Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r.o

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r.o. Fakulta gastronomie, hotelnictví a turismu

Ahmadov Javidan

Stav a výhled rozvoje cestovniho ruchu v Rusku a možnosti pro dalši rozvoj ve vztahu k ČR Bakalářská práce

Praha 2014

Stav a výhled rozvoje cestovniho ruchu v Rusku a možnosti pro dalši rozvoj ve vztahu k ČR

Bakalářská práce

Autor: Ahmadov Javidan

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r.o. katedra gastronomie, hotelnictví a turismu

Studijní obor: Hotelnictvi Vedoucí bakalářské práce prof. Ing. Jiří Jindra, CSc. Datum odevzdání bakalářské práce: 18.11.2014 Datum obhajoby bakalářské práce: _.01.2015 E-mail: [email protected]

Praha 2014

2

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Stav a výhled rozvoje cestovniho ruchu v Rusku a možnosti pro dalši rozvoj ve vztahu k ČR“ vypracoval samostatně pod vedením prof. Ing. Jiří Jindra, CSc.a použil jen prameny, které uvádím v seznamu použitých zdrojů. Jsem si vědom že zveřejněním bakalářské práce souhlasím s jejím zveřejněním dle zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách v platném znění, a to bez ohledu na výsledek její obhajoby.

V Praze dne......................... ..................................................... Ahmadov Javidan

3

OBSAH ÚVOD..............................................................................................................................................8 1. Klasifikace cestovního ruchu....................................................................................................9 1.1. Členění cestovního ruchu......................................................................................................9 1.2. Formy cestovního ruchu.......................................................................................................9 1.3. Podmínky pro rozvoj cestovního ruchu .............................................................................10 2. Cestovní ruch jako součast ekonomiky..................................................................................11 2.1. Cestovní ruch jako součast okolního prostředí...................................................................11 2.2. Cestovní ruch – motor ekonomiky......................................................................................15 3. Cestovní ruch na území Ruské federace................................................................................19 3.1. Historie rozvoje turismu v Rusku........................................................................................19 3.2. Rozvoj vjezdového turismu do Ruska..................................................................................19 3.3. Prohlídka pamětihodností Ruska........................................................................................21 3.3.1. Přirodní pamětihodnosti..........................................................................................21 3.3.2 Kulturně – historické památky..................................................................................22 3.3.3 Jižní lázně Ruska......................................................................................................23 3.3.4. Lyžarská střediská Ruska.........................................................................................23 3.3.5. Okružní plavby a cesty.............................................................................................24 3.3.6. Lov, fotografování divoké přírody, rybaření...........................................................25 3.3.7. Plážový a ozdravný turismus....................................................................................26 3.3.8. Sportovní a extrémní turismus...................................................................................28 3.4. Sféra turistických služeb.....................................................................................................29 4. Cestovní ruch na území České republiky..............................................................................30 4.1. Historie rozvoje turismu v Česku........................................................................................30 4.2. Rozvoj vjezdového turismu do Česka..................................................................................31 4.3. Pamětnosti Česka podle regionů........................................................................................34 5. Perspektivy spolupráce Česka a Ruska ve sféře turismu ....................................................37 6. Dotazníkové šetření..................................................................................................................39 4

7. Závěr.........................................................................................................................................40 Seznam literatury a dalšich zdrojů............................................................................................41 Seznam tabulek a grafů...............................................................................................................43 Přiloha – 1 Dotazník pro občany ČR.........................................................................................44 Přiloha – 2 Dotazník pro občany Ruské federaci......................................................................45 Přiloha – 3 Vyhodnocení dotazníkového šetření pro občany ČR............................................46 Přiloha – 4 Vyhodnocení dotazníkového šetření pro občany Ruské federaci........................50

5

Abstrakt Ve své diplomové práci jsem rozebral perspektivy rozvoje oboustranných, vzájemně výhodných vztahů v oblasti turismu mezi Českem a Ruskem. Jak ukazuje praxe mezinárodních vztahů, mezinárodní turismus ve všech etapách svého vývoje byl faktorem způsobujícím vývoj vzájemného pochopení mezi státy a národy, důležitým prostředkem posílení míru a přátelství, aktivním stimulátorem rozvoje zahraničně ekonomických, obchodních a kulturních vztahů. Turismus byl vždy plodnou půdou pro mezinárodní spolupráci. Bez spolupráce zemí by se turismus nemohl úspěšně rozvíjet. Jestli nějaká země zůstane lhostejnou k potřebám nebo přáním zahraničních turistů, pak se cesty do této země sotva stanou masovými. Široce se uplatňující praxí masového mezinárodního turismu jsou vypracovány rozmanité a poměrně efektivní formy spolupráce, jejímiž základními úkoly jsou: -

využití turistických vztahů pro posílení vzájemného pochopení a důvěry mezi zeměmi; využití turismu pro rozvoj vzájemně výhodných ekonomických a obchodních vztahů; vytvoření příznivých podmínek pro turistickou výměnu na vzájemném základě, organizace technické spolupráce cestou výměny informací, zavedení všeobecných standardů a technologií v obsluhování turistů a zjednodušení turistických formalit.

Objektem mého výzkumu je trh turistických služeb České republiky a Ruské federace. Cíl práce spočívá v představení obecné charakteristiky trhu turistických služeb v Česku a v Rusku. Určení cest spolupráce a vývoj partnerských vztahů obou stran. Úkol: 1) Zjištění stavu turistického průmyslu Česka a Ruska. 2) Proanalyzovat dynamiku rozvoje turistického procesu v Česku a v Rusku. 3) Prozkoumat strategické směry rozvoje spolupráce Česka a Ruska. Aktuálnost tématu je určena polohou Česka jakožto turisticko-rekreačního centra evropského významu ve spolupráci a rozvoji partnerských vztahů mezi ruskými a českými operátory turistického trhu. Klíčová slova: partnerství, turismus, rozvoj, perspektiva

6

Abstract In my diploma work, I considered the prospects of development of bilateral and mutually beneficial relations in the sphere of tourism between the Czech Republic and Russia. As practice shows of international relations, international tourism at all stages of its development was a factor contributing to the establishment of mutual understanding between nations and peoples, an important means of strengthening peace and friendship, active stimulator development of foreign, trade and cultural relations. So, tourism has always been fertile ground for international cooperation. Without the cooperation of countries, tourism could not thrive. If any country is indifferent to the needs or desires of foreign tourists, it is unlikely that their trip to this country will be massive Practice of mass international tourism developed and widely used diverse and highly effective form of cooperation, whose main objectives are: - The use of tourist relations to strengthen mutual understanding and trust between the two countries; - The use of tourism for the development of mutually beneficial economic and trade relations; - The creation of reciprocal favorable conditions for tourist exchange, the organization of technical cooperation through exchange of information, the introduction of common standards and technologies in the service of tourists, tourist simplify formalities. The object of my study is the market of tourist services in the Czech Republic and the Russian Federation. Aim of this work is to present the general characteristics of tourism market of the Czech Republic and Russia. Identify ways of cooperation and partnership between the two countries. Problem: 1) Identification of the state of the tourism industry of the Czech Republic and Russia. 2) To analyze the dynamics of the development of the tourism process and the Czech Republic Russia. 3) To investigate the strategic directions of development cooperation of the Czech Republic and Russia. Relevance of the topic determined by the place of the Czech Republic, as a tourist and recreational center of European importance, in co-operation and development of partnerships between Russian and Czech operators of the tourist market. Keywords: partnership, tourism, development prospect.

7

ÚVOD Cestovní ruch je pojem, na který může mít každý jiný názor ve smyslu jeho definice, každý si po pojmem cestovní ruch představí něco jiného. Pro někoho je to zájezd k moři, pro jiného je to jízda automobilem po České republice, a pro dalšího pak pěší túra. Odborná literatura ale uvádí více definic cestovního ruchu, i když si jsou velice podobné. Každá z nich ale klade důraz na trochu něco jiného.Wokoun a Vystoupil uvádějí, že: Cestovní ruch označuje všechny vztahy, které vznikají tím, že se člověk různě přemisťuje a pohybuje, aniž by na jiném místě chtěl trvale bydlet a nebo se stěhoval za prací (Wokoun a Vystoupil, 1987, str. 12). Jiná definice zase říká, že „v rámci cestovního ruchu dochází k uspokojování potřeb člověka, tzn. tím, že cestuje uspokojuje potřebu odpočinku, sportování či poznávání“(Indrová, 2009). Je také možné jednoduše říci, že se jedná o pohyb obyvatelstva z místa na místo, jak uvádí V. Hrala (2005, str. 17). Souhrnným znakem je to, že se jedná o pohyb z místa na místo, někdy jsou i zmiňovány služby, které jsou na toto navázány. Těmito službami se myslí různé aktivity, které jsou úzce s cestovním ruchem spojeny, resp. jsou spojeny s cestováním. Foret a Foretová (2001, str. 23) zmiňují to, že je tam možné zahrnout všechny činnosti člověka, které jsou spojeny s cestováním – tedy jedná se o člověka, který odjede mimo své bydliště, kdy není účelem výdělečná činnost. Domnívám se, že důležité je v definicích zmínit nejen cestování mimo trvalé bydliště a mimo své pracovní závazky, ale je nutné připomenout také to, že se jedná o cestování kvůli volnočasovým aktivitám. Příkladem může být kongresový cestovní ruch: zde se rozhodně nejedná přímo o práci, ale stejně tak se ani nejedná o cestování tak, jak ho všichni chápou, tedy cestování za poznáním, odpočinkem či procházkami v přírodě – tedy klasickou dovolenou.

8

1. Klasifikace cestovního ruchu 1.1 Členění cestovního ruchu Cestovní ruch je možné různě klasifikovat, je možné rozlišit několik jeho druhů. Základní členění cestovního ruchu je možné členit dle níže uvedených kritérií (Wokoun a Vystoupil, 1987). Za prvé je možné členit cestovní ruchu dle toho, kde se uskutečňuje: jde tedy o domácí a zahraniční cestovní ruch. Za druhé je možné ho rozdělit na aktivní a pasivní, kdy záleží na tom, zda se vyjíždí do jiné země a nebo přijíždí. Je možné ho za třetí také rozdělit podle délky cestování, a to na dlouhodobý a krátkodobý. Krátkodobý znamená interval 1 – 4 dny, dlouhodobý pak 5 a více dnů. A konečně je možné cestovní ruch členit také dle toho, kdy dochází k cestovnímu ruchu z hlediska roku, tedy: sezónní a celoroční. Cestovní ruch, který je celoroční, není omezen rožními obdobími nebo nějakými částmi roku, na druhou stranu sezónní toto omezení má, neboť se jedná většinou o nárazové akce spojené s daným ročním obdobím, např. ohledně koštování vína apod. Je možné také zmínit klasifikaci podle počtu osob, které se cestovního ruchu účastní: jedná se pak o cestovní ruch masový nebo individuální.

1.2 Formy cestovního ruchu Jednotlivé formy cestovního ruchu závisí na tom, jakým způsobem mají účastníci cestovního ruchu potřebu uspokojovat své potřeby. Jedná se tedy o specifické zaměření cestovního ruchu pro určitý segment klientů, kteří mají specifické požadavky. Může se jednat o požadavky specifického charakteru týkající se realizace akce, zabezpečení akce, její kvality, rozsahu apod. (Vystoupil a kol., 2006). Spíše, než že by se jednalo o nějakou oficiální kategorizaci, se jedná o rozdělení pro účely marketingové, resp. pro potřeby cestovních kanceláří dle toho, jaký motiv má zákazník cestovat, na jakou destinaci je zaměřen (Malá a kol., 2002). Je tedy možné jmenovat příklady:

-

Lázeňský cestovní ruch.

-

Welness pobyty.

-

Městský cestovní ruch zaměřený na památky.

-

Zimní a letní cestovní ruch zaměřený za rekreování, sporty a turistiku.

-

Veletržní cestovní ruch. 9

-

Cestovní ruch zaměřený na pobyt na venkově a péči o domácí zvířata.

-

Atd.

1.3 Podmínky pro rozvoj cestovního ruchu Aby mohl cestovní ruch řádně fungovat a aby se mohl zdravě rozvíjet, je nutné se zabývat podmínkami pro jeho rozvoj, neboť je možné nalézt spoustu podmínek, které mohou cestovní ruch ovlivňovat a nebo také brzdit jeho rozvoj. I proto je cestovní ruch rozvinut na různých místech různě, je nerovnoměrný, ať už se jedná o pohled celostátní a nebo regionální. Takových podmínek je ale velké množství a každý z nich ovlivňuje cestovní ruch specifickým způsobem. Aby bylo vůbec možné hodnotit význam lokalit pro potřeby cestovního ruchu, je nutné předem analyzovat jednotlivé podmínky a předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu v dané lokalitě. Až po těchto analýzách je pak možné říci, zda je možné v dané lokalitě rozvíjet cestovní ruch a nebo nikoliv, neboť budou převažovat podmínky, které rozvoji brání. Jestliže však pozitivní činitelé převažují, je velká šance na rozvoj cestovního ruchu a tato možnost je tedy relevantní. To však neznamená automatický úspěch, pouze možnost rozvoje, resp. že v rámci okolních podmínek nebude tomuto rozvoji bráněno. Proto se vyplatí cestovní ruch rozvíjet hlavně tam, kde jsou k tomu nejvhodnější příležitosti (Vystoupil, 2005). Podmínky, které jsou pro rozvoj cestovního ruchu důležité, jsou následující:

-

Základní podmínky: do základních podmínek patří geografické, podnebné a přírodní podmínky.

-

Podporující podmínky: Do těchto podmínek je možné zařadit informační podmínky, které se týkají určitého regionu.

-

Brzdící podmínky: Mezi brzdící podmínky se řadí např. ekonomická recese a nebo nepříznivé klimatické podmínky a špatné počasí.

Malá (2002) doplňuje, že tyto podmínky mohou být přírodní a nebo kulturně historické. Vystoupil k tomu dodává podmínky kvalitní infrastruktury, kam je možné zahrnout v rámci cestovního ruchu hlavně ubytovací a stravovací zařízení, sportovní areály, stezky pro pěší i cyklisty a všeobecnou dopravní dostupnost. Šprinclová (1977) však klasifikuje tyto podmínky jiným způsobem, dělí je tedy na:

10

-

Umožňující: Jedná se o podmínky, které umožní dosáhnutí určitých ekonomických zájmů skrze sektor cestovního ruchu.

-

Vyvolávající: V tomto případě jde hlavně o určitý životní standard, potřebu rekreace a odreagování.

-

Usměrňující: Sem je možné zařadit např. přírodu, charakter lokality.

Pásková (2002) představuje asi nejkomplexnější přehled podmínek cestovního ruchu. Jedná se o:

-

Selektivní podmínky: politické, administrativní, demografické, urbanistické, ekologické, personální.

-

Lokalizační předpoklady: kulturní, přírodní.

-

Realizační předpoklady: komunikační, technické, materiální.

Aby se tedy cestovní ruch mohl rozvíjet, je nutné mít pro něj vhodné podmínky. Příkladem absolutně nevhodných podmínek pro cestovní ruch může být střed pouště. Zde není možné nalézt vhodné klimatické podmínky, příjemné počasí, pamětihodnosti ani potřebnou infrastrukturu či technické zázemí. Proto každý investor, který se rozhodne do cestovního ruchu investovat, a obvykle se jedná o vysoké částky, musí velice pečlivě vážit, do jaké míry se mu to vyplatí či nikoliv – tedy musí brát v úvahu všechny podmínky dané lokality a podmínky rozvoje cestovního ruchu v daném místě.

2. Cestovní ruch jako součást ekonomiky 2.1 Cestovní ruch jako součást okolního prostředí Cestovní ruch je součást prostředí fungování hospodářských procesů v každém státě, není izolován od ostatního dění, ale je jeho plnou součástí. Je součástí prostředí, ve kterém žijeme a ve kterém probíhají další činnosti. Dochází zde ke vzájemné interakci, neboť cestovní ruch toto prostředí ovlivňuje a na druhou stranu okolní prostředí ovlivňuje zpětně cestovní ruch. Vystoupil (2006) uvádí, že je možné jednotlivá tato prostředí definovat a rozdělit podle činností, kterými se zabývají. Jedná se o tato prostředí:

11

Ekonomické prostředí Ekonomické prostředí a cestovní ruch jsou spolu pevně spojeny a cestovní ruch je pro ekonomiku daného státu nesmírně důležitý. V prvé řadě vytváří HDP, neboť generuje zisky firem, které v rámci cestovního ruchu působí. Tím dochází k tomu, že firmy zaměstnávají lidi, vyplácí jim mzdy, a tito lidé opět mohou utrácet, což dále přispívá ke zdravému vývoji HDP. Stát ze zisků cestovního ruchu vybírá daně, které může dále přerozdělovat, např. ve prospěch sociálních služeb,

staveb komunikací nebo platů státních zaměstnanců. V neposlední řadě

ekonomický vývoj, výběr daní atd. přispívá k vyrovnanému hospodaření státního rozpočtu.

Cestovní ruch nejenže má pozitivní vliv na ekonomickou kondici státu, ale může také pozitivně ovlivňovat regiony či přímo města a obce. Nemusí se jednat přímo o přínos ekonomický, tzn. že by se plnily obecní rozpočty, ale zprostředkovaně. Platí totiž, že cestovní ruch, pokud má co nabídnou, činí daný region či obec atraktivní, lidé se sem rádi vracejí či danou lokalitu doporučí a po té není o turismus nouze. Region je pak zajímavý pro podnikání, pro investice a je tak možné dále zvyšovat jeho atraktivitu, což dále budí další zájem turistů. Právě investice do regionu, jak soukromé, tak veřejné, za účelem zlepšení služeb a infrastruktury pro turisty, má pozitivní přínos také pro místní obyvatelstvo. Neboť se zvyšuje počet pracovních míst v místě, opravují se místní komunikace, zvyšuje se dopravní obslužnost či dostupnost obchodů a služeb. V některých zemích je cestovní ruch dokonce základním tahounem ekonomiky a pokud dochází k poklesu výkonu cestovního ruchu, dochází k poklesu HDP. Příkladem můžou být země na severu Afriky, které jsou na cestovním ruchu závislé a při tamních občanských nepokojích se místní politici velice rychle snaží obnovit důvěru ve všechny subjekty cestovního ruchu, neboť si velice dobře uvědomují možné ztráty z poklesu atraktivity tamního regionu pro cestovní ruch. Země, které jsou na cestovním ruchu závislé, často vypracovávají rozsáhlé národní plány na podporu rozvoje cestovního ruchu v dané zemi, neboť vynaložené finanční prostředky, které jsou v tomto duchu efektivně využity, se jim několikrát vrátí. Technické prostředí Neméně důležité je i technické prostředí, kam se řadí hlavně infrastruktura. Tou se má na mysli hlavně výstavba nových komunikací, tzn. silnic, chodníků, pěších zón, cyklistických a bruslařských stezek, promenád atd. Patří sem také výstavba ubytovacích a stravovacích kapacit, tzn. hotelů, pensionů, ubytoven, jídelen, restaurací, a také výstavba různých odpočinkových zón, 12

sportovišť atd. Technické prostředí je vlastně komplexní technické zázemí cestovního ruchu, bez kterého by cestovní ruch nemohl fungovat.

Sociální prostředí Cestovní ruch, pokud dobře funguje, poskytuje výdělky a tím pádem se zvyšuje kupní síla obyvatel, kteří mohou svoje touhy a přání cestovat proměnit ve skutečnost, jejich motivace cestovat, pokud mají peníze, je větší. Ale jak bylo uvedeno, záleží na sociálním postavení jedince a také na tom, jak cestovní ruch sociální prostředí ovlivňuje. Navíc, pokud existuje možnost cestovat a cestovní ruch je všude kolem nás, i to motivuje lidi, samo o sobě, k cestování. Ekologické prostředí Ekologické prostředí je opět s cestovním ruchem velice úzce spjato, neboť cestovní ruch ekologii a životní prostředí ovlivňuje velice významně. Existují dvě možnosti, jak cestovní ruch životní prostředí ovlivňuje: 1) Je neoddiskutovatelné, že cestovní ruch životní prostředí zatěžuje a že kolikrát ničí přírodní prostředí, jak faunu, tak flóru v daném místě. Sice musí být každá stavba povolena a státní orgány musí jasně určit, zda dochází či nedochází k porušení zákona ve vztahu k ochraně životního prostředí, na druhou stranu však k záboru přírody, i když vše probíhá v rámci zákona, dochází. Jedná se hlavně o stavby komunikací, hotelů, velkých rekreačních komplexů atd. Navíc po dostavbě začnou do místa dojíždět turisté a zvýší se tak hlučnost, prašnost, emise atd., což je opět pro okolní životní prostředí zátěž. 2) Existuje však také opačná souvztažnost mezi cestovním ruchem a životním prostředím. Cestovní ruch totiž může přírodě pomoci, a to tehdy, pokud v zájmu cestovního ruchu dochází ke kultivaci krajiny, k sanacím starých ekologických škod atd. Prostředí, které je přívětivé pro cestovní ruch, totiž může být přívětivé také pro přírodu. Příkladů může být hodně, např. sanace starých hnědouhelných dolů, budování vodních ploch, kultivace lesních porostů, zakládání nových chráněných území, odbahňování vodních nádrží, čištění koryt potoků, řek a studánek. Jedno je společné, na základě potřeby zlepšit atraktivitu prostředí pro cestovní ruch dochází k péči o krajinu v daném regionu. Vychází se z toho, že pokud se místní příroda bude turistům líbit 13

a pokud se zde budou cítit dobře, budou se vracet a budou zde utrácet své peníze, tzn. místní region bude prosperovat. Jak již bylo uvedeno, platí mezi cestovním ruchem a prostředími vzájemná interakce a nejinak tomu je i u životního prostřední, které může ovlivnit cestovní ruch. Zde je možné jmenovat řádění přírodních živlů, např. krupobití, vichřici, požáry atd., kdy bývá zničeno nebo poškozen o technologické zázemí cestovního ruchu, a nejen to. Často je zničena i sama příroda, vznikají povodně, polomy, sesouvá se půda. Jsou zničeny turistické a naučné stezky. Informační prostředí Informační prostředí je pro cestovní ruch velice důležité. Jedná se o prostředí elektronické propagace, reklamy a internetu. Je totiž potřeba neustále komunikovat mezi potenciálním zákazníkem a poskytovatelem služeb v cestovním ruchu. Každý takový subjekt cestovního ruchu se snaží komunikovat, nabízet o sobě informace, snaží se propagovat svoje služby. Jedná se tedy o velmi výrazný marketingový nástroj. Důležitou roli zde hraje internet, ať už jde o možnost vybírat z elektronických katalogů, které mají na svých stránkách i malé cestovní kanceláře či agentury, ale je také nutné zmínit elektronické objednávkové systémy atd. To vše šetří čas, peníze a zvyšuje komfort pro zákazníka, který je na takové služby v dnešní době již zvyklý a bere je jako samozřejmost. Pokud tedy subjekt cestovního ruchu neumí dobře uchopit dnešní informační prostředí, nutně zaostává za konkurencí. Politické prostředí Jelikož je cestovní ruch významným odvětvím národního hospodářství každé země a je jedním zdroje příjmů státu, snaží se stát cestovní ruch podporovat, a to buď přímo, kdy vypracovává různé koncepce rozvoje cestovního ruchu a různé strategické plány cestovního ruchu, které také financuje, a nebo nepřímo, tzn. kultivací podnikatelského prostředí v oblasti cestovního ruchu. Stát, který podporuje cestovní ruch, si je totiž dobře vědom, že koruna investice, která je efektivně vynaložena, se mu v budoucnu může několikrát vrátit. Je však třeba také uvést, že v některých státech je cestovní ruch okrajovou záležitostí a politické prostředí je tak velice slabé, stát nemá potřebu cestovní ruch podporovat, neboť pro něho nemá strategický význam.

14

2.2 Cestovní ruch – motor ekonomiky Již bylo uvedeno výše, že cestovní ruch je nedílnou součástí ekonomiky a pokud je tento sektor podnikání v kondici, tak je také motorem ekonomiky, a to nejen v regionu, kde má své zázemí, ale také v celostátním měřítku (Vystoupil, 2007). Malá (2002) uvádí, že cestovní ruch na základě svých aktivit ovlivňuje ekonomiku státu, resp. jednotlivé oblasti národního hospodářství, tedy hrubý domácí produkt, platební bilanci státu, příjmy místních rozpočtů i státního rozpočtu, nezaměstnanost apod. Vystoupil (2006) uvádí tyto základní ekonomické funkce: -

vyrovnávací funkci

-

výrobní funkci

-

příjmovou funkci

-

funkci zaměstnanosti

Vyrovnávací funkce Vyrovnávací funkce vychází z toho, že na základě cestovního ruchu se distribuuje bohatství i do těch oblastí, které jsou méně rozvinutá a kde je slabý hospodářský růst. Rozdíly, které tak jsou mezi bohatými a chudými regiony, je možné vyrovnávat. Region je rozvíjen a navíc zde cestovní ruch působí jako stabilizační faktor. Tento faktor má nejen působnost na obyvatele, resp. na jejich bohatství, ale působí také v kulturní a sociální sféru daného regionu. Na základě toho pak dochází k přílivu dalších turistů. Region tak může postupně znovu objevovat svoji kulturní specifičnost, své tradice atd., které se na základě nového přílivu turistů znovu oprášily či znovuobjevily. Aby však tato vyrovnávací funkce fungovala a aby bylo možné na základě cestovního ruchu region rozvíjet, je nezbytně nutné, aby v daném místě byly všechny předpoklady pro fungování cestovního ruchu. Jedná se o předpoklady demografické, urbanizační, technologické či realizační. Pokud jsou všechny předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu splněny, může vzniknout nový impuls a cestovní ruch bude působit jako vyrovnávací funkce. I když jsou předpoklady pro fungování cestovního ruchu v regionu, i tak nemusí cestovní ruch fungovat, a nemusí se tedy projevit vyrovnávací funkce. Předpoklady totiž nestačí, neboť je ještě třeba, aby:

- existovala poptávka, která by byla zaujata danou nabídkou, aby nabídka byla poptávkou reflektována - aby existovala dostatečná nabídka, dostatečně strukturovaná a pestrá, aby mola být reflektována potenciální poptávkou 15

Vystoupil (2006) dále uvádí, že je nutné, aby fungovaly jak vnitroregionální předpoklady cestovního ruchu, tak určitá nezávislost na regionech ostatních, neboť ty nemusí být cestovnímu ruchu otevřeny, resp. zde nemusí být pro cestovní ruch správné předpoklady. Jen nezávislost na okolních regionech může zajistit maximální profit z cestovního ruchu.

Výrobní funkce Jakákoliv hodnota, jež je tvořena na základě výrobní funkce, je svázána s určitým výrobním procesem pomocí výrobních faktorů. Výrobními faktory jsou půda, práce, kapitál. V současnosti některá literatura uvádí jako čtvrtý výrobní faktor také informace. Jednotlivé vstupy, které jsou do výrobního procesu dány, jsou přetvořeny na výstupy, nebo-li produkci, tj. zboží a služby. Klasický výrobní proces si však v cestovním ruchu představit nelze, nejedná se o stroj, kdy na jedné straně vložíme vstupy a na straně druhé vypadne výrobek. U cestovního ruchu je to mnohem složitější, neboť se jedná o velice strukturované odvětví, které má své vnitřní vazby a zákonitosti. V cestovním ruchu je výrobní proces velice komplikovaný. Na jeho počátku jsou fyzická zařízení, nějaké technologické zázemí, na které se nabalují služby, které výsledný produkt cestovního ruchu dotváří dle přání zákazníka. Záleží na tom, zda zákazník projeví poptávku, zda bude z jeho strany zájem. Pak je možné služby a celkový produkt cestovního ruchu zákazníkovi přizpůsobit. Jak dále uvádí Vystoupil (2006), přidaná hodnota z celkového produktu cestovního ruchu bude tím větší, čím větší bude cena nebo čím nižší budou náklady. Právě rozdíl mezi náklady a konečnou cenou je ziskové rozpětí, nebo-li marže, která definuje zisk z daného produktu. I když představa výrobní funkce v cestovním ruchu může být zavádějící, výrobní charakter v cestovním ruchu lze definovat na základě toho, že:

-

cestovní ruch vytváří pracovní místa, je v pozici zaměstnavatele lidí a využívá výrobní faktor práce

-

je producentem kapitálových příjmů

-

umožňuje participovat na pozemkové rentě

Z krátkodobého hlediska bude výrobní funkce přispívat k přírůstku HDP, z dlouhodobého hlediska se bude zvyšovat národní bohatství. 16

Příjmová funkce Příjmová funkce je velice důležitá v tom smyslu, že je spojena s multiplikátorem, jež generuje další příjmy, s tzv. multiplikačním efektem. Tento efekt říká, o kolik se změní příjmy z cestovního ruchu, pokud se výdej turisty změní o jednotku. Znamená to, že pokud turista učiní v oblasti cestovního ruchu nějaký výdaj, vygeneruje to příjem, který se bude dále řetězit. Příjem od turisty je totiž příjem jednotlivce, který poskytuje služby, vyrábí výrobky, a nebo také služby a zboží nakupuje. Pokud se jeho příjem zvýší, jak bylo uvedeno, může rozšířit svoji výrobu a dát někomu práci (a tato osoba bude ze svého příjmu dále utrácet a generovat další zisky), a nebo může tento příjem utratit za zboží či služby firmy, která bude moci, pokud se bude její produkce prodávat, opět zaměstnat dalšího člověka, nebo zvýšit své zisky, které jsou následně rozděleny a spotřebovány, popř. investovány. Vystoupil (2006) tento mechanismus v cestovním ruchu rozděluje do tří základních fází:

1) V první fázi dojde k turistově útratě, jedná se o určitou "injekci", která je příjmem cestovní kanceláře, agentury, hotelu či pensionu nebo jiného turistického zařízení. Efekt je v tuto chvíli primární. 2) Ve druhé fázi pak dojde ke generování dalších příjmů, neboť ti, kteří přijali výdaje od turistů, budou dále utrácet a budou generovat příjmy svým dodavatelům, např. dodavatelům nápojů, potravin, čistého prádla, inventáře, vybavení provozovny atd. Zde je již možné sledovat efekt nepřímý. 3) Ve třetí fázi pak všichni, kteří přijali přímé i nepřímé efekty, své příjmy vydávají na investice a nebo je sami spotřebovávají. Důležité je, aby region, který chce získávat příjmy z cestovního ruchu, dokázal reagovat na změny a trendy v oblasti cestovního ruchu, aby dokázal odhadnou preference turistů a aby na tyto preference dokázal svoji nabídkou reagovat. Je třeba se zaměřit na reklamu a umět region zpopularizovat, na druhou stranu platí, že např. některé přímořské destinace podléhají módním trendům a ani reklama často nedokáže zastavit propadající se poptávku. Je možné také stavět na kulturním dědictví, přírodním bohatství regionu nebo na nějakých místních zajímavostech.

17

Funkce zaměstnanosti Na zaměstnanost má cestovní ruch v regionech nebývalý vliv, pokud je cestovní ruch rozvinut na celém území státu, jedná se o vliv celostátní. Záleží na tom, jak velkou část ekonomiky cestovní ruch zabírá, jak velkou je jeho součástí. Výrazně se tak podílí na zaměstnanosti, na vytváření nových pracovních míst, neboť:

-

pracovní místa tvoří přímo v odvětví cestovního ruchu

-

pracovní místa tvoří i v navazujících odvětvích, která jsou s cestovním ruchem určitým způsobem spjata

Pokud se jedná o pracovní místa, která jsou tvořena přímo v odvětví cestovního ruchu, jedná se o místa v podnicích, které mají s cestovním ruchem přímý vztah, tzn. jsou to místa v oblastech pohostinství, ubytování, dopravy atd. Pokud se jedná o sekundární hledisko, tj. o pracovní místa vytvářená v oborech, které jsou s cestovním ruchem určitým způsobem spjaty, jedná se o různé dodavatele, kteří dodávají např. nápoje a potraviny pro hotely, stavební firmy, které participují na výstavbě ubytovacích zařízení, či firmy, které poskytují vybavení stravovacím a ubytovacím zařízením atp. Jak dále dodává Vystoupil (2006), zaměstnanost v oboru cestovní ruch lze definovat následujícími charakteristikami:

-

pracuje zde vysoký podíl žen oproti mužům, jedná se o cca podíl 3:1

-

cestovní ruch tím, že podporuje zaměstnanost, může výrazným způsobem pomoci zaostalejším a méně vyvinutějším regionům, které jsou např. strukturálně či jinak znevýhodněné a kterým může pomoci jakýkoliv impuls

-

zaměstnanci jsou zaměstnáváni často jen na sezónu, zaměstnávání je z tohoto pohledu značně flexibilní a nestálé, výhodou je možnost zaměstnávat studenty či rodiče na rodičovské dovolené

-

v rámci trhu práce v oboru cestovní ruch se uplatní jak pracovníci s vysokou kvalifikací a zkušenostmi, tak také i lidé bez patřičného vzdělání či kvalifikace, neboť zde můžeme nalézt velké množství různých pracovních pozic

-

pracovní místa, která jsou generována v rámci cestovního ruchu jsou vytvářena jak sektoru primárním, tak i sekundárním a terciálním

-

pracovní místa jsou v cestovním ruchu vytvářena hlavně středními a menšími firmami 18

3. Cestovní ruch na území Ruské federace 3.1 Historie rozvoje turismu v Rusku Historie rozvoje turismu v Rusku má své zvláštnosti. Za sovětských časů bylo pro cizince problémem dostat se do SSSR („Železná opona“), zejména za turistickými cíly, a v tomtéž období se uvnitř země rozvinulo obrovské turistické hnutí, téměř plně orientované na „divoký“ odpočinek. Kromě toho, sovětské lázně se nacházely především na území současné Ukrajiny, Gruzie, Abcházie, Ázerbajdžánu, Arménie, Lotyšska, Estonska a Litvy a Rusko ztratilo tuto část turistické infrastruktury. V důsledku ozbrojených konfliktů uvnitř republiky a na jejích hranicích byl pro turismus ztracen také Dagestán. Z uvedených příčin a také v souvislosti s krizí 90. let téměř ve všech regionech Ruska na začátku 21. století sféra turistických služeb prakticky neexistovala nebo byla v nevhodném stavu pro uspokojení nových poptávek trhu. Hotely byly vybaveny odposlechy. V současné době se to stává turistickou atrakcí, například v roce 2011 bylo v tallinnském hotelu Viru otevřeno muzeum KGB. Expozice je věnována tématu sledování zahraničních klientů hotelu, které vedli příslušníci státní bezpečnosti v dobách SSSR. Výstava se nachází v „uzavřeném“ 23. patře, které se za sovětských časů využívalo jako „technické“: nacházeli se tam příslušníci KGB a aparát, který využívali. Část tohoto aparátu je součástí expozice. Po rozpadu SSSR do země přijeli turisté ze zahraničí, ale vzhledem k malé dostupnosti informací o Rusku navštěvovali zejména Moskvu a Sankt-Petěrburg a jen někdy zajížděli do jiných měst. Ve stejnou dobu se domácí turisté, stejně jako dříve, orientovali více na samostatný odpočinek a neměli skutečný vliv na rozvoj odvětví. Úměrně tomu se turistická infrastruktura rozvíjela v první řadě v obou hlavních městech a v tradičně nejpopulárnějších městech Ruska: v Kazani, ve městech „Zlatého Kruhu“ a ve Velikém Novgorodě. Také se začaly rozvíjet lázně černomořského, azovského a baltského pobřeží Ruska. V letech po roce 2000 se objevila nabídka také ve sféře sportovního, extrémního, dobrodružného turismu a ekoturismu. Nicméně neexistence jasného programu rozvoje odvětví a systému jeho kontroly a podpory vedlo všude k takovým následkům, jako jsou ve srovnání s analogickými zahraničními nabídkami vysoké ceny při nízké úrovni komfortu a bezpečí. Rok od roku se počet turistů v Rusku měnil pomalu. 3.2 Rozvoj vjezdového turismu do Ruska Rozvoj mezinárodního vjezdového turismu, který je schopen stát se nejen významným zdrojem valutového přírůstku do ekonomického systému země, faktorem stabilizace regionálních trhů práce, ale také nástrojem zapojení do celosvětových procesů, je v současné době v Rusku 19

oficiálně přiznán jako strategická priorita. Kromě vlivu na ekonomiku mnohých zemí mezinárodní turismus působí také na jejich sociální, kulturní a ekologické prostředí. Proto není náhoda, že zájem o tuto aktivitu každý rok roste, přičemž jsou do ní zahrnuty prakticky všechny země světa včetně Ruska. S každým rokem se turistický trh stává stále více stabilním a vyváženým, formy spolupráce cestovních kanceláří s dodavateli turistických služeb stále více různorodým a dokonalým a sortiment nabídek na trhu širokým a diferencovaným. Také roste úroveň profesionality pracovníků turistické sféry, což je vyvoláno jak nevyhnutelností přežití v konkurenčním boji, tak i růstem popularity získání speciálního vzdělání. Ocenění kladného vlivu vjezdového turismu je v mnohém očividné, jelikož rostoucí příjezdy zahraničních občanů do regionu nepochybně vyvolávají pozitivní ekonomické jevy spjaté s růstem produkce národního turistického produktu, přilákáním osobních úspor zahraničních turistů (obvykle ve valutě), vytvořením aktivního spotřebitelského trhu v turistickém centru a růstem schopnosti místního turistického průmyslu přitahovat investice. Pro Rusko je rozvoj turismu obzvlášť důležitý, tj. daná oblast je příznivým prostředím pro fungování podniků malého obchodu, které jsou schopny rozvíjet se bez významných rozpočtových asignací, a je perspektivní pro přilákání zahraničních investicí v širokém měřítku za krátkou dobu. Turistický byznys stimuluje rozvoj jiných odvětví hospodářství: stavitelství, obchodu, zemědělství, produkce spotřebních výrobků, spojů atd. Potenciál ruského vjezdového turismu se vysvětluje, za prvé, přítomností početných turistických rezerv v Rusku, které díky své unikátnosti, exotičnosti a dostupnosti jsou mezi potenciálními zahraničními turisty neobyčejně vyžadovány. Za druhé, zájem o Rusko a události, které v něm probíhají, projevovaný masovými médii a prostými obyvateli zjednodušují posunování národního turistického produktu Ruska na světovém turistickém trhu a zároveň zabezpečují proslulost národních turistických center a turisticky zajímavých objektů. Za třetí, kultura národů Ruska je díky světové proslulosti jejich nejvýraznějších představitelů, historických triumfů a v neposlední řadě také nespočetných migrantů, žijících v současné době v mnohých zemích světa, populární prakticky všude. Nakonec, za čtvrté, je formování konkurenceschopného ruského turistického produktu plně možné díky poměrně vysoké kvalifikovanosti pracovní síly. Rusko, nehledě na velmi bohaté turistické zdroje, zabírá nepatrnou část ve světovém turistickém proudu. Podle hodnocení WTO potenciální možnosti Ruska umožňují přijímat až 40 mil.

20

zahraničních turistů za rok, což je 5,4 krát více než dnes. Statistika vjezdů zahraničních turistů do Ruska je zachycena v tabulce č 1. Ukazatel

2009 rok

2010 rok

2012 rok

2013 rok

Cíl cesty: turismus

2 213 597

2 295 074

2 385 146

2 133 869

Cíl cesty: služební

3 270 312

4 112 477

4 127 231

4 432 077

Cíl cesty: soukromá

15 328 121

14 216 589

15 031 124

15 211 723

Celkem:

20 812 030

20 624 140

21 543 501

22 281 217

Tabulka č. 1 Příjezdy zahraničních občanů do Ruska1

3.3 Prohlídka pamětihodností Ruska Rusko je největší země na světě, rozkládá se v několika klimatických pásech, vyznačuje se různorodostí forem krajiny, má bohatou historii, žijí v něm stovky velkých i malých národů, a proto je zde možné najít množství památek jakéhokoliv typu. Je jasné, že cílem dané části není seznam pamětihodností Ruska, ale pouze obecný popis základních kategorií a uvedení několika, pokud možno, nejvýraznějších příkladů. 3.3.1 Přírodní pamětihodnosti V Rusku se nachází mnoho přírodních objektů, z toho některých skutečně unikátních. Devět z nich je zahrnuto do seznamu objektů Světového dědictví UNESCO. Především se jedná o nejhlubší sladkovodní jezero na Zemi, Bajkal.

Všimněme si, že na březích Bajkalu není

turistická infrastruktura rozvinuta špatně a zejména na historickém úseku Krugobajkalské železnice jezdí výletní vlaky, v nichž cestujícím vykládají o jezeře a historii stavby železnice, a v osadě Listvjanka funguje muzeum, celé věnované Bajkalu. Značnou část ruského území zaujímají horské systémy, mezi něž patří severní část nejvyššího horského systému Evropy – Kavkazu, v níž se nachází mnohé vodopády, překrásné kaňony, mezi alpinisty proslulé vrcholky hor, a také zde žijí mnohé unikátní druhy zvířat. Na Kamčatce se nachází celosvětově známé vulkány, které se v očích cizinců staly svérázným symbolem Ruska. 1

Zdroj: vlastní zpracování z dat Rosstatu http://www.gks.ru/ Федеральная служба государственной статистики (Federální státní statistická služba)

21

Územím Ruské federace protéká pět velkých řek světa: Amur, Lena, Jenisej, Ob a Volha a množství dalších řek, z nichž na každou je možné pohlížet jako na samostatnou pamětihodnost. Jednou z charakteristických zvláštností země je velká plocha území, jež se nacházejí v zóně permafrostu. Tomuto přírodnímu jevu je věnováno muzeum ve městě Igarka v Krasnojarském kraji. Stojí za to poukázat, že v Rusku v současné době existují mnohá přírodovědná muzea, věnovaná přírodě státu: zoologická, geologická, paleontologická a mnohá další. Jejich značná část se nachází v Moskvě, nicméně některá tematická muzea jsou rozmístěna blíže ke zkoumanému objektu, jako ve výše uvedených příkladech. Nakonec v dané částí můžeme vzpomenout „Bílé noci“, přírodní jev, opěvaný básníky, který se stal symbolem města Sankt-Petěrburgu. 3.3.2 Kulturně - historické památky Stejně jako přírodní pamětihodnosti, tak i pamětihodnosti vytvořené lidmi jsou v Rusku rozmanité. A co více, jejich značná část je cizincům prakticky neznámá a, co je smutnější, také obyvatelům státu. Nejpopulárnější jsou mezi turisty Moskva a Sankt-Petěrburg, značnou popularitu mají také cesty po „Zlatém kruhu Ruska“, do Velikého Novgorodu, Vologdy, Pskova, Kazaně a Volgogradu. Nicméně v každém z existujících nyní ruských měst je něco, co by si turisté mohli prohlédnout. Odlišné od jiných států dělá Rusko ruská architektura. Její „perly“ je možné najít jak ve městech, tak i ve venkovských oblastech, například Chrám Pokrova na Něrli nebo Preobraženský chrám na ostrově Kiži. Zajímavý je také etnoturistický komplex kozácké stanice v přirozené velikosti pod širým nebem na Tamanském poloostrově – Atamaň. Ale v zemi je také množství architektonických pamětihodností jiných národů, například mešita Ljalja-Ťuľpan v Ufě. Je možné zvlášť poukázat na takové unikátní památky obranné architektury, jako je pevnost v Derbentu nebo Novgorodský dětiněc, či taková známá díla monumentálního umění jako monument Vlasti-Matky na Mamajově mohyle. Zajímavost představují skalní a jeskynní malby, z nichž nejznámější se nacházejí na Sibiři, na Urale a v Karélii.

22

Kromě občanské a církevní architektury se v Rusku nacházejí také různé technické stavby, které samy o sobě zasluhují pozornost. Jsou to staré uralské doly, vodní elektrárny (zejména SajanoŠušenskaja), gigantické lomy (například lom ve městě Mirnyj) nebo nejhlubší vrt na světě. Stejně jako v případě přírodních pamětihodností, existují v Rusku muzea odrážející všechny aspekty lidské činnosti, včetně těch světově proslulých, jako je Státní Ermitáž v SanktPetěrburgu nebo Puškinské muzeum v Moskvě. 3.3.3 Jižní lázně Ruska 

Krasnodarský kraj: Soči, Novorossijsk, Anapa, Tuapse, Gelendžik



Kavkazské Minerální Vody



Pláže Republiky Dagestán

3.3.4 Lyžařská střediska Ruska 

Soči, Krasnaja Poljana – Roza Chutor



Soči, Krasnaja Poljana, Esto Sadok – město Gorki



Soči, Krasnaja Poljana, Esto Sadok – Gornaja karusel



Soči, Krasnaja Poljana – Horsko-turistické centrum otevřené akciové společnosti „Gazprom“



Kabardino-Balkarija – Baksanské údolí, Lyžařské středisko Prieľbrusje



Karačajevo-Čerkesská republika, Celosezónní lyžařské středisko „Archyz“



Sverdlovská oblast, Jekatěrinburg, Lyžařské středisko Uktuské hory



Sverdlovská oblast, osada Uralec, hora Bělaja



Sverdlovská oblast, Pěrvouraľsk, hora Piľnaja



Čeljabinská oblast, Lyžařská osada Višněvogorsk



Čeljabinská oblast, město Miňjar



Baškortostán, Abzakovo



Baškortostán, město Mratkino



Baškortostán, hora Zigrantau



Baškortostán, Kuštau



Kamčatský kraj, Jelizovo – hora Moroznaja 23



Leningradská oblast, Korobicyno



Leningradská oblast, Igora



Irkutská oblast, Istlend



Orenburská oblast, Kuvandyk



Chakasija, Priiskovyj



Moskevská oblast, Krasnogorsk, Lyžařské středisko Sněžkom



Udmurtija, Iževsk, Lyžařské středisko Čekeril



Kemerovská oblast – Šeregeš, Tanaj

3.3.5 Okružní plavby a cesty V dané části se pod cestami a okružními plavbami rozumějí delší cesty na poměrně velké vzdálenosti, zároveň uskutečněné v poměrném komfortu a bez vynaložení základních sil. Tj. několikadenní sportovní túry, i organizované turistickou agenturou, zde nerozebíráme. V důsledku příčin, popsaných v části Doprava, delším, ale nepříliš obtížným cestám v Rusku nejvíce vyhovují vodní a železniční cesty. Nicméně na železnici můžeme v důsledku jejího sociálního významu v Rusku a vysokému vytížení ukázat jen některé počítané příklady okružních turistických vlaků. Je to především vlak „Zlatý Orel“, který jezdí po Transsibiřské magistrále. Zcela jiná situace je u vodních cest. V Rusku jsou rozvinuté okružní plavby po velkých řekách – Volze, Leně, Jeniseji. Zde, zejména na Volze, která je systémem kanálů spojena s Moskvou a Sankt-Petěrburgem, je dostupné ohromné množství nabídek. Také okružní plavby ale nejsou zcela bezpečné, jak se může zdát, je totiž zapotřebí dávat pozor na vnější vzhled a zatížení plavidla. V Rusku lodě vyplouvají na plavbu až po kontrole, nicméně kvalita kontroly se může lišit, což připomněla tragédie „Bulgarie“. Na menších řekách a také na velkých jezerech a některých námořních cestách se uskutečňují turistické plavby. Jako jeden z nejzajímavějších příkladů je možné uvést plavbu k Severnímu pólu, která se provádí z Murmansku na ledoborci v letním období. Zajímavá je také cesta na kolesovém parníku z Archandělsku do Velikého Usťugu, která se koná obvykle jednou za sezónu na počátku léta, když je v Severní Dvině a Suchoně dostatek vody. V plánech Voroněžské oblasti je start turistické lodi, současné kopie první velitelské lodě ruského námořnictva Goto

24

Predestinacija – řadová plachetní loď s 58 děly, která byla spuštěna na vodu roku 1700 na objednávku Petra I. v doku Voroněžské admirality. Budují ji v docích „Varjag“ v Karélii. V některých případech se okružními cestami nazývají delší autobusové výletní cesty po městech s přespáním v hotelech. Jsou to zejména cesty z Moskvy po Zlatém Kruhu a jiných městech evropské části Ruska. 3.3.6 Lov, fotografování divoké přírody, rybaření Lov a rybaření jsou v Rusku velice různorodé. Jedním z nejmalebnějších míst je Kamčatka. Hlavní pamětihodností poloostrova Kamčatka jsou vulkány. Centrální částí poloostrova procházejí dva paralelní horské hřbety – Sredinnyj chrebet a Vostočnyj chrebet, mezi nimiž se nachází Centrálněkamčatská nížina, jíž protéká řeka Kamčatka. Většina kamčatských řek pramení na úpatí hor či v ledovcích. Tím se vysvětluje čistota a kvalita jejich vod. V období tření ryb řeky Kamčatky přitahují značné množství turistů – milovníků rybolovu, a také přírodních rybářů – kamčatských medvědů. Na soutoku řek Gejzernaja a Šumnaja se nachází celosvětově známá Dolina Gejzírů, část Kronocké státní biosférní přírodní rezervace. Mořské vody omývající Kamčatku jsou bohaté na různorodé měkkýše: slávka, littorina, chroustnatka, korýše: krevety, kamčatský krab, mořské savce: tuleň, lachtan ušatý, vydra mořská, mrož, lachtan medvědí, a také velké množství druhů ryb: v Beringově moři 394 druhů, v Ochotském moři 270 druhů. V Tichém oceánu je druhová stavba ještě různorodější a zahrnuje čeledi ryb: treskovité, kambalovité, sleďovité, koruškovité, okouny mořské, lososovité, lososy obecné, salveliny a také mořské strunatce. Faunu suchozemských savců představují: kamčatský sobol, hranostaj, vydra, bílý zajíc, ondatra, liška, los, severní jelen, sněžná ovce, rys, vlk polární, rosomák, lasice kolčava a další. Z velkých dravých zvířat lesního pásma je a zůstává nejvýznamnějším a nejznámějším druhém kamčatský hnědý medvěd. Zajímavá je také historie domorodých národů poloostrova před připojením Kamčatky k Rusku. Kamčatka byla osídlena asi před 15 tisíci lety. Staří lovci, vzdálení předkové severoamerických Indiánů, poprvé osídlili Severní Ameriku, když přešli přes Kamčatku a Čukotku. Před 10 – 11 tisíci lety se na Kamčatce zformovala kultura připadající předkům Eskymáků, Aleutů a Itelmenů, kteří migrovali z Asie na Aljašku. Jelikož bylo původní obyvatelstvo neoddělitelnou součástí přírody a žilo v plné harmonii s ní, dokonale znalo rostlinný svět a široce využívalo jeho bohatství jakožto zdroj potravinových produktů a přírodních léčiv, v plné míře se využívala také fauna moře i souše. Itelmeni vedli usedlý způsob života, jejich základní tradiční obživou byl 25

rybolov. Korjaci a Čukčové se dělili na „usedlé“, kteří lovili mořské živočichy, a „kočovné“, kteří chovali jeleny. Na začátku 19. století se na sever Kamčatky přestěhovali Evenci, kteří chovali jeleny, a na Komandorské ostrovy se přestěhovali Aleuti, což byli lovci mořských zvířat. Kromě rybolovu, lovu a chovu jelenů se muži původních národů zabývali výrobou člunů, kajaků a lyží. Ženy se zabývaly zpracováním kůži, šitím oděvů z kůže a kožešin, sbíráním bylin a kořenů a připravováním jídla. V současné době se z tradičních činností těchto národů zachoval pouze chov jelenů a řemeslo. Severní mistři jsou slavní řezbou do kostí, výrobky z kožešin a kůže, svéráznými výšivkami a obrázky, které zkrášlují národní oděv a předměty běžného života. Z pohledu rybolovného turismu je zajímavý také poloostrov Kola, zejména řeky Varzuga, Umba, Kica a další. Řeky jsou bohaté na pstruhy a lososy. Obec Varzugu každoročně navštěvuje okolo tisíce zahraničních turistů zejména z Velké Británie. Jedním ze známých hostů byl Eric Klapton. 3.3.7 Plážový a ozdravný turismus Nehledě na to, že je Rusko jednou ze zemí s nejchladnějším klimatem, jeho území zahrnuje také oblasti s mírným oceánským klimatem (Kaliningradská oblast, Tamaň), s polosuchým středomořským klimatem (část pobřeží od Anapy po Tuapse), s vlhkým subtropickým klimatem (Soči) a s mírným monzunovým klimatem (Přímořský kraj), kde se nacházejí letní lázeňské zóny. V lázních Krasnodarského kraje a na pobřeží Baltského moře je široce rozšířen rodinný odpočinek. Na baltském pobřeží a v Kaliningradské oblasti jsou známá taková lázeňská městečka jako Zelenogradsk či Světlogorsk. Pamětihodnostmi těchto lázní jsou krásné mořské nábřeží, městská promenáda s podélnou pláží, ozdravovny, zajímavá historie, německé stavby předválečného období, udržované parky a borovicové lesy. Také je možné navštívit muzea v Kaliningradu, například muzeum Kanta (katedrála na ostrově Kanta)a pobýt v průmyslovém podniku na dobývání jantaru v osadě Jantarnyj, který je jediný na světě. Zde je možné vyzkoušet místí delikatesu – hlemýždě zahradního, který se sbírá a zpracovává v ekologicky čistém regionu Kaliningradské oblasti (podle standardů EHS). Podél městeček se nachází národní park Kurská kosa, jenž je zahrnut do Seznamu objektů Světového dědictví UNESCO v Rusku. Krasnodarský kraj je nejteplejší oblastí Ruska. Ze severozápadu a jihozápadu je území kraje omýváno Azovským a Černým mořem. Populárními mořskými lázněmi jsou Anapa, Tuapse a Soči. Soči je největší ruské lázeňské město, nacházející se mezi Kavkazskými horami a Černým mořem. Je to také nejdelší ze všech přímořským měst Krasnodarského kraje – 145 km podél pobřeží. Obyvatelstvo tvoří přibližně 400 tis. obyvatel a zahrnuje představitele více než sta 26

národností. Každoročně Soči přijímá 3,5-4 mil. turistů a rekreantů. Na předměstí Soči se nacházejí nejsevernější čajové plantáže na světě. Na rok 2014 se v Soči plánuje uskutečnění zimních Olympijských her. Existuje také projekt na stavbu umělého ostrova „Federacija“ u Soči. Existuje také řada lázní, které jsou součástí skupiny Kavkazských Minerálních Vod (Mineraľnyje Vody, Georgievsk, Pjatigorsk, Železnovodsk, Lermontov, Jessentuki, Kislovodsk, Zoľská oblast v Kabardino-Balkarské republice a Malokaračajevská oblast v KaračajevoČerkesské republice) a lyžařských (Krasnaja Poljana, Archyz, Lagonaki, Eľbrus, Mamison, Dombaj, Krasnojarsk, Čeljabinsk), které procházejí procesem obnovy turistické infrastruktury. Stojí za to poznamenat, že se projekt rozvoje lyžařských center Severního Kavkazu stal vítězem konkurzu na mezinárodní výstavě nemovitostí a investicí MIPIM Asia 2011v Hong-Kongu v nominaci „Nejlepší projekt budoucnosti Střední a Západní Asie“. O účast na projektu projevili zájem investoři z Francie, Koreje a Spojených arabských emirátů. Přímořský kraj na Dálném východě je vyhlášený svou exotickou flórou a faunou. Oblast je nejjižnější oblastí v zóně tajgy a nejsevernější oblastí subtropů, což určuje bohatství přírody a rozmanitost krajiny. V Přímoří se nachází Dálněvýchodní mořská rezervace, Ussurijská rezervace, rezervace Kedrovaja Paď a národní park „Země leopardů“. Až 80% území kraje zaujímají lesy s obzvláště zajímavou stavbou: jehličnaté a listnaté stromy a keře, z nichž mnohé jsou endemity (meruňka mandžuská, aktinidie). Lesy Přímořského kraje jsou také bohaté na cedrové ořechy a na lékařské rostliny (klanopraška, ženšen). Vyskytují se zde také nejvyšší stromy na Dálném východě (abys holophylla roste do výšky až 50 m), podrost je zde velmi hustý, propletený liánami, které dosahují až 25 metrové výšky, v nižším patře lesa vládne pološero. Na jezerech je možné často vidět kvetoucí lotosy. Nejznámějším představitelem přímořské fauny je tygr ussurijský. Teplé Japonské moře na jihu, přítomnost zdrojů léčebných vod – to vše dovoluje rozvíjet turismus v kraji. Populární (díky vnitřnímu turismu) písečné pláže se nacházejí u Nachodky (Livadija, Buchta, Triozer’je ad.), v plánech města je obnova infrastruktury (zprávy Nachodky). Teplejší moře a unikátní přírodní reliéfy se nacházejí v zálivu Viťaz‘ na poloostrově Gamova, zálivu Troicy podél osady Andrejevka a v dalších pobřežních zálivech. Vodní prostor Japonského moře je díky velmi průzračné a poměrně teplé vodě mezi jinými ruskými moři nejperspektivnější pro potápění. Podmořské krajiny jsou různorodé, je možné zde potkat velké množství jak severních, tak i subtropických druhů ryb a také tuleně, chobotnice, sasanky, mořské hvězdy, ježci, kraby, medúzy a třpytící se plankton. Jsou zde i vraky potopených lodí. V současné době probíhá příprava koncepce stavby turistické infrastruktury na ostrově Russkij ve Vladivostoku (strategie rozvoje). 27

Po celé zemi fungují penziony, léčebně profylaktická zařízení a sanatoria, která zájemcům nabízí buď pouhý odpočinek v přírodě, nebo odpočinek propojený s léčebnými procedurami, ačkoliv velká část z nich je dědictvím sovětských dob. Například ve městech rozvíjejících se v místech solného průmyslu často fungují balneologické léčebny (například v Soligaliči a Soľvyčegodsku). 3.3.8 Sportovní a extrémní turismus Hlavním, i když ne jediným cílem sportovního turismu je procházení dříve vybrané složité cesty. Daný cíl podmiňuje výběr regionu a konkrétní niti cesty, taktiky procházení a vybavení. V Rusku je velmi bohatá tradice sportovního turismu, která pochází z SSSR. Ve sportovním turismu, v jeho tradičních druzích (pěší, lyžařský, vodní, horský) je vypracovaný systém hodnocení složitosti překážek a systém sportovních skupin a titulů, po celé zemi fungují turistické kluby, jejichž úkolem je organizovat a kontrolovat daný druh sportu. Jelikož skupiny ve sportovním turismu odpovídají za správné provedení túry, turistické kluby vedou specifické knihovny bilancí túr, v nichž jsou častokrát shromážděny unikátní informace. Je možné, že největší takovou knihovnou je knihovna MGCTK, kde jsou uchovány desítky tisíc výkazů o túrách od 50. let 20. století dodnes. Část této knihovny je dostupná na internetu. Turisté získávají možnost připravovat túry potřebné složitosti, pokud využívají literaturu z takových knihoven. Po rozpadu Sovětského svazu dříve existující systém sportovního turismu ztratil dřívější vliv. Za prvé, do Ruska přišly nové druhy turismu, takové, jako kayaking, které se těžko vměstnávaly do tradičního systému. Za druhé, mnozí turisté nespatřovali praktický smysl v získávání titulů a kategorií a hlavně v úředních průtazích, které tento proces doprovázely. Ve výsledku v současné době v zemi existuje mnoho turistů, kteří nejsou členy žádného turistického klubu a kteří nemají oficiálně vystavené turistické kategorie, ale také neméně turistů, kteří mají zkušenosti s absolvováním složitých túr. V současné době jsou v Rusku rozvinuté jak tradiční, tak i poměrně nové směry extrémního turismu (jeepping, stopování ad.). Místo, kde se jim lidé věnují, je vždy určeno specifikem konkrétního druhu turismu. Například pro vodní turismus je tradičním areálem Valdajská vysočina, poloostrov Kola, Karélie a jakékoliv poměrně dostupné horské systémy Ruska: Ural, Altaj, Sajany, Kavkaz. Kromě toho vodáci dělají cesty také po klidných řekách, když si vybírají obvykle podle krás přírody a přítomnosti historických pamětihodností. V daném případě se místem cesty může stát prakticky jakákoliv vodní plocha na území Ruska, kde je možná plavba turistických lodí. Ve stejné době si milovníci jeepingu pro své cesty vybírají poměrně málo osídlená území země, kde se v důsledku odlivu obyvatelstva z venkova a zvětšení sídel 28

zachovala jim vyhovující síť cest za neexistence obydlených sídel. Některé expedice milovníků jeepingu jsou technicky velmi náročné, dlouhé a v extrémních podmínkách. Zvláštní zmínku zasluhuje cyklistika. Kolo bylo v Sovětském svazu a v Rusku vždycky populárním druhem sportu a není udivující, že jsou v zemi už mnohá desetiletí oblíbené cyklistické túry. Je pro ně charakteristické spojení sportovní a poznávací, tvoří je (pokud se podíváme do tabulky požadavků na kategorické túry v tematickém oddílu, je jasné, že za normu pro cyklistickou túru je považována délka cesty 50 km za den, již je technicky náročné překonat na kole za více než 5-6 hodin čistého času; značná doba túry je totiž utrácena na odpočinek a prohlídku pamětihodností) také gigantické vzdálenosti, které turisté překonávají. Známé jsou příklady průjezdů Ruskem od Černého k Bílému moři a opačně, přejezdy z Moskvy (nebo Kaliningradu či jakéhokoliv jiného velkého města v evropské části Ruska) do Vladivostoku a v opačném směru. Doteď zůstává nepřekonaným úspěch cyklisty Gleba Travina, který na konci 20. let 20. století objel území Sovětského svazu. Postupně do oblasti sportovního i extrémního turismu v Rusku přichází komerce. Na trhu turistických služeb se objevují nabídky komerčního raftingu, sjezdu malebných řek, komerčních horských túr. Protože túry extrémního turismu v zemi probíhají obvykle v málo obydlených, od civilizace vzdálených regionech, a také kvůli vysokému riziku je cena takovýchto túr obvykle dosti vysoká. Nicméně vysoká cena nemá vliv na bezpečnost turistů při takových túrách, jak se vyjádřili mnozí veřejní činitelé.

3.4 Sféra turistických služeb Jako dědictví SSSR ve sféře turistických služeb zůstaly hotely, pionýrské tábory, penziony (jak ve středním pásu Ruska, tak i na černomořském pobřeží) a městské výletní kanceláře. Samozřejmě, mnohé z uvedených organizací se také aktivně vyvíjely v posledních dvaceti pěti letech, ale přesto zejména zde si lze nejvíce všimnout dozvuků sovětských časů. Je možné říct, že se prakticky zcela obnovil sektor veřejného stravování a vznikl směr komerční organizace volného času.

29

rok v mld. rublů

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

5,3

9,3

10,8

11,8

8,9

9,9

12,9

19,9

33,0

39,9

38,7

46,9

55,6

54,5

Tabulka č. 2 Investice do základního kapitálu „Hotely a restaurace“ v mld. rublů podle údajů Rosstatu2

4. Cestovní ruch na území České republiky 4.1 Historie rozvoje turismu v Česku Česká republika je tradiční součástí evropského turismu. Proto je pro vývoj cestovního ruchu v ČR zásadní situace na evropském trhu cestovního ruchu. Na jedné straně je ČR významně závislá na příjezdech z jiných evropských zemí, na straně druhé je výrazným prvkem evropské nabídky cestovního ruchu. Vývoj evropského trhu cestovního ruchu tak nepřímo ovlivňuje i situaci odvětví v ČR. Evropa je dnes velmi konkurenčním prostředím. Kupní síla, zkušenosti s cestováním, změny preferencí evropských účastníků cestovního ruchu tlačí na růst kvality poskytovaných služeb, na inovaci produktů a zlepšování infrastrukturní vybavenosti evropských destinací. Na tyto nabídkové i poptávkové vlivy musí umět Česká republika reagovat (podle Vystoupil a kol., 2012). Historie cestovních kanceláří na našem území je trochu odlišná. První cestovní kancelář v tehdejším Československu vznikla v roce 1920, kdy byla založena Československá cestovní a dopravní kancelář s pobočkami v Praze, Brně, Bratislavě, Karlových Varech a Františkových Lázních. V roce 1922 už měla i zahraniční zastoupení a to ve Vídni, Paříži a Londýně. V roce 1926 byla poprvé použita značka ČEDOK. I přestože byl ČEDOK v roce 1948 znárodněn, stále si udržoval zcela dominantní postavení na trhu. Také prošel dlouhou řadou organizačních změn a v jeho systému byly integrovány podniky cestovních kanceláří s podniky hotelovými. V 60. letech 20. století také začaly vznikat specializované cestovní kanceláře (Balnea, Sport-turist, Autoturist, Rekrea…). Liberalizace podmínek podnikání v cestovním ruchu počátkem 90. let 20.stol. přinesla bouřlivý rozvoj v tomto odvětví a neobvyklý nárůst konkurence. Jenom v roce 1990 bylo vydáno v České republice okolo 6 tisíc oprávnění k provozování cestovní kanceláře. Spolu s tímto výrazným nárůstem počtu cestovních kanceláří došlo i v druhé polovině 90. let 20. století k výraznému zvýšení počtu osob obsloužených cestovními kancelářemi (až o třetinu). 2

Zdroj: vlastní zpracování z dat Rosstatu http://www.gks.ru/ Федеральная служба государственной статистики (Federální státní statistická služba)

30

4.2 Rozvoj vjezdového turismu do Česka Turismus v Česku je jedním ze základních odvětví ekonomiky Česka. Česká republika je moderní a dynamický turistický směr s bohatou historií a unikátními přírodními krásami. Úspěšnou prezentaci země na tuzemském i zahraničním trhu zabezpečuje agentura CzechTourism a její zahraniční pobočky. Národní turistická správa České republiky – CzechTourism – je agenturou při Ministerstvu regionálního rozvoje, založenou v roce 1993. Velmi důležitými partnery agentury jsou domácí turistické regiony, města, obecní úřady a také subjekty podnikatelské činnosti. Mezi základní trhy České republiky už dlouhou dobu patří Německo, Velká Británie, Rusko, Itálie, USA, Polsko, Slovensko, Francie, Španělsko, Nizozemí, Rakousko a Japonsko. Část základních trhů s výjimkou některých z nich (například Německo, Rusko) zůstává poměrně stejnou. Postupně roste počet a procento příjezdů a nocí pobytu turistů z Ruska a nových evropských trhů, jako je Chorvatsko, Rumunsko, Slovinsko a Turecko. Z počtu nových mimoevropských trhů se zvýšená dynamika pozoruje u počtu příjezdů a nocí pobytů turistů zejména z Jižní Koreje, Číny a Brazílie. Význam základních trhů je třeba ocenit také v závislosti na velikosti střednědobých výdajů. Mezi trhy s nejvyššími celkovými střednědobými výdaji jsou Rusko, USA, Velká Británie, Itálie, Japonsko, Francie, Španělsko a také Norsko, Dánsko a Švédsko. Zajímavé turistické směry České republiky jsou představeny na domácím i zahraničním trhu v rámcích společnosti „Česko: země příběhů“. Zajímavé příběhy, které turisté mohou odkrývat a osobně zakoušet, zvou k návštěvě unikátních míst. Agentura CzechTourism při posunu České republiky věnuje zvláštní pozornost následujícím tématům: -

-

Cesty za poznatky, které představují takové unikátní elementy kultury, jako jsou sakrální památky, městská architektura a zvyky či tradiční gastronomie. Orientují se nejen na Prahu, ale i na jiná města s historií, například na Brno nebo Olomouc. Cesty krajinou, které propagují především aktivní druhy odpočinku v přírodě v letním i zimním období. Cesty za zdravím sází na celosvětově uznávané české lázeňství a lékařský turismus. 31

-

MICE – kongresový turismus

2013 v tis.

2012 v tis.

2011 v tis.

2010 v tis.

Rozdíl 13/12 v tis

Rozdíl 13/12 v %

Zahraniční turisté: Jednodenní návštěvníci: Tranzitující:

9 004

8 901

8 486

8 095

103

1,2 %

11 869

11 582

10 889

10 469

287

2,5 %

2 146

2 159

2 087

2 018

-13

-0,6 %

Celkem:

23 019

22 641

21 462

20 582

378

1,7 %

Tabulka č. 3 Počet zahraničních účastníků CR – srovnání3



V roce 2013 navštívilo ČR odhadem 23,0 mil. zahraničních účastníků cestovního ruchu.



Meziročně se počet účastníků zvýšil o 0,4 mil. resp. o 1,7 %.



Největší skupinu zahraničních účastníků cestovního ruchu představují jednodenní návštěvníci (11,9 mil.), jejíchž počet meziročně vzrostl o 2,5 %.



Druhou největší skupinou jsou zahraniční turisté (9,0 mil.), jejíž počet se meziročně zvýšil о 1,2 %.



Počet cizinců, kteří ČR pouze projížděli činil 2,1 mil., a meziročně se jejich počet snížil o 0,6 %.4

3

Zdroj: http://www.mmr.cz/ Příjezdový cestovní ruch / Border Crossing Survey 2009-2015, Závěrečná zpráva za rok 2013 / Final Report for 2013 4

Zdroj: http://www.mmr.cz/ Příjezdový cestovní ruch / Border Crossing Survey 2009-2015, Závěrečná zpráva za rok 2013 / Final Report for 2013

32

Graf č. 1 Hlavní důvod návštěvý ČR5

5

Zdroj: http://www.mmr.cz/ STEM/MARK, Přijezdový cestovní ruch 2009 – 2015,2013

33

4.3 Pamětihodnosti Česka podle regionů Hlavními pamětihodnostmi Česka jsou velkolepé zámky a pevnosti, krásná historická města, kostely a chrámy a nejlepší pivo na světě. Historické pamětihodnosti Česka, které jsou vneseny na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Celkově je na seznam UNESCO zahrnuto 12 památek Česka včetně center měst Praha, Kutná Hora, Český Krumlov a Telč. Nejkrásnější česká města jsou podle čtenářů časopisu Travel in the Czech republic: Praha, Litomyšl, Český Krumlov, Kutná Hora, Telč. Česko je země pevností a zámků, jichž je zde ohromné množství – okolo 2500. Kvůli jejich tak velkému počtu Češi považují svou zemi za pohádkovou a často si dělají legraci, že na prohlídku všech zámků je potřeba celý život. Česko je země udivující přírody a přírodních krajin. Je zde mnoho rezervací, parků a chráněných přírodních oblastí. Zoologické zahrady v Česku jsou považovány za jedny z nejlepších v Evropě a účastní se různých evropských programů záchrany vzácných živočichů. Každá zoologická zahrada je unikátní a přitahuje návštěvníky něčím zvláštním. Milovníkům aktivního odpočinku Česko nabízí ohromný výběr zábavy: akvaparky; bobové dráhy; lyžařské sjezdovky a areály; lezecké stěny; kvalitní cyklistické trasy, které protínají celou zemi, golfová hřiště atd. Zvláštní pozoruhodností Česka je české pivo a národní kuchyně. Určitě vyzkoušejte obojí. Kromě Prahy existuje mnoho jiných turisticky zajímavých měst Česka, jmenovitě historické objekty jako Kutná Hora, Český Krumlov, Karlštejn, Špindlerův Mlýn nebo Lednicko-valtický komplex a balneologické lázně: Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Poděbrady a Františkovy Lázně. České balneologické lázně navštívilo za první čtvrtinu roku 2011 více než 150 tisíc lidí. Základní zóny odpočinku za hranicemi měst jsou: České Švýcarsko, Český kras, Český ráj, Krkonoše, Národní park Šumava. Významné oblasti cestovního ruchu v ČR:         

6

Praha - historické třediska, turistika Jižní Čechy - historické památky, vodní turistika Český ráj - hrady a zámky, přírodní památky Krkonoše - zimní střediska, turistika Královéhradecko - hrady a zámky Jesenicko - zimní střediska, turistika, lázně Beskydsko - zimní střediska, turistika Jižní Morava - víno, tradice Brněnsko - historické památky, jeskyně6

Zdroj : Školní atlas Česká republika a Evropa, 2. vyd., 65 str., Shocart, Vizovice 2007

34

Památky na seznamu kulturního dědictví UNESCO:            

Praha - historické jádro, největší městská památková rezervace v ČR (od roku 1992) Český Krumlov - historické centrum (1992) Telč - městská památková rezervace (1992) Zelená hora - poutní kostel sv. Jana Nepomuckého (1994) Kutná hora - historické centrum - gotický chrám sv. Barbory (1995) Lednicko-valtický areál - parkové upravené území vysoké umělecké a krajinné hodnoty (1996) Kroměříž - zámek, Podzámecká a Květná zahrada (1998) Holašovice - lidová architektura selských staveb (1998) Litomyšl - renesanční zámek (1999) Olomouc - sloup Nejsvětější Trojice (2000) Brno - vila Tugendhat (2001) Třebíč - Židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa (2003)

Lázeňský turismus v Česku Základní unikátní zvláštností léčby v Česku a současným trendem rozvoje balneologie je návrat k přírodě, k přírodním léčebným prostředkům, na něž jsou české lázně tak bohaté. Nikde na světě neexistuje taková koncentrace minerálních léčebných pramenů jako v západočeském lázeňském trojúhelníku – Karlových Varech, Mariánských Lázních a Františkových Lázních. V Jáchymově se nachází první radonové lázně na světě. Významná lázeňská střediska         

severozápadní Čechy - Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně, Jáchymov, Lázně Kynžvart, Konstantinovy Lázně. severovýchodní Čechy - Teplice, Lázně Kundratice, Jánské Lázně, Velichovky, Poděbrady. jižní Čechy - Bechyně, Třeboň. Jesenicko - Jeseník, Karlova Studánka, Velké Losiny. památky, kulturní a sportovní akce Střední Čechy - hrady a zámky, vodní nádrže, blízkost Prahy Karlovarsko - lázně, kulturní památky, filmový festival Šumava a Český les - zimní sseverovýchodní Morava a Slezsko - Lázně Darkov, Klimkovice, Teplice nad Bečvou ihovýchodní Morava - Kostelec, Luhačovice, Ostrožská Nová Ves, Hodonín7

Lyžařská střediska Česka Mnohá zimní střediska země se nacházejí v chráněných územích a v národních parcích. V Česku existují dobré podmínky jak pro pěší túry, tak i pro alpinismus a turistické trasy mohou vést do nejvzdálenějších koutů země.

7

Zdroj : Školní atlas Česká republika a Evropa, 2. vyd., 65 str., Shocart, Vizovice 2007

35

Nejoblíbenější zimní střediska se nacházejí v oblastech Šumavy, Krkonoší, Jeseníků, Jizerských hor a jiných horských masívů. Lyžovat je zde možné stejně dobře jako v Itálii a ve Švýcarsku. Přidejte k tomu krásnou přírodu a rozvinutou hotelovou infrastrukturu a dostanete zemi, kde je možné s velkým potěšením strávit zimní prázdniny. Významná zimní střediska        

Šumava - Špičák, Kašperské Hory, Zadov, Lipno. Krušné hory - Klínovec, Bouřňák, Zadní Telnice. Jizerské hory - Bedřichov, Ještěd. Krkonoše - Harrachov, Špindlerův Mlýn, Pec pod Sněžkou, Žacléř, Rokytnice nad Jizerou, Benecko. Orlické hory - Deštné v Orlických horách, Říčky v Orlických horách Ždárské vrchy - Nové Město na Moravě. Jeseníky - Praděd-Ovčárna, Malá Morávka, Čenkovice. Beskydy - Pustevny, Bílá, Soláň, Razula.

Významné přírodní památky   

8

jeskyně: Punkevní, Kateřinská, Sloupsko-šosůvské, Balcarka (Moravský kras), Koněpruské (Český kras), Zbrašovské aragonitové, Mladečské, Javoříčské (Olomoucko), Na Pomezí a Na Špičáku (Jeseníky), Chýnovské (Táborsko). propasti: Macocha (Moravský kraj), Hranická propast. skalní města: Adršpašsko-teplické skály (Broumovsko), Jetřichovické skály, Pravčická brána (České Švýcarsko), Prachovské skály (Český ráj)8

Zdroj : Školní atlas Česká republika a Evropa, 2. vyd., 65 str., Shocart, Vizovice 2007

36

5. Perspektivy spolupráce Česka a Ruska ve sféře turismu. Česká republika patří mezi průmyslově rozvinuté státy střední Evropy. Nejrozvinutějšími odvětvími české ekonomiky jsou automobilová výroba, strojírenství, hutnictví, energetika, chemický a lehký průmysl a turismus. Značná část hrubého domácího produktu státu je orientována na export. Česká republika je pro Rusko jedním z prioritních evropských hospodářských partnerů. Platné mezivládní dohody a velké projekty hospodářské a průmyslové spolupráce demonstrují aktivizaci oboustranných hospodářských vztahů. Z výsledku analýzy vztahů Ruska a Česka v posledních letech je množné vyvodit, že jedním ze základních směrů rozvoje je turismus. Tomu svědčí i zasedání výboru pro turismus a průmysl pohostinství na téma spolupráce České republiky a Ruska ve sféře turismu. Zasedání se uskutečnílo v Nižním Novgorodě. Zúčastníly se ho expert evropské asociace lázeňského a samostatného podnikání „EuroSPA“ Theodor Shtaphire. Centrálním tématem zasedání bylo spolupráce České republiky a Ruska ve sféře turismu: inovační mechanismy zapojení domácích objektů turistického průmyslu do mezinárodního systému kvality hotelového a lázeňského podnikání. Akce se konalo v souladu s ujednáními, jichž bylo dosaženo jako výsledku prezentace Niženovgorodské oblasti na Velvyslanectví České republiky 4. března 2014 za účasti gubernátora Niženovgorodské oblasti Valerije Šanceva, české podnikatelské mise do Niženovgorodské oblasti v dubnu 2015 a třetího Mezinárodního podnikatelského summitu v Nižním Novgorodě v září roku 2014 za účasti mimořádného a zplnomocněného velvyslance České republiky v RF Vladimíra Remka.9 Cílem projednání je seznámení cestovních kanceláří, ředitelů městských hotelů, sanatorií a wellness-center s konkrétními mechanismy zapojení domácích objektů turistického průmyslu do mezinárodního systému kvality hotelového a lázeňského podnikání a s novými nabídkami spolupráce s lázněmi Česka a zemí EU. V současné době začala nová etapa v rusko-českých vztazích. Staly se pragmatičtějšími, jsou založeny na pokusech hledání společných zájmů a na vzájemně výhodném řešení existujících problémů.

9

Zdroj : http://www.vremyan.ru/news/

37

Kromě toho budou státy přispívat k účasti státních úřadů pro turismus, turistických podniků a organizací na mezinárodních turistických výstavách, seminářích, konferencích, které se konají za podpory státních orgánů řízení turismu Ruska a Česka, a také rozvíjet spolupráci v přípravě a zvýšení kvalifikace profesionálních zaměstnanců pro průmysl turismu. Pro turisty ze zemí SNS v Česku prakticky neexistuje jazyková bariéra: personál ve většině hotelů, restaurací a barů mluví rusky. Oboustranný zájem také vzbuzují sportovní a kulturní akce. Mimořádný zájem projevuje Rusko i Česko o hokej a lyžařské druhy sportu. Na území obou států je velké množství lyžařských zón, což může posloužit jako most pro spolupráci v této sféře turismu. Velké perspektivy rozvoje existují v kulturně-historickém turismu. V obou zemích se nachází velké množství historických památek, divadel, muzeí a chrámů. Například: Pražský Hrad a Kreml, Národní divadlo a Velké divadlo, Národní muzeum a Ruské muzeum, Národní galerie a Treťjakovská galerie, Karlštejn a Kazaňský kreml, Chrám svatého Víta a Chrám Vasilije Blaženého. Pro turisty obou zemí může být zajímavý ozdravný odpočinek v přírodních zónách: Například: Karlovy Vary a Gelendžik, Teplice a Soči.

38

6. Dotazníkové šetření Celkem bylo osloveno 200 respondentů, z toho 100 občanů ČR a 100 občanů Ruské federaci, a to formou dotazníkového šetření. Cílem tohoto šetření bylo zjistit úroveň spokojenosti zákazníků pri používání služeb spojených s cestovním ruchem, a konkrétně : kvalitů poskytovaných služeb v oblasti ubytováni a stravování , další možnosti rozvoje v té časti , s čeho mají radost a s čeho ne , co by oni změnili , každéj člověk ma vlastní názor. A každá firma, cestovní kancelář, agentura musí tomu respektovat. Také zjistit preferencí při výběru míst dovolený. Seznam otazek mužete vidět v přiloze 1 a přiloze 2. Výsledky z dotazníků mužete rozeznat grafický v příloze 3 a přiloze 4.

39

7. Závěr V mé bakalářské diplomové práci jsem se rozebral perspektivy rozvoje oboustranných, vzájemně výhodných vztahů v oblasti turismu mezi Českem a Ruskem, zjištil stav turistického průmyslu Česka a Ruska, proanalyzoval dynamiku rozvoje turistického procesu v Česku a v Rusku, prozkoumal strategické směry rozvoje spolupráce Česka a Ruska. Trh turistických služeb je sférou uspokojení potřeb obyvatelstva ve službách svázaných s odpočinkem a obsažným strávením volného času na cestách. Rusko otevírá pro české společnosti velký trh v oblasti turismu, stejně jako Česko pro Rusko. Z hlediska dotazníková šetření a podle mého srovnání můžu říct, vztahy mezi Českem a Ruskem ve sféře turismu nejen mohou zlepšit politické partnerství těchto dvou států, ale také mohou zlepšit ekonomickou situaci. Pokud děláme obecný závěr, je možné říct, že vztahy Česka a Ruska v oblasti turismu jsou dlouhodobý a perspektivní projekt pro obě strany.

40

SEZNAM LITERATURY A DALŠÍCH ZDROJŮ České 1. J. Orieška, "Kongresový cestovní ruch." 1. vyd. Vydavatel: Idea servis, Praha 2004, ISBN 8085970-45-7 2. J.Schneider, "Krajinná rekreologie", vydavatel Mendelova zemědělská a lesnická univerzita Brno, roku 2008, ISBN 978-80-7375-200-2 3. M. Němčanský, "Odvětví cestovního ruchu – vybrané kapitoly (1. a 2. díl). Vydavatel: Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta, Karviná 1999, ISBN 80-7248-034-0. 8. J. Binek a kolektiv, "Venkovský prostor a jeho oživení", Vydavatel Georgetown, Brno 2007, ISBN 80-251-119-5 4. M. Němčanský, "Odvětví cestovního ruchu – vybrané kapitoly (1. a 2. díl). Vydavatel: Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta, Karviná 1999, ISBN 80-7248-034-0. 8. J. Binek a kolektiv, "Venkovský prostor a jeho oživení", Vydavatel Georgetown, Brno 2007, ISBN 80-251-119-5 5.K. Knop a kol., "Lázeňství – ekonomika a management" Vydavatel: Grada Publishing, Praha 1999, ISBN 80-7169-717-6. 6. M. Pásková, J. Zelenka, " Výkladový slovník cestovního ruchu", Vydavatel: Linde, Praha 2002, ISBN 978-80-7201-880-2 7. K. Rýglová, "Cestovní ruch: soubor studijních materiálů", Vydavatel: Key publishing, Ostrava 2009, ISBN 978-80-7418-028-6 8. HÜBELOVÁ, Dana. Ruská federace a SNS: cvičení z regionální geografie. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2010, 55 s. ISBN 978-80-210-5271-0 9. CHUCIŠVILI, Georgij. Černomořské pobřeží Kavkazu: průvodce. Moskva: Progress, 1980, 206 s. 10. MALÁ, Vlasta. Typologie cestovního ruchu, publikováno v Indrová, Jarmila a kol.: Cestovní ruch (základy), Oeconomica 2007, ISBN 978-80-245-1252-5 11. HRALA, Václav. Geografie cestovního ruchu. 4. vyd. Praha: Idea servis, 2001, s. 8–9 ISBN 80-85970-36-8. 12. M. Palatková, J. Zichová, "Ekonomika turismu: Turismus České republiky, vymezení a fungování trhu turismu, přístupy k hodnocení významu a vlivu turismu, charakteristika turismu České republiky", vydavatel Grada, Praha 2011, ISBN 978-80-247-3748-5 13. Elektronický zdroj [cit. 2014-10-15] http://vfmgiu-tourism.ru/ponyatie_celi_funkcii_turizma_001/index.html 14. Lyžařská střediska. Zimní Alpy. [online]. 2001 [cit. 2014-10-27]. Dostupné z: http://www.zimni-alpy.cz/lyzarska-strediska/ 41

Ruské 1.Западный Кавказ. Организация Объединенных Наций по вопросам образования, науки и культуры. [online]. 2009 [cit. 2014-09-17]. Dostupné z: http://www.unesco.ru/ru/?module=objects&action=view&id=13 2.Золотые горы Алтая. Организация Объединенных Наций по вопросам образования, науки и культуры. [online]. 2009 [cit. 2014-08-08]. Dostupné z: http://www.unesco.ru/ru/?module=objects&action=view&id=12 3.Путоранский государственный природный заповедник. Особо охраняемые природные территории Российской федерации. [online]. [cit. 2014-08-08]. Dostupné z: http://www.zapoved.ru/catalog/79 4.Природный комплекс заповедника Остров Врангеля. Организация Объединенных Наций по вопросам образования, науки и культуры. [online]. 2009 [cit. 2014-09-11]. Dostupné z: http://www.unesco.ru/ru/?module=objects&action=view&id=21 5.Новодевичий женский монастырь. Русская православная церковь. [online]. 2005 [cit. 2014-07-13]. Dostupné z: http://www.patriarchia.ru/db/text/445769.html 6.Куршская коса. Организация Объединенных Наций по вопросам образования, науки и культуры. [online]. 2009 [cit. 2014-07-13]. Dostupné z: http://www.unesco.ru/ru/?module=objects&action=view&id=15 7.Историко-архитектурный комплекс Казанского Кремля. Организация Объединенных Наций по вопросам образования, науки и культуры. [online]. 2009 [cit. 2014-07-13]. Dostupné z: http://www.unesco.ru/ru/?module=objects&action=view&id=14 8.Золотое кольцо России. [online]. 2001 [cit. 2014-08-14]. Dostupné z: http://www.zolotoe-koltso.ru/ 9.Визитная карточка Москвы. Московский международный портал. [online]. [cit. 2014-10-27]. Dostupné z: http://moscow.ru/ru/government/capital_russia/visiting_card/ 10.Булавин Владимир Иванович. Северо-Западный федеральный округ. [online]. [cit. 2014-10-15]. Dostupné z: http://szfo.gov.ru/plenipotentiary 11.Исторический центр Ярославля. Организация Объединенных Наций по вопросам образования, науки и культуры. [online]. 2009 [cit. 2014-09-17]. Dostupné z: http://www.unesco.ru/ru/?module=objects&action=view&id=22 12.Коломенское. Московский государственный объединенный художественный историко-архитектурный и природно-ландшафтный музей-заповедник. [online]. [cit. 2014-09-11]. Dostupné z: http://mgomz.ru/kolomenskoe 13.Полномочный представитель - Биография. Сибирский федеральный округ. [online]. [cit. 2014-09-11]. Dostupné z: http://sibfo.ru/ppp/biography.php 14.Южный федеральный округ. [online]. [cit. 2014-10-27]. Dostupné z: http://www.ufo.gov.ru/index.php?option=com_content&view=article&id=5&Itemid=6 42

SEZNAM TABULEK A GRAFŮ

Tabulka č. 1 Příjezdy zahraničních občanů do Ruska...................................................................21 Tabulka č. 2 Investice do základního kapitálu „Hotely a restaurace“ v mld. rublů podle údajů Rosstatu....................................................................................................................30 Tabulka č. 3 Počet zahraničních účastníků CR – srovnání............................................................32 Graf č. 1 Hlavní důvod návštěvý ČR.............................................................................................33

43

Příloha 1 - Dotazník pro občany ČR 1) Jste spokojeni se službami stravování v oblasti cestovního ruchu? Ano Ne Nevím 2) Jste spokojeni se službami ubytování v oblasti cestovního ruchu? Ano Ne Nevím 3) Domníváte se, že se služby v cestovním ruchu stále zlepšují na vyšší úroveň? Ano Ne Nevím 4) S čím konkrétně jste v oblasti cestovního ruchu nespokojen/a? Vypište…. 5) S čím jste naopak v cestovním ruchu spokojeni? Z čeho máte radost? Vypište….. 6) Jak často v roce cestujete? 0 – 1x 2 – 4x 5 – 8x více jak 9x za rok 7) Preferujete raději tuzemskou a nebo raději zahraniční dovolenou? Tuzemskou Zahraniční Nevím 8) Jaké máte vesměs zkušenosti s cestovními kancelářemi? Dobré Špatné Neutrální Nevím 9) Jaké máte zkušenosti s pracovníky poskytujícími služby v cestovním ruchu? Jste spokojeni s tímto personálem? Ano Ne Nevím 10) Libilo se vam v ruske federaci? Ano Ne Nevím 44

Příloha 2 - Dotazník pro občany Ruské federaci 1) Jste spokojeni se službami stravování v oblasti cestovního ruchu? Ano Ne Nevím 2) Jste spokojeni se službami ubytování v oblasti cestovního ruchu? Ano Ne Nevím 3) Domníváte se, že se služby v cestovním ruchu stále zlepšují na vyšší úroveň? Ano Ne Nevím 4) S čím konkrétně jste v oblasti cestovního ruchu nespokojen/a? Vypište…. 5) S čím jste naopak v cestovním ruchu spokojeni? Z čeho máte radost? Vypište….. 6) Jak často v roce cestujete? 0 – 1x 2 – 4x 5 – 8x více jak 9x za rok 7) Preferujete raději tuzemskou a nebo raději zahraniční dovolenou? Tuzemskou Zahraniční Nevím 8) Jaké máte vesměs zkušenosti s cestovními kancelářemi? Dobré Špatné Neutrální Nevím 9) Jaké máte zkušenosti s pracovníky poskytujícími služby v cestovním ruchu? Jste spokojeni s tímto personálem? Ano Ne Nevím 10) Libilo se vam v ČR? Ano Ne Nevím 45

Příloha 3 - Vyhodnocení dotazníkového šetření pro občany ČR 1.Jste spokojeni se službami stravování v oblasti cestovního ruchu?

18% Ano Ne

62%

20%

Nevím

2.Jste spokojeni se službami ubytování v oblasti cestovního ruchu?

9% Ano 38%

Ne 53% Nevím

46

3.Domníváte se, že se služby v cestovním ruchu stále zlepšují na vyšší úroveň?

0.70%

15.30% Ano Ne Nevím

84%

4.Jak často v roce cestujete?

6.70% 8.30% 0 – 1x 38%

2 – 4x 5 – 8x

47%

více jak 9x za rok

47

5.Preferujete raději tuzemskou a nebo raději zahraniční dovolenou?

11% Tuzemskou

31.70%

Zahraniční

57.30%

Nevím

6.Jaké máte vesměs zkušenosti s cestovními kancelářemi?

5% 10.20% Dobré Špatné

48.10%

Neutrální

36.70%

Nevím

48

7.Jaké máte zkušenosti s pracovníky poskytujícími služby v cestovním ruchu? Jste spokojeni s tímto personálem?

3%

Ano 34%

Ne 63% Nevím

8. Libilo se vam v ruske federaci??

12% Ano Ne

27% 61%

Nevím

49

Příloha 4 - Vyhodnocení dotazníkového šetření pro občany Ruské federaci 1.Jste spokojeni se službami stravování v oblasti cestovního ruchu?

13% Ano

15%

Ne 72%

Nevím

2.Jste spokojeni se službami ubytování v oblasti cestovního ruchu?

5% Ano

27%

Ne 68%

Nevím

50

3.Domníváte se, že se služby v cestovním ruchu stále zlepšují na vyšší úroveň?

26.70%

Ano Ne

84%

10.30%

Nevím

4.Jak často v roce cestujete?

4.30% 3.70%

0 – 1x

18%

2 – 4x 74% 5 – 8x více jak 9x za rok

51

5.Preferujete raději tuzemskou a nebo raději zahraniční dovolenou?

18%

18.40% Tuzemskou Zahraniční

63.60%

Nevím

6.Jaké máte vesměs zkušenosti s cestovními kancelářemi?

1%

Dobré

38.80% 40.60%

Špatné Neutrální Nevím

19.60%

52

5.Preferujete raději tuzemskou a nebo raději zahraniční dovolenou?

11% Tuzemskou

31.70%

Zahraniční

57.30%

Nevím

6.Jaké máte vesměs zkušenosti s cestovními kancelářemi?

5% 10.20% Dobré Špatné

48.10%

Neutrální

36.70%

Nevím

53

7.Jaké máte zkušenosti s pracovníky poskytujícími služby v cestovním ruchu? Jste spokojeni s tímto personálem?

8% Ano

16%

Ne 76%

Nevím

8.Libilo se vam v ČR?

15% Ano

6%

Ne 79%

Nevím

54