VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R.O

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R.O.

Bc. Tereza Ţáčková

Analýza činnosti Praţské informační sluţby v letech 2009-2013

Diplomová práce

2014

Analýza Praţské informační sluţby v letech 2009-2013

Diplomová práce

Bc. Tereza Ţáčková

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. katedra cestovního ruchu

Studijní obor: Management destinace cestovního ruchu Vedoucí diplomové práce: Ing. Petr Studnička Datum odevzdání diplomové práce: 2014-05-07 Datum obhajoby diplomové práce: E-mail: [email protected]

Praha 2014

Master’s Dissertation

Analysis of the activities of the Prague City Tourism in 2009-2013

Bc. Tereza Ţáčková The Institute of Hospitality Management in Prague Department of Travel and Tourism Studies

Major: Tourism Destination Management Thesis Advisor: Ing. Petr Studnička Date of Submission: 2014-05-07 Date of Thesis Defense: E-mail: [email protected]

Prague 2014

Čestné prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci na téma Analýza činnosti Praţské informační sluţby zpracovala samostatně a veškerou pouţitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem pouţila, uvádím v seznamu pouţitých zdrojů a ţe svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě a ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o.

Bc. Tereza Ţáčková

V Praze dne 07.05.2014

Velmi ráda bych poděkovala všem, kteří mi pomáhali při psaní této práce, měli trpělivost a ochotu odpovídat mi na veškeré mé dotazy. Především děkuji vedoucímu své diplomové práce panu Ing. Petrovi Studničkovi za jeho cenné rady a připomínky při zpracovávání daného tématu.

Abstrakt ŢÁČKOVÁ, Tereza. Analýza činnosti Praţské informační sluţby v letech 2009-2013. [Diplomová práce] Vysoká škola hotelová. Praha: 2014. 82 stran. Diplomová práce na téma Analýza činnosti Praţské informační sluţby v letech 2009-2013. Cílem této práce je zaznamenat změny statutu Praţské informační sluţby v letech 20092013, identifikovat jejich vliv na změny činnosti této příspěvkové organizace. V první části se práce zabývá problematikou destinačního managementu, jeho úrovněmi a jeho financováním. Popisuje význam destinačního managementu, jeho problémy i prvky. Důleţitou součástí teoretické části je i institucionální zabezpečení organizací destinačního managementu, pro pochopení fungování organizací destinačního managementu v České republice. V analytické části jsou popsané činnosti Praţské informační sluţby v posledních pěti letech. Výsledkem této práce je zjištění, ţe Praţská informační sluţba realizuje kaţdým rokem různé projekty jak pro domácí, tak pro zahraniční turisty. Z indexních analýz v této práci vyplynulo, ţe Prahu navštěvuje stále více turistů ze zemí BRICS, tedy z Brazílie, Indie, Ruska, Číny a Jiţní Afriky. Naopak počet příjezdů turistů z Velké Británie a Itálie v posledních letech klesá. Dále z práce vyplývá, ţe obraty PIS jsou velmi nestabilní. Na základě zjištěných informací je v návrhové části navrţena mobilní aplikace pro usnadnění cestování po Praze. Klíčová slova: Cestovní ruch, Management cestovního ruchu, Marketing cestovního ruchu, Organizace destinačního managementu, Turistické informační centrum

Abstract ŢÁČKOVÁ, Tereza. Analysis of the activities of the Prague City Tourism in 2009-2013. [Master’s Dissertation] The Institute of Hospitality Management. Prague: 2014. 82 pages. The thesis on the analysis of the activities of the Prague City Tourism in 2009-2013. The aim of this thesis is to write down the change in status Prague City Tourism in 2009-2013, to identify their impact on changes in the activities of the funded organization. The first part of the thesis deals with destination management, its level and its financing. It Describes the importance of destination management, its problems and elements. An important part of the theoretical part is the institutional security organizing of destination management, for understanding of destination management organizations in the Czech Republic. The analytical section describes the activities of the Prague City Tourism in the last five years. The result of this thesis is the finding that the Prague City Tourism carriers out each year for various projects both domestic and foreign tourists. The index-based analyzes in this study showed that Prague attends more and more tourists from BRICS countries, namely Brazil, Russia, India, China and South Africa. Conversely the number of tourist arrival from the United Kingdom and Italy declined in recent years. Furthermore, the work shows that the turnover of Prague City Tourism are very unstable. Based on information in the thesis I designed the mobile application designed to facilitate travel in Prague. Key words: Destination Management Organization, Tourism, Tourist Information Centre Tourism Management, Tourism Marketing

Obsah Úvod..................................................................................................................................... 12 1.

Teoretická část .............................................................................................................. 14 1.1.

Řízení cestovního ruchu ........................................................................................ 14

1.1.1. 1.2.

Institucionální zabezpečení systému řízení cestovního ruchu .............................. 20

1.2.1.

Národní úroveň .............................................................................................. 20

1.2.2.

Regionální úroveň .......................................................................................... 22

1.2.3.

Místní úroveň ................................................................................................. 25

1.2.4.

Ostatní subjekty řídící struktury .................................................................... 25

1.3.

Organizace destinačního managementu ................................................................ 27

1.3.1.

Základní prvky destinačního managementu .................................................. 27

1.3.2.

Základní principy DMO................................................................................. 29

1.3.3.

Pozice DMO v soutěţi ................................................................................... 30

1.3.4.

Zásadní cíl managementu DMO .................................................................... 31

1.3.5.

Právní formy DMO ........................................................................................ 32

1.4.

Financování DMO ................................................................................................. 34

1.4.1.

Regionální politika EU .................................................................................. 35

1.4.2.

Strategické a programové dokumenty pro čerpání fondů EU........................ 35

1.5.

Turistická informační centra (TIC) ....................................................................... 36

1.6.

Postavení obce v rozvoji cestovního ruchu ........................................................... 37

1.7.

Marketing .............................................................................................................. 38

1.7.1. 2.

Situace a problémy v řízení cestovního ruchu v ČR ...................................... 16

Marketingové řízení destinace ....................................................................... 39

Analytická část ............................................................................................................. 40 2.1.

Praha ...................................................................................................................... 40

2.2.

Praţská informační sluţba – PIS ........................................................................... 41

2.2.1.

Výroční zpráva 2009 ...................................................................................... 43

3.

2.2.2.

Výroční zpráva 2010 ...................................................................................... 48

2.2.3.

Výroční zpráva 2011 ...................................................................................... 52

2.2.4.

Výroční zpráva 2012 ...................................................................................... 59

2.2.5.

Výroční zpráva 2013 ...................................................................................... 63

2.2.6.

Vývojové tendence vybraných ukazatelů ...................................................... 68

Návrhová část ............................................................................................................... 75

Závěr .................................................................................................................................... 78 Literatura .............................................................................................................................. 80

Seznam ilustrací, tabulek a grafů Obrázek č. 1 – Turistické regiony Obrázek č. 2 – Vyšší územně samosprávné celky Tabulka č. 1 – Výklad pojmu management Tabulka č. 2 – Vymezení krajů a turistických regionů pro řízení cestovního ruchu v České republice Tabulka č. 3 – Institucionální zabezpečení systému řízení cestovního ruchu v České republice z hlediska veřejné správy na jednotlivých teritoriálních úrovních Tabulka č. 4 – Zdroje financování DMO na jednotlivých úrovních Tabulka č. 5 – Vývoj počet turistů v Praze v letech 2009-2013 Tabulka č. 6 – Vývoj počtu zaměstnanců v letech 2009-2013 Tabulka č. 7 – Vývoj příjezdů turistů z Německa v Praze v letech 2009-2013 Tabulka č. 8 – Vývoj příjezdů turistů z Ruska v Praze v letech 2009-2013 Tabulka č. 9 – Vývoj příjezdů turistů z USA v Praze v letech 2009-2013 Tabulka č. 10 – Vývoj příjezdů turistů z Velké Británie v Praze v letech 2009-2013 Tabulka č. 11 – Vývoj příjezdů turistů z Itálie v Praze v letech 2009-2013 Tabulka č. 12 – Vývoj příjezdů turistů z Brazílie v Praze v letech 2009-2013 Tabulka č. 13 – Vývoj příjezdů turistů z Indie v Praze v letech 2012-2013 Tabulka č. 14 – Vývoj příjezdů turistů z Číny v Praze v letech 2009-2013 Tabulka č. 15 – Vývoj příjezdů turistů z Jiţní Afriky v Praze v letech 2009-2013 Tabulka č. 16 – Vývoj výše obratů z hlavní činnosti PIS v letech 2009-2013 Tabulka č. 17 – Vývoj výše obratů z doplňkové činnosti PIS v letech 2009-2013 Graf č. 1 – Vývoj počtu turistů v Praze v letech 2008-2009 Graf č. 2 – Vývoj počtu zaměstnanců v letech 2008-2009 Graf č. 3 – Návštěvnost HUZ v Praze podle zemí v roce 2009 Graf č. 4 – Vývoj počtu turistů v Praze v letech 2009-2010 Graf č. 5 – Vývoj počtu zaměstnanců v letech 2009-2010 Graf č. 6 – Návštěvnost HUZ v Praze podle zemí v roce 2010 Graf č. 7 – Vývoj počtu turistů v Praze v letech 2009-2011 Graf č. 8 – Vývoj počtu zaměstnanců v letech 2009-2011 Graf č. 9 – Návštěvnost HUZ v Praze podle zemí v roce 2011

Graf č. 10 – Vývoj počtu turistů v Praze v letech 2009-2012 Graf č. 11 – Vývoj počtu zaměstnanců v letech 2009-2012 Graf č. 12 – Návštěvnost HUZ v Praze podle zemí v roce 2012 Graf č. 13 – Vývoj počtu turistů v Praze v letech 2009-2013 Graf č. 14 – Vývoj počtu zaměstnanců v letech 2009-2013 Graf č. 15 – Návštěvnost HUZ v Praze podle zemí v roce 2013 Graf č. 16 – Kolísání nákladů a výnosů z hlavní činnosti PIS v letech 2009-2013 (v tis. Kč) Graf č. 17 – Kolísání nákladů a výnosů z doplňkové činnosti PIS v letech 2009-2013 (v tis. Kč)

Seznam zkratek ATIC – Asociace turistických informačních center CR – Cestovní ruch ČR – Česká republika DMO – Organizace destinačního managementu HUZ – Hromadná ubytovací zařízení IOP – Integrovaný operační program MHD – Městská hromadná doprava MHMP – Magistrát hl. m. Prahy MMR – Ministerstvo pro místní rozvoj PCB – Prague Convention Bureau PCT – Prague City Tourism PIS – Praţská informační sluţba TIC – Turistické informační centrum ÚCR – Útvar cestovního ruchu ÚTS – Útvar turistických sluţeb

Úvod Tématem mé diplomové práce je Analýza činnosti Praţské informační sluţby v letech 2009-2013. Toto téma jsem si vybrala proto, ţe studuji obor management destinace cestovního ruchu, a proto, ţe Praha je cílovou destinací v České republice, kterou navštěvuje 65 % turistů z celkového počtu příjezdů. I kdyţ byla Praţská informační sluţba zaloţena jiţ v roce 1958, tak cestovní ruch v České republice se začal dynamicky rozvíjet aţ po roce 1989 a v současnosti se stalo cestování velkým trendem. Proto je důleţité, aby byl cestovní ruch řízen na všech regionálních úrovních a místní organizace se staraly o jeho fungování, stejně jako Praţská informační sluţba. Cílem této práce je zaznamenat změny statutu PIS v letech 2009-2013, identifikovat jejich vliv na změny činnosti této příspěvkové organizace. Pro úspěšné dosaţení cíle práce jsem si stanovila následující hypotézy: Hypotéza č. 1 – Předpokládám, ţe počet přijíţdějících turistů do Prahy ze zemí BRICS se v posledních pěti letech zvyšuje. Hypotéza č. 2 – Předpokládám, ţe PIS generuje dostatečné výnosy k výkonu své činnosti. V diplomové práci budu vyuţívat metodu deskripce a analýzu dokumentů, kterou budu pouţívat hlavně v první části práce. Analýzu dokumentů uplatním především při studiu odborné literatury a statistik. V analytické části budu pouţívat taktéţ metodu deskripce pro analýzu jednotlivých let fungování Praţské informační sluţby. Další metodou, pouţívanou v analytické části, budou indexní analýzy, abych zjistila vývojové tendence vybraných ukazatelů, zahrnujících návštěvnost Prahy, počet zaměstnanců Praţské informační sluţby, počet turistů v Praze podle zemí a vývoj obratu Praţské informační sluţby. A nakonec pouţiji komparační metodu pro porovnání výsledků, kterých dospěju při analýze vývojových tendencí vybraných ukazatelů. Abych naplnila cíl mé diplomové práce, je tato práce rozdělena na tři základní části. První část je část teoretická, ve které se budu zabývat problematikou destinačního managementu, jeho úrovněmi a financováním. Popíši význam destinačního managementu, jeho problémy i prvky. Důleţitou součástí teoretické části je mimo jiné institucionální zabezpečení

12

organizací destinačního managementu pro pochopení fungování organizací destinačního managementu v České republice. V druhé části práce, analytické, se budu podrobněji zabývat Praţskou informační sluţbou v po sobě jdoucích pěti letech. Pomocí informací z výročních zpráv nastíním změny, které se odehrávaly v kaţdém roce a projekty, které byly v jednotlivých letech realizovány. V poslední subkapitole analytické části se budu pomocí indexních analýz zabývat vývojovými tendencemi u počtu zaměstnanců Praţské informační sluţby, návštěvníky v Praze, obraty Praţské informační sluţby a v neposlední řadě zjistím vývoj počtu turistů v Praze podle zemí. Pro svou práci jsem si vybrala pět nejdůleţitějších zdrojových zemí pro Prahu, a to Německo, Rusko, Itálii, Velkou Británii, USA a ostatní země BRICS, tedy Brazílii, Indii, Čínu a Jiţní Afriku. Praţská informační sluţba realizuje kaţdoročně zajímavé projekty, pro podporu cestovního ruchu v Praze. V dnešní době jsou důleţitou součástí kaţdého člověka mobily a tablety a jejich aplikace. Proto v poslední části této práce předloţím návrh aplikace Praţské informační sluţby s průvodcem po Praze a dalšími důleţitými sluţbami, aby byli turisté v Praze spokojeni a neměli problémy s orientací v hlavním městě.

13

1. Teoretická část V teoretické části objasním pár základních termínů pouţívaných v cestovním ruchu, aby bylo moţné se lépe orientovat v analytické části této práce. Budu popisovat řízení cestovního ruchu, jaké v něm mohou existovat problémy, institucionální zabezpečení cestovního ruchu, jeho jednotlivé úrovně a v neposlední řadě marketing cestovního ruchu.

1.1.

Řízení cestovního ruchu

V této kapitole bych se chtěla zmínit, co řízení cestovního ruchu znamená, jeho vyuţití a jaké v něm mohou nastat problémy. Řízení neboli management je „systém teoretických a praktických řídících znalostí, dovedností a činností, resp. soustavný kontinuální proces, který zahrnuje vzájemně propojené funkce: plánování, organizování, rozhodování, motivování, komunikování a kontrolu.“ (Pásková, Zelenka, 2002, s. 168) Tuto definici doplňuje i Gúčik, který tvrdí, ţe „management se ve své literatuře vysvětluje jako odborná disciplína s potřebou řídit kolektivní práci. Jeho teoretické základy sahají do druhé poloviny 19. století. Za profesionální základy manaţerského myšlení a konání se pokládají teoretické proudy, které se vzájemně překrývají.“ (Gúčik, 2010, s. 7) Širší definici řízení cestovního ruchu zmiňují ve své publikaci Ryglová, Burian a Vajčnerová, kteří tvrdí, ţe „destinační management je forma řízení určité oblasti (destinace) za účelem zvýšení efektivnosti aktivit spojených s cestovním ruchem a jeho udrţitelným rozvojem. Cílem destinačního managementu je koordinovat činnost jednotlivých zájmových skupin podílejících se na rozvoji cestovního ruchu destinace (poskytovatelé sluţeb, investoři, místní obyvatelstvo, ochránci ţivotního prostředí…), vytvářet strategické plány pro její rozvoj, vyuţívat podpůrné fondy, organizovat a podporovat spolupráci mezi komerčním a neziskovým sektorem, realizovat marketingové aktivity a celou destinaci řídit za účelem zdrţení konkurenceschopnosti na trhu.“ (Ryglová, Burian, Vajčnerová, 2011, s. 163) Nejdl se ve své publikaci zmiňuje i o vyuţití managementu. „Pro praktické vyuţití je důleţitý význam managementu jako specifické aktivity, která se stává činitelem

14

ovlivňujícím prosperitu organizace, v tomto pojetí je management řídící činností, jeţ se zabývá řízením lidí, coţ napomáhá k optimálnímu vyuţití jak lidských zdrojů, tak jejich prostřednictvím i zdrojů věcných. Pro výkon této specifické aktivity je nezbytný soubor teoretických a praktických znalostí, dovedností a činností, technik, nástrojů a opatření vyuţívaných při řídících aktivitách. Jedná se o v teorii obecně zmiňovaný soustavný, kontinuální proces zahrnující návazně propojené dílčí aktivity, etapy souboru, a to – plánování, organizování, rozhodování, motivování, komunikování a kontrolu.“ (Nejdl, 2010, s. 108) Holešinská ve své publikaci popisuje významy pojmu management. „První význam pojmu management (tab. 1) je řídící činnost, která spočívá v samostatném provádění řízení organizace (skupiny lidí). Další výklad pojmu je, ţe se jedná o soubor odborných poznatků či principů týkajících se řízení, z čehoţ plyne, ţe management je pojat jako vědní disciplína. A konečně třetí moţností, jak si vysvětlit pojem management, je čistě označení pro řídící pracovníky v organizaci:“ (Holešinská, 2012, s. 45-46) Tabulka č. 1 - Výklad pojmu management Pojem

Význam

Termín

Management

Vědní disciplína

Teorie řízení

Management

Řídící činnost

Management

Management

Skupina řídících pracovníků

Řídící pracovníci (manaţeři)

Zdroj: Holešinská, 2012, s. 46

O stavu a vývoji cestovního ruchu se zmiňuje ve své publikaci i paní Ryglová, která tvrdí, ţe „Po politických a ekonomických změnách v roce 1989 zaznamenal cestovní ruch v České republice progresivní změny a stal se významnou součástí české ekonomiky. Uvolnění hranic, svoboda podnikání a zpřístupnění devizového trhu se staly multiplikátorem rychlých změn na dosud přísně regulovaném trhu cestovního ruchu. Česká republika se stala vyhledávaným cílem turistů z celého světa – bylo to cosi nového, neokoukaného a přitom nepříliš drahého. Tento trend se však dnes jiţ pozastavil a Česká republika se stala běţnou turistickou destinací, která nemůţe více čerpat z této specifické konkurenční výhody.“ (Ryglová, 2009, s. 152)

15

Podle Ryglové je „destinační management v České republice stále v počáteční fázi svého rozvoje a není rozvinut tak, jako v některých zemích západní Evropy. Ačkoliv se všichni shodují v názoru, ţe cestovní ruch představuje významný přínos pro ţivot regionů, měst či obcí, byl přesto v České republice ponechán v nedávné minulosti ve většině případů svému osudu a byl čistě závislý na podnikatelských aktivitách jednotlivých provozovatelů zařízení cestovního ruchu.“ (Ryglová, 2009, s. 152) 1.1.1. Situace a problémy v řízení cestovního ruchu v ČR K základním rozvojovým problémům odvětví CR patří organizace a koncepční řízení CR v turistických destinacích. „Ve srovnání s vyspělými turistickými destinacemi typu Rakouska nebo Švýcarska jsou formy řízení cestovního ruchu v Česku nevyvinuté a zhruba odpovídají vývojové fázi, kterou prošly nejvyspělejší destinace v 50. - 70. letech. Tato fáze byla typická jednoduchými kooperačními aktivitami, jeţ byly zaměřené především na propagační aktivity – společná propagace míst a regionů, účast na veletrzích apod. Současné problémy spojené s řízením destinací a cestovního ruchu v České republice můţeme rozdělit do několika (vzájemně se překrývajících) skupin: o nedocenění

významu

cestovního

ruchu

jako

odvětví

s velkým

multiplikačním efektem, nízká politická podpora cestovního ruchu – i přes nesporný význam odvětví cestovního ruchu na národní hospodářství (zaměstnanost, regionální rozvoj, export) se zatím pozornost politických reprezentantů ubírá jiným směrem a cestovní ruch je poněkud přehlíţen. Toto lze konstatovat i ve srovnání s jinými státy Evropy o nízká efektivita řízení a organizace cestovního ruchu, absence kvalitních marketingových strategií a koncepcí rozvoje – většina koncepcí končí na papíře, jejich uvádění do ţivota často vázne o nízké zapojení soukromých subjektů do řízení cestovního ruchu – v České republice jsou do destinačního řízení z velké části zapojeny pouze veřejnoprávní subjekty a jenom velmi omezeně podnikatelský sektor. Slabé zapojení komerčního sektoru do řízení cestovního ruchu na úrovni turistických destinací je ovlivněno nízkou mírou kooperace podnikatelských subjektů cestovního ruchu o podhodnocování potenciálu cestovního ruchu v regionech o nízká

efektivita

spolupráce

v rámci

dobrovolných

svazků

obcí,

mikroregionů na poli cestovního ruchu a neefektivní podpora meziobecní 16

spolupráce – vytvořené mikroregiony, které se mohou stát subjektem řízení cestovního ruchu v přirozených turistických regionech, zpravidla postrádají příslušné kompetence a zejména finanční prostředky, aby tuto funkci mohly efektivně vykonávat. V ČR vznikaly mikroregionální sdruţení obcí velmi ţivelně a zpravidla jako reakce na vytvoření dotačních titulů a moţnost získání externích zdrojů. Jejich spolupráce je spíše na formální neţ, na konkrétní úrovni o neexistence silných zájmových a lobbyistických podnikatelských skupin v cestovním ruchu, které by hájily a prosazovaly zájmy svých členů z podnikatelského sektoru. Ačkoliv v České republice působí více neţ 50 profesních organizací, výsledky jejich činnosti nejsou příliš viditelné o nedostatek potřebných odborníků pro rozvoj a řízení destinací cestovního ruchu o nedostatky v legislativním a daňovém systému o omezené finanční prostředky Problém nízké míry kooperace v cestovním ruchu a to nejen v rámci podnikatelského sektoru, ale také mezi veřejnou a soukromou sférou, a doposud nevyvinutost zájmových a profesních skupin můţe být v obecné rovině povaţována za klíčových rozvojový problém celého odvětví cestovního ruchu v ČR s významným vlivem na řízení destinací cestovního ruchu.“ (Metelková, 2005, s. 13-14. [online], [cit. 2014-02-24], Dostupné na: http://is.muni.cz/do/1456/soubory/katedry/kres/3910085/MSMT_MCR.pdf O problémech v cestovním ruchu na regionální úrovni se ve své publikaci zmiňuje Plzáková se Studničkou, kteří shrnují tuto problematiku takto: -

„na regionální úrovni je problematika řízení cestovního ruchu velmi aktuálním tématem a k nejvýznamnějším změnám patří: o Komise Rady Asociace krajů ČR pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch dne 30. 5. 2013 usnesením č. 06/02/2013 vyslovila nesouhlas s návrhem věcného záměru zákona o podpoře rozvoje cestovního ruchu, který předloţilo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR z důvodu nesouladu se zákonem o krajích; o Asociace krajů ČR ţádá, aby výše finanční podpory ze strany ministerstva ve státním rozpočtu pro jednotlivé kraje a turistické oblasti byla mandatorním výdajem státního rozpočtu, jinak by bylo vhodnější řešit finanční podporu pro kraje klasickými dotacemi ze strany ministerstva; 17

o v roce 2013 bylo organizacemi destinačního managementu pokryto 77 % území Čech a 91 % území Moravy a Slezska, přičemţ v 93 % je zakladatelem těchto organizací veřejný sektor a 68 % organizací je závislých na externích zdrojích (dotacích z národních a především evropských fondů); -

v jednotlivých krajích České republiky došlo mezi obdobími 05/2011 a 12/2013 k následujícím změnám: o Hlavní město Praha výrazně změnilo statut Praţské informační sluţby – Prague City Tourism; o ve Středočeském kraji nebyla dosud zrušena akciová společnost Středočeská turistická a informační sluţba, která vznikla v únoru 2008, ale od roku 2010 nevyvíjí ţádnou činnost. Zastupitelstvo kraje vyčlenilo pro rok 2014 10 mil. Kč pro její definitivní zrušení; o v Jihočeském kraji je připravována zcela nová Koncepce rozvoje cestovního ruchu, jejíţ součástí je i nově pojatá koordinace řízení cestovního ruchu; o v Plzeňském kraji v souvislosti s projektem Evropské hlavní město kultury zaloţilo Statutární město Plzeň příspěvkovou organizaci Plzeň – TURISMUS, jejíţ hlavní náplní je zajištění mj. marketingu cestovního ruchu a zajištění sluţeb v rámci projektu Plzeň EHMK 2015. Plzeňský kraj podporuje tuto organizaci 500 tis. Kč ročně; o v Karlovarském kraji nejsou poskytovány finanční příspěvky ţádné z organizací zabývajících se rozvojem cestovního ruchu, ve všech případech se jedná o spolupráci (cca 70 % z organizací se příliš neosvědčilo); o v Ústeckém kraji bylo v rámci organizační struktury krajského úřadu zřízeno oddělení cestovního ruchu (do začátku roku 2013 se jednalo o oddělení regionálního rozvoje a cestovního ruchu); o v Libereckém kraji se Svazek měst a obcí Jizerské hory přejmenoval na Turistický region Jizerské hory – Liberecko, Jablonecko, Frýdlantsko a Tanvaldsko; o v Královéhradeckém kraji vychází řízení cestovního ruchu z turisticky významných území a není respektována regionální struktura vytvořená agenturou CzechTourism, jejíţ součástí je turistický region Královéhradecko. V rámci organizační struktury krajského úřadu spadá cestovní ruch pod odbor

18

regionálního rozvoje, grantů a dotací, jehoţ součástí je oddělení regionálního rozvoje, do kterého je zařazen úsek cestovního ruchu; o v Pardubickém kraji se na řízení turistické oblasti Kralický Sněţník podílí obecně prospěšná společnost Kralický Sněţník. V rámci organizační struktury krajského úřadu spadá nově oddělení sportu a cestovního ruchu pod odbor rozvoje, fondů EU, cestovního ruchu a sportu; o v Kraji Vysočina k ţádným změnám nedošlo; o v Jihomoravském kraji bylo občanské sdruţení Adonis nahrazeno organizací Mikulovsko – destinační společnost; o v Olomouckém kraji k ţádným změnám nedošlo; o ve Zlínském kraji nemá Krajský úřad Zlínského kraje ve své struktuře útvar cestovního ruchu a řízením cestovního ruchu je pověřena Centrála cestovního ruchu Východní Moravy; o Moravskoslezský

kraj

realizuje

Strategii

řízení

v cestovním

ruchu

v Moravskoslezském kraji, ve které bude jednoznačně vyřešena řídicí struktura cestovního ruchu, především destinační management na krajské úrovni. Cílem je určit jeden hlavní subjekt s krajskou působností, protoţe aktuálně zde vystupují tři subjekty, přičemţ Krajský úřad Moravskoslezského kraje provádí řídicí funkci a Asociace regionálního rozvoje a Klastr cestovního ruchu jsou partnery vţdy k určitým projektům. Z provedených analýz v letech 2011 a 2013 lze ve vztahu k systému řízení cestovního ruchu na regionální úrovni v České republice uvést následující závěry: -

pouze ve dvou krajích (Kraj Vysočina, Olomoucký kraj) ze čtrnácti nedošlo ve vztahu k systému řízení cestovního ruchu k ţádným změnám, coţ potvrzuje skutečnost, ţe cestovní ruch je výrazně závislý na politických rozhodnutích (ve 13 krajích se v roce 2012 uskutečnily volby do zastupitelstev);

-

systém řízení cestovního ruchu se liší kraj od kraje, přičemţ v šesti krajích působí krajská organizace destinačního managementu (Hlavní město Praha – Praţská informační sluţba, Jihočeský kraj – Jihočeská centrála cestovního ruchu, Pardubický kraj – Destinační společnost Východní Čechy, Kraj Vysočina – Vysočina Tourism, Jihomoravský kraj – Centrála cestovního ruchu Jiţní Morava, Zlínský kraj – Centrála cestovního ruchu Východní Moravy);

-

cestovní ruch je organizačně zajištěn následujícími způsoby:

19

o na krajském úřadu působí samostatný odbor cestovního ruchu (např. Karlovarský kraj); o cestovní ruch je přiřazen (jako oddělení, resp. úsek) k jiným odborům (např. Jihomoravský kraj); o je zřízena organizace destinačního managementu s krajskou působností a na krajském úřadu ţádný odbor ani oddělení zřízeny nejsou (např. Zlínský kraj); o je zřízena organizace destinačního managementu s krajskou působností a zároveň je zřízen samostatný odbor/oddělení na krajském úřadu (např. Pardubický kraj); -

z hlediska modelů řízení cestovního ruchu se uplatňuje: o v devíti krajích přístup (a) shora dolů (top-down); o ve dvou krajích přístup (b) zdola nahoru (bottom-up); o ve třech krajích přístup (c) kombinovaný (combined).

-

organizace destinačního managementu na oblastní úrovni vznikají ţivelně bez významnějších prvků koordinace;

-

dochází k překrývání hranic mezi kraji a turistickými regiony, přičemţ některé kraje nerespektují regionalizaci České republiky na turistické regiony a turistické oblasti zpracovanou Českou centrálou cestovního ruchu-CzechTourism v roce 2010.“ (Plzáková, Studnička, 2014, s. 15-17)

1.2.

Institucionální zabezpečení systému řízení cestovního ruchu

V České republice je „systém organizace a řízení turismu třístupňový, tvořený národní, regionální a místní úrovní a odvíjející se zejména od struktury a jednotlivých úrovní veřejné správy a legislativního rámce (tab. 3). Systém financování turismu, ani vzájemné vztahy subjektů veřejné správy a jejich kompetence v turismu nejsou upraveny v ţádné právní normě (s výjimkou kompetenčního zákona upravujícího roli MMR). Z finančních nástrojů se v současné době prosazují zejména evropské fondy (strukturální fondy a Kohezní fond), národní zdroje na národní, regionální a místní úrovni hrají minoritní roli.“ (Palatková, Zíchová, 2011, s. 180) 1.2.1. Národní úroveň Palatková se Zíchovou ve své publikaci popisují národní úroveň cestovního ruchu, kdy „Ústava České republiky rozděluje orgány státní moci na orgány zákonodárné, výkonné a soudní. Moc zákonodárná je představována Parlamentem České republiky tvořeným 20

dvěma autonomními komorami – Poslaneckou sněmovnou (dolní komora) a Senátem (horní komora). Moc výkonnou představuje prezident České republiky a vláda České republiky (článek 54-79 Ústavy). Moc soudní vykonávají jménem republiky nezávislé soudy, tedy Ústavní soud a soustava soudů tvořená Nejvyšším soudem, Nejvyšším správním soudem, vrchními, krajskými a okresními soudy.“ (Palatková, Zíchová, 2011, s. 180) Studnička ve své publikaci shrnuje řízení cestovního ruchu na národní úrovni takto: „Řízení cestovního ruchu v České republice na celostátní úrovni je v gesci Ministerstva pro místní rozvoj České republiky, na kterém působí Odbor cestovního ruchu. Ministerstvo má legislativní pravomoci, zastupuje ČR v mezinárodních organizacích, řídí dotační programy v oblasti cestovního ruchu, realizuje vybrané projekty financované z IOP a zpracovává koncepci státní politiky cestovního ruchu a konsolidovaný plán podpory cestovního ruchu. Jednou z příspěvkových organizací ministerstva je Česká centrála cestovního ruchu CzechTourism, která provádí marketingovou prezentaci destinace Česká republika na zahraničním i domácím trhu cestovního ruchu. Poradním orgánem ministerstva v oblasti cestovního ruchu je Celostátní kolegium cestovního ruchu.“ (Studnička, 2011, s. 34) 1.2.1.1.

Vláda, právo a cestovní ruch

O vztahu mezi legislativou a cestovním ruchem se zmiňuje ve své publikaci Page, který konstatuje, ţe „Vláda se zapojuje do cestovního ruchu buďto přímo vytvářením zařízení a objektů cestovního ruchu, nebo nepřímo péčí o organizace, které se cestovním ruchem zabývají. Podle některých politiků je cestovní ruch zajímavý fenomén, protoţe aby fungoval, je pro něj ideální prostředí, politická stabilita, bezpečnost, dobře definovaný právní rámec, základní sluţby a infrastruktura (silnice, vodovody a příjemné ţivotní prostředí). Všechny tyto sluţby je stát schopen poskytovat prostřednictvím místních orgánů jak na národní, tak i na regionální a místní úrovni.“ (Page, 2009, s. 416) Pender a Sharpley zase tvrdí, ţe „Nabídka většiny, ale ne všech produktů a sluţeb cestovního ruchu, je subjekt, ovlivňovaný stále rostoucí různorodostí legislativy. Navíc cestovní a turistické firmy a organizace, včetně turistů jsou subjekty, které jsou na různých právních úrovních v různých soudních pravomocích. To znamená, ţe některé zákony platící na místních/regionálních hranicích, jako jsou zákony v USA, jiné mohou být vnitrostátní právní předpisy, zatímco mezinárodní právo je stále všudypřítomné v rámci 21

cestovního ruchu. Právo a cestovní ruch jsou jako předmět zkoumání nesmírně rozmanité a vysoce komplexní obory. Nejen, ţe zahrnují problémy týkající se ochrany ţivotního prostředí, jako jsou národní parky, ale i zdraví bezpečnost, práva zaměstnanců, plánování, ochrana spotřebitele nebo značek. Také zahrnuje různé kategorie práva, jako je smluvní právo a obchodní právo, které se vzájemně liší.“ (Pender, Sharpley, 2005, s. 150) 1.2.2. Regionální úroveň Institucionální zabezpečení CR na regionální/lokální úrovni „není vyjasněno, a to z důvodu současného působení více typů subjektů. V první řadě se jedná o administrativně určené jednotky, kraje (obr. 1), reprezentované krajskými úřady jako institucemi s kompetencemi vůči turismu na regionální úrovni na základě zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajském zřízení) nebo zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze. Dalším typem institucí jsou organizace reprezentující tzv. turistické regiony (obr. 2) a turistické oblasti. Právní forma, zaměření, a také kompetence těchto organizací se velice odlišují, jejich vznik je obvykle iniciován „zdola“, s výjimkou příspěvkových organizací krajů či obcí, zřizovaných kraji či obcemi. Turistické regiony představují destinace turismu, které nejsou vymezeny administrativními hranicemi, ale pro jejichţ vymezení je rozhodující strana poptávky (vzdělanost zdrojového trhu, vnímání, realizované aktivity a typy turismu) i strana nabídky (primární a sekundární nabídka). Turistické regiony tak lépe odráţejí marketingové hledisko tvorby produktu a jeho propagace. Obdobou turistických regionů jsou turistické oblasti jako menší celky stanovené na základě vztahu poptávky a nabídky, jejichţ rozdělení je podrobnější a určené zejména pro domácí turismus. Kraje (VÚSC) představují dle Ústavního zákona č. 1/1993 vyšší (druhý) stupeň územní samosprávy. Činnost krajů se řídí zákonem o krajích, které neukládají povinnost rozvíjet turismus na území kraje, ani blíţe neupravují financování rozvoje turismu, pouze §3 stanovuje zákon povinnost pečovat o všestranný rozvoj svého území a potřeby svých občanů. Podpora turismu zůstává na individuálním přístupu jednotlivých krajů, měst a obcí.“ (Palatková, Zíchová, 2011, s. 184) 1.2.2.1.

Účelové regiony

Účelové regiony se vymezují pro řešení určitých problémů, jako např. řešení ekonomických problémů, problémů ţivotního prostředí či ochrany přírody. „Často mívají omezenou časovou platnost.

22

Nejčastěji jde o zvláštní hospodářské zóny, např. bezcelní zóna, vědecko technický park, podnikatelský inkubátor, technopolis (region s výraznou koncentrací vědeckého, technologického a výrobního potenciálu, ale i výrobních sluţeb a občanské vybavenosti). „ (TYPOlight, Metodická podpora regionálního rozvoje, [online], [cit. 2014-30-03], Dostupné na: http://www.regionalnirozvoj.cz/index.php/regiony_red.html) Obrázek č. 1 – Turistické regiony

Zdroj:http://www.czechtourism.cz/marketingove-aktivity/spoluprace-s-regiony/mapa-tur-regionua-oblasti/

1.2.2.2.

Administrativní regiony

Administrativní regiony se vymezují pro potřeby výkonu státní správy a územní samosprávy. „Mezi jejich jednotlivými úrovněmi existují dva základní vztahy: skladebnost, která znamená, ţe region vyšší úrovně je tvořen několika celky niţší úrovně; vztah podřízenosti či nadřízenosti vyjadřuje závaznost norem přijatých na vyšší úrovni pro regiony úrovně niţší. Je u nich nutná určitá stabilita.“ (TYPOlight, Metodická podpora regionálního rozvoje, [online], [cit. 2014-30-03], Dostupné na: http://www.regionalnirozvoj.cz/index.php/regiony_red.html)

23

Obrázek č. 2 – Vyšší územně samosprávné celky

Zdroj: http://obce.sweb.cz/

Regionální úroveň je těţištěm celkového systému řízení, ale zároveň se „stává zdrojem některých problémů: -

Teritorium kraje se nemusí nutně krýt s teritoriem turistického regionu a můţe dojít k situaci, kdy jeden kraj zahrnuje dva turistické regiony (např. Olomoucký kraj) nebo naopak je jeden turistický region součástí dvou či více krajů (např. Krkonoše, Šumava, Český ráj);

-

Marketing turistických regionů a jeho financování;

-

Absence a nejednotnost institucí „řídících“ turistické regiony a oblasti

-

Sloţitější statistické sledování a absence řady údajů, které nejsou za turistický region sledovány (např. počet rezidentů, HDP/1 rezidenta, míra nezaměstnanosti);

-

Vysoké nároky a tlak ke spolupráci jednotlivých krajů na projektech přesahujících hranice krajů;

-

Další.“ (Palatková, Zíchová, 2011, s. 184-185)

24

Tabulka č. 2 - Vymezení krajů a turistických regionů pro řízení cestovního ruchu v České republice Kraj

Turistický region

Praha

Praha

Středočeský

Střední Čechy, Český ráj

Jihočeský

Jiţní Čechy, Šumava

Plzeňský

Plzeňsko a Český les, Šumava

Karlovarský

Západočeské lázně

Ústecký

Severozápadní Čechy

Liberecký

Českolipsko a Jizerské hory, Český ráj, Krkonoše a Podkrkonoší

Královehradecký

Krkonoše a Podkrkonoší, Královehradecko, Český ráj

Pardubický

Východní Čechy

Vysočina

Vysočina

Jihomoravský

Jiţní Morava

Olomoucký

Střední Morava a Jeseníky

Zlínský

Východní Morava

Moravskoslezský

Severní Morava a Slezsko

Zdroj: Studnička, 2012, Dostupné na: http://www.vsh.cz/pool/clanek_priloha_187.pdf

1.2.3. Místní úroveň Místní úroveň řízení cestovního ruchu je představována obcemi a sdruţeními obcí. „Obec (místní samospráva) je základní jednotkou územní samosprávy podle Ústavy ČR (Ústavní zákon č. 1/1993), avšak bez návazného vztahu nadřízenosti a podřízenosti vůči krajům jako vyššímu stupni územní samosprávy. Stejně jako zákon o krajích ani zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecním zřízení), neukládá povinnosti rozvíjet a podporovat turismus. Pouze v §2 je definována povinnost obce pečovat o všestranný rozvoj svého území a potřeby svých občanů. (Palatková, Zíchová, 2011, s 185) 1.2.4. Ostatní subjekty řídící struktury Palatková se Zíchovou dále doplňují úrovně o ostatní subjekty, mezi které „patří většinou sdruţení, asociace a další typy organizací napříč soukromým i veřejným sektorem. -

Profesní svazy a asociace (Asociace cestovních kanceláří ČR, Asociace hotel a restaurací, Asociace českých cestovních kanceláří a agentur, Asociace krajů, Klub českých turistů a desítky dalších);

25

-

Hospodářské a agrární komory (např. Hospodářská komora České republiky, Hospodářská komora hlavního města Prahy, Obchodní a hospodářská komora Brno, Okresní hospodářská komora Jihlava, Regionální agrární komora Jihočeského kraje);

-

Místní, městská a regionální sdruţení podnikatelů.

Cílem činností uvedených organizací je poskytování informačního, příp. i právního servisu svým členům a prosazování zájmů na národní, regionální či lokální úrovni. Vedle sdruţování subjektů veřejného a soukromého sektoru je patrné i sdruţování obcí a regionů (např. mikroregiony, euroregiony).“ (Palatková, Zíchová, 2011, s. 185-186) „V České republice mají z hlediska řízení a institucionálního zabezpečení systému řízení cestovního ruchu nejvýznamnější postavení dva typy regionů – administrativně správní regiony a regiony cestovního ruchu (Tabulka 2). Počty i hranice obou typů regionů jsou rozdílné, coţ má výrazný dopad na řízení cestovního ruchu v konkrétním území.“ (Plzáková, Studnička, 2013, s. 204-214) Tabulka č. 3 – Institucionální zabezpečení systému řízení cestovního ruchu v České republice z hlediska veřejné správy na jednotlivých teritoriálních úrovních Teritoriální úroveň (počet)

Území

Nositelé politiky cestovního ruchu (politická linie)

Organizace destinačního managementu (manažerská linie)

NUTS 0 (1)

Stát

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Česká centrála cestovního ruchu – CzechTourism

Národní centrála cestovního ruchu (NTO)

NUTS 1 (1)

Země

---

---

NUTS 2 (8)

Regiony Úřad regionální rady regionu soudrţnosti soudrţnosti

---

Nuts 3 (14)

Kraj (VÚSC)

Krajský úřad Organizace destinačního managementu

Krajská organizace destinačního managementu (RDMO)

LAU 1 (77)

Okres

---

---

LAU 2 (6.250 a 5 vojenských újezdů)

Obec (ZÚSC)

Obecní úřad, úřad městyse, městský úřad, magistrát (úřad městské části, úřad městského obvodu) Turistické informační centrum

Lokální organizace destinačního managementu (LDMO)

Zdroj: Plzáková, Studnička, 2013, str. 206

26

1.3.

Organizace destinačního managementu

Nejdl uvádí, ţe „Kaţdá destinace, jako trţně orientovaná jednotka vstupující do trţního konkurenčního prostředí a konkurenční soutěţe, by měla mít organizační jednotku typu organizace pro řízení turismu v destinaci, tj. Organizaci destinačního managementu, jejímţ úkolem je vykonávat plnokrevné řídící aktivity v oblasti turismu v destinaci. Je nutná pro plnění funkcí celodestinačního charakteru, jeţ zajistí efektivní a hospodárné fungování destinace jako celku.“ (Nejdl, 2011, s. 101) Dále Nejdl tvrdí, ţe DMO „je realizátorem souboru hlavních funkcí organizačního uspořádání prvků a procesů systému destinace a zároveň řídící organizační jednotkou turismu v destinaci.“ (Nejdl, 2011, s. 103) 1.3.1. Základní prvky destinačního managementu Attl s Nejdlem ve své publikaci konstatují, ţe „jedním z úkolů destinačního managementu je, aby destinace nabízela klientovi perfektně zorganizovaný řetězec sluţeb odpovídajících jeho volbě, zahrnující informace, pohodlnou rezervaci, bezchybný průběh pobytu a návrat domů. Toho je moţno dosáhnout jen tehdy, bude-li zajištěno spojení všech rozhodujících partnerů v destinaci a zároveň spojení zúčastněných destinačních subjektů se zahraničím, a to jak trhem, tak prostředím ovlivňujícím chování poptávky. Ke splnění tohoto úkolu musí destinační management realizovat svých 6 základních prvků: 1. Systém klíčových produktů 2. Distribuční kanály a sítě 3. Politika značky 4. Systém řízení kvality 5. Systém řízení znalostí 6. Organizace řízení destinace „ (Attl, Nejdl, 2004, s. 132) Pří zmínce o organizaci řízení destinace se jinak řečeno jedná o organizaci destinačního managementu. Organizace destinačního managementu by dále podle Nejdla měla existovat v destinaci na kaţdém stupni, „přičemţ rozsah a hloubka činností na jednotlivých stupních je rozdílná, je dána velikostí prostoru a existující kvalitou potenciálu turismu a jeho dalších předpokladů. Optimální stav je, kdyţ DMO, stejně tak jako destinace na jednotlivých vertikálních stupních, spolupracují a vzájemně se doplňují, tedy jsou propojeny vzájemnými vazbami.“ (Nejdl, 2011, s. 101)

27

Reece vidí problém v tom, ţe „Mnoho organizací, které shromaţďují, analyzují a propagují informace o cestovním ruchu a nebo propojují tyto činnosti nejsou na trhu příliš uznávány. Přitom tyto agentury jsou důleţitými a podstatnými zdroji v rámci turistického ruchu. Poskytují sluţby k podpoře cestovního ruchu právě na základě provedených rozborů, shromaţďují statistické údaje, doporučují strategie postupů a převádějí informace do nejlépe dostupných forem, často webových stránek.“ (Reece, 2010, s. 23) Nejdl ve své publikaci tvrdí, ţe „má-li území fungovat jako destinace, musí být profesionálně organizováno a řízeno, aby mohlo splnit očekávání, jeţ jsou do něj vkládána. Prostředí, v němţ se turismus realizuje, stejně tak jako samotný turismus, prošly od 80. let minulého století vývojem, který dospěl do současného stadia, kdy tuto úlohu můţe splnit jen konkrétní organizační řídící jednotka v destinaci, organizace k tomuto účelu speciálně vytvořená a působící. Prakticky všechny práce o řízení turismu v destinaci odkazují na nutnost a význam samostatné „organizace“ (řídícího orgánu) cestovního ruchu v destinacích, nadřazené a překračující standardně stanovený rozsah kompetencí, tedy specifické „organizační jednotky“ zasahující do práv jiných struktur činných v turismu v destinaci. Tato organizace má vyhledávat (postřehnout) společné, kooperativní úkoly v destinaci a řídit jejich plnění.“ (Nejdl, 2011, s. 94-95) Dále se Nejdl zmiňuje o tom, ţe DMO je „nositelem, realizátorem i dalších hlavních funkcí ve fungující destinaci, někdy není jediným, vţdy je však nositelem významným a nenahraditelným. Zásadní je role v zastupování zájmů turismu destinace jak vůči místnímu obyvatelstvu, tak vůči privátní a veřejné sféře, protoţe cestovní ruch v jakémkoli místě není moţné rozvíjet bez pochopení a podpory široké veřejnosti. Stejně tak v působení na vnější hospodářské politické, sociální či environmentální prostředí je role DMO nezastupitelná. Jejím úkolem je vytvářet rovnováhu mezi různými zájmy v destinaci i mezi destinací a jejím vnějším zájmových systémem. Vzhledem ke své „jedinečnosti“ má DMO přístup k informacím, kterými jiní partneři v destinaci nedisponují, a z nichţ je moţno formulovat účinné a pádné argumenty ve prospěch turismu, například shromaţďovat údaje o jeho přínosech k ekonomickému a sociálnímu rozvoji regionu, připravovat argumentační základnu o jeho prospěšnosti v destinaci, vysvětlovat politikům dopady jejich rozhodnutí na cestovní ruch, vytvářet u nich pozitivní mínění o cestovním ruchu, spoluvytvářet jeho pozitivní image uvnitř i vně destinace s důrazem na ekonomické a politické instituce. DMO by měla napomáhat k vytvoření příznivého prostředí pro rozvoj turismu v destinaci, 28

musí být iniciátorem ve vytváření „odvětvového“ povědomí cestovního ruchu u podnikatelů i ostatních zainteresovaných v destinaci. Někdy se uvádí ještě samostatná funkce rozvoje, lobbingu a další.“ (Nejdl, 2011, s. 105) Organizace

destinačního

managementu

má

i

důleţitou

roli

v komunikaci

se

samosprávnými i veřejno-správními orgány. „Musí působit na obecní či krajský úřad a ovlivňovat jejich rozhodování ve prospěch turismu. Zásadní je tato role například při vytváření podmínek pro vhodné prostředí v destinaci pro působení funkce rozhodujícího činitele na tvorbě regionální rozvojové politiky turismu v destinaci. Proto musí zajistit například spolupráci všech strukturních jednotek zainteresovaných na stanovení budoucí podoby turismu a vypracování vize destinace. Zároveň musí vystupovat vůči obci a dalším zájmovým skupinám jako zájmový reprezentant – mluvčí cestovního ruchu. Proto je důleţité vytváření jejich spolupráce a zapojení do aktivit DMO, nebo minimálně jejich respektování organizace destinačního managementu. V rámci veřejné destinační funkce je DMO nositelem nadřazené a společné (kooperativní) funkce turismu v destinaci, mimo jiné organizuje procesy týkající se destinace jako územního celku, poskytuje i určité servisní sluţby pro destinační partnery, například tvoří společenské a kulturní destinační programy (events), zajišťuje průvodcovské sluţby v destinaci, připravuje programy péče o hosta, za určitých podmínek můţe provozovat informační kancelář(e),informační a rezervační systémy

atd.

DMO

je

generátorem

zprostředkovaných

efektů

hospodářských,

společenských, kulturních, ekologických. Přispívá k eliminaci negativních efektů, například podporováním územního plánování, v rámci svých kompetencí prosazováním principů udrţitelnosti turismu v destinaci apod.“ (Nejdl, 2011, s. 105-106) 1.3.2. Základní principy DMO Aby DMO mohly plnit své hlavní úkoly a byly moderním nositelem managementu turismu v destinaci, musí splnit několik zásadních poţadavků: -

„ Nezávislost na politických vlivech, zejména na krátkodobém politickém uvaţování. Jen tak lze dosáhnout a zjistit kontinuální dlouhodobou strategii pro marketingové aktivity, péči o nabídku a posilování konkurenční schopnosti destinace.

-

Spojení obcí a veřejnosti. Na základě dopadů turismu na řadu aktivit v sociální sféře, na ţivotní prostředí, památky aj., musí být pro dosaţení očekávaných

29

(zprostředkovaných) efektů nabídky politika cestovního ruchu alespoň v hlavních rysech spolurealizována místním obyvatelstvem. -

Efektivní rozhodovací procesy a dostačující obchodní schopnost (zdatnost) pro dosahování očekávaných výkonů. Tento předpoklad je nezbytný, aby se mohlo reagovat na krátkodobé rychlé změny trţních podmínek a tím efektivně vyuţívat limitovaných zdrojů znalostních, finančních a kompetentních.

-

Pokud moţno spravedlivě působící finanční struktura. Ta vytváří průhlednost ve finančních vztazích, a tím umoţňuje výkonnově orientovanou, v cíli měřitelnou činnost DMO. Jen tak je zajištěna připravenost a ochota jednotlivých zájmových skupin k jejich finančnímu podílení se na existenci a aktivitách DMO.

-

Spojení do společného systému DMO. Odsouhlasení rozdělení činností mezi místní, subregionální, regionální a národní DMO má velký význam pro efektivní stanovování a plnění úkolů. To znamená, ţe místní organizační jednotka se vyjadřuje a můţe mluvit do rozhodování nadřízených jednotek, pokud se týká místa, na druhé straně nadřazené jednotky vykonávají určitou vedoucí (hlavní) funkci. Takto se budou vynakládat efektivně disponibilní marketingové prostředky prostřednictvím koordinovaných strategií. Tím bude v případě účelnosti a potřebnosti niţší článek přecházet do vyššího.

-

Minimální základní kapitál, resp. jmění. Minimální kapitál zajišťuje nezávislost v ekonomicky těţkých obdobích a umoţňuje tak kontinuální politiku. Zároveň získává DMO na základě své hospodářské síly u podniků cestovního ruchu větší váhu.

-

Svazek zájmů turismu zastupovaných území. Při koordinaci marketingu, při vytváření nabídky a při formování hlavní/nosné funkce je DMO závislá na akceptování branţí.“ (Nejdl, 2011, s. 107)

1.3.3. Pozice DMO v soutěži Kromě jiţ výše uvedených definic a poţadavků na organizace destinačního managementu v ČR je i dále zmíněn, ţe „DMO jako nabízející konkrétní destinace se musí snaţit směnit co největší masu produktů za co nejlepší cenu, aby tím realizovala co největší přidanou hodnotu jako „odměnu“ různých nárokových skupin za účast ve společném destinačním projektu reprezentovaném DMO. Naopak poptávající chtějí nakoupit za co moţná nejvýhodnější ceny, aby museli za nákupy vydat co neméně. Podmínkou úspěchu trhu je vzájemná komunikace, především subjektů nabídky, která umoţní aplikovat její zásadní 30

metodu koordinace. Významným výstupem globálního vztahu nabídky a poptávky a konkurenčního boje jsou inovace. Produktové inovace vyvolávají novou nabídku s lepší kvalitou ve srovnání se starou. Proces inovace vede také k novým procesům tvorby produktů, jeţ tendují k nákladově výhodnějším organizačním formám a produktům. V konkurenčním boji mizí stále nabídky, které byly vývojem překonány. Tento dynamický pohled, tzn. dynamickou stránku konkurenčního boje, nazývá Schumpeter „proces tvořivého ničení“. Jeho pochopení a aplikování v aktivitách DMO je jedním z jejích základních úkolů, neboť je předpokladem úspěšné existence destinace. Cílem kaţdé DMO musí být udrţení konkurenční (soutěţní) schopnosti destinace. Tou rozumíme schopnost dosáhnout na trhu dostatečné přidané hodnoty, jinými slovy uspět s maximálně moţnou vysokou cenou akceptovanou poptávkou. Podmínkou přijatelnosti je dosaţení stavu, kdy návštěvník destinace je ochoten díky rozsahu a kvalitě nabídky ji přiřknout vysokou hodnotu skládající se z nákladů a přidané hodnoty. Hodnota, kterou zákaznický uţitek je s to přidat k „výrobnímu“ procesu poskytovaných sluţeb, se skládá z procesů a produktových inovací, jeţ vedou k novým výkonům z pohledu trhu (poptávky). Podmínkou úspěchu je, ţe produkt destinace vychází z konkurenčních výhod.“ (Nejdl, 2011, s. 119) 1.3.4. Zásadní cíl managementu DMO Dle Nejdla je cílem managementu DMO zajistit rozvoj destinace. „V současnosti, jako výslednice dlouhodobě se vyvíjejících názorů, praktických poznatků i teoretických přístupů, je uznávaným a přijatým za obecně platný názor koncept udrţitelného rozvoje destinace. Je moţno ho uskutečnit, jen kdyţ se do procesů realizujících tento koncept zapojí všechny subjekty v místě. Je nezbytné vytvořit příznivý systém vztahů a vazeb, který bude permanentně vytvářet podmínky pro jeho realizaci. Proto je nutno vědět, o jaký typ vazeb, vztahů a subjektů se jedná, a v neposlední řadě je nutno posuzovat výstupy těchto vazeb pomocí souboru indikátorů. Udrţitelný rozvoj se skládá z těchto součástí: -

Hospodářská

udrţitelnost

–

uţívání

a

následné

náklady

infrastruktury,

optimalizování marketingového působení, podněcování vědomostí, síťová struktura cestovního ruchu v destinaci. -

Ekologická udrţitelnost – zatěţování stavbami kapacit a infrastrukturou, zatěţování dopravou a samotnými akcemi (events), rozvoj managementu zaměřeného na ţivotní prostředí. 31

-

Společenská udrţitelnost – posilování regionální identity, nové společné povědomí – chápání destinace, nové ekonomické a další moţnosti budoucích generací.

Průnik všech tří součástí vytváří podmínky nejen pro udrţitelný rozvoj destinace, ale také pro její existenci zaloţenou na konkurenčních produktech.“ (Nejdl, 2011, s. 121-122) 1.3.5. Právní formy DMO Hlavní typy právních forem, se kterými se můţeme setkat v praxi: -

„Integrace činností DMO do veřejné správy, tj. obce, města, politické regiony (například naše kraje). Veřejná správa přebírá funkce a úkoly DMO. Je to zdánlivě jednoduše instalovatelná forma, avšak z podstaty DMO vyplývá, ţe se nemůţe jednat o její plnohodnotnou formu, protoţe všechny subjekty v ní nemohou mít rovnocenné, partnerské postavení. Výhody: úřední oprávnění přikazovat branţi, jednodušší a jistější financování z obecního rozpočtu, ale vţdy jen na jeden rok. Nevýhody: nedostatek soukromopodnikatelské iniciativy, veřejnoprávním postavením cestovního ruchu v obecní či městské správě se ztrácí podnikatelský zájem a jeho angaţovanost na realizaci úkolů, ochota zřizovat v soukromých podnicích dozorčí orgány, resp. nechat se řídit v odborných činnostech veřejnou správou je malá, protoţe jsou často odděleni od ovlivňování trhu a přímého spojení s trhem.

-

Soukromé organizace, tj. soukromoprávní osoby mající několik moţných variant: Spolek. Častá organizační forma DMO, zejména ve Švýcarsku. Výhody: rychlé a snadné zaloţení, propracované metody spoluúčasti členů a silný vztah k obyvatelstvu, pravidelné financování členskými příspěvky, avšak relativně malými sumami. Generální shromáţdění má velkou váhu – určuje rozpočet, strategie, koncepce atd. Nevýhody: chybí vlastní kapitál a tím je z finančních důvodů málo obchodně schopný Akciová společnost. Tato forma je často vyuţívána a je efektivní v krizových, resp. ekonomicky obtíţných situacích. Výhody: jasná, transparentní struktura, základní kapitál umoţňuje nezávislost a flexibilitu, spolurozhodování je podle finanční síly a velikosti vloţeného kapitálu, nebývá problém s financemi, je orientována na úspěch.

32

Nevýhody: zřizování je poměrně zdlouhavé a drahé (vysoký základní kapitál), vnitřní komunikace je odvislá od výše vloţeného kapitálu, čímţ můţe být posílen vliv silných skupin na úkor turismu. Společnost s ručením omezeným. Typ je frekventovaný v tuzemsku i zahraničí. Je podobný akciové společnosti. Výhody: podobné jako u akciové společnosti, není potřeba velké základní jmění, jednodušší administrace Nevýhody: rozhodování podle výše vloţeného kapitálu, coţ můţe vést k posílení silných úzkých zájmových skupin. Sdruţení. Má základní kapitál. Je formálně snadněji zaloţitelné a fungující neţ akciová společnost. Výhody: často image neziskově zaměřené činnosti, kaţdý člen má jeden hlas nezávisle na výši vloţených financí.“ (Nejdl, 2011, s. 124-125) 1.3.5.1. -

Obvyklé právní formy DMO v České republice:

Zájmové sdruţení právnických osob je prozatím nejvyuţívanější právní formou organizačních jednotek zabývajících se organizováním procesů turismu v destinaci. Mohou ji zaloţit jak správní organizace, případně další prvky veřejného sektoru, tak právnické osoby soukromé sféry. Výhody: rozhodnutí jsou závazná, coţ umoţňuje efektivnější kontrolu, snazší hledání a optimalizaci společných zájmů. Nevýhody: fyzické osoby nemohou tento model ani zakládat, ani do něj vstoupit, tím v menších lokalitách můţe být někdy ze spolupráce vyloučen pozornosti hodný podnikatelský segment, coţ limituje rozvojové moţnosti DMO.

-

Obecně prospěšná společnost umoţňuje spojení veřejného a soukromého sektoru, právnických i fyzických osob. Výhody: míra nezávislosti posilující pruţnost při rozhodování, moţnost čerpání prostředků z veřejných zdrojů. Nevýhody: nemoţnost, resp. velmi komplikovaná moţnost přistoupení dalších členů, nutný zápis do obchodního rejstříku.

-

Dobrovolný svazek obcí. V praxi se vyskytuje ojediněle, mohou ho tvořit jen obce. Výhody: umoţňuje získat zdroje z veřejných prostředků.

33

Nevýhody: neumoţňuje vstup soukromého sektoru, coţ je pro existenci plnohodnotné DMO nepřijatelné, dále velká závislost na politické situaci a dalších vnějších vlivech.“ (Nejdl, 2011, s. 125-126) „Jednotlivé právní formy nejsou neměnné. Měly by zajistit splnění stanovených cílů a poţadavků, ale zároveň jsou podmíněny konkrétní situací v destinaci. V nové destinaci, která je ve fázi vzestupu a například ještě nemá přesně definovaný hlavní rozvojové směry, můţe být rozhodnuto, ţe pravomoci DMO jsou dostačující a mají odpovídající právní formu, zatímco v destinaci jiţ zavedené, usilující o nové trhy a potřebující novou strategii, jeţ posílí její konkurenceschopnost, jsou nutné nové efektivnější rozhodovací procesy či transparentnější financování, a tudíţ i jiná právní forma.“ (Nejdl, 2011, s. 126)

1.4.

Financování DMO

Organizace destinačního managementu mají důleţitou roli v rozvoji cestovního ruchu v regionech a je důleţité, aby měly dostatek finančních prostředků k výkonu svých činností. Zdroje financování se mohou lišit v závislosti na úrovni řízení DMO. Holešinská tvrdí, ţe „z výsledků analýzy financování destinačních společností za rok 20072009 vyplynulo, ţe výše ročního rozpočtu je různá a není vázána na územní působnost. Ukázalo se, ţe krajské destinační společnost mají v průměru roční rozpočet v minimální výši 3 miliony Kč. V porovnání s regionálními destinačními společnostmi tuto hranici překračuje 1/3 společnosti. Struktura rozpočtů destinačních společností dokládá, ţe aţ na výjimky, které jsou dány především volbou právní formy, vyuţívají všechny destinační společnosti více zdrojového financování, tj. mají vlastní zdroje, které se skládají z členských příspěvků a komerční činnosti a doplňkové zdroje, které nejčastěji tvoří dotace z veřejných rozpočtů.“ (Holešinská, 2012, s. 90)

34

Tabulka č. 4 – Zdroje financování DMO na jednotlivých úrovních Jednotka cestovního ruchu Národní DMO

Krajská DMO

Oblastní DMO

Zdroj financování -

příspěvek ze státního rozpočtu (MMR) dobrovolné příspěvky samosprávy dobrovolné příspěvky sdruţení podnikatelů na národní úrovni, případně podnikatelů samotných - vlastní výdělečné nástroje - příspěvek ze státního rozpočtu (MMR) - příspěvek z krajského rozpočtu min. ve výši 50-100 % poskytnutého příspěvku ze státního rozpočtu* - dobrovolné příspěvky sdruţení podnikatelů na úrovni kraje, případně podnikatelů samotných - vlastní výdělečné nástroje - příspěvek ze státního rozpočtu (MMR) - příspěvek z krajského rozpočtu, na jehoţ území se oblast vyskytuje - příspěvek obcí, které jsou členy destinace - dobrovolný příspěvek ostatních obcí - dobrovolný příspěvek podnikatelů působících v destinaci - vlastní výdělečné nástroje (příspěvky kraje, obcí, podnikatelů a výdělečné nástroje musí dohromady tvořit 50-100 % příspěvku ze státního rozpočtu*)

* bude upraveno prováděcí vyhláškou k zákonu o podpoře rozvoje cestovního ruchu vydanou MMR Zdroj: http://www.vlada.cz/assets/ppov/lrv/ria/databaze/VZZ-o-podpore-cestovniho-ruchu.pdf

1.4.1. Regionální politika EU Jakubíková se ve své publikaci zmiňuje, ţe „politika turismu sice existuje, avšak plnění jejích cílů a priorit je realizováno přes finanční nástroje politiky hospodářské a sociální soudrţnosti. Financování turismu v ČR je zejména otázkou financování plnění základních cílů regionální a strukturální politiky, resp. Politiky ekonomické, sociální a teritoriální soudrţnosti Evropské unie. Hlavními finančními nástroji jsou strukturální fondy (ERDF, ESF), jejichţ čerpání do členských států je zajištěno přes národní operační programy. Vedle strukturálních fondů mohou členské země čerpat z Kohezního fondu, jehoţ prostředky jsou určeny státům s niţším HDP na obyvatele neţ 90 % průměru EU.“ (Jakubíková, 2009, s. 193) 1.4.2. Strategické a programové dokumenty pro čerpání fondů EU Jakubíková dále ve své publikaci tvrdí, ţe „K základním strategickým programovým dokumentům, na jejichţ základě jsou čerpány i prostředky do rozvoje turismu, patří: -

Strategické obecné zásady Společenství jako zásadní strategický dokument politiky soudrţnosti EU. 35

-

Národní rozvojový plán jako základní strategický dokument na národní úrovni, který hodnotí situaci v členském státě a cíle (globální cíle, specifické cíle a návrhy operačních programů) v dalším období, kdy chce ze strukturálních fondů a Kohezního fondu čerpat

-

Národní strategický referenční rámec slouţící jako podklad o čerpání prostředků mezi členským státem a Evropskou komisí.

-

Operační programy (26 operačních programů v období 2007-2013), které pokrývají tři cíle regionální politiky a k nimţ patří následující skupiny: o 8 tematických operačních programů (OP Doprava, OP Ţivotní prostředí, OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, OP Výzkum a vývoj pro inovace, Integrovaný operační program, OP Podnikání a inovace, OP Zaměstnanost, OP Technická pomoc); o 7 regionálních operačních programů (ROP NUTS II Severozápad, ROP NUTS II Moravskoslezsko, ROP NUTS II Jihovýchod, ROP NUTS II Severovýchod, ROP NUTS II Střední Morava, ROP NUTS II Jihozápad, ROP NUTS II Střední Čechy); v regionálních operačních programech je v současnosti alokováno cca 981,9 mil. EUR. o 2 operační programy pro Prahu (OP Praha Konkurenceschopnost, OP Praha Adaptabilita); o 9 operačních programů evropské územní spolupráce.“ (Jakubíková,2009, s. 194)

1.5.

Turistická informační centra (TIC)

PIS zřizuje v Praze pět TIC, proto v následující kapitole objasním, co TIC znamená a jaké plní funkce. „Turistické informační centrum je účelové zařízení poskytující informace a případně i sluţby ze všech oblastí souvisejících s cestovním ruchem pro potřeby návštěvníků a rezidentů, včetně postupně realizovaných rezervací sluţeb cestovního ruchu s vyuţitím informační techniky.“ (Jakubíková, 2009, s. 33) TIC plní následující funkce: -

„shromaţďuje informace na základě jím stanovených zásad dokumentační činnosti a vytváří komplexní databanku cestovního ruchu dané oblasti. Databanka obsahuje turistické, kulturní a všeobecné informace, tj. informace o oblasti svého působení, jejích atraktivitách, ubytovacích a stravovacích moţnostech, dopravě, obchodní síti, 36

kulturních a sportovních programech. Základní podmínkou tvorby databanky je soustavnost a její úplnost a aktuálnost. -

Všemi dostupnými formami poskytuje veřejnosti informace uloţené v databance.

-

TIC můţe při výkonu své činnosti také nabízet další sluţby související s cestovním ruchem (např. působit jako cestovní agentura), jestliţe nenaruší komplexnost, objektivitu a kvalitu poskytovaných informací.

-

TIC je otevřeno po celý rok či v sezoně, otevírací doba činí minimálně 5 dnů v týdnu a poskytuje bezplatně verbální informace minimálně v jednom světovém jazyce. Je připojeno k internetové síti.

-

TIC prezentuje destinaci CR na odborných akcích, veletrzích. TIC je obvykle členem různých sdruţení, např. A.T.I.C. aj.“ (Jakubíková, 2009, s. 33,34)

1.6.

Postavení obce v rozvoji cestovního ruchu

Podle Titelbachové „Obce vykonávají činnost v oblasti turismu stejně jako kraje v samostatné působnosti. K nejdůleţitějším patří zřizování informačních center, správa a provoz kulturních památek na svém území, koordinace aktivit podnikatelských subjektů v oblasti turismu a podpora podnikání, podpora infrastruktury turismu (cyklotrasy a cyklostezky v rámci mikroregionů a Místních akčních skupin – MAS), v obcích se statutem města pak iniciace vzniku destinačních managementů a jiných organizací na podporu turismu, vytváření obcí a vznik organizací na podporu turismu je pro rozvoj turismu (dle zahraniční praxe) rozhodující. Podpora vzniku a marketingu produktů turismu, koordinace a zkvalitňování informací o území zaměřené na poţadavky návštěvníků, sběr relevantních dat a spolupráce mezi podnikateli, úředníky a pracovníky neziskového sektoru je základním faktorem pro rozvoj turismu a naplnění cílů národní strategie. (Titelbachová, 2011, s. 61) „Na úseku regionálního rozvoje dle § 13 zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, obec ve své samostatné působnosti můţe podporovat rozvoj podnikatelských aktivit potřebných pro rozvoj regionu, sdruţovat své prostředky se sousedními obcemi při zajišťování společných rozvojových záměrů, společných více obcím a spolupracovat s krajem, na jehoţ území se nachází, při přípravě a realizaci programu rozvoje kraje. Na úseku regionálního rozvoje na obce s rozšířenou působností dle zákona bylo na základě zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje přeneseno dle paragrafu § 13a zajišťování úkolů spojených s procesem podpory regionálního rozvoje. Obce jsou povinny 37

na ţádost ministerstva a kraje poskytnout součinnost při přípravě a realizaci strategie regionálního rozvoje a státních programů regionálního rozvoje kraje. Města podle významu potenciálu turismu zřizují i destinační společnosti, organizace zaměřující se na marketing turismu a odbory nebo oddělení městských úřadů pro turismus. Obce i města ovlivňují turismus zohledněním rozvojových priorit v územních plánech, pronájmem obecních nemovitostí pro účely turismu, rekonstrukcí historických budov a jejich vyuţitím v turismu, péčí o kulturně-historické památky v majetku obcí, podporou spolků a sdruţení, jejichţ činnost lze vyuţít pro tvorbu produktů turismu (baráčníci, sportovní kluby) a další.“ (Titelbachová, 2011, s. 83)

1.7.

Marketing

Kromě informací o managementu se Nejdl ve své publikaci zmiňuje i o marketingu. „Nejběţnější funkcí, uplatňovanou více či méně v destinacích na všech vertikálních stupních, je funkce marketingová. Tato funkce je nejstarší. Zájem podnikatelů spojit se pro realizaci určitých jednoduchých marketingových aktivit za určitým cílem, poloţit základ spontánního vytváření specifických způsobů chování subjektů zainteresovaných na turismu, jeţ vyústilo v destinační management. DMO je realizátorem jednotného marketingu destinace, resp. zabezpečuje přímo sama či zprostředkovaně komplexní marketingové aktivity za destinaci.“ (Nejdl, 2011, s. 104) Marketing v destinaci turismu lze charakterizovat osmi znaky: -

„uspokojování zákaznických potřeb, přání a poţadavků

-

kontinuální proces (marketing je plynulou činností řízení, nikoli jednorázovým rozhodnutím či aktem)

-

sled dílčích kroků v marketingu

-

filozofie marketingu musí být přijata kaţdým v destinaci (marketing není jen výhradní odpovědností jednoho oddělení)

-

budoucí

potřeby

musejí

být identifikovány a

očekávány

(klíčové

role

marketingového výzkumu) -

vzájemná vnitřní závislost subjektů odvětví turismu, a tedy mnoţství příleţitostí ke spolupráci v destinaci

-

orientace na zisk je zcela normální, speciálně v soukromém sektoru

-

marketing ovlivňuje společnost (sociální a ekonomické aspekty marketingu)“ (Pakatková, 2011, s. 19)

38

1.7.1. Marketingové řízení destinace Palatková se ve své publikaci zmiňuje o tom, ţe „Marketingové řízení destinace je zaloţeno na obecných principech managementu a marketingu, resp. Marketingového řízení známého z firemní sféry. Koncept marketingového řízení destinace (destinačního managementu) je relativně mladý a v současné, i kdyţ stále se rozvíjející podobě, existuje od 90. let minulého století, a to především v zemích alpského prostoru, ve Velké Británii, Irsku, Kanadě či Austrálii. Trend marketingového řízení destinací směřoval od tzv. politického destinačního managementu, charakteristického pro 70. léta, přes marketingový management chápaný jako prosté zázemí pro obchodní organizace aţ k prosazování marketingového managementu destinace jako aktivního činitele vytváření a realizace obchodu (obchodní pojetí destinačního managementu). Druhá polovina 90. let vyznačující se bouřlivým rozvojem informačních technologií znamenala novou příleţitost pro rychlý rozvoj destinačního managementu. Dnes jsou destinace obecně povaţovány za zcela standardní, navzájem si konkurující jednotky, jejichţ rozvoj, resp. Rozvoj jejich zdrojů (produktů), i jejich prodej musejí být řízeny.“ (Palatková, 2011, s. 18) „Marketingové řízení destinace je tedy „procesem analýzy, plánování, stanovení cílů destinace, tvorby a prosazování komunikačních a dalších strategií, marketingového mixu, realizace a kontroly s cílem propojit nabídku destinace s poptávkou po destinaci tak, aby byly uspokojeny potřeby návštěvníků destinace, zvýšena kvalita ţivota rezidentů v destinaci. Proces marketingového řízení destinace můţe být vyjádřen zkratkou AOSTC – Analýza (analysis), stanovení cílů (objectives), strategie (strategies), taktika (tactics), realizace (realization) a kontrola (controls).“ (Palatková, 2011, s. 20-21)

39

2. Analytická část V analytické části se budu podrobně zabývat výročními zprávami Praţské informační sluţby za posledních pět let. Projekty, které byly uskutečňovány a jednotlivými ukazateli, které budu v poslední části porovnávat, pomocí indexních analýz.

2.1.

Praha

Praha, jako hlavní město České republiky je cílovou destinací v zemi. Proto neţ se dostanu k podrobné analýze Praţské informační sluţby, uvedu některé zmínky o Praze od některých spisovatelů. 2.1.1. Pozice a vnímání prahy Palatková se ve své publikaci zmiňuje o Praze takto: „Praha jako městská destinace je silnou destinací a silnou značkou sama o sobě nezávisle na vzdálenosti zdrojového trhu. Praha je vnímána jako významná destinace na domácím trhu (přestoţe není domácími klienty nakupována tak často jako destinace mimo Prahu), je významnou městskou destinací pro sousední či vzdálenější evropské trhy, ale stejně tak pro trhy mimoevropské. Prha je vnímána jako jedno z nejkrásnějších (středoevropských) měst, a to nezávisle na „příslušnosti“ k České republice. V rozhodovacím procesu klienta je první Praha jako destinace, a ne Česká republika, v rámci níţ by si klient vybíral Prahu. Lze konstatovat, ţe značka Praha má větší kalibr a vitalitu neţ značka Česká republika, přestoţe marketingové aktivity zaměřující se na Českou republiku jsou v souhrnu jistě četnější neţ aktivity zaměřené na Prahu. Např. z průzkumu zaměřeného na vnímání České republiky na vybraných evropských trzích [16] vyplynulo, ţe u potenciálních návštěvníků ve Španělsku převaţuje v asociacích spojených s Českou republikou zájem o návštěvu a zvědavost (30 %), „nebyl jsem tam“ (10 %) a Praha (8 %). Pouhé asi 1 % uvedlo hlubší znalosti o České republice, 82 % Českou republiku nezná. Naopak znalost Prahy byla daleko vyšší a dosáhla u potenciálních návštěvníků 62 %, přes 80 % by zvaţovalo návštěvu Prahy.“ (Palatková, 2004, s. 14) Dalšími autory, zmiňujícími se o Praze jsou Vystoupil s Bauerem, kteří tvrdí, ţe „Praha, jako jedna z nejvýznamnějších turistickým destinací střední Evropy, těţí ze své velmi příznivé polohy ve středu Čech, je dobře dostupná nejen letecky, ale z přijatelné vzdálenosti (Nizozemsko, Německo, Švýcarsko, Rakousko, Polsko, Slovensko) také po dálnici, resp. pozemní komunikaci a ţeleznici.

40

Prahu si její návštěvníci (a moţná i její mnozí rezidenti) spojují zejména s uceleným souborem středověkých památek v jejím centru a s denním i nočním rušným tempem velkoměsta. Praha však především ve svých okrajových částech skrývá přírodně velice cenná a krajinně malebná území, často se statutem zvláště chráněných území. Na území hlavního města zasahuje na jihozápadě velmi nepatrně jediné velkoplošné zvláště chráněné území – CHKO Český kras. Mezi absolutní dominanty Prahy lze bez pochyby zařadit Praţský hrad a Chrám sv. Víta, Vyšehrad, Petřínskou rozhlednu a Staroměstskou radnici, k nejvíce navštěvovaným památkám patří také chrám sv. Mikuláše, petřínské Bludiště, Loreta, Staronová synagoga, Staroměstská mostecká věţ a Betlémská kaple. Na území města nalezneme i desítky zámků (např. Zbraslav, Trója, Hvězda), hradů, letohrádků, tvrzí, klášterů, kostelů, kaplí, synagog, ţidovských hřbitovů a mnoho dalších pamětihodností.“ (Vystoupil, Bauer, 2011, s. 194)

2.2.

Pražská informační služba – PIS

PIS je příspěvkovou organizací hlavního města Prahy, která byla zaloţena 1. 1. 1958. Vznikla jako samostatné kulturně-informační a vzdělávací organizace, která vznikla za účelem podpory CR v Praze. Mezi její základní činnosti patří: „Informační sluţby nejen pro turisty, ale i pro občany Prahy a blízkého okolí Provozování vlastních turistických center Realizace kurzů pro průvodce cestovního ruchu Vydávání propagačních materiálů Pronájem vybraných památek a správa Zámku Ctěnice Oficiálním portálem PIS je www.praguewelcome.cz. (Petříčková, Studnička, Vrchotová, 2012, s. 20) Podle výše uvedených druhů činností se PIS dělí na následující útvary: „Útvar informací a dokumentace Útvar IT Útvar turistických sluţeb Útvar vlastivědný Útvar cestovního ruchu Útvar personální a administrativy Útvar PR Útvar provozní 41

Útvar ekonomický Zámecký areál Ctěnice“ (PIS, Výroční zpráva, 2009, [online], [cit. 2014-02-24], Dostupné na: http://www.praguewelcome.cz/file/edee/cs/infocentrum-b2b/vyrocnizpravy/vz_pis_2009_nahled.pdf) „Mezi hlavní úkoly Praţské informační sluţby patří propagovat město, seznamovat domácí i zahraniční zájemce s jeho památkami, s praţskou kulturou i historií, shromaţďovat a poskytovat kvalitní a objektivní informace a zajišťovat sluţby pro návštěvníky hlavního města.“ (PIS, Výroční zpráva 2008, [online], [cit. 2014-03-09], dostupné na: http://www.praguewelcome.cz/file/edee/cs/pis/o-pis/vz-2008.pdf)

42

Obrázek č. 3 - Základní schéma organizace Ředitel organizace Kancelář ředitele sekretariát Marketing

Public

Ekonomický

Odborný

Sektor

relations

sektor

sektor

edice

IT oddělení

Tiskové oddělení

a webu Reklama,

Turistická

Účetní

Oddělení

Oddělení

inzerce,

informační

oddělení

vzdělávání

webu

propagace

centra

Fam trips,

Písemné a

Mzdové

Dispečink

Ediční

Press trips

telefonní

a personální

průvodců

oddělení

informace

oddělení

Podpora

Výstavy

Hospodářská

Staroměstská

kongreso-

a speciální

správa

radnice

vého

akce

turismu Film office

Partnerství

Oddělení

a koncepční

statistik a analýz

spolupráce

Zdroj: Vlastní zpracování z http://www.praguewelcome.cz 2.2.1. Výroční zpráva 2009 Praţská informační sluţba provedla v roce 2009 mnoho zásadních a pozitivních změn, které byly dány inovativním a aktivním přístupem nového vedení k dosud opomíjeným problémům. Rok 2009 byl náročný z hlediska hospodaření, kdy celkové náklady byly o 27 497 tis. Kč. vyšší neţ výnosy. Hospodářská krize v České republice a ekonomické problémy na celém světě se projevily i v práci PIS. „Objektivní posouzení vlastních moţností spolu s šetřením na správném místě a hledáním nových zdrojů vedly k uspokojivému hospodářskému výsledku při zachování všech pro město důleţitých 43

činností. Základní úloha PIS tedy dotčena nebyla, byly však zefektivněny nejdůleţitější činnosti, podpořeny všechny potenciální zdroje příjmů a učiněno vše proto, aby PIS plnila co nejlépe úlohu danou zřizovací listinou, tzn. informovat, propagovat, podporovat rozvoj CR, vzdělávat a pomáhat Praţanům. Zejména role informační je pro podporu CR v Praze velmi důleţitá. Z tohoto důvodu se PIS rozhodla zahájit vývoj nového webového portálu, který bude nejen svým designem, ale především vyuţitím nejmodernějších technologií ideálním nástrojem propagace Prahy pro turistickou veřejnost. Tento projekt doprovází i digitalizace všech shromaţďování informací a příprava jejich následného sdílení. V současnosti jiţ cca 75 % návštěvníků Prahy přijíţdí individuálně. Především pro tyto turisty, ale také pro obyvatele Prahy, PIS zmodernizovala informační střediska v centru města, na letišti a na hlavním vlakovém nádraţí. Jejich nový vnější design upoutává výraznou barevností i podobou. Na osobní přístup pracovníků, jejich jazykové vybavení a znalosti Prahy byly kladeny po celý rok vysoké nároky.“ (PIS, Výroční zpráva, 2009, [online], [cit. 2014-04-19], dostupné na: http://www.praguewelcome.cz/file/edee/cs/pis/o-pis/vz-2009.pdf) V roce 2009 se PIS, stejně jako celé odvětví cestovního ruchu, potýkala s výrazným poklesem příjezdového cestovního ruchu (meziročně o cca 10 %), změnila se struktura turistů, začala se zkracovat doba trvání pobytu, apod. PIS těmto změnám čelila různými způsoby. Snaţila se zlepšit poskytované sluţby, zvýraznit propagaci Prahy doma i na zahraničních trzích tím, ţe se zúčastňovala na veletrzích cestovního ruchu, či spolupracovala s médii. PIS se podařilo zabránit dopadu poklesu cestovního ruchu tím, ţe svěřila

správu

vybraných

památkových

objektů

externím

provozovatelům.

„Několikaměsíční zkušenost tohoto modelu naznačuje, ţe to bylo rozhodnutí v době hospodářské krize velmi prozíravé. Byla zajištěna ekonomická stabilita PIS garantovanými fixními příjmy bez ohledu na pokles turistiky, a tudíţ se PIS mohla více soustředit na hlavní poslání, jehoţ podstatou je podpora turistického ruchu, vzdělávání průvodců či praţská vlastivěda pro školy, mládeţ i širší veřejnost. Největší zátěţí tak zůstal v roce 2009 nově otevřený ubytovací a gastronomický komplex v areálu zámku Ctěnice, jehoţ provoz je finančně velmi náročný a navíc zásadně přesahuje rámec činností i působení naší organizace.

44

Rok 2009 byl jak pracovně, tak ekonomicky velmi náročný a je zřejmé, ţe chce-li Praha obstát v konkurenci evropských metropolí, budou poţadavky kladené dosud na činnost PIS ještě větší. Právě proto je důleţité, abychom co nejdříve dokončili jiţ započaté projekty a soustředili se na další s cílem pozitivně ovlivňovat a prezentovat turistický potenciál Prahy.“ (PIS, Výroční zpráva, 2009, [online], [cit. 2014-04-19], dostupné na: http://www.praguewelcome.cz/file/edee/cs/pis/o-pis/vz-2009.pdf) 2.2.1.1.Data za rok 2009 -

v roce 2009 se na telefonické centrum obrátilo cca 17 200 tazatelů převáţně z Prahy a České republiky. Zahraniční dotazy představují přibliţně 10 %. Výrazný úbytek telefonických dotazů oproti minulým létům je způsoben především odklonem veřejnosti od získávání informací po telefonu k internetu.

-

V roce 2009 se na písemné oddělení PIS obrátilo 3 875 tazatelů, z toho 3 046 zahraničních. Převáţná většina tazatelů (cca 99 %) komunikuje prostřednictvím emailů.

-

V roce 2009 PIS dala do tisku broţury Plán města, Památky a kultura, Doprava, Ubytování, Praha pro děti, Praha odpočinková, Agent’Manual, Praha cyklistická, Praha za hranicemi památkové rezervace, Praţské podzemí a 4 x Praţský kulturní čtvrtelník. Tyto broţury jsou k dispozici v TIC a jsou distribuovány na česká kulturní centra v zahraničí a na velvyslanectví ČR po celém světě.

-

V roce

2009

PIS

odstartovala

projekt

nového

webového

portálu

www.praguewelcome.cz jako oficiálního komunikačního kanálu hl. města Prahy pro zahraniční i tuzemské turisty. Tento portál splňuje veškeré podmínky moderního webového portálu. -

V roce 2009 proběhla analýza současného prodejního systému, který je vyuţíván na TIC za účelem zefektivnění prodeje a archivace dat.

-

V roce 2009 byl starý databázový systém nahrazen novým. Tento systém slouţí jako publikační podpora, i jako nástroj pro snadné vyhledávání v TIC.

2.2.1.2.Útvar turistických služeb (ÚTS) „Útvar turistických sluţeb plní jednu z nejdůleţitějších rolí PIS, kterou je poskytování informací pro zahraniční i domácí návštěvníky Prahy. V roce 2009 zajišťoval provoz pěti TIC. Z toho dvě byla otevřena nepřetrţitě 365 dní, a to TIC ve Staroměstské radnici a na Letišti Praha-Ruzyně. 45

ÚTS zajišťoval v roce 2009 provoz těchto turistických informačních center: -

Staroměstské náměstí, v prostorách Staroměstské radnice, otevřeno denně

-

Rytířská 31, Praha 1, otevřeno denně

-

hala Hlavního nádraţí, otevřeno denně

-

Letiště Praha-Ruzyně, tranzitní oblast Terminálu 2 (přílety ze zemí schengenského prostoru), otevřeno denně

-

Malostranská mostecká věţ, otevřeno v turistické sezóně (duben-říjen) denně, v listopadu vţdy v pátek a v sobotu. V mimosezónním období, kdy je Malostranská mostecká věţ zpřístupněna pouze jako památkový objekt, jsou zde pravidelně doplňovány informační materiály. Dotazy jsou zodpovídány na nejbliţším TIC Staroměstská radnice.

2.2.1.3.Útvar cestovního ruchu (ÚCR) Příjezdový cestovní ruch byl v roce 2009 poznamenán významným poklesem o cca 10 %. Sníţily se i příjezdy turistů a zkrátila se i délka jejich pobytů. Také se změnila struktura přijíţdějících turistů. „Turisté méně utrácejí a jsou náročnější v posuzování poskytovaných sluţeb. ÚCR se ve své činnosti zabývá turistickým ruchem jak v praktické, tak v teoretické rovině. Poskytuje sluţby cizojazyčných průvodců, překladatelů, tlumočníků i hostesek, organizuje jazykové zkoušky, doplňkově zajišťuje ubytování a další incomingové sluţby. ÚCR

také zabezpečuje propagaci Prahy v oblasti CR v úzké spolupráci s odborem

památkové péče MHMP. Mezi významné činnosti ÚCR

patří prezentace Prahy na

veletrzích, propagační práce vůči domácím a zahraničním médií CR, tour operátorům pod.“ (PIS, Výroční zpráva, 2009, [online], [cit. 2014-04-19], dostupné na: http://www.praguewelcome.cz/file/edee/cs/pis/o-pis/vz-2009.pdf) 2.2.1.4.Rok 2009 v grafech V následující subkapitole uvedu mnou vybrané ukazatele, jako je vývoj počtu turistů v Praze, vývoj počtu zaměstnanců a vývoj návštěvnosti HUZ v Praze podle zemí.

46

Graf č. 1 - Vývoj počtu turistů v Praze v letech 2008-2009 4,650,000 4,600,000 4,550,000 4,500,000 4,450,000 4,400,000 4,350,000 4,300,000 4,250,000 4,200,000 2008

2009

Zdroj: Vlastní zpracování z www.praguewelcome.cz Pro znázornění změny vývoje počtů hostů, jsem v předchozím grafu vyuţila i rok 2008, proto je z grafu jasné, ţe návštěvnost Prahy se v roce 2009 sníţila. Důvodem je hospodářská krize, která tento rok postihla celou Českou republiku. Graf č. 2 - Vývoj počtu zaměstnanců v letech 2008-2009 100 90 80 70 60 50

93

83

2008

2009

40 30 20 10 0

Zdroj: Vlastní zpracování z www.praguewelcome.cz

47

Z grafu vyplývá, ţe počet zaměstnanců se oproti roku 2008 sníţil, coţ je způsobeno zefektivňováním pracovních procesů PIS, „avšak v závěrečné fázi projektu ubytovacího a gastronomického provozu ve Ctěnicích bylo k naplnění monitorovacích kritérií nutno vytvořit 14 nových pracovních míst. Tato pracovní místa musí být po celou dobu udrţitelnosti (tj. do roku 2011) zachována, i kdyţ z hlediska efektivity provozu není tento počet zcela ideální. PIS v březnu 2009 ţádala Ministerstvo pro místní rozvoj ČR o sníţení počtu těchto pracovních pozic v důsledku krize a ekonomické efektivnosti. MHMP k této ţádosti vydala kladné stanovisko, avšak Ministerstvo pro místní rozvoj ČR ţádost na základě vyjádření Ministerstva financí ČR zamítlo.“ (PIS, Výroční zpráva, 2009, [online], [cit. 2014-04-19], dostupné na: http://www.praguewelcome.cz/file/edee/cs/pis/o-pis/vz2009.pdf) Graf č. 3 - Návštěvnost v HUZ v Praze podle zemí v roce 2009 Německo

13.4%

UK

7.5%

Itálie

7.0% 66.3% 5.4% 3.2%

USA Polsko Španělsko

4.1% 4.0% 4.7% 2.5% 2.1% 12.4%

Francie Rusko Slovensko Japonsko Rezidenti Ostatní

Zdroj: Vlastní zpracování z www.praguewelcome.cz Z grafu vyplývá, ţe Prahu navštěvují nejvíce zahraničních turistů z Německa s 13,4 %, turisté ze Spojeného Království s 7,5 % a turisté z Itálie se 7,0 %. 2.2.2. Výroční zpráva 2010 V roce 2010 dosáhla PIS jednoho z nejlepších ekonomických výsledků za posledních deset let své činnosti. „Tento skvělý úspěch by nebyl moţný bez aktivní podpory a spolupráce Magistrátu hlavního města Prahy a také bez zaměstnanců PIS, kteří svojí prací přispívají ke 48

zkvalitnění turistických sluţeb v metropoli. Dobrou zprávou pro Prahu i všechny její obyvatele je trend postupného oţivování CR, který v předcházejícím roce 2009 zaznamenal strmý pád. Krize pomalu odeznívá a do Prahy se vracejí turisté. PIS se jim snaţí nabídnout co nejkvalitnější sluţby i objektivní informační servis. Pro rok 2010 připravila PIS speciální informační sekce. „Předmětem našeho zájmu byla jednak církevní turistika, dále pak soubor informací a mapa pro gay komunitu. K oběma tématům vznikl tištěný materiál i webová prezentace. V současné době například inovujeme program školení městské policie a její připravenosti pro potřeby cestovního ruchu. Za tímto účelem PIS chystá přehledné „mini“ broţurky s potřebnými informacemi pro snadné a rychlé vyuţití. Novým nastupujícím trendem světového incomingu, s jehoţ pomocí evropské země lákají turisty, je gastroturistika. Jak chutná Praha? To je otázka, kterou jsme si v PIS poloţili, a kterou dnes hledáme s veřejností odpověď. Unikátní soutěţí Jak chutná Praha chceme hlavnímu městu vrátit zapomenutý gurmánský věhlas a turistům důvod, proč Prahu navštívit a proč se do ní vracet. Všechny tyto kroky realizuje PIS s maximálním ohledem na efektivnost svých činností. Proto i v průběhu roku 2010 došlo ke sníţení počtu zaměstnanců. Zátěţí v personální politice PIS však byl a je zámecký areál Ctěnice, jehoţ pracovní síla byla vázána na investice evropských fondů a povinnost dodrţení určitého počtu pracovníků. V roce 2010 CR v Praze udělal první krok z krize. PIS se bude kaţdodenní činností i svými jedinečnými projekty snaţit, aby ani v roce 2011 neztratil dech a znovu dynamicky posiloval.“ (PIS, Výroční zpráva, 2010, [online], [cit. 2014-02-24], Dostupné na:

http://www.praguewelcome.cz/file/edee/cs/infocentrum-b2b/vyrocnizpravy/vyrocni_zprava_2010.pdf) 2.2.2.1.Nový komplexní turistický informační portál www.praguewelcome.cz „V červnu 2010 PIS spustila nový komplexní informační portál www.praguewelcome.cz v deseti jazykových mutacích – kromě ostatních světových jazyků obsahuje i japonskou a čínskou verzi.“ (Výroční zpráva, 2010, [online], [cit. 2014-04-19], Dostupné na: http://www.praguewelcome.cz/file/edee/cs/infocentrum-b2b/vyrocnizpravy/vyrocni_zprava_2010.pdf) Během půl roku, navštívilo tento webový portál cca 390 000 návštěvníků. Inspirací při tvorbě tohoto portálu se stal informační systém města Vídeň a Londýn. Portál obsahuje interaktivní nástroje, pomocí kterých si uţivatelé mohou sestavit vlastní program návštěvy města i s výpočtem kilometrů. Na portálu se nachází i 49

interaktivní mapa, která umoţňuje i výpočet cen taxisluţeb nebo doporučení zajímavých cílů v cílové lokalitě. „Portál obsahuje velké mnoţství objektivních a průběţně aktualizovaných informací o Praze – kalendář akcí a událostí, adresáře firem, státních, městských i kulturních institucí, sluţeb (zejména turistických), praţské památky, včetně praktických informací pro turisty, dopravní informace, základní informace o ČR a jejích památkách aj.. Koncem roku 2010 byly na web přidány nové sekce zaměřené na gay komunitu a církevní turistiku. Statistická data webového portálu PIS ukazují, ţe stránky vyuţívají lidé z celého světa. Dodnes je navštívili uţivatelé ze 165 zemí. V průměru se celých sedmdesát procent uţivatelů na stránky www.praguewelcome.cz či www.praguewelcome.com vrací. Turistický portál je koncipován pro širokou veřejnost, coţ se potvrdilo i v praxi, protoţe je navštěvován napříč generacemi, nejvíce pak věkovou skupinou 25 – 54 let.“(PIS, Výroční zpráva, 2010, [online], [cit. 2014-04-19], Dostupné na: http://www.praguewelcome.cz/file/edee/cs/infocentrum-b2b/vyrocnizpravy/vyrocni_zprava_2010.pdf) PIS dlouhodobě spolupracuje s vyššími odbornými školami CR a v rámci vysokoškolského programu Leonarda Da Vinci dává i zahraničním studentům moţnost splnit si v TIC Praţské informační sluţby odbornou praxi. Dále se PIS podílí na tvorbě informačních broţur Magistrátu hlavního města Prahy. „V roce 2010 jsme aktualizovali a pro tisk zpracovali tyto publikace: Plán města, Památky a kultura, Dopravní plán, ubytování, Praha odpočinková, Praţský kulturní čtvrtletník, které vycházejí v několika jazykových mutacích a mimo jiné slouţí k propagaci hlavního města na zahraničních i domácích veletrzích a dalších významných akcích s mezinárodní účastí: v Praze jsou k dispozici návštěvníkům v TIC.“ (PIS, Výroční zpráva, 2010, [online], [cit. 2014-04-19], Dostupné na: http://www.praguewelcome.cz/file/edee/cs/infocentrumb2b/vyrocnizpravy/vyrocni_zprava _2010.pdf) 2.2.2.2.Rok 2010 v grafech V následující subkapitole uvedu mnou vybrané ukazatele, jako je vývoj počtu turistů v Praze, vývoj počtu zaměstnanců v Praţské informační sluţbě a vývoj návštěvnosti HUZ v Praze podle zemí.

50

Graf č. 4 - Vývoj počtu turistů v Praze v letech 2009-2010 4,800,000 4,700,000 4,600,000 4,500,000 4,400,000 4,300,000 4,200,000 4,100,000 2009

2010

Zdroj: Vlastní zpracování z www.czso.cz Z grafu jasně vyplývá, ţe v době krize v roce 2009 Praha zaznamenala pokles přijíţdějících turistů, coţ se opět zlepšilo v roce 2010. Graf č. 5 - Vývoj počtu zaměstnanců v letech 2009-2010 90 80 70 60 50

83 72

40 30 20 10 0 2009

2010

Zdroj: Vlastní zpracování z www.praguewelcome.cz V grafu je viditelné, ţe od roku 2009 se počet zaměstnanců v Praţské informační sluţbě sníţil o 11 zaměstnanců, coţ je opět způsobeno zefektivněním pracovních procesů uvnitř PIS.

51

Graf č. 6 - Návštěvnost v HUZ v Praze podle zemí v roce 2010 34.3%

Německo

12.7% 6.8%

UK Itálie

5.9%

USA Polsko

5.7%

13.2% 2.2%

2.6%

4.3%

5.6%

3.8%

3.2%

Španělsko Francie Rusko

Zdroj: Vlastní zpracování z www.praguewelcome.cz Z grafu vyplývá, ţe do Prahy přijelo v roce 2010 nejvíce hostů z Německa. Je to 12,7 % z celkového počtu návštěvníků. Návštěvníci z Velké Británie se podíleli na CR v Praze svými 6,6 %, „avšak jejich celkový počet poklesl téměř o 7,6 %. Vysoký pokles hostů z Itálie o více neţ 8,4 % byl vynahrazen naopak nárůstem turistů z USA, Francie, Japonska, Slovenska, Dánska a zejména Ruska, kde Praha zaznamenala navýšení o 31 %.“ (PIS, Výroční zpráva, 2010, [online], [cit. 2014-03-26]. Dostupné na: http://www.praguewelcome.cz/file/edee/cs/infocentrumb2b/vyrocnizpravy/vyrocni_zprava _2010.pdf) 2.2.3. Výroční zpráva 2011 Rok 2011 byl pro PIS významný, protoţe se zúčastnila soutěţe o nejlepší turistický portál, ve kterém se umístila na 3. místě. A zároveň vyhrála 1. místo pro TIC Staroměstská radnice v soutěţi A.T.I.C. ve spolupráci s vydavatelstvím Vltava-Labe-Press. Ředitelka Lucie Ramnebornová se ve výroční zprávě o roku 2011 zmiňuje takto: „V roce 2011 se Praţské informační sluţbě podařilo realizovat mnoho unikátních projektů, z nichţ bych ráda zmínila digitalizaci kartoték informační databáze PIS v papírové podobě, která byla vytvářena jiţ od 50. let minulého století a je ojedinělou sbírkou archiválií o Praze, další rozvoj webu www.praguewelcome.com s rekordní návštěvností internetových stránek. Podíl zahraničních uţivatelů stoupl oproti roku předchozímu o 10 %.“ (PIS, Výroční zpráva, 2010, [online], [cit. 2014-03-26]. Dostupné na: http://www.praguewelcome.cz/file/edee/cs/pis/o-pis/vz_2011.pdf)

52

2.2.3.1.Webový portál www.praguewelcome.com Webový turistický informační portál www.praguewelcome.com byl vytvořen v několika hlavních světových jazykových mutacích. V loňském roce tento portál navštívilo více neţ milion návštěvníků, a to i přesto, ţe PIS nevynakládala ţádné prostředky na propagaci. „Oproti srovnatelnému období roku 2010 se návštěvnost stránek zvýšila o rekordních 75 %. Prezentace je zaměřená na zahraniční i české návštěvníky Prahy. V průběhu roku 2011 byly na web implementovány další sloţité aplikace, jako např. interaktivní průvodce a interaktivní mapy, které dokáţí uţivatelům přehledně naplánovat návštěvu památek i dalších zajímavých míst Prahy. To umoţňuje lepší vyuţití pobytu zejména aktivním turistům, kteří jsou pro Prahu největším přínosem. Z důvodu minimalizace nákladů spojených s novými aplikacemi a správou rezervačního ubytovacího systému byl na portál přidán externí rezervační systém Booking.com, který byl vybrán po pečlivém zváţení všech podobných on-line rezervačních systémů a po zkušenostech z jiných měst. Portál je v současnosti obohacen o další prvek – e-shop, který nabízí mj. on-line prodej různě zaměřených prohlídek Prahy s průvodcem, vlastivědné vycházky a další produkty. Prodej vlastivědných vycházek přes internet je výrazně vítán mimopraţskými zákazníky, kterým umoţňuje prohlídku Prahy s odborným výkladem. Součástí informačního portálu je také sekce Infocentrum B2B určené zejména pro média a odborníky v cestovním ruchu.“ (PIS, Výroční zpráva, 2011, [online], [cit. 2014-03-26], Dostupné na: http://www.praguewelcome.cz/file/edee/cs/pis/o-pis/vz_2011.pdf) 2.2.3.2.Modernizace Na konci roku 2011 otevřela PIS po rekonstrukci jedno z nejmodernějších informačních center v Praze v ulici Rytířská 31. „Jako první v Praze zde vyuţíváme revoluční technologii dotykové fólie. Díky ní je jedna z výloh proměněna na velkou dotykovou obrazovku (1400 mm x 1050 mm). Výkonným projektem je pak na výlohu promítaná mapa, která se mění na mapu dotykovou. Dalším zkvalitněním turistických sluţeb je informační kiosek, který poskytuje velké mnoţství denně doplňovaných a aktualizovaných informací o Praze. Návštěvníky jsou dále vyuţívány informační LED obrazovky poskytující kulturní tipy i přehled aktuálně probíhajících akcí v české a anglické jazykové mutaci.“ (PIS, Výroční zpráva, 2011, [online], [cit. 2014-03-26], Dostupné na: http://www.praguewelcome.cz/file/edee/cs/pis/o-pis/vz_2011.pdf)

53

2.2.3.3.Informační kiosky Jednou z dalších novinek, připravených pro turisty v roce 2011 je implementace informačních kiosků na několika frekventovaných místech ve městě. „Cílem tohoto projektu je podpora turistického ruchu v Praze rozšířením informačního servisu. Infokiosky s dotykovou obrazovkou představují interaktivní alternativu informačních center, která jsou navíc v některých lokalitách dostupná 24 hodin denně. Na informačním kiosku běţí speciální internetová aplikace postavená nad informačními databázemi PIS. Při její tvorbě jsme vycházeli z měření vyuţit segmentů u našich internetových stránek www.praguewelcome.com v češtině i dalších jazykových mutacích. Kiosky tak poskytují velké mnoţství denně doplňovaných a aktualizovaných informací o Praze, zejména databázi objektů a památek, kalendář kulturních a sportovních akcí (cca 3000 akcí měsíčně), ubytování, gastronomii, dopravní spojení, on-line nákupy turistických sluţeb a produktů, vstupenek na akce a rovněţ přístup na internet. (PIS, Výroční zpráva, 2011, [online], [cit. 2014-03-26], Dostupné na: http://www.praguewelcome.cz/file/edee/cs/pis/o-pis/vz_2011.pdf) 2.2.3.4.PIS a památkové objekty „Z pověření Magistrátu hl. města Prahy spravuje PIS několik historických objektů, které jsou významnými národními kulturními památkami a památkově chráněnými objekty. Konkrétně je to Staroměstská mostecká věţ, Prašná brána, Malostranská mostecká věţ, Zvonice kostela svatého Mikuláše, Zrcadlové bludiště na Petříně a Petřínská rozhledna. Vedle těchto přístupných památek k nim patří také zámek Ctěnice a Novomlýnská vodárenská věţ, která na svoji úpravu teprve čeká. Po celý rok 2011 vyuţívala PIS sluţbu externího provozovatele památek, jehoţ výběr byl realizován jiţ v roce 2010 na základě pečlivé přípravy a transparentního výběrového řízení. Hlavním důvodem byl fakt, ţe celoroční provoz objektů je spojen s náročnou kaţdodenní údrţbou, ostrahou, propagací, organizací provozu včetně výběru vstupného, úklidem a jinými sluţbami, k jejichţ provádění není nutná činnost interních zaměstnanců. Externí provozovatel uhradil PIS na základě smlouvy roční poplatek ve výši 55 milionů korun bez DPH. Před uzavřením smlouvy byl také proveden audit odborníky státní památkové péče. Samozřejmě i v průběhu roku 2011 bylo stále kontrolováno, zda v objektech nejsou dotčeny zájmy památkové péče, zda je s nimi nakládáno profesionálně a s respektem k potřebě historických prostor.“ (PIS, Výroční zpráva, 2011, [online], [cit. 2014-03-26], Dostupné na: http://www.praguewelcome.cz/file/edee/cs/pis/o-pis/vz_2011.pdf) 54

„Po celý rok 2011 byla v památkách prováděna průběţná údrţba, jako například odstranění závad způsobujících zatékání do plechových střech na Petřínské rozhledně, II. etapa obnovy nátěrů rozhledny (samozřejmě po předchozím mechanickém odstranění rzi), staticky byly zajištěny některé prvky sochařské výzdoby, byly provedeny opravy vyhlídkových ochozů, nejnutnější kamenické opravy na věţích, zejména vypravení spár, poloţeny ochranné dřevěné rošty aj. Významnou prací v roce 2011 byla také rekonstrukce Zrcadlového bludiště na Petříně. Na základě předchozích expertních posudků bylo přistoupeno k celkové rekonstrukci stavby včetně zateplení, jeţ zabezpečí vhodné klimatické prostředí v souvislosti s poţadavkem na restaurování obrazu bratří Liebscherů „Boj Praţanů se Švédy na Karlově mostě“. Zrcadlové bludiště bylo postaveno jiţ v roce 1891 ke krátkodobému výstavnímu účelu v rámci Jubilejní výstavy a jeho vyuţití nebylo koncipováno jako úloţiště uměleckého díla. Práce spočívaly v opravách střechy a podlahy objektu, izolace stěn a zajištění klimatizace v místnosti. Jak projekt, tak i uvedené realizace byly věcně i časově velmi náročné. Původně zvaţované restaurování dioramatického obrazu tak nemohlo být v roce 2011 uskutečněno. Ve spolupráci s provozovatelem byly v některých objektech instalovány nové expozice, například v Malostranské mostecké věţi či Prašné bráně. Při příleţitosti oslav 120. výročí otevření Petřínské rozhledny byly uspořádány důstojné oslavy a vydán historický tisk.“ (PIS, Výroční zpráva, 2011, [online], [cit. 2014-03-26], Dostupné na: http://www.praguewelcome.cz/file/edee/cs/pis/o-pis/vz_2011.pdf) 2.2.3.5.Projekty PIS 2011 a mediální aktivity V roce 2011 odstartovala PIS marketingovou kampaň. Jejím cílem bylo zviditelnit Prahu zahraničním turistům a zároveň vyuţít jejího prostředí a přiblíţit se Praţanům. 2.2.3.5.1. Zapomenutá místa Prahy Cílem této akce bylo usilovat o rozšíření turistického ruchu v Praze za hranice jejího historického jádra. „Kaţdá městská část Prahy má návštěvníkům co nabídnout. Během podzimu jsme nasbírali na čtyřista zapomenutých míst v kategoriích architektura, sakrální, technická a přírodní památka. V současné době webové stránky www.zapomenutapraha.cz slouţí všem aktivním turistům jako tip na víkendový výlet.“ (PIS, Výroční zpráva, 2011, [online], [cit. 2014-03-26], Dostupné na: http://www.praguewelcome.cz/file/edee/cs/pis/opis/vz_2011.pdf)

55

2.2.3.5.2. Kulturní léto s PIS Praha a hudba, Středověk v Praze, Dobrý voják Švejk, Jak tančí Praha, to je výčet jen některých z mnoha kulturně-naučných programů, které Praţská informační sluţba uspořádala v rámci tzv. Kulturního léta s PIS. „Od konce června do konce října jsme pro domácí i zahraniční návštěvníky našeho hlavního města připravili tematicky zaměřené kulturní celky na turisticky zajímavých místech. Kulturní léto s PIS probíhalo na Staroměstském náměstí, na náměstí Republiky či na Kampě. Akce byly vţdy spojeny s poskytováním turistických informací a informačních materiálů.“ (PIS, Výroční zpráva, 2011,

[online],

[cit.

2014-03-26],

Dostupné

na:

http://www.praguewelcome.cz/file/edee/cs/pis/o-pis/vz_2011.pdf) 2.2.3.5.3. Jak chutná Praha „Cílem soutěţe bylo prostřednictvím receptů, které jsme obdrţeli z řad široké veřejnosti, napomoci znovuobnovení pozapomenutého gurmánského a gastronomického věhlasu, kterému se Praha kdysi těšila. Takto jsme získali nejen originální recepty, ale také zajímavé příběhy s nimi spojené. Ke spolupráci jsme přizvali ředitele Praţského kulinářského institutu Romana Vaňka a viceprezidenta Asociace českých cestovních kanceláří Tomio Okamuru. Odborná porota vybrala dvacet nejlepších receptů z různých kategorií, z nichţ jsme následně vytvořili česko-anglickou kuchařku Jak chutná Praha/Taste of old Prague. Soutěţ se konala pod záštitou primátora hlavního města Prahy.“ (PIS, Výroční zpráva, 2011, [online], [cit. 2014-03-26], Dostupné na: http://www.praguewelcome.cz/file/edee/cs/pis/o-pis/vz_2011.pdf) 2.2.3.5.4. Jak peče Praha „Věhlas českého vánočního cukroví je známý za hranicemi České republiky. Soutěţí Jak peče Praha jsme na proslulou tradici upozornili a napomohli tak gastronomii i turistickému ruchu v naší metropoli. Úkolem bylo zapojit opět širokou (nejen praţskou) veřejnost a zároveň podpořit praţské kavárny, které v rámci své nabídky propagovaly projekt a vánoční cukroví nabízely. Veřejnost nám zasílala recepty, jichţ se nám sešlo na osm set. V rámci projektu PIS navázala spolupráci s přední českou cukrářkou Mirkou van Gils Slavíkovou. Ze soutěţe vzešla dvojjazyčná kuchařka Jak peče Praha/Christmas Baking in Prague.“ (PIS, Výroční zpráva, 2011, [online], [cit. 2014-03-26], Dostupné na: http://www.praguewelcome.cz/file/edee/cs/pis/o-pis/vz_2011.pdf)

56

2.2.3.5.5. Pražské vinařství „Ve spolupráci s Asociací sommeliérů ČR a Českým archivem vín jsme v září připravili první ročník soutěţe O nejlepší praţské vinařství. V povědomí většiny z nás je oblast pěstování vinné révy spojována s teritoriem Moravy. K naší velké škodě zapomínáme, ţe kvalitní víno produkují také vinohrady v Praze. Záměrem bylo představit městské vinice a přiblíţit jejich bohatou historii sahající aţ do období před kralováním Karla IV. V rámci unikátní prezentace jsme představili vinice Salabku, Grébovku, Máchalku, sv. Kláru a vinici Modřanskou i Svatováclavskou.“ (PIS, Výroční zpráva, 2011, [online], [cit. 201403-26], Dostupné na: http://www.praguewelcome.cz/file/edee/cs/pis/o-pis/vz_2011.pdf) 2.2.3.6.Rok 2011 v grafech V následující subkapitole uvedu mnou vybrané ukazatele, jako je vývoj počtu turistů v Praze, vývoj počtu zaměstnanců a vývoj návštěvnosti HUZ v Praze podle zemí. Graf č. 7 - Vývoj počtu turistů v Praze v letech 2009-2011 5,200,000 5,000,000 4,800,000 4,600,000 4,400,000 4,200,000 4,000,000 3,800,000 2009

2010

2011

Zdroj: Vlastní zpracování z www.praguewelcome.cz V předchozím grafu je znázorněn vývoj počtu turistů v Praze od roku 2009-2011. Z tohoto grafu vyplývá, ţe od krize, která postihla Českou republiku v roce 2009, se návštěvnost Prahy začala opět pomalu zvyšovat, coţ je dobrým znamením nejen pro Prahu jako takovou, ale i pro podnikatelské a další subjekty fungující v Praze.

57

Graf č. 8 - Vývoj počtu zaměstnanců v letech 2009-2011

90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

83 72 64

2009

2010

2011

Zdroj: Vlastní zpracování z www.praguewelcome.cz Z grafu vyplývá, ţe počet zaměstnanců se opět sníţil, díky stálému zefektivňování pracovních procesů PIS, coţ je sice dobrá zpráva pro PIS, které se tím pádem sniţují náklady, ale zároveň se sniţuje počet pracovních míst v Praze. Graf č. 9 - Návštěvnost v HUZ v Praze podle zemí v roce 2011

31.1%

Německo

12.8%

Rusko

7.5%

Spojené království 5.5% 5.5%

Itálie USA Francie Španělsko

5.3% 13.6%

4.6% 4.0%

1.8% 2.1% 3.0% 3.1%

Polsko Slovensko Nizozemí Japonsko

Zdroj: Vlastní zpracování z www.praguewelcome.cz

58

„V roce 2011 přijelo do Prahy nejvíce hostů z Německa. Meziročně se jejich počet zvýšil o 8,6 % a dosáhl celkem 655 306. Podíl Němců na příjezdech do Prahy je 12,76 %. Výrazně vzrostla také návštěvnost z Ruska (+44 %), z Francie (+16,2 %) a Španělska (+16 %), zatímco naopak turistů ze Spojeného království (-12 %) či Japonska (-9,9 %) ubylo.“ (PIS, Výroční zpráva, 2011, [online], [cit. 2014-03-26], Dostupné na: http://www.praguewelcome.cz/file/edee/cs/pis/o-pis/vz_2011.pdf) 2.2.4. Výroční zpráva 2012 Rok 2012 byl pro PIS opět úspěšný, kdy získala různá ocenění. Na 19. ročníku festivalu Tour Region Film získal portál praguewelcome.com 1. místo v kategorii Multimédia, 2. místo získala PIS v soutěţi o nejlepší turistický portál 2012, která byla pořádána v rámci veletrhu cestovního ruchu Go Regiontour, 2. místo v soutěţi WebTop100 v kategorii Cestovní ruch. 2.2.4.1.Webový portál praguewelcome.com Komplexní turistický informační portál prošel v roce 2012 výraznou proměnou. Byl vytvořen nový design a moderní grafika. Hlavním přínosem změn webového portálu je jednodušší a přehlednější vyhledávání. Návštěvnost webového portálu PraguWelcome se oproti roku 2011 zvýšila o 79 %. Turistická informační centra navštívilo více neţ 1,31 milionu návštěvníků. Jak je jiţ dříve zmiňováno, PIS provozuje pět turistických informačních center na pěti nejznámějších místech města, kdy TIC Staroměstská radnice a TIC Letiště Praha byly v roce 2012 otevřeny 365 dní. V TIC poskytuje PIS objektivní, ucelené a samozřejmě denně aktualizované informace o hlavním městě. Na těchto místech je moţné získat vstupenky na různé kulturní akce, výlety po Praze i výlety ven z města a spoustu dalších sluţeb. 2.2.4.2.Informační kiosky V roce 2012 pokračovala PIS v projektu informačních kiosků na několika turisticky frekventovaných místech hlavního města. Cílem projektu je podpora turistického ruchu v Praze, a to rozšířením informačního servisu.

59

2.2.4.3.Praha – skvělý turistický cíl Praţskému cestovnímu ruchu se v roce 2012 dařilo. Praha, známá jako přitaţlivé a romantické město s mnoţstvím zajímavých památek i bohatou historií, se zařadila mezi nejnavštěvovanější města na světě. „Tomu odpovídá vhodná infrastruktura a pestrá nabídka sluţeb v oblasti cestovního ruchu. Svoji zásluhu má také PIS. Ročně přijíţdí do metropole více neţ pět milionů turistů. Tento trend pokračoval také v roce 2012. Praha si meziročně polepšila v počtu návštěvníků o 6,5 %. Počet přenocování překročil magickou hranici 13,5 milionu.“ (PIS, Výroční zpráva, 2012, [online], [cit. 2014-03-26], Dostupné na: http://www.praguewelcome.cz/file/edee/cs/pis/o-pis/pis-vz-2012.pdf) 2.2.4.4.PIS a památkové objekty „K 1. červenci 2012 proběhl na základě usnesení Zastupitelstva hl. m. Prahy ze dne 7. 6. 2012 převod správy památkových objektů hlavního města Prahy, a to Zrcadlového bludiště na Petříně, Petřínské rozhledny, zvonice kostela sv. Mikuláše na Malé Straně, Malostranské mostecké věţe, Staroměstské mostecké věţe, Prašné brány, Novomlýnské vodárenské věţe a souboru památkově chráněných budov i staveb v areálu zámku Ctěnice, které byly dosud svěřeny Praţské informační sluţbě, do rukou Muzea hl. m. Prahy. O některé z nich se Praţská informační sluţba starala jiţ od svého zaloţení v roce 1958.“ (PIS, Výroční zpráva, 2012, [online], [cit. 2014-03-26], Dostupné na: http://www.praguewelcome.cz/file/edee/cs/pis/o-pis/pis-vz-2012.pdf) 2.2.4.5.Projekty v roce 2012 Stejně jako v předchozích letech, i v roce 2012 PIS odstartovala několik nových projektů, jako jsou Velikonoce v Praze, Vánoce v Praze a Praha 20 let UNESCO. 2.2.4.5.1. Velikonoce v Praze/Easter in Prague PIS informovala na svém webovém portálu turisty o velikonočních tradicích, zvycích a akcích v Praze. Informace jsou opět ve dvou jazykových mutacích – v češtině a angličtině. 2.2.4.5.2. Vánoce v Praze/Christmas in Prague V roce 2012 vytvořila PIS praktického průvodce vánočními svátky pro podporu incomingové turistiky v Praze. Průvodce je v elektronické i tištěné podobě a informuje o vánočních, novoročních zvycích a akcích, které v tomto období v Praze probíhají. Tento průvodce vyšel ve třech jazycích – anglicky, česky a rusky. 60

2.2.4.5.3. Praha 20 let UNESCO „Ve druhé polovině roku 2012 iniciovala PIS několik akcí k oslavám 20. výročí zapsání Prahy na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Na konci července 2012 jsme vyhlásili soutěţ Praha 20 let UNESCO – „Jak to vidíš Ty?“. První kategorie soutěţe byla zacílená na ţáky základních škol, kteří měli za úkol zaslat výkres s motivem české památky UNESCO a zodpovědět vědomostní kvíz. Druhá kategorie byla zaměřena na fotografie Prahy. Od milovníků Prahy ze všech koutů země i ze zahraničí jsme obdrţeli stovky krásných fotografií. Fotogalerie se soutěţními snímky je trvale k dispozici na našich webových stránkách. Finálové fotografie soutěţe byly v průběhu prosince vystaveny v prostorách Staroměstské mostecké věţe. Oslavy zápisu Prahy na Seznam UNESCO vyvrcholily během prvního prosincového víkendu, kdy jsme ve spolupráci s Magistrátem hl. m. Prahy uspořádali Víkend otevřených dveří v předních praţských památkách. Lidé si tak zcela zdarma nebo za zvýhodněné vstupné mohli prohlédnout i taková místa, kam by se za běţných okolností nedostali. PIS uspořádala také několik tematických vycházek po Praze. Akce se setkala s obrovským zájmem veřejnosti.“ (PIS, Výroční zpráva, 2012, [online], [cit. 2014-03-26], Dostupné na: http://www.praguewelcome.cz/file/edee/cs/pis/o-pis/pis-vz-2012.pdf) 2.2.4.6.Rok 2012 v grafech V následující subkapitole uvedu mnou vybrané ukazatele, jako je vývoj počtu turistů v Praze, vývoj počtu zaměstnanců a vývoj návštěvnosti HUZ v Praze podle zemí. Graf č. 10 - Vývoj počtu turistů v Praze v letech 2009-2012 6,000,000 5,000,000 4,000,000 3,000,000 2,000,000 1,000,000 0 2009

2010

2011

Zdroj:Vlastní zpracování z www.praguewelcome.cz

61

2012

Z předchozího grafu, kde je znázorněn vývoj počtu turistů v Praze od roku 2009-2012, jasně vyplývá, ţe i nadále se návštěvnost Prahy zvyšuje. Graf č. 11 - Vývoj počtu zaměstnanců v letech 2009-2012

100 80 60

83

72

40

64 45

20 0 2009

2010

2011

2012

Zdroj: Vlastní zpracování z www.praguewelcome.cz Z předchozího grafu vyplývá, ţe počet zaměstnanců v PIS stále klesá, důvodem je zefektivňování pracovních procesů PIS. V roce 2012 se počet turistů meziročně zvýšil o 6,5 %, tedy celkem do Prahy přicestovalo 5 394 283 turistů. Převáţně to byli turisté ze zahraničí, kteří se podíleli na praţském turistickém ruchu 86 %. Počet přenocování v praţských ubytovacích zařízeních překonal magickou hranici 13,5 milionu. Průměrná délka pobytu zahraničních návštěvníků byla 2,6 noci. Graf č. 12 - Návštěvnost v HUZ v Praze podle zemí v roce 2012

12.5% 29.9%

Německo

8.9%

Rusko 5.6%

Spojené království

5.6%

Itálie USA

13.6% 2.0% 2.0% 3.3% 3.0% 3.4%

6.1% 4.3%

Zdroj: Vlastní zpracování z www.praguewelcome.cz 62

Francie Španělsko

Stejně jako v předchozích letech tvoří největší skupinu návštěvníků Němci, kterých přijelo skoro 660 000, coţ je o 2,5 % více neţ v roce 2011. Druhou národností byli turisté z Ruska, kterých přijelo 471 568, coţ je meziroční navýšení o 25 %. Zároveň byl zaznamenán nárůst turistů z USA, kterých přijelo o 18,5 % více, turistů ze Slovenska přijelo o 14 % více a z Rakouska skoro o 12 %. Naopak počet turistů z Francie a Nizozemí se sníţil o 2,5 %. 2.2.5. Výroční zpráva 2013 Rok 2013 byl pro PIS zlomový. Nová zřizovací listina MHMP dala PIS soubor nových úkolů, které vyţadovaly reorganizaci celé agentury. Vznikly nové sektory, některá pracoviště bylo třeba přeorganizovat. Tento rok přinesl zásadní změny i odlišný systém práce, stanovil pravidla a řadu kroků, které byly nutné ke zvýšení kvality a produktivity práce. V roce 2013 byla Praha 9. nejpopulárnější turistickou destinací světa podle cestovatelského portálu TripAdvisor. 2.2.5.1.Nový název a logo V druhé polovině roku 2013 vybrala odborná hodnotící komise návrhy společnosti Dynamo pro tvorbu jednotného komunikačního vizuálního stylu pro Prahu a pro zajištění nového jména a loga pro PIS. „Praţská informační sluţba získala novou mezinárodně srozumitelnou identitu – nový název, logo a vizuální styl. K tradičnímu názvu Praţská informační sluţba se přidává anglický ekvivalent Prague City Tourism a v zahraničí jej zcela nahrazuje. Název jasně vystihuje činnost organizace, je jednoduchý, nezaměnitelný a mezinárodně srozumitelný. Nová značka, kterou PIS – PCT pouţívá od 1. října 2013, má významně posunout vnímání naší organizace u nás i v zahraničí. Logem organizace se stává stylizovaný ukazatel, rozcestník – ten má však návštěvníkům pomáhat v lepší orientaci v aktuálním turistickém kulturním dění. Nové logo představuje čtyři základní směry, znázorňuje roční období a také čtyři základní aktivity samotné organizace. Pouţitá čtveřice barev nese svou filozofickou výpověď. Červená je jedna z hlavních barev Prahy, působí vznešeně, dynamicky a energicky zároveň. Přináší ţivotní sílu a pocit sebevědomí. Fialová je magickou barvou králů a majestátu, vyvolává mystickou atmosféru. Oranţová barva se zase silně spojuje s představou slunce, úrodou a bohatstvím obecně – vzbuzuje pocit radosti a naděje – působí vesele a srdečně.

63

Poslední z kvarteta, modrá, je pravým protipólem červené – působí přívětivě, představuje tradici, spolehlivost a komunikaci.“ (PIS, Výroční zpráva, 2013, [online], [cit. 2014-0419], Dostupné na: http://www.praguewelcome.cz/file/edee/cs/pis/o-pis/vz_2013.pdf) 2.2.5.2.Marketingové kampaně, reklama a inzerce V roce 2013 zrealizovala PIS dvě hlavní marketingové kampaně s názvem „Secese v Praze“ a „Nenechte Prahu jen Praţákům“. 2.2.5.2.1. Secese v Praze V prvním pololetí se PIS soustředila především na propagaci praţského secesního umění a architektury. Kampaň se zaměřila na souběh několika významných výstav se secesním uměním v Praze a upozornila na jedinečnost a unikátnost tohoto umění. 2.2.5.2.2. Nenechte Prahu jen Pražákům V druhé polovině roku se PIS věnovala kampani na podporu domácího cestovního ruchu mimo sezónu, tj. v období listopad-leden. Tento projekt měl jednak oţivit návštěvnost hlavního města v době, kdy se hotely potýkají se sezónním úbytkem hostů, a zároveň měl zdůraznit, ţe Praha nepatří pouze místním obyvatelům, ale i ostatním návštěvníkům a je pro ně finančně dostupná. „PIS – PCT nabídla mimopraţským zájemcům výhodný pobytově-kulturní balíček, zahrnující ubytování v hotelu na jednu noc, návštěvu cyrilometodějské výstavy v Národní galerii a návštěvu Staroměstské radnice. Slogan kampaně „Nenechte Prahu jen Praţákům!“, byl vybrán záměrně tak, aby svým tónem lehce provokoval. Partnery kampaně bylo 54 praţských hotelů (oslovených prostřednictvím AHR ČR) a Národní galerie v Praze. Jednotlivé nabídky zájemci vybírali na webu www.zimavpraze.cz, samotný prodej ubytování jiţ probíhal přes jednotlivé hotely.“ (PIS, Výroční zpráva, 2013, [online], [cit. 2014-04-19], Dostupné na: http://www.praguewelcome.cz/file/edee/cs/pis/opis/vz_2013.pdf) 2.2.5.3.Podpora kongresového turismu PIS – PCT se začala zajímat problematikou kongresového turismu od 1. března 2013. „Vzhledem k dlouholeté existenci Prague Convention Bureau (PCB), jejímţ cílem je propagovat Prahu jako kongresovou destinaci, byla zahájena úzká spolupráce právě s touto organizací. Mezi společné projekty PIS – PCT a PCB patřila účast obou organizací na 64

vybraných mezinárodních veletrzích z oblasti MICE. Výsledkem této spolupráce bylo 14 poptávek na pořádání kongresů, konferencí či incentivních akcí v Praze.“ (PIS, Výroční zpráva, 2013, [online], [cit. 2014-04-19], Dostupné na: http://www.praguewelcome.cz/file/edee/cs/pis/o-pis/vz_2013.pdf) 2.2.5.4.Turistická informační centra v roce 2013 PIS zajišťuje provoz pěti TIC na nejfrekventovanějších místech v hlavním městě. Od června roku 2013 si u těchto TIC mohou turisté zakoupit ţádané časové jízdenky MHD. V roce 2013 přišla TIC některými změnami, které vedly k modernizaci a celkovému zkvalitnění poskytovaných sluţeb. -

„Turistické informační centrum na Letišti Václava Havla se v dubnu 2013 přestěhovalo z neveřejné zóny příletové haly Terminálu 2 do zóny veřejné.

-

Ve spolupráci s Národním divadlem jsme v TIC Rytířská umístili předprodejní pokladnu naší první scény. Tento krok umoţnil prodlouţit otevírací dobu i na soboty a neděle bez navýšení nákladů. Výraznou proměnou prošlo aranţmá výloh.

-

TIC v malostranské mostecké věţi prošlo celkovou rekonstrukcí, která mj. zahrnovala kompletní novou vestavbu informačních a prodejních míst v přízemí objektu. Provoz byl obnoven na konci června 2013.

-

V TIC ve Staroměstské radnici proběhla rekonstrukce zázemí. Ve vstupu byl umístěn směnárenský bankomat společnosti Travelex – transparentní valutové kurzy.

V roce 2013 TIC v Rytířské ulici zvítězilo v soutěţi „Nejoblíbenější TIC kraje“, kterou pořádá A.T.I.C. ČR a vydavatelství Vltava-Labe-Press spolu s CzechTourismem. Naše informační centra spolupracují s českými i zahraničními školami při zajištění odborné praxe studentů.“ (PIS, Výroční zpráva, 2013, [online], [cit. 2014-04-19], Dostupné na: http://www.praguewelcome.cz/file/edee/cs/pis/o-pis/vz_2013.pdf) 2.2.5.5.Staroměstská radnice Magistrát hlavního města Prahy rozhodl, ţe PIS převezme od 20. ledna 2013 provoz turistických sluţeb kulturní památky Staroměstské radnice, správu tohoto objektu nadále spravuje MHMP. PIS tímto krokem musela řešit některé provozní problémy, nainstalovat nový pokladní systém a platební terminály. Zároveň v průběhu roku 2013 se na radnici uskutečnily některé rekonstrukce: -

renovace vstupního prostoru radnice 65

-

zrekonstruované zázemí pro zaměstnance

-

oprava výzdoby historické části podzemí

-

oprava horní pokladny, která se nachází pod věţí

2.2.5.6.Rok 2013 v grafech V následující subkapitole uvedu mnou vybrané ukazatele, jako je vývoj počtu turistů v Praze, vývoj počtu zaměstnanců a vývoj návštěvnosti HUZ v Praze podle zemí. Graf č. 13 - Vývoj počtu turistů v Praze v letech 2009-2013 6,000,000 5,000,000 4,000,000 3,000,000 2,000,000 1,000,000 0 2009

2010

2011

2012

2013

Zdroj: Vlastní zpracování z www.praguewelcome.cz Z předchozího grafu, kde je znázorněn vývoj počtu turistů v Praze od roku 2009-2013, vyplývá, ţe i kdyţ návštěvnost Prahy stále roste, tak v porovnání s předchozím rokem 2012 tento nárůst není tak viditelný.

66

Graf č. 14 - Vývoj počtu zaměstnanců v letech 2009-2013

90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

83 72 64 45

2009

2010

2011

51

2012

2013

Zdroj: Vlastní zpracování z www.praguewelcome.cz Počet zaměstnanců se oproti roku 2012 zvýšil, důvodem je převzetí Staroměstské radnice do správy Praţské informační sluţby, coţ si vyţádalo nová pracovní místa. Graf č. 15 – Návštěvnost v HUZ v Praze podle zemí v roce 2013 Rezidenti 13.60%

Německo

33.50% 11.50%

Rusko USA Velká Británie Itálie

9.40%

Francie Slovensko

2.60% 2.70%

Španělsko 6.20%

2.90% 3.20%

4.00%

4.90%

5.50%

Polsko Ostatní asijské země Ostatní země

Zdroj: Vlastní zpracování z www.praguewelcome.cz Z předchozího grafu je viditelné, ţe stále největší skupinou přijíţdějící z ciziny jsou Němci s celkovou návštěvností 633 741 turistů (11,50 %) a Rusové s 516 555 (9,40 %). 67

2.2.6. Vývojové tendence vybraných ukazatelů V předchozích kapitolách jsem sledovala vývoj činnosti Praţské informační sluţby po sobě jdoucích pěti letech. V následující kapitole pomocí indexních analýz vyhodnotím zjištěné informace. Bude se jednat o návštěvnost města, vývoj počtu zaměstnanců, návštěvnosti města zahraničními turisty a nakonec vývoj výnosů PIS. Indexy časových řad jsou srovnáním dvou stejnorodých dat na stejném místě, ale v různém čase. V basických indexech se srovnávají hodnoty s předem stanoveným základem, který je v mém případě rok 2009. Basické indexy označuji jako I(i,2009). V řetězových indexech jsou srovnávána data s daty předcházejícími, po sobě navazujícími roky 2009-2013. Řetězové indexy označuji jako I(i/00). Pro lepší orientaci jsou veškerá data v tabulkách uváděna v %. Tabulka č. 5 – Vývoj počtu turistů v Praze v letech 2009-2013 Rok Počet turistů 2009 4 346 839 2010 4 743 373 2011 5 050 923 2012 5 394 283 2013 5 502 591 Zdroj: Vlastní zpracování

I(i/2009) 100 109,12 116,20 124,10 126,59

I(i/00) 109,12 106,48 106,80 102,01

Z tabulky vyplývá, ţe počet turistů v Praze se za posledních pět let vyvíjí pozitivně. V roce 2013 přijelo do Prahy o 26,59 %, tedy o 1 155 752 turistů více, neţ v roce 2009. Tento nárůst je jistě pozitivní informací nejen pro Prahu, ale i pro všechny ostatní podnikatelské subjekty v cestovním ruchu. Otázkou zůstává, pokud se tento růst bude nadále pozitivně vyvíjet, nebude to mít negativní dopad na vztah místních obyvatel vůči návštěvníkům. Tabulka č. 6 – Vývoj počtu zaměstnanců v letech 2009-2013 Rok Počet zaměstnanců 2009 83 2010 72 2011 64 2012 45 2013 51 Zdroj: Vlastní zpracování

I(i/2009) 100 86,75 77,11 54,22 61,45

68

I(i/00) 86,75 88,89 70,31 113,33

Z předchozí tabulky vyplývá, ţe počet zaměstnanců se v roce 2013 oproti roku 2009 sníţil o 38,55 %, tedy o 32 zaměstnanců. Praţská informační sluţba se stále snaţí zefektivňovat své pracovní postupy, a proto od roku 2009-2012 počet jejich zaměstnanců klesal. Jelikoţ v roce 2013 dostala PIS do správy Staroměstskou radnici, bylo nutné počet zaměstnanců navýšit. Pro další indexní analýzy turistů v Praze ze zahraničí jsem vybrala pět nejvýznamnějších zdrojových zemí, a to Německo, Rusko, Itálii, USA a Velkou Británii, plus ostatní země BRICS – tedy Brazílii, Indii, Čínu a Jiţní Afriku. Tabulka č. 7 – Vývoj příjezdů turistů z Německa v Praze v letech 2009-2013 Rok Počet turistů 2009 582 961 2010 602 280 2011 643 409 2012 659 499 2013 633 741 Zdroj: Vlastní zpracování

I(i/2009) 100 103,31 110,37 113,13 108,71

I(i/00) 103,31 106,83 102,50 96,09

Z předchozí tabulky vyplývá, ţe počet turistů navštěvujících Prahu z Německa od roku 2009 pomalu roste, i kdyţ v roce 2013 přijelo do Prahy o 3,91 % méně turistů neţ v roce 2012. Tabulka č. 8 – Vývoj příjezdů turistů z Ruska v Praze v letech 2009-2013 Rok Počet turistů 2009 203 373 2010 266 420 2011 376 753 2012 471 568 2013 516 555 Zdroj: Vlastní zpracování

I(i/2009) 100 131,00 185,25 231,87 253,99

I(i/00) 131,00 141,41 125,16 109,54

Z tabulky č. 8 vyplývá, ţe turisté z Ruska navštěvují Prahu stále ve větší míře. V roce 2013 přijelo do Prahy o 153,99 % více neţ v roce 2009. I kdyţ turisté z Ruska utrácejí velké mnoţství peněz v Praze, problémem jsou reakce Praţáků na tyto návštěvníky. Velké mnoţství občanů z Prahy nemá pozitivní přístup a vztah k Ruským turistům, hlavně kvůli jejich způsobu chování na veřejnosti a to nejen v Praze.

69

Tabulka č. 9 – Vývoj příjezdů turistů z USA v Praze v letech 2009-2013 Rok Počet turistů 2009 235 831 2010 268 524 2011 269 932 2012 320 134 2013 339 355 Zdroj: Vlastní zpracování

I(i/2009) 100 113,86 114,46 135,75 143,90

I(i/00) 113,86 100,52 118,60 106,00

Tabulka č. 9 znázorňuje vývoj návštěvnosti Prahy turisty z USA. I kdyţ Američané jsou známí, tím, ţe neradi cestují do zahraničí, jejich počet se u nás stále zvyšuje. V roce 2013 přijelo do Prahy o 43,90 % více neţ v roce 2009. Tabulka č. 10 – Vývoj příjezdů turistů z Velké Británie v Praze v letech 2009-2013 Rok Počet turistů 2009 327 007 2010 321 765 2011 276 834 2012 295 535 2013 302 172 Zdroj: Vlastní zpracování

I(i/2009) 100 98,40 84,66 90,38 92,41

I(i/00) 98,40 86,04 106,76 102,245

Z tabulky č. 10 vidíme, ţe ve srovnání s předchozími zeměmi, počet turistů z Velké Británie pomalu ubývá. V roce 2013 přijelo do Prahy o 7,59 % méně neţ v roce 2009. To můţe souviset s tím, ţe Britové rozšířili svůj zájem o cestování do zemí, kde tuto moţnost ještě před několika lety neměli. Tabulka č. 11 – Vývoj příjezdů turistů z Itálie v Praze v letech 2009-2013 Rok Počet turistů 2009 302 955 2010 277 396 2011 277 309 2012 293 794 2013 272 097 Zdroj: Vlastní zpracování

I(i/2009) 100 91,56 91,53 96,98 89,81

I(i/00) 91,56 99,97 105,76 92,84

Tato tabulka ukazuje, ţe příjezd turistů z Itálie klesá podobným tempem jako u turistů z Velké Británie. V roce 2013 se počet turistů z Itálie v Praze sníţil o 10,19 %. Tento úbytek můţe být způsoben faktem, ţe se přijedou podívat do Prahy jen jednou a podruhé se 70

jiţ nevrací. Důleţitým úkolem PIS by mělo být nápomoci opakovanému návratu turistů do Prahy a to nejen z Itálie. Tabulka č. 12 – Vývoj příjezdů turistů z Brazílie v Praze v letech 2009-2013 Rok Počet turistů 2009 28. 275 2010 35.487 2011 40.563 2012 52.329 2013 54.754 Zdroj: Vlastní zpracování

I(i/2009) 100 125,51 143,49 185,07 193,64

I(i/00) 125,51 114,30 129,00 104,63

Tabulka č. 12 znázorňuje, ţe se příjezd turistů z Brazílie do Prahy kaţdoročně zvyšuje průměrně o 18,36 %. V roce 2013 přijelo do Prahy o 26 479 turistů, tedy o 93,64 % více neţ v roce 2009. To ukazuje, ţe Praha se začíná stávat zajímavou destinací nejen pro blízké zdrojové trhy, ale i pro ty vzdálené. Tabulka č. 13 – Vývoj příjezdů turistů z Indie v Praze v letech 2012-2013 Rok Počet turistů 2012 20.503 2013 23.166 Zdroj: Vlastní zpracování

I(i/2009) 100 112,99

I(i/00) 112,99

Z tabulky č. 13 není moţné vysledovat ţádnou vývojovou tendenci, protoţe Praţská informační sluţba začala sledovat návštěvníky z Indie aţ v roce 2012. Ale i tak oproti roku 2012 přijelo do Prahy o 12,99 % turistů z Indie více neţ v roce 2012. I kdyţ je Indie celkově posuzována za chudou, přesto její ekonomický rozvoj vytváří základnu pro růst středních a vyšších vrstev, které mohou být potenciálními zákazníky v oblasti turistického ruchu u nás. Je tedy nezbytné zaměřit se i na tuto zemi a přilákat turisty ve větším počtu. Tabulka č. 14 – Vývoj příjezdů turistů z Číny v Praze v letech 2009-2013 Rok Počet turistů 2009 41.787 2010 51.617 2011 75.466 2012 98.270 2013 108.198 Zdroj: Vlastní zpracování

I(i/2009) 100 123,52 180,60 235,17 258,93

71

I(i/00) 123,52 146,20 130,22 110,10

Počet příjezdů z Číny do Prahy, se za posledních pět let zvýšil o 158,93 %, tedy o 66 411 turistů. Turisté z Číny jsou velmi atraktivními zákazníky, protoţe v Praze utrácejí své peníze. Bohuţel se v destinaci nezdrţí moc dlouho. Průměrný počet přenocování je přibliţně 1,8 noci, coţ je v porovnání s ostatními zeměmi nízké číslo. Je nutné, aby se PIS pokusila počet strávených nocí v Praze zvýšit zatraktivněním pobídek. Tabulka č. 15 – Vývoj příjezdů turistů z Jižní Afriky v Praze v letech 2009-2013 Rok Počet turistů 2009 3.564 2010 4.427 2011 5.094 2012 6.807 2013 6.636 Zdroj: Vlastní zpracování

I(i/2009) 100 124,21 142,93 190,99 186,20

I(i/00) 124,21 115,07 133,63 97,49

I kdyţ v porovnání s ostatními zeměmi má Praha počet turistů z Jiţní Afriky niţší, tak i tato tendence roste. Jiţní Afrika patří mezi bohaté země a její občané stejně jako občané z Číny se svým finančním kapitálem se stávají lákavým potenciálem v oblasti turismu. Je podstatné najít způsoby, aby tady utráceli peníze a zároveň zajistit zajímavost destinace tak, aby prodlouţili dobu svého pobytu, které se v současné době pohybuje okolo 2,3 noci. Tabulka č. 16 – Vývoj výše obratů z hlavní činnosti PIS v letech 2009-2013 Výnosy (v tis. Kč) 2009 69 077 2010 64 529 2011 65 322 2012 41 872 2013 58 495 Zdroj: Vlastní zpracování Rok

Náklady (v tis. Kč) 96 574 74 456 83 268 64 617 69 489

Obrat (v tis. Kč) -27 497 -9 927 -17 946 -22 745 -10 994

I(i/2009)

I(i/00)

100 36,10 65,27 82,72 39,98

36,10 180,78 126,74 48,34

Z předchozí tabulky je jasně viditelné, ţe obraty z hlavní činnosti PIS v jednotlivých letech jsou záporné. Obrat za rok 2013 se oproti roku 2009 sníţil o 60,02 %.

72

Tabulka č. 17 – Vývoj výše obratů z doplňkové činnosti PIS v letech 2009-2013 Výnosy (v tis. Kč) 2009 13 706 2010 10 250 2011 11 998 2012 9 981 2013 12 767 Zdroj: Vlastní zpracování Rok

Náklady (v tis. Kč) 12 364 9 861 11 367 9 937 10 480

Obrat (v tis. Kč) 1 342 389 631 44 2 287

I(i/2009)

I(i/00)

100 28,99 47,02 3,28 170,42

28,99 162,21 6,97 519,73

Co se týče doplňkové činnosti, je na tom PIS mnohem lépe v porovnání s hlavní činností. Zde se PIS pohybuje v zelených číslech. Trţby z doplňkové činnosti PIS za rok 2013, oproti roku 2009, se zvýšily o 70,42 %. PIS není klasickým podnikem, který se zaměřuje na zisk, ale stejně jako kaţdá jiná organizace by se měla zaměřit na stabilizaci svých obratů, aby mohla stále kvalitně poskytovat své sluţby jako doposud. Kolísání nákladů a výnosů PIS z hlavní i doplňkové činnosti jsou znázorněny v následujících grafech 16 a 17. Graf č. 16 - Kolísání nákladů a výnosů z hlavní činnosti PIS v letech 2009-2013 (v tis. Kč) 180,000 160,000 140,000 120,000 100,000

Náklady

80,000

Výnosy

60,000 40,000 20,000 0 2009

2010

2011

2012

2013

Zdroj: Vlastní zpracování V předchozím grafu je znázorněné kolísání nákladů a výnosů PIS v letech 2009-2013. Z grafu je i jasně viditelné, ţe výnosy se pohybují pod náklady, coţ vede PIS do záporných čísel.

73

Graf č. 17 - Kolísání nákladů a výnosů z doplňkové činnosti PIS v letech 2009-2013 (v tis. Kč) 30,000 25,000 20,000 Náklady

15,000

Výnosy 10,000 5,000 0 2009

2010

2011

2012

2013

Zdroj: vlastní zpracování Z předchozího grafu vyplývá, ţe na rozdíl od hlavní činnosti, doplňková činnost generuje zisky. Ale i tak náklady a výnosy hodně kolísají, PIS by se měla snaţit toto kolísání stabilizovat. Z předchozí subkapitoly, ve které jsem sledovala vývojové tendence počtu zaměstnanců, počtu turistů v Praze, vývoj počtu turistů v Praze podle zemí a obratu Praţské informační sluţby jsem zjistila, ţe vývoj počtu zaměstnanců má klesající funkci, protoţe Praţská informační sluţba se stále snaţí zefektivňovat své pracovní postupy. Následkem toho ale je sníţení pracovní nabídky v Praze. Pokud se týče návštěvnosti Prahy jako takové, má rostoucí tendenci, coţ je dobrá zpráva nejen pro PIS, ale i pro podnikatelské subjekty působící v Praze. Praha je atraktivní destinací pro země jako je Německo, Rusko, Čína a Brazílie, jejichţ návštěvnost pravidelně roste, na rozdíl od Velké Británie a Itálie, kdy počet přijíţdějících turistů naopak klesá. Moţným faktorem je jednorázový pobyt, jiţ se neopakující. Proto je nutné destinaci zatraktivnit a přilákat turisty opakovaně zpět.

74

3. Návrhová část V současné době realizuje Praţská informační sluţba velké mnoţství projektů, aby přilákala do Prahy nejen zahraniční návštěvníky, ale i domácí. Její webové stránky jsou přehledné a velmi dobře udělané, i co se týče jazykových mutací. Je snadné na nich hledat potřebné informace, ale v dnešní uspěchané době je dobré mít i něco navíc. Něco navíc je podle mě zaloţit mobilní aplikaci Praţské informační sluţby, která by fungovala jak online, tak off-line. Staţení jednoduché verze by bylo zdarma, ale s moţností dokoupit si další sluţby za menší poplatek v eurech. Aplikace by měla být dostupná jak pro operační systémy Android, ios, tak i windows. Propagace mobilní aplikace: Pro zahraniční turisty, by informace o této webové aplikaci měla být dostupná hned na letišti, v blízkosti turistického informačního centra, ale i vytištěné bannery na ostatních prostorách letiště, jako jsou toalety a restaurace. Další bannery by měly být umístěny v taxiautech a na dalších frekventovaných místech po celé Praze. Jednoduché, výstiţné, s názvem aplikace, která je zdarma s funkcemi, které obsahuje. Pro domácí turisty by bannery po Praze měly slouţit stejně jako pro zahraniční. Určitě by se tedy měly bannery nacházet v meziměstských autobusech i na billboardech před Prahou. Hned po otevření aplikace na první stránce by měl být výběr jazyka; základní jazykové mutace v češtině, ruštině, němčině, angličtině a čínštině. Pokud by aplikace měla úspěch, bylo by moţné ji rozšířit do dalších jazykových mutacích, jako je španělština, francouzština atd. Poté by se objevila hlavní nabídka s nabízejícími sluţbami zdarma a za poplatek. Funkce aplikace: Přímá návaznost na důleţitá čísla, jako je policie, hasiči a záchranná sluţba je nezbytná. Velké mnoţství turistů ze zahraničí tato čísla nezná, a mohou jim nastat problémy např. při úrazu. Je nutné vědět kam volat v případě potíţí. Seznam památek – v Praze se nachází velké mnoţství památek a zajímavých míst.Bez připravenosti a znalosti místa turista můţe vyuţít tuto funkci. Zde najde abecedně seřazený seznam veškerých památek a zajímavých míst v Praze, ilustrační fotky a charakteristický popis, jak se na tato místa dostat pomocí MHD, taxi, nebo pěšky. Nezbytností této aplikace je informace o ceně vstupného a otevírací doba. 75

Průvodce offline – v dnešní době lidé nechtějí nosit v kapse velké mnoţství průvodcovských knih a listovat v nich, aby se dočetli o místě, kde se právě nacházejí. Součástí aplikace by byl průvodce, který by v offline módu pracoval způsobem hledání podle slov, částí názvu, charakteru památky, apod.. Průvodce by obsahoval nejen fotky památky, ale i její charakteristiku, historické informace, otevírací dobu a vstupné. Zároveň by tento průvodce upozorňoval na další moţné památky, nacházející se v blízkosti. Průvodce online – tato funkce aplikace by za poplatek byla aktivována v telefonu, či tabletu lokalizující pozici turisty a od tohoto místa by průvodce v aplikaci informoval o místních památkách, nebo pomohl s orientací, kde a jak se dostat na turistou vybrané místo. Tato aplikace by byla nabízena ke koupi na 1, 2, 3+ dnů a cena by se odvíjela podle počtu dní. Prodej lístků na MHD – Z vlastní zkušenosti vím, jak velké mnoţství turistů má problém koupit si správně lístek, správně ho označit a posléze čelí sporu s revizory a jejich ţádostí o pokutu. Několik let existuje sluţba, kdy je moţné si objednat lístek SMS zprávou z mobilu, ale upozornění na tuto sluţbu v Praţské MHD jsou pouze v českém jazyce. Zahraniční turisté nemají moţnost této informace. V aplikaci by byl přesný návod ohledně objednání si lístku, jeho délky platnosti a ceny jak v Kč, tak v Eurech. Nabídka restaurací, klubů – V Praze je velké mnoţství restaurací různých cenových skupin a kvalit. Díky této aplikaci by bylo moţné si najít nejbliţší vhodnou restauraci a současně si přečíst drahých, levných, chutných i takových, do kterých uţ se člověk nikdy nevrátí. Proto v rámci této aplikace by bylo moţné, aby si člověk podle své polohy mohl najít restaurace poblíţ a zároveň si přečíst recenze ostatních turistů, kteří jiţ tuto restauraci navštívili. Stejné by to bylo i s bary, kterých je v Praze opravdu mnoho. Samozřejmě nesmí chybět otevírací doba podniků a také ceny oblíbených nápojů a jídel včetně menu, na které máme chuť. Přímé volání taxi – Praţská informační sluţba, by mohla spolupracovat s některou taxi sluţbou v Praze, která by nabízela lepší ceny za sluţby po celé Praze. V aplikaci by bylo moţné přímo vytočit číslo taxisluţby, nebo objednat tuto sluţbu online, podle vyhledávače místa, kde se turista právě nachází. Při objednávání taxi pomocí telefonního hovoru i online, tato aplikace by měla zabudovanou sluţbu oznamující konečnou cenu cesty při 76

nahlášení cílového místa. Tím by se případně zabránilo doposud nechvalnému okrádání pasaţérů. Přímé volání na informace – Ztratit se je moţné kdykoliv a kdekoliv. Proto je nezbytné mít vţdy moţnost zavolat na infolinku, která v daném jazyce nasměruje turistu tím správným směrem. Slovník – Součástí kaţdého tištěného průvodce je i slovník se základními výrazy. Ani toto by v aplikaci nechybělo. Několika stránkový pomocný slovníček s nejčastěji pouţívanými výrazy v taxi, na hotelu i v obchodech. Nedílnou součástí by byla i správná výslovnost, kterou si turista můţe nechat přehrát ve svém zařízení. Mapa pro gaye – Gay a lesbický turismus se v současné době stává dynamickým trhem. Gayové a lesbičky jsou známí svým vybíravým luxusním vkusem i tím, ţe se nebojí utrácet své peníze. Je tedy důleţité zohlednit potřeby tohoto segmentu a zakomponovat je i do této aplikace. Seznam barů, klubů a dalších míst v Praze právě pro tuto skupinu turistů bude další důleţitou částí aplikace PIS.

77

Závěr Hlavním cílem této práce bylo zaznamenat změny statutu PIS v letech 2009-2013, identifikovat jejich vliv na změny činnosti této příspěvkové organizace. V posledních pěti letech se Praţská informační sluţba zaměřovala jak na zahraniční, tak i na domácí trhy, pomocí realizací několika zajímavých projektů jako jsou „Jak chutná Praha“, nebo „Nenechme Prahu jen Praţákům“. Díky činnostem, které Praţská informační sluţba aktivně provozuje, se cestovní ruch v Praze stále zůstává a příjezd turistů se kaţdoročně zvyšuje, coţ je velmi pozitivní faktor. Dílčím cílem této práce bylo pomocí indexních analýz zaznamenat vývojové tendence některých vybraných ukazatelů, jako je celková návštěvnost Prahy, vývoj počtu zaměstnanců, obraty PIS a v neposlední řadě návštěvnost HUZ v Praze zahraničními návštěvníky. Při analýze těchto ukazatelů jsem zjistila, ţe Praha je stále velmi atraktivní destinací pro turisty z Německa i Ruska, ale příjezd turistů z Velké Británie a Itálie klesá. Důvodem můţe být to, ţe se sem jiţ tito návštěvníci nechtějí podruhé vracet a úkolem Praţské informační sluţby by mělo být tento trend zvrátit a realizovat takové akce a projekty, kterými by tito turisté přilákáni zpět do Prahy. Určitě by to zlepšila vyšší účast na mezinárodních veletrzích a akcích, kde by PIS předvedla Prahu v tom nejlepším světle a dokázala, ţe existuje velké mnoţství důvodů se sem vracet. Na druhé straně je velmi pozitivní zprávou, ţe se Praha stává atraktivní destinací pro vzdálenější trhy, jako jsou země BRICS – Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jiţní Afrika. Sledování statistik návštěvnosti z těchto zemí sleduje PIS více neţ pět let a určitě by v tom měla pokračovat, protoţe výsledky z těchto statistik jsou velmi dobrým ukazatelem vývoje návštěvnosti Prahy. Na základě těchto výsledků můţe PIS přemýšlet o plánech do budoucnosti a jak zvyšovat atraktivnost Prahy. V úvodu této práce jsem si stanovila dvě hypotézy.

Hypotéza č. 1 – Předpokládám, že počet přijíždějících turistů do Prahy ze zemí BRICS se v posledních pěti letech zvyšuje. Tato hypotéza byla pomocí této diplomové práce potvrzena. Z tabulek č. 8 a 12-15 je zřejmé, ţe se Praha opravdu stává stále ţádanější pro tyto země. Návštěvnost Prahy turisty z Brazílie vzrostla za posledních pět let o 93,64 %, z Ruska o 153,99 %, z Indie ji není moţné tolik analyzovat, protoţe se sleduje teprve poslední dva roky. Ale i tak je moţné 78

vidět narůstající trend o 12,99 %, počet turistů z Číny vzrostl o 158,93 % a z Jiţní Afriky o 86,20 %. Hypotéza č. 2 – Předpokládám, že PIS generuje dostatečné výnosy k výkonu své činnosti. Tato hypotéza potvrzena nebyla, ale i kdyţ se Praţská informační sluţba pohybuje v záporných číslech, stále je schopna velmi dobře vykonávat svou činnost. Jak jsem se jiţ zmínila, měla by se PIS pokusit o stabilizaci svých obratů. Praţská informační sluţba nedostává ţádné dotace z fondů Evropské unie, ale i tak je schopna naplno pokračovat ve své činnosti. Do budoucna bych PIS doporučila zpracovat si Strategický program rozvoje cestovního ruchu v Praze systematicky, aby nepracovala z měsíce na měsíc. Aby si sjednotila své strategické záměry a cíle, protoţe výsledky takových rozvojových programů mohou být velkým přínosem pro rozvoj Prahy. Závěrem této práce bych chtěla uvést, ţe tato diplomová práce se mi zpracovávala velmi dobře. Díky vedení webového portálu Praţskou informační sluţbou, byly všechny potřebné informace dostupné a nezaznamenala jsem ţádné problémy s vyhledáváním jakýchkoliv dat. Kladně hodnotím vstřícnost pracovníků PIS při komunikaci a konzultaci s nimi. Nikde jsem se nesetkala s takovou ochotou a rychlostí odpovídat na mé dotazy jak telefonicky, tak prostřednictvím emailových zpráv. Praha má a vţdy měla vysoký potenciál, čehoţ si je Praţská informační sluţba vědoma a snaţí se stále tento potenciál rozvíjet. Prostřednictvím této práce jsem se dozvěděla o nových místech v Praze, která se dají navštívit, a o kterých jsem nikdy předtím neslyšela. Vedení webového portálu www.praguewelcome.cz je podle mě aţ na menší výhrady bezchybné. Veškeré informace, projekty, data a jazykové mutace, které se tam lze najít jsou velmi uţitečné a přehledné jak pro domácí, tak i zahraniční turisty. V návaznosti na fungování těchto webových stránek jsem v návrhové části předloţila podobu mobilní aplikace pro domácí a zahraniční turisty. V době telefonických vymoţeností by přece bylo úsměvné nosit v příručním zavazadle stostránkového průvodce. Mobil či tablet a příslušné aplikace v něm zjednoduší a urychlí orientaci na místě a v případě problému „stisknutím tlačítka“ ho vyřeší.

79

Literatura [1]

ATTL, P., NEJDL. K. Turismus I: (vybrané dokumenty). Vyd. 1. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2004, 178 s. ISBN 80-865-7837-2

[2]

ATTL, P., KIRÁLOVÁ, A., POLÍVKOVÁ, A. Jak psát bakalářské, diplomové a jiné práce. vyd. 2., upr. 85 s. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2009. ISBN 978-80-86578-90-3

[3]

CzechTourism. 2005-2013. Mapa turistických regionů a oblastí. Turistické regiony České republiky. Dostupné na: http://www.czechtourism.cz/marketingoveaktivity/spoluprace-s-regiony/mapa-tur-regionu-a-oblasti/

[4]

GÚČIK, M. Manaţment cestovního ruchu. 2. vyd. Bánská Bystrica: Dali-BB, 2010. Kniţnica cestovního ruchu, 13. ISBN 978-808-9090-679

[5]

HOUŠKA, P., PETRŮ, Z. Cestovní ruch v působnosti orgánů EU: (vybrané dokumenty). Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2010. ISBN 978-80-245-1645-5

[6]

JAKUBÍKOVÁ, D. Marketing v cestovním ruchu. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 288 s. Marketing (Grada). ISBN 978-80-247-3247-3

[7]

KOTLER, P., KELLER, K. Marketing management. [4. vyd.]. Překlad Tomáš Juppa, Martin Machek. Praha: Grada, 2013, 814 s. ISBN 978-80-247-4150-5

[8]

METELKOVÁ, P. Destinační management v České republice. Masarykova univerzita v Brně. 2005. 27 s. Dostupné na: http://is.muni.cz/do/1456/soubory/katedry/kres/3910085/MSMT_MCR.pdf

[9]

NEJDL, K. Management destinace cestovního ruchu. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2010, 152 s. ISBN 978-808-7411-087

[10]

NEJDL, K. Management destinace cestovního ruchu. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, 207 s. ISBN 978-80-7357-673-8

[11]

PAGE, S., BURIAN, M a VAJČNEROVÁ,I. Tourism management: managing for change. 3rd ed. Amsterdam: Elsevier/Butterworth-Heinemann, 2011, 213 s. ISBN 978-185-6176-026

[12]

PALATKOVÁ, M, Ekonomika turismu. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 205 s. Marketing (Grada). ISBN 978-80-247-3748-5

[13]

PALATKOVÁ, M, Marketingový management destinací. 1. vyd. Praha: Grada, 2004, 207 s. ISBN 978-80-247-3749-2

[14]

PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2002

[15]

PENDER, L., SHARPLEY, R. The management of tourism. Thousand Oaks, Calif.: SAGE Publications, xxiii, 347 p. ISBN 07-619-4021-9 80

[16]

PETŘÍČKOVÁ, L., STUDNIČKA, P a VRCHOTOVÁ, M. Organizace cestovního ruchu v krajích a v turistických regionech České republiky. 2., upravené vyd. Praha: Czech Tourism, 2012, xxiii, 347 p. ISBN 978-808-7560-013

[17]

PLZÁKOVÁ, L., STUDNIČKA, P. Inovační přístup k systému řízení cestovního ruchu na národní a regionální úrovni v České republice. Závěrečná zpráva projektu ČCCR-CzechTourism. Praha : VŠH, 2014. 66 s. Bez ISBN

[18]

PLZÁKOVÁ, L., STUDNIČKA, P. Ekonomická revue cestovního ruchu. 46. ročník. č. 4/2013. Fakulta Univerzity Mateja Bola v Banskej Bystrici, 2013, 214 s. ISSN 0139-8660

[19]

Praguewelcome 2014. O nás: Výroční zpráva 2009. Dostupné na: http://www.praguewelcome.cz/file/edee/cs/pis/o-pis/vz-2009.pdf

[20]

Praguewelcome 2014. O nás: Výroční zpráva 2010. Dostupné na: http://www.praguewelcome.cz/file/edee/cs/infocentrum-b2b/vyrocnizpravy/vyrocni_zprava_2010.pdf

[21]

Praguewelcome 2014. O nás: Výroční zpráva 2011. Dostupné na: http://www.praguewelcome.cz/file/edee/cs/pis/o-pis/vz_2011.pdf

[22]

Praguewelcome 2014. O nás: Výroční zpráva 2012. Dostupné na: http://www.praguewelcome.cz/file/edee/cs/pis/o-pis/pis-vz-2012.pdf

[23]

Praguewelcome 2014. O nás: Výroční zpráva 2013. Dostupné na: http://www.praguewelcome.cz/file/edee/cs/pis/o-pis/vz_2013.pdf

[24]

Praguewelcome 2014. O nás: Organizační schéma. Dostupné na: http://www.praguewelcome.cz/file/edee/cs/pis/o-pis/organizacni_diagram_2014.pdf

[25]

Praguewelcome 2014. B2B: Statistiky a analýzy: Hosté v ubytovacích zařízeních podle zemí – 2009. Dostupné na: http://www.praguewelcome.cz/cs/infocentrumb2b/statistiky-a-analyzy/19-hoste-v-ubytovacich-zarizenich-podle-zemi-2009.shtml

[26]

Praguewelcome 2014. B2B: Statistiky a analýzy: Hosté v ubytovacích zařízeních podle zemí – 2010. Dostupné na: http://www.praguewelcome.cz/cs/infocentrumb2b/statistiky-a-analyzy/12-hoste-v-ubytovacich-zarizenich-podle-zemi-2010.shtml

[27]

Praguewelcome 2014. B2B: Statistiky a analýzy: Hosté v ubytovacích zařízeních podle zemí – 2011. Dostupné na: http://www.praguewelcome.cz/cs/infocentrumb2b/statistiky-a-analyzy/11-hoste-v-ubytovacich-zarizenich-podle-zemi-2011.shtml

[28]

Praguewelcome 2014. B2B: Statistiky a analýzy: Hosté v ubytovacích zařízeních podle zemí – 2012. Dostupné na: http://www.praguewelcome.cz/cs/infocentrumb2b/statistiky-a-analyzy/3-hoste-v-ubytovacich-zarizenich-podle-zemi-rok2012.shtml 81

[29]

Praguewelcome 2014. B2B: Statistiky a analýzy: Hosté v ubytovacích zařízeních podle

zemí

–

rok

2013.

Dostupné

na:

http://www.praguewelcome.cz/cs/infocentrum-b2b/statistiky-a-analyzy/39-hoste-vubytovacich-zarizenich-podle-zemi-rok-2013.shtml [30]

REECE, W. The economics of tourism. 1. vyd. Upper Saddle River, N.J.: Prentice Hall, c2010, x, 230 p. Marketing (Grada). ISBN 01-317-1540-2

[31]

RYGLOVÁ, K., BURIAN, M a VAJČNEROVÁ I. Cestovní ruch - podnikatelské principy a příleţitosti v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 448 s. ISBN 978-80-2474039-3

[32]

STUDNIČKA, P. Základy cestovního ruchu: Studijní opora pro kombinovanou formu studia. 2. vyd. upr. 91 s. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2011. ISBN 978-80-87411-30-8

[33]

STUDNIČKA, P. Současný stav řízení cestovního ruchu v České republice. 2012. Dostupné na: http://www.vsh.cz/pool/clanek_priloha_187.pdf

[34]

TITTELBACHOVÁ, Š. Turismus a veřejná správa. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 196 s. Marketing (Grada). ISBN 978-80-247-3842-0

[35]

Vláda ČR. 2009-2014. Dokumenty: Návrh věcného záměru zákona o podpoře rozvoje cestovního ruchu. Dostupné na: http://www.vlada.cz/assets/ppov/lrv/ria/databaze/VZZ-o-podpore-cestovnihoruchu.pdf

[36]

VYSTOUPIL, J.; BAUER, M. a kol. Geografie cestovního ruchu České republiky. Plzeň: Aleš Čeněk, 2011. 315 s. ISBN 978-80-7380-340-7

[37]

WEBS. Obce, okresy a kraje České republiky. Dostupné na: http://obce.sweb.cz/

82