VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R.O

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R.O.

Aneta Suchá

Aktuální trendy na trhu cestovních kanceláří a cestovních agentur v České republice

Bakalářská práce

2014

Aktuální trendy na trhu cestovních kanceláří a cestovních agentur v České republice

Bakalářská práce

Aneta Suchá

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. katedra cestovního ruchu

Studijní obor: Management destinace cestovního ruchu Vedoucí bakalářské práce: Ing. Petr Studnička Datum odevzdání bakalářské práce: 2014-04-24 Datum obhajoby bakalářské práce: E-mail: [email protected]

Praha 2014

Bachelor´s Dissertation

Current Trends of Tour Operators and Travel Agencies on the Market in the Czech Republic

Aneta Suchá

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Travel and Tourism Studies

Major: Tourism Destination Management Thesis Advisor: Ing. Petr Studnička Date of Submission: 2014-04-24 Date of Thesis Defence: E-mail: [email protected]

Prague 2014

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Aktuální trendy na trhu cestovních kanceláří a cestovních agentur v České republice zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47b zákona č. 552/2005 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r.o.

…………………………….. Aneta Suchá

V Praze dne 24. 4. 2014

Ráda bych na tomto místě poděkovala Ing. Petru Studničkovi, za cenné připomínky a rady, které přispěly ke zkvalitnění této práce. Poděkování patří také Ing. Lucii Čambálové, majitelce cestovní agentury ČambiTour, která mi poskytla cenné podklady k vypracování analytické části této bakalářské práce.

Abstrakt SUCHÁ, Aneta. Aktuální trendy na trhu cestovních kanceláří a cestovních agentur v České republice [Bakalářská práce] Vysoká škola hotelová. Praha: 2014. 61 stran. Bakalářská práce na téma Aktuální trendy na trhu cestovních kanceláří a cestovních agentur v České republice je rozdělena do tří hlavních částí. Teoretická část se zabývá zejména trhem cestovního ruchu, jeho specifiky a pojmy cestovní kancelář a cestovní agentura. Dále popisuje utváření nabídky a poptávky na tomto trhu, stručně jsou zde také představeny orgány koordinace a profesní asociace cestovního ruchu v České republice. Neméně důležitou součástí první kapitoly je definování aktuálních trendů na straně nabídky. Analytická část nejprve stručně popisuje historický vývoj cestovních kanceláří a cestovních agentur a následně pojednává o problematice konkurence německých cestovních kanceláří. V druhé kapitole je za pomoci bazických a řetězových indexů nastíněn vývoj počtu cestovních kanceláří a cestovních agentur mezi lety 2003 – 2012. Stěžejní součástí analytické části je analýza konkrétní cestovní agentury ČambiTour. Pozornost je zaměřena hlavně na nové trendy v propagaci této cestovní agentury. Mezi tyto trendy patří především propagace na sociální síti Facebook, bezplatné konzultační služby, propagace v médiích a také organizování takzvaných ČambiBazarů. Ze získaných dat bylo zjištěno, že cestovní agentura ČambiTour se potýká s problémem sezónnosti v počtu prodaných zájezdů. Nejvíce prodaných zájezdů je v červenci, nejméně pak v lednu. Tato cestovní agentura pozoruje stejný trend v oblíbenosti destinací, jako udává ročenka Ministerstva pro místní rozvoj. Cestovní agentura ČambiTour přikládá vývoji trendů v oblasti cestovního ruchu velký význam a snaží se na ně rychle reagovat. Návrhová část se snaží navrhnout řešení velkého výkyvu počtu prodaných zájezdů během roku. Cestovní agentura ČambiTour by měla posílit svoji propagaci, zejména v měsících leden a říjen. Klíčová slova: cestovní agentura, cestovní kancelář, cestovní ruch, trend, trh cestovního ruchu

Abstract Bachelor thesis on Current Trends of Tour Operators and Travel Agencies on the Market in the Czech Republic is divided into three parts. Theoretical part deals with tourism market, its specifics and concepts of tour operator and travel agency. It also describes the formation of supply and demand in this market, there are also briefly introduced coordination authorities and professional associations of tourism in the Czech Republic. Another important part of first chapter is defining the current trends on the supply side. At first analytical part briefly describes historical development of tour operators and travel agencies and then is focused on issue of competiton of German travel agencies. The second chapter is analogy the development of tour operators and travel agencies between years 2003 – 2012 thanks to basic and chain indexes. The crucial part of analytical part is the analysis of travel agency ČambiTour. Attention is focused on new trends in the promotion of this travel agency. These trends are mainly: promotion on the social network Facebook, free consulting services, promotion in media and also organizing so called Čambibazars. Thanks to gained data was found out that the travel agency ČambiTour faces the problem of seasonality of sold tours. The most of these tours were sold in July, the fewest in January. This travel agency observes the same trend of popular destination as shows Yearbook of the Ministry of Regional Development. Travel agency ČambiTour assigns importance to developing of trends and tries to respond to them quickly. Proposal part is trying to suggest a solution of big fluctuation of sold tours during the year. Travel Agency ČambiTour should strengthen its promotion, especially in the months of January and October.

Key words: market tourism, tour operator, tourism, travel agency, trend

Obsah Seznam tabulek a grafů .......................................................................................................... 9 Seznam zkratek .................................................................................................................... 10 Úvod..................................................................................................................................... 11 Teoretická část .......................................................................................................... 13

I. 1.1.

Trh cestovního ruchu............................................................................................. 13

1.1.1 Specifika trhu cestovního ruchu .......................................................................... 15 1.2.

Cestovní kancelář .................................................................................................. 16

1.2.1. Definice pojmu zájezd ......................................................................................... 18 1.3.

Cestovní agentura .................................................................................................. 19

1.4.

Formování nabídky a poptávky v cestovním ruchu .............................................. 21

1.4.1 Nabídka cestovního ruchu ................................................................................... 21 1.4.2 Poptávka v cestovním ruchu ............................................................................... 23 1.5.

Orgány koordinace cestovního ruchu a profesní asociace .................................... 23

1.5.1 Ministerstvo pro místní rozvoj ............................................................................ 24 1.5.2 Asociace cestovních kanceláří České republiky ................................................. 24 1.5.3 Asociace českých cestovních kanceláří a agentur ............................................... 25 1.6.

Současné obecné trendy na straně nabídky ........................................................... 26

1.6.1 Nové trendy na straně nabídky v Evropě ............................................................ 29 Analytická část .......................................................................................................... 32

II. 2.1.

Historický exkurs ................................................................................................... 32

2.2.

Vývoj počtu cestovních kanceláří a cestovních agentur ........................................ 36

2.3.

Analýza CA ČambiTour ........................................................................................ 39

2.3.1 Analýza činnosti CA ČambiTour ........................................................................ 39 2.3.2 Marketingová komunikace ČambiTour .............................................................. 42 2.3.3 Nové trendy v propagaci ČambiTour .................................................................. 44 III.

Návrhová část ........................................................................................................ 53

Závěr .................................................................................................................................... 55 Literatura .............................................................................................................................. 57

Seznam tabulek a grafů Tabulka č. 1 – Atraktivity míst cestovního ruchu (primární nabídka) Tabulka č. 2 – Vybavenost míst zařízeními cestovního ruchu (sekundární nabídka) Tabulka č. 3 – Vývoj počtu cestovních kanceláří v České republice za období 2003 – 2012 Tabulka č. 4 – Vývoj počtu cestovních agentur v České republice za období 2003 – 2007 Graf č. 1 – Zaměření CK a CA na typ cestovního ruchu v roce 2012 Graf č. 2 – Počet prodaných zájezdů ČambiTour dle jednotlivých měsíců za rok 2013 Graf č. 3 – Počty cestujících ČambiTour dle jednotlivých destinací za rok 2013 Graf č. 4 – Delší cesty rezidentů do zahraničí dle cílové destinace za rok 2012 Graf č. 5 – Zahraniční kratší cesty českých občanů dle místa pobytu za rok 2012

Seznam zkratek ACK ČR – Asociace cestovních kanceláří České republiky AČCKA – Asociace českých cestovních kanceláří a agentur CA – cestovní agentura CK – cestovní kancelář

Úvod Jako téma své bakalářské práce jsem si zvolila Aktuální trendy na trhu cestovních kanceláří a cestovních agentur v České republice. Ve své práci se věnuji aktuálním trendům na straně nabídky se zaměřením na cestovní kanceláře a cestovní agentury. Toto téma jsem si vybrala kvůli jeho blízkosti ke studovanému oboru a zájmu o danou problematiku. Cílem bakalářské práce je zhodnotit aktuální trendy na trhu cestovních kanceláří a cestovních agentur České republiky se zaměřením na stranu nabídky trhu cestovního ruchu. Pro zpracování práce jsem stanovila následující hypotézu: Domnívám se, že aktuální trendy na trhu cestovních kanceláří a cestovních agentur v České republice přímo ovlivňují činnost cestovní agentury ČambiTour. V zájmu naplnění cíle bakalářské práce je práce rozdělena do tří částí. Teoretická část se zabývá trhem cestovního ruchu, vymezím pojmů cestovní kancelář a cestovní agentura, definicí pojmu zájezd, nabídkou a poptávkou v cestovním ruchu. Poslední dvě kapitoly teoretické části jsou zaměřeny na současné obecné trendy na straně nabídky. Analytická část se nejprve stručně věnuje historickému vývoji cestovních kanceláří a cestovních agentur a následně je zde nastíněna problematika konkurence německých cestovních kanceláří. V druhé kapitole je pomocí bazických a řetězových indexů nastíněn vývoj počtu cestovních kanceláří a cestovních agentur mezi roky 2003 – 2012. Závěrečná kapitola analytické části je soustředěna na konkrétní cestovní agenturu ČambiTour. Pozornost je zaměřena hlavně na nové trendy v propagaci této cestovní agentury. Na analytickou část navazuje část návrhová. Návrhová část se snaží najít způsob, jak se vypořádat s velkými výkyvy v počtu prodaných zájezdů cestovní agentury ČambiTour za jednotlivé měsíce. ČambiTour je zde doporučováno posílit svojí propagaci zejména v zimních měsících. Konkrétní doporučení se týká přesunutí pořádání takzvaných ČambiBazarů či nabízení zvýhodněných balíčků zájezdů v zimních měsících. V analytické části je použita indexní analýza týkající se vývoje počtu cestovních kanceláří a cestovních agentur v letech 2003 – 2012. Bazické indexy ukazují změnu průměrné hodnoty počtu cestovních kanceláří a cestovních agentur ve srovnání s rokem výchozím, tedy s rokem 2003. Řetězové indexy znázorňují, jak se změnil počet cestovních kanceláří 11

a cestovních agentur ve srovnání s rokem předchozím. Kapitola týkající se analýzy současných trendů cestovní agentury ČambiTour je zpracována na základě osobní konzultace. Tato konzultace proběhla na počátku letošního roku s majitelkou této cestovní agentury. Dále byla použita analýza primárních a sekundárních dat, díky které byly zpracovány grafy v analytické části této práce. Při zpracování této bakalářské práce byla využita odborná literatura, mezi níž patří odborné knihy a časopisy zabývající se cestovním ruchem. Dále byly využity internetové zdroje, neboť tato práce by díky své aktuálnosti, nemohla být bez nich zpracována. Využité odborné knihy se zabývají především trhem cestovního ruchu, pojmem cestovní kancelář a cestovní agentura a v neposlední řadě současnými obecnými trendy na straně nabídky. Odborné časopisy se obecně zabývají cestovním ruchem, nejnovějšími trendy na trhu cestovního ruchu a také statistikami. Ke zpracování této práce byly využity také ročenky cestovního ruchu, ubytování a pohostinství a projekty Ministerstva pro místní rozvoj. V neposlední řadě byly použity zahraniční zdroje uveřejněné v databázi EBSCO, které se týkají aktuálních trendů na straně nabídky v Evropě.

12

I.

Teoretická část

V teoretické části se zaměřím na trh cestovního ruchu a definuji pojmy subjekt a objekt trhu cestovního ruchu. Dále se budu zabývat nabídkou a poptávkou v cestovním ruchu, vymezením pojmu cestovní kancelář a cestovní agentura a jejich kompetencemi. Zaměřím se také na orgány koordinace cestovního ruchu a profesní asociace v České republice. Předposlední kapitola bude věnována současným obecným trendům na straně nabídky. Závěrečná kapitola představí nové trendy na straně nabídky v Evropě.

1.1. Trh cestovního ruchu Za trh považujeme místo, kde se střetává nabídka s poptávkou a dochází zde ke směně zboží a služeb za účelem uspokojování různých lidských potřeb. Trh je složen ze subjektů a objektů. Nabídku a poptávku reprezentují konkrétní subjekty. Mezi těmito subjekty dochází ke směně a obsahem této směny jsou objekty trhu. Objekt trhu pak představují hmotné a nehmotné statky (Attl, Nejdl, 2004, s. 146). Trh cestovního ruchu a jeho význam je specifický tím, že je propojen s celou řadou dalších ekonomických odvětví národního hospodářství. Mezi nejvýznamněji ovlivňované odvětví patří např. hotelnictví, letecká doprava, pohostinství, sportovní a rekreační služby, cestovní kanceláře apod. Konkrétními subjekty na trhu cestovního ruchu jsou:  prodávající – prodávající jsou poskytovatelé ubytovacích a stravovacích služeb (restaurace), dopravci, provozovatelé sportovně rekreačních zařízení apod. Mohou to být různě velké organizace nebo jednotlivci, kteří prodávají zboží a služby, jež jsou nutné k zabezpečení účasti na cestovním ruchu,  kupující – představují účastníci cestovního ruchu, kteří nakupují zboží a služby (domácnosti, návštěvníci). Služby a zboží mohou představovat nákup zájezdu, dopravu do místa přechodného pobytu, následné ubytování v tomto místě a zajištění stravování,  zprostředkovatelé – jde o cestovní kanceláře, cestovní agentury nebo např. organizátory léčebných pobytů. Tyto subjekty vystupují na trhu jako prodávající i jako poptávající. Zprostředkovatelé dávají dohromady požadavky kupujících 13

spolu s nabídkou poskytovatelů a vytvářejí souhrnné nabídky, které uspokojí svým obsahem co nejvíce kupujících. Jejich úloha je na trhu cestovního ruchu velmi důležitá. Objekty trhu cestovního ruchu jsou hmotné statky (zboží), nehmotné statky (služby) a volné statky, které představují přírodní statky, jež nejsou výsledkem ekonomické činnosti. Účastníci cestovního ruchu je vyhledávají jako důvod k návštěvě určitého místa, například moře, vodní plochy či hory. Objektem může být cokoliv, co se může stát cílem, nebo důvodem ke změně místa pobytu (historická místa, klimatické podmínky, přírodní zajímavosti ale i kulturní a sociální prostředí). (Attl, Nejdl, 2004, s. 146 s využitím Studnička, 2011, s. 26 –28). Obecně trhem cestovního ruchu můžeme označit každé místo, kde se střetává nabídka s poptávkou. V praxi bychom však neměli k trhu cestovního ruchu přistupovat obecně, ale spíše konkrétně z hlediska: 

obsahového – trh příjezdového či výjezdového cestovního ruchu, trh kulturně poznávací či kongresový apod.



prostorového – světový, mezinárodní, národní, regionální, místní trh, domácí a zahraniční trh,



časového – celoroční, sezónní, zimní, letní trh. Co se týče délky pobytu, můžeme mluvit i o trhu dlouhodobých, krátkodobých nebo jednodenních pobytů,



cílové skupiny – trh turismu pro rodiny s dětmi, bezdětné, mladé, seniory, obchodníky či různé demografické skupiny (Attl, Nejdl, 2004, s. 146 – 147).

Nabídka trhu cestovního ruchu je tvořena soukromým sektorem, kterými jsou poskytovatelé ubytovacích a stravovacích služeb, cestovní kanceláře a cestovní agentury a veřejnou správou. Poptávka trhu cestovního ruchu je tvořena účastníky cestovního ruchu. Existuje řada typologií účastníků cestovního ruchu. Pravdou však zůstává, že znalost chování a nákupního rozhodování účastníků cestovního ruchu nám velmi usnadní podnikání na trhu cestovního ruchu. Rozlišujeme následující typy účastníků:

14



turisté – takzvaní objevitelé, je pro ně charakteristické, že odmítají letadlo jako dopravní prostředek a zpravidla jejich cesta trvá až několik týdnů,



elitní turisté – navštěvují místa po celém světě. Jsou to turisté, kteří vyhledávají dobrodružství, vyhýbají se turistickým centrům a je o nich známo, že nevyžadují vysoký standard služeb,



neobvyklí turisté – rádi se seznamují s místní kulturou, podnikají individuální výlety,



individuální turisté – tito turisté naopak od elitních turistů vyžadují vysoký standard služeb a jsou ochotni za něj zaplatit. Cestují buď individuálně, anebo v malých skupinkách,



masoví turisté – jde o turisty se středními příjmy. Od poskytovatelů ubytovacích služeb očekávají, že jim splní všechna jejich přání,



charteroví turisté – nemají zájem o kulturu ani o obyvatele země, kterou navštívili. V dané destinaci se zdržují kratší dobu (Hesková, 2006, s. 63 – 64).

1.1.1 Specifika trhu cestovního ruchu Jak už bylo řečeno, trh cestovního ruchu je velmi specifický tím, že ovlivňuje celou řadu odvětví národního hospodářství. Trh cestovního ruchu je také zvláštní tím, že ho ovlivňuje celá řada faktorů. Mezi významné faktory patří politická a bezpečnostní stabilita v zemi. Konflikty a politická nestabilita odrazují nebo někdy dokonce i znemožňují rozvoj cestovního ruchu v zemi. Politici by měli vytvářet podmínky pro rozvoj turismu a také ho cíleně

podporovat,

protože

má

vliv

nejen

na

zaměstnanost,

zvyšování

konkurenceschopnosti, zlepšení úrovně veřejných služeb, ale vede také ke zvýšení odpovědnosti k životnímu prostředí a využívání potenciálu území (historického, přírodního, kulturního apod.). Ekonomická úroveň dané země má také vliv na cestovní ruch. Obecně lidé z bohatších zemí více cestují, protože jejich disponibilní důchod je větší. Mezi ekonomické faktory také řadíme úroveň cenové hladiny v cílové zemi a vzájemný měnový kurz. Za velmi významný faktor považuji technicko – technologické faktory. Myslím si, že většina účastníků cestovního ruchu dohledává informace na internetu, proto je velmi důležité, aby lidé mohli hledané informace rychle a jednoduše najít, aby byly tyto informace celistvé, interaktivní a aktuální. V neposlední řadě trh cestovního ruchu ovlivňují faktory sociální a ekologické (Palatková, Zichová, 2011, s. 33 – 37).

15

Trh cestovního ruchu je velmi specifický nejen tím, že ho ovlivňují výše uvedené faktory. „Turismus je závislý na přírodních a kulturně – historických atraktivitách, které jsou hlavním cílem účasti na turismu. Atraktivity, jež jsou ekonomicky využívány prostřednictvím poskytování služeb, jsou místně vázány. Z tohoto faktu vyplývá skutečnost omezené možnosti přesouvat svou podnikatelskou aktivitu do jakékoliv jiné destinace a zároveň i omezená možnost přizpůsobení nabídky koncovému spotřebiteli“ (Palatková, Zichová, 2011, s. 32). Poptávka se tedy přesouvá za nabídkou. Podnikání v oblasti cestovního ruchu není záležitostí jednoho roku, důležité je umět si vybudovat svoji klientelu, být konkurenceschopný a aktivně reagovat na měnící se potřeby poptávajících. Trh cestovního ruchu je významně sezónní, ať už se jedná o změny počasí v průběhu roku či rozložení množství volného času. Trh je také ovlivňován mimoekonomickými faktory. Na cestovní ruch dopadají samozřejmě také osobní preference, prestiž dané oblasti, móda, motivace a způsob života (Palatková, Zichová, 2011, s. 32 – 33 s využitím Studnička, 2011, s. 27).

1.2. Cestovní kancelář Cestovní kancelář je prostředník mezi konzumenty cestovního ruchu a poskytovateli služeb. Založení cestovní kanceláře a podmínky jejího fungování upravuje zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu. „Provozovatel cestovní kanceláře je podnikatel, který je na základě koncese oprávněn organizovat, nabízet a prodávat zájezdy“ (§ 2, odstavec 1) Dle zákona je také cestovní kanceláří „osoba, která má v době podpisu cestovní smlouvy sídlo nebo místo podnikání v jiném členském státě Evropské unie nebo v jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, než je Česká republika. Cestovní kancelář usazená na území jiného státu musí podnikat na základě oprávnění tohoto státu k provozování cestovní kanceláře a musí mít sjednané pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře, nebo být jinak pro tento případ zajištěna, alespoň v rozsahu stanoveném tímto zákonem“ (§ 2, odstavec 1). Mezi další zákony, které ovlivňují podnikání cestovní kanceláře, patří: zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, 513/1991 Sb., obchodní zákoník, zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele a další zákony. V živnostenském zákoně jsou např. specifikovány podmínky získání 16

koncese, občanský zákoník upravuje zejména náležitosti cestovní smlouvy (např. možnost odstoupení od smlouvy, platební podmínky atd.). V obchodním zákoníku nalezneme pravidla pro založení společnosti, její zrušení apod. Dle § 2, odstavce 2 zákona č. 159/1999 Sb., může cestovní kancelář na základě koncese provádět tyto činnosti: 

nabízet a prodávat zájezdy,



nabízet a prodávat jednotlivé služby cestovního ruchu (ubytování, výlety či dopravní ceniny),



organizovat kombinace služeb cestovního ruchu a nabízet je a prodávat jiné cestovní kanceláři (např. nejrůznější sportovní zájezdy),



zprostředkovávat prodej jednotlivých služeb cestovního ruchu pro jinou cestovní kancelář, případně i cestovní agenturu nebo jednotlivce jako jsou dopravci nebo pořadatelé nejrůznějších akcí,



cestovní kancelář má také ve své kompetenci zprostředkovávání prodeje zájezdu pro jinou cestovní kancelář. V těchto případech však cestovní smlouva musí být uzavřena jménem cestovní kanceláře, pro kterou je zájezd zprostředkován,



prodávat věci související s cestovním ruchem (vstupenky, mapy, plány, jízdní řády, apod.).

V zákoně o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu (konkrétně § 9 a §10) jsou vymezeny povinnosti cestovní kanceláře: 

musí mít sjednáno pojištění záruky pro případ úpadku a to po celou dobu provozování živnosti. Toto pojištění v praxi např. pokrývá situaci, kdy zákazník zaplatí zálohu na zájezd, který se neuskuteční, nebo cestovní kancelář nezajistí zákazníkovi dopravu ze zahraničí zpátky do České republiky (je – li doprava součástí zájezdu),



cestovní kancelář nesmí zprostředkovávat prodej zájezdu pro subjekt, který není cestovní kanceláří,



její provozovna, propagační a jiné materiály, které jsou určené zákazníkovi, musí být označeny slovy „cestovní kancelář“ případně zkratkou „CK“,



na žádost klienta předložit doklad o pojištění záruky pro případ jejího úpadku a to před podpisem smlouvy o zájezdu, 17



jestliže cestovní kancelář zprostředkovává prodej zájezdu pro jinou cestovní kancelář, musí dodržet povinnost v propagačních, nabídkových a jiných materiálech, včetně jejich elektronických forem, a jejím úkolem je také informovat pro kterou cestovní kancelář prodej zájezdu zprostředkovává,



v případě, že má cestovní kancelář, pro kterou je zprostředkováván prodej zájezdu, sídlo mimo území České republiky je cestovní kancelář povinna neprodleně informovat Ministerstvo pro místní rozvoj (poskytnout informace o pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře). Také má za povinnost předložit klientovi na jeho žádost opis oprávnění k provozování cestovní kanceláře i s jeho úředně ověřeným překladem a informovat klienta o rozsahu pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře nebo jiné formě zajištění těchto zájezdů (s využitím Palatková a kol., 2013, s. 26).

V §10 je dále uvedeno, že cestovní kancelář je povinna ještě před uzavřením cestovní smlouvy v katalogu pravdivě, srozumitelně, úplně a řádně informovat o skutečnostech, které by mohly mít vliv na rozhodování klienta o koupi zájezdu. Výčet informací, které je cestovní kancelář povinna zákazníkovi poskytnout lze nalézt v §10 odstavci 1. V případě, že cestovní kancelář poruší některou z těchto povinností, vystavuje se tak nebezpečí zahájení správního řízení o odebrání koncese pro provozování cestovní kanceláře. Zákon také samozřejmě stanovuje podmínky pro vydání koncesní listiny. Žadatel musí předložit smlouvu o pojištění, podnikatelský záměr, přepokládané datum zahájení činnosti atd. O udělení koncese rozhoduje Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky.

1.2.1. Definice pojmu zájezd Dle zákona č. 159/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů § 1, odstavce 1 se zájezdem rozumí „předem sestavená kombinace alespoň dvou z následujících služeb, je-li prodávána nebo nabízena k prodeji za souhrnnou cenu a je-li služba poskytována po dobu přesahující 24 hodin nebo když zahrnuje ubytování přes noc, a) doprava, b) ubytování,

18

c) jiné služby cestovního ruchu, jež nejsou doplňkem dopravy nebo ubytování a tvoří významnou část zájezdu nebo jejichž cena tvoří alespoň 20 % souhrnné ceny zájezdu“. Dle § 1, odstavec 2 „zájezdem není kombinace služeb cestovního ruchu a) prodávaná jinému podnikateli za účelem jeho dalšího podnikání, nebo b) jejíž nabídka a prodej nesplňuje znaky živnostenského podnikání“.

1.3.

Cestovní agentura

Zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu ve znění pozdějších předpisů také vymezuje pojem cestovní agentura a činnosti, které může vykonávat. Cestovní agentura je podnikatel, který má oprávnění na základě ohlašovací živnosti volné nabízet a prodávat služby cestovního ruchu a kombinace, které ale nesplňují definici zájezdu. Cestovní agentura může prodej zájezdu zprostředkovat pro cestovní kancelář, která má platné oprávnění k podnikání. V kompetenci cestovní agentury je tedy pouze zájezd zprostředkovat. Cestovní agentura může vykonávat tyto činnosti: 

„zprostředkovávat prodej zájezdů pro koncesovanou cestovní kancelář,



prodávat vlastní jednotlivé služby a kombinace, které nejsou zájezdem (např. exkurze, výlety),



zprostředkovávat prodej jednotlivých služeb cestovního ruchu pro cestovní kancelář nebo jinou cestovní agenturu, případně pro jiné osoby, jako jsou např. dopravci, pořadatelé kulturních, společenských a sportovních akcí apod.,



organizovat kombinace služeb cestovního ruchu a nabízet je a prodávat koncesované cestovní kanceláři (např. zájezdy za sportem apod.),



prodávat věci související s cestovním ruchem – např. vstupenky, mapy, tištěné průvodce, suvenýry apod.“ (Palatková a kol., 2013, s. 27).

19

Cestovní agentura je dle § 3 zákona o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu povinna: 

označit svoji provozovnu, propagační a jiné materiály, které jsou určeny zákazníkovi slovy „cestovní agentura“ jestliže toto nemá už v názvu,



vždy informovat ve svých nabídkových, propagačních či jiných materiálech, včetně jejich elektronických forem, pro kterou cestovní kancelář je prodej zájezdů zprostředkováván,



před uzavřením cestovní smlouvy předložit zákazníkovi na jeho žádost doklad o pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře, pro kterou zájezd zprostředkovává,



v případě, že je cestovní kancelář, pro kterou cestovní agentura zprostředkovává zájezd na území jiného státu, musí o tom cestovní agentura, ještě před zahájením této činnosti informovat Ministerstvo pro místní rozvoj a to včetně údajů o rozsahu pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře nebo jiné formy zajištění těchto zájezdů,



předložit klientovi na jeho žádost k nahlédnutí opis oprávnění k provozování cestovní kanceláře včetně jeho úředně ověřeného překladu a informovat klienta o rozsahu pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře nebo jiné formy zajištění těchto zájezdů pokud cestovní agentura zprostředkovává prodej zájezdu pro cestovní kancelář, která má sídlo mimo území České republiky,



jestliže zprostředkovává cestovní agentura prodej zájezdu prostřednictvím prostředků komunikace na dálku je povinna poskytnout klientovi s dostatečným předstihem údaje, které by mohly mít vliv na rozhodování klienta o koupi zájezdu a které má dotyčná cestovní kancelář uvedeny ve svých nabídkových materiálech jako jsou letáky či katalogy,



ani v případě, že má cestovní kancelář (se sídlem mimo Evropskou unii) platná oprávnění k podnikání a zajištění pro případ úpadku, nesmí cestovní agentura zprostředkovat prodej zájezdů (s využitím Palatková a kol., 2013, s. 27).

Z uvedené charakteristiky cestovní kanceláře a cestovní agentury je zřejmé, že mají mnoho společných činností. Hlavní rozdíl mezi jejich činnostmi je v tom, že cestovní kancelář může nabízet a prodávat zájezdy svým jménem. V kompetenci cestovní agentury je pouze 20

zprostředkovávání prodeje zájezdů jménem cestovní kanceláře, prodej služeb cestovního ruchu, které ale nejsou zájezdem a prodej předmětů, které se pojí s cestováním (vstupenky, mapy, tištěné průvodce, suvenýry). Jak se vyvíjel počet cestovních kanceláří a cestovních agentur v letech 2003 – 2012 bude tématem analytické části této bakalářské práce.

1.4. Formování nabídky a poptávky v cestovním ruchu 1.4.1 Nabídka cestovního ruchu Nabídka představuje souhrn zboží a služeb, které se prodávající snaží uplatnit na trhu. „V cestovním ruchu se nabídkou rozumí souhrn atraktivit, služeb hmotných statků a užitečných efektů, které jsou v určitém místě a čase k dispozici pro uspokojení potřeb účastníka cestovního ruchu a které prodávající chtějí na trhu cestovního ruchu realizovat“ (Attl, Nejdl, 2004, s. 151). Nabídku cestovního ruchu můžeme řadit do dvou skupin – atraktivity cílových míst cestovního ruchu a vybavenost míst zařízeními cestovního ruchu. Atraktivity míst cestovního ruchu výrazně ovlivňují nabídku. Tyto atraktivity vytvářejí motivaci k návštěvě daného místa či destinace. Atraktivity daného místa nám v podstatě vymezují jeho zásadní postavení na trhu. Tuto část nabídky nazýváme primární nabídkou. Atraktivity dělíme do čtyř skupin, které zobrazuje tabulka číslo 1. Tabulka č. 1 – Atraktivity míst cestovního ruchu (primární nabídka) Přírodní

fauna, flora, vodstvo, přírodní léčivé zdroje

Kulturně – historické

hrady, zámky, kostely, pohřebiště, katedrály

Kulturně - společenské

festivaly, přehlídky, výstavy, veletrhy, oslavy výročí založení měst a obcí, jarmarky

Sociální

gastronomie, tradice, jazyk

Zdroj: Attl, Nejdl, 2004, s. 151. Vlastní zpracování. Přírodní atraktivity mají schopnost přitáhnout účastníky do dané destinace na delší dobu. Zpravidla se v dané destinaci i ubytují, většinou se jedná o destinace horského či pobřežního typu. Přírodní a kulturně – historické atraktivity nelze přesunout do jiného místa a jsou omezeny svou kapacitou. Naopak kulturně – společenské a sociální atraktivity nejsou svým charakterem tolik vázány na místo, ale je třeba si uvědomit, že ani je nelze libovolně přesouvat. Jako příklad bych uvedla oslavy výročí založení daného města či 21

obce. Je patrné, že oslava se nemůže odehrávat v jakémkoli městě, ale pouze ve městě, jehož založení se oslavuje (Attl, Nejdl, 2004, s. 152 – 153). Druhou skupinou nabídky je vybavenost míst zařízeními cestovního ruchu, kterou nazýváme sekundární nabídkou. Jak již bylo řečeno, atraktivity přitahují návštěvníka do dané destinace, zatímco vybavenost a služby destinace uspokojují sekundární potřeby účastníků cestovního ruchu při pobytu mimo jejich obvyklé prostředí (Palatková, Zichová, 2011, s. 59). Vybavenost destinace můžeme rozdělit na všeobecnou infrastrukturu, suprastrukturu a infrastrukturu. Nejdůležitější součásti jednotlivých struktur zobrazuje tabulka číslo 2. Tabulka č. 2 – Vybavenost míst zařízeními cestovního ruchu (sekundární nabídka) Všeobecná infrastruktura

doprava, odstraňování odpadu

Suprastruktura

ubytovací a stravovací zařízení

Infrastruktura

informační

a

průvodcovské

služby,

společensko – zábavní zařízení Zdroj: Attl, Nejdl, 2004, s. 153 – 154. Vlastní zpracování. Do všeobecné infrastruktury patří jak dopravní infrastruktura, tedy železniční a silniční síť, veřejná doprava, parkoviště či odpočívadla, tak i veřejná infrastruktura, do níž řadíme svoz odpadu a také osvětlení a kanalizaci. Do suprastruktury patří ubytovací a stravovací služby. Ubytovací služby můžeme rozdělit na komerční a nekomerční. Komerčními ubytovacími službami jsou penziony, hotely, kempy a nekomerčními jsou chaty využívané pro vlastní potřebu či ubytování u příbuzných. Stravovacími službami jsou restaurace, kavárny a bary. Infrastruktura je tvořena zařízeními, která využívají návštěvníci dané destinace například ke sportu či rekreaci. Mohou to být sjezdovky, golfová hřiště, jezdecké areály, turistické cesty, ale také zmiňované informační a průvodcovské služby, společensko – zábavní zařízení nebo lázeňská zařízení (Palatková, Zichová, 2011, s. 60). Nabídka v oblasti cestovního ruchu je velmi charakteristická zejména svou komplexností. „Základním rysem je fakt, že turismus jako aktivita je vždy souborem, flexibilním komplexem jednotlivých, rozdílných a relativně samostatných aktivit, realizovaných prostřednictvím jednotlivých služeb a některých druhů zboží, které vytvářejí unikátní, 22

proměnlivý komplex jednotlivých diferenciovaných služeb“ (Attl, Nejdl, 2004, s. 155). Nabídka v cestovním je relativně závislá na sezóně, mění se její kvalita i kvantita. Nabídku ovlivňuje také výrazně lidský faktor, jelikož zajišťuje zejména služby (Attl, Nejdl, 2004, s. 155 – 156). Cestovní ruch je dynamicky se rozvíjející ekonomickou oblastí. Myslím si, že lidé oproti minulosti, věnují více volného času právě cestování. Strana nabídky v cestovním ruchu se stále více zaměřuje na konkrétní potřeby a přání konkrétního zákazníka, proto nabídka musí být velmi flexibilní. Podle mého názoru lidé vycestují více do těch míst, která jim nabídnou více možností a uspokojí všechny jejich zájmy.

1.4.2 Poptávka v cestovním ruchu Poptávku v cestovním ruchu chápeme jako ochotu lidí směnit část jejich peněz za služby či statky v cestovním ruchu. Dle Maslowovy teorie potřeb lidé nejprve uspokojují svoje fyziologické potřeby (jídlo, vzduch, voda apod.), následně potřeby bezpečí a jistoty (stabilita,

pořádek

atd.),

společenské

potřeby,

ego

až

potřebu

seberealizace.

I prostřednictvím účasti na cestovním ruchu si lidé uspokojují nějaké potřeby. Jsou jimi např. regenerace fyzických a psychických sil, poznání, sociální kontakty, profesní motivy aj. (Palatková, Zichová, 2011, s. 39 – 41). Poptávka v cestovním ruchu je charakteristická svojí komplexností, sezónností (klimatické a přírodní podmínky), legislativními úpravami (délka dovolené) apod. Samozřejmě je také velmi závislá na hospodářské situaci, zejména na disponibilním důchodu spotřebitelů. Poptávka v sobě zahrnuje: 

motiv účasti na cestovním ruchu (vychází z konkrétních potřeb),



požadované služby a zboží nutné k naplnění motivace,



požadavky na místo a prostředí, kde se uspokojují potřeby (Attl, Nejdl, 2004, s. 161).

1.5. Orgány koordinace cestovního ruchu a profesní asociace Orgány koordinace cestovního ruchu jsou Ministerstvo pro místní rozvoj, kraje, obce a další zájmová sdružení – Czech Tourism, Svaz obchodu a cestovního ruchu České republiky. Dále Asociace cestovních kanceláří České republiky (ACK ČR) a Asociace 23

českých cestovních kanceláří a agentur (AČCKA). V této kapitole se budu zabývat Ministerstvem pro místní rozvoj, Asociací cestovních kanceláří České republiky a Asociací českých cestovních kanceláří a agentur.

1.5.1 Ministerstvo pro místní rozvoj „Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (MMR) patří do systému ústředních orgánů státní správy

České

republiky

v

oblastech,

vymezených

příslušnými

právními

dokumenty”…„Ministerstvo bylo zřízeno s účinností od 1. listopadu 1996 a je ústředním orgánem státní správy ve věcech: regionální politiky, politiky bydlení, rozvoje domovního a bytového fondu, nájmu bytů a nebytových prostor, územního plánování, stavebního řádu, vyvlastnění, investiční politiky, cestovního ruchu, veřejné dražby a pohřebnictví“ (www.mmr.cz/cs/Ministerstvo/Ministerstvo). Ministerstvo pro místní rozvoj má ve státní správě významnou roli, působí totiž jako metodický a koordinační orgán pro všechny subjekty v cestovním ruchu. Jeho úkolem je také vytvářet koncepci cestovního ruchu.1 V kompetenci Ministerstva pro místní rozvoj je podpora rozvoje cestovního ruchu, na níž se snaží čerpat finanční prostředky ze strukturálních fondů Evropské unie. V čele ministerstva je ministryně pro místní rozvoj, kterou je v současné době Mgr. Věra Jourová. Pod ministerstvo spadají tyto organizace: Česká centrála cestovního ruchu – CzechTourism (jejímž prostřednictvím je Česká republika prezentována jako atraktivní destinace cestovního ruchu, jak v zahraničí, tak i na domácím trhu), Ústav územního rozvoje a Centrum pro regionální rozvoj České republiky (Hesková, 2006, s. 88 s využitím webových stránek Ministerstva pro místní rozvoj).

1.5.2 Asociace cestovních kanceláří České republiky Asociace cestovních kanceláří byla založena v srpnu roku 1990 jako první profesní sdružení cestovních kanceláří v České republice. Zakládajícími členy byly jak cestovní kanceláře, které působily v Československu již před rokem 1989, tak i nové subjekty. Tyto subjekty byly zpravidla vlastněny bývalými vrcholnými a zkušenými pracovníky velkých cestovních kanceláří. Asociace v současné době sdružuje 196 cestovních kanceláří a agentur a dalších 80 přidružených členů z oborů odborného školství, pojištění a zpracování dat, veletrhů a propagace, dopravy, památkových objektů či významných turistických cílů. Předsedou asociace je Viliam Sivek. „Posláním ACK ČR je zastupování 1

V současné době platí koncepce na období 2014 – 2020

24

a ochrana hospodářských zájmů členů a podpora jejich informovanosti. Asociace mimo jiné iniciuje tvorbu příslušné legislativy a hospodářských opatření ve vztahu k cestovnímu ruchu a je v tomto směru partnerem a připomínkovým místem pro státní orgány. ACK ČR podporuje dobré jméno a úroveň českého cestovního ruchu, zasazuje se proti nekalé konkurenci a poškozování klientů“ (Hesková, 2006, s. 93). Asociace zastupuje zájmy svých členů na veletrzích cestovního ruchu, při jednáních s ministerstvy, zvláště s Ministerstvem pro místní rozvoj, v mezinárodních a evropských organizacích cestovního ruchu a další. Pro své členy zpracovává příručky, které se týkají vzorů smluv v cestovním ruchu či aplikace zákonů. Mezi členy ACK ČR patří například cestovní kanceláře Alexandria, Blue Style a Čedok. Dále pak cestovní agentury zájezdy.cz nebo invia.cz. (Palatková a kol., 2013, s. 37 s využitím webových stránek asociace).

1.5.3 Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Asociace českých cestovních kanceláří a agentur je české profesní sdružení subjektů cestovního ruchu. Bylo založeno v roce 1991 malými cestovními kancelářemi a agenturami. Od počátku bylo jejím hlavním záměrem hájit malé subjekty vůči těm velkým. V současnosti má 250 členů, přičemž zhruba 210 členů jsou cestovní kanceláře a agentury. Řádnými členy asociace mohou být cestovní kanceláře a agentury, které se zabývají jak příjezdovým, tak výjezdovým cestovním ruchem. Zahraniční cestovní kanceláře, hotely, centrály cestovního ruchu, školy a komerční firmy, které nabízejí služby cestovním kancelářím, se též mohou stát přidruženými členy asociace. „Účelem sdružení AČCKA je zastupování a ochrana hospodářských zájmů svých členů, podpora jejich informovanosti, rozvíjení jejich činnosti a profesní prestiže“ (Palatková a kol., 2013, s. 37). AČCKA

spolupracuje

s podobnými

organizacemi

cestovního

ruchu

v zahraničí,

s národními centrálami cestovního ruchu či s pořadateli veletrhů cestovního ruchu. Asociace má také za cíl, aby nedocházelo k porušování etiky podnikání u členských subjektů. AČCKA pro své členy vydává měsíčník Aktuality, v němž jsou uveřejněny informace o hlavním dění na trhu cestovního ruchu. Pro své členy dále pořádá studijní cesty, fam tripy2, také poskytuje poradenské služby a v neposlední řadě pořádá vzdělávací kurzy a semináře. Členy AČCKA jsou například cestovní kancelář NOVA, s.r.o., 2

Fam trip je poznávací zájezd pro odborníky cestovního ruchu, poskytovaný převážně zdarma nebo za sníženou cenu. Cílem fam tripu je informovat o konkrétním produktu destinace cestovního ruchu (Kotíková, 2013, s. 109)

25

TURISTA, s.r.o. a cestovní agentura INVIA, a.s., nebo AGENTURA 97, spol. s r. o. Na závěr je potřeba říci, že AČCKA je členem asociace, která sdružuje národní asociace cestovních kanceláří a cestovních agentur zemí Evropské unie. Pravidelně se účastní zasedání této asociace a své členy informuje o aktuálním dění z evropské legislativy (Palatková a kol., 2013, s. 37 s využitím webových stránek asociace). Je tedy zřejmé, že obě organizace ACK ČR a AČCKA mají podobné cíle a poslání, nabízí se tedy otázka, zda obě asociace nespojit. V minulosti tyto pokusy již proběhly, ale byly neúspěšné.

1.6. Současné obecné trendy na straně nabídky „V roce 2003 definovala Evropská komise deset základních trendů, které ovlivní cestovní ruch v nejbližší budoucnosti. Jedná se o následující faktory: demografie, zdraví, vzdělání, volný čas, zkušenosti s cestováním, životní styl, informační technologie, doprava, udržitelný rozvoj, jistota a bezpečí“ (Kotíková, 2013, s. 25). Z této předpovědi je dnes již jasné, že tyto trendy se naplňují a naplňovat budou. Právě demografie je dnes jedním z nevýznamnějších trendů, neboť dochází ke stárnutí populace a čím dál tím víc se senioři zapojují do cestovního ruchu. To je dáno prodlužující se délkou života, dobrým zdravotním stavem, hlavně tedy dobrou fyzickou kondicí. Ráda bych upozornila i na změnu životního stylu. V dnešní době již není populární rodina se dvěma rodiči a dvěma dětmi, ale často bývají rodiny neúplné, respektive s jedním rodičem. Ženy začínají být více samostatné, budují kariéru, jezdí na služební cesty a právě díky tomu se stále více aktivně účastní na cestovním ruchu. Lidé také začínají více dbát o své zdraví, a proto začali poptávat produkty cestovního ruchu, které jsou sportovně či zdravotně zaměřené. Jde například o wellness víkendy, golfové zájezdy či jazykové zájezdy. Ze své zkušenosti mohu říct, že lidé cestují raději vícekrát za rok, ale na kratší dobu. Převážně jde o prodloužené víkendy nebo eurovíkendy. Netradičním trendem je cestování do Evropy za účelem nákupů luxusního zboží předních světových značek, který je vyhledáván především občany Brazílie, Ruska, Indie a Číny (tzv. skupina BRIC). Tento trend se očekává i na Blízkém východě, neboť tato destinace je velmi atraktivní pro výstavbu hotelů v blízkosti nákupních center. V současnosti již některé hotelové komplexy jsou součástí právě těchto center. Dle mého názoru má velký potenciál trend, který se 26

nazývá „digitální detox“. Nejde si nevšimnout, že většina lidí je dnes závislá na svých mobilních telefonech, tabletech či počítačích, a proto vidím velký potenciál v hotelech, které nabízejí zmiňovaný digitální detox. Jako příklad bych uvedla resort Svatá Kateřina v Počátcích nedaleko Jindřichova Hradce, který má na svých webových stránkách slogan „Zpomalte! Odložte notebook, vypněte mobil! Klíče od auta spusťte hluboko na dno tašky! Zastavte se! Jste ve Svaté Kateřině, v krajině, kde harmonie našla své jméno“ (www.katerinaresort.cz/resort/wellness-hotel.html). Myslím, že tento slogan vystihuje poselství resortu a determinuje pojem „digitální detox“ (Kotíková, 2013, s. 25 – 27). V rámci své bakalářské práce se nebudu zaměřovat na současné trendy na straně poptávky, nýbrž na straně nabídky. Vidím ale mezi těmito dvěma pojmy přímou souvislost, neboť trendy na straně poptávky ovlivňují trendy na straně nabídky. Pro poskytovatele služeb je nezbytné znát potřeby, chování a preference zákazníků pro to, aby mohli na tyto potřeby reagovat. V případě zmiňovaných seniorů je potřeba si uvědomit, že se zajímají o zájezdy, které jsou spojené s wellness, lázněmi, kulturou či historií. Ženy samoživitelky budou naopak vyhledávat seznamovací zájezdy. Úkolem poskytovatelů služeb je vytvořit nabídku pro jednotlivé segmenty zákazníků. Jak již bylo řečeno v kapitole 1.4.1, nabídka také závisí na možnostech dané destinace, jakými disponuje atraktivitami a vybaveností. Mezi nové rozvíjející se formy cestovního ruchu patří: 

gastronomický cestovní ruch – „Gastronomický/kulinářský cestovní ruch představuje takovou formu cestovního ruchu, u které je hlavním motivem gastronomie a kulinářské zážitky. Může se jednat o účast na specializovaných gastronomických akcích nebo o zážitky spojené s konzumací, s přípravou a prezentací jídla, seznámení s gastronomickými tradicemi v dané destinaci“ (Kotíková, 2013, s. 39). V anglickém jazyce můžeme tento pojem najít pod označením Food travel. Gastronomický cestovní ruch je nedílnou součástí cestovního ruchu, neboť díky jídlu a pití máme příležitost se lépe seznámit s kulturou, historií a rituály místní obyvatel v dané destinaci. V současné době se stále více lidí zajímá o to, co konzumují. Vyhledávají organické potraviny neboli „bio“ potraviny. Zajímají se o původ surovin, jejich složení a čerstvost. Vznikají nejrůznější pořady jako je „Jste to, co jíte“, které pomáhají lidem změnit jejich životní styl a především snížit jejich tělesnou hmotnost. Dalším pořadem je pořad „Peklo na talíři“, jehož autorem je Roman Vaněk, zakladatel Pražského kulinářského institutu. Cílem tohoto pořadu je naučit lidi správně nakupovat 27

a hlavně číst etikety potravin (Kotíková, 2013, s. 37 – 42). Vzhledem k tomu, že se ve své bakalářské práci zaměřuji na stranu nabídky trhu cestovního ruchu, uvedu nyní některé cestovní kanceláře, které se specializují na gastronomický cestovní ruch. Jako příklad bych uvedla cestovní kancelář Geops, která pořádá zájezdy za vínem a gastronomií či poznávací zájezdy s ochutnávkami místních specialit. Zaměřuje se převážně na oblast Burgundska a Beaujolais ve Francii. (www.geops.cz/zajezdy/vino-a-gastronomie/#zavinemagastronomii). Další cestovní kanceláří, která se zaměřuje výhradně na maďarskou gastronomii, je CK Pannonia. 

zdravotní cestovní ruch – Kotíková (2013, s. 56) definuje zdravotní cestovní ruch jako „cestování a pobyt osob v místě mimo místa jejich bydliště (nejčastěji v zahraničí), přičemž hlavním cílem návštěvy je provedení plánovaného léčebného zákroku nebo léčebné péče.“ Jak vyplývá z uvedené definice, lidé stále častěji cestují do zahraničí za účelem léčby. Mnohdy cestují pacienti ze západní Evropy či Spojených států amerických do méně rozvinutých zemí, neboť léčebná péče je téměř srovnatelná, ale ceny jsou mnohem nižší. Česká republika je vyhledávaná destinace hlavně pro stomatologii a kosmetickou chirurgii. V anglickém jazyce se pro zdravotní cestovní ruch používá termín „Medical tourism“ (Kotíková, 2013, 53 – 62). Z cestovních kanceláří, které se zabývají zdravotním cestovním ruchem, bych uvedla cestovní kancelář Atis, zaměřující se na wellness pobyty v České republice, na Slovensku či v Maďarsku.



dobrodružný cestovní ruch – „Dobrodružný cestovní ruch představuje takovou formu cestovního ruchu, která obsahuje určitou dávku rizika (kontrolovaného), vyžaduje úsilí k překonání výzev (fyzických, emočních, psychických), vyžaduje určitý stupeň dovedností a vyvolává silné emoce“ (Kotíková, 2013, s. 68). Je pro něj charakteristické, že prosazuje individuální přístup. V současné době je na trhu mnoho cestovních kanceláří, které se zabývají dobrodružným cestovním ruchem. Jde o CK Adventura, s. r. o., CK Alvarez, s. r. o., CK iWalker, s. r. o., CK Livingstone, s. r. o. a v neposlední řadě AAA plus CK. Jak již bylo řečeno, všechny uvedené cestovní kanceláře se zaměřují na dobrodružný cestovní ruch, jejich nabídka je tedy obdobná. Přeci jenom bych se zmínila o CK AAA plus, která mne po prostudování jejich webových stránek zaujala. Tato cestovní kancelář je schopna zorganizovat jakoukoli dobrodružnou cestu či expedici na všech místech světa. Při 28

přípravě dobrodružných cest spolupracuje s Českým klubem cestovatelů. AAA plus se může chlubit úspěšnými zájezdy na ostrov Nová Guinea nebo cyklistickými zájezdy na Kubu. Na svém kontě má několik krátkých filmů vysílaných v České televizi a řadu knih (www.aaaplus.cz). 

svatební cestovní ruch – svatební cestovní ruch je v knize Nové trendy v nabídce cestovního ruchu definován takto: „Svatební cestovní ruch označuje v širším pojetí všechny organizované cesty do zahraničí s motivem účasti na svatebním obřadu nebo s obdobnými motivy, jimiž může být svatební cesta, symbolické (bez právní účinnosti) uzavření sňatku, zasnoubení, výročí svatby“ (Kotíková, 2013, s. 125). V praxi se často setkáváme s propojením svatební cesty a uzavřením sňatku v jedné destinaci. V posledních letech je velký zájem o atraktivní destinace, jako jsou Seychely či Maledivy, ať už z důvodu komorní svatby anebo právě propojení sňatku se svatební cestou. Svatebním cestovním ruchem se zabývají specializované cestovní kanceláře nebo agentury, které musí dohlédnout na splnění podmínek k tomu, aby byl sňatek platný. Česká republika, převážně Praha je vhodná a často vyhledávaná destinace svatebního cestovního ruchu, neboť se jedná o atraktivní destinaci s mnohaletou historií, památkami, dobrou dopravní dostupností a v neposlední řadě možností legálního sňatku. Mezi české cestovní kanceláře, které se zabývají svatebním cestovním ruchem, patří CK Indalo, jež pořádá svatební obřady ve Spojených státech amerických, Francii či Srí Lance. Dalšími cestovními kancelářemi jsou CK Alex organizující svatby v Řecku a CK Exclusive Tours, která se zaměřuje na exotické destinace (Kotíková, 2013, s. 125 – 130).

Mezi další rozvíjející se formy cestovního ruchu patří temný cestovní ruch, filmový cestovní ruch či vesmírný cestovní ruch.

1.6.1 Nové trendy na straně nabídky v Evropě Potřeby, očekávání a přínosy z cestovního ruchu se liší člověk od člověka, stát od státu. Proto i nabídka cestovního ruchu je v rámci Evropy rozmanitá. Obecně můžeme říci, že nabídka v cestovním ruchu v posledních letech musela reagovat zejména na globální oteplování, rostoucí ceny ropy a ekonomickou krizi. Současným trendem je, že lidé častěji jezdí na kratší dovolené, zajímají se více o kvalitu poskytovaných služeb v dané destinaci 29

apod. Cestovní ruch je napojen na rozvoj celé řady dalších ekonomických odvětví, proto je důležité udržitelně využívat přírodní zdroje, snažit se zapojit jak soukromý tak veřejný sektor, umět využít atraktivity daných lokalit apod. WTO (Světová obchodní organizace) identifikovala několik klíčových trendů, na které musí nabídka v cestovním ruchu rychle reagovat tak, aby zůstala konkurenceschopnou. Současnými nejen evropskými trendy jsou: 

ekoturistika – cestování zejména za přírodou,



kulturní turistika – cestování za poznáním historických míst a památek,



tematická turistika – účastníci toho druhu cestovního ruchu chtějí zažít zejména: zábavu, vzrušení a něco nového se naučit,



tzv. „Cruising“ – je pro takové účastníky, kteří mají hodně finančních prostředků, ale málo času, takže chtějí vidět či poznat co nejvíce věcí a míst za krátkou chvíli.

Dnešní doba je charakteristická rychlým nárůstem informačních technologií a možností způsobu cestování. Problémem není vzdálenost destinací, ale zejména nabídka a kvalita služeb. Nabízené služby jejich kvalita a kvantita jsou to, co dělá nabídky jednotlivých cestovních kanceláří a cestovních agentur konkurenceschopné (Mihelj, New tourist products for new tourists´ expectations, 2010). Nabídka cestovního ruchu v Evropě je na vysoké úrovni. Evropa patří k vysoce navštěvovaným oblastem zejména proto, že „se region vyznačuje velkým počtem menších zemí, geografickou blízkostí, dobrou dopravní dostupností, historickými, kulturními, ekonomickými i politickými vazbami. Evropa nabízí všechny typy atraktivit (přírodních i kulturně – historických) a jejich rozmanitost ve spojení s relativně rozvinutou infrastrukturou (v porovnání s ostatními regiony/subregiony mezinárodního CR) je vhodná pro rozvoj nejrůznějších forem a druhů cestovního ruchu i těch netradičních“(Hamarneh, Czech Hospitality & Tourism Papers, 2013, s. 50). Nabídka cestovního ruchu v Evropě by se měla zaměřit zejména na kvalitu turistických zážitků, na udržení trvalého rozvoje a ochranu životního prostředí. „Vnitroregionální CR může oživit iniciativa Evropské komise CALYPSO, která by mohla zlepšit život znevýhodněných občanů po celé Evropě, umožnit lidem, kteří si to obvykle nemohou dovolit, cestovat do turisticky zajímavých míst v Evropě a zároveň pomáhat místním ekonomikám zvládat sezónní výkyvy. CALYPSO umožňuje čtyřem sociálním skupinám 30

(mladým lidem, seniorům, zdravotně postiženým a rodinám v tíživé situaci) vyjet mimo sezónu na dovolenou do zahraničí“ (Hamarneh, Czech Hospitality & Tourism Papers, 2013, s. 53). Myslím si, že budoucnost nabídky cestovního ruchu v Evropě spočívá v zaměření se na netradiční formy cestovního ruchu, na významnější marketingovou propagaci a to všechno v souladu s trvale udržitelným rozvojem.

31

II.

Analytická část

Analytická část bude nejprve věnována stručnému historickému vývoji cestovních kanceláří a cestovních agentur, dále bude pozornost soustředěna na novelu zákona č.159/1999 Sb., a na problematiku konkurence německých cestovních kanceláří. V druhé kapitole analytické části bude pomocí bazických a řetězových indexů nastíněn vývoj počtu cestovních kanceláří a cestovních agentur v České republice mezi lety 2003 – 2012. Stěžejní součástí analytické části bude analýza konkrétní cestovní agentury ČambiTour. Pozornost bude kladena hlavně na současné trendy v rámci propagace této cestovní agentury.

2.1.

Historický exkurs

Historický vývoj cestovních kanceláří a agentur ve světě sahá již do roku 1841, kdy tehdejší truhlář Thomas Cook zorganizoval cestu vlakem z anglického Leicesteru do Loughboroughu pro více než 500 cestujících. Tímto činem chtěl upozornit na sociální problémy, které souvisely s konzumací alkoholu.3 S organizováním cest pokračoval i v následujících třech letech až si v roce 1845 založil cestovní kancelář. Zpočátku zorganizoval zájezdy do Skotska, Irska a Walesu. Jeho cílem však bylo organizovat zájezdy do Evropy a Spojených států. V průběhu dalších let se jeho sen začal naplňovat. Pořádal zájezdy například do Bruselu, Kolína nad Rýnem, Štrasburku či do Paříže. Zásluhu na zorganizování zájezdu do Ameriky má i jeho syn John Mason Cook, který se zapojil do podnikání a v roce 1871 společně založili společnost Thomas & Son. Vrcholem Cookovi kariéry byla cesta kolem světa trvající 222 dní. Thomas Cook zemřel v roce 1892 a je třeba zmínit, že v té době byla jeho cestovní kancelář již světoznámá. V současné době patří k největším cestovním kancelářím světa (Palatková a kol., 2013, s. 14 – 15). Historický vývoj cestovních kanceláří a cestovních agentur v České republice datujeme do roku 1920, kdy vznikla Československá cestovní a dopravní kancelář známá pod názvem Čedok. Toto označení je používáno ve zkrácené formě až od roku 1926. Úplné počátky Čedoku sahají do roku 1918, neboť v tomto roce byl založen československý stát a byla potřeba vytvořit národní českou cestovatelskou organizaci, která by konkurovala zahraničním společnostem Wagon-lits a Cook. Dne 1. 11. 1919 byla založena Informační 3

Thomas Cook se ve své době snažil bojovat proti alkoholismu, a proto se jeho první výpravy zúčastnili abstinenti. S vrcholem jeho kariéry se změnila i jeho klientela, ne každý byl abstinent.

32

kancelář, která poskytovala informace zahraničním návštěvníkům Prahy. O této kanceláři můžeme mluvit jako o předchůdci Čedoku. Cestovní kancelář Čedok měla nejprve pobočky v Praze, Brně, Františkových Lázních a v Karlových Varech. Kancelář se z počátku zabývala prodejem železničních a lodních lístků a později ovládla tuzemský trh, kdy organizovala zájezdy vlakem do Podkarpatské Rusi, Krkonoš a na Štrbské Pleso. V roce 1922 otevřela další pobočky v Bratislavě, Vídni, Londýně a Paříži. K zásadnímu zlomu v historii Čedoku došlo v polovině 20. století, neboť přišel na trh s novou strategií. Jednalo se o založení autoparku s nejmodernějšími autokary značky Praga, které byly schopny vyšplhat se do rakouských a švýcarských alpských průsmyků. Čedok se mimo jiné zabýval i leteckou dopravou, kterou využíval hlavně pro cesty do Maroka a Egypta. V tomto období vydává svůj první katalog „Naše cesty“, který nabízel jak tuzemské, tak zahraniční zájezdy. Ve 30. letech se Čedok pyšnil dvaceti tuzemskými prodejnami a měl rozsáhlejší nabídku katalogových zájezdů (www.cedok.cz/cedok/historie.aspx). Je tedy zřejmé, že Čedok hraje v naší historii významnou roli, a proto jsem považovala za důležité alespoň stručně uvést významné mezníky jeho vývoje. Je třeba podotknout, že „až do roku 1989 působilo v bývalém Československu celkem devět cestovních kanceláří: a) s celostátní působností Čedok a Autoturist, b) s národní českou působností Rekrea, Sport – Turist, Balnea, CKM, c) s národní slovenskou působností Tatratour, Slovakoturist, Slovakoterma“ (Drobná, Morávková, 2004, s. 174). Po sametové revoluci v roce 1989 došlo v tehdejším Československu k politickému uvolnění a lidem se naskytly nové možnosti a příležitosti v mnoha odvětvích, hlavně tedy v oblasti svobodného podnikání. V devadesátých letech došlo k významnému rozvoji cestovních kanceláří, neboť byla vysoká poptávka po cestách do zahraničí a legislativní podmínky pro založení cestovní kanceláře byly jednoduché. Trh se proto postupem času stal kvůli vysokému počtu subjektů na trhu cestovního ruchu značně nepřehledný, což vedlo až k převisu nabídky nad poptávkou. V důsledku této skutečnosti mnoho významných cestovních kanceláří zkrachovalo. Potřeba regulace podnikání v oblasti cestovního ruchu a také ochrana zákazníků přinesla nový zákon o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu č. 159/1999 Sb., který nabyl účinnosti v roce 2000 (Palatková a kol., 2013, s. 15 - 16).

33

Je třeba zdůraznit, že tento zákon definoval pojem zájezd, vymezil pojem cestovní kancelář a cestovní agentura, jejich činnosti a povinnosti, především tedy, že cestovní kancelář je povinna se pojistit proti úpadku. Dne 1. 8. 2006 nabyl účinnosti zákon č. 214/2006 Sb., který novelizuje dosavadní zákon č.159/1999 Sb. V novele zákona došlo k řadě změn, a proto vydalo Ministerstvo pro místní rozvoj materiál, ve kterém jednotlivé změny vysvětluje formou komentáře. Změny se týkaly § 1, kde bylo nově stanoveno, že za zájezd se považuje i kombinace služeb, která je sestavená na základě individuální objednávky. Jedině tedy cestovní kancelář je oprávněna prodávat zájezd dle individuálních požadavků zákazníka. V § 2, který definuje pojem cestovní kancelář, došlo také ke změně. „§ 2 definující pojem „cestovní kancelář“ byl rozšířen i na osoby se sídlem nebo místem podnikání v jiném členském státě EU, nebo v jiném státě tvořícím EHP, které mají k provozování cestovní kanceláře příslušné oprávnění svého domovského státu a jsou pojištěny (či jinak zajištěny) pro případ úpadku CK, v rozsahu stanoveném zákonem 159/1999 Sb.”(http://www.cot.cz/index.php?page=200&jazyk=1&id=6320). V § 3 byly rozšířeny povinnosti cestovních agentur hlavně tedy v souvislosti se zprostředkováním zájezdu pro cestovní kanceláře. Cestovní agentury musí vždy ve svých propagačních materiálech informovat klienta, pro kterou cestovní kancelář je zájezd zprostředkováván. Novela se dále zabývá povinností cestovní agentury informovat Ministerstvo pro místní rozvoj v případě, že zprostředkuje prodej zájezdu pro cestovní kancelář z jiných členských států. Změny se týkaly i § 6, který ukládá cestovní kanceláři povinnost být pojištěna proti úpadku. V § 9 byly doplněny některé povinnosti cestovních kanceláří, byla vymezena ohlašovací povinnost cestovní kanceláře vůči ministerstvu, pokud zprostředkovává prodej zájezdu pro cestovní kancelář z členské země Evropské unie. Dále povinnost cestovní kanceláře předložit klientovi, na jeho žádost, ještě před uzavřením cestovní smlouvy doklad o pojištění (http://www.cot.cz/index.php?page=200&jazyk=1&id=6320). V současné době patří Česká republika mezi země s největším počtem cestovních kanceláří v Evropě. Dokládá to i fakt, že dle společnosti Mag Consulting je v České republice ke dni 31. 12. 2012 evidováno 1 501 cestovních kanceláří a z toho 542 cestovních kanceláří v hlavním městě Praze. V roce 2003 to bylo 986 cestovních kanceláří, na jednu cestovní kancelář tehdy připadalo 10 650 osob. V roce 2012 to bylo výrazně méně pouze 7 000 osob. Je potřeba si uvědomit, že cestovní kanceláře nemají do budoucna příliš pozitivní 34

vyhlídky, neboť řada lidí pod 30 let cestuje individuálně. Často se nechávají inspirovat předem připravenými zájezdy vybraných cestovních kanceláři a v konečném důsledku si zájezd zařídí sami. Prostřednictvím internetu si koupí letenky, objednají hotel či pronajmou auto. V lednovém rozhovoru pro Mladou frontu Dnes, odpověděl zakladatel a spolumajitel CK ESO Travel Tomáš Cikán na otázku redaktora Mladé fronty dnes Jana Sůry „Jaký dopad může mít individuální turistika na cestovky?“ následovně: „Určitě bude cestovek ubývat. Stačí se podívat na globální čísla, kolik peněz již protéká například servery zprostředkovávajícími ubytování, a porovnat je s největšími cestovkami. Prvotní úbytek vidím hlavně u přeprodávajících agentur, ty mizí jedna za druhou. Ještě před pěti lety jsme měli zhruba 1600 provizních prodejců, teď kolem 1200. Malé agentury většinou končí samy, protože se neuživí. U pobytových zájezdů čekám jednoznačně postupné odosobnění vztahů klient – cestovka a poptávku s nabídkou budou párovat hlavně počítače. To povede k posílení velkých firem na trhu, což se děje již nyní. Přežije jen ten, kdo klientům nabídne vysokou přidanou hodnotu. Předpokládám, že trh do roku 2020 opustí až polovina cestovních kanceláří a agentur“ (Mladá fronta dnes, leden 2014, s. 14). V závěru rozhovoru Cikán zdůraznil, že budoucnost cestovek opravdu nevidí tak říkajíc růžově a dodává, že „internetové rezervační systémy berou cestovkám klienty v řádech desítek procent“. Další faktor, který by mohl významně přispět ke krachu českých cestovek, je, že Češi si již nyní pro svou zahraniční dovolenou vybírají německé cestovní kanceláře. Čeští turisté je využívají hlavně pro návštěvu exotických destinací, neboť je zájezd vyjde i o několik tisíc korun levněji. V posledních letech se o tomto trendu mluví stále častěji hlavně na nejrůznějších internetových portálech ale i v časopisech. Server Lidových novin, lidovky.cz o tomto trendu informoval již v roce 2006 v článku „Češi kupují zájezdy v Německu“ kde uvádí, že, jak již bylo zmíněno, stále více Čechů využívá služeb německých cestovních kanceláří nejen kvůli ceně, ale také kvůli širší nabídce zájezdů, hlavně tedy do exotických destinací. Dále také uvádí, že pobyty jsou často pro zákazníky atraktivnější a mají kvalitnější servis služeb. Časopis COT Business věnoval této problematice ve svém únorovém čísle letošního roku značnou pozornost. K danému tématu se zde vyjadřoval místopředseda Asociace 35

cestovních kanceláří České republiky Jan Papež, ředitelka portálu Dovolená.cz Eva Sedlmajerová, marketingový ředitel cestovní agentury Invia Michal Tůma a v neposlední řadě i manažerka komunikace a marketingu agentury Zájezdy.cz. Názory na otázku, zda vzroste poptávka po německých zájezdech, se zde velmi liší. Eva Sedlmajerová se domnívá, že tento trend se bude do budoucna zvyšovat. S tímto názorem však nesouhlasí Michal Tůma, který se vyjádřil následovně „Domnívám se, že popularita německých cestovních kanceláří bude klesat. Nabídky českých cestovek se totiž postupně začínají vyrovnávat těm německým. Letos navíc přibývá destinací, kam jsou nasmlouvané charterové lety. Dlouhodobě to směřuje k tomu, že u německých cestovních kanceláří se budou pořizovat pouze luxusní exotické zájezdy, které není možné z České republiky koupit na charterovém letu“ (COT Business, únor 2014, s. 20). V článku se spekuluje i o tom, že německé cestovní kanceláře se snaží proniknout na český trh díky spolupráci s českými cestovními agenturami. Místopředseda Asociace cestovních kanceláří České republiky se ale domnívá, že německým touroperátorům stačí virtuální prodej a nemají potřebu pronikat na náš malý trh.

2.2.

Vývoj počtu cestovních kanceláří a cestovních agentur

K analýze vývoje počtu cestovních kanceláří a cestovních agentur byly použity bazické a řetězové indexy. Bazické indexy ukazují změnu průměrné hodnoty počtu cestovních kanceláří a cestovních agentur ve srovnání s rokem výchozím, v mém případě tedy s rokem 2003. Řetězové indexy ukazují, jak se změnil počet cestovních kanceláří a cestovních agentur ve srovnání s rokem předchozím. Následující tabulky ukazují vývoj počtu cestovních kanceláří a cestovních agentur v České republice a hlavním městě Praze v letech 2003 – 2012. V roce 2008 došlo k novele živnostenského zákona, na jejímž základě se provozování cestovních agentur stalo živností volnou, což velmi zjednodušilo podnikání v této oblasti. Volná živnost znamená, že k jejímu provozování není potřeba mít žádnou odbornou způsobilost. V důsledku této změny výrazně narostl počet cestovních agentur, na druhé straně se ale ztížilo evidování jejich přesného počtu. Od roku 2008 je tedy evidování počtu cestovních agentur náročné a jak se ukázalo, konkrétní statistické údaje neexistují. Ohledně pomoci při analýze vývoje počtu cestovních 36

agentur jsem se obrátila na několik organizací s konkrétní prosbou o pomoc při hledání potřebných dat. Kontaktovala jsem Asociaci českých cestovních kanceláří a agentur, časopis COT Business, agenturu Czech Tourism, Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky, Ministerstvo průmyslu a obchodu, avšak všude mi odpověděli, že počty cestovních agentur od roku 2008 nesledují. Obecně se však můžeme domnívat, že v důsledku ekonomické krize došlo po roce 2009 k celkovému propadu tržeb, snižování počtu zaměstnanců a že se tedy i zastavil nárůst počtu cestovních agentur. Z tabulky č. 3, která popisuje vývoj počtu cestovních kanceláří v České republice za období 2003 – 2012 můžeme vidět, že bazický index postupně rostl až na hodnotu 1,52. Celkový počet cestovních kanceláří tedy vzrostl od roku 2003 do roku 2012 jeden a půl krát. Meziročně docházelo k podobným nárůstům počtu cestovních kanceláří kromě let 2003 a 2004, kdy došlo k mírnému poklesu. Podobný vývoj měl i počet cestovních kanceláří v hlavním městě Praze, kdy se jejich počet mezi lety 2003 – 2012 dokonce zdvojnásobil. Tabulka č. 3 – Vývoj počtu cestovních kanceláří v České republice za období 2003 – 2012 Česká republika

Hlavní Bazický Řetězový Bazický Řetězový město index ČR index ČR index Praha index Praha Praha 2003 986 260 1 1 1 1 2004 980 259 0,993914807 0,993914807 0,996153846 0,996153846 2005 1 015 268 1,029411765 1,035714286 1,030769231 1,034749035 2006 1 117 322 1,132860041 1,100492611 1,238461538 1,201492537 2007 1 203 375 1,220081136 1,076991943 1,442307692 1,164596273 2008 1 291 421 1,309330629 1,073150457 1,619230769 1,122666667 2009 1 368 458 1,387423935 1,059643687 1,761538462 1,087885986 2010 1 394 478 1,413793103 1,019005848 1,838461538 1,043668122 2011 1 457 516 1,477687627 1,045193687 1,984615385 1,079497908 2012 1 501 542 1,522312373 1,030199039 2,084615385 1,050387597 Zdroj: Mag Consulting, Ročenky cestovního ruchu, ubytování a pohostinství (2003 – 2012). Vlastní výpočet. Vývoj počtu cestovních agentur v České republice a v hlavním městě Praze téměř kopíruje vývoj počtu cestovních kanceláří, jak můžeme vidět v tabulce č. 4. Počet cestovních agentur v České republice vzrostl mezi roky 2003 a 2007 o 2 152 cestovních agentur. Meziroční nárůst se pohyboval okolo 10 %. Obdobný vývoj měl počet cestovních agentur v hlavním městě Praze. 37

Tabulka č. 4 – Vývoj počtu cestovních agentur v České republice za období 2003 – 2007 Česká republika

Hlavní Bazický Řetězový Bazický Řetězový město index ČR index ČR index Praha index Praha Praha 2003 5 488 1 900 1 1 1 1 2004 6 157 2 107 1,121902332 1,121902332 1,108947368 1,108947368 2005 6 789 2 318 1,237062682 1,102647393 1,100142383 1,100142383 2006 7 067 2 401 1,287718659 1,040948593 1,263684211 1,035806730 2007 7 640 2 714 1,392128280 1,081081081 1,428421053 1,130362349 Zdroj: Ročenky cestovního ruchu, ubytování a pohostinství (2003 – 2012). Vlastní výpočet. Následující graf č. 1 zobrazuje zaměření cestovních kanceláří a cestovních agentur na typ cestovního ruchu v roce 2012. Z grafu můžeme vidět, že až 88 % cestovních kanceláří se zaměřuje na výjezdový cestovní ruch, což je mnohonásobně více než počet cestovních kanceláří zaměřujících se na příjezdový a domácí cestovní ruch. Obdobně je tomu i v případě cestovních agentur. Graf č. 1 – Zaměření CK a CA na typ cestovního ruchu v roce 2012 100% 90%

88%

80% 70%

61%

60% CK

50% 37%

40%

33%

37%

CA

30% 17%

20% 10% 0% Výjezdový

Příjezdový

Domácí

Zdroj: Statistické šetření ubytovacích zařízení cestovního ruchu, cestovních kanceláří a cestovních agentur na území ČR, 2013, s. 39. Vlastní zpracování.

38

2.3.

Analýza CA ČambiTour

Závěrečná část analytické části bude věnována analýze cestovní agentury ČambiTour. V úvodu bude cestovní agentura představena včetně analýzy její činnosti, pozornost bude kladena také na marketingovou komunikaci. Hlavním cílem však bude zaměření se na nové trendy v propagaci této cestovní agentury, čemuž bude věnována závěrečná kapitola. Všechny informace, které budou v následujících kapitolách použity, byly získány na základě osobní konzultace s majitelkou této cestovní agentury.

2.3.1 Analýza činnosti CA ČambiTour „Osobní přístup, rady na základě vlastních zkušeností, opak low – cost portálů hlavně při prodeji letenek. Poctivá, pracovitá, inovativní, otevřená a plná energie“ (Vlastní zdroj). Takto definovala sama majitelka, Ing. Lucie Čambálová, svou cestovní agenturu na mnou položenou otázku „Jak byste definovala sebe a Vaší cestovní agenturu?“ Musím uznat, že slečna Čambálová (dále jen Lucie) vystihla charakteristiku sebe a její cestovní agentury velice přesně, neboť i já se s ní naprosto shoduji. Služby ČambiTour jsem využila již dvakrát. V prvním případě se jednalo o zprostředkování zájezdu na řecký ostrov Zakynthos od cestovní kanceláře Blue Style s.r.o., kdy se mně i mému příteli Lucie plně věnovala a poskytla nám zajímavé informace o této destinaci. V druhém případě jsem oslovila Lucii v lednu letošního roku, ohledně zimní dovolené v rakouských alpách. Požadavky zněly jasně „Rakousko, konec ledna, 4 – 5 nocí, 5 osob.“ Lucie na mou poptávku, troufám si říci, bleskově reagovala, neboť během několika málo minut jsem před sebou měla hned pět nabídek na ubytování. Po důkladnějším prostudování a konzultaci s rodinou jsme neváhali a zájezd do rakouského střediska Lungau u Lucie zakoupili. I když tím byla naše spolupráce ukončena, Lucie se nám věnovala i nadále. Jakékoliv naše dotazy byly ochotně zodpovězeny i během pobytu. Cestovní agentura ČambiTour vznikla ke dni 10. 1. 2012 na základě živnostenského oprávnění fyzické osoby o „Provozování cestovní agentury a průvodcovské činnosti v oblasti cestovního ruchu.“4 Majitelka zvolila živnost jako právní formu podnikání, vzhledem k tomu, že zde není povinnost vkládat základní kapitál a také proto, že je to administrativně nejjednodušší. V době založení cestovní agentury byla Lucie ještě 4

Na základě rozšíření živnostenského oprávnění ze dne 14. 7. 2011, kdy předmětem podnikání bylo: výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 a 3 Živnostenského zákona.

39

studentkou Vysoké školy ekonomické v Praze, kde studovala obor cestovní ruch. Inženýrského titulu dosáhla o rok později v lednu roku 2013. V minulosti byla CA ČambiTour pouze takzvanou online agenturou, tedy neměla provozovnu. Své poptávky vyřizovala převážně ze svého trvalého bydliště v Tuchoměřicích. V současné době sídlí ČambiTour ve Spálené ulici na Praze 1, v šestém patře budovy Komerční banky. Až do března roku 2014 byla Lucie jedinou zaměstnankyní firmy. Dne 1. dubna 2014 se k ní připojila její maminka Ing. Irena Čambálová, která řadu let pracovala jako sales managerka pro charterovou leteckou společnost Holidays ČSA. Rozhodnutí o přijetí maminky do firmy bylo akutní, neboť vzhledem k rostoucímu počtu klientů, Lucie přestala zvládat vyřizovat poptávky v krátkém čase, což se příčilo jejímu poslání. Druhým důvodem byl fakt, že Irena Čambálová byla v té době nezaměstnaná, i když jde o ženu s vysokoškolským titulem a mnohaletou zkušeností. V současné době má tedy ČambiTour dva zaměstnance, což není ničím výjimečné či neobvyklé, neboť řada cestovních agentur se skládá z malého počtu zaměstnanců. Jedním z cílů ČambiTour je dle slov majitelky bojovat proti konkurenci, která mystifikuje klienty. Hlavní cílem je bezesporu osobní přístup ke klientům, neboť v dnešní uspěchané době, kdy řada lidí má čas na vybírání své dovolené převážně ve večerních hodinách, může jít o konkurenční výhodu. ČambiTour ještě do nedávna neměla pevnou pracovní dobu. Prezentovala se jako cestovní agentura, která je klientům k dispozici sedm dní v týdnu od 9:00 do 24:00. Po čase byla nucena tuto dobu upravit na šest dní v týdnu od 9:00 – 21:00, neboť to značně narušovalo její osobní život. I když na jejích webových stránkách došlo k upravení pracovní doby, nepřenesl se tento fakt do praxe. Jako stálý klient CA ČambiTour jsem nepocítila omezení pracovní doby, vzhledem k tomu, že jsem řadu nabídek ubytování od Lucie obdržela emailem v pozdních nočních hodinách. Tuto ojedinělou službu považuji za nový trend v rámci propagace ČambiTour. Za další z výhod považuji skutečnost, že ČambiTour vypůjčuje svým klientům knihy, letáčky, mapy a další propagační materiály o dané destinaci. Je ale pravdou, že tuto službu Lucie poskytuje spíše stávajícím klientům, neboť v minulosti o mnoho cenných materiálů přišla. O celkovém charakteru a pozitivním ladění firmy vypovídá i její logo, které tvoří racek létající nad sluncem, které má symbolizovat písmeno „C“ jako počáteční písmeno firmy. Můžeme ho vidět nejen na oficiálních webových stránkách agentury, ale i na vizitkách. V budoucnu by ho majitelka byla ráda, aby ji racek prezentoval na všech jejich propagačních materiálech. 40

CA ČambiTour si za necelé tři roky na trhu vybudovala slušnou pozici mezi cestovními agenturami. Ročně poskytne své služby více než 600 klientům. Za rok 2013 zprostředkovala zájezd 351 klientům a zhruba 385 letenek do nejrůznějších destinací světa. Z uvedené charakteristiky vyplývá, že ČambiTour se zabývá pouze výjezdovým cestovním ruchem. O příjezdovém cestovním ruchu prozatím neuvažuje, neboť se domnívá, že v České republice je již firem zabývajících se příjezdovým cestovním ruchem mnoho. V závěru našeho rozhovoru ale uvedla, že se této možnosti do budoucna nebrání. V současné době zprostředkovává zájezdy, letenky, transfety na česká a německá letiště, pojištění od pojišťovny Allianz a v neposlední řadě také eurodny, hangar party či svatby v exotických destinacích. Co se týče zprostředkovávání zájezdů, ČambiTour se zaměřuje nejen na evropské destinace, ale i na ty exotické, neboť jsou v současné době velmi žádané. Nejčastěji poptávanými a následně i zprostředkovanými exotickými destinacemi jsou dle ČambiTour Maledivy, Srí Lanka a Thajsko, protože jsou pro klienty něčím novým, dosud nepoznaným. Tyto destinace jsou oblíbené také z toho důvodu, že jsou bezpečné a není zde povinnost se nechat očkovat. Vzhledem k tomu, že cestovní agentura by nemohla existovat bez partnerství a spolupráce, spolupracuje ČambiTour s třiatřiceti českými cestovními kancelářemi. Mezi nejznámější patří CK Alexandria, CK Blue Style, CK Fischer, CK Neckermann a CK Eximtours. Další cestovní kanceláří je Rudolf Reisen, díky které ČambiTour prodává zájezdy německých cestovních kanceláří. Spolupráce s německými cestovními kancelářemi je pro cestovní agenturu důležitá, neboť jak jsme již uváděla v kapitole 2. 1., většina Čechů volí při výběru své zahraniční dovolené právě některou z německých cestovních kanceláří. Spolu s CA ČambiTour vycestovalo za rok 2013 s německou cestovní kanceláří 42 zákazníků z celkového počtu 351 zákazníků. Je tedy vidět, že i tato malá cestovní agentura zaznamenala zájem lidí o německé cestovní kanceláře. ČambiTour se snaží spolupracovat s takovými cestovními kancelářemi, které mají dobré jméno. Každá z nich by se pokud možno měla zaměřovat na jinou oblast světa, aby ČambiTour mohla uspokojit široký segment klientů. Je třeba podotknout, že ne každá cestovní kancelář chce uzavřít smlouvu s malými cestovními agenturami. Čím lepší bude mít ČambiTour na trhu cestovního ruchu jméno, tím si zřejmě zajistí spolupráci s dalšími cestovními kancelářemi do budoucna. Na druhou stranu je pravdou, že některé přední české cestovní 41

kanceláře by se bez spolupráce s cestovními agenturami neobešly, neboť až 50 % jejich zájezdů je prodáno díky právě cestovním agenturám. Velkou výhodu ČambiTour jsou jistě konzultační služby, které jsou v dnešní uspěchané době velice žádané. Zejména starší lidé, kteří již takzvaně „zpohodlněli“ jistě tuto službu ocení, neboť se jim líbí, když je o ně pečováno jak při nákupu dovolené, tak i samozřejmě v jejím průběhu. Jak jsem již uváděla v kapitole 2.1, většina mladých lidí není zvyklá využívat služby cestovní agentury, ale mnohdy ani cestovní kanceláře. ČambiTour si tento fakt plně uvědomuje, a proto jako další z jejich výhod a novou formu propagace vidím osobní přístup ke klientovi. Dle jejich slov se snaží klientovi najít takové řešení, které bude pro něj nejvýhodnější. Pokud ji tedy osloví klient s přáním navštívit některou z exotických destinací, raději mu doporučí, aby do země odcestoval sám, tedy nikoliv s ní ani s cestovní kanceláří, a zprostředkuje mu prodej nejvýhodnější letenky. ČambiTour chce svým klientům dát najevo, že cestování s ní je jedinečné, moderní a takzvaně „šité na míru.“ Majitelka se bohužel občas setká s klienty, kterým věnuje mnoho času při výběru jejich dovolené. Oni si však zájezd, v konečném důsledku, zakoupí u dané cestovní kanceláře. Klienti se buď vymlouvají, že dovolenou odložili, anebo že ji nechtěli dále obtěžovat. Je tedy patrné, že lidé nemají představu, jak taková cestovní agentura funguje a že jejím jediným příjmem jsou provize za prodaný zájezd. ČambiTour se proto proti tomuto jevu snaží bojovat. Na svém facebookovém profilu se již několikrát snažila vysvětlit podstatu cestovní agentury a zajistit tak, aby do budoucna k takovému nedorozumění již nedocházelo.

2.3.2 Marketingová komunikace ČambiTour CA ČambiTour se může pyšnit bohatou marketingovou komunikací se svými klienty. Majitelka si zakládá na již zmiňovaném osobním přístupu a to vidí jako jednu ze svých největších výhod oproti konkurenci. Na začátku své kariéry, tedy v době kdy byla ještě studentkou Vysoké školy ekonomické, neměla finanční prostředky pro reklamu. Téměř jedinou její reklamou, mimo webové stránky a profilu na sociální síti Facebook, byla v podstatě dobrá pověst mezi známými, kteří si předávali své zkušenosti. Nejvýznamnější formou komunikace je bezesporu sociální síť Facebook, kde se Lucie zaregistrovala dne 1.

42

října 2011.5 Od té doby je to její hlavní nástroj komunikace s klienty. Skutečnost, že je Facebook významnou sociální síti hlavně mezi mladými lidmi dokládá i společnost ZoomSphere, zabývající se statistikami pro sociální sítě, která na svých stránkách uvádí k červenci roku 2013 celkem 3 943 240 aktivních uživatelů z České republiky (www.zoomsphere.com/charts/facebook/countries/europe/). Na Facebooku je tedy velká koncentrace mladých lidí, navíc se jedná v posledních letech o velmi módní záležitost, a proto je pro ČambiTour skvělým nástrojem propagace. V současné době má ČambiTour na Facebooku 3 363 příznivců. Majitelka prostřednictvím něj pravidelně informuje své klienty o nejvýhodnějších nabídkách dovolených do nejrůznějších destinací světa anebo se jen svým klientům připomene milým pozdravem doplněným fotografií z její kanceláře. Na Facebooku jsou také vyvěšovány fotografie z cest ČambiTour či jejich klientů. Takto nejčastěji vypadá nabídka CA ČambiTour vyvěšená na sociální síti „Oslavte svátek sv. Valentýna v jednom z nejromantičtějších měst Evropy - v Římě! Příklad ceny: 13. 2 . - 15. 2. 2014, letenka + 4* hotel v centru se snídaní a střešní vířivkou: 6 500 Kč/osoba. Více info na [email protected]; jiná města a délky pobytu na vyžádání!” (www.facebook.com/cambitour?fref=ts). Pod takovýmto typem nabídky se do několika minut zpravidla objeví řada komentářů či dotazů od potenciálních zájemců. Následný prodej zájezdu probíhá buď prostřednictvím sociální sítě, kdy nedojde k osobnímu setkání anebo se společně dohodnou na termínu osobní schůzky. Až 60 % klientů osloví tuto cestovní agenturu skrze Facebook, což je velmi vysoké číslo a není třeba pochybovat, že tato sociální síť je velmi významná v rámci její propagace. Osobní setkání je další formou komunikace ČambiTour s klienty. Jak již bylo řečeno v kapitole 2.3.1, cestovní agentura má sílo na Praze 1 ve Spálené ulici, kde dochází k osobním schůzkám. Kancelář je vybavena pracovním stolem, počítačem a příjemným koutkem s pohodlnými židlemi, aby se klient cítil příjemně. Lucii jsem měla možnost dvakrát v této kanceláři navštívit a musím říct, že nejenom díky příjemnému prostředí, ale i díky jejímu velmi pozitivnímu naladění jsem se cítila uvolněně. Díky jejímu velice milému, vstřícnému a osobnímu přístupu věřím, že tato cestovní agentura opravdu nemá konkurenci. Osobní setkání dle Lucie není příliš rozšířené, neboť lidé nemají čas a je pro

5

Profil na sociální síti Facebook sloužil zpočátku jako poradenství v oblasti cestovní, které byla nucena Lucie později změnit na cestovní agenturu. ČambiTour jako cestovní agentura je na Facebooku zaregistrována až ke dni jejího vzniku, tedy k 10. 1. 2012.

43

ně pohodlnější řešit dovolenou prostřednictvím Facebooku, emailu či telefonu. Je zajímavé, že majitelka pozoruje nárůst osobních schůzek vždy s blížícím se létem, což je vidět i v grafu č. 2. Tento graf zobrazuje počet prodaných zájezdů ČambiTour dle jednotlivých měsíců za rok 2013. ČambiTour by chtěla navýšit počet osobních setkání, neboť má zkušenost, že to má na klienta pozitivní efekt. Zájezd je většinou zakoupen již při prvním setkání. Zřejmě je to dáno faktem, že osobní setkání je do určité míry zavazující. Vzhledem k tomu, že starší generace většinou nemá profil na sociálních sítích a nemá tak tedy možnost komunikovat s ČambiTour prostřednictvím Facebooku, jsou zde samozřejmě oficiální stránky cestovní agentury. Na těchto stránkách se majitelka snaží informovat své klienty stejně kvalitně jako na Facebooku. Zřídila zde i chat, který umožňuje klientům chatovat online jako je tomu na sociální síti. Po důkladném prostudování jsem ale zjistila, že webové stránky nejsou tolik aktualizované a sociální síti tedy nemohou konkurovat. Opět tedy musím konstatovat, že Facebook je nejrychlejší, nejmodernější a nejefektivnější forma komunikace s klienty. ČambiTour se tak snaží oslovit mladé lidi, kteří jak již bylo zmíněno,

nejsou

zvyklí

využívat

služeb

cestovních

agentur.

Prostřednictvím

facebookového tlačítka „To se mi líbí“ se o této cestovní agentuře může dozvědět mnohem více lidí, než by tomu bylo u klasické reklamy inzerované například na autobusových zastávkách. Po kliknutí na toto tlačítko se totiž na profilu daného uživatele objeví odkaz na tuto agenturu a tak zde existuje určitá možnost, že si ČambiTour všimne několik set dalších uživatelů a stanou se tak budoucími klienty. Facebook má ještě jednu obrovskou výhodu a to, že je zcela zdarma. Náklady na reklamu ČambiTour jsou v tomto směru nulové.

2.3.3 Nové trendy v propagaci ČambiTour Této kapitole bude věnována největší pozornost, neboť cílem mé práce je zhodnotit nové trendy v propagaci cestovních kanceláří a agentur. V tomto případě bude pozornost soustředěna na CA ČambiTour. Jak již bylo uvedeno v předešlé kapitole 2.3.2, ČambiTour se propaguje hlavně na sociální síti Facebook odkud získává nejvíce klientů. Prostřednictvím této sítě ji kontaktuje až 60 % jejich klientů. Tato sociální síť je tedy prozatím jedničkou v její propagaci. 44

V minulosti se majitelka snažila informovat veřejnost o této agentuře pomocí letáků, které vhazovala lidem do schránek. Postupem času od této činnosti upustila, neboť zjistila, že letáky v dnešní době nemají význam. Lidé zpravidla leták ani nečtou a ihned ho po vyndání ze schránky vyhodí do směsného odpadu. S úspěchem se nesetkala ani jednorázová akce prováděná v obci Tuchoměřice, odkud majitelka pochází. Díky místostarostce obce byla ČambiTour prezentována na webových stránkách obce a její letáky byly vyvěšovány na autobusových zastávkách. Výsledkem bylo splynutí jejich letáků s jízdními řády a nulová reakce lidí na tuto cestovní agenturu. ČambiTour se také snažila získat klienty tím, že nabízela k daným zájezdům poukaz na kosmetické služby či masáže. Tištěnou formu propagace tedy ČambiTour hodnotí jako neefektivní. ČambiTour si zakládá na bezplatných konzultačních službách, které jsou její značnou konkurenční výhodou a novým trendem v rámci propagace. Je potřeba zdůraznit, že i když je její pracovní doba stanovena na 9:00 – 21:00, až 50 % veškerých jejich obchodů uzavírá s klienty mezi 20:00 – 24:00. ČambiTour pracuje až 16 hodin denně, což velice narušuje její osobní život. Je si vědoma, že pokud nebude klientům k dispozici v pozdních večerních hodinách, ztratí tak svoji obrovskou konkurenční výhodu. Na trhu existují firmy zabývající se konzultačními službami v mnoha oblastech, ale dosud zřejmě neexistuje žádná, kromě ČambiTour, která by je poskytovala v rámci cestovního ruchu zcela zdarma. Za konkurenci by se dala považovat společnost Exclusive Tours, která se také zabývá poradenstvím a konzultačními službami v oblasti cestovního ruchu, ale v jejím případě je klient nucen zaplatit kauci ve výši 15 000 Kč. Jakákoliv propagace je dle slov majitelky velmi drahá a pro tak malou cestovní agenturu jako je ČambiTour téměř nemožná. Přeci jenom se ČambiTour kromě sociální sítě, prezentuje v televizi, časopisech a na veletrzích. V prosinci roku 2013 byla hostem pořadu Travel Journal. Jde o pořad zabývající se cestováním a zajímavými místy naší země. Lucie v pořadu nemluvila přímo o své cestovní agentuře, ale o sopce Stromboli. Na začátku a na konci vysílání však byl zveřejněn název cestovní agentury a její webové stránky, a tak zde existovala, ale stále ještě existuje možnost, že si ČambiTour všimnou noví klienti. Rozhovor s Lucií můžeme zachytit na televizním programu UPC Express, který je dostupný v kabelových sítích společnosti UPC Česká republika s.r.o. S propagací v tištěných periodikách má ČambiTour také zkušenost. V září roku 2012 se ČambiTour 45

v kladenského měsíčníku Kamelot vyjadřovala k cestování mimo sezónu a uvedla zde konkrétní nabídku ubytování v Kalábrii. Logo cestovní agentury zde použito nebylo, ale název „ČambiTour“ byl zmíněn hned dvakrát. O ČambiTour byla zmínka i v časopise COT Business, což lze považovat za velmi seriózní formu propagace, neboť tento časopis má tradici od roku 1999. V únorovém čísle roku 2012 se zde Lucie vyjadřovala ke stornu zájezdu. Ani v tomto článku nebylo použito logo agentury a tak lze jen spekulovat, jestli malý název v textu upoutal pozornost klientů a na základě tohoto článku ji kontaktovali. Na počátku roku 2014 dostala Lucie možnost se propagovat v dubnovém čísle dámského časopisu Joy, kde bylo uveřejněno logo její cestovní agentury. Jednalo se o akci, kosmetické značky Green Line, kdy se soutěžilo o euro víkend do Říma. V případě, že si zákazník koupil alespoň dva produkty od této kosmetické značky v drogeriích DM, splnil soutěžní podmínky a měl štěstí, mohl tento zájezd vyhrát. Soutěžní leták byl také umístěn u všech regálů drogerií DM, kde byla vystavena tato kosmetika. Logo ČambiTour zdobilo spodní část letáku. Z mého pohledu šlo o velmi vhodnou propagaci, neboť časopis Joy je oblíben nejen mezi mladými slečnami ve studentských letech, ale i dospělými ženami. Výhodou byla také zvolená drogerie DM, vzhledem k tomu, že jde o drogerii s 216 prodejnami po celé České republice a mezi občany je velmi oblíbená (www.dmdrogeriemarkt.cz/cz_homepage/o_spolecnosti/cisla_a_fakta/o_spolecnosti_cisla/). Dá se očekávat, že se na ČambiTour díky této propagaci obrátí s přicházejícím létem více klientů. U takto malé cestovní agentury je dle majitelky potřeba, aby spolupracovala s dalšími firmami podobné velikosti, ale odlišného oboru, a tím si vypomáhali v oblasti propagace. Pokud je řeč o veletrzích cestovního ruchu, tak je nutné si uvědomit, že jde o velmi nákladnou formu propagace, kterou si CA ČambiTour v současné době nemůže dovolit. Navíc majitelka o efektu této formy propagace značně pochybuje. Domnívá se, že řada lidí nenavštěvuje tyto veletrhy kvůli své dovolené, ale bohužel v převážné většině kvůli reklamním předmětům jako jsou tužky, bloky, trička, čepice a další. Češi jsou obecně známí tím, že chtějí vysoký standard služeb za co možná nejnižší cenu. Sama majitelka se setkává s klienty, kteří jejich služeb nevyužijí, vzhledem k tomu, že se obávají nutnosti zaplatit za konzultační služby. Je velmi těžké lidi přesvědčit, že se opravdu nejedná o podvod, ale naopak jde o snahu vymanit se z obrovského množství cestovních agentur a stát se tak jedinečnou cestovní agenturou s osobním přístupem. Na zmíněných veletrzích 46

se majitelka snaží hlavně navázat kontakty s poskytovateli ubytování. Dále se zde zaměřuje na nejnovější trendy v oblasti cestovního ruchu a v neposlední řadě si z nich odnáší prospekty, letáčky a mapy, které potom dává zdarma klientům při koupi zájezdu. V teoretické části mé bakalářské práce, konkrétně v kapitole 1.6, jsem uváděla, že poskytovatele služeb by měli znát potřeby, chování a preference zákazníků, proto aby mohli na tyto potřeby reagovat. I ČambiTour se snaží reagovat na poptávku svých klientů, a proto převážně navazuje spolupráci s takovými cestovními kancelářemi, které mají bohatou nabídku zájezdů do destinací, které jsou pro Čechy takzvaně „in“. Dříve těmito destinacemi byly například Egypt a Tunisko, kde lidé strávili jejich dovolenou v uzavřeném rezortu a neměli tak možnost poznat místní kulturu. ČambiTour považuje za nový trend tedy hlavně fakt, že lidé chtějí být součástí života místních obyvatel, chtějí poznat místní kulturu, jídlo a přírodu. Klienti se při výběru své dovolené velmi často ujišťují, jestli nestráví dovolenou s několika set dalšími českými občany či českým personálem. Její nejčastěji zprostředkovanou evropskou destinací je Řecko, včetně jeho ostrovů. Problémem je, že lidé chtějí, aby jim ČambiTour našla takový zájezd do Řecka, který bude cenově srovnatelný s Egyptem, což není možné zajistit. Na moji otázku, proč je Řecko v posledních letech tak oblíbené měla majitelka jasno. „Řecko je oblíbené dle mého názoru hlavně proto, že nabízí mnoho krásných ostrovů a Češi jakožto lidé žijící na pevnině tyto ostrovy každoročně vyhledávají. Řecko je pro Čechy atraktivnější také díky čistému moři, bezpečnosti v zemi, bohatou historií a nádhernou přírodou“ (Vlastní zdroj). ČambiTour se snaží na tento trend reagovat, a proto tuto destinaci navštěvuje a snaží se zde nejen načerpat místní atmosféru, ale také získat kontakty na poskytovatele ubytování. CA ČambiTour se dále propaguje na webu navolnenoze.cz, cestujemespolu.cz a na sociální síti LinkedIn. Na portálu navolnenoze.cz, jehož cílem je podporovat české profesionály a živnostníky, je ČambiTour zaregistrována od 18. 11. 2013. Prezentuje se zde jako travel konzultantka, která na základě svých zkušeností vybere pro klienta, jak sama říká, zájezd šitý na míru. Je zde uvedena kontaktní adresa, telefon, email a v neposlední řadě odkaz na facebookový profil. Ve stručnosti zde také uvádí co všechno je pro klienty schopna zprostředkovat a sedm důvodů, proč by právě ji měl klient oslovit při výběru své dovolené. Web cestujemespolu.cz byl založen přímo majitelkou za účelem vlastní propagace bez nutnosti za tuto reklamu platit. Je potřeba upozornit, že se nejednalo o hlavní záměr, neboť tím byla pomoc klientům, kteří hledali spolucestujícího, najít takového parťáka, který měl 47

stejný problém. Na webu se objevil například příspěvek paní Jitky „Ahoj, ráda bych sehnala nadšence v tomto termínu, kteří by se chtěli zúčastnit stanové expedice na Safari v Keni, Ugandě a pozorování horských goril v tomto termínu. (Přes cestovní kancelář Stela Travel). Další účastníci jsou prý z Německa a Holandska a češka jsem zatím jen já. Večery u grilu v kempech pod stanama jsou asi lepší s lidma, se kterými probereme zážitky v češtině.

:-)

Pokud

by

se

někdo

našel

(spíše

ženy

nebo

páry),

ozvěte

se… Díky“[sic!](www.cestujemespolu.cz/a/55). Tento web lze zcela jistě považovat za nový trend CA ČambiTour, jen je škoda, že není pravidelně aktualizován a tak poněkud ztrácí svůj význam. ČambiTour v tomto ohledu tedy mohou konkurovat cestovní kanceláře, které na svých stránkách zveřejňují příspěvky od lidí hledající spolucestujícího podobným způsobem. Další sociální sítí, na které se Lucie prezentuje, je sociální síť LinkedIn. Jde o poněkud jinou formu sociální sítě než je zmiňovaný Facebook. LinkedIn se oproti Facebooku zaměřuje na profesní kontakty. Stejně jako na Faceboku si i zde uživatel přidává na svůj profil přátelé. V případě LinekdInu by však mělo jít o přátele, s kterými máme určitou profesní zkušenost. LinkedIn může tedy sloužit jako nástroj komunikace s lidmi z oboru. Prostřednictvím této sociální sítě Lucii nekontaktoval žádný z jejich klientů. Setkala se zde spíše s lidmi, kteří se chtěli v ČambiTour nechat zaměstnat anebo ji kontaktovali specialisté na marketing a reklamu z důvodu nabídky jejich služeb. ČambiTour je na této sociální síti zaregistrována hlavně z hlediska důvěryhodnosti. Za nový a z mého pohledu ojedinělý trend v rámci propagace ČambiTour považuji organizování takzvaných ČambiBazarů. Jde o akci, která je pořádaná zpravidla jedenkrát do roka, při níž si lidé vyměňují navzájem vše, co se jim již nehodí a je jim líto to vyhodit. Této akce se mohou zúčastnit jak ženy, tak i muži. Je pravdou, že ženy mají o tuto akci větší zájem, neboť si většinou vyměňují oblečení či kosmetiku. Na první pohled se může zdát, že tato akce nemá nic společného s cestováním, ale opak je pravdou. ČambiTour se snaží reagovat na aktuální trendy, mezi něž vyměňování věcí jistě patří. Důkazem je i vznik nejrůznějších webových stránek zabývajících se právě vyměňováním či prodáváním oblečení. Hlavním záměrem této akce není tedy pouze výměna věcí, ale také cestování. Na začátku každého ČambiBazaru Lucie představí nejen sebe, ale hlavně svoji cestovní agenturu. Vymezí předmět její činnosti, vysvětlí zúčastněným, jak taková cestovní agentura funguje apod. Celou akci Lucie zpříjemňuje vyprávěním zážitků ze 48

svých cest, promítáním fotografií či zúčastněné informuje o nejvýhodnějších zájezdech, které jsou právě v nabídce. Na konci každého ČambiBazaru Lucie rozdá každému své vizitky a letáčky a vzniká zde prostor pro individuální posezení. O této akci majitelka včas informuje potenciální zájemce prostřednictvím sociální sítě Facebook či svých webových stránek. Každoročně je o tuto akci větší zájem a zpravidla se jí účastní kolem dvaceti žen. Tento rok se toto číslo zcela jistě zvýší, neboť i já mám v plánu ČambiBazar navštívit. Myslím si, že tento nový způsob propagace může ČambiTour přinést mnoho nových klientů, neboť se jí podařilo vymyslet a zorganizovat takovou akci, která je pro lidi velmi atraktivní. Domnívám se tak proto, že lidé nejsou nuceni za tuto akci platit a může to být pro ně velmi přínosné ať už z hlediska charakteru této akce ale také cestování. Graf č. 2 zobrazuje počet prodaných zájezdů ČambiTour dle jednotlivých měsíců za rok 2013. Z tabulky lze vidět, že počet prodaných zájezdů této agentury je velmi závislý na sezónnosti. Nejvíce zájezdů bylo v minulém roce prodáno v letních měsících. Například v červenci ČambiTour zprostředkovala až 34 zájezdů. K nejslabším měsícům patřily v minulém roce měsíc leden a říjen, kdy byly dohromady prodány pouze čtyři zájezdy. Graf č. 2 – Počet prodaných zájezdů ČambiTour dle jednotlivých měsíců za rok 2013 40 34

35 30 25

22 18

20 15 9

10 5

7

9

11

10 3

1

0

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat od CA ČambiTour

49

5

7

Počty cestujících ČambiTour dle jednotlivých destinací za rok 2013 zobrazuje graf č. 3. Největší zájem zaznamenala ČambiTour v minulém roce o Chorvatsko, Řecko či Španělsko. V Řecku šlo především o ostrovy Kos, Lefkáda, Parga a Zakynthos. V rámci Španělska odcestovalo nejvíce klientů na ostrovy Mallorka a Menorka. Mezi evropské destinace s nejmenším zájmem patřila Francie, Maďarsko a další země mimo Evropu. Cestovní agentura Invia v únorovém čísle časopisu COT Business uvedla, že jejich nejčastěji zprostředkovanou destinací je v posledních letech také Řecko včetně jeho ostrovů. Skutečnost, že se Řecko společně s Chorvatskem řadí mezi nejnavštěvovanější destinace, dokládají i údaje z ročenky Ministerstva pro místní rozvoj z roku 2012. Graf č. 3 – Počty cestujících ČambiTour dle jednotlivých destinací za rok 2013 114

120 110 100 90 80 70 60

52

49

50 40 24

30 20 10

15

14 4

2

2

4

2

7

6

4

2

2

2

2

4

7

14 11 4

4

0

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat od CA ČambiTour Z grafu č. 4 lze vidět, že 18 % českých občanů zvolilo pro svoji delší cestu do zahraničí za rok 2012 právě Chorvatsko. Do Řecka odcestovalo 7 % rezidentů, což znamená, že šlo v minulém roce o čtvrtou nejoblíbenější destinaci. Na základě zjištěných dat lze říci, že nejoblíbenější a nejčastěji zprostředkované destinace CA ČambiTour odpovídají trendům dle ročenky Ministerstva pro místní rozvoj. Výjimku představuje Slovensko a Itálie, které se dle ministerstva umístily za minulý rok na druhém a třetím místě. ČambiTour však tento trend nezpozorovala. 50

Graf č. 4 – Delší cesty rezidentů do zahraničí dle cílové destinace za rok 2012 20% 18% 16% 14% 12% 10% 8% 6% 4% 2% 0%

Zdroj: Ročenka MMR ČR, 2012, s. 38. Vlastní zpracování. Z následujícího grafu č. 5, který znázorňuje zahraniční kratší cesty českých občanů dle místa pobytu je patrné, že rezidenti v roce 2012 zvolili především sousední země v případě, že cestovali na kratší dobu. Až 42 % rezidentů zvolilo sousední destinaci Slovensko následovanou Rakouskem a Německem. Celkem 25 % rezidentů odcestovalo do ostatních zemí Evropské unie.

51

Graf č. 5 – Zahraniční kratší cesty českých občanů dle místa pobytu za rok 2012 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% Slovensko

Rakousko

Německo

Ostatní země EU

Ostatní

Zdroj: Ročenka MMR ČR, 2012, s. 39. Vlastní zpracování. Na závěr této kapitoly bych ráda shrnula ČambiTour jako cestovní agenturu. I když by se mohlo zdát, že tato cestovní agentura s dvěma zaměstnanci nemá možnost se na trhu cestovního ruchu prosadit, vzhledem k obrovskému počtu cestovních agentur, opak je pravdou. ČambiTour se díky své píli a obrovskému nadšení pro cestování podařilo vybudovat stálou klientelu. ČambiTour je výjimečná také díky konzultačním službám, které nabízí zcela zdarma a díky tomu má obrovskou konkurenční výhodu oproti jiným cestovním agenturám. Velké plus přikládám i velkému zájmu majitelky o nové trendy v oblasti cestovního ruchu, protože má tak stále aktuální informace pro své klienty, což je v cestovním ruchu žádoucí. ČambiTour se tedy podařilo uchytit na trhu díky těmto bezplatným konzultačním službám, které lidem chyběly. Vývoj této cestovní agentury vidím optimisticky. Jediná skutečnost, která by mohla vést k jejímu zániku je neznalost lidí. Mám tím na mysli, že lidé ČambiTour využijí a zájezd si zakoupí u dané cestovní kanceláře. Pokud bude tato cestovní agentura fungovat i v budoucnu zcela jistě budu jejím věrným klientem a budu pozorovat, jak se vyvíjí a jaké nové trendy v rámci své propagace využívá.

52

III. Návrhová část Návrhová část je zaměřena na jeden konkrétní návrh, který se týká cestovní agentury ČambiTour. ČambiTour, jakožto malá cestovní agentura s dvěma zaměstnanci, se na trhu cestovního ruchu potýká s mnoha problémy, které komplikují její rozvoj. O těchto úskalích byla zmínka v analytické části. Z grafu č. 2, který znázorňuje počet prodaných zájezdů ČambiTour dle jednotlivých měsíců za rok 2013, můžeme vidět, že počet prodaných zájezdů je velmi závislý na sezónnosti. V prvních třech měsících minulého roku ČambiTour dohromady zprostředkovala pouze 17 zájezdů, což je oproti letním měsícům, kdy v červenci bylo prodáno až 34 zájezdů, obrovský výkyv. V návrhové části se tedy budu snažit navrhnout, jak by se ČambiTour mohla s těmito výkyvy vypořádat. Jak jsem již zmiňovala v analytické části, ČambiTour pozoruje nárůst klientů s blížícím se létem. Z grafu č. 2 lze vidět, že letní měsíce jsou pro tuto cestovní agenturu opravdu nejvíce ziskové a v zimních měsících strádá. Z tohoto důvodu bych navrhovala, aby se ČambiTour zaměřila více na svoji propagaci, zejména v měsících leden až březen, ale také od října do prosince. V minulosti ČambiTour pořádala semináře, kde lidem radila, jak cestovat s německými cestovními kancelářemi či individuálně, ale také poskytovala zajímavé a aktuální informace o destinaci Thajsko. Cílem bylo neprozradit klientům všechny informace, aby měli důvod se na ČambiTour po skončení semináře znovu obrátit a využili tak jejich služeb. Za tyto semináře byla vždy finančně ohodnocena. V poslední době se jim již nevěnuje. Hlavním důvodem je zejména nedostatek času hlavně v letní sezóně. Navrhovala bych tedy, aby se Lucie k těmto seminářům vrátila hlavně v zimních měsících a vyrovnala tak výkyvy v prodeji svých zájezdů. Na těchto seminářích by se snažila propagovat svou cestovní agenturu, zaměřovala by se zde převážně na exotické destinace, ve kterých je bezpečno a teplo, neboť tyto destinace jsou oblíbeny právě během naší chladné zimy. Další faktor, který by mohl přispět k vyrovnání výkyvů je přesunutí zmiňovaných ČambiBazarů na zimní měsíce. O této akci by byli zájemci informováni v předstihu hlavně na facebookovém profilu cestovní agentury, ale také na jejich oficiálních webových stránkách. Další možností, jak by se lidé mohli o ČambiBazaru dozvědět, by bylo vyvěšení jednoho letáku na dveřích daného místa, kde by se konal. Leták by byl vyvěšen alespoň 53

jeden měsíc před zahájením akce. ČambiBazar by se konal ideálně dvakrát do roka. První by byl uskutečněn v měsíci leden, neboť tento měsíc patřil v minulém roce k nejslabším. Druhý by se konal v měsíci říjen také z důvodu nízkého počtu prodaných zájezdů za minulý rok. Dalo by se tedy očekávat, že klienti by díky těmto akcím více poptávali zájezdy a ČambiTour by se podařilo zvýšit tržby. Zvýšený zájem lidí o koupi zájezdu v těchto měsících by se dal podpořit i nabídkou speciálních balíčků. V rámci balíčku by měl klient samozřejmě bezplatné konzultační služby, propagační materiály týkající se dané destinace a jako bonus by mohl sloužit poukaz na kosmetické služby nebo masáž, neboť s tímto druhem dárku má ČambiTour dobrou zkušenost již z minulosti. Pokud by tato alternativa byla pro tuto cestovní agenturu příliš nákladná, navrhovala bych se spojit s lidmi vyrábějící drobné předměty týkající se cestování 6, které by sloužily jako dárek k zakoupenému zájezdu. Dané produkty by ČambiTour od tvůrců nakupovala za symbolickou cenu. Součástí ČambiBazaru by byla, jako je tomu nyní, prezentace jednotlivých destinací, ukázka fotografií a bezplatná konzultace. Snažila bych se ho také obohatit i o zkušenosti klientů, kteří si u této cestovní agentury zájezd již zakoupili. Mohlo by se jednat o krátké vystoupení, kde by klient popsal jak spolupráce s ČambiTour probíhala a zároveň by možná zúčastněné přiměl ke koupi zájezdu. Je samozřejmé, že by se jednalo o pár jedinců, převážně známých, kteří by tuto službu provedli bezplatně. Celkový charakter akce by byl zachován, pouze by se změnila doba jeho konání a byl by obohacen o tyto výstupy. Navýšení počtu prodaných zájezdů v těchto měsících by bylo možné vyřešit i prodejem podobných speciálních zvýhodněných balíčků, které by se prodávaly od října do prosince. Klienti by si u ČambiTour zakoupili voucher na danou částku, který by potom věnovali jako dárek svým blízkým k Vánocům. Na voucheru by byl stanoven datum, do kterého je potřeba ho uplatnit. Zpravidla by se tedy jednalo například o konec února, aby měly tyto balíčky nějaký význam a přispěly tak k vyřešení daného problému. Obecně se tedy domnívám, že by se ČambiTour měla snažit více propagovat v zimních měsících, aby přikládala více klientům díky těmto podpůrným prostředkům. Věřím, že díky jejímu obrovskému nadšení se jí podaří tento problém během následujících let vyřešit a budu ráda, když to bude díky mnou navrženému řešení.

6

Mohlo by se jednat cestovatelské batohy, plážové tašky, pouzdra na doklady apod.

54

Závěr Tato bakalářská práce byla věnována aktuálním trendům na trhu cestovních kanceláří a cestovních agentur v České republice. Cílem práce bylo zhodnotit aktuální trendy na tomto trhu se zaměřením na stranu nabídky. Podařilo se mi potvrdit hypotézu, jejíž ověření dokládá postup řešení v analytické části. Na základě poskytnutých dat a ročenky Ministerstva pro místní rozvoj lze konstatovat, že cestovní agentura ČambiTour pozoruje stejný trend v oblíbenosti destinací, jako udává tato ročenka. Nejžádanějšími destinacemi byly dle ČambiTour v minulém roce Chorvatsko, Řecko a Španělsko. Výjimku tvoří destinace Slovensko a Itálie, které se v roce 2012 dle Ministerstva pro místní rozvoj umístily na druhém a třetím místě. ČambiTour tento trend však nezpozorovala. ČambiTour pozoruje i nárůst klientů, kteří chtějí odcestovat do zahraničí s německou cestovní kanceláří. V teoretické části jsem se věnovala trhu cestovního ruchu, vymezení pojmu cestovní kancelář a cestovní agentura, nabídkou a poptávkou v cestovním ruchu, orgánům koordinace a profesním asociacím cestovního ruchu v České republice. Závěr teoretické části se věnoval současným obecným trendům na straně nabídky. Analytická část byla věnována stručnému historickému vývoji cestovních kanceláří a cestovních agentur a dále se zaměřovala na problematiku konkurence německých cestovních kanceláří. Druhá kapitola analytické části se zabývala vývojem počtu cestovních kanceláří a cestovních agentur v České republice mezi roky 2003 – 2012. K této analýze byly použity bazické a řetězové indexy. Závěrečná kapitola byla zaměřena na konkrétní cestovní agenturu ČambiTour. Pozornost byla kladena hlavně na nové trendy v rámci propagace této cestovní agentury. Mezi tyto trendy patří především propagace na sociální síti Facebook, bezplatné konzultační služby, propagace v médiích a také organizování takzvaných ČambiBazarů. Vzhledem k tomu, že z analytické části vyplynulo, že ČambiTour se potýká s problémem velkého výkyvu v počtu prodaných zájezdů, snažila jsem se v návrhové části navrhnout řešení. Tato cestovní agentura by tedy měla především posílit svoji propagaci, zejména v měsících leden a říjen. Organizování takzvaných ČambiBazarů by se mělo přesunout do těchto měsíců. Dalším doporučením je nabízení speciálních balíčků k zakoupeným zájezdům. Společně se zakoupeným zájezdem by klient dostal poukaz na kosmetické služby či drobný dárek v podobě cestovatelské čepice, batohu či zápisníčku. ČambiTour 55

má s těmito dárky k zájezdům dobrou zkušenost, a proto jí je v této části doporučuji nabízet zejména v zimních měsících. Cíl práce byl naplněn, neboť jsem měla k dispozici potřebná data. Tato data byla shromažďována již od konce minulého roku, neboť ucelení dat vyžadovalo potřebný čas. Během získávání dat jsem se setkala kromě zmiňovaného času pouze s jedním problémem. Vzhledem k novele živnostenského zákona, ke které došlo v roce 2008, se výrazně ztížilo evidování počtu cestovních agentur, a proto v práci uvádím jejich počet pouze za období roku 2003 – 2007. Ohledně pomoci při analýze vývoje počtu cestovních agentur ale i cestovních kanceláří jsem se obrátila na Asociaci českých cestovních kanceláří a agentur, agenturu Czech Tourism, Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky, Ministerstvo průmyslu a obchodu a v neposlední řadě na časopis COT Business. Data týkající se cestovní agentury ČambiTour byla zjištěna na základě osobní konzultace s majitelkou této cestovní agentury. Mým přínosem tedy byla analýza konkrétní cestovní agentury a zhodnocení jejich aktuálních trendů zejména v oblasti propagace a dále využití statistických dat dle ročenky Ministerstva pro místní rozvoj a jeho dalších projektů.

56

Literatura [1] ATTL, Pavel a Karel NEJDL. Turismus I. 1. vyd. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2004, 178 s. ISBN 80-86578-37-2. [2] ATTL, Pavel, Alena POLÍVKOVÁ a Petr STUDNIČKA. Zásady zpracování bakalářských a diplomových prací. 2. vyd. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2012, 72 s. ISBN 978-80-87411-33-9. [3] COT business: communication on-line travel : časopis pro profesionály v cestovním ruchu: magazine for professionals in travel. Praha: C. O. T media, 2014, č. 2. ISSN 12124281. [4] ČambiTour. In: Facebook [online]. © 2014 [cit. 2014-03-07]. Dostupné z: https://www.facebook.com/cambitour?fref=ts [5] Česká republika. Zákon č. 159 ze dne 30. června 1999 o některých podmínkách podnikání

a

o

výkonu

některých

činností

v

oblasti

cestovního

ruchu.

In:

http://www.mmr.cz/getmedia/0afb9e3b-b09c-4a2e-be7d-5e7f79d2e8d8/Zakon-c-159-onekterych-podminkach-p. 1999. [6] Čísla. O společnosti [online]. © 2014 [cit. 2014-03-24]. Dostupné z: http://www.dmdrogeriemarkt.cz/cz_homepage/o_spolecnosti/cisla_a_fakta/o_spolecnosti_cisla/ [7] Delší cesty rezidentů do zahraničí dle cílové destinace (%). In: Cestovní ruch v České republice 2012 [online]. 2012 [cit. 2014-03-24]. ISBN 978-80-87147-44-3. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/a6bc21b6-0b35-45f9-8455-b3240d13b201/Cestovni-ruch-vCR-2012.pdf [8] DROBNÁ, Daniela a Eva MORÁVKOVÁ. Cestovní ruch: pro střední školy a pro veřejnost. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2004, 205 s. ISBN 80-716-8901-7.

57

[9] Hamarneh I. CESTOVNÍ RUCH V EVROPĚ - SOUČASNOST A BUDOUCNOST. (Czech). Czech Hospitality & Tourism Papers [serial online]. December 2013;20:43-57. Available from: Hospitality & Tourism Complete, Ipswich, MA. Accessed March 13, 2014. [10] HESKOVÁ, Marie. Cestovní ruch: pro vyšší odborné školy a vysoké školy. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2006, 223 s. ISBN 80-716-8948-3. [11] Historie: S Čedokem z Čech až na konec světa. Čedok [online]. © 2014 [cit. 2014-0307]. Dostupné z: http://www.cedok.cz/cedok/historie.aspx [12] Hlavní změny v zákoně č. 159/1999 Sb. s komentářem MMR.ČASOPIS COT BUSINESS

[online].

30.

06.

2006

[cit.

2014-03-30].

Dostupné

z:

http://www.cot.cz/index.php?page=200&jazyk=1&id=6320 [13] Keňa, Uganda (2014-03-11 až 2014-03-26). In: Cestujeme spolu.cz [online]. © 2012 [cit. 2014-03-07]. Dostupné z: http://www.cestujemespolu.cz/a/55 [14] KOTÍKOVÁ, Halina. Nové trendy v nabídce cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, 208 s. ISBN 978-80-247-4603-6.

[15]

MIHELJ

V.

NEW

TOURIST

PRODUCTS

FOR

NEW

TOURISTS'

EXPECTATIONS. Tourism & Hospitality Management [serial online]. May 2, 2010;:1075-1085. Available from: Hospitality & Tourism Complete, Ipswich, MA. Accessed March 13, 2014. [16] MINISTERSTVO. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [online]. © 2014 [cit. 2014-0306]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/cs/Ministerstvo/Ministerstvo [17] Mladá fronta dnes: Cestovky za zenitem. Jan Sůra. Praha: MAFRA, a.s., 2014. ISSN 1210-1168; EAN 9771210116034. [18] O asociaci. Asociace českých cestovních kanceláří a agentur [online]. © 2008 [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://www.accka.cz/area.asp?area_id=8&place_id=1 58

[19] PALATKOVÁ, Monika a Jitka ZICHOVÁ. Ekonomika turismu: turismus České republiky: vymezení a fungování trhu turismu, přístupy k hodnocení významu a vlivu turismu, charakteristika turismu České republiky. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 205 s. ISBN 978-80-247-3748-5. [20] PALATKOVÁ, Monika. a kol. Management cestovních kanceláří a agentur. 1.vyd. Praha: Grada, 2013, 217 s. ISBN 978-80-247-3751-5. [21] Poznávací cesty, náročné expedice, ale i pohodové zájezdy pro skupiny, nebo i jednotlivce na zakázku. AAA plus CK [online]. 2014 [cit. 2014-03-20]. Dostupné z: http://www.aaaplus.cz/ [22] Představení asociace. Asociace cestovních kanceláří České republiky [online]. 3. 7. 2009 [cit. 2014-03-20]. Dostupné z: http://www.ackcr.cz/predstaveni-asociace [23] Ročenka cestovního ruchu, ubytování a pohostinství 2004. 1. vyd. Praha: Mag Consulting, 2004, s. 75. ISBN 80-86724-05-0. [24] Ročenka cestovního ruchu, ubytování a pohostinství 2005. 1. vyd. Praha: Mag Consulting, 2005, s. 73. ISBN 80-86724-06-9. [25] Ročenka cestovního ruchu, ubytování a pohostinství 2006. 1. vyd. Praha: Mag Consulting, 2006, s. 73. ISBN 978-80-86724-11-9. [26] Ročenka cestovního ruchu, ubytování a pohostinství 2007. 1.vyd. Praha: Mag Consulting, 2007, s. 73. ISBN 978-80-86724-12-6. [27] Ročenka cestovního ruchu, ubytování a pohostinství 2009. 1.vyd. Praha: Mag Consulting, 2009, s. 80-82. ISBN 978-80-86724-39-3. [28] Ročenka cestovního ruchu, ubytování a pohostinství 2010. 1.vyd. Praha: Mag Consulting, 2010, s. 79-81. ISBN 978-80-86724-42-3.

59

[29] Ročenka cestovního ruchu, ubytování a pohostinství 2011. 1 vyd. Praha: Mag Consulting, 2011, s. 79-82. ISBN 978-80-86724-43-0. [30] Ročenka cestovního ruchu, ubytování a pohostinství 2012. 1.vyd. Praha: Mag Consulting, 2012, s. 79-82. ISBN 978-80-86724-44-7. [31] Ročenka cestovního ruchu, ubytování a pohostinství 2013. 1.vyd. Praha: Mag Consulting, 2013, s. 78-80. ISBN 978-80-86724-41-6. [32] Shrnutí hlavních výsledků šetření CK/CA (1. fáze). In: Statistické šetření ubytovacích zařízení cestovního ruchu, cestovních kanceláří a cestovních agentur na území ČR [online].

Brno,

26.

11.

2013

[cit.

2014-03-20].

Dostupné

z:

http://www.mmr.cz/getmedia/63d9a98d-fa3a-45f5-98a3-73fc1db6970c/2-Ubytovacizarizeni-2-faze-CK-1-faze.pdf [33] STUDNIČKA, Petr. Základy turismu. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2011. 90

s.

ISBN

978-80-87411-18-6.

Dostupné

z:

https://is.vsh.cz/auth/el/6310/leto2013/CR021/um/CR_021_Zaklady_turismu_studijni_opo ra.pdf. Studijní opora pro kombinovanou formu studia. Katedra cestovního ruchu.

[34] Summary of Facebook users in Europe. ZoomSphere [online]. 2013 [cit. 2014-03-24]. Dostupné z: http://www.zoomsphere.com/charts/facebook/countries/europe/ [35] Tempo růstu počtu cestovních kanceláří v České republice se zpomaluje. Mag Consulting

[online].

26.

9.

2013

[cit.

2014-03-30].

Dostupné

z:

http://www.magconsulting.cz/article.aspx?ArticleID=1362 [36] Zahraniční kratší cesty českých občanů dle místa pobytu. In: Cestovní ruch v České republice 2012 [online]. 2012 [cit. 2014-04-13]. ISBN 978-80-87147-44-3. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/a6bc21b6-0b35-45f9-8455-b3240d13b201/Cestovni-ruch-vCR-2012.pdf [37] Zájezdy za vínem a gastronomií 2014. Cestovní kancelář Geops [online]. © 20082014 [cit. 2014-03-20]. Dostupné z: http://www.geops.cz/zajezdy/vino-a-gastronomie/ 60

[38] Základní informace. Resort Svatá Kateřina [online]. © 2014 [cit. 2014-03-19]. Dostupné z: http://www.katerinaresort.cz/resort/wellness-hotel.html

61