VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R.O

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R.O.

Bc. Kamila Bubelíni

Produktové balíčky pro handicapované návštěvníky destinace

Diplomová práce

2014

Produktové balíčky pro handicapované návštěvníky destinace

Diplomová práce

Kamila Bubelíni

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. katedra hotelnictví

Studijní obor: Hotelnictví Vedoucí bakalářské práce: doc. Ing. Dagmar Jakubíková, Ph.D Datum odevzdání bakalářské práce: 2014-05-14 Datum obhajoby diplomové práce: E-mail:[email protected]

Praha 2014

Product packages for handicapped visitors of destination

Master´s Dissertation

Kamila Bubelíni

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Hotel Management

Major: Hotel Management Thesis Advisor: doc. Ing. Dagmar Jakubíková, Ph.D Date of Submission: 2014-05-14 Date of Thesis Defense: E-mail: [email protected]

Prague 2014

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma – Produktové balíčky pro handicapované návštěvníky destinace zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů, a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o.

……………………………….. jméno a příjmení autora V Praze dne 14. 05. 2014

Touto cestou bych ráda poděkovala své vedoucí diplomové práce doc. Ing. Dagmar Jakubíkové, Ph.D za ochotu, vstřícnost, cenné a velmi užitečné odborné rady, které mi byly poskytnuty během zpracování této práce.

ABSTRAKT BUBELÍNI Kamila: Produktové balíčky pro handicapované návštěvníky destinace [Diplomová práce] Vysoká škola hotelová. Praha: 2014. 73 s. Jedním z hlavních cílů diplomové práce je zjistit a porovnat jaké jsou v současnosti možnosti cestování osob s hendikepem. Zjistit jaké jsou největší bariéry v cestování, zejména po turistických atraktivitách dané destinace a prozkoumat, jaké jsou služby z hlediska ubytování a stravování pro tento segment. Druhým cílem je navrhnout řešení pro zlepšení bezbariérových přístupů, aby se stalo cestování pro postižené osoby jednodušším a mohli cestovat sami, bez odkázání na druhé, jejich rodiny a blízké. V teoretické části se práce zabývá problematikou hendikepovaných, kde jsou uvedeny důležité pojmy k tomuto tématu. Existuje mnoho druhů a rozdělení. V primárním případě práce informuje čtenáře o typech a druzích postižení. Dále o pojmech jako jsou bariéra, bezbariérový přístup, legislativa bezbariérové přístupnosti atd. Práce se dále zabývá kategorií cestovního ruchu, cestovního ruchu pro hendikepované o projekty a organizace, které se tímto segmentem lidí zabývají. Cílem analytické části je prozkoumat a zhodnotit díky terénnímu výzkumu, dotazníkovému šetření a v neposlední řadě řízeným rozhovorům, zda je Karlovarsko vhodnou destinací pro cestování osob s tělesným postižením. V průběhu této kapitoly diplomantka popisuje vlastní terénní analýzu, kde je práce zaměřena na mapování terénu a bezbariérové přístupnosti v Karlových Varech. Dále se práce zabývá zkoumáním bezbariérovou přístupnosti nejvýznamnějších památek, zejména kolonád, pramenu a museí. V návrhové části práce je práce věnována návrhům a doporučením vztahujícím se k výsledkům analýzy. Řízení se těmito doporučeními by mělo vést ke zlepšení aktuálního stavu bezbariérových tras, bezbariérové dopravy a turistiky hendikepovaných v Karlových Varech.

Klíčová slova: bariéra, bezbariérový, destinace, hendikep, Karlovy Vary, vozíčkáři

ABSTRACT Bubelini Kamila: Product packets for handicapped visitors of destination (Thesis) Vysoká škola hotelová, Praha 2014. 73s. One of the main aims of the thesis is to find and compare current possibilities of handicapped individuals. It focuses on the biggest barriers in travelling, mainly at tourist attractions of particular destinations and surveys the services from the point of view of accommodation and catering for this segment. Another aim is to offer a solution for barrier-free zones improvement to simplify travelling for the disabled so that they can travel on their own, without depending on others, their families and relatives. In the theoretical part, the thesis looks into the issues of the handicapped, where important concepts of this topic are mentioned. There are many categories and divisions. In the primal case the thesis informs the readers about types and classes of disability. It also describes the terms such as barrier, barrier-free zones/access, barrier-free accessibility legislative etc. The thesis inquires into the category of tourism, the tourism for the handicapped and the projects and organisations which deal with this segment of people. Through field research, quiestionnaire survey and controlled interviews, the analytic part aims at examination and evaluation of Karlovy Vary region as a suitable destination of handicapped tourists In this chapter the diplomat describes her own field research analysis which concentrates on mapping the area and its barrier-free zones and access in Karlovy Vary. It also studies the barrier-free zones and accessibility at the most significant historic sights, especially colonnades, springs and museums. In the proposal part the thesis is dedicated to suggestions and recommendations related to the analysis results. Following the recommendations should lead to improvement of the present conditions of barrier-free routes, barrier-free transport and tourism of the handicapped in Karlovy Vary. The key words: barrier, barrier-free, destination, handicap, Karlovy Vary, wheelchair users

Obsah 1

TEORETICKÁ ČÁST ............................................................................................................. 12 1.1

Problematika hendikepovaných ....................................................................................... 12

1.2

Cestovní ruch pro hendikepované .................................................................................... 17

1.2.1

Vymezení pojmu cestovní ruch ................................................................................ 17

1.2.2

Hendikepovaní účastníci CR .................................................................................... 19

1.3

Legislativa ........................................................................................................................ 19

1.3.1 Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu .................................... 20 1.3.2 Vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích umožňující ............... 20 Bezbariérové prostředí v cestovním ruchu ....................................................................... 21

1.4

1.4.1 Základní podmínky přístupnosti vnitřního i vnějšího prostředí pro osoby s omezenou schopností samostatného pohybu a orientace........................................................................... 22 Specifika pro hendikepované klienty služeb cestovního ruchu................................ 23

1.4.2

Projekty CR zaměřené na hendikepované ........................................................................ 25

1.5 2

ANALYTICKÁ ČÁST ............................................................................................................ 34 2.1

Destinace Karlovarsko - Charakteristika.......................................................................... 34

2.1.1

Turistické atraktivity ................................................................................................ 36

2.1.2

Dopravní dostupnost ................................................................................................ 39 Řízené rozhovory ............................................................................................................. 40

2.2

3

2.2.1

První rozhovor .......................................................................................................... 40

2.2.2

Druhý rozhovor ........................................................................................................ 43

2.3

Dotazníkové šetření.......................................................................................................... 46

2.4

Analýza bezbariérové přístupnosti na turisticky nejvýznamnějších místech ................... 55

2.5

Kulturně – sportovní využití pro hendikepované v Karlových Varech............................ 61

Návrhová část ........................................................................................................................... 66 3.1

Návrhy na zlepšení aktuálního stavu v Karlových Varech .............................................. 66

3.2

Návrh zájezdu .................................................................................................................. 68

Závěr ................................................................................................................................................ 71 Literatura .......................................................................................................................................... 73

ÚVOD V současnosti se cestovní ruch stal velmi žádaným a mnoho lidí tráví svůj volný čas právě cestováním. Hranice do celého světa jsou otevřené a možnost podívat se do jiných zemí je poněkud jednodušší než v minulosti. Jelikož se fond volného času u lidí čím dál tím více zvětšuje, zvyšuje se i cestovní ruch. Lidé cestují za poznáváním jiných kultur, nových míst, vzděláváním a v neposlední řadě za odpočinkem. Cestování a dovolené v zahraničí se staly životním stylem a trendem u mnoha lidí. V některých zemích představuje cestovní ruch velkou část příjmů do národního hospodářství. Avšak dle ČSÚ od roku 2003-2012 příjem v ČR z cestovního ruchu klesá. V dnešní moderní a vyspělé době existuje skupina lidí, pro které cestování není tak jednoduché. Jde o skupinu lidí, kteří trpí nějakým hendikepem. Tito lidé nemohou bezstarostně cestovat jako zdraví lidé a během cestování na ně čeká mnoho překážek, které musí překonávat. Lidé trpící nějakým hendikepem se chtějí začlenit do společnosti stejným způsobem jako zdraví lidé. Chtějí pracovat, cestovat a žít naplno. Existuje řada organizací, které podporují cestování lidí s hendikepem. Cestování postižených lidí patří do odvětví sociálního ruchu, který připravuje větší či menší projekty pro snadnější cestování těchto osob. Snaží se odstranit překážky v destinacích, které jsou pro hendikepované osoby dosud velkým problémem. Diplomantka si toto téma vybrala z několika důvodů. Tím prvním důvodem byla zvědavost, jak je v současnosti cestovní ruch nakloněn lidem, kteří trpí nějakým druhem postižení, a druhým důvodem bylo prozkoumání Karlovarska, zdali je vhodná destinace pro hendikepované turisty. Práce je zaměřena se pouze na jednu skupinu postižených a to na vozíčkáře. V dnešní, moderní době se toto téma dostává do popředí a mluví se o něm stále více, protože se tento segment lidí stále více začleňuje do společnosti. Ovšem jsou lidé, kteří ve své blízkosti hendikepované osoby nemají a jejich povědomí o jejich životě a o začlenění do společnosti je často velmi zkreslené. Je názoru, že o této problematice, by každý jedinec měl mít nějaké povědomí. Cílem diplomové práce je na základě dotazníkového šetření, rozhovorů s hendikepovanými osobami a v neposlední řadě pomocí analýzy zmapovat a porovnat současné možnosti cestování osob s hendikepem. Zjistit jaké jsou největší bariéry v cestování, zejména po turistických atraktivitách dané destinace a zjistit, jaké jsou služby z hlediska ubytování a 9

stravování pro tento segment. Druhým cílem bude navrhnout řešení pro zlepšení bezbariérových přístupů, aby se stalo cestování pro postižené osoby jednodušším a mohli cestovat sami, bez odkázání na druhé, jejich rodiny a blízké. Jako metodologii budou zvoleny řízené rozhovory, dotazníkové šetření a dále terénní í analýzu kdy mapovala výběr nejznámějších turistických atraktivit v Karlových Varech v doprovodu vozíčkáře. Hypotéza č. 1 : Karlovy Vary jsou vhodná destinace pro cestování vozíčkářů. Hypotéza č. 2 : V Karlových Varech existuje velké množství bezbariérových přístupů. V zájmu naplnění cílů diplomové práce je práce rozdělena celkem do tří částí. Jedná se o část teoretickou, analytickou a v poslední řadě návrhovou. Teoretická část je věnována především základním charakteristikám pojmů týkajících se oblasti cestovního ruchu, produktu, produktovým balíčkům, problematiku hendikepovaných, kde jsou uvedeny důležité pojmy k tomuto tématu. Dále o pojmech jako jsou bariéra, bezbariérový přístup, legislativa bezbariérové přístupnosti a projektům a organizacím podporující tento typ cestovního ruchu. V analytické části diplomové práce je práce zaměřena na představení Karlových Var jako turisticky atraktivní destinaci, dále informace o rozloze, dostupnosti, kulturních a společenských akcí. V průběhu této kapitoly se dostaneme k samému jádru a to k vlastní analýze, kde jsme se zaměřily na mapování terénu a bezbariérové přístupnosti v Karlových Varech. Dále diplomantka zkoumá bezbariérovou přístupnost nejvýznamnějších památek, zejména kolonád, pramenu a museí. V práci jsou zaznamenávány řízené rozhovory a výsledky dotazníkového šetření, kterými je výzkum prováděn. Během výzkumu se také potvrdí nebo vyvrátí hypotézy, které stanovila již na začátku v úvodu. Návrhová část diplomové práce je věnována návrhům a doporučením vtahujícím se k jednotlivým prvkům analýzy bezbariérové přístupnosti. Doporučení se týkají především zlepšení bezbariérové přístupnosti v Karlových Varech, možných dotacích a sponzorování. Řízení se těmito doporučeními by mělo vést ke zlepšení aktuálního stavu v Karlových Varech.

10

Mezi nejdůležitější informační zdroje, které jsou v diplomové práci použity, patří především elektronické zdroje a tištěné publikace. Teoretická část se opírá především o tištěné publikace z oblasti cestovního ruchu, sociálního cestovního ruchu, psychologie, zdravotnictví, marketingu, a organizacích pro tělesně postižené. Mezi tyto publikace patří, například kniha Marketing v cestovním ruchu autorky Doc. Ing. Dagmar Jakubíkové, CSc. Dále sem můžeme zařadit publikaci autora doc. PhDr. Borise Titzla a jeho dílo Postižený člověk ve společnosti. Publikace autorky Daniely Filipové, mezi které patří Život bez bariér, Tvorba bezbariérového prostředí a Projektujeme bez bariér. Analytická část vychází z vlastní analýzy bezbariérové přístupnosti v Kalových Varech, dotazníkového šetření formou otevřených i uzavřených odpovědí a dále z analýzy dvou řízených rozhovorů s hendikepovanými osobami.

11

1 TEORETICKÁ ČÁST V teoretické části se práce zabývá problematikou hendikepovaných, kde jsou uvedeny důležité pojmy k tomuto tématu. Existuje mnoho druhů a rozdělení. V primárním případě práce informuje čtenáře o typech a druzích postižení. Dále o pojmech jako jsou bariéra, bezbariérový přístup, legislativa bezbariérové přístupnosti atd. Také nesmíme opomenout kategorii cestovního ruchu, cestovního ruchu pro hendikepované a projekty a organizace, které se tímto segmentem lidí zabývají.

1.1 Problematika hendikepovaných Již od samého počátku lidstva se společnost stýká s „postiženými lidmi“. Již období starověkého Řecka a Říma se zmiňuje o existenci postiženého člověka. Společnost té doby nebyla postiženým lidem příliš nakloněna. Postupem času a vývojem člověka se jejich přístup měnil. Dříve byly osoby s tělesným postižením označovány jako „mrzáci“ a dnes je někdy velmi nepřesně označujeme jako „invalidy“. V současnosti je společnost postiženým lidem nakloněna a snaží se integrovat tuto skupinu mezi sebe, ale stále existují předsudky proti této skupině, které by se měli odstranit. Stále nabýváme toho názoru, že lidé na invalidním vozíku, obvykle nemají vysoké společenské postavení, vzdělání a prestiž a tento stereotypní přístup může poškodit jejich psychický stav a jejich sebevědomí. Naplnění práva na svobodu pohybu je jedna ze základních podmínek pro plnohodnotný život člověka. Tato práva jsou lidem se zdravotním znevýhodněním často odpírána díky architektonickým, orientačním i komunikačním bariérám. Odstranění těchto překážek vede ke zlepšení životních podmínek pro celou lidskou společnost. Pro úvod je nutné rozlišit skupiny hendikepovaných osob z hlediska postižení, protože nelze tyto osoby vnímat jako jednotnou skupinu. U zdravotně postižených osob dochází ke ztrátě nebo poškození určitého orgánu či nervového systému. Tato ztráta zapříčiňuje narušení a omezení v jejich běžném životě a v častých případech chybí některé standardní funkce a člověk je odkázán na pomoc druhého. U postiženého jedince platí, že jakékoliv postižení ovlivňuje rozvoj celé osobnosti a podílí se na vytvoření sociální situace, která určuje jeho společenské postavení. 12

Osoba, která je postižená určitým hendikepem, trpí nejen určitým omezením nebo postižením, ale i mírou jeho subjektivního chápání a pozicí jedince ve společnosti. Postižený člověk vnímá svět jinak než zdravý. Jeho představa o životě je chudší a okolní svět se mu může zdát i hůře srozumitelný. Velmi složitý je i jeho omezený sociální kontakt a to, že ho okolí nepřijímá stejně jako zdravého. V dnešní době se vyskytuje značné množství různě postižených lidí. Postižení dělíme na vrozené, to které získal jedinec již ve fázi vývoje, nebo na jiná, která se projeví až v průběhu dalšího vývoje či vznikem jako důsledek nehody, úrazu či onemocnění v kterémkoli období života. Příčiny vzniku smyslových, komunikačních či pohybových postižení se liší. Za vznik mohou genetických poruchy, následky onemocnění nebo úrazu. Z hlediska jejich důsledků můžeme rozlišovat kategorii vrozených a později získaných postižení. 1. Vrozené postižení – ovlivňuje vývoj dítěte, které v důsledku toho nemůže získat určité zkušenosti. Na druhé straně není tak traumatizující, protože jedinec s vrozeným postižením neví, jaké je to být zdravý a svůj hendikep již akceptoval. Postupem času by si přál dělat věci jako zdravý člověk, ale mnohdy si nedokáže představit, jaké by mu to přineslo subjektivní uspokojení. 2. Později získané postižení představuje větší psychické trauma, člověk může srovnávat, uvědomuje si, co ztratil, a svůj nynější stav považuje za jednoznačně horší, ne-li nepřijatelný. Z objektivního hlediska má výhodu zachování dřívějších. Nějakou dobu žil jako zdravý člověk a získal zkušenosti, které pak může využít. Např.: lidé se zrakovým postižením mají lepší orientaci v prostoru, mají lepší koordinaci atd. Hendikepovaná osoba, nejčastěji je tímto termínem označována osoba s pohybovým, zrakovým nebo sluchovým postižením. Postižení může být dočasné nebo trvalé a viditelné nebo skryté. Světová zdravotnická organizace schválila dokument Mezinárodní klasifikace poruch, postižení a handicapů, ve kterém vymezila tři základní pojmy: - vada- je definována jako abnormálnost psychologické, fyziologické nebo anatomické struktury nebo funkce, - postižení- přestavuje ztrátu schopnosti člověka jednat a provádět činnosti způsobem nebo v mezích, které se pro lidskou bytost považují za normální,

13

- znevýhodnění- je pak omezení sociálního charakteru, vyplývající z vady nebo postižení, která člověka omezuje nebo mu znemožňuje, aby naplnil roli, která je pro něho normální.1 Z hlediska postiženého orgánu, systému či místa postižení rozlišujeme postižení pohybového aparátu, smyslového ústrojí, o mentální postižení. 1.2.1 Nejčastější příčiny postižení a jejich rozdělení: - děti a dorost - osoby produktivního věku - seniory V dětském věku: Nejčastějším typem onemocnění v ranném věku dítěte je tzv. „dětská mozková obrna“ (DMO). Dítě postižené touto nemocí je nejen pohybově postižené, ale v horších případech i mentálně postižené. K tomuto postižení se často vyskytují i přidružená postižení jako jsou epilepsie či smyslové poruchy. Dále v této skupině vidíme řadu vrozených vad a syndromů. Mezi velmi vážná onemocnění patří i smyslové poruchy (slepota, hluchota, němota a jejich kombinace. V dospělosti, v produktivním věku: V dospělosti se jedná v největších případech o onemocnění, které přetrvává z dětství. V dalších případech vzniká postižení při úrazu nebo psychiatrické. K úrazu dochází zejména při autonehodách, vykonávání nebezpečné práce nebo při sportu. Mezi psychiatrické postižení řadíme např.: schizofrenii, psychózu, depresi, mentální anorexii. U seniorů a lidí v postproduktivním věku U starších lidí a zejména ve stáří dochází k cévnímu onemocnění. V dnešní době se bohužel stále více vyskytuje i u nižších věkových kategorií. Nejčastější postižení vzniká při cévní mozkové příhodě a s níž spojenými následky. Dále dnes stále častěji vidíme už v relativně mladším věku onemocnění, způsobující demenci jako jsou např.: Alzheimer či ateroskleróza. Je velmi těžké zařadit postižené osoby do jedné skupiny, jelikož jde o velmi různorodou skupinu a proto je dělíme na tyto následující podskupiny: 1

Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví: MKF. 1. české vyd. Překlad Jan Pfeiffer, Olga Švestková. Praha: Grada, 2008, 280 s. ;. ISBN 978-80-247-1587-2.

14

Osoba s postižením pohybového ústrojí Pojem tělesného postižení chápeme jako vadu pohybového aparátu tj. kostí, kloubů, svalů a poruchy či poškození nervového ústrojí. Jsou to osoby, které jsou nuceny používat invalidní vozík, berle či další jiné pomůcky, ale v nejvyšší míře jsou odkázáni na pomoc druhých osob buď z řady rodinných příslušníků či přidělených sociálních pracovníků. Osoba s postižením sluchu Především osoby, které trpí lehkým postižením sluchu. Jsou schopny se zařadit do společnosti a nejsou velkou mírou indisponovány orientací v prostoru. Často používají sluchadla, která zesilují okolní zvuky na sílu registrovatelnou postiženým. Sluchové vady dle Pipenkové dělíme na tyto kategorie. Nedoslýchavost lehká – člověk nevnímá zvuky do 40 dB, neslyší tedy šepot nebo tichý hovor, střední – postižený není schopen zaregistrovat ani zvuk v rozsahu 40 – 70 dB, nevnímá tedy běžný hovor či pouliční ruch, těžká – osoba je schopna vnímat zvuky až od síly 90 dB, slyší tedy například klakson. Hluchota – je vadou vrozenou, může být buď totální, tedy s naprostou ztrátou sluchu nebo praktická, kdy se vyskytují pouze tzv. zbytky sluchu. Jedná se o nejtěžší sluchovou vadu, kdy je vnímání prostoru výrazně pozměněno a zpomaleno. Ohluchlost – je stav, kdy ke ztrátě sluchu dochází až v průběhu života. Pokud ke ztrátě sluchu dojde až po ukončení 7. roku života, nedochází již ke ztrátě řeči a komunikace s okolím není tedy tak výrazně omezena. Osoba se zrakovým postižením Tímto termínem označujeme osoby s různými druhy a stupni snížených zrakových schopností. Podle výsledků vyšetření je možné zrakově postiženého člověka zařadit do některé z pěti kategorií zrakového postižení: 2 - kategorie 1: střední slabozrakost, - kategorie 2: silná slabozrakost, - kategorie 3: těžce slabý zrak, - kategorie 4: praktická nevidomost, 2

Praha:

SONS

ČR

-

Kdo

je

zrakově

postižený?

internetu:http://www.sons.cz/kdojezp.php

15

2012

[cit.

2014-03-02].

Dostupné

na

- kategorie 5: úplná nevidomost. Osoby s mentálním postižením Jsou osoby s poruchou intelektu - retardací (vrozené změny, narušení mentálního vývoje) Lidé postižení tímto hendikepem trpí vážným opožděním a poruchou vývoje duševních funkcí, většinou i vývojem řeči. Další podskupina mentálně postižených trpí projevy demence- postižení vzniká během vývoje života, nemocný ztrácí již získané dovednosti. Osoby s duševním onemocněním Velká část duševních onemocnění vzniká na podkladě nějakých předpokladů. Některé nemoci mají genetický základ, protože se vyskytují v některých rodinách a postižené osoba ji zdědí po rodinném příslušníkovi. Velkou roli zde hraje způsob výchovy, události, které se vyskytují v průběhu života, potíže v mezilidských vztazích, pracovní a existenční starosti. Během života se jedinec potýká s psychicky náročnými a obtížnými situacemi a některé tyto momenty mohou fungovat jak „spouštěč“ tohoto onemocnění. Jedná se zejména o úzkostnou neurózu, různé druhy fobií a poruchy příjmu potravy. Vrozené faktory neuróz mají své kořeny v dětství, často plynou z nejistoty. Dle Českého statistického úřadu k roku 2007 v České Republice žije přibližně 1 100 500 osob se zdravotním postižením. Vyšší podíl mají ženy nad 75 let, což je logické vzhledem ke kratší délce života mužů. Viz tabulka uvedené níže. Tabulka č. 1

Zdroj: ČSÚ, Výsledky výběrového šetření zdravotně postižených osob za rok 2007

16

1.2 Cestovní ruch pro hendikepované 1.2.1 Vymezení pojmu cestovní ruch Cestovní ruch představuje rozsáhlý trh, který vyžaduje uspokojení různorodých potřeb, a tím vzbuzuje pozornost podnikatelů, veřejné i státní správy, i velmi dynamicky se rozvíjející segment ekonomiky. Je označován jako pohyb lidí mimo jejich vlastní prostředí do míst, která jsou vzdálená od místa jejich bydliště, za různými účely, vyjma migrace a výkonu normální denní práce.3 V cestovním ruchu je velká konkurence a každý subjekt se snaží o co největší uspokojení potřeb zákazníků, kteří mají zájem o cestování. Potřeby lidí jsou odlišné, a proto je nutné sledovat všechny aspekty a nabídnout tu nejlepší kombinaci produktu a služeb. Cestovní ruch se stal v průběhu vývoje společnosti neodmyslitelnou součástí života lidí a významným faktorem rozvoje ekonomik většiny států. Dopady cestovního ruchu dělíme na ekonomické: positivní 

příjmy podnikatelských subjektů,



příjmy do státní pokladny,



vytváření nových pracovních příležitostí,



zlepšení infrastruktury, : negativní



růst ceny a zboží



zisky z cestovního ruchu jsou často exportovány do jiných regionů



sezónní charakter cestovního ruchu podporuje zvýšenou míru nezaměstnanosti v mimosezóně

socio-kulturní: positivní 

podporují přátelství mezi lidmi různých států a jejich lepší vzájemné porozumění,



zvyšují toleranci různých sociálních a kulturních skupin,



ochraňují kulturní identity cílové destinace a místí populace,



vytváří podnikatelské příležitosti a zvyšuje zaměstnanost v dané oblasti,



ovlivňuje růst životní úrovně obyvatelstva a zlepšuje využívání volného času, : negativní



drogy, kriminalita, prostituce

3

JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu. 1. české vyd. Praha: Grada, 2009, 19 s. ;. ISBN 978-80-247-1587-2.

17



stěhování obyvatel



snižování autenticity místa

environmentální: positivní 

ochrana přírodních lokalit



podpora krajinotvorby



ochrana environmentálních zdrojů v destinacích : negativní



znečištění vody, vzduchu



ztráta přírodních zdrojů a zemědělské půdy kvůli rozvoji cestovního ruchu



narušení biodiverzity



zvýšení produkce odpadu

Služby cestovního ruchu Vzácnost statků a služeb vede k tomu, že jsme nuceni se rozhodovat, jakými výroby a službami uspokojíme své potřeby. Služby v cestovním ruchu jsou službami komplexními (např.: balíček služeb). V cestovním ruchu mají služby své specifické rysy, jako jsou: nehmotnost, pomíjivost, proměnlivost, neskladovatelnost, mnohočetnost poskytovatelů.

Produkt Produkt je cokoli hmotného či nehmotného, co prostřednictvím procesu směny uspokojí potřeby spotřebitele nebo firemního zákazníka. Produkt je všechno, jak výhodné tak nevýhodné, co získáváme nějakou výměnou. Je to složitá kombinace hmotných a nehmotných prvků, včetně funkčních, sociálních a psychologických užitných hodnot. Produktem může být myšlenka, služba, nebo zboží nebo jakákoliv kombinace těchto tří kategorií.4 Produktové balíčky Balíček obsahuje dvě nebo více služeb podle přání zákazníka zakoupených za jednu cenu, při uplatnění principu výhodné transakce pro kupujícího, tzv. package deal. Jádrem balíčků v destinaci cestovního ruchu bývá ubytování, ke kterému se mohou přidružovat další 4

JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu. 1. české vyd. Praha: Grada, 2009, 188 s. ;. ISBN 978-80-247-1587-2.

18

služby, jakými jsou např. výlety, vstupy do kulturních zařízení, cesty do destinace a zpět, přeprava v rámci destinace a speciální události.5 Programování a tvorbu balíčků lze charakterizovat jako specifický způsob tvorby produktu, která stimuluje poptávku po destinaci zejména v mimosezónních obdobích. Jedná se o marketingovou příležitost k podpoře prodeje, která klientovi poskytuje nové zážitky a rozšiřuje služby o nové nápady a animace a zároveň slouží k dosažení dokonalejšího souladu mezi potřebami zákazníků a nabízenými službami. Jedná se o významný způsob ovlivnění nabídky v destinaci.6 Destinace cestovního ruchu Destinaci cestovního ruchu lze pokládat za jeden komplexní produkt, který je složen z mnoha produktů nebo za kolektivního výrobce. Destinace jako výrobce musí být řízena stejně jako jakýkoliv podnik či organizace. Řízení spočívá v koordinaci a kooperaci činností jednotlivých podnikatelských a nepodnikatelských subjektů.7 1.2.2 Hendikepovaní účastníci CR Strategie profesionálního přístupu k hendikepovaným účastníkům s tělesným postižením je založena na identifikaci jejich potřeb. Jejich potřeby se budou velmi lišit od skupiny zdravých účastníku, jelikož tato skupina je velmi různorodá. Na počátku úvah o potřebách tělesně postižených klientů je třeba mít na paměti, že tito klienti budou vyžadovat velmi specifické služby. Největší problémy představují pro zdravotně postižené osoby kromě financí také fyzické bariéry v ubytovacích a stravovacích zařízeních, kulturních a historických objektech, a v neposlední řadě také v dopravě.

1.3 Legislativa

5

JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu. 1. české vyd. Praha: Grada, 2009, 267 s. ;. ISBN 978-80-247-1587-2. 6

PALATKOVÁ, Monika. Mezinárodní cestovní ruch: analýza pozice turismu ve světové ekonomice : význam turismu v mezinárodních ekonomických vztazích : evropská integrace a mezinárodní turismus. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 134 s. ISBN 978-80-247-3750-8. 7

JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu. 1. české vyd. Praha: Grada, 2009, 37 s. ;. ISBN 978-80-247-1587-2

19

V legislativě jsou problémy bezbariérových přístupů upraveny následujícími právními normami a předpisy. Tyto právní předpisy upravují především podmínky pro výstavbu objektů, infrastruktury a jejich bezbariérové užívání. 1.3.1 Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu Zákon č. 183/2006 Sb. upravuje cíle a úkoly územního plánování, orgány a nástroje územního plánování, podmínky pro výstavbu, rozvoj území a pro přípravu veřejné infrastruktury. Dále zákon upravuje povolování staveb a jejich změn, terénních úprav, užívaní a odstraňování staveb, dohled a pravomoci stavebních úřadů, povinnosti a odpovědnost osob při přípravě a provádění staveb, obecné požadavky na výstavbu, vstupy na pozemky a do staveb a ochranu veřejných zájmů.8 Nejdůležitější částí tohoto zákona pro oblast bezbariérové přístupnosti je § 2 odst. 2 písm. e), kde jsou definovány požadavky na bezbariérové užívání staveb jako: “obecné požadavky na výstavbu, obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby stanovené prováděcími právními předpisy a dále obecné technické požadavky zabezpečující užívání staveb osobami pokročilého věku, těhotnými ženami, osobami doprovázejícími dítě v kočárku, dítě do tří let, popřípadě osobami s mentálním postižením nebo osobami s omezenou schopností pohybu nebo orientace stanovené prováděcím právním předpisem. Důležitý je také § 169 tohoto zákona, který umožňuje v odůvodněných případech povolit výjimku z technických požadavků na bezbariérové užívání stavby. 1.3.2 Vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích umožňující bezbariérové používání staveb Vyhláška č. 398/2009 upravuje technické požadavky pro bezbariérové používání staveb a odkazuje na ní § 194 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb. Týká se staveb občanské vybavenosti, bytových domů, staveb pro výkon práce, pozemních komunikací a veřejného prostranství. Zásadní je její přílohová část, která je složena z následujících čtyř příloh. 9 Příloha č. 1: Obecné technické požadavky zabezpečující bezbariérové užívání staveb

8

Praha: TzBinfo, 2006, Zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu [cit. 2014-02-15] Dostupné na internetu: http://www.tzb-info.cz/pravni-predpisy/zakon-c-183-2006-sb-o-uzemnim-planovania-stavebnim-radu-stavebni-zakon 9

Sbírka zákonů České republiky. 2009, částka 129, s. 6621-6647)

20

Příloha č. 2: Technické požadavky zabezpečující bezbariérové užívání pozemních komunikací a veřejného prostranství Příloha č. 3: Technické požadavky zabezpečující bezbariérové užívání staveb občanského vybavení v částech určených pro užívání veřejností, společných prostor a domovního vybavení bytových domů, upravitelného bytu nebo bytu zvláštního určení a staveb pro výkon práce Příloha č. 4: Symboly Rozhodnutí komise č. 2008/164/ES, o technické specifikaci pro interoperabilitu týkající se osob se sníženou schopností pohybu a orientace v transevropském konvenčním a vysokorychlostním železničním systému. Cílem TSI je harmonizovat ustanovení, která se mají přijmout pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace v konvenčním a vysokorychlostním železničním systému. Vlaky, stanice a součásti infrastruktury, které jsou v souladu s opatřeními popsanými v TSI, umožní poskytnout podobnou úroveň dostupnosti osobám s omezenou schopností pohybu a orientace po celé transevropské síti. TSI nebrání členským státům v zavádění doplňujících opatření pro zlepšení dostupnosti, pokud to neztěžuje interoperabilitu a neuvaluje nepřiměřené náklady na železniční podniky. 10 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2006, o právech osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace v letecké dopravě stanovuje pravidla pro ochranu a poskytování pomoci osobám se zdravotním postižením v letecké dopravě s cílem zabránit jejich diskriminaci v přístupu k letecké dopravě a zajistit na letištích a na palubách letadel pomoc, která odpovídá jejich zvláštním potřebám. Pomoc je poskytována bez dodatečných poplatků ze strany osob se zdravotním postižením. Článek 4 stanovuje podmínky, kdy lze ze strany leteckého dopravce odmítnout přepravu dané osoby.

1.4 Bezbariérové prostředí v cestovním ruchu Postižení lidé se sníženou mobilitou jsou při svém pohybu limitovány velkým množstvím bariér, které jsou pro ně často velkou překážkou. V oblasti cestovního ruchu mnohdy tyto bariéry snižují kvalitu služeb poskytovaných tělesně postiženým klientům. Mohou to být

10

Úřední věstník Evropské unie, 2008, s. 72-207 21

bariéry z hlediska výstavby, které znesnadňují pohyb osob s tělesným postižením v prostorách hotelů, penzionů, na nádražích a na nástupištích, v informačních centrech. Bariéra Pojem bariéra lze definovat jako překážku či jinou okolnost, která omezuje přístup a pohyb handicapovaných osob. Taková překážka může být tvořena fyzickou bariérou (např. schody) nebo psychickou (komunikace s personálem). Bezbariérovost Odstranění překážek nebo použití takových zařízení či opatření, které umožní bezpečný pohyb, přístup a užívání objektů osobám se sníženou schopností pohybu a orientace. 1.4.1 Základní podmínky přístupnosti vnitřního i vnějšího prostředí pro osoby s omezenou schopností samostatného pohybu a orientace Přístupové cesty k veškerým centrům služeb, ať již vozovky, chodníky nebo rampy, by měly být zbaveny všech překážek, např.: sloupů osvětlení, laviček, odpadních košů, stojanů na kola, obslužných automatů a mobiliářů. Rozměry přístupových cest by měly respektovat minimální potřebný prostor pro částečně pohyblivé (o berlích chodící) osoby, tj. 90 cm šíře se 60 a 160 cm výšky dosahu manipulačních prvků ( samoobslužných semaforů, svítidel aj.) i min.prostor pro osoby pohybující se na vozíku, tj. 58-70 cm šíře potřebné pro průjezd vozíku, 120 cm délky vozíku bez doprovodu a 140 cm s doprovodem, 170 cm délky na 140 cm šířky manipulačního prostoru pro obrat vozíku o 180 stupňů a 170 cm na 170 cm při obratu o 360 stupňů, 140 cm výšky průjezdu pod vodorovnou plochou a 120-140 cm dosažitelné výšky z vozíku.11 Přístupové komunikace by měly být rovné a upravené, dobře osvětlené s jasně označenými okraji. Případné schody do budov by měly mít alternativu v plošině či nájezdní rampě, měly by mít kontrastní okraje (zvláště první a poslední schod) a odlišnou povrchovou úpravu čela a nášlapu. Zábradlí pomáhají rozlišit směr a změnu úrovně povrchu, osobám s poruchou lokomoce slouží i jako opora. Obrubníkové kameny chodníků vysoké 5-12 cm jsou pro většinu vozíků překonatelné. U přechodů pro chodce by měl být chodník svažitý (snížený v max.sklonu 10%).

11

UPAČ, Irena a Pavel LUPAČ. Budovy bez bariér: návrhy a realizace. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 125 s. ISBN 978-80-247-3225-1.

22

U budov a center služeb by měla být rezervována parkovací místa pro vozíčkáře, označená symbolem ICTA, a to co nejblíže vchodu do budovy, ne dál než 40m od něj.Šířka rezervovaného parkovacího místa by měla činit 3,00- 3,60 m, délka minimálně 6 m. Přístup ze strany řidiče musí být zajištěn volnou plochou v šíři 1,40m. Nájezdní rampy pro vozíčkáře by měly vně i uvnitř budov a zařízení splňovat požadavky minimálních rozměrů: šířka 1,50-2,00 m, sklon max.6%, souvislé zábradlí o max. výši 0,90 m s oválným průměrem 0,05 m, poskytující pevnou oporu a snadné uchopení. Rampy by měly být zakončeny pevným a neklouzavým povrchem. Schodiště a schody by měly být povolovány pouze v místech, která by jinak vyžadovala rozsáhlé stavební úpravy. Dva nebo více schodů představují překážku, kterou je vozíčkář schopen překonat jen za pomoci schodolezu či jiných osob. Schody by neměly být vyšší než 0,18 m s minimální hloubkou 0,27 m. Všechna schodiště v budovách by měla být dobře viditelná, přístupná a bezpečná. Měla by být opatřena souvislým zábradlím na každé straně. Zábradlí by měla o 0,40 m přesahovat začátek a konec schodiště. Úchopová část zábradlí by měla mít oválný či kruhový profil. V místech, kde je schodiště jedinou přístupovou cestou do budovy či její části, musí být nainstalována zdvihací plošina. Točitá schodiště jsou neschůdná a neprůjezdná. Dveře budov nesmí být v žádném případě otáčivé nebo automaticky se zavírající s velkým odporem. Vrstvené dveře by měly být řazeny od sebe s dostatečnou vzdáleností pro manipulaci s vozíkem, případně pro jeho otočení (140-170 cm). Dvojité, ručně ovládané zasouvací dveře by měly být min. 2m široké, jednodílné vchodové dveře by měly být minimálně 80 cm široké. Vedle dveřní kliky musí být volná stěna v šíři min 0,50 m. Venkovní zvonek a zvonek k přivolání obsluhy by měl být umístěn nejvýše 130 -140 cm nad zemí. Pro vozíčkáře jsou zvláště obtížné přejezdy dveřních prahů. Prahy by neměly vyčnívat nad úroveň podlahy. Zádveří by mělo být dostatečně prostorné, aby skýtalo volný průjezd vozíku i manipulaci s ním.12 1.4.2 Specifika pro hendikepované klienty služeb cestovního ruchu

12

FILIPIOVÁ, Daniela a Pavel LUPAČ. Projektujeme bez bariér: návrhy a realizace. 1. vyd. Praha: Ministersvo práce a sociálních věcí, 2002, 101 s. ISBN 80-865-5218-7.

23

K vnitřním úpravám budov lze vznést z hlediska bezbariérovosti řadu požadavků. Jakékoliv pevné součásti chodeb a schodišť by měly být přehlédnutelné, tj, ne vyšší než 0,60 m. Chodby ve vnitřních částech budov by měly být široké 1,50 m., aby umožňovaly i doprovod vedle vozíku. Madla, ovládací prvky, kliky aj. by měly být umístěny ve výši 0,90 m, sklon chodeb by neměl přesahovat 6%. Podlahy by měly mít protiskluzovou povrchovou úpravu, pokud možno i vodící linie. V delších chodbách by měla být umístěna odpočívadla a vhodná sedadla pro osoby s postižením hybnosti. Pro osoby s postižením by měl být přístupný minimálně jeden dostupný telefonní přístroj. Pokud je umístěn v telefonní budce či ve vymezeném prostoru, měl by tento splňovat minimální rozměry: 1,20m x 1,25 m, s umístěním otvoru pro vhazování mincí (vkládání karet) ve výšce max. 1,30 m od podlahy. Pod aparátem či poličkou by měl být průjezdní prostor 0,70 m. Skleněné vnitřní dveře v budovách by měly být označeny barevnými pruhy ve výšce očí sedící osoby ( 1?00- 1,40m), jejich dolní část by měla být chráněna proti nárazu vozíku. Dveře s automatickým otvíráním by měly být nainstalovány všude, kde je to jen možné. Nejméně jeden výtah v budově by měl být přístupný tělesně postiženým osobám. Hloubka kabiny výtahu by měla přesáhnout min. 1,40 m a šířka by měla být větší než 1,10 m. Dveře výtahu musí být posuvné o šíři nejméně 0,80 m, opatřené čidlem, které je otevře i při velmi slabém dotyku. Veškeré ovládací prvky ve výtahu by měly být zdvojeny, tj. umístěny oboustranně, neměly by vyčnívat a měly by být umístěny horizontálně ve výšce 0,80- 1,40 m. Podél vnitřního obvodu kabiny by měla být umístěna madla ve výší 0,90 m. Mechanismus zajišťující přesnost zastavení výtahu v podlažích by měl mít toleranci max.2cm. Toalety pro tělesně postižené by měly být umístěny vždy ve stejných prostorách jako toalety běžné. Na toaletách běžných by měla být alespoň jedna kabinka určena a uzpůsobena pro osoby s handicapem. Kabinka by měla být prostorná pro zajištění průjezdu i manipulace s vozíkem. Měly by být vybaveny tak, aby vozíčkář mohl použít toaletu různými způsoby. Není tedy nezbytné, aby byl vozík vůči toaletě vždy v bočné pozici. Jen málo vozíčkářů se dokáže posadit na toaletu z této pozice. Volný prostor by měl být tedy ze všech stran kolem toaletní mísy. Dveře kabinky o min. šíři 0,80 m se mají otevírat směrem ven z kabiny. Výška toaletní mísy se sedátkem by neměla přesáhnout 46 cm. Má být upevněna ke stěně a vyčnívat nejméně 65 cm. Splachovací systém se doporučuje zezadu se snadnou přístupností. Podlaha kabiny by měla být neklouzavá bez volných 24

textilních předložek. Upevnění madel lze řešit mnoha způsoby. Uvnitř kabinky by mělo být umístěno i umyvadlo s jednoduchou mísící pákovou baterií. Umyvadla na běžných toaletách by měla sloužit všem uživatelům, proto by měla být instalována do různé výšky (70, 80, 90 cm). Alespoň jedno ze zrcadel na toaletách by mělo být umístěno do výšky obličeje sedící osoby, tj.cca 1,00-1,20m.13 Informace o dopravních službách přístupné (například na internetu) veřejnosti musí obsahovat údaje o přístupnosti dopravní cesty (řešení zastávek, stanic, objektů dopravních služeb) i dopravních prostředků (garantované spoje s nízkopodlažními autobusy či tramvajemi, přístupné spoje na železnici apod.) pro pohybově postižené.

1.5 Projekty CR zaměřené na hendikepované Calypso je tříletý projekt Evropské komise na podporu sociální turistiky zaměřující se na sociální skupiny jako jsou: senioři, osoby se zdravotním postižením , mladí od věku 18 do 30 let a rodiny s dětmi s nízkým rozpočtem. Cílem tohoto projektu je zapojit do aktivit cestovního ruchu co nejvíce obyvatel včetně těch znevýhodněných, kteří mohou eliminovat sezonní výkyvy. Podporou mimosezónní přeshraniční turistiky iniciativa Calypso zvyšuje příležitosti k cestování lidem, pro něž je zahraniční dovolená náročná. Živobytí lidí v regionech po celé Evropě závisí rostoucí měrou na cestovním ruchu, ale neplodné měsíce mimo školní prázdniny jsou slabým obdobím, kdy příjmy drasticky klesají. Cestování během těchto klidných měsíců by významně přispělo k vytváření pracovních míst a hospodářskému oživení a lidem ze zahraničí by umožnilo objevovat nové kultury a cítit se jako skuteční evropští občané. Podpora sociální turistiky přináší prospěch všem. Během prvních let své činnosti – tedy v letech 2009 a 2010 – dosáhla iniciativa Calypso velkého pokroku. Dvacet jedna zemí z různých částí Evropy se zapojilo do studie o sociální turistice a jejích pozitivních dopadech. Studie se zaměřila na osvědčené postupy, zavedení profilů jednotlivých zemí, zkoumání cílových skupin, navržení mechanismů pro turistické výměny a způsoby, jak systém prodat, a jak zapojit země EU, které se ještě neúčastní.14 13

FILIPIOVÁ, Daniela a Pavel LUPAČ. Projektujeme bez bariér: návrhy a realizace. 1. vyd. Praha: Ministersvo práce a sociálních věcí, 2002, 101-103 s. ISBN 80-865-5218-7. 14

Praha: Euractiv, 2009, Nový program má podporovat znevýhodněné turisty [cit. 2014-02-19] Dostupné na

internetu:

http://www.euractiv.cz/socialni-politika/clanek/novy-program-ma-podporovat-znevyhodnene-

turisty-006870

25

Eden je dalším projektem Evropské komise, který se zaměřuje na přístupný cestovní ruch pro všechny. Reaguje na potřeby osob, jejichž schopnost pohybovat se, vidět, slyšet, vnímat, tj. orientovat se a komunikovat je trvale, nebo dočasně omezena. Zahrnuje iniciativy, které vedou ke zvyšování přístupnosti destinací cestovního ruchu, produktů, zařízení a služeb v cestovním ruchu. Snaží se o vytvoření prostředí, které umožňuje aktivní zapojení všech osob bez ohledu na své individuální potřeby. Snaží se o začlenění této specifické skupiny návštěvníků do cestovního ruchu. V roce 2013 Lipno zvítězilo v 7. ročníku soutěže EDEN - European Destination of ExcelleNce se svým unikátním produktem LIPNO BAVÍ, resp. LIPNO BEZ BARIÉR. Soutěž, do které se zapojilo více jak 20 evropských zemí, vyhlásila Evropská komise – tématem7.ročníku bylo Cestování bez bariér. 15 Hlavním cílem projektu „Lipno bez bariér“ je vytvořit nové programy pro handicapované osoby a tím plně začlenit tuto skupinu obyvatel do aktivit cestovního ruchu na Lipensku. Okolí Lipna, které nabízí krásnou přírodu, je protkáno cyklostezkami, které se díky projektu Lipno bez bariér otevírají také pro tělesně postižené návštěvníky. Hendikepovaní turisti využívají výlety po Jezerní stezce z Lipna nad Vltavou do Frymburka. Postižení mohou využít tandemová kola nebo handbike či vyzkoušet projížďku na elektročlunu s jednoduchým ovládáním po lipenské přehradě. Celoročně je k využití bazén se zdviží ve vodním ráji Aquaworld. Do soutěže se mohly přihlásit destinace, které dlouhodobě pracují na odstraňování bariér v cestovním ruchu a na zpřístupňování turistických atraktivit lidem s handicapem, seniorům, rodinám s malými dětmi, případně dalším turistům se specifickými potřebami. KČT – klub českých turistů se také podílí na podpoře cestování hendikepovaných osob. Již řadu let shromažďuje dotace a veřejné sbírky na vytvoření tras pro tělesně postižené osoby. Díky těmto trasám mohou prozkoumávat a objevovat místa, která jim doposud nebyla přístupná. Od roku 2009 díky jejich působení, bylo vytvořeno 8 tras různých obtížností. Projekt si klade za cíl postupně zmapovat turistické trasy pro vozíčkáře v celé České republice.

15

Praha: Czechturism, 2013, Cestování bez bariér (cit. 2014-03-02). Dostupné na internetu:

http://www.eden-czechtourism.cz/aktualni-rocnik/

26

Myšlenka vznikla tak, že se mnoho dělá pro vozíčkáře, kteří jsou třeba aktivní sportovci, ale méně už pro obyčejné lidi, kteří chtějí mít také vyžití. Proto vnikla takto speciálně označená trasa pro vozíčkáře, na které se nemusí bát, že by někudy neprojeli,“ popsala hlavní myšlenku koordinátorka projektu a ředitelka agentury Bílý medvěd Pavla Střechová.16 Trasa se nachází v Lutové, kde se také bezbariérové ubytování v penzionu Vyhlídka, kde jsou právě vozíčkáři častými hosty. Jednou z dalších možností využití značené trasy pro vozíčkáře je trasa Mariánským údolím na okraji Brna. Dále vznikly dvě trasy na Plzěňsku. První ze dvou tras se nazývá Olympijský okruh. Tato trasa se rozpíná kolem boleveckých rybníků, je 4 km dlouhá a stupeň obtížnosti: I. Vychází z okruhu pro vozíčkáře, který byl otevřen při příležitosti konání 9. Světové turistické olympiády IVV v roce 2005 v Plzni. Druhá trasa nazvaná Kolem rybníků je označená červeně, je dlouhá 5 km a má obtížnost II. Odlišnost turistických stezek pro vozíčkáře a klasických turistických stezek je určována zejména v detailech. Hendikepovaní turisti, kteří musí používat vozík, hole či jiné pomůcky mají záruku, že tyto značené cesty projedou bez problémů a pomoci dalších osob. Náročnost cest je rozlišená podle barev stejně jako u sjezdovek pro lyžaře. Klasické rozdělení je od nejméně náročných - modrých, dále červených, které jsou doporučené vozíčkářům, kteří vlastní elektrický vozík a černé, které jsou určené pro nejzdatnější vozíčkáře. Při budování těchto tras je kladen důraz na minimum překážek a používají se turistické trasy, které jsou již označené Další dvě značené trasy, vznikly v městských lesích v Hradci Králové. Činí 14 km. Obě trasy – červená z Nového Hradce a modrá od lesního hřbitova – končí u rybníka Výskyt a lze je vzájemně kombinovat. Nově vytyčené trasy pro vozíčkáře akcentují rekreační funkce příměstských lesů a díky pohodlnému parkování u lesního hřbitova je mohou používat nejen Hradečané či osoby na invalidním vozíku, uvedl ředitel společnosti Městské lesy Hradec Králové Milan Zerzán a

16

Střechová, P. 2008, Klub českých turistů, Praha: Trasy pro hendikepované, 2005 [cit. 2014-02-06].

Dostupné na internetu: http://www.eden-czechtourism.cz/aktualni-rocnik/

27

dodal, že tyto trasy vnímá jako zkušební provoz s cílem „vychytat“ nedostatky a dále pokračovat v rozvíjení projektu pro potřeby handicapovaných spoluobčanů. Jako již pátou stezku pro hendikepované turisty vytvořil KČT v Praze 13. Okružní trasa je vyznačena mezi stanicemi metra trasa "B" (Hůrka - Lužiny – Luka). Jedná se o první trasu v Praze. Hendikepovaní turisti mohou také navštívit bezbariérovou trasu ve Vizovicích. Je dlouhá 5,5 km a jako první vozíčkářská trasa v ČR je vybavena také „tagglisty“ (cedulky s kódy). Klub českých turistů slavnostně v září otevřel další ze svých bezbariérových tras. Tentokrát ve Vizovicích. Trasa je dlouhá 5,5 km a celková délka s propojkami je něco málo přes 7 km při převýšení 124 m. „Vizovická černá“ je jako první vozíčkářská trasa v ČR vybavena také „tagglisty“ (cedulky s kódy) a tak někteří vozíčkáři s chytrými telefony využili tuto vymoženost k získání informací vsedě. Trasa vede nejbližším okolím Vizovic a je osazena lavičkami a mapovými tabulemi, které návštěvníky seznámí s přírodními zajímavostmi a krásami Vizovicka. Vydat by se na ni měli spíše fyzicky zdatní jedinci v doprovodu asistentů nebo osoby využívající terénní elektrické vozíčky. Stezka vede převážně po místních komunikacích s asfaltovým povrchem, kde je minimální silniční provoz. V pořadí osmou bezbariérovou turistickou trasu pro vozíčkáře modré obtížnosti otevřel KČT za účasti vozíčkářů, turistů a hostů 20. října v Hrabyni poblíž Ústavu sociální péče. Sedlčansko pro handicapované Sdružení obcí Sedlčanska nabízí lidem se zdravotním handicapem, přesněji řečeno lidem s omezenou hybností, možnost poznávání historie, přírodních zajímavostí a sportovního vyžití v tomto turisticky oblíbeném kraji. Vzhledem k tomu, že nemůžeme sledovat kompletní aktuální nabídku jednotlivých obcí, pokusíme se vybrat alespoň některé. Handicapovaní lidé zde mají řadu příležitostí pro sportovní vyžití. Z těch hlavních můžeme jmenovat například 120 km zmapovaných cyklotras s mnoha odpočívadly, které svou náročností odpovídají zejména pohybově znevýhodněným lidem. V nabídce je také několik možností sportovního rybolovu. Místa jsou vybírána převážně s ohledem na handicapované. Pro náročnější handicapované návštěvníky Sedlčanska doporučujeme možnost zacvičit si v posilovně Pevan Gym, která je uzpůsobená pro hendikepované turisty. Historii můžete poznávat nejen v bezbariérovém muzeu přímo na sedlčanském náměstí, ale 28

také ve skanzenu ve Vysokém Chlumci, či při prohlídce zrekonstruované zříceniny větrného mlýna v Příčovech. Za přírodou můžete vyrazit po nově vyasfaltovaných cestách v lesích u obce Svatý Ján. Za zmínku stojí návštěva nově vybudovaného Domova fauny v Hrachově. Ovšem hlavním lákadlem pro turisty je krajina v okolí Vltavy, která přitahuje turisty nejen z Čech, ale hlavně ze zahraničí. V Sedlčanech pamatují také na bezbariérové ubytování, turistickou ubytovnu, která se nachází v těsném sousedství autobusového nádraží. Veškeré zmíněné zajímavosti jsou dostupné nejen pro lidi částečně pohybově omezené, ale jsou mnohdy osobně odzkoušeny přímo vozíčkáři. Sdružení obcí Sedlčanska neustále rozšiřuje možnosti aktivního vyžití pro lidi s hendikepem. Projekt Equal - Beskydy pro všechny Beskydy pro všechny se zaměřující mimo jiné na zpřístupnění oblasti i hendikepovaným návštěvníkům. Projekt se zaměřuje na rozvíjení sociální prostředí s důrazem na rozvoj služeb podporujících sociální cestovní ruch. Mezi hlavní specifické cíle projektu patří zejména následující aktivity: zpřístupnění Beskyd všem, tedy i osobám, které ze zdravotních nebo jiných důvodů nejsou schopny uspokojit své potřeby cestování a dovolených; podpoření rozvoje a posilování sociální ekonomiky; motivování subjektů komunitních služeb ke spolupráci; usnadnění rozvoje nových produktů a služeb prostřednictvím sociálních podniků a zvýšení kvality pracovních míst a socializace zdravotně postižených. Projektové cíle: Vytvoření nástroje na podporu vzniku nových pracovních příležitostí pro osoby znevýhodněné na trhu práce v Moravskoslezském kraji. Cílové skupiny: Osoby ohrožené dlouhodobou nezaměstnaností a osoby se zdravotním postižením.17 Athena na cestách Projekt se věnuje bezbariérovému cestování v České republice. Tato oblast zahrnuje cestování, turistická místa, produkty a informace pro turisty, s odlišnými potřebami, zejména pro osoby se zdravotním postižením, seniory, rodiče s malými dětmi či jiné osoby s omezenou pohyblivostí. Cílem projektu je představit bezbariérové cestování jako oblast vhodnou pro rozvoj zaměstnanosti s cílem uplatnit znevýhodněné osoby na trhu práce a 17

Ministerstvo pro místní rozvoj, 2009, Beskydy dostupné všem (cit. 2014-01-22). Dostupné na internetu: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Programy-2004-2006/IniciativySpolecenstvi/EQUAL/Projekty/Beskydy-pro-vsechny

29

začlenit handicapované do společnosti, dále motivovat hlavní aktéry cestovního ruchu ke vzájemné spolupráci s cílem prosadit tuto oblast do praxe a zapojit se do evropských aktivit v sektoru bezbariérového cestování s cílem získat mezinárodní zkušenosti a uplatnit je pro vytváření jednotného informačního bezbariérového systému v České republice. Zaměřuje se na území Moravskoslezského, Královéhradeckého, Jihočeského a na území Hlavního města Prahy. Cílovým segmentem jsou kraje, obce a jimi zřízené organizace nestátní neziskové organizace a zaměstnavatelé osob se zdravotním postižením a osoby se zdravotním postižením. Mezi další cíle patří vytvoření příručky o bezbariérovém cestování, určit pravidla pro tvorbu informačního systému pro bezbariérové cestovaní a v neposlední řadě realizování workshopů pro podporu rozvoje služeb v tomto druhu cestování Projekt vysočina bez bariér Cílem tohoto projektu byla finanční podpora obcí a měst při plánování a výstavbě bezbariérových tras na území Vysočina. Program se zaměřuje na zvýšení kvality a bezbariérovosti dopravních komunikací ve městech, bezbariérovou dostupnost služeb veřejné a státní správy, zdravotních a sociálních služeb a pracovních a vzdělávacích příležitostí v rámci města/regionu, zlepšení přístupu všech obyvatel k dopravě a zavedení signalizačních a informačních prostředků v dopravě. Zdravotně postižení občané se mohou aktivně zapojit do projektu vkládáním informací o vlastních praktických zkušenostech s přístupem do určitých budov. Jde zejména o úřady veřejné správy, školy, knihovny, banky, dopravní přístupy, zdravotnické objekty, a veřejné toalety. S vozíkem na cestách Tento projekt vznikl již v roce 2001. Cílem projektu je přinést hendikepovaným spoluobčanům informace, které jim napoví, kam se mohou bez obav vydat a uspokojit tak své cestovatelské touhy, nebo si jen vybrat místo, kde v poklidu stráví dovolenou se svými blízkými. Každý má jiné požadavky i jiné nároky a pro každého slovo „bezbariérový“ znamená něco jiného. Snahou toho projektu bylo sumarizovat informace těchto stránek tak, aby si každý, kdo chce cestovat a poznávat nová místa, vybral cíl, který mu bude plně vyhovovat. Tento projekt nabízí databázi bezbariérového ubytování včetně informací od hendikepovaných návštěvníků, informace o přístupnosti kulturních památek, sportovišť a kulturních akcí.

30

Krkonoše bez bariér Cílem projektu Správy Krkonošského národního parku je prezentovat trasy v Krkonoších vhodné pro lidi na vozíku, s berlemi, seniory a rodiny s kočárkem. Díky projektu a spolupráci s Klubem vozíčkářů Trutnov vzniklo těchto deset následujících turistických tras vhodných pro hendikepované cestovatele. Nejlehčí trasy jsou označovány symbolem vozíčkáře modrým, dále středně obtížné jsou červené a nejobtížnější jsou ty černé. Mezi vyznačené trasy patří následující: 1. Z Harrachova podél Mumlavy na Krakonošovu snídani 2. Z Horních Míseček na Vrbatovu a Labskou boudu 3. Z Benecka přes Rovinka na Třídomí 4. Ze Špindlerova Mlýna do Labského dolu 5. Ze Špindlerova Mlýna do Dolu Bílého Labe 6. Ze Špindlerovy boudy na Petrovu boudu 7. Z Pece pod Sněžkou do Obřího dolu 8. Z Janských Lázní přes Rudolfovo údolí na Hoffmannovy boudy 9. Z Mladých Buků přes Dolní Sejfy na Slunečnou stráň 10. Z Pomezních bud ke kostelu svatého Petra a Pavla na Malé Úpě Další informace o těchto trasách zpracovala partnerská společnost No Limits a prezentovala na domovských stránkách Krkonoše – Svazek měst a obcí. Občanské sdružení NO LIMITS, jehož členové vytipované trasy prošli společně s vozíčkáři a provedli na trasách mapování přístupnosti objektů a turistických cílů. Objekty, které jsou přístupné lidem se sníženou pohyblivostí, jsou popsány u každé trasy. Na mapování přístupnosti objektů cestovního ruchu se jako dobrovolník a zároveň zástupce cílové skupiny podílel Martin Petrásek z Vrchlabí.18 Šumava pro všechny Šumava pro všechny vznikla v rámci projektu Šumava bez bariér - základy sociální turistiky v prostoru české a bavorské strany Šumavy podpořeného z Cíle 3 programu přes hraniční spolupráce Česká republika – Svobodný stát Bavorsko. Jeho cílem je: zpřístupnit 18

Praha, 2012, Projekt Krkonoše pro všechny, 2012 (2014-01-21). Dostupné na internetu:

http://krkonose.eu/cs/hendikep.

31

Šumavu pro zdravotně postižené občany a zodpovědět na otázky týkající se přístupnosti restauračního či ubytovacího zařízení z pohledu osoby se zdravotním omezením a umožnit tak této skupině poznávat krásy Šumavy. Pilotně byl projekt zaměřen na zmapování restauračních a ubytovacích zařízení v obcích Borová Lada, Kubova Huť, Horní Vltavice, Lenora, Strážný, Stožec, Philippsreut, Haidmühle a Mauth. Hodnocena byla zejména dopravní dostupnost restauračních a ubytovacích zařízení, vnitřní bezbariérovost objektu, připravenost obsluhy na klientelu se zdravotním omezením, ale i další nezbytná kritéria.

Národní program podpory cestovního ruchu pro rok 2012 – 2013 Národní program podpory cestovního ruchu je jedním z nástrojů implementace Koncepce státní politiky cestovního ruchu ČR na období 2007 - 2013, která byla schválena usnesením vlády č. 1239 ze dne 7. 11. 2007 a Prováděcího dokumentu ke koncepci, který byl následně schválen usnesením vlády č. 913 ze dne 23. 7. 2008. Hlavním cílem Národního programu podpory cestovního ruchu je vytvořit nástroj, který efektivním způsobem přispěje k podpoře sociálního cestovního ruchu. V roce 2010 byl schválen Národní program podpory cestovního ruchu na roky 2010 - 2013. Ve stejném roce byl realizován podprogram Cestovní ruch pro všechny se zaměřením na tvorbu nových produktů v cestovním ruchu včetně vytvoření podmínek pro jejich realizaci a marketingu těchto produktů. Od roku 2011 je podpora poskytována v rámci podprogramu Cestování dostupné všem.19 V roce 2012 byl cílem podprogramu soustředit se na rekonstrukci a vybudování odpočívadel, naučných stezek, pěších tras, tras pro cyklisty a hendikepované turisty a dostupnost atraktivit cestovního ruchu. Dále bylo cílem vytvořit navigačních a informačních systémy pro sluchově a zrakově postižené turisty. Občanské sdružení TRIANON Dále musím zmínit Občanské sdružení TRIANON, které funguje již od roku 2003 a zaměřuje se na několik aktivit spojených s tímto tématem. Z hlediska ekonomického se Trianon zaměřuje na cestovní ruch a mobilitu hendikepovaných osob. Každý rok organizuje konference pod názvem Bez bariér bez hranic, aby informoval o dostupnosti 19

Národní program podpory cestovního ruchu [cit. 2013-04-29]. Dostupné z internetu: http://www.mmr.cz/cs/Podpora-regionu-a-cestovni-ruch/Cestovni-ruch/Programy-Dotace/Narodni-programpodpory-cestovniho-ruchu-(2010-201

32

měst. Cílem této konference je vzájemnou spolupráce podnikatelských subjektů, státních a vzdělávacích institucí. Trianon se dále také podílí o zapojení zdravotně postižených osob do cestovního ruchu v Jižních Čechách a na Šumavě. Sdružení vytváří manuál Travel, ve kterém jsou vyznačeny stezky, sociální zařízení, gastronomická a ubytovací zařízení pro hendikepované osoby. V příručce je rozdělení podle všech typů hendikepu. Tento manuál vytváří ve spolupráci s postiženými osobami, které mohou nejvíce poradit podle jejich vlastního názoru. Manuál je zvláštní tím, že ho sestavují postižení, kteří mají s cestováním s handicapem zkušenosti a mohou tak napsat vlastní názor a vlastní doporučení. V Karlových Varech v současnosti, žádné programy ani projekty neprobíhají. Do budoucnosti by bylo vhodné zvýšit iniciativu města a spoluobčanů a zvýšení povědomí o hendikepovaných osobách a snažit se o jejich zapojení do společnosti.

33

2 ANALYTICKÁ ČÁST Cílem analytické části je prozkoumat a zhodnotit díky několika metodám, zda je Karlovarsko vhodnou destinací pro cestování osob s tělesným postižením. Začátek této kapitoly je krátce zaměřen na představení Karlových Var jako turisticky atraktivní destinaci, dále se zmiňuje o rozloze, dostupnosti, kulturních a společenských akcí. V průběhu této kapitoly diplomantka popisuje vlastní terénní analýzu, kde je práce zaměřena na mapování terénu a bezbariérové přístupnosti v Karlových Varech. Dále se práce zabývá zkoumáním bezbariérovou přístupnosti nejvýznamnějších památek, zejména kolonád, pramenu a museí. V práci jsou zaznamenány řízené rozhovory a výsledky dotazníkového šetření, kterými byl výzkum prováděn. Během výzkumu se také potvrdí nebo vyvrátí hypotézy, které byly stanoveny již na začátku v úvodu.

2.1 Destinace Karlovarsko - Charakteristika Území označováno jako Karlovarsko se nachází na západě České republiky. Administrativně se kraj dělí na 3 okresy a 3 města. K největším patří Karlovy Vary, Cheb a Sokolov. Díky své historii, kulturním a přírodním památkách řadíme Karlovarsko mezi atraktivní destinace cestovního ruchu. Kraj je bohatý na přírodní zdroje, jako jsou hnědé uhlí a kaolin, který je základní surovinou pro výrobu porcelánu, menší ložiska kovových rud a zbytků smolince. „Ovšem nejvýznamnější je výskyt minerálních a léčivých vod, díky nimž má tato oblast dlouholetou a proslulou tradici lázeňství. 20 Z geomorfologického hlediska na území Karlovarského kraje zasahuje provincie Česká vysočina svými třemi soustavami, a to převážně Krušnohorskou soustavou, menšími plochami také Šumavskou a Poberounskou soustavou. Nejvyšším vrcholem kraje je Klínovec (1 244 m n. m.) nacházející se v okrese Karlovy Vary, taktéž jako nejnižší bod kraje, kterým je hladina řeky Ohře na hranici s Ústeckým krajem (320 m n. m.). Osou Karlovarského kraje je oherský rift protékaný od západu k východu řekou Ohří, který odděluje pohraniční val Krušných hor a Smrčin od Slavkovského lesa. Na východě je tento rift přehrazen vulkanickou oblastí Doupovských hor a na jihozápadě lemuje

20

34

podkrušnohorskou příkopovou propadlinu rozčleněnou na Chebskou a Sokolovskou pánev Karlovarská vrchovina svými celky Slavkovský les a Tepelská vrchovina. Krušné hory jsou typickým kerným pohořím táhnoucí se v délce přes 130 km. Na území Karlovarského kraje zasahují pod celkem Klínovecká hornatina s nejvyšším vrcholem Klínovec, která je na západě oddělena od Smrčin údolím řeky Svatavy a na jihu strmě poklesává do údolí řeky Ohře. Typickým krajinným prvkem jsou ve vrcholových oblastech horská rašeliniště a vrchoviště, z nichž nejvýznamnější jsou chráněny jako NPR Božídarské rašeliniště, NPR Velké jeřábí jezero, NPR Velký močál, PP Přebuzské vřesoviště, PP Rašeliniště Haar, PR Malé jeřábí jezero, PR Oceán a PR V rašelinách. Dozvuky intenzivní sopečné činnosti v minulosti zde zapříčinily bohaté výrony oxidu uhličitého a vývěry léčivých minerálních pramenů, které daly vzniknout lázeňskému středisku v Jáchymově. Společně s pohořím Smrčiny představují Krušné Hory velký potenciál k zimní i letní rekreaci. Karlovarský kraj je proslulý četnými výskyty minerálních pramenů s léčivými účinky, na nichž vznikl světově známý Západočeský lázeňský trojúhelník měst Karlovy Vary, Mariánské a Františkovy Lázně. Převládají zdroje uhličité železnaté vody, vzácnější jsou zřídla termální vody v Karlových Varech a Jáchymově, v jehož případě jsou to zároveň radonové vody. Karlovarský kraj je krajinou velkých vegetačních protikladů. Vedle reliktních stanovišť horských rašelinišť na náhorních rovinách v Krušných horách a Slavkovském lese, zde nacházíme i teplomilnou květenu na vulkanických horninách Doupovských hor nebo úzce specializovaná společenstva vázaná na metamorfované zásadité horniny zvané hadce, které jsou charakteristickou horninou Slavkovského lesa. V kraji doposud žijí vymírající druhy organismů, jako například sladkovodní mlž perlorodka říční v hraničních tocích ve Smrčinách a na Ašsku nebo endemitická bylina rožec kuřičkolistý, který se vyskytuje pouze na chráněné hadcové skále NPP Křížky u obce Prameny. Celé území Doupovských hor je evidováno jako ptačí oblast a významná lokalita evropského programu NATURA 2000.21 Největším zvláště chráněným územím je Chráněná krajinná oblast Slavkovský les, která zaujímá téměř pětinu kraje. Jde o osobitý krajinný celek, který má charakter paroviny s množstvím rašelinišť, vzácných minerálních pramenišť, postvulkanickou činností a 21

Zahradnický J., Mackovčin P., (eds.). a kol. (2004): Plzeňsko a Karlovarsko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek XI. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, s. 125

35

skalních útvarů v rozsáhlých lesních komplexech. Mezi nejcennější místa patří soubor rašelinišť NPR Kladské rašeliny a již výše zmiňovaný hadcový hřbet u Pramenů. V kraji je vyhlášeno celkem 70 maloplošně chráněných území. Mezi turisticky nejatraktivnější maloplošně chráněná území patří soustava několika desítek pseudokrasových dutin v údolí řeky Ohře NPP Skalky skřítků, pozůstatky nejmladší vyhaslé sopky ve střední Evropě NPP Komorní hůrka, křemenný val ve Smrčinách PP Goethova skalka a mofetové pole s vývěry minerálních vod a výrony plynů oxidu uhličitého a sirovodíku PR Smraďoch. Geologicky nejvýznamnějším územím i v mezinárodním měřítku je rašeliniště a slatiniště na křemelinovém štítě s výskytem mofet a s vývěry minerálních vod a plynů NPR Soos na Chebsku. Území Karlovarského kraje je velmi bohaté na nerostné suroviny, při jejichž těžbě vznikly výrazné antropogenní tvary. Chráněny jsou jámy po těžbě cínu v okrese Karlovy Vary v rámci PP Vlčí jámy a odval starého důlního díla v okrese Cheb jako PP Vernéřovské doly.22 Tabulka č. 3 Chráněná území Karlovarského kraje k 31. 12. 2009 Počet

Výměra na území kraje (km2)

Chráněná krajinná oblast (CHKO)

1

620,8

Národní přírodní památka (NPP)

7

1,7

Národní přírodní rezervace (NPR)

6

15,8

Přírodní památka (PP)

27

7,8

Přírodní rezervace (PR)

30

8,6

Maloplošně chráněná území celkem

71

33,8

Ptačí oblast (PO)*

2

482,9

Kategorie

Zdroj: Statistická ročenka Karlovarského kraje, 2012

2.1.1 Turistické atraktivity Na území Karlovarska se nachází celá řada turistických cílů. Jedná se především o přírodní zajímavosti, lázně, architektonické památky, muzea, expozice, památná místa a kulturní akce. 22

Zahradnický J., Mackovčin P., (eds.). a kol. (2004): Plzeňsko a Karlovarsko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek XI. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, s. 121-124

36

Kulturně historické zajímavosti Díky bohaté historii je Karlovarský kraj místem, které každoročně přivítá mnoho turistů z celého světa. Návštěvníci mohou shlédnout velké množství významných kulturněhistorických památek. Mezi nejnavštěvovanější patří hrad Loket a zámek Bečov nad Teplou. Dalšími cíli turistů jsou hrady: Seeberg, Chebský hrad, Hauenštejn, Vildštejn ve Skalné u Chebu, zámky: státní zámek Kynžvart, zámek Chyše a zámky Valeč a Mostov. Chebský hrad, zámek Kynžvart, zámek Sokolov, hrad a zámek Bečov, hrad Loket, klášter Teplá a nesmíme opomenout také historická jádra měst Cheb, Františkovy Lázně a Loket. Mezi neopomenutelné památky v Karlových Varech jsou kolonády a prameny, které z nich vyvěrají. Mezi nejznámější kolonády patří Mlýnská, Sadová, Vřídelní, Tržní, Zámecká. Větší podíl turistů navštěvuje toto město díky léčivým účinkům teplých pramenů. Pramenu existuje celkem 16 a mezi nejvíce navštěvovaný patří Vřídlo, které vyvěrá do výšky 12m.

Tabulka č.4 Přehled národních kulturních památek v Karlovarském kraji k 22. 2. 2011 Název

Obec

Rok vyhlášení

Hrad Bečov nad Teplou

Bečov nad Teplou

1995

Relikviář sv. Maura

Bečov nad Teplou

1995

Zámek Kynžvart

Lázně Kynžvart

2001

Kynžvartská daguerrotypie

Lázně Kynžvart

2006

Klášter premonstrátů Teplá

Teplá

2008

Ostrov - Dolní Žďár

2008

Rovná - Čistá

2008

Mariánské Lázně

2010

Císařské lázně v Karlových Varech

Karlovy Vary

2010

Kostel sv. Máří Magdalény v Karlových Varech

Karlovy Vary

2010

Rudá věž smrti v Ostrově Středověký důl Jeroným v Čisté Lázeňská kolonáda v Mariánských Lázních

Zdroj: MonumNet, 2003- 2011,

Kulturní zařízení Mezi kulturní zařízení patří musea, divadla, expozice, hvězdárny. Mezi nejvyhledávanější musea patří museum Jana Bechera, které se nachází v centru města. Turisti si během prohlídky poslechnou něco o historii Becherovky, výrobě či skladování. Kromě expozice historických exponátů spjatých s Becherovkou navštíví během prohlídky některé z 37

původních výrobních a sklepních prostor. Na konci prohlídky můžou navštívit muzejní prodejnu a zakoupit si Becherovku, případně jinou lahev z širokého sortimentu firmy. Dále městské muzeum, které je dnes moderním informačním centrem pro dokumentaci karlovarského lázeňství a historicko-stavebních památek Karlovarska. Jeho další pobočky se nacházejí v Jáchymově, Nejdku, Žluticích a Horní Blatné. Vystavené expozice poukazují o historii a vývoji karlovarského lázeňství, tradiční výrobu skla a porcelánu, mincovnictví a cínařství. Muzeum uchovává sbírky cínu, porcelánu, nábytku, nářadí a plastik, obrazů, starých tisků. Muzeum Moser nabízí pohled do historie sklárny. Nově řešená expozice v moderním interiéru nabízí poutavou prohlídku a představuje nejstarší sklářskou tvorbu. Ve výstavních prostorách je připraveno k shlédnutí více než 2000 exponátů. Výstava je doplněna 7 dokumentárními pořady v 9 světových jazycích. Galerie umění Galerie umění se nachází v lázeňském prostředí Karlových Varů a jejich regionu uchovává přibližně sto padesát obrazů a soch českého umění 20. století. Turisté zde mohou navštívit expozice, krátkodobých výstavy, publikační činnosti, či se zůčastnit kulturně vzdělávacích programů. Městské divadlo Karlovarské městské divadlo je známé díky svému nekrásnému interiéru a největšího uměleckého skvostu, ručně malované opony s motivem oslavy básnického umění. Tento skvost doplňují i freska nad proscéniem a malby na stropní klenbě. Divadlo patří k neodmyslitelnému místu, kde turisté mohou zažít velmi zajímavý kulturní program. Každý den zde probíhají různé divadelní představení, workshopy, hudební akce a mnoho dalších. Kulturní akce Mezi nejvýznamnější kulturní akci v Karlových Varech patří celosvětově proslulý Mezinárodní filmový festival. Každoročně město navštíví tisíce filmových nadšenců, aby načerpali atmosféru festivalu a shlédli co nejvíce filmů. V tomto týdnu se koná řada doprovodných akcí a každý návštěvník si přijde na své. Během festivalu jsou v provozu jak Karlovarská kina Drahomíra či kino Čas, tak i mnoho dalších sálů, které jsou během festivalu bezprizorně vytvořeny. 38

Další významnou akcí je na začátku května „Zahájení lázeňské sezony“, které si svou kreativitou a návštěvnickou atraktivitou získalo mezi místními obyvateli nebývalou popularitu. Akce trvá tři dny a návštěvníkům nabízí pestrý kulturní a doprovodný program. Mezi oblíbenou část programu patří historický průvod Karla IV. po centru města a následné svěcení místních léčebných pramenů. 2.1.2 Dopravní dostupnost Karlovy Vary leží na Západě české republiky, díky své dobré dostupnosti mohou turisté využít jak silniční, železniční tak i leteckou dopravu. Silniční doprava V Karlovarském kraji je hlavní silniční tepnou silnice I/6. V současnosti probíhá její rozšíření a cílem je spojení rychlostní komunikace R6 spojující Karlovarský kraj od hranic s Německem přes Cheb, Sokolov, Karlovy Vary až do Prahy. Všechna velká a důležitá města spojuje hustá síť silnic II. a III. Třídy, kdy v současnosti, postupně některé z nich procházejí rekonstrukcí a modernizací. Mezi další významné silniční komunikace jsou silnice I/13, která vede trasu Karlovy vary, Most, Teplice, Děčín, Liberec až do Polska a dále I/20, která vede z Karlových Var, přes Plzeň do českých Budějovic a I/25 , která začíná v SRN – Cheb – Mariánské Lázně – dálnice D5. Železniční doprava V Karlových Varech jsou dvě vlaková nádraží – nazývané Horní a Dolní nádraží. Horní nádraží je hlavním uzlem železniční dopravy a disponuje hustou železniční sítí. Mezi hlavní železniční trať patří č. 179/170, zajišťuje spojení mezi SRN Chebem Mariánskými Lázněmi a Prahou a trať č. 140, která vede z Chebu přes Karlovy Vary až do Ústí nad Labem, kde pod č. 130 pokračuje do Prahy. Dolní nádraží zajišťuje méně frekventované trasy č. 142, 145, 149. Karlovy Vary – Bečov Nad Teplou- Mariánské Lázně. Letiště Nedaleko Karlových Varů se nachází jediné civilní mezinárodní letiště. Z letiště mohou lidé vycestovat do Moskvy, St. Petersburgu, Yekaterinburgu a Antalye. Letiště je moderní a má všechna náležitosti

39

Jiné druhy dopravy Díky dobré sjízdnosti řeky Teplá, je tato oblast známá pro vodní turistiku. Podél řeky je množství kempů a stravovacích zařízení, kde lidé tráví svůj volný čas. Mezi nejoblíbenější místo k nalodění je u Hradu Loket, kde si celé vybavení mohou vypůjčit.

2.2 Řízené rozhovory Diplomantka zvolila analýzu pomocí metody řízených rozhovorů, kvůli osobnímu názoru na cestování hendikepovaných. Tázané osoby byli z řad postižených lidí. V rozhovoru byly kladeny otázky obecné a v dalším případě týkající se bezbariérové přístupnosti v Karlových Varech. V průběhu rozhovorů kladla otázky tak, aby co nejvíce přiblížili jejich pohled na tuto problematiku. Výsledky těchto rozhovorů použila do diplomové práce. V analytické části jsou rozhovory také doplněny o dotazníky, aby práce poukázala o co nejreálnějším obrazu současné situace tohoto tématu. První rozhovor byl uskutečněn s tělesně postiženou slečnou V. Svatošovou. Je jí 24 let a postižená je od svých 6 let. Druhý je s vozíčkářem p. Z. Kirchem, který je odkázán na vozíček kvůli těžké nehodě při jízdě na kole. Oba tyto rozhovory by měly poukázat, jak se cestuje lidem s postižením z jejich subjektivního pohledu. 2.2.1 První rozhovor První rozhovor uskutečnila se slečnou Veronikou Svatošovou. Rozhovor trval 50 minut v jedné nejmenované kavárně v Karlových Varech. Slečna souhlasila s požitím a nahráváním na mikrofon. Rozhovor jsem celý přepsala a dále analyzovala. Postižení získala již v dětství při pádu ze stromu. Při pádu si zlomila několik obratlů krční páteře. Od jejich šesti let je od krku dolů k nohám ochrnutá. Je zcela odkázána na speciálně upravený invalidní vozík. Z mentálního hlediska je naprosto zdravá a snaží se žít jako normální člověk. 1. Otázka: Cestujete sám/sama nebo v doprovodu rodiny, přátel? Vzhledem k mému postižení musím vždy cestovat v doprovodu druhé osoby. Zatím to vždy bylo v doprovodu členů rodiny. Nejvíce cestuji se svou setrou, která je o 2 roky mladší. Rodina mne nejvíce podporuje a pomáhá mi naplnit si své sny. 2. Otázka: Jakou nejdelší cestu jste podnikl/podnikla ? 40

Již od puberty jsem si přála navštívit Londýn. Návštěva Londýna proběhla na jaře 2011. Viděla jsem téměř všechny nejvýznamnější památky a díky velmi dobré bezbariérové přístupnosti památek jsem si návštěvu užila podobně jako zdraví lidé. Největší problémy nastaly při přemísťování autobusem. Málo autobusů bylo uzpůsobeno pro vozíčkáře a vždy byly velmi přeplněné. Využívali jsme proto nejvíce metro, ve kterých byl vždy výtah a v něm hodně prostoru. Doufám, že v budoucnosti podnikneme i nějaké delší cesty. Láká mě například Jižní Amerika. 3. Otázka: S jakými největšími překážkami jste se musel/musela potýkat? Asi největší problém se vyskytl v případě letu do Londýna, už samotné nastoupení do letadla je u mě složitější, ale největší problém je sezení v klasickém sedadle. Ve vozíku mám speciální ortézu, díky které můžu sedět, ale tu jsem v letadle mít nemohla, proto jsem musela let zvládnout bez ní. Navíc sedačka nešla sklopit, to ale přičítám tomu, že jsem letěla s nízkonákladovou společností a proto v letadle nemohl být až takový komfort. 4. Otázka: Potřebujete nějaký druh asistence, když cestujete? Jsem zcela odkázána na asistenci druhých ve všem v životě, takže ani cestování není výjimkou. 5. Otázka: Jak hodnotíte centrum Karlových Var z hlediska bezbariérových přístupů? Co se týká centra ve smyslu obchodů, restaurací, barů a nočních podniků je podle mého bezbariérová přístupnost značně malá. Ráda navštěvuji kavárnu a kino Drahomíra, protože je velmi dobře dostupná pro vozíčkáře. U hlavního vchodu je rampa po, které vozík bez problémů vyjede. V prostoru kavárny je dost místa a s vozíkem se můžeme otáčet bez překážek. Prostor mezi kavárnou a vstupem je oddělen třemi schody, vedle kterých je nájezd pro vozíčkáře a kočárky. Samozřejmostí je také bezbariérová toaleta. Mezi mou oblíbené restauraci patří v centru města restaurace Sushi Sakura, která disponuje bezbariérovou toaletou. 6. Otázka: Jaké máte zkušenosti s návštěvou kolonád, kin, městského divadla či galerie v Karlových Varech? Naopak s návštěvou těchto míst mám kladné zkušenosti. Kino i městské divadlo je přístupné bez problémů. V divadle mají plošinu, místa pro vozíčkáře skvělá. V kině jsem 41

nikdy neměla problém, navíc kino Čas má po rekonstrukci i toaletu pro hendikepované. V případě kolonád, Zítkova kolonáda byla opatřena nájezdní rampou, aniž by to rušilo krásu stavby, takže její návštěva je pro mě vždy potěšením. Vřídelní a Sadová kolonáda jsou také přístupné, jediný problém s přístupností má Tržní kolonáda. Co se týká galerie v Karlových Varech, tu jsem ještě nenavštívila, tak nemohu hodnotit. 7. Otázka: Myslíte si, že magistrát města Karlovy Vary se dostatečně zajímá o problematiku bezbariérové přístupnosti? Nedokážu odhadnout, ale asi by se magistrát mohl starat i víc. 8. Otázka: Jaký druh dopravního prostředku preferujete? Nejraději jezdím autem. Máme velké prostorné auto, kde se dá sklopit sedačka a vejde se mi do sedadla protéza, díky které mohu sedět. Dále jezdím ráda vlakem, protože v současnosti České Dráhy nabízí mnoho spojení dostupné pro vozíčkáře. České Dráhy se snaží o zpřístupnění stanic, avšak bezbariérovost jednotlivých stanic je různá. Ve vybraných železničních stanicích, jsou k dispozici mobilní zdvihací plošiny, které slouží k usnadnění nástupu a výstupu cestujících na vozíku. Obdobné informace najdete i v seznamu stanic v knižním jízdním řádu. Vlakem ráda navštěvuji Mariánské Lázně. Z Karlových Var jezdí pravidelně vlak, který má upravené vozy pro tělesně postižené. Autobusem delší trasy nejezdím, protože nejsou uzpůsobeny pro vozíčkáře. Tento způsob dolary využívám pouze na pohyb v mém rodném městě. 9. otázka: Jak shledáváte přístupné horní a dolní nádraží? Dolní nádraží je určitě přístupnější, dostat se z horního nádraží je už těžší. Stav horního nádraží je katastrofální a bez asistence druhého člověka se z vlaku nedostanete. Chybí zde nájezdy a rampy pro vozíčkáře. 10. Otázka: Jaké máte zkušenosti s městskou hromadnou dopravou v Karlových Varech? Řekla bych, že poslední dva nebo tři roky se řidiči konečně naučili, že autobusy jezdí i lidé handicapovaní. Naučili se, tam kde to jde, pořádně najíždět k obrubníku, takže můžu bez větších potíží nastoupit. Přestali být protivní a nepříjemní v případě, že je člověk požádá o nájezdní plošinu a někteří se snaží i pomoci. Horší věc v MHD jsou cestující, převážně důchodci, kteří někdy zaberou vyhrazené místo pro vozík. 42

11. Otázka: Využili jsme někdy služby cestovní kanceláře? Ne. S cestovní kanceláří necestujeme. Většina lidí si myslí, že by to bylo v mém případě jednodušší, ale doposud neexistuje moc specializovaných cestovních kanceláří, které by mohly zařídit tento typ dovolené. Všechny cestovní kanceláře Vám nabízejí zájezdy pro hendikepované, ale většinou to znamená, že hotely disponují pokoji pro vozíčkáře. Specializovaná cestovní kancelář na tuto skupinu turistů by měla mít především zmapovaný celý hotel z hlediska bezbariérové přístupnosti, nejenom pokoje, ale i restaurace, přístupy k bazénu, do wellnes atd. Taková kancelář by měla vytvořit program šitý na míru a druhu postižení. 2.2.2 Druhý rozhovor Druhý rozhovor probíhal s p. Z. Kirchem, který přišel k postižení až v dospělosti. Bývalý policista a výborný cyklista v roce 2009 utrpěl při pádu z kola úraz, po kterém už nebude nikdy chodit. Pohmožděný mozek a zlomený obratel je výsledek nárazu do betonového sloupku, který navždy vyřadil z normálního života. Díky speciálně upravenému kolu tzv. „handbiku“ pro něj neskončili ani cyklistické závody. Na speciálně upraveném kole, které ovládá na ruční pohon, závodí dál. Je členem skupiny Černí koně, která se skládá z lidí, kteří se po úrazu stali tělesně postiženými, ale chtějí sportovat dále. 1. Otázka: Cestujete sám/sama nebo v doprovodu rodiny, přátel? Cestovat mohu sám, protože automobil nám uzpůsobený pro ruční řízení, ale nejraději cestuji se svou rodinou nebo přáteli. Cestuji zejména kvůli sportování, za poznáváním nových míst a odpočinkem.

2. Otázka: Jakou nejdelší cestu jste podnikl/podnikla ? Nejvíce cestuji v Čechách a do blízkého okolí. Jezdíme nejraději do Krkonoš, na Šumavu, Jizerských hor a do Jižních Čech. Nadšení ke sportu jsem i uchoval i přes můj hendikep, takže když je to možné, půjčuji si s sebou na dovolené speciálně upravené kolo. S manželkou jezdíme do Chorvatska. Minulé léto jsme byli u jezera Lago di Garda. Nejdelší cesta byla do Řecka, na ostrov Zakyntos, kam jsme letěli letadlem. 3. Otázka: S jakými největšími překážkami jste se musel/musela potýkat?

43

Letěli jsme se společností Smartwing a před odletem jsem si objednal asistenční službu. Pracovník asistenční služby mi pomáhal při odbavení kufrů a dále můj vozík uložil. Elektrické invalidní vozíky jsou vždy přepravovány v zavazadlovém prostoru. Na svém vozíku jsem mohl setrvat již do samého vzlétnutí a hned po přistání mi byl vozík přistaven. Do letadla jsme měli přístup jako první a jako poslední jsme vystupovali. Byl jsem rád, že jsme ostatní cestující neobtěžovali. Cestu shledávám jako velmi úspěšnou, jediné co bych vytknul, byla přehnaná osobní prohlídka z řecké strany policistů na letišti.

4. Otázka: Potřebujete nějaký druh asistence, když cestujete? Když cestuji na kratší cesty, nepotřebuji. Při delším cestování určitě ano. Nejvíce mi pomáhá manželka.

5. Otázka: Jak hodnotíte centrum Karlových Var z hlediska bezbariérových přístupů? Karlovy Vary samy o sobě nejsou vůči vozíčkářům příliš přívětivé. Město je kopcovité, což nám vozíčkářům moc nevyhovuje. V centru města se dá najít několik cest, ale nástrahy čekají všude. Rád jezdím na procházku od Thermalu, ke Grand hotelu Pupp. Ta je sjízdná dobře. U Thermalu je nájezdová rampa, takže schody nejsou problém. Velký problém jsou podle mého třeba chodníky. V nově rekonstruovaných ulicích jsou sice snížené obrubníky, které nám umožňují bezproblémový pohyb, stále je ale dost míst, kde tato opatření nejsou. Velké problémy mají vozíčkáři i při návštěvě některých úřadů. Ten krajský je po nové rekonstrukci a přístup je bezproblémový, při jeho výstavbě na vozíčkáře nezapomněli. Ale je stále dost úřadů, kam se bez pomoci prostě nedostanu. 6. Otázka: Jaké máte zkušenosti s návštěvou kolonád, kin, městského divadla či galerie v Karlových Varech? Jak už jsem psal výše, rád chodím na Mlýnskou kolonádu. Tržní kolonáda je zcela nepřístupná s vozíčkem. Do městské galerie a musea se vozíčkář nedostane. Je zde mnoho schodů, které sám bez pomoci druhého nepřekonám. Na rozdíl městské divadlo je zcela přístupné. Nejradši navštěvuji kino Čas a Panasonik a také rád chodím do městské knihovny, která je po rekonstrukci a je velmi dobře přizpůsobená pro vozíčkáře. 7. Otázka: Myslíte si, že magistrát města Karlovy Vary se dostatečně zajímá o problematiku bezbariérové přístupnosti?

44

V minulosti, když jsem nebyl odkázán na vozíček, jsem se o tento problém vůbec nezajímal, avšak v mojí současné situaci je to jinak. Magistrát se o tento problém moc nezajímal, ale během minulého rada města schválila generel bezbariérových tras a bezbariérové dopravy pro území Karlovy. Rozsah oprav bude probíhat v centru města, lázeňské části města a dále na čtvrtě Bohatice, Drahovice, Dvory, Karlovy Vary, Rybáře, Stará Role a Tuhnice. Cílem generelu je zajištění bezproblémového pohybu pro osoby pokročilého věku, těhotné ženy a osoby s pohybovým, zrakovým, sluchovým či mentálním postižením. 8. Otázka: Jak shledáváte přístupné horní a dolní nádraží? Dolní nádraží shledávám přístupné dobře. Nejsou zde vysoké chodníky a přes koleje je nájezd pro vozíčkáře a kočárky. Oproti tomu horní nádraží je ve stavu nevhodným pro osoby trpící pohybovým postižením. V budově je několik schodů a, abych se do budovy dostal, musím vyjet velmi prudký kopec, který bez tlačení další osoby nebo elektrického vozíku nedokážu vystoupat. Doufám, že cílem generelu od městské rady bude i kompletní rekonstrukce nádraží. Troufám si říci, že je to velká ostuda pro naše město. 9. Otázka: Jaké máte zkušenosti s městskou hromadnou dopravou v Karlových Varech? Autobusem jezdím celkem často. Na trasách, na kterých obvykle jezdím, je velké množství nízkopodlažních vozů. Takže s hromadnou dopravou problémy nemám. Problémy většinou nastávají, když do takového autobusu nastoupí několik maminek s kočárky, více jak dva kočárky a můj vozík, se do autobusu nevejde. Některé nástupiště jsou na vysokých chodnících s obrubníky, přes které se vozíčkář v nejhorších případech také nedostane. Chybí nájezdy nebo snížené obrubníky. 10. Otázka: Jsou v Karlových Varech nějaké turistické trasy pro hendikepované a mají dobré značení? Značení jsou velmi špatné. Rád navštěvuji okolní lesy a nikde nejsou vyznačeny trasy pro hendikepované. Myslím si, že do budoucna by se o tyta značení měl postarat, protože existuje mnoho cest, které s vozíčkem bez problémů projedu. Moje oblíbená cesta z Tuhnic až na Jelení skok mírně stoupající a můžu jí projíždět sám bez asistence. To je jedna z mála cest, která je bezbariérová a takových je určitě mnoho, jen o nich nemáme ponětí.

45

11. Otázka: Využili jsme někdy služby cestovní kanceláře? S cestovní kanceláří jsme cestovali mnohokrát před úrazem, ale po úrazu jen jednou. Letěli jsme na řecký ostrov Zakyntos. Před odjezdem jsme hledali nějakou vhodnou cestovní kancelář, která se specializuje na cestování s hendikepem, ale bohužel, jsme žádnou nenašli a oslovili jsme CK Invia. Již v cestovní kanceláři jsme se snažili najít nejvhodnější hotel s bezbariérovými přístupy. Kladl jsem důraz, aby hotel disponoval bezbariérovým přístupem do bazénu, bezbariérovým pokojem v přízemí nebo nejlépe v prvním podlaží. Všechny požadavky byly splněny.

2.3 Dotazníkové šetření Sběr dat do dotazníků byl uskutečněn během jara 2014. Dotazníky byly elektronicky rozeslány do několika organizací zabývajících se životem lidí s hendikepem. Jednalo se o organizace: Život bez Bariér, Žijeme s hendikepem, Jedeme, Rehabilitační ústav Kladruby, Bezbatour a další. Tento způsob dotazování nebyl moc úspěšný. Dotazníků se vrátilo malé množství, z kterých nemohla být analýza vytvořena. Proto diplomantka zvolila návštěvu Svazu pro tělesně postižené v Karlových Varech a dotazníky vyplnila osobně s tělesně postiženými osobami. Další místo, které navštívila, byla plavecká akademie bez bariér – Kontakt bB, kde byly dotazníky rozdány a členové akademie je vyplnili. Každý respondent dostal k vyplnění anonymní dotazník, ve kterém byly otázky týkající názorů na cestování, osobního pohledu na cestování lidí s hendikepem, jaké shledávají největší bariéry v cestování hendikepovaných osob, zdali cestují s CK nebo bez využití těchto služeb a další. Dotazník obsahoval celkem 15 otázek, z nichž byly některé uzavřené a některé otevřené. Otázky jsem volila tak, aby mi pomohly v ověřování stanovených hypotéz. Na začátku dotazníku jsou respondenti dotazovány na věk, pohlaví, druh postižení. Dále následují otázky ohledně jejich osobního názoru na cestování hendikepovaných, jaké shledávají největší problémy a bariéry v cestování, zdali cestují s CK či jiným způsobem, jaký druh dopravy preferují atd. Celkem bylo vyplněno 44 dotazníků, ale 39 jich bylo vyplněno správně a mohly být použité při analýze. Náhled dotazníku je přiložen v přílohách diplomové práce.

46

Graf č. 1

Pohlaví

38%

Žena Muž

62%

Zdroj: vlastní Z celkového počtu respondentů vyplnilo dotazník 24 žen a 15 mužů. Věkové zastoupení respondentů bylo v rozmezí od 5 – 15, 15 – 25, 25 – 40, 40 - 60 Největší skupinu respondentů tvořili osoby ve věkovém rozmezí 25 – 40, celkem 23 respondentů Tato skupina tvoří 89 % odpovědí. Jedná se o osoby v produktivním věku, které mají více finančních prostředků než mladší skupiny. Méně pak skupina 15 – 25, celkem 12 respondentů a nejméně odpovědí bylo od skupiny 40 – 60 let, celkem 4. Žádný respondent ve věku 5 – 15 let dotazník nevyplnil.

Graf č. 2

Věková kategorie 10% 31%

15 - 25 let 25 - 40 let 40 - 60 let

59%

Zdroj: vlastní

47

V dotaznících odpovědělo 27 respondentů se získaným postižením a 12 s vrozeným postižením. 89% tvoří lidé s tělesným postižením. Graf č. 3

Typ postižení

31% Získané Vrozené 69%

Zdroj: vlastní Dotazníkového šetření se zúčastnili nejen tělesně, ale i mentálně postižené osoby. Z celkového počtu tvořili největší skupinu lidé, s postižením pohybového strojí. Menší tvořili mentálně postižení. Graf č. 4

Druh postižení 4% 18% tělesné mentální kombinované 78%

Zdroj: vlastní 48

Cílem dotazníku bylo zjistit, jak se postiženým lidem cestuje na území Čech, zejména pak dále v Karlových Varech. Otázka ohledně bariér byla s otevřenými odpověďmi a nejvíce dominovaly odpovědi ohledně nedostatků stavebních úprav. Nejvíce respondentů se stěžovalo na špatnou přístupovou komunikaci, špatné značení, dále nedostatek nájezdních ramp pro vozíčkáře, nedostatek parkovacím míst pro vozíčkáře, špatně upravených toalet pro vozíčkáře a další bariérou byla zmiňována cena. Myslím si, že tyto nedostatky jsou zcela zásadní a znemožňují postiženým osobám cestování ještě více, než jim znemožňuje jejich postižení. V otázce týkající se cen je výhodou příspěvek od Ministerstva práce a sociálních věcí na mobilitu osobám s hendikepem, starším jednoho roku. Výše měsíčního příspěvku činí 400 korun. Osoby se zdravotním postižením mají díky průkazům nárok na určité slevy. Jednou z výhod je vyhrazené místo k sezení v dopravních prostředcích. Dalšími úlevami jsou například bezplatná hromadná doprava či slevy z jízdného u ostatních vnitrostátních spojů činící až 75% z ceny. Průvodci nebo vodící psi, jež jsou handicapovanými potřební, mají dopravu zdarma. Slevy bývají s průkazy také na různé vstupy u kulturních památek či na kulturní a sportovní akce.23 Typy průkazů osob se zdravotním postižením: Průkaz TP náleží osobám, které jsou podle zákona o sociálních službách považovány pro účely příspěvku na péči za osoby závislé na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká závislost). Pokud by však tyto osoby byly neschopné zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace, náleží jim průkaz ZTP/P. Výjimkou jsou osoby starší 18 let, které nejsou schopny zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace z důvodu úplné nebo praktické hluchoty (těm náleží průkaz ZTP). Průkaz ZTP náleží osobám, které jsou podle zákona o sociálních službách považovány pro účely příspěvku na péči za osoby závislé na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost), a osobám starším 18 let, které nejsou schopny zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace z důvodu úplné nebo praktické hluchoty. Pokud 23

Průkaz osoby se zdravotním postižením. [online]. [cit. 2013-05-05]. Dostupné z internetu:

http://www.mpsv.cz/cs/8#ssp

49

osoba ve stupni závislosti II není schopná zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace, náleží jí průkaz ZTP/P (opětovně se nesmí jednat o zletilou osobu, která tuto schopnost nemá díky úplné nebo praktické hluchotě). Průkaz ZTP/P náleží osobám, které jsou podle zákona o sociálních službách považovány pro účely příspěvku na péči za osoby závislé na pomoci jiné osoby ve stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost), a osobám, u kterých bylo pro účely příspěvku na mobilitu zjištěno, že nejsou schopny zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace (s výjimkou zletilých osob, které nejsou schopny zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace kvůli sluchovému postižení. Na otázku: Za jakého důvodu cestujete? 89% respondentů cestuje za účelem poznání nových míst. Dále kvůli vzdělávání, prácí a v neposlední řadě kvůli relaxaci a regeneraci.

Graf č. 5

Důvod k cestování 10% poznávání nových míst

21%

vzdělání či práce relaxace a regenerace

69%

Zdroj: vlastní Co se týče otázky volby dopravních prostředků, 12 respondentů preferuje speciální mikrobusy pro vozíčkáře, 20 respondentů volilo odpověď automobilem a 7 respondentů nejraději jezdí vlakem. Nejkomfortnějším druhem dopravního prostředku byl zvolen automobil. V dnešní době vlastní automobil většinou každá domácnost, ale automobil pro vozíčkáře musí mít mnoho úprav. Jako jsou například: úpravy sedadel, speciální pomůcky pro nakládání vozíku apod. Nejvíce záleží na druhu postižení, protože někteří vozíčkáři

50

žádné úpravy sedadel nepotřebují. Pokud je vozíčkář současně i řidič, musí mít auto upravené na míru. Graf č. 6

Preferovaný dopravní prostředek 0% 18% 31% mikrobus pro vozíčkáře automobil vlak autobus 51%

Zdroj: vlastní Automobil se ovládá pouze na ruční ovládání a jeho pořízení je velmi nákladné. Domnívám se, že cestování vlakem je velmi komfortní a cenově dostupné, protože ČD nabízí mnoho výhod pro vozíčkáře. Větší část vlaků je přizpůsobena snazšímu cestovaní lidí, s tímto hendikepem. Pro snazší cestovaní existují bezbariérové stanice pro vozíčkáře, upravené vozy a dále mobilní zdvihací plošiny. Další otázka dotazníku tázající se respondenty jaký typ organizace zájezdu volí, souvisela s následující otázkou: Jestli v ČR existují nějaké cestovní kanceláře, které se specializují na cestování lidí s hendikepem. 69% respondentů si plánuje cestování dle vlastního plánu a pouze 31% s pomocí CK. Domnívám se, že je číslo respondentů, kteří cestují s CK tak malé, protože na trhu existuje jen malý počet cestovních kanceláří zaměřených pouze na lidi s tímto hendikepem. Zmíním zde zatím jedinou fungující CK Bezbatour, která se zabývá touto problematikou. Tuto CK řídí lidé, kteří jsou sami na vozíčku, takže dokážou vytvořit nejlepší nabídku pro tento segment. V provozu je již od půlky roku 2012. Graf č. 7

51

Preferovaný druh cestování

31% dle vlastního plánu s cestovní kanceláří 69%

Zdroj: vlastní Zaměstnanci CA Bezbatour veškeré nabízené ubytovací kapacity předem osobně navštíví a podrobně zdokumentují. Vyfotí, změří, spočtou, prozkoumají možnosti okolí. Nabídnou hoteliérům konzultace k odstranění bariér a předají jim základní know-how, jaké potřeby mohou lidé mít. CA Bezbatour je zaměřena na cestování lidí s veškerými druhy postižení, ba myšleno je třeba i na dietáře a snadno se z naší nabídky zorientují i rodiny s dětmi. Projekt Bezbatour se stal v dubnu vítězem soutěže Best Eco&Social Ideas, kterou pořádal Hub Praha. Uspěl mezi 54 projekty z celé ČR. Porota složená z odborníků z podnikatelské sféry rozhodla, že Bezbatour patří k nápadům s největším pozitivním společenským přínosem a že má šanci na dlouhodobou udržitelnost.24Od otázky číslo 10. byly otázky formulované zejména z hlediska bezbariérovosti Karlových Var. Větší část respondentů jsou osoby žijící v Karlových Varech, nebo osoby, které je dobře znají a navštěvují a jejich odpovědi vypovídají z vlastní zkušenosti. Přes polovinu respondentů odpovědělo na otázku, jestli jsou Karlovy Vary vhodnou destinací pro tělesně postižené (zejména vozíčkáře) negativně.

24

Cestovní kancelář Bezbatour zahajuje svou činnost [online]. [cit. 2014-05-05]. Dostupné

z internetu: http://www.helpnet.cz/aktualne/52981-3

52

Graf č. 8

Jsou Karlovy vary vhodná destinace pro hendikepované osoby?

26%

ano ne

74%

Zdroj: vlastní Otázka jak hodnotí MHD v Karlových Varech, respondenti odpovídali různorodě, protože otázka měla otevřené odpovědi. Respondenti se ve větší míře sjednocovali v názoru, že ve městě jezdí velké množství nízkopodlažních autobusu. Negativní názory byly nejvíce ohledne autobusových zastávek s vysokými obrubníky a malá frekvence nízkopodlažních autobusů během víkendového provozu. V otázce jaké největší nedostatky v oblasti cestování tělesně postižených v Karlových Varech byly odpovědi velmi rozmanité. Tato otázka byla otevřená a každý respondent shledával jiné nedostatky. Nejvíce respondentů shledává v Karlových Varech následující nedostatky: drahé služby (16 resp.), z hlediska bezbariérové dostupnosti špatná dostupnost restaurací a turistických atraktivit (12 resp.), z hlediska infrastruktury mnoho kopců, dlážděné cesty, vysoké chodníky (11 resp.).

53

Graf č. 9

Nedostatky v cestování tělesně postižených osob v Karlových Varech.

drahé služby 28% 41%

z hlediska bezbariérové dostupnosti: špatná dostupnost restaurací a turistických atraktivit z hlediska infrastruktury mnoho kopců, dlážděné cesty, vysoké chodníky

31%

Zdroj: vlastní Dále byly hodnoceny ubytovací a stravovací služby za pomocí udělování známek 1 – 5, kdy 1 je nejlepší hodnocení a 5 nejhorší. Ubytovací služby byly v průměru vyhodnoceny na známku číslo 2 a stravovací služby známkou 4. Domnívám se, že stravovací služby byly hodnoceny dostatečně, protože z vlastního výzkumu, který popisuji v druhé části analytické části je zřejmé, že v centru města je velký nedostatek bezbariérových restaurací. Poslední otázka se týkala zlepšení bezbariérovosti města podle jejich návrhů, aby pro ně cestování bylo nejjednodušší. Odpovědi se velmi lišily. Mezi častými návrhy bylo zrekonstruování orubníků u chodníků a přechodů pro chodce. Dále vytvoření bezbariérových přístupů u zastávek MHD, posílení nízkopodlažních autobusů a ve vlakové dopravě, zejména v Karlových Varech oprava a bezbariérové zpřístupnění vlakového nádraží (Horního nádraží u Růžového Vrchu). Respondenti shledávali špatnou přístupnost u objektů, jako jsou úřady, některé další administrativní budovy, takže návrh na odstranění těchto bariér. Ve službách cestovního ruchu se objevili názory o zlepšení značení bezbariérových hotelů. Někteří respondenti navrhovali pro zaměstnance v oblasti služeb cestovního ruchu, aby se zúčastnili nějakého školení, jak se chovat k tělesně postiženému zákazníkovi, protože se mnohdy dostali do nepříjemné situace, jejich zaviněním.

54

2.4 Analýza bezbariérové přístupnosti na turisticky nejvýznamnějších místech Při vlastní analýze a mapování Karlových Var diplomantka vytyčila několik cest, které následně osobně mapovala a zapisovala si zjištěné poznatky, které dále vyhodnotila. Cesty byly zvoleny tak, aby vedly od dvou nejhlavnějších vlakových nádraží, skrz turistické centrum a dále jsme se zaměřili na několik atraktivit a ty jsme dále dle kritérií hodnotily. Cesty hodnotila podle několika kritérií. Analýza se zaměřila na sjízdnost chodníků, obrubníků, přechodů pro chodce, jaký mají cesty sklon, množství schodů, nájezdů, ramp, elektrických plošin. U turistických a kulturních míst jsme dále hodnotila existenci bezbariérových toalet a vyhrazených parkovišť. První cestu začínala u Horního nádraží, které je železničním uzlem a mnoho turistů využívá tento druh dopravy, přes lázeňské centrum až ke Grand hotelu Pupp. Druhá zkoumaná cesta začínala od Dolního nádraží přes ulici T. G. Masaryka k Hlavní poště, kde se cesty slučují. Již po samém výstupu z vlaku, je hendikepovaný jedinec neschopen bez asistence překonat cestu od vlaku přes koleje k budově nádraží. Mezi kolejemi není žádný hladký přejezd a samostatně ho vozíčkář přejet nemůže. U nástupiště číslo 2. Byl zaznamenán malý náznak vytvořeného nájezdu, ale dřevo, z kterého byl, bylo napůl zlomené a zchátrale. Když byly překonány překážky a diplomantka pokračovala dále do budovy nádraží, která je v dezolátním stavu, narazila hned na další. Za pokladnami se nachází 3 schody, nemožnost sjízdnosti bez pomoci. Chybí zde nájezd, rampa, či elektrická plošina. Dále byly hledány toalety pro hendikepované. Bohužel zde vůbec neexistují. Z budovy na chodník, vzdálený cca 50m vedou 2 cesty. Z našeho pohledu není ani jedna přístupná pro vozíčkáře. Prví možnost je s asistencí překonat 12 schodů, nebo dále využít cestu značenou pro hendikepované, ale její velmi prudký sklon znemožňuje bezpečné projetí. V blízkosti budovy se nachází autobusová zastávka, která turisty doveze do centra města. Jezdí zde linka č. 1 (Globus – Tržnice – Lázně III.) a linka č. 13 (Sídliště Stará role – Tržnice – Lanovka Imperiál). Během všedních dnů linka č. 1 nabízí 40 spojů vždy s nízkopodlažními autobusy. O víkendech 37 spojů a linka č. 13 nabízí 27 nízkopodlažních a 18 běžných spojů, o víkendech 20 a 11. Tyto informace byly získany návštěvou dopravního podniku města Karlovy Vary. Dále cestoa pokračovala bez využití dopravních prostředků. V závěruse diplomantka domnívá, že bez asistence je to zcela nemožné. Když bude vozíčkář pokračovat dále ulicí Nádražní přes most podél řeky Teplá, ze začátku má 55

chodník velmi prudký sklon a poté se sklon zmírňuje. Touto cestou dojede do ulice U Solivárny, kde se na pravé straně u přechodu pro chodce nachází dva nájezdy, pro bezproblémové přejetí přechodu a na levé straně jsou dva vysoké obrubníky a cestu nedoporučujeme. Cesta dále pokračuje po nábřeží Jana Palacha, kde jsou chodníky sjízdné bez asistence a mají mírný sklon. Na konci ulice I. P. Pavlova cca 200m začíná pěší zóna. Zde je k dispozici pro vozíčkáře rampa anebo objezd, který má velmi mírný sklon a bezproblémový nájezd. Cesta pokračuje dále kolem hotelu Thermal. Tento známý hotel je místem, kde se mnoho turistů často ubytovává díky ojedinělé architektuře, dobré dostupnosti, špičkovému balneo provozu a 50 - ti metrovému venkovnímu bazénu s termální vodou. Je zde mnoho konferenčních prostor a 320 parkovacích míst. Hotel disponuje dvěma dvoulůžkovými a jedním jednolůžkovým pokojem pro hendikepované hosty. Pokoje jsou v prvním patře v blízkosti výtahu. Přilehlé hotelové parkoviště poskytuje 2 parkovací místa pro tělesně postižené hosty. Po 400m se dostává k první atraktivitě a to do Dvořákových sadů. Celý park se rozprostírá na rovině a cesty jsou upravovány. Zde neshledala žádné nedostatky. V blízkosti se nachází veřejné toalety, jsou k dispozici 2 bezbariérové. Když požádala, zda by mohli být viděny, obsluha toalet velmi dlouhou dobu hledala klíče. Po shlédnutí bylo zřejmé, že je to spíše místo na uschování nepotřebných věcí, než na užívání. Tento problém byl shledáván u více míst, restaurací či kin. Toalety pro hendikepované osoby jsou používané v mnoha případech jako skladový prostor. Toto mínění se snaží odstranit projekt EUROKLÍČ. Dlouhodobým cílem projektu je zajistit osobám se sníženou schopností pohybu na celém území ČR rychlou a důstojnou dostupnost veřejných sociálních zařízení a dále například u výtahů, svislých a schodišťových plošin apod. Tato zařízení budou zajištěny „eurozámkem“. Osoby se zdravotním postižením na základě průkazu obdrží univerzální „euroklíč“. Několik metrů od Dvořákových sadů se nachází Sadová kolonáda v čele se Sadovým pramenem a Hadím pramenem. Přístup k Hadímu pramenu shledáváme bezproblémovým jak z parku, tak ze Zahradní ulice. Pokračovat vozíčkáři mohou Zahradní ulicí nebo skrze Sadovou kolonádu. Zde chybí bezbariérový přístup a nachází se zde 3 vysoké schody, které nejsou bez asistence další osoby sjízdné.

56

Další atraktivitou je historická budova Lázně III., které slouží nejen pro účely tradiční lázeňské léčby doplněné o prvky moderní balneologie, ale také jako významné kulturní a společenské centrum. Nachází se zde pobočka městského informačního centra, lékárna gastroenterologická poradna a v neposlední řadě koncertní sál Antonína Dvořáka. Vstup do prostoru Lázní je bezbariérový a hned v přízemí se nachází bezbariérové toalety pro muže a ženy. V areálu lázní se nachází několik výtahů a všechny splňují normy bezbariérové přístupnosti. Součástí Lázní je hotel Windsor, kde se turisti mohou ubytovat.Bylo zjištěno, že hotel nabízí dva dvoulůžkové pokoje pro vozíčkáře v prvním podlaží. Pokoje splňují normy dle zákona č. 183/2006 Sb. Jediný nedostatek jsme shledali v chodbě pokoje. Není dostatečně široká a je obtížné se s vozíčkem vytočit na toaletu. Hotelová restaurace se nachází v prvním podlaží a její vstup je zcela bezbariérový. V restauraci nejsou bezbariérové toalety, ale hosté mohou využít ty, které se nachází u vstupu do lázní. O nich jsem se zmiňovala již v předchozím odstavci. Jako další zkoumanou atraktivitou během cesty hodnotila Mlýnskou kolonádu, která zastřešuje několik léčivých pramenů a je dalším turistickým cílem při návštěvě Karlových Var. Když by chtěl vozíčkář vstoupit do kolonády směrem od Mlýnského nábřeží, musel by překonat 2 schody. Pro bezbariérový přístup musí vozíčkáři objet celou Mlýnskou kolonádu po ulici Lázeňská a na konci použít nájezd. Poté je cesta k Tržní kolonádě po rovině. Během cesty vozíčkář narazí na několik výmolu a prasklin v zemi, ale když bude pozorný, může je v klidu objet. Tržní kolonáda je zcela nepřípustná. Z obou vchodů není možné bez asistence vstoupit do prostoru kolonády. U každého vstupu je 9 schodů. V blízkosti Tržní kolonády se nachází hotel Salvator. Jedná se o malý hotel s 23 pokoji. Po konzultaci s D. Štěpánem (vedoucí recepce) jsem se dozvěděla, že hotel disponuje jedním pokojem pro vozíčkáře ve 2. podlaží. V momentu kdy nastane nějaká porucha výtahu, bez asistence se postižený sám do pokoje nedostane. Tento problém se opakuje u několika dalších zkoumaných hotelů. Pokoje pro hendikepované by měly být situovány vždy v přízemí, nebo v nejnižším podlaží. Parkoviště má vyhrazené jedno místo pro tělesně postižené, ale jelikož se hotel nachází v lázeňské zóně, je parkoviště vzdálené 400m od hotelu. Jako dobře přístupná atraktivita byla zvolena Vřídelní kolonáda, která má několik ramp i nájezdů pro vozíčkáře. V prostoru kolonády se nachází jedna bezbariérová toaleta. K výstupu z kolonády mohou využít nájezd směrem k Vřídelní ulici. Cestou směrem po Vřídelní ulici může vozíčkář pokračovat buď po pěší zóně Stará louka, nebo Vřídelní ulicí. 57

Obě tyto ulice jsou nově zrekonstruované a neshledala jsem žádné nedostatky. V této lokalitě se nachází mnoho hotelů, ale jen hotel Central, Dvořák a dále Grand hotel Pupp, jsou bezbariérové. Další atraktivitou na této cestě je Městské divadlo. Divadlo jsem shledala bezbariérovým. Už u vchodu je elektrická plošina, která vyveze vozíčkáře ke vchodu. Vozíčkáři mají vyhrazená místa v prvním patře, kde mohou využít velmi prostorný balkón. V blízkosti jsou dvě bezbariérové toalety. Před vchodem jsou vyhrazena 4 parkovací místa pro hendikepované. Další turistickou atraktivitou jsou Lázně III., které se nacházejí v ulici Mariánskolázeňská v blízkosti Sadu Karla IV. Cesta od divadla až k Lázním III, vede po chodníku, který shledávám průjezdným bez problému, avšak když se blíží vozíčkář k mostu u Lázní III. A chce pokračovat po druhé strany řeky, musí za pomocí další osoby přejet vysoký obrubník jak na pravé i na levé straně mostu. Lázně III. jsou pro vozíčkáře nemožné návštěvy. Při vstupu narazí hned na první bariéru a to na 12 schodů. Absence elektrické zdvihací plošiny či rampy je velký problém. Uvnitř budovy chybí toalety pro hendikepované a v neposlední řadě výtah. Takže se zde vozíčkář nemůže žádným způsobem pohybovat sám. Analyzovaná cesta pokračuje dále ulicí Slovenská, kterou se dostaneme k další atraktivitě – Městská galerie. Aby se vozíčkář dostal z ulice Slovenská ke galerii, musí přejet most, který shledávám sjízdným, avšak další cesta směrem ke galerii má mírně prudký sklon. Schody do galerie jsou velmi nízké a ploché, ale vozíčkář se sám bez asistence nedostane dovnitř. Vnitřek galerie je taky nepřizpůsobený, protože galerie rozprostírá do několika pater bez výtahu. Když se bude vozíčkář vracet dále zpátky po Goethově cestě, dostane se zcela bez problémů až zpátky k Lázním III. a dále do cíle analyzované cesty ke Grand Hotelu Pupp. Grand Hotel Pupp nabízí 3 dvoulůžkové a jeden jednolůžkový pokoj pro hosty s hendikepem. Pokoje se nachází v prvním podlaží, aby nenastal problém při indispozici výtahu. Hotel disponuje vlastním parkovištěm, v blízkosti 50 m, kde je vyhrazeno 6 parkovacích míst pro vozíčkáře. V hotelu je několik výtahů, které jsou velmi prostorné a pohyb po hotelu. Restaurace Becher´s bar, která je součástí hotelu vlastní bezbariérové toalety a přístup do ní je taky bezbariérový díky nájezdu. Jako poslední vybraná atraktivita byla zvolena rozhledna Diana. Vozíčkář nemůže využít cestu lanovkou, protože není uzpůsobena pro vozíčkáře. Cesta ke stanici lanovky Diana je v prudkém kopci a na cestě je několik schodů. Prostor lanovky je velmi malý a cestovat jimi může pouze vozíčkář se sklápěcím vozíčkem, nikoliv elektrickým. Cesta k lanovce je 58

velmi náročná a vozíčkáře by musel někdo přenést přes několik strmých schodů. Bez asistence nelze rozhlednu Dianu navštívit. Druhá analyzovaná cesta začíná u železniční stanice Dolního nádraží. Dolní nádraží je zcela bezbariérové. Hned u vlaku se nachází nájezd přes koleje k budově nádraží. U všech vchodů do budovy jsou nájezdy pro vozíčkáře a prostorný výtah. V areálu se nachází také informační centrum pro turisty, které má bezbariérové přístupy. Vozíčkář dále pokračuje ulicí Západní k další turistické atraktivitě k museu Jana Bechera. Chodník je bez výlomů a prasklin. Na cestě k museu jsem shledala pouze jednu překážku a to vysoký chodník u přechodu na ulici Dr. Engla. Toto museum je špatně přístupné. V budově se nachází mnoho schodů a chybí výtah. Aby mohl vozíčkář museum vidět, je zapotřebí asistence, která by ho snesla do přízemí, kde se prohlídka koná. Vozíčkář může dále pokračovat po pěší zóně až k dalšímu zajímavosti jako jsou Lázně V., které obklopují Smetanovy Sady. Lázně V, nazývány často jako Alžbětiny Lázně jsou velmi oblíbeným místem pro turisty. Alžbětiny lázně také nabízejí kromě lázeňských procedur také bezbariérový bazén přístupný veřejnosti. Do lázní doporučuji, aby vozíčkář využil vchod z Bulharské ulice, který je bezbariérový. Ze strany z parku jsou k dispozici při vchodu pouze schody. Nedaleko Smetanových sadů, u nábřeží Jana Palacha se nachází historicky významná budova Hlavní pošta. Vozíčkář může vjet do Hlavní pošty z obou vchodů. U všech vchodů jsou vybudovány nájezdní rampy. Do vyšších pater se vozíčkář dostane pomocí výtahu. Chybí zde bezbariérové toalety. V blízkosti 20 m je parkoviště s dvěma vyhrazenými místy pro vozíčkáře. Dále pro přehlednost diplomantka vytvořila kompletní seznam o dostupnosti hotelů, restaurací, památek, kulturních míst a bezbariérových toalet, vhodných pro vozíčkáře nacházející se v centru města.

59

Tabulka č. 3

Atrium Ambiente Aura Palace Becher´s Bar Jessenius Kolonáda Malé Versailles McDonalds Olympia Richmond Sushi Sakura Černý Orel Galerka Parlament Jelení skok Černá Růže Charleston Kavalérie Zdroj: vlastní

Restaurační zařízení bezbariérový přístup dostupné dostupné dostupné dostupné dostupné dostupné

bezbarérové WC ano ano ano ano ano ano

dostupné dostupné dostupné dostupné dostupné dostupné dostupné nedostupné nedostupné dostupné nedostupné dostupné

ano ano ano ano ano ne ne ne ne ne ne ano

Tabulka č. 4 Galerie a divadlo bezbariérový přístup Galerie Barechova Vila Krajská knihovna Městská Galerie Moser Supermarket WC Galerie umění Divadlo Kar. Městské divadlo Divadlo Husovka

bezbariérové WC

dostupné dostupné nedostupné nedostupné dostupné nedostupné

ano ano ne ano - 2 chody ano ne

dostupné nedostupné

ano ne

Zdroj: vlastní

60

2.5 Kulturně – sportovní využití pro hendikepované v Karlových Varech Kulturní využití pro hendikepované v Karlových Varech Kultura je součástí každého zdravého člověka a výjimkou a výjimkou nejsou ani hendikepované osoby. Chtějí se zapojit do běžného společenského života jako zdraví lidé. Ráda bych se zmínila o Karlovarském mezinárodním filmovém festivalu, který považuji jako jednu z největších kulturních akcí, která se během roku odehrává. Město díky festivalu navštíví tisíce lidí a mezi nimi i velká řada hendikepovaných lidí. Po konzultaci s p. Hlaváčem, který již několik let pracuje v organizačním týmu MFF, jsem zjistila následující informace. Každým rokem se počet hendikepovaných účastníků na festivalu zvyšuje, protože služby se zlepšují. Během MFF se město stává bezbariérovým díky projektu Kino bez bariér, které se stará o hendikepované návštěvníky a pomáhá jím. Cílem projektu je poskytnout a zajistit vozíčkářům veškeré informace ohledně bezbariérového ubytovaní, stravování, programu kin, reservací vstupenek, doprovodných akcí a asistenčního servisu. Každý vozíčkář může požádat o asistenta, který mu bude k dispozici během festivalu. Projekt také nabízí bezplatnou přepravu po Karlových Varech upraveným mikrobusem. Jedná se zejména o přepravu mezi různými představeními, protože jsou některá kina od sebe velmi vzdálená. Vozíčkáři dostávají vždy jeden lístek na den zdarma. V příloze č. 7 přikládám seznam bezbariérových kin během MFF. V prostorách hotelu Thermal se během festivalu nachází speciální pokladny, kde si mohou vozíčkáři vyzvedávat a reservovat lístky. Pracují zde asistenti, kteří jsou proškoleny a pomáhají jím vyřešit všechny otázky. Během festivalu probíhá mnoho doprovodných akcí pro hendikepované, takže návštěvníci, kteří nechtějí celé dny sledovat filmy, najdou i jiné využití. Dále přikládám rozhovor s p. Povýšilem, který každoročně již 6 rokem navštěvuje MFF. Rozhovor byl poskytnut během plaveckých závodů, které každý rok probíhají v Alžbětiných Lázních. P. Povýšil je ochrnutý na dolní končetiny od 15 let. Ochrnul při skoku do vody. 1. Otázka: Jste častým návštěvníkem MFF, sledujete nějaké změny v rámci festivalu? Během MFF jsou Karlovy Vary bezbariérovým městem, hlavně místa kde jsou sály a kina. Každým rokem potkávám ve městě více vozíčkářů a jsem za to velmi rád. Je důležité, aby se

61

hendikepovaní lidé zařazovali mezi společnost zdravých lidí. Z vlastního názoru vím, že to pozitivně funguje na psychický stav člověka. 2. Otázka:Jak řešíte ubytovaní? Je v Karlových Varech dostatek bezbariérových hotelů? Ubytování řešit nemusím. Polední 2 roky bydlím u přátel. Ovšem několikrát jsem využil ubytování v hotelu nebo ve stanovém městečku. Obecně v každém městě je problém s bezbariérovým ubytováním a vozíčkáři by si měli dávat pozor, protože když se koná festival, je město plné návštěvníků a musí si udělat včas rezervaci. Jinak nemají šanci vhodného a cenově dostupného ubytovaní pro hendikepované. Nejvíce cenově dostupné je stanové městečko v blízkosti centra města u koupaliště Rolava. Mě bydlení ve stanu nevadí a areál je zcela bez bariér. Dokonce i toalety a sprchy jsou bezbariérové. Od stanového městečka jezdí nízkopodlažní autobusy pro vozíčkáře zdarma. 3. Otázka:Jak shledáváte stravovací služby? Jsem vášnivý filmový nadšenec, takže během festivalu se stravuji celý den ve městě. Za ty roky už nám pár oblíbených restaurací kam rád chodím. Využívám také velmi často rád stánky s občerstvením před hotelem Thermal, který mají nepřetržitý provoz. Avšak když mám více času, rád navštěvuji restauraci Pub Ventura v Jízdárenské ulici. Je v kopci u lesa, ale jelikož jsem vždy v doprovodu přátel, nemám žádné problémy se tam dostat. Mám to tam rád, zejména kvůli pěkné venkovní zahrádce a toaletám s dobrou dostupností, které jsou pro mě stěžejním kritériem. Ceny odpovídají kvalitě. 4. Otázka:Máte nějaké problémy v přístupech do kin, sálů? Kina a sály jsou během festivalu bezbariérové téměř všechny. Ve velkých sálech jsou pro vozíčkáře vyhrazena místa a jsou vyhrazena i místa pro jejich doprovod. Do kin se dostáváme vždy přednostně, aby nevznikly nějaké tlačenice u vstupu. Jediné špatně dostupné kino je v Lázních III. Celková organizace festivalu je skvělá, jediným největším problémem je nedostatek lístků. Kino bez bariér každý den nabízí vozíčkářům jeden lístek zdarma, ale já rád chodím na více filmů. Občas tedy brzy ráno vstávám a čekám u poklady jako první , a nebo si vstupenky objednávám pomocí reservačního systému, který se spouští vždy v 7.00 ráno a po několika sekundách jsou lístky vyprodané. Dále také využívám pokladny, která nabízí nevyzvednuté lístky 15 minut před začátkem filmu.

62

5. Otázka:Zmiňoval jste se o Kině bez Bariér, využíváte nějaké služby této organizace? Ano, v rámci této organizace využívám možnost dopravy minibusem. Je to pro mě nejkomfortnější forma cestování, protože autem se po městě nerad pohybuji. Jelikož organizace funguje řadu let, dříve jsem navštěvoval jejich pobočku často a chodil si tam pro důležité informace. 6. Otázka:Zúčastňujete se nějakých doprovodných programů? Ano, během festivalu se ve městě koná mnoho doprovodných akcí. Mezi mé nejoblíbenější akce patří každoroční ČEZ party, která se uskutečňuje v Poštovním dvoře, který je během akce velmi dobře přizpůsoben vozíčkářům díky rampám a nájezdům. K občerstvení se vozíčkář dostane také velmi pohodlně, protože v areálu je malé množství schodů. Předminulý rok probíhala na Mlýnské kolonádě akce propagovaná Kontem bez bariér, kde představovali paragolf. Jedná se o sport, který zejména vozíčkářům umožňuje hrát ve vzpřímené poloze. 7. Shledáváte tedy MFF jako vhodný festival pro hendikepované návštěvníky? Rozhodně ano, navštěvuji více filmových a hudebních festivalů a ten Karlovarský řadím mezi nejvyšší špičky v České republice a troufám si říci, že jsou i na srovnatelné úrovni s některými zahraničními. Sportovní využití pro hendikepované v Karlových Varech Sport patří pro mnoho zdravých lidí k neodmyslitelné části jejich životního stylu. Provozují ho každý den a nedokážou bez něho uspokojit své vnitřní potřeby a seberealizaci. Většina lidí sportuje z několika důvodů. Být zdravý a udržovat své tělo v kondici. Co se ovšem nabízí lidem, kteří jsou hendikepovaní a sportovat nemohou? Osoby, které získali postižení již od narození, mají výhodu, že si nedokážou představit pocit, jaký by při sportu cítili. Na rozdíl osoby, které postižení získali během života, ten pocit dobře znají a nechtějí se sportu vzdát. V současnosti se stále více rozšiřuje možnost různých sportů a druhů sportovní zábavy i pro lidi, kteří trpí nějakým druhem hendikepu. Díky vyspělejší technologii, většímu zájmu zapojit hendikepované osoby do společnosti mají možnost sportovat i lidé s omezením a dokonce existují i sporty pro osoby s těžkým a kombinovaným postižením. Postižené osoby mohou sportovat s přáteli, jako členy družstev, v rámci nějaké sportovní organizace či samostatně. Samostatně mohou sportovat 63

pouze s ohledem na stupeň jejich postižení. Lidé by se měli aktivně zapojovat při těchto aktivitách, aby se hendikepovaní lidé mohli více v tomto ohledu rozvíjet. V Karlových Varech se hendikepované osoby mohou věnovat několika druhům sportům. Nejdříve bych chtěla zmínit plaveckou akademii Kontakt bez bariér, kde jsem několikrát vypomáhala při závodech a měla jsem možnost pracovat s hendikepovanými osobami a zapojit se osobně do organizace. Hlavním cílem je zajištění kontaktu se společností a terapie, kterou uskutečňují plaváním. Samotné plavání umožňuje vznášení se a samostatný pohyb bez jakékoliv pomůcky. Plavání probíhá v běžných bazénech, kde se hendikepovaní setkávají s veřejností, vrcholovými sportovci a se začínajícími plavci z běžných plaveckých škol. Účast v kurzech plavání nutí postižené osoby komunikovat s dalšími postiženými osobami a s instruktory. Každoročně pořádá několik závodů a táborů pro hendikepované děti. V Karlových Varech se vozíčkáři mohou věnovat nejen plavání, ale dále například sledge hokeji, jízdě na koni či horolezectví či vodní turistice. Karlovými Vary protéká řeka Ohře. Nejznámější trasa začíná před Loktem dál přes Nechranice, Žatec a Louny, ale zde jsou jezy již nesjízdné a řeka regulovaná. Vozíčkáři se mohou věnovat vodní turistice „Vodní turistika je jedním z prostředků, který zmírňuje důsledky postižení, umožňuje chvilkovou „ztrátu“ handicapu a dává člověku volnost.“ (Čichoň a Doležal, 2006, s. 14). Jednou z možností vodní turistiky je jízda na kajaku. Paraplegici nebo lidé po amputaci používají speciální sedátka, speciální ochranné pomůcky k zabránění zranění po vypadnutí z lodi a často bývají používány i speciální neopreny proti prochladnutí. Pro kajakáře po amputaci ruky se vyrábí modifikované pádlo, které se přichytne k amputované ruce pomocí speciální pásky. Dále se používá gumový kroužek, zabraňující stékání vody z pádla do lodi. Pokud jedinec není schopný dělat záběry, využívá se double kajak, tedy kajak pro dvě osoby. Je tak umožněno i člověku bez hybnosti horních končetin sjet řeku se svým asistentem. Dalším typem vodní turistiky je jízda na kánoi. Výhodné u tohoto typu vodní turistiky pro vozíčkáře je, že si mohou vzít vozík s sebou do lodi. Kanoe bývá častěji využívána pro vícedenní výlety, neboť umožňuje převoz potřebného vybavení.“ (Paciorek a Jones 2001). Jako další vhodné využití volného času spojené se sportem a terapií je jezdectví. Nedaleko Karlových Varů se nachází hypocentrum, které nabízí vozíčkářům hipoterapii po celý rok. Léčí se zde lidé různých tělesných i mentálních postižení. Jízda na koni vyžaduje rovnováhu a koordinaci těla. Lidé, kteří nejsou schopni zůstat při jízdě ve vzpřímené

64

poloze, mohou využít speciálně upravených sedel nebo na koních ležet. Navázání citového vztahu se zvířetem přináší také dobré výsledky na psychiku nemocného. Ve Svatošských skalách mohou hendikepovaní zkusit horolezectví. Záleží na druhu postižení, protože slaňování a horolezectví patří mezi náročnější sporty, se kterými se běžně vozíčkáři nesetkávají. Tento druh sportu se objevil až v současnosti. Celou akci pořádá Kontakt bez bariér. Slaňování je umění sestoupit ze strmého svahu nebo kolmého srázu pomocí lana zajištěného shora a bezpečně omotaného kolem těla nebo pomocí karabin či jiných horolezeckých pomůcek upevněných k tělu k ovládání rychlosti sestupu.25

25

BAUMGÁRTNEROVÁ, Zuzana. Outdoorové aktivity jako nástroj rozvoje osobnosti. Brno, 2009. 92 s. Diplomová práce. Masarykova Univerzita Brno.

65

3 Návrhová část Tato část práce je věnována návrhům a doporučením vtahujícím se k výsledkům analýzy. Řízení se těmito doporučeními by mělo vést ke zlepšení aktuálního stavu bezbariérových tras, bezbariérové dopravy

a turistiky hendikepovaných v Karlových Varech. Čím více bude

město bezbariérové, bude se zvyšovat cestovního ruchu města, protože hendikepovaní lidé tvoří v současnosti velkou skupinu zákazníků. Mezi největší nedostatky bylo díky analýze primárních a sekundárních zjištěno následující: technické bariéry hendikepovaných osob, nedostatek cestovních kanceláří zaměřených na tento segment, nízká nabídka produktů pro hendikepované, špatná kvalita hromadné městské dopravy. Cílem návrhové části je tyto nedostatky snížit na minimum. V návrhové části, je dále vytvořena nabídka produktového balíčku pro segment hendikepovaných osob společně se všemi náležitostmi.

3.1 Návrhy na zlepšení aktuálního stavu v Karlových Varech Vytvoření bezbariérového města V první řadě diplomantka podotýká, že mezi největší bariéry patří špatná dostupnost turistických atraktivit v Karlových Varech pro hendikepované. Pro odstranění těchto bariér, by měl Magistrát města Karlovy Vary či organizace tělesně postižených vytvořit tým pracovníků, který se bude skládat nejen ze zdravých, ale i s hendikepovaných osob. Cílem tohoto týmu by byl terénní výzkum, během kterého by se důkladně seznámili se situací ve městě a pořídili by rozsáhlou fotodokumentaci. Díky těchto informací byl návrh upraven a dále rozpracován o vyhodnocení průběhů tras, jednotlivých závad na trasách a vyhodnocení navazujících zastávek MHD. Zapisována by byla všechna místa v Karlových Varech, která nejsou přístupná pro osoby se sníženou mobilitou a matky s kočárky. Výzkum by probíhal po jednotlivých částích Karlových Var. Jednalo by se o zkoumání turisticky atraktivních oblastí, ale i oblasti sídlišť. Součástí týmu by byl projektant, který by měl na starost technické požadavky a vypracoval by návrh pro dodavatele, který bude realizovat projekt. Během výzkumu by se zaměřili na veřejné budovy, chodníky, nástupiště veřejné dopravy, přechody, chodníky v sadech i parcích, historická místa, kolonády. Návrhy by měly splňovat podmínky o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb a neměli by být porušeny historické památky města. Návrh by se nesoustředil pouze na centrum města, ale i turistické trasy ve Slavkovském lese. Odlišnost turistických stezek pro 66

vozíčkáře a klasických turistických stezek je určována zejména v detailech. Hendikepovaní turisti, kteří musí používat vozík, hole či jiné pomůcky mají záruku, že tyto značené cesty projedou bez problémů a pomoci dalších osob. Náročnost cest by byla rozlišená podle barev stejně jako u sjezdovek pro lyžaře. Klasické rozdělení je od nejméně náročných - modrých, dále červených, které jsou doporučené vozíčkářům, kteří vlastní elektrický vozík a černé, které jsou určené pro nejzdatnější vozíčkáře. Při budování těchto tras by byl kladen důraz na minimum. Dalším problémem, který z výzkumu vyplynul, bylo cestování hromadnou městskou dopravou. Základním problémem, který se postižených občanů týká, je problém s dopravou. Důležité by bylo používání pouze nízkopodlažních autobusů, nebo zintenzivnit jejich používání, které ulehčují pohyb vozíčkářů. V Karlových Varech je celkem 18 linek, které obsluhují pouze omezené množství nízkopodlažních autobusů. U železniční dopravy je nejdůležitější oprava vlakového nádraží, které je nepřístupné pro vozíčkáře. Důležité je vytvořit bezbariérový přístupy z nástupišť do budovy nádraží, vytvořit bezbariérové toalety a uřídit informační centrum, které by informovalo vozíčkáře o možnostech bezbariérové dopravy v Karlových Varech. Město by se mělo více zajímat o hendikepované osoby. Mělo by vytvořit příručku pro tyto znevýhodněné osoby. Obsahem příručky by bylo zejména mapu bezbariérových přechodů a tras ve městě, seznam bezbariérových objektů a služeb, seznam ubytovacích a stravováních kapacit, které jsou vhodné pro vozíčkáře. Dále by město mělo více věnovat na svých webových stránkách informacím pro vozíčkáře. Doposud najdete na webových stránkách pouze informace pro zdravé osoby, které netrpí žádným postižením. Důležité je zintenzivnit propagaci jednotlivých projektů ve městě, zhotovit mapy, které se týkají bezbariérovosti města a přístupnost turistických míst. Karlovy Vary jsou velmi krásné město. Je pravdou, že existuje mapa bezbariérových tras, ale nikdo o ní neví. Hlavním záporem je nulová informovanost o čemkoliv, co se týká bezbariérovosti ve městě. Město má sice určitou snahu, leč bohužel moc občanů se o tom nedozví. Toto odvětví je zanedbávané, ale město tvrdí, že vyčlení nějaké potřebné finanční prostředky. Dalším návrhem pro zvýšení cestovního ruchu je vytvoření speciální cestovní kanceláře. 67

Z dotazníkového šetření bylo zjištěno, že existuje malé až mizivé množství cestovních kanceláří specializovaných na skupinu hendikepovaných. Proto by bylo vhodné vytvořit cestovní kancelář, která bude zařizovat a prodávat nejvhodnější nabídky zájezdů. Cestovní kancelář, by se měla zaměřit na destinace, které bude nabízet. Cestovní kancelář by měla spolupracovat s takovými hotely či pensiony, které

bude

odpovídat

obecným

technickým

požadavkům

zabezpečujících

bezbariérové užívání staveb. Pracovali by zde proškolení zaměstnanci, kteří by zajišťovali bezproblémový chod od objednávky po realizaci zájezdu. Zaměřena by byla na tuzemské i zahraniční zájezdy. Nabízela by zájezdy do destinací, které by měla prověřené, a byly by zcela bezbariérové. Znamenalo by, že by nabízené destinace byli zcela nebo alespoň částečně upraveny pro pohyb a pobyt hendikepovaných osob, a to jak v samotném interiéru, tak v okolí budovy – například u bazénu nebo vstupu do moře.

3.2 Návrh zájezdu Karlovy Vary jsou proslulé především jako lázně. Bylo by vhodné proto vytvořit zájezd do Karlových Var, který by zahrnoval základní služby jako ubytování a stravování, ale dále by obsahoval lázeňskou péči. V Karlových Varech, jak již bylo zjištěné z analýzy, je nedostatek ubytovacích zařízení pro hendikepované osoby. Návrh vychází z myšlenky, vybudování ubytovacího zařízení specializované pro hendikepované účastníky cestovního ruchu. Tyto zájezdy by nabízela specializovaná cestovní kanceláře. Ubytování by bylo zajištěno v hotelu, který by zajišťoval všechny služby pro tento specifický segment. Hotel by byl zcela bezbariérový a splňoval by veškeré požadavky pro jednoduchý pohyb s vozíčkem. Hotel by nabízel ubytování nejen pro vozíčkáře, ale i pro další osoby trpící nějakým omezením. Tento segment vyžaduje specifičtější služby a proškolené zákazníky. Zájezd by byl poznávacího charakteru, spojený s lázeňskou péčí a fakultativními výlety do okolí. Hotel by spolupracoval s lázněmi, kde by klienti měli zajištěné procedury, které by využíval. Zájezdy by probíhali v hlavní tak mimo hlavní sezónu. Propagace těchto zájezdů a hotelu by probíhala na webových stránkách cestovní kanceláře Pomocí inzercí v tisku, reklamy v kinech, billboardů, dále by cestovní kancelář měla propagační stánek na akcích pro hendikepované, kde by informovala o zájezdech, ubytování a možnosti stravováni. Zájezd by byl za zvýhodněnou cenu než samostatné ubytování v hotelu. Prozatím by byl zájezd nabízen pouze na českém trhu. Hotel by 68

spolupracoval s lázněmi, kde by klienti měli zajištěné procedury, které by využívali. Během celého pobytu by byli k dispozici delegáti, kteří by byli proškolení na práci s hendikepovanými klienty. Příklad poznávacího zájezdu: 1. den 

8.30 odjezd z Prahy – doprava zajištěna speciálními mikrobusy pro vozíčkáře (minibusy jsou po celou dobu k dispozici k transportům)



10.00 příjezd do Karlových Var



10.00 – 11.00 ubytování



11.00 – 12.30 oběd v hotelové restauraci



13.00 – 17.00 prohlídka kolonád a Vřídla



17.30 – 19.30 večeře



20.00 – 22.30 – divadelní představení

2 den 

7.00 – 8.30 snídaně



9.00 – 11.30 procedury v lázních



12.00 – 13.30 oběd



14.00 – výlet na hrad Bečov



17.30 – 19.30 večere



Vlastní program

3 den 

7.00 – 8.30 snídaně



9.00 odjezd do Mariánských Lázních - zpívající fontána, kolonáda, parky



16.00 odjezd z Mariánských Lázní



17.30 – 19.30 večeře



20.00 – 21.30 koncert Karlovarské filharmonie

4 den

69



7.00 – 8.30 snídaně



9.00 odjezd do Františkových Lázní - kolonády, parky,



12.30 oběd zjištěn na místě



14.30 odjezd do Karlových Var



17.30 – 19.30 večeře



20.30 – 22.00 představení Letního kina

5 den 

7.00 – 8.30 snídaně



9.00 odjezd do Chebu – prohlídka městské památkové rezervace



13.00 – 15.00 vlastní program



15.30 odjezd do Karlových Var



17.30 – 19.30 večere



20.00 – 22.00 lázeňské procedury

6 den 

7.00 – 8.30 snídaně



11.00 předávání pokojů



12.30 odjezd do Prahy



14.30 příjezd do Prahy

70

Závěr V závěru diplomové práce diplomantka uvádí argumenty na zdůraznění aktuálnosti vybraného tématu. Zvolila si téma především z důvodu demografického vývoje, kdy každým rokem narůstá počet hendikepovaných obyvatel. Tím druhým důvodem byla zvědavost, jak je v současnosti cestovní ruch nakloněn lidem, kteří trpí nějakým druhem postižení, a dalším důvodem bylo prozkoumání Karlovarska, zdali je vhodná destinace pro hendikepované turisty. Práce je zaměřena pouze na jednu skupinu postižených a to na vozíčkáře. V dnešní, moderní době se toto téma dostává do popředí a mluví se o něm stále více, protože se tento segment lidí stále více začleňuje do společnosti. Ovšem jsou lidé, kteří ve své blízkosti hendikepované osoby nemají a jejich povědomí o jejich životě a o začlenění do společnosti je často velmi zkreslené. Je názoru, že o této problematice, by každý jedinec měl mít nějaké povědomí. Cílem

diplomové

práce

bylo

na

základě

dotazníkového

šetření,

rozhovorů

s hendikepovanými osobami a v neposlední řadě pomocí analýzy zmapovat a porovnat současné možnosti cestování osob s hendikepem. Zjistit jaké jsou největší bariéry v cestování, zejména po turistických atraktivitách dané destinace a zjistit, jaké jsou služby z hlediska ubytování a stravování pro tento segment. Stěžejní analýza probíhala z dotazníkového šetření a přímého dotazovaní pomocí řízených rozhovorů. Po shromáždění primárních a sekundárních výsledků, bylo zjištěno, že úroveň cestovního ruchu pro hendikepované osoby v Karlových Varech je velmi nízká. Během výzkumu diplomantka v prvním případě zvolila rozeslání dotazníků v elektronické podobě pomocí internetových a webových stránek. Bohužel tento způsob dotazování nebyl moc úspěšný. Dotazníků se vrátilo malé množství,ze kterých nemohla být analýza vytvořena. Proto diplomantka zvolila návštěvu Svazu pro tělesně postižené v Karlových Varech a dotazníky vyplnila osobně s tělesně postiženými osobami. Z analýzy vyplývá, že v dnešní době existuje řada organizací, které podporují cestování lidí s hendikepem. Cestování postižených lidí patří do odvětví sociálního ruchu, který připravuje větší či menší projekty pro snadnější cestování těchto osob. Snaží se odstranit překážky v destinacích, které jsou pro hendikepované osoby dosud velkým problémem. Byl zjištěn nedostatek cestovních kanceláří pro hendikepované. V České Republice existuje pouze jedna cestovní kancelář, která se zaměřuje na tento segment, což je velmi 71

nízké. Dále bylo díky analýze zjištěno, nedostatek restaurací a ubytovacích zařízení s bezbariérovým přístupem, což vede k negativní pověsti města a snižuje se dále podíl cestovního ruchu v dané destinaci. Dalším důležitým cílem bylo na základě analýzy navrhnout možnosti na zlepšení aktuálního stavu bezbariérovosti města Karlovy Vary a zvýšit nabídku produktů pro hendikepované osoby. Nabídka produktů cestovních kanceláří, které mají v nabídce zájezdy pro hendikepované, není nikterak pestrá ani obsáhlá. V největších případech se nejedná o zájezdy šité na míru, ale pouze o nabídku hotelů, které mají bezbariérové přístupy. Produkty pro tyto klienty jsou ve velké míře u všech cestovních kanceláří totožné. Z tohoto důvody by se cestovní kanceláře měly snažit vytvářet pestřejší a širší produktové portfolio. Všechny výše zmíněné cíle byly naplněny. V práci byly stanoveny celkem 2 hypotézy: Hypotéza č. 1 : Karlovy Vary jsou vhodná destinace pro cestování vozíčkářů. Hypotéza č. 2 : V Karlových Varech existuje velké množství bezbariérových přístupů. Obě tyto hypotézy po provedené analýze byly vyvráceny. Karlovy Vary nejsou vhodnou destinací pro vozíčkáře, protože ve městě je mnoho překážek, které bez asistence nejsou schopni sami překonat. Tento výsledek tedy představuje pro podniky cestovního ruchu stále velký potenciál seniorské klientely. Je zde nedostatek ubytovacích a stravovacích zařízení a z hlediska přístupnosti kulturních zařízení je hodnocení velmi slabé. Ve městě je nedostatek nájezdů ramp, snížených chodníků, bezbariérových toalet. Z analyzovaných míst a po zhodnocení dotazníků vozíčkáři žijící v Karlových Varech jsou nespokojeni. Nově vybudované budovy bezbariérové přístupy obvykle mají, ale starší domy, kterých je ve městě větší část nemají. V závěru práce se diplomantka domnívá, že přesto, že hendikepovaní klienti představují do budoucna veliký potenciál, tak v dnešní době ji stále není věnována značná pozornost, kterou by si zasloužila.

72

Literatura [1] Cestovní kancelář Bezbatour zahajuje svou činnost [online]. [cit. 2014-05-05]. Dostupné z internetu: http://www.helpnet.cz/aktualne/52981-3 [2] ČESKO. Zákon č. 183 ze dne 14. března 2006 o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). In: Sbírka zákonů České republiky. 2006, částka 63, s. 2226-2290 [3] ČESKO. Vyhláška č. 398 ze dne 5. listopadu 2009 o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb. In: Sbírka zákonů České republiky. 2009, částka 129, s. 6621-6647. [4] ČESKO. Zákon č. 155 ze dne 11. června 1998 o znakové řeči a o změně dalších zákonů. In: Sbírka zákonů České republiky. 1998, částka 54, s. 6707-6708. [5] ČESKO. Zákon č. 365 ze dne 14. září 2000 o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů. In: Sbírka zákonů České republiky. 2000, částka 99, s. 4666-4672. [6] BAUMGÁRTNEROVÁ, Zuzana. Outdoorové aktivity jako nástroj rozvoje osobnosti. Brno, 2009. 92 s. Diplomová práce. Masarykova Univerzita Brno. [7] Czepa.cz 2010 [cit. 2011-04-24]. Česká federace florbalu vozíčkářů Svaz paraplegiků. Dostupné na internetu: . [8] ČICHOŇ, Rostislav. Význam pohybových aktivit pro kvalitu života jedinců s tělesným postižením. [s. l.], 2005. 18 s. Dizertační práce [9] FILIPIOVÁ, Daniela a Pavel LUPAČ. Projektujeme bez bariér: návrhy a realizace. 1. vyd. Praha: Ministersvo práce a sociálních věcí, 2002, 101 s. ISBN 80-865-5218-7. [10 ] FILIPIOVÁ DANIELA, Život bez bariér, Praha: Grada, 1998, 104 s. ISBN 80-7169233-6 [11] FILIPIOVÁ, Věra, Alena MELLANOVÁ a Marie ROZSYPALOVÁ. Speciální psychologie: návrhy a realizace. Vyd. 2. upr. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví v Brně, 1997, 173 s. ISBN 80-701-3243-4. [12] HÁJKOVÁ, Vanda, Alena MELLANOVÁ a Marie ROZSYPALOVÁ. Integrativní pedagogika: návrhy a realizace. Vyd. 1. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, 2005, 123 s. ISBN 80-868-5605-4.

73

[13] HUTAŘ JAN, Sociálně právní minimum pro zdravotně postižené, Praha: Národní rada zdravotně postižených, 2006, 168 s., ISBN 80-903640-2-0 [14] JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu. 1. české vyd. Praha: Grada, 2009, 19 s. ;.ISBN 978-80-247-1587-2. [15] KALVACH, Zdeněk. Křehký pacient a primární péče. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 399 s. ISBN 978-802-4740-263. [16] KOTÍKOVÁ, Halina. Nové trendy v nabídce cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, 207 s. ISBN 978-80-247-4603-6. [17] KŘIVOHLAVÝ, Jaro, Alena MELLANOVÁ a Marie ROZSYPALOVÁ. Psychologie nemoci: návrhy a realizace. Vyd. 1. Praha: Grada, 2002, 198 s. ISBN 80-247-0179-0. [18] MÁLEK JIŘÍ, Národní rozvojový program mobility pro všechny, Praha: Národní rada zdravotně postižených, 2005, 46 s., ISBN 80-86734-63-3 [19] MATEJČEK, Zdeněk, Alena MELLANOVÁ a Marie ROZSYPALOVÁ. Psychologie nemocných a zdravotně postižených dětí: návrhy a realizace. 3., přepracované vyd. Jinočany: Nakl. H, 2001, 147 p. ISBN 80-860-2292-7 [20] Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví: MKF. 1. české vyd. Překlad Jan Pfeiffer, Olga Švestková. Praha: Grada, 2008, 280 s. ;. ISBN 978-80-247[21] Ministerstvo pro místní rozvoj, 2009, Beskydy dostupné všem [cit. 2014-01-22] Dostupné na internetu: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Programy-20042006/Iniciativy-Spolecenstvi/EQUAL/Projekty/Beskydy-pro-vsechny 1587-2. [22] Národní program podpory cestovního ruchu [cit. 2013-04-29]. Dostupné z internetu: http://www.mmr.cz/cs/Podpora-regionu-a-cestovni-ruch/Cestovni-ruch/ProgramyDotace/Narodni-program-podpory-cestovniho-ruchu-(2010-201 [23] PALATKOVÁ, Monika. Mezinárodní cestovní ruch: analýza pozice turismu ve světové ekonomice: význam turismu v mezinárodních ekonomických vztazích : evropská integrace a mezinárodní turismus. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 134 s. ISBN 978-80-2473750-8.

74

[24] Praha, 2012, Projekt Krkonoše pro všechny, 2012 [cit. 2014-01-21]. Dostupné na internetu: http://krkonose.eu/cs/hendikep. [25] Praha: TzBinfo, 2006, Zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu [cit. 2014-02-15] Dostupné na internetu: http://www.tzb-info.cz/pravni-predpisy/zakon-c183-2006-sb-o-uzemnim-planovani-a-stavebnim-radu-stavebni-zakon [26] Průkaz osoby se zdravotním postižením.[cit. 2014-05-05]. Dostupné z internetu: http://www.mpsv.cz/cs/8#ssp [27] Střechová, P. 2008, Klub českých turistů, Praha: Trasy pro hendikepované, 2005 [cit. 2014-02-06]. Dostupné na internetu: http://www.eden-czechtourism.cz/aktualni-rocnik/ [28] TITZL BORIS, Postižený člověk ve společnosti, Praha: Pedagodická fakulta, 1998. 120 s., ISBN 86039-30-7 [29] UPAČ, Irena a Pavel LUPAČ. Budovy bez bariér: návrhy a realizace. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 125 s. ISBN 978-80-247-3225-1. [30] Zahradnický J., Mackovčin P., (eds.). a kol. (2004): Plzeňsko a Karlovarsko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek XI. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 588 pp.

75

76