VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R.O

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R.O.

Michal Švarc

Průvodcovské služby ve vztahu k hotelovému provozu Bakalářská práce

2015

Průvodcovské služby ve vztahu k hotelovému provozu

Bakalářská práce

Švarc Michal

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r.o. katedra cestovního ruchu

Studijní obor: Management destinace cestovního ruchu Vedoucí bakalářské práce: PhDr. Marek Merhaut, Ph.D., MBA Datum odevzdání bakalářské práce: 2015-04-23 Datum obhajoby bakalářské práce: E-mail: [email protected]

Praha 2015

Bachelor´s Dissertation

Guide services in relation to the hotel operations

Michal Švarc

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Travel and Tourism Studies

Major: Tourism Destination Management Theses Advisor: PhDr. Marek Merhaut, Ph.D., MBA Date of Submission: 2015-04-23 Date of Thesis Defense: E-mail: [email protected]

Prague 2015

Čestné prohlášení

Prohlašuji,

že jsem bakalářskou práci na téma Průvodcovské služby ve vztahu k hotelovému provozu zpracoval samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použil, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná.

V souladu s § 47b zákona č. 111/1998 SB., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r.o.

…...................................... jméno a příjmení autora V Praze dne 23. 04. 2015

Tímto bych rád poděkoval vedoucímu bakalářské práce PhDr. Markovi Merhautovi, Ph.D., MBA za jeho metodickou a odbornou pomoc, za cenné rady a připomínky, které mi byly nápomocny při vypracování bakalářské práce.

ABSTRAKT ŠVARC, Michal: Průvodcovské služby ve vztahu k hotelovému provozu. [ Bakalářská práce] – Vysoká škola hotelová. Praha : 2015. 74 s. Předložená bakalářská práce se zabývá problematikou průvodcovské činnosti a součinnosti průvodců s hotelovým, či jiným ubytovacím provozem. Cílem práce je mimo jiné přiblížit vyvoj průvodcovství od jeho vzniku až po dnešní dobu, zhodnotit současnou právní úpravu průvodcovské činnosti a zrekapitulovat dostupné možnosti vzdělávání průvodců v České republice. Bakalářská práce se skládá ze dvou částí a to z teoretické a analytické části. V teoretické části popisuji výše uvedenou historii průvodcovství, právní úpravu průvodcovství, propojení průvodcovství s hotelovým provozem a státem a také vzdělávání průvodců. V analytické části se věnuji subjektům spojeným s přípravou, vzděláváním a sdružováním průvodců a jejich programy týkající se výuky průvodců v rámci České republiky. Výzkumná část je zaměřena na zjištění, zda je dostatek nabízených služeb průvodců, zda jsou dostatečně využívány nové technologie při provázení a nové elektronické informace. Vyhodnocuji také, zda je domácí trh dostatečně legislativně chráněn a zda současná, poměrně liberální úprava živnostenského zákona, umožňující výkon povolání průvodce prakticky komukoliv, nepoškozuje Českou republiku jako destinaci a její pověst v zahraničí. Klíčová slova: průvodcovská činnost, hotelový provoz, vzdělávání průvodců, právní úprava průvodcovství.

ABSTRACT ŠVARC, Michal: Guide services in relation to the hotel operations. [Bachelor´s Dissertation] – The Institute of Hospitality Management. Prague : 2015. 74 s. This bachelor thesis deals with tour operator interconnection guiding the operation of the hotel. The aim is to bring guiding from its inception to the present day, legislation guiding the activities and options available training guides in the Czech Republic. The thesis consists of two parts, the theoretical and analytical part. The theoretical part describes the history of guiding from the beginning of the present day, legislation guiding also guiding connection with the operation of the hotel and the state and training guides. In the analytical part will demonstrate an organization associated with guiding and programs relating to the teaching guides in the Czech Republic. The research part is focused on finding out whether there are enough of the services offered guides, use of new technologies in guiding and use of new electronic information. Also evaluates whether the domestic market is sufficiently protected by legislation and whether the current, relatively liberal treatment of the Trade Act, to exercise the profession guide to virtually anyone does not harm the Czech Republic as a destination, and its reputation abroad.

Key words: guide services, hotel operation, guide education, legislation guiding.

OBSAH ÚVOD ..............................................................................................................................

1

1 TEORETICKÁ ČÁST.................................................................................................

4

1.1 Historie průvodcovské činnosti ......................................................................

4

1.2 Klub českých turistů .......................................................................................

6

1.3 Právní úprava průvodcovské činnosti ............................................................

7

1.3.1

Císařský patent .................................................................................

8

1.3.2

Cestovní ruch po II. Světové válce ...................................................

9

1.3.3

Soukromé podnikání …..................................................................... 11

1.3.4

Současná právní úprava průvodcovské činnosti ................................ 12

1.4 Vzdělávání průvodců ČR …........................................................................... 13 2

ANALYTICKÁ ČÁST ....................................................................................... 17 2.1 Asociace průvodců ČR.................................................................................... 17 2.2 Czech Tourism ................................................................................................ 18 2.3 Průvodci a jejich spolupráce s hotelovým provozem...................................... 20 2.3.1

Vztah spolupráce průvodce s ubytovacím zařízením při realizaci pobytů skupiny turistů ........................................................................ 20

2.3.2

Poskytování služeb - průvodci vs. hoteloví hosté.............................. 22

2.4 Evropské normy výkonu činností průvodců turistů ....................................... 22 2.4.1

Průvodce dle živnostenského zákona ................................................. 24

2.4.2

Seznam zemí EU, které činnost průvodců turistů regulují ................. 25

2.4.3

Země, ve kterých činnost průvodců regulována není.......................... 32

2.5 Výsledky zkoumání ......................................................................................... 32 3

NÁVRHOVÁ ČÁST ............................................................................................ 50

ZÁVĚR …......................................................................................................................... 52 POUŽITÁ LITERATURA …........................................................................................... 54

SEZNAM ILUSTRACÍ, TABULEK A GRAFŮ Obr. 1

logo KLUB ČESKÝCH TURISTŮ

Obr. 2

výstroj a výzbroj turistů na přelomu 19. a 20. století

Obr. 3

logo ASOCIACE PRŮVODCŮ ČESKÉ REPUBLIKY

Obr. 4

logo SVAZ OBCHODU A CESTOVNÍHO RUCHU ČR

Obr. 5

logo WFTGA

Obr. 6

logo FEG

Tabulka č. 1

Pohlaví a vzdělání - respondenti zákazníci

Tabulka č. 2

Pohlaví a věk - respondenti zákazníci

Tabulka č. 3

Pohlaví a vzdělání - respondenti průvodci

Tabulka č. 4

Pohlaví a věk - respondenti průvodci

Tabulka č. 5

Dostatečné informace z internetu, tištěných průvodců

Tabulka č. 6

Dostatečná nabídka průvodcovských služeb

Tabulka č. 7

Kvalita průvodců v ČR

Tabulka č. 8

Využívání nových technologií

Tabulka č. 9

Pravidelné vzdělávání průvodců

Tabulka č. 10

Znalostní zkoušky průvodců

Tabulka č. 11

Zpřísnění kvalifikačních požadavků nových průvodců

Tabulka č. 12

Důležitost v provázení průvodcem – rezidentem

Tabulka č. 13

Nevzdělanost průvodců - hrozba dobrého jména ČR

Graf č. 1

Dostatečné informace z internetu, tištěných průvodců - průvodci

Graf č. 2

Dostatečné informace z internetu, tištěných průvodců - zákazníci

Graf č. 3

Dostatečné nabídka průvodcovských služeb - průvodci

Graf č. 4

Dostatečné nabídka průvodcovských služeb - zákazníci

Graf č. 5

Kvalita průvodců v ČR - průvodci

Graf č. 6

Kvalita průvodců v ČR - zákazníci

Graf č. 7

Využívání nových technologií - průvodci

Graf č. 8

Využívání nových technologií - zákazníci

Graf č. 9

Pravidelné vzdělávání průvodců - průvodci

Graf č. 10

Pravidelné vzdělávání průvodců - zákazníci

Graf č. 11

Znalostní zkoušky průvodců - průvodci

Graf č. 12

Znalostní zkoušky průvodců - zákazníci

Graf č. 13

Zpřísnění kvalifikačních požadavků nových průvodců - průvodci

Graf č. 14

Zpřísnění kvalifikačních požadavků nových průvodců - zákazníci

Graf č. 15

Důležitost v provázení průvodcem – rezidentem - průvodci

Graf č. 16

Důležitost v provázení průvodcem – rezidentem - zákazníci

Graf č. 17

Nevzdělanost průvodců - hrozba dobrého jména ČR - průvodci

Graf č. 18

Nevzdělanost průvodců - hrozba dobrého jména ČR - zákazníci

SEZNAM ZKRATEK, SYMBOLŮ, VYSVĚTLIVEK A.T.I.C. ČR

Asociace Turistických Informačních Center ČR

EU

Evropská unie

FEG KČT OECD

Evropská federace asociací turistických průvodců Klub Českých Turistů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj

OSVČ

Osoba samostatně výdělečně činná

WFTGA

Světová federace asociací turistických průvodců

WTO

World Trade Organization (Světová obchodní organizace)

VOŠ

Vyšší odborná škola

VŠ

Vysoká škola

USA

United States of America ( Spojené Státy Americké)

Úvod Povolání průvodce je nenahraditelnou součástí cestovního ruchu. Toto povolání je jedno z nejkrásnějších a nejpestřejších. Průvodce má šanci poznat atraktivní místa, nové lidi i kultury. Účastníkům cestovního ruchu předává svoje znalosti a zkušenosti, které jim zpříjemňují pobyt v cizím místě. Pro kvalitní výkon povolání musí průvodce neustále zdokonalovat a prohlubovat svoje znalosti v oblasti cestovního ruchu, mít kladný vztah k cestování a především k lidem. Průvodci jsou vizitkou státu, danné destinace, reprezentantem jejich vyspělosti, a to nejen v oblasti cestovního ruchu. Počátek průvodcovství sahá do hluboké minulosti. Lidé jsou spjati s cestováním a migrací již od počátku lidstva. Nejstaršími cestovateli byli staří Egypťané, Římané či Řekové, kteří již v dobách největšího rozkvětu využívali organizátory cest. Dalšími cestovateli, kteří využívali služeb průvodce, byla evropská šlechta. Její reprezentanti při svých cestách za vzděláním či poznáním využívali vzdělané mnichy a později i studenty jako lokální společníky a zdroje informací. Prvním průkopníkem podnikání v cestovním ruchu byl Thomas Cook. Jeho první zájezdy byly vždy spojeny s poskytováním základních informací o navštívené destinaci. Na poli tištěných průvodců vynikl především Karl Baedecker, jehož publikace prosluly svou přesností a hloubkou zpracovaných informací. Naše země nestála v pozadí. První organizací, sdružující mimo jiné i průvodce, byl Klub českých turistů, založený v roce 1888. Klub pomáhá individuálním turistům a průvodcům od svého založení až do dnes, sdružuje bez mála 40 000 členů. Důležitou součástí průvodcovství je i právní úprava, která prošla během především posledních dvou desítek let různými změnami. Počátky legislativních úprav se datují od Císařského patentu z roku 1859. Významný rozvoj zaznamenává cestovní ruch po II. světové válce, kdy po přechodném období dochází tak jako u většiny podnikání ke kolektivizaci a vzniku národních podniků. Průvodci jsou sdružováni a zaměstnáváni, příp. najímáni státními cestovními kancelářemi jako byl např. Čedok, Sportturist, Balnea či CKM. Ty se staraly i o jejich odbornou a jazykovou úroveň. Největší rozvoj nastal při přechodu na svobodné podnikání až po vznik dnešního Živnostenského zákona. Jeho novela z roku 2008 výrazným způsobem narušila požadavky na systém odborného vzdělávání průvodců a tím i kvalitu poskytovaných služeb. Vzdělávání průvodců by mělo být prioritou státu, průvodci svými znalosti prezentují ČR celému světu. I přes tyto

1

nepříznivé faktory zde stále funguje vzdělávání průvodců. Společnosti, které se jím zabývají, jsou např. Asociace průvodců ČR a Czech Tourism. Velmi důležitou složkou výkonu povolání průvodce je komunikace a součinnost s hotelovým provozem. Závěr této části porovnává Evropské normy průvodcovské činnosti a rozebírá potřebu vzdělaných a zkušených odborníků pro kvalitní prezentaci destinace. Cílem práce je přiblížit průvodcovství od jeho vzniku až po dnešní dobu, právní úpravu průvodcovské činnosti a dostupné možnosti vzdělávání průvodců v České republice. V práci je popsaná historie průvodcovství od počátku existence po dnešní dobu, právní úprava průvodcovství, propojení průvodcovství s hotelovým provozem a státem a také vzdělávání průvodců. Práce se snaží přiblížit subjekty spojené s průvodcovstvím a jejich programy týkající se výuky průvodců v České republice. Výskumná část je zaměřena na zjištění, jestli je dostatek nabízených služeb průvodců, využití nových technologií při provázení a vyhodnocení, zda je domácí trh dostatečně legislativně chráněn a zda současná, poměrně liberální úprava živnostenského zákona, umožňující výkon povolání průvodce prakticky komukoliv, nepoškozuje Českou republiku jako destinaci, a její pověst v zahraničí. Na základě stanovených cílů jsem si stanovil 5 hypotéz, ktoré sa snažím v práci objasnit. Hypotézy: 1. Předpokládám, že návštěvníci metropole a ČR načerpají dostatečné informace o navštívené destinaci z internetu či z tištěných průvodců 2. Předpokládám, že v ČR je dostatečná nabídka průvodcovských služeb. 3. Předpokládám, že návštěvníkům je lhostejné, zda je provází průvodce lokální či zahraniční. 4. Předpokládám, že návštěvníci považují za důležité pravidelné vzdělávání průvodců. 5. Předpokládám, že součastná situace, kdy průvodcovskou činnost mohou vykonávat i osoby bez patřičného vzdělání za nebezpečnou pro dobré jméno ČR jako destinace

2

Použitou metodologií byla analýza primárních a sekundárních zdrojů, přičemž hlavním nástrojem získání primárních dat bylo dotazníkové šetření, u sekundární analýzy rešerše odborné literatury, statistika, internetové šetření. Další metodou vedoucí k potvrzení či vyvrácení hypotéz a naplnění cíle byla metoda komparace, syntézy a dedukce. Pro dotazníkové šetření jsem využil vlastní dotazníky, kterými jsem se pokusil objasnit stanovené hypotézy. Poznatky jsem čerpal z knih různých autorů, kteří se zaobírají průvodcovskou činností, cestovním ruchem a vzděláváním, nastudoval jsem několik internetových zdrojů a webových stránek jako jsou Klub Českých turistů, Asociace průvodců ČR a jiné. Seznam použitých zdrojů je uveden v kapitole Literatura.

3

1 Teoretická část 1.1 Historie průvodcovské činnosti Někdo kdysi řekl, že průvodce je jedno z nejkrásnějších povolání. Ptáte se proč? Průvodce je člověk, který nám účastníkům cestovního ruchu1 předává svoje znalosti a vědomosti, které nám zpříjemňují pobyt v cizím místě. Průvodce musí neustále zdokonalovat a prohlubovat své znalosti v oblasti cestovního ruchu, rád cestovat a poznávat nové věci. Jeden z největších kladů průvodce je pozitivní vztah k lidem a naslouchání jejich potřeb. Může se zdát, že být průvodcem na svém místě je v dnešní unáhlené době nemožné, opak je však pravdou. Je jich hodně, měl jsem tu čest se s nimi setkat a spolupracovat. Zjištění, že existují, je pro Českou republiku dobré znamení. Průvodci jsou návštěvníky považováni za měřítko vyspělosti státu a dané destinace a to nejen v oblasti cestovního ruchu. Dobrý průvodce turistům nepředává jen holé informace, předává jim i svůj vztah, svou lásku k destinaci. Historie průvodcovské činnosti zasahuje již do starověku. Lidé jsou spjati s cestováním a migrací již od samého počátku lidstva. Písemnosti o nejstarších cestovatelích, jež můžeme nalézt, jsou o starých Egypťanech, Řecích a Římanech. Ve středověku se cestování vyznačovalo především cestami evropské šlechty. Cestovali zejména mladí šlechticové, kteří chtěli pracovat v diplomatických službách na královském dvoře. Novověk také patřil především evropské šlechtě, přičemž cestování patřilo jistým způsobem k tehdejšímu společenskému bontonu. Při delších cestách využívali jako průvodce chudé studenty, kteří disponovali znalostmi cizích zemí včetně jazyku domorodců. Prvním průkopníkem v podníkání cestovního ruchu byl Thomas Cook (1808-1892). Své podnikání začal v domácí Anglii. V roce 1841 zorganizoval první velkou výpravu asi pro 500 lidí, kteří využili k přepravě nově otevřenou železnicí na otevřených vlacích. Již tenkrát byl poskytnut účastníkům balíček služeb ve formě dopravy, zážitků a stravy. Byl to vpravdě zlomový okamžik moderního cestovního ruchu. Později se Thomas Cook se díky svému věhlasu prosadil i v jiných zemích. Jeho kariérním vrcholem byla cesta kolem světa za 222 dní, kterou zorganizoval a realizoval v roce 1870. Organizoval také cesty indických muslimů do Mekky a cesty indických maharádžů do Evropy. _______________________________ „Cestovním ruchem se rozumí soubor činností zaměřených na uspokojování potřeb souvisejících s cestou a pobytem osob mimo místo trvalého bydliště, zpravidla ve volném čase, za účelem zotavení, poznávání, společenského vyžití, lázenské léčby a pracovních cest. Značnou část těchto potřeb možno uspokojit i mimo rámec cestovního ruchu, ale právě účast na cestovním ruchu představuje vyšší stupeň jejich uspokojení.“ (Orieška, 1999, s. 5) 1

4

Jedním z dalších významných zakladatelů cestovního ruchu2 byl Karl Baedecker. Narodil se v tiskařské rodině v Essenu 3. listopadu 1801. K tisku měl hodně blízko, dá se říci, že ho dostal

do

vínku.

„Baedeker (plným

názvem německy Verlag

Karl

Baedeker)

je německé nakladatelství založené Karlem Baedeckrem v roce 1827, které se proslavilo zejména publikací tištěných turistických příruček - průvodců. Jeho vliv na tvorbu turistických průvodců a definování toho, jak má taková publikace vypadat, byl natolik významný, že v řadě jazyků bylo později užíváno slovo „bedekr“ jako synonymum pro turistického průvodce.“3 Svého prvního průvodce vydal Karl Beadecker v roce 1835. Byla to přepracovaná publikace historika J. A. Kleina „Rýnské cesty od Mohuče do Kolína“, příručka pro cestující. Tato příručka byla tak dokonalá, že do roku 1937 vzrostl počet cestujících z 18 000 na milion. Turistické průvodce byly velice dobře zpracovány, autor je vytvářel na základě vlastních zkušeností. Proto byly tak populární a jsou vyhledávaným zdrojem informací o navštívené destinaci dodnes. Dynamický rozvoj železniční a námořní dopravy byl historicky nejdůležitějším momentem pro vznik cestovních kanceláří. První zaoceánské plavby byly určeny zejména pro zámožné lidi, propojovaly Evropu s USA. Postupem času umožnily migraci Evropanů za lepším životem do USA. Česká republika také nezůstává v pozadí rozvoje turizmu4. Na základě měnícího se stylu života obyvatel, kteří se chtěli obeznamovat se svým okolím, čím dál větší množství lidí začalo jezdit na výlety za poznáním a oddychem. Vznikly různé spolky a organizace, které začaly na tento podnět zkrášlovat navštěvované místa s cílem přilákat co nejvíce turistů. Tato změna stylu nastala začátkem 19. století a můžeme říci, že byla počátkem průvodcovské činnosti v rámci horské turistiky a poznávacích cest.

___________________________ „Cestovní ruch je soubor vztahů a jevů, které vyplývají z cestování a pobytu osob, pokud s pobytem není spojené trvalé usídlení a vykonávání výdělečné činnosti.“ (Kaspar, 1995, s. 9) „Cestovní ruch je formou (cestou) uspokojení potřeb lidí v oblasti rekreace, turistiky a kultury, pokud k němu dochází mimo běžné životní prostředí a ve volném čase obyvatelstva.“ (Dohnal, 1965, s. 8) 2

3

Verlag Karl Beadecker, 2014 http://cs.wikipedia.org/wiki/Baedeker

–

[cit.

2015-02-14],

Dostupné

na

internetu:

Turizmus - „V zahraničí se v současnosti v literatuře i v slovním projevu užívá převážně termín Tourism či v národním překladu (le tourisme, der Tourismus, turismo atd.) jako pojmenování internacionální, srozumitelné v mezinárodní komunikaci. Proto se v Česku začíná užívat turismus, jako ekvivalent slova cestovní ruch.“ (Attl, Nejdl, 2004, s. 14) 4

5

Historicky první českou turistickou organizací byla Pohorská jednota Radhošť, která působila zejména ve svém regionu. „Co se týče německého obyvatelstva v Čechách, o rozvoj turistiky v okolí Milešovky se nejvíce zasloužil Horský spolek v Teplicích (Gebirgsverein Teplitz), založený v roce 1885. Turistické aktivity však byly značně roztříštěné. Teprve v roce 1888 vznikla organizace s celonárodním charakterem, z níž se postupem času stala jedna z největších turistických organizací Rakousko-Uherska Klub českých turistů (KČT).“ (Seifertová a kolektiv, 2013, s. 16 – 17)

1.2 Klub Českých Turistů „Klub českých turistů byl založen v roce 1888 skupinou vlastenců kolem Vojty Náprstka. Od počátku byl Klub velice aktivní – velice rychle vyrostla síť turistických ubytoven, vznikla hustá síť značených cest a řada předních osobností země si považovala za čest, že mohla být jeho členy. Dnes KČT sdružuje téměř 40 000 turistů po celém Česku.“5 Počátkem české turistiky byla tělovýchovná organizace Sokol, která byla založena v roce 1862, která se zabývala nejenom tělovýchovou ale také organizací turistických výletů, např. na horu Říp. Organizace po čase nemohla zajistit všechny činnosti a tak se rozhodla založit nový spolek a to Národní jednotu Severočeskou, s pomocí které byl založen první český klub pro turisty a to Klub českých turistů 11. června 1888 v Praze. Za předsedu byl zvolen milovník přírody a cestovatel Vojta Náprstek. Po půl roce se práce a organizace klubu přenesla na profesora a novináře Dr. Viléma Kurze, architekta Vratislava Pasovského a zámožného podnikatele Jaroslava Zdeňka, který setrval ve funkci 25 let. V roce 1889 se Klub českých turistů vydal do Paříže na velkou turistickou Světovou výstavu, byla to jedna z největších senzací minulého století. Další velkou akcií KČT byla výstava na Pražském výstavišti roku 1891, reprezentovaná velkým pavilonem (v rozměru 10,5 x 8m) s dioramatickým obrazem od bratří Liebscherů. Ten je možné vidět dodnes na vrcholu hory Petřín. Později byl ještě doplněn zrcadlovým bludištěm. _______________________________ Klub Českých turistů, 2011 http://www.kct.cz/cms/historie-kct 5

–

2015,

[cit.

6

2015-02-15],

Dostupné

na

internetu:

Tato akce přinesla klubu 18 000 zlatých, které se staly základem jmění klubu, z něhož se mohly postavit turistické chaty, upravit turistické trasy, rozhledny a další turistické atrakce. Jednou z nejvýznamnějších realizovaných staveb je zmenšenina Eiffelovy věže. Věž stojí na Petříně a je propojena s lanovou dráhou. Ta byla tehdy poháněna vodou, naplněnou do vozu z horní části věže. Stavba byla zahájena v květnu 1891, dokončena 2. července téhož roku. Lanová dráha vyjela o něco později až 20. srpna 1891. Věž s lanovou dráhou stojí dodnes, ale se změnou pohonu dráhy na elektrický. Klub se dále věnoval převážně turistickým akcím a organizováním hromadných zájezdů do Dalmácie, Černé hory, Bosny. Jednoho z největších zájezdů do Adršpašských skal se zúčastnilo tehdy rekordních 260 osob. Tuto událost připomíná pamětní deska. Dále se klub zaměřoval i na organizaci menšíš výprav a zájezdů. Jedním z nich byl např. zájezd na Island v roce 1894. Tato cesta se dá opravdu považovat za výjimečnou kvůli ztíženým možnostem tehdejší dopravy. Jezdila tam totiž pouze jedna loď za 6 měsíců. Členové KČT se dostali i na Saharu, do Skandinávie, Střední a západní Evropy i do Afriky a Ameriky. Zaměřovali se také na pěší turistiku po Čechách, na lyžování v Krkonoších, Královéhradecku, Domažlicích i na Šumavě. Počet členů klubu rostl velice rychle. Z původních 225 členů se za pět let rozrostl na 1700, za dalších pět let na 3000 a v roce 1913 již bylo téměř 5400 členů. Dnes KČT sdružuje více než 40 000 členů po celé České republice.

1.3 Právní úprava průvodcovské činnosti Jako každá práce, tak i průvodcovství muselo a musí dodržovat určitá pravidla a právní předpisy, na základě kterých mohli tuto práci průvodci vykonávat. Právní předpisy se 7

týkaly nejen samotné práce průvodce, ale celého cestovního ruchu, do kterého práce průvodce spadá. Prvním právním předpisem byl Živnostenský řád č. 227/1859, který byl zrušen 1. 1. 1966 Zákoníkem práce č. 65/1965 Sb.

1.3.1 Císařský patent Řád živnostenský, tzv. „Císařský patent, daný dne 20. prosince 1859, jímž se vydává a od 1. května 1860 počínajíc v působnost uvádí řád živnostenský pro celý rozsah Říše (kromě správního obvodu benátského a Vojenské hranice.) ve znění zákonů č. 39/1883 ř. z., č. 22/1885 ř. z., č. 21/1895 ř. z., č. 63/1897 ř. z., č. 49/1902 ř. z., č. 155/1902 ř. z., č. 125/1905 ř. z., č. 26/1907 ř. z., č. 217/1923 Sb. a 141/1926 Sb.“ 6 V tomto zákoně jsou obsaženy živnosti svobodné, koncesované a vázané. Průvodci patřili do živnosti koncesované přesně § 15 č. 4. živnosti těch, kteří na veřejných místech prostředky na dopravu osob k potřebě jednoho každého pohotově mají, aneb ke službám osobním se nabízejí (jako poslové, nosiči atd.);7 Nařízení ministra obchodu v dohodě s min. vnitra. č. 187/1911 Sb., jímž se živnost těch, kteří nabízejí osobní služby na neveřejných místech, váže na koncesi. Na toto nařízení navazuje Nařízení ministra obchodu v dohodě s min. vnitra č. 134/1912 ř. z., které v § 4 uvádí: „Majitel živnosti smí jako poslů, nosičů, průvodčích a k podobným službám užívati toliko osob, které dokončily 16. rok života, mají potřebnou spolehlivost a bezúhonnost, netrpí nějakou odpor vzbuzující nebo nakažlivou nemocí, a jsou ke svému úkolu tělesně způsobilí“. (Štědrý, Buchtela, 1936, s. 1188 – 1191) Živnostenský odbor Ministerstva obchodu a cestovního ruchu ČR vydal v roce 1992 vůči živnostenským úřadům následující metodické doporučení 4 k aplikaci zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání ve věci transformace oprávnění k podnikatelské činnosti vydaných před 13. březnem 1965, tj před vydáním Zásad č. 20/1965 Sb., pro poskytování některých služeb a oprav občany na základě povolení národního výboru: „V tomto případě se jedná o oprávnění k podnikatelské činnosti získaná na základě právních předpisů platných na našem území do roku 1965. Tato oprávnění zůstala v platnosti i přesto, že jak níže uvádíme, byla zrušena zákonná úprava, která je zakládala (Řád živnostenský č. 227/1859 ř. z.). Tato oprávnění nebylo možno s jistotou od roku 1965 realizovat. Protože _____________________________________ Císařský patent, 1999 – 2015, [cit. 2015-04-02], Dostupné http://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=50&Section=1&IdPara=1&ParaC=2 6,7

8

na

internetu:

současná právní úprava provedená zákonem č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání o případném oživení těchto dřívějších oprávnění mlčí, máme za to, že nepůjde o rozpor se zákonem, když konstatujeme, že i tato dřívější oprávnění k podnikatelské činnosti podléhají režimu transformačního ustanovení § 74 živnostenského zákona, a to plně se všemi důsledky z tohoto stavu vyplývajícími právě tak, jako je tomu např. při transformaci oprávnění k podnikatelské činnosti dle zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů“. 8 Některé zákony z První republiky nebyly do dnešní doby zrušeny, jedná se například o zákon č. 649/1919 Sb., jimž se zřizuje instruktorát pro podniky k přechovávání cizinců. Tehdejší soukromé podnikání se podařilo zlikvidovat komunistickým vládám a nahradilo jej státní podnikání. Cestovní ruch se tím pádem stal kořistí patřící všem a nikomu, byl převzat řadou organizací jako komunální, družstevní, zejména odborovým organizacím jako průmyslové podniky, závody, což vedlo k nahrazení volného cestovního ruchu vázaným. Všechno centrálně řídit bylo hlavní ideologií komunistické společnosti. S dnešním průvodcem – animátorem se tenkrát ztotožňoval kulturní referent ROH, který organizoval kolektivní zábavu v rámci rekreace.

1.3.2 Cestovní ruch po II. světové válce Po II. světové válce v rámci nekomunistické nadvlády nastal velký rozmach cestovního ruchu. Vytvářely se nové produkty v rámci cestovního ruchu, došlo k viditelnému zlepšení kvality služeb, k poznávání nových destinací, jejich obyvatel a též ke zlepšení činnosti průvodců. Po formální stránce přešel cestovní ruch z Ministerstva vnitřního obchodu pod Ministerstvo dopravy a to vládním nařízením č. 34/1952 Sb. o organizaci silniční, vodní a letecké dopravy a o cestovním ruchu. Pod správou Ministerstva vnitřního obchodu i nadále zůstávají oblastní podniky hotelů, podnik jídelní vozy, krajské podniky nádražních restaurací, které byly podřízené Hlavní správě hotelů a nádražních restaurací. Na základě tohoto nařízení byla také zřízena „Ústřední komise cestovního ruchu“, která měla za cíl koordinaci při řešení otázek cestovního ruchu spadající do kompetence jiných ústředních úřadů a zájmových složek. V rámci ministerstva byla zřízena „hlavní správa cestovního _______________________________ Ministerstvo obchodu a CR, živnostenský odbor, Metodický pokyn k aplikaci zák. č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání „Transformace oprávnění k podnikatelské činnosti vydaných před 13. březnem 1965“, čj.: 56946/92/Ru ze dne 4. 8. 1992 8

9

ruchu“, která byla hlavní řídící složkou pro národní podniky cestovního ruchu. V tomto období došlo také k posílení monopolního postavení n. p. Čedok, který převzal práva a

závazky kanceláří cestovní informační služby (CIS). Rozdělení působnosti na domácí a zahraniční cestovní ruch, kdy působnost ve věcech domácího cestovního ruchu byla svěřena Státnímu výboru pro tělesnou výchovu a sport vyústilo vládním nařízením č. 44/1954 Sb., a na Ministerstvu vnitřního obchodu vzniká Hlavní správa restaurací a jídelen. Podniky a organizace zřízené v rámci cestovního ruchu: 



1948 Čedok, čs. cestovní a dopravní kancelář, a.s. Praha změněn na národní podnik -

nepravidelná doprava, vlastními i najatými dopravními prostředky-

-

bankovní a směnárenská činnost

-

průvodčí cizinců

-

zprostředkování pojištění cestovních zavazadel

-

nakladatelství a prodej turistických publikací, mapy, pohlednice …

1955 Informační středisko družstevního pohostinství od roku 1960 družstevní cestovní kancelář Rekrea



1963 Vládní výbor pro cestovní ruch pro domácí a zahraniční cestovní ruch



1963 Turista, cestovná kancelária Bratislava s celostátní působností (Franke, A. a kol., 1980, s. 108 – 110)



1964 Cestovní kancelář mládeže



1971 Čedok, trust podniků cestovního ruchu podřízen ministerstvu obchodu



1973 Vládní výbor pro cestovní ruch a Vládní výbor pro zahraniční cestovní ruch (tyto organizace patřily pod Federální ministerstvo zahraničního obchodu), který sjednával mezinárodní smlouvy v oblasti zahraničního cestovního ruchu, a působil v mezinárodních organizacích cestovního ruchu napr. IUOTO (International Union Of Official Travel Organisations) a jeho nástupce WTO (World Tourist Organization)



1974 ÚMKS (Ústřední metodický a koordinační sbor pro práci s průvodci)

ÚMKS v roce 1977 – 78 zabezpečoval tzv. první etapu jednotného celostátního přezkušování průvodců a specifikoval jejich práva a povinnosti. Uchazeči, kteří byli úspěšní, obdrželi odznak a průkaz průvodce cestovního ruchu. Druhá etapa přezkušování 10

trvala do roku 1988 a vyznačovala se kvalifikačními kurzy pro průvodce, které měli jednotné osnovy předmětů. Příprava končila složením kvalifikačních zkoušek a přidělením odznaku a osvědčení průvodce cestovního ruchu. To mělo platnost 3 roky. Po uplynutí musel průvodce absolvovat ověřovací zkoušky. ÚMKS zanikl po roce 1990, poté byly zkoušky na průvodce realizovány prostřednictvím Institutu obchodní výchovy, zřízené Ministerstvem obchodu a cestovního ruchu.

1.3.3 Soukromé podnikání Po sametové revoluci nastal velký podnikatelský boom, který také zasáhl průvodcovskou činnost. Přelomovým zákonem byl zákon č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, který umožnil podnikání v oblasti služeb cestovního ruchu pro fyzické a soukromé právnické osoby. Ministerstvo obchodu a cestovního ruchu požadovalo před vydáním oprávnění svůj souhlas zejména u cestovních kanceláří. Doposud fungující trh cestovního ruchu tímto zákonem začal upadat, rušily se odbory obchodu a cestovního ruchu, které měly nezastupitelný význam v rozvoji infrastruktury v rámci realizace projektů schválených Fondem cestovního ruchu. Pod heslem „trh si pomůže sám“ se cestovní ruch vrátil na začátek své existence. Založením České centrály cestovního ruchu, v roce 1993 se začala situace cestovního ruchu zlepšovat. Hlavním úkolem byla mezinárodní propagace českého cestovního ruchu. Povolení pro průvodcovskou činnost vydával Institut obchodní výchovy na základě pověření Ministerstva obchodu a cestovního ruchu. Pro získání tohoto povolení bylo nutné vlastnit oprávnění k podnikatelské činnosti pro výkon práce průvodce. Důležitým průlomem v oblasti podnikání bylo vydání komplexní právní úpravy. Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (Živnostenský zákon). Ten upravoval mimo jiné také podnikání v oblasti služeb cestovního ruchu, hostinské činnosti, služeb v ubytovacích zařízeních, provozování cestovní kanceláře. Ty byly zařazeny mezi živnosti koncesované, a průvodcovská činnost byla zařazena mezi živnosti vázané. Průvodcovská činnost vyžadovala odbornou způsobilost doloženou středoškolským vzděláním zakončeným maturitní zkouškou a osvědčením vydaným Ministerstvem obchodu a cestovního ruchu. Ministerstvo vydávalo seznam akreditovaných organizací, u kterých bylo možné skládat průvodcovské zkoušky. 11

Od roku 1992 přešla působnost v oblasti cestovního ruchu z Ministerstva obchodu a cestovního ruchu na Ministerstvo hospodářství a v roku 1996 na Ministerstvo pro místní rozvoj, které vykonává svoji působnost do současnosti. „Novela živnostenského zákona č. 356/1999 Sb. pak pro průvodce v oblasti cestovním ruchu byla zásadní pro vypracování řady prováděcích předpisů, které umožnily zařadit průvodcovskou činnost mezi ty živnosti, jejichž výkon bylo možno zajistit pouze fyzickými osobami splňujícími odbornou způsobilost (nařízení vlády č. 209/2001 Sb.) i u zaměstnanců. Došlo též k oddělení doprovodných průvodců od plně kvalifikovaných průvodců cestovního ruchu v rámci živnosti volné „poskytování služeb osobního charakteru“. Nařízení vlády č. 469/2000 Sb., pak jasně deklarovalo, že držitel živnostenského oprávnění na poskytování služeb osobního charakteru není oprávněn vykonávat činnost, která je vyhrazena plně kvalifikovaným průvodcům v oblasti cestovního ruchu. Dále tato novela umožnila vydání vyhlášky MMR č. 295/2001 Sb., o provádění a obsahové náplni zkoušky odborné způsobilosti pro výkon průvodcovské činnosti v oblasti cestovního ruchu“9

1.3.4 Současná právní úprava průvodcovské činnosti Nová novela živnostenského zákona, při které ze zákona č. 130/2008 Sb. vypustila Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR živnost průvodcovské činnosti v oblasti cestovního ruchu z živností ohlašovaných vázaných a přeřadila ji do živnosti ohlašovací volné „Provozování cestovní agentury a průvodcovská činnost v oblasti cestovního ruchu“. Tímto byla zrušena vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj č. 295/2001 Sb., o provádění a obsahové náplni zkoušky odborné způsobilosti pro výkon průvodcovské činnosti v oblasti cestovního ruchu. Nařízení vlády č. 278/2008 Sb. ze dne 23. července 2008, o obsahových náplních jednotlivých živností s účinností od 14. srpna 2008, které provádí novelu č. 130/2008 Sb. vymezuje obsahovou náplň činnosti pro průvodcovskou činnost v oblasti cestovního ruchu takto:

_________________________________ 9 Novela živnostenského zákona, 2013, [cit. 2015-04-04], Dostupné na internetu: http://www.mladaveda.sk/casopisy/02/02_2013_05.pdf 12

„Doprovázení skupiny osob nebo jednotlivců, při němž je v jazyku podle jejich výběru poskytován výklad o kulturním a přírodním dědictví země. Výklad obsahuje zejména informace o kultuře (historické, umělecké, archeologické, folkloristické, etnologické, gastronomické a podobně), životním prostředí (geologické, přírodní, klimatické a podobně), jednotlivých lokalitách (historických, průmyslových, městských centrech a podobně), místech (muzea, kostely a podobně) a oblastech (turistických regionech, krajích a podobně). Zajištění dalších nezbytných činností spojených s doprovodem skupiny osob nebo jednotlivců, vedením a kontrolou itineráře, zajištěním programu, obstaráním základních informací během cesty včetně praktických informací vztahujících se k místu pobytu a poskytování pomoci doprovázeným osobám.“ (Seifertová a kolektiv, 2013, s. 25 26) Zrušením vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj č. 295/2001 Sb. novelou živnostenského zákona výrazným způsobem narušil systém odborného vzdělávání průvodců a tím kvality poskytovaných služeb. Vzdělávání průvodců by mělo být prioritou státu, průvodci svými znalosti prezentují ČR celému světu. Sdružení průvodců ČR v roce 2009 vytvořilo stránky Konec českých průvodců v ČR (http://www.konecceskychpruvodcuvcr.cz/), kde vystavilo „Online petici na podporu kvalifikovaných českých průvodců v ČR, nekvalifikovaní průvodci dělají špatné jméno naší zemi“. K dnešnímu dni petici podepsalo 587 lidí z toho 480 kvalifikovaných průvodců. Na základě množství apelů ze všech stran (např. Asociace průvodců ČR, Svaz obchodu a cestovního ruchu, Hospodářská komora, Sdružení průvodců) zvažuje MMR od roku 2014 přeřadit činnost průvodců zpět do živnosti ohlašované vázané. Asociace průvodců si našla svojí vlastní cestu vzdělávání průvodců – iniciovala založení studijního oboru v oblasti terciálního vzdělávání průvodců. Bakalářské studium „průvodcovská činnost v cestovním ruchu“ akreditované studium Vysokou školou obchodní v Praze, o.p.s. je od loňského roku k dispozici budoucím uchazečům o profesi.

1.4 Vzdělávání průvodců ČR V dnešní době má vzdělávání nenahraditelné místo, je základem naší společnosti, je tvůrcem zvyšování lidského kapitálu. Učení nás provází prakticky celým naším životem.

13

Vzdělávání potřebujeme nejen ke své práci, ale i k obohacení našich vlastních schopností a dovedností. Trendem dneška je celoživotní vzdělávání. Vzdělávaní, je nepřetržitý proces od útlého dětství až po stáří pod dohledem odborníků. Vzdělávaní chápeme jako „organizovaný a institucionalizovaný způsob učení“. (Hroník, 2007, s. 31). Podle autora je tedy vzdělávání proces učení za pomoci učitelů, lektorů a profesorů, za jejichž pomoci se snadněji zařazujeme do společnosti, získáváme pracovní místa a také uplatnění na trhu práce. Definice OECD o celoživotním vzdělávání z roku 2000: „Učení pod tímto uhlem pohledu spojuje individuální a společenský rozvoj ve všech směrech a prostředí – ve formalizovaném, tedy v školských institucích, v zařízeních odborné přípravy, v terciárním vzdělávaní, ve vzdělávání dospělých a tak i v prostředí neformálním, tedy doma, v práci a v jiných společenských celcích. Jde o systémový přístup, zaměřený na standardy vědomostí a zručností, které platí pro všechny, bez ohledu na věk. Zdůrazňuje potřebu všech dětí od útlého věku, připravovat a motivovat k učení po celý život a koordinovat snahy o zajištění příslušných možností pro všechny dospělé, zaměstnané nebo nezaměstnané, kteří se potřebují rekvalifikovat, případně postoupí na vyšší kvalifikační stupeň, či nezaměstnané, kteří se potřebují rekvalifikovat.“ (Palán, 2002, s. 30) Další autorka popisuje vzdělávání, které není nutno chápat jako pouhé vzdělávání ve školách a jiných vzdělávacích institucích. Možností je vzdělávat se sami, ať už návštěvou kin, divadel, nebo jenom čtením knih. Kontext celoživotního vzdělávání nepostihuje jen vzdělávání počínajíc předškolním vzděláváním, navazujícím základním, středoškolským, vysokoškolským vzděláváním až po vzdělávání dospělých, ale také vzdělávání v takových oblastech jakými jsou kulturní a sociální aktivity, zájmy, odpočinek, sport a jiné volnočasové aktivity.“ (Janoušková, 2006, s. 84) Jiný autor popisuje, co všechno musíme znát, abychom uspěli v rámci určitého pracovního zařazení. Popsal zde základy vzdělávacích potřeb. Identifikace vzdělávacích potřeb, kde základem jsou: -

plánované změny v náplni práce jednotlivých pracovníků, změnách technologie, nových pracovních postupů a pod., které vyžadují od pracovníků nové znalosti a dovednosti 14

-

hodnocení pracovníků, při kterém jsou odhalené předpoklady pro rozvoj pracovníka v organizaci, které je potřebné podpořit vzděláváním, nebo nedostatky vyplývající z chybějících nebo zastaralých znalostí a schopností

-

nepředvídané situace, kdy vzniká nutnost reagovat na podněty nebo změny vyvolané mimo vůli organizace“ (Žufan, 2012, s. 126)

„ ……vzdělávaní je náplní činnosti personálního útvaru, ale tato politika, není udržitelná v prostředí, které vyžaduje, aby každý odpovídal za vlastní rozvoj.“ (Kleibl, Dvořáková, Šubrt, 2001, s. 65) Autoři naznačují, že každý z nás je jiný, a ne každý je schopen sebevzdělávání a sebezdokonalování. Tenhle uhel pohledu je zajímavý, vidíme, že ne každý z nás může být manažer, doktor, právník, pozice jsou ve společnosti spravedlivě rozděleny. Průvodce má velkou roli ve společnosti, je důležitým článkem cestovního ruchu. Jako pro každého, tak i pro průvodce je vzdělávání důležitou součástí. Vizitka dobrého průvodce je kromě jiných znalostí, také znalost cizích jazyků a umění verbální komunikace nejen ve své mateřštině, ale

i v cizích jazycích. Čím více jazyků průvodce zná, tím více je

požadován ze strany zákazníků, aneb jak přísloví praví „Kolik řečí znáš, tolikrát jsi člověkem“. Komunikace je jednou z nejdůležitějších dovedností pro práci s lidmi. Pro průvodce je komunikace jednoznačně na prvním místě. Autorka Šmejcová o komunikaci píše: „Lidská komunikace představuje základní spojovací článek mezi jednotlivci a společností. Je důležitým prostředkem uplatnění jednotlivce ve společnosti, udržováním kontaktů a vztahů s ostatními jedinci, se kterými žijeme, pracujeme, trávíme volný čas, nebo je na nich v jisté formě a v jistém čase odkázán (lékař, zdravotní sestra, učitel, úředník, pracovník služeb apod.)“ (Šmejcová, 2012, s. 8). Vzděláváním průvodců se v minulosti zabývaly cestovní kanceláře. Hlavně v padesátých a šedesátých letech to byl podnik Čedok. Nejvýznamnějším obdobím pro vzdělávání průvodců pak byl vznik ÚMKS (Ústřední metodický a koordinační sbor pro práci s průvodci). „Ústřední metodický a koordinační sbor se zejména zaměřil na: -

vypracování a uplatnění jednotlivých kritérií pro výběr průvodců

15

-

každoroční vypracování jednotné osnovy školení a doškolování, podle níž probíhala výchova průvodců ve všech organizacích cestovního ruchu (CR) a cestovních kancelářích

-

na postupné vydávání jednotné metodiky a informačních materiálů, byl vydáván ve spolupráci s Vládním výborem pro cestovní ruch pravidelný měsíční zpravodaj pro průvodce

-

spolupráci s tehdejší fakticky jedinou střední školou zaměřenou na cestovní ruch (SEŠ v Karlových Varech), kde probíhala výuka v rámci jednoročního kurzu pro průvodce

-

ÚMKS po řadě opatření přezkušoval způsobilost všech průvodců s tím, že úspěšným průvodcům byl předán odznak průvodce a legitimace, toto oprávnění bylo obnovováno vždy po třech letech“ (Seifertová a kolektiv, 2013, s. 22)

16

2 Analytická část V analytické části vysvětlím cíle našeho výzkumu a budu analyzovat a dokazovat správnost hypotéz, které jsem si stanovil. Výsledky výzkumu budou znázorněny v tabulkách a grafech. Použitou metodologií byla analýza primárních a sekundárních zdrojů, přičemž hlavním nástrojem získání primárních dat bylo dotazníkové šetření, u sekundární analýzy rešerše odborné literatury, statistika, internetové zjišťování. Další metodou, vedoucí k potvrzení nebo vyvrácení hypotéz a naplnění cílů byla metoda komparace, syntézy a dedukce. V České republice existuje několik organizací, které profesionálním způsobem vzdělávají průvodce. Některé z nich přiblížím v analytické časti, kde také proberu propojení průvodcovské činnosti s hotelovým provozem a uvedu Evropské normy výkonu činností průvodců.

2.1 Asociace průvodce ČR Jednou z organizací, jejíž náplní je turistická činnost a vzdělávání průvodců, je Asociace průvodců ČR. Tato organizace vznikla v roce 2001. Její členové jsou kvalifikovaní průvodci, kteří doprovázejí turisty domácí i zahraniční během zájezdů jak u nás tak v zahraničí. Jde o místní odborné průvodce i o průvodce v památkových objektech v rámci České republiky. „Předmětem činnosti asociace je zejména hájit profesní zájmy členů, společensky sdružovat průvodce a podílet se na kvalifikačních zkouškách. Zprostředkovávat vzdělávání průvodců, všestranně propagovat a prezentovat služby svých členů.“ Asociace průvodců je členem Svazu obchodu a cestovního ruchu České republiky, Světové federace asociací turistických průvodců WFTGA a Evropské federace asociací turistických průvodců FEG.“10

_________________________________ 10

Asociace průvodce ČR, http://www.asociacepruvodcu.cz/

2015,

[cit.

17

2015-02-27],

Dostupné

na

internet:

Členem asociace se může stát jen kvalifikovaný průvodce v oboru, který musí svou kvalifikaci prokázat průkazkou průvodce. Může jím být nejen český občan, ale také občan cizí země s prokazatelným trvalým bydlištěm na území České republiky. Jedná se také o přidružené členy, což jsou právnické subjekty v oboru, kteří se také musí řídit stanovy asociace. Každý nový člen musí zaplatit členský příspěvek. Pokud výbor do 1. měsíce nerozhodne o nepřijetí člena, stává se tímto řádným členem. Členové APČR jsou tímto zařazeni mezi ostatní členy na stránky, kde si z nich mohou zájemci vybírat své průvodce podle jejich schopností a znalostí jak všeobecných, tak jazykových. APČR nabízí různé informace o uzavřených objektech, pravidla platná v jiných státech, nabídku prací a také vzdělávací kurzy a semináře. V oblasti vzdělávání APČR také spolupracuje s organizací Czech Tourism, která nabízí různé kurzy vzdělávání.

2.2 Czech Tourism Czech Tourism je příspěvková organizace, která se snaží propagovat Českou republiku v oblasti cestovního ruchu v zahraničí i na domácím trhu. Vznikla pod názvem Česká centrála cestovního ruchu v roce 1993 s propagací na zahraničním trhu a od 1. 8. 2003 má oficiální název Česká centrála cestovního ruchu – Czech Tourism s propagací na domácím trhu pod záštitou Ministerstva pro místní rozvoj (MMR). Hlavní úkoly Czech Tourismu11: o

o o

zajišťování, podpora a koordinace marketingových aktivit na domácím a zahraničním trhu, podpora všestranného rozvoje cestovního ruchu, spolupráce v oblasti cestovního ruchu s orgány státní správy a samosprávy, profesními organizacemi, peněžními ústavy, školami, výzkumnými a poradenskými institucemi a analogickými zahraničními institucemi,

__________________________________ 11

Hlavní úkoly Czech Tourism, 2005 – 2013, [cit. 2015-02-27], Dostupné na internetu:

http://www.czechtourism.cz/o-czechtourism/zakladni-informace/statut/ 18

o

o

o

o

o o

o o

o

o

o

příprava, organizace a provádění vzdělávací činnosti v oblasti cestovního ruchu a služeb za účelem zajištění a udržení konkurenceschopnosti subjektů cestovního ruchu na domácím a zahraničním trhu vytváření příznivého image turistické destinace "Česká republika" a její prosazování na domácím a zejména na zahraničním trhu, stanovení a rozpracování prioritních produktů, charakteristických pro destinaci Česká republika, podpora tvorby produktů cestovního ruchu se šetrným přístupem k životnímu prostředí, zabezpečování spolupráce s domácími i zahraničními novináři a médii, informační servis pro odvětví průmyslu cestovního ruchu v České republice, zejména vydávání odborných zpráv, jejichž náplní a obsahem budou především marketingové a regionální informace, spolupráce při vytváření celostátního turistického informačního systému, vydávání propagačních materiálů o České republice v příslušných jazykových verzích, spolupráce s regiony v ČR, angažovanost při vzniku přirozených oblastí cestovního ruchu, působení při jejich turistickém rozvoji a zatraktivnění, působení na českou veřejnost s cílem povzbudit vstřícné chování vůči zahraničním hostům a zdůraznění významu cestovního ruchu pro Českou republiku, zakládání zastoupení v zahraničí s cílem informovat zahraniční novináře, odbornou i nejširší veřejnost o nabídce cestovního ruchu v České republice a všestranně podporovat prodej národních produktů cestovního ruchu.

Od 1. listopadu 2011 Czech Tourism realizuje nový projekt s názvem „Rozvoj kvalifikační úrovně a kompetencí pracovníků v cestovním ruchu“12. Na základě dotace od Ministerstva pro místní rozvoj je toto vzdělávání bezplatné a je určeno pro podniky a jejich zaměstnance. Projekt je realizován na základě Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ). Hlavním cílem programu je podpořit vzdělávání pracovníků cestovního ruchu na základě uceleného programu, který má přispět k rozvoji vyšší kvalifikovanosti, znalosti, dovednosti a pravomocí pracovníků.

___________________________________ 12

Czech Tourism – vzdělávání, 2007 – 2015, [cit. 2015-04-04], Dostupné na internetu:

http://www.vzdelavani.czechtourism.cz/o-projektu/ 19

Vzdělávaní se koná formou prezenčních kurzů, jež jsou založeny na využívání nových technologií, zvládání nových trendů a požadavků na trhu v rámci cestovního ruchu, které vyžadují od zájemnců praxi v oboru. Tento projekt vzdělávání je určen pro všechny obchodní společnosti, pro právnické osoby – podnikatele, družstva, OSVČ (osoby samostatně výdělečně činné) a zaměstnance těchto podnikatelských subjektů, kteří mají místo výkonu práce mimo území hlavního města Prahy. Také bude spuštěn nový program e-learning, který bude navazovat na kurzy prezenčního studia. Bude obsahovat 21 modulů vzdělávání. K dispozici je také e-knihovna s 66 publikacemi, které korespondují s prezenčními kurzy. Momentálně je e-knihovna dostupná registrovaným uživatelům.

2.3 Průvodci a jejich spolupráce s hotelovým provozem Průvodci jsou úzce spjati s hotelovým provozem a úroveň jejich vzájemné spolupráce je významným činitelem spokojenosti zákazníka v hodnocení kvality zájezdu. Hotely nemají za úkol jen poskytovat základní služby, jako jsou služby ubytovací a stravovací, ale také služby doplňkové. Mezi nejvýznamnější patří právě služby průvodců.

2.3.1 Vztah a spolupráce průvodce s ubytovací kapacitou při realizaci pobytu jednotlivců či skupiny turistů Průvodcovská činnost je komplexem různých dovedností a znalostí, které by měly ve výsledku zajistit pocit bezpečí, komfortu, spokojenosti a plné informovanosti hostů, využívajících komplexní pobytové služby spojené s poznáním kultury, přírody, dějin, památek, ekonomiky a politické situace navštívené destinace. K tomu, aby tato činnost vedla ke kýženému cíli je bezpodmínečně zapotřebí úzká spolupráce s personálem hotelu či jiného ubytovacího zařízení a to s jeho všemi úrovněmi. Průvodcova první fáze spolupráce je již při přípravě pobytu hostů, tedy před jejich samotným příjezdem. Zde je rozhodující, zda průvodce zakázku provázení získává od hotelu (či jiného ubytovacího zařízení), cestovní kanceláře, či agentury, nebo přímo od zákazníka (stále častější situace). V případě objednávky od hotelu či jiného ubytovacího zařízení dochází ke komunikaci s managementem zařízení již při kontaktování a objednávce. Podrobnosti o pobytu, požadovaný jazyk, pobytový program, časový harmonogram, počet osob, stravování, druhy přepravy, způsob úhrady případných hotovostních plateb (lístky MHD, vstupy do interiérů a exteriérů památek, vstupné na 20

kulturní či sportovní události, apod.) a další požadavky získává průvodce přímo od odpovědných zaměstnanců hotelu. Jedná se většinou u větších zařízení o personál rezervačního nebo recepčního oddělení, případně concierge nebo event manager, u menších zařízení průvodce objednává a informace poskytuje přímo majitel či ředitel, případně jím pověřený pracovník. V případě objednávky služeb od cestovní kanceláře či agentury průvodce obdrží veškeré informace od jejich pracovníků, kteří většinou poskytnou požadované informace nejen jemu, ale i přímo příslušným hotelovým pracovníkům. V takovém případě ke společné přípravě pobytu mezi průvodcem a personálem ubytovacího zařízení prakticky nedochází. Došlo by k nim v případě, že by průvodce musel splnit i funkci delegáta, pověřeného výkonem této funkce cestovní společností. V případě objednávky průvodcovských služeb přímo od koncového zákazníka je naopak požadavek na přípravu a informaci směrem k ubytovacímu zařízení plně na průvodci. Funkce delegáta je čistě v jeho režii. Měl by s hotelem navázat kontakt ještě před příjezdem jednotlivců či skupiny a informovat je o zamýšleném pobytovém programu hostů a jeho časovém plánu. Když hosté kromě průvodcovských služeb požadují po průvodci zajištění stravy či transferů, které nějakým způsobem souvisejí s ubytovací činností (zajištění stravování v místě pobytu, parkování auta či autobusu, apod.), je průvodce povinen tyto služby u hotelu objednat a detailně domluvit. Velmi důležitým momentem celého pobytu je příjezd hostů do ubytovacího zařízení, hotelem požadované formality v rámci registrace, přeprava zavazadel, příp. parkování dopravního prostředku v areálu, apod. V této fázi je nejdůležitější kooperace s recepcí a s jejím personálem. Průvodce by měl být přítomen v recepci ještě před příjezdem hostů, domluvit se s recepčním na technice registrace a na dalších požadovaných službách (parkování, strava, přistýlky, apod.). Cílem všech složek, činných při ubytování hostů by mělo být co nejrychlejší a nejpříjemnější ubytování hostů, kteří jsou po únavné cestě vyčerpáni a těší se na brzký odpočinek. Případná nedorozumění, administrativní nejasnosti či jiné obstrukce mohou dramaticky zhoršit finální hodnocení zájezdu. Po příjezdu hostů průvodce asistuje u registrace a ve spolupráci s recepcí informuje hosty o reáliích hotelu a jeho okolí. Stejným způsobem průvodce asistuje při odhlášení a odjezdu hostů. 21

Během pobytu spoluzajišťuje s hotelovým personálem objednané stravování. Ve spolupráci s consierge nabízí hostům volnočasové aktivity, pomáhá hostům s lokalizací těchto aktivit a s transfery do míst konání a zpět. Aktivně pomáhá při nápravě reklamací nedostatků ubytování či dalších služeb poskytovaných ubytovací kapacitou hostům. Průvodce a hotelový personál by měl vystupovat vůči hostům jako jeden tým. Celkový dojem z návštěvy destinace významně ovlivňuje vzájemná spolupráce a koordinace mezi průvodcem a pracovníky ubytovací kapacity. Celkový dojem ze sebelépe připraveného, do detailu propracovaného zájezdu může absence nebo nedostatek této komunikace zničit, naopak neočekávané nebo špatnou přípravou způsobené nenadálé situace či komplikace může ale tato spolupráce napravit.

2.3.2 Poskytování služeb průvodci vs. hoteloví hosté Jednou ze základních služeb hotelovým hostům jsou služby průvodce tzv. Tour guide, turistický průvodce po městě, památkách, nebo průvodce zábavou, degustací a jiné. Průvodci tuto práci nabízejí přímo v hotelu na recepci a to nejčastěji formou propagačních materiálů, umístěných v prostorách hotelu. Další možností je verbální nabídka recepčního s doporučením těchto služeb přímo hostům. Recepční při příjezdu hostům nabízí různé služby, mezi kterými jsou mimo jiné i nabídky turistických průvodců. Když si hosté tuto službu objednají, recepční zavolá na určitý čas průvodce a provede objednávku i s upřesněním vybraných služeb z důvodu dostatečné přípravy průvodce mohl na svou práci. Nabídky různých služeb hostům jsou k dispozici i na různých webových stránkách společností, například Asociace průvodců ČR, Jazyková škola Jipka, Průvodci Šumavou a jiné.

2.4 Evropské normy výkonu činnosti průvodců turistů Vymezení pojmu Turistický průvodce je dle evropské normy uváděn jako „průvodce cestovního ruchu“ a jako fyzická osoba, která provádí turisty ve vybraném jazyce. Provádí na základě příslušného živnostenského oprávnění výklad o historii, kultuře či přírodě země. Norma také vymezuje další asistenční činnosti. Ty nejsou přímým výkonem činnosti turistického průvodce: 22

• doprovod zájezdu – delegát cestovní kanceláře či agentury. Zprostředkovává základní cestovní informace cestujícím, • asistence během cesty - poskytuje nezbytnou pomoc a informace turistům během smluvně stanovených částí jejich cesty včetně kontaktního čísla pro zavolání po celých 24 hodin/ 365 dní, • místní zástupce – osoba, agentura vybrána organizátorem zájezdu v cílovém místě. Poskytuje turistům pomoc a vyřizuje administrativní záležitosti spojené s přípravou zájezdu, • horský průvodce – fyzická osoba, organizující turismus v horských oblastech. Musí být vybavena příslušnou kvalifikací, vědomostmi i praxí, • animátor; koordinátor – fyzická osoba plánující a organizující náplň volného času turistů. Organizuje kulturní či sportovní programy, stará se o propagaci jednotlivých akcí. Vše v jazyce turistů, • sportovní instruktor – schopnostmi a praxí vybavená osoba, může mít i odborné vzdělání, • vedoucí zájezdu – osoba, která kontroluje průběh a kvalitu zájezdu dle kontraktu či katalogu touroperátora. Zástupce cestovní kanceláře, který garantuje hostům slíbené a je připraven informovat o praktických místních informacích, • vedoucí okružní plavby – vedoucí zájezdu v rámci okružní plavby. Zodpovědný za itinerář, případně nabízí a organizuje výlety do vnitrozemí, • hosteska – fyzická osoba, odpovědná za uvítání a informace turistů v hotelech, na letištích, nádražích, výstavách či veletrzích a při výletech. Možno i obsluha a informace cestujícím v hromadných dopravních prostředcích, Norma také uvádí základní terminologii ve vztahu k činnosti turistických průvodců: • zhlédnout – prohlížet si kulturní nebo přírodní zajímavosti obvykle stanovené v programu, • navštívit – fyzická návštěva místa s kulturní nebo přírodní atrakcí uvedené v programu akce, 23

• panoramatická prohlídka – bez návštěvy uvedeného bodu zájmu, z místa s dobrým výhledem, • prohlídka s průvodcem – exkurze v dohodnuté dimenzi za účelem návštěvy uvedené kulturní či přírodní zajímavosti oblasti prováděné turistickým průvodcem.

2.4.1 Průvodce dle živnostenského zákona Oficiální název činnosti průvodců turistů je dle živnostenského zákona a používané terminologie v České republice „průvodcovská činnost v oblasti cestovního ruchu“. Každopádně se však častěji používá překlad mezinárodního označení „tourist guide“ v češtině „turistický průvodce“. Čeští turističtí průvodci, jako osoby samostatně výdělečně činné mohou tuto činnost vykonávat i v jiných zemích Evropské unie (dále EU). Obvykle je třeba rozhodnout, zda jde o příležitostné poskytování průvodcovských služeb v zahraničí, nebo o pravidelnou živnostenskou činnost v jiném státě EU. Přeshraniční poskytování služeb, jeho množství a kvalita je poměrně často diskutovaným tématem v souvislosti s ochranou vnitřního trhu. Pokud osoba samostatně výdělečně činná poskytuje průvodcovské služby turistům v jiné zemi EU, musí zohlednit všechny tamější podmínky a zákony. Jednoznačně se musí opravdu jednat jen o dočasné poskytování služeb v jiné zemi EU, tedy, že průvodce poskytuje služby převážně v místě svého podnikání, v našem případě v České republice. Musí mít navíc vyplněný formulář E 101, tedy doklad o tom, že průvodce platí sociální a zdravotní pojištění v České republice a navíc doklad, který dostávají všichni automaticky při aktivaci pojištění - Evropský průkaz zdravotního pojištění. Rozhodně by průvodce měl mít s sebou také smlouvu či objednávku, na jejímž základě v zahraničí své služby poskytuje. Pochopitelně v jazyce navštívené země. Dále by s sebou měl vzít svůj živnostenský list (nebo živnostenský rejstřík), opět v jazyce hostitelské země. Platba daní z příjmu – v případě, že nevznikne podnikateli stálá provozovna v hostitelské zemi, a s tím spojená povinnost registrovat se k platbě daně, není nutno zde tuto daň odvádět. V momentě, kdy je tato činnost v hostitelské členské zemi regulována, je situace odlišná. V takovémto případě je téměř vždy povinností podnikatele svou působnost ohlásit příslušnému úřadu. Ověření kvalifikace však není třeba. Žadatel musí při ohlášení předložit 24

doklad o své státní příslušnosti. Tím doloží, že je rezidentem EU. K doložení postačí ověřená kopie pasu či jiného dokladu totožnosti. Je také potřeba předložit doklad o oprávněnosti vykonávat dotčené podnikání v zemi, kde žadatel žije a podniká – obecně se pro osobu samostatně výdělečně činnou předpokládá živnostenský list (případně výpis z živnostenského rejstříku) spojený s překladem do jazyka příslušné země. V případě regulace profese i v zemi ohlašovatele je vyžadováno potvrzení o odborné kvalifikaci opět s překladem do jazyka hostitele. Pokud dané podnikání ve státě žadatele není regulováno (případ činnosti průvodců v České republice), je nutné mít doklad o výkonu činnosti po dobu nejméně dvou let během předcházejících deseti let.

2.4.2 Seznam zemí EU, které činnost průvodců turistů regulují Regulace je aktivně prováděna v těchto zemích Evropské Unie: Estonsko Lotyšsko

Rakousko

Francie Maďarsko Řecko Itálie

Malta

Slovensko

Kypr

Polsko

Slovinsko

Litva

Portugalsko Španělsko

Je jasně dáno, jak má podnikatel provádějící služby turistického průvodce mimo hranice svého státu postupovat v zemích, které regulují zmíněnou činnost. Směrnice 2005/36/ES o odborných kvalifikacích byla plánována k vložení do právních řádů jednotlivých států EU již v roce 2007. Mnoho států však tak neučinilo dodnes. ITÁLIE Profese průvodce je v Itálii regulována. Směrnice 2005/36/ES byla vložena do její legislativy výnosem 2006/07. Přeshraniční poskytování průvodcovských služeb se ohlašuje na příslušném uznávacím úřadě. Jedná se o oddělení pro rozvoj a konkurenceschopnost turistiky úřadu vlády. Detaily jsou k nahlédnutí na webových stránkách: http://www.governo.it/Presidenza/DSCT/professioni_turistiche_all/prestazion_occasionale. rtf. 25

Příslušný formulář musí být doplněn těmito dokumenty: -

Doklad o státní příslušnosti poskytovatele služeb (kopie pasu nebo občanského průkazu).

-

Doklad, že poskytovatel služby legálně žije ve své domovské zemi a nemá zde zakázanou činnost – živnostenským listem nebo výpisem z živnostenského rejstříku přeloženým do italštiny nebo alespoň do angličtiny nebo francouzštiny.

-

Dokladem, že danou činnost ve své domovské zemi vykonává minimálně po dobu 2 let během posledních 10 let, opět přeloženým do italštiny nebo alespoň do angličtiny nebo francouzštiny.



FRANCIE

Činnost průvodců turistů je ve Francii regulována. Nelze tyto služby přeshraničně poskytovat bez ohlášení, vyjma případů, kdy činnost probíhá mimo muzea a historické památky. V muzeích a historických monumentech jsou striktně vyžadovány služby francouzských

odborníků.

Pokyny

ve

Francouzštině

jsou

dohledatelné

na

http://www.tourisme.gouv.fr/fr/z2/prof_touristique/emploi_tourisme/metiers/presentation/g uidage.jsp. Ohlášení má roční expiraci, poté je při následném přeshraničním poskytování služeb třeba opět zaslat přihlášení nové. 

KYPR Zde je třeba při přeshraničním poskytování provázení ohlásit kvalifikaci turistického průvodce včetně doplňujících dokumentů: • Doklad o státní příslušnosti poskytovatele služeb (kopie pasu nebo občanského průkazu). • Doklad, že poskytovatel služby legálně žije ve své domovské zemi a že zde nemá zakázanou činnost – živnostenský list nebo výpis z živnostenského rejstříku v angličtině. • Doklad, že danou činnost ve své domovské zemi vykonává minimálně po dobu 2 let během posledních 10 let, opět přeložený do angličtiny.

26

Při ohlášení kvalifikace u turistických průvodců působících v České republice, kteří nejsou občany EU, se postupuje obdobně jako u občanů EU, opět se vyplní a zašle ohlášení doplněné příslušnými dokumenty. Ohlášení platí jeden rok, po jeho uplynutí je při následném přeshraničním poskytování služeb třeba opět zaslat příslušné ohlášení, ale tentokrát nemusí být doplněno doprovodnými doklady. 

LITVA

V této zemi je činnost průvodce turistů regulovaná a přeshraniční poskytování služeb je možné pouze na základě příslušného ohlášení. Ohlašovací formulář je možno vyplnit v angličtině. Přílohou formuláře jsou doprovodné dokumenty. Ty lze zaslat i elektronicky, ale vždy je nutné mít potvrzení o doručení z Litevského státního oddělení pro turistiku ve Vilniusu. Seznam doplňujících dokumentů, potřebných k ohlášení poskytování služeb: Kopie pasu či občanského průkazu, popřípadě náhradní doklad. Živnostenský list nebo výpis z Živnostenského rejstříku. Ten musí být přeložen do litevštiny. Žadatel navíc musí doložit výkon dané činnosti po dobu ne kratší než 2 let během posledních 10 kalendářních let, opět v litevštině. Ohlášení platí jeden rok. Při opakovaném ohlášení již není třeba dokládat doprovodné doklady, je však nutné podat novou, aktualizovanou žádost. Přeshraniční průvodci, dle nařízení litevské vlády 4-110 z 26. 3. 2003 navíc nesmí doprovázet turisty do vybraných muzeí (viz www.tourism.lt). Zde mohou provázet pouze osoby, které mají litevskou kvalifikaci. 

LOTYŠSKO

V Lotyšsku došlo ke změně legislativy o vydávání osvědčení pro turistické průvodce včetně vyhlášky o přeshraničním poskytování služeb průvodců turistů. Přeshraniční průvodci zde budou moci poskytovat své služby pouze po ohlášení odesláním příslušného formuláře minimálně jeden den před začátkem poskytování služby. Opět jsou požadovány

27

příslušné dokumenty (občanský průkaz či pas, doklad o pojištění a praxi). Postačí však jejich anglická verze. V případě dlouhodobého provázení turistů je v Lotyšsku, podobně jako v jiných zemích, potřeba zažádat o zřízení živnosti u místního živnostenského úřadu. K doložení způsobilosti je však zde požadován tak zvaný „kvalifikační certifikát“ s pětiletou expirací. Ten má dvě alternativy: -

Právo

provozovat

průvodcovskou

činnost

v

Lotyšsku,

a

to

i

včetně

specializovaných muzeí (např. Přírodní a historické muzeum Lotyšska, Lotyšské národní umělecké muzeum apod.). K dosažení tohoto certifikátu je třeba doložit nabytí středního či vyššího vzdělání v oblasti turistického ruchu. -

Právo provozovat průvodcovské služby pouze v konkrétních regionech na území Lotyšska. K získání tohoto certifikátu je třeba jakéhokoliv středoškolského či vysokoškolského vzdělání a úspěšné složení závěrečné zkoušky v rámci programu pro vzdělávání průvodců turistů.

Limitním požadavkem pak je podmínka znalosti lotyšského jazyka. Průvodce je povinen tuto znalost prokázat, i když bude své služby v Lotyšsku poskytovat výhradně cizincům. 

MAĎARSKO

Činnost průvodců turistů podléhá v Maďarsku poměrně přísné regulaci. K výkonu povolání průvodce turistů je zde třeba získat příslušnou licenci a registraci v tzv. Maďarském národním registru. Pro získání potřebné licence je nutné absolutorium profesních zkoušek a trestní bezúhonnost. Ohláška je nutností při poskytování přeshraničních průvodcovských služeb i zde. Ohlašovací formulář je k dispozici na webu maďarského ministerstva pro místní rozvoj. Formulář je nutno zaslat v písemné formě včetně doplňujících dokumentů (občanský průkaz či pas) na živnostenský úřad v Budapešti. Seznam doplňujících dokumentů: -

Doložení státní příslušnosti poskytovatele služeb (kopie pasu nebo občanského průkazu).

-

Doložení poskytovatele služby, že pobývá legálně v domovské zemi 28

-

Doklad o nabytí živnostenského listu nebo výpis z živnostenského rejstříku (ověřená kopie) s překladem do maďarštiny.

-

Potvrzení v maďarštině, že danou činnost ve své domovské zemi vykonává minimálně po dobu 2 let během posledních 10 let

Ohlášení je platné po dobu jednoho roku, aktualizuje se novou žádostí, tentokráte však bez doplňujících dokumentů. 

MALTA

Zde je činnost regulována, nelze provádět bez ohlášení. Ohlášení společně s potřebnými dokumenty se zašle elektronicky, e-mailem nebo doporučeným dopisem. K žádosti je třeba doložit následující doplňující dokumenty: -

Doklad o státní příslušnosti poskytovatele služeb (kopie pasu nebo občanského průkazu).

-

Doklad, že je poskytovatel služby legálně usazen ve své domovské zemi a že zde nemá zakázanou činnost – živnostenský list nebo výpis z živnostenského rejstříku přeložený do angličtiny.

-

Doklad, že danou činnost ve své domovské zemi vykonává minimálně po dobu 2 let během posledních 10 let, opět přeložený do angličtiny. Ohlášení platí jeden rok, po jeho uplynutí je při následném přeshraničním poskytování služeb třeba opět zaslat příslušné ohlášení, ale tentokrát nemusí být doplněno doprovodnými doklady.



POLSKO

I zde je výkon průvodcovské činnosti regulován. Činnost průvodců cestovního ruchu a vedoucích zájezdu upravují články 20 až 34 zákona o turistických službách z 29. 9. 1997. Aby si podnikatel v Polsku mohl založit tuto živnost, musí splnit následující podmínky: -

Musí být starší 18 let.

-

Musí mít minimálně středoškolské vzdělání.

-

Musí mít potvrzení od lékaře, že je schopen tuto činnost vykonávat.

-

Musí absolvovat speciální teoretické a praktické školení u autorizované organizace a složit příslušnou zkoušku. 29



PORTUGALSKO

V případě, že turistický průvodce chce podnikat v Portugalsku, potřebuje zde mít uznanou kvalifikaci. Žádost se zasílá ke schválení organizaci Turismo de Portugal v Lisabonu. Žádost v portugalštině musí obsahovat následující informace: 1) Plné jméno, národnost, datum narození, kontaktní údaje. 2) Uvedení profese, kterou chce uznat. 3) Uvedení diplomů, certifikátů či jiných titulů, které chce uznat. 4) Uvedení profesní praxe. K žádosti je nutno přiložit následující: -

Kopií občanského průkazu nebo pasu.

-

Kopie výše uvedených dokladů (nebo jejich originály).

-

Kopie dokladů o profesní praxi.

-

Kopií kvalifikačního osvědčení s překladem do portugalštiny.



RAKOUSKO

Přeshraniční poskytování služeb turistického průvodce v Rakousku je nutné ohlásit. Příslušný formulář musí být vyplněn v německém jazyce, doplněn potřebnými dokumenty a zaslán na Federální ministerstvo hospodářství, rodiny a mládeže. Rakousko ohlášení kontroluje a porušení přísně postihuje. Požadované podklady: -

Doklad o občanství – kopie pasu nebo občanského průkazu.

-

Doklad, že podnikatel legálně působí ve své domovské zemi – Živnostenský list nebo výpis z Živnostenského rejstříku v originále nebo ověřené kopii a ověřený překlad do němčiny.

-

Doklad potvrzující, že OSVČ vykonává svoji činnost v ČR minimálně po dobu dvou let během uplynulých deseti let v originále nebo ověřené kopii a ověřený překlad do němčiny.

30

Ohlášení platí jeden rok, po jeho uplynutí je při následném přeshraničním poskytování služeb třeba zaslat příslušné ohlášení, ale tentokrát nemusí být doplněno doprovodnými doklady. 

ŘECKO

Profese turistického průvodce je v Řecku regulovaná zákony, podléhá schválení a poskytovat služby v Řecku lze pouze s podmínkou, že nebudou provádět v muzeích a historických pamětihodnostech. 

SLOVENSKO

Provázení turistů je na Slovensku vázanou živností. Je upravena zákonem, který požaduje pro výkon činnosti odbornou způsobilost (osvědčení). Uznávání odborné kvalifikace provádí Ministerstvo školství. Turističtí průvodci spadají do kompetence Ministerstva hospodářství. 

SLOVINSKO

Výkon turistického průvodce je ve Slovinsku regulován, ale nikoliv při krátkodobém poskytování služeb. Ohlášení není třeba učinit ani v případě delších pobytů (v řádu měsíců), pokud turistický průvodce poskytuje své služby pro turisty cestovní agentury z jiných zemí než ze Slovinska. Při takovýchto delších pobytech není licence turistického průvodce nutná. 

ŠPANĚLSKO

Ve Španělsku je upravena povinnost ohlášení v každé autonomní oblasti jinak. Nároky na odbornou kvalifikaci průvodců turistů byly postupně sjednoceny v rámci autonomních oblastí Španělska. Standardně je požadováno k výkonu činnosti turistických průvodců následující: 1. občanství Španělska nebo členské země Evropského společenství resp. EHP 2. minimální věk 18 let, 3. prokázání znalosti mluvené a psané španělštiny a cizího jazyka (liší se podle autonomní oblasti), 31

4. odborná kvalifikace nebo její ekvivalent u zahraničních uchazečů, 5. zkouška turistického průvodce podle kategorií a oblastní úpravy.

2.4.3 Země, ve kterých činnost turistických průvodců regulována není V ostatních zemích EU, kde provázení turistů není regulováno, se musí dodržovat veškeré obecné podmínky pro podnikání v daném státě, avšak výhodou je, že adept nemusí sledovat pravidla pro kvalifikace, takže v těchto zemích není vyžadována procedura ohlášení. Specifika některých zemí: V Německu příslušný schvalovací orgán - Spolková agentura práce jasně stanovuje, jak může český turistický průvodce přeshraničně poskytovat své služby. K tomu je navíc požadována uzavřená smlouva s podnikatelským subjektem z Německa. Pokud v zemi podniká déle než jeden měsíc, musí mít smlouvy s více německými partnery. Občané zemí mimo EU musí vlastnit pracovní povolení. V Dánsku se každý, kdo vykonává samostatnou činnost déle než jeden měsíc, považuje za zaměstnance i se všemi požadavky na pojištění, pracovní klid či např. proškolení o bezpečnosti práce.

2.5 Výsledky zkoumání V této kapitole se pokusím objasnit stanovené cíle na základě 5 hypotéz a získaných informací, které byly řešeny metodou analýzy primárních a sekundárních zdrojů. Internetové šetření proběhlo v období leden, únor a duben 2015 a dotazníkový výzkum proběhl v dubnu 2015. Etapa zpracování empirických údajů proběhla v časovém období únor až duben 2015. Výzkum byl vyhodnocován kvantitativně, přičemž byly použity statistické metody, percentuelní výpočty, rešerše odborné literatury. Dále byla použita metoda komparace, syntézy a dedukce vedoucí k potvrzení či vyvrácení hypotéz a naplnění cílů. Hypotézy: 1. Předpokládám, že návštěvníci metropole a ČR načerpají dostatečné informace o navštívené destinaci z internetu či z tištěných průvodců 32

2. Předpokládám, že v ČR je dostatečná nabídka průvodcovských služeb. 3. Předpokládám, že návštěvníkům je lhostejné, zda je provází průvodce lokální či zahraniční. 4. Předpokládám, že návštěvníci kladou důležitost na pravidelné vzdělávání průvodců. 5. Předpokládám, že současná situace, kdy průvodcovskou činnost mohou vykonávat i osoby bez patřičného vzdělání za nebezpečnou pro dobré jméno ČR jako destinace Charakteristiky zkoumaných vzorků – respondenti průvodci a respondenti zákazníci Dotazníkového šetření se zúčastnilo 10 průvodců a 10 zákazníků. Dotazníky byly anonymní, skládaly se z devíti uzavřených otázek. Každou otázku bylo možné zodpovědět formou pěti možností. První otázka byla zodpovězena formou ano, spíše ano, nevím, spíše ne, a ne. Druhá otázka byla zodpovězena formou nadbytečná, dostatečná, průměrná, podprůměrná, nedostatečná. Třetí otázka byla zodpovězena formou podstatně kvalitnější, nadprůměrná, srovnatelná, podprůměrná, podstatně horší. Čtvrtá otázka byla zodpovězena formou ano, částečně, nesetkal/a jsem se, nedostatečně, vůbec a dalších 5 otázek bylo zodpovězeno možnostmi zásadně, významně, průměrně, nedůležitě a nicotně. Dotazníky jsou stejné pro obě skupiny dotázaných (pro možnost porovnání). Dotazníky byly zaslané elektronickou formou www.survio.com. Tabulka č. 1 Pohlaví a vzdělání - respondenti zákazníci Pohlaví muži ženy

spolu

počet

%

počet

%

počet

%

střední škola s maturitou

2

20

2

20

4

40

Vysoká škola 1. stupně

2

20

0

0

2

20


3

30

1

10

4

40

Celkem

7

70

3

30

10

100

Vzdělání

Zdroj: vlastní zpracování

33

Tabulka č. 2 Pohlaví a věk - respondenti zákazníci Pohlaví muži

ženy

spolu

počet

%

počet

%

počet

%

18 – 29

0

0

1

10

1

10

30 – 39

3

30

0

0

3

30

40 – 49

2

20

0

0

2

20

50 – 59

2

20

2

20

4

40

Celkem

7

70

3

30

10

100

Věk

Zdroj: vlastní zpracování Tabulka č. 3 Pohlaví a vzdělání - respondenti průvodci Pohlaví muži ženy

spolu

počet

%

počet

%

počet

%

střední škola s maturitou

1

10

1

10

2

20


0

0

3

30

3

30


2

20

3

30

5

50

Celkem

3

30

7

70

10

100

Vzdělání

Zdroj: vlastní zpracování Tabulka č. 4 Pohlaví a věk - respondenti průvodci Pohlaví muži

ženy

spolu

počet

%

počet

%

počet

%

18 – 29

1

10

2

20

3

30

30 – 39

0

0

0

0

0

0

40 - 49

1

10

3

30

4

40

50 - 59

1

10

2

20

3

30

Celkem

3

30

7

70

10

100

Věk

Zdroj: vlastní zpracování 34

Vlastního výzkumu se zúčastnily 2 skupiny a to průvodci a zákazníci, každý z nich měl stejné dotazy, kvůli možnému porovnání. Ve skupině průvodců se dotazníkového šetření zúčastnilo 7 žen a 3 muži tj. 10 dotázaných je 100%. Ve skupině zákazníků se dotazníkového šetření zúčastnili 3 ženy a 7 mužů, taky 10 dotázaných znamená 100%, tedy vzácná shoda náhod přesně opačného poměru mužů a žen. Z tabulkového šetření je patrné, že většina respondentů vlastní nějaký vysokoškolský titul. U zákazníků má vysokoškolské vzdělání 1. stupně 20% a 2. stupně je 40%. U průvodců je to 30% 1. stupně vysokoškolsky vzdělaných a 50% 2. stupně vysokoškolsky vzdělaných. Znázorňuje to tabulka č. 1 a č. 3., další dvě tabulky znázorňují věk respondentů. Z tabulky č. 2 a č. 4 vyplývá, že věk obou skupin respondentů je v průměru 45 let. Následují otázky, jejich znázornění v tabulkách a grafech a následné vyhodnocení výzkumu. Otázka č. 1 Jsou pro informovanost turistů o navštívené destinaci dostatečné informace z internetu či z tištěných průvodců?

Tabulka č. 5 Dostatečné informace z internetu, tištěných průvodců 10 respondentů průvodců a 10 respondetnů zákazníků Možnosti

Odpovědi průvodci

zákazníci

n

%

n1

%1

ano

9

90

8

80

spíše ano

1

10

2

20

nevím

0

0

0

0

spíše ne

0

0

0

0

ne

0

0

0

0

celkem

10

100

10

100


35

Graf č.1 Dostatečné informace z internetu, tištěných průvodců - průvodci

%

0 0

0

10 ano spíše ano nevím spíše ne 90

ne

Zdroj: vlastní zpracování Graf č. 2 Dostatečné informace z internetu, tištěných průvodců - zákazníci

%

0 0

0

20 ano spíše ano nevím 80

spíše ne ne

Zdroj: vlastní zpracování Z tabulky č. 5 a grafů č. 1 a č.2 že jsou na trhu dostatečné informace, které mohou turisté získat z internetu či tištěných průvodců. Potvrdili nám to jak průvodci (90 %) tak zákazníci (80%).

36

Hypotéza č. 1 se nám potvrdila.Turisti najdou dostatečné informace o dané destinaci na internetu nebo z tištěných průvodců. Otázka č. 2 Je dle vašeho názoru v ČR dostatečná nabídka průvodcovských služeb? Tabulka č. 6 Dostatečná nabídka průvodcovských služeb 10 respondentů průvodců a 10 respondetnů zákazníků Možnosti

Odpovědi průvodci

zákazníci

n

%

n1

%1

nadbytečná

0

0

0

0

dostatečná

10

100

8

80

průměrná

0

0

2

20

podprůměrná

0

0

0

0

nedostatečná

0

0

0

0

celkem

10

100

10

100


Graf č. 3 Dostatečná nabídka průvodcovských služeb - průvodci

% 00

nadbytečná dostatečná průměrná podprůměrná nedostatečná

100


Graf č. 4 Dostatečná nabídka průvodcovských služeb - zákazníci

%

0 0

0

20 nadbytečná dostatečná průměrná podprůměrná nedostatečná

80

Zdroj: vlastní zpracování Z tabulky č. 6 a grafu č. 3 a č. 4 vyplývá, že obě dotázané skupiny potvrzují - v ČR je dostatečná nabídka průvodcovských služeb. Touto otázkou se mi potvrdila Hypotéza 2., že je v ČR dostatečná nabídka průvodcovských služeb. Také to potvrzuje kapitola 2.1 až 2.4, kde je popsáno několik organizací pracujících ve prospěch průvodcovců a jejich služeb. Otázka č. 3 Je kvalita průvodců v ČR srovnatelná s jinými evropskými destinacemi? Tabulka č. 7 Kvalita průvodců v ČR 10 respondentů průvodců a 10 respondetnů zákazníků Možnosti

Odpovědi zákazníci

Průvodci n

%

n1

%1

podstatně kvalitnější

0

0

0

0

nadprůměrná

2

20

0

0

srovnatelná

7

70

5

50

podprůměrná

1

10

3

30

podstatně horší

0

0

2

20

celkem

10

100

10

100


Graf č. 5 Kvalita průvodců v ČR - průvodci

% 0

0

10

20 podstatně kvalitnější nadprůměrná srovnatelná podprůměrná

70

podstatně horší

Zdroj: vlastní zpracování Graf č. 6 Kvalita průvodců v ČR - zákazníci

% 00 20 podstatně kvalitnější 50

nadprůměrná srovnatelná

30

podprůměrná podstatně horší

Zdroj: vlastní zpracování Z tabulky č. 7 a grafů č. 5 a č. 6 jsem zjistil, že se začínají lišit názory průvodců od zákazníků. Průvodci samozřejmě obhajují sami sebe a chtějí dát najevo, že jejich kvalita je srovnatelná až nadprůměrná, kdežto zákazníci píší jenom podle svých zkušeností, čímž se odpovědi liší. U obou skupin však můžeme říci, že ve většině se shodují a odpovědi jsou 39

srovnatelné. Myslím, že je

pozoruhodná shoda odpovědí: Kvalita je srovnatelná

u průvodců na 70% a u zákazníků na 50%. Otázka č. 4 Využívají průvodci dostatečně nové technologie (sdílení informací pomocí wifi a bluetooth, tablety a pod.)? Tabulka č. 8 Využívání nových technologií 10 respondentů průvodců a 10 respondentů zákazníků Možnosti

Odpovědi průvodci

zákazníci

n

%

n1

%1

ano

2

20

1

10

částečně

3

30

2

20

nesetkal/la

5

50

7

70

nedostatečně

0

0

0

0

vůbec

0

0

0

0

celkem

10

100

10

100

Zdroj: vlastní zpracování Graf č. 7 Využívání nových technologií - průvodci

% 0

0 20 ano

50

částečně nesetkal/la jsem se 30

nedostatečně vůbec


Graf č. 8 Využívání nových technologií - zákazníci

% 0

0 1 2

ano částečně nesetkal/a jsem se

7

nedostatečně vůbec

Zdroj: vlastní zpracování Z tabulky č. 8 a grafického znázornění č. 7 a č. 8 vidíme, že obě skupiny dotázaných se převážně s využívaním nových technologií nesetkaly, a když, tak ve velmi malé míře. U průvodců je to 50% a u zákazníků 70%. Vyvozuji z nálezu závěr, že díky velké konkurenci a nedostatečným finančním prostředkům průvodci nedisponují těmito technologiemi, protože jejich pořízení se jim nevyplatí. Otázka č. 5 Jakou důležitost spatřujete v pravidelném vzdělávání průvodců? Tabulka č. 9 Pravidelné vzdělávání průvodců 10 respondentů průvodců a 10 respondetnů zákazníků Možnosti

Odpovědi průvodci

zákazníci

n

%

n1

%1

zásadní

7

70

5

50

významnou

3

30

5

50

průměrnou

0

0

0

0

nedůležitou

0

0

0

0

nicotnou

0

0

0

0

Celkem

10

100

10

100


Graf č. 9 Pravidelné vzdělávání průvodců - průvodci

% 0

0

0

30 zásadní významnou průměrnou 70

nedůležitou nicotnou

Zdroj: vlastní zpracování Graf č. 10 Pravidelné vzdělávání průvodců - zákazníci

% 0

0

0

50

50

zásadní významnou průměrnou nedůležitou nicotnou


Z tabulky č. 9 a grafického znázornění č. 9 a č. 10 vyplývá, že pravidelné vzdělávání je důležitou součástí činnosti průvodců. Shodly se na tom obě skupiny a přikládají danému tématu zásadní a významnou roli. Hypotéza č. 4 se nám potvrdila, zákazníci považují vzdělávání průvodců za důležité. Otázka č. 6 Jakou roli přikládáte případným znalostním zkouškám průvodců? Tabulka č. 10 Znalostní zkoušky průvodců 10 respondentů průvodců a 10 respondentů zákazníků Možnosti

Odpovědi průvodci

zákazníci

n

%

n1

%1

zásadní

9

90

7

70

významnou

1

10

3

30

průměrnou

0

0

0

0

nedůležitou

0

0

0

0

nicotnou

0

0

0

0

celkem

10

100

10

100

Zdroj: vlastní zpracování Graf č. 11 Znalostní zkoušky průvodců - průvodci

% 0

0

0

10

zásadní významnou průměrnou nedůležitou 90


nicotnou

Graf č. 12 Znalostní zkoušky průvodců - zákazníci

%

0 0

0 30

zásadní významnou průměrnou 70

nedůležitou nicotnou

Zdroj: vlastní zpracování Z tabulky č. 10 a grafů č. 11 a č. 12 jsem zjistil, že znalostním zkouškám přikládají obě skupiny zásadní a významnou váhu, hlavně u skupiny průvodců jde o mimořádnou důležitost, kterou potvrzuje 70% dotázaných. U skupiny zákazníků je to 50% na 50%. Otázka č. 7 Bylo by prospěšné zpřísnění kvalifikačních požadavků nových průvodců (znalostní, jazyková zkouška, převedení činnosti z volných živností do vázaných v rámci živnostenského zákona)? Tabulka č. 11 Zpřísnění kvalifikačních požadavků nových průvodců 10 respondentů průvodců a 10 respondetnů zákazníků Možnosti

Odpovědi průvodci

zákazníci

n

%

n1

%1

zásadně

7

70

3

30

významně

3

30

6

60

průměrně

0

0

1

10

nedůležité

0

0

0

0

nicotné

0

0

0

0

celkem

10

100

10

100


Graf č. 13 Zpřísnění kvalifikačních požadavků nových průvodců - průvodci

% 0 0

0

30 zásadně významně průměrně 70

nedůležité nicotné

Zdroj: vlastní zpracování Graf č. 14 Zpřísnění kvalifikačních požadavků nových průvodců - zákazníci

% 0

0

10 30 zásadně významně průměrně nedůležité

60

nicotné


45

Z tabulky č. 11 a grafického znázornění č. 13 a č. 14 je zřejmé, že skupina průvodců je zásadně pro zpřísnění kvalifikačních zkoušek, což potvrzuje 70% z nich a skupina zákazníků tomuto dotazu dává významnou roli a potvrzuje ji v 60%. Otázka č. 8 Je důležitý fakt, že provází po dané destinaci průvodce – rezident? Tabulka č. 12 Důležitost v provázení průvodcem – rezidentem 10 respondentů průvodců a 10 respondetnů zákazníků Možnosti

Odpovědi průvodci

zákazníci

n

%

n1

%1

zásadně

6

60

8

80

významně

3

30

1

10

průměrně

1

10

1

10

není důležitý

0

0

0

0

nicotně

0

0

0

0

celkem

10

100

10

100

Zdroj: vlastní zpracování Graf č. 15 Důležitost v provázení průvodcem – rezidentem - průvodci

% 0

0

10

zásadně

30

významně 60

průměrně není důležitý nicotně


46

Graf č. 16 Důležitost v provázení průvodcem – rezidentem - zákazníci

0

0

%

10 10 zásadně významně průměrně není důležitý

80

nicotně

Zdroj: vlastní zpracování Z tabulky č. 12 a grafického znázornění č. 15 a č. 16 je evidentní, že obě skupiny jsou zásadně pro, aby provázel po určité destinaci průvodce – rezident. Průvodci tuto skutečnost potvrzují v 60% a zákazníci v 80%. Hypotéza č. 3 se nám tímto nepotvrdila, zákazníci i průvodci považují za zásadní a významné aby provázel průvodce – rezident. Otázka č. 9 Považujete současnou situaci, kdy průvodcovskou činnost mohou vykonávat i osoby bez patřičného vzdělání za nebezpečnou pro dobré jméno České republiky jako destinace? Tabulka č. 13 Nevzdělanost průvodců - hrozba ztráty dobrého jména ČR 10 respondentů průvodců a 10 respondetnů zákazníků Možnosti

Odpovědi průvodci

zákazníci

n

%

n1

%1

zásadně

9

90

6

60

významně

1

10

4

40

průměrně

0

0

0

0

není důležité

0

0

0

0

nicotně

0

0

0

0

celkem

10

100

10

100


Graf č. 17 Nevzdělanost průvodců - hrozba ztráty dobrého jména ČR - průvodci

% 0

0

0

10

zásadně významně průměrně není důležité 90

nicotně

Zdroj: vlastní zpracování Graf č. 18 Nevzdělanost průvodců - hrozba ztráty dobrého jména ČR - zákazníci

% 0

0

0

40 zásadně významně 60

průměrně není důležité nicotně

Zdroj: vlastní zpracování Z tabulky č. 13 a grafů č. 17 a č. 18 vyplývá a obě skupiny potvrzují, že dnešní situace, kdy průvodcovskou činnost mohou vykonávat osoby bez patřičného vzdělání, považují za

48

nebezpečnou pro dobré jméno ČR jako destinace. Potvrzuje to hodnocení u průvodců zásadně 90% a zákazníci svými 60%, kdy zbytek považuje tuto hrozbu za významnou. Hypotéza č. 5 dotazníkovým šetřením potvrdila, že průvodci bez patřičného vzdělání mohou kazit dobré jméno České republiky jako destinace.

49

3 Návrhová část Provedený výzkum přinesl poměrně jednoznačný výsledek. Od skupiny průvodci se závěr o preferování mluveného slova při poznávání památek dal předpokládat, u zákazníků však byl očekáván méně jednoznačný výsledek. Obě zkoumané skupiny se jednoznačně vyjádřily ve prospěch živé informace, nejlépe sdělované erudovaným, vzdělaným a ověřeným lokálním průvodcem, jehož kvalitu garantují příslušné odborné zkoušky z místopisu, historie, jazyka, apod. Lze z výzkumu vyvodit závěr, že takovýto průvodce je nejlepším nositelem informací, reprezentantem dané destinace, který je schopen běžnou prohlídku proměnit v nezapomenutelný zážitek spojený s poučením a rozšířením vědomostí. Je schopen navíc klientům předat část svého vztahu k navštívené lokalitě, k zemi. Tyto fakta pak mohou pozitivně působit při opakovaném výběru navštívené destinace v budoucnosti. Lze také konstatovat, že momentální legislativa, ošetřující možnost získání patřičného živnostenského oprávnění potřebného k výkonu povolání průvodce, je nedostatečná. Nejen, že nechrání domácí trh a jeho nabídku, ale reálně ohrožuje pověst České republiky v očích zahraničních turistů. Jejich dlouhodobý úbytek, malé množství dnů, které jsou ochotni strávit v ČR, jejich nezájem o méně známé oblasti jsou bohužel jen některými z problémů, způsobených mimo jiné i tímto faktem. Nejlépe vystihuje přirovnání současného stavu k situaci, jež by podobně jako u průvodců uvolnila nároky na vzdělání či praxi učitelů ZŠ či jiných pedagogů. Následky pro národ by byly fatální. Po následné analýze výstupů doporučuji tyto řešení: V první fázi by nejrychlejší a alespoň částečnou možnou nápravou mohl být návrat příslušného živnostenského zákona do původní verze před novelizací v roce 2008, který podstatně zpřísňoval možnost získání živnostenského oprávnění díky požadavkům vyplývajícím s povahy živnosti vázané. Byly zde především nároky na doložení znalostí, minimální úroveň vzdělání a z nich plynoucí možnost selekce kvalitních reprezentantů navštívené oblasti. Na základě odborné diskuze s dotčenými organizacemi (Hospodářská komora ČR, Asociace českých cestovních kanceláří a agentur, Asociace průvodců v ČR, apod.) pak vytvořit novou část zákona ošetřující a jasně vymezující požadavky na výkon tohoto druhu 50

podnikání i včetně podpory vzdělávání průvodců – uchazečů. Dalším krok spatřuji ve vzniku odborných komisí, posuzujících a schvalujících jednotlivé žádosti. Pro

následné

vzdělávání průvodců, vlastnících

oprávnění

a

aktivně

vykonávajících činnost pak navrhuji vznik nových kurzů za podpory Ministerstva pro místní rozvoj a Czech Tourism 1. aktuální trendy v provázení, 2. nové technologie a media ve službách průvodců, 3. sebepropagace, nejlepší způsoby oslovení cílového zákazníka

51

Závěr V práci jsem se zaměřil na povolání průvodce, které je jedno z nejkrásnějších a nejpřitažlivějších. Poznávat krásy různých zemí, jiné kultury, lidi je touhou nás všech. Nic však není zadarmo a proto průvodce musí neustále zdokonalovat svoje znalosti a dovednosti aby je mohl předat dál svým zákazníkům. Průvodci jsou obecně považováni za měřítko vyspělosti státu a to nejen v oblasti cestovního ruchu. Průvodcovství zasahuje daleko do minulosti. Cestování ve starém Egyptě, Řecku či Římě bylo první vlaštovkou, která se rozvinula ještě více ve středověku. Opravdový boom v cestování začal v Anglii a později se rozšířil do celého světa. Má vzestupnou tendenci až do dnešních dnů. Po celou dobu byl je a bude jeho součástí kvalitní, vědomostmi a zkušenostmi vybavený, nejlépe domácí průvodce. V České republice byla první organizací organizující mj. i průvodce Klub českých turistů, založený v roce 1888. Klub pomáhá průvodcům od jeho založení až po dnes, združuje 40 000 členů. Důležitou součástí průvodcovství je i právní úprava, která procházela různými změnami od minulosti až po dnešní dobu. Přiblížil jsem počátky průvodcovství od Císařského patentu z roku 1859, cestovní ruch po II. světové válce, přechod na soukromé podnikání až po dnešní Živnostenský zákon, jehož novela z roku 2008 výrazným způsobem narušila systém odborného vzdělávání průvodců a tím i negativně ovlivnila celkovou úroveň poskytovaných služeb v ČR. Vzdělávání průvodců by mělo být prioritou státu, průvodci svými znalosti prezentují zemi celému světu. Jejich odbornost a kvalita by měla být garantována dosažením příslušného vzdělání či absolvováním zkoušky odborné a jazykové vybavenosti. Ve své práci jsem si i vzal za cíl přiblížit možnosti vzdělávání průvodců a společností, které se jim věnují. V závěru jsem se zaměřil na porovnání Evropských norem průvodcovské činnosti. Téma práce, spolupráce ubytovacích zařízení s průvodci se ukázalo být poměrně jednoduchým a jednoznačným cílem. Kvalita průvodcovských a ubytovacích služeb jsou ve spolupráci s cenou zájezdu nejdůležitějšími měřítky spokojenosti návštěvníků dané destinace. Proto je jejich součinnost velmi důležitým činitelem pro finální hodnocení zájezdu ze strany hostů. To pak, ať už ve verbální či písemné formě (Tripadviser. com, Trivago.com, apod.) hraje významnou roli při volbě dalších zákazníků. Lze konstatovat, že 52

účinná a loajální spolupráce obou složek směrem k zákazníkovi je nejúčinnější formou propagace. Dalšími cíli mé práce bylo zrekapitulovat historii průvodcovství od jeho vzniku až po dnešní dobu, právní úpravu průvodcovské činnosti a dostupné možnosti vzdělávání průvodců v České republice. Na základě těchto cílů jsem si stanovil 5 hypotéz, které jsem pomocí dotazníkového výzkumu objasnil v analytické části. Provedený výzkum přinesl poměrně jednoznačný výsledek.

Průvodce je dle respondentů nejlepším nositelem

informací, reprezentantem dané destinace. Je schopen běžnou prohlídku proměnit v nezapomenutelný zážitek spojený s poučením a rozšířením vědomostí.

Má možnost

destinaci vylíčit v příznivějších barvách než někdo neznalý či bez vztahu k danému místu. Lze také konstatovat, že momentální legislativa, ošetřující možnost získání patřičného živnostenského oprávnění potřebného k výkonu povolání průvodce, je nedostatečná. Nejen, že nechrání domácí trh a jeho nabídku, ale reálně ohrožuje pověst České republiky v očích zahraničních turistů. Jejich dlouhodobý úbytek, malé množství dnů, které jsou ochotni strávit v ČR, jejich nezájem o méně známé oblasti jsou bohužel jen některé z problémů, způsobené mimo jiné i tímto faktem. Na základě těchto výstupů jsem stanovil pár návrhů pro praxi. Tímto mohu konstatovat, že jsem splnil stanovené cíle.

53

LITERATURA [1] ATTL, P.; NEIDL, K.; STUDNIČKA, P. 2004. Turismus I. Praha : VŠH, 2004. 178 s. 1. vyd. ISBN 80-86578-37-2. [2] ATTL, P.; POLÍVKOVÁ, A.; STUDNIČKA, P. 2011. Zásady zpracování bakalářských a diplomových prací. Praha : VŠH, 2011. 72 s. 1. vyd. ISBN 978-80-87411-13-1. [3] DOHNAL, V. 1965. Ekonomika cestovního ruchu. Praha : VŠE, 1965. s.8 [4] FRANKE, A. 1980. Rukověť cestovního ruchu. Praha : Merkur, 1980. ISBN 51-33180. [5] HRONÍK, F. 2007. Rozvoj a vzdělávání pracovníků. Praha : Grada, 2007. 240 s. ISBN 978-80-247-1457-8. [6] JANOUŠKOVÁ, L. 2006. Celoživotní vzdělávání – základ formování dynamické společnosti. In Člověk v společnosti. Člověk v edukačním prostředí. Banská Bystrica : Fakulta humanitných věd, 2006. ISBN 80-8083-291-9. s. 83-99. [7] KLEIBL, J.; DVOŘÁKOVÁ, Z.; ŠUBRT, B. 2001. Řízení lidských zdrojů. 1. vyd. Praha: C.H.Beck, 2001. 264 s. ISBN 80-7179-389-2. [8] KASPAR, C. 1991. Základy cestovného ruchu, překlad, 4. Vydání, Banská Bystrica : Ekonomická fakulta Univerzity Mateja Bela, 1995. 142 s. ISBN 80-901166-5-5. [9] MINISTERSTVO OBCHODU A CR, živnostenský odbor, Metodický pokyn k aplikaci zák. č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání „Transformace oprávnění k podnikatelské činnosti vydaných před 13. březnem 1965“, čj.: 56946/92/Ru ze dne 4. 8. 1992. [10] ORIEŠKA, J. 1999. Technika služeb cestovního ruchu. Praha : Idea servis, konsorcium, 1999. 244 s. ISBN 80-85970-27-9. [11] PALÁN, Z. 2002. Výkladový slovník – lidské zdroje. Praha : Academia, 2002. 287 s. ISBN 80-200-0950-7. 54

[12] SEIFERTOVA, V. a kolektiv. 2013. Průvodcovské činnosti. 1. vyd. Praha : Grada, 2013. 208 s. ISBN 978-80-247-4807-8. [13] ŠMEJCOVÁ, M. 2012. Profesionálové a komunikace. Praha : VŠH, 2012. 142 s. 1. vyd. ISBN 978- 80-87411-34-6. [14]ŠTĚDRÝ, B., BUCHTELA, R. 1936. Řád živnostenský, díl I., Komentované zákony Československé republiky, Praha : Československý kompas, 1936. [15] ŽUFAN, J. 2012. Moderní personalistika ve službách. 1. vyd. Praha : Wolters Kluwer ČR, 2012. 164 s. ISBN 987-80-7357-947-0. [16] Nařízení ministra obchodu v dohodě s min. vnitra. č. 187/1911 ř. z. ze dne 14. září 1911 jímž se živnost těch, kteří nabízejí osobní služby na neveřejných místech, váže na koncesi. [17] Nařízení ministra obchodu v dohodě s min. vnitra č. 134/1912 ř. z. ze dne 3. července 1912 o provozování živnosti těch, kteří nabízejí osobní služby na neveřejných místech (jako poslové, průvodčí apod. služby) [18] Nařízení vlády č. 209/2001 Sb. ze dne 25. června 2001 kterým se stanoví seznam živností, jejichž výkon je podnikatel povinen zajistit pouze fyzickými osobami splňujícími odbornou způsobilost stanovenou tímto nařízením [19] Nařízení vlády č. 469/2000 Sb. ze dne 29. prosince 2000 kterým se stanoví obsahové náplně jednotlivých živností [20] Nařízení vlády č. 278/2008 Sb. ze dne 23. července 2008, o obsahových náplních jednotlivých živností [21] Vládní nařízení č. 34/1952 Sb. ze dne 1. srpna 1952 o organizaci silniční, letecké a vodní dopravy a cestovního ruchu. [22] Vládní nařízení č. 44/1954 Sb. ze dne 23. října 1954 o organizaci veřejné dopravy v oboru ministerstva dopravy

55

[23] Vyhláška MMR č. 295/2001 Sb. ze dne 15. srpna 2001 o provádění a obsahové náplni zkoušky odborné způsobilosti pro výkon průvodcovské činnosti v oblasti cestovního ruchu. [24] Zákon č. 227/1859 ř. z., ze dne 20. prosince 1859 Řád živnostenský, § 15 odst. 4/ „živnosti těch, kteří na veřejných místech prostředky na dopravu osob k potřebě jednoho každého pohotově mají, aneb ke službám osobním se nabízejí (jako poslové, nosiči, průvodčí cizinců atd.)“ [25] Zákon č. 105/1990 Sb. ze dne 18. dubna 1990 o soukromém podnikání občanů [26] Zákon č. 455/1991 Sb. z 15. listopadu 1991 o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) [27] Zákon č. 356/1999 Sb. ze dne 30. prosince 1999 kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony [28] Zákon č. 130/2008 Sb. ze dne 17. dubna 2008 kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony [29] Asociace průvodce ČR, 2015, [cit. 2015-02-27], Dostupné na internet: http://www.asociacepruvodcu.cz/ [30] Císařský patent, 1999 – 2015, [cit. 2015-04-02], Dostupné na internetu: http://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=50&Section=1&IdPara=1&ParaC=2 [31] Czech Tourism – Hlavní úkoly, 2005 – 2013, [cit. 2015-02-27], Dostupné na internetu: http://www.czechtourism.cz/o-czechtourism/zakladni-informace/statut/ [32] Czech Tourism – Vzdělávání, 2007 – 2015, [cit. 2015-04-04], Dostupné na internetu: http://www.vzdelavani.czechtourism.cz/o-projektu/ [33] Klub Českých turistů, 2011 – 2015, [cit. 2015-02-15], Dostupné na internetu: http://www.kct.cz/cms/historie-kct [34] KČT – Jsem členem klubu českých turistů, 2011 - 2015, [cit. 2015-04-04]. Dostupné na internetu: http://www.kct.cz/cms/o-organizaci-klubu-ceskych-turistu 56

[35] KČT – Turistické akce, 2011 – 2015, [cit. 2013-04-16]. Dostupné na internetu: http://www.kct.cz/cms/ [36] Novela živnostenského zákona, 2013, [cit. 2015-04-04], Dostupné na internetu: http://www.mladaveda.sk/casopisy/02/02_2013_05.pdf [37] Verlag Karl Beadecker, 2014 – [cit. 2015-02-14], Dostupné na internetu: http://cs.wikipedia.org/wiki/Baedeker

57

PŘÍLOHY PŘÍLOHA 1

Vizitka – Jsem členem KČT

PŘÍLOHA 2

Turistické akce KČT

PŘÍLOHA 3

Dotazník vlastního šetření

58

PŘÍLOHA 1 – JSEM ČLENEM KLUBU ČESKÝCH TURISTŮ

______________________________________________________

KČT – Jsem členem klubu českých turistů, 2011 - 2015, [cit. 2015-04-04]. Dostupné na internetu: http://www.kct.cz/cms/o-organizaci-klubu-ceskych-turistu 13

59

PŘÍLOHA 2 – TURISTICKÉ AKCE KČT

_______________________________________________________ 14

KČT – Turistické akce, 2015, [cit. 2015-04-16]. Dostupné na internetu: http://www.kct.cz/cms/ 60

PŘÍLOHA 3 – DOTAZNÍK VLASTNÍHO ŠETRENÍ

Dotazník pro průvodce/ Dotazník pro zákazníky Dotazník k výzkumu bakalářské práce „Průvodcovské služby ve vztahu k hotelovému provozu.“ Vážený/á respondente/ko, Prosím Vás o vyplnění tohoto dotazníku, který poslouží k vypracování bakalářské práce. Cílem je zjistit Vaše názory na nabídku průvodcovských služeb, zda jsou nabídky dostatečné, jestli je kvalita služeb srovnatelná s jinými zeměmi EU, jestli používají průvodci nové technologie, jestli je vzdělávání průvodců důležité, jakou váhu přikládáte znalostním zkouškám, prospěšnost zpřísnění kvalifikačních zkoušek a jakou důležitost kladete provázení průvodce – rezidenta. Taktéž prosím o vyplnění osobních údajů na konci dotazníku, které jsou důležitou součástí dotazníku. Dotazník je anonymní. Děkuji Vám za Váš drahocenný čas, spolupráci, pochopení a důvěru. 1. Je dle Vašeho názoru dostatečná nabídka průvodcovských služeb? a) Nadbytečná b) Dostatečná c) Průměrná d) Podprůměrná e) Nedostatečná 2. Je kvalita průvodců v ČR srovnatelná s jinými evropskými zeměmi? a) Podstatně kvalitnější b) Nadprůměrná c) Srovnatelná d) Podprůměrná e) Podstatně horší 3. Využívají průvodci dostatečně nové technologie?(sdílení informací pomocí hifi, bluetooth, tablety a jiné) a) Ano 61

b) Částečně c) Nesetkal jsem se d) Nedostatečně e) Vůbec 4. Jakou důležitost spatřujete v pravidelném vzdělávání průvodců? a) Zásadní b) Významnou c) Průměrnou d) Nedůležitou e) Nicotnou 5. Jakou váhu přikládáte případným znalostním zkouškám? a) Zásadní b) Významnou c) Průměrnou d) Nedůležitou e) Nicotnou 6. Bylo by prospěšné zpřísnění kvalifikačních požadavků nových průvodců? (znalostní, jazyková zkouška, převedení živnosti z volných do vázaných v rámci živnostenského zákona) a) Zásadní b) Významnou c) Průměrnou d) Nedůležitou e) Nicotnou 7. Je důležitý fakt, že provází po dané destinaci průvodce – rezident? a) Zásadně b) Významně c) Průměrně d) Není důležitý 62

e) Nicotně Věk: Pohlaví: a) Muž b) Žena Ukončené vzdělání: a) základní b) SŠ bez maturity c) SŠ s maturitou d) VŠ 1. stupně e) VŠ 2. stupně f) VŠ 3. stupně

63

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R.O

Recommend Documents