VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R.O

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R.O.

Bc. Petr Váka

Pražský hrad jako cíl turistů

Diplomová práce

2014

Pražský hrad jako cíl turistů Diplomová práce

Bc. Petr Váka

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r.o. katedra cestovního ruchu

Studijní obor: Management destinace cestovního ruchu Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Monika Klímová Datum odevzdaní diplomové práce: 2014-05-05 E-mail: [email protected]

Praha 2014

Prague castle as a tourist destination

Bc. Petr Váka

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Travel and Tourism Studies

Major: Management tourist destination Thesis Advisor: Mgr. Monika Klímová Date of Submission: 2014-05-05 E-mail: [email protected]

Prague 2014

Čestné prohlášení P r o h l a š u j i, že jsem diplomovou práci na téma Pražský hrad jako cíl turistů zpracoval samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použil, uvádím v seznamu zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r.o.

V Praze dne………………...

…………………………………………… Bc. Petr Váka

Abstrakt

Bc. Váka Petr, Pražský hrad jako cíl turistů. Diplomová práce. Vysoká škola Hotelová. Praha 2014. Počet stran 64. Tato diplomová práce se zaobírá problematikou cestovního ruchu na Pražském hradě. Práce má charakter jak teoreticko- metodologický, tak analytický a na závěr obsahuje i návrhovou část. Cílem teoreticko- metodologické části je pochopit celkovou problematiku cestovního ruchu, a to od jeho počátku po současnost, jeho typologii a také historii Pražského hradu s odkazem na Správu pražského hradu a také určení a pojetí volného času. V analytické části se práce zaobírá problematikou spojenou s návštěvností, cen jednotlivých tras a objektů a problematikou, která spadá do Pražského hradu, ale i do cestovního ruchu. V Návrhové části se čtenář setká s mým osobním názorem a návrhy na problémy, kterých jsem si během tvoření práce všimnul. Osobní hodnocení cíle a hypotéz se nachází v závěru diplomové práce. Cílem práce je zhodnocení současné stavu cestovního ruchu, který na Pražském hradě probíhá a také zhodnotit poskytované sužby. A k jeho zajištění bylo použito mnoha metod jako například terénního výzkumu, nebo metod komparace. Práce splnila svůj účel a cíl a došlo k závěru, že Pražský hrad je má stoupavou tendenci v návštěvnosti, ale také splňuje požadavky služeb pro návštěvníky.

Abstract

Bc. Váka Petr, Prague Castle as a tourist destination . Diploma thesis . The Institute of Hospitality Management. Prague 2014. 64 Pages. This thesis deals with the issue of tourism at Prague Castle. The work has the character of both theoretical- methodological and analytical and finally includes the design part. The theoretical - methodological part is to understand the overall issue of tourism, from its beginning to the present, its typology and history of Prague Castle with reference to the Prague Castle Administration and obtain a concept of leisure time. In the analytical part of the thesis deals with issues related to traffic, routes and prices of individual objects and issues that fall within the Prague Castle, but also in tourism. In the design section, the reader will meet with my personal views and proposals on issues which I noticed during the formation of labor. Personal evaluation objectives and hypotheses is located at the end of the thesis. The aim is to assess the current state of tourism which takes place at Prague Castle and also to evaluate the provided service obligations. And to ensure it has been used many methods such as field research or comparative. Work has fulfilled its purpose and goal, and concluded that Prague Castle is a rising tendency in attendance, but also meets the requirements of visitor services.

Klíčová slova Pražský hrad, diplomová práce, cestovní ruch, turista, návštěvník, služba, poskytovatel, průvodce, profesionál, odborník, tabulka, graf, teoreticko- metodologická část, analytická část, návrhová část, závěr, literatura, odborná literatura, laik, odborník, Správa pražského hradu, areál, zahrady. Bibliografická identifikace Bc. Petr Váka, Pražský hrad jako cíl turistů, diplomová práce, Vysoká škola hotelová v Praze, Praha 2014-05-06, počet stran 61.

Úvod I.

Teoreticko- metodologická část

1.

Obecné pojetí cestovního ruchu

1.1

Definice cestovního ruchu

1.2

Typy cestovního ruchu

1.3

Typy cestovního ruchu podle dálky pobytu

1.4

Typy cestovního ruchu podle věku účastníků

1.5

Typy cestovního ruchu podle způsobu zabezpečení cesty

1.6

Typy cestovního ruchu podle ročního období

2.

Historie cestovního ruchu

3.

Charakteristika destinace cestovního ruchu

4.

Průvodcovská činnost

5.

Volný čas

6.

Historie Pražského hradu

7.

Historie Správy Pražského hradu II.

Analytická část

8.

Úvod do analytické části

8.1.

Návštěvnost Pražského hradu

8.2.

Podrobná analýza návštěvnosti Pražského hradu (platící za rok 2012 a 2013)

8.3.

Ceny vstupného na Pražském hradě – Okruh A

8.4.

Ceny profesionálních Hradních průvodců

8.5.

Prohlídky s audioprůvodci

8.6.

Turistické trasy na Pražském hradě

8.7.

Otevírací doba Pražského hradu

8.8.

Etické problémy vycházející z interkulturních odlišností návštěvníků Pražského hradu

8.9.

Pražský hrad jako sídlo prezidenta republiky a vliv jednotlivých prezidentů na cestovní ruch po roce 1989

9.

Řízený rozhovor s ředitelem oboru cestovního ruchu na Pražském hradě panem PhDr. Františkem Kadlecem III.

Návrhová část

IV.

Závěr

Úvod Přeji Vám krásný den, abych hned zpočátku odůvodnil, proč jsem si vybral toto téma pro svoji diplomovou práci, musím říci, že toto téma je mě velice blízké jak po stránce milovníka historie, tak i po stránce zájmu o cestovní ruch. Domnívám, se že jsem si nemohl vybrat lepší místo, kde se cestovní ruch vykonává, nežli Pražský hrad, který ne národní kulturní památkou číslo 1. Snad bude mít tato práce poučný charakter, který by pomohl vysvětlit problematiku spojenou s kulturně- historickým cestovním ruchem. Celá práce neřeší jiné problémy, které by nesouvisely s cestovním ruchem, nalezneme v ní jak teoreticko- metodologickou část, kde jsem vytýčil jak typologii cestovního ruchu, tak jeho historii, dále pak historii samotného Pražského hradu, ke které jsem přidal současný stav a otevírací doby a probral jsem také problematiku spojenou s průvodci. Musel jsem si také stanovit cíl práce, ke kterému by měla práce dojít a zhodnotit jej. Cíl práce:

Zhodnocení současné stavu cestovního ruchu, který na Pražském hradě probíhá a také zhodnotit poskytované sužby.

Abych mohl stanovit tento cíl, musel jsem také přijmout určité hypotézy. Hypotéza číslo jedna: Cestovní ruch je pro Pražský hrad přínosem. Hypotéza číslo dvě:

Návštěvnost má v posledních letech stoupající tendenci.

Co se týče metod, se kterými jsem pracoval, abych dosáhl úspěšného sepsání této diplomové práce, tak jsem přistoupil jak k terénnímu výzkumu, z velké části docházelo ke komparaci dat, kde jsem porovnával jednotlivé ročníky a ceny. SWOT analýzy jsem nevyužil, neb jsem se nedoslechl, ani nedočetl ve výročních zprávách a jiných odborných textech z Hradu, že by si Pražský hrad SWOT analýzu sám tvořil. A protože pokud bych ji zde vytvořil já sám, tak bych ji sám nemohl pokládat za odpovídající rozsahu objektu a jeho významu, tak jsem se rozhodl po konzultaci s vedoucí práce pro její vynechání. Práce je členěna do několika bloků. Jedná se o část, ve které je stručný úvod, který čtenáři v jednoduché formě poskytne náhled obsahu práce, poté je zde část teoretickometodologická, kde jsem rozebral teorii cestovního ruchu a historii Pražského hradu spojenou s jeho současnými možnostmi, poté část analytická, kde se pokouším vysvětlit a probrat jednotlivé problematiky spojené s návštěvností a vývojem ceny. Návrhová část, 1

která ihned navazuje, se zaobírá mým osobním náhledem na možná vylepšení, ke kterým by mohlo na Pražském hradě dojít a v závěru mé práce se nalézá stručné zhodnocení mnou zkoumaného problému, zda bylo dosaženo cíle diplomové práce a největší úskalí se kterými jsem se během tvoření práce setkával.

2

I.

Teoreticko- metodologická část

1. Obecné pojetí cestovního ruchu Abychom lépe pochopili cestovní ruch, musíme jej prvně popsat. Popsat, jak po stránce obecného pojetí, tak po stránce typologie, ale také bychom neměli pozapomenout na historii cestovního ruchu od jeho vzniku po současnost. Obecné pojetí turismu musíme chápat jako jev, který je výhradně sociálněekonomický. Dále jej můžeme také vnímat jako jev, který je nesmírně složitý a sám je ve svém nitru silně strukturovaný. Všechno však má svého strůjce a tím jsou lidé sami. Cestovní ruch by se nekonal, pokud by k tomu sám člověk nikterak nepřispěl, nebo spíše by sám cestovat nechtěl. Lidé cestují od nepaměti, avšak až v posledních několika desetiletích můžeme mluvit o masivním cestovním ruchu. Tímto můžeme chápat pojem, že cestovní ruch je sociální. Ekonomickým jevem můžeme chápat to, že cestovní ruch je součástí hospodářství zemí, kde se cestovní ruch provozuje, a to jak na úrovni makroekonomické, tak i mikroekonomické. V současné době již neodmyslitelně patří mezi tvořitele hodnot národních hospodářství. Složitost turismu chápejme jako velice promyšlenou a hustě pletenou síť, ve které jednotlivá vlákna tvoří různé oblasti podnikání, plánování, řízení územních celků. Cestovní ruch můžeme zařadit jako fenomén, který jde skrze mnohé odvětví, jež se prolínají, ale také se prolínat vůbec nemusí a cestovní ruch se stává jediným pojítkem mezi nimi. Díky tomu se cestovní ruch může také nazývat souborem rozličných vztahů a díky jeho sociálněekonomickému původu jej také musíme nazvat jevem dynamickým, který může kolísat, nebo růst na základě dopředu odhadnutých situací, které již nastaly, nebo které se mohou stát. V současné době můžeme hovořit z vlastních zkušeností o situacích, hospodářských krizí a také hrozbách terorismu. Naproti těmto nešťastným situacím se cestovní ruch stále vyvíjí a můžeme mluvit o stále větším vlivu na ekonomiky některých zemí, které by měly bez cestovního ruchu velké problémy. Pokud chceme mluvit konkrétně o charakteristikách, které tvoří cestovní ruch, tak je to například změna místa pobytu, kdy člověk zamění na určitý čas své běžné místo pobytu za místo jiné. Aby se člověk dostal v současné době z jednoho místa do místa jiného, používá dopravní prostředky, nechci tvrdit, že pěší poutě, či výlety jsou již minulostí, ale drtivá 3

většina lidí použije spíše automobil, vlak, loď, letadlo, či jiný dopravní prostředek k zajištění rychlejšího přesunu z místa trvalého bydlení do místa rekreace. Díky tomu můžeme říci, že se doprava jako taková stala nedílnou součástí cestovního ruchu. Člověk, který je účastníkem cestovního ruchu také často mění místo svého bydlení. Díky tomu se cestovního ruchu zúčastňují poskytovatelé služeb přechodného ubytování a to i v nekomerčních formách, tj. zdarma. Hlavním důvodem cesty nesmí být výdělečná činnost v navštívené destinaci. Pokud tedy cestuje obchodník s důvodem prodávat v daných oblastech, nebo destinacích své, nebo cizí produkty, není účastníkem cestovního ruchu. Avšak podle určitého náhledu můžeme do cestovního ruchu zařadit pracovní cesty a to i kongresová setkání. Cestovní ruch vytváří vztahy mezi různými lidmi. To znamená, že se cestovatelé v místě jejich pobytu setkávají s místními obyvateli, zaměstnanci ubytovacích, stravovacích a jiných zařízení spojených s cestovním ruchem. Hlavní charakteristikou, kterou bych rád zmínil a možná i zvýraznil je to, že cestovní ruch se provádí převážně ve volném čase daného účastníka cestovního ruchu.

1.1.

Definice cestovního ruchu

„Složitost, dynamika, bohatá a trvale se rozvíjející vnitřní struktura cestovního ruchu předurčuje obtíže při hledání a přijímání jednotné, trvalé a obsahově zcela vyčerpávající definice.“

1

Protože cestovní ruch je v neustálém vývinu a neustále se

mění jeho chápání i trendy i způsob jeho provozování, mění se tak i jeho definice, která je stejně nestálá, avšak potřebná k jeho vysvětlení a pochopení.

1

ATTL, P.; NEJDL, K. 2004. Turismus I. Praha: VŠH, 2004. 178 s. ISBN 978-80-86578-37-8.

4

1.2. 

Typy cestovního ruchu

Kulturně poznávací cestovní ruch Jak již vyplívá z názvu, jedná se o cestovní ruch zaměření na poznávání kultury, ale i historie, tradic, zvyků a obyčejů v cílové destinaci cestovního ruchu. Jeho funkci můžeme nazvat (samo)poznávací, kde to, že se člověk vzdělává sám v dané destinaci, uvádíme v závorce díky tomu, že tomu tak není vždy a často zde dochází k delegování této vlastnosti lektorství o daných zvycích, historii atd. na průvodce, delegáty apod. Zaměřením na kulturně-historickou část chápejme poznávání historie samotné a také poznávání historických objektů a komplexů, které se nám zachovaly do současnosti, a o mnoho z nich je nadále pečováno, aby se zachovaly i pro další generace. Na našem území se povětšinou jedná o hrady a zámky, ale i církevní stavby a další architektonická díla historie. Pokud se turista zaměří na kulturní poznávání. Budou jej povětšinu doby zajímat samotné kulturní akce, i festivaly lidových umění, divadelní vystoupení, historicky připomínkové akce a stejně tak i kulturní budovy, mezi které zařadíme galerie, muzea, obrazárny a mnoho dalších. Nesmíme zapomínat na kulturní krajinu, do které zařadíme jak parky, zahrady, tak i chráněné krajinné oblasti, ale i národní parky a volnou krajinu. V odborné literatuře se můžeme setkat i s rozdělením na další podtypy kulturně poznávacího cestovního ruchu. Jsou jimi.

o Vzdělávací cestovní ruch, který chápeme jako cestování za dalším vzděláváním. Může se jednat jak o dovzdělávání, tak samostatná studia. Sám sem zařadím i cestovní ruch spojený s jazykovým vzděláváním, kterému se v posledních dvou desetiletích v České republice dostává velké oblibě. Samozřejmě za zmínku stojí i cestováním pro vědecké vzdělávání.

o Náboženský cestovní ruch, který je specifickou oblastí, kdy cestovatel navštěvuje poutní místa spojená s jeho i cizí náboženskou historií. Jedná se o poutní místa, návštěvu církevních památek a budov a jiných náboženských míst, kde se kupříkladu stal zázrak.

o Cestovní ruch spojený s podrobnějším poznáním přírodního prostředí, při kterém se cestovatel dostává k podrobnějšímu zkoumání speciálně vybraných 5

oblastí z území přírody v dané destinaci, kde se nachází. Může se jednat o návštěvu přírodních parků, ale i tras, kde dochází k pozorování, focení a natáčení zdejší flory a fauny.



Zdravotně orientovaný cestovní ruch

Tento typ cestovního ruchu se těší v České republice velké oblibě, hlavně pro velký počet lázeňských míst a měst. Avšak nesouvisí přímo s tématem mé diplomové práce, proto jej pouze zmíním jako další typ cestovního ruchu. Má také své podtypy, kterými jsou. o Lázeňský turismus o Zdravotní turismus



Cestovní ruch se společenskými motivy

Jedná se o typ, při kterém dochází k potkávání mezi lidmi a to jak příbuznými, tak i cizími. Jedná se o navštěvování rodin, ale také navštěvování různých kulturních akcí, které jsou pořádány členy rozličných klubů pro mnohé kulturní akce. 

Sportovně orientovaný cestovní ruch

Tento typ se zaměřuje na aktivní sportovce, nebo sportovce začínající, ale také na fanoušky různých sportovních týmů. Tomuto typu se v poslední době dostává velké pozornost a také můžeme říci, že je jedním z nejvíce se rozvíjejících typů. 

Lovecký a rybolovný turismus

Tímto typem rozumíme cestovní ruch, při kterém se aktivní lovci a rybáři účastní výletů a specializovaných zájezdů za účelem lovu a rybolovu, který může probíhat jak ve vnitrozemských oblastech, tak i na širém moři.

6



Cestovní ruch s profesní motivací

Všichni účastníci cestovního ruchu s profesní motivací podnikají cesty převážné v jejich pracovním, nikoliv volném čase. To znamená, že o tomto cestování nerozhodují oni sami, ale po většinou jejich zaměstnavatelé, kteří určují kdo, kdy a kam pojede a za jakým účelem. Má také několik podtypů, které zde pouze vyjmenuji, protože se tento typ také neslučuje s tématem mé diplomové práce. o Obchodní turismus o Kongresový turismus o Incentivní turismus o Výstavní a veletržní turismus



Specificky orientovaný cestovní ruch

Typ turismu nazývaný specifický cestovní ruch chápejme, jako opravdu specifický, jedná se o specializované a něčím se od sebe odlišující skupiny cestovatelů, kteří cestují z různých důvodů, kterými bývají jak nákupy, tak i politika a další rozličné specifické oblasti lidské činnosti. Je plně spjat se strukturou a nabídkou, kterou destinace disponuje a samozřejmě i s kvalitou a využitelností infrastruktury. Tento typ se vyvíjí stejně, jako se vyvíjí zájem daných účastníků, pokud roste zájem o politické dění v zemi, tak i tak roste zájem o tento typ cestovního ruchu a s nákupy, které jsem zmínil výše je tomu stejně tak.

Je nutné zmínit i fakt, že stále vznikají nové typy a názvosloví pro stávající typy a druhy cestovního ruchu. Sám jsem využil poznatků ze skripta, které sepsali pan Ing. Pavel Attl, Ph.D. a pan Ing. Karel Nejdl, CSc. A musím uznat, že i když se jedná o deset let staré skriptum, tak jeho názvosloví je stále aktuální a není jej proto potřeba měnit. Ale jak jsem již řekl v současné době a i v době budoucí dochází a dojde k novým pojmenováním a k vytvoření nových typů cestovního ruchu, které zde nebudu zmiňovat, neboť nesouvisí ničím s tématem mé diplomové práce.

7

Nyní bych uvedl velice stručně také typologii cestovního ruchu podle místa rekreace, která je nedílnou součástí cestovního ruchu. 

Domácí cestovní ruch, při kterém obyvatelé daného státu cestují pouze na jeho území a necestují mimo jeho hranice.



Zahraniční cestovní ruch, kdy dochází k pomyslnému překračování hranic jednoho, nebo více států.

Tento zahraniční cestovní ruch se dělí ještě nad podtypy, kterými jsou o Výjezdový cestovní ruch, při kterém naši občané, kteří trvale pobývají na našem území a cestují do cizích zemí a států a tráví zde nějaký čas. o Příjezdový cestovní ruch je chápán jako typ, kdy příslušníci cizích zemí a států přijíždějí, přilétají apod. na naše území a setrvávají zde nějakou dobu. o Tranzitní cestovní ruch, nebo jinak nazývaný průjezdový cestovní ruch, při kterém účastníci zahraničního turismu projíždějí zemí, skrze kterou se dostanou do další země, kde se nachází jejich cílová destinace. Tímto vznikají tři kombinace cestovního ruchu a jsou jimi. o „Vnitřní cestovní ruch zahrnující veškerý cestovní ruch na území jednoho státu, tj. domácí a příjezdový cestovní ruch.“2 o Národní cestovní ruch, jímž rozumíme cestovní ruch, který zahrnuje veškeré cestování trvale žijících obyvatel daného státu a to tedy jak domácí, tak i výjezdový cestovní ruch. o Mezinárodní cestovní ruch, kterým rozumíme veškerý cestovní ruch, při kterém jsou překonávány hranice států a zemí. Tedy jak výjezdový, tak příjezdový cestovní ruch.

Abychom rozuměli všem pojmům, které byly zatím použity, tak musíme také rozdělit účastníky cestovního ruchu na stálé obyvatele, návštěvníky turisty, jednodenní návštěvníky. Začneme tedy se stálými obyvateli.

2

ATTL, P.; NEJDL, K. 2004. Turismus I. Praha: VŠH, 2004. 178 s. ISBN 978-80-86578-37-8.

8



Stálí obyvatelé (Resident)

U stálého obyvatele musíme zprvu vytýčit dvě kategorie, podle kterých se určuje a to jak mezinárodní cestovní ruch, tak domácí cestovní ruch. Podle mezinárodního cestovního ruchu se jedná o osobu žijící v daném místě minimálně 1 rok před příjezdem do jiné země na dobu kratší jak jeden rok. A u domácího cestovního ruchu se jedná o osobu, která žije v daném místě nepřetržitě 6 po sobě jdoucích měsíců před dobou příjezdů do jiného místa na dobu kratší, než 6 měsíců. 

Návštěvník (Visitor)

„V mezinárodním cestovním ruchu se jedné o osobu, která cestuje do jiné země, než má své trvalé bydliště a mimo jeho obvyklé prostředí na dobu nepřekračující 12 měsíců, při čemž hlavní důvod cesty je jiný, než výdělečná činnost v navštívené zemi.“3 V domácím cestovním ruchu je to stejné jako u stálého obyvatele pouze doplňme, že se nesmí jednat o cestu, která má jiný důvod, než výdělečnou činnost v navštívené destinaci. 

Turista (Tourist, overnight Visitor)

V mezinárodním cestovním ruchu se jedná o osobu, která stráví minimálně jednu noc v hromadném ubytovacím zařízení, nebo ubytování, které je individuální. V domácím cestovním ruchu je to zcela totožné, jako u mezinárodního cestovního ruchu. 

Jednodenní návštěvník (Same- day visitor)

V mezinárodním cestovním ruchu se jedná o osoby, které v dané destinaci jejich cesty nestráví ani jednu noc v hromadném, nebo individuálním ubytovacím zařízení. Řadí se sem také účastníci, kteří přespávají na lodích, které kotví v přístavu i několik dní a také účastnící, kteří se účastní zájezdů a jsou ubytováni ve vlacích. V domácím cestovním ruchu se jedná o návštěvníka, který nestráví ani jednu noc v hromadném, nebo individuálním ubytovacím zařízení.

3

NEJDL, K. Management destinace cestovního ruchu, Praha: VŠH, 153 stran ISBN: 978-80 87411-08-7

9

1.3. 

Typy cestovního ruchu podle délky pobytu

Krátkodobý cestovní ruch s hranicí do 3 přenocování v destinaci. Do tohoto typu spadají. o Vlastní krátkodobý cestovní ruch o Víkendový cestovní ruch o Denní výletní, u kterého nedochází k přenocování. o Tranzitní, který neobsahuje návrat do místa pobytu.



Dlouhodobý, který členíme na o Prázdninový s více jak třemi přenocováními, nebo také pobyty v rámci dovolené, u kterých také platí, že musí být delší, jak tři přenocování. o Lázeňský cestovní ruch, který je většinou tří týdenní.

1.4.

Typy cestovního ruchu podle věku účastníků

Tato typologie cestovního ruchu nabírá stále více na významu a pro některé agentury a destinace je stěžejní. Protože dobře cílený marketing a poskytování adekvátních služeb pro jednotlivé věkové kategorie přináší větší oblíbenost a hlavně návratnost, která je spojena s větší prestiží daných destinačních oblastí. V odborné literatuře se typologie cestovního ruchu podle věku účastníku rozděluje takto. 

Cestovní ruch dětí

Jedná se o organizovaný cestovní ruch pro děti do 15 let. Povětšinou bez rodičů, avšak stále s odpovědným dozorem dospělé osoby, nebo několika osob. Jsou zde zahrnuty jak letní tábory, tak školy v přírodě, školní výlet a podobně. Obsahem i propracovanou strukturou poskytovaných služeb je tento cestovní ruch odlišný od ostatních. Má povětšinou silnou animační stránku.



Cestovní ruch rodin s dětmi

Tento cestovní ruch je velice podobný jako předchozí, protože stěžejní věkovou skupinou, díky které se rozhoduje o místě, kde bude cestovní ruch uskutečňován, jsou také děti do 10

15 let. Avšak místo odpovědných osob s dětmi cestují rodiče a oproti předchozímu typu, který je zcela organizovaný, můžeme cestovní ruch rodin s dětmi z valné většiny nazvat neorganizovaným typem. 

Cestovní ruch mládeže

„Je určován věkovou skupinou 15- 24 let. Jedná se o mladé lidi, kteří se snaží alespoň v některých situacích vystupovat samostatně, už nejezdí na dovolenou a cesty se svými rodiči a ještě nemají vlastní děti.“4 

Cestovní ruch osob v produktivním věku

V tomto typu se destinace a destinační managementy a marketing zaměřuje na nejméně homogenní skupinu osob. Tato skupina je tak rozsáhlá a zároveň rozdílná na své požadavky, že je těžké se specializovat na všechny podskupiny, které obsahuje. Jsou jimi například milovníci historie, obdivovatelé architektury, osoby, které jezdí za zábavou a můžeme sem zařadit i lovce a rybáře. Navíc věkové rozdíly mezi 30- 55 lety jsou tak veliké, že takovýto jednotný typ cestovního ruchu nemůže existovat.

1.5. 

Typy cestovního ruchu podle způsobu zabezpečení cesty

Organizovaný cestovní ruch, který je jak již vyplívá z jeho názvu naplánovaný a často i vedený cestovní kanceláří, nebo jinou zprostředkovatelskou organizací. Klient si od nich kupuje již ucelený a vytvořený program zájezdu, nebo návštěvy určitého místa, nebo destinace.



Neorganizovaný cestovní ruch je jak vyplývá z názvu, neorganizován a klient si volí svůj pobyt, či návštěvu určitého místa sám. Avšak můžeme zde také zmínit verzi, kdy si cestovatel zakoupí například od cestovní kanceláře určité jednotlivé služby.

1.6.

Typy cestovního ruchu podle ročního období



Letní turismus



Zimní turismus

4

ATTL, P.; NEJDL, K. 2004. Turismus I. Praha: VŠH, 2004. 178 s. ISBN 978-80-86578-37-8.

11

Díky tématu mé diplomové práce bych zde mohl uvést také i jarní a podzimní turismus, díky tomu, že areál Pražského hradu je otevřen celoročně, až na Hradní zahrady. Avšak v odborné literatuře jsem se s těmito sezónami nesetkal, proto je také neuvádím. Musíme však zmínit ještě dvě kategorie, které spadají do rozdělení podle ročních období a to na sezónní a mimosezónní turismus. Kdy v době sezónního turismu se v dané lokalitě vyskytuje nejvíce návštěvníků a v mimosezónní naopak, kdy je příliv návštěvníků na minimu. Podrobněji se tímto budu zabývat v analytické části této diplomové práce, kdy pomocí originálních statistik Pražského hradu komparujeme návštěvnost Hradu v jednotlivých měsících v letech 2012 a 2013. 2. Historie cestovního ruch Historie cestovního ruchu se táhne daleko do historie a je spojena se samotnou historií lidstva z dob antických přes středověk, novověk, až po současnost. 

Starověk

Pokud bychom měli hovořit o antické době a vzniku cestovního ruchu musím nejprve zmínit, že starověk vymezujeme na období od 3. tisíce let před naším letopočtem až do roku 476 po Kristu, kdy dochází k zániku Západořímské říše a vyplenění Říma. Z tohoto velice rozsáhlého období máme jen zlomek dochovaných artefaktů a spisů, které se dochovaly do současností. Díky tomu nemůžeme zcela objektivně soudit o tom, zda cestovní ruch probíhal spíše v oblastech vyspělých civilizací, nebo také i u takzvaných barbarských kmenů a klanů. Jisté je to, že víme, kdo cestoval u vyspělých a na tu dobu moderních národů. Byli to povětšinou tehdejší aristokraté a vzdělanci, kteří cestovali za poznáním, diplomatickými povinnostmi a obchodem. Můžeme sem zahrnout i cestování vojenských posádek, které se pohybovaly a často měnily svá stanoviště. K velkým národům, které patřili k těm nejvíce zcestovalým, osobně řadím Féničany, Egypťany, Řeky, Římany a v neposlední době i Peršany. Abych také uvedl prostředky, pomocí niž se v tehdejší době cestovalo, musíme si znovu připomenout, kdo cestoval a za jakým důvodem, Můžeme s naprostou jistotou zapomenout na to, že by nějaký aristokrat cestoval pěšky, i když tehdy neexistovaly automobily a železniční doprava. Avšak tak jako dnes se i tehdy používala koňská doprava a pokud se člověk přemisťoval z kontinentu na kontinent, tak bylo užíváno dopravy lodní. 12



Středověk

O době středověku, která má své časové hranice do roku 477 do roku 1492. Co se stalo v roce 476, jsem již zmínil, a proto se lehce ohlédneme na událost, jež se stala v 1492, kdy Janovský mořeplavec a objevitel Kryštof Kolumbus objevil Ameriku. V tomto odstavci se však zaobírám tím, jak se vyvíjel a čím se vyznačoval cestovní ruch středověku, obzvláště v Evropě. Tato éra lidské společnosti byla velice bohatou a plodnou co se týče rozvoje lidského poznání. Bylo to období velkého rozmachu cestování a to i z náboženských důvodů, u nás v Evropě zmíním hlavně křížové výpravy, které byly zpočátku vedeny jen do Svaté země a účastnili se jich i lidí, kteří nesloužili v armádách, ale putovali, aby navštívili Svatou zemi a místa, která byla spjata s křesťanskou historií. Mnoho geografických spisů, map a dokumentů se však zachovaly díky Arabům, kteří své poznatky uchovávali a předávali si je již od dob antických. Pro nás i pro širokou veřejnost je z této doby asi nejznámějším cestovatelem benátský kupec Marco Polo, který cestoval do Číny a zpět do Evropy pomocí námořní dopravy přes Indočínu, Cejlon, Indonésii, Indii až do Perského zálivu. Jeho nejznámějším dílem je kniha, kterou on sám však nesepsal, ale nadiktoval ji, protože po návratu skončil v Janovském vězení. Kniha nesoucí název Milión se těšila velkolepému obdivu a rychle se šířila a překládala do většiny jazyků. Sloužila jako malá encyklopedie o východních kulturách jak pro obchodníky, tak i misionáře, ale i cestovatele. Sám Kryštof Kolumbus ji měl při svých objevech u sebe. Tím se dostáváme k novověku. 

Novověk

Počátek této éry se uvádí od doby objevu Ameriky. Avšak jedná se o objevení amerického kontinentu Kryštofem Kolumbem, protože již dnes je prokázáno, že mnohem dříve o skoro 500 let se na americký kontinent vyloďovali severské nájezdnické národy, takzvaní Vikingové, jak je slangově nazýváme. Vraťme se však k období kolem 15. století. Kdy se z Portugalského království stalo impérium, co se týče objevitelských cest a mapování světa. Největším mecenášem byl princ Jindřich Objevitel, který nejen, že cesty plánoval, ale také bohatě financoval. Hlavně co se týkalo ostrovů a pobřeží Afriky. V letech 1488 dosáhl Bartolomeo Días nejjižnějšího bodu Afriky a nazval jej Mysem dobré naděje. Abych tu nezmiňoval všechny objevy a strastiplné cesty mnohých velikánu mezi objeviteli, zmíním zde pouze jména těch nejvýznamnějších. Vasco da Gama doplul okolo Afriky do 13

Indie. Kryštof Kolumbus plující pod španělskou vlajkou objevil Ameriku. Portugalec P. A. Gabral objevil Brazílii. Holanďan Willem Janzsoon objevil Austrálii a Abel Tasman Tasmánii. Avšak pro nás nejpodstatnějším člověk novověku pokud budeme brát, že novověk svou éru skončil koncem 19. století a vypuknutím 1. světové války, byl Thomas Cook a mezník, kterým je 5. červenec roku 1841. V tento den byl Thomasem Cookem uspořádán první železniční výlet z Leicesteru do Loughboough. Tento zájezd, kterého se zúčastnilo 570 lidí, byl uspořádán při příležitosti otevření železniční tratě z Derby do Rugby. Nutno říci, že byl také Cookem pořádán k boji proti alkoholismu. Protože účastníci tohoto zájezdu byly s Cookovými službami natolik spokojeni, pořádal další a další zájezdy v podobném stylu a díky jeho podnikatelskému úspěchu byla v roce 1845 v Leicesteru otevřena první cestovní kancelář na světě. „V roce 1851 se konala v londýnském Hyde Parku světová výstava, které se s pomocí Cookovy cestovní kanceláře zúčastnilo asi 150 000 lidí. Byla to do té doby největší akce organizovaného cestovního ruchu.“5 Poté už následovaly první cesty po Evropě, první z nich byla uspořádána v roce 1855. Posléze vznikaly cestovní kanceláře podniku, který založil a následně spoluvlastnil se svým synem Johnem Masonem, ze kterého Cook udělal svého partnera. Přínosnost Thomase Cooka netkví pouze v tom, že jako první začal pořádat hromadné zájezdy a jako první založil cestovní kancelář. Díky jeho snaze a prozíravosti vznikl v roce 1851 první cestovní katalog na světě. To však není vše. Cook vytvořil mnoho prvotin v oboru hotelnictví a cestování a některé z nich fungují dodnes, i když v pozměněné a mnohdy i nehmotné formě. Pokud mám některé jmenovat, tak se jedná například o cestovní šeky, rooming list a také se jako první zasadil o vznik kontinentálního jízdního řádu pro vlakovou dopravu. Následně začaly vznikat cestovní kanceláře po celém světě. Na Americkém kontinentu tomu byly například American Express, který je dnes největší cestovní kanceláří na světě a také společnosti Ask Mr. Foster Travel. Pokud se posuneme o pár let na území tehdejšího Československa, můžeme hovořit o Klubu českých turistů, který vznikl v roce 1888 a funguje dodnes. Největšího rozsahu však cestovní ruch dosahoval až po ukončení druhé světové války a to hlavně v západních zemích. Evropa byla rozdělena na dva bloky a to mnohým, možným cestovatelům znemožnilo cestovat a poznávat místa, která by chtěli vidět a která by chtěli navštívit. Po rozpadu Sovětského svazu vzrostl v bývalém východním bloku velký zájem o cestování mimo hranice států, které nemohla většina občanů překročit. Hlavně to bylo do 5

ATTL, P.; NEJDL, K. 2004. Turismus I. Praha: VŠH, 2004. 178 s. ISBN 978-80-86578-37-8.

14

Rakouska a západního Německa, ale také do Francie, Itálie a dalších západních zemí. Poté v 90. letech 20. století, kdy došlo jak k rozpadu Československé federativní republiky na Českou republiku a Slovenskou republiku a mnoha dalším změnám. Docházelo také ke vzniku nespočetných cestovních kanceláří a cestovních agentur, které záhy krachovaly a mizely stejně rychle, jako se objevovaly. Přesto se dle mého pozorování vytříbily určité destinace jako majority, kam Čeští cestovatelé rádi a opakovaně jezdili a vraceli se téměř každoročně. V letních sezónách bych zmínil Chorvatsko a Španělsko stejně tak i státy severní Afriky. V zimních měsících, pokud se budeme bavit o výjezdovém cestovním ruchu, staly centrem Rakouské Alpy a Slovenské Tatry. Samozřejmě nesmíme opomenout i domácí cestovní ruch, který fungoval již v době totalitního režimu a i v současné době se těší velké popularitě.

3. Charakteristika destinace cestovního ruchu Teorií o tom, co to je destinace cestovního ruchu máme mnoho, ale abych použil nějakou ustálenou a uznávanou na celém světě, použiji tuto citaci. „Podle WTO představuje destinace místo s atraktivitami a s nimi spojenými zařízeními a službami cestovního ruchu, které si účastník cestovního ruchu, nebo skupinami vybírá pro svou návštěvu a které poskytovatelé přinášejí na trh.“6 Pražský hrad bych zařadil podle typologie destinace mezi historický, kulturně- poznávací a poutní typ.

4. Průvodcovská činnost Abych definovat, co můžeme pod slovy průvodcovská činnost vůbec chápat, je nutné ji zprvu popsat a posléze vyjádřit její specifika. Osobní názor na to, jak se na ní nahlíží v současné době stejně, jak byla dle mého názoru degradována, bude rozebrán v analytické části. „Průvodcovská služba je osobní služba poskytovaná zákazníkovi a to nejen turistovi (návštěvníkovi), ale také cestovním kancelářím, které si tuto službu

6

KIRÁLOVÁ, A. 2003. Marketing destinace cestovního ruchu. Praha: Ekopress, s. r. o., 2003. 173 s. ISBN: 8086119-56-4

15

najímají a proto musí být deklarována určitá úroveň kvality.“7 Průvodce, který tuto činnost vykonává, by tedy měl být odborníkem, který je zcela a kompletně seznámen s problematikou oblasti, ve které provází, a to jak s historií, tak i současnými omezeními a pravidly, které některé oblasti mají. Měl by provádět podrobnou přípravu a být schopen reagovat na jednotlivé problémy, které mohou nastat při výkladu. Může se jednat i o zkolabování klienta, nebo jeho zranění a daný průvodce by při této události měl přistupovat k problému jako profesionál a také nepropadat panice. Déle by se mělo dbát na co největší spokojenost klienta, který dále šíří jak pověst dané destinace, tak i kanceláře, nebo samotného průvodce, který mu tuto službu poskytuje. „Kromě služeb průvodců cestovního ruchu jsou důležité i další specializované služby průvodců, kteří se zaměřují na oblast horské turistiky, okružních plaveb na lodích, oblast kulturního a přírodního dědictví, včetně činností v oblasti ekologie a udržitelného rozvoje cestovního ruchu, sportovního a rekondičního využití, včetně činností v oblasti animačních programů, ale i činností spojených s úkoly místních zástupců cestovních kanceláří, vedoucích a doprovodů zájezdů atd.“8 Moje téma však využívá mizivou část z toho, co zde bylo citováno z knihy o průvodcovské činnosti. Konkrétně klasického průvodce po památkách a Prahou, popřípadě průvodce po kulturních akcích. Ve všech případech by to měli být profesionálové, ale vzhledem k tomu, že se v současné době jedná o činnost volnou, může ji provádět téměř kdokoliv podle platných zákonů České republiky o provozování volné činnosti. Abych zde uvedl i profesionální stránku pro mé téma, tak musím zmínit specializované školení pro průvodce, kterým se pak uděluje honosné označení Průvodce Prahou, kdy je držitel tohoto certifikátu povinen absolvovat 138 vyučovacích hodin studiem o Praze, samozřejmě, aby certifikát dostal, musí projít zkouškou, kde prokazuje své odborné a podrobné znalosti o Praze samotné a měl by být schopen provést klienty i Pražským hradem a to samozřejmě i v cizím jazyce, nebo dokonce jazycích, ze kterých skládá také zkoušku, ale také předkládá potvrzení o dosažení minimálně celého středoškolského vzdělání s maturitou a je nutno říci, že certifikace je placenou záležitostí, respektive se musí zaplatit poplatek za pořízení odznaku a průkazu, na kterém je fotografie držitele a jeho údaje. Proto by průvodce, který o sobě tvrdí, že je speciálně 7

SEFERTOVA, V. a kol. 2007. Průvodcovské činnosti. Praha: Grada Publishing, a. s., 2013. 208 s. ISBN: 97880-247-4807-8 8 SEIFERTOVA, V. a kol. 2007. Průvodcovské činnosti. Praha: Grada Publishing, a. s., 2013. 208 s. ISBN: 97880-247-4807-8

16

vyškolen na průvodcovskou službu po hlavním městě Praze, měl předložit jak odznak této certifikace, tak i průkaz, který by měl mít vždy u sebe.

5. Volný čas U nás v Evropě je význam a pojetí volného času popisován již od prapočátku a od těch nejstarších civilizací a to konkrétně starověkého Řecka. Již sám Aristoteles popsal volný čas jako dobu, která je vhodná k poslechu hudby a psaní veršů, avšak striktně nabádal, že by nemělo docházet k nicnedělání. Ve středověku se chápání volného času obrátilo spíše k rozjímání a modlení, ale také se v této době objevuje kultura v podobě tance a poslechu hudby, ale i jiných druhů zábavy. V následné renezanci, která však již spadá do novověku, se pojem volného času téměř vytratil, neboť lidé byli po většinu svého života nuceni tvrdě pracovat, válčit, nebo sloužit. V období, kdy byl Marxismus na vrcholu, byl volný čas vylíčen samotným Karlem Marxem, jako říše svobody, ve které se mohl člověk svobodně rozhodovat o nakládání se svým volným časem. Zbytek, povětšinou pracovní činnost, byla naopak vylíčena jako takzvaná říše nutnosti, kde se člověk nemohl svobodně rozhodovat a byla mu striktně a přesně definována jeho činnost a povinnost. V současné době je definice volného času pojmenována a brána mnoha odborníky, kteří mají zcela podobné definice, avšak využívají rozdílných slov a pojmů. Osobně jsem si vybral paní M. Páskovou a J. Zelenku, kteří ve velkém sociologickém slovníku definovali volný čas takto: „Považuji za volný čas ten, kde lidé nevykonávají činnosti pod tlakem pracovních závazků, či rodinného systému. Obecně je potom volný čas definován jako čas, v němž člověk nevykonává činnost pod tlakem závazků plynoucích ze společenské dělby práce, nebo z nutnosti zachování bio- fyziologického, či rodinného systému.“9

6. Historie Pražského hradu Historii Pražského hradu můžeme vystopovat do daleké historie Českého království, kterým jsme kdysi bývaly. Původní tvrz, jež byla založena jako sídlo knížete Bořivoje, byla vystavěna v roce 880 po Kristu. Hradiště, kterým byl hrad původně, sloužil jako strážní

9

M. Pásková, J. Zelenka, Velký sociologický slovník, Praha Karolinum, 2006

17

pevnost a sídlo Bořivoje a nadále měl takto sloužit i jeho potomkům. Místo, kde hradiště stálo, bylo velice strategicky výhodné, neb jej z jedné strany chránila strmá stěna vedoucí k řece Vltavě a z druhé strany byl daleký výhled do dálky a také rokle vedoucí k potoku Brusnici. Za vlády knížete Boleslava II. bylo v roce 973 založeno na Pražském hradě Pražské biskupství. Největší přestavby středověku se Hradu dostalo na počátku dvanáctého století za vlády knížete Soběslava I. Původní dřevěná palisáda byla nahrazena kamennou hradbou, která v některých místech dosahovala výšky až čtrnácti metrů. Tím vznikl z původního románského hradiště nekompletní gotický hrad, který byl finálně dokončen až za knížete, později krále Vladislava II. Za vlády tohoto panovníka také proběhlo první obléhání Hradu. Útočníkem byl údělný kníže moravský Konrád Znojemský, který velel trojnásobné přesile oproti hradní posádce a ostřeloval pomocí obléhacích strojů Hrad po jeden týden. Pomocí zápalných střel byl Hrad z velké části pobořen, nebo dokonce vypálen. Avšak z neznámých důvodů, které nebyly nikdy vysvětleny se Konrád se svou armádou od skoro dobytého Hradu, stáhl zpět na Moravu. Škody, které Hrad utrpěl, byly rozsáhlé a mnohé budovy musely být opraveny, nebo dokonce zcela přestavěny. Dalším velkým panovníkem, který zanechal na Pražském hradě svou stopu, byl velkolepý panovník v tehdejší Evropě a byl jím král železný a zlatý, Přemysl Otakar II. Pražský hrad se tehdy stal místem střetávání mnoha diplomatů a církevních hodnostářů, kteří přijížděli za diplomatickými misemi ke králi, ale také přinášeli do Prahy zprávy, nebo se zde pouze stavovali a putovali dále. Za jeho vlády se dostalo velkým přestavbám opevnění okolo Hradu a také Královskému paláci. V roce 1310 byla Praha i Pražský hrad obsazeny Janem Lucemburským, který se následovně stal i českým panovníkem. Největším panovníkem z rodu Lucemburků byl však jeho syn Karel IV. Tento významný panovník také započal s výstavou katedrály svatého Víta, která se měla podobat katedrálám ve francouzském stylu. Výstavbou byl pověřen významný stavitel Matyáš z Arrasu, kterého Karel IV. povolal přímo z francouzského Avignonu. Základní kámen katedrály byl položen dne 21. 11. 1344. Druhým stavitelem v pořadí byl Petr Parléř. Nutno podotknout, že celý Hrad, stejně tak i jako Praha pod ním, za vlády tohoto krále a následně i císaře Karla IV. jen vzkvétal a rozrůstal se. Hrad dostal podobu gotického královského sídla a byl vyhledáván mnohými učenci a diplomaty z celé Evropy. Následná období, která vyvrcholila nepokoji známými jako husitské povstání a následně i husitské války zanechaly na Hradě také svoji stopu. Po smrti krále Václava IV. nebyl Pražský hrad spravován žádným panovnickým rodem a po 18

následném ukončení husitských válek se na Hradě střídal jeden panovník za druhým, aniž by se nějak zasadil o jeho rozvoj. Po nástupu Jiřího z Poděbrad na český královský trůn se stalo, že tento panovník rozhodl o kompletním přebudování opevnění královského sídla, aby odpovídala tehdejším proporcím, a to jak pevnosti, tak i královského sídla. Bylo nutné zakomponovat masivní obraný val a také dělostřelecké palposty. Po smrti Jiřího z Poděbrad se na českém trůně krátce vystřídali panovníci z rodu Jagellonců. Ti zanechali na Hradě také své stopy. Byl pozván umělec a stavitel Ried, který vystavěl na Pražském hradě Jagellonský sál, a jeho veliká okna byla první renezanční architektura na našem území. Sám Ried byl za své služby, které poskytl Jagelloncům, pasován na rytíře. Za vlády jagellonských králů se také stavebníci pokoušeli pokračovat ve výstavbě katedrály svatého Víta, ale ani jim se nezdařilo její dokončení. Po tragické smrti posledního jagellonského panovníka na našem trůnu Ludvíka Jagellonského byli na český trůn dosazeni Habsburkové. První z nich král Ferdinand Habsburský nechal na Hradě veškeré obytné místnosti přestavět do renezančního slohu. Ferdinand je také původce Hradních zahrad. Neboť renezanční zahrady byly neodmyslitelnou součástí panovnických dvorů. V Hradních zahradách také nechal započít s výstavbou Královského letohrádku, který stavěli italští umělci a stavitelé. Roku 1541 postihl Malou stranu v Praze hrozivý požár, který si našel cestu i na Pražský hrad a velice jej poškodil, nejen že byly vypáleny Hradčany, ale i staré město bylo velice poškozeno, a jak jsem již zmínil i Hrad poskytly hrůzné škody, které zpomalily veškeré stavby a výstavby, probíhající v té době na Pražském hradě. Významný panovník habsburského rodu Rudolf II. přinesl Hradu velkolepé inovace a také zájem mnohých badatelů a výzkumníků, stejně tak i astrologů a mágů tehdejší doby. Hrad za jeho vlády jen vzkvétal a hostil mnohé, známe osobnosti. V Hradních útrobách se nacházela velkolepá Rudolfova sbírka obrazů a jiného umění, které Rudolf II. tak miloval a obdivoval. Jak o něm hovoří Petr Chotěboř ve svém podrobném průvodci. „Uměnímilovný císař, který se zde natrvalo usídlil, byl horlivým stavebníkem, vášnivým sběratelem a příznivcem věd.“10 Roku 1618 se stal Pražský hrad aktérem ve vzniku třicetileté války. Přesněji došlo k vyhození několika katolických místodržících, a to konkrétně Jaroslava Bořita z Martinic a Viléma Slavatu z Chlumu a s nimi i sekretáře Filipa Fabriciuse. Následně by Pražský hrad při probíhající třicetileté válce několikrát obsazen. Konkrétně se jednalo o 10

CHOTĚBOŘ, P. 1994, Pražský hrad podrobný průvodce, Praha: Správa Pražského hradu, 2003. 177 s. ISBN: 80-86161-68-4

19

saská vojska a později Švédy, kteří obsadili i Prahu. Obě národnosti zanechaly škody jak na budovách, tak i na majetku, který byl z velké části rozkraden a odvezen do jejich domoviny. Po skončení třicetileté války se Hradu dostalo jen málo péče a až na konci sedmnáctého století byla dle návrhů Jeana Baptista Matheye vystavěna další významná budova v areálu Pražského hradu. Jednalo se o jízdárnu, která stála na předpolí. V 18. století se Hrad přestavoval hned díky dvěma významným událostem. Jednalo se o korunovaci Karla VI. na českého krále a také svatořečení Jana Nepomuckého. Poslední fenomenální přestavbu zažil Pražský hrad za vlády císařovny Marie Terezie. Avšak její syn Josef II. nám známý reformátor usídlil do mnoha budov na Pražském hradě svoji armádu, která nejen, jak je u armád zvykem, své historicky významné bydlení upravuje ke své vizi dokonalého příbytku, ale také ničí a rozkrádá inventář, který by jim měl sloužit. Jednalo se především o budovy Královské jízdárny, Královského letohrádku, Velké míčovny a Jiřského kláštera. V 19. Století a to konkrétně v jeho druhé polovině se na Hradě uskutečnilo něco neočekávaného. Započalo se s dostavbou Svatovítské katedrály, která se však své finální dostavby dočkala až v roce 1929. Ale abych nepřeskočil významný rok, kterým byl rok 1918, tak se k němu ještě v rychlosti vrátím, protože měl velký význam i pro samotný Pražský hrad, nejen že vznikl nový samostatný stát Československo, které se odtrhlo od původního Království a zemí v Říšské radě zastoupené a Země svaté Štěpánské koruny uherské, neboli Rakouska- Uherska, ale také tím, že se na Pražský hrad jako na své sídlo navrátila hlava státu v podobě prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka. Hrad však bylo nutné upravit, hlavně vnitřní interiéry, neboť nevyhovovaly jako reprezentativní prostory a také bylo nutné rozvést po celém Hradu elektrickou síť a podobné technické záležitosti. Abych přeskočil nešťastná léta druhé světové války přesunu se od tragických let do nedaleké budoucností. A to konkrétně do roku 1958, kdy byl Pražský hrad prohlášen za národní kulturní památku číslo 1. Následně v 70. a 80. letech byla na hradě provedena velká rekonstrukce celého technického provozu společně s vybudováním moderního energocentra, které bylo považováno na svou dobu za pokrokové.

20

7. Historie správy Pražského hradu Historie této instituce nesahá tak daleko do minulosti jako třeba historie Hradu, ale má své podstatné zastoupení ve fungování Hradu v dnešní době. Správa Pražského hradu byla založena dne 19. dubna 1993 pod záštitou tehdejšího prezidenta České republiky Václava Havla a sloužila pro ucelení a také sjednocení celého komplexu Hradu, ale také pro vylepšení podmínek pro návštěvníky, kteří Hrad navštěvovali v čím dál tím větším počtu. V současné době je Správa Pražského hradu rozdělena do několika oborů. Kdy nejvyšší postavou je ředitel správy Pražského hradu, kterým je v současné době pan Ing. Ivo Velíšek, CSc. Oborem, který mě v mé diplomové práci však zajímal nejvíce, byl obor cestovního ruchu Pražského hradu a jeho ředitelem je pan PhDr. František Kadlec, se kterým jsem také spolupracoval a on sám mě byl více nežli nápomocný. Pod jeho vedení spadají také všichni průvodci na Pražském Hradě, kteří mluví plynule mnoha světovými jazyky a jsou často vyhledávanou nápomocí při procházení interiéry a jejich výklady jsou odbornou i laickou veřejností přijímány s obdivem. Správa Hradu pořádá většinou čtyřikrát do roka přednášky pro externí průvodce, kteří se na nich dozvědí, co vše nového se na Hradě událo, nebo co se bude v blízké době dít, ale také jaké objekty budou veřejnosti, ať už kvůli rekonstrukcím, nebo jiným záležitostem uzavřeny a na jakou dobu. Samozřejmostí je také seznamování s kulturním programem na jednotlivé kvartály roku, aby průvodci mohli svým klientům nabídnout i jinou, nežli historickou prohlídku, ale také kulturní program, který bývá na Hradě často dosti pestrý. A zalíbení si v něm najdou všechny věkové kategorie. Externí průvodci se mohou účastnit i speciálního kurzu pro průvodce, který je pořádán samotnou Správou Pražského hradu a průvodce se v něm dozví vždy v co nejpodrobnějších detailech historii Hradu pro dané historické období a také historii a životopis panovníků, kteří v daném čase sídlili na Pražském hradě, nebo se podíleli na jeho rozvoji a výstavbě. V poslední řadě je možně každé čtyři roky složit zkoušku z takzvaného nadstavbového kurzu pro původce, který obohatí jejich vědomosti o Pražském hradě v celé šíři a dodá průvodci také určitou prestiž jak mezi odbornou, tak i laickou veřejností.

21

II.

Analytická část

8. Úvod do analytické části V této části mé diplomové práce se pokusím analyzovat jednotlivé souvislosti na Pražském hradě. Bude se jednat o komparaci časových řad a to konkrétně návštěvnosti mezi lety 2008 až 2013. Kde dopodrobna rozeberu návštěvnost platících hostů v jednotlivých měsících, kteří využili možnosti pronajmout si Hradního průvodce, který jim výklad podal v jednom ze šesti světových jazyků, kterými Hradní průvodci disponují v plynulé řeči. Poté provedu vlastní hodnocení a můj náhled na chování jednotlivých národností, které probíhalo formou pozorování a studia odborné literatury. Také zde uvedu řízený rozhovor, který jsem provedl s panem PhDr. Františkem Kadlecem, který zastává funkci ředitele Oboru pro cestovní ruch ve Správě Pražského hradu. K závěru analytické části bych zhodnotil vlastními slovy přístup jednotlivých prezidentů k Hradu jako k místu, kde pobývají, ale také jako k místu a destinaci cestovního ruchu, kde se střetávají různé kultury a národy. Záměrně jsem vynechal dotazníková řešení, která sice mohla obohatit diplomovou práci o hodně grafů a komparace, ale myslím si, že by byly nevěrohodné vzhledem ke krátkému času pozorování a to konkrétně v brzkém jarním období, ve kterém se struktura návštěvníků liší od jiných částí roku zcela razantním způsobem.

8.1. Návštěvnost Pražského hradu V této kapitole provedu analýzu návštěvnosti Pražského hradu v letech 2008 až 2013, kde pomocí dat, která mi byla poskytnuta přímo Správou Pražského hradu, vyvodím osu návštěvnosti a také se ji pokusím vysvětlit a vyhodnotit. Podrobněji rozeberu návštěvnost Hradu v roce 2012 a 2013 a to u osob platících, ale zároveň osob, které si pronajali služby Hradních průvodců. Komparace proběhne v porovnání jak jednotlivých jazykových mutací, kterých je konkrétně 6 a jedná se o anglický, německý, italský, španělský, francouzský, ruský a samozřejmě i český jazyk. Pokusím se zde komparovat jak průchodnost celkovou, která je však nevypovídající v realitě, neboť Správa Pražského hradu zná přesně pouze množství návštěvníků, kteří platí vstup. Proto průchodnost Hradem byla vždy jen

22

odhadovou záležitostí. Avšak můžu i tak vyhodnotit jaká byla návštěvnost celková, posléze návštěvnost placených prostor Hradu a také vyvodit grafické znázornění pomocí tabulek a grafů, které usnadní pochopení problematiky týkající se návštěvnosti a jejího komparování. Aby bylo vše vizuálně přijatelné a rozvržené, dovolím si začít na nové stránce, aby nedocházelo k nejasnostem, co s čím souvisí.

Tabulka 1, roční návštěvnost všech návštěvníků Pražského hradu Roční

návštěvnost-

Rok

(včetně platících)

2008

5 787 000

2009

5 616 000

2010

5 820 000

2011

5 720 000

2012

5 900 000

2013

6 149 000

průchozí

Zdroj: Správa Pražského hradu Vrchní tabulka, která zde vyjadřuje celkovou návštěvnost Pražského hradu a to včetně platících návštěvníků v jednotlivých letech je vyplněna hodnotami, které jsou převzaté přímo od Správy Pražského hradu, avšak o jejich 100% vypovídající hodnotě lze pochybovat, protože nikdy se nevědělo, kolik lidí areálem projde přesně. Vývoj celkové návštěvnosti je však až do roku 2011 kolísavý a až v roce 2012 zaznamenávám trvalý nárůst, který se držel po dva roky a to i v roce 2013, kdy návštěvnost přesáhla hodnotu šesti miliónů. Dále jsem pro lepší pochopení uvedl i názorné grafické vyjádření celkové návštěvnosti Pražského hradu.

23

Graf číslo 1, celková návštěvnost Pražského hradu

Celková návštěvnost Pražského hradu 6200000 6000000 5800000

Celková návštěvnost Pražského hradu

5600000 5400000 5200000 2008

2009

2010

2011

2012

2013

Zdroj: Správa Pražského hradu Je patrné, že v době, kdy probíhala finanční krize a svět se nacházel v období recese, byla návštěvnost velice kolísavá, neboli byla na takzvané houpačce. Až v roce 2011 se začala návštěvnost zvyšovat a všemi následujícími roky jen stoupá. Tyto údaje jsou orientační, ale nacházejí se blízko reality. Abychom dosáhly jasné a reálné představy jak se vyvíjela návštěvnost Pražského hradu placených prostor, musíme použít data, která jsou převzata taktéž od samotné Správy Pražského hradu. Jedná se opět o množstevní vyjádření návštěvnosti placených prostor Hradu a to opět v letech od roku 2008 po rok 2013. Pro ujasnění opět použiji grafického znázornění, a to konkrétně tabulky.

Tabulka číslo 2, roční návštěvnost Pražského hradu platících osob Rok

Roční návštěvnost (platící)

2008

1 342 246

2009

1 212 920

2010

1 123 847

2011

1 430 023

2012

1 623 000

2013

1 748 000

Zdroj: Správa Pražského hradu

24

Data, která uvádím v této tabulce, jsou, jak jsem již řekl, oficiálně od Správy Pražského hradu a proto nebudu pochybovat o jejich pravdivosti a mohu je tedy považovat za reálná a vypovídající. Tyto hodnoty jsou vyvozeny z prodeje vstupného do placených prostor Pražského hradu. Abych opět jasně poukázal na tendence návštěvnosti, použiji grafu.

Graf číslo 2, návštěvnost Pražského hradu u platících osob

Návštěvnost Pražského hradu (platící) 2000000 1800000 1600000 1400000 1200000 1000000

Návštěvnost Pražského hradu (platící)

800000 600000 400000 200000 0 2008

2009

2010

2011

2012

2013

Zdroj: Správa pražského hradu

U tohoto grafu můžeme pozorovat nepatrný rozdíl oproti grafu předcházejícímu a to hlavně v roce 2010, kdy návštěvnost celkové oproti návštěvnosti prostor Hradu, které jsou placené, vzrostla a u placených prohlídek naopak poklesla na nejnižší bod v grafu. Důvodem může být již zmiňovaná finanční krize, nebo i menší zájem o samotný Hrad v daném roce. Důvody můžeme pouze interpretovat jako možné, neboť nikdy nezjistíme stoprocentní příčinu tohoto poklesu. Naopak v dalších letech má graf stejnou stoupající tendenci jako u předchozí celkové návštěvnosti, což je znakem rostoucího zájmu i o placené prohlídky na Pražském hradě.

Nesmíme zapomínat ani na oblíbenost

různorodých výstav a koncertů a stejně tak i divadelních představení, která mají na Pražském hradě svou tradici a přispívají také k oblibě a zvýšení návštěvnosti Hradního

25

komplexu. O těch nejvýznamnějších, která probíhala dle mého názoru, se zmíním v pozdější části této kapitoly, neboť s návštěvností pevně souvisí. 8.2. Podrobná analýza návštěvnosti Pražského hradu (platící za rok 2012 a 2013) V této části se chci podívat podrobněji na návštěvnost všech částí Pražského hradu za roky 2012 a 2013, kdy rozeberu jednotlivé roky na měsíce a také na jednotlivé jazykové mutace a v neposlední řadě budu moci vyhodnotit, kolik návštěvníků využilo služeb Pražského hradu a pronajalo si Hradního průvodce a kolik ne. Vše díky celkové návštěvnosti platících a podrobnému ročnímu grafu platících a zároveň využívajících daných zaměstnanců Hradu. Tabulka číslo 3, cizojazyčné prohlídky 2012- počet osob (včetně hostů) 2012

AJ

NJ

IJ

ŠJ

FR

RJ

Celkem -

ČJ

leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec celkem

191 442 357 445 635 470 775 815 645 650 741 410 6576

25 42 133 321 242 221 154 158 105 267 106 75 1849

177 11 288 86 14 114 111 381 120 0 10 62 1374

0 52 46 142 10 20 65 264 43 130 59 25 856

16 4 76 147 74 22 85 219 77 141 117 65 1043

86 36 4 4 13 27 0 21 0 0 20 25 236

495 587 904 1145 988 874 1190 1858 990 1188 1053 662 11934

912 1839 553 1242 2034 1617 424 386 2047 2230 400 755 14439

-

Zdroj: Správa Pražského hradu

V roce 2012 můžeme pozorovat roční návštěvnost Pražského hradu v jednotlivých měsících a to včetně návštěv v jednotlivých jazykových mutacích. Pokud bych měl vytýčit dvě největší zastoupení mezi návštěvníky, kteří jsou zvýrazněni v grafu červenou barvou, tak vévodící skupinou budou tuzemští návštěvníci, kteří Pražský hrad navštěvovali hlavně v zimě a na jaře a prakticky až do července si udržovali prim v návštěvnosti. V letních měsících červenci a srpnu převzali prvenství anglicky mluvící skupiny. Je nutné podotknout, že se nemuselo jednat pouze o Angličany a Američany, kteří k nám rádi jezdí,

26

ale také o jiné národy, které neměli možnost prohlídky ve svém rodném jazyce, a proto zvolili raději anglický výklad, kterému také rozuměli. Mohu zde zmínit třeba Japonce a severské národy jako jsou Finové, Švédové a Norové a mnoho dalších. Na počátku podzimu v září a říjnu dominovali s razantním náskokem opět tuzemští návštěvníci, kteří v listopadu částečně svůj zájem utlumili, ale v prosinci opět převýšili anglicky hovořící skupiny téměř o 350. Důvody mohou být mnohé, pokud bych měl ze své pozice říci vlastní domněnku, proč tuzemští turisté převládali nad cizinci v daných obdobích roku, mohu zmínit například i zájem o výstavu k poctě Rudolfa II. a jeho 400. výročí úmrtí. Ale také stále převládající pocit recese a obavy o vycestovávání mimo zemi a hlavně šetření. Z vlastní zkušenosti a pohledu jak na vývoj cestovního ruchu, tak i na chování účastníka vím, že většina Čechů raději cestovala po tuzemských památkách a destinacích cestovního ruchu a využívalo jejich produkty. V letních měsících je pochopitelné to, že mnozí účastníci raději cestovali za relaxací a odpočinkem, nebo zábavou k vodním dílům, jako jsou přehrady, jezera a rybníky, než aby trávili horké dny v hlavním městě Praze, kde v tuto roční dobu bývají, pokud neprší až úmorná vedra. Bohužel podobná data z roku 2011 nebyla sestavena a Správa Pražského hradu mě poskytla pouze ucelenou roční návštěvnost, kterou jsem uvedl na předchozích stránkách. Avšak může se zdát, že data, která jsem uvedl, se neshodují, ale musíme přihlédnout k faktu, že v tabulce číslo dvě činí návštěvnost platících turistů 1 623 000 a v tabulce číslo tři se dostaneme sečtením všech návštěvníků, které si pronajali Hradního průvodce k číslu 26 373. Musíme si uvědomit, že ne všichni turisté využijí služeb a možnosti Hradního průvodce a buďto si Pražský hrad projdou sami, nebo se svým vlastním průvodcem. Tudíž je patrno, že po odečtení těchto dvou čísel dostaneme hodnotu 1 596 263, která jasně říká, že tento počet turistů nevyužil služeb Hradního průvodce. To bych se pokusil vysvětlit tím, že návštěvníci mají již vlastního průvodce, jak tomu bývá u většiny zájezdů do Prahy a daný profesionál je provede i Pražským hradem, nebo si Hrad projdou sami bez průvodce a chtějí tím ušetřit. O cenách jednotlivých jazykových nabídek původců se zmíním v části po porovnání vývoje cen na Pražském hradě. Pokud se však navrátíme k návštěvnosti turistů, kteří využili služeb Hradního průvodce, chtěl bych Vám také pomocí názorného grafu ukázat vývoj dvou největších skupin na hradě s ohledem na jednotlivé měsíce. Jedná se o celkové porovnání roku 2012 z pohledu česky a anglicky hovořících návštěvníků.

27

Graf číslo 3, česky a anglicky hovořící skupiny v roce 2012

Česky a anglicky hovořící skupiny v roce 2012 2500

2000

1500 Anglicky mluvící turisté 1000

Česky mluvící turisté

500

0

Zdroj: Vlastní zpracování z dat od Správy Pražského hradu

28

Tabulka číslo 4, cizojazyčné prohlídky 2013- počet osob (včetně hostů) 2013

AJ

NJ

IJ

ŠJ

FR

RJ

Celkem

ČJ

leden

364

41

44

31

79

38

597

195

Únor

348

67

22

21

110

29

597

267

Březen

631

239

127

109

113

30

1249

435

Duben

737

233

54

27

227

0

1278

1162

Květen

536

183

3

39

150

73

984

1232

Červen

1182

322

27

10

39

22

1602

1679

Červenec 1293

255

14

226

87

8

1883

279

Srpen

1201

165

247

262

287

17

2179

369

Září

1044

282

33

141

253

21

1774

2564

Říjen

890

270

63

28

156

4

1441

1868

Listopad

447

130

87

36

56

59

827

949

Prosinec

611

74

92

32

136

20

965

800

celkem

9284

2261

813

962

1705

321

15346

11799

Zdroj: Správa Pražského hradu Zde v tabulce číslo čtyři máme podrobně rozebraný celý rok 2013. I zde se dozvídáme podrobné hodnoty jednotlivých jazykových mutací, ve kterých bylo na Hradě provázeno Hradními průvodci. Opět jako u předchozího roku tu máme dvě hlavní skupiny. Opět jimi jsou tuzemští a anglicky hovořící návštěvníci. Jsou opět v tabulce zvýrazněni červeným písmem, aby bylo zřetelné, které měsíce byly pro danou jazykovou mutaci atraktivnější. Oproti předchozímu roku 2012, kdy první kvartál roku převládali na Pražském hradě tuzemští návštěvníci, tu dochází ke změně a na první příčce se v těchto měsících, i když ne s takovým náskokem stávají anglicky hovořící turisté. Také stojí za zmínku nepatrný rozdíl, který takto nazývám, neboť v předchozím roce se počet tuzemských a anglicky mluvících návštěvníku lišil v řádech stovek a v únoru ve více jak tisíci jedincích. Celkový náhled na tabulku nám dává ihned tušit, že došlo k nárůstu cizojazyčných turistů a naopak u tuzemsky hovořících došlo k mírnému poklesu. Pro lepší pochopení vytvořím jednoduchý graf, kde porovnám hodnoty z obou podrobně zkoumaných ročníků, aby byly jasné rozdíly, ke kterým došlo. 29

Graf číslo 4, česky a anglicky hovořící návštěvníci Hradu v letech 2012 a 2013

Česky a anglicky hovořící návštěvníci Hradu v letech 2012 a 2013 3000 2500 2000 1500 1000 500 0

ČJ 2012

ČJ 2013

AJ 2012

AJ 2013

Zdroj: vlastní zpracování z dat od Správy Pražského hradu

Na tomto jednoduchém grafu lze pozorovat v barevných sloupcích rozdílnost a prudké poklesy i nárůsty mezi jednotlivými roky 2012 a 2013 jak v českém, tak i v anglickém jazyce. Kde ještě jednou pro ujasnění uvedu, že modrá barva zastupuje česky hovořící návštěvníky za rok 2012, oranžová zastupuje česky hovořící návštěvníky v roce 2013, šedá zastupuje anglicky hovořící návštěvníky v roce 2012 a žlutá zastupuje anglicky hovořící návštěvníky v roce 2013. Abych mohl vyvodit závěry z tohoto pozorování, je nutné uvést také ceník pro placené trasy a objekty na Pražském hradě. Po prozkoumání změn cen, které jsem provedl vyhledáváním v internetovém archívu webových stránek Pražského hradu a vytištěnému materiálu, který jsem osobně obdržel od pana PhDr. Františka Kadlece, jsem došel k závěru, že v posledních několika letech konkrétně od roku 2010 se ceny nezměnily, kromě rodinného. Pro pochopení názorné zobrazení zde uvedu malou tabulku porovnání a vývoje cen. 30

8.3. Ceny vstupného na Pražském hradě pro Okruh A Tabulka číslo 5, ceny vstupného na Pražském hradě pro okruh A od roku 2001 Zač. letní. sezóny

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Plné

120

220

220

350

350

350

350

350

350

350

Snížené

60

110

110

175

175

175

175

175

175

175

300

300

520

520

520

500

500

500

700

Rodinné 180

Zdroj: webové stránky Pražského hradu Z tabulky číslo pět jsem vypozoroval, že vstupné se poprvé změnilo v roce 2002, kdy došlo k razantnímu zdražení. Plné vstupné se zdražilo o sto Korun českých, Snížené o padesát a rodinné o sto dvacet Korun českých. Dalšího zdražení se návštěvníci dočkaly v roce 2004, kdy se jednalo opět o částku, která dosahovala zdražení někdy i o 70% a to konkrétně v případě rodinného vstupného, které roku 2003 stálo 300 Korun českých a v roce 2004 bylo zdraženo na 520 Korun českých. Doposud se další zdražení nekonalo, naopak v roce 2007 se u rodinného vstupného objevila sleva a to 20 Korun českých, která vydržela až do roku 2010, kdy se cena rodinného vstupného navýšila na 700 Korun českých. Ceny, které jsou uvedeny v roce 2010, nadále platí i dnes v roce 2014 a nedošlo u nich za poslední čtyři roky k žádné změně. Pokud bych měl ještě rozebrat jednotlivé skupiny, je nutné uvést předpoklady k jejich rozdělení a také povinnosti, které musí splňovat, aby mohly být uznány například jako Rodina. Plné vstupné platí pro návštěvníka, který je plnoletý, nebo není studentem. Snížené vstupné, o kterém můžeme hovořit, také jako o slevovém se vztahuje na osoby, které jsou mládeží od 6 do 16. Let, studenti středních škol, nebo studenti denního studia vysokých škol do 26 let a senioři starší 65 let. Rodinné vstupné se vztahuje na rodiny, které jsou v počtu

1- 5 dětí s doprovodem maximálně dvou

dospělých osob. Nesmím opomenout ani základní školy, které mají speciální slevu pro třídy s učitelským doprovodem, která se vztahuje na Okruh A i Obrazárnu Pražského hradu. Pedagog musí předložit jmenný seznam, který je potvrzený jejich školou. Skupina může obsahovat maximální počet 30 žáků + 2 osoby jako doprovod. Cena pro tyto skupiny je 150 Korun českých. Vstupu oproštěného zcela od vstupních poplatků se dostává osobám, které jsou děti z mateřských škol s pedagogickým doprovodem, dětí do 6 let, držitelům průkazu ZTP, držitelům průkazu ZTP včetně jedné osoby jako doprovodu, 31

zřetelně označených licencovaných průvodců se svými klienty, kteří mají řádně zakoupené vstupné do návštěvnických objektů a pedagogickému doprovodu základních škol, středních škol a vysokých škol, kde skupina studentů představuje minimální počet deseti jedinců.

8.4.

Ceny profesionálních Hradních průvodců

Samozřejmě, že prohlídky, na kterých Vás doprovází profesionální průvodce a zaměstnanec Pražského hradu nejsou zdarma, a proto je nutné zmínit i jejich cenu, která také ovlivňuje rozhodování návštěvníka, zda jejich služby využije, nebo si placené objekty projde s tištěným průvodcem, nebo bez něj. Z valné většiny se však jedná o zájezdy, kdy dané skupiny návštěvníků doprovází jejich vlastní průvodce. Ale zpět k cenám a průvodcům. Daného pracovníka lze objednat i dopředu a vybrat si jazyk, ve kterém má být prohlídka uspořádána. Cena je pevně stanovená a je ovlivněna pouze délkou prohlídky. Česky mluvený výklad stojí 50 Korun českých na osobu a každou započatou hodinu. Pro cizojazyčné skupiny je cena 100 Korun českých na osobu a každou započatou hodinu. Jazyky, kterými Hradní průvodci hovoří, jsou, jak již vyplývá z tabulek 3 a 4 angličtina, němčina, italština, španělština, francouzština a ruština a samozřejmě čeština. Dle mého osobního názoru jsou ceny k těmto zcela profesionálně podaným službám adekvátní. Některým možná přijdou vysoké, ale proto Pražský hrad nabízí prohlídky i bez průvodců, nebo s průvodci vlastními, kteří jsou snad povětšinou seznámeni s problematikou historie objektů, ve kterých provázejí a s jejich interiéry a vybavením. Dále je možné si v mnoha knihkupectvích zakoupit i podrobné průvodce, které detailně popisují interiér jednotlivých pokojů v objektech, nebo i samotnou historii Pražského hradu. A v poslední řadě je zde možnost si na informačních centrech na Pražském hradě zapůjčit audioprůvodce.

32

8.5.

Prohlídky s audioprůvodcem

Na Pražském hradě je také možnost zapůjčení takzvaných audioprůvodců, které v sobě obsahují kompletní namluvený text ke všem placeným prostorům i těm veřejným a to ve všech již dříve zmíněných jazykových mutacích. I tato záležitost je zpoplatněna a to hodnotou 350 Korun českých na 3 hodiny, nebo 450 Korun českých na jeden den. Výhodou audioprůvodce je možnost přepínání mezi jednotlivými jazyky během prohlídky. Dá se hovořit o elektrotechnickém průvodci, který zajišťuje návštěvníkovi, že se nemusí ohlížet na výklad průvodce a také si daný výklad může i zpětně přehrát znovu. Můj osobní názor na tyto audioprůvodce je spíše kladný, neboť mám s nimi i osobní zkušenosti z jiných historických objektů nejen v Praze, ale i například ze Znojma, kde jsem svého času působil jako průvodce na Znojemském hradě a v Rotundě panny Marie a svaté Kateřiny, kde se musí dodržovat přísné klimatické podmínky, proto je výklad vně rotundy podáván pouze formou těchto zařízení, aby nedocházelo ke změnám vlhkosti způsobeným mluvením. V tomto objektu zcela chápu tyto přístroje, které napomáhají turistům k pochopení významu fresek, avšak zde na Pražském hradě je dle mého názoru jejich zastoupení nedílnou součástí moderního průvodcovského areálu, otázkou však zůstává, zda díky tomuto bezkontaktnímu výkladu, kdy nedochází ke kontaktu návštěvníka s profesionálním průvodcem, který mnohdy hojně doplní výklad o vlastní zkušenosti, nebo zodpoví otázky kladené turisty na problematiku spojenou s objekty, ve kterých jsou daní turisté provázeni, jsou tyto přístroje dobrou formou k prezentaci kvality poskytovaných služeb. Za mne tedy dávám své ano i ne, neboť jsem zastáncem přímého kontaktu profesionála s klientem a vylepšením tak zážitků, které si klient následně odnáší. Ovšem chápu i klientelu, která si přeje, aby docházelo k minimálnímu kontaktu s cizími osobami, nebo si chtějí, jak jsem již zmínil prohlídku zopakovat a záznam z výkladu přehrát i zpětně. 8.6.

Turistické trasy na Pražském hradě

Na Pražském hradě nalezneme celkem 3 prohlídkové okruhy, které se nazývají takto. Pražský hrad Okruh A, který zahrnuje Starý královský palác, expozici Příběh Pražského hradu, baziliku sv. Jiří, Zlatou uličku, Prašnou věž a katedrálu svatého Víta s Rožmberským palácem. Ceny vstupného jsem rozebral v kapitole číslo 8.3. Dále se zde nachází Pražský hrad Okruh B, který zahrnuje možnost prohlídky těchto objektů. Starý královský palác, baziliku sv. Jiří, Zlatou uličku a katedrálu svatého Víta. Jako poslední okruh, který na 33

Pražském hradě nalezneme, uvedu Pražský hrad Okruh C, který zahrnuje pouze Expozici Svatovítského pokladu a Obrazárnu Pražského hradu. Samozřejmě, že musím zmínit i objekty a expozice, které jsou samostatně k navštívení. Je to Obrazárna Pražského hradu, expozice Příběh Pražského hradu, Prašná věž, ve které je expozice Hradní stráže, dále expozice Svatovítského pokladu a Velká jižní věž katedrály svatého Víta, která souží jako věž vyhlídková. Abych zde uvedl i soudobé ceny jednotlivých tras a objektů, které lze navštívit samostatně použiji opět tabulku. Tabulka číslo 6, jednotlivé vstupné na Pražském hradě Druh vstupenky

Plné vstupné

Sleva

Rodinné vstupné

Pražský hrad - Okruh A

350 Kč

175 Kč

700 Kč

Pražský hrad - Okruh B

250 Kč

125 Kč

500 Kč

Pražský hrad - Okruh C

350 Kč

175 Kč

700 Kč

Expozice Příběh Pražského hradu

140 Kč

70 Kč

280 Kč

Obrazárna Pražského hradu

100 Kč

50 Kč

200 Kč

Prašná věž – expozice Hradní stráže

70 Kč

40 Kč

140 Kč

Expozice Svatovítský poklad

300 Kč

150 Kč

600 Kč

není

není

Velká jižní věž katedrály sv. Víta – 150 Kč vyhlídková věž Zdroj: webové stránky Pražského hradu

Z tabulky číslo 6, která zobrazuje jednotlivé trasy a objekty, které jsem jmenoval, můžeme také vyčíst i současné vstupní poplatky, které platí, jsou aktuální. Jediné co je za potřebí zmínit je, že Velká jižní věž katedrály svatého Víta, která slouží jako vyhlídková věž má pouze jeden druh vstupného a nevztahují se na něj slevy, které jsem jmenoval v kapitole s cenami vstupného a jeho vývoje a neplatí zde ani sleva pro rodiny. Nadále je nutné uvést, že všechny budovy a expozice jsou bezbariérově přístupné. To se však netýká věží, které bezbariérově přístupné nejsou. I tak se Pražský hrad viditelně snaží poskytnout své kvalitní služby všem, protože v informačních centrech nalezneme i průvodce a mapy, které jsou upraveny pro Brejlovo písmo.

34

8.7.

Otevírací doba Pražského hradu

I Pražský hrad má svou otevírací dobu, kterou je nutné dodržovat. Jako všude jinde i Pražský hrad dělí rok na dvě poloviny a to konkrétně letní a zimní sezónu, kdy jsou jednotlivé objekty a celý areál otevírány a uzavírány v rozdílných časech. Pro ujasnění bych zde rád dané časové údaje uvedl. V době letní sezóny, která začíná 1. dubnem v daném roce a končí 31. říjnem je areál Pražského hradu otevřen návštěvníkům v době od 5:00 do 24:00 v jednotlivých dnech. Návštěvnické objekty jsou veřejnosti otevřeny v době od 9:00 do 17:00 a to stejné platí i u katedrály svatého Víta. Expozice Svatovítského pokladu má však dobu, kdy ji lze navštívit posunutou o hodinu, takže to znamená čas mezi 10 a 18 hodinou v daném dni. Tento čas od 10 do 18 hodin platí i pro Velkou jižní věž katedrály svatého Víta a pro Výstavní objekty, kterými jsou Jízdárna Pražského hradu, Císařská konírna a Tereziánské křídlo. V zimní sezóně, která začíná 1. listopadem a končí 31. březnem jsou otevírací doby pozměněny oproti letní sezóně. A to tak, že areál Pražského hradu se je zpřístupněn od 6:00 do 23:00. Návštěvnické objekty jsou přístupné návštěvníkům v časovém rozmezí od 9:00 do 16:00 a stejně tak katedrála svatého Víta. Expozice Svatovítského pokladu, Velká jižní věž katedrály svatého Víta a výstavní objekty jsou zpřístupněny mezi 10 a 17 hodinou daného dne. Abych tu nehovořil pouze o objektech, nebo areálu Pražského hradu zmíním i Hradní zahrady a Jelení příkop, které jsou otevřeny veřejnosti pouze v letní sezóně, kromě Zahrady na Baště, která je otevřena vždy stejně jako areál Hradu v letní a zimní sezóně. Pro usnadnění otevírací doby Zahrad Pražského hradu a Jeleního příkopu vkládám pod text tabulku č. 7, zobrazující otevírací dobu.

35

Tabulka číslo 7, otevírací doba Hradních zahrad a Jeleního příkopu Zahrady Pražského hradu a Jelení příkop, otevírací doba Duben

10- 18

Květen

10- 19

Červen

10- 21

Červenec

10- 21

Srpen

10- 20

Září

10- 19

Říjen

10- 18

Zdroj: internetové stránky Pražského hradu

8.8.

Etické problémy vycházející z interkulturních odlišností návštěvníků Pražského hradu

V této problematice se musíme zaměřit na více jak jeden národ, proto jsem si vybral hned několik, o kterých si myslím, že mají na Pražském hradě největší zastoupení. Jsou jimi 

Češi



Angličané



Němci



Francouzi



Italové



Španělé



Japonci



Rusové

V jednotlivých odstavcích se pokusím zhodnotit můj osobní náhled na chování těchto národností na Pražském hradě i mimo ně s přihlédnutím nejen na mé osobní zkušenosti a poznatky, ale také na poznatky a zkušenosti přátel z oboru a fundovaných odborníků a osob pracujících přímo na Pražském hradě. 36

Češi Český národ jako jeden z nejvíce navštěvujících Pražský hrad. Proto jej popíšu také jako první a z počátku bych popis pojal vlastními slovy. O našem národě se tvrdí mnoho pověstí a legend, které kolují světem už řádku let a možná i staletí. Mluví se o zlatých českých ručičkách, ale také o zlodějích a arogantních lidech. Stejně jako závistivcích a lidech skoro až xenofobních. Pravdou však je vše co jsem nyní popsal, sám však dodám ještě několik kladných náhledů a to hlavně zdvořilost, úslužnost, můžu mluvit o vychytralosti, možná i švejkovství a zkušenostech, které se předávají z pokolení na pokolení. Ale co se Pražského hradu a chování naších spoluobčanů týče, tak jako u všech ostatních, které budu popisovat a snažit se je ve výsledku zhodnotit, si musíme uvědomit rozdílnosti vyplývající jak z věkové rozdílnosti účastníků cestovního ruchu na Pražském hradě, ale také na prostředí z kterého pocházejí a ve kterém se většinou zdržují a to nejen v areálu Pražského hradu. Jinak se chovají školní výlety, které přijíždějí na Hrad za poznáním a jinak se chovají páry, nebo rodiny s dětmi. Osobní zkušenosti s českým turistou na Hradě mám jak dobré, tak špatné. Například neschopnost vyhodit obal od jídla do odpadkového koše, kterých jsou na Hradě opravdu spousty, je spíše leností, nežli nevychováním a to stejné i s nedopalky od cigaret. Věčné stěžování na fronty na toalety v hlavní sezóně, které je dalším primem u našeho národa a v poslední řadě to je nerespektování zákazu vstupu. Ale abych nezmiňoval pouze to zlé, tak i my můžeme být na náš národ a vychování hrdí, na vlastní oči jsem viděl, jak se jedné postarší dámě rozsypala turistická knížka s mapami a pohledy a jeden český mladík bez váhání přistoupil a dámě pomohl. Dalším zážitkem bylo i pozorování jak se mladí Češi snaží komunikovat v jednotlivých jazycích a nehledají v tomto problém, jak tomu občas bývá u našich starších generací. Celkově bych usoudil, že my jakožto domácí návštěvníci jsme slušnými turisty s pár prohřešky, kterých se z valné většiny dopouštějí lidé v pubertálním věku téměř všech národností.

37

Angličané Angličany nelze jakožto národ srovnávat. Byť se jedná o jeden ostrov a část Severního Irska, tak kultury, které zde žijí, jsou velice rozdílné, ať už s pohledem na humor, tak i kultivovanost a každá z těchto vrstev a etnik má svůj pohled na to, co je morální a mravné a co již hraničí s vulgaritou, nebo neomaleností. Budeme rozeznávat 4 základní etnika, která v Anglii a v Severním Irsku žijí. Jsou jimi Britové, Velšané, Skotové a Irové. Traduje se mnoho pověstí o zvrhlostech Skotů a Irů, ale z valné většiny jsou to pouze výmysly, které se tradují z dob dávno minulých, kdy mezi sebou tato etnika často a rádi válčily. Ale naším tématem není historie Velké Británie a její dobyvačné procesy. Co jsem osobně zaznamenal, tak Angličanů jako takových jezdí docela hojné množství, avšak jsou to povětšinou starší páry, nebo skupinky o maximálně 6 lidech, dalo by se hovořit i o rodinách s dětmi, ale druhou největší skupinou jsou mladé páry, které jezdí po Evropě a poznávají tento kontinent. Zatím jsem se nesetkal osobně, že by někdy nějaký Angličan prováděl nějaká extempore, nebo vulgárnosti, jak na Pražském Hradě, tak i mimo jeho areál. Ale to je jen můj osobní náhled na tento národ. O všech Britech se říká, že jsou chladní a nepřipouští si moc cizince k tělu a ani do svého soukromí. Toto mohu z osobní zkušenosti potvrdit. Jedná se o to, že se nechtějí hned s každým objímat, ani často dlouho nechodí okolo horké kaše. V porovnání s jinými evropskými národy jsou zcela odlišní, zřejmě za to může jejich částečná ostrovní izolace.

Avšak v dnešní moderní

společnosti není problém přepravy přes úžiny i moře pomocí letecké, nebo trajektové dopravy, dokonce i vlakovou soupravou se dostanou do Francie bez namočení chodidla. Co se týče jejich nelibosti k Francii obecně, která pochází již ze středověku, tak si stále snaží udržovat větší odstup a neradi se učí francouzsky, naopak to samé probíhá i na opačné straně u Francouzů. Vzhledem k tomu, že tento národ zastupuje druhou příčku v návštěvnosti Pražského hradu, tak i tak jsem o nějakých větších prohřešcích proti návštěvnickému řádu neslyšel a ani jsem je osobně nezaznamenal.

38

Němci Co se německých turistů týče, tak se jedná povětšinou o 3 kategorie. První jsou lidé v důchodovém věku. Tito lidé v postarším věku jsou většinou dobře zajištění a cestují po Evropě a poznávají cizí národy, země a kultury i jejich historií. Následně to jsou rodiny s dětmi. A jako poslední bych zmínil skupinky mladých Němců. Německo je náš západní soused a proto to k nám nemají daleko a díky propojenosti infrastruktury je možné dojet do Prahy i ze západního Německa za pár hodin. Rodiny jezdí i na víkendy, i když v současné době se trvání a délka pobytu v Praze zkracuje. Skupiny mladých Němců, se kterými jsem měl v nižších ročnících mého působení na mé Alma Mater, jsou v Praze převážně za kulturou a nočním životem o Pražský hrad se zajímají jen okrajově. Jsou to povětšinou lidé mezi 15– 20 lety. A jsou mnohokrát kulturně vyspělí, i když je pravda, že každý mladý člověk, tedy skoro každý má občas nutkání se bouřlivě bavit. Ze zkušeností mého kamaráda, který již několik let slouží voják u Hradní stráže vím, že mladí Němci a Italové patří k těm nejvíce drzým a nepřizpůsobivým, které lze na Hradě nalézt. Mnohdy otravují samotnou Hradní stráž a dochází až k nevhodnému fyzickému kontaktu, kdy se snaží před svými vrstevníky předvést. Mnohdy jsou i posilněni velkým množstvím alkoholu, nebo jiných omamných látek. Co se týče blízkosti jejich kultury s některou jinou, tak jediné, které bych k nim mohl přisoudit, jsou kultury rakouské a švýcarské, popřípadě trochu vzdáleněji belgická kultura. Francouzi Francouzský turista je zcela jedinečným typem mezi všemi. Osobně jsem nějakou dobu strávil jak s mladými Francouzi, tak jsem zažil i mladé páry s dětmi a nebyl svědkem velkého faux pas. Francouzský turista jede do Prahy především pro poznání památek a celkové krásy staré Prahy. Francouzi se vyznačují jako velcí gurmáni a milovníci vín. Také jako velcí milovníci kultury a zábavy. Částečně mě přišlo, že jsou skoro arogantní, ale to bylo možná pouze z mého pohledu, protože jsem s nimi nestrávil zase tak dlouhý čas a k tomu jen s malou skupinkou mladých lidí, tak nemohu posuzovat všechny dle tohoto malého procenta, v tak krátkém čase. Každopádně mladí Francouzi si v ničem nezadají s Italy, nebo Španěly. Také se rádi opíjejí a pak se chovají, jako dívá zvěř. Na hotelích, na kterých jsou ubytovaní, se občas dějí neskutečné věci. Od rozbitého nábytku po strhané závěsy u oken. Zpočátku odmítají mluvit jinak, jak francouzsky. Ale pokud je jim pokynuto 39

a odpovězeno v jejich rodné řeči, nebo se člověk pokusí o náznak francouzštiny, tak velice rádi přecházejí do angličtiny, nebo němčiny, aby se mohli dorozumět. Na Pražském hradě jsem s nimi nezažil a ani jsem neslyšel o nějakém prohřešku, který by vedl k jejich odsuzování od zaměstnanců, nebo přátel. Stejně jako u ostatních záleží na věku návštěvníků a postarší Francouzi jsou většinou velice kulturními a kultivovanými návštěvníky, kteří jsou vděční za jakoukoliv péči a zájem o ně.

Italové Italové jsou národem s velkou hrdostí na svou vlastní historii. Však se také na jejich území rozprostírala nejprogresivnější říše antického světa, starověký Řím. Italové si jsou své historie a svých předků plně vědomi. Za zmínku nestojí pouze antická historie, ale také středověká a novodobá historie, která svou politikou a válečnými problémy také částečně ovlivňovala chod celé Evropy. Nesmíme zapomenout na Vatikán, který je ministátem v srdci starověkého města Říma. V současné době můžeme o Italech obecně mluvit jako o kultivovaných a vyspělých lidech, kteří mají rádi kávu a dobré jídlo. Oproti nám však mají občasné hlasitější vyjadřování a často to, co chtějí sdělit, podtrhují mocnými gesty. Jejich stolování nám může připadat občas trochu jednodušší, protože jako u všech přímořských národů mají čas a rádi si stolování dlouze užívají. Drobky po stole a pod stolem počínaje a dlouhým vysedáváním konče. Mladí Italové mají povinně návštěvu Prahy s přihlédnutím na historii. Některé školy a hlavně jejich žáci, kteří se daného kulturněhistorického výletu účastní, se chovají občas jako divá zvěř. Samozřejmě ne všichni, ale pokud je kantor laxní k chování svých žáků a nemá u nich autoritu, tak se vždy najde minimálně jeden jedinec, který bude dělat potíže a výtržnosti, jak to u většiny pubertálních jedinců bývá. Naopak jsou i skupiny, které se chovají velice kultivovaně a zajímají se, jak o výklad fundovaných Hradních průvodců, tak i svého lektora. S těmi je pak podle zaměstnanců Hradu radost pracovat. Avšak k těm méně kultivovaným. Mohu zmínit jeden problém, který se vyskytl před několika lety. Jednalo se o mladou italskou studentku, která se stůj co stůj chtěla vyfotit při objímání hradní stráže. Hradní stráž má možnost pokud se návštěvník chová nevhodně a chce provést nějaký fyzický kontakt, udeřit pažbou své zbraně do země a tím dát zvukové znamení, aby tohoto jednání daná osoba zanechala. Naše italská studentka však byla již tak fyzicky blízko, že daný voják úderem své pažby, kterou chtěl dát také jen 40

zvukovou výstrahu, dané studentce přelomil palec na noze. Italská lektorka udělal z incidentu velký skandál, který však skončil tím, že daná studentka si mohla za své zranění sama.

Španělé Španělští turisté jsou také zcela atypičtí oproti ostatním, i když bychom je z části mohli přirovnat k Italům, aspoň co se nátury a podobného stylu života týče. Jsou hluční a občas až neukáznění a často, pokud jsou v povzbuzené náladě díky alkoholu i provokativní a nevnímají hranice, kdy už překračují rámec slušného chování. Neradi se podřizují jiným kulturám v chování a jsou prostě sví, ať jedou kamkoliv. Pocházejí ze země s velkým základem úcty k církevním památkám. Historii Španělska zde nebudu zmiňovat, snad pouze to, že v historii bylo Španělsko velkou výspou pro katolickou církev a jejím velkým propagátorem a zastáncem. Abych nezmiňoval pouze to špatné, tak je opět obrovským rozdílem v chování jednotlivých věkových skupin cestujících. Mladí Španělé jsou povětšinou velice častými konzumenty alkoholu a to je podněcuje k hrdinským činům, jako je focení na památkách, nebo dokonce v jasně zakázaných prostorách, kde dokonce často bývá jakékoliv focení zakázáno s výrazným vyznačením tohoto zákazu. Španělské rodiny s dětmi, které jsem mohl poznat, nebo jen pozorovat se většinou o svá dítka moc nestarají a nechávají je ledabyle běhat, kam se jim zalíbí, až do chvíle, kdy je někdo upozorní, že by si své děti měli hlídat. Jednou jsem byl dokonce svědkem toho, jak se jedni rodiče dokonce rozčilovali, že jim bylo doporučeno, aby si své ratolesti více hlídali. Co se starší generace Španělů týče, tak s těmi mám jen samé dobré zkušenosti, zajímají se o historii místa, kde se nachází a také se často chtějí dozvědět více, než je například v programu prohlídky zahrnuto. Jsou pozorní a milí. Japonci Japonští turisté jsou velmi odlišní oproti všem ostatním, které na Pražském hradě můžeme potkat. A nejen na něm, ale také v hotelích a restauracích, ve kterých se s nimi setkáváme. Prahu navštěvují rádi. Bohužel ke krátkému času, který Japonec na dovolenou má, je nucen velice rychle měnit místo nocování, pokud chce projet několik hlavních měst a významných evropských pamětihodností. Povětšinou to bývá Londýn, Paříž, Praha Vídeň 41

a Budapešť. Jsou velice aktivní, jejich denní program musí být naplněn do každé minuty a průvodce, kterého si najmou, si nemůže odpočinout ani u oběda, na který jde společně s klienty. Je vyžadováno, aby kontroloval hosty a zároveň číšníky a také byl pozorný a stále ve střehu pro možnost, že nastane nějaký problém. Mají zcela jiné návyky, než na které jsme tady v Evropě zvyklí. To je také příčinou mnohých nepříjemností. Například Japonec je zvyklí na to, že v jejich koupelnách bývají odtokové kanálky, protože každý Japonec se před tím, nežli vleze do vany, musí omýt, neboť by byl prohřešek vlézt do horoucí vany a být špinavý. Některé rodiny totiž horkou vodu udržují i týden bez výměny a proto se ji snaží udržovat maximálně čistou. Ve vaně totiž Japonci relaxují a nepoužívají ji jako my k mytí. Toto se stalo několikrát problémem nejednoho hotelu v Praze, kde Japonci byli ubytovaní a daný hotel nebyl na Japonské turisty řádně připraven. Jak se o Japoncích také ví, vše si řádně dokumentují pomocí fotoaparátů. Zatím jsem osobně nepotkal návštěvníka z Japonska, kromě starších lidí, kteří jakožto prarodiče doprovázeli rodinu s dětmi, který by neměl fotoaparát a popřípadě jeden náhradní. Není to nic špatného, prostě mají rádi vše zdokumentované a fotografie jsou také památkou, která jim připomene, že navštívili jiný kontinent a hlavně zcela jiné kultury. Na Hradě pokud jdou japonští turisté do interiéru Hradu, dbají řádně pravidel a neporušují je. Jsou disciplinovaní a vychovaní a ani jsem neslyšel jedinou zmínku proti jejich chování, natož o nějakém prohřešku. Bohužel Hrad nemá vlastního průvodce, který by mluvil japonsky, proto výklad probíhá buďto v angličtině, kterou se někteří Japonci učí, nebo v doprovodu vlastního průvodce, který buď překládá výklad Hradního průvodce, nebo sám zná interiér. Rusové Rusové jakožto národ se mohou také pyšnit velkou hrdostí na svou zem a svou historii. Jejich historie sahá hluboko do středověku a byli to vždy houževnatí lidé s pozitivní náturou. Jejich země byla často sužována nájezdníky a pleniteli, kteří drancovali a brali si otroky. Rusové se však nikdy nevzdali a přežili mnohé útrapy. Jak jsem již zmínil, jsou na to patřičně hrdí a dávají svou úctu k zemi, z niž pochází patřičně najevo. Některým z nás přijde, že co se stolování a chování ve společnosti týče, chovají poněkud odlišně, jiným zase naopak připadají velice podobní. Sám mám několikrát zážitek ze zahraničí, že jsem byl označen za Rusa, neboť naše jazyky jsou pro ucho cizince téměř identické. Chováním se zase liší jedinec od jedince. Stejně jako u všech velkých národů s rozsáhlým územím se 42

musí přihlédnout na místo původu dané osoby a podle toho očekávat jejich chování. Neznám všechna etnika a národy, které žijí na území dnešního Ruska, ale mohu s klidným srdcem říci, že jednání s nimi je pro neznalého člověka občas příkořím. Například smrkání, které je u nás na denním pořádku, je v Rusku bráno jako nepřípustné. A to ani v cizí zemi. Rusové, kteří přijíždějí ve skupinách, bývají často mystifikováni takzvanými černými průvodci, kterých je v Praze požehnaně mnoho. Tito průvodci většinou zcela obrací reálnou historii a pozměňují ji tak, aby byla co nejvíce atraktivní a úžasná na poslech. Rusové se na cestování do zahraničí často připravují a nemálo čtou o daných zemích, než se tam vypraví. Bohužel v náš neprospěch se na internetu i některých katalogových nabídkách zájezdů do České republiky, zejména do Prahy, mohou vyskytovat zcela milné informace. To pak ruské turisty velice rozčílí a nevracejí se. Je také nutné zmínit, že mnoho Rusů v České republice i žije, pracuje, nebo studuje. Chování Rusů jakožto návštěvníků Pražského hradu je z valné většiny slušné a kultivované. Nesetkal jsem se osobně, nebo neslyšel, že by docházelo k nějakým výtržnostem a podobně. Vyhodnocení jednotlivých národností Tabulka číslo 8, vyhodnocení jednotlivých národností Národ

Vynikající chování

Češi x Angličané x Němci Francouzi Italové Španělé Japonci x Rusové x Zdroj: vlastní tvorba

Dobré chování

Přijatelné chování

Nevhodné chování

x x x x

Tato tabulka má za úkol jen graficky naznačit můj názor na chování jednotlivých národů, se kterými je největší šance se na Pražském hradě setkat. Celkově tato pasáž o etickém chování je pouze můj subjektivní názor na tuto problematiku s přihlédnutím na názory fundovaných osob na Hradě pracujících a odbornou literaturu v této problematice.

43

8.9.

Pražský hrad jako sídlo prezidenta republiky a vliv jednotlivých prezidentů na cestovní ruch po roce 1989

Touto kapitolou se pokusím pomocí deskripce a vyjádřením mého názoru pojmout problematiku náhledu na cestovní ruch u jednotlivých prezidentů České republiky, počínaje Václavem Havlem a konče Milošem Zemanem. Po ukončení totalitního režimu a nástupu Václava Havla do prezidentského křesla se Pražský hrad začal vnímat podstatně jinak, jak tomu bylo doposud. Stal se místem, kde se střetávaly dvě funkce Hradu. Byla to funkce sídla prezidenta republiky, tak jako tomu bylo již od dob První republiky, dob válečných i doby totalitního režimu a druhá funkce, kterou byl Pražský hrad chápán jako návštěvnický objekt, kterým se z rozhodnutí Václava Havla Pražský hrad stal. Otevřením Hradních zahrad a jiných budov, které byly do té doby přísně střeženy, nebo nebyly přístupné, bylo velkým počinem, který sklidil obdiv a zájem návštěvníků, kteří přicházeli ve velkém počtu. Celkově se Pražský hrad stal turisticky vyhledávaným objektem. Vznikla Správa Pražského hradu a celkově docházelo k instalaci veřejných toalet a vybudování veřejného občerstvení a dalších služeb, které k cestovnímu ruchu neodmyslitelně patří. Václav Klaus se dle mých informací snažil navázat na to, co se již na Hradě dělo. Navíc se dostalo otevření Jižních Hradních zahrad a celkové rekonstrukci inženýrských sítí ve Zlaté uličce, ve které byla také zakomponována nová expozice z její minulosti. Navíc se stal neodmyslitelnou součástí Pražského hradu jazz, kterého je Václav Klaus velkým milovníkem. Neustále se rozšiřovaly akce pro veřejnost, jako bylo například Hradní vinobraní a otevření Svatováclavské vinice a mnoho dalších. Toto navyšování kulturních akcí bylo a stále je velice populární a těší se velké oblibě a také návštěvnosti. Pořádání významných výstav, které navštěvují tisíce lidí a jsou také neodmyslitelnou tradicí, kterou Václav Klaus podporoval. Mezi významné patří například výstavy jako, Carský dvůr pod žezlem Romanovců, Poklady moskevského Krymu, dále také výstava uspořádána pro poctu Rudolfovi II. k výročí 400. let od jeho úmrtí. Nejvýznamnějším počinem však byla výstava Korunovačních klenotů, pořádaná hned dvakrát k příležitosti zvolení Václava Klause prezidentem České republiky, 10. výročí vzniku samostatné České republiky, 85. výročí vzniku samostatného Československa a 1140. výročí od příchodu Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu ve dnech 3. - 13. 8. 2003. Poté 19. – 24. 4. 2008 k příležitosti 90. výročí založení samostatného Československa a opětovnému zvolení Václava Klause 44

prezidentem České republiky. V současné době je prezidentem České republiky Miloš Zeman, který také navazuje na jeho předchůdce a pokračuje se, jak v rekonstrukcích a pořádání výstav a koncertů tak i renovacích a opravách historických budov. Avšak co konkrétního na Pražském hradě proběhne, ukáže až čas. Zatím je vývoj pro cestovní ruch slibný. Tak nezbývá, než se této myšlenky držet a popřát Pražskému Hradu mnoho dalších století slávy.

9. Řízený rozhovor s ředitelem oboru cestovního ruchu na Pražském hradě panem PhDr. Františkem Kadlecem Pana Doktora Františka Kadlece jsem navštěvoval často, hlavně jako fundovaného a odborného člověka, který zastává tu nejpovolanější funkci a to je ředitel oboru pro cestovní ruch na Pražském hradě. Pan Doktor mě poskytl nesmírnou řadu informací a pomohl mě při vyhledávání mnoha údajů a ještě více údajů mě sám dodal. Proto jsem se s ním také rozhodl uspořádat osobní a řízený rozhovor, který mohu doložit e-mailem, kterým mě pan Doktor text potvrdil. Nyní k samotnému rozhoru, který proběhl dne 20. 2. 2014. Otázka č. 1 Jak se měnil náhled na turismus a turisty samotné na Pražském hradě za vlády jednotlivých prezidentů, počínaje prezidentem Václavem Havlem? Odpověď: Pražský hrad byl vždy vnímán jako nejvýznamnější památník národní historie a symbol české státnosti. Z tohoto pohledu byl také vždy předmětem zájmu a turistickým cílem tuzemských i zahraničních návštěvníků. Bylo tomu tak hned po vzniku Československé republiky i v období minulého režimu. S příchodem prezidenta V. Havla na Pražský hrad se do určité míry pozměnilo pojetí Hradu jako sídla hlavy státu a zároveň i návštěvnického objektu. V. Havel charakterizoval areál hradu jako „zakletý zámek“ a pod vlivem tohoto dojmu inicioval jeho větší otevření návštěvnické veřejnosti. Jako první se otevřela léta zavřená a přísně střežená Královská zahrada s rezidencí bývalých prezidentů. Mnohé historické objekty začaly být využívány k výstavním účelům, nádvoří Nejvyššího 45

purkrabství se stalo scénou pro divadelní představení, obě části Jeleního příkopu propojil tunel podle projektu architekta J. Pleskota. Pro návštěvníky se rozšířily možnosti občerstvení, toalet, vzniklo další nové informační středisko spolu s novým orientačním systémem. Správa Pražského hradu vydávala informační periodika o kulturním a společenském dění na Hradě. Doba prezidenta V. Klause navázala na tyto aktivity. Návštěvnický okruh se rozšířil o nově rekonstruovaný objekt Rožmberského paláce, v nové úpravě se zaskvěly tzv. Svatováclavská vinice a jižní zahrady. Pro návštěvníky se rozšířila nabídka mimořádných akcí např. v rámci Dne otevřených dveří nebo hradního vinobraní. Celkovou obnovu inženýrských sítí prodělala Zlatá ulička, do části nově rekonstruovaných domečků byla vložena nová expozice o její historii. Otázka č. 2 Co Vás na práci ředitele oboru cestovního ruchu na Pražském hradě nejvíce baví? Odpověď: Práce ředitele Odboru turistického ruchu je velmi rozmanitá. Obsahuje nejen řídící a personální činnost, ale i odbornou část, která je pro mne velmi zajímavá. Kontakt s odborníky, často i zahraničními z oblasti dějin umění, historie či archeologie, který je součástí mojí práce mne jako historika obohacuje o nové poznatky a neustále dotváří mé povědomí o historii Pražského hradu. Otázka č. 3 A naopak, co Vás baví méně? Odpověď: Cílovou skupinou, na níž se zaměřuje naše práce, jsou turisté, návštěvníci. V kontaktu s nimi se někdy setkávám s nekultivovaným chováním, snahou obejít pravidla Návštěvnického řádu apod. A právě to patří k těm stinným a méně příjemným stránkám naší práce. Otázka č. 4 Na jaké projekty a výstavy jste nejvíce hrdý? Odpověď: 46

Za dobu mého působení na Pražském hradě jsem zažil mnohé významné a návštěvnicky velmi úspěšné výstavní projekty. Beze sporu k nim patří velkoplošné výstavy věnované Rudolfovi II., Karlovi IV., nebo tématu deseti století vývoje české architektury. Byly to opravdu mimořádné počiny s mezinárodní účastí, které postavily výstavní program Hradu na vysokou příčku.

Otázka č. 5 Máte nějakou vizi, nebo představu o budoucnosti, kudy se bude cestovní ruch na Pražském hradě rozvíjet? Odpověď: Myslím, že program dalšího vývoje cestovního ruchu na Pražském hradě jde správným směrem. Jeho cílem je zajistit návštěvníkům dokonalý servis ať již v informační, či provozní oblasti, nabídnout mu zároveň i kvalitní kulturní doprovodné programy. Zkrátka vytvořit jim takové podmínky, aby měli potřebu se zdržet na Hradě co nejdéle. Otázka č. 6 Je pro Vás spolupráce s mnohými institucemi a městem stále důležitá, nebo se Hrad stává, nebo dokonce se již stal soběstačným komplexem? Odpověď: Vzhledem k svému významu, ať už z hlediska historického či současného, má Pražský hrad status národní kulturní památky č. 1. To vytváří předpoklad pro to, aby mohl být soběstačným komplexem. Přesto však spolupráce s dalšími institucemi je pro Hrad mimořádně významná. Z hlediska památkového jsou to především Archeologický ústav, externí restaurátoři, Národní památkový ústav, Ústav dějin umění apod. V oblasti údržby spolupracujeme s mnohými stavebními a servisními firmami. Otázka č. 7 Je podle Vás na škodu, že více jak 50% návštěvníků pouze projde venkovními prostory Hradu a nepodívá se na skvosty vystavené v interiérech?

47

Odpověď: Určitě. Podle mne je velká škoda, když si návštěvníci prohlížejí Hrad zvenčí. Jejich dojem z návštěvy je tak výrazně ochuzen. Svůj podíl viny nesou na této skutečnosti především mnohé incomingové cestovní kanceláře, které do svých exkurzních programů zařazují prohlídkové trasy bez vstupů. Na první pohled to může klientům z hlediska ceny připadat lukrativní, ale ve skutečnosti jsou ochuzeni a do jisté míry i podvedeni. Sebebarvitější vyprávění průvodců o tom, co je za zavřenými dveřmi, nemůže nahradit vlastní vjemový zážitek.

48

III.

Návrhová část

V návrhové části se vynasnažím vyhodnotit a navrhnout zlepšení, která by vedla ku prospěchu Pražského hradu jako turistické destinace. Z předchozí analytické části nám jasně vyplynulo, že návštěvnost Pražského hradu má v dvou minulých letech již stoupavou tendenci a stále si ji udržuje a navyšuje se počet turistů, kteří nejen areálem Pražského hradu procházejí, ale také, kteří navštěvují jeho zpoplatněné části. Proto co se týče marketingu, který je již Hradem pořádán ve formě sebeprezentací, plakátů, a nástěnných reklam, které můžeme v Praze vídat. Vše je bráno s ohledem i na stáří památky a hlavně na její zachování pro budoucí generace, proto si musíme uvědomit, že památku tohoto typu nelze ani přetěžovat nadměrnou návštěvností, kdy by již docházelo k jejímu nenávratnému opotřebení. Avšak pro mne hlavním problémem, který mě byl zjevný. Bylo občerstvení v areálu Pražského hradu. Ne že by se v areálu Hradu nenalézala, žádná restaurace, je jich zde dokonce několik a to stejné se týká i kaváren. Celkově se na Pražském hradě nachází šest kaváren a pět restaurací. Což je dostatečné množství, aby pokryl denní příliv turistů. Problémem však jsou ceny pokrmů a nápojů v těchto objektech. Dokonce i pan PhDr. František Kadlec se mě při mých konzultacích s ním snažil vysvětlit, že je to nemilé, když průměrná česká rodina s dětmi, která na Pražský hrad přijde, tak se podívá na vývěsní tabuli dané restaurace, nebo kavárny s nabízenými nápoji a jídlem a zděsí se hrůzou nad cenami, která tam jsou uvedeny. Protože nechci konkrétně jmenovat jednotlivé podniky a uvádět zde jejich ceny abych nepřispěl k jejich reklamě, nebo jiným okolnostem, tak zmíním, že jedna nejmenovaná restaurace hned u vchodu do Hradního areálu nabízí například 2dcl Coca-Coly za 60 Korun českých, což mě přijde jako cena přehnaná. Avšak toto není problémem jen Pražského hradu, ale celé staré Prahy a jeho centra. Vlastníci těchto zařízení vidí očividně jen zisk a nehledí na návratnost svých hostů, kteří by o nich mluvili v kladném. Osobně mě zaráží i přístup některých obsluhujících v podnicích. Když člověk vstoupí do podniku, nejen, že není uvítán a usazen, ale ihned je na něj spuštěn monolog ve formě cizího jazyka, který však jde z úst číšníka a bez nabídnutí nápojového listu se ihned dotazuje na to, co si dáme k pití. Toto je z mého pohledu studenta Vysoké školy hotelové v Praze docela zarážející, až urážlivé. Na takto honosném místě, kde se rozhodovalo o historii Českého státu a České republiky by se snad i nabídka těchto služeb měla tváři a hlavně chovat poněkud honosněji. Avšak jak to 49

napravit, aby se i průměrná česká rodina s dětmi, kteří nejsou tak movití, aby si mohli dovolit utratit až částky občas sahající přes tisíc korun za oběd s dětmi? Dle mého názoru se nejedná ani tak o problém majitelů pohostinství, ale o smlouvy, které s nimi Správa Pražského hradu podepisuje. Sice asi nikdo nepodepíše smlouvu, kde se bude zavazovat k dodržování fixních cen svých pokrmů a nápojů, ale mohl by se udržovat zdravý rozum a hlavně nabádání ze strany Správy Pražského hradu. Hlavním problémem i pro pana PhDr. Františka Kadlece je, že na vývěsných tabulích je nabídka uvedena pouze v angličtině a například ruštině, nebo němčině, ale čeština zcela chybí. To je dalším kamenem úrazu, který nedělá ani mezi cizinci dobrou reklamu o tom, jak se sami stavíme k našim lidem a eventuálním zákazníkům. Bohužel toto nelze napravit jiným způsobem, nežli slovním napomínáním a eventuálně utvořením nějaké kvalitní smlouvy, na kterou i provozovatel pohostinství přistoupí a bude dodržovat postupy v ní uvedené, ale já nejsem právník, proto nejsem schopen ohodnotit, na kolik je tato domněnka reálná, avšak dle mého chápání, by to mohlo přinést i možné, byť malé navýšení zájmu o profesionální Hradní průvodce, protože pak se tyto rodiny, které na Hrad přijedou nebudou muset rozhodovat, zda dětem koupí limonádu, nebo zmrzlinový pohár, ale užijí si Hrad jak po gastronomické stránce, tak i po prohlídkové a tím se dostáváme k tomu, co je pro Hrad v cestovním ruchu nejdůležitější a to je udržet návštěvníka v areálu co nejdéle. Dalším námětem k vylepšení co jsem vydedukoval z analytické části je rozšíření jazykové nabídky Hradních průvodců. Jedná se konkrétně o japonsky a čínsky hovořícího průvodce, kteří v nabízených jazykových mutacích zcela chybí. S přihlédnutím k čím dál tím více se rozrůstajícímu vycestovávání čínských turistů do Evropy můžeme v letech budoucích očekávat celkové navýšení i Číňanů. Japonci si už vytvořili k cestování do Prahy svůj vlastní vztah, který je stále aktivní a bude i nadále, protože se i po pár letech rádi vracejí a ve své domovině nás doporučují. Je pak škoda, že většina japonských zájezdů má vlastního průvodce, který je buď obeznámen s problematikou historie a výkladu o něm, stejně tak i výkladu o interiérech Pražského hradu, nebo tento průvodce překládá česky hovořícího Hradního průvodce. Dochází tu k malé dehonestaci takto významné památky tím, že nenabízí ani jeden z těchto jazyků, hlavně do budoucna čínštiny, která je razantně na vzestupu. To je však spojené s tím co jsem chtěl navrhnout dále, ale není to proveditelné, protože by to znemožnilo přístup všem neprofesionálním průvodcům, bez osvědčení o školeních a kurzech a tím by mohlo dojít k poklesu návštěvnosti Pražského hradu, což nikdo z nás 50

nechce. Avšak pravdou je, že se vzhledem k současnému stavu průvodcovské činnosti, ze které se stala živnost volná a to nabytím účinnosti zákona číslo 130/2008 Sbírky, konkrétně 1. 7. 2008. Tímto se z této kdysi honosné profese stalo něco, pro co nemám pojmenování. Dochází k nekontrolovatelnému nárůstu takzvaných černých průvodců, kteří nabízejí své služby na Staroměstském a Václavském náměstí a také u Karlova mostu a lákají turisty na vidinu kvalitní průvodcovské služby, kterou jim však záhy neposkytnou, protože dochází k těžkým mystifikacím, výmyslům a lžím, které tento průvodce svým klientům vykládá, jen aby byl co nejvíce zajímavý a udržel jejich pozornost a úžas. To se děje i na Pražském hradě, kde dochází k těžkým mystifikacím od těchto průvodců o kašnách, historii a samotných vládcích, kteří nám v historii vládli, nebo nechávali vybudovat jednotlivé paláce a budovy na Pražském hrade. Z rozhovoru s panem PhDr. Františkem Kadlecem jsem se dozvěděl, že na Hradě je to největší problém u rusky mluvících turistů a jejich průvodců. Tito lidé, kteří až záměrně balamutí své klienty nevyčíslitelným způsobem, kazí pověst nejen areálu, kde provází, ale i celé České republiky a hlavně jich samotných. Bohužel proti tomuto nelze v současné době nic dělat. Proto jsem byl zpočátku pro to, aby tito lidé, kteří nemají osvědčení, že prošli průvodcovským kurzem pro Pražský hrad, mohli být z areálu Pražského hradu vykázání. Avšak není to proveditelné, jak ze zákona, tak i z návštěvního řádu. Lze proti nim v současné době bojovat jen tím, že pokud rozumíme výkladu daného černého průvodce, tak skupinu již provází slovně a slušně upozorníme na profesionalitu daného šarlatána a půjdeme dál svou cestou. Celkově není nic, co bych razantně změnil, nebo vylepšil, protože Správa Pražského hradu zastává svoji úlohu s velkou grácií. A je proto nutné v jejím konání pokračovat a udržovat již dosažených hodnot, které se staly významnou a neodmyslitelnou součástí Pražského hradu a každodenního života na něm.

51

IV.

Závěr

Tato diplomová práce bude snad přínosem nejen pro mne samotného, neboť jsem díky jejímu zpracování mohl nahlédnout pod takzvanou kapotu velkého stroje, kterým Pražský hrad je a mohl vidět jednotlivé součástky v akci. Ale snad i pro ostatní, kteří tuto práci budou číst a seznámí se tím s těmi největšími problémy Pražského hradu, které se týkají a zasahují do pozornosti jak návštěvníků, tak i lidí, kteří na Hradě pracují, nebo slouží jako vojáci Hradní stráže. Cíl práce, kterým bylo Zhodnocení současné stavu cestovního ruchu, který na Pražském hradě probíhá a také zhodnotit poskytované sužby, byl splněn a rozebrán v jednotlivých oddílech podle potřeby. Výsledkem tedy mohu nazvat fakt, že cestovní ruch na Pražském hradě probíhá na vysoké úrovni a to jak po stránce domácího cestovního ruchu, tak i příjezdového a návštěvníkovi je poskytován servis, který si zaslouží obdiv. Výsledky této práce lze využít jak pro laickou, tak i odbornou společnost s přihlédnutím k současnému stavu Pražského hradu. Je jasně patrno z grafů a tabulek jak se v současné době cestovní ruch vyvíjí a lez tím pádem vyvodit i stav budoucí, pokud však nedojde k nějaké razantní změně, která by mohla tuto domněnku změnit. Hlavními problémy, se kterými jsem se setkal, byl přístup k posuzování tak, aby byl objektivní. Pouze díky přístupu pana Doktora Františka Kadlece jsem měl možnost získat interní informace, které by se normálnímu člověku jen těžko dostaly a také jeho ochotě spolupracovat, kterou jsem zažil málo kde. Jediný problém bylo nezpracování SWOT analýzy, kterou tato práce postrádá, jak jsem již zmínil v úvodu, nechtěl jsem ji tvořit sám, neboť by se nedala nazvat věrohodnou a tím pádem jsem ji po konzultaci s vedoucí práce nevytvořil. Absenci dotazníkových šetření bych vysvětlil tím, že jsem se z bakalářské práce použil o tom, kolik času a kolik dat by muselo být shromážděno, aby mohl i dotazník být brán věrohodným způsobem. Na pražském hradě bych musel provádět tento výzkum každý den a to i několik hodin abych mohl vést data, která bych mohl porovnávat. Samotná Správa Pražského hradu si kdysi v minulosti tvořila sama dotazníková šetření, ale z tehdejší doby by mě v této práci byly k ničemu díky svému stáři, neboť by neodpovídali dnešním požadavkům turistů.

52

V práci by bylo možné dále pokračovat v mnoha směrech. A to buďto zkoumat problematiku pomocí dalších analýz a jiného druhu výzkumu. Zajímavou stránkou výzkumu by možná bylo i pozorování vývoje jednotlivých budov z pohledu turisty od roku 1993, kdy se v některých budovách vystřídalo mnohdy i několik desítek nájemců a tento fakt také zdůvodnit, proč docházelo k jejich takto častému střídání. Na úplný závěr mě nezbývá nic jiného, než poděkovat všem, kteří mě byli oporou při zpracovávání této diplomové práce a to hlavně paní Magistře Monice Klímové, která mi tuto práci vedla a panu Doktorovi Františku Kadlecovi, bez kterého bych nedržel v rukou tolik materiálu a dat, která mě za celou dobu poskytl a mým rodičům, kteří mi byli oporou a podporovali mě.

53

Literatura:

1. ATTL, P.; NEJDL, K. 2004. Turismus I. Praha: VŠH, 2004. 178 s. ISBN 978-80-8657837-8 2. NEJDL, K. Management destinace cestovního ruchu, Praha: VŠH, 153 stran ISBN: 978-80 87411-08-7 3. KIRÁLOVÁ, A. 2003. Marketing destinace cestovního ruchu. Praha: Ekopress, s. r. o., 2003. 173 s. ISBN: 80-86119-56-4 4. SEIFERTOVA, V. a kol. 2007. Průvodcovské činnosti. Praha: Grada Publishing, a. s., 2013. 208 s. ISBN: 978-80-247-4807-8 5. CHOTĚBOŘ, P. 1994, Pražský hrad podrobný průvodce, Praha: Správa Pražského hradu, 2003. 177 s. ISBN: 80-86161-68-4 6. DROBNÁ, D. a MORÁVKOVÁ, E. 2004, Cestovní ruch pro střední školy a pro veřejnost, Praha: Fortuna, 2004, 208 s. ISBN: 80-7168-901-7 7. HOLEČEK, M. a MARIOT, P. 1999, 2001. Zeměpis cestovního ruchu, Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, s. r. o., 1999, 2001. 99 s. ISBN: 80-86034-39-9 8. HOLEŠÍNSKÁ, A. 2012. Destinační management jako nástroj regionální politiky cestovního ruchu, Šumperk: KartoTISK s. r. o., 2012. 151 s. ISBN: 978-80-210-5847-7 9. INDROVÁ, J. a kol. 2004, Cestovní ruch I., VŠO: Oeconomica 2004, 114 s. ISBN: 80-245-0799-4 10. ILINA, E. 2006, Turistický trh a základy cestovních operátorů, Praha: Reproprint s. r. o., 2006. 96 s. ISBN: neuvedeno 11. ATTL, P.; KIRÁĽOVÁ, A.; POLÍVKOVÁ, A. 2006, Jak psát bakalářské, diplomové a jiné práce, Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. 2006, 86s. ISBN: 978-80-86578-90-3 12. HERZÁN, L. 2012, UNESCO je blízko, Litomyšl: H. R. G. 2012, 112 s. ISBN: 978-80-260-3711-8 13. ČORNEJ, P.; LOCKEROVÁ, J.; MAJOR, P. 1992, Panovníci českých zemí, Praha: Polygrafia, a. s. 1992, 64 s. ISBN: 80-901070-5-2 54

14. Ministerstvo pro místní rozvoj 2012, České dědictví UNESCO, Litomyšl: H. G. R. 2012, 54s. ISBN: neuvedeno 15. ČERTÍK, M.; FIŠEROVÁ V. Volný čas, životní styl a cestovní ruch, Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o., 104 s. ISB: 978-80-86578-93-4 16. Divize akciové společnosti FIN LEXIKA- FINDER, 2007, Anglicko- český, českoanglický slovník, Praha: FIN PUBLISHING spol. s r. o., 2008, ISBN: 978-80-86002-94-1 17. ČMEJRKOVÁ, S., DANEŠ, F., SVĚTLÁ, J. 2002. Jak napsat odborný text, Praha: Leda, 2002. ISBN 80-86927-69-1. 18. ŠANDEROVÁ, J. 2009. Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách, Praha: Sociologické nakladatelství SLON, 2009. ISBN 978-80-86429-40-3 19. FAJT, J., 2006, Karel IV. císař z boží milosti, kultura a umění za vlády Lucemburků 1310- 1473, Praha: ACADEMIA, 2006, ISBN? 80-200-1399-7 20. ČSN ISO 690-2, Informace a dokumentace- Bibliografické citace. Část 2: Elektronické dokumenty a jejich části, Praha: Český normalizační institut, 2000 21. ČSN ISO 690 Dokumentace- Bibliografické citace- Obsah, forma a struktura, Praha: Český normalizační institut, 1996 22. DODFREY, K. A CLARKE, J. 2000, The rourism development handbook, New York 2000, ISBN: 0-304-70451-2 23. GÚČIK, M.; PATÚŠ, P.; ŠEBOVÁ L., Kontroling podnikov cestovného ruchu, redakční učebnice cestovního ruchu, ISBN: 978-80-89090-31-0 24. Ministry of Regional Development of the Czech Republic, 2005, Czech republic Portraits of Regions, Praha 2005, ISBN: Neuvedeno 25. KELLY, I. a NANKERVIS, T., 2001, Visitor destination, Australia: 2001, ISBN: neuvedeno 26. TRIBE, J. 2005, The economics of rrecreation, leisure & rourism, 2005, London: Elsevier Ltd. 2005, ISBN: 978-0-7506-6180-5 27. Jednotliví redaktoři časopisu Všudybyl, 2010- 2014. Články o cestovním ruchu. ISSN 1801–1535

55

Seznam tabulek a grafů

Tabulka 1, roční návštěvnost všech návštěvníků Pražského hradu Tabulka číslo 2, roční návštěvnost Pražského hradu platících osob Tabulka číslo 3, cizojazyčné prohlídky 2012- počet osob (včetně hostů) Tabulka číslo 4, cizojazyčné prohlídky 2013- počet osob (včetně hostů) Tabulka číslo 5, ceny vstupného na Pražském hradě pro okruh A od roku 2001 Tabulka číslo 6, jednotlivé vstupné na Pražském hradě Tabulka číslo 7, otevírací doba Hradních zahrad a Jeleního příkopu Tabulka číslo 8, vyhodnocení jednotlivých národností

Graf číslo 1, celková návštěvnost Pražského hradu Graf číslo 2, návštěvnost Pražského hradu u platících osob Graf číslo 3, česky a anglicky hovořící skupiny v roce 2012 Graf číslo 4, česky a anglicky hovořící návštěvníci Hradu v letech 2012 a 2013

56

Přílohy:

Turisté z přelomu 19. - 20. Století

Kudy na Pražský hrad

57