VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R.O.
Bc. Kamila Petrželková
Koncentrace hotelového podnikání v Čechách a Evropě- Vývoj, trendy
Diplomová práce
2014 1
Koncentrace hotelového podnikání v Čechách a EvropěVývoj, trendy
Diplomová práce
Bc. Kamila Petrželková
Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r.o. Katedra hotelnictví
Studijní obor: Management hotelnictví a lázeňství Vedoucí diplomové práce: prof. Ing. Jiří Jindra CSc. Datum odevzdání diplomové práce: 2014- 05- 05 Datum obhajoby diplomové práce: E- mail:
[email protected]
Praha 2014
Master´s Dissertation
Concentration of hotel business in Czech republic and Europe- Development, trends
Kamila Petrželková
The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Hotel and Spa management
Major: Hotel and Spa management Thesis Advisor: prof. Ing. Jiří Jindra CSc. Date of submission: 2014- 05- 05 Date of thesis Defense: E- mail:
[email protected]
Prague 2014
Čestné prohlášení
P r o h l a š u j i,
Že jsem diplomovou práci na téma Koncentrace hotelového podnikání v Čechách a Evropě- vývoj a trendy zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná.
V souladu s § 47b zákona č. 111/ 1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r.o.
…………………………………. Kamila Petrželková
V Praze dne 5. 5. 2014
Poděkování
Dovolila bych si poděkovat vedoucímu mé diplomové práce panu profesoru Jiřímu Jindrovi, za cenné rady, které mi poskytnul a trpělivost, kterou se mnou měl. Dále bych ráda poděkovala své rodině a kolegům v práci za podporu při studiu.
Abstrakt
PETRŽELKOVÁ, Kamila. Koncentrace hotelového podnikání v Čechách a Evropě- Vývoj, trendy. /Diplomová práce/ Vysoká škola hotelová. Praha: 2014. Celkový počet stran vč. příloh 85 Koncentrace hotelového podnikání v Čechách a Evropě, jeho vývoj a trendy je velmi obsáhlé téma. Proto jsem se zaměřila v teoretické části především na porovnání vývoje hotelnictví v Evropě a vývoj koncentrace hotelového podnikání v průběhu posledních let, za pomocí vývojové metody. Analytická část práce je také věnována významu cestovního ruchu a hotelnictví v České republice, vzniku nových technologií a vývoji internetu. V této části se dále zabývám klasifikací a kategorizací ubytovacích zařízení, vlivem krize na počet hromadných ubytovacích zařízení a novými trendy, které vznikaly v posledních letech, detailně jsou vysvětleny a popsány. Vliv globalizace a integračních projevů na vývoj a koncentraci hotelového podnikání je popsán v návrhové části, kde se zabývám také důsledky ekonomické krize a vlivem globalizačních prvků na koncentraci ubytovacích zařízení. Cíl práce potvrdit rostoucí tendenci koncentrace hotelového podnikání byl dosažen pomocí komparativní analýzy dat ze statistických úřadů.
Klíčová slova: cestovní ruch, globalizace, hotelové podnikání, klasifikace, koncentrace, trendy, vývoj hotelnictví
Abstract PETRŽELKOVÁ, Kamila. Concentration of hotel business in Czech republic and Europe- development, trends. /Master´s thesis/ The Institute of Hospitality Management. Prague: 2014. Pages 85 Concentration of hotel business in Czech republic and Europe, development and trend sis very general topic. Because of this I have concentrate my attention in theoretical part of my thesis to comparation of the development of hotel business in Europe and development of concentration of hotel business during last years. The developmental method was used. Analytical part of my thesis is focused on the importace of tourism and hospitanty in Czech republic, formation of new technologies and the development of the internet. In this part I am also concentrated to the clasification and categorization of hotels, the influence of the crisis to the amout of hotels and I am dealing with new trends, which was found in last years, I have described it to the details. In proposal part I am focused on the influence of globalization and integration to formation of the concentration and development of hotel business. I am also dealing with the economical crisis. The aim of the thesis was achieved wit comparating analysis of the datas from statistical offices.
Keywords: Classification, concentration, development of hotel business, globalization, hotel business, tourism, trends
Obsah ÚVOD .............................................................................................................................................. 11 I. Teoretická část ........................................................................................................................... 13 1
Vývoj hotelnictví v České republice .................................................................................... 13 1.1
1.1.1
Výhody vzniku hotelového řetězce ..................................................................... 15
1.1.2
Nevýhody vzniku hotelového řetězce ................................................................. 16
1.1.3
Dělení hotelových řetězců .................................................................................... 16
1.2 2
Vznik hotelových řetězců ................................................................................................. 15
Nejznámější hotelové řetězce, které působí i v České republice .......................... 16
Hotelnictví ve 20. Století....................................................................................................... 21
II. Analytická část........................................................................................................................... 24 3
Význam cestovního ruchu a hotelnictví v České republice............................................. 24 3.1
4
Vznik nových technologií a rozvoj internetu v hotelnictví ........................................ 26
3.1.1
Informační systémy ............................................................................................... 26
3.1.2
Elektronický obchod .............................................................................................. 27
3.1.3
Výhody elektronického obchodu a využívání moderních technologií............ 28
3.1.4
Mobilní marketing .................................................................................................. 28
3.1.5
Recenze na hodnotících portálech ..................................................................... 29
3.1.6
Nevýhody elektronického obchodu ..................................................................... 29
Základní pojmy- Klasifikace a kategorizace ...................................................................... 30 4.1
Rozdělení hotelů:........................................................................................................... 31
4.2
Kategorizace hotelových zařízení ............................................................................... 31
4.3
Klasifikace a standardizace ubytovacích zařízení .................................................... 33
4.3.1
Evropští hoteliéři harmonizují jednotnou klasifikaci ......................................... 34
4.3.2
Hotel stars union .................................................................................................... 35
4.4 Třídy v kategorii hotel a jejich srovnání podle jednotné klasifikace Hotelstars Union 37 4.5 5
Základní legislativa pro obor hotelnictví ..................................................................... 38
Geografie cestovního ruchu v Evropě ................................................................................ 39 5.1
Střední Evropa ............................................................................................................... 40
5.2
Jihozápadní Evropa ...................................................................................................... 42
5.3
Jihovýchodní Evropa..................................................................................................... 43
5.4
Západní Evropa ............................................................................................................. 43
5.5
Severní Evropa .............................................................................................................. 44
5.6 6
7
Východní Evropa ........................................................................................................... 44
Vliv ekonomické krize v České republice........................................................................... 44 6.1
Implementace eura do hotelnictví ............................................................................... 45
6.2
Krize................................................................................................................................. 45
6.2.1
„Návštěvnost hotelů v květnu 2012 opět meziročně vyšší .............................. 46
6.2.2
Počet hromadných ubytovacích zařízení dle kategorizace V České republice 49
6.2.3
Koncentrace Hotelů a podobných zařízení v Evropě ....................................... 50
Trendy ..................................................................................................................................... 51 7.1
Využívání sociálních sítí ............................................................................................... 51
7.2
Outsourcing .................................................................................................................... 52
7.2.1
Nejčastěji outsourcované úseky.......................................................................... 52
7.3
Hotelový marketing a sociální média .......................................................................... 53
7.4
Trend zeleného hotelnictví ........................................................................................... 53
7.4.1
Předpoklady pro realizaci zeleného hotelnictví................................................. 53
7.5
Ekoturistika a Ekoagroturistika .................................................................................... 54
7.6
Baby friendly Hotely ...................................................................................................... 54
7.7
Pet Friendly hotely......................................................................................................... 55
7.8
Chytré telefony ............................................................................................................... 56
7.9
Inovace podniků v České republice ............................................................................ 56
7.10
Ekohotely ........................................................................................................................ 58
7.10.1
Opatření při provozu ekohotelu ........................................................................... 58
7.10.2
Ekohotely v České republice ............................................................................... 59
7.11
Butikové hotely............................................................................................................... 59
7.12
Létající hotel ................................................................................................................... 59
7.13
Podvodní hotel ............................................................................................................... 59
7.14
Ledový hotel ................................................................................................................... 62
7.15
Hotel v tramvaji .............................................................................................................. 62
7.16
Hotel v odpadních betonových trubkách.................................................................... 62
7.17
Nejhorší hotel na světě ................................................................................................. 62
III. Návrhová část .............................................................................................................................. 64 8
Evropská unie a vztah k závislosti cestovního ruchu a životního prostředí ................. 64 8.1
9
Příprava opatření: .......................................................................................................... 64
GLOBALIZAČNÍ PRVKY A VÝVOJ INTEGRAČNÍCH PROCESŮ ................................ 65
9.1 10
Projevy globalizace: ...................................................................................................... 66 Koncentrace hotelového podnikání ................................................................................ 67
10.1
Mezinárodní hotelové a restaurační instituce ........................................................... 67
10.2
Integrační procesy v České republice ........................................................................ 68
10.3
Pronikání globalizačních tendencí do České republiky ........................................... 69
10.4
Obsazenost hotelů v Praze .......................................................................................... 70
11
Analýza vývoje hotelnictví ................................................................................................ 70
12
Cestovní ruch, hotelnictví a ekonomika ......................................................................... 72
13
Moderní technologie ovlivňující rozvoj hotelnictví ........................................................ 73
14
Vliv jednotné klasifikace na vývoj hotelnictví ................................................................ 73
15
Koncentrace hotelového podnikání v Evropě ............................................................... 74
16
Důsledky ekonomické krize ............................................................................................. 77
17
Souhrn nových trendů v hotelnictví ................................................................................ 77
ZÁVĚR ............................................................................................................................................ 81 LITERATURA ................................................................................................................................. 83
ÚVOD Téma Koncentrace hotelového podnikání v Čechách a Evropě, jeho vývoj a trendy, jsem si zvolila, protože již léta pracuji pro Hilton Prague Hotel, který je velmi známým hotelovým řetězcem a tudíž se mi toto téma stalo blízkým. Dle mého názoru je velmi důležité objasnit skutečnost, jakým způsobem se koncentrace hotelového podnikání vyvíjela a jakým způsobem se bude nadále vyvíjet. Jako cíl své diplomové práce jsem si zvolila analyzovat vývoj koncentrace hotelového podnikání v Evropě a České republice v posledních 12 letech a tudíž potvrdit nebo vyvrátit hypotézu, že má koncentrace hotelového podnikání stoupající tendenci. Abych potvrdila nebo vyvrátila hypotézu, zabývala jsem se důkladně vývojem hotelového podnikání, zkoumáním dat ze statistických úřadů ( počet ubytovacích zařízení a návštěvnost) a jejich porovnávání včetně stručného přehledu nových trendů, které se v hotelnictví vyskytují. V teoretické části práce jsem se zabývala především historií vývoje hotelového podnikání u nás, ale i v Evropě dále otázkou jak se rozvíjelo hotelové podnikání, jakým způsobem vznikaly hotelové řetězce a jejich zastoupení v České republice a v neposlední řadě jsem popsala, jak se hotelové podnikání vyvíjelo ve 20. století. Teoretickou část jsem pojala jakýmsi krátkým úvodem do historie hotelového podnikání. Analytická část je zaměřená na analýzu vývoje hotelnictví v České republice a Evropě. V úvodní části se zabývám významem cestovního ruchu a hotelnictví v České republice a vznikem nových technologií. Se vznikem nových technologií úzce souvisí i rozvoj internetu, informačních systémů a elektronického obchodu. Dalším úkolem analytické části jsem si zvolila roztřídit a udělat rozbor klasifikace a kategorizace jak v České republice, tak v Evropě. Menší část je věnována taktéž legislativě. Zhruba v polovině analytické části je úsek věnovaný rozboru evropských zemí a jejich význam v cestovním ruchu. Dále popisuji ekonomickou krizi a její vliv na vývoj hotelnictví a vznik nových hotelů, načež 11
zobrazuji přehledné tabulky, které udávají údaje ze statistických úřadů o návštěvnosti a počtu ubytovacích zařízení v České republice a Evropě. V neposlední řadě jsem sepsala souhrn nových trendů, které se vyskytují v hotelovém podnikání. V návrhové části se věnuji rozboru a hodnocení vývoje hotelového podnikání a spolu s tím související porovnávání dat o koncentraci hotelového podnikání jak u nás, tak v Evropě. Konstatuji také vztah Evropské unie k závislosti na cestovním ruchu a životním prostředí, dále sleduji projevy globalizačních prvků a integračních procesů a jaký mají vliv na zvýšení koncentrace hotelového podnikání, konkrétně vznik nadnárodních hotelových řetězců. V návrhové části konstatuji, jakým způsobem ovlivňují ekonomická krize, moderní technologie, jednotná klasifikace a nové trendy vývoj hotelnictví. V diplomové práci byly použity tyto metody k dosažení cíle: komparativní metoda (porovnávání dat o koncentraci a návštěvnosti hotelů za statistických úřadů), vývojová analýza (analýza vývoje hotelnictví u nás a v Evropě), pohovory s vedoucími pracovníky v mezinárodním hotelovém řetězci a v neposlední řadě studium odborné literatury.
12
I. Teoretická část
1 Vývoj hotelnictví v České republice
Hotelnictví vznikalo již dávno před naším letopočtem, jako potřeba lidí cestovat za třeba účelem směny a s tím byla spojená nutnost někde přenocovat, avšak hotelnictví jako takové v České republice lze datovat do doby druhé poloviny devatenáctého století, kdy se stalo nezbytnou součástí především lázeňského turismu. Hotelové podnikání velice ovlivnila především 1. a 2. Světová válka, kdy se hotelové kapacity v lázeňských staly potřebnými armádě. Politická situace tedy bránila dalšímu rozvoji hotelnictví v tehdejší meziválečné době. Do
druhé
světové
války
se
tak
hotelnictví
stávalo
podnikáním
živnostenským a řemeslným. Od roku 1920 se začalo s budováním mnoha modernějších hotelů, jako je například hotel Alcron, který známe spíše jako dnešní předělaný hotel SAS. V rozmezí osmi let existoval tzv. Ústřední svaz pro cizinecký ruch v Čechách a na Moravě, který tvořily především skupiny hostinské a hotelové, lázeňské a cestovní kanceláře, které musely být povinně členy tohoto svazu.
Po období válek nastalo tzv. zestátnění podniků a zánik soukromého podnikání, čímž jsme se oddělily od evropského cestovního ruchu. Na přelomu 60. A 70. Let docházelo ke značným rekonstrukcím hotelů, aby se tehdejší hoteliéři mohli lépe vyrovnat evropským standardům. V této době k nám nejvíce cestovali naši Němečtí sousedé dále turisté z Polska, Sovětského svazu a Maďarska. Tehdejším největším kontrolorem pohybu turistů byl právě Čedok, který vznik roku 1920. Především pro potřeby cestovní kanceláře se zvýšila kapacita ubytovacích zařízení a roku 1965 vznikla síť hotelů sloužící k zahraničnímu cestovnímu ruchu tzv. síť Interhotelů. Vznik této sítě hotelů nám určoval
13
především standardy ubytovacích zařízení, zavádění výpočetních technologií, manuály pro provoz, nové systémy obsluhy a podobně. Dále existovaly různé cestovní kanceláře pro mládež, členy výrobních a spotřebních družstev a sport.
STAROVĚKÉ HOTELNICTVÍ Odjakživa byla potřeba přespání popřípadě stravování obyvatel mimo své obvyklé působiště nutností, především kvůli cestám za obchodem, diplomacií nebo cesty spojené s vojenskou činností. Historie hotelnictví ale sahá už do doby před naším letopočtem někdy okolo roku 2000 př.n.l. v Mezopotámii. Zmínky o tehdejším hotelnictví jsou ale mizivé, tudíž se Mezopotámií nebudu dále zabývat. Za původce hotelnictví lze předpokládat také kláštery, které byly vyhlášené svou koncentrací vzdělanosti a pohostinstvím. Tehdejšími turisty byly převážně poutníci, kteří cestovali za navštívením nábožensky významných míst. Dalšími poskytovateli ubytovacích služeb byly tzv. nemocnice, které se staraly o nemocné nebo staré lidi, turista měl možnost zde přespat na své cestě i s možností stravování, ale za rizika nakažení se od nemocných lidí, kteří zde nebyli nějak zvlášť separovaní. První hostince, které nesly toto označení, dle kterého si každý cestovatel mohl představit, jaké služby lze uvnitř očekávat, se datují až od čtrnáctého století. Hotely jak je známe dnes, začaly vznikat až v 19. Století a to především v oblasti lázeňského cestovního ruchu. ANTICKÉ ŘECKO Hotelnictví v Řecku se začalo vyvíjet na popud rozvoje obchodu v 5. Století před naším letopočtem, kdy bylo nutností vybudovat domy s možností přespání a stravování obchodníků podél pobřeží a na hlavních obchodních cestách. Tento typ ubytování byl velmi prostý, většinou se jednalo o malý pokoj, vybavený pouze postelí.
14
STAROVĚKÝ ŘÍM Římané měli výhodu kvalitní silniční sítě, které spojovaly různá města s přístavy. Na základě této skutečnosti bylo nezbytné začít s budováním hotelů nebo tehdejších hostinců. Tehdejší hostince, ale nebyly jak je známe dnes, byly špinavé se špatnými službami, kde se provozovala prostituce a různé hazardní hry.
Kvalita poskytovaných služeb Vznikem francouzského průvodce (Michelin), se začalo dbát také na kvalitu poskytovaných služeb. Původně tento průvodce vznikl, aby poskytovat turistům informace o místech s možností ubytování, stravování a čerpacích stanic. Tento průvodce dnes hodnotí jednou až třemi hvězdičkami nebo značkou příborů, kterých je v rozmezí od jedné do pěti vybrané restaurační podniky. Michelinské hodnocení je dnes velmi ceněné, protože je hodně obtížné toto ocenění získat, získá ho pouze malý počet pečlivě vybraných restaurací.
1.1 Vznik hotelových řetězců Hotelové řetězce vznikali především spoluprácí hotelů, za účelem snížení nákladů. 1.1.1 Výhody vzniku hotelového řetězce - Výhody při nákupu- hotel většinou obdrží seznam možných dodavatelů, díky kterému získá také výhodné ceny -
Marketingové- značka je již reklamou a tudíž se snižují náklady na propagaci, veškerý marketing mají hotely více méně společný
-
Finanční výhody- pokud se staneme hotelovým řetězce, máme klientelu téměř zaručenou díky společné propagaci a reklamě, snižují se tím tedy náklady na vstup na trh. Také jako hotelový řetězec máme určitou důvěru u bank. 15
-
Další výhody mohou být technické
-
Manažerské- projekty pro vzdělání zaměstnanců a manažerů jsou unifikované
1.1.2 Nevýhody vzniku hotelového řetězce - Kontrola- při vstupu do hotelového řetězce se zavazujeme splňovat a dodržovat standardy a ctít firemní kulturu, s tím souvisí i pravidelné kontroly -
Náklady- musí být vždy menší, než by měl hotel, kdyby byl samostatný
-
Omezená kreativita- pokud jsme se jednou stali součástí hotelového řetězce, musíme dodržovat standarty, a tudíž zde není tolik prostoru pro vlastní kreativitu
1.1.3 Dělení hotelových řetězců 1. Integrované- Je řetězec, který může vlastnit přímo některé hotely: -
Společnost je vlastníkem jednotlivých objektů
-
Franšízingová smlouva- právo společnosti používat obchodní jméno, značku či společný design
-
Smlouva o dosazení vlastního vedení- do hotelu je nasazeno vlastní manažerské vedení
-
Smlouva o řízení- u nás je to například Potrefená husa
2. Dobrovolný řetězec -
Nezávislé hotely se za účelem spojení financí dohodnou na vzájemné spolupráci a společném podnikání
-
1.2
Strategické aliance- spojení finančních zdrojů a strategií vstupu na trh
Nejznámější hotelové řetězce, které působí i v České republice
„INTERCONTINENTAL HOTEL GROUP Společnost má sídlo ve Velké Británii a sdružuje mimo jiné tyto hotelové značky:
16
-
InterContinental Hotels & Resorts – 170 hotelů, založeno v roce 1946,
-
Crowne Plaza Hotels & Resorts – 394 hotelů, 1. hotel otevřen v roce 1983,
-
Hotel Indigo – 38 hotelů, od roku 2004,
-
Holiday Inn Hotels & Resorts – 1 233 hotelů, založeno v roce 1952,
-
Holiday Inn Express – 2 088 hotelů, nová značka od roku 1991,
-
Staybridge Suites – 193 hotelů, od roku 1997,
-
Candlewood Suites – 297 hotelů, založeno roku 1995.
-
V České republice je tento řetězec zastoupen těmito hotely: Intercontinental Praha (již od roku 1974, majitelem byl Čedok), Crowne Plaza Praha (2 hotely), Holiday Inn Praha (2 hotely), Holiday Inn Brno.
WYNDHAM WORLDWIDE Wyndham Hotel Corporation vznikla v USA v roce 1981. V roce 2006 převzala některé značky zkrachovalé Cendant Corporation. Sídlí v Parsippany – Troy Hills, USA. Wyndham Worldwide je holdingová společnost pro Wyndham Hotels & Resorts, Group RCI a další hotelové značky: -
Wyndham Hotels & Resorts
-
Ramada Worldwide
-
Days Inn
-
Super 8
-
Wingate
-
Baymont Inn & Suites
-
Microtel Inns & Suites
V ČR má 3 hotely v Praze: Ramada Prague City Centre, Corinthia Towers Hotel Prague, Ramada Airport Hotel Prague.
MARRIOTT INTERNATIONAL Poprvé byla značka Marriott použita v roce 1927 ve Washingtonu, kde pan J. Willard Marriott založil restauraci. V roce 1937 jako první firma začíná dodávat občerstvení do letadel – základy cateringu. V roce 1957 otevírá první hotel. V současnosti sdružuje tyto hotelové značky: -
Marriott Hotels & Resorts – 480 hotelů,
-
JW Marriott Hotels & Resorts – 40 hotelů, 17
-
Renaissance Hotels & Resorts – 140 hotelů,
-
Courtyard by Marriott – 800 hotelů,
-
Residence Inn by Marriott – 570 hotelů,
-
The Ritz-Carlton Hotel Company – 70 hotelů.
V ČR jsou tyto hotely: Prague Marriott Hotel, Marriott Executive Apartments Prague, Courtyard Prague Flora, Courtyard Prague Airport, Boscolo Prague, Courtyard Pilsen.
HILTON HOTELS Vlastní 543 327 pokojů, 3 253 hotelů v 77 zemích. Dceřiná společnost BLACKSTONE GROUP. První hotel koupil pan Conrad Hilton v Cisco, Texas v roce 1919, byl to Mobley Hotel. První hotel s názvem Hilton byl otevřen v Dallasu v roce 1925. V současnosti zahrnuje mimo jiné tyto hotelové značky: -
Hilton Hotels
-
Conrad Hotels
-
Doubletree
-
Embassy Suites Hotels
-
The Waldorf-Astoria Collection
-
Hampton Inn
V ČR je společnost zastoupena těmito hotely: Hilton Prague Hotel a Hilton Prague Old Town.
ACCOR Historie společnosti se datuje do roku 1967, kdy byl otevřen první Novotel v Lille Lesquin. Accor je francouzská nadnárodní společnost, přední hotelový a restaurační řetězec. Zahrnuje 15 hotelových řetězců, od luxusních po ekonomické: -
Formule 1 – 371 hotelů ve 14 zemích,
-
Etap – 369 hotelů v 11 zemích,
-
Ibis – 2* hotely, 800 hotelů ve 40 zemích,
-
Mercure Hotels – 3-4* hotely, 756 hotelů ve 49 zemích,
-
Novotel Hotels – 4* hotely, 387 hotelů ve 61 zemích,
-
Sofitel – 4-5* hotely, 172 hotelů v 52 zemích,
-
Pullman – nová značka 5* hotelů, do roku 2015 plánují otevřít 250 hotelů. 18
V České republice jsou zastoupeny: Hotel Century Prague, Novotel Praha, Ibis Praha (4 hotely), Ibis Plzeň.
CHOICE HOTELS INTERNATIONAL Společnost byla vybudována na základech značky Quallity Inn, která byla průkopníkem v oblasti cenově přijatelného ubytování a v současnosti je celosvětovým franchisorem hotelů: Cambria Suites, Comfort Inn, Comfort Suites, Quality, Sleep Inn, Clarion, MainStay Suites, Suburban Extended Stay Hotel, Econo Lodge, Rodeway Inn. Zastoupení v ČR: Clarion Hotel Praha (3 hotely), Clarion Congress Hotel Ostrava, Clarion Hotel Grand Zlatý Lev v Liberci, Quality Hotel Praha, Comfort Hotel Praha.
BEST WESTERN INTERNATIONAL Společnost byla založena v roce 1946, sídlí ve Phoenixu (USA). V České republice je součástí řetězce Best Western několik hotelů v Praze, Brně, Plzni, Ústí nad Labem, Berouně, Uherském Hradišti.
HOTELOVÉ ŘETĚZCE V ČESKÉ REPUBLICE První proniknutí hotelového řetězce do ČSSR bylo v roce 1974, kdy byl otevřen 1. hotel Intercontinental Praha. V té době špičkové hotely u nás byly součástí státního podniku Interhotel. Po roce 1990 dochází k uvolnění hotelů z podniku Interhotel, který patřil Čedoku, a to umožnilo vrcholící koncentraci nadnárodních hotelových řetězců. -
1993 – Holiday Inn Brno,
-
1994 – Do marketingového sdružení s rezervačním systémem Best Western byly začleněny hotely Jalta, Bílá Labuť, Kinsky Garden, Meteor Plaza atd.,
-
1995 – na český trh vstoupila společnost Hilton Hotels Corporation,
-
1996 – hotel Fortuna (Solidarita) zařazen do hotelové sítě Choice Hotels Europe,
-
1996 – švýcarská společnost Mövenpick otevřela svůj první hotel v Praze,
19
-
1999 – společnost Marriott otevřela hotel v Praze (vlastní značku Renaissance).
Choice Hotels Czech and Slovak Republic expanduje – v roce 2000 otevřela Comfort Hotel Prague Airport, 2003 – Hotel Clarion v Praze. Dalšími organizacemi působícími v ČR s cílem integrace jsou: Ibis, Corinthia Hotels, Vienna International, Days Hotels, Four Seasons, Crown Plaza, Kempinski atd.
Orea Hotels Je v současné době největším hotelovým řetězcem na území ČR. V současné době jej tvoří více než 20 hotelů po celé České republice v těch nejatraktivnějších lokalitách. Hotely operují pod značkou OREA HOTELS EXCLUSIVE a OREA HOTELS CLASSIC. Společnost OREA HOTELS a.s. vznikla 1. září 2004 jako právní nástupce společnosti OREA spol. s.r.o., která byla založena v prosinci 1992. Cílem OREA HOTELS je rozšíření ubytovacích kapacit na trhu hotelů střední a vyšší kategorie nejen v České republice. Společnost hledá hotely střední a větší velikosti, které by si mohli od jejich vlastníků pronajmout nebo koupit za účelem provozování. Dále hoteliérům a investorům nabízí spolupráci formou franchisingu nebo management kontraktu. Společnost OREA HOTELS a.s. je členem koncernu CIMEX. OREA HOTELS EXCLUSIVE je skupinou hotelů a restaurací pro náročné hosty očekávající širokou nabídku služeb, kvalitní vybavení a ten nejlepší servis třídy First Class: -
OREA Hotel Anglický dvůr**** Mariánské Lázně
-
OREA Hotel Bohemia**** Mariánské Lázně
-
OREA Hotel Concertino**** Jižní Čechy
-
OREA Hotel Dvořák**** České Budějovice
-
OREA Hotel Dvořák**** Tábor
-
OREA Hotel Excelsior**** Mariánské Lázně
-
OREA Hotel Horal**** Krkonoše
-
OREA Hotel Monty**** Mariánské Lázně
-
OREA Hotel Palace Zvon**** Mariánské Lázně
-
OREA Hotel Pyramida**** Praha 20
-
OREA Hotel Voroněž I**** Brno
-
OREA Vital Hotel Sklář**** Krkonoše
OREA HOTELS CLASSIC je nejrozšířenější skupina hotelů a restaurací, rozsahem služeb a vybavením odpovídající nejpoptávanější třídě Standard: -
OREA Hotel Bílý Hořec*** Krkonoše
-
OREA Hotel Colorado Grand*** Vysočina
-
OREA Hotel Devět Skal*** Vysočina
-
OREA Hotel Fontána I*** Luhačovice
-
OREA Hotel Fontána II*** Luhačovice
-
OREA Hotel Iris*** Jižní Morava
-
OREA Hotel Santon*** Brno
-
OREA Hotel Špičák*** Šumava
-
OREA Hotel Voroněž II*** Brno
-
OREA Wellness Hotel Horizont*** Šumava“1
2 Hotelnictví ve 20. Století
Slovo „hotelnictví“ se v České republice a Evropě ujalo od 19. Století. Hotelnictví je termín odvozený z francouzského slova „hote“ a latinského „hospicem“, což ve volném překladu znamená „osobu, která poskytuje někomu pohostinství či přístřeší“. „Do počátku 1. Světové války kapacity pro přechodné ubytování ve světě neustále rostou. Zvyšuje se životní úroveň obyvatel, narůstají dopravní kapacity a klesají cestovní náklady. Lidé pociťují potřebu odpočinout si od každodenní rutiny a dočasně změnit prostředí. V první polovině 2O. Století se prudký růst hotelového průmyslu v Evropě zastavil.
1
www.hotelovyprovoz.cz
21
Cestovní ruch je velice křehké odvětví, které citlivě reaguje na změny ve společnosti. Celé odvětví bylo během skoro celé první poloviny 20. Století negativně postiženo hospodářskými a politickými změnami. První ochromení cestovního ruchu v celé Evropě přinesla 1. Světová válka. Po válce vznikly nové bariéry rozvoje cestovního ruchu. Větší územní celky se rozdělily na menší státy a zaváděly pasové, vízové a celní kontroly. Jakmile se země začaly vzpamatovávat z hrůz války, udeřila finanční krize jako následek krachu na newyorské burze. I přesto postupně vznikaly první odborné školy zaměřené na hotelnictví. Turismu se začínají účastnit i nižší a střední třídy, a proto vznikala potřeba budovat pro ně hotely a další ubytovací zařízení s nižšími standardy.“2 Během 2. Světové války nastal obdobný útlum jako při 1. Světové válce, ovšem po skončení války se hotelnictví začalo rychle rozvíjet. Rozvoj hotelnictví a cestovního ruchu velmi urychlil nástup automobilové a letecké dopravy v 60. a 70. letech a rozvoj informačních technologií v druhé polovině 20. století. Na vzniku a rozvoji hotelových řetězců se nejvíce podílel vznik americké letecké společnosti Pan American World Airlines, která byla taktéž zakladatelem prvního hotelového řetězce InterContinental Hotels Corporation. Roku 1919 vzniká první mezinárodní hotelový řetězec Hilton Hotels Corporation a roku 1952 byl založen další řetězec Holiday Inn. Rozvoj informačních technologií napomohl vzniku nových rezervačních, informačních a prodejních systémů. Díky internetu, vzniku sociálních sítí a agentur jako je například TripAdvisor jsou snadno dostupné informace o destinacích. Hotelnictví zaujímá významnou část národního hospodářství a cestují snad všechny společenské vrstvy. V polovině 20. Století vzniká tzv. klubový cestovní ruch, který je určen pro skupiny lidí se stejnými zájmy nebo zálibami. Klubový cestovní ruch můžeme považovat za iniciátora vzniku animačních programů. Jak již bylo zmíněno ve 20. Století nastalo mnoho změn, které napomohly rozvoji cestovního ruchu a hotelnictví. Začaly vznikat první národní hotelové
2
Beránek, J. a kolektiv.: Moderní řízení hotelového provozu, Praha: Mag consulting s.r.o., 2003. 19 s. ISBN 978-80-86724-45-4
22
řetězce, které se poté staly mezinárodními, vznikaly profesní organizace a asociace, které mají svůj počátek v Anglii a Americe. „International Hotel Association“ (IHA) vznikla v roce 1947 v Paříži a později byla přejmenována na „ International Hotel and Restaurant Association“ (IH and RA) a Česká republika je také členem pod záštitou AHR ČR (Asociace hotelů a restaurací ČR).
23
II. Analytická část
3 Význam cestovního ruchu a hotelnictví v České republice „Cestovní ruch a lázeňství patří mezi důležitá odvětví české ekonomiky. Cestovní ruch a navazující odvětví se v současnosti podílejí na tvorbě HDP 9 - 11 % a na celkové zaměstnanosti 9 - 10 %. Devizové příjmy z cestovního ruchu představovaly v roce 2000 5,6 % podílu na HDP, 9,9 % ekvivalence exportu a téměř 43 % příjmů bilance služeb. Multiplikační efekt doprovázející rozvoj cestovního ruchu je jedním z atributů, proč je cestovní ruch považován za odvětví budoucnosti, a to i v České republice. Bývá také označován za odvětví, ve kterém vzniká nejvíce pracovních příležitostí. Mimo zaměstnanosti ovlivňuje podstatným způsobem dalších významné oblasti: podílí se na tvorbě hrubého domácího produktu, pozitivně ovlivňuje platební bilanci státu, tvoří příjmy státního rozpočtu, má vliv na příjmy místních rozpočtů a jeho rozvoj podporuje investiční aktivity. Materiálně technická základna cestovního ruchu v ČR doznala po roce 1989 významných kvantitativních i kvalitativních změn. V roce 1989 existovalo v ČR více než 2 800 hromadných ubytovacích zařízení s celkovou kapacitou 342 tisíc lůžek (v tom zařízení volného a vázaného cestovního ruchu*7). Do roku 2001 se počet ubytovacích zařízení zvýšil více než čtyřikrát - na 12 307 (důvodem byl rychlý rozvoj ubytování v soukromí, výstavba penzionů) a lůžková kapacita se zvýšila o více než třetinu na 627 253. Většina zařízení podnikové rekreace se přitom postupně transformovala na běžná komerční zařízení jako hotely a penziony. Celkový nárůst nové výstavby směřoval zejména do Prahy a atraktivních středisek cestovního ruchu (lázně, města, hory), celoplošně pak do výstavby penzionů a rychlého rozvoje ubytování v soukromí. V současnosti 36,7 % ubytovací kapacity představují hotely, motely, botely a penzióny. Individuální ubytování, resp. ubytování v soukromí, se podílí více než 7 % (v roce 1989 tento podíl představoval 4,3 %).
24
Ačkoliv téměř 80 % území republiky může být zajímavé pro cizince, zůstává hlavním turistickým centrem Praha, která soustřeďuje téměř 70 % zahraničních návštěvníků. Trendy domácí návštěvnosti mají podobný charakter jako zahraniční návštěvnost, tj. koncentrace do turisticky nejatraktivnějších míst a oblastí, s větším důrazem "služebního a obchodního" cestovního ruchu ve městech. Z hlediska ubytovaných návštěvníků také převládá letní sezóna (62 % v r. 1999). Každý region České republiky má přírodní a kulturně historické předpoklady k rozvoji určitých druhů cestovního ruchu. Tento potenciál však není v celkovém pohledu dostatečně využíván. Rozdíly mezi kraji z hlediska cestovního ruchu vyplývají jednak z daných podmínek (přírodní prostředí, kulturní a historické dědictví), jednak z vytvářených podmínek (organizace a úroveň zařízení CR). Pro cestovní ruch v České republice je významný a zatím málo využitý velký počet památkových, resp. historicky hodnotných objektů (celkem je v ČR 38 000 registrovaných nemovitých památek), které nejsou ve většině případů využívány a jsou zanedbané nebo opuštěné. Pouze 134 památek má statut národní kulturní památky a jako takové mají větší naději na získání potřebných prostředků na údržbu a obnovu. ČR má šanci uplatnit se na trhu cestovního ruchu nabídkou nových produktů jako např. městského, kongresového a incentivního cestovního ruchu, sportovní turistiky a cykloturistiky, kulturního cestovního ruchu a širokého souboru produktů, které jsou šetrné k přírodě. V ČR se otevírá prostor pro venkovskou turistiku s jejími produkty (např. agroturistika, ekoagroturistika, ekoturistika apod.). Ta však zatím ve struktuře nabídky zaujímá v ČR jen nepatrný podíl (např. v roce 2000 připadal na agroturistiku jen 0,2 % podíl z celkového počtu přenocování, s výraznou koncentrací do východních a jižních Čech a na jižní Moravu). Nabízí se možnost dalšího kvalitativního rozvoje tradičního lázeňství, které je významnou součástí turistické nabídky ČR.“3
3
www.strukturalni-fondy.cz
25
3.1 Vznik nových technologií a rozvoj internetu v hotelnictví Vývoj informačních technologií a prudký rozvoj internetu měl za následek značné ovlivnění nejen hotelnictví, ale i ekonomiky a obchodu. V dnešní době není možné v hotelnictví fungovat bez informačních technologií a internetu. Změny v dosavadním modelu řízení a distribuci a chování spotřebitelů zapříčinil především vznik nových technologií.
3.1.1 Informační systémy Tyto systémy sbírají, udržují, zpracovávají a poskytují data a informace. V hotelnictví se používá hotelový software jako informační systém. Hotelový software má za úkol spravovat rezervace, ubytovací kapacity, směnárnu, vystavení účtů, restaurační systém, účetnictví, personální agendu a skladové hospodářství (PMS- Property Management Systém). Informační systémy podporují efektivitu, řízení, informovanost pracovníků, snížení nákladů, zlepšení kvality služeb pro zákazníky.
Dělení informačních systémů -
Základní funkcionalita= tvoří jej ubytovací a stravovací úsek. Funkcí Front office je správa pobytů, účtů, směnárna, pokladna a vytváření přehledu o finančních tocích. Pokladní systém se zabývá provozem restaurací, kontrolou personálu a sledování finančních toků. Food and Bevarage Management se zabývá skladováním
-
Rozšiřující funkcionalita= Zabývá se provozováním wellness, sportovních center, konferenčních prostorů atd. a také tzv. Customer Relationship Management tj. zaměření na zákazníky, kde nabízí různé věrnostní, V.I.P. popřípadě slevové programy.
26
-
Funkcionalita Externích systémů= Není přímo součástí hotelového systému, napomáhají snižovat náklady a podpořit konkurenceschopnost například telefonním systémem, který nám udává obraz o provedených hovorech z pokojů vč. vyúčtování hostovi. Za lehké elegantní čipové karty na rozdíl od nevzhledných klíčů vděčíme zámkovému systému, tento systém nám také umožňuje sledovat pohyb hosta po hotelu a věší bezpečnost při ztrátě karty (údaje na kartě se jednoduše smažou a recepční načte kartu novou). O snižování nákladů na energie se stará systém měření a regulace například, pokud je pokoj prázdný, automaticky se sníží vytápění nebo zavedení světelného systému na senzor také ušetří spoustu energie a přitom nijak neovlivní konfort a pohodlí zákazníků.
-
3.1.2 Elektronický obchod Elektronický obchod se stal jednou z využívaných moderních technologií, zkráceně ho nazýváme e- shop nebo e- obchod. Elektronický obchod je nový způsob, jak realizovat obchodní transakce velmi efektivně. V elektronickém obchodě se obchodní transakce uskutečňují prostřednictvím globálních informačních sítí. Tento typ obchodu nám umožňuje bezprostředně navázat kontakt mezi zákazníkem a dodavatelem zboží a služeb. Internetový obchod otevřel cesty vzniku a uvedení nových produktů na trhy a tím velmi zasáhl a změnil chování společnosti, firem, státu i mezinárodních vztahů. Internetový obchod nabízí nové příležitosti pro zákazníky i podnikatele a podporuje růst světové ekonomiky, zapříčinil růst obchodu se zbožím a službami a zvyšuje produktivitu všech odvětví. Je také samozřejmě potřeba aby někdo hlídal, usměrňoval a koordinoval internetový obchod, tudíž se tvorbou koordinačních pravidel zabývají mezinárodní instituce a vlády jednotlivých států.
27
3.1.3 Výhody elektronického obchodu a využívání moderních technologií Pro vstup na trh v elektronickém obchodování jsou značnou výhodou minimální investice a náklady, nízké náklady na jeho provoz. Výhodou je také rychlost a efektivnost podnikání, možnost rozšíření nabídky zboží a služeb a téměř snadný vstup na světový trh. Jednou z výhod je umístění internetu do hotelových pokojů a možnost jeho využívání hosty k plánování výletů, nákupu, zábavě a práci. Back- office hotelu také využívá internet a to především manažeři řízení, kteří potřebují mít neustále přístup k veškerým datům, to jim zajistí internetová infrastruktura a management obchodních aplikací. Hotelové systémy zajišťují rezervace, řízení majetku, řízení příjmů, finanční management, lidské zdroje, mzdy, odbyt, zásobování, marketing apod. Každý úsek využívá určitá data a je důležité pro zajištění efektivnosti, aby tyto data mohly využívat popř. i další úseky. Propojenost a přístup k informacím nám zajistí právě nové moderní technologie. V rámci hotelových řetězců existuje informační databáze, která umožňuje řízení celého řetězce. Nástrojem propojení dat z různých částí světa je internet či webové stránky. Řada hotelů zavedla tzv. extranetové informační portály, které slouží k zasílání důležitých informací o provozu a obchodních nástrojů. Pro nezávislé hoteliéry byly zavedené vertikální webové portály ( Vertikal Net´Hospitality Portal). Nové technologie usnadňují hoteliérům volbu mezi dobrým a špatným rozhodnutím. 3.1.4 Mobilní marketing Je marketingovým nástrojem, který slouží k oslovení velkého množství uživatelů. Kombinace textu, videa a aplikací umožňuje dokonale přímo zacílit doporučení obsahu, především moderní iPady a chytré telefony, do kterých lze aplikace snadno stáhnout. Nejčastějším příkladem mobilního marketingu je SMS hlasování 28
ve spotřebitelských anketách a soutěžích, kde spotřebitel zašle SMS s určitým kódem s cílem něco vyhrát.Dalším příkladem je SMS nebo MMS reklama, kdy zákazníkovy chodí zprávy s nabídkami a reklamou. SMS komunikace oběma směry je další formou mobilního marketingu, při které dochází ke komunikaci mezi hotelovým podnikem a zákazníkem, za účelem zjišťování informací popř. vyřízení objednávky.
3.1.5 Recenze na hodnotících portálech Zákazník se rozhoduje na základě recenzí, které jsou volně přístupné na hodnotících a rezervačních portálech, turistických webech, blozích a sociálních sítích jako je Facebook nebo Twitter. Nejčastěji navštěvovaným hodnotícím portálem je TripAdvisor a zároveň je tato forma reklamy nejvíce věrohodná pro potencionální zákazníky. 3.1.6 Nevýhody elektronického obchodu Rizika v oblasti internetového podnikání souvisí s ochranou osobních dat a bezpečností transakcí. Obor hotelnictví je ve fázi stagnace k používání informačních technologií, paradoxně bylo jedním z prvních průkopníků pomocí sofistikovaných rezervačních systémů. Prodejci technologií neustále nabízejí nové a nové technologie hoteliérům, ale v dnešní přespříliš velké nabídce, jsou hoteliéři spíše nedůvěřivý. Pokrok v oblasti technologie je tak rychlý, že hoteliéři spíše preferují investice do materiálního vybavení hotelu, nežli do technologií, které jsou zanedlouho zastaralé. Hoteliéři jsou proto nedůvěřivý a nechtějí investovat do nových moderních technologií, kvůli tomu také dnešní hotely často využívají zastaralé technologie, které se nejsou schopny přizpůsobit novým potřebám zákazníka a konkurenci. Avšak není to příliš chytré, protože náklady na staré technologie stále rostou, takže by se možná více vyplatilo investovat do nových technologií i když jsou dosti nákladné. Především malé hotely a podniky s tímto pokrokem bojují, investice jsou pro ně nerealizovatelné. Vzhledem k tomu, že větší část oboru
29
hotelnictví tvoří především malé a střední podniky, je zřejmé, že obor hotelnictví poněkud stagnuje k nárůstu modernizace technologií. Možným řešením se nabízí služby správců aplikačního systému (ASP), kteří nabízí servis, pronajímají softwary a technologie a tudíž se hoteliéři vyhýbají nákladné počáteční investici do moderních technologií a snižují tak náklady na údržbu.
Doporučený obsah Webové stránky Každá webová stránka by měla obsahovat především: -
Kontaktní údaje včetně mapy místa a okolí
-
Informace o destinaci- rady, která místa v okolí navštívit, atraktivity destinace, nápady na aktivity, základní informace o městě a místě kde se hotel nachází.
-
Hotelová nabídka- o ubytovacích službách- počet, typ pokojů, stravování, front office, doplňkové služby- wellness, room service, sportovní aktivity, kadeřnictví, kosmetika, kongresové a konferenční prostory, pobytové balíčky apod..
-
Ceník
-
Rezervační systém- eviduje rezervace
-
Je vhodné mít webové stránky taky v několika světových jazycích
-
Novým velmi oblíbeným způsobem jak oslovit zákazníka jsou tzv. virtuální prohlídky nebo prohlídka místa díky webovým kamerám, zákazník má tudíž nejaktuálnější přehled
-
Webové stránky je nutné pravidelně spravovat, aktualizovat a doplňovat informace
-
Grafická úprava
4 Základní pojmy- Klasifikace a kategorizace Hotel je ubytovací zařízení, které poskytuje přechodné ubytování za úplatek. Hotelem můžeme nazývat ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji, které
30
jsou vybavené recepcí, celodenním stravováním, každodenním úklidem apod. Na základě vybavenosti a velikosti klasifikujeme hotely dle hvězdiček. 4.1 Rozdělení hotelů: Rozdělení na základě počtu pokojů podle Českého statistického úřadu: -
10 a méně
-
11 až 50
-
51- 100
-
101 a více
Dle provozu -
Celoroční, sezónní
Dle poptávky -
Business hotely, kongresové, rekreační, sportovní atd.
Dle formy řízení -
Neklasifikované
-
Franchisingové
-
Řízené skupinou
Dle polohy -
Pobřeží, hory, lázně, městské, velkoměstské, mimo město
4.2 Kategorizace hotelových zařízení Hotel – Poskytuje ubytování, stravování, služby, recepce. Hotel Garni- Je hotel, který standardně nabízí pouze snídaně. Apartmánový hotel- Ubytování v apartmánech, pokoj určený na spaní s odděleným obývacím pokojem a kuchyní nebo tzv. studia (v jednom pokoji je i kuchyňský kout).
31
Boarding house- hotel ve městě, který poskytuje ubytování na delší dobu. Motel- Je hotel především pro motoristy s možností snadného parkování. Pension- Ubytování spíše na více nocí se stravováním. Horská chata- Ubytovací zařízení pro horolezce a horské turisty v odlehlých horských oblastech.
Další hotelová zařízení -
Lázeňský/ Spa hotel- hotel poskytující léčebné procedury, nachází se v místě se statutem lázeňského místa
-
Lázeňský hotel Garni- Je hotel taktéž v lázeňském místě, poskytuje lázeňskou péči a splňuje podmínky hotelu garni.
-
Butik hotel- Je většinou menší hotel se zaměřením na design a vysokou kvalitu služeb.
-
Pet friendly hotel- Hotel zaměřený na turisty, kteří cestují s domácími mazlíčky.
-
Baby friendly hotel- Obsahuje speciální vybavení a služby pro pobyt dětí.
-
Tranzitní hotel- Nachází se většinou v okolí letiště, je to hotel, který slouží většinou k jednodennímu pobytu hosta, který například čeká na let do jiné destinace.
-
Botel- Je hotel na lodi, která je zakotvená na jednom místě.
-
Resort/Golf resort- Golf resort musí mít aspoň devět jamek na golfovém hřišti, jak stanovuje Česká golfová federace. Resorty poskytují společensko- kulturní popř. sportovní vyžití.
-
Depandance- Pod tímto termínem si lze představit vedlejší budovu ubytovacího zařízení, která nemá vlastní recepci, je organizačně spojená s hlavní budovou a nesmí od ní být vzdálená více jak 500m.
-
Wellness hotel- Je hotel poskytující služby wellness
-
Vitality hotel- Nabízí především služby, které pozitivně ovlivňují zdraví, detoxikační kůry, posílení fyzické a psychické kondice atd.
-
Ekohotel- Musí nutně vlastnit certifikát „Ekologicky šetrná služba“, který garantuje Ministerstvo životního prostředí. Musí být hlídána např. spotřeba 32
vody, energie, zacházení s odpady a jejich množství, dodavatelé, kteří také šetří životní prostředí, důležité je také volba ekologicky šetrných přípravků a desinfekčních prostředků.
4.3 Klasifikace a standardizace ubytovacích zařízení Klasifikaci lze chápat jako určení minimálních požadavků, které musí dodržovat každá ubytovací zařízení dle jednotlivých tříd. Pokud jednotlivá ubytovací zařízení splňují předem dané požadavky je jim udělen certifikát a tzv. klasifikační znak, podle Oficiální jednotné klasifikace ubytovacích zařízení. Klasifikace je směrodatná pro cestovní kanceláře a turisty, kteří na jejím základě mohou očekávat určitou úroveň a kvalitu služeb. Standardizací se rozumí požadavky na vybavení a poskytované služby. Bohužel ne všude na světě je klasifikace stejná. Evropskou a mezinárodní hotelovou klasifikací se zabývá mezinárodní organizace HOTREC (Konfederace národních asociací hotelů, restaurací, kaváren a obdobných zařízení v Evropské unii a evropském ekonomickém prostoru). Nyní je v HOTREC 43 profesních organizací a 26 státu Evropy. Díky moderním technologiím a internetu je snaha všech zemí pomalu sjednocovat standardy a klasifikace tak, aby host mohl očekávat dosti podobný standard kvality služeb jako v zemi jiné. Především státy Evropské unie projevují velikou snahu o sjednocení klasifikace všech ubytovacích zařízení. Klasifikací ubytovacích zařízení se v České republice zabývá Asociace hotelů a restaurací ČR (AHR ČR), která je od roku 1993 členem HOTREC. Klasifikací se také zabývá UNIHOST- Sdružení podnikatelů v pohostinství, stravovacích a ubytovacích službách. Tyto dvě organizace podporuje Ministerstvo pro místní rozvoj a Česká centrála cestovního ruchu- CzechTourism. Společně sestavili Oficiální jednotnou klasifikaci ubytovacích zařízení České republiky pro kategorie hotel, hotel garni, penzion, motel a botel. Oficiální jednotná klasifikace je součástí středoevropského systému Hotelstars Union, jehož kritéria platí stejně na
33
území ČR, Německa, Rakouska, Maďarska, Švýcarska, Švédska a Holandska, od 1. 1. 2011 se přidalo Estonsko, Litva a Lotyšsko a od června i Lucembursko. Klasifikační komise uděluje 1-5 hvězdiček pro kategorii hotel a 4 pro kategorii motel a penzion. Třídy ubytování: -
1 hvězdička= Tourist
-
2 hvězdičky= Economy
-
3 hvězdičky= Standard
-
4 hvězdičky= First Class
-
5 hvězdiček= Luxury
Ubytovací zařízení mohou dále mít přidaný dodatek „Superior“ 4.3.1 Evropští hoteliéři harmonizují jednotnou klasifikaci „Hoteliéři pokračují v iniciativě sjednotit systém klasifikace (udělování hvězdiček hotelům) v rámci celé Evropy. V současné době se ke stejnému standardu hlásí již 15 zemí v rámci aliance Hotelstars Union. Česká republika převzala v lednu od švýcarských kolegů na jeden rok organizaci této mezinárodní aliance. V Praze proběhlo jednání pracovní skupiny Hotelstars Union, kterého se zúčastnili zástupci hoteliérů z ostatních evropských zemí. Na základě studií probíhá nyní revize kritérií pro vybavenost a rozsah služeb hotelů, které jsou klasifikovány v souladu se standardy Hotelstars Union. Česká republika, jako jeden ze zakládajících členů, se k tomuto systému přihlásila již v roce 2009. Cílem setkání je definovat potřeby zákazníků a jejich preference, na základě studie, jejíž výsledky budou zveřejněny na veletrhu ITB v Berlíně, poté proběhne v některých členských zemích "testování" těchto nových kritérií. S vývojem potřeb zákazníků a technologickým rozvojem je kromě tradičních potřeb, jako je například komfort spánku, stále důležitější například možnost připojení k internetu. Revidovaná a otestovaná kritéria pro hotely ve všech kategoriích budou postupně aplikována v jednotlivých členských zemích od roku 2015. 34
Jednotná klasifikace Hotelstars Union dává zákazníkům jasnou garanci rozsahu služeb a vybavenosti hotelů v návaznosti na počet hvězd, které deklarují ve své nabídce, a tím také nastavuje rovné podmínky v podnikání pro oblast ubytovacích služeb.“4 4.3.2 Hotel stars union „Pod patronací konfederace HOTREC – Hotely, Restaurace & Kavárny v Evropě - založily hotelové asociace Rakouska, České Republiky, Německa, Maďarska, Nizozemí, Švédska a Švýcarska (Švédsko a Švýcarsko se připojí v roce 2011) společnou unii s názvem Hotelstars Union a tím připravily půdu pro harmonizovanou klasifikaci hotelů se společnými kritérii a jednotnými postupy v účastnických státech. Tato klasifikace přináší průhlednost a bezpečnost čímž napomáhá k lepšímu marketingu hotelů. Klasifikace vychází z německého modelu. Kritéria a postupy se pravidelně aktualizují a vyvíjejí podle požadavků hostů. Principy klasifikace schválené asociací HOTREC 1. Klasifikační systémy musí hostům zajistit poskytování přesných informací 2. Klasifikační systémy by měly hosty informovat o používaných kritériích (souhrnně a v podobě kompletního seznamu) on-line prostřednictvím www.hotelstars.com přinejmenším v anglickém a ve svém národním jazyce 3. Informace o hvězdičkové kategorii každého jednotlivého hotelu, stejně tak jako klasifikační systém, podle nějž se hodnocení uděluje, by měly být pro spotřebitele transparentní 4. Nezbytným předpokladem klasifikace je soulad s legislativními požadavky 5. Klasifikační systémy musí zajistit čistotu a řádnou údržbu zařízení ve všech hvězdičkových kategoriích 6. Klasifikační systémy by měly vybízet k využívání nástrojů na řízení kvality
4
www.hotelstars.cz
35
7. Tour operátoři a cestovní agentury, stejně tak jako hotelové rezervační a recenzní stránky, mají možnost využívat oficiální klasifikaci. Pokud tyto subjekty současně používají nějaký vlastní systém hodnocení, měly by tuto skutečnost specifikovat 8. Klasifikační systémy by měly zajistit, aby tour operátorům, cestovním agenturám, hotelovým rezervačním a recenzním stránkám byly poskytovány přesné a aktuální údaje o kategorii jednotlivých zařízení 9. Počet hvězdiček, jež je možno získat, bude od jedné do pěti 10. Hvězdičky musí být přidělovány / potvrzovány výhradně po provedení kontroly 11. Tato kontrola se musí provádět pravidelně 12. Tato kontrola se musí provádět přímo v objektu 13. Stížnosti zákazníků týkající se klasifikace by měly být řešeny systematicky 14. Příslušnému hotelu musí být dáno k dispozici zdůvodnění rozhodnutí o klasifikaci 15. Každý klasifikační systém musí příslušnému hotelu umožňovat podání odvolání proti výsledku klasifikace 16. Klasifikační systémy by měly skýtat určité flexibilní rozpětí pro aplikování klasifikačních kritérií 17. Klasifikační kritéria by měla být pravidelně uzpůsobována požadavkům trhu. Pravidelně by směl probíhat systematický proces inventarizace kritérií
36
18. Kdykoli bude v jedné zemi v souvislosti s klasifikací prováděn průzkum očekávání spotřebitelů, je žádoucí, aby výsledky byly dány k dispozici všem členským asociacím HOTREC 19. Při zřizování / revidování klasifikačních systémů by měl být kladen důraz na kritéria související s vybavením a službami tak, aby byla připravována půda pro evropské a mezinárodní harmonizační snahy 20. Při zřizován / revidování klasifikačních systémů se podporuje spolupráce s dalšími zeměmi tak aby byla připravována půda pro evropské a mezinárodní harmonizační snahy 21. Klasifikační systémy by vždy měly vznikat ve spolupráci s pohostinským odvětvím. V zemích, kde je klasifikační systém regulován a / nebo provozován veřejnými institucemi, je zásadní měrou důležité, aby tyto veřejné instituce úzce partnersky spolupracovaly se soukromým sektorem.“5
4.4 Třídy v kategorii hotel a jejich srovnání podle jednotné klasifikace Hotelstars Union 1 HVĚZDIČKA Každodenní úklid pokoje, 100 % pokojů má TV (nebo nabízí možnost TV zapůjčit), Stůl a židle, mýdlo nebo tekuté tělové mýdlo, 1 ručník na osobu, služby recepce k dispozici, veřejně přístupný telefon pro hosty, snídaňová nabídka, nabídka nápojů v hotelu, 2 HVĚZDIČKY Každodenní úklid pokoje a výměna ručníků na požádání, 100 % pokojů má TV, nebo nabízí možnost TV zapůjčit, světlo na čtení vedle lůžka, přísada do koupele nebo sprchový gel / mýdlo, 1 ručník, 1 osuška na osobu, nabídka
5
Zdroj: www.mmr.cz
37
hygienických předmětů (např. zubní kartáček, zubní pasta, holící souprava), snídaně formou bufetu nebo odpovídající snídaňový lístek 3 HVĚZDIČKY 100 % pokojů má TV, telefon v pokoji, noční stolek, světlo ke čtení, přístup na Internet v pokoji nebo ve veřejných prostorách, topení v koupelně, vysoušeč vlasů, kosmetické ubrousky, služba prádelny a žehlení, recepce otevřena 14 hodin, telefonicky dostupná 24 hodin denně, personál hovořící dvěma jazyky, místa k sezení v prostoru recepce, pomoc se zavazadly, centrální trezor nebo trezor na pokoji, restaurace otevřená alespoň 5 dnů v týdnu, 4 HVĚZDIČKY Čalouněné křeslo / pohovka se stolkem, kosmetické produkty, kosmetické zrcátko, velká odkládací plocha v koupelně, přístup na Internet a internetový terminál, možnost IT podpory, recepce otevřená 18 hodin, dostupná telefonicky 24 hodin, hotelová hala s místy k sezení, hotelový bar, snídaňový bufet nebo snídaňový jídelní lístek prostřednictvím Room Service, minibar nebo nápoje 24 hodin denně prostřednictvím Room Service, restaurace s „À la carte“ nabídkou otevřená alespoň 6 dnů v týdnu, 5 HVĚZDIČEK Produkty osobní péče v lahvičkách, župan na pokoji, Internet – PC v pokoji, trezor v pokoji, služba žehlení (navrácení do 1 hodiny), služba čištění obuvi, Concierge, bagážista, dveřník, recepce otevřená 24 hodin, vícejazyčný personál, prostorná hala recepce s místy k sezení a nápojovým servisem, hotelový bar, minibar a nabídka pokrmů a nápojů prostřednictvím Room Service 24 hodin denně, restaurace s „À la carte“ nabídkou otevřená alespoň 7 dnů v týdnu.
4.5 Základní legislativa pro obor hotelnictví -
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání
-
Zákon č. 513/ 1992 Sb., obchodní zákoník 38
-
Zákon č. 40/ 1964 Sb., občanský zákoník
-
Daňové zákony
-
Zákon č. 563/ 1991 Sb., o účetnictví
-
Zákon č. 565/ 1990 Sb., o místních poplatcích
-
Zákon č. 89/ 1995 Sb., o státní statistické službě
-
Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky
-
Zákon č. 101/ 2000 Sb., o ochraně osobních údajů
-
Zákon č. 262/ 2006 Sb., zákoník práce
-
Zákon č. 589/ 1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
-
Zákon č. 183/ 2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
-
Vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj V oboru hotelnictví je potřeba sledovat a dodržovat také bezpečnost a
ochranu zdraví při práci, dodržování hygienických norem a zásady osobní hygieny. Důležité je také dodržovat tzv. autorský zákon tj. placení poplatků za televizní a rozhlasové vysílání, zákon o ochraně spotřebitele. Vzhledem k tomu, že jsme členy Evropské unie, je hotelnictví v České republice také ovlivněno směrnicemi, direktivy a doporučeními EU.
5 Geografie cestovního ruchu v Evropě
„Evropa jako celek patří k hospodářsky nejrozvinutějším regionům světa, to se projevuje i v rozsáhlé poptávce i nabídce po cestovním ruchu. Rozhodující část se realizuje ve sféře domácího cestovního ruchu- ve většině zemí se nejméně polovina obyvatel účastní široké škály jeho forem. Současně je Evropa oblastí největší koncentrace mezinárodního cestovního ruchu- 50% z celosvětového počtu účastníků registrovaných Světovou organizací cestovního ruchu- ačkoliv byla až do konce 80. Let nejvíce poznamenaná politickým i hospodářským rozdělením na bloky zemí s rozvinutou tržní ekonomikou a zemí s centrálně řízeným hospodářstvím. Přesto byl v Evropě do mezinárodního cestovního ruchu zapojen relativně největší podíl populace.
39
V evropských zemích s rozvinutou tržní ekonomikou byl cestovní ruch budován a funguje jako integrální součást široce rozvinutého sektoru služeb, a to jak v zemích s otevřeným demokratickým systémem, tak i v zemích, kde se dočasně v politice uplatňovali pravicové totalitní režimy. Významnou úlohu v tomto rozvoji měla i tradice alpské oblasti se souborem přírodních podmínek vysokohorského charakteru a centrálního Středomoří se subtropickým podnebím, teplým mořem a bohatými kulturně historickými atraktivitami. V evropských zemích s centrálně řízeným hospodářství se cestovní ruch rozvíjel ve složitých sociálně- ekonomických podmínkách. Teoretické koncepce, které jej zařazovaly mezi tzv. „nevýrobní“ služby, nevytvářely prostor pro efektivní investice. Výjezdy obyvatel do zemí s rozvinutou tržní ekonomikou byly z politickoideologických důvodů přísně regulovány. Přesto, že existují ve vybavenosti jednotlivých zemí značné rozdíly, je možno Evropu celkově klasifikovat jako region s širokým komplexem podmínek pro uspokojování různých forem cestovního ruchu.“6 5.1
Střední Evropa Do střední Evropy zahrnujeme tyto země- Českou republiku, Německo,
Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Rakousko, Polsko, Slovensko, Maďarsko a Slovinsko. Patří sem hospodářsky nejvyspělejší státy Evropy i transformující se země. Ve vnitrozemí se cestovní ruch rozděluje především na turistické oblasti v okolí velkých měst, do horských masivů, na pobřeží vodních ploch a v zemích, které mají moře také přímořské rekreační regiony. NĚMECKO Německo je jednou ze zemí, kde je cestovní ruch nejvíce rozšířen, díky vysoké hustotě zalidnění a vysoké životní úrovni je zde velký zájem obyvatelstva o účast cestovního ruchu. Německo také zaujímá 1. Místo v počtu výjezdového cestovního ruchu. Díky vysoké životní úrovni cestují němci nejvíce. Je zde také velmi rozšířen tzv. domácí cestovní ruch. Německo se rozděluje především na dvě turistické oblasti a to přímořskou a alpskou. 6
Hrala, V.: Geografie cestovního ruchu, Praha: Nakladatelství VŠE, 2005. 27-28 s. ISBN 80- 245- 0858-3
40
ŠVÝCARSKO Patří k zemím s nejvyšší životní úrovní na světě. Švýcarsko má výhodnou dopravní polohu v centru Evropy. Cestovní ruch se zde rozvíjel již na přelomu 19. A 20. Století a v období mezi světovými válkami, proto se stalo také přední turistickou velmocí světa. Převládá aktivní nad pasivním cestovním ruchem. Vzhledem k tomu, že je ve Švýcarsku poměrně draho, poslední dobou turisté volí jiné alpské oblasti a tudíž hlavními návštěvníky jsou spíše finančně dobře zaopatření turisté. RAKOUSKO Rakousko má také vysokou životní úroveň a rozsáhlý masiv Alp, které tvoří vynikající podmínky pro cestovní ruch a stává se tak lyžařskou velmocí. Další atraktivitou je Vídeň, která patří k jedním z nejnavštěvovanějších velkoměst Evropy. Rakousko je také spíše cílovou zemí z hlediska cestovního ruchu. LICHTENŠTEJNSKO V Lichtenštejnsku je nenavštěvovanější oblastí hlavní město Vaduz a oblast zimních sportů Malbun. POLSKO Polsko se nachází ve fázi transformace, kdy se snaží začlenit mezi demokratické rozvinuté země. SLOVENSKO Slovensko je také ve fázi transformačního procesu, stejně jako Česká republika. Slovensko má kulturněhistorické lokalizační předpoklady, rozvoj lázeňství, populární horské oblasti. SLOVINSKO Slovinsko se návštěvností téměř rovná Slovensku. Slovinsko má dvě hlavní turistické oblasti a to alpskou a oblast pobřeží Jaderského moře.
41
MAĎARSKO Cestovní ruch má pro Maďarsko obrovský význam. Přenocuje zde cca 16 milionů návštěvníků ročně. Nejčastěji navštěvovaná je samozřejmě Budapešť a Balaton.
5.2
Jihozápadní Evropa Do tohoto makroregionu patří především státy, které jsou v kontaktu
s pobřežím středozemního moře. Především je to Španělsko, Itálie a Malta a dále se k nim řadí i Portugalsko a vnitrozemské státy jako je Andorra, Vatikán, San Marino. Jihozápadní Evropa je nejdůležitější makroregion v Evropě, co se cestovního ruchu týká. ŠPANĚLSKO Španělsko se také řadí mezi turistické velmoci. Atraktivitou jsou kulturněhistorické památky, příjemné klima, pobřeží a samozřejmě Kanárské ostrovy a Pyreneje. PORTUGALSKO Má vhodné přírodní lokalizační předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu, zejména v oblasti Atlantského oceánu. Značně navštěvované je také hlavní město Lisabon. ITÁLIE Je jedním z prvních členů Evropské unie. Itálie je atraktivní díky nejdelšímu úseku středomořského pobřeží, množství kulturněhistorických památek a její alpské části. MALTA Je nejjižnější Evropský ostrovní stát Středozemního moře. Malta je navštěvovaná především díky příznivému podnebí a pobřeží. 42
5.3
Jihovýchodní Evropa Do oblasti Jihovýchodní Evropy řadíme Chorvatsko, Bosnu a Hercegovinu,
Srbsko, Černou horu, Albánii, Řecko, Makedonii, Bulharsko, Rumunsko. Tyto státy jsou mnohdy různé ekonomické úrovně a některé s dobrým potenciálem pro rozvoj cestovního ruchu. Atraktivní jsou především přímořské oblasti s dobrým podnebím a horské oblasti. Řecko má vynikající kulturně lokalizační předpoklady. Nejnavštěvovanější oblastí Bulharska a Rumunska je pobřeží Černého moře. 5.4
Západní Evropa Mezi státy Západní Evropy řadíme Francii, Británii, Irsko, Belgii,
Nizozemsko, Lucembursko. Tyto státy tvoří nejsilnější část Evropské unie, jsou hospodářsky velmi vyspělými zeměmi. FRANCIE Francie je velmi vyspělým státem a řadí se také mezi velmoci cestovního ruchu. Nejnavštěvovanějším místem a velkoměstem je hlavní město Paříž. Dalšími atraktivitami je zámek Versailles, Azurové pobřeží, Monako, Francouzské Alpy, Pyreneje a další. BRITÁNIE Hlavní lokalitou cestovního ruchu je hlavní město Londýn IRSKO Irsko navštěvují především turisté z USA a Kanady a to kvůli jeho kulturněhistorickým památkám, Dublinu a malebné krajině. BELGIE Belgie má celkem silný domácí cestovní ruch. Nejčastěji navštěvované je hlavní město Brusel. Nejvíce hotelů, penzionů a kempů se nachází na pobřeží Severního moře.
43
NIZOZEMSKO Je jednou z nejvyspělejších zemí Evropské unie. Nejnavštěvovanější je opět hlavní město Amsterdam. LUCEMBURSKO Hlavní město Lucemburk je sídlem nadnárodních institucí a Evropského soudního dvora. V hlavním městě se pořádají časté mezinárodní konference.
5.5
Severní Evropa Do států Severní Evropy řadíme Norsko, Švédsko, Dánsko, Finsko, Island+
pobaltské státy (Estonsko, Lotyšsko a Litva). Všechny tyto státy jsou značně vyspělé. Tyto země jsou nejčastěji navštěvované v krátkém letním období, díky dlouhé severské noci, která nastává v zimním období. Všechny tyto státy jsou navštěvované především kvůli krásnému přírodnímu prostředí.
5.6
Východní Evropa Rusko, Bělorusko, Ukrajinu a Moldavsko řadíme mezi státy Východní
Evropy. Do roku 1991 byly součástí Sovětského svazu. Bělorusko a Moldavsko nejsou z hlediska cestovního ruchu příliš žádané destinace, téměř postrádají kulturněhistorické a přírodní zajímavosti. Ukrajina je po Rusku jedním z nejlidnatějších a největších států Evropy. Nejnavštěvovanější na Ukrajině je pobřeží Černého moře, poloostrov Krym a Kyjev. Ruskou nejvýznamnější oblastí cestovního ruchu je taktéž pobřeží Černého moře a Velké Soči.
6 Vliv ekonomické krize v České republice Počátkem roku 2007 začali podnikatelé v oboru hotelnictví pociťovat nástup ekonomické krize. Hoteliéři zaznamenali pokles klientů, kteří se chtějí ubytovat.
44
Další rok tedy rok 2008 nebyl o nic lepší, hoteliéři začali uvažovat o prodeji tzv. „ekonomicky nezdravých hotelů“. Krize se v česku projevila především nárůstem nezaměstnanosti, vláda začala reagovat tím, že uvažuje o zlepšení ekonomické situace tím, že vyhlásí daňovou amnestii. Hlavním původcem všech hospodářských krizí je systém, který v zásadě vytvořily banky na základě lidské slabosti. Půjčování peněz se tak stalo nástrojem na spotřebu vyrobených produktů, na které ale nebyl vytvořen potřebný mzdový potenciál. Krize v hotelnictví je součástí normálního denního provozu, a proto je nutné vytvořit systematicky mechanismy nutné pro vypořádání se s takovouto krizí. 6.1
Implementace eura do hotelnictví S krizí nastává otázka, zda přijmou či ne euro, případně jaké důsledky je
implementace bude mít. Všechny bankovky a mince musí mít standartní podobu, jediné čím se liší, je druhá strana mincí, která se v každé zemi liší, to ovšem nemá žádný vliv na platbu mincemi v různých státech. Kurzovní rozdíly mezi eurem a českou korunou (některý den je koruna slabší, jiný zase silnější) je pro hotelnictví příjem eura více méně nevýhodný a obchodování s eury je obtížnější než s českou měnou. V bankách mají většinou hoteliéři účty v eurech, ale obchodují v korunách českých. Hoteliéři tratí na kurzovních rozdílech při směně eura, pokud tedy neposkytují přímo v hotelu také směnárenskou činnost.7
6.2
Krize Většině pražských hotelů se daří trochu vydělávat právě na evropské měně.
Většina cen ubytování je sjednávána v eurech, ale náklady hoteliérů jsou placeny 7
Merhaut, M.: Vlivy ekonomické krize na změnu chování managementu hotelových a
gastronomických zařízení, Praha Wolters Kluwer ČR, a.s., 2013, ISBN 978- 80- 7478- 365- 4
45
v českých korunách, tudíž hotel obdrží více korun za pokoj sjednaný v euro sazbě (dochází k růstu provozního zisku). Poslední dobou se v Praze dostávají hotely z krize a to díky zlepšující se české a evropské ekonomiky, přírůstku počtu turistů, investicím do hotelů a intervenci České národní banky (díky intervenci ČNB mohou čeští hoteliéři očekávat větší obsazenost než v roce 2013). Obsazenost pokojů se rychle blíží k době před krizí (2007) a oproti roku 2012 se zvýšila obsazenost hotelů téměř o 1,5 %. V letošním roce lze očekávat vyšší obsazenost než v roce minulém. Nejvíce se daří pětihvězdičkovým hotelům, dle českého statistického úřadu se stal rok 2013 rekordním v počtu turistů. Vzhledem k tomu, že nejvíce obsazené jsou hotely s označením pěti hvězd, měly by se především hotely nižších tříd zaměřit na kvalitu služeb a renovaci, čímž by si mohly dovolit zvýšit cenu za pokoj. Do české republiky cestují nejvíce klienti z USA, Ruska, Anglie a Německa a průměrná délka pobytu je stále stejná, 2,5 dne. V roce 2014 se očekává otevření několika nových hotelů přímo v Praze, což může ovlivnit obsazenost hotelů.
6.2.1 „Návštěvnost hotelů v květnu 2012 opět meziročně vyšší Na podkladě údajů ČSÚ o vývoji ubytování, stravování a pohostinství (CZ NACE 55+56) a o návštěvnosti hotelů, prezentujeme pro naši členskou základnu dostupné operativní informace. Jak bylo uvedeno v našem servisu v minulém týdnu, tržby v ubytování a stravování pokračovaly v lednu až květnu 2012 v nastoupeném trendu. Indexy tržeb v ubytování (CZ NACE 55) potvrdily meziroční růst, což potvrdil i květen 2012. Tržby ve stravování (CZ NACE 56) byly nadále meziročně nižší. Tržbám v ubytování v zásadě odpovídá růstový trend v návštěvnosti hotelů, který v květnu 2012 pokračoval, dosáhl v celkovém počtu hostů přírůstku 5,3 %, z toho u nerezidentů 5,4%,u rezidentů 5,1 %. Za období pěti měsíců (leden – květen) se návštěvnost hotelů meziročně zvýšila v počtu hostů o 9,7 %, z toho nerezidentů o 8,9 %, u rezidentů o 11,0 %. Z údajů je zřejmé, že za posledních pět 46
let se letos dosáhlo nejvyšších absolutních počtů zahraničních i tuzemských hostů a stejně tak počtů přenocování. Ze šetření mezi kategoriemi hotelů vyplývá, že pětihvězdičkové hotely dosáhly meziroční růst návštěvnosti v květnu 2012 - o 5,5 %, čtyřhvězdičkové hotely o 4,7% a hotely v kategorii„ostatní“ o 5,7 % více hostů. Oproti návštěvnosti hotelů v lednu až květnu v roce 2008, dosáhla letošní pětiměsíční návštěvnost indexu 111,6 % a počty přenocování se zvýšily indexem 108,1 %; nejvyšší růst návštěvnosti za uvedené období dosáhly čtyřhvězdičkové hotely, a to indexem 137,5 %.“8 Vývoj tržeb v ubytování, stravování a pohostinství (NACE 55 + 56) Ubytování a stravování
Období
2011
2012
8
CZ NACE 55+56
Hotely, kempy a
Restaurace,
jiná
výčepy, bary,
hrom.ubyt.zařízení
účel.stravování
CZ NACE 55
CZ NACE 56
b. c.
b. c.
b. c.
s. c.
s. c.
s. c.
I. čtvrtletí
101,0
100,0
100,6
102,2
101,1
99,0
II. čtvrtletí
103,8
103,6
108,0
110,0
101,8
99,9
III. čtvrtletí
99,1
98,4
101,1
102,7
98,2
95,8
IV. čtvrtletí
99,9
98,5
103,1
104,2
98,6
95,6
rok
100,9
100,1
103,4
105,0
99,9
97,5
leden
101,5
99,7
103,8
106,6
100,8
96,7
únor
102,1
100,8
110,6
113,7
99,0
94,7
březen
101,6
100,3
109,4
111,8
98,6
94,5
I. čtvrtletí
101,7
100,2
107,9
110,6
99,5
95,4
duben
100,2
98,4
103,3
105,1
98,8
99,3
květen
100,4
99,0
102,4
104,6
99,4
99,3
leden-květen
101,1
99,5
105,4
107,8
99,3
95,2
http://www.mmr.cz/getmedia/0e55064c-774f-4445-814f-0017f52cd86f/250-legislativnich-
opatreni-EU.pdf http://cfoworld.cz/
47
Návštěvnost v hotelech v ČR do května 2012 podle hostů – nerezidentů rezidentů Počet hostů Období
2008
2009
celkem
874 394
785 977
nerezide nti
Počet přenocování rezidenti
586 751 287 643
516 728 269 249
květen 2010
2011
2012
2008
2009 leden až květen
2010
2011
2012
851 837
910 184
958 235
576 468 275 369
604 372 305 812
636 763 321 472
celkem
nerezide nti
rezidenti
2 314
1 667
702
278
2 057
1 433
318
339
2 200
1 576
675
724
2 344
1 686
145
046
2 480
1 766
698
314
714 384
647 424
623 979
623 951
658 099
3 408
2 225
1 183
9 274
6 610
2 664
897
326
571
083
003
080
3 091
1 950
1 140
8 328
5 677
2 650
347
589
758
620
882
738
3 213
2 042
1 170
8 584
5 898
2 685
236
342
894
053
781
272
3 468
2 209
1 259
9 232
6 431
2 801
966
125
841
759
674
085
3 803
2 405
1 398
10 025
6 953
3 071
763
152
611
735
822
913
105,3
105,4
105,1
105,8
104,8
108,6
109,7
108,9
111,0
108,6
108,1
109,7
Index květen 2012/2011 Index leden až květen 2012/2011
Pramen: Časové řady CR ČSÚ Zpracováno: AHR 48
6.2.2 Počet hromadných ubytovacích zařízení dle kategorizace V České republice
Rok celkem
hotely hotely hotely hotely hotely hotely penziony ***** **** *** ** * garni
2000
3 960
11
141
813
460
343
100
2 092
2001
4 112
13
158
863
453
315
101
2 209
2002
4 335
18
199
913
409
257
95
2 444
2003
4 377
21
219
919
394
231
95
2 498
2004
4 311
28
241
963
348
196
94
2 441
2005
4 278
34
252
955
331
177
133
2 396
2006
4 314
35
274
984
331
186
130
2 374
2007
4 559
39
321
1 056
310
173
120
2 540
2008
4 482
41
360
1 095
260
152
115
2 459
2009
4 469
46
425
1 125
249
139
114
2 371
2010
4 300
47
442
1 110
227
134
108
2 232
2011
4 612
50
467
1 156
211
139
112
2 477
2012
4 672
56
490
1 218
217
137
110
2 444
Zdroj: ČSÚ
49
6.2.3 Koncentrace Hotelů a podobných zařízení v Evropě Země
/
Obdob í
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
EU (27 zemí)
207 739
204 923
204 675
204 457
205 252
194 199
201 168
202 353
202 046
203 653
203 650
202 021
Eurozóna
136 489
143 920
143 420
143 062
142 508
142 385
142 374
142 277
143 045
143 870
143 645
143 392
Belgie
1 998
2 034
2 010
1 957
1 922
1 899
1 955
2 013
2 009
2 036
2 088
2 091
Bulharsko
648
679
755
849
1 016
1 230
1 348
1 526
1 646
1 784
1 823
1 862
Česká republika
3 960
4 112
4 335
4 377
4 311
4 278
4 314
4 559
4 483
4 469
4 300
4 612
Dánsko
472
484
482
478
485
482
473
477
470
471
482
519
Německo
38 551 38 529 38 129 37 547 36 839 36 575 36 201 35 941 35 891 35 814 35 867 35 579
Estonsko
350
353
193
230
267
317
341
346
368
387
375
374
Irsko
5 449
5 222
5 009
4 821
4 554
4 407
4 296
4 087
3 947
3 624
3 451
3 071
Řecko
8 342
8 342
8 329
8 689
8 899
9 036
9 111
9 207
9 385
9 559
9 732
9 648
Španělsko
16 287 16 369 16 732 17 102 17 402 17 607 18 304 17 827 18 026 18 387 18 635 19 262
Francie
19 379 18 773 18 768 18 617 18 598 18 689 18 361 18 135 17 970 17 723 17 290 17 219
Itálie
33 361 33 421 33 411 33 480 33 518 33 527 33 768 34 058 34 155 33 967 33 999 33 911
Kypr
583
801
813
829
803
785
753
735
708
699
690
683
Lotyšsko
166
199
223
261
278
337
321
318
387
451
495
496
Litva
227
231
247
270
317
331
338
348
365
380
381
379
Lucembursko
315
309
316
307
297
293
277
273
267
261
285
283
Maďarsko
1 928
1 994
2 167
2 261
1 952
2 061
2 032
1 999
2 001
2 042
2 033
1 927
Malta
246
210
194
194
194
173
173
160
155
158
153
149
Nizozemsko
2 835
2 858
2 933
2 908
3 129
3 135
3 099
3 196
3 180
3 151
3 172
3 194
Rakousko
15 517 15 293 14 914 14 708 14 435 14 267 14 051 14 204 13 756 13 645 13 461 13 134
Polsko
1 449
1 391
1 478
1 547
2 139
2 200
2 301
2 443
2 642
2 836
3 223
3 285
Portugalsko
1 786
1 781
1 898
1 934
1 954
2 012
2 028
2 031
2 041
1 988
2 011
2 019
Rumunsko
2 533
2 681
2 765
2 989
3 301
3 608
4 125
4 163
4 362
4 566
4 724
4 612
Slovinsko
448
381
393
381
350
344
358
396
654
667
647
648
Slovensko
582
764
816
838
873
885
922
1 249
1 313
1 324
1 322
1 297
Finsko
1 011
989
971
992
961
938
923
909
901
867
842
830
Švédsko
1 906
1 979
1 737
1 765
1 833
1 857
1 888
1 893
1 940
1 982
1 985
1 998
50
Spojené království
47 410 44 744 44 657 44 126 44 625 32 926 39 107 39 860 39 024 40 415 40 184 38 939
Island
244
248
273
283
303
319
308
294
301
296
343
:
Lichtenštejnsko
50
47
50
46
45
46
46
47
45
41
40
40
Norsko
1 166
1 160
1 124
1 099
1 079
1 136
1 119
1 112
1 108
1 122
1 128
1 115
Švýcarsko
5 754
5 701
5 643
:
:
5 836
5 693
5 635
5 582
5 533
5 477
5 396
Chorvatsko
697
694
788
832
940
1 015
762
800
835
819
841
857
Makedonie
145
142
150
:
:
:
:
:
128
149
172
186
Turecko
9 656
9 659
:
:
:
:
:
:
:
:
:
:
Zdroj: Evropská statistický úřad- Eurostat
Dle výše uvedené tabulky, která je výsledkem sledování Českého statistického úřadu, je patrné, že se každým rokem zvyšuje koncentrace hotelového podnikání v České republice (v Evropě je tomu podobně). V posledních letech se nijak moc závratně nemění počet ubytovacích zařízení, přibývají plynule, ale pokud srovnáme nárůst hotelového podnikání od roku 2000 do roku 2012 je nárůst o téměř 712 nových ubytovacích zařízení. Největší nárůst je zaznamenám mezi rokem 2010 a 2011, kdy se zvýšila koncentrace ubytovacích zařízení o 312 nových podnikatelských subjektů.
7 Trendy
7.1
Využívání sociálních sítí V dnešní době si život bez sociálních sítí téměř nedokážeme představit.
Každý má nutkání vědět o druhých, sdílet videa, komentáře apod., toho by měli co nejvíce využít právě hoteliéři. Pokud mají klienti možnost hodnotit, komentovat popřípadě vytvářet diskuse na hotelových profilech, může hoteliér snadno zjistit, jak zákazníci reagují na nabídky a vložené příspěvky. Tyto komentáře pomáhají zlepšit kvalitu služeb a udržet si stálou klientelu nebo reagovat rychle na poptávku.
51
7.2
Outsourcing Služba outsourcingu spočívá v pronajmutí externích firem na základě
smlouvy. Tyto firmy se potom starají o určité činnosti, které jim hotel přenechá. Outsourcing se vyplatí především pro sezonní hotely, kdy napomáhá snižovat náklady na personál v době mimo sezónu.
7.2.1 Nejčastěji outsourcované úseky - Food and beverage- výhodné především pro zajištění personálu v případě jednorázových akcí pro mnoho osob. Zařídí dostatek číšníků, kuchařů a dalšího personálu, který bude k realizaci akce potřebný. -
Technický úsek má zajistit údržbu a správu vybavení hotelu a celé budovy. Spravuje technické vybavení hotelu jako je vzduchotechnika, kotelna, vodovodní potrubí, požární systémy, výtahy atd.
-
Housekeeping- Firma zajišťuje běžný či generální úklid pokojů a všech hotelových prostor včetně zázemí.
-
Ostraha- Firma zajistí ostrahu parkoviště, dveřníka, vrátného.
-
Prádelna- externí firma se stará o čištění jak hotelového prádla tak pokud si host vyžádá speciální čištění oděvů.
-
IT- Externí firma se postará o správu servis a zajištění hardwarů i softwarů. Nákup počítačů, zajištění internetu, skladových systémů, televizorů, minibarů, tiskáren, kopírovacích strojů, telefonů apod. Také zajistí specializovaný personál na jejich obsluhu.
-
Outsourcovat lze také- účetnictví, audit, právníky atd.
-
Marketingové agentury se postarají o internetové stránky, profily na sociálních sítích a samozřejmě zajištění propagace pomocí reklamy.
-
Agentury, které zajišťují vzdělání zaměstnanců
52
7.3 Hotelový marketing a sociální média „Sociální média je potřeba využít co nejefektivněji a neustále je optimalizovat pro uživatele. Sítě Facebook, Twitter či Google+ pomáhají medializovat obsah stránek, vyvolávají diskusi, díky které se obsah stránek rychle rozšíří mezi další uživatele. Sociální sítě jsou nezbytným marketingovým nástrojem, na který jsou kladeny minimální náklady. Novinkou jsou vizuální sociální sítě, které jsou taktéž velmi efektivní, jako například youtube. Com apod.“9 Trend zeleného hotelnictví
7.4
Zelené hotelnictví úzce souvisí s trendem tzv. zeleného způsobu života, kdy lidé čím dál tím častěji respektují ekologii a přijímají ekologické praktiky. V současné době krize je potřeba dbát na moderní efektivní trendy, které vedou ke zvyšování rentability a ziskovosti. Jedním z těchto trendů je právě Zelené hotelnictví, které přijímá stále více hoteliérů. Zelené hotelnictví je dynamicky rozvíjející se novinkou, která je pozitivně vnímána veřejností a pomáhá hoteliérům ušetřit zdroje, energie a materiál. Na rozdíl od ekohotelů není nezbytné vlastnit nějaké ocenění nebo certifikaci, proto je volba zeleného hotelnictví mnohem jednodušší a bez velkých počátečních nákladů. Jediné co je potřeba realizovat ubytovací prostory dle ekologických zásad, proškolit a kontrolovat jejich dodržování personálem a správně toho využít prostřednictvím marketingu například prezentací na internetu či plakátech.
7.4.1 Předpoklady pro realizaci zeleného hotelnictví - Regulace topení a klimatizace pomocí naprogramovaného systému
9
-
Úsporné žárovky a celé osvětlování
-
Zateplené budovy
-
Zabezpečení šetření s vodou
-
Recyklace odpadu a třídění
www.hotely-hotelum.cz
53
-
7.5
Omezení obalového materiálu
Ekoturistika a Ekoagroturistika Dle organizace spojených národů je ekoturistika forma udržitelné turistiky,
která přispívá k ochraně životního prostředí, kulturního dědictví a přírodního dědictví. Je vhodná pro všechny druhy turistů, jak organizované zájezdy, tak nezávislé turisty. Do provozu a rozvoje ekoturistiky se zapojují místní obyvatelé, pro zvyšování jejich prosperity. Ekoagroturistika je turistika provozovaná na ekologicky hospodářských farmách, které se nachází ve zdravotně příznivém životním prostředí. Nepoužívá k chovu zvířat a pěstování rostlin žádné chemické prostředky, hormonální přípravky ani hnojiva a zvířata jsou odchovávána přirozenou cestou. Všechny produkty, které se vypěstují na ekologické farmě, jsou přísně kontrolovány a musí splňovat mezinárodní standardy, aby mohly používat ochranná značení jako tzv. BIO produkty. Turisté se také přímo účastní zemědělských prací a konzumují produkty ekologického zemědělství.
7.6
Baby friendly Hotely Tento moderní trend se začal nejvíce šířit v posledních letech, kdy se
začaly hotely orientovat také na rodiny s dětmi. Tyto hotely musí splňovat pevně daná kritéria, aby mohly být označené za baby friendly. Mezi základní kritéria by mělo pařit následující vybavení hotelu popř. pensionu: Vybavení pokoje -
Dětská postýlka s povlečením
-
Nočník
-
Vanička pro děti
-
Chůvička- elektronická 54
-
Zabezpečení rohů, popřípadě speciálně upravený nábytek, který nemá ostré hrany
-
Zaslepovací vložky do zásuvek
-
Všechny pokoje by měly být nekuřácké
Restaurace -
Dětské stoličky a židličky
-
Speciálně vybrané potraviny a menu
-
Mikrovlnná trouba pro případ ohřevu pokrmů
-
Možnost kojenecké vody a dětské výživy
-
Speciální dětské příbory
Venkovní a vnitřní prostory -
Dětská hřiště
-
Prolézačky
-
Pískoviště
-
Bazének
-
Hrací místnost s DVD přehrávačem- možnost přehrávání pohádek
-
Přebalovací pult
-
Hračky
Takto vybavený hotel nebo pension by měl zajistit také případné výlety, animační programy, možnost hlídání dětí za příplatek.
7.7
Pet Friendly hotely Tyto hotely jsou zaměřené na trávení dovolené nejen s rodinou, ale i
domácími mazlíčky, především tedy psy a kočkami. Označení certifikátem Pet Friendly hotel se ujal řetězec Orea Hotels, který má dnes osm takto označených hotelů.
55
U takto označených hotelů se klade důraz na vybavení přizpůsobené čtyřnohým mazlíčkům. Neměly by zde chybět různé velikosti a druhy misek, pelíšky, ručníky pro psy, možnost zakoupení krmiva a různých doplňků, jako jsou vodítka, obojky, míčky apod. Dále je nezbytné, aby v bezprostřední blízkosti hotelu existoval prostor pro venčení psů, se zásobníky a sáčky na psí exkrementy. Vhodná by byla také možnost výcviku psů v blízkosti hotelu s případnými kynologicky vzdělanými cvičiteli.
Označení Pet Friendly dle Orea Hotels
7.8
Chytré telefony V dnešní době je již naprosto běžné provádět rezervace on-line, kupovat
elektronické letenky a provádět elektronické platby. Úplnou novinkou je otevírání hotelových pokojů pomocí Smartphonů. Tento způsob začal poprvé zavádět řetězec Holiday Inn, spočívá to v elektronickém potvrzení rezervace, kdy je následně číslo pokoje a kód zaslán klientovi pomocí textové zprávy, host poté přiloží telefon ke čtečce a pokoj je odemčen.
7.9
Inovace podniků v České republice „Poslední dostupná data o inovačních aktivitách podniků v letech 2010–
2012 ukázala, že v České republice převažuje počet podniků bez inovačních aktivit. Ve sledovaném období inovovalo méně než padesát procent podniků, konkrétně 43,9 %. Vyplývá to ze šetření, které s dvouletou periodicitou provádí Český statistický úřad (ČSÚ). 56
„Pozitivní zprávou je opětovný růst podílu podniků, které ve srovnání s předchozím obdobím zavedly technické inovace“, uvedl expert ČSÚ Václav Sojka. Technickým inovacím (produktovým, procesním) se věnovalo 35,6 % podniků, zatímco netechnickým inovacím (marketingovým, organizačním) 31,6 % podniků. Nejvíce podniků (25,3 %) se soustředilo na vývoj nových nebo podstatně zlepšených produktů. Procesy inovovalo 24 % podniků. Obecně více inovují nejen velké podniky (78,7 %) oproti středním (57,6 %) nebo malým (38,2%), ale i firmy pod zahraniční kontrolou (54,1 %) oproti domácím podnikům (41,0 %). Nejvíce podniků (64,8 %) inovovalo v informačních a komunikačních činnostech. V případě technických inovací, které jsou považovány za stěžejní pro výrobu a konkurenceschopnost podniku, byly nejaktivnější v rámci zpracovatelského průmyslu (průměr 40,4 %) podniky s převažující činností v oblasti výroby ostatních dopravních prostředků (62,3%). Podniky vyvíjí produktové a procesní inovace v převážné míře ve vlastní režii, zejména to platí pro velké podniky. Celkem 37,3 % technicky inovujících podniků spolupracovalo na inovacích s partnerem, který nejčastěji pocházel z ČR, a byli jimi dodavatelé. S vysokými školami jako v pořadí třetím nejčastějším partnerem spolupracovalo na inovacích 14,6 % podniků. Z veřejných zdrojů byla přímo podpořena již čtvrtina technicky inovujících podniků, Nejvýznamnější roli v podpoře inovací hrála EU. Finanční podporu od ní obdrželo 17,1 % technicky inovujících podniků (v období 2006 až 2008 to bylo pouze 8 % podniků), zatímco od vlády ČR 13 %. „Po poklesu výdajů na inovace v minulém období, podniky opět začaly investovat do zavádění inovací, zejména pak do pořízení nového výrobního vybavení a do výzkumu a vývoje“, říká Václav Sojka. Inovující podniky v roce 2012 vydaly na technické inovace celkem 99,1 mld. Kč. Téměř polovina z této částky šla na pořízení strojů, zařízení a softwaru 47,7 mld. Kč (48,1 %). Na vlastní výzkum a vývoj podniky vynaložily 25,7 mld. Kč (25,9 %) a za 17,5 mld. Kč pak nakoupily
57
služby výzkumu a vývoje od jiných subjektů. Služby výzkumu a vývoje pro své inovace nakupují především podniky pod zahraniční kontrolou.“10 7.10 Ekohotely V České republice je v současné době pouze 5 ekohotelů, což je podstatně méně než v jiných zemích Evropy. Lze předpokládat, že ekohotely budou postupem času přibývat, například třeba v Německu je naprosto běžné trávit dovolené na venkovských usedlostech nebo třeba v ekologicky šetrných hotelech. V České republice poněkud chybí větší propagace tohoto typu ubytování, i když poptávka existuje. Prvním ekologickým hotelem otevřeným v České republice je Hotel Chateau Mcely, který je současně druhý hotel s oceněním pěti hvězdičkami v Evropské unii, kterému bylo uděleno toto ocenění spolu se symbolem květiny. Pro získání ocenění je nutné splňovat podmínky, jako je šetření energii, šetření vodou, regulace produkování odpadu a jeho třídění a recyklace, využívání obnovitelných zdrojů, používání šetrných, čistících prostředků, vzhledem k životnímu prostředí. Podmínky pro označení hotelu příslušnou značkou jsou stejné pro všechny hotely jak v České republice tak celé Evropské unii. Ekologicky šetrná služba je značka v České republice a v Evropské unii se označuje květinou. 7.10.1 Opatření při provozu ekohotelu - Zateplená okna -
Šetření vodou
-
Čistička odpadních vod
-
Šetrný systém vytápění
-
Úsporné žárovky a světla na čidla
-
Využívání obnovitelných zdrojů například u elektřiny
-
Recyklace a třídění odpadu
-
Dodavatelé z ekofarem
10
www.csu.cz www.MIP-S.CZ
58
7.10.2 Ekohotely v České republice - - Hotel Adalbert 3* - Hotel Adria 4* - Hotel Alta Plaza 4* - Hotel Chateau Mcely 5* - Centrum Veronica Hostětín
7.11 Butikové hotely Butikové hotely jsou typické především designovým vybavením a menšími kapacitami, může to být také pouze jeden pokoj nebo apartmán. Specializují se na individuální poskytování služeb zákazníkům. Hotel se snaží dělat maximum, aby uspokojil všechny klientovi potřeby. Tyto hotely bývají velmi dobře technicky a počítačově vybavené, ale zároveň nenaruší okolí, ve kterém jsou situovány.
7.12 Létající hotel
Nick Talbot přišel s marketingovým nápadem, jak efektivně zkrátit čas při cestování. Nápad létajícího hotelu Aircruis, který je myšlený ve formě luxusní vzducholodě, která by měla mít kapacitu až 100 turistů. Aircruis by měl být ekologický, čistý plovoucí hotel, který nepluje na vodě, ale ve vzduchu, tedy taková výletní vzducholoď.
7.13 Podvodní hotel První podvodní hotel na světě by měl být realizován v Polsku (Gdyně) již v letošním roce. Tento projekt, jehož příprava trvala dva roky vznik v Gdani na polytechnice spolu se společností Deep Ocean Technology. 59
Zdroj: Deep ocean Technology
Projekt dostal grant a tak ho evropská unie sponzorovala také téměř 100 mil. Korun, 120 milionů přispělo Národní centrum pro výzkum a rozvoj a částečně financován je také od Big Invest Consult (Švýcarský společnost), která investuje 55 milionů dolarů. Na hlavní části, která se vyrábí ze speciální oceli, jsou umístěna dvě prosklená podlaží, přičemž každé váží okolo 500 tun.
Zdroj: Deep Ocean Technology
60
Zhruba deset metrů pod hladinou vody se bude nacházet část s 21 pokoji, kde každý pokoj bude mít panoramatická okna. Tato část má průměr 36 metrů. Nad touto částí se bude nacházet o trochu menší disk, který bude už nad hladinou, a bude se v něm nacházet restaurace, centrum pro relaxaci a na střeše přistávací plocha pro helikoptéru. Tyto dvě části budou spojené výtahem a schody. Hosté budou mít možnost účastnit se různých potápěčských kurzů apod.
Zdroj: Deep Ocean Technology
Tento podvodní hotel se bude nacházet u ostrova Kuredhivaru, který je situován na Maledivách v Indickém oceánu. Jeho kruhové struktury podpírají restaurace, salonky, lázně, 22 místností nad hladinou a v dolní části se nachází centrum pro potápěče, kde je také vlastní dekompresní komora a bar. Veškerá část hotelu, která se nachází pod vodou, je mobilní, takže v případě nutnosti nebo údržby je zde možnost ji vyzdvihnout na hladinu. Toto je možné provézt tak, že místnosti, které jsou pod vodou zatopené, se nechají vypustit a naplnit vzduchem a tak se spodní část dostane nad hladinu. V Dubaji také plánují podvodní hotel na základě stejné koncepce jako na Maledivách. V případě Malediv by tento projekt mohl mít veliký úspěch kvůli neustále se zvyšující hladině moře. Pokud by to bylo nutné, je zde také možnost celý hotel přemístit jinam.
61
7.14 Ledový hotel Moderní nápad výstavby ledového hotelu vzniká jako nejznámější v městě Jukkasjärvi, které se nachází za polárním kruhem. Počínaje listopadem se umělci z celého světa sejdou a začnou stavět originální ledový hotel. V hotelu je průměrná teplota okolo -5 až -8 °C, což není tak hrozné, vzhledem k tomu, že venku přesahují mrazy až - 40°C. Pro slabší jednotlivce je zde samozřejmě možnost se ubytovat v pokoji s normální teplotou. 7.15 Hotel v tramvaji Ve městě Hoogwoud v Holandsku je farma na které jsou umístěny čtyři luxusní vagóny tramvaje, ve kterých je možnost přespat včetně snídaně asi za cenu 60 EUR.
7.16 Hotel v odpadních betonových trubkách Tento typ moderního hotelu se nachází v Rakousku v Dasparku a skládá se ze tří pokojů, tedy tří betonových trubek a cena za noc se pohybuje od 7 do 20 EUR.
7.17 Nejhorší hotel na světě Úplnou novinkou je hotel, který vznikl v Amsterodamu v Holandsku. Majitelé staví marketing na faktu, že každý zákazník, který se ubytuje, bude ubytován v tom nejhorším hotelu na světě. V hotelu je staré vybavení, jako jsou rezavé palandy, špinavý interiér, nepříjemní zaměstnanci, voda, která teče jen někdy, naprosto chybí ručníky a výtah. Původně byl tento koncept vymyšlen majiteli, jako reakce na neustálé stížnosti, aby si tedy hosté neměli na co stěžovat. Je překvapivé, že je tento hotel, kde stojí přespání okolo pětadvaceti EUR, je neustále plně rezervovaný. Místo ručníků se hosté mají utírat do závěsů, chybí 62
zde toaletní papír a přístup k internetu je pouze od sousedů. Každý kdo zde vydrží přespat, dostane certifikát s potvrzení přespání v nejhorším hotelu světa a tím a upevněním imunity.
63
III. Návrhová část 8 Evropská unie a vztah k závislosti cestovního ruchu a životního prostředí
8.1 -
Příprava opatření: Vypracování kodexu chování pro turisty se zaměřením na správné ekologické a etické chování
-
Podpora členských států při výběru regionů vhodných pro cestovní ruch ohleduplný k životnímu prostředí
-
Podpora hlavních opatření ohledně výměny zkušeností při správě míst cestovního ruchu
-
Zřízení ceny Společenství za životní prostředí
-
Venkovská turistika, podpora aktivní dovolené
-
Evropská unie se snaží podporovat především aktivní dovolené ve venkovských regionech a prázdninové pobyty na farmách či v malých rodinných penzionech.
-
Podpora partnerských iniciativ mezi poskytovateli turistických služeb na celoevropské i regionální úrovni
-
Zlepšení kvality služeb pro poskytovatele turistických služeb ve venkovských oblastech
-
Publikace jednoduchých, jasných prospektů
-
Publikace materiálů s informacemi a průvodců
-
Hospodářská soutěž mezi turistickými oblastmi na venkově
Evropská unie chce umožnit přístup k cestovnímu ruchu také turistům, kteří jsou v horší sociální situaci, a tudíž si to nemohou dovolit. Pro realizaci se plánují opatření: -
Podpora cestování seniorů
-
Sjednocení cestovních organizací pro mládež
-
Podpora odlišných typů ubytování 64
-
Informace pro mládež o podnicích v cestovním ruchu a jejich pracovních příležitostech
Pro podporu odborných školení chystá Evropská unie opatření: -
Podpora kooperace vysokých škol a škol se zaměřením na cestovní ruch
-
Sociální, venkovské, kulturní vzdělání a vzdělání ochrany životního prostředí
-
Výměnné pobyty jako je Erasmus
9 GLOBALIZAČNÍ PRVKY A VÝVOJ INTEGRAČNÍCH PROCESŮ Globalizace se projevuje především většími možnostmi a podstatně ovlivňuje využití volného času a to jak turisté cestují. Během předešlých deseti let značně narostly hotelové kapacity, čímž vzrostla konkurence. Globalizace otevřela brány vstupu integrovaných řetězců a franšízingových systémů na nový trh, které mají lepší přístup k moderním technologiím a zajišťují tak, že je podnikání efektivnější.
Geografické postavení České republiky uprostřed Evropy bez výrazných zásob nerostného bohatství nás v podstatě předurčuje, abychom se zaměřili na obchodování se službami a výrobky. Globalizace v hotelnictví se projevuje zejména možností využití volného času, různými způsoby cestování a poptávkou po jednotlivých specializovaných službách. Tudíž hoteliéři musí reagovat pomocí výstavby, svým vývojem a provozem na dnešní rozvoj cestovního ruchu. Předpokladem pro rozvoj globalizace je otevření národních ekonomik, vytvoření lepšího prostředí pro možnost podnikání, rozvoj rezervačních systémů, možnosti přímé rezervace a v neposlední řadě technologické předpoklady. Faktory ovlivňující globalizaci jsou politické, právní a hospodářské prostředí, stav ekonomického růstu, hodnota disponibilního důchodu, úroveň vzdělanosti v zemi, jazyková gramotnost, koncentrace obyvatel vlastnících automobil a s tím
65
související mobilita spotřebitelů, stav urbanizace, rozsah střední vrstvy obyvatelstva a další.
Jak už bylo zmíněno, v posledních deseti letech nastal obrovský nárůst v počtu hotelových ubytovacích kapacit, což má za následek také zvýšení konkurence, se kterou je potřeba bojovat, jednotlivé hotely se začínají stávat součástí mezinárodních řetězců nebo využívají nové formy spolupráce, jako jsou manažerské smlouvy, franšízingové smlouvy a různé licenční smlouvy. Globalizace se projevuje především vznikem transnacionálních kooperací s rozptylem ekonomických aktivit do různých zemí a regionů, oslabení vazby národními ekonomikami posílením integračního propojování a dále část majetku firmy se přesouvá do jiné země za pomocí afilace. 9.1
Projevy globalizace: - Úprava právních norem, které omezují soutěž a alianční strategie -
Úprava právních norem ohledně duševního vlastnictví, franšízingu a řízení hotelů prostřednictvím smluv o řízení
-
Inovace technologií
-
Změny vztahů dodavatelů a obchodníků
-
Outsourcing
-
Znalost marketingu Evropské hotely tvoří téměř 40% celosvětových hotelů, proto jsou velmi
atraktivní pro různé investory. Investory k nám lákají základní dva faktory a to, že nemáme zdaleka tolik hotelových řetězců, jako například v USA, kde tvoří podíl hotelových řetězců téměř 70%. Druhým faktorem je fakt, že je Evropa velmi žádanou a atraktivní destinací, proto mají především americké řetězce touhu se usadit také v evropském hotelnictví. Nejlépe se daří americkým hotelovým řetězcům ( Westin, Six continents a Hyatt Regency) zatím proniknout do Polska do Varšavy a to díky tomu, že mají více jak o polovinu vyšší průměrné ceny a o 2735% vyšší RevPar, než hotely v Praze, Vídni nebo Budapešti.
66
10 Koncentrace hotelového podnikání Dle doc. Jarmily Indrové se koncentrace dělí do třech úrovní: Koncentrace v omezeném geografickém prostoru, koncentrace v jedné národní ekonomice a skupina v nadnárodním dosahu. Vznikla spousta evropských sítí, které již konkurují americkým a snaží se proniknout i na jejich trhy. Sjednocování hotelů a tvorba jejich řetězců započalo roku 1946, tehdejším řetězcem, založeným společností Panamerican, InterContinental. Dále rychle expandoval Holiday Inn, založený roku 1952, který má dnes 1200 hotelů v USA, 74 hotelů v Asii a 245 hotelů v Evropě. Dalšími rychle expandujícími hotelovými řetězci jsou- Hilton Hotels Corporation, Choice hotels, Howard Johnson. Choice hotels international Společnost vlastní značky Clarion, Quality, Comfort, Sleep, Rodeway, MainStay Suites a EkonoLodge. Sídlo této společnosti se nachází v USA a vlastní více než 5100 hotelů, přičemž cca 450 se jich nachází v Evropě. Společnost je druhým největším poskytovatelem Franšízingu. Howard Johnson Je společnost vlastnící řetězec 605 restaurací a 88 hotelů od roku 1950. Dnes vzhledem k další expanci vlastní tuto značku společnost Cendant, která vlastní síť 6 400 hotelů a značky jako Ramada, Travel, Lodge, Days apod. Accor Accor je francouzská hotelová skupina. Největším hotelovým řetězcem a poskytovatelem frančíz je společnost Cedant Corp., která vlastní okolo 6300 hotelů po celém světě. Zásadními integračními procesy dnešního a minulého století je vytváření aliancí, slučování, koncentrace kapitálu a vlastnictví. 10.1 Mezinárodní hotelové a restaurační instituce - International Hotel and Restaurant Association (IHRA), byla založena v roce 1947, původně jako International Hotel Association (IHA) a později
67
roku 1996 přijala i restaurace. Sdružuje 147 zemí z celého světa s 300 000 hotely a restauracemi. -
International Union of National Associations of Hotels, Restaurants, Cafés Keepers- HORECA sídlící v Curychu
-
The Confederation of National Associations of Hotels, Restaurants, Cafés and Similar Establichments in the Eroupean Union and The European Economic Area- reprezentuje 18 zemí v Evropě, poskytuje konzultační činnost, sleduje legislativu evropské unie, právní normy v daném odvětví.
10.2 Integrační procesy v České republice Zvýšení koncentrace nadnárodních hotelových řetězců zapříčinilo uvolnění hotelů z tzy. Interhotelu v roce 1990, který byl součástí Čedoku. Tato událost napomohla vstupu zahraničním sítím na český trh. Roku 1993 vznikl hotel Holiday Inn v Brně, v roce 2001 otevřel nový hotel v Praze u kongresového centra a roku 1996 znovu otevřel hotel Intercontinental v Praze. Dalším hotelem otevřeným roku 1993 byl hotel Penta, který také patřil do hotelového řetězce. Roku 1999 byl otevřen nový hotel Merriot v Praze, který patří stejnojmenné společnosti Merriot. Americká společnost Hilton Hotels Corp., poprvé vstoupila na trh v česku roku 1995 a vlastní největší hotel Hilton Prague.
Organizace České republiky pro hotelové subjekty: -
Národní federace hotelů a restaurací České republiky- NFHR, je největším zájmovým sdružením hoteliérů a vznikla roku 1990. Je členem IHRA a HOTREC.
-
Sdružení podnikatelů v pohostinství a cestovním ruchu- SPOLHOST vzniklo roku 1991 a je členem IHRA
68
10.3 Pronikání globalizačních tendencí do České republiky „ Globalizace hotelnictví se vyznačuje konfliktem vůči poskytování individuální služby. Statistiky sice stále ukazují, že lidé bude stále více cestovat, přitom však budou očekávat jistotu. Tím i nadále budou mít význam globální značky. Globální značka však představuje slib, který si české podnikatelské prostředí musí uvědomit. Slib nestačí vložit do podepsaných smluv a domnívat se, že obchodní vztah je tím vyřešen. Určitě jím může být vyřešen právní základ, nicméně vztah obchodních partnerů stojí na vzájemné důvěře a respektu. Investor se dnes rozhoduje jen o tom, kam vloží své peníze, ale často i své jméno, protože značka je v globální konkurenci to, co odlišuje od ostatních. Individuální služba je neodmyslitelnou součástí politiky značek. Hotelové řetězce přiznávají svůj omyl, že poskytování stravovací služby v hotelových restauracích k uspokojování přání každého je reálné. To hovoří ve prospěch malých nezávislých hotelů, v jejichž bezprostřední blízkosti stojí hotel mezinárodní značky. Hotelové řetězce mají sílu a příležitosti k investicím do designu, provozu a výroby služeb Food and Beverage. Tento fakt je logicky provázen požadavkem vyššího růstu rentability všech středisek ubytovacího zařízení. Dosavadní myšlenka, že určitá střediska v hotelu mohou být zrušena, se rychle vrací. Tlak investorů na návratnost je neúprosný. Globální tendencí je užší propojení zájmů investora a hotelového managementu. Snad tato zkušenost může být určitou malou příležitostí pro samotné hoteliéry, kterým zůstává v rukou samostatnost finančního rozhodování. Hotelový management se bude soustřeďovat na náklady a sledování jednotlivých ukazatelů produktivity, jako jsou RevPar, investiční ukazatel ROI, sledování odděleného hospodaření s nápoji a se stravováním, řízení dodavatelských vztahů a specializace na vlastní produkt.“11
11
Ing. Petr Kosmák www. Cestovni-ruch.cz
69
10.4 Obsazenost hotelů v Praze I globalizaci můžeme poděkovat za to, že v Praze jsou nejvíce využívány hotelové kapacity v porovnání s celou Evropou. Podle společnosti PwC, která dělá každoročně průzkum, jsou české hotely na desátém místě v obsazenosti, tedy průměrně 69,3 % a nejlépe je na tom pak Londýn, který má 82,9% obsazenost.
11 Analýza vývoje hotelnictví Hotelnictví v České republice a v Evropě se začalo nejvíce vyvíjet na přelomu 20. A 21. Století, kdy došlo k mnoha významným změnám především v zahraniční politice a cestovním ruchu. Od roku 1989 se v České republice díky sametové revoluci podařilo změnit komunistický režim na demokratický. Díky této obrovské změně se velmi usnadnilo cestování do okolních států a cestovní ruch se tak mohl začít řádně vyvíjet. S pádem komunistického režimu také souvisí privatizace a podpora podnikání v soukromém sektoru. Díky podpoře podnikání v soukromém sektoru se otevřely brány hoteliérům a hotelnictví se stalo populárním odvětvím s velikým potenciálem růstu. Od roku 1990 dochází k uvolnění hotelů z podniku Interhotel, který patřil Čedoku, a to umožnilo vrcholící koncentraci nadnárodních hotelových řetězců. Avšak první proniknutí hotelového řetězce do ČSSR bylo v roce 1974, kdy byl otevřen 1. hotel Intercontinental Praha. V té době špičkové hotely u nás byly součástí státního podniku Interhotel.
Hotelové řetězce vznikají především spoluprácí hotelů,
za účelem snížení nákladů. Výhody vzniku hotelových řetězců spočívají především ve výhodách při nákupu, lepší propagace, tedy marketing, finanční výhody, technické výhody a v neposlední řadě manažerské výhody. Mezi hlavní nevýhody vzniku hotelových řetězců patří pravidelná kontrola. Protože se hotel nebo podnikatel, který se rozhodne vstoupit do hotelového řetězce, zavazuje plnit určité standardy, doporučení a ctít pověst značky, existují zde kontroloři, kteří se ujišťují, zda hoteliéři či podnikatelé tyto standardy opravdu dodržují. Dalšími nevýhodami mohou být třeba náklady, které musí být vždy menší, než by měl hotel, kdyby byl samostatný a v neposlední řadě omezená kreativita, což znamená, že pokud jsme se jednou stali součástí hotelového 70
řetězce, musíme dodržovat standarty, a tudíž zde není tolik prostoru pro vlastní kreativitu. Mezi nejznámější hotelové řetězce, které působí také na území České republiky, patří třeba Intercontinental Hotels Group, který má své sídlo ve Velké Británii a slučuje tyto značky- InterContinental Hotels & Resorts, Crowne Plaza Hotels & Resorts, Hotel Indigo, Holiday Inn Hotels & Holiday Inn Express, Staybridge, Candlewood Suites a v České republice působí jako tyto hotely: Intercontinental Praha, Crowne Plaza Praha, Holiday Inn Praha, Holiday Inn Brno. Dalším hotelovým řetězcem je WYNDHAM WORLDWIDE, který má své sídlo a původ v USA a sdružuje tyto značky: Wyndham Hotels & Resorts, Ramada Worldwide, Days Inn, Super 8, Wingate, Baymont Inn & Suites, Microtel Inns & Suites V ČR má tyto hotely v Praze: Ramada Prague City Centre, Corinthia Towers Hotel Prague, Ramada Airport Hotel Prague. MARRIOTT INTERNATIONAL je dalším významným hotelovým řetězcem na území České republiky, avšak svůj původ má v USA. V současnosti sdružuje tyto hotelové značky:Marriott Hotels & Resorts, JW Marriott Hotels & Resorts, Renaissance Hotels & Resorts, Courtyard by Marriott, Residence Inn by Marriott, The RitzCarlton Hotel Company.V ČR jsou tyto hotely: Prague Marriott Hotel, Marriott Executive Apartments Prague, Courtyard Prague Flora, Courtyard Prague Airport, Boscolo Prague, Courtyard Pilsen. Velmi známím hotelovým řetězcem je Hilton Hotels, který vznikl v Texasu a sdružuje tyto značky: Hilton Hotels, Conrad Hotels, Doubletree, Embassy Suites Hotels, The Waldorf-Astoria Collection, Hampton Inn.U nás je společnost Hilton hotels zastoupena těmito hotely: Hilton Prague Hotel a Hilton Prague Old Town. Accor jakožto další hotelový řetězec má svůj původ ve Francii a sdružuje tyto hotelové značky: Formule 1, Etap, Ibis, Mercure Hotels, Novotel Hotels, Sofitel, Pullman. V České republice jsou tyto hotely: Hotel Century Prague, Novotel Praha, Ibis, Ibis Plzeň. CHOICE HOTELS INTERNATIONAL provozuje tyto hotely: Cambria Suites, Comfort Inn, Comfort Suites, Quality, Sleep Inn, Clarion, MainStay Suites, Suburban Extended Stay Hotel, Econo Lodge, Rodeway Inn.
71
Zastoupení na území ČR: Clarion Hotel Praha (3 hotely), Clarion Congress Hotel Ostrava, Clarion Hotel Grand Zlatý Lev v Liberci, Quality Hotel Praha, Comfort Hotel Praha. Orea Hotels Je v současné době největším hotelovým řetězcem na území ČR. V současné době jej tvoří více než 20 hotelů po celé České republice v těch nejatraktivnějších lokalitách. Hotely operují pod značkou OREA HOTELS EXCLUSIVE a OREA HOTELS CLASSIC. Společnost OREA HOTELS a.s. vznikla 1. září 2004 jako právní nástupce společnosti OREA spol. s.r.o., která byla založena v prosinci 1992. Cílem OREA HOTELS je rozšíření ubytovacích kapacit na trhu hotelů střední a vyšší kategorie nejen v České republice. A v neposlední řadě hotelový řetězec BEST WESTERN INTERNATIONAL, který vznikl v USA a v České republice je součástí řetězce několik hotelů v Praze, Brně, Plzni, Ústí nad Labem, Berouně, Uherském Hradišti. Jak již bylo zmíněno ve 20. Století nastalo mnoho změn, které napomohly rozvoji cestovního ruchu a hotelnictví. Začaly vznikat první národní hotelové řetězce, které se poté staly mezinárodními, vznikaly profesní organizace a asociace, které mají svůj počátek v Anglii a Americe. „International Hotel Association“ (IHA) vznikla v roce 1947 v Paříži a později byla přejmenována na „ International Hotel and Restaurant Association“ (IH and RA) a Česká republika je také členem pod záštitou AHR ČR (Asociace hotelů a restaurací ČR).
12 Cestovní ruch, hotelnictví a ekonomika V současné době se stalo hotelnictví a s ním spojený cestovní ruch a české lázeňství významnou součástí české ekonomiky. Svojí činností se podílí na tvorbě HDP 9-11% a na celkové zaměstnanosti cca 9-10%. Cestovní ruch je dynamicky se rozvíjejícím odvětvím s obrovským potenciálem a významně se podílí na zaměstnanosti daných zemí. V současné době je velmi populární pracovat právě v odvětví turismu a hotelnictví. Cestovní ruch také výrazně ovlivňuje platební bilanci, tvorbu hrubého domácího produktu, tvoří významné příjmy do státního rozpočtu a podporuje také rozvoj regionů a zvyšování místní atraktivity. Od roku 1989 se počet ubytovacích zařízení zvýšil téměř čtyřikrát, z původních 2800 na 12 307 hromadných ubytovacích zařízení. Což jak statistiky 72
dokazují, je velmi rychlý a dynamický rozvoj kapacit, každým rokem vznikají nové a nové hotely. Nejvíce hotelů vzniká právě v Praze, lázeňských oblastech, atraktivních městech a v oblasti hor. Nejvíce návštěvníků zaznamenává Praha, kde podíl turistů tvoří až 70%. Dalším potenciálním odvětvím na území České republiky je kongresový cestovní ruch, který se u nás stává stále populárnějším. Významné Evropské i světové kongresy se odehrávají právě na území České republiky, hlavně tedy v hlavním městě.
13 Moderní technologie ovlivňující rozvoj hotelnictví Soudobé hotelnictví velmi ovlivnil rozvoj internetu a moderních technologií, bez kterých už by dnes hotelnictví nemohlo téměř existovat. Velmi důležité jsou informační systémy, které sbírají, udržují, zpracovávají a poskytují data a informace. V hotelnictví se používá hotelový software jako informační systém. Hotelový software má za úkol spravovat rezervace, ubytovací kapacity, směnárnu, vystavení účtů, restaurační systém, účetnictví, personální agendu a skladové hospodářství. Informační systémy podporují efektivitu, řízení, informovanost pracovníků, snížení nákladů, zlepšení kvality služeb pro zákazníky. Hodnotící portály, které jsou součástí internetu, velmi ovlivňují rozhodování zákazníků prostřednictvím volně přístupných recenzí. Rozvoj elektronického obchodu se stal novým způsob, jak realizovat obchodní transakce velmi efektivně. V elektronickém obchodě se obchodní transakce realizují prostřednictvím globálních informačních sítí. Elektronický obchod nám pomáhá bezprostředně navázat kontakt mezi zákazníkem a dodavatelem. Mobilní marketing je díky novým aplikacím, které si můžeme stáhnout do svých mobilních telefonů, velmi efektivním marketingovým nástrojem, který nám umožňuje také oslovit velké množství uživatelů.
14 Vliv jednotné klasifikace na vývoj hotelnictví Díky moderním technologiím a rozvoji internetu je stále větší snaha hoteliérů o sjednocení standardů v oblasti hotelového podnikání. Klasifikací a 73
standardizací se zabývá mezinárodní organizace HOTREC, která určuje klasifikaci, tj. minimální požadavky na ubytovací zařízení. Standardizace určuje požadavky na vybavení a poskytované služby. Jednotná klasifikace dává turistům jasný přehled a garanci o poskytovaných službách, na základě označení hvězdami. Označení hvězdami je tedy velmi důležité v oblasti získávání klientely.
15 Koncentrace hotelového podnikání v Evropě Evropa patří k hospodářsky, nejrozvinutějších regionů světa. A z pohledu cestovního ruchu tvoří 50% koncentraci mezinárodního cestovního ruchu. Data o ubytovacích zařízení jsem dohledala na Evropském statistickém úřadu a následně jsem je mezi sebou porovnala. Belgie Od roku 2000, kdy bylo v Belgii 1998 ubytovacích zařízení, se počet těchto zařízení zvýšil na 2091 k roku 2011, tudíž se koncentrace zvýšila o 93 ubytovacích zařízení. Bulharsko zaznamenalo od roku 2000 zvýšení ubytovacích zařízení z 648 na 1862 k roku 2011, což je obrovský přírůstek, konkrétně 1214 nových ubytovacích zařízení. Česká republika- z původních 3960 ubytovacích zařízení se od roku 2000 zvýšil tento počet na 4612, tedy o 652. Dánsko- V roce 2000 mělo Dánsko 472 ubytovacích zařízení a v roce 2011 už 519, tudíž se koncentrace hotelového podnikání také zvýšila o 47 nových podnikatelských subjektů. Německo- Německo mělo již v roce 2000 neuvěřitelných 38 551 ubytovacích zařízení a v roce 2011- 35 579, tudíž se zde koncentrace nepatrně snížila. Estonsko- Estonsko zaznamenalo malý nárůst hotelového podnikání, v rozmezí let 2000-2011 se koncentrace zvýšila z 350 na 274, tudíž o pouhých 24 nových zařízení. 74
Irsko- V roce 2000 mělo 5 449 ubytovacích zařízení a to se do roku 2011 snížilo o 2 378 na 3 071 ubytovacích zařízení. Řecko- koncentrace hotelového podnikání k roku 2000 byla 8 342 a do roku 2011 se zvýšila o 1 306 nových, tudíž na 9 648 ubytovacích zařízení. Španělsko- Ve Španělsku je k roku 2011 19 262 ubytovacích zařízení, tedy o 2 975 více než v roce 2000, kdy jich bylo 16 287. Francie- Ve Francii se koncentrace snížila z 19 379 na 17 219 ubytovacích zařízení, tedy o 2 160 (v letech 2000-2011). Itálie- V Itálii vzrostla koncentrace hotelového podnikání o 550 nových subjektů z původních 33 361 na 33 911 (2000-2011). Kypr- V letech 2000-2011 se koncentrace zvýšila o 100 zařízení z původních 583 na 683. Lotyšsko- V Lotyšsku vzrostla koncentrace o 330. Ze 166 subjektů je zde 496 ubytovacích zařízení (v letech 2000-2011). Litva- Zde byl nárůst o 152 nových ubytovacích zařízení (2000= 227, 2011= 379). Lucembursko- koncentrace se snížila o 32 subjektů, z původních 315 v roce 2000 na 283 v roce 2011. Maďarsko- rok 2000= 1928 subjektů, 2011= 1927, tudíž se koncentrace snížila o jeden subjekt. Malta- Na maltě se koncentrace snížila o 97 subjektů (2000= 246, 2011= 149). Nizozemsko- Na rozdíl od Malty se v Nizozemí zvýšila koncentrace o 359 nových ubytovacích zařízení (2000= 2 835, 2011= 3 194) Rakousko- Zaznamenalo pokles z 15 517 na 13 134, tedy o 2 383 ubytovacích zařízení v letech 2000-2011. Polsko- 2000= 1 449, 2011= 3 285, tady se koncentrace zvýšila o 1 836 nových zařízení.
75
Portugalsko- mělo k roku 2000 1 786 zařízení, což vzrostlo o 233 nových na 2 019. Rumunsko- zaznamenalo nárůst o 2 079 nových zařízení (2000= 2 533, 2011= 4 612)Slovinsko- Ve Slovinsku se zvýšila koncentrace o rovných 200 nových subjektů (2000= 448, 2011= 648). Slovensko- V roce 2000 mělo Slovensko 582 ubytovacích zařízení, což vzrostlo o 715 na 1 279 v roce 2011. Finsko- Ve Finsku koncentrace klesla o 181 oproti původním 1 011 v roce 2000 na 830 v roce 2011. Švédsko- Koncentrace v roce 2000= 1906 a v roce 2011= 1998, vzrostla o 92 nových zařízení. Velká Británie- Spojené království zaznamenalo veliký propad o 8 471 ubytovacích zařízení (r.2000= 47 410, r. 2011= 38 939) Lichtenštejnsko- Tato země nemá příliš velkou koncentraci hotelového podnikání, zmenšila se o 10 subjektů (r. 2000= 50, r. 2011= 40). Norsko- r. 2000= 1 166, r. 2011= 1 115, koncentrace se dokonce snížila o 51 subjektů. Švýcarsko- V r. 2000= 5 754 a v r. 2011= 5 396, tudíž se koncentrace také snížila o 358 zařízení. Chorvatsko- Zde byl nárůst o 160 zařízení (r. 2000= 697, r. 2011= 857)Makedonie- Nakonec Makedonie zvýšila svou koncentraci o 41 ubytovacích zařízení (r. 2000= 145, r. 2011= 186). Z následujících dat vyplývá, že největší nárůst hotelové koncentrace zaznamenalo Španělsko a to o neuvěřitelných 2 975 nových ubytovacích zařízení. Na rozdíl od Španělska, největší snížení koncentrace hotelového podnikání nastalo ve Velké Británii o 8 471 ubytovacích zařízení. 76
Česká republika- Od roku 2000- 2012 se koncentrace ubytovacích zařízení zvýšila o 712 nových ubytovacích zařízení a také návštěvnost se značně zvýšila v posledních letech. Analýza vývoje a koncentrace hotelnictví na základě dat ze statistických úřadů, potvrzuje moji hypotézu, že koncentrace hotelového podnikání má rostoucí tendenci, stále přibývají nové hotely, v některých zemích samozřejmě také ubývají, ale ve výsledku převažuje přírůstek nových nad celkovým úbytkem hotelových zařízení.
16 Důsledky ekonomické krize Vzhledem k ekonomické krizi, která nastala jak v Česku tak v Evropě (někdo ji pocítilo více, jiný méně) se náhle snížil počet turistů a lidí, kteří jsou ochotni zaplatit za hotelové služby, popřípadě se snížil počet přenocování. Čeští hoteliéři se však poslední dobou z této krize dostávají a zaznamenávají nepatrný nárůst počtu turistů. S tím souvisí i otázka jaký bude mít dopad zavedení eura do České republiky. Vzhledem k tomu, že většina cen za ubytování je sjednávána v eurech, ale náklady, které hoteliéři musí platit, platí v korunách českých. Tudíž se jim daří trochu vydělat na pokoji, který byl sjednán v eurech. V tomto roce lze očekávat nárůst turistů, jaký byl zhruba před krizí v roce 2007, už minulý rok byl celkem příznivý pro hoteliéry.¨
17 Souhrn nových trendů v hotelnictví
Sociální sítě Sociální sítě jsou nejlepším způsobem jak urychlit marketing, lidé hodnotí, komentují a vytváří diskuse, které hoteliérům mohou pomoci urychlit reklamu a šíření informací. Především facebook se stal v posledních letech velmi populární a v podstatě každý bar, restaurace, hotel či jiná ubytovací zařízení už mají svůj osobní profil na facebooku, kam mohou přidávat různé fotografie, upoutávky nebo 77
přehled plánů o akcích apod. Bez sociálních sítí je téměř nemožné existovat v dnešní době.
Trend outsourcingu Tento trend je velmi populární především u sezónních hotelů, kdy se hoteliérům nevyplatí platit fixní mzdy zaměstnancům, a tak si pronajmou firmu, která se už postará o potřebný personál. Outsourcing lze uplatnit na téměř veškeré hotelové úseky jako je food and beverage, prádelna, housekeeping, ochranka, technický úsek, IT, účetnictví, marketingové služby, firmy, které se specializují na vzdělání zaměstnanců, audit nebo také právní služby. Je nutnost využití těchto služeb pro hotel co nejefektivněji, mohou nám potom ušetřit velkou část nákladů.
Zelené hotelnictví, Eko turismus, Ekoagro turismus Jedním z trendů, které mohou zvýšit rentabilitu je právě Zelené hotelnictví. Lidé se postupem času stále více zajímají o životní prostředí a ekologii, proto se stal také tento trend tak populárním. Tyto hotely budují svoje označení na úsporných opatřeních, jako jsou úsporné žárovky, zateplení budov, eliminace zbytečného používání obalového materiálu, ekologicky šetrné prostředky, recyklace odpadu, šetření vodou a regulaci topení. Od ekohotelů se liší tím, že je nutné vlastnit nějakou certifikaci nebo ocenění. Ekohotely jsou hotely provozované v souladu s životním prostředím a také si zakládají na úsporném režimu, eliminaci odpadu a šetření se zdroji, podobně jako Zelené hotelnictví. Ekoagro hotely jsou hotely, které jsou provozované na ekologicky hospodářských farmách. Na těchto farmách si turisté mohou vyzkoušet jak funguje každodenní život hospodáře, vypěstovat si nějaké bio produkty, které následně ochutnají a vyzkoušet si provozování farmy. Tyto hotely se staly velice populárními a vyhledávanými především rodinami s dětmi nebo mládeží. V souvislosti s Ekoagro hotely souvisí i tzv. Bio hotely, které produkují bio potraviny, které 78
následně podávají hostům a většina vybavení je taktéž z bio nebo ekologicky šetrných materiálů.
Baby Friendly a Pet Friendly trend Baby friendly je označení, které se nemusí nutně týkat jen hotelů, ale také kaváren a restaurací, je to moderní trendy, který se zaměřuje na trávení dovolené rodinou s dětmi. Pro rodiny s dětmi je to velmi populární, protože rodiče se nemusejí téměř o nic starat, vybavení hotelu je plně přizpůsobeno dětem, včetně bezpečnostních opatření a zábavních středisek. V takovém hotelu je vše plně přizpůsobeno pro strávení příjemné dovolené i s dětmi. Pet Friendly hotely jsou hotely, které nemají problém ubytovat také domácí mazlíčky. V dnešní době je velmi obtížné nalézt kvalitní ubytovací zařízení, ve kterém by nebyl problém se ubytovat třeba i se psem či kočkou. Z toho důvodu se staly toto hotely velmi oblíbené a jejich popularita stále roste. Turisté nemusí zařizovat hlídání a mohou si tak dovolenou užít i se psem nebo kočkou. Tyto hotely jsou čtyřnohým mazlíčkům samozřejmě přizpůsobené. V hotelu naleznete vybavení, jako jsou různé misky, psí pelechy, možnost zakoupení krmiva apod.
Butikové hotely Tyto hotely jsou většinou menší a zakládají si na designu. Většinou jsou perfektně designově vybavené a na vysoké úrovni, pro svého klienta zajistí téměř cokoliv. Smart Phone Dnes už má Smart Phone snad úplně každý a je tudíž běžné provádět například rezervace za jejich pomocí. Tyto telefony jsou velikým boomem poslední doby, proto je nutné neustále aktualizovat webové stránky, profily na sociálních sítích a tak dále.
79
Další trendy Dalšími trendy v hotelnictví je například budování tzv. Podvodních hotelů, hotelů v odpadních betonových trubkách, létající hotely, ledové hotely, hotely v tramvajích nebo také nejhorší hotel na světě.
Z této části shrnutí nových trendů, je parné, že trendů je mnoho a neustále se vyvíjejí nové a nové, proto je třeba se přizpůsobovat a být především kreativní. Nejvíce rozšířeným trendem ze věch je soustředění se na životní prostředí a podnikání v souladu s trvale udržitelným rozvojem. Moderní trendy se těší velké oblibě a úspěchu a s tím souvisí i potencionální vliv na ekonomiku daných zemí. Rozvíjení nových trendů ovlivňuje ekonomiku také prostřednictvím nových investic do daného odvětví (budování nových kuriózních hotelů, náklady na přípravu a realizaci projektů apod.), ale také turisté pozitivně ovlivňují ekonomiku svou návštěvností a touhou utrácet své finance.
80
ZÁVĚR Koncentrace hotelového podnikání jeho vývoj a s ním spojené trendy je velmi široké téma, které jsem se pokusila zúžit a koncentrovat svou pozornost především na globalizaci, integraci a vliv Evropské unie a nových trendů na rozvoj hotelnictví u nás i v Evropě. V teoretické části se moje pozornost zaměřuje na stručnou analýzu historického vývoje hotelnictví a hotelového podnikání v celé Evropě a dále na vývoj koncentrace hotelového podnikání v průběhu posledních let, za pomocí vývojové metody. Dále jsem zkoumala problematiku vzniku hotelových řetězců a jejich zastoupení v České republice a v neposlední řadě jsem popsala, jak se hotelové podnikání vyvíjelo ve 20. století. Teoretickou část jsem pojala krátkým úvodem do historie hotelového podnikání. Analytická část je zaměřená na analýzu vývoje hotelnictví v České republice a Evropě. V úvodní části popisuji význam cestovního ruchu a hotelnictví v České republice a vznik nových technologií a internetu. Se vznikem nových technologií úzce souvisí i rozvoj informačních systémů a elektronického obchodu. Část analytické části je věnována rozdělení Evropy a popisu významu jednotlivých destinací v cestovním ruchu, popisu ekonomické krize a jejímu vlivu na vývoj a vznik nových ubytovacích zařízení (detailně zobrazeno v tabulkách ze statistických úřadů) a souhrnu nových trendů v hotelovém podnikání. V neposlední řadě detailně popisuji jednotnou klasifikaci a kategorizaci jak v České republice, tak v celé Evropě. Menší část je věnována taktéž legislativě V návrhové části se věnuji detailnímu rozboru a hodnocení vývoje koncentrace hotelového podnikání. Za pomocí komparativní analýzy určuji vývoj koncentrace hotelového podnikání a potvrzuji tak mnou zvolenou hypotézu rostoucí tendence koncentrace hotelového podnikání u nás i v Evropě. Cíl diplomové práce, tedy za pomocí analýzy zhodnotit vývoj koncentrace hotelového podnikání je splněn a jak z návrhové části plyne, moje hypotéza, že má koncentrace hotelového podnikání rostoucí tendenci, je potvrzena na základě porovnání dat z Evropského a Českého statistického úřadu. Konstatuji také vztah Evropské unie k závislosti na cestovním ruchu a životním prostředí. Část návrhové části je věnována sledování vlivu Evropské unie na hotelové podnikání a projevy 81
globalizačních a integračních prvků na rostoucí tendenci koncentrace hotelového podnikání, především trend, který se nejvíce projevil počátkem roku 1990, kdy začaly ve velkém vznikat nadnárodní hotelové řetězce v celé Evropě. V této části mé diplomové práce konstatuji, jakým způsobem ovlivňují ekonomická krize, moderní technologie, jednotná klasifikace a nové trendy vývoj hotelnictví. Závěrem bych chtěla obhájit hypotézu rostoucí koncentrace hotelového podnikání. Na základě pracně nalezených dat z Českého i Evropského statistického úřadu, mohu konstatovat, že hotelové podnikání zažilo od roku 2000 nárůst koncentrace hotelového podnikání. V některých zemích se samozřejmě zvyšování koncentrace pozastavilo a spíše se snížila, ale ve větší části zemí se koncentrace zvýšila a nadále se plánuje otevírání nových hotelů nejen v České republice. Na základě dat uvedených z Českého statistického úřadu, potvrzuji hypotézu rostoucí tendence koncentrace hotelového podnikání taktéž v České republice. Tudíž lze předpokládat, že se koncentrace bude nadále zvyšovat. Dle údajů z Evropského statistického úřadu se koncentrace hotelového podnikání v tzv. Eurozóně zvýšila od roku 2000 až do roku 2011 o necelých 7000 nových ubytovacích zařízení. Pomohlo tomu také to, že poslední rok se i Česká republika začíná dostávat z ekonomické krize a hoteliéři se pomalu vrací do doby před krizí, tedy někdy do roku 2007. Zlepšení ekonomické situace je velmi znát na návštěvnosti, která je zhruba stejná jako loňský rok, ale lze předpokládat její zvýšení v následujícím roce. V diplomové práci byly použity tyto metody k dosažení cíle: komparativní metoda (porovnávání dat o koncentraci a návštěvnosti hotelů za statistických úřadů), vývojová analýza (analýza vývoje hotelnictví u nás a v Evropě), pohovory s vedoucími pracovníky v mezinárodním hotelovém řetězci a v neposlední řadě studium odborné literatury.
82
LITERATURA
[1] Attl, P., Kiralová, A., Polívková, A.: Jak psát bakalářské, diplomové a jiné práce, VŠH, Praha 2007, ISBN 978- 80- 86578- 61- 3 [2] Beránek, J. a kolektiv.: Moderní řízení hotelového provozu, páté vydání, Praha: MAG Consulting s.r.o., 2013, ISBN 978- 80- 86724- 45- 4 [3] Beránek, J., Kotek, P.: Řízení hotelového provozu, třetí vydání, Praha: MAG Consulting s.r.o., 2003, ISBN 80- 86- 724- 00- X [4] Beránek, J.: Provozujeme pohostinství a ubytování, Praha: MAG Consulting s.r.o., 2004, ISBN 80- 86724- 02- 6 [5] Charvát, J.: Cestovní ruch v konjunkturním výzkumu, Praha: Orbis, 1948, ISBN – není uvedeno na knize [6] Holeček, M., Mariot, P., Střída, M.: Zeměpis cestovního ruchu, druhé vydání, Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, s.r.o., 2005, ISBN 80- 86034- 64- X [7] HORNER, S, SWARBROOKE, J.: Cestovní ruch, ubytování a stravování: Aplikovaný marketing služeb,Praha: Grada Publishing, 2003. ISBN 80-247-02029 [8] Hrala, V.: Geografie cestovního ruchu, Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2005, ISBN 80- 245- 0858- 3 [9] Jamborová, J.: Maturitní otázky- hotelový a restaurační provoz, Třebíč: Radek Veselý, 1999, ISBN 80- 86376- 03- 6 [10] Jennings, G., Nickerson, N.: Quality Tourism Experience, Oxford: Butterworth- Heinemann, 2005, ISBN 978- 07- 50678- 11- 7 [11] Kašpar, J. a kol.: Ekonomika hotelnictví, 1. vydání, Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1989, ISBN 80- 03- 00030- 0
83
[12] Királová, A.: Marketing hotelových služeb, Praha: Ekopress, 2002, ISBN 80- 86119- 44-0 [13] Kotler, P.: Marketing management, desáté vydání, Praha: Grada Publishing, 2001, ISBN 80- 7169- 600- 5 [14] Kolektiv autorů, Moderní trendy v ubytovacím a stravovacím zařízení, 1. vydání,Praha: MAG Consulting s.r.o., 2007, ISBN 978- 80- 86724- 25- 6 [15] Kovač, L.: Vývoj a úroveň hotelnictví v ČR a některých státech EU, Bakalářská práce, 2010 [16] Lipinski, B. and K.: Professional Beverage management, druhé vydání, vydal John Wiley AND Sons, Inc., Canada 1996, ISBN 0- 471- 28737- 7 [17] Merhaut, M.: Vlivy ekonomické krize na změnu chování managementu hotelových a gastronomických zařízení, Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2013, ISBN 978- 80- 7478- 365- 4 [18] Okumus , F., Altinay, L., Chathoth, P. K.: Strategic management for hospitanty and tourism, první vydání, Oxford: Elsevier Ltd., 2010, ISBN 978- 07506- 6522- 3 [19] Orieška, J.: Technika služeb cestovního ruchu, Praha: Idea Servis, 1999, ISBN 80- 89970- 27- 9 [20] Zimáková, B.: Food and Beverage management, Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2007, ISBN 978- 80- 86578- 74- 3 [21] www. novinky. cz [22] www.malydobrodruh.cz [23] www. Idnes.cz [24] www.mmr.cz [25] www.csu.cz [26] www. Ueapme.com
84
[27] www. Ihned. cz [28] www. Hotelovyprovoz.cz [29] www. Cestovni-ruch. cz [30] http://www.mmr.cz/getmedia/0e55064c-774f-4445-814f0017f52cd86f/250-legislativnich-opatreni-EU.pdf http://cfoworld.cz/ [31] www.mip-s.cz [32] www.hotely-hotelum.cz [33] www.hotelstars.cz [34] www.strukturalnifondy.cz
85
