VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R.O

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R.O.

Bc. Filip Zeman Vliv hospodářského cyklu na poptávku po službách v Karlovarském kraji

Diplomová práce

2016

Vliv hospodářského cyklu na poptávku po službách v Karlovarském kraji

Diplomová práce

Bc. Filip Zeman

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r.o. katedra ekonomie a ekonomiky

Studijní obor: Management hotelnictví a lázeňství Vedoucí bakalářské práce: PhDr. Jan Máče, Ph.D. Datum odevzdání bakalářské práce: 5. 5. 2016 Datum obhajoby bakalářské práce: E-mail: [email protected]

Praha 2016

Master’s Dissertation

The effect of the economic cycle on the demand for services in the Karlovy Vary Region

Bc. Filip Zeman

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of economics

Major: Hospitality and Spa Management Thesis Advisor: PhDr. Jan Máče, Ph.D. Date of Submission: 5. 5. 2016 Date of Thesis Defense: E-mail: [email protected] Prague 2016

Čestné prohlášení

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Vliv hospodářského cyklu na poptávku po službách v Karlovarském kraji zpracoval samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použil, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47b zákona č. 552/2005 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o.

…………………..….. Bc. Filip Zeman

V …………………………………………….

Poděkování

Rád bych poděkoval PhDr. Janu Máčemu, Ph.D. za cenné rady, věcné připomínky a vstřícnost při konzultacích a vypracování diplomové práce.

Abstrakt

ZEMAN, Filip. Vliv hospodářského cyklu na poptávku po službách v Karlovarském kraji. [Diplomová práce] Vysoká škola hotelová. Praha: 2016. Celkový počet stran: 78.

Cílem diplomové práce je prozkoumat, určit a zjistit spojitosti vlivu a vývoje hospodářského cyklu na poptávku po službách hotelnictví a lázeňství od vzniku Karlovarského kraje po současnost. Práce je členěna do tří částí, přičemž první osvětluje základní pojmy o službách v cestovním ruchu a uvádí do problematiky hospodářských cyklů. Druhá část identifikuje současný stav Karlovarského kraje, zkoumá vývoj poptávky po hotelnictví a lázeňství a analyzuje hospodářský cyklus. Třetí část uceluje a porovná získané teoreticko-analytické výsledky, dává je do souvislostí a predikuje vývoj hotelnictví a lázeňství v Karlovarském kraji ve spojitosti s hospodářským cyklem.

Klíčová slova: Služby, Lázeňství, Hotelnictví, Hospodářský cyklus, Karlovarský kraj

Abstract ZEMAN, Filip. The effect of the economic cycle on the demand for services in the Karlovy Vary Region. [Master’s Dissertation]. The Institute of Hospitality Management. Prague: 2016. Total number of pages: 78.

The aim of the thesis is to explore, identify and determine the impact and continuity of the economic cycle on the demand for services of Hotel and Spa Management in the Karlovy Vary Region since the inception of the present. The work is divided into three parts, the first explains the basic concepts of services in tourism and presents the issue of economic cycles. The second part identifies the current status of the Karlovy Vary Region, examines the evolution of demand for Hotel and Spa Management and analyzes the economic cycle. The third part of the purposes and compares the acquired theoretical and analytical results, puts them in context and predicts the development of Hotel and Spa Management in Karlovy Vary Region in connection with the economic cycle.

Key words: Services, Spa industry, Hospitality, Economic cycle, Karlovy Vary Region

OBSAH ÚVOD ........................................................................................................................................... - 10 1. TEORETICKÁ ČÁST .................................................................................................................... - 12 1.1 SLUŽBY V CESTOVNÍM RUCHU ..................................................................................................- 12 1.1.1 Obecné znaky služeb .............................................................................................. - 13 1.1.2 Služby ubytovací, stravovací a lázeňské ................................................................. - 15 1.2 HOSPODÁŘSKÝ CYKLUS ...........................................................................................................- 16 1.2.1 Fáze hospodářského cyklu ..................................................................................... - 17 1.2.2 Typy hospodářských cyklů...................................................................................... - 19 1.2.3 Příčiny hospodářských cyklů .................................................................................. - 19 1.2.4 Teorie hospodářského cyklu .................................................................................. - 22 1.2.4.1 Předkeynesiánské teorie .............................................................................. - 22 1.2.4.2 Keynesiánské teorie...................................................................................... - 23 1.2.4.3 Nová konzervativní ekonomie ...................................................................... - 25 1.2.4.4. Teorie reálného hospodářského cyklu ........................................................ - 26 2. ANALYTICKÁ ČÁST ................................................................................................................... - 28 2.1 KARLOVARSKÝ KRAJ................................................................................................................- 28 2.1.1 Obecné informace .................................................................................................. - 28 2.1.2 Největší západočeské lázně ................................................................................... - 29 2.1.2.1 Karlovy Vary .................................................................................................. - 29 2.1.2.2 Statistika výkonu Letiště Karlovy Vary .......................................................... - 31 2.1.2.3 Františkovy Lázně ......................................................................................... - 35 2.1.2.4 Mariánské Lázně ........................................................................................... - 36 2.2 VÝVOJ HOTELNICTVÍ A LÁZEŇSTVÍ V KARLOVARSKÉM KRAJI............................................................- 37 2.2.1 Hromadná ubytovací zařízení .......................................................................... - 38 2.2.2 Návštěvnost Karlovarského kraje .................................................................... - 41 2.2.3 Návštěvnost Karlovarského kraje s ohledem na zemi původu hosta .............. - 45 2.3 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ KARLOVARSKÉHO KRAJE A JEHO SOUČASNÝ STAV..................................- 48 2.4 ANALÝZA HOSPODÁŘSKÉHO CYKLU ...........................................................................................- 51 2.4.1 Potenciální produkt a produkční mezera, míra nezaměstnanosti ......................... - 55 3. VÝSTUPNÍ ČÁST........................................................................................................................ - 60 3.1 IDENTIFIKACE HOSPODÁŘSKÉHO CYKLU ......................................................................................- 60 3.2 IDENTIFIKACE VÝVOJE HOTELNICTVÍ A LÁZEŇSTVÍ V KARLOVARSKÉM KRAJI .......................................- 62 3.3 VLIV HOSPODÁŘSKÉHO CYKLU NA POPTÁVKU PO HOTELNICTVÍ A LÁZEŇSTVÍ V KARLOVARSKÉM KRAJI ...- 64 3.4 PREDIKCE ROZVOJE HOTELNICTVÍ A LÁZEŇSTVÍ V KARLOVARSKÉM KRAJI ..........................................- 65 ZÁVĚR ........................................................................................................................................... - 67 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ..................................................................................................... - 70 -

SEZNAM GRAFŮ, OBRÁZKŮ A TABULEK GRAFY GRAF Č. 1 – OBRAZOVÉ VYJÁDŘENÍ FÁZÍ HOSPODÁŘSKÉHO CYKLU ..............................................................- 18 GRAF Č. 2 – POČET ODBAVENÝCH PASAŽÉRŮ V LETECH 2000 - 2015 .........................................................- 32 GRAF Č. 3 – POČET CESTUJÍCÍCH DLE DESTINACE ZA ROK 2015 ..................................................................- 34 GRAF Č. 4 – VÝVOJ POČTU HUZ V KARLOVARSKÉM KRAJI V OBDOBÍ 2000 - 2012 .......................................- 40 GRAF Č. 5 – VÝVOJ POČTU HUZ V KARLOVARSKÉM KRAJI V OBDOBÍ 2012 – 2015 ......................................- 40 GRAF Č. 6 – VÝVOJ NÁVŠTĚVNOSTI HUZ V KARLOVARSKÉM KRAJI 2000 – 2013 (PŘED REVIZÍ) ......................- 43 GRAF Č. 7 – VÝVOJ NÁVŠTĚVNOSTI HUZ V KARLOVARSKÉM KRAJI 2012 – 2015 (PO REVIZI) .........................- 43 GRAF Č. 8 – PRŮMĚRNÁ DOBA POBYTU HOSTŮ V KARLOVARSKÉM KRAJI V LETECH 2002 - 2015 ....................- 45 GRAF Č. 9 – POČET HOSTŮ V HUZ DLE NEJVÍCE ZASTOUPENÝCH ZEMÍ V KARLOVARSKÉM KRAJI V ROCE 2015 ...- 45 GRAF Č. 10 – VÝVOJ POČTU HOSTŮ V HUZ Z NĚMECKA A Z RUSKÉ FEDERACE V LETECH 2000 - 2015 .............- 46 GRAF Č. 11 – POROVNÁNÍ VÝVOJE PRŮMĚRNÉ HRUBÉ MĚSÍČNÍ MZDY V ČR A V KARLOVARSKÉM KRAJI (2003 – 2014) .............................................................................................................- 50 GRAF Č. 12 – SROVNÁNÍ TEMPA RŮSTU HDP V ČESKÉ REPUBLICE A KARLOVARSKÉM KRAJI V LETECH 2000 - 2014 ................................................................................................................- 55 GRAF Č. 13 – VÝVOJ PRODUKČNÍ MEZERY V ČESKÉ REPUBLICE (2006 – 2015) ............................................- 56 GRAF Č. 14 – VÝVOJ RŮSTU HDP A POTENCIÁLNÍHO PRODUKTU V ČESKÉ REPUBLICE (2006 – 2014)..............- 57 GRAF Č. 15 – POROVNÁNÍ PŘIROZENÉ A SKUTEČNÉ MÍRY NEZAMĚSTNANOSTI V ČESKÉ REPUBLICE V LETECH 2000 - 2015 ................................................................................................................- 59 GRAF Č. 16 – POROVNÁNÍ VÝVOJE MÍRY NEZAMĚSTNANOSTI V ČESKÉ REPUBLICE A V KARLOVARSKÉM KRAJI (2000 – 2014) ............................................................................................................- 59 GRAF Č. 17 – REÁLNÝ RŮST HDP VE VYBRANÝCH ZEMÍCH V OBDOBÍ 2000 – 2015 ......................................- 61 -

OBRÁZKY OBRÁZEK Č. 1 – ZNAK A VLAJKA KARLOVARSKÉHO KRAJE ..........................................................................- 29 -

TABULKY TABULKA Č. 1 – TYPY HOSPODÁŘSKÝCH CYKLŮ ........................................................................................- 19 TABULKA Č. 2 – DESATERO PITNÉ KŮRY .................................................................................................- 31 TABULKA Č. 3 – POHYB LETADEL A POČET ODBAVENÝCH PASAŽÉRŮ V LETECH 2000 - 2015 ...........................- 32 TABULKA Č. 4 - KAPACITA HROMADNÝCH UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ V KRAJÍCH K ROKU 2015 ...........................- 38 TABULKA Č. 5 - POČET HUZ PODLE KATEGORIE V KARLOVARSKÉM KRAJI V ROCE 2015 .................................- 39 TABULKA Č. 6 – VÝVOJ VYBRANÝCH HUZ DLE KATEGORIE 2003 - 2005 .....................................................- 41 TABULKA Č. 7 – POČET HOSTŮ A PŘENOCOVÁNÍ ZA ROK 2015 V KRAJÍCH ČR ...............................................- 41 TABULKA Č. 8 – VÝVOJ POČTU HOSTŮ V HUZ Z NĚMECKA A Z RUSKÉ FEDERACE V LETECH 2000 - 2015 ..........- 46 TABULKA Č. 9 – PRŮMĚRNÝ POČET PŘENOCOVÁNÍ V HUZ (2012 – 2013) V KARLOVARSKÉM KRAJI ...............- 48 TABULKA Č. 10 – VYBRANÉ MAKROEKONOMICKÉ ÚDAJE ZA ROK 2014 V KRAJÍCH ČESKÉ REPUBLIKY ................- 49 TABULKA Č. 11 – VÝPOČET A VÝVOJ HDP V ČESKÉ REPUBLICE A V KARLOVARSKÉM KRAJI 2000 - 2014 ...........- 52 TABULKA Č. 12 – VÝVOJ MÍRY INFLACE V ČESKÉ REPUBLICE V LETECH 2000 - 2015......................................- 53 TABULKA Č. 13 – VÝVOJ HDP OPROTI PŘEDCHOZÍMU ROKU A TEMPO RŮSTU HDP V OBDOBÍ 2000 - 2014 .....- 54 TABULKA Č. 14 – PRODUKČNÍ MEZERA A POTENCIÁLNÍ PRODUKT V ČESKÉ REPUBLICE MEZI LETY 2006 - 2015............................................................................................................- 55 TABULKA Č. 15 – VÝVOJ PŘIROZENÉ MÍRY NEZAMĚSTNANOSTI A MÍRY NEZAMĚSTNANOSTI V ČR A KARLOVARSKÉM KRAJI ................................................................................................- 58 -

ÚVOD

Tématem diplomové práce je „Vliv hospodářského cyklu na poptávku po službách v Karlovarském kraji“. Širší pojem „služba“ konkretizuji na hotelnictví a lázeňství. Toto téma jsem zvolil, abych si rozšířil obzor znalostí ve studovaném oboru management hotelnictví a lázeňství, zejména v ekonomických a oborových předmětech. Logickým argumentem pro zaměření práce je prohloubení si znalostí a výstupů z mé bakalářské práce, která řešila historický a ekonomický vývoj hotelnictví a lázeňství v Karlovarském kraji. Posledním impulz přichází z mého zúčastněného pozorování dopadů ekonomické krize na místní lázně a hotely. Prací hodlám ověřit vypozorovaný úbytek hostů v důsledku cyklických ekonomických změn. Hlavním cílem práce stanovuji prozkoumat, určit a zjistit spojitosti vlivu a vývoje hospodářského cyklu na poptávku po službách hotelnictví a lázeňství od vzniku Karlovarského kraje po současnost. Pro dosažení tohoto záměru a získání uceleného pohledu na problematiku rozděluji hlavní cíl do dvou rovin, z nichž první probádá rozvoj hotelnictví a lázeňství se zaměřením na Západočeský lázeňský trojúhelník a druhá určí průběh ekonomického cyklu. V zájmu naplnění vytyčeného cíle diplomové práce rozděluji text do tří částí. Teoretická část osvětlí základní pojmy o službách v cestovním ruchu a uvede do problematiky hospodářských cyklů. Vybuduje základy pro naplnění cíle práce. Analytická část naplní dílčí cíle. Identifikuje současný stav Karlovarského kraje a prozkoumá vývoj poptávky po hotelnictví a lázeňství. Následně analyzuje hospodářský cyklus. Výstupní část ucelí a porovná získané teoreticko-analytické výsledky a završí naplnění cíle práce.

- 10 -

Vzhledem ke stanovenému cíli a motivům k výběru tématu ustanovuji dvě hypotézy:

1.

Hospodářský cyklus měl na poptávku nerezidentů z Německa a Ruska stejný vliv.

2.

Hospodářský cyklus prokazatelně ovlivnil poptávku po službách hotelnictví a lázeňství v Karlovarském kraji.

K dosažení cíle a pro získání dat využiji následujících metod: deskripce, analýza, syntéza, komparace a zúčastněné pozorování. Pro sepsání práce použiji odborné publikace z cestovního ruchu a ekonomie a tematicky zaměřené internetové zdroje. K analýze vývoje hospodářského cyklu, hotelnictví a lázeňství upotřebím statistik Českého statistického úřadu, České národní banky, Ministerstva financí a OECD.

- 11 -

1. Teoretická část 1.1 Služby v cestovním ruchu Obecně lze službu definovat jako ekonomický statek, charakteristický svojí nehmatatelnou formou, okamžitou spotřebou při vzniku, pomíjivostí a neoddělitelností od zákazníka. Jeho hodnota je spjata s užitkem, který spotřebiteli přinese. K poskytování služeb lze využít hmotné produkty, jejich vlastnictví však zůstává v držení poskytovateli. 1 Výkladový slovník cestovního ruchu definuje služby cestovního ruchu následovně. „Služby poskytované turistům, návštěvníkům a cestujícím.“ Děleny na: „ubytovací, stravovací,

dopravní

včetně

silničního

servisu

pro

motoristy,

informační,

zprostředkovatelské, směnárenské, sportovně-rekreační, zábavní, kulturní, lázeňské aj. Podle vztahu k uspokojování potřeb návštěvníků jsou rozdělovány na základní služby cestovního ruchu a doplňkové služby cestovního ruchu, podle způsobu placení na placené a neplacené služby, podle způsobu zajištění dostupnosti na předem rezervované služby a služby nerezervované.“ 2 Služby cestovního ruchu slouží k naplnění potřeb účastníků cestovního ruchu. Vykazují určité zvláštnosti oproti jiným službám, mezi které patří časová a místí vázanost na primární nabídku cestovního ruchu, vzájemná zastupitelnost, sezónnost poptávky, komplexnost, komplementárnost a nutnost poskytování informací o službách a kvalitě. Poptávku po službách cestovního ruchu ovlivňuje mnoho faktorů. Dle publikace Cestovní ruch od Kateřiny Ryglové jsou jimi: disponibilní důchod obyvatelstva, fond volného času, cenová hladina nabídky služeb, spotřebitelské preference, motivace, móda a prestiž, způsob života, kvalita lidských zdrojů (služeb), marketing, státní příspěvky, sezóna, ekonomická a politická situace v zemi a dostupnost služby.

1

ORIEŠKA, Ján. Služby v cestovním ruchu. 1. vyd. V Praze: Idea servis, 2010. 405 s. ISBN 978-80-85970-68-5; TUČKOVÁ, Zuzana. Ekonomika služeb: distanční studijní opora. 1. vyd. Znojmo: Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo, 2009. 110 s. ISBN 978-80-87314-03-6 2 PÁSKOVÁ, Martina a ZELENKA, Josef. Výkladový slovník cestovního ruchu. [Praha]: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. 448 s. ISBN 80-239-0152-4

- 12 -

Nabídku služeb v cestovním ruchu determinují tyto faktory: kvalita přírody a lidských zdrojů, distribuční a prodejní činitelé, technologický rozvoj (internet, rezervační systémy), komplexnost prodávané služby, zákony a státní regulace, kapitál, dodavatelé a dostupnost. Služby v cestovním ruchu lze rozdělit na služby cestovního ruchu, uspokojující čistě potřeby účastníka turismu (informační, kongresové, ubytovací, stravovací, lázeňské aj.) a na ostatní služby, kombinující uspokojení místní populace a účastníka cestovního ruchu (směnárenské, obchodní, policejní, telekomunikační aj.). Specifičnost a odlišnost od služeb v jiných odvětvích je zvláště dána potřebami zákazníků (poptávkou), jelikož faktory poptávky jmenované výše, zejména disponibilní důchod, volný čas, nasycený trh a s tím spojená vysoká konkurence a cenová hladina, vysoce působí na poskytovatele služeb. K hlavním specifickým vlastnostem služeb v cestovním ruchu patří kratší doba spotřeby dané služby (většinou pár hodin – např. návštěva informačního centra), vysoká míra ovlivnění kvality zaměstnancem, image a vnější stránka (nehmotné služby je nutné podpořit konkrétním hmotným prostředkem, příkladmo logem nebo uniformou zaměstnanců), provázanost a komplementárnost více dodavatelů (zákazník ubytovaný v hotelu využije různé restaurace ve městě a celkový vjem určí jeho spokojenost), snadné napodobení a propagace služeb zejména mimo sezónu (z důvodu dostatečného času na naplnění kapacity v hlavní sezóně). 3

1.1.1 Obecné znaky služeb Služby jsou charakteristické svými vlastnostmi, kterými se odlišují od ostatních produktů. Dle odborné literatury atributy charakterizuje nehmotnost, neoddělitelnost, proměnlivost, zničitelnost, nemožnost vlastnictví a obtížná vyjádřitelnost hodnoty. Nehmotnost představuje jádro znaků služeb. Nelze je předem fyzicky vnímat a kvalitu lze ověřit až při samotné spotřebě služby. Ve výsledku panuje vyšší nejistota, než

3

RYGLOVÁ, Kateřina. Cestovní ruch: soubor studijních materiálů. Vyd. 3., rozš. Ostrava: Key Publishing, 2009. 187 s. Management. ISBN 978-80-7418-028-6; HESKOVÁ, Marie a kol. Cestovní ruch: pro vyšší odborné školy a vysoké školy. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2006. 223 s. ISBN 80-7168-948-3

- 13 -

při nákupu zboží. Zákazník přichází do situace, kdy volí mezi konkurujícími službami. Nehmotnost ztěžuje volbu, řešením se nabízí výběr na základě ceny nebo zkušeností jiných zákazníků. Neoddělitelnost spojuje časově a místně zákazníka s poskytovanou službou. Zákazník se obvykle nemusí účastnit celého procesu služby. Tučková uvádí: „Lékař nemůže ošetřit pacienta bez jeho účasti.“ – jeho přítomnost při přípravě operačního sálu však není potřeba. Stěžejní odlišnost služby od rysů zboží přísluší způsobu výroby, prodeji a spotřebě. Zboží je třeba nejprve vyrobit, poté prodat a následně spotřebovat. Naproti tomu služba bývá zpravidla prvně prodána a až poté vytvořena a spotřebována. Výhodu takovéhoto opačného procesu postihuje flexibilita, tedy možnost „ušít službu přímo na míru zákazníkovi při její spotřebě“. Proměnlivost odpovídá kvalitě služby, přímý vliv má lidský faktor. Každá vyprodukovaná služba je originál a nelze ji znovu přesně stejným způsobem napodobit. Hlavní snaha poskytovatele spočívá ve snaze potlačit proměnlivost a poskytovat v rámci možností stejnorodé služby (kvalita, ochota, postup, cena, čas). Zničitelnost značí její nemožnost skladování či odložení na později. Zákazník musí službu okamžitě spotřebovat (vyplutí historické parní lodi). Provozující naopak nemá náklady na skladování a čerpá výhody z pomíjivosti (zákazník si vlastní loď pravděpodobně koupí jen jednou v životě, projížďku lodí však může uskutečnit vícekrát). Nemožnost vlastnictví plyne z charakteru služby jako takové, z její nehmotnosti a zničitelnosti. Zákazník nákupem získá pouze právo na poskytnutí služby – nekoupí si učitele hry na klavír, ale koupí si jeho čas na hodinovou lekci. Obtížná vyjádřitelnost hodnoty je dána osobním pohledem zákazníka na kvalitu poskytované služby a na jeho užitku. 4

4

TUČKOVÁ, Zuzana. Ekonomika služeb: distanční studijní opora. 1. vyd. Znojmo: Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo, 2009. 110 s. ISBN 978-80-87314-03-6; VAŠTÍKOVÁ, Miroslava. Marketing služeb: efektivně a moderně. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. 268 s. Manažer. ISBN 978-80-247-5037-8; Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [online]. Marketing cestovního ruchu. 2007 [cit. 2016-03-10]. Dostupné z WWW: . Načteno z

- 14 -

1.1.2 Služby ubytovací, stravovací a lázeňské Ubytovací služby Díky ubytovacím službám je účastníkovi cestovního ruchu umožněno přenocovat či přechodně se ubytovat mimo oblast trvalého bydliště a naplnit tak své základní potřeby. Vztah mezi hostem a poskytovatelem služby zakotvuje občanský zákoník. Host má právo na přechodné ubytování u provozovatele ubytovacího zařízení, na využití prostor vyčleněných k ubytování a místností s tím spojených a na odstoupení od smlouvy před uplynutím sjednané doby. Poskytování ubytovacích služeb přísluší základnímu předpokladu pro rozvoj pobytového cestovního ruchu. Doplňkové služby ke službám ubytovacím nerozlučně patří a tvoří spolu celek standard služeb, který závisí na rozsahu a kvalitě. Doplňkové služby rozděluje odborná literatura na placené (prodej upomínkových předmětů, praní a žehlení, půjčování dopravních prostředků, úschova cenností) a neplacené (buzení hostů, objednání taxislužby, zapůjčení společenských her). Množství poskytovaných služeb odpovídá velikosti a vybavení ubytovacího zařízení. Mezi nejčastější patří parkování, kadeřnictví, sport a rekreace, čítárna a jiné. Stravovací služby Obdobně jako ubytovací služby, i stravovací služby uspokojují základní potřeby. Skládají se ze služeb stravování (restaurace, jídelna), doplňkového stravování (bufet, grilbar) a společensko-zábavních služeb (pivnice, varieté). Individuální stravování nabízí účastníkům cestovního ruchu sice levnější formu stravování, avšak za cenu vyšší časové náročnosti a nižší kvality pokrmů. Lázeňské služby Prostřednictvím lázeňských služeb dochází k rozvoji lázeňského cestovního ruchu. Základní podmínku pro existenci lázeňských služeb tvoří přírodní léčivé zdroje. Lázeňští hosté mohou služeb lázeňství využít jako samoplátci (turisté) či jako pojištěnci (pacienti s komplexní nebo příspěvkovou lázeňskou péčí). Léčba je zaměřena jak na prevenci - 15 -

onemocnění, tak i na jeho samotnou léčbu. Ubytovací zařízení (lázeňské hotely, lázeňská sanatoria) jsou přizpůsobena době pobytu hosta, která při lázeňské péči trvá tři až čtyři týdny. Stravovací zařízení dodržují systém diet dle jednotlivých chorob pacientů. Mezi základní lázeňské služby náleží zdravotnické, ubytovací, stravovací a společensko-kulturní. Doplňkové služby představuje léčebná kosmetika, pedikúra nebo prodej suvenýrů. 5

1.2 Hospodářský cyklus Počátky hospodářského cyklu lze datovat k přelomu 18. a 19. století. V Evropě do té doby dominovalo zemědělství, které reagovalo především na změny v počasí a na sezónnost. Podstatná změna nastala s průmyslovou revolucí. Technologické a vědecké objevy (parní stroj, telegraf, aj.), přechod od ruční ke strojní výrobě, specializace a celkové společenské změny znamenaly jeden z nejdůležitějších milníků v historii lidstva. Nová doba přinesla i nové ekonomické otázky. Největší výkyv přišel ve 30. letech 20. století, trvající až do druhé světové války, v podobě Velké hospodářské deprese. Počínaje krachem na newyorské burze 24. října 1929 odstartoval v USA a následně v Evropě pokles hrubého domácího produktu, průmyslové výroby, zaměstnanosti, cenové hladiny, nominálních mezd a investic. Následně ekonomika zaznamenala opakující se recese střídané expanzemi. Pozorování cyklických změn nedokázalo vysledovat žádnou periodickou pravidelnost mezi jednotlivými cykly, dle Roberta Holmana se jedná o spíše o nepravidelné fluktuace. 6 Odborná literatura definuje hospodářský cyklus (nebo též průmyslový, ekonomický, obchodní či podnikatelský cyklus) následovně. „Hospodářský cyklus představuje výkyvy ve výstupu, příjmech a zaměstnanosti, které postihují celou ekonomiku a obvykle trvají něco mezi dvěma až deseti lety. Pro tyto

5

HESKOVÁ, Marie a kol. Cestovní ruch: pro vyšší odborné školy a vysoké školy. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2006. 223 s. ISBN 80-7168-948-3; ORIEŠKA, Ján. Služby v cestovním ruchu. 1. vyd. V Praze: Idea servis, 2010. 405 s. ISBN 978-80-85970-68-5 6 HOLMAN, Robert. Makroekonomie: středně pokročilý kurz. 2. vyd. Praha: C.H. Beck, 2010. xiv, 424 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-80-7179-861-3

- 16 -

výkyvy je charakteristická ekonomická expanze nebo útlum ve většině sektorů ekonomiky najednou.“ 7 „Hospodářský cyklus je zpravidla definován jako soubor výkyvů agregátní ekonomické aktivity, aproximované (přibližně popisované - pozn. autora) hrubým domácím produktem v reálném vyjádření. Toto výkyvné chování ekonomické aktivity jako celku je předmětem teorie hospodářského cyklu. Pojem „cyklus“ zahrnuje existenci vzestupné a sestupné fáze ekonomické aktivity a vyjadřuje také opakovatelnost sekvencí jeho fází, které však nemají periodickou povahu.“ 8 Hrubý domácí produkt (HDP) značí tržní hodnotu veškerých finálních statků, které ekonomika za určitou dobu vyrobila. Jeho výše zobrazuje celkové výdaje a celkový důchod v dané ekonomice (důchod = výdaje). 9

1.2.1 Fáze hospodářského cyklu Jednotlivé výkyvy hospodářského cyklu ekonomové označují jako fáze. Samuelson a Nordhaus v knize Ekonomie dělí fáze na dvě základní – recese a expanze. Recese představuje klesající fázi hospodářského cyklu. Paul Heyne ji popisuje jako ustoupení od předešlé míry růstu celkového národohospodářského produktu. Hrubý domácí produkt klesá, spolu s ním poptávka u domácností jako reakce na pomalý růst důchodů a zvyšující se nezaměstnanost. Vyšší nezaměstnanost ovlivňuje deficit veřejných rozpočtů požadavky na sociální transfery. Pokud recese trvá déle než dvanáct měsíců, hovoříme o depresi. Období stagnace je označováno jako dno. Expanze přichází po dosažení dna. Klesá míra nezaměstnanosti, firmy investují, poptávka domácností stoupá, pesimistická očekávání se mění v optimistická, dosud nevyužité kapacity jsou postupně více využívány. Jako opak dna lze označit vrchol. V této

7

SAMUELSON, Paul Anthony a NORDHAUS, William D. Ekonomie: 19. vydání. Vyd. 1. Praha: NS Svoboda, 2013. xxiv, 715 s., [4] s. obr. příl. ISBN 978-80-205-0629-0 8 CZESANÝ, Slavoj. Hospodářský cyklus: teorie, monitorování, analýza, prognóza. Praha: Linde, 2006. 199 s. ISBN 80-7201-576-1 9 MANKIW, N. Gregory. Zásady ekonomie. 1. vyd. Praha: Grada, 1999. 763 s. Profesionál. ISBN 80-7169-8911

- 17 -

fázi situace přetéká optimismem, ekonomika využívá maximální kapacity, až může nastat nedostatek kvalifikované pracovní síly. Vysoké investice mají za důsledek vyčerpání finančních fondů. Poté přichází pokles ekonomického výkonu. Citlivost jednotlivých částí ekonomiky na poptávku domácností a výkyvy vykazuje rozdíly. Příkladem - poptávka po službách cestovního ruchu je daleko více citlivá, než poptávka po potravinách. 10 Graf č. 1 demonstruje výše popsané fáze hospodářského cyklu. Graf č. 1 – Obrazové vyjádření fází hospodářského cyklu

Zdroj: Vlastní zpracování dle Pavel Ondrčka, Makroekonomie různých ekonomických proudů, 2006, obr. č. 11.6

10

Tamtéž, SAMUELSON, Paul Anthony a NORDHAUS, William D. Ekonomie: 19. vydání. Vyd. 1. Praha: NS Svoboda, 2013. xxiv, 715 s., [4] s. obr. příl. ISBN 978-80-205-0629-0; LIŠKA, Václav a kol. Makroekonomie. 2. vyd. Praha: Professional Publishing, 2004. 628 s. ISBN 80-86419-54-1; ONDRČKA, Pavel. Makroekonomie různých ekonomických proudů. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2006. 253 s. ISBN 80-210-3993-0; HEYNE, Paul T. Ekonomický styl myšlení. 1. vydání. Praha: Vysoká škola ekonomická, 1991. 509 stran. ISBN 80-7079-781-9; GILLESPIE, Andrew. Přehled ekonomie: klíčová témata, pojmy a zákonitosti. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002. 100 s. ISBN 80-7178-617-9

- 18 -

1.2.2 Typy hospodářských cyklů Hospodářské cykly jsou rozděleny ve čtyři typy. Východisko pro toto rozdělení vytyčuje délka cyklického průběhu. Následující tabulka poskytuje přehledné uspořádání jednotlivých cyklů dle autorů a délky trvání. 11 Tabulka č. 1 – Typy hospodářských cyklů Název cyklu

Délka trvání

Souvislosti, příčina vzniku

Krátkodobé Kitchinovy cykly

3 – 5 let

Pohyb zásob

Střednědobé Juglarovy cykly

7 – 11 let

Obměna strojů

Dlouhodobé Kuznetsovy cykly

15 – 25 let

Demografické údaje (míra porodnosti, migrace, zdroj pracovní síly)

Dlouhodobé Kondratějovy cykly

50 – 60 let

Technologický pokrok a inovace (internet, parní stroj)

Zdroj: Vlastní zpracování dle Policonomics (2012)

1.2.3 Příčiny hospodářských cyklů Hospodářské cykly zapříčiňují externí a interní faktory. Jejich rozdělení určuje, zdali mají původ mimo rámec či v rámci ekonomiky. Jiný pohled nabízí nadcházející podkapitola níže - teorie hospodářského cyklu. Pojem externí faktory zahrnuje zejména politické a společenské změny, události vedoucí ke změnám počtu obyvatel, vynálezy měnící dobu a kolísání poptávky v důsledku mezinárodního obchodu. Zvláště války a politika mají na svědomí ekonomické šoky, projevující se poklesem nebo progresem ekonomiky, jak na straně poptávky, tak na straně nabídky. Obměny v počtu obyvatel vedou též k podobným projevům. Přírůstek obyvatelstva spěje k navýšení objemu výroby, pokles naopak přivodí snížení produkce. Vynálezy měnící dosavadní smýšlení či tvorbu vyvolávají růst a v závislosti na jejich důležitosti i dobu, po kterou se růst projeví (internet, automobil). Jan Urban uvádí příklady z blízké historie: „Známý je příklad období před druhou světovou válkou, resp.

11

CZESANÝ, Slavoj. Hospodářský cyklus: teorie, monitorování, analýza, prognóza. Praha: Linde, 2006. 199 s. ISBN 80-7201-576-1; Policonomics [online]. New Classical Macroeconomics: Business cycles. 2012 [cit. 2016-03-14]. Dostupné z WWW: < http://www.policonomics.com/lp-ncm-economic-cycles/>

- 19 -

prvých let tohoto konfliktu, kdy vzestup zbrojní výroby rychle ukončil hospodářskou krizi 30. let 20. století; ekonomiky zbrojních zemí v té době vstoupily do hospodářské expanze. V 70. letech 20. století došlo ve světové ekonomice v souvislosti s tzv. ropnými krizemi – v důsledku cenových šoků – k výraznému poklesu ekonomické aktivity. Příznivý ropný šok zažila světová ekonomika naopak v polovině 80. let, kdy cena ropy klesla během krátkého období na polovinu, což vedlo nejen k poklesu cenové hladiny, ale i ke zvýšení dynamiky hrubého domácího produktu.“ Pod pojmem interní faktory v otázce hospodářských cyklů ekonomové rozumí kolísavost spotřeby domácností a investic firem, hospodářskou státní politiku, finanční i úvěrové krize, ekonomickou aktivitu zahraničí (u zemí výrazně závisejících na exportu) a nákladové šoky. Ekonomika vstupuje do expanze růstem spotřebních výdajů domácností. Firmy na vzniklou situaci reagují navýšením objemu výroby a pracovních kapacit. Výrobní kapacity jsou nedostatečné, tudíž firmy investují do navýšení jejich stavu. Investice firem do fixního kapitálu budují nová pracovní místa ve firmách, u kterých byl fixní kapitál objednán. Tyto firmy díky nárůstu zisku zvyšují spotřební výdaje a výroba je dále na vzestupu. Zvýšení počtu pracovních míst posiluje kupní sílu zaměstnanců. Opačný scénář nastane, pokud dojde ke snížení spotřebních výdajů domácností nebo investic firem. Víra domácností a firem v pozitivní nebo negativní vývoj napomáhá v růstu či poklesu v nákupech i investicích. Obě skupiny racionálně uvažují o budoucnosti. Pokud budou například očekávat nepříznivou situaci na trhu, odloží nákupní rozhodnutí a investiční výdaje. Značný vliv na ekonomické cykly má hospodářská politika země, která cíleně využívá stabilizační politiky s využitím finančních nástrojů – fiskální politiky a regulace nabídky peněz.

12

Fiskální politikou stát reguluje úroveň ekonomické aktivity za pomoci

zdanění a vládních výdajů. Kupříkladu nadměrnou nezaměstnanost může stát řešit pomocí daňových úlev pro zaměstnavatele. „Fiskální politika respektující fázi ekonomického cyklu je vítaným příspěvkem do celkového mixu hospodářské politiky

12

URBAN, Jan. Teorie národního hospodářství. 4., aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2015. 474 s. ISBN 978-80-7478-724-9

- 20 -

a vytváří tak vhodné předpoklady pro optimální měnovou politiku.“

13

Regulace nabídky

peněz prostřednictvím monetární politiky připouští další způsob, kdy stát zasahuje do cyklického vývoje, a to zejména úvěrovými sazbami, které určují dostupnost úvěru. Dle teorie politického hospodářského cyklu je střídání expanzivní a restriktivní státní politiky rozhodující faktor pro fluktuaci ekonomické aktivity. Podstatné změny a způsobení recese plodí finanční a úvěrové krize. Nadhodnocené kurzy akcií způsobené spekulačními bublinami, mohou, pokud splasknou, započít finanční krizi. Spekulanti na trzích, kteří očekávají, že cena cenných papírů poroste, se nazývají býci. Zároveň od těchto jednotlivců je pojmenován býčí trh, tedy trh, kde dochází k růstu cen. Spekulativní nákupy mají svůj vrchol. Následný pád - rychlý prodej akcií nadhodnocených firem - vyvolá snížení jejich cen a tedy jejich další odprodej. V takové situaci jsou spekulanti nazývání medvědy. Razantní pokles hodnoty firem nutí banky a investory k opatrnosti a podniky tak přichází o zdroje. Tato změna utlumí investice firem. Jako druhý efekt pádu cen akcií přichází omezení spotřeby domácností, které přišly o jmění při poklesu kurzů. Zároveň přichází skeptický pohled na budoucí ekonomický vývin. Obavy bank o poskytnuté půjčky přechází v úvěrovou krizi, při které banky omezují dostupnost půjček. Dochází k ní po optimistickém období, kdy se nashromáždily špatné úvěry během období lehce získávaných úvěrů. Firmy se obtížněji dostávají k finančním zdrojům a ve výsledku poklesnou výdaje, výroba a poroste nezaměstnanost. Vzniklá situace přinese pokles hospodářského cyklu. Neposledně, náhlé zvýšení nákladů (nákladové šoky) též působí na cyklický vývoj. Nárůst není způsoben hospodářskou politikou. Jan Urban poskytuje příklad, kdy je díky nákladovému šoku postižena celá ekonomika: „Příkladem nákladového šoku postihujícího ekonomiku jako celek je výrazné zvýšení mezd, které není vyvoláno, resp. podloženo odpovídajícím zvýšením produktivity práce. Podaří-li se odborům v hospodářsky významném odvětví dosáhnout vzrůstu mezd, tento růst se na základě „mzdové nákazy“ zpravidla rozšíří i v dalších odvětvích ekonomiky. Podniky pak na zvýšení mzdových nákladů reagují zvýšením cen svých výrobků a služeb, které vyvolá pokles poptávaného 13

PEARCE, David W. Macmillanův slovník moderní ekonomie: čtvrté vydání. [1. české vyd.]. Praha: Victoria Publishing, [1994]. 549 s. ISBN 80-85605-42-2; Česká národní banka, 2003-2016 [online]. Fiskální politika ve světle diskusí o její strukturální komponentě. 28.8.2001. [cit. 2016-03-15]. Dostupné z WWW: < https://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/clanky_rozhovory/media_2001/cl_01_010828b.html>

- 21 -

množství produkce (HDP) a s ním i snížení zaměstnanosti. Vyšší nezaměstnanost může pak mzdy v reakci k cenám vyráběné produkce opět snížit, což ekonomiku vrací do původního stavu.“ 14

1.2.4 Teorie hospodářského cyklu Příčiny, procesy a fluktuace hospodářského cyklu vysvětlují různé teorie, které se pokouší o vysvětlení zmíněných jevů. Jednotlivé teorie vznikaly spolu s proudem ekonomického myšlení.

1.2.4.1 Předkeynesiánské teorie Od počátku 1. poloviny 20. století existovaly peněžní i nepeněžní názory na cyklické chování ekonomiky. Prvním z nich je psychologická teorie. Stěžejní vliv zde mají psychologické faktory, které dle svých protagonistů (Arthur C. Pigou, Walter Bagehot, John S. Mill) způsobují cyklické výkyvy. Pesimismus či optimismus firem a domácností se projevuje jako šířící se nákaza, která stanovuje výši jejich výdajů. Aktuální situace na trhu určuje náladu, která se dále projevuje, stupňuje a způsobuje nestabilitu chybami v úsudku. Jiný pohled přináší měnová teorie (Ralph G. Hawtrey, Knut Wicksell, Friedrich von Hayek). Cyklické kolísání vyvolávají poptávkové šoky, které mají počátek ve změnách peněžní zásoby. R.G. Hawtrey spatřuje řešení ke zmírnění cyklického chování v monetární politice centrální banky. Ekonomická aktivita dospěje k rovnováze, pokud se peněžní zásoba spolu s koloběhem peněz dostanou do rovnováhy. V takovém případě nastane rovnovážný stav i u produktu a cenové hladiny. Expanze má příčinu v nízké úrokové míře, která dovolí vyšší investice. S růstem investic stoupá poptávka a zisky firem. Zlom přichází díky špatným investicím firem, produkce a zaměstnanost klesá. K. Wicksell přisuzuje odpovědnost ve stabilitě trhu centrální bance. Růst peněžní a úrokové míry podpoří restriktivní politikou, čímž zabrání růstu cenové hladiny. Rovnovážná peněžní a úroková míra má za následek stabilní cenovou hladinu. Dle F. von Hayeka spadne ekonomika 14

URBAN, Jan. Teorie národního hospodářství. 4., aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2015. 474 s. ISBN 978-80-7478-724-9; PEARCE, David W. Macmillanův slovník moderní ekonomie: čtvrté vydání. [1. české vyd.]. Praha: Victoria Publishing, [1994]. 549 s. ISBN 80-85605-42-2

- 22 -

do recese z nedostatku volných úspor, který zapříčiňuje nadměrná spotřeba. Vysoká spotřeba potlačuje vznik úspor, jichž je možné využít jako úvěrů. Recese postupně potlačí spotřebu a tím vzrostou i úspory. Teorie přeinvestování řeší vliv poptávky po investicích a pružnost úvěrů. Dle jedné verze teorie zvýší nízké úrokové sazby (pod rovnováhou) ochotu investovat tak, že investice stoupají rychleji než agregátní poptávka a ekonomika bude investicemi přetížena. V druhé verzi roste poptávka po investicích do kapitálu s dlouhou dobou návratnosti díky nízkým úrokovým sazbám nezadržitelnou rychlostí. Ve vysoké poptávce spatřují firmy ziskovost a nachází podnět k dalším investicím v prosperujícím odvětví. Růst investic způsobí nadbytek zboží na trhu. 15 Joseph A. Schumpeter představil inovační teorii, ve které inovace přivozují cyklické fluktuace. Schumpeter tvrdil, že inovace nejsou plynulé, ale přicházejí v nárazech, které zapříčiňují jejich multiplikaci – významná inovace pobídne další inovaci. Zásadní inovace, jako je například parní stroj nebo jaderná energie, mají za důsledek dlouhé vlny inovací. Míra důležitosti a využitelnosti inovace určuje dobu, po kterou se vlna promítne. Optimistická očekávání pozvednou investice nad reálné možnosti ekonomiky a dochází k růstu, špatné investice posléze způsobí pád neúspěšných podnikatelů, až dojde k ekonomickému poklesu. Podle inovační teorie není recese negativní, neboť dává pobídky k využití vynálezů a vytěsnění neproduktivních firem. 16

1.2.4.2 Keynesiánské teorie Rokem 1936 publikoval John Maynard Keynes spis Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz, ve kterém zkoumal ekonomiku v depresi. Depresivnímu vývoji přisuzoval příčinu v nestabilitě soukromých investic, které stanovuje podnikatelský pesimismus. Cyklické chování přiznával střídání investičního optimismu a pesimismu. Řešení postřehl

15

CZESANÝ, Slavoj. Hospodářský cyklus: teorie, monitorování, analýza, prognóza. Praha: Linde, 2006. 199 s. ISBN 80-7201-576-1 16 Tamtéž, HOLMAN, Robert a kol. Dějiny ekonomického myšlení. 3. vyd. Praha: C.H. Beck, 2005. xxv, 539 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 80-7179-380-9

- 23 -

ve stimulaci poptávky fiskální politikou (vládní výdaje, daně). Deficit státního rozpočtu při poklesu měly srovnat přebytky z dob prosperity. Následovníci Keynesova díla rozvíjeli myšlenky o cyklické nestabilitě způsobené investicemi a snažili se objasnit jejich kolísavost. Vznikla teorie akcelerátoru a multiplikátoru. Akcelerátor definuje přímou závislost investic na objemu produkce a poukazuje na nepřiměřenost reakce investic na zvýšení národního důchodu. Pokud poroste reálný důchod a poptávka po spotřebních statcích, pak firmy zvýší investice do dodatečného kapitálu, aby zvýšily výrobní kapacity. Multiplikátor, multiplikační efekt, má za následek následující: Pokud nyní zvýšíme investice, v budoucnu se produkt změnění ve větším rozsahu, než původní změna investic, což povede k růstu. Ekonomický cyklus má dle zaznamenané teorie původ u expanze, kdy akcelerátor způsobí růst investic a multiplikátor urychlí růst reálného produktu (domácnostem je zvýšen důchod, který je z části spotřebován a tím utvoří další důchod v jiném odvětví). 17 Václav Liška předkládá následující příklad funkce akcelerátoru a multiplikátoru. „Předpokládejme, že optimismus podnikatelů ohledně budoucího vývoje ekonomiky zapříčiní vzestup objemu investic bez toho, aniž by se změnil dnešní objem agregátního výstupu. Růst objemu autonomních investic postupně vyvolá multiplikovaný vzestup objemu výstupů, jenž posléze zapříčiní růst objemu čistých indukovaných investic. Akcelerace investiční aktivity přispívá k dalšímu růstu výstupu a ekonomika spěje ke konjunktuře (expanze, pozn. autora). Jakmile expanze ekonomické aktivity dospěje svého vrcholu a ekonomika narazí na svou hranici produkčních možností, růst agregátního výstupu se výrazně zpomalí a vzroste tlak na vzestup cenové hladiny. Jelikož je akcelerátor kladné číslo, zpomalení tempa růstu výstupu vyvolá pokles objemu indukovaných investic a to se promítne do multiplikovaného poklesu objemu agregátního výstupu. Ekonomika přechází do stádia kontrakce své aktivity.“ 18

17

Tamtéž; Policonomics [online]. Investment. 2012 [cit. 2016-03-17]. Dostupné z <WWW: http://www.policonomics.com/investment/>; LIŠKA, Václav a kol. Makroekonomie. 2. vyd. Praha: Professional Publishing, 2004. 628 s. ISBN 80-86419-54-1 18 LIŠKA, Václav a kol. Makroekonomie. 2. vyd. Praha: Professional Publishing, 2004. 628 s. ISBN 80-8641954-1

- 24 -

1.2.4.3 Nová konzervativní ekonomie

60. a 70. léta 20. století přinesla monetaristickou teorii a novou klasickou makroekonomii, společně označované jako nová konzervativní ekonomie. Teorie spojuje společná vlastnost - přisuzování hospodářského cyklu k chování centrální banky, tedy k nabídce peněz. Růst nabídky peněz způsobuje expanzi, pokles naopak recesi. Monetaristická teorie na základě studie Monetární historie Spojených států, 1867 - 1960 od Miltona Friedmana a Anny J. Schwartzové tvrdí, že příčinu cyklického kolísání ekonomiky lze vyhledat v expanzivní či restriktivní politice centrální banky. Tržní systém je dle monetaristů poměrně stabilní. Stabilizační politika vytváří nestabilitu, neboť centrální banka nedokáže reagovat včas na situaci na trhu a zavedená opatření se projeví až v jiné fázi cyklu. M. Friedman přepracoval kvantitativní teorii peněz s novou podstatou, která tkví ve stabilním charakteru poptávky po penězích a rozdílu v dlouhodobých a krátkodobých účincích monetární politiky. Z teorie plyne, že změna v nominálním národním důchodu má příčinu ve změnách nabídky peněz a existuje mezi nimi pevný vztah. Lidé v krátkodobém období chybně zaznamenávají pohyb cenové hladiny a v dlouhodobém období pak svá očekávání mění. Ekonomický cyklus způsobují nedokonalé informace. Robert E. Lucas, Thomas G. Sargent a Robert R. Barro jsou představitelé nové klasické makroekonomie, která vychází z hypotézy racionálních očekávání (autorem J. Muth) - ekonomické subjekty co nejlépe využívají dostupné informace a racionálně dle nich tvoří svá očekávání. Též řeší otázku nezaměstnanosti, která je při recesi dobrovolná, jelikož reálná mzda spadne natolik nízko, že nepřinutí lidi pracovat (ti si hledají lepší práci). Nová klasická makroekonomie spatřuje problém v nedokonalých informacích na straně výroby při uplatnění monetární politiky. Vyšší množství peněz v ekonomice způsobí vzrůst agregátní poptávky a cen. Firmy na zvýšenou poptávku reagují zvýšením objemu produkce a ekonomika roste. Firmy si poté uvědomí chybu ve výkladu navýšení poptávky a navrátí se k původní výrobě. Ekonomické subjekty jsou si dle R. Lucase problému vědomy, ale nejsou ochotny riskovat ztrátu příležitostí, které sebou růst poptávky přináší. Vláda má poskytovat stálá pravidla, která dovolí ekonomickým - 25 -

subjektům budovat racionální očekávání (např. konstantní míra růstu množství peněžní zásoby) a nemá se snažit ovlivňovat tržní ekonomiku. 19

1.2.4.4. Teorie reálného hospodářského cyklu Teorie vznikající v 80. letech 20. století spatřuje na rozdíl od předchozích teorií příčinu ekonomických cyklů na straně nabídky a tvrdí, že cyklické výkyvy nejsou odchylkami od rovnováhy. Dle Dějin ekonomického myšlení „hospodářské cykly nepředstavují vychýlení ekonomiky z rovnováhy, nýbrž jedná se o změny samotné rovnováhy.“ 20 K zástupcům teorie reálného hospodářského cyklu přísluší Edward C. Prescott, Finn E. Kydland či Charles Plosser. Předpokládají pružné ceny a mzdy, příčinu hospodářských cyklů přisuzují reálným nabídkovým šokům ekonomiky (technický a technologický pokrok, války). Tyto šoky mění produktivitu, agregátní nabídku. Ekonomové berou v úvahu teorii racionálních očekávání, proto při expanzi roste nabídka práce i produkce zatímco při recesi klesají. Monetární politiku považují za neefektivní a neúčinnou. Pokud dojde k negativnímu nabídkovému šoku, klesne agregátní poptávka a potenciální produkt. Firmy racionálně omezí poptávku po práci, reálné mzdy poklesnou, domácnostem klesne důchod a ve výsledku i spotřeba. Klesající spotřeba má za následek utlumení investic a zároveň úvěrů (investičních), čímž dojde ke snížení nabídky peněz. Poklesem spotřeby, investic a nabídky peněz je utlumena agregátní poptávka. 21

19

Tamtéž, SOJKA, Milan. Dějiny ekonomických teorií. Vyd. 1. Praha: Havlíček Brain Team, 2010. 541 s. ISBN 978-80-87109-21-2; HOLMAN, Robert a kol. Dějiny ekonomického myšlení. 3. vyd. Praha: C.H. Beck, 2005. xxv, 539 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 80-7179-380-9; CZESANÝ, Slavoj. Hospodářský cyklus: teorie, monitorování, analýza, prognóza. Praha: Linde, 2006. 199 s. ISBN 80-7201-576-1 20 HOLMAN, Robert a kol. Dějiny ekonomického myšlení. 3. vyd. Praha: C.H. Beck, 2005. xxv, 539 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 80-7179-380-9 21 SOJKA, Milan. Dějiny ekonomických teorií. Vyd. 1. Praha: Havlíček Brain Team, 2010. 541 s. ISBN 978-8087109-21-2;

- 26 -

Expanzi popisuje Holman takto: „Vzroste-li produktivita práce v některých odvětvích, ta nabídnou vyšší mzdy a přetahují práci z jiných odvětví. Ostatní firmy musí zvýšit mzdy také, chtějí-li zaměstnance udržet, a tak se růst mezd šíří do dalších odvětví. Lidé reagují na růst mezd větší nabídkou práce, protože si myslí, že v budoucnu mohou mzdy zase klesnout, a tak substituují dnešní volný čas volným časem v budoucnu. Zaměstnanost i výroba roste, probíhá expanze.“ 22

22

HOLMAN, Robert a kol. Dějiny ekonomického myšlení. 3. vyd. Praha: C.H. Beck, 2005. xxv, 539 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 80-7179-380-9

- 27 -

2. Analytická část 2.1 Karlovarský kraj 2.1.1 Obecné informace Karlovarský kraj, spolu s krajem Plzeňským, vznikl roku 2000, při rozdělení Západočeského kraje. Rozlohou 3 314 km2 zaujal pozici třetího nejmenšího kraje v České republice. Severovýchodně sousedí s Ústeckým krajem, jihovýchodně s Plzeňským krajem, severozápadně se Saskem a jihozápadně s Bavorskem. Hustota zalidnění činí 92 obyvatel na km2, jejich počet k 31. 12. 2015 dosáhl celkem 297 827 obyvatel. Kraj tvoří tři okresy: Karlovy Vary (55 obcí), Sokolov (38 obcí) a Cheb (39 obcí). Mezi obce s rozšířenou působností patří kromě okresních měst také Ostrov, Kraslice, Mariánské Lázně a Aš. Podél státní hranice leží Krušné hory, s nejvyšší horou Klínovec (1244 m n. m.). Přes 40 % zemského povrchu zabírají lesy. K největším vodním tokům náleží Bystřice, Odrava, Ohře, Rolava, Svatava a Teplá. Geologicky významný je vulkanismus a existence minerálních pramenů, které se liší teplotou a složením, což vytváří nejvyšší potenciál pro využití přírodních zdrojů pro obor cestovního ruchu a lázeňství. K nejvýznamnějším lázním bezesporu patří Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně, Lázně Kynžvart a Jáchymov. Pod obrázkem č. 1 jsou vyobrazeny symboly kraje, o nichž bylo rozhodnuto 27. 6. 2001. Na první pohled symboly značí krajskou pýchu nad historií, místními prameny a lázněmi - zlatá fontána s tryskající vodou a hornická kladívka nad zkříženými ratolestmi v modrém poli. 23

23

RECOS, Registr komunálních symbolů 2001 [online]. Symboly Karlovarského kraje. [cit. 2016-04-04]. Dostupné z ; Informační portál Karlovarského kraje 17. 2. 2016 [online]. Karlovarský kraj [cit. 2016-04-04]. Dostupné z ; Český statistický úřad 31. 12. 2015 [online]. Obyvatelstvo. [cit. 2016-04-04]. Dostupné z WWW: < https://www.czso.cz/csu/xk/obyvatelstvo-xk>; ŘEHOŘOVÁ, Pavla. Geografie České republiky. Vyd. 1. V Liberci: Technická univerzita, 2010. 190 s. ISBN 97880-7372-633-1; BÍNA, Jan et al. Zeměpis České republiky: učebnice pro střední školy. 2. vyd., upr. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, 2009. 95 s. ISBN 978-80-86034-89-8

- 28 -

Obrázek č. 1 – Znak a vlajka Karlovarského kraje

Zdroj: Vlastní kompilace dle: http://rekos.psp.cz/symboly-karlovarskeho-kraje

2.1.2 Největší západočeské lázně Tři nejvýznamnější lázeňská města Karlovarského kraje spolu tvoří Západočeský lázeňský trojúhelník. Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy lázně aspirují na zápis na Seznam světového dědictví UNESCO. Činí tak jako členové skupiny 16 měst, do které dále patří Luhačovice, Baden – Baden, Wiesbaden, Bad Kissingen, Bad Ems, Bad Pyrmonta, Bad Homburg (Německo), Spa (Belgie), Montecatini Terme (Itálie), Vichy (Francie), Bath (Anglie), Baden u Vídně a Bad Ischl (Rakousko). Za účelem dosažení svého cíle skupina utvořila Řídící skupinu starostů a Mezinárodní expertní skupinu se zaměřením na řízení společných postupů a problematiky. Za Českou republiku je hlavním koordinátorem Ministerstvo kultury a Národní památkový ústav. V současné době skupina plánuje podání nominační dokumentace na leden 2017. 24

2.1.2.1 Karlovy Vary Karlovy Vary leží v údolí v nadmořské výšce 447 metrů na soutoku řek Teplá a Ohře. K 1. 1. 2015 zde žilo 49 781 obyvatel. Zajímavá historie města sahá do poloviny 14. století, počátky zrodu jsou připisovány Karlu IV., který po objevu léčivých pramenů na místě založil město Carlsbad – Karlovy Vary. Město během své existence prošlo řadou

24 Magistrát města Karlovy Vary © 2004-2016. 31. 7. 2014 [online]. Karlovy Vary vedou evropské lázně do UNESCO. [cit. 2016-04-04]. Dostupné z

- 29 -

změn způsobených požáry, povodněmi, válkami, obdobími růstu a vysoké návštěvnosti. V současné době se honosí stále značným věhlasem. Minerální prameny vyvěrají na několika místech a 19 z celkového počtu 80 pramenů je oficiálně léčivých. Nejznámější a nejvyhledávanější pramen Vřídlo o teplotě 72°C vyvěrá do výšky 15 metrů. V průběhu psaní diplomové práce vykazuje Vřídelní kolonáda havarijní stav a magistrát města řeší dočasné přesunutí Vřídla před Vřídelní kolonádu v přibližných nákladech 2 000 000 Kč. O opravě či demolici a následné výstavbě nové kolonády probíhají politické diskuze. Lázně se pojí s poskytováním ubytovacích a stravovacích služeb. Nejznámějším hotelem je pětihvězdičkový Grandhotel Pupp, nacházející se nedaleko Vřídelní kolonády. K dalším význačným hotelům patří Hotel Richmond, Hotel Imperial, Hotel Sanssouci, Hotel Carlsbad Plaza či Hotel Thermal. Z aktuálního dění, 1. 5. 2015 došlo ke slavnostnímu znovuotevření Grandhotelu Ambassador Národní dům. Tento hotel se nachází v centru města od roku 1901, kdy se stal dílem vídeňských architektů Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera, avšak od privatizace roku 1992 chátral. Lázeňská léčba cílí na nemoci trávicího ústrojí (vředové choroby, poškození jater), pohybového ústrojí (poruchy páteře a kloubů), poruchy látkové výměny (cukrovka, dna) a na zubní onemocnění. Pro zajímavost je níže uvedeno desatero pitné kůry, dostupné ze stránek města, které je doporučeno dodržovat včetně lékařem předepsaných pramenů, jejich množstvím a dobou pití. Léčba probíhá zpravidla před jídlem v podobě vnitřního užívání léčivých pramenů. 25

25 DAVID, Petr a SOUKUP, Vladimír. Velká turistická encyklopedie. Karlovarský kraj. Vyd. 1. Praha: Knižní klub, 2010. 254 s. ISBN 978-80-242-1941-7; Český statistický úřad 25. 7. 2015 [online]. Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2015. [cit. 2016-04-04]. Dostupné z WWW: < https://www.czso.cz/csu/czso/pocet-obyvatelv-obcich-k-112015>; Idnes.cz. 12. 2. 2016 [online]. Vřídlo v Karlových Varech nepovolil otevřít ani stavební úřad. [cit. 2016-04-04]. Dostupné z WWW: ; Grandhotel Ambassador. [online]. Historie. [cit. 2016-05-04]. Dostupné z WWW: ; Infocentrum města Karlovy Vary. [online]. Indikace pro lázeňské léčení v Karlových Varech. [cit. 2016-05-04]. Dostupné z WWW:

- 30 -

Tabulka č. 2 – Desatero pitné kůry 1

Karlovarskou termální minerální vodu je doporučeno užívat výhradně po konzultaci s lázeňským lékařem s potřebnou erudicí.

2

Karlovarskou termální minerální vodu je pro dosažení plného léčebného efektu doporučeno užívat v blízkosti vývěrů.

3

Karlovarskou termální minerální vodu je doporučeno pít výhradně z tradičně tvarovaných porcelánových či skleněných pohárků.

4

Léčebnou kúru není vhodné kombinovat s konzumací alkoholu či kouřením tabákových výrobků, včetně pasivní inhalace tabákového kouře.

5

Součástí pitné kúry je i tělesný pohyb, je proto doporučeno užívat vodu při pomalé chůzi.

6

Pitná kúra by měla probíhat v duševní pohodě, beze spěchu, v uvolnění.

7

Pitnou kúru je doporučeno opakovat v lékařem stanovených periodách.

8

Pitná kúra je malou slavností, v jejím průběhu nelze rušit ostatní klienty.

9

Minerální vodou nelze zalévat okolostojící rostliny nebo ji vylévat na podlahu.

10

Při odběru vody z pramenní vázy se nelze dotýkat pramenního stojanu či výtokových trubic.

Zdroj: Vlastní zpracování dle https://www.karlovyvary.cz/cs/co-se-zde-leci

2.1.2.2 Statistika výkonu Letiště Karlovy Vary V České republice se nachází 91 civilních letišť. Karlovy Vary disponují od roku 1927 regionálním letištěm většího významu (vnitrostátní a mezinárodní), čímž se relevancí zařazují například mezi města Praha, Brno či Pardubice. Letiště se nachází na městském okraji v části Olšová Vrata. Letiště v posledních letech prošlo řadou modernizací, k říjnu 2016 plánuje dokončit zatím poslední modernizaci, zázemí pro letištní hasiče, v nákladech 26 626 891,- Kč bez DPH. Mimo jiné v roce 2015 vešla do provozu nová linka společnosti AZAL – Azejrbaijan Airlines, spojující Baku a Karlovy Vary. Tento úsek diplomové práce se nyní zaměří na provozní výkony Letiště Karlovy Vary, neboť z ekonomického hlediska je letecké spojení se zahraničím pro Karlovarský kraj, pro krajské město Karlovy Vary a potažmo pro služby hotelnictví a lázeňství Západočeského lázeňského trojúhelníku zásadní. Údaje, jako vývoj počtu odbavených cestujících či jejich národnostní složení, poskytnou zajímavý přehled o vývoji zájmu o leteckou dopravu do Karlovarského Kraje. Následující tabulka a graf poukazují na počet pohybu letadel a celkový počet odbavených pasažérů v letech 2000 – 2015.

- 31 -

Tabulka č. 3 – Pohyb letadel a počet odbavených pasažérů v letech 2000 - 2015

Rok

Pohyb letadel

Počet odbavených pasažérů

Rok

Pohyb letadel

Počet odbavených pasažérů

2000

4285

19919

2008

5575

81720

2001

3398

21748

2009

7632

68369

2002

3630

19168

2010

6936

70903

2003

5428

25805

2011

6891

99014

2004

6617

38704

2012

5826

103682

2005

7865

37313

2013

5342

104469

2006

5111

34975

2014

5824

85596

2007

6801

64641

2015

5816

51780

Zdroj: Vlastní zpracování dle: http://www.airport-k-vary.cz/cs/statistika-vykonu/ Graf č. 2 – Počet odbavených pasažérů v letech 2000 - 2015

Počet odbavených pasažérů v letech 2000 - 2015 120000 100000 80000

Počet odbavených pasažérů

60000 40000 20000 0

Zdroj: Vlastní zpracování dle: http://www.airport-k-vary.cz/cs/statistika-vykonu/

Již na první pohled mezi lety 2000 – 2008 narůstá jak pohyb letadel, tak i počet odbavených pasažérů. Mezi lety 2007 a 2008 lze sledovat ještě 26,42 % nárůst v počtu odbavených pasažérů. Zlomové období přichází s rokem 2009, kdy se plně projevila ekonomická krize. Meziroční pokles z 81 720 na 68 369 pasažérů je zajímavé sledovat s ohledem na národnost hostů a směr letů. Dle tiskové zprávy neměla ekonomická krize na přílety pasažérů z Ruské federace valný vliv. Pokles nastal pouze o 3,5 procenta. Pravidelná linka Moskva – Karlovy Vary v roce 2009 přepravila 48 945 cestujících, linka Petrohrad – Karlovy Vary celkem 9 681 cestujících. Dopad ekonomické krize tedy neměl - 32 -

na dominantní skupinu hostů větší vliv, služby v oboru hotelnictví a lázeňství tedy z pohledu přísunu hostů ze zahraničí (leteckou dopravou) neutrpěly větší škody. Příčiny poklesu je nutné hledat na straně snižující se poptávky cestujících z Karlových Varů do přímořských oblastí. S poklesem pasažérů nekoresponduje ukazatel pohybu letadel, neboť mezi roky 2008 – 2009 došlo k navýšení o 36,9 %. Na oko pozitivní situace je dána politikou letiště nakloněnou výcvikovým letům letadel s nižší vzletovou hmotností. Rokem 2010 Karlovarský kraj získal nové letecké linky ve spojení Karlovy Vary - Kyjev, Jekatěrinburk a Vídeň. Tyto pozitivní okolnosti znamenaly růst počtu přepravených pasažérů až do roku 2013, kdy křivka grafu č. 2 dosahuje svého maxima na hodnotě 104 469. S rokem 2014 přichází razantní pokles v počtu odbavených pasažérů, v roce 2015 se ukazatel dostal na hodnotu 51 780. Ukrajinsko-ruská krize, sankce Evropské unie a propad rublu a ruské ekonomiky snížily poptávku ze strany Ruské federace. Poklesu poptávky se letiště pokusilo čelit projektem Sdružení pro rozvoj leteckých linek, jehož cílem je diverzifikace trhu a soustředění se na nabídku služeb do destinací mimo Ruskou federaci. Pokud se projektu podaří naplnit své plány, mohl by mít příznivý dopad na cestovní ruch a ekonomiku Karlovarského kraje a do jisté míry substituovat úbytek ruských turistů. Následující graf č. 3 zachycuje množství odbavených pasažérů podle destinací v roce 2015. Z celkového počtu odbavených pasažérů 51 780 letiště odbavilo na terminálu 34 550 pasažérů (v grafu) z různých destinací. Stále zcela dominuje Ruská federace, následovaná Tureckem a Ázerbájdžánem. V brzké budoucnosti lze díky diverzifikační letištní politice očekávat změny ve složení cestujících dle destinací, zejména při zavedení linek do Německa (Düsseldorf) a Izraele (Tel Aviv). 26

26

Letiště Karlovy Vary 22. 9. 2015 [online]. Karlovarský kraj pokračuje... [cit. 2016-04-04]. Dostupné z WWW:; Letiště Karlovy Vary 12. 6. 2015 [online]. Společnost AZAL - Azerbaijan Airlines... [cit. 2016-04-04]. Dostupné z WWW: ; Portál Ministerstva zahraničí CZECH.CZ 18. 3. 2010 [online]. Mezinárodní letiště v ČR. [cit. 2016-04-04]. Dostupné z WWW: ; Letiště Karlovy Vary 2000 - 2016 [online]. Tiskové zprávy 2000 - 2015 [cit. 201604-04]. Dostupné z WWW: , včetně let 2000 – 2015 tamtéž; Letiště Karlovy Vary 29. 2. 2016 [online]. Provozní výkony letiště [cit. 2016-04-04]. Dostupné z WWW:

- 33 -

Graf č. 3 – Počet cestujících dle destinace za rok 2015

Počet cestujících dle destinace v roce 2015 856

1539

1062 Moskva, Petrohrad Antalya Baku Ostatní 31093

Zdroj: Vlastní zpracování dle: http://www.airport-k-vary.cz/cs/statistika-vykonu/

Ze statistického šetření lze vyvodit několik závěrů. Apriori je nutné připomenout, že z pohledu letecké dopravy hostů do Karlovarského kraje nelze učinit obecné závěry o vývoji cestovního ruchu v regionu. Jedná se pouze o jednu z možností dopravy a týká se především cestujících, pro které například automobil neposkytuje výhodu. Přináší však přehled o kolísání poptávky po službách Karlovarského kraje z velmi důležité destinace pro tento kraj – z Ruské federace. Především lze z dat usoudit, že ekonomická krize neovlivnila příliv Rusů do Karlovarského kraje. Rusové naopak pomohli zmírnit dopad krize na Karlovarský kraj. Útlum hostů nastal s příchodem tíživých změn přímo v Ruské federaci. Projevuje se zde dopad zahraniční politiky světových velmocí, Evropské unie a v zásadě i České republiky. O budoucím vývoji rozhodne zejména situace ruské ekonomiky a případné oteplování vztahů západu a východu. Český národ je v názorech na zahraniční politiku s Ruskou federací rozpolcený a vzhledem k historickým událostem minulého století se jedná o přirozený stav. Evropská unie (a tedy i Česká republika) vystoupila 5. března 2014 proti Ruské federaci s nařízením rady EU č. 208/2014 o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině. Tímto krokem - 34 -

odsoudila nerespektování lidských práv a základních svobod na Ukrajině. Dle statistik se tato a i následné sankce na úbytku pasažérů z Ruské federace negativně projevily propadem počtu návštěvníků. Na druhou stranu Česká republika zahraniční politikou pracuje (nutno podotknout – prakticky ve stejné době, kdy zavádí sankce) na českoruských vztazích, například v podobě setkání prezidenta Miloše Zemana s prezidentem Vladimirem Putinem, kde státníci kromě jiného projednali obchodní, investiční a ekonomické vztahy obou zemí. Míním, že zahraniční politika působí značně neurčitě, zejména na českou společnost. Čistě pro ekonomiku Karlovarského kraje je snaha o lepší vztahy s Ruskou federací bezesporu vítána. V navazujících částech diplomová práce poskytne statistické šetření ekonomické situace, vývoje poptávky po službách hotelnictví, lázeňství a gastronomie, vlivu ekonomického cyklu a jiných údajů v širším měřítku. Lokální měřítko letecké dopravy však poskytlo určitou představu o vývoji počtu hostů a upozornilo na zajímavou problematiku odlišnosti chování ruského hosta v době světové finanční krize i mimo ni. 27

2.1.2.3 Františkovy Lázně Františkovy Lázně leží nedaleko Chebu v nadmořské výšce 442 metrů na Slatinném potoce. K 1. 1. 2015 zde žilo 5 579 obyvatel. Místní léčivé prameny jsou známy od 10. století - tehdy se staly v Chebu velmi žádané, ale žádné budovy v okolí vývěrů nevznikaly. Léčivá voda byla do Chebu nošena nosiči. Město vzniklo až dekretem císaře Františka I. roku 1793. Lázně si velmi rychle získaly oblibu a stálé návštěvníky, jejich rozvoj zbrzdily až světové války. K založení města se váže poutavá a veselá událost. „Za zakladatele Františkových Lázní je považován dr. Bernhard Vincenz Adler, který měl velkou zásluhu i na jejich výstavbě. Po studiu medicíny ve Vídni, kam přes nesouhlas rodičů přestoupil z pražského dominikánského konventu, se stal městským lékařem v Chebu a začal pečovat o Slatinnou kyselku, dnešní Františkův pramen. Především jeho 27

Ministerstvo financí ČR 12. 9. 2014 [online]. Nařízení rady (EU) č. 208/2014 [cit. 2016-04-05]. Dostupné z WWW:< http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32014R0208&from=EN>; Idnes.cz 3. 9. 2015 [online]. Zeman se v Číně sešel s Putinem, řešili islamisty i protiruské sankce [cit. 2016-04-05]. Dostupné z WWW:

- 35 -

zásluhou byl r. 1789 vybudován nad vývěrem dřevěný pavilon. O dva roky později dal Adler pramen vyčistit, z hygienických důvodů uzavřít mříží a svést kyselku do záchytné – nabírací jímky. Tím však narazil na odpor chebských nosiček vody. Ty to považovaly za omezení svých odvěkých privilegií, a tak se vzbouřily, vyzbrojily žebříky, pilami, sekerami, noži, šavlemi a za zvuku dětských bubínků srovnaly pavilon se zemí. Adlera dokonce napadaly na ulici, házely po něm bláto a pokřikovaly na něj „zloději chleba“, takže se neodvážil ani vyjít z domu. Lékař se však nevzdával, protože městská rada situaci neřešila, obrátil se na samotného císaře Leopolda II., který právě pobýval v Praze na korunovaci, a požádal ho, aby vzal pramen do své ochrany. Císař mu vyhověl – a vyšetřovací komise, kterou následně do Chebu vyslal, dala přímý podnět k založení lázní. Panovník však mezi tím zemřel, a tak se funkce zakladatele lázní ujal jeho syn a nástupce František I. Proto nedostala nově vzniklá obec jméno Leopoldovy, ale Františkovy Lázně.“ 28 Město stojí na lázeňství, cestovním ruchu, obchodu a službách. Průmysl neprosazuje. Léčba v lázních cílí na gynekologická onemocnění, sterilitu, choroby srdce a cév, onemocnění pohybového ústrojí a na onkologická onemocnění. K nejdůležitějším a nejznámějším hotelům a komplexům poskytující lázeňské, ubytovací a stravovací služby přísluší Pawlik-Isis Aquaforum, Hotel Imperiál a Hotel Tři Lilie.

2.1.2.4 Mariánské Lázně Dle statistik Českého statistického úřadu (ČSÚ) v Mariánských Lázních k 1. 1. 2015 žilo 13 283 obyvatel. Prameny, známé od roku 1606, se dočkaly vzniku města roku 1812. Podobně jako Karlovy Vary a Františkovy Lázně, i Mariánské Lázně vzkvétaly až do první a druhé světové války. Poté následovala bezmála půl století trvající stagnace. Současně město těží z cestovního ruchu a ze služeb s ním spojených. V lázních se nachází na 40 minerálních pramenů s rozdílnou teplotou a složením. Léčba směřuje k nemocem pohybového ústrojí, dýchacího ústrojí, ledvin a močových cest, metabolických, gynekologických a onkologických onemocnění.

28

DAVID, Petr a SOUKUP, Vladimír. Velká turistická encyklopedie. Karlovarský kraj. Vyd. 1. Praha: Knižní klub, 2010. 254 s. ISBN 978-80-242-1941-7

- 36 -

Lázeňským hostům slouží mnoho hotelů, například Hotel Svoboda, Grandhotel Pacifik, Hotel Villa Butterfly, OREA Hotel Monty, Hotel La Passionaria, Hotel Olympia nebo Grand Spa Hotel Marienbad. Neobvyklou a vyhledávanou turistickou atrakcí je Zpívající fontána, která mimo vodních kouzel hraje skladby při nočním osvětlení. Mariánské Lázně dbají na podporu cestovního ruchu a na zvýšení poptávky, zejména po lázeňských službách a po službách s tím spojených. V roce 2015 se lázeňské město prezentovalo na 24. ročníku Středoevropského veletrhu cestovního ruchu Holiday World a na 9. ročníku gastronomického veletrhu Top Gastro & Hotel, kde stánek Mariánských Lázní prezentoval nabídku turistické sezóny. Dále se město účastnilo 22. ročníku veletrhu cestovního trhu v Rusku Mitt Moskva, jenž pomohl zvýšit povědomí návštěvníků o Mariánských Lázních a získat zkušenosti s potřebami ruského trhu. Návštěvníci se nejvíce zajímali o druhy a způsoby léčení, indikace, prameny, možnosti ubytování a o pobyt s dětmi. 29

2.2 Vývoj hotelnictví a lázeňství v Karlovarském kraji

Diplomová práce nyní analyzuje data ČSÚ o vývoji hotelnictví a lázeňství od vzniku Karlovarského kraje roku 2000 až po současně nejaktuálnější údaje k roku 2015. Ministerstvo pro místní rozvoj rozhodlo o aktualizaci registru hromadných ubytovacích zařízení. Data kapacit a návštěvnosti ČSÚ zpětně revidoval, časové řady k roku 2012 oddělil od předchozích. Údaje před rokem 2012 a po tomto roce nelze zcela akurátně porovnávat, časové řady však poskytnou postačující podklad pro zachycení vývoje Karlovarského kraje a umožní pokračovat v analýze regionu, poptávky po službách hotelnictví a lázeňství i vlivu hospodářského cyklu na tuto oblast. Ze zmíněného důvodu práce některé informace pojme z pohledu před rokem 2012 a po roce 2012.

29

Český statistický úřad 25. 7. 2015 [online]. Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2015. [cit. 2016-04-07]. Dostupné z WWW: ; DAVID, Petr a SOUKUP, Vladimír. Velká turistická encyklopedie. Karlovarský kraj. Vyd. 1. Praha: Knižní klub, 2010. 254 s. ISBN 978-80-242-1941-7; Františkovy Lázně, oficiální web Města 25. 10. 2006 [online]. Lázeňské hotely a lázně - zajímavosti z historie. [cit. 2016-04-07]. Dostupné z WWW: ; Mariánské Lázně, oficiální web Města [online]. Rok 2015. [cit. 2016-04-07]. Dostupné z WWW:

- 37 -

2.2.1 Hromadná ubytovací zařízení Tabulka č. 4 řeší vybrané statistiky o hromadných ubytovacích zařízeních (HUZ zařízení s minimálně pěti pokoji a zároveň deseti lůžky poskytující přechodné ubytování) v jednotlivých krajích v roce 2015. Tabulka č. 4 - Kapacita hromadných ubytovacích zařízení v krajích k roku 2015

Kraj

Počet zařízení

Počet pokojů

Počet lůžek

Počet míst pro stany a karavany

Česká republika

9 163

206 258

529 250

48 585

Hlavní město Praha

797

41 854

91 059

1 062

Středočeský kraj

669

13 099

34 812

5 469

Jihočeský kraj

1 205

20 399

58 839

13 017

Plzeňský kraj

521

10 286

28 503

3 818

Karlovarský kraj

471

15 929

32 706

1 088

Ústecký kraj

468

8 832

23 351

1 609

Liberecký kraj

892

14 501

43 651

2 592

Královéhradecký kraj

1 055

17 604

49 628

5 070

Pardubický kraj

341

6 716

19 068

1 807

Kraj Vysočina

445

8 311

23 989

3 268

Jihomoravský kraj

813

18 143

45 236

5 353

Olomoucký kraj

465

8 836

22 834

1 124

Zlínský kraj

445

10 006

25 651

1 373

Moravskoslezský kraj

576

11 742

29 923

1 935

Zdroj: Vlastní zpracování dle ČSÚ

Česká republika k roku 2015 disponuje 9 163 hromadnými ubytovacími zařízeními, 206 258 pokoji pro hosty, 529 250 lůžky a 48 585 místy pro stany a karavany. Na výši těchto dat v krajích má vliv zejména rozloha krajů a předpoklady pro cestovní ruch. Karlovarský kraj, obzvláště díky Západočeskému lázeňskému trojúhelníku, předpoklady pro silný cestovní ruch naplňuje. Počtem ubytovacích zařízení se Karlovarský kraj řadí na 9. místo mezi ostatními kraji. Zajímavý je poměr počtu zařízení vůči počtu pokojů, který se pohybuje skoro ve všech krajích okolo hodnoty 1:20. V Karlovarském kraji činí poměr 1:34. HUZ v Karlovarském kraji tedy na jedno zařízení disponují v průměru více pokoji, než je tomu ve všech ostatních krajích kromě Hlavního města Prahy. Počet lůžek 32 706 adekvátně odpovídá počtu pokojů 15 929. Obecně lze říci, že se v Karlovarském kraji - 38 -

nachází ubytovací zařízení většího rozsahu (oproti jiným krajům), což si lze vysvětlit právě vhodnými podmínkami pro lázeňství a hotelnictví. Z tabulky dále plyne důležitost cestovního ruchu pro Karlovarský kraj, neboť jako třetí nejmenší kraj České republiky čítá poměrně vysoký počet HUZ, pokojů i lůžek. Počet míst pro karavany a stany 1 088 odpovídá velikosti kraje i přírodním možnostem a přináší běžný význam, nikterak však zásadní. Tabulka č. 5 rozvíjí předchozí tvrzení ohledně velikosti HUZ ve spojení s kategorií zařízení. V České republice, z celkového počtu 9 163 HUZ, je 58 hotelů v kategorii 5*. Osm jich poté připadá na Karlovarský kraj. Tímto se stává velmi význačným, jelikož 42 hotelů v kategorii 5* se nachází v Praze. Dále tabulka zobrazuje 90 hotelů 4* (z celkového počtu 601 v ČR) a 101 hotelů 3* (z celkového počtu 1 409 v ČR). Tímto také dominuje nad většinou ostatních krajů. Z předložených statistických údajů lze vyvodit, že se hotely v Karlovarském kraji soustředí spíše na movitější klientelu a plánují či plánovaly uspokojit poptávku po luxusnějším ubytování. Současný stav je dán též historickým vývojem Západočeského lázeňského trojúhelníku. Obliba lázní, zvláště u zahraničních klientů, dala příležitost ke vzniku honosných hotelů (Grandhotel Pupp, Carlsbad Plaza Medical Spa & Wellness Hotel aj.). Ze stejného důvodu si vysvětluji nízký počet hotelů 2* a 1* kategorie. Například lázeňští hosté touží po komfortu, odpočinku a požadují vyšší kvalitu ubytování a služeb, než návštěvníci Krkonoš, kteří cílí svůj zájem na turistiku a na ubytování nemají tak vysoké požadavky. 30 Tabulka č. 5 - Počet HUZ podle kategorie v Karlovarském kraji v roce 2015

Kategorie

Celkem

Hotel *****

Hotel ****

Hotel ***

Hotel **

Hotel *

Počet

471

8

90

101

9

2

Kategorie

Hotel garni

Penzion

Kemp

Chatové osada

Turistická ubytovna

Ostatní

Počet

15

147

19

2

18

60

Zdroj: Vlastní zpracování dle ČSÚ

30

Český statistický úřad 1. 4. 2016 [online]. Počet hromadných ubytovacích zařízení podle kategorie ubytovacího zařízení v turistických regionech. [cit. 2016-04-08]. Dostupné z WWW:

- 39 -

Následují grafy č. 4 a č. 5 zobrazují časovou řadu o vývoji počtu HUZ v Karlovarském kraji mezi lety 2000 - 2015. Z výše zmíněných důvodů je časová řada rozdělena do dvou grafů. Graf č. 4 – Vývoj počtu HUZ v Karlovarském kraji v období 2000 - 2012

Vývoj počtu HUZ v Karlovarském kraji 2000 - 2012 520 500 480 Počet HUZ

460 440 420 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Zdroj: Vlastní zpracování dle ČSÚ Graf č. 5 – Vývoj počtu HUZ v Karlovarském kraji v období 2012 - 2015

Zdroj: Vlastní zpracování dle ČSÚ

Vývoj počtu hromadných ubytovacích zařízení za posledních 15 let neznačí nikterak extrémní změny. V roce 2003 dosahuje graf č. 4 maxima na hodnotě 502 HUZ, kdy se ustálil svižný růst o 61 HUZ vůči roku 2000. Následuje pokles, který však nekoresponduje s údaji ČSÚ o vývoji počtu lůžek a počtu pokojů. V roce 2003 činil počet lůžek 30 365 a počet pokojů 14 251. K roku 2005 vzrostly počty o 574 lůžek a 471 pokojů, zatímco hromadná ubytovací zařízení poklesla o 40. K vysvětlení nepřímé úměry je třeba nahlédnout na statistiky z pohledu kategorie ubytovacích zařízení. Ubytovací zařízení, která zajímavý vývoj zapříčinila, zachycuje tabulka č. 6. U hotelů 4* a 5* lze očekávat vyšší kapacitu pokojů a lůžek, u hotelů 2*, 1*, penzionů a turistických ubytoven nižší kapacitu. Pokles HUZ byl dle porovnání grafu č. 4 a tabulky č. 6 způsoben úbytkem hotelů 2*, 1*, - 40 -

turistických ubytoven a zejména penzionů, které disponují málo pokoji a lůžky. Nekorespondující nárůst počtu pokojů a lůžek je z velké části s tímto poklesem zapříčiněn vznikem nových hotelů 5* a 4*. Tabulka č. 6 – Vývoj vybraných HUZ dle kategorie 2003 - 2005

2003

Hotely ***** 1

Hotely **** 42

Hotely ** 21

Hotely * 12

2004

1

46

15

2005

5

52

17

Rok

152

Turistické ubytovny 35

4

134

27

3

126

25

Penziony

Zdroj: Vlastní zpracování dle ČSÚ

Růst počtu lůžek a pokojů pokračuje až do roku 2008, kdy se zastavil, spolu s pozvolným růstem počtu HUZ. Následuje pokles počtu HUZ, který přetrvává dle grafu č. 5 až do roku 2014. Počet lůžek a pokojů během tohoto období nekolísá a udržuje se na stabilních hodnotách. Hotelů vyšší kategorie (3* - 5*) pozvolna přibývá, ubytovací zařízení s nižší kategorií zanikají. Nejvyšší úbytek zaznamenaly penziony, kterých kraj v roce 2015 čítal na 147. Tento zvrat přichází spolu s ekonomickou krizí a v následném textu analýza ověří návštěvnost Karlovarského kraje, na které existence ubytovacích zařízení závisí. 31

2.2.2 Návštěvnost Karlovarského kraje Zprvu reprezentuje aktuální návštěvnost Karlovarského kraje v roce 2015 tabulka č. 7. Uvádí srovnání krajů z hlediska počtu hostů a počtu přenocování s rozdělením na rezidenty a nerezidenty. K vysoké odlišnosti od ostatních krajů má Karlovarský kraj nejlepší předpoklady. Lázeňská léčba vyžaduje delší dobu přítomnosti pacientů na jednom místě z důvodu účinnosti léčby a zároveň je kraj atraktivní pro rezidenty a nerezidenty. Tabulka č. 7 – Počet hostů a přenocování za rok 2015 v krajích ČR 31 Český statistický úřad 1. 4. 2016 [online]. Počet hromadných ubytovacích zařízení podle kategorie ubytovacího zařízení v turistických regionech. [cit. 2016-04-11]. Dostupné z WWW: ; Český statistický úřad 6. 1. 2016 [online]. Počet hromadných ubytovacích zařízení podle kategorie ubytovacího zařízení v turistických regionech (archiv). [cit. 2016-04-11]. Dostupné z WWW:

- 41 -

Kraj

Počet hostů

Nerezidenti

Rezidenti

Počet přenocování

Nerezidenti

Rezidenti

Česká republika

17 195 550

8 706 913

8 488 637

47 093 906

23 286 515

23 807 391

Hlavní město Praha

6 605 776

5 714 835

890 941

15 917 265

14 341 089

1 576 176

Středočeský kraj

907 567

208 289

699 278

2 214 386

492 467

1 721 919

Jihočeský kraj

1 341 912

411 753

930 159

3 644 147

810 074

2 834 073

Plzeňský kraj

650 250

234 673

415 577

1 717 331

502 988

1 214 343

Karlovarský kraj

850 891

534 115

316 776

4 617 361

3 106 372

1 510 989

Ústecký kraj

487 259

169 495

317 764

1 313 971

465 468

848 503

Liberecký kraj

820 802

165 553

655 249

2 572 976

556 023

2 016 953

Královéhradecký kraj

1 124 032

256 099

867 933

3 622 281

873 250

2 749 031

Pardubický kraj

413 443

59 835

353 608

1 180 003

162 192

1 017 811

Kraj Vysočina

473 712

62 700

411 012

1 201 529

151 944

1 049 585

Jihomoravský kraj

1 536 172

491 608

1 044 564

3 072 995

875 954

2 197 041

Olomoucký kraj

547 538

115 022

432 516

1 779 102

243 774

1 535 328

Zlínský kraj

661 149

102 891

558 258

2 010 791

245 303

1 765 488

180 045

595 002

2 229 768

459 617

1 770 151

Moravskoslezský 775 047 kraj Zdroj: Vlastní zpracování dle ČSÚ

V roce 2015 dle nových statistik ČSÚ dosahoval počet hostů v České republice čísla 17 195 550, se skoro stejným poměrem nerezidentů (8 706 913) a rezidentů (8 488 637). Do Karlovarského kraje dorazilo celkem 850 891 hostů, čímž se stal šestým nejnavštěvovanějším krajem ČR – s podílem 4,95% na celkové návštěvnosti ČR, přičemž Hlavní město Praha se podílí z 38,42%. Společně s Hlavním městem Praha jako jediný kraj vykazuje odlišnost v převažujícím počtu nerezidentů (534 115) nad rezidenty (316 776). Toto poukazuje na zálibu cizinců v lázních Karlovarského kraje. Pro připomenutí, leteckou dopravu v roce 2015 přes Letiště Karlovy Vary využilo 34 550 pasažérů z Ruské federace, Turecka, Ázerbájdžánu aj. (6,47% ze všech nerezidentů). Počet rezidentů, kteří navštívili kraj, spadá k nejnižším z České republiky. Dle zaktualizovaných údajů od roku 2012 počet lehce stoupl (z hodnoty 293 788), oproti druhému nejméně navštěvovanému kraji 2015 – Ústeckému kraji – však roste velmi střídmě. Pro porovnání, v roce 2012 do Ústeckého kraje přicestovalo 273 132 rezidentů, k roku 2015 již 317 764 rezidentů. Pozitivnější vývoj zaznamenala většina krajů České republiky. Velmi důležitý údaj pro Karlovarský kraj činí počet přenocování, které dosahuje výše 4 617 361 a tvoří 9,8% z celkového počtu přenocování v ČR ihned po Hlavním městě - 42 -

Praha, které dosahuje podílu 33,8%. Tento údaj odpovídá potřebám lázeňské péče i počtu nerezidentů, u kterých se předpokládá delší doba návštěvy. Pozitivní vývoj u přenocování rezidentů nastává z pohledu návštěvnosti lázeňských ubytovacích zařízení. Statistiky ukazují na růst z hodnoty 795 768 na hodnotu 982 738 mezi lety 2012 - 2015. 32 Následující grafy č. 6 a č. 7 zobrazují vývoj návštěvnosti hromadných ubytovacích zařízení v Karlovarském kraji od roku 2000 do roku 2015 před revizí a po revizi statistických dat. Graf č. 6 – Vývoj návštěvnosti HUZ v Karlovarském kraji 2000 – 2013 (před revizí)

Vývoj návštěvnosti HUZ v Karlovarském kraji 2000 - 2013 800 000 600 000 400 000

Počet hostů

200 000 0

Zdroj: Vlastní zpracování dle ČSÚ Graf č. 7 – Vývoj návštěvnosti HUZ v Karlovarském kraji 2012 – 2015 (po revizi)

Vývoj návštěvnosti HUZ v Karlovarském kraji 2012 - 2015

800 000 600 000 400 000

Počet hostů

200 000 2015

2014

2013

2012

0

Zdroj: Vlastní zpracování dle ČSÚ

Dle grafu č. 6 zaznamenal Karlovarský kraj od roku 2000 do roku 2008 příznivý rozvoj. Z původních 550 963 hostů v roce 2000 se počet navýšil na 679 996 hostů k roku 2008. Podobný růst potkal pouze Jihočeský kraj a Hlavní město Prahu. V ostatních krajích 32

Český statistický úřad 31. 3. 2016 [online]. Návštěvnost v lázeňských ubytovacích zařízeních v ČR a krajích (NUTS III). [cit. 2016-04-11]. Dostupné z WWW:

- 43 -

docházelo pouze k mírnému růstu, ke stagnaci či k poklesům. Příkladem je Středočeský kraj, kde došlo k poklesu o 300 426 hostů. V celkovém měřítku ale počet hostů v HUZ v České republice stoupal. Po roce 2008 dopadly na Karlovarský kraj důsledky ekonomické krize. Cestovní ruch vykazuje silnou náchylnost na nepříznivou finanční situaci, neboť jednou z prvních činností, které domácnosti omezí, je cestování. Pokles zmírnili například hosté z Ruské federace, jelikož během krize počet Rusů v hromadných ubytovacích zařízeních Karlovarského kraje stoupal.

Ve výsledku však ekonomická krize neměla

devastující dopad na návštěvnost. Graf č. 6 zaznamenává pouze mírný pokles a následný vzestup až na hodnotu 770 180 hostů v HUZ v roce 2012, kdy dosáhl maxima. Během tohoto růstu ubývalo zejména hostů z Nizozemí, Kypru či Německa, oproti tomu nejvíce rostl počet hostů z Ruska, Číny a Izraele. Počet rezidentů taktéž stoupal. Lázně Karlovarského kraje tedy působí poměrně dostupně během období krize. V České republice probíhal růst sice pomaleji, ale taktéž k roku 2012 stoupal. Dle grafu č. 7 poté nastal střídmý pokles, který se obrátil až mezi lety 2014 - 2015, kdy přišel pro českou ekonomiku konec krize. Nové statistiky uvádí počet hostů v HUZ v roce 2015 ve výši 850 891. 33 Počet přenocování prodělal podobný vývoj, jako ukazatel návštěvnosti. Lze vysledovat poměrně velký nárůst přenocování z 3 771 341 na 4 451 001 mezi lety 2000 – 2008. Poté následuje pokles o 261 447 přenocování k roku 2009, který pokračuje v pomalý růst až do roku 2012, kdy se zastavil. S rokem 2015 aktualizované statistiky ČSÚ uvádí 4 617 361 přenocování v Karlovarském kraji. 34 Kraje s vysokou návštěvností lázní klasou důraz na ukazatel průměrné doby pobytu, která dosahuje vyšších hodnot, než v regionech bez rozvinutého lázeňství. Vývoj průměrné doby pobytu hostů v Karlovarském kraji mezi lety 2002 – 2015 zachycuje graf č. 8. Od roku 2003, kdy průměrná doba pobytu činila 8,1 dne, nastal pomalý a trvalý pokles do roku 2011 - zkoumaná hodnota dosáhla 7,2 dne. Údaje po roce 2012 nejsou

33

Ekonomika.idnes.cz 13. 2. 2015 [online]. Krize je pryč, ale čekalo se víc. Ekonomika loni rostla o dvě procenta. [cit. 2016-04-13]. Dostupné z WWW: 34 Český statistický úřad 31. 3. 2016 [online]. Návštěvnost v hromadných ubytovacích zařízeních v krajích (NUTS III). [cit. 2016-04-16]. Dostupné z WWW:

- 44 -

přesně srovnatelné s předchozími kvůli revizi dat ČSÚ, od roku 2012 až k roku 2015 pokračuje pokles. Počet návštěvníků od roku 2002 v Karlovarském kraji značně stoupl, průměrná doba pobytu se naproti tomu zkrátila. V roce 2015 dosáhla hodnoty 6,4 dne. Graf č. 8 – Průměrná doba pobytu hostů v Karlovarském kraji v letech 2002 - 2015

Průměrná doba pobytu hostů v letech 2002 - 2015 9,0 7,0

Průměrná doba pobytu (dny) 2015

2014

2013

2012

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

5,0

Zdroj: Vlastní zpracování dle ČSÚ

2.2.3 Návštěvnost Karlovarského kraje s ohledem na zemi původu hosta Graf č. 9 rozděluje návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení v Karlovarském kraji v roce 2015 u nejpočetněji zastoupených nerezidentů. Graf č. 9 – Počet hostů v HUZ dle nejvíce zastoupených zemí v Karlovarském kraji v roce 2015

Počet hostů v HUZ dle zemí v Karlovarském kraji v roce 2015 9 322 18 064

7 234

24 159

8 496

4 659

4 007

8 131

4 439 10 220 73 356 8 581

271 468

Francie Německo Polsko Rusko Spojené království Spojené státy americké Izrael Tchaj-wan

Itálie Nizozemsko Rakousko Slovensko Ukrajina Čína Jižní Korea

5 490 5 830 Zdroj: Vlastní zpracování dle ČSÚ

Dominují návštěvníci z Německa (271 468 hostů), následuje Ruská federace (73 356 hostů), Tchaj-wan (24 159 hostů), Čína (18 064 hostů) a Slovensko (10 220 hostů). Němci tvoří 31,9% a Rusové 8,62% z celkového počtu nerezidentů v roce 2015. Jednotliví - 45 -

hosté z Německa oproti hostům z Ruska setrvávají na místě po kratší dobu, s počtem přenocování 5 320 339 vůči 2 120 193. Dle zpřesněných statistik ČSÚ od roku 2012 se tento rozdíl postupně snižuje. S počtem přenocování oproti počtu hostů si z nejvíce zastoupených zemí vede nejhůře Tchaj-wan (184 456 přenocování). Karlovarský kraj nebude pro většinu návštěvníků z této země jediná zastávka v České republice a v Evropě (vzhledem ke vzdálenosti Karlovarského kraje a Tchaj-wanu). Na dvě dominantní a nejpodstatnější země pro cestovní ruch a ekonomiku Karlovarského kraje se nyní zaměří následující analýza. Tabulka č. 8 a pro přehlednosti i graf č. 10 zachycují vývoj počtu hostů v hromadných ubytovacích zařízeních z Německa a z Ruska mezi lety 2000 – 2015.

Tabulka č. 8 – Vývoj počtu hostů v HUZ z Německa a z Ruské federace v letech 2000 - 2015 Dle dat před revizí

Dle dat po revizi

Rok

Německo

Ruská federace

Rok

Německo

Ruská federace

2000

239 833

23 044

2012

244 711

108 707

2001

275 904

24 675

2013

237 490

121 644

2002

270 422

26 150

2014

247 552

109 966

2003

227 998

27 790

2015

271 468

73 356

2004

237 032

37 621

2005

246 447

42 153

2006

289 405

54 332

2007

275 032

65 881

2008

272 045

78 395

2009

266 743

64 668

2010

245 677

74 377

2011

233 609

95 204

2012

236 326

106 889

2013

229 632

119 738

Zdroj: Vlastní zpracování dle ČSÚ

Graf č. 10 – Vývoj počtu hostů v HUZ z Německa a z Ruské federace v letech 2000 - 2015

- 46 -

Vývoj počtu hostů v HUZ z Německa a z Ruské federace v letech 2000 - 2015 (před revizí a po revizi) 300 000 250 000

Německo

200 000 150 000

Ruská federace

100 000 50 000 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

0

Zdroj: Vlastní zpracování dle ČSÚ

Z grafu č. 10 a tabulky č. 8 lze vyčíst velice zajímavé a odlišné chování hostů z Německa a z Ruska. U návštěvníků z Německa k roku 2000 uvádí statistiky 239 833 hostů v hromadných ubytovacích zařízeních. Počet následně k roku 2006 i přes úbytek mezi lety 2002 – 2003 stoupl na maximum dosahující 289 405 hostů. Na příchod ekonomické krize návštěvnost velmi zřetelně zareagovala, při průběhu téměř stále klesala. Zvrat se dostavil až mezi lety 2014 – 2015, kdy začal počet Němců stoupat až na celkovou hodnotu 271 468 hostů. Naproti tomu hosté z Ruska prodělali jiný vývoj. Od roku 2000, až přes chvilkový úpadek mezi lety 2008 – 2009 počet několikanásobně vzrostl a během hospodářské krize každým rokem překonával svá maxima. Dle tabulky úbytek hostů z Německa nahradil nárůst hostů z Ruské federace. Po roce 2013 počet hostů z Ruska upadl o 48 288 k roku 2015, tato hodnota přibližně představuje celkový počet hostů v HUZ z Ruska mezi lety 2005 – 2006. Příčin je několik. Ukrajinsko-ruská krize, sankce Evropské unie, propad rublu a ruské ekonomiky. Hospodářská krize měla negativní vliv na návštěvnost HUZ v Karlovarském kraji pouze na straně německých hostů. Na návštěvnost ruských hostů téměř neměla vliv. Dopad na hosty z Ruské federace mělo až politické a ekonomické dění týkající se Ruska. 35

35

Český statistický úřad 31. 3. 2016 [online]. Počet přenocování hostů v hromadných ubytovacích zařízeních podle zemí v ČR a krajích (NUTS III). [cit. 2016-04-12]. Dostupné z WWW:

- 47 -

Délka pobytu hostů z obou zemí je velmi odlišná, což má příčinu v účelu návštěvy a ve vzdálenosti mezi počátkem a cílem cesty. Návštěvníci z Ruské federace disponují lepšími předpoklady pro vyšší dobu pobytu, jelikož cesta stojí více financí i času. Nabízí se jim tedy lepší varianta – setrvat na místě déle, aby měla cesta a pobyt větší smysl. Tabulka č. 9 porovnává dle dostupných dat vývoj průměrného počtu přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních v období 2012 – 2014 v Karlovarském kraji. Od roku 2000 do roku 2012 průměrná délka pobytu klesla u hostů z Ruska o 1 den, u hostů z Německa o 0,3 dne. Poté zpřesněné statistiky poukazují na další pokles o čtyři desetiny za tři roky. V tomto období návštěvnost Němců stoupá, ale klesá průměrná doba pobytu. U Rusů současně klesají oba ukazatele. Tabulka č. 9 – Průměrný počet přenocování v HUZ (2012 – 2013) v Karlovarském kraji 2012

2013

2014

Rusko

11,5 dne

11,2 dne

11,1 dne

Německo

6,2 dne

6 dnů

5,8 dne

Zdroj: Vlastní zpracování dle ČSÚ

2.3 Makroekonomický vývoj Karlovarského kraje a jeho současný stav Tabulka č. 10 obsahuje vybrané regionální makroekonomické údaje o krajích České republiky v roce 2014. Poskytuje pohled na Karlovarský kraj v porovnání s ostatními kraji. Hrubý domácí produkt (HDP) je nejdůležitější ukazatel ekonomického vývoje a výkonu. V peněžní formě vyjadřuje celkovou hodnotu statků a služeb vytvořených během určitého období na daném území. Výpočet probíhá produkční metodou (HDP = Produkce Mezispotřeba + Daně z produktů - Dotace na produkty), výdajovou metodou (HDP = Výdaje na konečnou spotřebu + Tvorba hrubého kapitálu + Vývoz výrobků a služeb Dovoz výrobků a služeb) a důchodovou metodou (HDP = Náhrady zaměstnancům + Daně z výroby a z dovozu - Dotace + Čistý provozní přebytek + Čistý smíšený důchod + Spotřeba fixního kapitálu). 36

36

Český statistický úřad 31. 3. 2016 [online]. Hrubý domácí produkt HDP - Metodika. [cit. 2016-04-08]. Dostupné z WWW:

- 48 -

Tabulka č. 10 – Vybrané makroekonomické údaje za rok 2014 v krajích České republiky

Kraj

HDP (v mil. Kč)

HDP na 1 obyvatele (v Kč)

Podíl terciárního Obecná míra sektoru na HDP nezaměstnanosti (v %) (v %)

Česká republika

4 260 886

404 843

53,5

6,4

Hlavní město Praha

1 037 351

829 168

83,9

2,5

Středočeský kraj

483 511

369 335

49,4

5,1

Jihočeský kraj

218 981

343 817

53,4

5,9

Plzeňský kraj

220 471

384 101

50,2

5,1

Karlovarský kraj

83 049

276 941

58,6

9

Ústecký kraj

255 325

309 564

50,1

8,5

Liberecký kraj

138 318

315 209

50,2

6,5

Královéhradecký kraj

196 438

356 040

48,7

6,2

Pardubický kraj

169 049

327 545

51,8

6,4

Kraj Vysočina

170 849

334 994

44,2

5,6

Jihomoravský kraj

456 032

397 233

59,9

6,1

Olomoucký kraj

200 042

314 478

54,3

7,7

Zlínský kraj

210 520

359 354

44,3

6,1

Moravskoslezský kraj

411 950

337 741

50

8,6

Zdroj: Vlastní zpracování dle ČSÚ

Tabulka č. 10 ukazuje Karlovarský kraj jako nejméně ekonomicky výkonný region z České republiky. HDP v roce 2014 činilo 83 049 mil. Kč. Tato hodnota znamená pouze 1,95 % z celkového HDP České republiky. Kraj taktéž dosahuje nejnižší výkonnosti v HDP na 1 obyvatele. Na nízkou výkonnost nelze hledět jako na výslovně negativní faktor. Situaci ovlivňuje rozloha kraje, počet obyvatel, zaměření a podíly jednotlivých sektorů na HDP. Jistým měřítkem vyspělosti států je podíl terciárního sektoru na výkonnosti ekonomiky. Vyspělé ekonomiky se vyznačují vysokým a rostoucím podílem služeb, postkomunistické země rychlým rozvojem po pádu režimu. Karlovarský kraj se v porovnání s ostatními kraji stává třetím nejvíce orientovaným regionem na terciární sektor (58,6 %). Oproti roku 2000 vzrostl k roku 2014 podíl sektoru služeb o 2,3 %. Alarmující hodnoty dosahuje obecná míra nezaměstnanosti (9 %), nejvyšší z České republiky, přičemž u mužů činí 7,6 % a u žen 10,8 %. V národním hospodářství pracuje 141,1 tisíc osob, z toho v primárním sektoru 2,3 tisíc, v sekundárním 56,3 tisíc a v terciárním 82,3 tisíc. Ekonomicky neaktivních osob čítá region na 100,3 tisíc (66,4 starobní, invalidní důchod). V měřítku ekonomicky neaktivních osob za posledních 15 let ubývá žáků a studentů a přibývá starobních a invalidních důchodců. - 49 -

Hrubé příjmy na osobu za rok v kraji dosahují 159 416 Kč. Graf č. 11 srovnává vývoj hrubé měsíční mzdy v České republice a v Karlovarském kraji mezi lety 2003 - 2014. Do roku 2008 křivky vykazují podobný vývoj. S příchodem ekonomické krize nastává zvrat. Zatímco průměrná hrubá měsíční mzda v České republice stoupla, v Karlovarském kraji citelně poklesla. Na příchod krize průměrná mzda poměrně vážně zareagovala. Obor hotelnictví a lázeňství má vysoké náklady v oblasti mezd. Vzhledem k podílu počtu pracujících v sektoru služeb a k počtu ubytovacích a lázeňských zařízeních v kraji se snižování mezd znatelně dotklo osob pracujících v tomto odvětví. Dále graf upozorňuje na rozdíl v průběhu křivky průměrné mzdy a mediánu mezi lety 2008 - 2011. Platí přímá úměra. Čím vyšší je rozdíl mezi průměrnou hrubou mzdou a mediánem, tím vyšší je mzdová nerovnost. Medián lépe odpovídá stavu mzdy průměrného zaměstnance. V tomto období tedy mzdy nejlépe finančně ohodnocených pracovníků klesaly méně, než mzdy hůře hodnocených. Průměrná měsíční mzda se stala lehce nadhodnocenou. Pokles končí až mezi lety 2011 – 2012, kdy přichází střídmý růst. V Roce 2014 činil rozdíl průměrných mezd mezi Českou republikou a Karlovarským krajem 2 900 Kč. 37 Graf č. 11 – Porovnání vývoje průměrné hrubé měsíční mzdy v ČR a v Karlovarském kraji (2003 – 2014)

Porovnání vývoje průměrné hrubé měsíční mzdy v ČR a v Karlovarském kraji (2003 - 2014) 27 000 25 000 23 000 Česká republika

21 000

Karlovarský kraj

19 000

Medián Karlovarský kraj

17 000 15 000

Zdroj: Vlastní zpracování dle ČSÚ

37

Český statistický úřad 14. 12. 2014 [online]. Zaměstnanost, nezaměstnanost – časové řady. [cit. 2016-0418]. Dostupné z WWW: < https://www.czso.cz/csu/xk/zamestnanost-xk>

- 50 -

2.4 Analýza hospodářského cyklu Rozbor nyní analyzuje výkon ekonomiky v České republice a v Karlovarském kraji z pohledu vývoje hrubého domácího produktu (HDP) ve zkoumaném období (2000 - 2015) za pomoci produkční metody. Tabulka č. 11 obsahuje vlastní výpočet výše HDP v běžných cenách v České republice a také informuje o stavu v Karlovarském kraji. Zveřejněná data ČSÚ a ČNB o HDP a HPH (hrubá přidaná hodnota) z let 2011 – 2014 neodpovídají mému výpočtu produkční metodou. Pravděpodobně došlo k aktualizaci dat a následným výpočtům bez zavedení do statistik, ze kterých jsem čerpal. Pro úplnost jsou odlišné údaje uvedeny v poslední části tabulky. Nejedná se však o odchylky natolik zásadní, aby rozporovaly následné analýze tempa růstu HDP. Data dostupná pro výpočty ČSÚ momentálně nabízí k dispozici pouze do roku 2014. V roce 2014 se na HPH (v běžných cenách) České republiky podílelo dle klasifikace ekonomických činností CZ NACE ubytování, stravování a pohostinství 75 314 mil. Kč. 38 Pro pokračování v analýze přísluší definovat pojmy produkční mezera a potenciální produkt. Potenciální produkt označuje maximální úroveň HDP, kterou daná ekonomika dokáže při plném využití zdrojů vyprodukovat. Neexistuje dodatečná poptávka po práci ani dodatečná nabídka práce umožňující zvyšování či snižování nominálních mezd. Cenová hladina zůstává stabilní, zaměstnanost plná (přirozená nezaměstnanost). S tímto pojmem úzce souvisí produkční mezera (mezera výstupu), která vzniká, pokud se potenciální produkt liší od skutečného. Pokud skutečný produkt oproti potenciálnímu produktu dosahuje nižších hodnot, neporoste dostatečně reálný produkt, nastane deflace a ekonomika bude sužována dlouhodobou nezaměstnaností. Při vyšším skutečným produktu než je potenciální produkt přichází inflace a přezaměstnanost. „Potenciální produkt lze v dynamickém pojetí charakterizovat jako trendovou složku ve vývoji HDP, po které by se pohyboval skutečný produkt v případě, že by byly neustále plně využívány výrobní zdroje.“ 39

38

Český statistický úřad 16. 4. 2016 [online]. M000104a Hrubá přidaná hodnota podle odvětví (běžné ceny). [cit. 2016-04-16]. Dostupné z WWW: < http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenka.presmsocas> 39 VLČEK, Josef a kol. Ekonomie a ekonomika. 3. vyd. Praha: ASPI, 2005. 559 s. ISBN 80-7357-103-X; SOJKA, Milan a KONEČNÝ, Bronislav. Malá encyklopedie moderní ekonomie. 6., aktualiz. vyd. Praha: Libri, 2006. 279 s. ISBN 80-7277-328-3

- 51 -

Tabulka č. 11 – Výpočet a vývoj HDP v České republice a v Karlovarském kraji 2000 - 2014 2000 Hodnoty v mil. Kč Produkce (+) Mezispotřeba (-) HPH Daně z produktů (+) Dotace na produkty (-) HDP

Česká republika 5 295 529 3 127 572 2 167 957 233 210 28 537 2 372 630

2001 Karlovarský kraj Produkce (+) Mezispotřeba (-) HPH Daně z produktů (+) Dotace na produkty (-) HDP

54 692

59 855

Česká republika 5 752 764 3 408 879 2 343 885 244 117 25 323 2 562 679

2002 Hodnoty v mil. Kč Produkce (+) Mezispotřeba (-) HPH Daně z produktů (+) Dotace na produkty (-) HDP

Česká republika 5 944 170 3 492 944 2 451 226 253 241 29 833 2 674 634

Karlovarský kraj Produkce (+) Mezispotřeba (-) HPH Daně z produktů (+) Dotace na produkty (-) HDP

60 441

65 950

Česká republika 7 035 158 4 262 292 2 772 866 320 946 36 152 3 057 660

Produkce (+) Mezispotřeba (-) HPH Daně z produktů (+) Dotace na produkty (-) HDP

64 836

71 495

Produkce (+) Mezispotřeba (-) HPH Daně z produktů (+) Dotace na produkty (-) HDP

69 650

76 540

Produkce (+) Mezispotřeba (-) HPH Daně z produktů (+) Dotace na produkty (-) HDP

76 400

84 114

Karlovarský kraj

75 362

83 137 Karlovarský kraj

76 528

84 468 2011

Karlovarský kraj Produkce (+) Mezispotřeba (-) HPH Daně z produktů (+) Dotace na produkty (-) HDP

75 045

82 811

Česká republika 9 626 604 5 982 477 3 644 127 485 181 81 633 4 047 675

74 130

Česká republika 8 849 287 5 296 115 3 553 172 414 592 45 937 3 921 827 Česká republika 9 682 660 6 046 033 3 636 627 464 120 78 337 4 022 410

2012 Hodnoty v mil. Kč Produkce (+) Mezispotřeba (-) HPH Daně z produktů (+) Dotace na produkty (-) HDP

67 110

2009 Karlovarský kraj

Česká republika 9 258 166 5 675 297 3 582 869 427 869 57 087 3 953 651

Karlovarský kraj

Česká republika 9 223 289 5 749 825 3 473 464 395 546 37 191 3 831 819

2010 Hodnoty v mil. Kč Produkce (+) Mezispotřeba (-) HPH Daně z produktů (+) Dotace na produkty (-) HDP

68 333

2007 Karlovarský kraj

Česká republika 9 603 919 5 956 806 3 647 113 407 734 39 501 4 015 346

62 631

Česká republika 7 474 608 4 525 145 2 949 463 342 759 34 250 3 257 972

2008 Hodnoty v mil. Kč Produkce (+) Mezispotřeba (-) HPH Daně z produktů (+) Dotace na produkty (-) HDP

Karlovarský kraj

2005 Karlovarský kraj

Česká republika 8 358 377 5 166 964 3 191 413 352 099 36 381 3 507 131

62 351

Česká republika 6 402 789 3 835 359 2 567 430 272 362 38 629 2 801 163

2006 Hodnoty v mil. Kč Produkce (+) Mezispotřeba (-) HPH Daně z produktů (+) Dotace na produkty (-) HDP

57 028

2003

2004 Hodnoty v mil. Kč Produkce (+) Mezispotřeba (-) HPH Daně z produktů (+) Dotace na produkty (-) HDP

Karlovarský kraj

Karlovarský kraj

74 864

82 807 2013

Karlovarský kraj

73 775

81 959

Česká republika 9 618 077 5 953 351 3 664 726 511 721 90 187 4 086 260

Karlovarský kraj

Produkce (+) Mezispotřeba (-) HPH Daně z produktů (+) Dotace na produkty (-) HDP Rok 2011 2012 2013 2014

HPH ČR 3 636 645 3 638 042 3 655 705 3 855 364

HDP ČR 4 022 511 4 041 610 4 077 109 4 260 886

73 118

81 547

2014 Produkce (+) Mezispotřeba (-) HPH Daně z produktů (+) Dotace na produkty (-) HDP

Česká republika 10 150 008 6 288 507 3 861 501 503 458 98 818 4 266 141

Karlovarský kraj

75 145

83 049

Zdroj: Vlastní výpočet s využitím vstupních dat z ČSÚ

- 52 -

Tabulka č. 11 poskytla údaje o vývoji nominálního HDP v České republice a v Karlovarském kraji. Jeho růst od roku 2000 byl zastaven shodně jak v České republice, tak i v Karlovarském kraji v letech 2009 – 2010. Pokles se v České republice ustálil k roku 2012 a nastal růst, zatímco v Karlovarském kraji pokračoval až do roku 2014. Nominální HDP stoupá spolu s růstem objemu finální produkce, ale také společně s inflací. Růst nominálního HDP tedy nemusí nutně znamenat růst objemu finální produkce. Proto je pro analýzu vhodné očistit nominální HDP o inflaci, čímž získáme reálné HDP (a následně tempo růstu HDP). Pro přehled o vývoji míry inflace v České republice vypovídá tabulka níže. Míra inflace dosahuje nejvyšších hodnot v období 2000 – 2001 a v roce 2008. V této době uvádí i předchozí tabulka s výpočtem růstu nominálního HDP nejvyšší růst měřené hodnoty. V roce 2015 inflace dosáhla pouze 0,3 %, čímž se dle časových řad ČSÚ stala druhou nejnižší (po roce 2003) od vzniku České republiky. Tabulka č. 12 – Vývoj míry inflace v České republice v letech 2000 - 2015

Rok

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Míra inflace 3,9 4,7 1,8 0,1 (v %) Zdroj: Vlastní zpracování dle ČSÚ

2,8

1,9

2,5

2,8

6,3

1

1,5

1,9

3,3

1,4

0,4

Český statistický úřad uvádí hodnoty HDP oproti předchozímu období a tempa růstu HDP v České republice a v Karlovarském kraji. Údaje shrnuje tabulka č. 13. Pod tabulkou graf č. 12. srovnává vývoj tempa růstu HDP v České republice a v Karlovarském kraji v období 2000 – 2014 (tyto údaje jsou již ze své podstaty očištěny o inflaci a zobrazují skutečný růst či pokles objemu finální produkce). Po roce 2000 došlo v České republice i v Karlovarském kraji k propadu tempa růstu HDP. V Karlovarském kraji se dokonce dostalo do záporných hodnot a až k roku 2007 kolísalo mezi -0,8 % a 3,5 %. V České republice však po propadu (k roku 2002) tempo růstu HDP vystoupalo až na nejvyšší procentuální růst ve zkoumaném období, tj. 6,9 % v roce 2006. Nejvíce krizovými roky se stalo období 2008 – 2009. Ekonomika se dostala velmi rychle do recese (při nejnižších hodnotách růstu HDP v ČR -4,8 % a v Karlovarském kraji -3 %). K roku 2010 v České republice došlo k rychlému oživení a návratu do kladných - 53 -

0,3

hodnot, následně se ale mezi roky 2011 – 2013 ekonomika začala vracet zpět do recese. V Karlovarském kraji ekonomická krize způsobila o něco větší potíže. Do roku 2013 sice dochází k mírnému snižování rozdílu mezi ČR a krajem, ale tempo růstu HDP se stále nachází v záporných číslech. S rokem 2014 lze krizi spatřovat jako zažehnanou, Česká republika i Karlovarský kraj zaznamenávají růst. Ekonomika České republiky, jako výrazně malá a otevřená, závisí na exportu. Pokles poptávky po českém exportu, který tvoří významnou část HDP, zavinil jednu z největších příčin klesajícího tempa růstu HDP. Příspěvek čistého vývozu k růstu HDP dosahoval během počátku finanční krize záporných hodnot, k roku 2010 výrazně vzrost, stejně tak jako tempo růstu HDP. Z tohoto důvodu míním, že pokles v roce 2008 a následný růst k roku 2010 způsobil z velké části vývoz. 40 Tabulka č. 13 – Vývoj HDP oproti předchozímu roku a tempo růstu HDP v období 2000 - 2014

HDP oproti předchozímu období (=100) (v %)

Tempo růstu HDP (v %)

Rok

Česká republika

Karlovarský kraj

Česká republika

Karlovarský kraj

2000

104,3

104,6

4,3

4,6

2001

103,1

99,2

3,1

-0,8

2002

101,6

103

1,6

3

2003

103,6

102,4

3,6

2,4

2004

104,9

100,2

4,9

0,2

2005

106,4

102,6

6,4

2,6

2006

106,9

101,2

6,9

1,2

2007

105,5

103,5

5,5

3,5

2008

102,7

97

2,7

-3

2009

95,2

97,8

-4,8

-2,2

2010

102,3

98,3

2,3

-1,7

2011

102

98,9

2

-1,1

2012

99,1

98,6

-0,9

-1,4

2013

99,5

98,5

-0,5

-1,5

2014

102

100,3

2

0,3

Zdroj: Vlastní zpracování dle ČSÚ 40

Česká národní banka, 14. 4. 2014. [online]. Export, motivace tuzemské ekonomiky. [cit. 2016-04-19]. Dostupné z WWW:

- 54 -

Graf č. 12 – Srovnání tempa růstu HDP v České republice a Karlovarském kraji v letech 2000 - 2014

Srovnání tempa růstu HDP v ČR a Karlovarském kraji 8

Tempo růstu (%)

6 4 2 0

Česká republika

-2

Karlovarský kraj

-4 2014

2013

2012

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

-6

Zdroj: Vlastní zpracování dle ČSÚ

2.4.1 Potenciální produkt a produkční mezera, míra nezaměstnanosti Pro stanovení produkční mezery a potenciálního produktu jsem využil makroekonomické predikce ČNB a Ministerstva financí ČR. Tyto údaje se s každou provedenou prognózou citelně mění, proto následující rozbor zachycuje pouze vývoj od roku 2006, dle nejnovější predikce z dubna 2016. Tabulka č. 14 obsahuje informace o procentuálním vývoji produkční mezery a potenciálního produktu na území České republiky v období 2006 – 2015. Tabulka č. 14 – Produkční mezera a potenciální produkt v České republice mezi lety 2006 - 2015

Rok

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

Produkční mezera (%)

2,6

3,8

3,8

-3,7

-2

-0,7

-2,2

-3,5

-1,8

0,1

1

1,8

Potenciální produkt (růst 4,9 4 3,4 2 0,9 0,7 0,8 0,7 v %) Zdroj: Vlastní zpracování dle Makroekonomické predikce Ministerstva financí (duben 2016)

Produkční mezera stanovuje odchylku skutečného a potenciálního produktu. V roce 2006 dosáhla kladných hodnot a ekonomika docílila hospodářského růstu nad hranící potenciálního produktu. Přehřívání ekonomiky trvá až do roku 2008. Tento růst - 55 -

rázně utlumil příchod ekonomické krize, kdy česká ekonomika spadla do recese. Dle grafu č. 13 je rozdíl mez lety 2008 a 2009 velmi patrný (rozdílnost o 7,5 %). Recese na základě produkční mezery přetrvává až do roku 2015. Po největším poklesu v roce 2009 se rozdíl mezi potenciálním produktem a reálným HDP snižuje. V roce 2011 odchylka dosáhla skoro nulových hodnot, ekonomika se přiblížila svému potenciálu, avšak v následujícím roce opět upadla do recese na další tři roky. Záporná produkční mezera zapříčiňuje nárůst míry nezaměstnanosti, klesající počet pracovních míst, inflaci a nízké využití výrobních kapacit. V Karlovarském kraji navíc během krizového období docházelo ke klesání průměrné hrubé měsíční mzdy. Kladných hodnot odchylka dosáhla až rokem 2015, kdy lze hospodářskou krizi považovat za překonanou. Graf č. 13 – Vývoj produkční mezery v České republice (2006 – 2015)

Vývoj produkční mezery v České republice v letech 2006 - 2015 6 4 2 (%)

0

Produkční mezera (%)

-2 -4 -6 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Zdroj: Vlastní zpracování dle Makroekonomické predikce Ministerstva financí (duben 2016)

Graf č. 14 porovnává růst potenciálního produktu a růst HDP v České republice od roku 2006. Dle makroekonomické predikce Ministerstva financí z října 2009 dosahoval potenciální produkt od roku 2000 trvalého tempa růstu. Nejvyššího nárůstu (5,2 %) dosáhl roku 2005. K roku 2006 započal trvalý pokles s hodnotou 4,8 % růstu, kterou následné predikce upravily na hodnotu 4,9 %. Potenciální produkt od roku 2010 dosahoval růstu pod 1 % až do roku 2014. S rokem 2015 stoupl o 0,8 %. Růst HDP se v roce 2009 nacházel hluboce pod svým potenciálem, poté na 2 roky dosáhl kladného rozvoje a pohyboval se nad potenciálním produktem. Poté opět poklesl a znovu dosáhl růstu nad potenciálním produktem až roku 2014.

- 56 -

Graf č. 14 – Vývoj růstu HDP a potenciálního produktu v České republice (2006 – 2014)

Vývoj růstu HDP a potenciálního produktu v ČR mezi lety 2006 - 2014 8 6

(%)

4 Potenciální produkt

2

HDP

0 -2 -4

-6 2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Zdroj: Vlastní zpracování dle Makroekonomické predikce Ministerstva financí (duben 2016)

Výskyt záporné produkční mezery prozradil další možnost ve zkoumání hospodářského cyklu – z pohledu obecné míry nezaměstnanosti - podílu počtu nezaměstnaných osob na celkové pracovní síle. Obecnou míru nezaměstnanosti lze sledovat v kontextu s přirozenou mírou nezaměstnanosti, v makroekonomickém pojetí s NAIRU

(mírou

nezaměstnanosti

neakcelerující

inflaci),

míře

nezaměstnanosti

odpovídající potenciálnímu produktu. Ekonomický cyklus zapříčiňuje fluktuaci těchto dvou zkoumaných veličin, podobně jako v předchozím šetření o vztahu potenciálního produktu a HDP. Pokud se ekonomika nachází v recesi, pak míra nezaměstnanosti stoupá nad přirozenou míru nezaměstnanosti. Diplomová práce nyní analyzuje hospodářský cyklus z hlediska vývoje obecné míry nezaměstnanosti v České republice (v porovnání s NAIRU, pomocí OECD Statistics) a v Karlovarském kraji. Tabulka č. 15 poskytuje vstupní data o přirozené míře nezaměstnanosti v České republice (NAIRU), míře nezaměstnanosti v České republice a o míře nezaměstnanosti v Karlovarském kraji v období 2000 – 2015. Vstupní data následně zachytí grafické vyjádření zkoumaných hodnot. Hodnota míry nezaměstnanosti z Karlovarského kraje v roce 2015 je doposud nedostupná. 41

41

Policonomics [online]. New Keynesian Economics: NAIRU. 2012 [cit. 2016-04-21]. Dostupné z WWW:
- 57 -

Tabulka č. 15 – Vývoj přirozené míry nezaměstnanosti a míry nezaměstnanosti v ČR a Karlovarském kraji

Rok

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Přirozená míra nezaměstnanosti 7,74 7,66 7,44 NAIRU (%)

7,4

7,36 7,11 6,75 6,35

6,1

6,24 6,37 6,37 6,36 6,25 6,06

5,9

Míra nezaměstnanosti v ČR (%)

8,8

8,1

7,3

7,8

8,3

7,9

7,1

5,3

4,4

6,7

7,3

6,7

6,1

5,1

Míra nezaměstnanosti v KV. kraji (%)

8,4

7,4

7,5

6,4

9,4

10,9 10,2

8,2

7,5

10,9 10,8

8,5

9

-

7

7

10,4 10,2

Zdroj: Vlastní zpracování dle OECD a ČSÚ

Graf č. 15 řeší přirozenou míru nezaměstnanosti a skutečnou míru nezaměstnanosti v České republice v letech 2000 – 2015. Míra nezaměstnanosti poměrně přesně kopíruje vývoj růstu HDP, zejména během hospodářské krize. K roku 2007 dosahoval růst HDP stále ještě potenciálního produktu a ekonomika se v předchozích letech přehřívala. Míra nezaměstnanosti však v tomto roce již klesla pod přirozenou míru nezaměstnanosti. V roce 2008 nastal pád ekonomiky do recese. Míra nezaměstnanosti tehdy stále ještě ležela o 1,7 % pod přirozenou míru nezaměstnanosti. Ve stejném roce předešlá analýza identifikovala nejvyšší dosaženou inflaci ve zkoumaném období (6,3 %). Tuto problematiku a vztah inflace a míry nezaměstnanosti osvětluje Phillipsova křivka. Platí vztah – čím menší nezaměstnanost, tím větší inflace. A naopak. 42 Od roku 2009 do roku 2014 míra nezaměstnanosti převyšovala přirozenou míru nezaměstnanosti přibližně o necelé 1 %. Situace tedy potvrzuje již dříve zjištěný průběh ekonomického cyklu během hospodářské krize. Z recese se dostává po roce 2014, kdy míra nezaměstnanosti klesla pod přirozenou míru nezaměstnanosti.

42

MANKIW, N. Gregory. Zásady ekonomie. 1. vyd. Praha: Grada, 1999. 763 s. Profesionál. ISBN 80-7169891-1

- 58 -

Graf č. 15 – Porovnání přirozené a skutečné míry nezaměstnanosti v České republice v letech 2000 - 2015

Porovnání přirozené a skutečné míry nezaměstnanosti v ČR (2000 - 2015) 9

(%)

8

Přirozená míra nezaměstnanosti NAIRU (%)

7 6

Míra nezaměstnanosti v ČR (%)

5 2015

2014

2013

2012

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

4

Zdroj: Vlastní zpracování dle OECD a ČSÚ

Graf

č. 16

srovnává průběh

míry nezaměstnanosti v České

republice

a v Karlovarském kraji v rozmezí let 2000 – 2014. Průběh míry nezaměstnanosti v Karlovarském kraji kopíruje vývoj v České republice, dosahuje avšak podstatně vyšších hodnot – nejvyšších v zemi. Nejvyšší dosažená hodnota míry nezaměstnanosti v ČR (2004) a v Karlovarském kraji (2005) do roku 2008 poklesla o 3,9 % a 3,4 %. Poté nastal v Karlovarském kraji návrat do ještě vyšších hodnot než v předchozích letech. V České republice o 1,6 % – 1,3 % méně než v předchozích letech. Mezi lety 2013 – 2014 míra nezaměstnanosti shodně klesá Graf č. 16 – Porovnání vývoje míry nezaměstnanosti v České republice a v Karlovarském kraji (2000 – 2014)

Porovnání vývoje míry nezaměstnanosti v ČR a v Karlovarském kraji (2000 - 2014) 12 11 10 9 8 7 6 5 4

(%)

Míra nezaměstnanosti v ČR (%)

Zdroj: Vlastní zpracování dle OECD a ČSÚ

- 59 -

2014

2013

2012

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

Míra nezaměstnanosti v KV. kraji (%)

3. Výstupní část Se zřetelem k tématu diplomové práce a jejímu ekonomickému zaměření návrhová část poslouží jako prostor pro výstup získaných informací z teoreticko-analytického oddílu. Pro studijní obor management hotelnictví a lázeňství je v závěrečných pracích běžné vytvořit specifický a často oblastně lokální návrh. V případě tématu této práce, vlivu hospodářského cyklu na poptávku po službách v Karlovarském kraj, postrádá typ podobného výstupu na efektivnosti a účinnost v rámci řešené problematiky. Po konzultaci s vedoucím diplomové práce jsem se rozhodl zaměřit na závěry z analytického šetření a výsledek zkoumání uplatnit při predikci vývoje Karlovarského kraje.

3.1 Identifikace hospodářského cyklu

Analýza prozkoumala hospodářský cyklus v České republice mezi lety 2000 – 2015 z několika pohledů. Dospěla k následujícím zjištěním. Od roku 2000 ekonomika i přes počáteční pokles rostla svižným tempem. Expanze dosáhla vrcholu rokem 2006, tempo růstu HDP činilo 6,9 %. Poté spadla do recese, během které tempo růstu dospělo do záporných hodnot. Ode dna se ekonomika odpoutala v roce 2009 s tempem růstu HDP -4,8 %. Do roku 2011 trvalo chvilkové oživení ekonomiky a následný pád do recese utlumil výkon až po rok 2014. V následných letech Česká ekonomika ožila a definitivně vystoupila z hospodářské krize. Karlovarský kraj vývoj pocítil razantněji. Mezi lety 2000 – 2007 tempo růstu HDP meziročně kolísalo mezi téměř nulovými hodnotami až tříprocentním růstem. Hospodářský růst nevykazoval expanzi jako celá Česká republika. Příchod ekonomické krize kraj pocítil o rok dříve s pádem tempa růstu HDP na -3 %. Rok 2008 lze označit jako dno, od kterého započal šestiletý záporný vývoj. Oživení v letech 2010 – 2011 kraj nezaznamenal a stále se držel pod -1,1 % růstem. Během krize region dosahoval nižšího výkonu tempa růstu HDP než celková ekonomika České republiky. Oživení kraj zaznamenal o něco střídměji. Po roce 2014 dosáhl opět kladného tempa růstu HDP.

- 60 -

Z pohledu nominálního a reálného HDP probíhal hospodářský cyklus následovně. Nominální HDP v České republice kromě roku 2009 stále stoupalo. V Karlovarském kraji taktéž s rozdílem v poklesu mezi lety 2010, 2011 a 2013. Průběh zmírnila inflace, která v letech 2008 a 2012 dosahovala vysokých hodnot. Reálné HDP proto vykázalo odlišné rozdíly v propadech a vzestupech ekonomiky, růst objemu finální produkce zachytilo tempo růstu HDP. Pro srovnání průběhu ekonomické krize poslouží graf č. 17 zachycující reálný růst HDP v USA, Ruské federaci, Německu a v České republice. Řešené země prodělaly velmi podobný vývoj. Ve stejném období dosáhly vrcholu i dna. Česká republika na krizi zareagovala nejpomaleji - potkal ji nejmírnější spád, ale zároveň decentnější vzestup. Sousední Německo z velké části zodpovídá za český export. Na propad v roce 2009 zareagovalo nadmíru rychle růstem k roku 2010. Analýza poukázala na jednu z příčin v propadu a růstu reálného HDP – na export. Rychlé oživení německé ekonomiky napomohlo českému exportu a tím i ekonomickému růstu. Zajímavé je upozornit na vývoj Ruska, které prošlo krizí stejně jako jiné země. Návštěvnost Karlovarského kraje z řady ruských hostů (na rozdíl od Němců) ekonomická krize citelně neovlivnila. Z dosavadních zjištění neguji první hypotézu. Hospodářský cyklus neměl na poptávku nerezidentů z Německa a Ruska stejný vliv. Poptávka hostů z Německa reagovala na ekonomický cyklus mnohem prudčeji, než poptávka hostů z Ruska, kteří na ekonomickou krizi zareagovali pouze slabým propadem a následným rychlým růstem. Graf č. 17 – Reálný růst HDP ve vybraných zemích v období 2000 – 2015

(%)

Reálný růst HDP ve vybraných zemích v období 2000 - 2015 25 20 15 10 5 0 -5 -10 -15 -20 -25

USA Ruská federace Německo Česká republika

Zdroj: Vlastní zpracování dle OECD

- 61 -

Na průběh ekonomické krize se zaměřila analýza potenciálního produktu a produkční mezery. V předkrizovém období rostla ekonomika České republiky nad hranicí potenciálního produktu. Po roce 2008 spadla produkční mezera z 3,8 % na -3,7 % a do kladných hodnot se dostala až v průběhu roku 2015. Růst reálného HDP v roce 2009 hluboce klesl pod potenciální produkt. Ekonomika se poměrně rychle odrazila ode dna a v roce 2010 a 2011 se dočkala krátkého oživení (růst reálného HDP lehce přesáhl potenciální produkt), které uzavřel opětovný spád do recese. S roky 2014 a 2015 ekonomika České republiky vstoupila do expanze. Pro karlovarský region neznamenala finanční krize pouze pokles HDP. Klesla hrubá měsíční mzda o necelé 2 000 Kč a po největším propadu výkonnosti ekonomiky stoupla obecná míra nezaměstnanosti k hodnotám okolo 11 %. Poslední identifikace hospodářského cyklu zkoumala fluktuaci obecné míry nezaměstnanosti okolo přirozené míry nezaměstnanosti. Obecná míra nezaměstnanosti se v České republice do roku 2006 držela nad nebo okolo přirozené míry nezaměstnanosti. Poté se rokem 2008 snížila na hodnotu 4,4 %, což koresponduje s vysokou mírou inflace (6,3 %). Následně inflace klesla, ekonomika se začala vzpamatovávat z největšího propadu a obecná míra nezaměstnanosti opět stoupla nad přirozenou míru nezaměstnanosti. Toto zjištění napomáhá k rozpoznání recese, ze které se česká ekonomika dostala dle poklesu obecné míry nezaměstnanosti pod přirozenou míru nezaměstnanosti s rokem 2014. Karlovarský kraj zaznamenal podobný průběh s tím rozdílem, že obecná míra nezaměstnanosti dosahovala hodnot vyšších přibližně o 3 – 4 %.

3.2 Identifikace vývoje hotelnictví a lázeňství v Karlovarském kraji

Analýza rozpoznala Karlovarský kraj jako region se silnými předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu, zejména pro lázeňství, jelikož kraj disponuje jak přírodními předpoklady, tak i dostatečným počtem HUZ vhodných pro lázeňské hosty. Hromadná ubytovací zařízení se vyčleňují nad ostatními kraji počtem lůžek a počtem pokojů, což odpovídá ubytovacím zařízením větší velikosti, typicky hotelům v kategorii 5* a 4*, jako například Grandhotel Pupp. Koncentrace hotelů vyšších tříd se vztahuje k městům

- 62 -

Západočeského lázeňského trojúhelníku. 5* hotelů stojí v kraji osm z celkem padesáti osmi v České republice. Hromadná ubytovací zařízení prošla od roku 2000 do roku 2008 změnami v počtu a ve svém složení dle kategorie. Celkově zařízení prokázala propad ve svém počtu a nárůst v množství lůžek a pokojů. Situaci způsobila změna ve složení dle kategorií. Ubylo hotelů nižších tříd, penzionů a turistických ubytoven. Naopak přibylo hotelů v kategorii 5* a 4*. Pro kraj předkrizové období znamenalo vznik komfortnějších a honosnějších HUZ. Mezi lety 2008 – 2010 pokleslo množství HUZ o více jak 20, následoval dvouletý vzestup a poté znovu pád až do roku 2014. Následně začal počet HUZ znovu stoupat. Z hlediska návštěvnosti Karlovarského kraje region dosahuje vysokého výkonu, přičemž převažuje počet nerezidentů nad rezidenty. Hosté vyhledávající lázeňskou léčbu zapříčiňují četnou kvantitu přenocování. Ta v kraji dosahuje po Hlavním městě Praha nejvýše v rámci České republiky. Návštěvnost HUZ v kraji mezi lety 2000 – 2002 vzrostla. S rokem 2003 zažila pokles na hodnoty, kterých Karlovarský kraj dosahoval před rokem 2000. Poté návštěvnost stoupala až do roku 2008, následně se dostavil mezi roky 2009 a 2010 úpadek, který ale nebyl až tak závažný, jako v některých jiných krajích České republiky. Do roku 2012 vzrostla návštěvnost na nejvyšší historickou hodnotu – 770 180 hostů, později opět nastal sestup trvající do přelomu let 2014 a 2015. Průměrná doba pobytu v krizovém období klesala lehce rychleji, než před krizí. Z pohledu nerezidentů nejdominantnější hosty zastupují Němci a Rusové. Vývoj návštěvnosti hostů z Německa prakticky kopíruje celkovou návštěvnost s tím rozdílem, že je výkyv o něco hlubší. Oproti tomu Rusové prokázali jiné chování. Do roku 2008 jejich množství stále rostlo a to velmi svižným tempem. V roce 2009 návštěvnost poklesla přibližně na hodnoty z roku 2007. Tímto však odstartoval mohutný růst, až do roku 2013 každým rokem návštěvnost dosahovala svého historického maxima. Období 2014 – 2015 přineslo napjaté politicko-ekonomické poměry mezi Ruskou federací a zbytkem Evropy. Vyostřená situace katastrofálně snížila zájem a možnosti Rusů o návštěvu Karlovarského kraje. Stejný průběh potvrdila i statistika počtu odbavených pasažérů na Letišti Karlovy Vary.

- 63 -

3.3 Vliv hospodářského cyklu na poptávku po hotelnictví a lázeňství v Karlovarském kraji

Průběh ekonomického cyklu v České republice, v Karlovarském kraji i ve vybraných zemích odpovídá vývoji poptávky po službách hotelnictví a lázeňství v Karlovarském kraji. Hospodářský cyklus napomohla identifikovat analýza nominálního a reálného HDP, tempa růstu HDP, inflace, potenciálního produktu, produkční mezery a fluktuace obecné míry nezaměstnanosti kolem přirozené míry nezaměstnanosti. Zkoumaný časový úsek lze rozdělit do tří částí. Prvně na expanzi mezi roky 2000 – 2006. Zprvu ekonomika zažila krátký propad následovaný růstem, který se vrcholu dotkl roku 2006. Druhý úsek představuje recesi mezi lety 2007 – 2014. Roku 2009 se ekonomika ocitla na svém dně. Poté přišlo krátkodobé oživení s opětovným přechodem do recese. Poslední část značí roky 2014 a 2015 - opuštění recese a pomalý návrat k expanzi. Poptávku po hotelnictví a lázeňství a v podstatě celkový rozvoj odvětví těchto služeb identifikovala analýza současného stavu Karlovarského kraje, vývoje počtu HUZ ve vztahu ke kategoriím, návštěvnosti z hlediska počtu hostů a přenocování rezidentů i nerezidentů, průměrné doby pobytu, výkonu Letiště Karlovy Vary a v neposlední řadě i analýza návštěvnosti nerezidentů se zaměřením na hosty z Německa a z Ruska. Období expanze 2000 – 2006 se znamenalo stoupajícím počtem HUZ a zároveň strukturálními změnami způsobující jejich pokles po roce 2003, který však nelze hodnotit negativně. Zároveň s menším výkyvem rostl počet hostů a přenocování v HUZ, z pohledu nerezidentů počet rusů každým rokem rostl a počet němců s rokem 2002 zakolísal. Na tento výkyv neměl hospodářský cyklus vliv, propad si lze vysvětlit letními povodněmi v České republice a v Německu. Druhá zvolená epocha - hospodářský cyklus ve fázi recese ovlivněné ekonomickou krizí poptávka po službách hotelnictví a lázeňství taktéž zaznamenala. Počet HUZ v kraji prakticky kopíroval hospodářský cyklus. Propad do roku 2010, krátký vzestup 2011 – 2012 a následný úbytek do roku 2014. Cyklus kopírovala též návštěvnost (množství hostů a přenocování v HUZ), která se s rokem 2008 zastavila a poklesla, poté s roky 2011 a 2012 stoupla a následně do roku 2014 opět klesala. Z pohledu nerezidentů analýza - 64 -

návštěvnosti zjistila zajímavý rozdíl mezi vlivem hospodářského cyklu na německou klientelu a na ruskou. Vývoj návštěvnosti Němců koresponduje s popisovanou celkovou návštěvností. Rusové naopak prokázali jiné chování. Jejich počet po roce 2008 sice na jeden rok lehce opadl, avšak do roku 2013 jejich množství razantně každým rokem stoupalo. Ekonomický cyklus České republiky, Karlovarského kraje a ani Ruské federace neměl kromě let 2008 – 2009 vliv na poptávku ruských nerezidentů. Počet odbavených pasažérů z Ruské federace na karlovarském letišti potvrdil stejný vývoj. Pokrizová etapa s přechodem do expanze vyvolala navýšení poptávky. Započal růst počtu HUZ, kvantity hostů v HUZ a množství přenocování. Konec krize a vzestup ekonomiky způsobil nárůst nejdominantnější části návštěvníků – hostů z Německa. Po roce 2014 reálný růst HDP v Ruské federaci klesl. Politicko-ekonomické dění způsobilo rapidní úbytek ruských hostů. Celková návštěvnost rezidentů i nerezidentů však rostla. Na průměrnou dobu pobytu hostů neměl hospodářský cyklus žádný měřitelný vliv. Existuje avšak stálá klesající tendence. Rozbor dospěl k této konkluzi: hospodářský cyklus má vliv na poptávku po hotelnictví a lázeňství v Karlovarském kraji. Vývoj ekonomického cyklu v období mezi lety 2000 – 2015 korespondoval s vývojem hotelnictví a lázeňství v Karlovarském regionu. Zkoumané makroekonomické ukazatele a vybrané statistiky cestovního ruchu navzájem kopírovaly svůj průběh. Pokud se vyskytly odchylky, pak příčiny nespočívaly v hospodářském cyklu, nýbrž v lokálním či celosvětovém dění. Tímto verifikuji druhou hypotézu: „Hospodářský cyklus prokazatelně ovlivnil poptávku po službách hotelnictví a lázeňství v Karlovarském kraji.“.

3.4 Predikce rozvoje hotelnictví a lázeňství v Karlovarském kraji

Při predikci rozvoje hotelnictví a lázeňství v Karlovarském kraji vycházím ze všech zjištěných informací o dosavadním vývoji, z výsledku bádání a ze stvrzení hypotézy o vztahu hospodářského cyklu a poptávky po službách hotelnictví a lázeňství. Předpokládám, že rozvoj řešených služeb i nadále prokáže stejný vztah s hospodářským cyklem, jako mezi lety 2000 – 2015. Proto využiji makroekonomickou predikci - 65 -

Ministerstva financí z dubna 2016 i statistiky OECD a pomocí očekávaného ekonomického vývoje odhadnu budoucí rozvoj hotelnictví a lázeňství v Karlovarském regionu. Predikce a výhledy předvídají v České republice růst reálného HDP do roku 2019 na úrovni kolem 2,5 %, postupně klesající míru nezaměstnanosti ze 4,4 % na 4,2 %, růst průměrné hrubé reálné měsíční mzdy mezi 3 % – 2,6 %. Průměrná míra inflace pro rok 2016 činí 0,6 % a pro rok 2017 1,4 %. Růst tempa reálného HDP je předpokládán u všech sousedních států i v celé eurozóně (území využívající euro). Ministerstvo financí se nezmiňuje o Ruské federaci. Statistiky OECD v roce 2016 udávají růst reálného HDP na úrovni -0,43 % s navýšením v roce 2017 na hodnotu 1,66 %. Obecně je tedy predikována pokračující expanze ekonomiky. 43 Karlovarský kraj pravděpodobně čeká v příštích letech příznivá budoucnost. Dle analýzy předešlého vývoje a predikce budoucího vývoje očekávám střídmější růst počtu HUZ v oblasti Západočeského lázeňského trojúhelníku a kvapnější nárůst počtu hostů a přenocování v HUZ. U nerezidentů předjímám zvyšování množství hostů z Asie, návrat do historicky nejvyšších hodnot v počtu hostů z Německa a jejich následné překonání a zároveň ukončení propadu návštěvnosti hostů z Ruské federace a jejich postupný opětovný množstevní růst. Karlovarský kraj se však z recese vzpamatuje pomaleji než celkově Česká republika. U průměrné doby pobytu hostů věřím v minimálně zpomalení klesající tendence a v jejím zastavení se nad hranicí 6,5 dne v lázeňských městech. Souhrnně tedy odhaduji stoupající poptávku po lázeňských a hotelových službách, kterou ovšem může pozitivně i negativně ovlivnit mnoho faktorů, například politické, ekonomické či přírodní nečekané změny.

43

Ministerstvo financí ČR 8. 4. 2016 [online]. Makroekonomické predikce – duben 2016 [cit. 2016-05-02]. Dostupné z WWW: ; OECD. OECD.Stat [online databáze]. Economic Outlook No 98 - November 2015, GDP 2014 – 2017. [cit. 2016-05-02]. Dostupné z WWW:
- 66 -

Závěr

Jako hlavní cíl diplomové práce jsem stanovil prozkoumat, určit a zjistit spojitosti vlivu a vývoje hospodářského cyklu na poptávku po službách hotelnictví a lázeňství od vzniku Karlovarského kraje po současnost. K jeho dosažení jsem hlavní cíl rozdělil na dva dílčí cíle - první analyzoval rozvoj hotelnictví a lázeňství se zaměřením na Západočeský lázeňský trojúhelník, druhý analyzoval průběh hospodářského cyklu. Spojení poté vedlo k rozuzlení hypotéz a hlavního cíle. Teoretická část nejprve uvedla základní oborové pojmy týkající se služeb cestovního ruchu, poté definovala hospodářský cyklus, určila jeho fáze, typy, příčiny a chronologicky se věnovala jednotlivým teoriím hospodářského cyklu. Text řešící hospodářské cykly se odkazuje na poměrně široké spektrum autorů. K tomuto kroku jsem se rozhodl z důvodu drobných odlišností v publikacích, abych zachytil co možná nejobjektivnější pohled na problematiku. Teoretická část mi pomohla rozšířit znalosti a to zejména praktický pohled na ekonomické cykly. Přispěla k vybudování základů pro pokračování v analytické části, přinesla nápady a poodhalila, jakými možnostmi a z jakých pohledů mohu analyzovat vliv hospodářského cyklu na poptávku po službách. Analytická část prvně prozkoumala Karlovarský kraj a Západočeský lázeňský trojúhelník. V krátkosti se věnovala Karlovým Varům, Františkovým Lázním, Mariánským Lázním a pohlédla na statistiku výkonu Letiště Karlovy Vary. Právě statistika letiště poukázala na možnou negaci první hypotézy a nastínila poněkud omezený náhled na vývoj poptávky po hotelnictví a lázeňství v Karlovarském kraji. Poté se práce pustila do analýzy vývoje hotelnictví a lázeňství. Řešila současný stav hotelnictví a lázeňství v regionu a následně vývoj hromadných ubytovacích zařízení i návštěvnosti z různých pohledů. Zajímavým zjištěním a zároveň přípravou na vyvrácení první hypotézy se stala odlišnost ve vývoji návštěvnosti hostů z Německa a z Ruské federace v období ekonomické krize. Pokles výkonnosti ekonomiky zasáhl návštěvníky z Německa razantněji a následný nárůst počtu hostů z Ruska prakticky substituoval úbytek hostů z Německa. Tímto byl završen první dílčí cíl. Zbytek analytické části řešil aktuální ekonomický stav Karlovarského kraje a identifikoval hospodářský cyklus za pomoci analýzy nominálního - 67 -

a reálného HDP, tempa růstu HDP, inflace, potenciálního produktu, produkční mezery a fluktuace obecné míry nezaměstnanosti kolem přirozené míry nezaměstnanosti. Po prozkoumání zmíněných identifikátorů hospodářského růstu práce získala podklad pro vyhodnocení nabytých informací. Tímto byl naplněn druhý dílčí cíl. Hospodářský cyklus byl prozkoumán. Výstupní část posloužila pro prošetření informací o hospodářském cyklu a o poptávce

po

hotelnictví

a

lázeňství

v Karlovarském

kraji.

Toto

shrnutí

nejpodstatnějších změn přineslo možnost je vzájemně porovnat a dosáhnout hlavního cíle a naplnění tématu diplomové práce - určit a zjistit spojitosti vlivu a hospodářského cyklu na poptávku po službách hotelnictví a lázeňství v Karlovarském kraji. Vyhodnocení údajů přineslo očekávaný výsledek v souladu s druhou hypotézou - hospodářský cyklus prokazatelně ovlivnil poptávku po službách hotelnictví a lázeňství v Karlovarském kraji. Tímto považuji téma a cíl diplomové práce za zcela naplněné. Výsledek práce umožnil predikovat vývoj hotelnictví a lázeňství v Karlovarském kraji v souladu s budoucím očekávaným vývojem hospodářského cyklu. Predikce rozvoje zakončila výstupní část. S ohledem na výsledky práce hypotézy napomohly ke splnění vytyčeného cíle i k naplnění tématu. Formulovány tímto způsobem: 1.

Hospodářský cyklus měl na poptávku nerezidentů z Německa a Ruska stejný vliv.

2.

Hospodářský cyklus prokazatelně ovlivnil poptávku po službách hotelnictví a lázeňství v Karlovarském kraji. První hypotézu práce ověřila, prozkoumala a ve výsledku negovala. Hospodářský

cyklus neměl na poptávku nerezidentů z Německa a Ruska stejný vliv. Zjištění se projevilo v období recese odstartované ekonomickou krizí. Poptávka na prvotní ekonomický útlum sice u obou stran prvním rokem poklesla, příští vývoj však u Němců prokázal soulad s cyklickým vývojem, u Rusů však opačný chod, který se zastavil až politicko-ekonomickým děním posledních let. Druhou hypotézu výsledky práce verifikovaly. Hospodářský cyklus prokazatelně ovlivnil poptávku po službách hotelnictví a lázeňství v Karlovarském kraji během posledních šestnácti let. Vývoj hotelnictví a lázeňství do značné míry kopíroval ekonomický cyklus. Podnikatelům ve zmíněných službách tímto na základě výsledků práce - 68 -

doporučuji sledovat světové politické a ekonomické dění, pozorovat a reagovat na očekávaný ekonomický vývoj a budovat vlastní úsudek nejen o hospodářském cyklu a jeho vývoji. Závěrem s optimismem dodávám, že jsem zpracováním diplomové práce uplatnil znalosti získané studiem ekonomických i oborových předmětů a sledováním okolního dění. Hlavní přínos pro mou osobu spatřuji v praktickém vyzkoušení si teoretických znalostí, jejich aplikaci na reálný ekonomický vývoj a v neposlední řadě v utvoření si osobních názorů na stav světové ekonomiky i ekonomiky České republiky. Práce může posloužit jako přehled současného i minulého stavu hotelnictví a lázeňství v Karlovarském kraji.

- 69 -

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ KNIŽNÍ ZDROJE [1] BÍNA, Jan et al. Zeměpis České republiky: učebnice pro střední školy. 2. vyd., upr. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, 2009. 95 s. ISBN 978-80-8603489-8 [2] CZESANÝ, Slavoj. Hospodářský cyklus: teorie, monitorování, analýza, prognóza. Praha: Linde, 2006. 199 s. ISBN 80-7201-576-1 [3] DAVID, Petr a SOUKUP, Vladimír. Velká turistická encyklopedie. Karlovarský kraj. Vyd. 1. Praha: Knižní klub, 2010. 254 s. ISBN 978-80-242-1941-7 [4] GILLESPIE, Andrew. Přehled ekonomie: klíčová témata, pojmy a zákonitosti. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002. 100 s. ISBN 80-7178-617-9 [5] HESKOVÁ, Marie a kol. Cestovní ruch: pro vyšší odborné školy a vysoké školy. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2006. 223 s. ISBN 80-7168-948-3 [6] HEYNE, Paul T. Ekonomický styl myšlení. 1. vydání. Praha: Vysoká škola ekonomická, 1991. 509 stran. ISBN 80-7079-781-9 [7] HOLMAN, Robert a kol. Dějiny ekonomického myšlení. 3. vyd. Praha: C.H. Beck, 2005. xxv, 539 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 80-7179-380-9 [8] HOLMAN, Robert. Makroekonomie: středně pokročilý kurz. 2. vyd. Praha: C.H. Beck, 2010. xiv, 424 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-80-7179-861-3 [9] LIŠKA, Václav a kol. Makroekonomie. 2. vyd. Praha: Professional Publishing, 2004. 628 s. ISBN 80-86419-54-1 [10]

MANKIW, N. Gregory. Zásady ekonomie. 1. vyd. Praha: Grada, 1999. 763 s.

Profesionál. ISBN 80-7169-891-1 [11]

ONDRČKA, Pavel. Makroekonomie různých ekonomických proudů. 1. vyd. Brno:

Masarykova univerzita, 2006. 253 s. ISBN 80-210-3993-0

- 70 -

[12]

ORIEŠKA, Ján. Služby v cestovním ruchu. 1. vyd. V Praze: Idea servis, 2010. 405

s. ISBN 978-80-85970-68-5 [13]

PÁSKOVÁ, Martina a ZELENKA, Josef. Výkladový slovník cestovního ruchu. [Praha]:

Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. 448 s. ISBN 80-239-0152-4 [14]

PEARCE, David W. Macmillanův slovník moderní ekonomie: čtvrté vydání. [1. české

vyd.]. Praha: Victoria Publishing, [1994]. 549 s. ISBN 80-85605-42-2 [15]

RYGLOVÁ, Kateřina. Cestovní ruch: soubor studijních materiálů. Vyd. 3., rozš.

Ostrava: Key Publishing, 2009. 187 s. Management. ISBN 978-80-7418-028-6 [16]

ŘEHOŘOVÁ, Pavla. Geografie České republiky. Vyd. 1. V Liberci: Technická

univerzita, 2010. 190 s. ISBN 978-80-7372-633-1 [17]

SAMUELSON, Paul Anthony a NORDHAUS, William D. Ekonomie: 19. vydání. Vyd. 1.

Praha: NS Svoboda, 2013. xxiv, 715 s., [4] s. obr. příl. ISBN 978-80-205-0629-0 [18]

SOJKA, Milan. Dějiny ekonomických teorií. Vyd. 1. Praha: Havlíček Brain Team,

2010. 541 s. ISBN 978-80-87109-21-2 [19]

SOJKA, Milan a KONEČNÝ, Bronislav. Malá encyklopedie moderní ekonomie. 6.,

aktualiz. vyd. Praha: Libri, 2006. 279 s. ISBN 80-7277-328-3 [20]

TUČKOVÁ, Zuzana. Ekonomika služeb: distanční studijní opora. 1. vyd. Znojmo:

Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo, 2009. 110 s. ISBN 978-80-87314-03-6 [21]

URBAN, Jan. Teorie národního hospodářství. 4., aktualiz. vyd. Praha: Wolters

Kluwer, 2015. 474 s. ISBN 978-80-7478-724-9 [22]

VAŠTÍKOVÁ, Miroslava. Marketing služeb: efektivně a moderně. 2., aktualiz. a rozš.

vyd. Praha: Grada, 2014. 268 s. Manažer. ISBN 978-80-247-5037-8 [23]

VLČEK, Josef a kol. Ekonomie a ekonomika. 3. vyd. Praha: ASPI, 2005. 559 s. ISBN

80-7357-103-X

- 71 -

ELEKTRONICKÉ ZDROJE [24]

Česká národní banka, 14. 4. 2014 [online]. Export, motivace tuzemské ekonomiky.

[cit.

2016-04-19].

Dostupné

z

WWW:

[25]

Česká národní banka, 2003-2016 [online]. Fiskální politika ve světle diskusí o její

strukturální komponentě. 28. 8. 2001. [cit. 2016-03-15]. Dostupné z WWW: [26]

Františkovy Lázně, oficiální web Města 25. 10. 2006 [online]. Lázeňské hotely a

lázně

-

zajímavosti

z historie.

[cit.

2016-04-07].

Dostupné

z

WWW:

[27]

Grandhotel Ambassador. [online]. Historie. [cit. 2016-05-04]. Dostupné z WWW:

[28]

Infocentrum města Karlovy Vary. [online]. Indikace pro lázeňské léčení v Karlových

Varech. [cit. 2016-05-04]. Dostupné z WWW: [29]

Informační portál Karlovarského kraje 17. 2. 2016 [online]. Karlovarský kraj [cit.

2016-04-04].

Dostupné

z


karlovarsky.cz/samosprava/Stranky/karlov_kraj.aspx> [30]

Letiště Karlovy Vary 22. 9. 2015 [online]. Karlovarský kraj pokračuje... [cit. 2016-

04-04]. Dostupné z WWW: [31]

Letiště Karlovy Vary 29. 2. 2016 [online]. Provozní výkony letiště [cit. 2016-04-04].

Dostupné z WWW: < http://www.airport-k-vary.cz/cs/statistika-vykonu/> - 72 -

[32]

Letiště Karlovy Vary 12. 6. 2015 [online]. Společnost AZAL - Azerbaijan Airlines...

[cit. 2016-04-04]. Dostupné z WWW: [33]

Letiště Karlovy Vary 2000 - 2016 [online]. Tiskové zprávy 2000 - 2015 [cit. 2016-04-

04]. Dostupné z WWW: [34]

Magistrát města Karlovy Vary © 2004-2016. 31. 7. 2014 [online]. Karlovy Vary

vedou

evropské

lázně

do

UNESCO.

[cit.

2016-04-04].

Dostupné

z

[35]

Mariánské Lázně, oficiální web Města [online]. Rok 2015. [cit. 2016-04-07].

Dostupné

z

WWW:


lazne/soucasnost/cestovni-ruch/rok-2015> [36]

Ministerstvo financí ČR 8. 4. 2016 [online]. Makroekonomické predikce – duben

2016

[cit.

2016-04-18].

Dostupné

z

WWW:
sektor/makroekonomika/makroekonomicka-predikce/2016/makroekonomickapredikce-duben-2016-24519> [37]

Ministerstvo financí ČR 9. 10. 2009 [online]. Makroekonomické predikce – říjen

2009.

[cit. 2016-04-21].

Dostupné

z

WWW:
sektor/makroekonomika/makroekonomicka-predikce/2009/makroekonomickapredikce-rijen-2009-8025> [38]

Ministerstvo financí ČR 12. 9. 2014 [online]. Nařízení rady (EU) č. 208/2014 [cit.

2016-04-05].

Dostupné

z

WWW:<

http://eur-lex.europa.eu/legal-

content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32014R0208&from=EN> [39]

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [online]. Marketing cestovního ruchu. 2007 [cit.

2016-03-10].

Dostupné

z

WWW:


stranky/Vyhledavani?searchtext=marketing+cestovn%C3%ADho+ruchu&searchmode =anyword>. Načteno z - 73 -

[40]

OECD. OECD.Stat [online databáze]. Economic Outlook No 98 - November 2015,

GDP 2000 – 2015. [cit. 2016-04-25]. Dostupné z WWW:
OECD. OECD.Stat [online databáze]. Economic Outlook No 98 - November 2015,

GDP

2014

–

2017,

Russia.

[cit.

2016-05-02].

Dostupné

z

WWW:


OECD. OECD.Stat [online databáze]. Economic Outlook No 98 - November 2015,

NAIRU 2000 – 2015. [cit. 2016-04-10]. Dostupné z WWW:
Policonomics [online]. Investment. 2012 [cit. 2016-04-17]. Dostupné z <WWW:

http://www.policonomics.com/investment/> [44]

Policonomics [online]. New Classical Macroeconomics: Business cycles. 2012 [cit.

2016-04-14]. Dostupné z WWW: [45]

Policonomics [online]. New Keynesian Economics: NAIRU. 2012 [cit. 2016-04-21].

Dostupné z WWW: < http://www.policonomics.com/lp-nke-nairu/ [46]

Portál Ministerstva zahraničí CZECH.CZ 18. 3. 2010 [online]. Mezinárodní letiště v

ČR.

[cit.

2016-04-04]. Dostupné

z

WWW:


mezinarodni-letiste-v-cr> [47]

RECOS, Registr komunálních symbolů [online]. Symboly Karlovarského kraje. 2001

[cit. 2016-04-04]. Dostupné z

ELEKTRONICKÉ ZDROJE ČESKÉHO STATISTICKÉHO ÚŘADU [48]

Český statistický úřad 1. 4. 2016 [online]. Kapacita hromadných ubytovacích

zařízení

v krajích.

[cit.

2016-04-07].

Dostupné

z

WWW:

[49]

Český statistický úřad 31. 12. 2015 [online]. Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2015.

[cit. 2016-04-04]. Dostupné z WWW:

- 74 -

[50]

Český statistický úřad 27. 1. 2016 [online]. Metodika – časové řady cestovní ruch.

[cit.

2016-04-08].

Dostupné

z

WWW:

[51]

Český statistický úřad 1. 4. 2016 [online]. Počet hromadných ubytovacích zařízení

podle kategorie ubytovacího zařízení v turistických regionech. [cit. 2016-04-08]. Dostupné z WWW: < https://www.czso.cz/csu/czso/cru_cr> [52]

Český statistický úřad 1. 4. 2016 [online]. Počet hromadných ubytovacích zařízení

podle kategorie ubytovacího zařízení v turistických regionech (archiv). [cit. 2016-04011]. Dostupné z WWW: [53]

Český statistický úřad 6. 1. 2015 [online]. Kapacita hromadných ubytovacích

zařízení - Archiv 2000 - 2012 - Cestovní ruch - časové řady. [cit. 2016-04-08]. Dostupné z WWW: [54]

Český statistický úřad 31. 3. 2016 [online]. Návštěvnost v lázeňských ubytovacích

zařízeních v ČR a krajích (NUTS III). [cit. 2016-04-11]. Dostupné z WWW: [55]

Český statistický úřad 31. 3. 2016 [online]. Návštěvnost v hromadných ubytovacích

zařízeních

v

krajích

(NUTS

III).

[cit.

2016-04-11].

Dostupné

z

WWW:

[56]

Český statistický úřad 31. 3. 2016 [online]. Počet přenocování hostů v hromadných

ubytovacích zařízeních podle zemí v ČR a krajích (NUTS III). [cit. 2016-04-12]. Dostupné z WWW: [57]

Český statistický úřad 31. 3. 2016 [online]. Počet hostů v hromadných ubytovacích

zařízeních podle zemí v ČR a krajích (NUTS III). [cit. 2016-04-12]. Dostupné z WWW: [58]

Český statistický úřad 4. 3. 2015 [online]. Počet hostů v hromadných ubytovacích

zařízeních podle zemí v ČR a krajích (NUTS III), (archiv). [cit. 2016-04-12]. Dostupné z WWW:

- 75 -

[59]

Český statistický úřad 4. 3. 2015 [online]. Návštěvnost v hromadných ubytovacích

zařízeních v krajích (NUTS III), (archiv). [cit. 2016-04-12]. Dostupné z WWW: [60]

Český statistický úřad 3. 2. 2016 [online]. Zaměstnanost, nezaměstnanost - časové

řady. (Tab. Časová řada základních ukazatelů VŠPS). [cit. 2016-04-21]. Dostupné z WWW: [61]

Český statistický úřad 18. 4. 2016 [online]. Zaměstnanci a průměrné hrubé měsíční

mzdy

podle

sfér

hospodářství.

[cit.

2016-04-18].

Dostupné

z

WWW:

[62]

Český statistický úřad 14. 12. 2014 [online]. Mzdy, náklady práce – časové řady.

[cit. 2016-04-18]. Dostupné z WWW: [63]

Český statistický úřad 17. 2. 2015 [online]. Cestovní ruch – časové řady. [cit. 2016-

04-14]. Dostupné z WWW: [64]

Český statistický úřad 14. 12. 2014 [online]. Zaměstnanost, nezaměstnanost –

časové

řady.

[cit.

2016-04-18].

Dostupné

z

WWW:

[65]

Český statistický úřad [online]. Hosté a přenocování v hromadných ubytovacích

zařízeních podle zemí (veřejná databáze). [cit. 2016-04-15]. Dostupné z WWW: [66]

Český statistický úřad [online]. Vybrané ukazatele regionálních účtů (veřejná

databáze).

[cit.

2016-04-15]. - 76 -

Dostupné

z

WWW:

[67]

Český statistický úřad 11. 4. 2016 [online]. Inflace – druhy, definice, tabulky. [cit.

2016-04-19]. Dostupné z WWW: [68]

Český statistický úřad 31. 3. 2016 [online]. Hrubý domácí produkt HDP - Metodika.

[cit.

2016-04-08].

Dostupné

z

WWW:

[69]

Český statistický úřad [online]. Míra nezaměstnanosti (veřejná databáze). [cit.

2016-04-15].

Dostupné

z

WWW:

[70]

Český statistický úřad 16. 4. 2016 [online]. Veřejná databáze, vlastní tabulka. [cit.

2016-04-16].

Dostupné

z

WWW:

[71]

Český statistický úřad 16. 4. 2016 [online]. Veřejná databáze, vlastní tabulka. [cit.

2016-04-16].

Dostupné

z

WWW:

[72]

Český statistický úřad 16. 4. 2016 [online]. M000104a Hrubá přidaná hodnota

podle

odvětví

(běžné

ceny).

[cit.

2016-04-16].

Dostupné

z

WWW:

[73]

Český statistický úřad 25. 7. 2015 [online]. Obyvatelstvo. [cit. 2016-04-04].

Dostupné

z

WWW:


112015>

- 77 -

OSTATNÍ ZDROJE [74]

Ekonomika.idnes.cz 13. 2. 2015 [online]. Krize je pryč, ale čekalo se víc. Ekonomika

loni

rostla

o

dvě

procenta.

[cit.

2016-04-13].

Dostupné

z

WWW:

[75]

Idnes.cz. 12. 2. 2016 [online]. Vřídlo v Karlových Varech nepovolil otevřít ani

stavební úřad. [cit. 2016-04-04]. Dostupné z WWW: [76]

Idnes.cz 3. 9. 2015 [online]. Zeman se v Číně sešel s Putinem, řešili islamisty i

protiruské

sankce

[cit.

2016-04-05].

Dostupné



- 78 -

z

WWW: