VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R.O

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R.O.

Bc. Luisa Illková

Agroturistika ve Středočeském kraji

Diplomová práce

2013 1

Agroturistika ve Středočeském kraji

Diplomová práce

Bc. Luisa Illková

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. katedra ekonomie a ekonomiky

Studijní obor: Management hotelnictví a lázeňství Vedoucí diplomové práce: doc. Ing. Josef Vlček, CSc. Datum odevzdání diplomové práce: 9.5.2013 Datum obhajoby diplomové práce: E-mail: [email protected]

Praha 2013 2

Master’s Dissertation

Agrotourism in Central Bohemia Region Bc. Luisa Illková

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of economics and economy

Major: Hotel and Spa Management Thesis Advisor: doc. Ing. Josef Vlček, CSc Date of Submission: 9.5.2013 Date of Thesis Defense:

E-mail: [email protected] Prague 2013

3

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Agroturistika ve Středočeském kraji zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47b zákona č.111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o.

………………………….…… Luisa Illková V Praze dne 9.05.2013 4

Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucímu své diplomové práce doc. Ing. Josefu Vlčkovi, CSc., za odbornou pomoc a cenné připomínky a rady.

5

Abstrakt ILLKOVÁ, L. 2013. Agroturistika ve Středočeském kraji. [Diplomová práce.] Praha: VŠH, 2013. 66 s. Tato diplomová práce stručně charakterizuje agroturistiku ve Středočeském kraji. Popisuje, co ji nejvíce ovlivňuje, zejména různé organizace včetně Evropské unie a Ministerstva zemědělství České republiky. Dále je zaměřena na spojení agroturistiky se zemědělskou činností. Charakterizuje vývoj zemědělství a cestovního ruchu od Sametové revoluce po současnost. Analytická část se zabývá zejména potvrzením hypotézy, že roste zájem o agroturistiku a zvyšuje se její podíl na celkovém příjmu farmáře. Pro zjištění informací od farmářů je využit hloubkový rozhovor a v další části jsou shrnuty výsledky hloubkového rozhovor. Díky nim došlo k potvrzení hypotézy. Dále jsou navržena některá opatření týkající se agroturistiky obecně i doporučení pro farmáře, na co se dále zaměřit. Klíčová slova: agroturistika, cestovní ruch, zemědělství, Středočeský kraj

6

Abstract ILLKOVÁ, L. 2013. Agrotourism in Central Bohemia Region. [Thesis.] Prague: VŠH, 2013. 66 p.

This thesis is about characteristic of agrotourism in Central Bohemia Region. It describes which one influence it most, especially, variable organization like European Union and Ministry of Agriculture of Czech Republic. It focuses on connection between agrotourism and agriculture. It characterizes the development of agriculture and tourism from Velvet revolution to present. Analytic part mainly treat about proving following hypothesis, that the interest about agriculture is growing and that is rising its participation on total income of farmer. For find out important information is used questionnaire and in next part are summarized results of questionnaire. They approved hypothesis. Later are suggested some actions for agrotourism in general and also recommendation for farmers on what they should focus in future. Keywords: agrotourism, tourism, agriculture, Central Bohemia Region

7

Obsah Obsah ................................................................................................................................................ 8 Úvod .................................................................................................................................................. 9 1. Teoretická část .......................................................................................................................... 10 1.1 Důležité pojmy ..................................................................................................................... 10 1.2 Ministerstvo zemědělství ................................................................................................... 16 1.3 Organizace........................................................................................................................... 20 1.3.1 Svaz venkovské turistiky ............................................................................................ 20 1.3.2 ECEAT CZ – European Centre for Ecology and Tourism ..................................... 22 1.3.3 Eurogites ....................................................................................................................... 23 1.3.4 Spolek obnovy venkova.............................................................................................. 23 1.3.5 Asociace soukromého zemědělství ČR ................................................................... 25 2. Analytická část........................................................................................................................... 27 2.1 Hypotéza .............................................................................................................................. 27 2.2 Středočeský kraj – charakteristika ................................................................................... 27 2.3 Seznam přírodních památek Středočeského kraje ....................................................... 28 2.4 Swot analýza agroturistiky ve Středočeském kraji ........................................................ 36 2.6 Farmy ve Středočeském kraji ........................................................................................... 46 2.7 Výsledky hloubkového rozhovoru .................................................................................... 60 2.8 Shrnutí výsledků ................................................................................................................. 68 3. Návrhová část............................................................................................................................ 70 Závěr ............................................................................................................................................... 71 Seznam tabulek, grafů a mapy.................................................................................................... 72 Literatura a internetové zdroje..................................................................................................... 73 Přílohy ............................................................................................................................................. 76

8

Úvod Téma své práce jsem si vybrala, protože je zajímavé a v dnešní době stále více aktuální. V období mezi druhou světovou válkou a rokem 1989 byla tradice agroturistiky v naší zemi přerušena a postupně je znovu obnovována. V období Československé socialistické republiky byl pobyt na farmách nahrazen hlavně chatařením a chalupařením. Tento zvyk typický pro obyvatele České republiky snižuje poptávku po agroturistice dodnes. Přesto zažívá toto odvětví cestovního ruchu velký rozmach a poptávka po tomto typu služby se stále zvyšuje. Jak bude zmíněno v mé práci, agroturistika je spjata se zemědělstvím, které na rozdíl od cestovního ruchu v České republice zažívá útlum. Hlavním cílem mé práce je srovnat vývoj agroturistiky od roku 1989 do současnosti a prokázat, že se neustále zvyšuje podíl příjmů a důležitosti poskytování ubytovacích a popřípadě stravovacích služeb pro zemědělskou činnost. Práce je rozdělena do tří částí. Do teoretické části, analytické části a poslední části, která poskytuje návrhová řešení dané problematiky. V teoretické části vysvětluji pro pochopení problematiky několik základních pojmů týkajících se agroturistiky. Dále zde popisuji organizace, které ovlivňují podnikání v zemědělské činnosti a bez kterých by mnohdy podnikání nebylo možné. Účelem je nastínit situace, za kterých jsou nabízeny služby v agroturistice. Samostatná kapitola je věnovaná organizaci, která má největší vliv na podobu zemědělství a agroturistiky v České republice, a tou je Ministerstvo zemědělství České republiky. V analytické části stručně charakterizuji Středočeský kraj, ve kterém jsem sledovala vývoj agroturistiky. Dále popisuji přírodní památky nacházející se ve Středočeském kraji, neboť hosté na farmách často podnikají výlety do okolí a rozmanitá krajina zvyšuje atraktivitu agroturistiky. Na to navazuje SWOT analýza agroturistiky ve Středočeském kraji a analýza vývoje zemědělství s porovnáním vývoje v cestovním ruchu. Následuje popis farem nacházejících se ve Středočeském kraji s důrazem na popis okolí, nabízených služeb, poskytované ubytování a jedinečné služby a zajímavosti, kterými se liší jednotlivé farmy od konkurentů. Na to navazují výsledky hloubkového rozhovoru s farmáři a shrnutí výsledků z nich plynoucích. V poslední části shrnuji výsledky hloubkového rozhovoru, který jsem vedla s jednotlivými farmáři podle předem daných otázek (seznam otázek v příloze).

9

1. Teoretická část V teoretické části se zaměřuji na základní pojmy v oblasti agroturistiky, definuji, co je to venkovský cestovní ruch, kterého je agroturistika součástí, a jak se agroturistika liší od jiných druhů venkovské turistiky. Dále popisuji organizace, ovlivňující agroturistiku a zemědělství, které je úzce spjato s agroturistikou. Farmáři jsou často členy těchto organizací, neboť zde mají možnost získat nové poznatky o poskytovaných službách, spolupracovat s ostatními podnikateli, vzdělávat se v dané problematice a získávat finanční zdroje pro svoje podnikání. Proto věnuji samostatnou kapitolu projektům Ministerstva zemědělství České republiky, ze kterého čerpají farmáři finanční zdroje z českého státního rozpočtu a z dotačních programů Evropské unie. Bez nich by jen těžko obstálo české zemědělství na trhu.

1.1 Důležité pojmy Agroturistika a venkovský cestovní ruch se potýkají s nedostatkem odborné literatury, přesto se pokusím definovat základní pojmy.

Venkovský cestovní ruch Jedná se o cestovní ruch odehrávající se na venkově. M. Pourová definuje venkovský cestovní ruch jako „Cestovní ruch rozvíjející se mimo oblasti rekreačních a turistických center i mimo oblast městského osídlení. Zahrnuje pobyty ve vesnickém osídlení i mimo něj (chatových lokalitách, samotách i v malých městečkách). Převážně je však vázán na venkovské osídlení spjaté se zemědělstvím a životem na venkově. Zahrnuje tedy všechny činnosti účastníka cestovního ruchu v prostředí venkova.“1 Jednotliví autoři se liší v celkové definici venkovského cestovního ruchu, neboť tato zahrnuje mnoho rozdílných aktivit, prochází neustálým vývojem spjatým s vývojem venkova i historickým kontextem a liší se i v jednotlivých zemích. Například v Německu jezdí turisté na venkov na farmy, což není příliš typické pro americký venkovský cestovní ruch, který je velmi zkomercionalizovaný. Nelze zcela oddělit venkovský cestovní ruch od 1

POUROVÁ, Marie. 2002. Agroturistika. Praha: Česká zemědělská univerzita v Praze, 2002. 123 s. ISBN 80213-0965-2.

10

městského vlivu, jelikož většina účastníků cestovního ruchu obecně, včetně toho venkovského pochází z města. To ovlivňuje ekonomickou a kulturní oblast venkova – díky turistům se udržují některé tradice, které by jinak již dávno zanikly. M. Pourová rozděluje venkovský cestovní ruch na čtyři základní typy: • 1) Vesnickou turistiku • 2) Agroturistiku • 3) Ekoagroturistiku • 4) Chataření a chalupaření2 Mezi typicky venkovské dovolené patří: pěší turistika, horolezectví, dovolená v divočině, jízda na kanoi, lyžování na běžkách, výlety na sněžnicích, sjezdování na lyžích v málo navštěvovaném

místě,

studium

přírody

v plenéru,

včetně

pozorování

ptáků,

fotografování, myslivost, cyklistika, jízda na koni, obdiv ke krajině, studium venkovských tradic, výlety do malých měst nebo do vesnic, relaxační dovolená vyžadující venkovské prostředí, venkovské přehlídky, rybolov na řekách, rybnících atd., sporty vyžadující přírodní scenérii (např. orientační závody).

1) Vesnická turistika „ Vesnická turistika je forma venkovského cestovního ruchu bezprostředně spjatá s přírodou a krajinou venkova a konkrétním vesnickým osídlením. Její náplní jsou individuální rekreační aktivity využívající atraktivity konkrétního venkovského prostředí navštíveného místa (louky, lesy, rybníky, řeky, místní řemesla, či folkór a podobně).

2

POUROVÁ, Marie. 2002. Agroturistika. Praha: Česká zemědělská univerzita v Praze, 2002. 123 s. ISBN 80213-0965-2.

11

K ubytování jsou využívána komerční ubytovací zařízení, rekreační chalupy i ubytování v soukromí.“ 3 Oproti klasickému cestovnímu ruchu má vesnická turistika některá specifika. Jedná se o decentralizaci ubytovacích zařízení. To znamená, že na jednom místě se nevyskytuje velké množství turistů a je tak sníženo jejich negativní působení na okolí. Což koresponduje s dnešní globální politikou trvale udržitelného rozvoje. Pokud by se jednotlivé státy nesnažily spolupracovat na zásadách, které trvale udržitelný rozvoj prosazuje, hrozí v budoucnu zhoršení celkových podmínek pro život, včetně špatné kvality životního prostředí, nedostatku důležitých surovin a komodit. Dalším specifikem je ubytovací kapacita, která nesmí na jeden objekt přesáhnout čtyřicet lůžek či deset pokojů. V kempech nesmí být více než 25 stanů nebo karavanů – nejvýše pro padesát osob.

2) Agroturistika „Agroturistika je specifická forma venkovského cestovního ruchu, která vedle bezprostředního využívání přírody a krajiny venkova je charakteristická přímým vztahem k zemědělským pracím nebo usedlostem (budovám) se zemědělskou funkcí. Je provozována podnikateli v zemědělské prvovýrobě jako vedlejší, doplňková činnost, sloužící k získání dodatečných finančních prostředků s tím, že zemědělská výroba by měla být činností dominantní.“ 4

3

POUROVÁ, Marie. 2002. Agroturistika. Praha: Česká zemědělská univerzita v Praze, 2002. 123 s. ISBN 80213-0965-2.

4

POUROVÁ, Marie. 2002. Agroturistika. Praha: Česká zemědělská univerzita v Praze, 2002. 123 s. ISBN 80213-0965-2.

12

Zemědělec může poskytovat5: a) ubytování b) stravování nebo nabídku produktů zemědělského podniku k jejich zpracování samotnými turisty c) zázemí farmy, ve kterém se turista volně pohybuje d) účast turistů na zemědělských pracech v rámci rekondičních programů e) projížďky na koních f) lov zvěře a rybaření g) letní a zimní sporty h) ostatní doprovodné programy ve vazbě na okolní krajinu, místní pamětihodnosti atd.

Ubytování na farmách může být poskytováno ve dvou základních typech: • Ubytování v soukromí Doporučení upravující základní ukazatele pro poskytování ubytovacích služeb v rámci vesnické turistiky a agroturistiky, včetně jejich klasifikačních znaků pro jejich zařazování do tříd jej definuje takto: „ Ubytováním v soukromí se rozumí kategorie ubytovacích zařízení pro turisty, která vzhledem ke svému specifickému charakteru neodpovídá svým vymezením jednotlivým kategoriím hromadných ubytovacích zařízení. Ubytování v soukromí

poskytuje

omezený

počet

samostatných

ubytovacích

jednotek

ke

krátkodobému pronájmu turistům.“6

5

Turistika na vesnici: nezbytné právní, finanční a informační podnikatelské minimum. Praha: Agrospoj, 1994.

76 s. ISBN 80-7084-094-3.

6

Doporučení upravující základní ukazatele pro poskytování ubytovacích služeb v rámci vesnické turistiky a agroturistiky, včetně jejich klasifikačních znaků pro jejich zařazování do tříd. Praha: Institut výchovy a vzdělávání ministerstva zemědělství České republiky, 1995. 44

13

Jedná se o volnou živnost, která má méně striktní podmínky než druhý typ ubytování (hromadné) a nemá klasifikaci, která rozděluje hromadná ubytovacích zařízení podle kvality a rozsahu poskytovaných služeb. Maximální počet lůžek, které farmář při ubytování v soukromí může nabízet, je 12. • Hromadné ubytovací zařízení Jsou živností koncesovanou a podléhají jednotné klasifikaci. V České republice se začala od roku 2010 využívat nová klasifikace, jež je součástí mezinárodního systému Hotelstars Union (HOTELSTARS.EU). Klasifikace není obecně závazným právním předpisem, slouží pouze účastníkům cestovního ruchu. Očekává se od ní lepší orientace na trhu, transparentnost a vyšší kvalita služeb. Nová klasifikace ubytovacích zařízení používá místo jednohvězdičkové kategorie označení Tourist, dvouhvězdičkové hotely se nadále nazývají Economy, tříhvězdičkové Standard, hotely, které dosud spadaly pod kategorii čtyř hvězdiček First Class a statut pěti hvězdiček je nahrazen pojmem Luxury. Dále je možné získat označení Superior, pokud hotely splní víc než jen požadovaná kriteria. Požadavky se dělí na povinné a povinně volitelné. Následně jsou rozřazeny na: 1. Obecné požadavky na vybavení pokoje 2. Vybavení pokoje 3. Hygienické vybavení na pokoji 4. Servis

Jednotlivá kriteria mohou být přítomna na pokoji, lůžku nebo na ubytovacím zařízení. Mezi kriteria se řadí například velikost lůžka, typ dveří a zamykání, četnost výměny ložního prádla, délka provozu recepce či služba dveřníka. Pro zařazení do kategorie First Class musí hotel splnit 71 povinných a 33 povinně volitelných požadavků, přičemž maximální tolerance nesplněných povinně volitelných požadavků je 9 položek. V kategorii Luxury musí být splněno 90 povinných požadavků, s tolerancí nesplnění 9 jednotek, a 29 povinně volitelných požadavků.

14

Tato klasifikace platí obecně pro hromadná ubytovací zařízení. Poskytování ubytování na farmách podléhá další podmínce, a to, že podnikatelé mohou nabízet ubytování maximálně ve dvaceti pěti lůžkách nebo padesáti pokojích.

3) Ekoagroturistika Je agroturistika provozovaná na takzvaných ekofarmách. Jedná se o farmy, které nepoužívají chemické prostředky pro výrobu bioproduktů. Hosté jsou na farmě nejen ubytováni, ale mohou se podílet i na výrobě bioproduktů a jejich konzumaci.

4) Chataření a chalupaření Po druhé světové válce byla na území našeho státu vesnická turistika a agroturistika nahrazena pobytem v chatových osadách, které se nachází mimo vesnice, na chalupách nebo v kempech. M. Pourová definuje tento typ turistiky jako „cestovní ruch mimo veřejné formy“, který „ využívá soukromých rekreačních zařízení místo veřejných nebo podnikových zařízení.“7 Hlavním důvodem rozvoje této turistiky v minulosti byla nemožnost zahraničního cestovního ruchu a omezená možnost podnikové rekreace, která byla centrálně řízená. Lidé proto neměli velký výběr pro rekreaci a termíny pobytu byly předem určeny. Dalším důvodem byla nízká cena půdy pro chaty a lidem se tak nabízela možnost pro zhodnocení úspor.

Všechny čtyři typy venkovské turistiky spojuje oblast venkova. Vesnická turistika a chataření a chalupaření oproti agroturistice a ekoagroturistice však není podmíněna ubytováním v zemědělských usedlostech. Není však vyloučeno, že v průběhu pobytu navštíví hosté farmy a využijí doplňkových služeb, které farmy také poskytují. Převážně se

7

POUROVÁ, Marie. 2002. Agroturistika. Praha: Česká zemědělská univerzita v Praze, 2002. 123 s. ISBN 80213-0965-2.

15

jedná o nákup domácích zemědělských produktů, prohlídku farmy, ukázku řemesel a projížďku na koních.

1.2 Ministerstvo zemědělství Téměř každý podnikatel zabývající se zemědělskou činností využívá finanční prostředky, které mu nabízí ministerstvo zemědělství. Jedná se o evropské dotační programy, které spolufinancuje Česká republika ze státního rozpočtu, a o národní dotační programy, jež jsou hrazeny jen ze státního rozpočtu České republiky. O veškerou administrativu a vyplácení dotací se stará Státní zemědělský intervenční fond. Nejdůležitější dotace jsou následující: • Přímé platby • Program rozvoje venkova České republiky (právě končící pro období 2007 – 2013, následuje program pro období 2014 – 2020) • Operační program Rybářství na období 2007 -2013 • Dotace v rámci Společné organizace trhu • Národní dotace • Podpůrný a garanční lesnický fond

Přímé platby V České republice se vyplácí čtyři přímé platby 1. Oddělená platba za cukr V roce 2006 došlo v Evropské unii ke snižení minimální ceny cukrové řepy, ze které se vyrábí cukr. Jako kompenzace byla zavedena oddělená platba za cukr neboli „cukerní platba“.„Tato cukerní platba představuje typ přímé platby (dotace) poskytované pěstitelům cukrové řepy v nových členských zemích z prostředků Evropské unie. Celkový objem poskytovaných finančních prostředků pro jednotlivé členské země určuje Evropská unie, zatímco způsob jejich rozdělování si členský stát stanovuje sám.“ 8V České republice ji rozděluje Státní zemědělský intervenční fond. 8

] EAGRI: Oddělená platba za cukr, citace 12. 3. 2013, přístup z internetu:

http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/prime-platby/oddelena-platba-za-cukr/

16

2. Oddělená platba za rajčata Je součástí dotační podpory Evropské unie pěstitelům ovoce a zeleniny. V České republice se dotace uděluje jen pěstitelům rajčat určeným ke zpracování. Například v roce 2008 byla dotace okolo 1000 Kč na tunu rajčat, maximálně se však mohlo vyplatit 12 700 000 Kč. Dotace je plně hrazena z evropských zdrojů 3. Jednotná platba na plochu Jejím cílem je stabilita příjmů podnikatelů v zemědělství bez ohledu na to, co na dané zemědělské půdě produkují. Podmínkou je minimální výměra půdy jeden hektar a zemědělská půda musí být zapsána ve Veřejném registru půdy (LPIS Land Parcel Identification System). V roce 2012 činila platba 5 387, 30 Kč na jeden hektar půdy. 4. Národní doplňkové platby (Top-Up) Jsou poskytovány zemědělcům za účelem dorovnání plateb komodit, které jsou znevýhodněny v dotacích na jednotnou platbu za plochu nově přistoupivším zemím do Evropské unie oproti dotacím poskytovaným v původních zemích Evropské unie. Podnikatel, který chce získat dotace, musí splňovat stejné podmínky jako při poskytovaní dotací Jednotná platba za plochu.

Program rozvoje venkova Slouží pro získání dotací z Evropské unie, respektive z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. Primárním cílem je naplňování cílů Lisabonské strategie (jedná se o: Trh práce, Udržitelný rozvoj, Vnitřní trh a podnikatelské prostředí a Společnost založenou na znalostech) pomocí 4 os v období 2007 -2013. Osa I je zaměřena na konkurenceschopnost zemědělství a lesnictví a rozvoj podnikání v těchto oblastech pomocí následujících projektů: 1. Modernizace zemědělských podniků 2. Investice do lesů 3. Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům 4. Pozemkové úpravy 5. Další odborné vzdělávání a informační činnost 6. Zahájení činnosti mladých zemědělců

17

7. Předčasné ukončení zemědělské činnosti 8. Využívání poradenských služeb

Osa II se zaměřuje na životní prostředí, na zachování zemědělské krajiny, biodiverzifikaci půdy, ochranu životního prostředí (hlavně vody, půdy a ovzduší) pomocí například platby za přírodní znevýhodnění poskytované v horských oblastech a platby poskytované v jiných znevýhodněných oblastech, či zalesňování zemědělské půdy. Osa III se snaží o zlepšení životních podmínek na venkově a větší rozmanitost pracovních míst a nabízených služeb. Pro agroturistiku je osa III asi nejvýznamnější, neboť se zaměřuje i na rozvoj cestovního ruchu. „Podpora je určena na vybudování ubytovacích zařízení včetně stravování, sportovních zařízení, půjčoven sportovních potřeb a další turistické infrastruktury v obcích do 2000 obyvatel.

Příjemcem podpory může být zemědělský podnikatel, nezemědělský podnikatel s kratší než dvouletou historií podnikání v oblasti cestovního ruchu, nestátní nezisková organizace a zájmové sdružení právnických osob.“ 9 Dále se zabývá mimo jiné obnovou a rozvojem vesnic, jejich občanskou vybaveností a službami; ochranou a rozvojem kulturního dědictví venkova; vzděláváním a ziskem informací, získáváním dovedností, animace a provádění. Všechny vyjmenované aktivity pozitivně působí na venkovský cestovní ruch obecně, neboť zlepšují infrastrukturu (hlavně v oblasti poskytovaných služeb) a atraktivnost venkova.

Osa IV slouží k naplňování vytyčených cílů v osách I až III. Poskytuje finance získané ze státního rozpočtu České republiky místním akčním skupinám (MAS) a místním subjektům pro rozvoj společných záměrů a realizaci konkrétních projektů. Jejími cíly jsou: • „Nové formy zlepšení kvality života ve venkovských oblastech. • Nové formy posílení místního ekonomického prostředí a tvorby pracovních míst.

9

EAGRI: Osa III, citace 12. 3. 2013, přístup z internetu: http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/programrozvoje-venkova-na-obdobi-2007/opatreni-osy-iii/

18

• Nové formy zhodnocení místních přírodních a kulturních zdrojů.“10

Operační program rybářství Pomocí marketingu se snaží navýšit spotřebu sladkovodních ryb, zajistit modernizaci a efektivnost výroby, podpořit šetrný způsob chovu ryb, odbahnit rybníky, či zvýšit výskyt určitých druhů ryb (losos obecný, úhoř říční). To vše za účelem zvýšení konkurenceschopnosti a zaměstnanosti v podnikatelském oboru rybářství

Společná organizace trhu Snaží se zajistit stálou nabídku výrobků v rostlinné a živočišné výrobě bez jejího kolísání hlavně pomocí intervenčních nákupů, prodejů, skladování jednotlivých komodit, propagace produktů, vývozních subvencí, zavedení kvót a investic. V rostlinné výrobě se zaměřuje na obiloviny, bramborový škrob, cukrovou řepu, ovoce a zeleninu, sušené krmivo, len a konopí, řepku olejnou a chmel. Živočišná výroba se týká vajec a drůbežího masa, vepřového masa, hovězího a telecího masa, skopového masa, kozího masa, mléka a másla a dalších výrobků z mléka a včelařských výrobků.

Národní dotace Národními dotacemi podporuje český stát zemědělství a rozvoj venkova. Jedná se o dotace v zemědělství a potravinářství, dotace ve vodním hospodářství, dotace na genetické zdroje, dotace v lesním hospodářství a rybářství a dotace nestátním neziskovým organizacím.

Podpůrný a garanční lesnický fond Poskytuje finance na investice zejména do modernizace a restrukturalizace za účelem snížení nákladů či zvýšení kvality nabízených výrobků a služeb. Jedná se o investice, na které se nevztahuje dotace z Programu rozvoje venkova. Finance lze získat ze dvou dotačních programů:

10

EAGRI: Osa IV, citace 12. 3. 2013, přístup z internetu: http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/programrozvoje-venkova-na-obdobi-2007/opatreni-osy-iv/

19

• Program zemědělec: jeho cílem „je vytvořit předpoklady pro rozvoj zemědělských subjektů, kdy příjemce Podpory investuje zejména do strojního zařízení, vybavení či technologických celků, přičemž podporovaná investice musí sloužit ke snížení výrobních nákladů, modernizaci či zlepšení jakosti.“ • Program půda: jejím cílem „je podpořit nákup nestátní zemědělské půdy, včetně trvalých porostů (sadů, vinic, chmelnic – dále jen "půdy"), za účelem hospodaření (provozování zemědělské výroby) na této půdě.“11

Cross Compliance Neboli Kontrola podmíněnosti byla zavedena v roce 2009. Zemědělci, kteří chtějí získávat finanční prostředky od Evropské unie, respektive českého státu, musí splňovat určité podmínky a standardy, jinak jim hrozí snížení obdržených dotací, či úplné zastavení jim vyplácených dotací. Součástí podmínek, které musí osoby podnikající v zemědělství splňovat, jsou tzv. standardy Dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC) a Povinné požadavky na hospodaření (SMR). Mezi ně patří například ochrana volně žijících ptáků, ochrana vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů, či požadavky na ochranu zvířat chovaných pro hospodářské účely. Dodržování daných kriterii kontrolují Česká inspekce životního prostředí, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Česká plemenářská inspekce, Státní rostlinolékařská správa a Státní veterinární správa.

1.3 Organizace

1.3.1 Svaz venkovské turistiky

Jedná se o dobrovolné sdružení podnikatelů ve venkovském cestovním ruchu a dalších osob, kterých se venkovská turistika nějakým způsobem dotýká. Svaz byl založen v roce

11

EAGRI: Podpůrný a garanční lesnický fond, citace 12. 3. 2013, přístup z internetu: http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/podpurny-a-garancni/

20

1997, sídlí v Telči a má 93 členů. Jeho hlavním cílem je oživení venkova, zejména jeho ekonomický, sociální a kulturní rozvoj, udržování tradic, zastavení snižování počtu obyvatel venkova. Důraz klade také na kvalitu životního prostředí. Svým členům poskytuje poradenské služby za účelem zlepšování poskytovaných služeb a hlavně kontroluje kvalitativní standardy ubytovacích služeb ve venkovské turistice. Svaz venkovské turistiky spolupracuje s krajskými úřady České republiky, agenturou CzechTourism a ECEAT CZ V nynější době je nejvýznamnější projekt, který svaz vytvořil pro své členy zvaný „Prázdniny na venkově“.

Projekt Prázdniny na venkově Projekt je financován z Integrovaného operačního programu EU – Národní podpora cestovního ruchu. Projekt vytvořil Svaz venkovské turistiky (převzal ho od ECEAT) a o management projektu se stará agentura Dobrý důvod s.r.o. Cílem je rozvoj venkovské turistiky v České republice. Partnery projektu jsou Czech Tourism, Pracovní společnost nástavkových včelařů, sdružení Turistika na koni, Společnost mladých agrárníků a Sdružení lidových řemeslníků a výrobců. Projekt se zaměřuje jak na stranu nabídky, tak na stranu poptávky venkovské turistiky. Pro potenciální klienty nabízí přehledný web www.prazdninynavenkove.cz, který byl spuštěn v květnu 2012. Můžete si zde vybrat typ ubytování (hotel, penzion, ubytování v soukromí, kemp), jaký zážitek preferujete (koně a jezdectví, řemeslo, farma, místní speciality: mléko a mléčné výrobky, alkoholické nápoje, pečivo a sladkosti, nealkoholické nápoje a mošty, med a včelí produkty, maso a masné výrobky), se kterými zvířaty se chcete setkat (drůbež, kočky a psi, koně a poníci, králíci, krávy, ovce a kozy, prasata, včely, ryby a jaký region České republiky chcete navštívit (Českolipsko a Jizerské hory, Český ráj, Jižní Čechy, Jižní Morava, Královéhradecko, Krkonoše a Podkrkonoší, Plzeňsko a Český les, Praha, Severní Morava a Slezsko, Severozápadní Čechy, Střední Čechy, Střední Morava a Jeseníky, Šumava, Východní Čechy, Východní Morava, Vysočina, Západočeské lázně). Dále zde naleznete adresu poskytované služby, odkaz na webové stránky a další kontaktní údaje, popis nabízené služby, aktivity a výlety v okolí, jak se do místa dostanete spolu s mapou, ohlasy od klientů a možnost předběžné rezervace. Ze strany nabídky se do projektu mohou zapojit podnikatelé, řemeslníci, farmáři a znalci historie či místních tradic. Účast na projektu je bezplatná, ale musí se platit 600 Kč ročně 21

za aktualizaci dat. Projekt nabízí zveřejnění informací o poskytovaných službách na webu prázdniny na venkově, překlad informací do anglického jazyka, německého jazyka, francouzského jazyka a nizozemského jazyka, korekturu zveřejněného textu, základní poradenství a prezentaci na veletrzích se zaměřením na cestovní ruch. Dále pořádá workshopy a vyjednává slevy na následující služby: tvorbu propagačních materiálů, fotografické práce, vytvoření webových stránek, marketingové poradenství, design a nákupy potřebných materiálů pro poskytování služeb jako jsou hygienické potřeby či sportovní vybavení.

1.3.2 ECEAT CZ – European Centre for Ecology and Tourism

Je členem mezinárodní organizace ECEAT international. Byla založena 1993 v Nizozemí, a jako samostatný subjekt působí od roku 1994. (nejdříve nadace, dnes občanské sdružení). Jejím primárním cílem je udržitelný cestovní ruch. Protože působí od vzniku samostatné České republiky, zabývala se na počátku i jinými projekty, než šetrným cestovním ruchem. Podílela se například na rozvoji agroturistiky a ekoagroturistiky a dlouho poskytovala sekretariát Svazu venkovské turistiky. Svaz venkovské turistiky převzal většinu aktivit spojených s venkovskou turistikou a ECEAT CZ se nyní zaměřuje na svůj hlavní cíl, a tím je udržitelný rozvoj cestovního ruchu. Sdružení se podílí zejména na projektech ECEAT quality label, Centrum zelených vědomostí, Stezky dědictví. Pomocí ECEAT expertise poskytuje poradenské služby svým členům. ECEAT quality label je systém hodnocení pro podniky, které chtějí získat certifikaci ekoubytování. Podniky hodnotí ECEAT podle těchto kritérií: • • • • • • • • •

„jak poskytují relevantní "eko" informace svým hostům jak podporují ekologické hospodaření jak nakládají s vodou a energiemi jak využívají "zelených stavebních technik" jak je nakládáno s odpady jak podporují šetrnou dopravu jak přispívají k ochraně přírodního dědictví jak přispívají k ochraně kulturního dědictví jak podporují místní ekonomiku

22

•

jak se zlepšují .“ 12

Centrum zelených vědomostí je projekt ECEAT a města Bystřice nad Pernštejnem a Vyšší odborné školy a Střední odborné školy zemědělsko-technické Bystřice nad Pernštejnem. Projekt se snaží zkvalitnit vzdělávání v oblasti udržitelného rozvoje včetně šetrného cestovního ruchu. Stezky dědictví (Heritage trails) se snaží zkvalitnit, propagovat a rozvíjet kulturní a přírodní dědictví. Projekt se zaměřuje na pěší turistiku a cyklostezky na pomezí české a rakouské krajiny, památky na seznamu UNESCO, národní parky a restaurace nabízející regionální gastronomii.

1.3.3 Eurogites

European Federation of Farm and Village Tourism (evropská federace agroturistiky a venkovské turistiky) Zaměřuje se na podporu venkovského cestovního ruchu. Snaží se propagovat venkovský cestovní ruch, a tak získat hosty pro své členy. Turistům umožňuje výběr zážitku v certifikovaných zařízeních (přes 100 000). Členy jsou jednotlivé organizace (celkem 35 sdružení) z dvaceti osmi Evropských zemí.13

1.3.4 Spolek obnovy venkova

Jedná se o nevládní neziskovou organizaci, založenou v roce 1993, která se snaží obnovit život na venkově a přispět k jeho dalšímu rozvoji včetně sociálních, ekonomických, náboženských a kulturních aspektů.

12

ECEAT: Eceat quality label, citace 19.3. 2013, přístup z internetu: http://www.eceat.cz/eceat-qualitylabel/ 13

Členové: Rakousko, Bělorusko, Belgie, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Chorvatsko, Kypr, Česká republika, Estonsko, Francie, Gruzie, Německo, Řecko, Maďarsko, Izrael, Itálie, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Rusko, Srbsko, Slovenská republika, Slovinsko, Španělsko, Švýcarsko, Spojené království

23

Členy spolku jsou zemědělci, obecní samospráva, projektanti, podnikatelé, učitelé, pracovníci VŠ, výzkumné ústavy a státní správa. Občanské sdružení spolupracuje s Evropskou pracovní společností pro rozvoj venkova a obnovu vesnice14 a spolu se zástupci Svazu měst a obcí ČR je členem meziresortní komise, která rozděluje prostředky pro Program obnovy venkova ze státního rozpočtu. Spolek má třináct krajských organizací, logicky ve všech krajích České republiky kromě Prahy. Mezi jejich nejvýznamnější aktivity patří Petice proti diskriminaci obyvatel venkova, klub RURENER a soutěž Vesnice roku. Petice proti diskriminaci obyvatel venkova vznikla v roce 2006 jako protest proti daňovému systému, který dle nich diskriminuje malé samosprávní celky. Klub RURENER (neboli Klub obcí pro zelenou energetiku – KOZE) má za cíl sdružovat venkovská sídla a malé regiony České republiky (sídla do 10 tis. obyvatel a regiony do 50 tisíc obyvatel) s cílem zajistit jejich energetickou nezávislost. Dále pomáhá s organizací setkání jednotlivých členů za účelem výměny zkušeností a jejich spolupráce. Vesnice roku je soutěž pořádaná již osmnáct let od roku 1995. Cílem organizátorů akce (Spolek pro obnovu venkova ČR, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Svaz měst a obcí ČR, Ministerstvo zemědělství) je vzbudit zájem u turistů o venkovskou turistiku a na straně obyvatel vesnic vzbudit zájem o jejich okolí, podpořit místní tradice, zkvalitnit poskytované služby a ocenit aktivity, kterými se snaží občané dosáhnout výše zmíněných cílů. V soutěži se uděluje několik dílčích ocenění: • Zlatá stuha za vítězství v krajském kole, • Bílá stuha za činnost mládeže, • Modrá stuha za společenský život, • Oranžová stuha za spolupráci obce a zemědělských subjektů, • Zelená stuha za péči o zeleň a životní prostředí, • Cena naděje pro živý venkov za místní spolkový život a občanskou společnost v obcích a • Zlatá cihla za venkovské stavby.

14

jejími členy jsou spolkové země Rakouska a SRN, dále italské Jižní Tyrolsko, Lucembursko, Česká republika, Maďarsko, Slovinsko, Slovensko, samospráva německy mluvící části Belgie a Opolské vojvodství v Polsku.

24

V tabulce 1 naleznete vítěze soutěže a obce, které se umístily na druhém a třetím místě v jednotlivých letech. Tabulka 1 – Soutěž Vesnice roku rok 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001 2000 1999 1998 1997 1996 1995

1. Řepice Komňa Ratměřice Tučín Lidečko Havlovice Liptál Bořetice Kovářov Vilémov Nečtiny Kameničky Sloup Olešnice Jiřetín pod Jedlovou Svatý Jan nad Malší Vratěnín Telnice

2. Tvarožná Lhota Hlavenec Koloveč Lány Pikárec Kondrac Střítež nad Ludinou Petřvald Osíčko Dýšina Petrovice Častrov Sebranice Sudoměřice u Bechyně Hukvaldy Tvarožná Řípec Pěnčín

3. Křižánky Skalička Hlavnice Žernov Malenice Suchá Loz Heřmanice Šárovcova Lhota Štítina Ústí Rusava Hroznová Lhota/ Třeblívice Chelčice Studnice Bystré Slatina Koberovy Bystřice nad Olší

Zdroj dat: Spolek obnovy venkova

1.3.5 Asociace soukromého zemědělství ČR

Je uskupení jednotlivých soukromých zemědělců sdružených do 41 regionálních asociací s hlavním sídlem v Praze. Je členem Spolku pro obnovu venkova (viz výše) a evropské organizace farmářů COPA. Hlavním cílem organizace je rozvoj zemědělství s rozmanitou škálou produkce, konkurenceschopnost podniků na trhu s minimálními zásahy státu s důrazem na co nejmenší negativní vliv na životní prostředí. Asociace hájí zájmy svých členů při jednání s orgány státní správy, propaguje své členy na zemědělských výstavách.15 Pomáhá při společném vyjednávání členů s odběrateli a 15

Země živitelka v Českých Budějovicích, Techagro v Brně, Pragaagro v Praze-Letňanech, na výstavách v Lysé nad Labem či na Mezinárodní výstavě hospodářských zvířat v Přerově.

25

dodavateli. Svým členům nabízí poradenské služby, podporuje vzdělání a organizuje školení, semináře a návštěvy zahraničních farem. Díky členství v organizaci COPA se tato asociace účastní jednání Evropské unie týkající se zemědělské činnosti. Mezi významné projekty a aktivity patří program „Česká farma“ za účelem vytvoření výhodnějších podmínek při uzavírání smluv farem s jejich dodavateli, program „Ubytování na farmě“, vybudování pomníku obětem kolektivizace před Ministerstvem zemědělství České republiky a pořádání dožínkových slavností.

26

2. Analytická část V analytické části nastoluji hypotézu své práce. Stručně charakterizuji Středočeský kraj, ve kterém jsem zkoumala ubytování na farmách. Venkovská turistika obecně úzce souvisí s okolní krajinou, proto jsem vytvořila stručný přehled významných přírodních památek, které se ve Středočeském kraji nacházejí. Dále jsem vytvořila analýzu SWOT pro agroturistiku ve Středočeském kraji. Následuje porovnání vývoje v zemědělství a v cestovním ruchu. Ve Středočeském kraji se nachází dvanáct farem, které poskytují ubytování a jsou zahrnuty do programu „Prázdniny na venkově“. Uvádím stručnou charakteristiku těchto farem, včetně zaměření se na zdůraznění služeb, kterými se farmy odlišují od konkurence a mají tak konkurenční výhodu. Nejdůležitější část tvoří výsledky z hloubkových rozhovorů s farmáři, shrnutí jejich odpovědí a výsledků analýzy, za účelem potvrzení mé hypotézy.

2.1 Hypotéza Mou hypotézou je, že agroturistika se za posledních dvaceti tří let (od roku 1989 po současnost), v jejichž průběhu docházelo k jejímu opětovnému objevování a rozvoji v České republice, stává vyhledávanou službou v oblasti cestovního ruchu. Podnikatelům v agroturistice se tak zvyšují příjmy z ní plynoucí a má tak pozitivní efekt na celkový příjem farmáře. Zvyšuje se podíl výnosů z agroturistiky a snižuje se podíl výnosů ze zemědělství, které v dnešní době zažívá útlum. Dále předpokládám, že se změnilo složení hostů v agroturistice a že se zvýšili jejich nároky na ubytování.

2.2 Středočeský kraj – charakteristika Jedná se o největší ze 14 krajů České republiky. Jeho rozloha činí 11.014 km² a představuje téměř 14% území republiky. Zcela obklopeno tímto krajem se nachází hlavní město ČR Praha, které je zároveň i krajským městem kraje. Jedná se o jediný kraj v republice, který má své sídlo mimo své území. Počet obyvatel kraje činil k 14. březnu 2013 1 291 816. Kraj je vnitřně rozčleněn na 12 okresů, z toho 2 (Praha-východ, Praha-západ) mají svá sídla na území hlavního města Prahy. Je třeba připomenout, že okresní úřady v ČR ukončily činnost ke konci roku 2002. Od 1. ledna 2003 existuje členění na správní obvody obcí s 27

rozšířenou působností a ty jsou dále členěny na správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem. Ve Středočeském kraji je celkem 26 správních obvodů obcí s rozšířenou působností a 55 správních obvodů obcí s pověřeným úřadem. Středočeský kraj je specifický velmi rozdrobenou sídelní strukturou, neboť nadpoloviční většina obcí v něm má méně než 500 obyvatel. Kraj má v republikovém měřítku nejrozlehlejší území s největším počtem územních jednotek. Má i nejmenší podíl obyvatel, kteří žijí ve městech (cca 54%). Středočeský kraj má v republikovém měřítku i nejhustší dopravní síť, ale také nejzatíženější všemi problémy s tím spojenými. Prochází tudy hlavní železniční, silniční tranzitní sítě i vodní doprava (Labsko-vltavská vodní cesta). Na území Středočeského kraje se odehrává bohatý kulturní život. Nachází se zde i řada kulturních památek mimořádné hodnoty a významu (29 národních kulturních památek a velké množství památkově chráněných území). Od roku 1995 je na seznamu Světového dědictví UNESCO i Kutná Hora se svým historickým jádrem města s kostelem sv.Barbory a katedrálou Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci. Za pozornost pochopitelně stojí i krásná krajina, přírodní rezervace a chráněné krajinné oblasti. Patří sem např. CHKO Křivoklátsko, která je současně biosférickou rezervací a aspiruje na vyhlášení národního parku. Dále Český kras, Český ráj a Blaník. Velkým turistickým lákadlem jsou i Brdy, kde se po plánovaném vyklizení prostorů armádou jeví velmi zajímavá perspektiva pro ekologickou turistiku. Území kraje slouží i jako významná rekreační zóna pro obyvatele Prahy. V kraji je rozvinutá i průmyslová a zemědělská výroba. Jedná se zejména o automobilový a energetický průmysl. Ze zemědělské produkce je to zejména rostlinná výroba (obilniny, zelenina, ovoce atd.). Dříve tradiční obory jako těžba uhlí a ocelářství zaznamenaly útlum. Rozvíjí se i stavebnictví. A to jak průmyslové, tak bytové výstavby (tato též v důsledku budování tzv. satelitních vesniček pro obyvatele hl. města).

2.3 Seznam přírodních památek Středočeského kraje V následující části uvádím přehled přírodních památek s popisem lokality, kde se památka nachází, a stručnou charakteristikou dané památky.

28

HRABANOVSKÁ ČERNAVA: Na sever od Lysé nad Labem. Jedná se o přirozenou cestou zarostlá a zanesená slepá ramena Labe a jeho přítoků. V roce 1983 byla vyhlášena národní přírodní rezervací o rozloze 25,57 hektarů. Je to jedno z posledních míst ve Středočeském kraji bez zásahu člověka.

LIBICKÝ LUH: Na trase z Poděbrad do Kolína. Tato národní přírodní rezervace vyhlášená v roce 1985 ve středním Polabí má rozlohu 410 hektarů. Představuje nejrozsáhlejší komplex lužních lesů v Čechách.

ZAHOŘANSKÝ POTOK: Mezi Jílovým u Prahy a Okrouhlem. Toto krásné údolí je vhodné zejména pro pěší i cykloturistiku.

VELKÁ AMERIKA: V okrese Beroun. Jedná se o částečně zatopený opuštěný vápencový lom. Těžba v něm probíhala hloubením obrovské jámy (nyní hloubka 100 m x 800 m x 200 m). Svým vzhledem připomíná téměř věrnou atmosféru Divokého západu.

PLEŠIVEC V BRDECH: Blízko Berouna. Tento osamocený vrchol vysoký 635 m.n.m. vystupuje z Brdské vrchoviny. Na jeho vrcholu se nachází rozsáhlé starověké hradiště, jedno z největších v Čechách. Najdeme zde i Smaragdové jezírko v zatopeném lomu.

29

PIKOVICKÁ JEHLA: Nad řekou Sázavou 4 km východně od soutoku Sázavy s Vltavou. Tato štíhlá skalní věž je vysoká 20 metrů. Na její vrchol byl umístěn dřevěný kříž.

JESKYNĚ NEDAMY: Jeskyně jsou v pískovcových blocích nad Kokořínským dolem. Tyto dvě skalní jeskyně jsou pravděpodobně pozůstatkem hradu za 14. století.

VODNÍ NÁDRŽ VRANÉ: První dílo Vltavské kaskády (budováno 1930 – 1935). Přes nádrž vede vodní cesta z Prahy na Slapy.

VODĚRADSKÉ BUČINY: Mezi Říčany a Kostelcem nad Černými lesy. Voděradské bučiny byly vyhlášeny přírodní rezervací v roce 1995. Tvoří je rozlehlý lesní komplex s některými místy bez zásahu člověka.

SKALNÍ BLUDIŠTĚ: V CHKO Kokořínsko u města Mšena. Úzké dlouhé, vzájemně protkané chodbičky v pískovcovém skalním útvaru vznikly působením přírodních vlivů. Stále se rozšiřují.

VE STUDENÉM: Na levém břehu řeky Sázavy u města Sázava. Jedná se o jednu z nejstarších přírodních rezervací na našem území. Byla vyhlášena v roce 1935. V rezervaci se nacházejí chráněné lesní porosty, zejména bučiny a suťové lesy. Území rezervace má pralesní charakter. 30

MALÁ AMERIKA: V oblasti Českého krasu poblíž Karlštejna. Jedná se o bývalý lom, nyní zatopený. Jeho umělý původ není zřetelný. Nevede k němu žádná značená cesta.

PRŮHONICKÝ PARK: Na okraji hlavního města Prahy. Průhonický park patří k nejkrásnějším v Evropě. Je v něm téměř 40 km cest. Jeho návštěvnost každoročně stoupá. Kromě rostlin je zde i bohatá fauna. V zimním období je park uzavřený.

VODNÍ NÁDRŽ VRCHLICE: Nad Kutnou Horou, v místě bývalého mlýna Slaměnec. Toto vodní dílo na stejnojmenné říčce slouží jako zásobárna pitné a užitkové vody. Hráz je vysoká 40 metrů a dlouhá 168 metrů.

ČERTOVA SKÁLA: Křivoklátsko. Nad levým břehem Berounky mezi hrady Týřov a Křivoklát se tyčí spilitová skalní stěna. Spiliny jsou horniny sopečného původu. Vytvořily zde bochníkovité skalní útvary. Čertova skála je nejvyšší (cca 100 metrů).

KARLŠTEJN Berounsko V okolí hradu Karlštejna existuje od roku 1955 přírodní rezervace uprostřed chráněné krajinné oblasti Český kras. Její rozloha 1547 hektarů. Turisticky atraktivní je zejména krásné údolí Bubovického potoka s řadou kaskád, vodopádů a malých jezírek.

31

SOUTOK VLTAVY A LABE: U Mělníka. Toto malebné místo soutoku obou řek je součástí chráněného území Úpor. Jedná se i o bohaté přírodní naleziště.

DRBÁKOV – ALBERTOVY SKÁLY: Severně od obce Nažlovice, pravý břeh údolní nádrže Slapy. Národní přírodní rezervace zde byla vyhlášena již v roce 1933. Její rozloha činí 64,29 hektarů, její výška je 270-477 metrů nad mořem.

VRCH MUŽNÝ: Nedaleko Mnichova Hradiště. Tato skalní plošina se nachází ve výšce 463 metrů nad mořem, nedaleko Drábských světniček. Je z ní krásný panoramatický výhled do okolní krajiny.

BUBOVICKÉ VODOPÁDY: Na turistické stezce z Berouna do Svatého Jana pod Skalou. Jedná se o jedno z nejznámějších a nejlépe přístupných míst v Národní přírodní rezervaci Karlštejn.

HRBÁČKOVY TŮNĚ: Severovýchodně od města Čelákovice k Lysé nad Labem na pravém břehu Labe mezi řekou a železniční tratí. Jde o malebný komplex slepých ramen a tůní Labe.

PODLEŠÍNSKÁ JEHLA – MENHIR: Na okraji obce blízko nádraží. 32

Tato přírodní památka na úpatí pískovcových skal je datována z doby karbonu. Nazývá se též „Židovský kámen“. Nejedná se o pravý menhir, neboť je čistě přírodního původu.

HUDLICKÁ SKÁLA: Jihozápadně od obce Hudlice. Hudlická skála je součástí CHKO Křivoklátsko. Má tvar skalní pyramidy. Tyčí se v nadmořské výšce 487 metrů. Skála je tvořena horninou buližníkem. V jejím nitru se nachází 19 metrů dlouhá jeskyně.

KARLICKÉ ÚDOLÍ: Mezi obcemi Mořinka a Vonoklasy. Údolí je vytvořeno Karlickým potokem ve vápencové hornině Českého krasu. Stráně nad údolím jsou zcela zalesněny. Většina údolí je přírodní rezervací od roku 1977 o ploše 214,11 hektarů.

ČERTOVO BŘEMENO: Mezi Jistebnicí, Milevskem a Táborem. Jedná se o skalní útvar v sousedství nejvyššího vrcholu Středočeské pahorkatiny Javorové skály vysoké 723 metrů nad mořem. Na vrcholu je řada skalních misek.

PŘÍHRAZSKÉ SKÁLY: Na východ od vrchu Mužný. Toto unikátní skalní město z převážně strmých pískovcových skal má celkem 178 skalních věží.

KOKOŘÍNSKO: Chráněná krajinná oblast.

33

Jsou zde rozsáhlé lesy, skalní útvary, romantická zákoutí. Krajina je protkána hustou sítí turistických a cyklistických tras. Pro Kokořínsko je charakteristická nedotčená příroda. Na území této oblasti se nachází i několik hradů a zámků. Můžeme se tu setkat i s dřevěnou lidovou architekturou.

VODNÍ NÁDRŽ ŠVIHOV: Na řece Želivce. Jedná se o největší vodárenskou nádrž v České republice. Zásobuje pitnou vodou např. Prahu, Humpolecko, Pelhřimovsko atd.

KODA: Národní přírodní rezervace blízko osady KODA. Vrch KODA je rezervací od roku 1952. Nedaleko vyvěrá nejsilnější pramen v Českém krasu. Pramen je veden přímo do rybníka. Stálá teplota vody je 10 stupňů Celsia. Proto rybník nikdy nezamrzá. Pro tuto rezervaci jsou charakteristické vápencové skály s jeskyněmi a travertinová jezírka.

KAŇK: Vrchol kopce nad Kutnou Horou. Kopec Kaňk byl v minulosti součástí kutnohorského revíru, kde se dobývalo stříbro. Chráněným území je již od roku1933.

ÚDOLÍ PLAKÁNEK: Údolí řeky Klenice a Veseckého potoka. Toto malebné údolí ve tvaru kaňonu s pískovcovými skalami je pojmenované po rodině Plakánků, která zde žila v 17. století. Od roku 1999 je vyhlášeno přírodní rezervací.

MŠENSKÉ POKLIČKY: Nedaleko hradu nad Kokořínským dolem. 34

Jedná se o zajímavé geologické útvary. Mšenské pokličky jsou pojmenované podle nedalekého města Mšena. Vznikly v důsledku rozdílně odolných vrstev pískovců. Spodní vrstva je více odolná, prostřední vrstva je méně odolná. Nad nimi se nachází vrstva nejvíce podléhající erozi. Nejvýše položená vrstva je nejvíce odolná. Výsledkem je útvar ve tvaru pokličky.

HRADEC V BRDECH: Pohoří Hřebeny severozápadně od Dobříše. Nad silnicí z Dobříše do Hostomic. Hradec je kopec vysoký 628 metrů nad mořem, na jehož vrcholu jsou zbytky pravěkého opevnění z halštatsko-laténského období s kamennými valy vysokými až 5 metrů. Od roku 1989 je přírodní rezervace o rozloze 46 hektarů.

KLAMORNA: U Mnichova Hradiště v přírodní rezervaci Příhrazské skály. Pod vrcholem Mužný. Jedná se o přirozené skalní opevnění. Díky svému charakteru a poloze zde bylo jedno z prvních osídlených míst na našem území.

ČERTOVY HLAVY: U zámku Liběchov v okrese Mělník. Nacházejí se zde pískovcové skalní útvary s tesanými balvany. Několikametrová sochařská díla byla vytesaná amatérským sochařem Levým v 19. století.

VELKÝ BLANÍK: Nedaleko Vlašimy. Tento legendární vrch o výšce 638 metrů nad mořem je jedním ze symbolů českého národa (dle pověstí). Přírodní rezervací je od roku 1992. Zachovalé lesy, které se zde vyskytují, jsou až 160 let staré.

35

ÚDOLÍ KOCÁBY: Nedaleko Štěchovic. Tato malebná oblast v povodí říčky Kocáby byla pojmenované trampy „Hadí řeka“. Turisty je to velmi frekventované místo, které je vhodné i pro cykloturistiku.

RYBNÍČEK U HOŘAN: Nedaleko Hořan. Tento rybníček je jedinou lokalitou přirozeného výskytu rdesnice hustolisté v České republice. Rdesnice hustolisté je bohatě větvená tlustolistá zcela ponořená vodní rostlina. SPRAŠOVÁ ROKLE V ZEMĚCHÁCH: Okres Mělník. Sprašová rokle je průrva v zemi hluboká až 16 metrů. Spraš sem byl ukládán asi 200 000 let. Na zářezu lze pozorovat klimatický vývoj ve starších čtvrtohorách (střídání dob ledových). Jedná se o chráněnou přírodní památku.

2.4 Swot analýza agroturistiky ve Středočeském kraji

Pokusila jsem se analyzovat silné a slabé stránky zařízení, která se účastní agroturistiky, jejich příležitosti pro další rozvoj a hrozby, které naopak mohou způsobit útlum nabízených služeb. Agroturistika obecně se stále vyvíjí a v dnešní době zažívá období růstu, což dává prostor podnikatelům v agroturistice pro růst příjmů a snahu získat větší počet hostů. Středočeský kraj disponuje dobrou dopravní infrastrukturou, která usnadňuje cestování a současně nabízí rozmanitou přírodu a historické památky, které zvyšují zájem o agroturistiku. Zatímco cestovní ruch neustále nabývá na významu, podíl zemědělství na národním hospodářství neustále klesá a v budoucnu může být překážkou agroturistiky. Stále se nacházíme v ekonomické krizi, která může taktéž negativně ovlivnit poptávku po agroturistice. Jejím problémem je i nemožnost predikce ekonomického vývoje, tedy nejistota, kdy krize skončí.

36

Silné stránky:

Slabé stránky:

Zájem o agroturistiku – dle výsledků hloubkového rozhovoru (viz níže) se agroturistika těší neutuchajícímu zájmu a v současné době je v rozkvětu. Díky tomu mají zemědělci dostatek hostů.

Zvyšování nákladů - hlavně v důsledků inflace a povinnosti splňovat čím dál více podmínek pro poskytování ubytování a zemědělství, dochází ke zvyšování nákladů, které se projevuje ve vyšší ceně nabízených služeb a může odradit Hipostezky - jsou v dnešní době zákazníky. vyhledávané, poskytují nevšední zážitek, středočeské hipostezky jsou napojeny na Tradice – Středočeský kraj není příliš jihočeské hipostezky, poskytují proslavený slovanskými tradicemi, jako podnikatelům další finanční příjem i díky například Morava (nošení kroje), ani tomu, že majitelé koní mohou ustájit své rybníkářstvím jako sousední kraj Jižní koně na farmě a přenocovat v nabízeném Čechy, což může odradit potencionální ubytování. hosty od návštěvy farmy ve Středočeském kraji a zvolit možnost výběru farmy ve více Dopravní infrastruktura- díky velmi husté tradičních venkovských oblastech. dopravní síti není obtížné dostat se na farmy. Pseudoagroturistika – kazí pověst agroturistiky, šlo hlavně o dřívější ubytování, kteří Praha – Středočeský kraj obklopuje naše poskytovatele hlavní město, které poskytuje vysoký prohlašovali, že nabízí služby ubytování počet potencionálních hostů. v agroturistice a přitom se nezabývali zemědělskou činností. nachází se zde spousta Památky historických památek a zajímavých Povědomí o agroturistice – častým objektů (jako je například kostel svaté problémem je, že lidé přesně netuší, co je Barbory v Kutné Hoře zapsaný na to agroturistika a očekávají jiný typ seznamu UNESCO, Sázavský klášter či ubytování a jiný druh nabízených letecké muzeum), které mohou přilákat doplňkových služeb nové hosty. Konkurence – z odpovědí farmářů Příroda – s pobytem na farmě úzce souvisí vyplynulo, že nepociťují téměř žádnou okolní krajina, která je ve Středočeském konkurenci. V důsledku toho může dojít kraji velmi členitá a nabízí hostům řadu k pomalejšímu rozvoji agroturistiky ve přírodních památek (viz níže) a CHKO Středočeském kraji oproti jiným oblastem. Bylo zřejmé, že farmáři nevyužívají analytické nástroje pro sledování konkurence, což může mít v budoucnu fatální důsledky pro jejich podnikání. Nedostatek literatury – agroturistika trpí nedostatkem odborné literatury pro podnikatele v tomto oboru, což může mít v mezinárodním měřítku za následek nižší 37

konkurenceschopnost.

Příležitosti:

Hrozby:

Tradice - zaměření se na zemědělské a venkovské tradice a pořádání akcí s nimi spojenými, jako je zabíjačka či dožínkové slavnosti, může přinést nové klienty a zabezpečit opakované pobyty stávajících hostů.

Pokles zájmu o agroturistiku – pokud by došlo ke změně trendu v cestovním ruchu a snížil by se zájem o agroturistiku, došlo by k poklesu klientů

Přetrvávající ekonomická krize – může mít za následek další šetření domácností. Tím Dotace a organizace – podpory výše jsou nejvíce ohrožené zbytné statky, mezi zmíněných organizací poskytované svým něž turistika bezpochyby patří. Hrozí tedy členům a dotace z Ministerstva snížení příjmů. zemědělství, respektive Evropské unie, mohou podnikatelé využít pro Útlum zemědělství – stálým trendem rozmanitější a kvalitnější služby. v České republice je úbytek podnikatelů Konečným důsledkem by měla být větší působících v zemědělské výrobě. Pokud by spokojenost klientů a zvýšení atraktivity podnikatel zastavil zemědělskou činnost a věnoval se pouze ubytovacím a agroturistiky. stravovacím službám, nejedná se již o Neustálý rozvoj – agroturistika v České agroturistiku. republice je mladé odvětví, které se stále transformuje a hledá svou stabilnější Koncentrace agroturistiky hlavně v jižní pozici na trhu. Poskytuje tak části – Většina farem zabývajících se podnikatelům prostor pro inovativní agroturistikou ve Středočeském kraji se jednání za účelem vytvoření významného nachází na Benešovsku a na Příbramsku, podílu na trhu. což v budoucnu může vést k vysoké konkurenci a snížení zájmu hostů, kteří Nabízené služby – na farmách je stále raději navštíví jinou oblast České prostor pro poskytování nových služeb, republiky. například pomoc při přípravě domácích výrobků či adopce hospodářských zvířat, Změna legislativy – pokud by se změnila jako je tomu například v pražské legislativa v neprospěch osob zoologické zahradě. poskytujících služby v agroturistice (například by došlo k zpřísnění Cizinci – v devadesátých letech minulého ubytovacích a hygienických norem), která století bylo běžné, že se zahraniční turisté by si vyžádala investice do změny ubytovávali na farmách, dnes se většina ubytovacích zařízení aj. Zvýšené náklady farem orientuje pouze na tuzemskou by se promítly do vyšší ceny ubytování, klientelu. Vzniká tu tedy neobsazená část v jejímž důsledku, by se mohla snížit trhu, kterou lze opět využít. poptávka po této službě.

38

2.5 Vývoj zemědělství a cestovního ruchu – porovnání Zemědělství je tradiční odvětví národního hospodářství. Každá země se snaží být soběstačná v produkci potravin. Ve vyspělých zemích je to takřka nemožné. Dlouhodobým trendem je přesun zaměstnanců ze sektoru průmyslu a zemědělství do sektoru služeb a také snížení podílu zemědělství na hrubé přidané hodnotě. Důvodů může být několik. Dle mého názoru nejvíce tento trend ovlivňují náklady na zemědělské komodity a preference obyvatel. Nižší náklady na výrobu zemědělských plodin a jejich zpracování v méně vyspělých či rozvojových zemích, díky nižším mzdám pracovníků v zemědělství v těchto zemích oproti mzdám osob pracujících v zemědělství v České republice, způsobují to, že je levnější některé potraviny a zemědělské komodity dovážet. Je vyšší poptávka po zahraniční produkci než po české, což vede k převisu nabídky české produkce a z trhu odchází nejméně konkurenceschopní farmáři (většinou ti, kteří mají nejvyšší náklady na výrobu, nebo se pro ně stává výhodnější jiná pracovní příležitost). Náklady ve vyspělých zemích přímo i nepřímo zvyšují i nařízení a předpisy těchto států a Evropské unie, týkající se hlavně standardů, které musí jednotlivé komodity splňovat, či při jakých hygienických normách mohu chovat zvířata. K deformaci zemědělského trhu a snížení jeho konkurenceschopnosti dochází i díky minimálním výkupním cenám (typickým příkladem je mléko) a kvótám určujícím maximální produkci, za účelem kontroly vyráběné produkce, aby nedošlo podle státu k nadbytečné nabídce. Kompenzací za tyto náklady a snížení konkurenceschopnosti podnikatelů jsou opatření vůči zahraničním subjektům, jako jsou cla, dovozní kvóty a podmínky, za kterých se může daná komodity do země dovážet, taktéž převážně hygienické normy. Další kompenzací jsou dotace z Evropské unie, jež některé spolufinancuje český stát. Některé dotace však také pochází pouze ze státního rozpočtu České republiky. Tím se trh se zemědělskými komoditami dostává do začarovaného kruhu, neboť ostatní země používají stejnou politiku dovozních kvót, cel, podmínek dovozu a dotací, dochází k deformaci trhu a ovlivnění poptávky umělým zvyšování cen komodit, kterých se výše zmíněná politika týká. Lidé poptávají produkty, na nichž je zvýšená cena nejnižší, nebo je nahrazují výrobky nepostiženými zvýšením cen (osvobozených od cel a dovozních kvót) a upravují tak svoje potřeby. Ne však podle svých aktuálních potřeb, ale podle byrokratických nařízení. Růst zaměstnanců v sektoru služeb je způsoben i vývojem obyvatelstva, změnou jejich preferencí, zkvalitněním života a související se zvýšenou poptávkou po zbytných statcích jakými jsou služby. Trvale se snižuje podíl nezbytných statků, jako jsou potraviny a náklady na bydlení na výdajích domácností a domácnosti tak mohou utrácet více finančních prostředků za služby.

39

Výše zmíněné náklady na výrobu, včetně dotací, kvót, cel, podmínek výroby ovlivňují strukturu zemědělství v České republice. Na vývoj nabízených zemědělských výrobků mají vliv i nové technologie výroby, jako jsou nová hnojiva či lepší zemědělské stroje, jež pomohly k pěstování rostlin, dříve nevhodných pro Českou republiku a nevýhodných z hlediska náročnosti a nákladnosti výroby. „Došlo k poklesu produkce dříve významných plodin žita, cukrovky, brambor, jetele, vojtěšky apod. a rozšíření řepky, hořčice, ozimého ječmene, kukuřice, slunečnice, máku atd.“16 Zemědělská půda v České republice zabírá asi 54% celkové rozlohy státu. (4 264 tisíc hektarů). Roste podíl travních porostů a lesní půdy na úkor půdy orné (viz eagri zemská výroba) Ministerstvo zemědělství rozděluje zemědělskou výrobu na rostlinnou a živočišnou. Níže je uvedeno základní rozdělení rostlinné a živočišné výroby.

Rostlinné komodity • Brambory • Cukrová řepa a cukr • Chmel • Léčivé, aromatické a kořeninové rostliny • Len, konopí • Ovoce a zelenina • Okrasné rostliny • Vinná réva a víno • Obiloviny, olejniny a luskoviny

Živočišné komodity • Drůbež • Ovce a kozy 16

Člověk, pole, zahrada. Praha: Česká zemědělská univerzita, 2004. 258 s. ISBN 80-213-1161-4

40

• Prasata • Koně • Skot • Ryby • Mléko a mléčné výrobky • Včely

41

Pokles zemědělské činnosti v České republice dokazují následující čísla o českém zemědělství, zjištěná ze statistických dat Českého statistického úřadu. Hrubá zemědělská produkce na 1 hektar zemědělské půdy ve stálých cenách roku 1989 byla v roce 1989 25 564 Kč a v roce 2009 pouze 17 367 Kč. Za dvacet let se tedy jedná o snížení výnosu o 32 %. Snížila se také osevní plocha obilovin a brambor. Výjimku tvořila řepka, jejíž produkce se zvýšila.17 Došlo k úbytku i živočišné výroby. V roce 1989 byla výroba mléka 4 892 miliony litrů, do roku 2009 se snížila produkce na téměř polovinu, tedy na 2 708 milionů litrů. Přibližně o polovinu za stejné období se snížila i výroba masa18 Spolu s tím se snížily i stavy hospodářských zvířat. Nejvýraznější úbytek zaznamenal skot, asi o 60 % a prasata o 58%. Zajímavý je vývoj drůbeže. Její stav trvale stoupal, kulminoval v roce 2008 a od té doby také klesá.19 Důvodem pro větší spotřebu drůbežího masa na úkor ostatních druhů je masová propagace zdravého životního stylu, který upřednostňuje právě drůbeží maso před ostatními typy mas, a jeho nižší cena. Pokles jeho spotřeby od roku 2008 opět může souviset se zdravotním životním stylem, neboť pro správné stravování je třeba mít pestrou stravu založenou nejen na mase, ale i luštěninách či rybách, které nejsou Češi příliš zvyklí jíst a přizpůsobují se tomuto trendu velmi pomalu. Nižší spotřeba drůbežího masa souvisí také s vleklou ekonomickou krizí, ve které se nachází nejen Česká republika, ale téměř všechny vyspělé země provázané přes celosvětový trh. Obyvatelé České republiky proto omezují své výdaje a šetří i na kupovaných potravinách. (viz graf 1)

17

Osevní plocha obilovin byla v roce 1989 1 670 tisíc hektarů a v roce 2009 pouze 1 528 tisíc hektarů, osevní

plocha brambor v roce 1989 činila 115 tisíc hektarů a v roce 2009 pouhých 29 tisíc hektarů, osevní plocha řepky se zvýšila ze 102 tisíc hektarů v roce 1989 na 355 tisíc hektarů v roce 2009. 18

Z 1 487 tisíců tun živé hmotnosti na 857 tisíců tun

19

Ze 199 tisíců tun stoupl na 329 tisíc tun, v roce 2009 však klesl na 306 tisíc tun

42

Graf 1 – Výroba masa

Zdroj: Český statistický úřad Dalšími hospodářskými zvířaty, která se často chovají na českých farmách, jsou koně. Jejich počet jako jediného hospodářského zvířete se trvale zvyšuje. Jelikož neroste obliba koňského masa v České republice, ani se rapidně nezvyšuje jeho export, ani se většinou koně nepoužívají při práci na poli (kromě několika málo ekofarem), usuzuji, že se počet koní zvyšuje kvůli poptávce po jízdách na koni. Tato služba je úzce spjata s agroturistikou, a proto jí a nárůstu zájmu o ní přikládám velký vliv na zvyšování počtu koní chovaných na farmách. Opačný trend můžeme sledovat v oblasti cestovního ruchu. Došlo k nárůstu hromadných ubytovacích zařízení z 2 863 v roce 1989 na 7557, které poskytovaly služby v roce 2009. V zemědělství došlo naopak k úbytku zemědělských podniků a to nejen v České republice ale i ve většině evropských zemí. (viz tabulka 2)

43

Tabulka 2 - Počet zemědělských podniků (1 000)

Země / Období

1990

EU (27 zemí) : Belgie 85.04 Bulharsko : Česká republika : Dánsko 81.27 Německo 653.55 Estonsko : Irsko 170.58 Řecko 850.14 Španělsko 1 593.64 Francie : Itálie 2 664.55 Kypr : Lotyšsko : Litva : Lucembursko 3.95 Maďarsko : Malta : Nizozemsko 124.80 Rakousko : Polsko : Portugalsko 598.74 Rumunsko : Slovinsko : Slovensko : Finsko : Švédsko : Spojené království243.06 Island : Norsko : Švýcarsko : Černá Hora : Chorvatsko : Makedonie : Turecko :

1993

1995

1997

2000

2003

2005

2007

: 76.33 : : 73.78 606.07 : 159.37 819.15 1 383.91 : 2 488.39 : : : 3.40 : : 119.72 : : 489.03 : : : : : 243.47 : : : : : : :

: 70.98 : : 68.77 566.91 : 153.42 802.41 1 277.60 : 2 482.10 : : : 3.18 : : 113.20 221.75 : 450.64 : : : 100.95 88.83 234.50 : : : : : : :

: 67.18 : : 63.15 534.41 : 147.83 821.39 1 208.26 : 2 315.23 : : : 2.98 : : 107.92 210.11 : 416.69 : : : 91.44 89.58 233.15 : : : : : : :

: 61.71 : : 57.83 471.96 : 141.53 817.06 1 287.42 : 2 153.72 : 140.84 : 2.81 966.92 : 101.55 199.47 : 415.97 : 86.47 71.04 81.19 81.41 233.25 : 70.74 : : : : :

15 021.03 54.94 665.55 45.77 48.61 412.30 36.86 135.62 824.46 1 140.73 614.00 1 963.82 45.20 126.61 272.11 2.45 773.38 10.99 85.50 173.77 2 172.21 359.28 4 484.89 77.15 71.74 74.95 67.89 280.63 : 58.23 : : : : :

14 482.00 51.54 534.61 42.25 51.68 389.88 27.75 132.67 833.59 1 079.42 567.14 1 728.53 45.17 128.67 252.95 2.45 714.79 11.07 81.83 170.64 2 476.47 323.92 4 256.15 77.17 68.49 70.62 75.81 286.75 : 53.00 63.63 : : : :

13 700.40 48.01 493.13 39.40 44.62 370.48 23.34 128.24 860.15 1 043.91 527.35 1 679.44 40.12 107.75 230.27 2.30 626.32 11.02 76.74 165.42 2 390.96 275.08 3 931.35 75.34 68.99 68.23 72.61 299.83 : 49.94 : : : :

Zdroj: Eurostat Podíl odvětví na HPH (hrubá přidaná hodnota) v zemědělství v roce 1990 činil 8,3 % a trvale klesá. V roce 2009 už byl jen 1,9%. Naopak podíl služeb v ubytování, stravování a pohostinství se zvýšil z 1,7 % v roce 2009 na 1,9 % v roce 2009. Průměrný počet zaměstnanců v zemědělství, myslivosti a lesnictví se snížil v období let 1993 až 2009 na téměř jednu třetinu20 a v ubytovacích a stravovacích službách se za stejné období zvýšil téměř dvojnásobně.21

20 21

V roce 1993 byl počet zaměstnanců 298,1 tisíc osob a v roce 2009 pouhých 93,7 tisíc fyzických osob Z 30,4 tisíc fyzických osob na 55,6 tisíc osob

44

Co se týče agroturistiky, Český statistický úřad neprovádí pravidelná šetření v této oblasti, ale některé údaje můžeme vyčíst ze sběru evropských dat pořízených eurostatem. V 18 zemích Evropské unie z 22, ve kterých byly dostupná data, došlo k nárůstu zemědělských podniků s jinou výdělečnou činností než zemědělskou výrobou, v poměru ke všem podnikům. Je třeba zmínit, že se nejedná jen o poskytování ubytování, ale například i výrobu energie z obnovitelných zdrojů a zpracování vlastních produktů (viz tabulka 3)

Tabulka 3 - Zemědělské podniky s jinou výdělečnou činností než zemědělskou výrobou (v % ze všech podniků) Země / Období

2000

2003

2005

2007

EU (27 zemí) : Belgie 3.1 Bulharsko : Česká republika : Dánsko 11.6 Německo : Estonsko : Irsko 3.6 Řecko 1.4 Španělsko : Francie : Itálie 8.8 Kypr : Lotyšsko 10.2 Litva : Lucembursko 7.5 Maďarsko 4.7 Malta : Nizozemsko 2.9 Rakousko 16.7 Polsko : Portugalsko 8.1 Rumunsko : Slovinsko 4.6 Slovensko 3.4 Finsko 21.4 Švédsko 7.0 Spojené království19.3 Island : Norsko 29.5 Švýcarsko : Černá Hora : Chorvatsko : Makedonie : Turecko :

6.2 3.8 4.1 8.1 14.3 19.4 7.5 4.8 1.3 2.3 24.7 4.6 6.1 : 1.7 11.0 11.2 4.0 29.7 18.7 3.3 9.9 4.2 3.7 3.9 25.3 12.8 16.3 : 25.4 : : : : :

11.9 4.2 2.1 10.7 18.3 22.5 6.8 4.4 1.7 3.2 25.0 6.1 5.6 8.5 1.0 14.7 5.0 4.3 22.5 21.4 5.4 9.0 22.1 4.1 2.4 29.0 13.1 24.0 : 32.2 : : : : :

9.9 3.9 2.0 12.2 23.4 21.7 8.3 5.1 1.4 3.5 23.6 6.4 6.6 9.1 0.7 17.3 5.0 3.9 18.5 21.5 4.8 7.4 15.7 4.1 4.5 27.6 23.2 23.2 : 27.5 : : : : :

Zdroj: Eurostat

45

2.6 Farmy ve Středočeském kraji Ve Středočeském kraji najdeme dvanáct zemědělských usedlostí poskytujících ubytování pro hosty (návštěvníky). Ve stručném popisu těchto farem jsem se zaměřila na lokalitu, ve které se nacházejí, dále na vzdálenost do nejbližšího většího města v okolí, vzdálenost od Prahy (předpoklad atraktivity pro obyvatele hlavního města, ale i možnost Prahu navštívit jako takovou), na zajímavé a významné památky v nejbližším okolí farem, zejména pak služby, jež

tyto zemědělské usedlosti svým hostům nabízejí, včetně ubytování a jeho cenové relace. Do mého popisu jsem zahrnula i zvířata žijící na farmě a zajímavosti, či výjimečnosti jednotlivých farem, kterými se odlišují od svých konkurentů.

Kunclův mlýn Lokalita: 73 km od Prahy, 13 km od Sedlčan samota u obce Brzina Okolí: Kamýk nad Vltavou zřícenina hradu Vrškamýk Národní přírodní rezervace Drbákov s Albertovými skalami Vysoký Chlumec Orlická přehradní nádrž

Poskytované služby: Tato romantická farma nabízí zejména služby spojené s koňmi. Je možné zde začít s výcvikem jízdy na koni v jízdárně, což se týká nejen dětí, ale i dospělých. Pro zkušenější a zdatnější jsou připraveny vyjížďky krajinou se spolehlivým doprovodem. Je zde též možné ustájení vlastních koní v kvalitně vybavených stájích s odbornou péčí. V neposlední řadě je ve zdejší nabídce služeb i možnost vyjížděk v koňském kočáře.

46

Pro rodiny s dětmi je velice příjemná skutečnost, že jsou zde v létě organizovány dětské tábory s výukou péče o koně a jízdy na koni. To umožňuje rodinám strávit zde společnou originální dovolenou. Je zde i psí salon, kde kromě péče o psí miláčky je poskytováno i odborné poradenství týkající se chovu psů. Pro tuto farmu je typická i nabídka vlastních bio potravin (sýry, hovězí a drůbeží maso, vejce a med). Komplexnost služeb zajišťuje i půjčovna kol. Pro sportovní rybáře je zde zajištěna možnost rybolovu ve vlastním rybníku sousedícím přímo s farmou, nebo lze využít nabídky na zajištění povolenky k rybolovu v okolních vodách. Skutečně originálním lákadlem je zde umělecký kovář (syn majitelů komplexu), který vás seznámí s tímto krásným, téměř zapomenutým, řemeslem. Můžete zde obdivovat i zrekonstruovaný plně funkční vodní mlýn. Nedaleko usedlosti je i možnost koupání, procházky po lesích a v okolí i možnost grilování v přírodě. Zvířata: 18 jezdeckých koní 30 kusů skotu, kamerunské ovce, králíci, drůbež, psi Ubytování: 2 apartmány s vlastní koupelnou a WC, kuchyň, celková kapacita 8 lůžek, WIFI Cena ubytování: 1 osoba/noc: 420,- Kč Zajímavosti: letní tábory pro děti, umělecká kovárna, vodní mlýn

Farma Hedecko Lokalita: 80 km od Prahy, 23 km od Rakovníka samota nedaleko obce Kožlany s nádherným výhledem do krajiny

Okolí: hrad Křivoklát, Krašov, Krakovec Mariánské Týnice, Plasy, Manětín Rabštejn nad Střelou

47

Poskytované služby: Tato farma umožňuje romantické využití volného času. Je zde i dostatek prostoru pro sportovní vyžití: stolní tenis, šipky, badminton, plážový tenis. Pro rybáře je k dispozici soukromý rybník (součást farmy). V rámci farmy je i restaurace, kde je možný i pronájem místnosti pro společenské akce se zajištěním odpovídajícího pohoštění. Pro milovníky koní je počítáno s možností ustájení jejich koní, resp. lze zapůjčit jezdeckého koně přímo na farmě. Kdo chce, může si vyzkoušet práci s koňmi a péči o ně. Pro děti z mateřských školek jsou organizovány prohlídky farmy, seznámení dětí s domácími zvířaty a projížďky.Je zde i možnost grilování vlastních produktů farmy (prodej masných výrobků). Zvířata: koně, kozy, ovce, skot (50ks), prasata (100 ks) Ubytování: 5 apartmánů s vlastní vybavenou kuchyňkou spojenou s jídelní částí, s vlastním sociálním zařízením, rozhlasovým přijímačem, TV, WIFI Cena: víkend - 560,- Kč / osoba (v době mimo sezonu, tj. Od 2.9 do 29.6) týden - apartmán A - 6.700,- Kč apartmán B – 7.200,- Kč Zajímavosti: bohaté sportovní vyžití, rybaření, možnost výletu pro mateřské školy, krásná okolní krajina

Farma GG Lokalita: 68 km od Prahy obec Stránka mezi Mělníkem a Mladou Boleslaví Okolí: hrad Kokořín, skalní město v pískovcových skalách, skalní byty secesní koupaliště ve Mšeně , hrad Hansko, pískovcové útvary, Vrátenská rozhledna 48

Poskytované služby: Tato příjemná farma nabízí hned několik nevšedních možností zážitků. Vedle klasického výcviku jízdy na koni a vyjížděk na koních do okolí se lze seznámit s parkurovou jízdou a hypoterapií. Je možné přijet na farmu s vlastní karavanou a zaparkovat ji na vyhrazeném místě. Je zde výborná domácí kuchyně na bázi vlastních výrobků. Najdete tu i vzácné Huculy a Achaly i volně pobíhající pávy. Samozřejmostí je i ustájení vašich koní. V komplexu jsou organizovány i dětské letní tábory. Ubytování: šestilůžkový a dvoulůžkový apartmán Cena: víkend – 900,- Kč/osoba týden jaro – 2.500,- Kč/osoba léto – 3.500,- Kč osoba (v ceně je každodenní vyjížďka) Zajímavosti: Huculové a Achalové, hipoterapie vlastní domácí kuchyně, letní dětské tábory, možnost výletů i koupání

Farma Ztracenka Lokalita: 41 km od Prahy na okraji obce Poříčí nad Sázavou Okolí: lanové centrum Barochov Týnec nad Sázavou, Konopiště, Zbořený Kostelec, Jemniště, Český Šternberk, Sázavský kláštěr

Poskytované služby: Přátelská farma, kladoucí důraz na tradice. Umožňuje účastnit se prací na statku, včetně zpracovávání různých surovin. Velkou předností je možnost stravování hostů formou polopenze, díky níž je možné okusit různé krajové a domácí kuchyňské speciality. Samozřejmostí jsou domácí suroviny pro přípravu jídel. Sportovní 49

vyžití je zde rozmanité. K dispozici jsou jízdní kola, jízdy na koních atd. Pro dětské návštěvníky je zde dětský koutek s houpačkami, pískovištěm a bazénem. K dispozici jsou i prostory pro rodinné oslavy, nebo společenské akce. Zvířata: koně, ovce, kozy, drůbež, osli, skot Ubytování: čtyřlůžkové pokoje s tematickým pojmenováním a designem, vlastním sociálním zařízením, TV Cena: Osoba/den – 390,- Kč týden – 2.730,- Kč Zajímavosti: příjemné prostředí s krásným okolím možnost seznámit se s tradicemi na základě vlastních prožitků domácí polopenze, vhodné pro děti

Strnadovský mlýn: Lokalita: 70 km od Prahy, 9 km od Sedlčan, na samotě Okolí: zřícenina hradu Zvěřinec, Vysoký Chlumec, zámek Červený hrádek, zámeček Kamenná Lhota, skiareál Monínec, jeskyně u Petrovic, Albertovy skály Poskytované služby: V rámci komplexu se lze seznámit s chodem ekologické farmy s využitím interaktivního programu. Je zde organizován výcvik jízdy i projížďky na koních. Pro různé sporty je zapůjčováno sportovní vybavení (volejbal, beachvolejbal, plážový tenis, nohejbal, kroket, pétanque), dále si lze zapůjčit i společenské hry. Pro hosty farmy je k dispozici finská sauna, rybník s možností koupání i rybaření. Na farmě je možné organizovat i podniková školení a různé společenské i rodinné akce. Je využívána i pro školy v přírodě.

50

Návštěvníci jistě ocení možnost ochutnávky vlastní produkce farmy (ovoce, zelenina, chléb, luštěniny, bylinky, mošt atd.). Stravování na farmě je možné v různých variantách (snídaně, polopenze, plná penze). V nabídce je i dětské menu. Zvířata: koně, kozy, prasata, husy, ovce, psi Ubytování: 1) 35 lůžek + 4 přistýlky ve 2 objektech 2) kemp s 20 místy pro stany a 3 karavany 3) mlýnice pro 13 osob Sociální zařízení,bspolečenská místnost, velký sál, WIFI Cena: osoba/noc bez snídaně – hlavní budova 320,- Kč - vedlejší budova 255,- Kč - svatební pokoj ve mlýnici 1.050,- Kč Zajímavosti: Velká ubytovací kapacita i široká škála služeb. Možnosti pořádání různých společenských akcí i organizování škol v přírodě. Výhodné možnosti stravování v restauraci přímo v objektu. Možnost nákupu základních potravin přímo na místě. Na této farmě je možné ubytovat se i se svými domácími zvířaty. Penzion na farmě je certifikován Svazem venkovské turistiky jako tříhvězdičkový.

Hřebčín Favory, Barokní statek Benice: Lokalita: 55 km od Prahy 11 km od Benešova Okolí: zámek Konopiště, Jemniště, Český Šternberk, vojenské muzeum v Lešanech, údolí řeky Sázavy, hora Blaník, kraj Josefa Lady 51

Poskytované služby: Tento hřebčín je spojen s filmovou tvorbou naší i zahraniční. Je znám i díky svému chovu plemene starokladrubských koní. Je zde překrásný zrekonstruovaný barokní statek, který slouží k ubytování hostů. Jsou zde organizovány komentované prohlídky hřebčína. Zájemci si mohou vyzkoušet pracovní úkony u koní a dozvědět se i zajímavosti o práci s koňmi při natáčení filmů. Atraktivní je zde výuka ovládání koně v zápřahu, respektive možnost vyjížděk v kočáře, nebo v zimě na saních s koňským spřežením. Je zde i možnost zapůjčení různých společenských her a sportovního vybavení. Na farmě žije mnoho zvířat různých druhů. Současně se zde pěstuje ovoce, zelenina, různé bylinky a vinná réva. Ubytování: celková kapacita 41 lůžek komfortní pokoje a apartmány ve zrekonstruovaném barokním statku s možností venkovního posezení u grilu, nebo ohniště jednoduché chatky V apartmánech a chatkách jsou k dispozici plně vybavené kuchyňky. Hřebčín má vlastní restauraci s možností snídaně, polopenze nebo plné penze.

Cena : 1) nejlepší apartmán – v sezoně 1.4.-31.10. a 30.12.-3.1. - 3.000,- Kč/pokoj mimo sezonu – 2.500,- Kč/pokoj 2) dvoulůžkový pokoj – sezona - 950,-Kč/pokoj mimo sezonu – 600,- Kč/pokoj 3) chatka – pouze v sezoně – 150,- Kč Zajímavosti: Největším lákadlem tohoto hřebčína je chov starokladrubského plemene koní a citlivě zrekonstruovaný barokní statek. 52

Originální je možnost seznámit se s atmosférou filmů, které se zdejšími koňmi točily. Rovněž seznámení s prací s koňmi, a to nejen při natáčení, láká hodně návštěvníků.

Farma Košík: Lokalita: 74 km od Prahy 30 km od Jičína Okolí: zámek Loučeň, Dětenice, Staré Hrady, Mcely, muzeum Dobrovice, Rožďalovice Poskytované služby: Nově zrekonstruovaná ekologická farma známá svých chovem ovcí a vlastními ekologickými produkty. Nabízí možnost nákupu masa a masných výrobků, dále mléčné výrobky. Součástí nabídky z vlastní produkce je i ovoce, zelenina, brambory, domácí marmelády, nakládaná zelenina, chutney . Atraktivní je i možnost zakoupit si výrobky z ovčí vlny, např. pletací vlnu, deky nebo polštáře. Na bázi domácí produkce funguje i místní restaurace orientovaná zejména na slovenskou kuchyni (halušky, kapustnica ). Na vlastním rybníčku je možnost věnovat se rybaření. Je zde i venkovní gril, půjčovna kol a různého sportovního vybavení. Zvířata: ovce, kozy, prasata, drůbež, králíci, psi, kočky, divoké prase, liška Ubytování: -jeden třílůžkový pokoj a dva čtyřlůžkové s vlastním sociálním zařízením -možnost přistýlek -ve společenské místnosti je televize a DVD přehrávač -vše se nachází v nově zrenovované chalupě -stravování formou snídaně až plné penze -WIFI 53

Cena: osoba/noc – 400,- Kč bez stravy Zajímavosti: Kvalitně renovovaná chalupa s výbornou domácí kuchyní a vlastními výrobky živočišného i rostliného původu. Možnost seznámit se s chodem ekofarmy a každodenním životem na ní. Vedle domácích zvířat lze shlédnout i některá divoká zvířata (liška, divočák).

Farma Heroutice: Lokalita: 60 km od Prahy 15 km od Benešova Okolí: zámek Konopiště, zámek Jablonné nad Vltavou, Slapská přehrada, zámek Vrchotovy Janovice, muzeum Josefa Suka v Křečovicích, Měřín s krytým bazénem, rekreační střediska Živohošť a Nová Rabyně Poskytované služby: Na farmě Heroutice je chováno celkem 60 koní. Jsou zde pořádány vyjížďky na koních, jezdecké závody, různé soutěže s koňmi. Hosté se mohou i aktivně zapojit do chodu farmy. Pro hosty je k dispozici rozsáhlé sportovní vybavení i společenské hry. Specialitou farmy jsou i dětské pobyty. Zvířata: 60 koní, drůbež Ubytování: -dvoulůžkové a třílůžkové apartmány s vlastním sociálním zařízením, včetně lůžkovin a hygienických prostředků -čtyřlůžkové pokoje s palandami bez lůžkovin -všechny pokoje jsou v hlavní budově, kde se nachází i restaurace, a společenská místnost - ve vzdálenosti 50 m od hlavní budovy jsou čtyřlůžkové chaty 54

s plynovým vařičem a základním nádobím, avšak bez vlastního sociálního zařízení (to se nachází v hlavní budově) a bez ložního prádla Cena: dvou až třílůžkový apartmán – osoba/noc – 500,-Kč čtyřlůžková chatka – osoba/noc – 200,- Kč pes – 500,-Kč/týden Zajímavosti: Na této farmě je kladen hlavní důraz na koně a všechny možné aktivity s nimi spojené. Milovníci koní si zde skutečně přijdou na své. Za pozornost stojí i různé možnosti ubytování v různých cenových relacích.

Statek Adámek: Lokalita: 54 km od Prahy 15 km od Sedlčan v blízkosti zámeckého parku Okolí: muzeum zemědělství v Prostřední Lhotě, Albertovy skály, zámek Dobříš, zámek Konopiště, literární muzeum Karla Čapka ve Staré Huti, zámek Orlík Poskytované služby: Tento památkově chráněný statek zaujme svou polohou u zámeckého parku. Ke statku patří 145 ha travních porostů, 120 ha orné půdy a 150 ha lesa. Návštěvníci se mohou aktivně zapojit do různých zemědělských prací. Je zde možné ochutnat i zakoupit výrobky z vlastní produkce farmy, a to jak živočišného, tak i rostlinného původu. Pro děti je zde ideální příležitost seznámení s domácími zvířaty. Zvířata: ovce, kozy, koně, skot, drůbež, králíci 55

Ubytování : - 3 prostorné apartmány v památkově chráněném objektu bývalého zámečku s pivovarem a velkostatkem o celkové kapacitě 15 lůžek - všechny apartmány jsou v přízemí budovy, s vlastní kuchyní či kuchyňským koutem Cena: 310,- Kč osoba/den Zajímavosti: Farma umožňuje ubytování v naprostém soukromí v památkově chráněném objektu (velkostatek Čelina) s bývalým pivovarem. Poskytuje možnosti vyzkoušet si zemědělské práce a zapojit se do chodu hospodářství.

Farma Čapí letka: Lokalita: 80 km od Prahy 20 km od Sedlčan Okolí: Orlická přehrada, zámek Orlík, hrad Zvíkov, lesní ZOO, rozhledna Onen Svět a Kuní Poskytované služby: Ekologická farma s poetickým názvem Čapí letka nabízí prohlídku farmy a seznámení s každodenními pracovními povinnostmi na ní, které si můžete i vyzkoušet na vlastní kůži. Farma lze využít i pro víkendové pobyty u koní, výcvik koní i k vyjížďkám do okolí. Zajímavou variantu je možnost ustájení vlastních koní při cestě na tzv. koňské stezce. Farma nabízí i prodej vlastních produktů, jako např. Brambory, sýry kozí a z kravského mléka, jogurty a tvaroh, vejce, dále drůbeží, králičí, vepřové a kůzlečí maso. Pro vlastní chov si zde lze zakoupit i živou drůbež, králíky a morčata. V létě jsou na farmě organizovány dětské tábory. Zvířata: koně, krávy, kozy, drůbež, králíci, morčata, prasata 56

Ubytování: -celkem 10 lůžek v chatkách a mobilním domě, s vlastním sociálním zařízením a kuchyňkou - romantické ubytování v obřím sudu s dvěma dvoulůžky, nočními stolky, lampičkou a elektrickou zásuvkou (společná koupelna a WC jsou od sudu vzdálené cca 15 m) Cena: chatka, mobilní dům – osoba/noc – 400,- Kč obytný sud – osoba/noc – 150,- Kč Zajímavosti: Velmi příjemná a užitečná je možnost ustájení vlastních koní při absolvování tzv. koňské stezky. Tato skutečnost je mezi milovníky koní dostatečně známá a hojně využívaná. Velmi kvalitní jsou i zdejší produkty vlastní zemědělské výroby. V letním období jsou tu organizovány dětské tábory. Originální je i možnost netradičního bydlení v obřím obytném sudu. Stravování je zajištěno formou snídaně, polopenze nebo plné penze.

Farma Zahradnice Lokalita: Praha 57 km Benešov 13 km Okolí: zámek Konopiště, zámek Vrchotovy Janovice, hrad Český Šternberk, zámecký areál Vlašim, zámek Jemniště, Blaník s rozhlednou, lyžování na trávě ve Ski centru Monínec, letiště Nesvačily s možností vyhlídkových letů, Podhrázský rybník-největší v okrese Benešov

57

Poskytované služby: Nespornou výhodou této farmy je nádherná okolní příroda a četné možnosti exkurzí do hradů a zámků v okolí. Je zde řada možností pro pěší turistiku i výlety na kolech po naučných stezkách v přírodním parku Džbány. Milovníci koupání najdou v nedalekém okolí četné rybníky. Například Podhrázský rybník, nebo Libhošťský rybník, vzdálený 3 km. Pro koupání je vhodný i lom v Miličíně, nebo lom ve Štětkovicích. Při nepřízni počasí je možné využít zastřešený bazén přímo na farmě. Samozřejmostí jsou vyjížďky na koních, které je možné spojit s atraktivním plavením koní a následným občerstvením v přírodě. Zcela nevšední zážitky poskytuje tzv. westernové ježdění, vyžadující odlišnou techniku jízdy na koni. Je zde k dispozici i kosmetický salon a wifi připojení. Zvířata: koně Ubytování: tří a čtyřlůžkové pokoje s vlastní, nebo společnou koupelnou, TV na pokoji, společná kuchyň, celková kapacita 17 lůžek Cena: osoba/noc – 400,- Kč - 100,- Kč Zajímavosti: Při pobytu na této farmě je možno se setkat s nevšedními zážitky, ať již se jedná o zajištění vyhlídkového letu ze 7 km vzdáleného letiště v Nesvačilech, nebo o westernové ježdění na koních, či nezapomenutelnou atmosféru při plavení koní. Zajímavou je i možnost využití zastřešeného plaveckého bazénu přímo na farmě, nebo kosmetického salonu.

Malostatek Blatiny: Lokalita: Praha 65 km Sedlčany 12 km

58

Okolí: zámek Vrchotovy Janovice, skanzen ve Vysokém Chlumci, vojenské muzeum v Lešanech, rozhledna Drahoušek, pivovar Lobkowicz, zámek Konopiště Poskytované služby: Malostatek Blatiny se zaměřuje na péči o zraněná a handicapovaná zvířata, také na hlídání psů a jejich odborný výcvik. Vedle prohlídky farmy je i možnost využít nabídky připouštění ke kozlovi, nebo beranovi. Farma se též zaměřuje na pořádání různých společenských akcí i organizování folkových festivalů, nebo závodů na horských kolech. Vedle projížděk na koních nabízí i různé sportovní příležitosti, včetně šipek. Lze zde zakoupit i výrobky z vlastní produkce farmy, jako vejce, kozí mléko, ale i dárkové předměty s logem farmy. Je zde i možnost připojení k internetu. Zvířata: koně, křepelka, divoké prase, vietnamské prase, burunk pískovaný, kočky, psi, kozy, ovce, kráva, divocí králíci, fretka, káně, drůbež, holubi Ubytování : -skromné (nutná vlastní karimatka či matrace), vhodné především pro skautské oddíly, turistické spolky, studenty a milovníky přírodního života -kapacita maximálně 20 osob, společná kuchyň, sociální zařízení a klubovna Zajímavosti: Velkou předností tohoto malostatku je jeho záslužná péče o zraněná a handicapovaná zvířata. Díky tomu je zde možné setkat se s tvory, kteří na jiných farmách nežijí. Vedle populárních vyjížděk na koních je zde i možnost výchovy a hlídání psů, což mnoho jejich majitelů vítá.

59

2.7 Výsledky hloubkového rozhovoru V rámci přípravy podkladů pro analytickou část mé diplomové práce za účelem ověření své hypotézy, jsem realizovala rozhovory s provozovateli zemědělských usedlostí poskytující ubytovací služby ve Středočeském kraji. Schéma otázek jsem si předem připravila a byly jednotné pro všechny dotazované subjekty. Rozhovory jsem dokumentovala se souhlasem dotazovaných pomocí diktafonu. Struktura mých dotazů se skládala z jedenácti konkrétních otázek (viz příloha).

Otázka 1: Kolik máte k dispozici lůžek pro hosty? Celkový počet lůžek ve všech farmách ve středočeském kraji, které poskytují ubytování, je 267. Průměr lůžek na farmu činí 22,25 lůžka, extrémní hodnoty činí 49 lůžek a 8 lůžek, proto je dobré vypočítat i medián, který činí 18,5 lůžka (viz graf 2 - Počet lůžek). Průměrná cena za lůžko na noc bez stravy pro jednu osobu činí 385 Kč. Tato hodnota je však velmi zkreslená nejvyšší cenou 892,5 Kč a nejnižší cenou 70 Kč za lůžko, které se velmi liší od ostatních cen za ubytování. Pokud tedy vypočítáme medián, cena za ubytování činí 370 Kč na osobu za jednu noc (viz graf 3 – Průměrná cena ubytování).22 Graf 2 – Počet lůžek

Zdroj: Hloubkový rozhovor

22

Některé farmy uvádějí ceny jen za celý víkend, pro porovnání jsem tedy musela ceny přepočítat na jednu noc.

60

V počtu lůžek jsou zahrnuty pouze lůžka ve stavbách, jako jsou penziony, chatky, či mobilní domky, ale nejsou zde zahrnuty další možnosti ubytování mimo budovy ve stanech či karavanech, které mohou navýšit celkovou kapacitu. Tuto variantu ubytování však nabízí mizivé procento farem a v současné době není příliš vyhledávaná klientelou, která farmy navštěvuje. Graf 3 – Průměrná cena ubytování

Zdroj dat: Ceníky farem

Otázka 2: Jaké služby poskytujete?

Farmy ve Středočeském kraji kromě ubytování poskytují celou řadu doplňkových služeb pro hosty i jiné návštěvníky farmy, nesouvisející s podnikáním v zemědělské oblasti. Všechny farmy pro své hosty nabízí bezdrátové internetové připojení. V grafu Služby jsou služby poskytované nejčastěji. Nejvíce farem (8) nabízí projížďky na koních v přírodě a výcvik na jízdárně ( jen jedna farma, která chová koně nenabízí vyjížďky na koních, neboť je vlastní krátce a do budoucna počítá jen s povozením dětí po farmě). Tam kde vede hypostezka nabízejí farmy i ustájení pro koně a přenocování. Osm farem nabízí hostům nabízí vlastní produkty (jedná se hlavně o maso drůbeží, vepřové, hovězí, králičí a jehněčí; vejce, mléčné produkty kravské, ovčí a kozí; včelí produkty a výrobky z vlny). Téměř polovina farem poskytuje letní tábory pro děti spojené s jízdou na koních a umožňuje hostům rybařit ve vlastním rybníku (zajišťuje i rybářské vybavení). Historická budova v grafu znamená, že farma vlastní, nebo přímo poskytuje ubytování v budově s dlouhou 61

historií a poskytuje exkurzi pro případné návštěvníky (jedná se o starý mlýn, Francisovu turbínu či starý pivovar).

Graf 4 - Služby

Zdroj dat: Hloubkový rozhovor

Podnikatelé často nenabízí jen ubytovací služby, ale i stravovací služby v plném rozsahu. Host si může vybrat, zda zvolí ubytování se snídaní, polopenzí či plnou penzí v restauraci přímo na farmě, která je otevřená i pro veřejnost. Pokud se na farmě nenachází restaurace, některé farmy po domluvě připraví domácí stravu, či si host vaří cela sám. V takovém případě je ubytování vybaveno kuchyní či vařičem. Velmi oblíbeným zpestřením je nabídka venkovního grilu, pro niž jsou farmáři schopni zajistit vlastní produkci, či ji doplnit z nasmlouvaných zdrojů. Nejen farmy, které disponují vlastní restaurací, jsou schopny zajistit určitou formu cateringu pro pořádání společenských akcí, svateb, školení či rodinných setkání. Téměř každá farma nabízí jedinečné služby jako je kosmetický salon včetně manikury a pedikury, projížďky v kočáře taženým koňmi, stříhání psů, atypická zvířata (pávi či neobvyklé druhy zemědělských zvířat – vietnamská prasata, achalští koně), uměleckou kovárnu, snídaně v trávě. Asi nejsilnější spojení se zemědělskou činností a farmářemi vás čeká na farmě, která je občanským sdružením a stará se o zraněná a ohrožená zvířata. Ubytování je zde na velmi nízké úrovni, spí se na vlastních matracích na zemi, ale tento typ služby je pro specifické klienty, kteří mají blízko k ochraně přírody, neboť se můžete stát členy jejich občanského sdružení. 62

Otázka 3: Využili jste odbornou literaturu či školení při začátku podnikání v agroturistice a využíváte je i dnes? Ubytování na farmách podléhá určitým ubytovacím a hygienickým standardům jako ostatní druhy ubytování. Proto jsem zjišťovala, zda se farmáři před začátkem podnikání vzdělávali, jakým způsobem a zda se snaží o zlepšení znalostí pro poskytování služeb i dnes. 60 % navštívených farem využívá, či využilo vzdělání, pro podnikání. 20 % farem se nikdy nezúčastnilo žádného školení, ani nestudovali žádnou odbornou literaturu, pokud nepočítáme prostudování legislativy potřebné pro poskytování ubytování. 20 % podnikatelů se zúčastňuje pouze setkání s ostatními farmáři za účelem výměny zkušeností a snahy o vylepšení služeb jako je účast na hipostezce či spolupráce s jinými podnikateli za účelem rozšíření služeb. Například farma chovající prasata je pro grilování schopná hostům zajistit i krůty z jiné farmy. Také lze zajistit projížďky na loďkách na řece Sázavě, či vyhlídkový let. Podnikatelé, kteří se vzdělávají v oboru, nejčastěji využívají školení od programu Prázdniny na venkově, který zajišťuje Svaz venkovské turistiky a semináře, které přímo pořádá ministerstvo zemědělství, například v roce 1995 pořádalo seminář s farmářem ze Spojených států amerických. Svaz venkovské turistiky nabízí i návštěvu zahraničních farem za účelem rozšíření obzorů do zemí s velkou tradicí agroturistiky, jako je Rakousko či Německo. 70 % farmářů, kteří se vzdělávali na počátku podnikání, se zúčastňují školení i dnes, ovšem již v menší míře než na začátku. 30 % jako hlavní důvod absence další vzdělání uvádí nedostatek času, ale v budoucnu nevylučují účast na dalším školení. Hlavní přínos vzdělávacích akcí vidí v kontaktu s jinými farmáři: „ důležitá byla diskuze, vyměňovali jsme si zkušenosti“ Hlavním problémem v oblasti agroturistiky je odborná literatura (pouze 20 % farmářů, kteří se vzdělávali, využilo odborné literatury), farmáři na začátku podnikání čerpali hlavně z knihy autorky Marie Stříbrné23, ale většina se studiu odborné literatury vyhnula a využila jen školení a seminářů. Většina farmářů při svém podnikání v agroturistice vychází především z vlastních zkušeností, ale i ze zkušeností ostatních farmářů.

23

STŘÍBRNÁ, Marie. 2005. Venkovská turistika a agroturistika. Praha: Profi Press, 2005. 65 s. ISBN 8086726-14-2.

63

Otázka 4: Poskytujete služby celoročně nebo jen sezonně? Navazujete na tradici předků? 75% farem poskytuje ubytování celoročně, u ostatních je důvodem pouze pro sezónní ubytování nedostatek zájmu ze strany hostů. Pouze jedna farma má odlišný ceník pro hlavní sezonu. Ostatní farmy mají jednotnou cenu, nebo sezonu podmiňují určitými pravidly, jako je minimální obsazenost apartmánu a minimální zaplacená cena za apartmán. Hlavní sezona na všech farmách je v létě (červenec a srpen) o jarních a podzimních prázdninách. Některé farmy zahrnují i období Nového roku a celé jaro již od dubna. 60 % farem na začátku podnikání nabízelo ubytovací služby pouze v létě od června do září.

Otázka 5: Pociťujete v současnosti oproti počátku podnikání růst významu agroturistiky pro vaši hospodářskou činnost? 90 % odpovědělo kladně, 10 % nepocítilo nárůst. Jako hlavní důvod uvedli, že začali podnikat později, současně v zemědělství i agroturistice. Podle těchto farmářů jedno bez druhého nemůže fungovat, zemědělství a agroturistika jsou na sobě vzájemně závislé. Farmy, které nejdříve podnikaly v zemědělství a poté začaly podnikat v agroturistice, ale u nichž časový rozdíl nebyl příliš velký, pocítily nejvyšší nárůst podílu významu (až 50 % podíl). Byly také schopny charakterizovat vývoj agroturistiky a důvody rozvoje agroturistiky a její přeměny v současnou podobu. Po revoluci mělo zájem hodně zahraničních turistů (Němci, Rakušané a Holanďani) o návštěvu České republiky. Hlavním důvodem bylo navštívit Českou republiku a zjistit, jak vypadá život v postkomunistické zemi, ale téměř vůbec neměli zájem jen o agroturistiku. Převisu nabídky nad poptávkou využívali podnikatelé v ubytování a poskytovali tzv. pseudoagroturistiku – obyčejné penziony a horské chaty bez napojení na zemědělskou činnost. Zároveň měly dohodu se sousedy, kteří vlastnili zvířata a byli ochotni je ukazovat návštěvníkům. Dnes už mají hosté zájem přímo o agroturistiku, a proto jezdí přímo na farmy a ne do horských chat. Jeden z navštívených farmářů popisuje rozdíl mezi klasickým ubytováním a agroturistikou: „Není to o tom, že někdo přijede v pátek, dostane klíče, nikdo si ho nevšímá a v neděli klíče odevzdá. Hosté by si tu měli připadat trochu jako doma. Je to o kontaktu s lidmi a zemědělstvím. Například v Rakousku dvě, tři rodiny přijely na víkend na farmu a majitelka uvařila oběd, pozvala je ke stolu a všichni jedli společně.“ Trochu jiný případ agroturistiky je v USA, kde se jedná o hodně komerční záležitost. Hosté přijedou z velkých měst a mohou si nasbírat a natrhat co chtějí za předem stanovenou cenu. Na farmě jsou pro ně připravené další atrakce jako bludiště ze sena, zvířata v ohrádkách, která mohou krmit granulemi z připravených automatů za poplatek. 64

Otázka 6: Je příjem z ubytování dnes vyšší než na počátku? Ano/Ne Všem farmářů se zvýšil příjem z agroturistiky od založení podnikání. Současně však 35 % z nich dodává, že díky současné globální ekonomické krizi jsou příjmy konstantní nebo se během posledních tří let lehce snížili, stále však jsou vyšší, než na počátku podnikání. Důvodem není jen vyšší zájem o agroturistiku, zdravý životní styl, biovýrobky a ekofarmy, ale i rozšíření a zkvalitnění poskytovaných služeb (restaurace, akce odkazující na české tradice – zabíjačky atd.) a modernizaci a navýšení ubytovacích kapacit.

Otázka 7: Pociťujete nárůst zájmu o tento typ služby (agroturistika), či došlo k poklesu od počátku podnikání, nebo je zájem konstantní? Otázka sedm navazuje na otázku šest, všichni tázaní odpověděli kladně, někteří se však odvolávají na ekonomickou krizi a tvrdí, že v posledních letech je zájem konstantní, či se lehce snížil. Zajímavý je názor jednoho farmáře, který počátku krize přisuzuje i zvýšený zájem o domácí turistiku. „Před deseti lety byla celkově dobrá ekonomická situace, proto jezdili Češi hodně do zahraničí a podceňovali tuzemskou turistiku. Před šesti, sedmi lety, kdy začali lidé více šetřit, nastal nárůst tuzemské turistiky. A je pravda, že od té doby se zvýšil zájem i o agroturistiku.“ Nárůst zájmu je podmíněn i celkovým zlepšením navazujících služeb hlavně v okolních vesnicích (stravování, malé obchody s potravinami) a také zlepšením marketingové podpory a propagace. Dalším důvodem je mladost odvětví v České republice. Farmáři se stále učí, jaké služby poskytovat a jak je propagovat. S tím souvisí i nejúčinnější a nejlevnější reklama a to předávání referencí hostů svým známým a rodině. Chvíli trvá, než se vytvoří dobrá pověst a než se ustálí klientela pravidelných hostů.

Otázka 8: Je velká konkurence v agroturistice? Došlo k jejímu nárůstu od té doby, co jste začali podnikat? Zajímavým zjištěním byly odpovědi farmářů na otázku konkurence. Žádný z nich nepociťuje přímé ohrožení ze strany konkurence jiných poskytovatelů služeb spojených s agroturistikou. Hlavní důvod nedostatečné konkurence vidí podnikatelé v jedinečnosti služeb, které poskytují a orientaci na odlišný typ klientely. Dalším důvodem je i velký zájem o tento typ turistiky související s módním trendem biovýrobků, zájmu o životní prostředí a snahou hostů žijících v Praze (Středočeský kraj obklopuje Prahu) dopřát svým dětem pobyt na čerstvém vzduchu, seznámit je s životem na farmě a zvířaty odlišnými od jejich domácích mazlíčků. 65

Tento fakt je zajímavý i z toho důvodu, že devět z dvanácti farem ve Středočeském kraji nabízejících ubytování se nachází velmi blízko sebe na Benešovsku a Příbramsku. (viz mapa 1 – Lokalizace farem)

Mapa 1 – Lokalizace farem

1 Kunclův mlýn, 2 Farma Hedecko, 3 Farma GG, 4 Farma Ztracenka, 5 Strnadovský mlýn, 6 Hřebčín Favory, 7 Farma Košík, 8 Farma Heroutice, 9 Statek a Adámek, 10 Farma Čapí letka, 11 Farma Zahradnice, 12 Malostatek Blatiny

Zdroje dat: mapy.cz a Český statistický úřad

66

Otázka 9: Mohl/a byste charakterizovat klienty, kteří se u vás ubytovávají. Došlo v průběhu let ke změně složení klientely a jejích nároků? Na farmy nejčastěji jezdí rodiny s dětmi, či páry a skupiny mladých lidí ve věku od 25 do 35 let. Většinou se jedná o střední, popřípadě nižší ekonomickou třídu. V devadesátých letech (jak bylo zmíněno výše) navštěvovali farmy asi z 50% zahraniční turisté, ale dnes se o tento typ ubytování zajímají zcela výjimečně. Našli si nový způsob pobytu v České republice – kupují si zde vlastní nemovitosti. Většina podnikatelů se dnes orientuje pouze na tuzemské hosty. Hosté jsou s ubytováním spokojeni, ale mají vyšší ubytovací nároky a požadují vyšší kvalitu služeb než na počátku devadesátých let. Výpověď jednoho z farmářů říká, že dnes hosté vyžadují vlastní sociální zařízení, útulné ubytování, případně zajištění stravování, či možnost nákupu potravin v místě a vlastní vybavenou kuchyňku. Vyšší nároky hostů se promítají i v investicích do ubytování. Pro udržení hostů se snaží majitelé modernizovat i ubytovací část, na kterou často využívají dotace od státu či Evropské unie. Odlišnosti – jedna farma se orientuje pouze na pobyt dětí spojený s jízdou na koních a pomáhání při péči o zvířata na farmě. Někteří návštěvníci jsou zanícenými ekology a zajímají se i o takové věci, jako je třídění odpadu, nebo humánní ustájení zvířat.

Otázka 10: Jaké formy marketingu využíváte a jak se změnily v průběhu let? Dnešní forma marketingu je neochvějně spojena s internetem (některé farmy disponují i profilem na sociálních sítích facebook.com, mapy.cz). Navštívené farmy disponují vlastními webovými stránkami, jsou zmiňovány i na internetovém portálu „Prázdniny na venkově“, a některé využívají i rezervační ubytovací stránky. Všechny farmy se shodují, že bez internetu a marketingu by bylo jejich podnikání v ubytovacích službách velmi obtížné, ne-li dokonce nemožné. 70 % farmářů dnes využívá pouze tuto propagaci svých služeb. 30 % občas využije nabídky výhodné inzerce, nebo disponuje letáky s nabídkou svých služeb (slouží spíše jako suvenýr pro ubytované), které nabízí v místě ubytování nebo v okolních infocentrech. Propagace v minulosti, před začátkem využívání internetu, byla velmi rozmanitá. Mezi klasické metody patřil tisk. Jednalo se hlavně o inzerci. Některé farmy ale disponují zajímavým prostředím pro umělecké fotografování a filmovou produkci, proto se odkaz na ně objevoval také u fotografií v časopisech a v titulcích televizních seriálů a filmů. 67

Někteří však tisk nevyužívali, snažili se například rozdávat letáky na veletrzích cestovního ruchu. 90 % klientely v prvních letech bylo získáno díky referencím osob, které farmu již navštívily. Propagace, která se na začátku neosvědčila, byla spolupráce s cestovní kanceláří. Hlavním problémem byla nepružnost, komplikovaná spolupráce, nízká efektivita a placení poplatků cestovní kanceláři.

Otázka 11: Využíváte dotace. Jaké? S výjimkou jediné farmy, všechny využily či využívají. Vystihující je názor jednoho z dotázaných „zemědělství funguje díky dotacím“. Na zemědělství využívají dotace poskytované ministerstvem zemědělství, popřípadě Evropskou unií (viz výše). Na agroturistiku využily dotace hlavně na investici do ubytování a jeho modernizaci (Státní zemědělský intervenční fond program „Obnova venkova“, podpora turistiky a agroturistiky od Středočeského kraje).

2.8 Shrnutí výsledků Hloubkový rozhovor potvrdil hlavní hypotézu mé práce, a to, že došlo k růstu významu poskytování ubytování na zemědělských usedlostech a že se zvýšil podíl na celkových příjmech farem vůči zemědělské činnosti. V některých případech je podíl na příjmech, tak vysoký, že by farmáři jen velmi obtížně uspěli na trhu pouze s výsledky jejich zemědělské činnosti. Mou snahou bylo zjistit i současnou podobu agroturistiky. Nejčastějšími hosty na farmách jsou občané České republiky střední ekonomické třídy. Jedná se hlavně o dvě skupiny obyvatel – rodiny s dětmi a mladé osoby ve věku od dvaceti pěti do třiceti pěti let. Dříve zemědělské usedlosti hojně navštěvovali zahraniční turisté, hlavně na počátku devadesátých let, kteří však v současnosti nejeví příliš velký zájem o českou agroturistiku. Hosté mají dnes vyšší nároky na poskytované služby. Na to reagují farmáři tím, že se snaží modernizovat ubytování, inovovat a rozšiřovat nabízené služby. Tuto aktivitu kofinancují převážně ze státních dotací a dotací poskytovaných Evropskou unií.

68

Zajímavým zjištěním bylo, že farmáři při podnikání často nevyužívají odbornou literaturu a školení a při podnikání se řídí svým vlastními zkušenostmi a svou intuicí. Farmáři také neprovádí analýzu konkurence, hlavně z důvodu jejího nízkého počtu a velmi malého potencionálního ohrožení, což pro ně může mít v budoucnu neblahé důsledky. Využívají však marketingové nástroje podpory svého podnikání. V dnešní době se farmáři zaměřují hlavně na internetovou propagaci. V minulosti v počátku svého podnikání využívali nejvíce propagaci v tisku a zřejmě nejlepší a nejlevnější formu marketingu, a to předávání referencí hostů o svých pozitivních zážitcích na farmě dalším potencionálním klientům.

69

3. Návrhová část V současné době je zemědělství v České republice závislé na dotacích, bez kterých by nebylo schopné fungovat. Pokud by došlo k zhroucení dotačního programu, ať už státního, či z prostředků Evropské unie, mohlo by dojít i k případnému zániku zemědělské produkce. Zemědělství dnes není důležité jen pro výrobu potravin, ale slouží také k zachování diverzifikované krajiny a přispívá ke kvalitě životního prostředí. Z tohoto důvodu, je důležité udržet na českém území zemědělskou činnost. Pro zajištění chodu zemědělské výroby je vhodné využívat agroturistiku, která může být významným alternativním zdrojem příjmů. Neustále se zvyšuje příjem z ubytování na farmách a v budoucnosti se můžeme dočkat stavu, kdy se stane plnohodnotným, ne – li hlavním zdrojem příjmů v zemědělství. S tímto faktem bychom se měli zamyslet nad definicí agroturistiky, která je dnes založena na tom, že se jedná pouze o doplňkový zdroj příjmů pro farmáře. Tato definice však pochází z dob, kdy mělo zemědělství významný podíl na hrubé přidané hodnotě a zemědělství bylo schopné fungovat bez dotačního systému. Nabízí se tedy otázka, zda nezměnit definici agroturistiky a vypustit podmínku doplňkového zdroje příjmu. O agroturistiku je v současnosti velký zájem a její tržní význam neustále roste. Farmářům se tak nabízí možnost využít nově vznikajících podnikatelských příležitostí. Měli by se snažit rozšířit škálu nabízených služeb a zkvalitňovat služby nabízené, propagovat agroturistiku a spolupracovat s ostatními poskytovateli ubytování na farmách a organizacemi, které se agroturistikou zabývají. Farmáři hluboce podceňují konkurenci. V budoucnu by tedy měli využívat analytické nástroje pro sledování konkurence a vyhodnocovat z toho závěry pro další postup v podnikání. Dalším problémem je ekonomická krize, ve které se nachází Česká republika. Farmáři by si měli připravit krizový plán, který by využili, kdyby krize přetrvávala po dlouhou dobu a došlo by ke snížení příjmů z agroturistiky i zemědělské činnosti. Agroturistika je zatím zaměřena na úzkou škálu potencionálních hostů. Je zde tedy možnost oslovit nové klienty. Farmáři by se měli zaměřit hlavně na cizince, osoby vyššího věku a seniory, kteří by mohli naplnit ubytovací kapacitu v méně vytíženém období. Další skupinou, která je zcela opomíjena, jsou handicapované osoby. Je známý fakt, že se těmto osobám nabízí hipoterapie (terapie pomocí jízdy na koni), ale ta většinou probíhá bez ubytovacích služeb. Farmy mohou například spolupracovat se sdruženími pomáhající handicapovaným osobám a nabízet jim ubytování za výhodnějších podmínek v období, kdy se předpokládá nenaplnění ubytovací kapacity. Tato aktivita by mohla vylepšit i pověst farmy ve společnosti, zajistit pozitivní reklamu a vést k větší poptávce po ubytování na farmě. 70

Závěr Cílem mé práce bylo prokázat hypotézu o rostoucím významu agroturistiky. Dle výsledků hloubkového rozhovoru a statistických dat získaných z Českého statistického úřadu a Eurostatu, se podařilo hypotézu prokázat. Během posledních dvaceti tří let došlo v České republice k navýšení zájmu o agroturistiku, který může souviset s módním trendem spojeným i se spotřebou biovýrobků, orientací na zdravý životní styl, větším zájmem o životní prostředí a trvale udržitelný rozvoj. Mezi časté hosty farem patří mladí lidé, kteří většinou nevlastní chaty ani chalupy, na kterých by mohli strávit víkend v přírodě, jak tomu bylo v minulosti a musí tak hledat jiné alternativy, jak se dostat z města na venkov. Česká republika se zaměřuje mnohem více na podporu zemědělství obecně a podceňuje agroturistiku, která nabývá na významu pro zemědělskou činnost. Agroturistika je podporována nevládními organizacemi hlavně v rámci podpory venkova a venkovské turistiky, pro niž má také svůj význam. Díky zvýšení počtu turistů ve venkovských sídlech dochází k zlepšování infrastruktury na vesnicích (hlavně co se týče dopravní sítě, maloobchodů a stravování), udržování některých tradic, které by jinak pro nedostatek zájmu zanikly, a v neposlední řadě zvyšuje příjem fyzických osob na venkově i malých samosprávních celků (díky například rekreačnímu poplatku). Dochází k prolínání městské a venkovské kultury a obyvatelé měst a venkova se spolu více sbližují. Při sběru dat pro mou práci jsem navštívila farmy a pomocí hloubkového rozhovoru jsem se snažila získat informace pro analytickou část. Získala jsem povědomí nejen o problematice agroturistiky a zemědělství v České republice, ale zvýšila jsem si i znalosti o chodu zemědělských usedlostí. Byla jsem příjemně překvapena ochotou farmářů odpovídat na mé otázky. Na podnikatelích v zemědělství bylo poznat, s jakou láskou svou práci dělají a jak jsou hrdí na své hospodářství. Byla jsem schopna posoudit i domácí produkty zemědělské výroby jednotlivých farem a jejich kvalitu.

71

Seznam tabulek, grafů a mapy Graf 1: Výroba masa Graf 2 – Počet lůžek Graf 3 – Průměrná cena ubytování Graf 4 - Služby Mapa 1 – Lokalizace farem Tabulka 1: Soutěž Vesnice roku Tabulka 2: Počet zemědělských podniků Tabulka 3: Zemědělské podniky s jinou výdělečnou činností než zemědělskou výrobou

72

Literatura a internetové zdroje [1] ATTL, Pavel.; NEJDL, Karel. 2004. Turismus I. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r.o., 2004. 178 s. ISBN 80-86578-37-2 [2] ATTL, Pavel.; POLÍVKOVÁ, Alena.; STUDNIČKA, Petr. 2011. Zásady zpracování bakalářských a diplomových prací. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r.o., 2011. 72 s. ISBN 978-80-87411-13-1 [3] CÍLEK, Václav. a kol. 2004. Vstoupit do krajiny: o přírodě a paměti středních Čech. Praha: Dokořán, 2004. 110 s. ISBN 80-86569-58-6. [4] ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD: Česká republika od roku 1989 – cestovní ruch, citace 15.3.2013, přístup z internetu: http://www.czso.cz/cz/cr_1989_ts/1001.pdf [5] ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD: Česká republika od roku 1989 – Podíl odvětví na hrubé přidané hodnotě v České republice, citace 15.3.2013, přístup z internetu: http://www.czso.cz/cz/cr_1989_ts/0402.pdf [6] ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD: Česká republika od roku 1989 – Průměrný počet zaměstnanců v národním hospodářství ČR, citace 15.3.2013, přístup z internetu: http://www.czso.cz/cz/cr_1989_ts/0502.pdf [7] ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD: Česká republika od roku 1989 - vybrané ukazatele zemědělství, citace 15.3.2013, přístup z internetu: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr_od_roku_1989#09 [8] ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD: Česká republika od roku 1989 – výroba masa v České republice, citace 15.3.2013, přístup z internetu: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr_od_roku_1989#09 [9] ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD: databáze eurostatu – celková pracovní síla v zemědělských podnicích, citace 11.4.2013, přístup z internetu: http://apl.czso.cz/pll/eutab/html.h?ptabkod=tag00020 [10] ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD: databáze eurostatu – počet zemědělských podniků, citace 11.4.2013, přístup z internetu: http://apl.czso.cz/pll/eutab/html.h?ptabkod=tag00001 [11] ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD: databáze eurostatu – Zemědělské podniky s jinou výdělečnou činností než zemědělskou výrobou, citace 11.4.2013, přístup z internetu: http://apl.czso.cz/pll/eutab/html.h?ptabkod=tag00096 [12] ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD: mapa správních obvodů ORP, citace 11.4.2013, přístup z internetu: http://www.czso.cz/xs/redakce.nsf/i/mapa_spravnich_obvodu_orp 73

[13] ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD: veřejná databáze – zemědělství, citace 15.3. 2013, přístup z internetu: http://vdb.czso.cz/vdbvo/maklist.jsp?kapitola_id=11&expand=1 [14] Člověk, pole, zahrada. Praha: Česká zemědělská univerzita, 2004. 258 s. ISBN 80-2131161-4 [15] Doporučení upravující základní ukazatele pro poskytování ubytovacích služeb v rámci vesnické turistiky a agroturistiky, včetně jejich klasifikačních znaků pro jejich zařazování do tříd. Praha: Institut výchovy a vzdělávání ministerstva zemědělství České republiky, 1995. 44 s. [16] DUDÁK, Vladislav.; PAVELKA, Zdenko. 2012. Agroturistika v České republice: dovolená na venkově. Praha : Novela bohemica, 2012. 280 s. ISBN 80-87683-03-3 [17] ECEAT: Eceat quality label, citace 19.3. 2013, přístup z internetu: http://www.eceat.cz/eceat-quality-label/ [18] EAGRI: Dotace, citace 12. 3. 2013, přístup z internetu: http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/ [19] EAGRI: Oddělená platba za cukr, citace 12. 3. 2013, přístup z internetu: http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/prime-platby/oddelena-platba-za-cukr/ [20] EAGRI: Osa III, citace 12. 3. 2013, přístup z internetu: http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/program-rozvoje-venkova-na-obdobi2007/opatreni-osy-iii/ [21] EAGRI: Osa IV, citace 12. 3. 2013, přístup z internetu: http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/program-rozvoje-venkova-na-obdobi2007/opatreni-osy-iv/ [22] EAGRI: Podpůrný a garanční lesnický fond, citace 12. 3. 2013, přístup z internetu: http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/podpurny-a-garancni/ [23] HALL, Derek.; KIRKPATRICK, Irene.; MITCHELL, Morag. 2005. Rural tourism and sustainable business. Clevedon: Channel View Publications, 2005. 370 s. ISBN 1845410122 [24] HOTELSTARS.EU: Metodika klasifikace, citace 19. 4. 2013, přístup z internetu: http://www.hotelstars.cz/metodika-klasifikace/ [25] ] KEIRLE, Ian. 2002. Countryside recreation site management: a marketing approach. London: Routledge, 2002. 2008 s. ISBN 0-415-24885-X [26] KLIMEŠ, Lumír. 1986. Slovník cizích slov. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1986. 816 s. ISBN 14-575-86. 74

[27] MORAVEC, Ivo. a kol. 2006. Venkovská turistika, teoretická východiska a možnosti. České Budějovice: Centrum pro komunitní práci, 2006. 92 s. ISBN 80-86902-31-5. [28] NĚMČANSKÝ, Milan. 1996. Agroturistika. Karviná: Slezská univerzita, Obchodně podnikatelská fakulta, 1996. 158 s. ISBN 80-85879-36-0. [29] POUROVÁ, Marie. 2002. Agroturistika. Praha: Česká zemědělská univerzita v Praze, 2002. 123 s. ISBN 80-213-0965-2. [30] Pravidla českého pravopisu: pro školu, úřad, veřejnost. Praha: FIN, 2008. 463 s. ISBN 80-86002-89-7 [31] SHARPLEY, Richard. 1997. Rural tourism: an introduction. London: International Thomson Business Press, 1997. 165 s. ISBN 9780415140102 [32] SNAJZDER, Michal.; PRZEZBÓRSKA, Lucyna.; SCRIMGEOUR, Frank. 2009. Agritourism. Cabi, 2009. 301 s. 1845934822 [33] STŘÍBRNÁ, Marie.; POUROVÁ, Marie. 2003. Venkovská turistika: Zlepšení marketingových a odborných znalostí provozovatelů agroturistických farem. Klatovy: AgAkcent, 2003. 108 s. ISBN 80-903093-5-6. [34] STŘÍBRNÁ, Marie. 2005. Venkovská turistika a agroturistika. Praha: Profi Press, 2005. 65 s. ISBN 80-86726-14-2. [35] SUCHÁNEK, Jaroslav. 1996. Nové zemědělské a lesní právo. Praha: Prospektrum, 1996. 232 s. ISBN 80-7175-046-8. [36] Turistika na vesnici: nezbytné právní, finanční a informační podnikatelské minimum. Praha: Agrospoj, 1994. 76 s. ISBN 80-7084-094-3. [37] VANĚČEK, Drahoš. 1997. Agroturistika. České Budějovice: Jihočeská univerzita Zemědělská fakulta České Budějovice, 1997. 170 s. ISBN 80-7040-222-9

75

Přílohy Příloha 1: Otázky pro hloubkový rozhovor Příloha 2: Vybrané ukazatele zemědělství v České republice Příloha 3: Průměrný počet zaměstnanců v národním hospodářství Příloha 4: Podíl odvětví na hrubé přidané hodnotě Příloha 5: Cestovní ruch

76