VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R.O.
Jiří Klíma
Predikce vývoje lázeňství v Karlovarském kraji
Diplomová práce
2014
Predikce vývoje lázeňství v Karlovarském kraji
Diplomová práce
Jiří Klíma
Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. katedra Marketingu a mediálních komunikací
Studijní obor: Management hotelnictví a lázeňství Vedoucí diplomové práce: Doc. Ing. Dagmar Jakubíková, PhD. Datum odevzdání diplomové práce: 7. 5. 2014 Datum obhajoby diplomové práce: E-mail:
[email protected]
Praha 2014
Thesis
Prediction of the development of the spa industry in Karlovy Vary Region Jiří Klíma
The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Departement of Marketing and Media Communication
Major: Hotel and spa Management Thesis Advisor: Doc. Ing. Dagmar Jakubíková, PhD. Date of Submission: 7.5.2014 Date of Thesis Defense: E-mail:
[email protected]
Prague 2014
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci na téma „Predikce vývoje lázeňství v Karlovarském kraji“ zpracoval samostatně a veškerou pouţitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem pouţil, uvádím v seznamu pouţitých zdrojů a ţe svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s §47b zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r.o.
Ve Františkových Lázních dne 20. 4. 2014
PODĚKOVÁNÍ Děkuji doc. Ing. Dagmar Jakubíkové, Ph.D. za odborné vedení, cenné rady a připomínky při přípravě a zpracování diplomové práce. Poděkování patří také mé rodině a přátelům za podporu během celého studia.
ABSTRAKT
KLÍMA, Jiří. Predikce vývoje lázeňství v Karlovarském kraji. [Diplomová práce] Vysoká škola hotelová. Praha: 2014. 84 stran.
Cílem předloţené diplomové práce je predikovat vývoj lázeňství v Karlovarském kraji v následujících letech. Součástí práce je také vymezení hypotézy s tím, ţe počet tzv. samoplátců bude neustále stoupat. Práce je rozčleněna do sedmi kapitol. Teoretická část práce je věnována vymezení základních pojmů, které se týkají lázeňství a jeho významu, nastiňuje stručný historický vývoj lázeňství v České republice a Evropě a zaměřuje se na změny a nové trendy po roce 1989. Praktická část práce si klade za cíl charakterizovat především Karlovarský kraj a jeho jednotlivá lázeňská místa z územního hlediska s následnou klasifikací lázní dle jejich významu. Je v ní analyzováno působení nejdůleţitějších faktorů mikroprostředí a makroprostředí na stav a vývoj lázeňství v kraji, a jsou prezentována data související s vývojem v oblasti lázeňství.
KLÍČOVÁ SLOVA: Historie lázeňské péče, lázeňství, Karlovarský kraj, metoda vybraných bodů a nejmenších čtverců, predikce vývoje lázeňství, SWOT analýza, úhradová vyhláška, zdravotnická reforma.
ABSTRACT KLÍMA, Jiří. Forecast of Spa Industry Development in the Karlovy Vary Region. [Diploma Thesis] The Institute of Hospitality Management in Prague. Prague: 2014. 84 pages. The aim of this diploma thesis is to predict spa industry development in the Karlovy Vary Region in the following years. The thesis also includes the hypothesis alignment stating that the number of so-called private payers will rise continually. The work is divided into seven chapters. The theoretical part deals with the definition of basic terms relating to the spa industry and its importance. It also outlines a brief history of the spa industry in the Czech Republic as well as Europe, and focuses on changes and new trends after 1989. The practical part of my thesis mainly aims at characterizing the Karlovy Vary Region and its particular spa locations from a territorial perspective followed by their classification according to their importance. The influence of main micro and macro environmental factors on the current state and future development of the spa industry in the region has been analysed, and the data related to spa industry development have been presented.
KEYWORDS: History of spa treatment, spa industry, the Karlovy Vary Region, sample selection method and method of least squares, forecast of spa industry development, SWOT analysis, refund edict, health care reform.
Obsah: PROHLÁŠENÍ ........................................................................................................................... 4 PODĚKOVÁNÍ .......................................................................................................................... 5 ABSTRAKT ............................................................................................................................... 6 ABSTRACT ............................................................................................................................... 7 ÚVOD ........................................................................................................................................ 1 1. VÝCHODISKA ŘEŠENÍ PREDIKCE VÝVOJE LÁZEŇSTVÍ V KARLOVARSKÉM KRAJI NA ZÁKLADĚ LITERÁRNÍ REŠERŠE ................................................................. 3 1.1 Lázeňství .......................................................................................................................... 3 1.2 Wellness ........................................................................................................................... 3 1.3 Lázeňství jako součást cestovního ruchu ......................................................................... 4 1.4 Význam lázeňství ............................................................................................................. 5 1.4.1
Společenský a zdravotnický význam ................................................................... 5
1.4.2
Ekonomický význam ............................................................................................ 6
1.5 Historie a současnost lázeňství ......................................................................................... 7 1.5.1
Lázeňství v Evropě ............................................................................................... 7
1.5.2
České lázeňství ................................................................................................... 16
1.6 Lázeňská místa v ČR ...................................................................................................... 19 1.6.1
Indikační seznam ................................................................................................ 22
1.7 Druhy lázeňské péče ....................................................................................................... 24 1.7.1
Příspěvková lázeňská péče ................................................................................. 24
1.7.2
Komplexní péče.................................................................................................. 24
1.7.3
Lázeňská péče hrazena vlastní platbou .............................................................. 25
1.8 Metoda vybraných bodů a nejmenších čtverců .............................................................. 26 2. KARLOVARSKÝ KRAJ .................................................................................................... 27
2.1 Karlovy Vary .................................................................................................................. 28 2.2 Mariánské lázně.............................................................................................................. 30 2.3 Františkovy Lázně .......................................................................................................... 32 2.4 Jáchymov ........................................................................................................................ 33 2.5 Lázně Kynţvart .............................................................................................................. 35 2.6 Lázně Kyselka ................................................................................................................ 36 2.7 Nabídka ubytovacích a stravovacích sluţeb v Karlovarském kraji ................................ 37 2.7.1
Ubytovací sluţby ................................................................................................ 37
2.7.2
Stravovací sluţby ............................................................................................... 40
3. VÝVOJ POPTÁVKY A ANALÝZA ZÁKAZNÍKA ......................................................... 43 3.1
Poptávka po karlovarských lázních ........................................................................... 45
3.2
Analýza lázeňského návštěvníka ............................................................................... 49
4. PROSTŘEDÍ ........................................................................................................................ 50 4.1
Makroprostředí .......................................................................................................... 50
4.1.1
Politicko-legislativní faktory .............................................................................. 50
4.1.2
Ekonomické faktory ........................................................................................... 54
4.1.3
Sociálně-demografické faktory .......................................................................... 55
4.1.4
Technicko-technologické faktory ....................................................................... 55
4.1.5
Ekologické faktory ............................................................................................. 56
4.2
Mikroprostředí ........................................................................................................... 56
4.2.1
Zákazníci ............................................................................................................ 56
4.2.2
Dodavatelé .......................................................................................................... 56
4.2.3
Ministerstva ........................................................................................................ 57
4.2.4
Zahraniční konkurence ....................................................................................... 57
5. MARKETINGOVÝ VÝZKUM ........................................................................................... 58
5.1
Shrnutí ....................................................................................................................... 61
6. SWOT ANALÝZA .............................................................................................................. 62 7. PREDIKCE VÝVOJE LÁZEŇSTVÍ ................................................................................... 68 7.1 Odhad vývoje lázeňství na základě metody vybraných bodů a metody nejmenších čtverců .................................................................................................................................. 68 ZÁVĚR..................................................................................................................................... 82 POUŢITÁ LITERATURA ....................................................................................................... 85 SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK A GRAFŮ ...................................................................... 89
ÚVOD Lázeňství zaujímá v České republice nezastupitelné místo, coţ je určeno hlavně bohatstvím přírodních léčivých zdrojů na našem území, vhodnými (klimatickými) podmínkami a léčebnou tradicí lázeňských míst. Jednou z několika výhod lázeňství je, ţe se neomezuje pouze na určitou část rok. V jednotlivých lázních lze sice zaznamenat klesající tendenci klientů, jimţ je pobyt plně nebo částečně hrazen z prostředků zdravotního pojištění, na opačné straně ale stoupá podíl těch, kteří si celý lázeňský pobyt platí z vlastních zdrojů. Do provozu lázeňských zařízení však tyto platby značně zasahují. Zatímco klient komplexní nebo příspěvkové zdravotní péče pobývá v lázních zhruba 21 aţ 28 dní a jeho pobyt je prakticky jistou záleţitostí, samoplátci upřednostňují kratší víkendové nebo týdenní pobyty a lázně o ně musí mezi sebou navzájem poměrně dost bojovat. Takovouto formu pobytu vyhledává zejména náročnější klientela vyţadující vysoký standard ubytování, stravování, procedur, širší nabídku sportovních aktivit a kulturních událostí a široké mnoţství jiných doprovodných sluţeb (kavárny, kadeřnictví, suvenýry atd.). S tímto zásadním faktem se muselo vypořádat téměř kaţdé lázeňské zařízení. Bylo nezbytné přizpůsobit se přáním a poţadavkům klienta s vynaloţením značného objemu finančních prostředků na rozvoj a tvorbu stále nových, odpočinkových a relaxačních programů, balíčků sluţeb a marketingových strategií. Cílem předloţené diplomové práce je na základě výsledků provedené analýzy dosavadních poznatků v oblasti lázeňství predikovat vývoj lázeňství v Karlovarském kraji v následujících letech. V návaznosti na cíl byla zpracována hypotéza, které si poté ověříme provedenou analýzou: 1. hypotéza: Počet pacientů, kteří si veškeré náklady hradí sami (tzv. samoplátci), bude neustále stoupat. Práce je rozčleněna do sedmi kapitol. Teoretická část práce je věnována vymezení základních pojmů, které se týkají lázeňství a jeho významu, nastiňuje stručný historický vývoj lázeňství v České republice a Evropě a zaměřuje se na změny a nové trendy po roce 1989.
1
Praktická část práce si klade za cíl charakterizovat především Karlovarský kraj a jeho jednotlivá lázeňská místa z územního hlediska s následnou klasifikací lázní dle jejich významu. Je v ní analyzováno působení nejdůleţitějších faktorů mikroprostředí a makroprostředí na stav a vývoj lázeňství v kraji, a jsou prezentována data související s vývojem v oblasti lázeňství. Součástí práce je také marketingový výzkum provedený prostřednictvím dotazníkového šetření, jehoţ cílem je zjistit spokojenost návštěvníků lázní v různých oblastech. Na základě získané analýzy faktorů mikroprostředí, makroprostředí a dotazníkového šetření byla vyhotovena analýza silných a slabých stránek, příleţitostí a rizik. V závěru praktické části byla provedena predikce vývoje současného stavu českého lázeňství na území České republiky s konkrétním zaměřením na Karlovarský kraj. K vytvoření predikce bylo vyuţito jednoduché statistické metody vybraných bodů a metody nejmenších čtverců, jejichţ prostřednictvím byl získán odhad budoucích hodnot. Informace ke zpracování diplomové práce byly čerpány nejčastěji ze sekundárních zdrojů, zejména z české a zahraniční literatury z oblasti historie, lázeňství, balneologie či cestovního ruchu, a také z internetových zdrojů. Z hlediska metodiky je práce zaměřená na vymezení pojmů lázeňství a jeho významu, nástin historie lázeňství v České republice i Evropě, charakteristika významu Karlovarského kraje. V práci bylo vyuţito metody literární rešerše, metody historické, analytické, grafické a statistické, dále také metody dotazování, matematicko-statistické metody, metody sociologická či syntetické.
2
1. VÝCHODISKA ŘEŠENÍ PREDIKCE VÝVOJE LÁZEŇSTVÍ V KARLOVARSKÉM KRAJI NA ZÁKLADĚ LITERÁRNÍ REŠERŠE Kapitola je věnována vymezení základních pojmů souvisejících s tématem práce. Mezi nejdůleţitější z nich patří pojem lázeňství a jeho význam, historie a současnost lázeňství a také popis vybraných metod slouţících k odhadu budoucího vývoje s vyuţitím české i zahraniční literatury a internetových zdrojů.
1.1 Lázeňství Pro výklad pojmu lázeňství existuje velké mnoţství definic, které vesměs znamenají totéţ. Podle Páskové a Zelenky (2002) se za lázeňství povaţují aktivity, infrastruktura a lidské zdroje zaměřené na znalost přírodních léčivých zdrojů, jehoţ nejdůleţitějším cílem je léčení chorob, prevence, relaxace a regenerace fyzických i psychických sil. Lázeňství vyuţívá léčivých zdrojů získaných z přírody, přírodní krásy a kulturní prostředí. Knop (1999) pojem lázeňství vyznačuje hned ve třech rovinách, a to jako jeden z oborů zdravotnictví, specifickou ekonomickou kategorii a také jako balíček produktů cestovního ruchu. Dědina (2004) na rozdíl od Knopa místo balíčku produktů cestovního ruchu označuje lázeňství jako sociálně-politický systém zaměřený na poskytování lázeňské péče pro občany na základě doporučení jejich ošetřujícího lékaře. Jak vyplývá z výše uvedených definic, lázeňství je součástí zdravotnictví, sociálního systému a také cestovního ruchu. Přestoţe je lázeňství stále chápáno jako tradiční lázně vyuţívající přírodní léčivé zdroje, zaměřuje se v posledních letech také na lidi ţijící v neustálém stresu, jejich odpočinek, relaxaci a zdravý ţivotní styl. Na tradiční lázeňství navazuje dnes tolik opěvovaný směr wellness.
1.2 Wellness Pojem wellness pochází z anglického spojení well-being, tzn. cítit se dobře. Tento směr znamená rovnováhu mezi duchem, myslí a tělem, jehoţ cílem je celkový tělesný a dušení pocit pohody. Wellness se zaměřuje na čtyři oblasti:
vhodnou fyzickou aktivitu, 3
optimální tělesnou hmotnost,
zvládání stresových situací,
kvalitní a vyváţenou stravu. (Wellness – zdraví; Wellness noviny, 2009)
Wellness vznikl ve Spojených státech amerických jako protiklad fitness. Původní myšlenkou wellness bylo, ţe „přepracovaný člověk ocení daleko spíše umírněný pohyb a vonnou relaxační koupel než hodinovou dřinu s činkami nebo na rotopedu. Wellness se od fitness liší celistvou péčí. Zatímco fitness se zaměřuje především na tělo člověka, krásu jeho svalů a jeho fyzickou kondici, wellness zdůrazňuje i péči o mentální zdraví a ducha.“ (Wellness – zdraví). Do České republiky dorazilo wellness relativně nedávno.
1.3 Lázeňství jako součást cestovního ruchu Indrová (2009, s. 19) definuje zdravotní cestovní ruch takto: „Zdravotně orientovaný cestovní ruch je zaměřen především na zdravotní prevenci, rehabilitaci, rekonvalescenci i léčení následků nemocí převážně v rámci pobytu v lázních či jiných střediscích cestovního ruchu s příznivým zdravotním prostředím. Zahrnuje celou řadu zdravotně orientovaných aktivit, jako jsou rekondiční a zdravotně preventivně orientované pobyty zaměřené na posílení, udržení nebo obnovení fyzické či psychické kondice člověka.“ Lázeňství a cestovní ruch je moţné vnímat velmi rozdílně, kdy jednou z moţností je, ţe lázeňství a cestovní ruch jsou shodné pojmy a lázeňství je součástí zdravotního cestovního ruchu. Další variantou je naopak striktní oddělení lázeňství od cestovního ruchu. Předpokládá se, ţe cílem lázeňství je léčit a cílem cestovního ruchu regenerace duševních a fyzických sil. Kompromisem mezi těmito moţnostmi je takový pohled, kdy lázeňství a cestovní ruch se od sebe odlišují, ale mají mnoho společných znaků. (Indrová, 2009) Mezi výše uvedené odlišnosti patří například fakt, ţe cestovní ruch spadá do rezortu Ministerstva pro místní rozvoj, zatímco lázeňství do Ministerstva zdravotnictví. Délka pobytu účastníků cestovního ruchu je mnohem kratší neţ u lázeňských pacientů (minimální doba pro léčbu by měla být zhruba 21 – 28 dní). Cestovní ruch je moţné realizovat téměř na celém území, zatímco lázeňství je vázáno na přírodní léčivé zdroje.
4
1.4 Význam lázeňství České lázeňství je spolu s léčivými prameny označováno za rodinné stříbro, neboť jeho význam není pouze zdravotní, ale také ekonomický a společenský. Význam lázeňství se od počátku jeho vzniku lišil zejména podle regionů a vývoje společnosti. V současnosti je úloha lázeňství v léčbě onemocnění a prevenci téměř nezastupitelná. (Postavení českého lázeňství, 2014)
1.4.1 Společenský a zdravotnický význam „Úloha lázeňství je obtížně zastupitelná v léčbě řady chronických onemocnění, v prevenci přechodu nemocí do chronického stadia a vzniku komplikací, v rehabilitaci po závažných akutních onemocněních, operacích a úrazech.“ (Beránek, 2010, s 1) V oblasti léčebného lázeňství jde hlavně o sluţby, které jsou součástí klasického léčebného pobytu pacienta v lázních. Jedná se především o klienty, kteří do lázní zavítají na doporučení ošetřujícího lékaře z důvodu zlepšení svého zdravotního stavu. Těsně po nástupu do lázní podstupuje pacient vstupní vyšetření lázeňským lékařem a během lázeňského pobytu je periodicky monitorován a dále hodnocen jeho zdravotní stav. Zde by se mělo vycházet z předpokladu, ţe by léčebný pobyt neměl trvat méně neţ tři týdny, poněvadţ aţ po této době se začnou naplno projevovat příznivé účinky léčby. Ke zdravotním přínosům lázeňství patří (Postavení českého lázeňství, 2014):
sníţí se mnoţství spotřebovávaných léků,
sníţí se spotřeba prováděných léčebných úkonů,
sníţí se náklady na sociální péči,
sníţí se mnoţství důchodových dávek pro invaliditu.
Výčet nejčastějších lázeňských procedur (Indikace a lázeňské procedury, 2013; Lázně s CK Wellness tour, 2004-2013):
plynové koupele,
léčebné vodní koupele,
parní lázeň,
cvičení v bazénu,
inhalace,
zábaly – bahenní, slatinové a rašelinové, 5
pitné kúry,
termoterapie,
plynové injekce,
elektroterapie a magnetoterapie,
masáţe,
dietoterapie,
fototerapie. Součástí lázeňského pobytu jsou také ubytovací sluţby, přičemţ jejich kvalita je
velice vnímána pacientem. Lázeňská letoviska jsou většinou sestavena z celého komplexu budov, které pacientovi poskytují pohodlí, jednoduchý přístup k bazénům, lázeňským sluţbám, ubytování a stravě. V rámci lázeňského pobytu má pacient zajištěno přímo ve středisku i stravování. Důleţitá je tedy pravidelnost stravování a značný důraz se klade také na pitný reţim, kdy je pacientům mimo jiné doporučována konzumace vody z léčivých pramenů. (Lázně s CK Wellness tour, 2004-2013) Lázeňství se mimo jiné v poslední době soustředí také na eliminaci negativních faktorů spojených s uspěchaným ţivotním stylem, ke kterým patří nejčastěji stres a nedostatek odpočinku, nesprávný ţivotní styl, nevhodná ţivotospráva, absence nebo nedostatek aktivního pohybu. Je navíc prokázáno, ţe účinky lázeňské léčby přetrvávají ještě nějakou dobu po ukončení léčby a z tohoto důvodu se někteří lidé do lázní pravidelně vracejí.
Kromě účinků na lidské zdraví má lázeňství také společenský vliv. Lázeňská místa obvykle bývají bohatá na zařízení pro kulturní a společenský ţivot (divadla, kina, galerie, muzea, pořádání koncertů, festivalů a přehlídek). (Cathala, 2009)
1.4.2 Ekonomický význam Lázeňství je součástí cestovního ruchu, který patří po ropném a automobilovém průmyslu ke třem nejvýznamnějším a největším (z hlediska podílu na tvorbě hrubého domácího produktu) ekonomickým odvětvím. Cestovní ruch v oblasti lázeňství je specifickou formou zotavování se zaměřením na zdraví, prevenci, kulturní a rehabilitační stránku, kde jde především o léčbu pod dohledem lékaře. Příjmy plynoucí z lázeňství, jako formy cestovního ruchu, plynou nejen do státního rozpočtu, ale také do rozpočtu regionů, protoţe většina hostů hradí lázeňské poplatky. V posledních letech roste zájem lidí o preventivní péči o vlastní zdraví. Lidé si stále více uvědomují, ţe uspěchaný ţivotní styl 6
má neblahé následky na jejich fyzické i psychické zdraví a snaţí se o jejich eliminaci prostřednictvím preventivní péče, péče o tělo a zdravý ţivotní styl. Vzhledem k růstu poptávky po pobytech zaměřených na péči o tělo došlo k rozvoji investičních aktivit a vytvoření nových pracovních míst, coţ má za následek zvýšení zaměstnanosti. (Beránek, 2013; Kajlík, 2008) V oblastech, kde se vyskytují lázeňská zařízení, se intenzivněji rozvíjí kulturní a společenský ţivot, který posléze vyvolává rekreační a kulturní ruch, čímţ tedy vytváří podstatu samotného lázeňského ruchu. Lázeňský cestovní ruch je, na rozdíl od sezonního cestovního ruchu, celoroční. K těm nejdůleţitějším a nejvýraznějším ekonomickým přínosům patří tedy zejména (Beránek 2010): podíl na tvorbě hrubého domácího produktu, podíl na příjmech do státního rozpočtu, podíl na příjmech do regionálních rozpočtů, zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva, rozvoj investičních aktivit v oblasti, rozvoj zaměstnanosti, příjezd zahraničních turistů do země, zdroj devizových příjmů v platební bilanci.
1.5 Historie a současnost lázeňství 1.5.1 Lázeňství v Evropě Lázeňství má ve společnosti dlouhodobou tradici a v literatuře se objevovalo jiţ ve starověkém Římě. (Špinar, Vítovec, 2007). „Již staří Římané využívali blahodárných účinků léčivých vod, které nalezli během válečných výprav na území dnešní Francie, Německa, Chorvatska a Maďarska“ (Kajlík, 2007, s. 8). Označení „spa“, které pochází mimo jiné z této doby, je akronymem spojení „Sanus Per Aquam“ (=léčit skrze vodu). Takto byly označovány horké prameny, při kterých se ve starém Římě stavěly bazény. Lázeňství bylo odjakţiva spojené s přírodními 7
léčivými zdroji (prameny, peloidy, plyny, klimatické změny apod.) a s pouţíváním koupelí a lázní k léčebným účelům, dále také slouţily k preventivním účelům, či jako společenské koupele ve volném čase. Stejně tak bylo na koupele nahlíţeno i jako na mystickonáboţenské uctívání vody. (Pohled do historie wellness, 2014) V současné době v rámci Evropy existují dva směry, a to tradiční léčebné lázeňství s velkým medicínským zázemím (Německo, Rakousko, Česká republika, Slovenská republika, Polsko) a wellness a zdravotní cestovní ruch (Španělsko, Itálie, Francie). Skandinávské země berou oblast lázeňství víceméně jako prevenci proti nemocem (CZeCOT, 2013). Oba výše zmiňované směry mají vliv na názory na další predikci vývoje našeho lázeňství. Ovlivňují je obtíţně kontrolovatelné vlivy jako je demografický, ekonomický, kulturní, politicko-právní vývoj nebo změny v poptávce a neustále sílící konkurence. „V jednotlivých zemích Evropy, kde se nachází významné lázeňská města a lázeňské zařízení, je v oblasti cestovního ruchu v poměrně efektivně, dobře ošetřeno po legislativní stránce, po stránce propagace cestovního ruchu vládním aparátem apod (Štýrský, 2005).“ V takovýchto zemích má lázeňství v cestovním ruchu poměrné dobré postavení, které je srovnatelné s destinacemi a městy nacházející se v hlavních horských, přímořských a podobných centrech a destinacích. “Centra lázeňství bývají centry klasické lázeňské léčby, ale také cílem zdravotní turistiky, či jsou jedním z hlavních kulturních, politických či společenských bodů v zemi. Lázeňství v Evropě zažívá v posledních letech renesanční období a lze předpokládat další rozvoj na základě sjednocování Evropy (rozšiřování o další státy EU).“ (Aplikace marketingu, 2013). V tomto případě nejde pouze o samotný růst ţivotní úrovně se zdravotním uvědoměním obyvatel Evropy, ale také o spolupráci v rámci evropského prostoru v sociálně-zdravotní sféře, kdy jde o potencionální rozšíření zdravotní a sociální péči pojišťoven v zahraniční. Toto je v podstatě oboustranné, a to jak z hlediska českých občanů za lepším zdravotním stavem do zahraničí, tak příjezdu zahraničních občanů do České republiky. Tento trend lze tedy chápat i v lázeňských městech postsocialistických států, a to tedy hlavně z hospodářského hlediska, které je významné pro rozvoj jednotlivých regionů. Po celé Evropě je dnes celá řada lázeňských a léčebných center. Jejich přítomnost a zastoupení v jednotlivých státech se odvíjí od tradice lázeňství v konkrétním státu, přírodních léčivých zdrojů, které se nachází na jeho území, ale také na ochotě realizovat 8
podnikání v tomto odvětví cestovního ruchu. Dle Knopa (1999) se v Evropě nachází zhruba přes 500 významných lázeňských míst, která jsou ročně navštívena více jak 6 miliony pacienty. Lázeňství tak vytváří v evropském kontextu a prostoru zcela neopomenutelnou součást evropské turistiky. Dalším významnou charakteristikou evropského cestovního ruchu lázeňství je jeho nerovnoměrná rozvinutost. Knop (1999) dělí evropské země dle tradic a existence přírodních léčivých zdrojů do tří oblastí: velmoci lázeňství – Itálie, Německo, Francie, země, kde se nachází více lázeňských středisek – Chorvatsko, Rakousko, Švýcarsko, Slovinsko, Maďarsko, Řecko, Slovensko, Česká republika, Španělsko, Portugalsko, země, kde má lázeňství menší význam – Rusko, Belgie, Polsko, Ukrajina, země bývalé SSSR a bývalé Jugoslávie (kromě Chorvatska a Slovinska). „Za posledních několik let došlo k několika změnám v přístupu chápání lázeňství. V dřívějších letech bylo lázeňství převážně spojováno ve spojitosti s léčbou hlavně starších věkových kategorií, které se vyznačovaly chronickými onemocněními. Pro moderní lázeňství je charakteristický komplexnější přístup k pacientovi (Štýrský, 2005, s. 195).“ Do inovací patří široká škála léčebných procedur a terapií, a to včetně poznatků východních medicín, sluţeb wellness (relaxace, uvolnění, péče o pacientův zevnějšek) a různých forem rekreace (sport, kulturní vyţití, památky). V rámci Evropy působí organizace The European Spas Association (ESPA), která sídlí v Bruselu a reprezentuje celkem 25 členských sdruţení (svazů) z 22 evropských států. Takto sdruţuje v podstatě více neţ 1 200 lázní a lázeňských středisek. Situace ve sjednocované Evropě bude zřejmě do budoucna poskytovat řadu příleţitostí, ale také hrozeb, a to hlavně v oblasti velké konkurence a ochrany vlastních zájmů, jako je tomu jiţ dnes např. v Německu, které disponuje s více jak 250 lázněmi. NĚMECKO Začátky některých lázní lze hledat jiţ za dob římského období. V 18. a 19. století se posléze stávají centry pro aristokracii a bohaté, kteří vyuţívali kvalit země, moře a klimatu. Světově proslulou je léčba německého občana Sebastiana Kneippa.
9
Německo disponuje více neţ 400 léčivými lázněmi a lázeňskými místy (viz příloha č. 2). Tyto subjekty jsou rozděleny do čtyř skupin na lázně podle zdrojů přírodních léčiv. (Lázeňský cestovní ruch – komparace zemí střední a východní Evropy, 2013):
termální (minerální) - celkem 165, lázně klimatické – celkem 68, kneippovy lázně – celkem 58, přímořské lázně – celkem 79. Německé lázně se zaměřují na léčbu celkem 29 onemocnění: onemocnění dýchacích cest a plic, onemocnění oběhových poruch, onemocnění kardiovaskulární, onemocnění neurologická, onemocnění poruch látkové výměny, onemocnění očí, onemocnění gynekologická, onemocnění revmatická, onemocnění psychosomatická, chronická onemocnění dětí a mladistvých, onemocnění ţilní, geriatrická péče a nemoci starých lidí, onemocnění močových cest a ledvin, onemocnění koţní, onemocnění sluchová, 10
onemocnění vnitřní, onemocnění trávicí soustavy, onemocnění střev, roztroušenou sklerózu, nádorová onemocnění, onemocnění onkologická, Parkinsonovu chorobu, osteoporózu, onemocnění pohybového aparátu, onemocnění poúrazová (po nehodách a zraněních), onemocnění jater, kúry pro rodiče s dětmi, kúry pro matky. V německých lázních se nejčastěji léčí onemocnění pohybového aparátu (a to celkem na 401 lázeňských místech), onemocnění látkové výměny a metabolismu, onemocnění revmatická a onemocnění oběhové soustavy. Naopak nejméně se v Německu zaměřují na léčbu roztroušené sklerózy, Parkinsonovy choroby, nádorových onemocnění, sluchových onemocnění, chronických onemocnění dětí a mladistvých a kúry pro matky (pouze 19 lázeňských míst). Tabulka 1: Počty lázeňských pacientů v Německu Rok
Počet pacientů v lázních
2000
16 668 792
2001
16 884 151
2002
16 724 855
11
2003
17 129 690
2004
17 214 515
2005
17 623 743
2006
18 064 628
2007
18 953 686
2008
19 330 878
2009
19 523 008
2010
20 105 253
2011
21 954 583
2012
22 442 632
Zdroj: http://www.deutscher-heilbaederverband.de/Zahlen-und-Fakten-671742.html Budoucnost německých lázní se bude pravděpodobně ubírat směrem wellness pobytů. Lázně jsou si dobře vědomy, ţe lidé trpí nedostatkem času a obyvatelstvo stárne. Vzhledem k tomu, ţe lázně ročně vydělají průměrně 30 miliard euro, zabezpečují okolo 350 tisíc pracovních míst, měly by se snaţit například také o propagaci lázeňství a strategii značky. (Deutsche Kurorte haben Zukunft, 2011) Jak je vidět v tabulce č. 1, počet pacientů německých lázní se kaţdoročně zvyšuje. V posledních letech byly české lázně pro pacienty z Německa díky silné koruně pravděpodobně méně dostupné, proto nejspíš volili alternativu a zůstávali na léčení v Německu. Ovšem vzhledem k faktu, ţe koruna od konce loňského roku opět oslabuje, dá se očekávat, ţe by počet lázeňských pacientů v Německu mohl poklesnout. RAKOUSKO Podle dokumentu Kur, Therme, Kneipp in Österreich (2013) disponuje Rakousko celkem 83 lázeňskými místy, z nichţ 73 je součástí zájmového sdruţení Rakouského svazu léčebných lázní a lázeňských míst. V tomto případě jde o kombinaci klimatických, 12
termálních a peloidních lázní. V Rakousku se nachází asi 100 center léčebného cestovního ruchu, která se dají dělit do třech základních skupin podle nabízených sluţeb:
"Kur" centra - obsahuje hydroterapii, sauny, masáţe a termální bazény,
lázeňská centra – nabízí termální bazény, masáţe, sauny, solária, bazény, tenis, golf a také jízdy na koni,
tzv. Kneippova místa – v těchto místech se nachází termální bazény, masáţe, gymnastiku, vegetariánskou stravu, aromaterapie, jógu a meditace. Rakouské lázně se specializují na léčbu celkem 21 indikací, ke kterým patří: onemocnění pohybového aparátu, onemocnění dýchacích cest, onemocnění oběhových poruch, onemocnění kardiovaskulární, onemocnění neurologická, onemocnění ledvin a močových cest, onemocnění koţní, onemocnění poruch látkové výměny, onemocnění jater a ţlučníku, onemocnění očí, onemocnění gynekologická, onemocnění poúrazová (po nehodách a zraněních), onemocnění revmatická, onemocnění gastrointestinální, onemocnění poruch krevního tlaku,
13
onemocnění psychosomatická, chronická onemocnění dětí, poruchy sexuálních funkcí, rehabilitace a rekonvalescence, onemocnění při nedostatku ţeleza, kneipp. V rakouských lázních se nejčastěji léčí onemocnění pohybového aparátu, onemocnění dýchacích cest a onemocnění kardiovaskulární. Téměř všechna lázeňská zařízení (viz příloha č. 3) se zaměřují na léčbu více onemocnění, výjimku tvoří pouze Dellach/Drautal, kde se léčí pouze nemoci dýchacích cest. Rakouské lázně lákají klienty na wellness pobyty spojené v zimním období s lyţováním v Alpách a v létě s horskou turistikou či návštěvami hradů, zámků a jiných atraktivit. Díky výhodné poloze, vynikající infrastruktuře a vysokým standardům v oblasti zdravotní péče patří rakouské lázeňství k exkluzivní lázeňské dovolené na vysoké úrovni. Některá lázeňská střediska se specializují pouze na wellness a relaxační pobyty nezahrnující klasickou lázeňskou léčbu, zatímco jiné se zaměřují výhradně na pacienty s konkrétními zdravotními problémy či na seniory. Vzhledem k tomu, ţe se Rakousko z velké části specializuje právě na wellness pobyty, je pravděpodobné, ţe se rakouské lázeňství stane vyhledávanou destinací uspěchaných „odpočinkuchtivých“ obyvatel, kteří chtějí začít pečovat o své zdraví. (Thermen und Heilbäder in Österreich, 2012) SLOVENSKO „Samotné osídlení v okolí termálních pramenů lze zaznamenat na Slovensku v pravěkém období (Keltské či Markomanské kmeny), některé prameny v té době zaznamenali a využívali i Římané. Prvotní písemné zmínky jsou však původem až z raného středověku.“ (Lázeňský cestovní ruch – komparace zemí střední a východní Evropy, 2013) Jedním z prvních odborných popisů minerálních léčivých vod na Slovensku z roku 1549
14
jsou od lékaře Juraje Wernhera. Nemalou měrou k rozvoji lázeňství přispěla i Marie Terezie vydáním nařízení o soupisu a analýze minerálních vod z roku 1763. V průběhu 20. století lze zaznamenat, ţe slovenské lázeňství je rozvíjeno hlavně na vědeckém základě. Druhá polovina 20. století je ve znamení potýkání se slovenských lázní v prostředí centrálně řízené ekonomiky s obdobnými problémy jako ty české. V průběhu privatizace státních lázní po roce 1989 znamená pro slovenské lázeňství nabrání jiného směru. Do původně centrálně řízeného odvětví byl umoţněn vstup soukromého kapitálu a tímto vzniká konkurence. Další, nově vzniklá lázeňská centra se však v posledních 20 letech musela vypořádat s řadou problémů, a to od legislativních pravidel, aţ po problematiku financování. Slovenské pojišťovny v několika posledních letech postupně omezovaly výdaje na lázeňskou léčbu a současně neberou v potaz vzrůstající reálné náklady. Lázně jsou nuceny vyhledávat nové klienty z řad samoplátců a zahraničních návštěvníků. Tím je také ale otevírán prostor pro tvorbu speciálních balíčků sluţeb a pobytů typu wellness. Od roku 1992 působí na Slovensku Zväz slovenských liečebných kúpeľov a ţriediel (ZSLKŢ) se sídlem v Bratislavě. Jde se o zájmové sdruţení osob podnikajících v oblastech balneologie a léčebného lázeňství. Jeho členy je 26 lázeňských zařízení po celém Slovensku. Posláním svazu je vytvářet podmínky pro činnost a rozvoj slovenských léčebných lázní, obhajování a zastupování zájmů svých členů (vůči subjektům v SR i zahraničí). Od roku 2000 je svaz členem ESPA. Na Slovensku je celkem 26 lázeňských zařízení, které vyuţívají přírodní zdroje (zejména termální vodu) a 7 klimatických zařízení. Z tohoto počtu je 21 zařízení v soukromém vlastnictví, 3 podniky jsou spravovány slovenským ministerstvem a 2 zařízení jsou ve vlastnictví státu (Diamant Dudince a Špecializovaný liečebný ústav 42 Marína v Kováčové). Lázeňská zařízení se na Slovensku člení podle počtu lůţek (celkový počet lůţek je zhruba 10 500) do 6 kategorií. Podle zmíněné klasifikace jsou největší lázně Piešťany a Trenčianske Teplice. Dalšími významnými jsou pak Rajecké Teplice, Bardejovské kúpele, Kúpele Bojnice. Slovenské lázně se zaměřují na léčbu mnoha onemocnění:
duševní poruchy, 15
onemocnění oběhová,
onemocnění pohybového aparátu,
onemocnění trávicí,
onemocnění ţláz s vnitřní sekrecí,
nemoci z povolání,
koţní onemocnění,
nervová onemocnění,
onemocnění neurologická,
onemocnění ledvin a močových cest,
dýchací onemocnění,
onkologická onemocnění,
poruchy látkové výměny,
gynekologická onemocnění
prostřednictvím fyzioterapie, léčby teplem, klimatické léčby, zábalů, vodoléčby, masáţí, koupelí či pití léčivých minerálních pramenů.
1.5.2 České lázeňství Přestoţe je české lázeňství oproti tomu evropskému o hodně mladší, stačilo se dostat do širokého povědomí po celém světě. V období středověku bylo lázeňství v úpadku kvůli poklesu zájmu o péči o tělesnou a duševní hygienu, nicméně v této době vznikaly základy lázeňství v Karlových Varech nebo Teplicích. (Česká republika: Lázeňství má v ČR bohatou historii, 2014) V České republice zaţilo lázeňství velice kladný přístup především v předválečném období, čili v tehdejším Československu. Největší rozkvět lázní nastal mezi první a druhou světovou válkou díky rozvoji a pokroku vědy a moderních technologií a vzniku prvních zdravotních pojišťoven, které začaly pobyty v lázních hradit, aby byly dostupné pro širší okruh obyvatel. Lázeňských pobytů se tak mohli účastnit lidé z bohatších vrstev, kteří se
16
oddávali léčbě a odpočinku v luxusních honosných zařízeních, tak i méně majetní hosté, pro které se stavěly menší a méně honosná lázeňská ubytovací zařízení. Po válce byl lázeňský cestovní ruch brán především jako narušitel medicínského principu lázní a nebyl nikterak výrazně podporován. Pokud by se dalo mluvit v tomto období o nějakých komerčních nabídkách pro zahraniční, či tuzemské lázeňské hosty, pak významnou roli hrála tzv. Balnea, coţ byl jediný lázeňský podnik, který působil na našem území jako cestovní kancelář a byl vlastně i jediným reprezentantem českého lázeňství. Je nutné podotknout, ţe působení tohoto podniku bylo dáno i legislativně, čili nešlo o svobodné rozhodnutí dílčích subjektů českého lázeňství. Následně došlo ke znárodnění českých, do kterých mířili nejčastěji východoevropští hosté. Tento stav netrval příliš dlouho, neboť po roce 1989 byly lázně vráceny původním majitelům. V této době také došlo k „rozšíření standardní nabídky léčebných pobytů o nové formy relaxačních a regeneračních pobytů“ (www.czech.cz, 2013), které se ovšem zkrátily a hosté si je musí hradit sami. Rok 1989 se tedy stal klíčovým a došlo také k transformaci společnosti ve prospěch celkové komerční stránky veškerých lázeňských míst, jejich zlepšení ohledně kvality, vzhledu, vybavenosti a především v lepší propagaci, která zapříčinila příliv zahraniční klientely. (Špinar, Vítovec, 2007) „K nejvýznamnějším hostům českých lázní patřil např. německý básník a dramatik J. W. Goethe, hudební skladatelé L. van Beethoven a W. A. Mozart nebo italský houslový virtuóz N. Paganini. Do českých lázní zavítal rovněž anglický král Edward VII., z Američanů uchvátily české lázně vynálezce žárovky, T. A. Edisona či Marka Twaina, autora populárních Dobrodružství Toma Sawyera.“ (Svaz léčebných lázní České republiky: České lázně, 2009) V současné době lze podstatu lázeňství vnímat ze strany různých příslušných ministerstev právě v rámci podpory trendů i v České republice. Ministerstvo pro místní rozvoj disponuje specializovanými programy na oblast lázeňství a finančními dotacemi, čímţ vytváří prostor pro zlepšení situace v určitých regionech, ale i v celém oboru lázeňství (včetně propagace). Pro budoucí rozvoj a stabilizaci místa na trhu lázeňského cestovního ruchu bude velmi zapotřebí účinná a systematická propagace oboru i jednotlivých lázní a regionů.
17
Česká republika je zastoupena Svazem léčebných lázní ČR (SLL), který sídlí ve Františkových Lázních. Jedná se o zájmové sdruţení léčebných lázní a jiných právnických osob bez rozdílu typu vlastnictví, jehoţ cílem je rozvoj léčebného lázeňství a řádné vyuţití přírodních léčivých zdrojů s léčením. V České republice se stále upřednostňuje lázeňství, které je postavené na medicínském přístupu, a to např. na rozdíl USA, kde hlavní sloţku lázeňské péče tvoří wellness, relax a péče o krásu (včetně plastických zákroků). Mnohé české lázně reagují na nové trendy tzv. medical wellnessem – jedná se o kombinaci vyuţívání přírodních léčivých zdrojů a kvalifikované lékařské péče s celou řadou procedur a dalších doplňkových aktivit (golf, nordic walking, atd.).
Obrázek 1: Vývoj lázeňství
Zdroj: vlastní zpracování podle údajů www.czech.cz V České republice se stále upřednostňuje lázeňství, které je postavené na medicínském přístupu, a to např. na rozdíl USA, kde hlavní sloţku lázeňské péče tvoří wellness, relax a péče o krásu (včetně plastických zákroků). Mnohé české lázně reagují na nové trendy tzv. medical wellnessem – jedná se o kombinaci vyuţívání přírodních léčivých zdrojů a kvalifikované lékařské péče s celou řadou procedur a dalších doplňkových aktivit (golf, nordic walking, atd.). Kvalitní nabídka medical wellness má kromě preventivních účinků také přispívat k tělesné a duševní pohodě a rovnováze a měla by splňovat kritéria udrţitelnosti, účinnosti a autenticity. (Medical wellness, 2013) V současné době je české lázeňství svým významem proslulé po celém světě. Lázně mají totiţ vhodné podmínky pro svůj rozvoj, a to zejména díky tradici lázeňství,
18
klimatickým podmínkám, přírodním zdrojům nebo také bohaté nabídce společenských a kulturních událostí a akcí. (Česká republika: Lázeňství má v ČR bohatou historii, 2014)
1.6 Lázeňská místa v ČR České lázně patří k světově proslulým lázním, které mají několikasetletou tradici. K těm nejvýznamnějším lázním patří:
Bludov – jeden z nejmodernějších lázeňských komplexů zaměřený na nejnovější metody v oblasti balneologie, rehabilitace a také obezitologie.
Františkovy Lázně – lázně z proslulého západočeského trojúhelníku, kde se léčí zejména nervová, gynekologická či onkologická onemocnění.
Hodonín – jedná se o jedno z nejmladších lázeňských zařízení v České republice poskytující moderní a pohodové zázemí.
Jáchymov – první radioaktivní lázně na světě, u jejichţ zrodu stáli manţelé Curierovi, které se zaměřují na pacienty s nemocemi pohybového aparátu nebo metabolickými poruchami.
Janské Lázně – díky uhličitým pramenům se lázně staly první evropskou léčebnou zaměřenou na dětskou obrnu.
Jeseník – v okolí lázní se nachází více neţ osmdesát léčivých pramenů. Lázně za svůj vznik vděčí známému léčiteli Vincenzi Priessnitzovi, který proslul jako zakladatel prvních hydroterapeutických lázní na světě.
Karlova Studánka – příjemné lázně nacházející se uprostřed zeleně.
Karlovy Vary – největší české lázně proslulé také jako konferenční a kongresové centrum a centrum dění Mezinárodního filmového festivalu. Jezdí se sem léčit osoby s dýchacími, zaţívacími či oběhovými poruchami.
Klimkovice – lázně proslulé jodobromovými koupelemi, které jsou pacienty vyhledávány kvůli příznivému působení na cévní systém.
Konstantinovy Lázně – minerální voda má největší obsah kysličníku uhličitého v České republice, a díky tomu nabízí kvalitní lázeňskou péči pro nemocné onkologickými, oběhovými a nervovými onemocněními. 19
Lázně Bělohrad – lázně vznikly za podpory pruské hraběnky Anny z Asseburgu v roce 1885, která se zde pokoušela o léčbu místní rašelinou, a to zejména pro koţní onemocnění.
Lázně Bohdaneč – vznik těchto lázní se datuje od roku 1897 a jsou spojeny se jménem Jana Veselého. Lázně vyuţívají bohaté zdroje rašeliny k léčbě onkologických, nervových a pohybových onemocnění.
Lázně Kynţvart – jediné lázně v ČR určené pro děti s dýchacím onemocněním. Na léčbu má vynikající vliv zejména pitná kúra spolu s podhorským klimatem a čistým vzduchem.
Lázně Kundratice – lázně se řadí k nejstarším českým lázním vyuţívajících sirnoţelezitou slatinu.
Lázně Lednice – nejmladší český lázeňský komplex, jehoţ počátky se datují aţ od roku 2007. Komplex nalezneme přímo v centru Lednicko-valtického areálu, který je od roku 1996 zapsán na seznamu přírodního a kulturního dědictví UNESCO.
Lázně Libverda – léčivé účinky místních minerálních pramenů jsou známy uţ od 14. století, ovšem do povědomí širší veřejnosti se dostaly aţ o čtyři století později.
Lázně Lipová – lázně vyuţívající vhodné klima, neboť v blízkém okolí se nenachází ţádné průmyslové podniky. Léčí se zde nejen dýchací a koţní onemocnění, ale také duševní poruchy.
Lázně Toušeň – lázně vyhledávané pacienty s omezenou pohyblivostí, které k léčbě vyuţívají sirnoţelezitou slatinu.
Luhačovice – zaměřují se na široký záběr onemocnění dětí, dorostu i dospělých.
Mariánské Lázně – nachází se uprostřed lesa a pacienti se zde léčí ze širokého spektra onemocnění a poruch.
Mšené – lázně se nachází v blízkosti hlavního města Prahy a jezdí se sem léčit pacienti s onkologickým a nervovým onemocněním.
Ostroţská Nová Ves – místní močály byly teprve na počátku dvacátého století uznány jako léčivé.
20
Poděbrady – nejmladší české lázně, které díky své strategické poloze nabízejí také moţnosti konání kongresových a konferenčních akcí.
Slatinice – první zmínky o Slatinicích pochází jiţ ze 13. století, samotné lázně byly zaloţeny ve století 17. a vyuţívají přírodní sirné vody s obsahem sirovodíku, které pomáhají v léčbě koţních, onkologických, nervových a oběhových onemocnění.
Teplice nad Bečvou – díky silně mineralizované a uhličité vodě se sem jezdí léčit pacienti s nemocemi onkologickými, oběhovými nebo také s poruchami látkové výměny a ţláz s vnitřní sekrecí.
Teplice – nejstarší lázně ve střední Evropě s více neţ dvoutisíciletou tradicí, které navštěvují pacienti s nemocemi nervového a pohybového ústrojí a onkologickými nemocemi.
Třeboň – slatinné lázně zaměřené na oběhové, nervové a onkologické nemoci.
Velichovky – kromě léčby prostřednictvím peloidů (křídové slatiny) se lázně zaměřují také na dnes velmi populární wellness pobyty.
Velké Losiny – nejstarší moravské termální lázně s dlouholetou tradicí. Lázně nabízí jak tradiční, tak i nejmodernější léčebné metody a postupy zaměřené na léčbu dýchacího, nervového a pohybového ústrojí.
Vráţ - lázeňská péče a wellness procedury se poskytují v budově zámku postaveného na konci 19. století v novogotickém slohu rodem Lobkowiczů. V blízkosti lázní se nachází rašelina vhodná pro zábaly.
21
Obrázek 2: Lázeňská místa v ČR
Zdroj: KRÁLOVÁ, Dagmar. Balneologie: Lázeňská místa v ČR a ve světě [online]. 20122013 [cit. 2013-11-22]. Dostupné z: http://www.fsps.muni.cz/impact/balneologie/lazenskamista-v-cr-a-ve-svete/
1.6.1 Indikační seznam V říjnu roku 2012 nabyla účinnosti nová vyhláška Ministerstva zdravotnictví České republiky č. 267/2012 Sb., o stanovení Indikačního seznamu pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči o dospělé, děti a dorost (dále jen „nový indikační seznam“), kterou se musí řídit lékaři a ošetřující lékaři vystavující návrhy na lázeňskou léčebnou péči. Nový seznam se zaměřuje na rozlišení základního a opakovaného pobytu a stanovuje podmínky pro jejich poskytování. Pokud pacient pro určité onemocnění jiţ absolvoval lázeňskou léčebně rehabilitační péči podle původní vyhlášky č. 58/1997 Sb., hodnotí se, zdali se jedná právě o základní či opakovaný pobyt, případně zda je moţné léčebný pobyt opakovat, a postupuje se podle nové vyhlášky, která stanoví, ţe poslední uskutečněný léčebný pobyt na základě původní vyhlášky v období od října 2009 do nabytí účinnosti nového indikačního seznamu se povaţuje za základní pobyt podle nového seznamu. Následný pobyt se pak povaţuje za opakovaný podle nového seznamu. Za základní léčebný pobyt se dle nové vyhlášky povaţuje pobyt trvající 21 dní u dospělého jedince a 28 dní u dorostu a dětí s tím, ţe je-li tato lázeňská péče poskytována 22
jako kompletní (tedy hrazená zdravotní pojišťovnou), je u konkrétních indikací moţné navrhnout prodlouţení (provádí vedoucí lékař lázeňského zařízení podle stavu pacienta) podléhající souhlasu revizního lékaře pojišťovny. Totéţ platí i u opakovaného léčebného pobytu (kompletního). Co se týká délky opakovaných pobytů na základě příspěvkové péče, můţe lékař doporučit 14 či 21 dní s tím, ţe u 14 dnů je moţné dle stavu pacienta výjimečně navrhnout prodlouţení aţ na 21 dní. Prodlouţení, stejně jako u kompletní péče, podléhá schválení revizního lékaře pojišťovny. Stejně jako u starého seznamu jsou i v aktuálním uvedeny nemoci, u kterých je moţné lázeňskou péči poskytnout spolu s předpoklady a kritérii, délkou pobytu apod. Jediným rozdílem je pouţívání označení indikačních skupin a se změněným významem a obsahem u většiny indikací, přičemţ některé indikace jsou nové, některé se sloučily a některé zanikly úplně. (Změna indikačního seznamu pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči pro dospělé, děti a dorost, 2014) Další významnou změnou je například to, ţe v lázeňských léčebnách uţ dále nebudou „probíhat tzv. edukační pobyty, při kterých se pacienti učili stravovacím návykům a správné životosprávě, dále nebude formou lázeňské léčebně rehabilitační péče již poskytována předoperační příprava před kloubní náhradou nebo lázeňská péče při klimakterickém syndromu, akné nebo alergické rýmě. Naopak některé indikace jsou oproti původnímu Indikačnímu seznamu přidány, např. stavy po transplantacích“ (Rod, 2014) Seznam lázeňských míst a jejich indikaci nalezneme v příloze č. 1, ze které je patrné, ţe ze třiceti lázní se téměř všechny specializují na léčbu onkologických onemocnění (kromě lázní v Hodoníně a Jeseníku), onemocnění pohybového ústrojí (kromě Františkových Lázní, Jeseníku a Lázní Lipová) a nervová onemocnění (kromě Bludova, Jeseníku, Lázní Lipová a Lázní Toušeň). Naopak pouze šestina lázní je zaměřená na onemocnění trávicí soustavy, duševní a gynekologická onemocnění. Pouze Lázně Kynţvart a Mariánské Lázně věnují pozornost léčbě onemocnění ledvin a močových cest. K nejrozsáhlejším lázním, co do specializace na různá onemocnění, patří Lázně Kynţvart, které poskytují široký rozsah léčby onemocnění kromě gynekologických potíţí. Nejuţší rozsah nabízí Lázně Toušeň, jejichţ specializací je léčba onkologických onemocnění a pohybového ústrojí. 23
1.7 Druhy lázeňské péče Léčebné lázeňské pobyty můţe klient absolvovat několika různými způsoby. Z pohledu toho, jak je lázeňský pobyt hrazen, lze rozeznat tři základní typy péče (Jandová, 2009):
Příspěvková lázeňská péče, kdy si pacient hradí náklady na stravování a ubytování a léčebné procedury jsou hrazeny zdravotní pojišťovnou.
Komplexní péče, kdy jsou zdravotní pojišťovnou uhrazeny veškeré náklady včetně nákladů na ubytování a stravování klienta.
Lázeňská péče hrazená vlastní platbou, kdy pojišťovna nehradí ţádné náklady.
1.7.1 Příspěvková lázeňská péče Příspěvková péče je vhodná u těch pacientů, kteří trpí onemocněními uvedenými v indikačním seznamu, přičemţ nejsou zcela naplněny všechny podmínky pro poskytnutí komplexně hrazené péče. Nárokovat si ji můţe pacient jednou za dva roky. Pojišťovna v tomto případě hradí pouze náklady spojené s léčením, ubytování a stravu si hradí pacient sám a na pobyt musí čerpat dovolenou. „Metodika při vyřizování lázeňského pobytu je v podstatě identická jako v případě komplexní péče (Léčebné pobyty, 2009).“ Pacientovi je ošetřujícím lékařem vystaven návrh, který je po schválení revizním lékařem pojišťovny zaslán pojišťovnou nebo pacientem do lázeňského zařízení, kde je pojištěnci stanoven termín nástupu (nejpozději však do 6 měsíců od vystavení návrhu). Klient není povinen ubytovat se a stravovat v lázeňské léčebně, tyto sluţby si můţe zajistit u jiného subjektu. V takovém případě pak absolvuje v lázeňském zařízení pouze léčení.
1.7.2 Komplexní péče Tato lázeňské péče poměrně často bezprostředně navazuje na léčebný pobyt v nemocnici nebo na péči v jiných odborných ambulancích. Následná lázeňská péče by měla pacientovi pomoci v doléčení, zrychlení uzdravovacího procesu po různých operacích a úrazech nebo zlepšení celkového zdravotního stavu u těch nemocných trpících chronickou nemocí. V tomto případě hradí zdravotní pojišťovna jak léčbu, tak i ubytování a celodenní 24
stravu. Cesta je hrazena pouze v případě, ţe se pacient nemůţe kvůli nepříznivému zdravotnímu stavu dopravit do lázní sám. Lázeňskou péči doporučuje vţdy odborný lékař, který vystaví návrh na lázeňskou péči a ten zašle konkrétní zdravotní pojišťovně. Došlý návrh musí posléze posoudit revizní lékař pojišťovny, který navrhne schválení komplexní nebo příspěvkové péče, nebo také můţe návrh zamítnout. Pokud je návrh schválen, pojišťovna zašle návrh lázeňské léčebně, jenţ je uvedena na prvním místě a ta stanoví termín nástupu podle naléhavosti. Pokud léčebna nemá ve stanoveném období volné kapacity, zašle návrh lázním uvedeným na druhém místě. Podle stupně naléhavosti (první stupeň max. do měsíce, druhý max. do 3 měsíců, u dětí a dorostu max. do 6 měsíců od vystavení návrhu) stanovuje lázeňská léčebna pojištěnci závazný termín nástupu.
1.7.3 Lázeňská péče hrazena vlastní platbou „Klient, který zvolil tento typ pobytu, nepotřebuje návrh na lázeňskou léčbu ani žádná lékařská doporučení (Jandová, 2009).“ Veškeré náklady spojené s pobytem v lázních si musí hradit sám a stejně tak celý pobyt si zajišťuje samostatně zasláním (písemné, telefonické, elektronické) objednávky, ve které vymezí specifika poţadavku na termín, délku pobytu, typ ubytování a stravování, popř. také rozsah léčebných procedur. Graf 1: Vývoj počtu pacientů v ČR podle způsobu hrazení pobytu (v tis. Kč)
Zdroj: http://www.marketingovenoviny.cz/ceske-lazne-potrebuji-samoplatce/ 25
1.8 Metoda vybraných bodů a nejmenších čtverců Metoda vybraných bodů je jednoduchá nelineární statistická metoda slouţící k získání prvotních budoucích odhadů, kdy si vybereme dvě různé hodnoty, ze kterých pak určíme jednoduchý odhad. Jedná se ovšem o velmi nepřesnou metodu, protoţe vţdy záleţí na tom, jaké prvotní hodnoty vybereme. Metoda nejmenších čtverců je matematicko-statistická metoda vhodná k předvídání budoucího stavu, přičemţ aby byla metoda co nejpřesnější, je potřeba dělat předpověď s dostatečně velkého počtu dat. Pokud budeme vycházet z menšího počtu dat, hrozí velké nepřesnosti.
26
2. KARLOVARSKÝ KRAJ Karlovarský kraj nalezneme na západě České republiky. Na západě a severu sousedí kraj s Německem, na východě tvoří státní hranici s krajem Ústeckým a na jihu s krajem Plzeňským. Rozloha kraje činí 3 314 km², coţ odpovídá 4,25 % rozlohy celé České republiky. Téměř polovina území kraje je pokryta lesy. Kraj je tvořen třemi okresy – chebským, karlovarským a sokolovským. Ke dni 30. 9. 2013 ţilo v kraji dle údajů Českého statistického úřadu celkem 300 655 obyvatel. “Spolu s Ústeckým krajem tvoří oblast soudružnosti Severozápad, tzv. NUTS 2. Přes území těchto dvou krajů, podél státní hranice, se rozprostírají Krušné hory. Jejich nejvyšší bod Klínovec (1 244 m n.m.) leží v okrese Karlovy Vary, stejně tak jako nejnižší bod kraje (320 m n.m.), který se nachází na řece Ohři na hranici kraje. „ (Karlovarský kraj, 2013) Karlovarský kraj je proslulý zejména díky lázeňství. Na území kraje se nachází nejen nejznámější lázeňský trojúhelník, ale také Jáchymov a Lázně Kynţvart. V návaznosti na lázeňství jsou známé také tradiční lázeňské oplatky a bylinný likér Becherovka. Karlovarský kraj je kromě lázeňství známý například výrobou skla Moser a porcelánu, který se vyváţí do celého světa. Z kulturní oblasti se proslavil především díky kaţdoročnímu konání Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. Karlovarský kraj je jedním z nejnavštěvovanějších krajů České republiky a z pohledu cestovního ruchu není významným pouze pro své lázně, ale disponuje také dalšími atraktivitami. Karlovarský kraj je v rámci evropského měřítka ojedinělý počtem vývěrů minerálních vod a plynů a také různorodostí jejich chemických sloţení. Estetická hodnota tohoto území je velice vysoká, tvoří jí zvlněný terén, smíšené lesy nebo roztroušená vegetace. Mezi oblasti, které jsou zajímavé pro cestovní ruch, patří území Slavkovského lesa, Krušné hory a jejich podhůří s okouzlujícími výhledy do volné krajiny, dále oblast Doupovských hor, okolí řeky Ohře a oblast Ţluticka a Bochovska. Chebská pánev má ráz krajiny, jenţ je harmonizující a s vyváţeným vlivem přírodních a kulturních prvků. Toto území je přímou ukázkou kultivované zemědělské krajiny s vysokou estetickou hodnotou. V této oblasti se nenachází větší devastace či znehodnocení krajiny, území Chebské pánve je také vyhovující pro rozvoj cykloturistiky. Krušné hory mají
27
vysoký potenciál pro rozvoj jak zimního (Boţí dar a Klínovec), tak letního cestovního ruchu. Je zde však absence kvalitní turistické infrastruktury. Karlovarský kraj je tvořen tzv. lázeňským trojúhelníkem, který tvoří Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy lázně. Kromě těchto lázní se v Karlovarském kraji nachází ojedinělé radonové lázně Jáchymov. (Karlovarský kraj, 2013) Západočeská lázeňská oblast je místem s největší koncentrací lázeňských míst v České republice. Nachází se zde 5 významných lázeňských center: Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně, lázně Jáchymov, Lázně Kynţvart.
2.1 Karlovy Vary Karlovy Vary jsou statutární město leţící na západě České republiky na soutoku řek Ohře a Teplé, přibliţně 120 km od hlavního města Prahy. Z údajů Českého statistického úřadu vyplývá, ţe má město rozlohu 59,10 km² a kolem 50 tisíc obyvatel (k 1. čtvrtletí roku 2013). O historii Karlových Varů a známé legendě pojednává příloha č. 4. Díky charakteristickým vlastnostem minerálních pramenů a moţnosti jejich širokého vyuţití se v Karlových Varech léčí pacienti s různými onemocněními. Mezi ty nejčastěji léčené nemoci patří (Lázeňství a prameny, 2011): „onemocnění trávicího ústrojí, různé poruchy látkové výměny, cukrovka, obezita, problémy chrupu, paradentóza,
28
nemoci pohybového ústrojí, choroby jater, slinivky, žlučníku a žlučových cest, rekonvalescence po onkologických nemocích, onemocnění nervové soustavy“. Karlovy Vary nabízí tři moţnosti léčby: ambulantní léčbu, komplexní lázeňskou léčbu, příspěvkovou lázeňskou léčbu.
Pacienti v Karlových Varech jsou léčeni prostřednictvím širokého spektra léčebných procedur:
koupele (perličková, uhličitá, suchá uhličitá, vířivá, minerální, slatinná, s přísadami, koupele nohou),
pitné kúry minerálních pramenů,
masáţe (klasické, vodní, reflexní, lymfatické, aromaterapeutické),
magnetoterapie,
elektroléčba,
vodoléčba (skotské střiky, parní lázeň),
léčba teplem,
zábaly (parafínové),
léčba světlem (laserová terapie, biolampa, solux)
termoterapie (saunování),
léčebný tělocvik,
léčebný tělocvik v bazénu,
ultrazvuk, 29
floating,
inhalace,
oxygenoterapie (léčebná metoda spočívající v inhalačním podávání kyslíku za podmínek zvýšeného atmosférického tlaku),
výplachy (střevní),
plynové injekce,
kryoterapie (tzv. terapie chladem, kdy je pacient vystaven chladu -110°C aţ 160°C). Další z alternativ jsou wellness pobyty, které jsou velice podobné lázeňské léčbě.
Zasáním rozdílem je to, ţe nejsou předepsány lékařem. Wellness si klient můţe uţívat podle svých přání. Karlovy Vary nabízejí různé wellness programy – krásná pleť, pryč s celulitidou, relaxace, regenerace, hydratace, aromaterapie apod. (Svaz léčebných lázní České republiky: České lázně, 2009)
2.2 Mariánské lázně „Mariánské Lázně mají v České republice pořadové číslo dvě co se velikosti a poskytovaných služeb týče. Lázně rovněž disponují velkým bohatstvím minerálních pramenů, přičemž přímo v centru jich vyvěrá 40 a v sousedním okolí téměř 100. Území nynějších lázní bylo ve vlastnictví premonstrátského kláštera v Teplé, jehož opat prosazuje na popud klášterního lékaře počátkem 19. století výstavbu prvních lázní.“ (Jak šel čas v Mariánských Lázních, 2013). Zdejší minerální vody se vytváří z usazených dešťových vod, které se soustředí v puklinách krystalických hornin (nejčastěji ţuly) v hloubce zhruba 60 - 100 m pod povrchem. Zde dochází k jejich mineralizování a sycením kysličníkem uhličitým nebo sirovodíkem. Na území Mariánských Lázní vyvěrá na povrch asi 40 pramenů a patří mezi ně kynţvartské kyselky, ţelezité kyselky Konstantinových Lázní, Teplé, v údolí Podleského potoka, u Jedlové, Brtné, Pískova, u Mnichova, vývěry v Pramenech apod. Lázeňské procedury v Mariánských Lázních jsou typické svojí bohatou nabídkou a rozmanitostí. Vzhledem k chemickému sloţení pramenů jsou zde léčeny následující nemoci (Indikace a lázeňské procedury, 2013): 30
„nemoci ledvin a cest močových,
neurologické choroby organické nemoci nervové,
nemoci trávicí soustavy,
nemoci z poruchy látkové výměny a žláz s vnitřní sekrecí,
nespecifické nemoci dýchacích cest,
nemoci kožní,
nemoci pohybového ústrojí,
nemoci onkologické.“
Mariánské lázně mají velice pestrou nabídku v oblasti wellness pobytů. Nacházejí se zde Lázeňské domy a wellness hotely, které vlastní balneo provozy s nabídkou wellness pobytů a balíčků, relaxačních i léčebných procedur. Wellness v Mariánských lázních zahrnuje čtyři hlavní oblasti: kontrola váhy, racionální výţiva, fitness a pohyb, kontrola nad stresem. Rehabilitační procedury a wellness zahrnují:
masáţe (klasické, podvodní, reflexní, lymfatické),
zábaly (parafínové, slatinné),
koupele (minerální, vířivé, perličkové, slatinné),
lymfatické drenáţe,
elektroléčbu,
pitné kúry minerální vody,
plynové injekce,
akupunkturu,
kryoterapii (tzv. terapie chladem, kdy je jedinec vystaven chladu -110°C aţ -160°C),
31
oxygenoterapii (léčebná metoda spočívající v inhalačním podávání kyslíku za podmínek zvýšeného atmosférického tlaku).
(Svaz léčebných lázní České republiky: České lázně, 2009)
2.3 Františkovy Lázně Prameny Františkových Lázní jsou soustředěny v Chebské pánvi při údolí Slatinného potoka. Jsou největším zdrojem studených kyselek v ČR, protoţe disponují vysokým obsahem minerálů i kysličníku uhličitého. Jejich původ je v artézské pánvi a jsou tvořeny pískovci, jíly a písky. Ve Františkových Lázních se za pomoci místních léčivých zdrojů ve spolupráci s moderními léčebnými metodami léčí (Léčebné pobyty Přijeďte se léčit a odpočinout si, 2013):
„choroby pohybového aparátu,
léčba srdečních a cévních nemocí,
choroby ženských orgánů,
primární a sekundární sterilita,
poruchy menstruačního cyklu,
zánětlivá onemocnění vnitřních rodidel,
rekonvalescence po gynekologických operacích,
klimakterické obtíže“.
Františkovy Lázně jsou výjimečné minerálními prameny, které mají vysoký obsah oxidu uhličitého, sirnoţelezitou slatinou a přirozeně vyvěrajícím kysličníkem uhličitým (Krátce z historie města, 2007). Tyto přírodní prostředky se pro léčbu vyuţívají v původním stavu. Mezi základní lázeňské procedury patří: uhličité koupele (vyuţívá se minerální voda o teplotě 33 - 34°C), vaginální irrigace (poševní výplach minerální vodou), plynové uhličité koupele (je vyuţíván suchý plynný oxid uhličitý), plynové injekce (jedná se o podkoţní injekci oxidu uhličitého), slatinné procedury, 32
slatinné koupele, slatinné zábaly, slatinné poševní tampony. Nabídka wellness pobytů je rozdělena podle délky pobytu a zaměření. Nabízenými produkty jsou (Léčebné pobyty Přijeďte se léčit a odpočinout si, 2013):
„víkend (dvoudenní víkendový pobyt),
relax (týdenní pobyt obsahující 10 lázeňských procedur),
beauty (pětidenní pobyt zaměřený na péči o pleť),
active (šestidenní pobyt zaměřený na cvičení a fitness),
golf (nabízí individuální využití golfových hřišť – např. kurzy, akce),
aquaforum & fitforum (tzv. svět vody a relaxace a fitness & wellness centrum),
kongresové a další služby (společenské akce, kongresy, konference, školení, semináře, svatby, plesy, podnikové večírky, firemní prezentace, oslavy)“.
Kromě lázeňství je ve Františkových Lázních velice významný také kongresový cestovní ruch. Provozovatelé lázeňských středisek si postupem času uvědomili, ţe součástí klasických lázeňských pobytů je i konání různých společenských událostí a setkání. Je tedy na místě poskytnout takovému návštěvníkovi relaxační proceduru. Velice aktivně se této role zhostila akciová společnost Lázně Františkovi Lázně, která tento druh sluţeb nabízí od roku 1992. Výraznější úspěch nastal v roce 2002, kdy byl pořádán kongres Lázně v srdci Evropy, kdy se této události zúčastnili odborníci z Bavorska, České republiky nebo Saska.
2.4 Jáchymov Město Jáchymov bylo jako původně hornické město zaloţeno na počátku 16. století v oblasti s největším výskytem nerostných surovin na světě. (Turistický portál Karlovarského kraje, 2013) Lázně Jáchymov patří k jediným radonovým lázním v České republice a mimo jiné se lázeňské vody řadí k vodám s nejvyšší léčebnou aktivitou radonu na jeden litr na světě. V Jáchymově se za pomoci místních léčivých zdrojů ve spolupráci s moderními léčebnými metodami léčí: 33
onemocnění pohybového aparátu, kloubní onemocnění, onemocnění cévní, onemocnění periferního nervového systému a páteře, koţní onemocnění, cukrovka, dna, onemocnění oběhového ústrojí, stavy po operacích a úrazech, Bechtěrevova choroba.
Jak jiţ bylo uvedeno, lázně jsou výjimečné pro obsah radonu. Tento přírodní prostředek vyuţívá pro léčbu mnoha onemocnění za pomoci:
radonové koupele,
rehabilitační cvičení,
vodoléčba,
akupunktura,
akupresura,
masáţe,
fyzikální terapie,
přístrojové vyšetření,
biochemické vyšetření,
diagnostické fyzikální vyšetření,
speciální terapie (tzv. brachyradiumterapie, coţ je léčba chronických stavů pohybového aparátu nereagující na analgetickou léčbu. Při této metodě se vyuţívá účinků ionizujícího záření.).
34
2.5 Lázně Kynţvart Město Lázně Kynţvart nalezneme uprostřed trojúhelníku lázeňských měst Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně. Dominantou města je lázeňská čtvrť, jeţ vděčí za svůj vznik darům přírody: blahodárnému podhorskému klimatu, čistému vzduchu, léčivým minerálním pramenům a loţiskům slatiny. Aţ do roku 1950 se v lázních léčili výhradně dospělí pacienti, nyní jsou však lázně určeny pouze dětským pacientům trpícím problémy s dýchacími cestami a koţními onemocněními. Další významnou dominantou města je nově zrekonstruovaný renesanční zámek Kynţvart s rozlehlým zámeckým parkem, který je úzce spojen s rakouským kancléřem Metternichem. Obrázek 3: Zámek Kynţvart
Zdroj: http://www.obytnysouboraleje.cz/lokalita.html
K nejčastějším léčebným procedurám patří: terapie prostřednictvím masáţí s míčky, vodoléčebné koupele, vodoléčebné procedury, slatinné zábaly, plynové uhličité zábaly, klimatická léčba, inhalační léčba, 35
biochemické vyšetření, přístrojové vyšetření, diagnostické fyzikální vyšetření, léčebný tělocvik, léčebný tělocvik v bazénu s oźonem, dechová gymnastika, dechová rehabilitace, myofeedback (specializovaná metoda pro léčbu inkontinence moči a stolice, kdy dochází ke stimulaci svalů pánevního dna), magnetoterapie, elektroterapie, termoterapie (saunování). V Lázních Kynţvart se léčí tato onemocnění: onemocnění koţní, nemoci ledvin a močových cest, nemoci dýchacích cest.
(Svaz léčebných lázní České republiky: České lázně, 2009;)
2.6 Lázně Kyselka Lázně Kyselka leţí v lesnaté oblasti v údolí řeky Ohře v Doupovských horách. Lázně Kyselka byly zaloţeny v první polovině 19. století místními vládci, za jejichţ vzestupem
stál
Jindřich
Mattoni.
Lázně
se
postupem
času
staly
jedním
z nejvyhledávanějších míst v českých zemích, přičemţ aţ do druhé světové války byly konkurencí pro lázně Karlovy Vary. Brzy po skončení války začala sláva lázní rychle vadnout. Lázně nejdříve slouţily jako útočiště pro uprchlé Řeky, kteří byli v Řecku suţováni občanskou válkou, a později zde byla vybudována dětská ozdravovna. Kyselka po roce 1989 zcela ztratila funkci lázní a poté byla privatizována. Od této doby lázně 36
vystřídaly několik majitelů, přičemţ v současné době velkou část objektů vlastní obecně prospěšná společnost Lázně Kyselka a zbytek patří Karlovarským minerálním vodám, které zahájily jejich rekonstrukci. (Lázně Kyselka přivítají turisty na jaře. Hosty ale aţ za 15 let, 2014; Zachraňte lázně Kyselka!, 2011) Rekonstrukce lázní potrvá zhruba deset aţ patnáct let, ale uţ letos mohou lázně přivítat první návštěvníky na prohlídku zatím rozpadlého areálu. Kompletní rekonstrukce objektů přijde na 300 – 400 milionů korun. Na hlavní část prací se pokusí lázně získat evropskou dotaci, další peníze poskytnou sponzoři, případně pořádané benefiční akce a několika desítkami tisíc korun přispěje také obec Kyselka. (Lázně Kyselka přivítají turisty na jaře. Hosty ale aţ za 15 let, 2014)
2.7 Nabídka ubytovacích a stravovacích sluţeb v Karlovarském kraji 2.7.1 Ubytovací sluţby Ubytovací sluţby jsou nedílnou součástí cestovního ruchu i lázeňství a patří k nezbytným prvkům pro jeho rozvoj. Obvykle se jedná o sluţby, které jsou spojené s poskytováním přechodného ubytování pro jednotlivce mimo místo jejich trvalého bydlení. Sluţby spojení s ubytováním jsou zajištěny v různých ubytovacích zařízeních různých druhů a kategorií. Veškerá ubytovací zařízení by měla poskytovat takový rozsah sluţeb, který je typický i pro místo trvalého bydliště hosta (kosmetika, kadeřnictví, pojišťovny, banky apod.). Zařízení poskytující ubytování by mělo zajistit i další aktivity související s pobytem klienta, a to ať uţ po stránce sportovní, kulturní či gastronomické. Dále by měly být zabezpečeny aktivity, spojené s návštěvníkovou profesí, jako například internet, fax, apod. Provozovnami zajišťujícími ubytovací sluţby se myslí hromadná ubytovací zařízení, tj. hotely, podobná či totoţná ubytovací zařízení a další hromadná ubytovací zařízení jako jsou kempy, chatové osady, turistické ubytovny. Kaţdá z ubytovacích provozoven by měla být označena kategorií a třídou podle jasně daných kritérií. Do jednotlivých kategorií a tříd si podnikatel řadí své ubytovací zařízení sám podle uvedených závazných kritérií, případně můţe při zařazení provozovny vyuţít sluţeb např. Národní federaci hotelů nebo sdruţení HO.RE.KA.
37
Ubytovací zařízení jsou řazena dle druhů do určitých kategorií a podle poţadavku na plochy a vybavení do tříd, přičemţ jsou označeny hvězdičkami.
Hotel je ubytovací zařízení, které disponuje alespoň 10 pokoji pro hosty. Hotel by měl být dostatečně vybavený pro poskytnutí přechodného ubytování a s tím by měly být spojené určité sluţby (především stravovací). Hotely jsou členěny do pěti tříd, hotel garni má vybavení jen pro omezený rozsah stravování (snídaně jsou v nejmenším měřítku) a člení se do čtyř tříd.
Motel je ubytovacím zařízením, které má nejméně 10 pokojů pro hosty. Motel by měl poskytnout přechodné ubytování a sluţby s tím spojené pro motoristy. Je členěn do čtyř tříd.
Penzion je ubytovací zařízení disponující nejméně 5 pokoji, obvykle má velice omezený rozsah společenských a doplňkových sluţeb, nicméně sluţby v oblasti ubytování jsou srovnatelné s hotelem. Penzion je členěn do čtyř tříd.
K ostatním nejmenovaným ubytovacím zařízením patří zejména turistické ubytovny, kempy a skupiny chat (bungalovy), dále pak kulturní či památkové objekty, které jsou vyuţívané pro přechodné ubytování.
Tabulka 2: Hromadná ubytovací zařízení v Karlovarském kraji v letech 2008 – 2012 Rok
2008
2009
2010
2011
2012
417
400
387
398
407
Lůţka
29 425
29 149
28 095
28 678
30 042
Hosté
679 996
666 094
670 457
709 733
770 180
4 451 001
4 189 554
4 219 001
4 371 379
4 658 504
HUZ
Přenocování
Zdroj: http://www.czso.cz/x/krajedata.nsf/oblast2/cestovni_ruch-xk Z výše uvedené tabulky lze vyčíst, ţe počet hromadných ubytovacích zařízení v Karlovarském kraji se kaţdým rokem sniţuje. V roce 2008 nabízel kraj svým návštěvníkům o celých 30 ubytovacích zařízení více neţ v roce 2010. Takový vývoj můţe být zapříčiněn tím, ţe turisté navštěvují Karlovarský kraj na kratší dobu, neţ tomu bylo v minulých letech. Do kraje také nezavítají mladí turisté, ale starší hosté. Ubytovací zařízení tím pádem nejsou tak vytíţena, mají menší trţby a provoz 38
následně končí bankrotem. Toto se týká především méně jak tříhvězdičkových ubytovacích zařízení. Na druhé straně by mohl počet tří a čtyř hvězdičkových hotelů stoupat, poněvadţ jsou mezi ně řazena veškerá lázeňská ubytovací zařízení v kraji a počet hostů lázeňských zařízení se kaţdým rokem zvyšuje. Poptávka po těchto zařízeních je tedy stále vysoká, přičemţ tedy mohou vznikat nová. V letech 2010 - 2011 existovalo na území Karlovarského regionu 101 hotelových zařízení, která měla v obsahu svých sluţeb mimo jiné také lázeňskou léčebnou péči. Tabulka 3: Kapacita a návštěvnost HUZ cestovního ruchu podle kategorie v Karlovarském kraji v roce 2011 Hosté
Počet
Přenocování
pokoje
lůžka
celkem
z toho nerezidenti
celkem
z toho nerezidenti
5
692
1 369
64 994
54 464
235 837
215 914
hotely, motely, botely ****
80
5 357
9 949
331 042
271 017
hotely, motely, botely ***
86
3 235
6 188
159 445
98 473
872 139
577 864
hotely, motely, botely **
8
hotely, motely, botely *
2 14
321
682
11 771
7 017
33 327
22 490
104
933
2 366
27 165
8 501
82 574
32 571
zařízení
hotely *****
hotely garni ****,***,**,* penziony kempy chatové osady
2 159 601 1 937 744
18 2
turistické ubytovny
16
150
613
7 465
451
18 593
1 290
ostatní zařízení jinde nespecifikovaná
63
2 921
6 141
82 155
33 115
902 189
394 172
398
14 133
28 678
709 733
484 828
Celkem
4 371 379 3 220 407
Zdroj: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/krajkapitola/411011-12-r_2012-09 V posledních dvou letech dochází k poměrně velkým změnám, a to hlavně ve skladbě lázeňských hostů. Značnou měrou ubylo německých hostů, kteří i přes tento úbytek tvoří stále nejpočetnější skupinu návštěvníků ze zahraničí, a to jak v Karlovarských lázních, tak i ostatní lázeňských centrech. Tato situace má zatím nejhorší dopad na hotely a rezorty, které bývají mnohdy existenčně závislé na německé klientele. V době ekonomické
39
krize pro Němce nebyla Česká republika levnou alternativou, a proto začali vyhledávat i jiná lázeňská zařízení například v Polsku nebo v Maďarsku. Podobně jako němečtí turisté jsou na tom také klienti z Ruska. Česká republika uţ pro ně není levnou ani zajímavou destinací (hlavně v Karlových Varech byl za poslední roky zaznamenán rapidní pokles). I přesto je ale Karlovarský kraj stále nejatraktivnějším místem pro Ruské návštěvníky. 94,7 % zahraničních hostů, kteří navštíví ČR, taktéţ navštíví Karlovarský kraj. Karlovarský kraj je velmi vytíţeným lázeňským centrem, protoţe disponuje šesti lázeňskými místy. Dále ubyla také Arabská klientela, ovšem ta se začíná postupně vracet. V rozmezí několika let lze sledovat, ţe celková doba pobytu se velice rapidně zkracuje. Ještě v roce 2007 byla doba ubytování kolem tří týdnů, zatímco v dnešní době jsou to pouhé dva týdny. Nejvíce zvyšují tento průměr Arabové, kteří zde dokáţou být ubytováni déle neţ měsíc. Z těchto důvodů by se pak měli majitelé hotelů a lázeňských zařízení, ale potaţmo i města samotná, snaţit o intenzivnější propagaci a postupné zavádění nových věcí, aby mohli být schopni poskytovat takové sluţby, které by byly konkurence schopné a mohli si tak vytvořit prostor pro další vývoj. Do budoucna by se měla vytvořit vhodná legislativní úprava a s tím i specifická změna ve výuce na hotelových školách. Případné změny a další opatření by měly být takového rázu, aby se zjednodušil vývoj tohoto oboru.
2.7.2 Stravovací sluţby Stravovací sluţby jsou sluţby poskytované ve stravovacích zařízeních (hostinských zařízeních). Hostinská zařízení jsou dělena na restaurační a barová zařízení. V kategorii restaurace je primární prodej pokrmů a nápojů. Do této kategorie jsou zahrnuty např. restaurace, samoobsluţné restaurace, bistra, bufety, motoresty, hostince. V kategorii bary je zcela převaţující prodej nápojů, velice často jsou barové provozovny spojovány s některými společenskými aktivitami (hudba, tanec, různá představení apod.). Do této kategorie patří např. denní bar, noční bar, kluby apod. Počet stravovacích zařízení není zcela jednoduché určit s takovou přesností jako v případě ubytovacích zařízení. Počet se neustále mění a mnoţství provozoven, které poskytují pohostinské sluţby je velice kolísavý. 40
V roce 2011 hygienická stanice Karlovarského kraje evidovala celkem 1 958 zařízení, která poskytovala stravovací sluţby. Za pomoci internetového portálu Zlatých stránek bylo ve vybraných městech Karlovarského kraje zjištěno, kolik restauračních a pohostinských zařízení různého typu tento region disponuje. Odlišná velikost vybraných měst zapříčiňuje, ţe největší mnoţství stravovacích zařízení se nachází v Karlových Varech, kde si můţou návštěvníci vybrat z opravdu velkého mnoţství restaurací. Mariánské a Františkovy Lázně se se svou nabídkou pohostinských zařízení nachází přibliţně na podobné úrovni. Naopak v Lázních Kynţvart a v Jáchymově mají návštěvníci jen omezené moţnosti. Karlovy Vary Součástí karlovarské gastronomie je samozřejmě becherovka a lázeňské oplatky, které jsou populární po celé republice. Tradičním jídlem je karlovarský guláš vylepšený smetanou s karlovarským knedlíkem. Další specialitou je zvěřinový vývar s knedlíčky, kachna s karlovarským knedlíkem nebo zadělávané jehněčí s houbami. Mariánské Lázně Mezi speciality, které zde můţou návštěvníci ochutnat, patří tvarohové knedlíky s perníkovou omáčkou. Jakoţto vzpomínka na pobyt anglického krále Edwarda VII. je zde dodnes připravované jehněčí na česneku, majoránce, rozmarýnu a mátě. Františkovy Lázně Lázeňská gastronomie byla součástí stejné slávy jako lázně. Pokud tedy návštěvník narazí na nějaký původní pokrm, měl by příleţitosti vyuţít a ochutnat. K místním specialitám patří pečené kuřátko na jablkách s jalovcovou omáčkou, hovězí pečeně s hříbky nebo smaţené dršťky.
Statistické informace o počtu stravovacích a pohostinských zařízeních nejsou v současnosti v evidenci Českého statistického úřadu. Poslední dostupné statistické informace o počtech pohostinských zařízení i z hlediska poskytovaných sluţeb pochází z publikace Regionální struktura pohostinských a ubytovacích provozoven za rok 2001, kdy na území kraje bylo v provozu celkem 939 pohostinských provozoven.
41
„Z hlediska počtu ekonomických subjektů podle převažují činnosti ve stravování a pohostinství, které je v klasifikaci ekonomických činností NACE zařazeno jako NACE -56, činil 31. 12. 2009 jejich počet v Karlovarském kraji 4 954 subjektů, a z toho nejvíce jich bylo situováno v okrese Cheb a následně v okrese Karlovy Vary.“ (Krajská správa ČSÚ v Karlových Varech, 2012)
42
3. VÝVOJ POPTÁVKY A ANALÝZA ZÁKAZNÍKA Karlovarský kraj patří hned po Praze mezi nejvyhledávanější a nejnavštěvovanější kraje. Do kraje zavítá mnoho návštěvníku jak z tuzemska, tak ze zahraničí. Na základě statistik návštěvnosti lázeňských zařízení můţeme posoudit poptávku a dále predikovat stav lázeňství v Karlovarském kraji v budoucím čase. Dle Českého statistického úřadu disponujeme relevantními daty zhruba od roku 2003. Z níţe uvedených grafických zobrazení lze zjistit, ţe zahraniční návštěvníci mírně převyšují nad tuzemskými. Obrázek 4: Tuzemští a zahraniční návštěvníci v českých lázních v roce 2012
Zdroj: Český statistický úřad „Češi tvoří i dnes zhruba 30 % v návštěvnosti ubytovacích zařízení v Karlovarském kraji. Ze zahraničních návštěvníků, kteří tvoří 70 % z celkového počtu návštěvníků, řadíme k nejčastějším návštěvníkům Němce (275 tis.), Rusy (65 tis.), Nizozemce (14 tis.) a Američany (7 tis.). V Karlovarském kraji se každý rok ubytuje téměř 25 % všech Rusů přijíždějících do České republiky a cca 14 % Němců. Méně oproti průměru za Českou republiku pak do Karlovarského kraje přijíždějí Italové, Španělé, Japonci, Britové a Nizozemci. Více jak třetina návštěvníků Karlovarského kraje tvoří jednodenní návštěvníci – výletníci.“ (Český statistický úřad, ) V roce 2007 dochází k většímu nárůstu hostů v hromadných ubytovacích zařízeních v Karlovarském kraji. Dochází k dvojnásobnému zvýšení návštěvnosti u zemí, jako je Rumunsko, Litva, Maďarsko, Estonsko Rumunsko, Rusko, Lotyšsko a Turecko. K největšímu nárůstu návštěvnosti však došlo u návštěvníků z Kypru. Oproti tomu je zaznamenán pokles počtu návštěvníků z Nizozemí, Izraele a Kanady. „V průběhu těchto let 43
si do Karlovarského kraje našli cestu návštěvníci z Číny, Jižní Koreje a JAR. Z hlediska počtu přenocování v tomto kraji tráví nejvíce času Rusové.“ (Český statistický úřad) Pro srovnání lze také uvést celkovou návštěvnost lázní v celé České republice. V grafickém znázornění níţe je statisticky zaznamenána návštěvnost v letech 2000 - 2011. V prvních čtyřech letech je návštěvnost téměř vyrovnaná a nárůst lze zaznamenat aţ kolem roku 2006. V roce 2007 navštívilo české lázně celkem 650 675 hostů, z nichţ 317 023 byli cizinci a 333 652 domácí. Vývoj návštěvnosti je tak velice pozitivně nastaven, ovšem v roce 2008 dochází k hospodářské krizi a v dalších dvou letech dochází k lehkému propadu návštěvnosti. Nynější vrchol představuje rok 2011, kdy počet návštěvníků lázní překonal hranici 700 000. Mezi nejnavštěvovanější lázně patřily opět dlouhodobě Karlovy Vary, dále Mariánské Lázně, Františkovy Lázně, Luhačovice, Poděbrady, Jáchymov a Teplice. Obrázek 5: Návštěvnost českých lázní v letech 2000 – 2011
Zdroj: http://www.e-lazne.eu/navstevnost-ceskych-lazni Na grafickém znázornění níţe je zachyceno procento zahraničních návštěvníků ve stejném sledovaném období. První místo jiţ tradičně mají Němci s podílem téměř 70 %, druhé pak Rusové a třetí Rakušané. Další národnosti jsou spíše staticky nevýznamné.
44
Obrázek 6: Poměr cizinců v českých lázních v letech 2000 – 2011
Zdroj: http://www.e-lazne.eu/navstevnost-ceskych-lazni
3.1
Poptávka po karlovarských lázních
LETNÍ OBDOBÍ Letní měsíce jsou pro české obyvatelé typické v tom, ţe se podílejí na 64% v celkové návštěvnosti v Karlovarském regionu v lázeňských zařízeních. Jak uţ bylo zmíněno výše, tento region je hned po Praze druhým nejnavštěvovanějším regionem v České republice. Nejpočetněji jsou zde zastoupeni Němci (asi 58 %), dále Rusové (asi 8 %). Čeští návštěvníci do tohoto regionu přijíţdějí nejčastěji z Prahy, Pelhřimova či Sokolova. Nejpouţívanějším dopravním prostředkem je auto. Více neţ polovina návštěvníků přicestuje do Karlovarského regionu a lázeňských zařízení na několikadenní návštěvu, přičemţ pětina z nich vyuţívá dlouhodobý pobyt s více jak 7 přenocováními. Pro téměř polovinu návštěvníků jde o opakovanou návštěvu regionu. Mezi nejčastější důvody návštěvy patří poznávání (30 %), relaxace (15 %) a zdraví (15 %). (Czech Tourism: Databáze výzkumů a analýz agentury Czech Tourism, 2013) Turisté nejčastěji preferují hotelový typ ubytování (45 %). Zásadně v restauracích se stravuje 43 % návštěvníků, coţ je na první příčce oproti ostatním turistickým destinacím. Na grafu níţe lze vidět jednotlivé délky pobytu a jejich procentní statistiku.
45
Obrázek 7: Lázeňští hosté dle délky pobytu v létě
Zdroj: http://vyzkumy.czechtourism.cz/#;q=Lázeňství;orderby=novinky I přesto, ţe návštěvnost regionu Karlovarského kraje a jeho lázeňských zařízení je poměrně vysoká a opakovaná, je oproti tomu spokojenost turistů v regionu spíše podprůměrná. V oblasti hodnocení vybavenosti regionu a poskytovaných sluţeb je pak lépe hodnocena oblast péče o rozvoj cestovního ruchu. „V této sféře jsou návštěvníci nejvíce spokojeni s přívětivostí místních lidí (79 %) a s péčí o památky (74 %). Z ostatních oblastí jsou nejvíce spokojeni s péčí o čistotu a pořádek, s úrovní stravování a se stravovacími kapacitami.“ (Czech Tourism: Databáze výzkumů a analýz agentury Czech Tourism, 2013) Obrázek 8: Důvod návštěvy tuzemského turisti v létě
Zdroj: http://vyzkumy.czechtourism.cz/
46
Obrázek 9: Důvod návštěvy zahraničního turisti v létě
Zdroj: http://vyzkumy.czechtourism.cz/
ZIMNÍ OBDOBÍ Co se týká zimních měsíců, přijíţdí do Karlovarského regionu zhruba 32% cizinců – opět jsou to nejčastěji Němci (67 %). Ve srovnání s ostatními turistickými regiony České republiky přijíţdí do Západočeských lázní více Němců a Rusů, coţ je dáno především ruskými pravoslavnými svátky. Čeští turisté přijíţdějí nejčastěji z okresů Karlovy Vary, Sokolov, Cheb, Plzeň a Tachov. I v zimním období vyuţívají turisté k příjezdu do lázní nejčastěji automobil. Vícedenní návštěvu lázní plánuje více neţ polovina turistů (55 %), přičemţ 15 % si zvolí dlouhodobý pobyt s více jak 7 přenocováními. Pro další čtvrtinu turistů jde o první pobyt v regionu a zopakovat návštěvu v budoucnu plánuje 7 z 10 turistů. (Czech Tourism: Databáze výzkumů a analýz agentury Czech Tourism, 2013) Cílem cesty je nejčastěji poznání (21 %) nebo návštěva příbuzných a známých (15 %). Pokud opět srovnáme s ostatními turistickými regiony, je primárně častěji zmiňován důvod zdraví (11 %). Z aktivit, které jsou k dispozici pro návštěvníky, nejvíce láká poznávací turistika (41 %) a pěší turistika (35 %).
47
Obrázek 10: Důvod návštěvy tuzemského turisty v zimě
Zdroj: http://vyzkumy.czechtourism.cz/ Obrázek 11: Důvod návštěvy zahraničního turisty v zimě
Zdroj: http://vyzkumy.czechtourism.cz/ Co se ubytování týče, dávají turisté přednost ubytování v hotelech (45 %) a penzionech (19 %). Zásadně v restauračních zařízeních se stravuje 36 % návštěvníků a 42 % volí kombinaci stravování v restauračních zařízeních s ostatními moţnostmi. (Czech Tourism: Databáze výzkumů a analýz agentury Czech Tourism, 2013) Spokojenost návštěvníků je i v zimě podprůměrná. Opět jsou návštěvníci nejvíce spokojeni s přívětivostí místních lidí (78 %). V ostatních oblastech jsou návštěvníci nejvíce spokojeni s úrovní veřejného stravování a s jejími stravovacími kapacitami.
48
Obrázek 12: Lázeňští hosté dle délky pobytu v zimě
Zdroj: http://vyzkumy.czechtourism.cz/
3.2
Analýza lázeňského návštěvníka
Návštěvník lázeňského zařízení je typický tím, ţe jeho pobyt bývá delší neţ u návštěvníka klasického. Je to dáno především tím, ţe léčebné pobyty potřebují ke své efektivnosti delší čas realizace. Lékařem bývají doporučovány zhruba dva aţ tři týdny pobytu v lázních. Oproti tomu stojí ale wellness pobyt, který bývá více individuální a poměrně kratší. Lázeňský návštěvník očekává při svém pobytu klid, odpočinek a relaxaci. Wellness návštěvník bývá většinou limitován délkou své dovolené a také finančními prostředky. Léčebný pobyt pak bývá hrazen většinou pojišťovnou. Wellness je hrazen návštěvníkem samotným a je také nepoměrně draţším způsobem, jak trávit dovolenou. Z pohledu demografické návštěvnosti jezdí do lázeňských zařízení především starší lidé nebo nemocní klienti. Věkový průměr lázeňských hostů je pak zpravidla vyšší neţ v jiných turistických regionech. Zde se liší i věkový průměr lázeňského hosta a hosta, který vyuţívá wellness pobyt. U lázeňských návštěvníků je věkový průměr kolem 55 let. U wellness hostů je věkový průměr zhruba kolem 40 let. Zpravidla se jedná o klienty z dobře postavené, střední vrstvy, kteří jiţ mají starší děti a začínají pečovat o své zdraví nebo klienty z manaţerských postů. Lázně jsou pro návštěvníky symbolem klidu a relaxace. Obrázek 13: Věková skladba návštěvníků lázní
Zdroj: http://vyzkumy.czechtourism.cz/ 49
4. PROSTŘEDÍ 4.1
Makroprostředí
Faktory vnějšího prostředí jsou podle Zamazalové (2010) obtíţně ovlivnitelné, ale zároveň velice důleţité. Toto prostředí bývá označováno jako nekontrolovatelné. Vnější faktory jsou označené zkratkou PESTEL a s jejich pomocí se pokusíme o definici oblastí, které by mohly mít vliv na lázeňství. Zkratka PESTEL je tvořena počátečními písmeny: P – politické faktory zahrnující právní prostředí jako celek, E – ekonomické faktory související s mírou inflace, nezaměstnanosti či ekonomickým růstem, S – sociálně-demografické faktory, kam můţeme zařadit jak kulturní tak demografické aspekty, T – technologicko-technické faktory související s rozvojem internetu a nových technologií, E – ekologické faktory zabývající se problematikou ochrany ţivotního prostředí, L – legislativní faktory.
4.1.1 Politicko-legislativní faktory Do politicko-legislativních faktorů zařazujeme daňovou politiku, legislativu či politickou stabilitu. (Jakubíková, 2007) Toto prostředí zahrnuje zákony, vyhlášky, nařízení či normy, kterými se lázeňská místa musí řídit při své činnosti: zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon)ve znění zák. č. 76/2002 Sb., zák. č. 320/2002 Sb., zák. č. 444/2005 Sb., zák. č. 186/2006 Sb., zák. č. 222/2006 Sb., zák. č. 167/2008 Sb., zák. č. 227/2009 Sb., zák. č. 281/2009 Sb. a zák. č. 375/2011 Sb.,
50
vyhláška č. 370/2001 Sb., o zkoušce o odborné způsobilosti k výkonu odborného dohledu nad vyuţíváním a ochranou přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod, nařízení vlády č. 385/2001 Sb., kterým se stanoví jednotková výše poplatku za přírodní minerální vodu odebíranou ze zdroje přírodní minerální vody, vyhláška č. 423/2001 Sb., kterou se stanoví způsob a rozsah hodnocení přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod a další podrobnosti jejich vyuţívání, poţadavky na ţivotní prostředí a vybavení přírodních léčebných lázní a náleţitosti odborného posudku o vyuţitelnosti přírodních léčivých zdrojů a klimatických podmínek k léčebným účelům, přírodní minerální vody k výrobě přírodních minerálních vod a o stavu ţivotního prostředí přírodních léčebných lázní (vyhláška o zdrojích a lázních), sdělení Ministerstva zdravotnictví č. 427/2001 Sb., o vydání osvědčení o přírodních léčivých zdrojích a zdrojích přírodních minerálních vod a o zrušení osvědčení přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod, vyhláška č. 513/2002 Sb., kterou se stanoví ochranná pásma zdroje přírodní minerální vody v Byňově a vymezují se konkrétní ochranná opatření (vyhláška o ochranných pásmech zdroje přírodní minerální vody v Byňově), sdělení Ministerstva zdravotnictví č. 533/2002 Sb., o vydání osvědčení o přírodních léčivých zdrojích a zdrojích přírodních minerálních vod a o zrušení osvědčení přírodního léčivého zdroje, sdělení Ministerstva zdravotnictví č. 419/2003 Sb., o vydání osvědčení o přírodních léčivých zdrojích a zdrojích přírodních minerálních vod a o zrušení osvědčení přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod, sdělení Ministerstva zdravotnictví č. 615/2004 Sb., o vydání osvědčení o přírodních léčivých zdrojích a zdrojích přírodních minerálních vod a o zrušení osvědčení přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod,
51
vyhláška č. 208/2005 Sb., o stanovení ochranného pásma I. stupně přírodního léčivého zdroje minerální vody jímané vrtem HV-40 v Mariánských Lázních, vyhláška č. 320/2005 Sb., o stanovení ochranných pásem zdroje přírodní minerální vody v Očihově a vymezení konkrétních ochranných opatření (vyhláška o ochranných pásmech zdroje přírodní minerální vody v Očihově), vyhláška č. 467/2005 Sb., o stanovení ochranného pásma I. stupně zdroje přírodní minerální vody jímané vrtem HV-7 v Nových Hradech – Byňov, sdělení Ministerstva zdravotnictví č. 479/2005 Sb., o vydání osvědčení o přírodních léčivých zdrojích a zdrojích přírodních minerálních vod a o zrušení osvědčení přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod, vyhláška č. 539/2006 Sb., o stanovení ochranných pásem přírodního léčivého zdroje minerální vody jímané vrtem Le-7 v katastrálním území Charvátská Nová Ves obce Břeclav a o vymezení konkrétních ochranných opatření, vyhláška č. 387/2007 Sb., o stanovení ochranného pásma I. stupně přírodního léčivého zdroje minerální vody jímané vrtem Le-5 v katastrálním území Charvátská Nová Ves, vyhláška č. 41/2008 Sb., o stanovení ochranného pásma I. stupně přírodního léčivého zdroje minerální vody jímané vrtem BJ 22 - JUBILEJNÍ v katastrálním území Poděbrady, sdělení Ministerstva zdravotnictví č. 116/2009 Sb., o vydání osvědčení o přírodních léčivých zdrojích a zdrojích přírodních minerálních vod, vyhláška č. 145/2009 Sb., o stanovení přírodních léčebných lázní Lednice v katastrálním území Lednice na Moravě, vyhláška č. 308/2010 Sb., o stanovení ochranných pásem zdrojů přírodních minerálních vod a přírodních léčivých zdrojů v Kyselce a vymezení konkrétních ochranných opatření,
52
vyhláška č. 12/2011 Sb., o stanovení ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů minerální vody v Karviné a vymezení konkrétních ochranných opatření, vyhláška č. 174/2011 Sb., o stanovení ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů minerální vody v Louce u Mariánských Lázní, Mnichově u Mariánských Lázní a Pramenech a ochranných pásem zdrojů přírodních minerálních vod v Nové Vsi u Sokolova, Louce u Mariánských Lázní, Mnichově u Mariánských Lázní a Pramenech a o vymezení konkrétních ochranných opatření (vyhláška o ochranných pásmech zdrojů Nová Ves - Louka - Mnichov), vyhláška č. 223/2011 Sb., o stanovení ochranných pásem I. stupně přírodních léčivých zdrojů minerální vody jímané vrty BJ 321 (pramen sv. Josef) a BJ 331 (pramen Jaroslava) v katastrálním území Luhačovice a vymezení konkrétních ochranných opatření, vyhláška č. 319/2011 Sb., o stanovení ochranných pásem přírodního léčivého zdroje minerální vody v Buchlovicích a vymezení konkrétních ochranných opatření, vyhláška č. 13/2012 Sb., o stanovení ochranných pásem přírodního léčivého zdroje loţiska peloidu Labiště lázeňského místa Lázně Toušeň a vymezení konkrétních ochranných opatření, vyhláška č. 267/2012 Sb., o stanovení Indikačního seznamu pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči o dospělé, děti a dorost vyhláška č. 411/2012 Sb., o stanovení ochranného pásma I. stupně přírodního léčivého zdroje minerální vody jímaného vrtem BV 341 (pramen VIOLA) v katastrálním území Luhačovice, vyhláška č. 5/2013 Sb., o stanovení ochranného pásma I. stupně přírodního léčivého zdroje minerální vody jímané vrtem R IV (HV 301) v katastrálním území Hranice, vyhláška č. 345/2013 Sb., o stanovení ochranných pásem přírodního léčivého zdroje peloidu loţiska Vrbka a vymezení konkrétních ochranných opatření. 53
4.1.2 Ekonomické faktory Různé ekonomické činnosti či odvětví a obory svým výkonem utváří materiální podmínky pro lázeňskou péči a léčbu. Právě tento soubor činností je důleţitý pro uspokojování potřeb lázeňských hostů. Lázeňství lze tedy brát jako aktivitu ekonomické rázu, které subsidiárně souvisí jak s veřejným zdravím, tak s ekonomickými výsledky. Lázeňská činnost a lázeňství se podílí především na tvorbě hrubého domácího produktu, na příjmech státní kasy, měst, obcí, krajů, dokáţe ovlivňovat investiční záměry, zaměstnanost a přispívat k rozvoji daného regionu či kraje. Lázeňství je v určitém směru bráno jako nedílná součást cestovního ruchu. Mezinárodní instituce z velké části zahrnují doporučení lázeňství mezi aktivity cestovního ruchu samotného. Statistická divize OSN (konkrétně odbor pro ekonomické a sociální informace a analýzy a další světové organizace cestovního ruchu) řádí lázeňství a lázeňské pobyty mezi základní skupinu turistické poptávky, ale taktéţ i poptávky. NEZAMĚSTNANOST Karlovarský kraj dosáhl v roce 2011 k třetímu nejvyššímu podílu nezaměstnaných v České republice. HRUBÝ DOMÁCÍ PRODUKT Dle statistik Českého statistického úřadu je Karlovarský kraj v rámci celé ČR typický nejniţší hodnotou hrubého domácího produktu, a to především z delší časové perspektivy. Cestovní ruch se podílí zhruba 10 – 15 % na hrubém domácím produktu Karlovarského regionu. Tabulka 4: Hrubý domácí produkt v Karlovarském kraji v roce 2011
Oblast
Česká republika Karlovarský kraj
HDP (v mil. Kč)
3 841 370 78 666 (= 2 %)
HDP na 1 obyvatele
HDP na 1
(v Kč)
zaměstnaného (v Kč)
365 961
757 373
259 180
541 520
Zdroj: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/krajkapitola/411011-12-r_2012-09 54
4.1.3 Sociálně-demografické faktory Vznik Karlovarského kraje se datuje od roku 2000. Se svojí rozlohou 3 314 km² patří po Libereckém kraji k nejmenším v České republice. Území Karlovarského kraje tvoří tři okresy: Karlovy Vary, Cheb a Sokolov. Počet obyvatel (300 655) v Karlovarském kraji udávaný Českým statistickým úřadem zůstává jiţ od roku 1999 poměrně vyrovnaný, přičemţ relativně stejný zůstává také poměr mezi vystěhovalým a přistěhovalým obyvatelstvem. Tabulka 5: Počet obyvatel v roce 2012 podle pohlaví Okres
Počet ţen
Počet muţů
Celkem
Cheb
47 139
45 418
91 557
Karlovy Vary
59 938
57 930
117 868
Sokolov
45 860
45 441
91 301
Celkem
151 937
148 789
300 726
Zdroj: vlastní zpracování z údajů Českého statistického úřadu
4.1.4 Technicko-technologické faktory Oblast technicko-technologických faktorů se neustále mění. V tomto ohledu je nezbytné předvídat vývoj technicko-technologického rozvoje a tím zajistit úspěšnost organizace. Je nezbytné zohlednit rychlost a tempo technologických změn, komunikační a informační technologie a internet. U těchto faktorů prostředí je markantní rozvoj nových komunikačních a informačních technologií. Ty jsou pro organizace a společnosti důleţité, protoţe usnadňují komunikaci jednak se zákazníky (klienty, pacienty) a jednak s odběrateli či dodavateli a usnadňují tak přístup k novým informacím. Jako nejdůleţitější přínos je třeba zmínit zvýšení konkurenceschopnosti. Přestoţe se přístup k novým technologiím, zejména k internetu, stává čím dál levnější a pro organizace a společnosti nepředstavuje výrazné zvýšení nákladů na modernizaci, vznikají stále nové a nové metody a zařízení, která jsou velice nákladná.
55
4.1.5 Ekologické faktory Na počátku 90. let dvacátého století došlo v Karlovarském kraji k významnému zlepšení kvality ovzduší na základě zastavení provozu některých zdrojů výrazného znečišťování ovzduší v kraji (zejména v oblasti Sokolova, Nové Role a Nejdku). Na druhé straně se neustále zvyšuje počet motorových vozidel a kvalita ovzduší a díky tomu opět došlo ke zhoršení ovzduší, ale také negativnímu nárůstu hluku v centrech měst a okolí.
4.2
Mikroprostředí
4.2.1 Zákazníci Jako zákazníci jsou v oboru lázeňství bráni klienti, kteří vyuţívají sluţeb lázeňských míst. Tyto zákazníky rozlišujeme podle určitých kritérií. Mohou to být například pacienti zahraniční a pacienti tuzemští. Ovšem nejčastěji se zákazníci dělí podle typu lázeňské péče:
Komplexní lázeňská péče, která je pacientovi hrazena výhradně zdravotní pojišťovnou.
Příspěvková lázeňská práce, kdy jsou pacientovi uhrazeny pouze náklady na vyšetření a léčbu, zatímco ubytovací a stravovací sluţby si pacient hradí sám.
Lázeňská péče hrazená vlastní platbou. Takoví pacienti se označují jako samoplátci, neboť si veškeré náklady s ubytováním, stravováním a vyšetřením s léčbou hradí sami. Lázeňskou péči můţe pacientovi doporučit pouze ošetřující lékař specializovaný na konkrétní druh onemocnění. Návrh na lázeňskou péči podává téţ pouze ošetřující lékař či praktický lékař.
4.2.2 Dodavatelé Mezi největší a nejdůleţitější dodavatele zajišťující chod lázní řadíme dodavatele stravy, dodavatele lékařských, zdravotních a léčebných pomůcek, strojů a zařízení, dodavatele zajišťující praní a ţehlení prádla (osušky, ručníky, povlečení apod.), dodavatele zajišťující údrţbu ubytovacího střediska a jeho okolí, cestovní agentury a kanceláře, touroperátoři, dodavatele elektřiny, vody a tepla. 56
Ovšem tím největším dodavatelem jsou hlavně zdravotní pojišťovny a lékaři, jeţ navrhují pacientům lázeňskou péči.
4.2.3 Ministerstva Ústředním orgánem státní správy pro lázeňskou léčebnou rehabilitační péči je Ministerstvo zdravotnictví České republiky (MZ ČR, které se při své činnosti řídí zákony a usneseními vlády, činí opatření k řešení nejaktuálnějších otázek a problémů, plní úkoly stanovené v zákonech či
obecně závazných
předpisech a úkoly vyplývající
z mezinárodních smluv, provádí analýzu dosavadních výsledků, spolupracuje s ostatními ministerstvy a rovněţ navrhuje vhodná opatření. (Ministerstvo zdravotnictví, 2010)
4.2.4 Zahraniční konkurence Konkurentem českých lázní jsou bezesporu lázně v Německu, Rakousku či Slovensku. Podrobný popis zahraničních lázní je obsaţen v kapitole 1.3.1 – Lázeňství v Evropě.
57
5. MARKETINGOVÝ VÝZKUM Důleţitou součástí zpracování předloţené diplomové práce je marketingový výzkum. Pro výzkum jsme zvolili metodu dotazníkového šetření, přičemţ dotazník se skládal z části, kde respondenti otázky známkovali jako ve škole (1 – výborný, 2 – dobrý, 3 – průměr, 4 – dostačující, 5 – nevyhovující) a uzavřených otázek. K tomuto účelu byly vybrány dva lázeňské domy v Karlových Varech, kdy bylo na recepci poskytnuto dohromady 60 ks, kterých se vrátilo celkem 42, přičemţ dotazníky byly tvořeny pouze v českém jazyce. Po zpracování dotazníku byla na menší skupince, provedena pilotáţ dotazníku, aby se předešlo případnému nepochopení či neporozumění otázek ze strany respondentů. Nejdříve nás zajímaly otázky týkající se pohlaví a věku, které byly následně doplněny otázkami spokojenosti s pobytem, personálem, procedurami, stravováním a ubytováním.
Dotazník spokojenosti a četnosti odpovědí Uzavřené otázky a krouţkovací otázky hodnocené jako ve škole (1 – výborný, 2 – dobrý, 3 – průměr, 4 – dostačující, 5 – nevyhovující): 1) Věk 31 – 45
46 – 60
61 – 75
let 3x
let11x
let24x
do 30 let 1x
2) Pohlaví ţena
muţ
27x
15x
3) Druh pobytu komplexní péče7x
příspěvková
samoplátce
péče3x
32x
58
76 let + více3x
4) Počet dnů pobytu do 4 dnů
5 – 8 dnů
5x
7x
9 – 12 dnů16x
13 – 17 dnů12x
18 dnů + více2x
5) Spokojenost s ubytováním 1
2
3
4
5
7x
20x
12x
3x
0x
6) Spokojenost se stravováním 1
2
3
4
5
5x
16x
14x
5x
2x
7) Spokojenost s chováním personálu 1
2
3
4
5
15x
16x
9x
2x
0x
8) Spokojenost s léčebnými procedurami 1
2
3
4
5
15x
15x
10x
1x
1x
9) Hodnocení zdravotního stavu po ukončení lázeňské léčby zlepšení
stejný stav
zhoršení
29x
11x
2x
Z dotazníků vyplynulo, ţe do Karlových Varů přijelo 64 % ţen a 36% muţů, přičemţ nejpočetnější skupinu tvořili lidé ve věkové kategorii 61 – 75 let (57 %) následovanou věkovou kategorií 46 – 60 let (24 %). Zanedbatelná byla věková kategorie
59
do 30 let věku (pouze 1 osoba) a shodně se sedmi procenty věková kategorie 31 – 45 let a 76+. Co se týká druhu pobytu v lázních, více neţ tři čtvrtiny klientů (77 %) navštívilo lázně na své náklady, zatímco komplexní péče hrazená zdravotní pojišťovnou se týkala pouze 16 % pacientů a příspěvková péče dokonce 7 %. Pacientů, kteří trávili v lázeňských zařízeních tři týdny, rapidně ubylo. V současné době pacienti v lázních nejčastěji tráví dobu 8 – 12 dnů (38 %), 13 – 17 dnů (29 %), zatímco déle neţ 18 dní si lázeňskou péči dopřávají pouhá čtyři procenta návštěvníků lázní. Stravovací sluţby si podle dotazníků zaslouţí průměrnou známku 3, tedy průměr. 38 % pacientů označilo stravování jako dobré a 33 % jako průměrné. Pouhých 12 % pacientů povaţovalo stravovací sluţby za výborné a shodné procento pacientů si na lázeňské stravě zrovna nepochutnalo, ale povaţovalo stravu za vyhovující. Pěti procentům pacientů strava nevyhovovala vůbec. Téměř nikdo neměl problémy s personálem lázeňských domů, pouze 5 % hodnotilo chování personálu známkou 4. Podle četnosti odpovědí se tedy jedná pouze o výjimky. Chování personálu povaţovaly téměř tři čtvrtiny pacientů za výborné a dobré. Průměrně byl personál ohodnocen lepší dvojkou. Opět téměř tři čtvrtiny pacientů byly s procedurami spokojeno, ovšem 24 procent pacientů označilo léčebné procedury jako průměrné a dokonce jeden pacient procedury hodnotil známkou 4 a 5. Pacienti dále odpovídali na otázku týkající se jejich zdravotního stavu po ukončení léčby. 69 procentům pacientů se zlepšil jejich zdravotní stav po absolvování léčebného pobytu v lázních. Více neţ čtvrtina pacientů nezaznamenala ţádné zlepšení nebo jenom po dobu léčby a 2 pacienti dokonce pocítili zhoršení zdravotního stavu. Moţná je příliš předčasné odpovídat na takovou otázku bezprostředně po skončení pobytu v lázních, neboť ke zlepšení stavu můţe dojít později nebo při pravidelném nasazování lázeňské léčby.
60
5.1
Shrnutí
Cílem dotazníkového šetření bylo zjištění spokojenosti pacientů s nabízenými sluţbami lázeňských domů. Dále nás zajímala věková struktura pacientů, délka a druh lázeňského pobytu a také pohlaví. Zjištěná data ovšem nemusí mít dostatečnou vypovídací hodnotu vzhledem k faktu, ţe dotazníky byly rozdávány pouze v jednom lázeňském místě a pouze ve dvou lázeňských domech malému vzorku respondentů. Provedeným výzkumem si ale určitě můţeme představit, v jaké věkové kategorii navštěvují pacienti lázně, jaký druh lázeňského pobytu a jeho délku volí. K dalším nevýhodám patří to, ţe dotazník byl vytvořen pouze v českém jazyce, tudíţ chybí názory zahraničních pacientů. K získání dat s lepší vypovídací hodnotou by bylo vhodné provést intenzivnější a rozsáhlejší průzkum se zaměřením na všechna lázeňská místa a dotazníky vyhotovit také v jiných jazycích.
61
6. SWOT ANALÝZA Swot analýza je jednoduchý, univerzální nástroj, kterým rozumíme analýzu „silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb sestávající z původně dvou analýz, a to analýzy SW a analýzy OT“ (Jakubíková, 2008). Název analýzy je odvozen od prvních písmen anglických názvů: „S = strengths = silné stránky, W = weaknesses = slabé stránky, O = opportunities = příležitosti, T = threats = hrozby.“ (Blaţková, 2007)
Obrázek 14: SWOT matice
Zdroj: Blaţková, 2007, s. 155
Jakubíková (2008) doporučuje začít nejdříve s analýzou OT, tedy příleţitostí a hrozeb, které vychází zejména z vnějšího prostředí. Vnějším prostředím rozumíme makroprostředí (politicko-legislativní faktory, ekologické faktory, sociálně-kulturní faktory, technologicko-technické faktory a ekonomické faktory) a mikroprostředí (zákazníci, konkurence, dodavatelé, veřejnost, odběratelé). Po provedení OT analýzy by měla následovat analýza SW týkající se analýzy vnitřního prostředí, jeţ na rozdíl od vnějšího můţeme mnohem jednodušeji ovlivnit (patří sem mezilidské vztahy, kultura, organizační struktura, materiální prostředí, cíle apod.). Z tohoto přístupu vyplývají i moţné problémy (Sedláčková, 2006) dané odlišením silných stránek od slabých a příleţitostí od 62
rizik. Mnohdy není jednoduché odhadnout, jestli se jedná o příleţitost či hrozbu. Hrozby je moţné změnit v příleţitost a naopak příleţitost se můţe stát i hrozbou. Cílem analýzy je identifikace specifických silných a slabých míst a schopnosti vyrovnat se se změnami prostředí. Je nezbytné, aby byly silné stránky neustále rozvíjeny a slabé stránky eliminovány, a aby byly vyuţity potenciální příleţitosti a potlačeny hrozby. Ovšem jako kaţdá analýza se i tato analýza potýká s klady i zápory: Výhody:
jednoduchost,
univerzální pouţití,
široké vyuţití,
přehlednost,
rychlost,
stručnost,
finanční nenáročnost,
sumarizace více analýz (Jakubíková, 2008).
Nevýhody:
subjektivnost,
nedynamičnost,
potřeba aktualizace. Silné stránky
Slabé stránky
- tradice lázeňství,
-
nedostatečná propagace lázeňství,
- rozvinutá lázeňská infrastruktura,
-
nedostatečná odborná a jazyková úroveň zaměstnanců,
- široká nabídka léčebných procedur,
-
zánik některých lázeňských objektů,
- široký rozsah léčených onemocnění,
-
nevyuţitá lázeňská kapacita,
- udrţované kolonády,
-
úbytek příjezdu tuzemských klientů,
- nabídka kulturních, sportovních a společenských akcí,
-
úbytek příjezdu Němců a Rusů.
Interní vlivy
- vynikající klimatické podmínky,
- nabídka wellness pobytů,
-
- výskyt chráněné krajinné oblasti, - výskyt přírodních rezervací,
63
- přírodní a kulturní atraktivity, - péče o památky, čistotu a pořádek, - mezinárodní letiště v blízkosti, - obnova lázní Kyselka.
Externí vlivy
Příleţitosti
Rizika
- propagace lázeňství,
-
nový Indikační seznam,
- nabídka nových produktů,
-
nedostatečná odborná úroveň zaměstnanců v oboru lázeňství,
- kategorizace lázeňských zařízení, - opětovné přilákání arabské klientely,
-
neochota personálu,
- vhodná legislativní úprava,
-
zvyšování cen energií,
-
podprůměrná spokojenost turistů,
-
úbytek německých a ruských pacientů,
-
konkurence zahraničních lázní,
-
zkracování délky pobytu.
-
praktická výuka lázeňství na hotelových školách.
Zdroj: vlastní zpracování
Silnou stránkou karlovarského lázeňství je poloha v bezprostřední blízkosti chráněné krajinné oblasti, přírodních rezervací, přírodních a kulturních atraktivit. Karlovarský kraj je tvořen tzv. lázeňským trojúhelníkem, který tvoří Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy lázně. Kromě těchto lázní se v Karlovarském kraji nachází také Lázně Kynţvart a unikátní radonové lázně Jáchymov. Kromě polohy můţeme zmínit také tradici lázeňství. Historie karlovarského lázeňství se datuje jiţ několik set let zpátky. Během této doby se staly lázně místem léčby, odpočinku a relaxace mnoha významných osobností, ke kterým mimo jiné patřil také Karel IV. Teprve aţ koncem 19. století dosáhly lázně takového věhlasu, ţe jsou dnes povaţovány za světově proslulé lázeňské velmoci. Karlovarský kraj je v rámci evropského měřítka ojedinělý mnoţstvím vývěrů minerálních vod a plynů a zejména různorodostí jejich chemických sloţení. Estetická hodnota tohoto území je velice vysoká, tvoří jí zvlněný terén, smíšené lesy nebo roztroušená vegetace. Lázně v Karlovarském kraji zaměstnávají větší mnoţství pracovníků, tudíţ patří k jednomu z největších zaměstnavatelů. Lázeňská místa si velice potrpí na úklid a čistotu
64
kolonád, lázeňských domů a okolí, takţe i přes lázeňskou sezónu, kdy jsou kolonády plné lidí, jsou v perfektně udrţovaném stavu. Lázně v Karlovarském kraji nabízí přes 400 hromadných ubytovacích zařízení, v lázeňských zařízeních se mohou léčit pacienti s širokým rozsahem onemocnění:
onemocnění látkové výměny,
onemocnění onkologická,
onemocnění oběhová,
onemocnění trávicí,
nervová onemocnění,
koţní onemocnění,
gynekologická onemocnění,
onemocnění pohybová,
duševní onemocnění,
dýchací onemocnění,
onemocnění ledvin a močových cest.
Karlovarské lázně nabízejí léčbu všech onemocnění léčených prostřednictvím široké nabídky léčebných procedur, mezi které můţeme zařadit:
koupele (slatinné, uhličité, perličkové, suché uhličité, minerální),
pitné kúry léčivých minerálních vod,
masáţe (s míčky, lymfatické, medové, vodní, reflexní, klasické, aromatické),
zábaly (slatinné, parafínové),
vodoléčba,
léčebný tělocvik (rehabilitační cvičení s fitbally, cvičení v bazénu),
magnetoterapie,
elektroterapie, 65
oxygenoterapie,
akupunktura a akupresura,
kryoterapie,
plynové injekce,
speciální terapie.
Karlovarský kraj je také bohatý na kulturní, sportovní a společenské akce. Kaţdoročně se zde koná světově proslulý Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary, Karlův běh v Abertamech, vítání jara v Chebu, Karlovarský skřivánek, Evropské setkání aristokracie v Karlových Varech, Klášterní slavnosti v Ostrově, Czech food festival v Karlových Varech, Špalíček fest v Chebu, zahájení lázeňské sezóny, Loketské kulturní léto, Fresh film fest v Karlových Varech, Tour film v Karlových Varech, soutěţ ohňostrojů Sokolov, Carlsbad ski sprint a mnohé další akce. Kromě zmiňovaných akcí nabízí kraj řadu kulturních atraktivit: hrad Loket, Andělská hora – zřícenina hradu, hrad a zámek Bečov nad Teplou, zámek Valeč, zámek Kynţvart, rozhledna Krásno, Horní hrad, hrad Vildštejn ve Skalné, Chebský hrad, hrad Hartenštejn, hrad Himlštejn, zámek Klášterec nad Ohří, hrad Hartenštejn, zámek Hartenberk; a přírodních atraktivit: SOOS rašeliniště, Boţídarské rašeliniště s naučnou stezkou, Kladské rašeliny, Skalky skřítků, Svatošské skály, Jeskyně u Svatavy apod. Kromě zmiňovaných atraktivit mají zájemci moţnost také bohatého sportovního vyţití: v Karlovarském kraji je nepřeberné mnoţství cyklistických tras, turistických tras, běţeckých tras, golfových hřišť, moţnost sjezdového lyţování vzhledem k členitému horskému terénu. Turisté mohou sportovat i pasivně, a to například na dostizích, na hokejových či basketbalových utkáním apod. Nespornou silnou stránkou je existence mezinárodního letiště v Karlových Varech, které je od centra Karlových Varů vzdálené zhruba deset minut jízdy autem či autobusem. Díky letišti tak mohou Karlovarské lázně navštívit i pacienti ze vzdálenějších zemí, jako například Rusové, kteří do Karlových Varů létají minimálně dvakrát týdně. Mezi slabé stránky patří nedostatečná propagace, která by mohla pomoci k větší návštěvnosti. Lázeňští zaměstnanci, přestoţe pracují v místě, kde se soustřeďuje velké mnoţství zahraničních turistů, příliš neoplývají jazykovými ani odbornými znalostmi, coţ ovšem můţe být ovlivněno výběrem vhodných zaměstnanců nebo vhodným školením. 66
Jako slabou stránku můţeme vnímat také zánik některých lázní (například lázně Kyselka), úbytek německých a ruských pacientů či úbytek tuzemských pacientů. Jako příleţitost vidíme určitě jednak přilákání německé a ruské klientely zpět, zlepšení odborných a jazykových znalostí, coţ ocení právě zahraniční turisté a jednak návrat arabské klientely, která karlovarské lázně začala opět navštěvovat. Nespornou aktivitou na přilákání nových klientů je bezesporu nabídka nových produktů. V současné době mají lidé mnohem méně času, více práce a s tím související stres, trpí nedostatkem pohybu, nekvalitně se stravují a tyto negativa si samozřejmě čím dál častěji uvědomují a snaţí se o eliminaci těchto faktorů. Bylo by vhodné zaměřit pozornost na nabídku wellness pobytů trvajících například 2 – 3 dny, kdy budou lidé mít moţnost o své zdraví pečovat během volných dnů o víkendu. Určitě není od věci naučit lidi správnému stravování, relaxaci a odpočinku, péči o své zdraví a tělesnou kondici. Hrozbu pro organizaci představuje jiţ několikrát zmíněná nedostatečná propagace a jazyková a odborná úroveň zaměstnanců, včetně brigádníků, ale také neochota lázeňského personálu či personálu v souvisejících sluţbách. Nezanedbatelnou hrozbou je také neustálý růst cen energií. Jako hrozbu mohou některá lázeňská střediska vnímat také zkracování délky pobytu pacientů, přičemţ ta flexibilnější se zaměří na krátkodobější pobyty a učiní tak z hrozby konkurenční výhodu. Jako další hrozbu povaţujeme odliv německých a ruských pacientů, kteří by mohli dávat přednost zahraničním lázním, například v Rakousku, Maďarsku či Slovensku nebo Německu.
67
7. PREDIKCE VÝVOJE LÁZEŇSTVÍ Vzhledem ke skutečnosti, ţe lázeňství je součástí oboru cestovního ruchu, který patří k nejdynamičtějším oborům, je nezbytné snaţit se flexibilně reagovat na poţadavky zákazníků. V dnešní době je fenoménem neustálý spěch, stres, nedostatek pohybu, nevhodné stravovací návyky, z čehoţ potom vyplývá nárůst civilizačních chorob jako obezita, cukrovka či předčasné stárnutí. Lázeňská střediska by proto měla klientům nabízet vhodné programy s důrazem na zdravý ţivotní styl, kde by se klienti naučili péči o tělo, základům zdravého stravování nebo také vhodné pohybové aktivitě a mimo jiné také mít rozmanitou nabídku doprovodných kulturních a sportovních aktivit, neboť léčebné procedury probíhají nejčastěji v dopoledních a odpoledních hodinách, tak aby se hosté v místě léčení mohli odreagovat i po psychické stránce. Tradiční lázeňské pobyty obvykle trvají sedm aţ jednadvacet dní a vzhledem k neustálému spěchu a nedostatku času by mohla lázeňská střediska nabízet také krátkodobější, případně víkendové pobyty, zaměřené na relaxaci a obnovu psychických sil.
7.1 Odhad vývoje lázeňství na základě metody vybraných bodů a metody nejmenších čtverců Prostřednictvím těchto jednoduchých metod je moţné provést odhad budoucích hodnot. Metoda vybraných bodů řeší soustavu dvou rovnic o dvou neznámých, přičemţ do rovnice se dosazují hodnoty dvou libovolně vybraných let. Rovnice je téţ moţné řešit maticově v programu MS Excel. Lineární trend: Yt = a + bt, přičemţ Yt = libovolně zvolený rok, b = parametr (rozdíl hodnot dvou libovolně zvolených roků vydělený rozdílem let – např. v roce 2000 přijelo do Karlovarského kraje 10 000 návštěvníků a v roce 2005 15 000 návštěvníků => (15 000 – 10 000) / (2005 – 2000) = 5 000/5 = 1 000, a = parametr (od hodnoty druhého zvoleného roku se odečítá rok vynásobený parametrem b => 15 000 – (2005 x 1000) = 15 000 – (2 005 000) = - 1 990 000
68
a například pro zjištění vývoje počtu návštěvníků v roce 2020 provedeme jednoduchý výpočet: Yt = a + (bt x 2020) = - 1 990 000 + (1 000 x 2020) = - 1 990 000 + 2 020 000 = 30 000 Podle zadaných vstupních hodnot se předpokládá, ţe v roce 2020 by do Karlovarského kraje přijelo 30 000 návštěvníků. Tento jednoduchý výpočet si můţeme ověřit také logicky, kdy byly zadány tyto hodnoty: 2000 – 10 000 návštěvníků, 2005 – 15 000 návštěvníků => za pět let došlo k pětitisícovému nárůstu počtu návštěvníků => v roce 2010 by podle našich předpokladů mělo přibýt dalších 5 000, coţ je 20 000 návštěvníků, v roce 2015 25 000 návštěvníků a v roce 2020 30 000 návštěvníků. K výpočtu predikce budoucích hodnot metodou nejmenších čtverců si vystačíme s programem MS Excel a jednoduchou statistickou funkcí LINTREND. Funkce vytvoří odhad budoucího vývoje proloţením uvedených bodů přímkou metodou nejmenších čtverců, coţ znamená, ţe se nám minulost nasměruje do budoucnosti. Funkci najedeme ve statistických funkcích, kdy do „pole y“ zadáváme oblast dat (vstupní data), ze které je potřeba vytvořit budoucí předpověď. Pro tyto potřeby byly zvoleny hodnoty v letech 2005 – 2012 (tj. celkem 8 hodnot). Dále je potřeba do kolonky „nová x“ zadat hodnotu 9 vzhledem k tomu, ţe chceme předpovědět devátou hodnotu v pořadí, tj. za rok 2013. Postup se opakuje také pro desátou hodnotu v pořadí (rok 2014), jedenáctou (rok 2015) a dvanáctou (rok 2016). Tabulka 6: Počet pacientů lázeňských zařízení v Karlovarském kraji (komplex.péče) Rok Komplexní
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
24 858
21 600
21 239
18 633
19 957
19 341
17 311
14 081
péče Zdroj: vlastní zpracování na základě statistiky lázeňské péče Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR
69
Pro potřeby diplomové práce provedeme odhad vývoje počtu pacientů lázní v Karlovarském kraji, kteří navštívili lázně na náklady zdravotních pojišťoven pro rok 2013, 2014, 2015 a 2016. METODA VYBRANÝCH BODŮ Lineární trend: Yt = a + bt, Pro Yt1 si zvolíme například roky 2006 a 2011. Pro výpočet parametrů a a b řešíme soustavu 2 rovnic o 2 neznámých: 2006 = 21 600 2011 = 17 311 a následně provedeme výpočet bodu b = (17 311 – 21 600)/5 roky = - 858 výpočet bodu a provedeme: a = 17 311 – (2011 x – 858) = 17 311 – (- 1 725 438) = 1 742 749 Z výše uvedených údajů můţeme do rovnice dosadit roky, pro které chceme stanovit odhad: Odhad pro rok 2013 : Yt = a + (bt x 2013) = 1 742 749 + (- 858 x 2013) = 15 595 Odhad pro rok 2014 : Yt = a + (bt x 2014) = 1 742 749 + (- 858 x 2014) = 14 737 Odhad pro rok 2015 : Yt = a + (bt x 2015) = 1 742 749 + (- 858 x 2015) = 13 879 Odhad pro rok 2016: Yt = a + (bt x 2016) = 1 742 749 + (- 858 x 2016) = 13 021 Graf 2: Vývoj počtu tuzemských pacientů v KVK s komplexní péčí v letech 2005–2016
Zdroj: vlastní zpracování 70
METODA NEJMENŠÍCH ČTVERCŮ Na základě této metody nám v MS Excel vyšly následující hodnoty budoucího vývoje: Odhad vývoje
Rok 2013
14 203
2014
12 998
2015
11 792
2016
10 587 Zdroj: vlastní zpracování
Graf 3: Vývoj počtu pacientů v lázních KVK v letech 2005–2016 (komplex.péče)
Zdroj: vlastní zpracování
71
Tabulka 7: Počet pacientů lázeňských zařízení v Karlovarském kraji (příspěvková péče) Rok
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Příspěvková
3 353
3 117
3 003
2 529
2 521
2 591
3 003
2 557
péče Zdroj: vlastní zpracování na základě statistiky lázeňské péče Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR Opět provedeme odhad vývoje počtu pacientů, kteří navštívili Karlovarské lázně na základě příspěvkové péče, tj. léčebné procedury jsou hrazené zdravotní pojišťovnou a ubytování a stravování si pacient hradí sám, pro rok 2013, 2014, 2015 a 2016. METODA VYBRANÝCH BODŮ Lineární trend: Yt = a + bt Pro Yt1 si zvolíme například roky 2006 a 2011. Pro výpočet parametrů a a b řešíme soustavu 2 rovnic o 2 neznámých, případně vyřešíme maticově v Excelu: 2006 = 3 117 2011 = 3 003 a následně provedeme výpočet bodu b = (3 003 – 3 117)/5 roky = - 57 výpočet bodu a provedeme: a = 3 003 – (2011 x – 57) = 3 003 – (- 114 627) = 117 630 Z výše uvedených údajů můţeme do rovnice dosadit roky, pro které chceme stanovit odhad: Odhad pro rok 2013 : Yt = a + (bt x 2013) = 3 174 + (- 57 x 2013) = 2 889 Odhad pro rok 2014 : Yt = a + (bt x 2014) = 3 174 + (- 57 x 2014) = 2 832 Odhad pro rok 2015 : Yt = a + (bt x 2015) = 3 174 + (- 57 x 2015) = 2 775 Odhad pro rok 2016: Yt = a + (bt x 2016) = 3 174 + (- 57 x 2016) = 2 718
72
Graf 4: Vývoj počtu pacientů v lázních KVK v letech 2005-2016 (příspěvková péče)
Zdroj: vlastní zpracování METODA NEJMENŠÍCH ČTVERCŮ Na základě této metody nám v MS Excel vyšly následující hodnoty budoucího vývoje: Odhad vývoje
Rok 2013
2 439
2014
2 351
2015
2 263
2016
2 175 Zdroj: vlastní zpracování
73
Graf 5: Vývoj počtu pacientů v lázních KVK v letech 2005–2016 (příspěvková péče)
Zdroj: vlastní zpracování
Tabulka 8: Počet pacientů lázeňských zařízení v Karlovarském kraji (samoplátci) Rok
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Plná
7 246
9 672
15 218
15 087
9 904
15 557
16 324
15 837
úhrada Zdroj: vlastní zpracování na základě statistiky lázeňské péče Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR METODA VYBRANÝCH BODŮ Lineární trend: Yt = a + bt Pro Yt1 si zvolíme roky 2006 a 2011. Pro výpočet parametrů a a b řešíme soustavu 2 rovnic o 2 neznámých, případně vyřešíme maticově v Excelu: 2006 = 9 672 2011 = 16 324 a následně provedeme výpočet bodu b = (16 324 – 9 672)/5 roky = 1 330 74
výpočet bodu a provedeme: a = 16 324 – (2011 x 1 330) = 16 324 – (2 674 630) = - 2 658 306 Z výše uvedených údajů můţeme do rovnice dosadit roky, pro které chceme stanovit odhad: Odhad pro rok 2013 : Yt = a + (bt x 2013) = - 2 658 306 + (1 330 x 2013) = 18 984 Odhad pro rok 2014 : Yt = a + (bt x 2014) = - 2 658 306 + (1 330 x 2014) = 20 314 Odhad pro rok 2015 : Yt = a + (bt x 2015) = - 2 658 306 + (1 330 x 2015) = 21 644 Odhad pro rok 2016: Yt = a + (bt x 2016) = - 2 658 306 + (1 330 x 2016) = 22 974
Graf 6: Vývoj počtu pacientů v lázních KVK v letech 2005–2016 (samoplátci)
Zdroj: vlastní zpracování
75
METODA NEJMENŠÍCH ČTVERCŮ Na základě této metody nám v MS Excel vyšly následující hodnoty budoucího vývoje: Odhad vývoje
Rok 2013
17 886
2014
18 948
2015
20 010
2016
21 073 Zdroj: vlastní zpracování
Graf 7: Vývoj počtu pacientů v lázních KVK v letech 2005–2016 (samoplátci)
Zdroj: vlastní zpracování Tabulka 9: Počet zahraničních pacientů lázeňských zařízení v Karlovarském kraji Rok Cizinci
2005 97 169
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
114 766 116 359 137 059 132 341 127 925 123 013 146 640
Zdroj: vlastní zpracování na základě statistiky lázeňské péče Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR 76
Provedeme odhad vývoje počtu zahraničních pacientů, kteří navštívili Karlovarské lázně, a to pro rok 2013, 2014, 2015 a 2016. METODA VYBRANÝCH BODŮ Lineární trend: Yt = a + bt Pro Yt1 si zvolíme opět například roky 2006 a 2011. Pro výpočet parametrů a a b řešíme soustavu 2 rovnic o 2 neznámých, případně vyřešíme maticově v Excelu: 2006 = 114 766 2011 = 123 013 a následně provedeme výpočet bodu b = (123 013 – 114 766)/5 roky = 1 649 výpočet bodu a provedeme: a = 123 013 – (2011 x 1 649) = 123 013 – (3 316 139) = 3 193 126 Z výše uvedených údajů můţeme do rovnice dosadit roky, pro které chceme stanovit odhad: Odhad pro rok 2013 : Yt = a + (bt x 2013) = - 3 193 126 + (1 649 x 2013) = 126 311 Odhad pro rok 2014 : Yt = a + (bt x 2014) = - 3 193 126 + (1 649 x 2014) = 127 960 Odhad pro rok 2015 : Yt = a + (bt x 2015) = - 3 193 126 + (1 649 x 2015) = 129 609 Odhad pro rok 2016: Yt = a + (bt x 2016) = - 3 193 126 + (1 649 x 2016) = 131 258 Graf 8: Vývoj počtu zahraničních pacientů v lázních KVK v letech 2005-2016
Zdroj: vlastní zpracování 77
METODA NEJMENŠÍCH ČTVERCŮ Na základě této metody nám v MS Excel vyšly následující hodnoty budoucího vývoje: Odhad vývoje
Rok 2013
146 776
2014
151 746
2015
156 716
2016
161 687 Zdroj: vlastní zpracování
Graf 9: Vývoj počtu zahraničních pacientů v lázních KVK v letech 2005–2016
Zdroj: vlastní zpracování Co se týká výše uvedeného vypočteného odhadu vývoje počtu pacientů v lázeňských zařízeních Karlovarského kraje, očekává se, ţe pacientů, kteří se v karlovarských lázních léčí na základě komplexní péče (kdy jim zdravotní pojišťovny proplácí veškeré léčebné procedury včetně ubytování a stravování) bude pozvolna ubývat, a to cca aţ o osm set pacientů ročně. Tento pokles můţe být způsobem účinností nového Indikačního seznamu, který výrazně změnil či úplně zrušil některé indikace. Pacienti 78
vyuţívající lázeňskou léčbu na základě komplexní péče by měli být postupně nahrazeni pacienty samoplátci, kteří preferují kratší či víkendové pobyty. U kategorie pacientů s příspěvkovou lázeňskou péčí (zdravotní pojišťovny pacientům proplácí pouze léčebné a zdravotní procedury a stravování a ubytování je jiţ výhradně na náklady pacientů samotných) se dá očekávat velmi pozvolný pokles. Uţ jen samotné číslo takto léčených pacientů oproti pacientům s komplexní péčí je téměř zanedbatelné. V této kategorii se můţe jednat také o pacienty, kteří vyuţívají lázeňskou péči ambulantně a na léčení dochází z domova pouze po určité dny. Je tedy moţné snaţit se o opakovanou ambulantní léčbu nebo opět nahrazení těchto pacientů samoplátci. Naopak pacientů hradících si lázeňský pobyt z vlastních zdrojů by mělo narůstat aţ o 1 000 ročně. Lehký nárůst byl zaznamenán také u zahraničních pacientů, jichţ by do lázní v Karlovarském kraji mělo zavítat o více neţ 1 000 ročně, a proto by bylo vhodné zaměřit se na stávající pacienty, aby se do lázní opakovaně vraceli a nabízet stále nové a nové produkty (například kombinace klasických produktů lázeňství s wellness). Ovšem je potřeba zdůraznit, ţe tyto výpočty se mohou výrazně lišit od skutečnosti, případně nemusí vůbec souhlasit. Jedná se o velice jednoduchý výpočet, kdy byly vybrány dva různé roky a pro ně se dělal odhad. Kdybychom vybrali jiné dva roky, byl by výsledek pravděpodobně trochu odlišný. Nicméně co se týká druhé metody, tedy metody nejmenších čtverců, byly zaznamenány téměř stejné výsledky. Na základě této metody byly zohledňovány všechny hodnoty za jednotlivé roky (od roku 2005 do roku 2012) a bylo zjištěno, ţe pacientů vyuţívajících komplexní péči bude velmi výrazněji ubývat, a to zhruba o 1 200 pacientů ročně. Tento pokles je ovšem markantnější neţ u metody vybraných bodů. Pacienti s příspěvkovou péčí budou velice pozvolně ubývat o 100 ročně. Na druhé straně je zřejmý strmější nárůst tuzemských pacientů samoplátců (o cca 1 000 ročně) Taktéţ by podle našich odhadů mělo přibývat pacientů zahraničních. Podle metody nejmenších čtverců kaţdoroční nárůst převýší 5 000 pacientů za jeden rok. Ačkoliv se od sebe obě metody liší, předpověděly shodný vývoj budoucích hodnot. Je třeba také zmínit názory odborníků, kteří jsou přesvědčeni, ţe lázeňství v Karlovarském kraji, či spíše českému lázeňství, hrozí váţné problémy způsobené změnou pravidel úhrady lázeňských léčebných pobytů ze zdravotního pojištění. 79
V návaznosti na nový Indikační seznam pro lázeňskou péči má dojít k rapidnímu úbytku pacientů, kteří lázeňskou péči vyuţívají, ţe nebude reálně moţné nahradit pojištěnce samoplátci. Ovšem vedle úbytku pacientů budou přibývat i další problémy, na které upozorňuje hejtman Karlovarského kraje Josef Novotný: „Současný stav bude mít pro Karlovarský kraj naprosto fatální důsledky. Lázeňství a navazující služby jsou jedním z našich klíčových odvětví, pracuje zde okolo 40 tisíc lidí. Problémy mají nejen malá, ale dnes už i velká lázeňská zařízení, což bude mít značný negativní dopad, lidé přijdou o práci, opět se zvýší nezaměstnanost v regionu.“ Dále také zmínil, ţe většina lázeňských domů na svůj rozvoj pouţila evropské dotace za předpokladu, ţe zaručí pětiletou udrţitelnost projektů. Ovšem pokud budou domy vzhledem k úbytku lázeňských pacientů nuceny zavírat, vystavují se tak případným sankcím ze strany Evropské komise. Novotný spolu se Svazem léčebných lázní navrhuje podpořit odvětví lázeňství lázeňskými pobyty pro zaměstnance velkých státních podniků, které by byly hrazeny ze sociálních fondů, případně motivačními či rekondičními pobyty pro pracující seniory nebo daňovými úlevami a příspěvky na mzdy ohroţených pracovních míst. (Krajské listy, 2013) Starosta města Františkovy Lázně Ivo Mlátilík uvedl, ţe si Především musí vládnoucí garnitura uvědomit, ţe bez zásadní a cílené podpory lázeňství přibude ve statistikách nezaměstnaných jen v naší oblasti přes 20 tisíc nových adeptů na podporu v nezaměstnanosti a dalších více jak 10 tisíc, kteří jsou na lázeňství přímo závislí a jejichţ firmy či řemesla, případně sluţby, chod lázní zajišťují. Dále k tomu dodává:„Je to o něco větší nebezpečí, než v posledních měsících tolik omílaná a vládou, z mně neznámého důvodu až hystericky, podporovaná kauza dvou tisíc horníků z OKD.“(Mlátilíková, 2014) Generální ředitel lázeňského hotelu Thermal v Karlových Varech, JUDr. Josef Pavel, si myslí, ţe by se měly uskutečnit tyto změny: „Dohodnout změnu indikačního seznamu s Ministerstvem zdravotnictví, zvýšit tlak na politickou reprezentaci, aby se situace zlepšila (dostavba R6, oprava Horního nádraží), odpovídající marketing infocenter, péče o kulturní památky, zabezpečit odpovídající kulturní vyžití (aktivní úloha infocenter), aktivní přístup CzechTourismu na zahraničních veletrzích ve spolupráci s krajem, městy a jednotlivými subjekty cestovního ruchu. Mělo by se uvažovat o aplikovaném výzkumu účinku léčby pomocí přírodních zdrojů ve spolupráci s některou z lékařských fakult. Je důležité rozvíjet činnost výzkumného ústavu balneologického v Karlových Varech. V neposlední řadě je 80
zapotřebí zjednodušit vízovou povinnost, jako tomu mají např. v Maďarsku, což je úloha Ministerstva zahraničních věcí.“(Mlátilíková, 2014) Názor místostarosty Mariánských Lázní, RNDr. Petra Horkého je takový, ţe wellness můţe být téměř kdekoliv, ale kvalitní lázeňství jen tam, kde jsou podmínky. A ty, zejména legislativní, je potřeba upravit.(Mlátilíková, 2014)
81
ZÁVĚR Cílem předloţené diplomové práce bylo predikovat vývoj lázeňství v Karlovarském kraji v následujících letech. Součástí práce bylo také vymezení hypotézy s tím, ţe počet tzv. samoplátců bude neustále stoupat. Hypotézu se mi podařilo ověřit podle předpovědi prostřednictvím metody vybraných bodů a metody nejmenších čtverců, kdy obě metody potvrdili uvedený předpoklad. Studiem odborné literatury i legislativních předpisů se mi podařilo v teoretické části práce vymezit základní termíny a pojmy, včetně historických faktů, které mají bezprostřední souvislost s tématem práce. K predikci vývoje lázeňství v Karlovarském kraji jsem vyuţil metodu vybraných bodů a metodu nejmenších čtverců. Prostřednictvím těchto vzorců je moţné provést odhad budoucích hodnot. V roce 2012 vyuţilo komplexní lázeňskou péči přes 14 tisíc osob. Podle metody nejmenších čtverců a vybraných bodů by se v budoucnu měla návštěvnost sniţovat. V roce 2015 by mělo vyuţít KLP necelých 12 tisíc pacientů a v roce 2016 uţ jen deset a půl tisíce. Další výzkum byl zaměřen na vývoj návštěvnosti lázní v Karlovarském kraji zaměřený na vyuţití příspěvkové lázeňské péče. I zde je výsledkem klesající tendence návštěvnosti v budoucnosti. V roce 2012 vyuţilo PLP v karlovarském kraji celkem 2 557 osob. Podle mé predikce by v roce 2015 mělo příspěvkovou lázeňskou péči vyuţít zhruba 2 263 návštěvníků a v roce 2016 uţ jen dva tisíce. Podle uţitých metod by se měl rok co rok zvyšovat počet samoplátců, kteří si budou hradit lázeňskou péči zcela sami. V roce 2012 si pobyt v lázních v Karlovarském kraji na vlastní náklady uhradilo 15 837 osob. V roce 2015 by do této oblasti mělo přijet více neţ dvacet tisíc samoplátců a v roce 2016 téměř třiadvacet tisíc osob. Tento vývoj je logický a ústí z následujících skutečností: Podle statistických údajů v rámci pětiletého porovnání podíl pacientů veřejného zdravotního pojištění na celkovém počtu pacientů v lázních v roce 2009 činil 32,6 % a v roce 2013 to bylo uţ jen 19,2 %. Naopak podíl tuzemských platících pacientů z 29,4 % v roce 2009 vzrostl na 37,0 % v roce 2013 a zároveň se zvýšil i podíl pacientů ze zahraničí a to z 38,0 % v roce 2009 na 43,9 % v roce 2013.
82
Z tohoto přehledu vyplývá, ţe v rámci pětiletého cyklu došlo k výraznému sníţení počtu pacientů, kteří vyuţívají plně hrazené lázeňské péče, tedy péče z tzv. Indikačního seznamu. Tento trend klesající návštěvnosti je přisuzován změně úhradové vyhlášky a tzv. reformě zdravotní péče, kdy Ministerstvo zdravotnictví ČR navrhlo změny financování lázeňské péče. K těmto změnám vyuţili novelizaci tzv. Indikačního seznamu a právě tento nový Indikační seznam je povaţován za hlavní příčinu problémů lázeňství v Čechách. Původní Indikační seznam č. 58 byl z roku 1997, a jelikoţ medicína je obor, který se rychle vyvíjí, bylo třeba tento seznam po patnácti letech novelizovat. Největší spory a diskuse se ale vedou u zkrácení délky pobytu. U komplexní lázeňské léčebné péče se délka pobytu sníţila o sedm dnů, z předchozích 28 dnů na 21 dnů. U příspěvkové léčebné lázeňské péče dospělých pacientů se délka pobytu sníţila z 21 dnů na pouhých 14, coţ je podle odborníků největší problém, jelikoţ lázeňská léčba musí být dlouhodobá, aby byla efektivní a účinná. Výsledky se totiţ u lázeňské léčby dostavují později neţ například u léčby pomocí léků. Je důleţité zmínit, ţe v průběhu tvorby této diplomové práce dne 2. dubna 2014 Ústavní soud České republiky zrušil zmiňovaný novelizovaný Indikační seznam a to s platností od konce letošního roku. Mluvčí soudu Miroslava Sedláčková okomentovala toto rozhodnutí následovně: "Přijetím napadené vyhlášky došlo bez jakékoliv změny zákonné úpravy k výraznému zkrácení základní délky léčebného pobytu z 28 na 21 dní. Ke stanovení mezí práva na bezplatnou zdravotní péči na základě veřejného zdravotního pojištění však může dojít pouze na základě rozhodnutí parlamentu, což napadená vyhláška nerespektuje". Podle informací, které se nachází na webových stránkách Svazu léčebných lázní ČR, se počítá s tím, ţe ministerstvo zdravotnictví ČR přijde s novou úpravou jiţ k datu 1. května 2014. Naproti tomu platnost současného Indikačního seznamu je soudem zrušena aţ k poslednímu dnu letošního roku. Prostor pro přípravu nové legislativy je tedy dostatečný. V této diplomové práci jsem se také zaměřil na silné a slabé stránky lázeňství, příleţitosti a hrozby. Vypracovaná SWOT analýza se zaměřuje na lázeňství v Karlovarském kraji. Jako silné stránky spatřuji polohu v bezprostřední blízkosti chráněné krajinné oblasti, přírodních rezervací, přírodních a kulturních atraktivit. Karlovarský kraj je tvořen tzv. lázeňským trojúhelníkem, který tvoří Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně. Kromě polohy je silnou stránkou také tradice lázeňství a historie. 83
Karlovarský kraj je v rámci evropského měřítka ojedinělý mnoţstvím vývěrů minerálních vod a plynů a zejména různorodostí jejich chemických sloţení. Nespornou silnou stránkou je existence mezinárodního letiště v Karlových Varech. Mezi slabé stránky lázeňství v Karlovarském kraji patří nedostatečná propagace. Problém také spatřuji v tom, ţe lázeňští zaměstnanci, přestoţe pracují v místě, kde se soustřeďuje velké mnoţství zahraničních turistů, příliš neoplývají jazykovými ani odbornými znalostmi. Za další slabé stránky povaţuji zánik některých lázeňských objektů, nevyuţitou lázeňskou kapacitu či úbytek příjezdu tuzemských klientů. Jako příleţitost bych uvedl především přilákání německé a ruské klientely zpět, zlepšení odborných a jazykových znalostí zaměstnanců a návrat arabské klientely, která karlovarské lázně začala opět navštěvovat. Nespornou aktivitou na přilákání nových klientů je nabídka nových produktů, kdy by bylo vhodné zaměřit pozornost na nabídku wellness pobytů trvajících například 2 – 3 dny, aby lidé mohli o své zdraví pečovat během volných dnů o víkendu. Měla by se také zlepšit praktická výuka lázeňství na hotelových školách. Velkou příleţitostí pro lázně v Karlovarském kraji by bylo zapsání tzv. Lázeňského trojúhelníku na Seznam světového dědictví UNESCO. Zápis na seznamu památek UNESCO by jednoznačně přilákal nové hosty a zvýšil by zájem návštěvníků nejen ze zahraničí, ale i z České republiky. Díky zápisu na tento seznam by se Západočeský lázeňský trojúhelník zařadily mezi vyvolená místa. Hrozbu pro lázeňství v Karlovarském kraji představuje zmíněná nedostatečná propagace a jazyková a odborná úroveň zaměstnanců, ale také neochota lázeňského personálu či personálu v souvisejících sluţbách. Nezanedbatelnou hrozbou je neustálý růst cen energií. Za další hrozbu povaţuji odliv německých a ruských pacientů, kteří by mohli dávat přednost zahraničním lázním, například v Rakousku, Maďarsku či Slovensku nebo Německu a Polsku. Nelze také opomenout, ţe hrozbou by mohla být nová zdravotnická reforma a další změna Indikačního seznamu.
84
POUŢITÁ LITERATURA BLAŢKOVÁ, M. Marketingové řízení a plánování pro malé a střední firmy. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 278 s. ISBN 9788024715353. CATHALA, H. Wellness: od vnějšího pohybu k vnitřnímu klidu. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 121 s. ISBN 978-80-247-2323-5. ČERTÍK, M. Cestovní ruch – vývoj, organizace a řízení. Praha: OFF, 2001. ISBN 80238-6275-8. DĚDINA, J. Management, organizování a ekonomika lázeňství – vybrané kapitoly. Praha: Vysoká škola cestovního ruchu, hotelnictví a lázeňství, 2004. 170 s. ISBN 8086592-01-4. DROBNÁ, D.; MORÁVKOVÁ, E. Cestovní ruch pro střední školy a veřejnost. Praha: Fortuna, 2004. ISBN: 80-7168-901-7. HESKOVÁ, M. Cestovní ruch pro vyšší odborné a vysoké školy. Praha: Fortuna, 2006. ISBN 80-7168-948-3. INDROVÁ, J. Cestovní ruch: [základy]. Vyd. 2. přeprac. V Praze: Oeconomica, 2009. ISBN 978-802-4515-694 JAKUBÍKOVÁ, D. Strategický marketing: [strategie a trendy]. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-80-247-2690-8. JANDOVÁ, D. Balneologie. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, xvi, 404 s. KAJLÍK, V. České lázně a lázeňství. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2007, 218 s. ISBN 978-802-3993-301. KNOP, K. Lázeňství: ekonomika a management. Praha: Grada, 1999. 231 s. ISBN 807169-717-6. MÁDLOVÁ, I., PÁTÁ M., KNOB V.. Strategie zdravotnictví Karlovarského kraje. Vyd. 1. Karlovy Vary: Karlovarský kraj, 2009, 248 s. ISBN 978-80-254-5022-2. MLÁTILÍKOVÁ, Š. 2014. Analýza stavu lázeňství v západních Čechách. Diplomová práce. Praha : VŠMVVP, 2014. SEDLÁČKOVÁ, H. Strategická analýza. 2. přeprac. a dopl. vyd. Praha: C. H. Beck, 2006. ISBN 80-717-9367-1. SKŘIVANOVÁ-BOŠKOVÁ, V. Proč transformace zdravotnictví kulhá: právní nástroje k ovlivnění ekonomiky. 1. vyd. Praha: V. Bošková, 2012. 58 s. ISBN 978-80260-2865-9. SOMOL, A. a ŠVANDRLÍK, R. Lékařství v Mariánských Lázních: historie, lékaři a lékárníci. Vyd. 1. Mariánské Lázně: Městské muzeum Mariánské Lázně, 2006. 255 s. ISBN 80-903775-0-5. STANĚK, J. Lázeňský zákon: komentář. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2013. xii, 131 s. Komentáře Wolters Kluwer. ISBN 978-80-7357-900-5. ŠPINAR, J.; VÍTOVEC, J. Jak dobře ţít s nemocným srdcem. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007, 255 s. ISBN 978-802-4718-224. 85
ŠTÝRSKÝ, J. Geografie cestovního ruchu Evropy a světa: (úvod do geografie, geografie světového hospodářství, geografie cestovního ruchu Evropy a světa, komparativní geografie a ekonomika). Vyd. 3. Hradec Králové: Gaudeamus, 2005, 195 s. ISBN 80-704-1619-X. PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. 448 s. ISBN 80-239-0152-4. PŘECECHTĚLOVÁ, J. Po stopách historie zdravotnictví. Praha: Powerprint, ©2013. 93 s. ISBN 978-80-87415-83-2. KŘÍŢEK, V. Obrazy z dějin lázeňství. 2. vyd. Praha: Libri, 2002, 263 s. ISBN 80-7277092-6. ZEMAN, L. Západočeský lázeňský trojúhelník. II., Západočeské lázně v kontextu evropského lázeňského dědictví. Karlovy Vary: Karlovarský kraj, 2008. 139 s. ISBN 978-80-87104-41-5. INTERNETOVÉ ZDROJE Aplikace marketingu - základní podmínka konkurenceschopnosti českých lázeňských subjektů v podmínkách Evropské unie [online]. [cit. 2013-09-19]. Dostupné z: http://www.cestovni-ruch.cz/zdroje/lazne-marketing.php. Bäderland Deutschland: Ihr Portal für Kuren, Wellness ... und Gesundheit [online]. [cit. 2014-01-07]. Dostupné z: http://www.baederkalender.de/. BERÁNEK, J. Lázeňství v České republice. [online] 2010 [cit. 2010-09-10]. Dostupné na WWW: <www.cot.cz/data/cesky/99_06/6_statistika1.htm>. Česká republika: Lázeňství má v ČR bohatou historii [online]. 2013 [cit. 2013-11-21]. Dostupné z: http://www.czech.cz/cz/Turistika/Kam-jit,-co-navstivit/Sportovnitipy/Lazenstvi-ma-v-CR-bohatou-historii. Czech Tourism: Databáze výzkumů a analýz agentury Czech Tourism [online]. 2013 [cit. 2013-12-21]. Dostupné z: http://vyzkumy.czechtourism.cz/ Deutsche Kurorte haben Zukunft [online]. 2011 [cit. 2014-01-31]. Dostupné z: http://www.brand-trust.de/de/insights/artikel/2011/Kurorte-ZukunftGesundheitsmarken.php DEUTSCHER HEILBÄDERVERBAND E.V. Bäderstatistik 1999-2012. s. 1. Dostupné z: http://www.deutscher-heilbaederverband.de/Zahlen-und-Fakten671742.html. BERÁNEK, J. Lázně a cestovní ruch [online]. 2013 [cit. 2014-01-24]. Dostupné z: http://www.cot.cz/data/cesky/01_03/3_stat_1.htm Excel Trend 1.: Předpověď budoucího stavu [online]. 2010 [cit. 2014-01-14]. Dostupné z: http://excel-navod.fotopulos.net/analyza/predpoved.php Historie a současnost Karlových Varů. [online]. [cit. 2013-09-29]. Dostupné z: http://www.karlovy-vary.cz/cz/historie-a-soucasnost. Historie Mariánských Lázní [online]. 2005-2012 [cit. 2014-01-31]. Dostupné z: http://marianske-lazne.info/cz/historie/ 86
Indikace a lázeňské procedury [online]. 2013 [cit. 2013-10-02]. Dostupné z: http://www.marianskelazne.cz/wellness-a-lazenstvi/indikace-a-lazenske-procedury. Indikácie: Liečebné pobyty [online]. 2014 [cit. 2014-01-20]. Dostupné z: http://a-zlazne.slovenske.info/ Informationen über Kurorte & Heilbäder: Kurorte & Heilbäder in [online]. 2013 [cit. 2014-01-06]. Dostupné z: http://www.kurorte-und-heilbaeder.de/ Jak šel čas v Mariánských Lázních [online]. 2013 [cit. 2013-10-02]. Dostupné z: http://www.marianskelazne.cz/marianske-lazne/historie-mesta-marianske-lazne/jak-selcas-v-marianskych-laznich Karlovarský kraj [online]. 2013 [cit. 2013-12-18]. Dostupné z: http://www.krkarlovarsky.cz/samosprava/Stranky/karlov_kraj.aspx Krajská správa ČSÚ v Karlových Varech: Statistiky [online]. [cit. 2014-01-17]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xk/redakce.nsf/i/statistiky. Krajské listy: V Praze se jednalo o budoucnosti českého lázeňství [online]. [cit. 201401-30]. Dostupné z: http://www.krkarlovarsky.cz/krajske_listy/Stranky/130125_lazenstvi.aspx Krátce z historie města [online]. 2007 [cit. 2013-10-04]. Dostupné z: http://www.frantiskovy-lazne.cz/kratce-z-historie-mesta/d-93930/p1=7095. Lázeňství má v ČR bohatou historii [online]. 2014 [cit. 2014-01-28]. Dostupné z: http://www.czech.cz/cz/Turistika/Kam-jit,-co-navstivit/Sportovni-tipy/Lazenstvi-ma-vCR-bohatou-historii Lázně Kynţvart: oficiální stránky města [online]. 2014 [cit. 2014-01-12]. Dostupné z: http://www.laznekynzvart.cz Lázně Kyselka přivítají turisty na jaře. Hosty ale aţ za 15 let [online]. 2014, 18.1.2014 [cit. 2014-01-31]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/258773-laznekyselka-privitaji-turisty-na-jare-hosty-ale-az-za-15-let/ LÁZNĚ S CK WELLNESS TOUR: české a slovenské lázně - wellness oáza zdraví a pohody [online]. 2004-2013 [cit. 2014-01-24]. Dostupné z: http://www.wellnesstour.cz/lazne-pozvanka.phtml Léčebné pobyty [online]. 2009 [cit. 2013-09-08]. Dostupné z: http://www.lecebnelazne.cz/cs/ceske- lazenstvi/lecebne-pobyty. Léčebné pobyty Přijeďte se léčit a odpočinout si [online]. 2013 [cit. 2013-10-05]. Dostupné z: http://www.frantiskovylazne.cz/cs/lecebny-pobyt/. Magazín české noviny: Počty Čechů léčených v lázních klesly, méně vydaly i pojišťovny [online]. 2013 [cit. 2013-12-22]. Dostupné z: http://magazin.ceskenoviny.cz/zpravy/pocty-cechu-lecenych-v-laznich-klesly-menevydaly-i-pojistovny/935615. Medical wellness: individuální odpovědnost ve snaze o plnohodnotný ţivot [online]. 2013 [cit. 2014-01-28]. Dostupné z: http://www.germany.travel/cz/volny-casrekreace/zdravi-wellness/medical-wellness.html
87
Ministerstvo zdravotnictví České republiky [online]. 2010 [cit. 2014-01-15]. Dostupné z: http://www.mzcr.cz/Verejne/ Österreichischer Heilbäder-undKurorteverband.: Kur, Therme, Kneipp in Österreich [online]. 2013 [cit. 2014-01-05]. Dostupné z: http://www.oehkv.at/sidebar/download/link-2.html Pohled do historie wellness [online]. 2014 [cit. 2014-01-24]. Dostupné z: http://www.virive-bazeny.cz/pohled-do-historie-wellness/ Postavení českého lázeňství [online]. 2014 [cit. 2014-01-24]. Dostupné z: http://projekty.nazory.cz/pscr/15_lazen.doc Ptejte se knihovny: Definice lázeňství [online]. 2011 [cit. 2013-11-19]. Dostupné z: http://www.ptejteseknihovny.cz/uloziste/kag503/definice-lazenstvi. ROD, J. Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR: Otázky a odpovědi [online]. 2014 [cit. 2014-01-28]. Dostupné z: http://www.vzp.cz/otazky-a-odpovedi/zdravotnictvi-azdravotni-pece/309/lazne-novy-indikacni-seznam SOMMER, F.; Legenda o zaloţení Karlových Varů. Turistický portál Karlovarského kraje [online], 2011 [cit. 2013-12-15]. Dostupné na www:
. Statistická ročenka Karlovarského kraje 2012 [online]. 2013 [cit. 2014-01-15]. Dostupné z: www.czso.cz Svaz léčebných lázní České republiky: České lázně [online]. 2009 [cit. 2013-11-21]. Dostupné z: http://www.lecebne-lazne.cz/cs. Thermen und Heilbäder in Österreich [online]. 2012 [cit. 2014-01-31]. Dostupné z: http://www.thermen.org/thermenland/oesterreichg Turistický portál Karlovarského kraje: Jáchymov [online]. 2013 [cit. 2014-01-10]. Dostupné z: http://cestovani.krkarlovarsky.cz/cz/pronavstevniky/Lazenstvi/lazenstvialazenskamista/Jachymov/Strank y/default.aspx Wellness - zdraví: Co je wellness?? [online]. [cit. 2014-01-24]. Dostupné z: http://www.wellness-zdravi.cz/news/co-je-to-wellness-/ Wellness noviny: Co je wellness? [online]. 2009 [cit. 2014-01-24]. Dostupné z: http://www.wellnessnoviny.cz/clanek/co-je-wellness/ Zachraňte lázně Kyselka! [online]. Asociace sdruţení pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví ČR. 2011 [cit. 2014-01-31]. Dostupné z: http://www.zachrante-laznekyselka.cz/cz/kyselka-historie Změna Indikačního seznamu pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči o dospělé děti a dorost [online]. 2014 [cit. 2014-01-28]. Dostupné z: http://www.vzp.cz/poskytovatele/informace-pro-praxi/zmena-indikacniho-seznamupro-lazenskou-lecebne-rehabilitacni-peci-o-dospele-deti-a-dorost.
88
SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK A GRAFŮ Obrázek 1: Vývoj lázeňství ................................................................................................. 18 Obrázek 2: Lázeňská místa v ČR ........................................................................................ 22 Obrázek 3: Zámek Kynţvart................................................................................................ 35 Obrázek 4: Tuzemští a zahraniční návštěvníci v českých lázních v roce 2012 ................... 43 Obrázek 5: Návštěvnost českých lázní v letech 2000 – 2011.............................................. 44 Obrázek 6: Poměr cizinců v českých lázních v letech 2000 – 2011.................................... 45 Obrázek 7: Lázeňští hosté dle délky pobytu v létě .............................................................. 46 Obrázek 8: Důvod návštěvy tuzemského turisti v létě ........................................................ 46 Obrázek 9: Důvod návštěvy zahraničního turisti v létě....................................................... 47 Obrázek 10: Důvod návštěvy tuzemského turisty v zimě ................................................... 48 Obrázek 11: Důvod návštěvy zahraničního turisty v zimě .................................................. 48 Obrázek 12: Lázeňští hosté dle délky pobytu v zimě .......................................................... 49 Obrázek 13: Věková skladba návštěvníků lázní .................................................................. 49 Obrázek 14: SWOT matice ................................................................................................. 62
Tabulka 1: Počty lázeňských pacientů v Německu ............................................................. 11 Tabulka 2: Hromadná ubytovací zařízení v Karlovarském kraji v letech 2008 – 2012 ...... 38 Tabulka 3: Kapacita a návštěvnost HUZ cestovního ruchu podle kategorie v Karlovarském kraji v roce 2011 .......................................................................................................... 39 Tabulka 4: Hrubý domácí produkt v Karlovarském kraji v roce 2011 ................................ 54 Tabulka 5: Počet obyvatel v roce 2012 podle pohlaví......................................................... 55 Tabulka 6: Počet pacientů lázeňských zařízení v Karlovarském kraji (komplex.péče) ...... 69 Tabulka 7: Počet pacientů lázeňských zařízení v Karlovarském kraji (příspěvková péče). 72 Tabulka 8: Počet pacientů lázeňských zařízení v Karlovarském kraji (samoplátci) ........... 74 89
Tabulka 9: Počet zahraničních pacientů lázeňských zařízení v Karlovarském kraji ........... 76
Graf 1: Vývoj počtu pacientů v ČR podle způsobu hrazení pobytu (v tis. Kč) ................... 25 Graf 2: Vývoj počtu pacientů v lázních KVK v letech 2005–2016 (komplex.péče)........... 70 Graf 3: Vývoj počtu pacientů v lázních KVK v letech 2005–2016 (komplex.péče)........... 71 Graf 4: Vývoj počtu pacientů v lázních KVK v letech 2005-2016 (příspěvková péče) ...... 73 Graf 5: Vývoj počtu pacientů v lázních KVK v letech 2005–2016 (příspěvková péče) ..... 74 Graf 6: Vývoj počtu pacientů v lázních KVK v letech 2005–2016 (samoplátci)................ 75 Graf 7: Vývoj počtu pacientů v lázních KVK v letech 2005–2016 (samoplátci)................ 76 Graf 8: Vývoj počtu zahraničních pacientů v lázních KVK v letech 2005-2016 ................ 77 Graf 9: Vývoj počtu zahraničních pacientů v lázních KVK v letech 2005–2016 ............... 78
90
Hodonín
x x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
Jáchymov
x
x
x
Janské Lázně
x
x
x
Jeseník
x
Karlova Studánka
x
x
x
Karlovy Vary
x
x
x
Klimkovice
x
x
x
x
x
Konstantinovy Lázně
x
x
x
x
x
Lázně Bělohrad
x
x
x
Lázně Bohdaneč
x
x
x
Lázně Kundratice
x
x
x
x
x
Lázně Kynžvart
x
x x
x x
x
1
x
x
x
nemoci ledvin a moč.cest
x
nemoci dýchací
x
duševní poruchy
Františkovy Lázně
nemoci gynekologické
x
nemoci kožní
x
nemoci nervové
nemoci onkologické
x
nemoci trávicí
nemoci pohybového ústrojí
Bludov
Lázně
nemoci oběhové
poruchy látkové výměny
Příloha č. 1 – Léčebná indikace lázeňských zařízení v ČR
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
Lázně Lednice
x
x
x
x
x
Lázně Libverda
x
x
x
x
x
Lázně Lipová
x
Lázně Toušeň
x x
x
x
Luhačovice
x
x
x
x
x
x
Mariánské Lázně
x
x
x
x
x
x
Mšené
x
x
Ostrožská Nová Ves
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
Poděbrady
x
Slatinice
x
x
x
x
x
Teplice nad Bečvou
x
x
x
Třeboň
x
x
x
Velichovky
x
x
x
Velké Losiny
x
x
Vráž
x
x
x
x
x x
x
x
x x
Zdroj: vlastní zpracování
2
x
x
x x
x
Teplice
x
x
x
Příloha č. 2 – Seznam lázeňských míst v Německu
Region
Bádensko-Württenbersko
Bavorsko
Počet lázeňských míst
59
57
Seznam
Aalen, Aulendorf, BadBellingen, BadBoll, BadBuchau, BadCannstatt,BadDitzenbach, BadDürrheim, BadHerrenalb,BadImnau, BadKrozingen, BadLiebenzell, BadMergentheim, BadNiedernau, BadPeterstal-Griesbach, BadRappenau, BadRippoldsau-Schapbach, BadRotenfels,BadSäckingen, BadSaulgau, BadSebastiansweiler,BadSchönborn, BadSchussenried, BadTeinach, BadÜberkingen, BadUrach, BadWaldsee,BadWildbad, BadWimpfen, BadWurzach, Baden-Baden, Badenweiler, Baiersbronn,Berg, Beuren,Dobel, FreiburgimBreisgau,Freudenstadt,Hinterzarten, Hoheneck, Höhenschwand, IsnyimAllgäu, Jordanbad, Königsfeldim Schwarzwald, Lenzkirch, Mettnau, Neubulach, Saig, Sasbachwalden,Schluchsee, Schömberg, Schönwaldim Schwarzwald, St. Blasien, Titisee-Neustadt, Todtmoos, Tribergim Schwarzwald, Überlingen, Villingen,Waldbronn, Wolfegg.
BadAbbach, BadAibling, BadAlexandersbad, BadBayersoien, BadBerneck, BadBirnbach, BadBocklet, BadBrückenau, BadEndorf, BadFaulenbach, BadFeilnbach, BadFüssing, BadGögging, BadGriesbach, BadGrönenbach, BadHeilbrunn, BadHindelang, BadKissingen, BadKohlgrub, BadKönigshofenimGrabfeld, BadKötzting, BadNeustadtan der Saale, BadReichenhall, BadRodach, BadStaffelstein, Bad Steben, BadTölz, BadWiessee, BadWindsheim, BadWörishofen, Bayrischzell, Berchtesgarden, Bischofsgrün, Bischofswiesen, Bodenmais, FischenimAllgäu, Füssen, Garmisch-Partenkirchen, 3
HopfenamSee, KellbergKrumbad, Kreuth, Marktschellenberg, MurnauamStaffelsee, Oberstaufen–Schroth, Oberstdorf, Ottobeuren, Oy-Mittelberg, PrienamChiemsee, RamsaubeiBerchtesgarden, Rottach-Egern, Scheidegg, SchönauamKönigssee, Schwangau, Sibyllenbad, Siegsdorf, Tegernsee, Treuchtlingen
Brandenbursko
Hesensko
8
34
Meklenbursko-Přední Pomořansko
38
Dolní Sasko
55
BadFreienwalde, BadLiebenwerda, BadSaarow, BadWilsnack, BadBelzig, Templin, Buckow, Burg (Spreewald)
BadArolsen, BadCamberg, BadEmstal, BadEndbach, BadHersfeld, BadHomburg vor der Höhe, BadKarlshafen, Bad König, BadNauheim, BadOrb, BadSalzhausen, BadSalzschlirf, BadSchwalbach, BadSodenamTaunus, BadSoden-Salmünster, BadSooden-Allendorf, BadVilbel, BadWildungen, BadWilhelmshöhe, BadZwesten, Gersfeld, Gladenbach, Grasellenbach, Herbstein, KönigsteinimTaunus,Lindenfels, Naumburg, Neukirchen, Reinhardhausen, Schlangenbad, Usseln, Wiesbaden, Willingen, Ziegenhagen. Ahlbeck, Ahrenshoop, Baabe, BadDoberan,BadSülze, Bansin, Binz, Boltenhagen,Breege, Dierhagen, Göhren, Göhren, Graal-Müritz,Heiligendamm, Heringsdorf,InselHiddensee, InselPoel, Karlshagen, Koserow,KrakowamSee, Kühlungsborn, Loddin, Lubmin, Malchow, Nienhagen,PlauamSee, Prerow,Rerik, Sellin, Thiessow, Trassenheide, Ückeritz, Ueckermünde,Waren (Müritz), Warnemünde, Wustrow,Zempin, Zingst, Zinnowitz
Altenau, BadBederkesa, BadBentheim, BadBevensen, BadBlenhorst, BadBodenteich, BadEilsen, Bad Essen, BadFallingbostel, 4
BadGandersheim, Bad Grund, BadHarzburg, BadIburg, BadLaer, BadLauterberg, BadMünderamDeister, BadNenndorf, BadPyrmont, BadRothenfelde, BadSachsa, BadSalzdetfurth, BadZwischenahn, Baltrum, Bensersiel (Esens), Borkum, Braunlage, Burhave, Clausthal-Zellerfeld, Cuxhaven, Dangast (Varel), Dornumersiel, Hahnenklee (Goslar), Hitzacker, Hohegeiß (Braunlage), Hooksiel, Horumersiel-Schillig, Juist,Langeoog,Lüneburg, Melle, Neuharlingersiel, NeuhausimSolling (Holzminden), Norddeich (Norden), Norderney, Salzgitter- Bad (Salzgitter), Salzhemmendorf, SanktAndreasberg, Soltau, Spiekeroog, Tossens, Wangerooge,Wieda, Wildemann, Wittmund,Wremen
Severní Porýní-Vesfálsko
31
Porýní-Falc
22
Sársko
4
Aachen, BadBerleburg, BadDriburg, BadFredeburg (Schmallenberg), BadHolzhausen (PreußischOldendorf), BadLaasphe, BadLippspringe, BadMeinberg, BadMünstereifel, BadOeynhausen, BadSalzuflen, BadSassendorf, BadWaldliesborn, BadWesternkotten, BadWünnenberg, Brilon, Eckenhagen, Gemünd (Schleiden), Grafschaft (Schmallenberg), Hausberge (Porta Westfalica), Hiddesen (Detmold), Hopfenberg (Petershagen), Nieheim, Nümbrecht, Olsberg, Randringhausen (Bünde), Rothenuffeln, Schieder (Schieder-Schwalenberg), Tecklenburg, Vlotho, Winterberg BadBergzabern, BadBertrich, BadBodendorf (Sinzig), BadBreisig, BadDürkheim, Bad Ems, BadHönningen, BadKreuznach, Bad Marienberg, BadMünsteram Stein-Ebernbrug, BadNeuenahr-Ahrweiler,BadSalzig (Boppard), BadSobernheim, BadWildstein (TrabenTrarbach), Bernkastel-Kues, Daun, Ehlscheid, Kyllburg, Lahnstein, Manderscheid, Rengsdorf, Vallendar Blieskastel, Nonnweiler, Orscholz, Weiskirchen 5
Sasko
14
Sasko-Anhaltsko
Šlesvicko-Holštýnsko
Durynsko
CELKEM
4
64
18
Altenberg, BadBrambach, BadDüben, BadElster, BadGottleuba-Berggießhübel, BadLausick,BadMuskau,BadSchandau, BadSchlema, Gohrisch, Jonsdorf, Rathen, ThermalbadWiesenbad, Wolkenstein OT Warmbad BadKösen, BadSalzelmen (Schönebeck), BadSuderode, BadSchmiedeberg
Albersdorf, BadBramstedt, BadMalenteGremsmühlen, BadSegeberg, BadSchwartau, Bosau, Bredstedt, BurgaufFehmarn, Büsum,Dahme, Damp, Dersau, Eckernförde, Eutin, Friedrichskoog, Friedrichstadt, Gelting, Glücksburg, Grömitz, Großnebrode, Haffkrug, Heikendorf, Heiligenhafen, Helgoland, Hohwacht, Hörnum (Sylt), Kampen (Sylt), Kellenhusen, Kellinghusen, Langballig, Leck, List (Sylt), Lütjenburg, Mölln, Nebel, Neustadt in Holstein, Nieblum, Niebüll, Niendorf, Norddorf, Nordstrand, OstseebadLaboe, Pellworm, Plön, Rantum (Sylt), Ratzeburg, Sankt Peter-Ording, Scharbeutz, Schobüll, Schönberg, Schwabstedt, Sierksdorf,Strande, Süderstapel, Sylt-Ost,TimmendorferStrand, Tönning, Travemünde (Lübeck), Utersum, WeißenhäuserStrand (Oldenburg in Holstein),Wenningstedt-Braderup (Sylt), Westerland, Wittdün,WykaufFöhr Bad Berka, BadBlankenburg, BadColbergHeldburg, BadFrankenhausen, BadKlosterlausnitz, BadLangensalza, BadLiebenstein, BadLobenstein, BadSalzungen, BadSulza, BadTennstedt, Finsterbergen (Ortsteil der StadtFriedrichroda), Friedrichroda, HeilbadHeiligenstadt, Masserberg, Oberhof, Stützerbach, Tabarz
408
-
Zdroj: vlastní zpracování z údajů http://www.kurorte-und-heilbaeder.de/ 6
7
Příloha č. 3 - Seznam lázeňských míst v Rakousku
Region
Počet lázeňských míst
Burgenlandsko
3
Dolní Rakousko
18
Horní Rakousko
12
Korutany
11
Salcbursko
8
Štýrsko
14
8
Seznam BadSauerbrunn, BadTatzmannsdorf, Frauenkirchen BadDeutsch-Altenburg, Baden, BadPirawath, BadSchönau, BadTraunstein, BadVöslau, Garsam Kamp, Gross Gerungs, Kleinzell, Laaan der Thaya, Mönichkirchen, MoorbadHarbach, Ottenschlag, Puchberg, Purgstall, Reichenau, Semmering, Senftenberg, Aspach, BadHall, BadIschl, BadKreuzen, BadLeonfelden, BadSchallerbach, BadWimsbach, BadZell, Feldkirchen, Geinberg, Schärding, St. GeorgenimAttergau Althofen, BadBleiberg, BadEisenkappel, Bad St. Leonhard, Dellach/Drautal, Dellach, Maria WörthDellach, Micheldorf, St. Lorenzen, WarmbadVillach, Weißbriach BadDürrnberg, BadGastein, BadHofgastein, BadVigaun, Kaprun, Salzburg, St. Veit (imPongau), StroblamWolfgangsee Aflenz, BadAussee, BadGams, BadGleichenberg, BadMitterndorf, BadRadkersburg, BadWaltersdorf, Dürnstein, Hartberg, Laßnitzhöhe, Loipersdorf, Oberzeiring, Schwanberg, St.
Tyrolsko
3
Vídeň
1
Vorarlbersko
3
CELKEM
73
Zdroj: http://www.oehkv.at/sidebar/download/link-2.html
9
Radegundbei Graz BadHäring, Längenfeld, Umhausen in Ötztal Wien-Oberlaa Gaschurn, Krumbach, Reuthe -
Příloha č. 4 – Historie Karlových Varů „Samostatná historie Karlových Varů, jakožto lázeňského města, se píše kolem roku 1370, kdy mu Karel IV. udělí jistá privilegia. V této době se začala stavět první lázeňská zařízení“ (Historie a současnost Karlových Varů, 2013). O vzniku města jiţ bylo napsáno několik legend, z nichţ ta nejznámější praví, ţe Karel IV na své lovecké výpravě po lázeňských lesích následoval psa, který honil zvěř. Během pronásledování zvěře spadl pes do tůně, kde vyvěrala termální voda, a začal výt. Lovci uslyšeli jeho vytí a domnívali se, ţe byl poraněn zvěří. Ovšem kdyţ dorazili na místo, naskytla se jim zvláštní podívaná na psa v horké vodě. Lovci ochutnali horkou vodu a o celé události informovali Karla IV., který se na místo vydal a za přítomnosti svých lékařů poznamenal, ţe taková voda můţe vyléčit mnoho onemocnění. Brzy panovník nařídil, aby se celé místo osídlilo a okolo pramene nechal vystavit domy. (Sommer, 2011). Karlovy Vary si prošly i útrapami třicetileté války. Velice neklidné časy a nepříznivé, hlavně hospodářské, následky z válečných let se projevily především v citelném poklesu lázeňské návštěvnosti, coţ se odrazilo i na celkovém hospodářském růstu města. Z těchto důvodů vznikly nové obory, kdy karlovarští řemeslníci vedle lázeňství rozvíjeli další typická karlovarská řemesla (např. jehlářství, puškařství, cínařství a noţířství). Citelnější oţivení lázeňského ţivota nastalo zhruba koncem 17. století, kdy si cestu do Karlových Varů našli bohatí šlechtičtí návštěvníci z kruhů saského a následně i ruského a polského panovnického dvora. Velké jméno daly Karlovým Varům dva lázeňské pobyty ruského cara Petra Velikého. V roce 1707 potvrdil císař Josef I. Karlovým Varům všechna privilegia, kdy je výslovně označil za královské svobodné město.
10
Příloha č. 5 – Historie Mariánských Lázní Mariánské Lázně patří k nejmladším lázeňským místům v České republice, neboť jejich historie se začala psát teprve před více neţ 200 lety. Na druhé straně se jiţ po sto letech staly důleţitým lázeňským místem a hostily slavné osobnosti včetně členů královské rodiny. Na konci 18. století začal studovat vlastnosti místních pramenů lékař Josef Jan Nehr a brzy se přesvědčil o léčivých účincích na lidské zdraví. V roce 1808 byl jeho zásluhou postaven první lázeňský dům a místo dostalo označení Mariánské Lázně. K další významné osobnosti patřil Karel Kašpar Reitenberger, který se i přes odpor ostatních proslavil investicí do lázeňské infrastruktury. Během 19. století význam lázní stoupal strmě vzhůru a díky napojení města na ţelezniční trať Cheb-Plzeň (1972) způsobilo další příliv hostů. Stavěly se nové a nové lázeňské domy a na počátku 20. století byly Mariánské lázně na svém vrcholu a staly se významným světovým centrem. První světová válka lázně negativně ovlivnila a druhou světovou válku přeţily lázně bez úhony. Po válce byla lázeňská zařízení znárodněna a změněna na zotavovny pro pracující obyvatelstvo. Po roce 1989 se lázně opět otevřely zahraničním pacientům a přibyla nová zařízení. (Historie Mariánských Lázní, 2005-2012)
11
Příloha č. 6 – Historie Františkových Lázní „Nynější Františkův pramen, ve středověku také nazýván Chebská voda, Městská nebo Slatinná kyselka, poskytoval úlevu nemocným občanům z okolí již cca od počátku 15. století“ (Krátce z historie města, 2007). Zmínka z roku 1617 zcela potvrzuje šířící se proslulost místní minerální vody, poněvadţ si ji nechala dováţet císařovna Anna aţ do Prahy. Se zaloţením města je spjato jméno lékaře Bernharda Adlera, který si byl velice dobře vědom síly léčivých účinků, které kyselka obsahovala. Koncem 18. století bylo zaloţeno lázeňské město.
12
