hotovosti finančních prostředků na účtu, sloţených záloh a závazků z titulu půjček společníků před zahájením provozu
Období od vzniku do dne před prvním prodejem Bovisom Fresh baguettes s.r.o. Účet
2012
Název účtu
Koncový stav
Aktiva 211 221 314 381
Pokladna CZK Bankovní účty Poskytnuté zálohy - kauce a elektrika uhrazené odstupné v časovém rozlišení
6 773,00 32 880,28 34 419,60 105 000,00
Závazky z obchodních vztahů Daň z přidané hodnoty- základní sazba Ostatní závazky ke společníkům - půjčka
11 160,50 -8 913,71 195 722,00
Pasiva 321 343 365
Z tabulky je patrné, ţe firma byla nucena financovat svůj rozjezd z půjček. Celkem si tak nad základní kapitál ve výši Kč 201.000,-- byla nucena vypůjčit Kč 195.722,-. K datu 30.11.2012 pak ještě dluţila na neuhrazených fakturách celkem Kč 11.160,50 a z titulu DPH mohla na státu nárokovat zaplacené DPH ve výši Kč 8.913,71. Naopak disponovala finančními prostředky ve výši Kč 39.613,28. Na zálohách měla uhrazenou dvouměsíční kauci a uhrazené zálohy na elektriku. Zároveň ke z tabulky patrné zaplacené odstupné ve výši 105.000,--, které se do nákladů 37
dostane postupně podle doby na kterou je sjednán nájem. Dalším důleţitým ukazatelem, který si zde představíme, je soupis zaúčtovaných nákladů, které firmě vznikly ještě před zahájením provozu. Pro větší přehlednost opět údaje shrneme do tabulky. Tabulka č. 3 nám tak představí náklady v jejich účetním členěním.
Tabulka 5: Náklady do dne před prvním prodejem
Výsledovka Bovisom Fresh baguettes s.r.o. Účet
2012
Název účtu
Koncový stav
Náklady 501 Spotřeba materiálu - hygiena/spotřeba 501 Spotřeba materiálu - provoz, kancelář 501 Spotřeba materiálu -nafta 501 Spotřeba materiálu -NV 501 Spotřeba materiálu - DIM 504 Prodané zboží 511 Opravy a udržování 511 Opravy a udržování/ auto 512 Cestovné 513 Náklady na reprezentaci 518 Ostatní služby - rozpuštění zřizovacích nákladů 518 Ostatní služby - právník, úřady aj. 518 Ostatní služby - nájem 518 Ostatní služby - reklama 518 Ostatní služby - NV 521 Mzdové náklady 538 Ostatní daně a poplatky 548 Ostatní provozní náklady 568 Ostatní finanční náklady Náklady celkem před zahájením provozu:
10 2 5 39 11 27 9
17 13 60 6 5 7 2 221
793,66 134,51 989,67 791,57 396,57 062,02 697,46 303,30 715,00 109,10 822,00 049,49 500,00 428,29 614,20 000,00 500,00 569,14 507,60 983,58
Z tabulky je patrné, ţe byly celkové náklady ve výši Kč 221.983,58. Společníci firmy zvaţovali kaţdý jednotlivý výdaj, dodavatele sluţeb pečlivě vybírali. Aby ušetřili finanční prostředky firmě, tak veškeré opravy a technické zhodnocení prováděli sami svými silami, takţe v tabulce nákladů se objevují pouze výdaje za materiál Pod poloţkou DIM je zaúčtován dodávkový automobil FORD TRANZIT, významnou poloţkou pak jsou právě jiţ zmiňované náklady na opravu, a to ve výši Kč 27.697,46 na rekolaudaci provozovny a Kč 9.303,-- na přestavbu automobilu. Největší poloţkou pak je nájem, který musel být placen, přestoţe výroba a ani prodej ještě nebyly zahájeny. 38
Rozpočet měsíčních nákladů Při svém plánování pak firma musela počítat s výdaji, které se pravidelně opakují kaţdý měsíc. Zde si představíme dva s nejvyšší částkou: záloha na energie Kč 3.000,--, nájemné Kč 12.100,--, Předpokládaný finanční výsledek, zisky a ztráty Vzhledem k počátečním nutným výdajům a k tomu, ţe provoz mohl být zahájen aţ po úspěšné rekolaudaci provozovny, bylo majitelům firmy jasné, ţe v roce 2012 vykáţe účetní i daňovou ztrátu. Firma počítala s tím, ţe v roce 2012 vykáţe ztrátu, tu ale plánovala ve výši Kč 100.000,--. Dosaţený výsledek nám ukazuje tabulka – výsledovka za rok 2012. Horší hospodářský výsledek byl zejména způsobem tím, ţe při plánování trţeb společnost počítala s tím, ţe denně prodá okolo 300 baget v průměrné ceně Kč 40,-- vč. DPH, coţ je 34,78 bez DPH. Při plánovaném mnoţství 300 baget tak byla plánovaná trţba ve výši Kč 10.434,-- bez DPH. Do konce roku 2012 však průměrná denní trţba činila cca Kč 2.500,--.
39
Tabulka 6: Výsledovka Výsledovka Bovisom Fresh baguettes s.r.o. Účet
Název účtu
Počáteční stav
účetní rok:
2012
Obrat
Koncový stav
Náklady 501
Spotřeba materiálu - hygiena/spotřeba
0,00
918,16
918,16
501
Spotřeba materiálu - provozní, kancelářské
0,00
12 440,51
12 440,51
501
Spotřeba materiálu -nafta
0,00
0,20
0,20
501
Spotřeba materiálu -natural
0,00
0,00
0,00
501
Spotřeba materiálu -NV
0,00
22 598,73
22 598,73
501
Spotřeba materiálu - DIM
0,00
39 920,72
39 920,72
504
Prodané zboží
0,00
55 405,62
55 405,62
0,00
131 283,94
131 283,94
50x 511
Opravy a udržování
0,00
28 104,94
28 104,94
511
Opravy a udržování/ auto
0,00
9 386,63
9 386,63
512
Cestovné
0,00
715,00
715,00
513
Náklady na reprezentaci
0,00
525,10
525,10
518
Ostatní služby
0,00
17 822,00
17 822,00
518
Ostatní služby - právník, úřady aj.
0,00
13 049,49
13 049,49
518
Ostatní služby - nájem
0,00
129 274,00
129 274,00
518
Ostatní služby - reklama
0,00
2 167,67
2 167,67
518
Ostatní služby - NV
0,00
6 614,20
6 614,20
0,00
207 659,03
207 659,03
0,00
7 000,00
7 000,00
0,00
7 000,00
7 000,00
0,00
7 500,00
7 500,00
0,00
7 500,00
7 500,00
51x 521
Mzdové náklady
52x 538
Ostatní daně a poplatky
53x 548
Ostatní provozní náklady
0,00
313,14
313,14
548
Ostatní provozní náklady- NV
0,00
256,00
256,00
0,00
569,14
569,14 3 294,50
54x 568
0,00
3 294,50
56x
Ostatní finanční náklady
0,00
3 294,50
3 294,50
5xx
0,00
357 306,61
357 306,61
xxx
0,00
357 306,61
357 306,61
0,00
39 139,22
39 139,22
0,00
39 139,22
39 139,22
0,00
502,54
502,54
0,00
502,54
502,54 -4,31
Výnosy 604
Tržby za zboží
60x 648
Ostatní provozní výnosy
64x 662
0,00
-4,31
66x
Úroky
0,00
-4,31
-4,31
6xx
0,00
39 637,45
39 637,45
xxx
0,00
39 637,45
39 637,45
Hospodářský výsledek (počáteční stav):
0,00
Hospodářský výsledek:
-317 669,16
Z výsledovky je vidět, jak vysoká byla ztráta za rok 2012.
40
3.2.1 Příprava a podpis kontraktů, odběratelsko – dodavatelské vztahy Kroky, které byly nutné k zaloţení a rozjezdu společnosti,
jsme jiţ popsali.
Zároveň jsme v práci a v přílohách poukázali na některé smlouvy, kontrakty a odběratelsko – dodavatelské vztahy. Poukázali jsme tak na společenskou smlouvu, kterou byla společnost zaloţena, dále jsme probrali nájemní smlouvu. V rámci shrnutí marketingových nástrojů jsme se zmínili o některých reklamních akcích, například o spolupráci s Českou poštou, sp. a také s Telefónicou Czech Republic, a.s. Velmi účinná reklamní akce bylo umístění bilboardu na komunikaci kudy proudí davy studentů do VŠE. K tomuto účelu firma sepsala Nájemní smlouvu č. 1/12/3610/405
21
s Hlavním městem Prahy a tento kontrakt je přílohou
č. 5.
3.2.2 Realizace podnikatelského plánu, otevření prodejny a její rozjezd V celé druhé kapitole jsme doposud nastínili podnikatelský plán, a to od samotného zaloţení firmy, nájmu prostorů a jejich rekonstrukce. Popsali jsme produkty, které firma nabízela, vyjmenovali jsme některé hlavní dodavatele a odběratele společnosti, reklamní akce, podporu prodeje a v neposlední řadě i účetní výkazy za rok 2012. Velmi důleţitý krok, který umoţnil realizaci podnikatelského plánu pak byla právě rekonstrukce nebytového prostoru. Pronajaté prostory před rekonstrukci si můţeme prohlédnout na Obrázku č. 4. Obrázek 4: Pronajaté prostory před rekonstrukcí
21
Nájemní smlouva č. 1/12/3610/405- příloha č. 9
41
Hlavními úpravami tak bylo rozdělení místnosti na prodejní prodej a technické zázemí, které bude odděleno příčkou s průchodem, který bude zakryt posuvnými dveřmi. Další stavební úpravou byla instalace technologického umyvadla. K této instalaci bylo nutné provést kompletní vodoinstalaci. Jak jsme jiţ psali v předcházející části, celou rekonstrukci provedli společníci osobně. Celou technickou dokumentaci pro přestavbu obchodního nebytového prostoru na prodejnu potravin22 přikládáme v příloze č. 10. Vzhledem k tomu, ţe ke kolaudaci bylo zapotřebí spoustu povolení a protokolů (například Protokol o autorizovaném měření hluku z provozu technologického vybavení provozovny „FRESH BAGUETTES“) došlo k otevření prodejny aţ 29.11.2013. Nyní si ukáţeme, jak vypadaly prodejní prostory po schválené kolaudaci – obrázek č. 5. Obrázek 5: Provozovna po rekonstrukci
22
Technická dokumentace pro přestavbu obchodního nebytového prostoru na prodejnu potravin – Příloha č. 10.
42
Koncem roku tak jiţ prodejna nabízela kompletní plánovaný sortiment. Důleţitou otázkou však zůstalo personální obsazení prodejny. Nábor pracovníků a kompletní mzdovou problematiku si shrneme v následující kapitole.
3.2.3 Nábor pracovníků, mzdová problematika, kontrola z Inspektorátu práce Ve druhé kapitole jsme se zmínili o tom, ţe společnost byla nucena šetřit na mzdových nákladech na zaměstnance a proto se společníci rozhodli, ţe v počáteční fázi zajistí výrobní i prodejní činnost vlastními silami. Vzhledem k tomu, ţe hned v prvních dnech, kdy byla otevřena prodejna, se dostavila kontrola z inspektorátu práce s dotazem, kdo zajišťuje prodej a na jakém právním vztahu, byli společníci nuceni sepsat dohody o provedení práce. Bohuţel se nepodařilo obhájit názor, ţe společníci vykonávají činnost pro firmu pouze z titulu funkce společníka a ţe nejde o závislou práci, protoţe si za ni ani nechtějí platit. Byly tak sepsány tři dohody o provedení práce. Kaţdá byla pro jednotlivého společníka na 300 hodin za rok. “Právní úpravou obsaţenou v současném ZP se výrazně zjednodušily podmínky pro vyuţívání dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr…Zákon nepředepisuje ţádné hmotněprávní podmínky, které musí být splněny, aby bylo moţné uzavírat tyto dohody, kromě časového omezení práce.“23 Odměna byla dohodnuta tak, aby hodinová sazba odpovídala jak minimální, tak zaručené sazbě za hodinu. Společníkům nešlo o to odnést si kaţdý měsíc velkou výplatu, ale o to, aby ušetřili firmě mzdové prostředky a finance tak mohli pouţít na rozvoj firmy. Díky tomu, ţe byly sepsány pouze dohody o provedení práce, které navíc nikdy nepřesáhly měsíční hranici pro odvod pojistného z těchto dohod, ušetřila firma na sociálním a zdravotním pojištění. Společnost tak ušetřila 34% mzdových nákladů, coţ je výše sociálního a zdravotního pojištění, které hradí firma za zaměstnance. O tom píšeme v teoretické části v kapitole pracovní trh
3.3 Přehodnocení podnikatelského plánu a jeho změna První velkou změnu podnikatelského plánu způsobila jiţ zmiňovaná autonehoda, kdy společník vezl v brzkých ranních hodinách nakoupené čerstvé bagety a na 23
Šubrt, B. a kol. 2013, Abeceda mzdové účetní. Olomouc. 2013.s 61, ISBN 978-80-7263-800-0
43
namrzlé silnici dostal smyk. Nejen, ţe celý náklad baget skončil v příkopě a ten den jiţ nebylo co prodávat, ale i auto bylo po havárii zcela na odpis. Naštěstí Anedošlo k ţádnému zranění, ale i tak si společníci uvědomili, ţe není moţné svůj podnikatelský plán postavit jen na dovozu hotového zboţí z Karlových Varů do Prahy. Výrazně tak pozměnili plán, sepsali technologické postupy, vyhotovili HACAP a spočítali kalkulace na výrobu a prodej. Tato změna se však projevila aţ v roce 2013. Další výrazná změna oproti původnímu plánu nastala ještě před začátkem provozu, a to vzhledem k velmi dlouhému kolaudačnímu procesu. Došlo tak k tomu, ţe v roce 2012 byla dosaţena účetní ztráta a firma se potýkala s nedostatkem finančních prostředků.
3.3.1 Účetní ztráta, nedostatek finančních prostředků V tabulce č. 6 je patrná účetní ztráta ve výši Kč 317.699,--. Největšími nákladovými poloţkami tak byly náklady na nájem, rekonstrukci a opravu. Naprosto zřejmé je také propad trţeb za zboţí oproti nákladům na toto zboţí, coţ bylo způsobeno tím, ţe po otevření dne 29.11.2012 zbývalo do konce roku jen málo dní provozu a zpočátku firma nesprávně odhadla mnoţství prodeje, takţe bagety zbývaly. Tuto situaci firma řešila tím, ţe je v rámci reklamní nabídky prodávala za korunu. Společnost se tak dostala do situace, ţe jak půjčky společníků, tak i prostředky, které byly vloţeny do základního kapitálu, byly proinvestovány a bylo nutné zajistit další finanční prostředky.
3.3.2 Druhá rekolaudace, splnění dalších podmínek a zahájení výroby v oblasti přípravy baget Změna plánu z pouhého prodeje dovezeného zboţí na výrobu vlastních produktů si vynutila druhou rekolaudaci. Tato kolaudace však jiţ nebyla tak náročná, proto po malé odstávce byla v únoru zahájena výroba čerstvých baget.
3.4 Shrnutí analytické části V analytické části této práce jsme prošli zaloţením, vznikem a rozjezdem firmy Bovisom Fresh baguettes s.r.o. Z účetních výkazů firmy jsme došli k tomu názoru,
44
ţe zdlouhavá rekolaudace prostor na prodejnu a výrobnu baget, způsobila tak velké zdrţení, ţe zahájení provozu aţ koncem roku, přineslo účetní ztrátu.
45
4 Návrhy řešení k proniknutí a udržení firmy na trhu a její stabilita a solventnost
Vzhledem k dosaţené ztrátě a nedostatku finančních prostředků bylo nutné přehodnotit stávající podnikatelský záměr a zamyslet se nad jeho změnou. Bylo patrné, ţe jen obrovská píle a nadšení, které firmě všichni tři společníci věnovali, nestačí. Jako největší problém se jevil nedostatek finančních prostředků.
4.1 Způsoby získání prostředků do firmy, úročená či bezúročná půjčka od společníka nebo věřitele, úroky z úvěrů a půjček, finanční náklady, vklad tichého společníka „Finance jsou disciplínou, která se zabývá problémem, jak z peněz, které máme dnes, získat zítra více. Někdy se v této souvislosti uvádí, ţe po partnerských vztazích jsou finance, resp. peníze, hned druhou nejdůleţitější hodnotou v lidském ţivotě.“ 24(KISLINGEROVÁ, 2010, s. 1) Společníci měli zejména tyto moţnosti, jak dostat peníze do firmy: Úročená či bezúročná půjčka od společníka či věřitele, Půjčka s následnou kapitalizací pohledávky, Vklad tichého společníka. Nyní se krátce zmíníme o nabízených moţnostech.
4.1.1 Úročená či bezúročná půjčka od společníka či věřitele Ze všech třech zmíněných moţností se jako reálná jevila varianta první, tedy půjčka od společníka či věřitele. Bylo jasné, ţe věřitel, který není společníkem, by poţadoval příslušný úrok. Vzhledem k tomu, ţe půjčka (na rozdíl od úvěru) můţe být i bezúročná, zvolila společnost jako moţnost získání peněţních prostředků do firmy bezúročné půjčky od společníků.
24
KISLINGEROVÁ, E. 2010. Manaţerské finance. Praha: CH Beck, 2010. 1 s., ISBN 978-80-7400-149-9.
46
4.1.2 Půjčka s následnou kapitalizací pohledávky Pojem "kapitalizace pohledávky" je moţné vyuţít
v souvislosti s penězi,
půjčenými do společnosti. Firma tuto situaci řešila v roce 2012, a proto se řídila § 163 odst. 3 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Praxe tuto situaci nazývá "kapitalizace pohledávky". Jedná se o zvýšení základního kapitálu společnosti peněţitými vklady, kdy se upisovatel zaváţe vloţit peněţní prostředky. Pokud valná hromada souhlasí, můţe upisovatel dle svého rozhodnutí započítat pohledávku společnosti na závazek splatit vklad. Pokud tedy například společník půjčí společnosti své osobní finanční prostředky a zjistí-li, ţe je téměř nemoţné, aby mu byly brzy splaceny, můţe se rozhodnout, ţe je nechá ve firmě, pokud to schválí valná hromada. Rozvaha společnosti pak jiţ nebude vykazovat závazek vůči společníkovi a zlepší se tak vlastní kapitál firmy.
4.1.3 Vklad tichého společníka Společnost zvaţovala i moţnost získání finančních prostředků prostřednictvím tichého společníka. Vzhledem k tomu, ţe se nepodařilo takového sehnat, zmíníme se o této moţnosti jen okrajově. Smlouva o tichém společenství je upravena § 673 - 681 OBCHZ. Na základě této smlouvy se tichý společník zavazuje poskytnout podnikateli určitý vklad a podílet se jím na jeho podnikání. Podnikatel se zavazuje k placení části zisku. Podmínkou platnosti smlouvy je shodný rozsah účasti tichého společníka na zisku i ztrátě podnikatele. Podnikatel je povinen vrátit tichému společníkovi vklad, který je zvýšený nebo sníţený o jeho podíl na výsledku podnikání. Pokud však podíl na ztrátě dosáhne výše vkladu tichého společníka, účast tichého společníka na podnikání zaniká
4.2 Motivace zaměstnanců k lepším výkonům, superhrubá mzda, zaměstnanecké benefity, vazba na sociální a zdravotní pojištění Jak jsme se zmínili v teoretické části práce, společníci se domluvili, ţe budou pro firmu pracovat na základě dohody o provedení práce, a to z toho důvodu, aby ušetřili na sociálním a zdravotním pojištění. Dohody jsou však moţné jen na 300 hodin za rok, proto firma musí počítat s tím, ţe budou zaměstnanci pracovat na 47
základě pracovních smluv. Společnost tak musí kalkulovat se všemi odvody na sociální a zdravotní pojištění. Firma je také odpovědná za výběr daně z příjmů z mezd zaměstnanců. Výpočet daně z dohod o provedení práce není nijak sloţitý, ale při odvodu z mezd na základě pracovních smluv musíme počítat s tzv. superhrubou mzdou.
4.2.1 Superhrubá mzda a benefity Jak jsme se zmínili, základem daně ze závislé činnosti je příjem zvýšený o pojistné na sociální a zdravotní pojištění, které z příjmu zaměstnance platí zaměstnavatel. Pro tento postup se vţil pojem: „superhrubá mzda“. Princip superhrubé mzdy je zakotven v novelizovaném § 6 (13) ZDP. Při daňové sazbě 15%. Pak princip superhrubé mzdy představuje reálnou míru zdanění mezd 20,1%,kdy sazba daně z příjmu je 15%, odvody pojistného hrazeného zaměstnavatelem 34%. Abychom ušetřili jak firmě, tak zaměstnancům peníze, je vhodné zváţit nabídku tzv. zaměstnaneckých benefitů. Na ně se nebude vztahovat odvod sociálního a zdravotního pojištění. Pro výpočet pojištění je tak důleţitý vyměřovací základ. „Vyměřovacím základem zaměstnanců je součet příjmů, které jim zúčtuje jejich zaměstnavatel, který zakládá účast na nemocenském pojištění zaměstnanců. Některé zúčtované příjmy zaměstnance však do vyměřovacího základu nepatří (např. pojistné placené zaměstnavatelem na úrazové pojištění zaměstnance, příspěvek na obědy, částka, o kterou se zvyšuje základ daně příjmů ze závislé činnosti zaměstnance, který pouţívá i pro soukromé účely motorové vozidlo zaměstnavatele).“25
4.2.2 Shrnutí oddílu zaměstnanci, superhrubá mzda, zaměstnanecké benefity, vazba na sociální a zdravotní pojištění Společnost Bovisom Fresh baguettes s.r.o. došla k závěru, ţe při náboru nových pracovníků jiţ nemůţe vyuţívat jen dohody o provedení práce, ale bude nutné počítat i se zaměstnanci na základě pracovních smluv. Proto bude zvaţovat ke stanovené mzdě i nabídku zaměstnaneckých benefitů, kterými bude nejen motivovat zaměstnance, ale zároveň jimi sníţí mzdové náklady. 25
MÜLLEROVÁ, 163-3
L.; VANČUROVÁ, A. 2006. Daně v účetnictví podnikatelů. Praha: ASPI, a.s., 2006.s.42, ISBN 80-7357-
48
4.3 Uvedení nových produktů na trh, péče o klienty, důraz na vysokou kvalitu vyráběných výrobků, zvýšení počtu prodejen Jak jsme psali v úvodu, práce se zabývá vyhodnocením jednoho účetního období, tedy roku 2012. Jak je patrné z tabulek, které jsou součástí textu, firma se dostala do účetní ztráty. Vzhledem k tomu, ţe výsledky činnosti firmy nebyly uspokojivé, muselo dojít k úpravě podnikatelského záměru. Původní plán počítal s jednou prodejnou, později byl v důsledku nehody, pozměněn na prodejnu s vlastní výrobou, ale náklady s tím spojené byly ohromné v porovnání s očekávanými a později i realizovanými trţbami. Plán roku 2013 se proto zaměřil na hledání nových prostor, kde by mohly být čerstvé bagety prodávány, na rozšíření nabízeného sortimentu a zejména na nabídku cateringu. Při stanovení a realizaci plánu pro rok 2013 byl kladen velký důraz na vysokou kvalitu vyráběných výrobků a jakési ozdravění sortimentu. V nabídce se tak představily bagety, kdy hlavními sloţkami byly ryby, různé druhy sýrů a zeleniny. Majonézy byly nahrazeny lehčími surovinami a základní pečivo bylo kombinováno s celozrnnými variantami.
4.3.1 Návrh nových produktů, catering a další činnosti Původní nabídka sortimentu se tak na základě přibývající poptávky, rozšířila i o nabídku zapékaných baget a další doplňkový prodej v podobě wrapů, salátů, sladkého pečiva, kávy a chlazených nápojů. Firma se také zaměřila na cateringovou sluţbu. Přínos cateringu byl pro firmu v roce 2013 klíčový, a tak se společníci domluvili, ţe v roce 2014 uzavřou kamennou prodejnu a svou činnost tak zaměří výhradně na cateringové sluţby. Catering Výhodou cateringu je převáţně přesný počet objednaných produktů a tím niţší ztráty
z nezpracovaných
surovin.
Další
výhodou
jsou
niţší
náklady na
zaměstnance, protoţe v období, kdy nejsou zakázky, jich není třeba. Odpadl i největší výdaj za nájem prodejny a s tím spojené další náklady. Firma se tak pro rok 2014 zaměřila výhradně na catering a k tomu směřují i veškeré činnosti společníků. Byla například upravena i jejich internetová prezentace. Z ní si nyní uvedeme příklad: „Lze upravit objednávku dle vlastních 49
představ?... Vaše spokojenost je pro nás na prvním místě, proto nás neváhejte kontaktovat se svými návrhy. Rádi Vám vytvoříme catering přímo ušitý na míru. Je moţné si naše sluţby objednat pro Vaší akci? Samozřejmě, ţe ano! Rádi vyhovíme jakýmkoliv poţadavkům, které si pro nás připravíte. Vytvoříme Vám občerstvení pro jakoukoliv příleţitost v libovolném mnoţství, avšak pro jistotu nás, prosím, kontaktujte minimálně dva dny předem. Proč jsou naše bagety výjimečné? Specializujeme se na výrobu plněných baget, wrapů, sendvičů a salátů, které připravujeme pouze z čerstvých surovin od předních dodavatelů uzenin, sýrů, zeleniny a poslední řadě také kvalitního pečiva. Naše pečivo je kaţdý den čerstvě dovezeno z pekárny.“26
4.3.2 Vysoká kvalita výrobků a její využití v rámci reklamních akcích Za největší marketingový tah povaţujeme prodej kvalitních a čerstvých produktů a tedy věrnost zákazníka našim výrobkům a doporučení dále. Situování prodejny za rohem nám ovšem přineslo značné problémy a i po roce a půl jsme byli pro mnohé zákazníky neobjevený „poklad“. Pro zvýšení povědomí o naší prodejně jsme se proto soustředili na lokální reklamu v podobě rozdávání věrnostních kartiček v okolí bageterie. Bohuţel ani tato cílená reklama nepřinesla během roku 2013 poţadovaný výsledek, a proto k 1.1.2014 došlo k uzavření kamenné prodejny.
4.3.3 Otevření nových prodejen s využitím zkušeností z první prodejny Vţdy bylo naším cílem vytvořit síť prodejen freshbaguettes tak, aby se značka dostala do podvědomí zákazníka především díky vysoké kvalitě. Bohuţel díky špatně zvolenému umístění první prodejny jsme byli nuceni tento náš cíl odloţit a začít se věnovat především cateringové činnosti, která je pro nás nyní mnohem atraktivnější a finančně i časově výhodnější.
26
http://www.freshbaguettes.cz/#services
50
5 Závěr
Podnikatelský záměr – otevření bageterie byl uveden v praxi. První rok 2012 vzhledem k časovým průtahům, které vznikly díky komplikacím s rekolaudací na prodejnu potravin a později na jejich výrobnu, přinesl značnou finanční ztrátu. Pro rok 2013 došlo k úpravě záměru v tom smyslu, ţe byl rozšířen a ozdravěn sortiment výrobků, byla zahájena cateringová činnost a byla vyvíjena snaha na hledání vhodných prostor pro rozšíření sítě prodejen. Finanční, ale i časová náročnost však byla pro společníky v roce 2013 jiţ neúnosná, a proto došli k závěru, ţe uzavřou kamennou prodejnu a nadále se budou věnovat jen cateringovým sluţbám. Od podnikatelského záměru si mimo jiné slibovali i to, ţe firma bude prosperovat a růst a toto očekávání se nenaplnilo. „Jakmile management zjistí, ţe se firma odchyluje od svého poslání, musí analyzovat, proč tomu tak je a jaký je smysl jejího podnikání. Podle Petera Druckera nastává čas, aby si firma poloţila několik zásadních otázek: Co podnikáme? Kdo je náš zákazník? Jaký máme pro zákazníka význam? Co budeme podnikat? Co bychom měli podnikat?“27 (KOTLER, 2001. s. 79) Pokud se budeme drţet hlavní zásady podnikání, tedy, ţe smyslem podnikání je zisk, pak firma Bovisom Fresh baguettes musí pozměnit plán tak, aby dosáhla zisku. Proto přišlo nelehké rozhodnutí „odříznout“ ztrátovou činnost, kterou po všech vyhodnoceních je provoz kamenné prodejny. Získané zkušenosti, výhody a nevýhody podnikání shrnuje vyjádření společníka:
28
„Za největší přínos, který mi podnikání přineslo, povaţuji osamocení se a zlepšení komunikace s lidmi. Také jsem si díky podnikání uvědomil, ţe i přesto, ţe mi toto podnikání vzalo spoustu času a energie, vţdy jsem viděl konečný cíl a tím je svoboda řídit si ţivot podle svých potřeb. Navíc jsem si díky podnikání uvědomil, ţe rozkazy dokáţu přijímat jen sám od sebe. Další z věcí, za které jsem vděčný mému podnikání, je, ţe nikdy nepřijde vhodná chvíle, na kterou celý ţivot čekáme,
27
KOTLER, P. 2001. Marketing, management. Praha: Grada Publishinf, spol. s r.o., 2001, s. 79, ISBN: 80247-0016-6. 28 Vedral, V. – společníka jednatel firmy Bovisom Fresh baguettes s.r.o.
51
ale musíme vyuţít kaţdé příleţitosti a začít jednat. Také jsem dospěl k názoru, ţe je velice těţké podnikat ve více lidech, protoţe jen málokdy se shodnete na jednotném řešení. Největší obětí mého podnikání byla ztráta osobního ţivota a skoro dvouletá práce bez větších finančních výdělků. „ V úvodu jsme pouţili větu čínského filozofa Lao-c´ o tom, ţe kaţdá cesta musí začít prvním krokem. Začít podnikat není lehké, ale nejtěţší je firmu udrţet a rozvíjet. Obnáší to velké úsilí a mnohdy i náhody a štěstí. Důleţité je ale pustit se do toho, začít. Jak se můţeme dočíst v knize Tajemství přitaţlivosti srdce, která cituje Platona “Začátek je nejdůleţitější částí práce.“29 Pokud se budeme drţet této moudrosti, pak to nejdůleţitější má jiţ firma za sebou. Na základě původního podnikatelského záměru, který byl sestaven v roce 2012, prošla sloţitou fází zaloţení, vzniku a rozjezdu. V roce 2013 byla nucena plán poupravit a pro rok 2014 pak zásadně změnit. Její devizou však nadále zůstává velké nadšení všech třech společníků a léta, které mají před sebou.
29
SCHACHE, R.2009. Tajemství přitaţlivosti srdce. Praha: Euromedia Group, k.s., 2009, s.13.ISBN 978-80249-1220-2
52
6 Použité zdroje a literatura 6.1 Knihy a skripta
JAKUBKA, J. Nový zákoník práce, ANAG spol. s r.o., Olomouc, 2007, ISBN 80-7263-347-3
RENDULOVÁ, E, LEKS, J. Občanský zákoník, Computer Press, Brno, 2004, ISBN 80-251-0010-3,
RENDULOVÁ, E, LEKS, J. Ochodní zákoník, Computer Press, Brno, 2004, ISBN 80-251-0003-0,
SPIRIT, M. Základy práva pro neprávním, Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čěněk, s.r.o., Plzeň,2004, ISBN 80-86898-03-2
SYNEK, M. a kol., Manaţerská ekonomika, GRADA Publishing a.s., Praha, 2003, ISBN 80-247-0515-X
Daňové zákony a účetnictví, Komora daňových poradců ČR, Praha,2007, ISBN 978-80-7357-241-9
Obchodní zákoník a související předpisy podle stavu 20.3.2006, ÚZ č. 542. Sagit, Ostrava 2006, ISBN 80-7208-550-6
Ţivnostenské podnikání podle stavu k 1.3.2006, ÚZ č. 541, Sagit Ostrava 2006, ISBN 80-7208-547-6
ŠVARC, Z. 2009. Základy obchodního práva. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2009, ISBN 978-80-7380-144-1
BERÁNEK, J. 2004. Provozujeme pohostinství a ubytování. MAG consulting s.r.o., ISBN 80-86724-02-6
BERÁNEK, J., KOTEK, P., 2007. Řízení hotelového provozu. MAG consulting s.r.o., ISBN: 978-80-86724-30-0
Šubrt, B. a kol. 2013, Abeceda mzdové účetní. Olomouc. 2013., ISBN 978-80-7263-800-0
KISLINGEROVÁ, E. 2010. Manaţerské finance. Praha: CH Beck, 2010., ISBN 978-80-7400-149-9.
MÜLLEROVÁ, L.; VANČUROVÁ, A. 2006. Daně v účetnictví podnikatelů. Praha: ASPI, a.s., 2006., ISBN 80-7357-163-3 53
KOTLER, P. 2001. Marketing, management. Praha: Grada Publishinf, spol. s r.o., 2001, ISBN: 80-247-0016-6.
SCHACHE, R.2009. Tajemství přitaţlivosti srdce. Praha: Euromedia Group, k.s., 2009, ISBN 978-80-249-1220-2
Michael Armstrong, Řízení lidských zdrojů, Grada 2007,
6.2 Úplné znění zákonů – tzv. ÚZ
ÚZ číslo 533, ÚČETNICTVÍ PODNIKATELŮ, Sagit, 2006, Ostrava, ISBN 80-7208-537-9
ÚZ číslo 408, České účetní standardy, Sagit, 2004, Ostrava, ISBN 80-7208-392-9
ÚZ číslo 702, Sociální zabezpečení, Sagit, 2009, Ostrava, ISBN 978-80-7208-717-4
6.3 Internetové zdroje
http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obcansky-zakonik/
http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obcanzak/
http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obchzak/
http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zivnost/
http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zakonik-prace/
http://cintamani.cz
http:// Freshbaguettes.cz
54
7 Přílohy 7.1 Seznam tabulek Tabulka 1: Počáteční rozvaha ............................................................................... 25 Tabulka 2: Sortiment firmy Bovisom Fresh baguettes ke dni otevření provozovny .............................................................................................................................. 29 Tabulka 3: Hlavní dodavatelé firmy Bovisom Fresh baguettes ............................. 36 Tabulka 4: Stav hotovosti finančních prostředků na účtu, sloţených záloh a závazků z titulu půjček společníků před zahájením provozu ................................. 37 Tabulka 5: Náklady do dne před prvním prodejem................................................ 38 Tabulka 6: Výsledovka .......................................................................................... 40
7.2 Seznam obrázků Obrázek 1: Výrobky firmy Bovisom Fresh baguettes ............................................ 29 Obrázek 2: Marketingový mix ................................................................................ 31 Obrázek 3: Kostým bagety .................................................................................... 33 Obrázek 4: Pronajaté prostory před rekonstrukcí .................................................. 41 Obrázek 5: Provozovna po rekonstrukci ............................................................... 42
7.3 Seznam zkratek CZK – česká koruna ČNB – Česká národní banka ČR – Česká republika DPH – daň z přidané hodnoty EU – evropská unie FO – fyzická osoba OR – obchodní rejstřík PO – právnická osoba Sb. – sbírka zákonů SZPI – Státní zemědělská a potravinářská inspekce UP – úřad práce ZDP – zákon o dani s příjmu 55
7.4 Příloha č. 1: Tiskopis k registraci daní první strana
56
7.5 Příloha č. 2: Výpis z živnostenského rejstříku
57
58
7.6 Příloha č. 3: Notářský zápis, strana první a druhá
59
60
7.7 Příloha č. 4: Výpis z obchodního rejstříku
61
62
7.8 Příloha č. 5: Nájemní smlouva na nebytové prostory 1. a 2. strana
63
64
7.9 Příloha č. 6: Pohyby na účtu č. 511 - opravy
65
66
7.10 :Příloha č. 7: HACCP
67
HACCP „F R E S H
B A G U E T T E S“ Husinecká 2
P R A H A
3
provozovatel B O V I S O M Fresh baguettes, s.r.o. U Ohře 204/13, K A R L O V Y V A R Y IČO: 291 57 927
p ř í r u č k a systému kritických bodů
Účinnost od 1.1.2013
68
OBSAH A. Údaje o provozovateli zařízení a jeho výrobcích 1. 2. 3.
B.
Technologické postupy 1. 2. 3. 4. 5.
C.
vymezení výrobní činnosti a odpovědnosti provozovatele základní údaje o provozovně základní údaje o výrobcích, jejich odbytu, okruh spotřebitelů
podávání snídaní výroba obloţených baget, ţemlí a salátů prodej lahůdkářských výrobků rozpékání zmrazeného pečiva přípravy teplých nápojů
Analýza nebezpečí a ovládací opatření 1. 2. 3.
biologické nebezpečí chemické a fyzikální nebezpečí ovládací opatření
D.
Stanovení kritických a kontrolních bodů
E.
Popisy výrobků
F.
Ověřovací postupy 1. 2.
G.
ověřování metod sledování v kritických bodech ověřování funkce systému HACCP
Dokumentace 1. 2.
doklady k systému kritických bodů doklady související
Přílohy
69
Ustavení pracovního týmu: 11.12.2012 Složení:
vedoucí týmu:
Podpis:
Vilém V E D R A L jednatel společnosti
externí poradce:
MUDr. Vladimíra Kohoutová, Manaţerka HACCP, Certifikát č. 03 / 01
70
O PROVOZOVNĚ 1. vymezení činnosti a odpovědnosti provozovatele zařízení Záměrem provozovatele Bageterie v Praze na Ţiţkově je poskytnout stálým zákazníkům i náhodným návštěvníkům prodejny teplé nebo studené rychlé občerstvení. Nabídka je doplněna teplými i studenými nápoji a trvanlivými cukrovinkami, slaným pečivem a pekařskými výrobky. Provozovatel je si plně vědom své zodpovědnosti za zdravotní bezpečnost vyráběných a do oběhu uváděných výrobků. 2. základní údaje o provozovně Bageterie je provozována v účelově upravených přízemních prostorách činţovního domu, napojeného na městské rozvody inţenýrských sítí. Veškerý odpad, vč. organického, je během provozu shromaţďován do pevného igelitového pytle a likvidován jako směsný komunální. Provozovna je členěna na část skladovou, výrobní, prodejní a umývárnu nádobí. Osvětlení prodejny je sdruţené, denní zajišťuje výloha a prosklené vstupní dveře, umělé bodová světla. Ostatní prostory jsou bezokenní, dostateční umělé osvětlení je zářivkové. Odvětrání prodejny je přímé vstupními dveřmi, odvětrání výrobny a umývárny je podtlakové axiálním ventilátorem. Stěny podél pracovního stolu ve výrobně jsou opatřeny omyvatelným povrchem, v umývárně je kolem dřezu keramický obklad. Podlaha v umývárně je kryta dlaţbou, ve výrobně a prodejně linoleem. Obsluha má k dispozici odpovídající hygienické zázemí (WC, umyvadlo a šatní skříňka), na uloţení úklidových pomůcek je vyhrazen kout, čistící a desinfekční přípravky jsou skladovány ve skříňce pod dřezem. Nezbytné administrativní činnosti jsou vykonávány v domácím prostředí.
Tok surovin : závoz surovin
přejímka skladování vávání prodej, příp. tepelná regenerace (zapečení, rozpečení) tace a úklid
výroba krátkodobé uchomytí pomůcek sani-
závoz surovin: denně hlavním vstupem do provozovny, časově odděleně od vlastního provozu. Potraviny si zaváţejí sami provozovatelé v termoportech, pečivo je zaváţeno i několikrát denně podle potřeby kontrola surovin: prováděna při naskladňování i při vyskladňování skladování : suroviny, polotovary i hotové výrobky a nápoje jsou ukládány odděleně podle druhů při teplotách určených výrobci nebo daných komoditními vyhláškami, v souladu s podmínkami Nařízení EPR 852/2004. Rizikové potraviny a polotovary jsou krátkodobě uchovávány v chladícím nebo mrazícím zařízení dle pokynů výrobců, pekařské výrobky v přepravkách nekřížení provozu a zamezení sekundární kontaminace: s ohledem na stísněné prostory je zavedeno časové oddělení výkonu nečistých a čistých činností, mezi nimiţ je vţdy provedena důsledná sanitace pracovní plochy. Za nečisté práce je povaţováno vybalování uzenin a sýrů, vybalování kuřecích nugetek a jejich tepelná úprava, manipulace s vejci, předcházející jejich tepelnému opracování (uvaření) a omytí zeleniny, které probíhá časově odděleně v umývárně nádobí. Důsledně jsou dodrţovány zásady správné hygienické praxe, pravidelně je prováděna důkladná sanitace výroba: výroba obloţených baget a ţemlí probíhá na vyčleněném pracovním stole, časově odděleně pak jsou na témţe stole kompletovány zeleninové saláty tepelná úprava: tepelně opracovávány jsou kuřecí nugetky a vejce, rozpékány jsou zmrazené pekařské výrobky a na ţádost zákazníků jsou před podáním zapékány bagety prodej: hotové bagety a ţemle jsou vystaveny na tácech v prodejních chlazených vitrínách volně nebo balené ve fólii, saláty jsou uchovávány v miskách, překrytých fólií. Nebalené bagety a ţemle jsou prodávány v papírových sáčcích, saláty v plastových vaničkách uzavřených víčkem. Nápoje jsou podávány v jednorázových pohárcích mytí použitého nádobí: k dispozici je dřez s tekoucí teplou a studenou vodou a odkapávací 71 i jako dřez provozní k omytí zeleniny nebo ke plochou. Tento dřez je časově odděleně vyuţíván zchlazení uvařených vajec
vybavení: o výrobna - pracovní stůl ve tvaru L s nerezovým povrchem, pracovní prkénka, nástěnné poličky, 2 chladící skříně, z toho jedna kombinovaná s mrazící skříňkou, fritéza, nářezový stroj, pícka na rozpékání zmrazeného pečiva, přepravky na pečivo o umývárna – dřez s odkapávací plochou, umyvadlo na ruce se zásobníkem mýdla a papírových ručníků, nástěnná police o prodejna – prodejní pult, 2 chladící vitríny, skříň na nápoje s vyčleněnou policí na rozmrazené dorty, multifunkční kávovar, mikrovlnná trouba, kontaktní gril, stůl ke konzumaci ve stoje Technologické vybavení provozovny odpovídá potřebám provozu i objemu poskytovaných služeb.
3. základní údaje o výrobcích, jejich odbyt, okruh spotřebitelů V nabídce je cca 15 druhů obloţených baget a ţemlí a 2 druhy salátů. Podle poţadavků spotřebitelů bude sortiment přizpůsobován, příp. i rozšířen. Současný objem je 100-150 ks denně. Nabízené rychlé občerstvení je určeno konzumentům prakticky bez omezení. Není vhodné pouze pro osoby, které ze zdravotních důvodů nemají konzumaci některého z nabízených výrobků ošetřujícím lékařem doporučenu (např. různá dietní omezení, alergické projevy, fenylketonurie, celiakie a pod.). O vhodnosti či nevhodnosti musí rozhodnout sám odběratel nebo jeho zákonný zástupce.
B. TECHNOLOGIE PŘÍPRAVY Výroba obložených baget, žemlí a salátů S ohledem na stísněné prostory a potřebu dodrţet chladící řetězec je v jedné výrobní várce najednou připravováno max. 30 kusů baget nebo ţemlí. Saláty jsou kompletovány samostatně v mnoţství max. 1 kg od kaţdého druhu, zelenina je připravována časově odděleně v umývárně. Doba výroby těchto mnoţství nepřesáhne 30 minut. Tepelně opracovávány jsou pouze vejce a kuřecí nugety. Tyto činnosti probíhají časově odděleně od vlastní kompletace, tedy před jejím započetím. Hotové výrobky jsou krátkodobě uchovávány ve vyčleněné části chladničky s teplotou do 8°C, zabezpečené proti moţné kontaminaci. Podle odbytu jsou vyskladňovány k prodeji. Spotřební dobu si výrobce stanovil pro nebalené výrobky a saláty 24 hodin a pro balené výrobky 72 hodin.
Prodej lahůdkářských výrobků Nabízené výrobky jsou v prodejně vystaveny na tácech v chladících vitrínách s teplotou do +12°C. Bagety a ţemle jsou prodávány v papírových sáčcích nebo fólii, saláty v plastových vaničkách uzavřených víčkem. Pro zájemce je k dispozici stolek ke konzumaci na místě ve stoje. Rozpékání zmrazeného pečiva Zmrazené pečivo je v provozovně uchováváno krátkodobě v mrazící schránce kombinované chladničky při teplotě min. -12°C podle pokynů výrobce, tzn. spotřební dobu přizpůsobit skladovací teplotě. Rozpékání probíhá v pícce při teplotách a dobách doporučených výrobcem. Rozpečené výrobky jsou pak vystaveny v prodejně na vyhrazeném místě na nástěnné poličce. Příprava teplých nápojů Teplé nápoje jsou připravovány zásadně z pitné vody. Čaje jsou pouţívány sáčkové, káva je uchovávána v uzavíratelné dóze, cukr a mléko do kávy jsou v jednorázovém hygienickém balení. Hotová šlehačka ve spreji k přípravě např. vídeňské nebo alţírské kávy je uchovávána v chladícím prostoru stejně jako citrony. Podrobné technologické postupy jednotlivých konkrétních pokrmů – viz příslušné receptury.
72
OVLÁDACÍ OPATŘENÍ Při nedodrţení odpovídajících skladovacích teplot, předepsaných pracovních postupů a správných hygienických návyků se lze ve finálním výrobku prakticky setkat s kterýmkoliv ze tří moţných nebezpečí, tzn. biologickým, chemickým i fyzikálním, a to samostatně nebo v kombinaci. Za nejvýznamnější nebezpečí pro konzumenta je moţné pokládat nebezpečí biologické, které můţe způsobit širokou škálou zdravotních problémů od lehkých sporadických zaţívacích obtíţí u citlivějších osob aţ po výskyt typických alimentárních onemocnění epidemického rázu.
Biologické nebezpečí
Vzhledem k tomu, ţe teploty pod +10o výrazně omezují růstovou aktivitu mikroorganismů, je základním předpokladem pro udrţení zdravotní bezpečnosti prodávaných výrobků nepřerušení chladícího řetězce během převozu surovin, krátkodobého skladování, výroby i prodeje. Nezastupitelnou roli při udrţování zdravotní bezpečnosti prodávaných výrobků hraje i dodrţování zásad správné hygienické praxe a sanitace. V praxi to znamená převoz rizikových potravin v termoportech nebo chladících taškách, zamezení křížení provozu, vyloučení sekundární kontaminace a zajištění předepsaných skladových teplot vzduchu. Ovládací opatření, slouţící jako prevence moţnosti uplatnění se biologického rizika: pozorná kontrola zaváţených potravin při naskladňování i vyskladnění (porušené obaly, překročení spotřební doby, smyslové nedostatky aj.) nákup potravin pouze od renomovaných výrobců pravidelné proškolování obsluhy v zásadách ochrany veřejného zdraví (správná hygienická
praxe)
pravidelné sledování zdravotního stavu obsluhy – okamţité vyřazení při zaţívacích obtíţích, průjmu, bolesti v krku a kataru dýchacích cest, horečnatých onemocněních, ekzémech a vyráţkách, zejména na rukou udrţování předepsaných skladovacích teplot rizikových potravin a výrobků - odpovídající skladovací podmínky a chladící řetězec
dodrţování ustanovení vyhl. 335/1997 Sb. o podmínkách podávání nápojů přesné dodrţování postupů sanitace (vhodnost a správná koncentrace desinfekčních přípravků, expozice, frekvence atd.) preventivní i represivní opatření proti výskytu hmyzu a hlodavců (likvidace skládek v okolí, kryté odpadní nádoby, včasný odvoz odpadu apod.), zajištění pravidelného provádění desinsekce a deratizace provozovny dodrţování zákazu vstupu cizím osobám a zamezení přístupu domácích zvířat do zázemí provozovny
Chemické a fyzikální nebezpečí Z chemického nebezpečí moţno ve vstupních surovinách předpokládat překročení nejvyšších přípustných mnoţství (NPM) pro kontaminanty, stanovené platnou legislativou, z fyzikálních pak přítomnost cizího tělesa, jako části obalů, střepiny skla ze skleněných obalů, kousky padající omítky, částečky olupujícího se nátěru technologického vybavení, odštěpky kostí, vlasy a pod. Ovládací opatření, slouţící jako prevence přítomnosti kontaminantů nebo cizího tělesa: nákup potravin pouze od renomovaných výrobců pravidelná údrţba provozovny (úprava omítek, nátěrů, obkladů, bílení) dodrţování zásad správné hygienické praxe (nošení pokrývky hlavy při výrobě nebo patřičně upravené vlasy, vyloučení ozdobných předmětů, špendlíků a pod.) dodrţování správných sanitačních postupů (koncentrace, oplachy)
73
D. KONTROLNÍCH BODŮ Na základě provedené analýzy nebezpečí byl jako kritický bod stanoven úsek dodržování chladícího řetězce během celého výrobního procesu i prodeje. Za kontrolní body, zasluhující si zvýšenou pozornost, byly vytipovány úseky kontroly potravin na vstupu, tepelná úprava, dodržování zásad správné hygienické praxe a sanitace. Sledované znaky, způsob a četnost jejich sledování - viz popisy jednotlivých CCP a CP.
E. POPISY VÝROBKŮ Specifikace výrobků (popis) byla provedena podle technologie přípravy, v intencích § 6, odst.1, písm.b) zákona 110/1997 Sb. o potravinách v platném znění.
F. HARMONOGRAM OVĚŘOVACÍCH POSTUPŮ Ověřování metod sledování v kritických bodech minimálně 1x měsíčně:
stvrdí vedoucí týmu svým podpisem autentičnost záznamů v CCP a provede vlastní kontrolu aktuálních teplot vzduchu v chladících zařízeních v jinou dobu v průběhu dne neţ je základní odečet
Ověřování funkce systému kritických bodů minimálně 1x ročně:
zajistí provozovatel provedení odborné revize technologického zařízení, slouţícího k udrţení funkčnosti systému (zejm. chladicích zařízení) minimálně 1x za 2 roky: zajistí provozovatel provedení vnitřního auditu, tzn. kontroly veškeré dokumentace k systému HACCP, příp. stíţností spotřebitelů. Součástí auditu bude ověření systému za provozu
G. DOKUMENTACE doklady k systému kritických bodů
analýza nebezpečí, ovládací opatření, stanovení kritického a kontrolních bodů popisy kritických a kontrolních bodů, určení sledovaných znaků, kritických mezí, způsobu a četnosti sledování, stanovení nápravných opatření záznamy z vlastního sledování v kritických bodech záznamy o překročení kritických limitů a o provedení nápravných opatření záznamy z ověřování (dle kapitoly F) záznamy o způsobu naloţení s neshodnými výrobky záznamy o modifikaci systému HACCP při jakékoliv změně, která by mohla zdravotní nezávadnost nebo jakost finálních výrobků ovlivnit záznamy z vnitřních auditů
související doklady
doklady o případném vrácení potravin nebo nápojů s uvedením důvodu nepřevzetí (reklamace) doklady o případných připomínkách k podávaným pokrmům, vč. rozboru jejich příčin (stíţnosti) atesty technologického zařízení a doklady o provedených odborných revizích doklady o zdravotním stavu zaměstnanců (vstupní 74 prohlídka, pravidelná preventivní prohlídka, stomatologická prohlídka, vyšetření na bacilonosičství ap.)
doklad o proškolení (poučení) personálu v zásadách správné hygienické praxe pracovní náplně provozní a havarijní řád sanitační řád a přesné postupy sanitace (vhodnost přípravku, koncentrace, expozice, způsob oplachování, frekvence), doklady o provedení desinsekce a deratizace, vč. dokladu o odborné způsobilosti poskytovatele sluţeb smlouva o pravidelném odvozu odpadu závěry ze šetření inspekčních orgánů v indikovaných případech výsledky externí akreditované laboratoře (rozbor vody, vyšetření hotových výrobků, polotovarů, stěry z prostředí, vyloučení bacilonosičství a pod.)
Přílohy:
popis kritického a kontrolních bodů diagramy výroby a prodeje popisy výrobků sanitační a provozní řád
75
7.11 Příloha č. 8 Vystavená faktura za cateringové zboží
76
7.12 Příloha č. 9 Nájemní smlouva č. 1/12/3610/405
77
78
7.13 Příloha č. 10 Technická dokumentace pro přestavbu obchodního nebytového prostoru na prodejnu potravin
79
80
