VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R.O

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R.O.

Alissa Kazazayeva

Turecko a cestovní ruch

Bakalářská práce

2015

Turecko a cestovní ruch Bakalářská práce

Alissa Kazazayeva

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r.o. Katedra hotelnictví

Studijní obor: Hotelnictví Vedoucí bakalářské práce: Ing. Jana Kalabisová, Ph.D. Datum odevzdání bakalářské práce: 2015-04-22 E-mail: [email protected]

Praha 2015

Bachelor’s Dissertation

Turkey and Tourism Alissa Kazazayeva

The Institute of the Hospitality Management in Prague Department of Hospitality Management

Major: Hospitality Management Thesis Advisor: Ing. Jana Kalabisová, Ph.D. Date of Submission: 2015-04-22 E-mail: [email protected]

Prague 2015

Čestné prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Turecko a cestovní ruch“ zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná.

V souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r.o.

V Praze dne ........................................

......................................... Podpis

Poděkování: Tímto chci poděkovat Ing. Janě Kalabisové, Ph.D., vedoucí této práce, za připomínky a čas, kterými věnovala při zpracování práce.

ABSTRAKT

Bakalářská práce je věnována cestovnímu ruchu v Turecku. Cestovní ruch je velmi široký pojem, který v sobě zahrnuje nespočet nehmotných i hmotných statků či služeb, jež jsou v rámci něho prodávány či poskytovány. Cestovní ruch tvoří velmi významnou část národních hospodářství. Hlavním cílem práce je tedy analýza cestovního ruchu Turecka. Teoretickou část tvoří úvod do problematiky, tj. vysvětlení základních pojmů, které jsou spjaté s vybraným tématem. Praktická část práce rozebírá Turecko a cestovní ruch především z kvantitativního hlediska. Po kompletním vyhotovení teoretické a praktické části jsou navrženy doporučení, a to především s ohledem na provedené analýzy. Návrhy se týkají jednotlivých součástí cestovního ruchu v Turecku.

Klíčová slova: Turecko, cestovní ruch, statistika cestovního ruchu, turistické destinace

ABSTRACT

Thesis is devoted to tourism in Turkey. Tourism is a very broad term, which implies countless intangible and tangible goods and services which are sold or provided. Tourism is a very important part of the national economy. The main objective of this work is to analyze tourism in Turkey. The theoretical part consists of explanation of basic concepts that are associated with the theme. The practical part discusses tourism in Turkey especially in quantitative terms. After a completeevaluation of theoretical and practical pars of the thesis several recommendations made with regard to the topic. Those proposal are related to each component of tourism in Turkey.

Key words: Turkey, tourism, statistics of tourism, tourism destinations

OBSAH

ÚVOD ............................................................................................................................

10

Metodika použita v práci ..............................................................................................

11

TEORETICKÁ ČÁST ..................................................................................................

12

1.

Cestovní ruch .....................................................................................................

12

1.1. Základní pojmy .............................................................................................

12

1.2. Význam pro ekonomiku ................................................................................

14

1.3. Mezinárodní právní normy v dané oblasti ....................................................

15

Charakteristika země ........................................................................................

17

2.1. Základní údaje ..............................................................................................

17

2.2. Mezinárodní vztahy Turecka .........................................................................

21

Cestovní ruch v Turecku ...................................................................................

23

3.1. Charakteristika cestovního ruchu země .........................................................

23

3.2. Význam cestovního ruchu Turecka ve světovém kontextu.............................

24

3.3. Destinace cestovního ruchu Turecka .............................................................

24

3.4. Služby cestovního ruchu Turecka..................................................................

27

3.5. Infrastruktura cestovního ruchu země ............................................................

30

PRÁKTICKÁ ČÁST.....................................................................................................

34

2.

3.

4.

Analýza cestovního ruchu Turecka...................................................................

34

4.1. Celkové statistické údaje o cestovním ruchu v Turecku .................................

34

4.2. Analýza skladby turistů navštěvujících Turecko ............................................

42

4.3. Cestovní ruch a jeho vliv na ekonomické ukazatele země ..............................

45

5.

Podpora cestovního ruchu vládou Turecka ......................................................

48

6.

Souhrnné vyhodnocení ......................................................................................

50

NÁVRHOVÁ ČÁST .....................................................................................................

53

ZÁVĚR ..........................................................................................................................

55

SEZNAM LITERATURY A POUŽITÝCH ZDROJŮ ...............................................

56

PŘÍLOHA 1: Mapa Turecka s označením jeho geotermálních pramenů a termálních vod

59

SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK A GRAFŮ Obrázek 1: Schéma znázorňující vazby mezi jednotlivými sektory ............................

13

Obrázek 2: Schéma služeb v cestovním ruchu ............................................................

30

Tabulka 1: Celkové příjmy z cestovního ruchu Turecka za období let 2001-2014 ......

36

Tabulka 2: Počet turistů v Turecku v jednotlivých letech 2001-2014..........................

38

Tabulka 3: Průměrné náklady na 1 turistu v Turecku v absolutních číslech ................

40

Tabulka 4: Počet přenocovaných dní v absolutním vyjádření v desetinném čísle ........

42

Tabulka 5: Počet turistů v Turecku dle národnosti v absolutních číslech za rok 2014 .

44

Tabulka 6: Přehled turistů v Turecku dle důvodu jejich návštěvy v zemi....................

45

Tabulka 7: Podíl příjmů z cestovního ruchu Turecka na HDP za období 1998 až 2012 46

Graf 1: Vývoj počtu ubytovacích zařízení na území Turecka v letech 2000-2010 .......

24

Graf 2: Celkové příjmy z cestovního ruchu Turecka za období let 2001-2014 ............

35

Graf 3: Vývoj celkového počtu turistů v Turecku v jednotlivých letech 2001-2014 ....

37

Graf 4: Vývoj průměrných nákladů za 1 turistu v letech 2001-2014 ...........................

39

Graf 5: Přehled průměrně přenocování turisty v Turecku............................................

41

Graf 6: Rozložení národnosti turistů, kteří navštíví Turecko za rok 2014....................

43

Graf 7: Podíl cestovního ruchu na HDP Turecka v procentuálním vyjádření...............

47

ÚVOD

Cestovní ruch je velmi široký pojem, který v sobě zahrnuje nespočet nehmotných i hmotných statků či služeb, jež jsou v rámci něho prodávány či poskytovány. Obecné vnímání cestovního ruchu je přitom souhrn přechodných pobytů osob, nebo můžeme také říci turistů, kteří jezdí do různých cílových destinací, v nichž jsou jim poskytovány služby nejrůznějšího charakteru, které do tohoto slova rovněž spadají. Součástí jsou také organizace, které zajišťují zprostředkování celého procesu cestování. Autorka práce si toto téma zvolila z důvodu jeho velké aktuálnosti a faktu, že cestovní ruch tvoří velmi významnou část národních hospodářství. To dokazují zveřejněná čísla světovou organizací cestovního ruchu, která v minulosti uvedla, že 25 – 30% všech světových služeb tvoří cestovní ruch. Díky velké šíři tohoto tématu, se práce zaměřuje na jednu zemi - Turecko, a díky tomu nese název „Turecko a cestovní ruch“. Již podle názvu je patrné, že pozornost je zaměřena především na správné definování základních pojmů této problematiky, informací a analýz týkajících se vybrané země. Hlavním cílem práce je analýza cestovního ruchu Turecka. Dílčí cíle stanovené v této práci jsou:  Zajistit kvalitní teoretickou základnu, o kterou se bude opírat část praktická a především poslední a nejdůležitější část práce – část návrhová.  Detailně analyzovat statistická data charakterizující vývoj cestovního ruchu v Turecku.  Připravit souhrnné vyhodnocení analyzovaných dat.  Připravit návrh doporučení pro cestovní ruch Turecka. Hypotéza pro tuto práci zní: Zvýšil-li se význam cestovního ruchu Turecka v posledních letech? Teoretickou část tvoří úvod do problematiky, tj. vysvětlení základních pojmů, které jsou spjaté s vybraným tématem. Dále je rozebrán význam odvětví pro ekonomiku a jsou popsány jednotlivé mezinárodní právní normy, které upravují danou oblast. Navazující kapitola 2 – Charakteristika země, pak představuje Turecko a to nejprve z hlediska obecného a později z hlediska vztahu k odvětví cestovního ruchu, kde jsou rozebrány cílové destinace, služby, infrastruktura apod. 9

Praktická část práce rozebírá Turecko a cestovní ruch především z kvantitativního hlediska. Proto jsou pro vyjádření výsledků analýz použity grafy a tabulky, které jsou následně popsány. Celá část je rozdělena do několika subkapitol, kdy první popisuje použitou metodiku v praktické části. Dále je věnována pozornost detailní analýze jednotlivých statistických dat, která jsou čerpána především z oficiálních tureckých zdrojů (např. Turecký statistický úřad). Součástí praktické části je také rozebrání podpory cestovního ruchu vládou Turecka a nakonec souhrnné vyhodnocení. Po kompletním vyhotovení teoretické a praktické části budou navrženy doporučení a to především s ohledem na provedené analýzy. Návrhy se budou týkat jednotlivých součástí cestovního ruchu v Turecku a přitom se budou odkazovat na teoretickou část.

10

Metodika použitá v práci

V rámci praktické části bylo používáno několik metod tak, aby bylo dosaženo hlavního cíle práce - analyzovat cestovní ruch v Turecku a na základně toho vyhodnotit jeho slabiny a silné stránky, případně navrhnout nápravná opatření pro konkrétní výsledky. První metoda, která byla použita, nese název analýza primárních a sekundárních dat. Ta může být popsána jako deskripce a následná komparace myšlenek jednotlivých autorů na téma dané problematiky. Tento postup byl zvolen, když se autorka práce uchýlila k nějakým závěrům z důvodu větší validity a vyvarování se subjektivního pohledu, který do odborné práce tohoto typu nepaří. Tato metoda je však stěžejní především pro teoretickou část práce. Jako zdroje byly použity literatura, dále internetové stránky, které byly často nacházeny pomocí internetového vyhledavače www.google.com. Literatura byla vyhledávána především pomocí vyhledávacího programu Městské knihovny Praha, který se jmenuje Koniáš. Ve všech případech byl kladen důraz na aktuálnost a důvěryhodnost pramenů. Seznam použité literatury je umístěn na konci bakalářské práce. Nejvíce významnou součástí a metodou pro praktickou část práce je analýza dat a jejich následná úprava do potřebné podoby a celkových potřeb této práce. Autorka vycházela z oficiálních statistik Turecké republiky a jejího orgánu - Tureckého statistického úřadu. Okrajově byly informace doplněny z jiných pramenů. Velmi důležité bylo dodržet a sledovat data v určitém časovém horizontu. Bylo tak učiněno dle jejich dostupnosti, avšak minimální hranice byla 10 let, tak aby výsledky byly co nejvíce validní. U grafů je především důležité vidět vývoj daného ukazatele v čase a tato hranice byla na základě této skutečnosti určena jako nezbytná. Z důvodu větší přehlednosti a faktu, že na totožná data je možné koukat z více pohledů, jsou zpracována do dvou podob – tabulka (kvantitativní vyjádření vývoje hodnoty) a graf (zde je sledován především vývojový trend). Jednotlivé další specifikace a úprava dat je uvedena vždy u konkrétní kapitoly tak, aby byla pro čtenáře práce co nejsnazší orientace v obsahu. V následné části, které byla pojmenována tzv. „Návrhová“, jsou shrnuty poznatky z praktické části a za podpory znalostí z části teoretické jsou shrnuta všechna fakta a navrhnuta vhodná opatření pro jejich současný stav.

Metoda použita pro tuto část je metoda indukce.

11

TEORETICKÁ ČÁST

1.

Cestovní ruch

První kapitola nazvaná Cestovní ruch popisuje obecné charakteristiky tohoto odvětví služeb. Z důvodu přehlednosti je rozdělena do třech podkapitol. První podkapitola 1.1 popisuje obecné charakteristiky. Zaměřuje se především na význam tohoto pojmu, tedy co zahrnuje a jaké jsou vazby mezi jeho jednotlivými segmenty. Další podkapitolou je část 1.2, která se soustředí na obecný význam oblasti cestovního ruchu pro státní ekonomiky. Celá úvodní část je potom doplněna v subkapitole 1.3, kde jsou uvedeny mezinárodních právní normy, které upravují druh těchto služeb.

1.1. Charakteristika cestovního ruchu

Jak uvádí ve své publikaci Ryglová a kol.1, definování cestovního ruchu je závislé na více faktorech. Především pak na tom, z hlediska jaké vědní disciplíny je tento pojem zkoumán. Vzhledem k tomu, že pro cestovní ruch je velice důležitý ekonomický pohled, je velmi vystihující definice, kterou vyslovil F. W. Ogilvie již na začátku 19. století. Cestovní ruch je podle něj ekonomický jev spojený se spotřebou hmotných a nehmotných statků, hrazených z prostředků získaných v místě trvalého bydliště. Z této definice je patrné, že cestovní ruch není jenom jistý druh služby. Ale můžeme ho chápat také jako celé odvětví průmyslu, které se neustále rozvíjí a modernizuje. Do tohoto průmyslu lze zahrnout všechny služby, které jsou spjaty s cestováním nebo turistikou. Nad definicí cestovního ruchu se ve své knize z jiného pohledu zamýšlí i autoři Horner a Swarbrooke2, kteří píší, že je to krátkodobý přesun lidí do jiných míst, tedy míst, které nejsou jejich obvyklým pobytem, za účelem příjemných činností. Tyto slova vystihují podstatu tohoto odvětví. Zároveň je ale nutné upozornit na to, že nezahrnuje všechny možné aspekty. Dále autoři totiž poukazují na to, že do odvětví cestovního ruchu lze zařadit i dlouhodobé 1 2

RYGLOVÁ, BURIAN a VAJČNEROVÁ, 2011, str. 17. HORNER, 2003, str. 53,54

12

pracovní cesty a cestování spojené s lidskou prací. Tato definice je odlišná od té, která byla uvedena v prvním odstavci. Potvrzuje úvodní větu a dokazuje, že pohled jednotlivých autorů na tuto problematiku se liší. Můžeme tuto definici chápat a rozvést také jako střet poptávky (splněná přání klientů) s nabídkou (poskytované služby průmyslu). Za nejvíce obecnou, ale zároveň shrnující výše uvedené definice, byl vybrán výklad cestovního ruchu od Jakubíkové3, která píše následující: „Za cestovní ruch je označován pohyb lidí mimo jejich vlastní prostředí do míst, která jsou vzdálena od místa jejich bydliště, za různými účely, vyjma migrace a výkonu normální denní práce.“ Tento výklad bude použit jako směrodatný pro celý obsah práce. Ryglové a kol. 4 dále tvrdí, že můžeme průmysl rozdělit do několika sektorů:  Ubytovací služby (zahrnuje ubytovací služby – všechny typy ubytovacích zařízení, což zahrnuje vše od hotelových řetězců po živnostníky provozující malé penziony);  Atrakce (kulturní a sportovní vyžití v podobě např. zoologických zahrad nebo historických památek);  Doprava (všechny druhy dopravy vč. půjčoven dopravních prostředků);  Zprostředkovatelé (např. cestovní kanceláře, organizátoři, rezervační on-line systémy);  Organizace (např. turistické asociace).

Obrázek 1: Schéma znázorňující vazby mezi jednotlivými sektory

Zdroj: RYGLOVÁ, 2009, s. 65

3 4

JAKUBÍKOVÁ, 2012, str. 18 RYGLOVÁ, BURIAN a VAJČNEROVÁ, 2011, str.18

13

V následujícím schématu jsou graficky znázorněny souvztažnosti jednotlivých částí cestovní ruchu. Z obrázku je patrné, že části jsou na sebe úzce navázané a v některých případech funguje jen s velkými obtížemi jedna bez druhé. Doprava je potom bod, který sdružuje všechny části. Z tohoto důvodu je tato součást průmyslu nejdůležitější pro kvalitní fungování podnikání v cestovním ruchu.

1.2. Význam pro ekonomiku

Význam cestovní ruchu pro státní ekonomiky je značný a v konečném výsledku vypovídá o životní úrovni obyvatelstva daných zemí. Viturka5 dokonce tvrdí, že cestovní ruch a s ním spojená rekreace je nepochybně jedno z nejvýznamnějších a nejrychleji rostoucích odvětví světové ekonomiky. S tím jsou velmi spjaty společenské funkce, které mají sekundární dopad na ekonomiku. To popisuje na svých webových stránkách Institut Czech Tourism6 a dále uvádí, že společenské funkce můžeme vyjmenovat jako:  Všestranný rozvoj osobnosti;  Obnova duševních a fyzických sil;  Nástroj preventivního léčebného působení;  Účelné využití volného času;  Tvorba nového životního stylu;  Nástroj vzdělávání a kulturní výchovy člověka.

Všechny tyto aspekty napomáhají a zvyšují význam cestovního ruchu. Z toho pramení jeho ekonomické výhody a funkce. V prvé řadě je to dále podle Czech Tourism:  Vytváření pracovních příležitostí;  Vliv zahraničního cestovního ruchu na platební bilanci státu;  Zdroj kapitálu;  Obnova stávajícího bytového fondu;  Podnět pro rozvoj řemesel.

5 6

VITURKA, 2010, str. 100 RITÍŘOVÁ, 2010 [cit. 2015-03-28]

14

Všechny tyto jednotlivé aspekty lze shrnout tak, že podněcují konkurenceschopnost daného státu a posilují hospodářsky slabší a postižená území či ještě více rozvíjejí vyspělé ekonomiky. Důkazem toho, že význam cestovního ruchu není pro ekonomiku zanedbatelný, je i fakt, že roste význam mezinárodních organizací, které zaměřují své činnosti na jeho podporu. Za dvě klíčové organizace lze podle Palatkové7 označit UNWTO (United Nations World Tourism Organization)a WTTC (The World Travel & Tourism Council). Za další mezinárodní organizace, které řeší cestovní ruch v rámci svého portfolia lze označit OECD (Organisation for Economic Co-operation and Development) a OSN (Organizace spojených národů).

1.3. Mezinárodní právní normy v dané oblasti

Než bude přistoupeno k samotným mezinárodním právním normám v oblasti cestovního ruchu, je nutné podotknout, že jako i u jiných států, upravují tuto oblast v Turecku právní předpisy na národní (vnitrostátní) úrovni. Tyto předpisy ale nejsou podle tureckého Ministerstva Kultury a cestovního ruchu8 striktně formulované a nebrání proto tomuto významného segmentu v rozvoji tamní ekonomiky. Jedná se např. o Zákon č: 2634, který se nazývá (volně přeloženo) – Právo na podporu cestovního ruchu. Další polemika o přínosnosti a rozsahu regulace cestovního ruchu již není s ohledem na cíl dané práce vhodná. Z toho důvodu bude v dalším odstavci věnována pozornost právním normám, které jsou platné na mezinárodní úrovni. Mezinárodní právní normy v cestovním ruchu nabývají stále většího významu. Je to z důvodů politických, ekonomických či kulturních. Povětšinou je ale zájem ekonomický na prvním místě. Je to z důvodu navyšování národního bohatství země díky přílivu turistů za podpory cestovního ruchu. Upravování politicko-ekonomických vztahů je tedy pro všechny zúčastněné přínosem.

V mezinárodním kontextu upravují oblast cestovního ruchu především organizace: 7 8

PALATKOVÁ, 2011, str. 114,126 REPUBLIC OF TURKEY MINISTRY OF CULTURE AND TOURISM, 2015 [cit. 2015-03-28].

15

 UNWTO (Světová organizace turismu);  WTTC (Světová rada cestování a turismu);  OECD (Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj) – vstup Turecka rok 1948, patří k zakládajícím členským zemím OECD;  Organizace a programy v systému OSN (Organizace spojených národů) – kam patří např. World Trade Organization (WTO), v rámci ní jsou mezi státy uzavřené dohody a právní normy, které se členové zavazují dodržovat. Turecko je členem WTO od 26. března 1995. Vzniku organizace nesoucí toto jméno ale předcházel tzv. GATT signatář, do kterého se Turecko zapsalo již 17. října 1951. Vstup Turecka do OSN se pak datuje 24. října 1945.

Zajímavé je to také v rámci Evropské Unie, která má velkou řadu směrnic pro oblast cestovního ruchu. V rámci Evropského práva se můžeme setkat s těmito úkony:

Závazné právní akty  Nařízení (nejsilnější právní akt EU, závazné pravidlo, které musí být implementováno do právního řádu všech členských států);  Směrnice (závazná jenom pro určené členské státy, státy se zavazují k výsledku, kterého musí být dosaženo);  Rozhodnutí (závazný právní akt, pro toho, komu je určen – např. členský stát nebo konkrétní vnitrostátní subjekt);

Další akty  Doporučení (není právně závazné, jedná se o návod na vytvoření směrnice postupu pro členský stát);  Stanovisko (není právně závazné, vyjadřuje postoj institucí k nějakým otázkám);  Společenská akce a společenský postoj (zahrnuje spolupráci v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky a rovněž policejních a justičních orgánů v trestních věcech).

Turecká republika o vstup do Evropské Unie usiluje, zatím však neúspěšně.

16

2. Charakteristika země

Kapitola s názvem Charakteristika země byla zařazena proto, že je velmi důležité Turecko chápat po všech stránkách, než bude přistoupeno k samotnému zaměření se na problematiku cestovního ruchu. V následujících podkapitolách je proto tento stát rozebrán dle geografie, náboženství, politického systému, ekonomiky a kultury.

2.1. Základní údaje

Turecko, celým svým názvem Turecká republika, je státem demokratickým. Hlavní město je Ankara s počtem obyvatel9 5.045.083. Ještě větším městem než je Ankara, je trojnásobný Istanbul, který pojme, dle stejného zdroje, 14.160.467 obyvatel. Mezi další velká města patří Izmir, Bursa, Adana, Antalya nebo Mersin. Jako platidlo zde slouží turecká lira (značí se TRY – mezinárodní zkratka, TL – vnitrostátní zkratka). Z portálu Tureckem10 vyplynulo, že ze zkušenosti cestovatelů se v Turecku hovoří nejvíce turecky. Tento jazyk lze zařadit do tzv. turkické větve altajské jazykové rodiny. Jako další jazyk je zde používána kurdština, se kterou se lze potkat na východě země u menšiny obyvatel. Dorozumět se lze stále častěji bez větších problémů i anglicky. Tuto skutečnost ale komentuje na svých stránkách Ministerstvo zahraničí České republiky11 a doplňuje, že tento trend je omezen pouze pro vzdělanější vrstvy obyvatel a významná turistická střediska. Obecně je mezi obyvatelstvem Turecka znalost celosvětových jazyků stále nízká. Celkový počet obyvatel je v současné době podle oficiální statistický údajů Turecka12 76.481.847 lidí.

Geografie Turecka 9

TURECKY STATISTICKÝ INSTITUT, Hlavní statistika, 2015 [cit. 2014-03-28] PREMIA INVESTMENTS, 2015 [cit. 2014-03-28] 11 MINISTERSTVO ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ ČR, Základní informace o teritoriu, 2015 [cit. 2014-03-28] 12 TURECKY STATISTICKÝ INSTITUT, Hlavní statistika, 2015 [cit. 2014-03-28] 10

17

Jeho převážná část leží v Malé Asii, přičemž menší území zasahuje do jihovýchodní Evropy. Díky této skutečnosti se podle internetové stránky Zeměpis 13 dá Turecko označit za stát mezi Evropou a Asií. Turecko hraničí s několika státy a moři. Severovýchodní hranici tvoří Gruzie, východ patří Arménii, Ázerbájdžánu a Íránu. Jihovýchodně sousedí Turecko s Irákem a Sýrií. Jih omývá Středozemní moře, západ Egejské moře a sever je spojen s mořem Černým. Poslední sousední státy se nacházejí podél západní, tedy evropské, hranice, jsou to Řecko a Bulharsko. Při pohledu na mapu lze říci, že zeměpisný tvar Turecka připomíná obdélník. Ten je zhruba 1600 km dlouhý a 800 km široký. Plocha, na které se celý stát rozkládá, je velká 779 452 km2 (včetně vodních ploch). Z této celkové plochy je dle portálu Zeměpis14 využíváno 32% jako orná půda, 16% jako pastvina, 26% zabírají lesy a 26% půdy spadá do tzv. ostatních. Nejdelší řeka se nazývá Firat. Je dlouhá zhruba 2760 km. Nejvyšší turecký bod je hora Ararat s výškou 5166 m. Nejnižším bodem je Středozemní moře (0m). Turecko spadá do subtropického podnebního pásu.

Náboženství Turecko je dle sekulární zemí bez státního náboženství. To v běžném životě znamená, že turecká ústava zaručuje svobodu vyznání a myšlení. I přesto ale dle oficiálního náboženského složení15 je 99,7% obyvatelstva muslimů. Zbylá 0,3% jsou náboženství ostatní, do kterých lze zahrnout ortodoxní, židovské, katolické, gregoriánské nebo protestanské vyznání. Toto členění více rozebírá portál Zeměpis16, který uvádí, že 79% z muslimů tvoří tzv. Sunnitští muslimové a zbytek šíitští muslimové.

Politický systém Turecko je dle oficiálního zdroje17 řízeno parlamentní zastupitelskou demokracií. Hlava státu je prezident, který plní převážně diplomatickou a ceremoniální funkci. Přičemž vláda se rozděluje na tři orgány – výkonný, zákonodárný a soudní. Všechny jsou na sobě nezávislé.

13

ZEMĚPIS, 2015 [cit. 2014-03-28] ZEMĚPIS, 2015 [cit. 2014-03-28] 15 MINISTERSTVO ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ ČR, Základní informace o teritoriu, 2015 [cit. 2014-03-28] 16 ZEMĚPIS, 2015 [cit. 2014-03-28] 17 MINISTERSTVO ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ ČR, Základní informace o teritoriu, 2015 [cit. 2014-03-28] 14

18

Moc výkonná je tvořena Radou ministrů, kde stojí v čele premiér. Představitel zákonodárné moci je jednokomorový parlament. Velký vliv na politiku je také přikládán armádě, která funguje z části na vládě civilní. 18 Evropská historie Turecka je datována od roku 1923, kdy vznikla Turecká republika. Právě od této doby je tento stát považován za plnohodnotnou součást Evropy. Až ale se skončením druhé světové války se Turecko začalo zapojovat do mezinárodních evropských akcí, kdy v roce 1948 patřilo k zakládajícím členům společenství OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). V současné době je již členem NATO, OSN, CE a např. OBSE. Již několikrát se Turecko pokoušelo vstoupit do Evropské unie, ale do této doby nebyla jednání o jeho vstupu uzavřena s kladným výsledkem.

Ekonomika Turecká republika po celou dobu svého trvání používala systém založený na principu smíšené ekonomiky. V minulosti tvořilo nejvýznamnější sektor zemědělství. V současné době jde ale do ústupu a do popředí se dostávají služby a průmysl. Dnes se Turecko díky tomu může pyšnit dostatečně liberální průmyslově-agrární ekonomikou. Jak už bylo zmíněno výše, Turecko se stalo zakládajícím státem Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a rovněž patří do skupiny států, jež mají největší ekonomiky na světě – skupina G20. Dle oficiálních ekonomických zdrojů19 se dostalo až na 16. příčku v pomyslné kategorii největší ekonomika světa (HDP v paritě kupní síly 1,053 bilionů dolarů). Stejně jako ostatní státy světa, postihla v roce 2009 Turecko ekonomická krize. Již ale od následujícího roku ukazatel HDP opět silně roste.20 Dle portálu Turkstat21 dosahovala míra nezaměstnanosti až 9,2%, přesto ale ve srovnání s minulý rokem klesla. Velmi zajímavým faktem je, že ve srovnání se střední a východní Evropou je zde jedna zvláštnost. Z celkového počtu pracujících je přibližně 70% mužů. K velmi významným oborům, které přispívají k prosperující ekonomice, patří cestovní ruch, který zahrnuje i hotelnictví. Je to dáno rovněž přílivem zahraničních investorů, kteří mají zájem v zemi investovat nemalé peníze. 22

18

MINISTERSTVO ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ ČR, Základní informace o teritoriu, 2015 [cit. 2014-03-28] CIA, 2015 [cit. 2014-03-28] 20 CIA, 2015 [cit. 2014-03-28] 21 TURECKY STATISTICKÝ INSTITUT, Hlavní statistika, 2015 [cit. 2014-03-28] 22 CIA, 2015 [cit. 2014-03-28] 19

19

Co se týče vývozu a dovozu zboží jsou hodnoty dle TheWorldFactbook23následující: Vývoz (převážně oděvy, potraviny, textilie, kovové výrobky a strojní technika)  Německo (10,1 % k roku 2010);  Spojené království (6,4 %);  Itálie (5,7 %);  Francie (5,3 %);  Irák (5,3 %);  Rusko (4,1 %). Import (nejvíce zastoupená strojní technika, chemikálie, pohonné látky)  Rusko (11,6 %);  Německo (9,5 %);  Čínská lidová republika (9,3 %);  Spojené státy americké (6,6 %);  Itálie (5,5 %);  Francie (4,4 %);  Írán (4,1 %).

Kultura Velmi populárním sportem je v Turecku fotbal. Světově největší úspěch dosáhlo Turecko při Mistrovství světa 2002, kdy se umístilo na 3. Místě. Turecko bylo také jedním z míst, kde se v letech 2005-2011 konaly prestižní závody Formule 1. Ze serveru Tureckem24 lze doplnit skutečnost, že dalším velmi výrazným znakem pro V rámci cestovního ruchu je velmi oblíbenou činností turistů nakupování. Tento fenomén je v Turecku obohacen o smlouvání. To je v zemi považováno za druh sportu a je od zákazníků dokonce vyžadováno. Turisti jsou proto upozorňováni na to, že cena uvedená na výrobku není nikdy konečná.

2.2. Mezinárodní vztahy Turecka 23 24

CIA, 2015 [cit. 2014-03-28] TURECKEM.CZ, 2015 [cit. 2015-03-31]

20

Dle webových stránek Turecka25 lze konstatovat, že tento stát nemá dobré styky s převážnou většinou sousedních zemí. Jedinou výjimku tvoří Gruzie a Ázerbájdžán. Např. oblast, kde selhává zahraniční politika je ve vztahu k Arménii. Zde dokonce zdroj26 uvádí, že jsou zavřené hraniční přechody a do Arménie se z Turecka prý musí cestovat přes Gruzii. Naopak vztahy Turecka s Gruzií jsou v rámci možností přátelské, jak již bylo zmíněno výše. Další vztahy, které nejde nazvat vřelými, má Turecko s Bulharskem. Dále z výčtu evropských a dalších států je tato tendence mnohdy stejná. Již z historie pramení nevraživost mezi Tureckem a Řeckem. Důkazem toho je z minulých desetiletí tendence Řecka blokovat vstup Turecka do Evropské Unie. Naopak ale Ministerstvo zahraničních věcí27 uvádí, že se v současnosti vztahy zlepšují. Za povšimnutí stojí také jeho vztah k mocnostem. Zatímco k Rusku zaujímají zahraniční politici spíše nepřátelský vztah, ke Spojeným Státům Americkými pevné vazby. USA několikrát v historii potvrdila, že Turecko vnímá v oblasti blízkého východu za velmi významného strategického partnera. Jak uvedlo Ministerstvo zahraničních věcí28, pro dobré vztahy byl klíčový souhlas Turecka s umístěním radaru protiraketové obrany na jeho území a také spolupráce v době krize na Blízkém východě. Pro Evropu je také velmi zásadní postoj Turecka ke vzniklému společenství. Turecko se v minulosti několikrát pokusilo o vstup do EU, ale zatím neúspěšně. Ministerstvo zahraničních věcí29 k tomuto tématu v druhé polovině roku 2014 uvedlo: „Závěry Rady pro obecné záležitosti z prosince 2013 označují Turecko jako klíčového partnera, který má dynamickou ekonomiku, a který přispívá k prosperitě celého evropského kontinentu. Rada pro obecné záležitosti v nich dále vítá nedávné otevření negociační kapitoly 22 „Regionální politika“ jako první kapitoly po více než třech letech a podporuje využití tohoto okamžiku k dalšímu pokroku. V závěrech jsou oceněny pozitivní kroky Turecka jako např. přijetí demokratizačního balíčku, zároveň však konstatují přetrvávající nedostatky v oblasti základních práv a svobod a opakují nutnost zajištění dobrých sousedských vztahů. S ohledem na ilegální migrační toky Rada pro obecné záležitosti dále v závěrech zdůraznila význam ratifikace a implementace readmisní dohody s EU tureckou stranou.“ 25

TURECKO.ORG, 2015 [cit. 2015-03-31] TURECKO.ORG, 2015 [cit. 2015-03-31] 27 MINISTERSTVO ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ ČR, Základní informace o teritoriu, 2015 [cit. 2014-03-28] 28 MINISTERSTVO ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ ČR, Základní informace o teritoriu, 2015 [cit. 2014-03-28] 29 MINISTERSTVO ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ ČR, Základní informace o teritoriu, 2015 [cit. 2014-03-28] 26

21

Jako další důvody, které znemožňují Turkům vstup, uvádí server Turecko30 problematiku lidských práv, trest smrti, nepřiznání arménské genocidy, celní unie nebo hygienické předpisy.

Vízová politika Turecka I z předcházející kapitoly pramení vízová politika Turecka. Ta je otevřená pro občany Evropské Unie a také pro dalších šedesát asijských a afrických států. Díky tomu je velmi ulehčeno cestování občanů z např. chudých nebo nedemokratických zemí a díky tomu, kteří dále pokračují do Evropy. Tento vedlejší efekt způsobuje na mezinárodní úrovni problematiky přistěhovalců nemalý problém. Tento fakt je ale velkou výhodou pro většinu cizinců, kteří chtějí zemi jako turisté navštívit. I přesto, že není pro vycestování pro většinu zemí vízum povinné, stanovuje si s každou zemí Turecko podmínky ohledně cestovních dokladů. Např. pro české občany to znamená dle Generálního konzulátu ČR31 v Istanbulu, že: „Vzhledem k výjimce z vízové povinnosti platící pro Čechy (možnost 90denního pobytu na území TR bez víza) kterou budou Turci do výkladu započítávat, tedy platí, že český cestovní doklad pro vstup do Turecka musí být od 1. 1. 2015 platný nejméně 90 dnů plus 60 dnů, tj. 150 dnů od data vstupu na území.“

30 31

TURECKO.ORG, 2015 [cit. 2015-03-31] MINISTERSTVO ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ ČR, Základní informace o teritoriu, 2015 [cit. 2014-03-28]

22

3. Cestovní ruch v Turecku

V následujících kapitolách 3.1 až 3.5 je věnována pozornost cestovnímu ruchu v Turecku. Především pak jeho současnému postavení, tedy jeho charakteristice. Na to navazuje jeho význam pro Turecko a to jak celosvětově, tak i vnitrostátně. Dále jsou představeny významné destinace, které jsou cílem mnoha zahraničních turistů ročně. Vzhledem k destinacím jsou rozebrány služby, se kterými se v rámci cestovního ruchu můžeme setkat, a některé z nich jsou potom implementovány na stav v Turecku. Poslední kapitolu tvoří infrastruktura cestovního ruchu země, která uzavírá teoretickou základnu pro tuto bakalářskou práci.

3.1. Charakteristika cestovního ruchu země

Podle webové stránky Czechtrade32 je patrné, že nejvíce charakteristický je v současné době pro cestovní ruch v Turecku fakt, že roste obrovským tempem jeho rozmach. Má totiž nejrychleji rostoucí průmysl tohoto typu ve srovnání s ostatním cestovním businessem v oblasti Středozemního moře. Jak uvádí dále stejný zdroj, tempo růstu je meziročně odhadováno na zhruba 10 % a stále stoupá. Nárůstu přispěly služby na velmi vyspělé úrovni, historie zdejších metropolí a také mezinárodní ocenění v různých soutěžích. Město Istanbul, které je považováno za největší metropoli Turecka obdrželo např. ocenění mezinárodního časopisu Travel and Leisure Magazine za nejlepší evropské turistické město. Cestovnímu ruchu Turecka rovněž velmi přispívá místní podnebí a jeho veliká rozlehlost, díky které je možné v této zemi najít rozličné podnební podmínky i ve stejném ročním období. Tedy je možné navštívit např. pobřeží Turecka, kde panuje středomořské podnebí, od dubna až do počátku listopadu. To je bezmála celý rok. I z tohoto důvodu se země stává čím dál více navštěvovanou destinací.

32

CZECH TRADE, 2013 [cit. 2014-03-30]

23

3.2. Význam cestovního ruchu Turecka ve světovém kontextu

Už z předchozích kapitol je patrné, že význam cestovního ruchu v Turecku je i ve světovém kontextu značný. Velice potěšující je pro Turky skutečnost, že celosvětově drží Istanbul v oblíbenosti světových metropolí druhé místo, hned za proslulým thajským Bangkokem. Obecně lze potom dle Světové organizace cestovního ruchu33 (UNWTO) konstatovat, že se Turecko stalo šestou nejpopulárnější turistickou destinací světa. Tato země pojme miliony turistů z celého světa, kteří mohou využít velmi rozmanitých služeb a destinací na celém jejím území. Pro ilustraci je uveden graf vývoje počtu ubytovacích zařízení za období let 2000-2010. Graf 1: Vývoj počtu ubytovacích zařízení na území Turecka v letech 2000-2010

Zdroj: REPUBLIC OF TURKEY MINISTRY OF CULTURE AND TOURISM, Turizm Verileri, 2015 [cit. 2015-03-31]

3.3. Destinace cestovního ruchu Turecka

Destinace cestovního ruchu jsou rozdělené podle charakteristiky cílového místa. První skupinou jsou pobřežní rekreace, které sdružují oblasti nacházející se blízko moře. Druhou skupinu tvoří turecké národní dědictví zapsané v programu UNESCO. Ve třetí kapitole jsou 33

UNWTO, 2015 [cit. 2014-03-30]

24

popsány turecké přírodní rezervace a poslední, čtvrtá, kapitola shrnuje archeologické památky. Pobřežní rekreace Internetová stránka o rekreacích v Turecku34 uvádí, že většina turistů vyhledává pobřežní rekreace na Turecké a Egejské riviéře. Turecká riviéra se rozkládá okolo měst Antalya, Alanya, Belek, Side a Kemer. V blízkosti těchto měst se nachází velké množství hotelových komplexů, které nabízejí širokou škálu služeb na evropské úrovni. Téměř všechny hotely jsou v docházkové chůzi od pobřeží, což je podle stejného zdroje jeden z nejvyhledávanějších parametrů zahraničních turistů. Tato oblast se obecně vyznačuje širokými plážemi, historickými památkami, moderními hotely a motely, rybími restauracemi, velkým množstvím kaváren a barů. Druhá riviéra nese název Egejská, která leží blízko řeckých ostrovů. V rámci této oblasti jsou nejnavštěvovanějšími městy Marmaris, Bodrum, Fehtiye, Kuşadasi a Ölüdeniz. Tyto místa se vyznačují nádhernými odstíny moře, táhlými pobřežními zátokami s lodními přístavy, starobylými městy (Efes, Pamukkale, Thermess, Saklikent), širokou nabídkou vodních sportů a velkou rozmanitostí nabízených ubytovacích služeb (rodinné penziony až luxusní hotelové komplexy). Turecká pláž s názvem IztuzuBeach patří ke dvaceti nejkrásnějším plážím světa. Ta se nachází v blízkosti města Dalyan, které je součástí Egejské riviéry. Turecko tuto pláž zařadilo do chráněných.

Dědictví UNESCO Jak uvádí UNESCO35, do seznamu světového dědictví bylo na území Turecka zapsáno 13 památek. Většina z nich patří do seznamu kulturních, pouze 2 jsou součástí tzv. smíšených. Dle stejného zdroje je uveden níže kompletní seznam, kde je vždy v závorce uveden oficiální rok zapsání do seznamu.

Kulturní  Archeologické naleziště Troy (1998)  Bursa a Cumalıkızık: Narození Osmanské říše (2014)  Město Safranbolu (1994)

34 35

DOVOLENA V TURECKU, 2015 [cit. 2015-03-31] UNESCO, 2015 [cit. 2015-03-31]

25

 Velká mešita a nemocnice Divrigi (1985)  Hattusha: HittiteCapital (1986) – Dochované historické město  Historické Části města Istanbul (1985)  NemrutDağ (1987) – Mauzoleum, jedna z nejambicióznějších staveb z helénského období  Neolit Místo Çatalhöyük (2012)  Pergamon a její Multi-Layered Kulturní krajina (2014)  Selimiye mešity a její sociální komplex (2011)  Xanthos-Letoon (1988) – historické město s pohřebním uměním Smíšené  Národní park Göreme a Skalní stránky Cappadocia (1985)  Hierapolis-Pamukkale(1988) – přírodní památka s množstvím historických staveb z 2.st.př.n.l

Přírodní rezervace V Turecké republice se podle tureckého Ministerstva kultury a cestovního ruchu36 nachází několik přírodních rezervací a národních parků, především pak v oblasti Antalya. Za zmínku stojí dle cestovatelského portálu37 přírodní rezervace Alacadag. Ta se nachází právě v oblasti Antalya a je rozprostřená na ploše o velikosti 400 hektarů. Turisté zde mohou spatřit pestrou faunu (např. vlci, hyeny, jezevci, kuny, datly, kormoráni nebo želvy) i floru (20 druhů vzácných a starých stromů – např. červená borovice, cedr, jasan, bříza, jalovec nebo dub). Dalšími přírodním rezervacemi v Turecku jsou Ciglikara38 (stejná oblast jako Alacadag – Antalya) o rozloze asi 16 tisíc hektarů nebo Dibek39. Ciglikara je vyhlášenou chráněnou rezervací. Lze zde vidět nejznámější strom zvaný Baba Sedir, který je starý tisíc let a má průměr kmenu 2 metry a měří téměř 28 metrů. Ač by se mohlo zdát, že je to nejstarší strom v rezervaci, opak je pravdou. Prvenství si drží cedr, který je 2 tisíce let starý. Průměr jeho kmenu jsou bezmála 3 metry a výška dosahuje 25 metrů. Ze zvířat zde můžeme narazit na králíky, jezevce, veverky, kuny, medvědy nebo rysy. Třetí uvedenou rezervací je Dibek.

36

REPUBLIC OF TURKEY MINISTRY OF CULTURE AND TOURISM, Turizm Verileri, 2015 [cit. 2015-03-31] TURECKO V DETAILECH, 2015 [cit. 2015-03-31] 38 TURECKO V DETAILECH, 2015 [cit. 2015-03-31] 39 TURECKO V DETAILECH, 2015 [cit. 2015-03-31] 37

26

Ten je významný svým středomořským rázem a tvoří tak jedinečný ekosystém, který je také uznán tureckou památkou.

Archeologické památky Jak vyplynulo z kapitoly 3.3.2 Dědictví UNESCO, archeologických památek je na území Turecka poměrně velké množství. Centrem, kde se sdružují nalezené artefakty je podle portálu o světadílech40 Istanbul. Dle stejného zdroje lze říci, že se zde nachází centrální archeologické muzeum, které střeží rozsáhlé sbírky antického umění. Hlavní budova muzea je podobná antickému chrámu. Jsou zde umístěny sochy (bohů, řecké archaické sochy, bysty římských císařů apod.). Velice ceněnými exponáty jsou také nálezy původem ještě z Tróje, Kypru nebo Palestiny a královské sarkofágy. Komplex muzeí je doplněn ještě o menší budovu, která v sobě ukrývá nálezy ze starého Egypta či Mezopotámie. Nejznámějším nálezem v Turecku je socha Alexandra Velikého, jeho hlavy a sarkofág pocházející z roku 310 př.n.l. Dále dle Ministerstva kultury a cestovního ruchu v Turecku41 lze zařadit mezi archeologické památky na jeho území:  Historická místa;  Archeologické práce;  Starožitná města Turecka;  Divy Turecka;  Společné dědictví;  Starověké drahokamy a prsteny z Malé Asie.

3.4. Služby cestovního ruchu Turecka

Cestovní ruch a jeho služby se dají podle Jakubíkové42 charakterizovat podle několika hledisek. Je to z důvodu toho, že služby poskytované v rámci tohoto odvětví jsou velmi nesourodé. V této kapitole budou proto vyjmenovány podle stejné autorky jednotlivé 40 41 42

TURECKO SVĚTADÍLY CZ, 2015 [cit. 2015-03-31] REPUBLIC OF TURKEY MINISTRY OF CULTURE AND TOURISM, 2015 [cit. 2015-03-28].

JAKUBÍKOVÁ, 2012, str. 21-23

27

charakteristiky cestovního ruchu a budou zároveň doplněné o fakta přímo souvztažné s Tureckem. Nejvíce vypovídající pro téma této práce je rozdělit cestovní ruch podle jeho funkcí. Ty jsou právě těmi, co uspokojuje přání účastníků cestovního ruchu. Pro účely této práce jich bylo vybráno pouze několik, podle jejich důležitosti a zajímavosti. Kompletní přehled je možné vidět na schématu (Obrázek 2).

Stravovací Stravovací služby jsou v Turecku na dobré úrovni. S rozvíjejícím se cestovním ruchem ročně stoupá počet stravovacích zařízení a to především v turisticky vyhledávaných destinacích. Internetové stránky Turecko43 uvádí, že i hygiena restaurací je na vysoké úrovni, ač mají i přesto někteří Evropané stále předsudky. Typickými tureckými pokrmy jsou kebab, různé formy pečiva (pita nebo ekmek), bulgur (vařené krupky s kořením), pide (lze připodobnit italské pizze) atd. I z cestovatelského portálu Turecko v detailech44 je patrné, že turecká kuchyně je připravována z velice kvalitních surovin. Přesné počty stravovacích zařízení nejsou bohužel známy, ale na ilustraci vývoje v reálných číslech je možné uvést vývoj počtu zahraničních turistů v Turecku, který za období roku 2000 až 2010 stoupl podle statistických dat Turecka45 z 10.428.153 na 28.632.204 turistů.

Společensko-kulturní Turecko má dle oficiálního zdroje46velmi dobrou polohu pro pořádání různých kongresů a společensko-kulturních akcí. Vzhledem k tomu, že se nachází mezi Evropou a Asií stává se čím dál tím více využívanou destinací v souvislosti s těmito účely. Jsou zde vybudované speciální ubytovací komplexi, které v sobě ukrývají bohaté konferenční zařízení. Velkou výhodou jsou také náklady, které zde firmy ve srovnání s jinými Evropskými destinacemi zaplatí za služby, které jsou na velmi dobré úrovni. Druhou nespornou výhodou je také turecké klima.

43 44 45 46

TURECKO.ORG, 2015 [cit. 2015-03-31] TURECKO V DETAILECH, 2015 [cit. 2015-03-31] REPUBLIC OF TURKEY MINISTRY OF CULTURE AND TOURISM, 2015 [cit. 2015-03-28]. REPUBLIC OF TURKEY MINISTRY OF CULTURE AND TOURISM, 2015 [cit. 2015-03-28].

28

Sportovně-rekreační Nejvýznamnější oblastí ve sportovně-rekreačních službách tvoří golf. Jak uvedlo turecké Ministerstvo kultury a cestovního ruchu47, Turecko v posledních letech opakovaně vstoupilo do mezinárodních programů pro světové milovníky golfu. Na jeho území se nachází několik golfových center. Nejvýznamnějšími jsou dle stejného zdroje střediska v provincii Antalya, Mugla, Belek a Istanbul. Výhodou golfových center v Turecku je, že se převážně nacházejí v blízkosti rekreačních zařízení, hotelových komplexů a pláží. Nejvýznamnější golfovou destinací je Belek. Ten celkem pojímá 15 golfových hřišť s lůžkovou kapacitou přibližně 50.000 lůžek. Celý velkokapacitní areál navštěvuje v průměru 2.000.000 lidí ročně. Toto místo se také pyšní mezinárodním oceněním od Asociace Golf Tour Operators (IAGTO), které dostalo za nejlepší golf centrum v Evropě v roce 2008. Mezi další sportovní aktivity, které vyplývají z geografických specifikací země, patří v Turecku paragliding, rafting, plachtění, letecké sporty, potápění, horolezectví, zimní sporty (např. lyžování) nebo let balónem.

Lázeňsko-léčebné Podle tureckého Ministerstva kultury a cestovního ruchu48 má Turecko v této oblasti služeb velký potenciál. Na jeho území se totiž nachází zdroj geotermálních pramenů a termálních vod, které mají v evropském srovnání velmi dobré parametry. Místní přírodní prameny mají terapeutické účinky díky vysokému obsahu minerálů. Nacházejí se ve velké míře na pobřeží, což podporuje rozmanitost místního cestovního ruchu. Turecká vláda má za cíl investovat do této oblasti, protože v ní vidí velký potenciál do budoucna. V přílohách na konci práce je uvedená mapa, která vykresluje, kde se léčivé prameny nacházejí. Místa označují barevné tečky. Viz Příloha 1 - Mapa Turecka s označením jeho geotermálních pramenů a termálních vod.

Zdravotní 47 48

REPUBLIC OF TURKEY MINISTRY OF CULTURE AND TOURISM, 2015 [cit. 2015-03-28]. REPUBLIC OF TURKEY MINISTRY OF CULTURE AND TOURISM, 2015 [cit. 2015-03-28].

29

Zdravotní služby se podle serveru o Turecku49 dají rozdělit na státní a soukromé. Z toho je odvozena i kvalita a cena péče. Pro státní zdravotnictví je charakteristický spíše tzv. nižší standart a menší sazby za ošetření, kdežto v případě soukromé péče je ošetření na vyšší úrovni, ale klient si v tomto případě připlatí. Vzhledem k tomu, že jsou ale služby velice rozmanité a navzájem provázané, jak už také naznačila kapitola 1.1 Charakteristika cestovního ruchu, pro doplnění a rozvedení problematiky, je níže umístěno schéma, které znázorňuje jednotlivé vazby mezi jednotlivými službami.

Obrázek 2: Schéma služeb v cestovním ruchu

Zdroj: HESKOVÁ, 2006, str. 106

3.5. Infrastruktura cestovního ruchu země

Obecná charakteristika infrastruktury cestovního ruchu Infrastruktura cestovního ruchu je pojem, který zahrnuje více záležitostí. Dle Indrové50 do tohoto pojmu spadá dopravní infrastruktura a doprovodná infrastruktura, např. sportovněkulturní zařízení, zejm. potom cestovní kanceláře a turistická informační centra. To doplňuje

49 50

TRIPZONE, 2015 [cit. 2015-04-02] INDROVÁ, 2009, str. 179

30

publikace Rýglové a kol. 51, kde se uvádí, že infrastruktura cestovního ruchu umožňuje pobyt v dané destinaci a zvyšuje atraktivitu zahraničním turistů. Do infrastruktury můžeme zařadit dle Palatkové52: Infrastruktura pro leteckou dopravu – je sledován počet odletů, hustota letišť, počet leteckých společností pro danou destinaci apod.; Infrastruktura pro pozemní dopravu – zde je sledována kvalita a kvantita silniční, železniční a vodní dopravy; Infrastruktura pro cestovní ruch – zahrnuje a sleduje kvalitu a kvantitu ubytovacích kapacit, finančních služeb pro zahraniční turisté, cestovní kanceláře, informační centra a např. půjčovny aut.

Infrastruktura cestovního ruchu v Turecku Tato kapitola je strukturována dle rozdělení a obecného definování turistické infrastruktury dle Palatkové, viz přecházející kapitola 3.5.1.

Turecká letecká infrastruktura Dle sledovaných parametrů v tomto ohledu lze konstatovat, že síť tureckých letišť je poměrně hustá. Všechna velká letoviska disponují svým letištěm a i menší turistické cíle nejsou výjimkou. Celkem se jich na území dle největšího vyhledavače53 letenek Skyscanner54 nachází slovy čtyřicet jedna. Jedná se o letiště v Istanbulu, Diyarbakiru, Erzincanu, Ankaře, Gaziantepu, Musu, Antalyi, Denizli a dále letiště s názvem Cardak, Agatti Island, Adana, Malatya, Tekirdag, Trabzon, Elazig, Kahramanmaras, Dalaman, Sivas, Merzifon, Bodrum, Gazipasa, Kastamonu, Kayseri, Erzurum, Kütahya, Smyrna, Sanliurfa, Isparta, Van, Adiyaman,

Edremit/Korfez,

Nevsehir,

Batman,

Eskisehir,

SamsunCarsamba,

Kars,

SinopAirport, Antakya, Mardin, Bursa, Konya a IgdirAirport.

51

RYGLOVÁ, BURIAN a VAJČNEROVÁ, 2011, str. 150 PALATKOVÁ, 2011, str. 163 53 Služba Skyscanner je poskytována formou internetové stránky a umožňuje vyhledání nejlevnějších letů po celém světě bez nutnosti zadání konkrétních dat či dokonce destinací. 54 SKYSCANNER, 2015 [cit. 2015-04-02] 52

31

Dále lze dle stejného zdroje konstatovat fakt, že v současné době lze k přepravě do této destinace využít 3 hlavních aerolinek. To jsou Turkish Airlines, Pegasus Airlines a společnost Smart Wings. Frekvence plánovaných letů do Turecké republiky je velmi vysoká. Jenom z pražského letiště od roku 2010 lítá 9 spojení týdně do Istanbulu. I počet leteckých spojení z ostatních států světa je velmi vysoký a v letních měsících ještě více stoupá. Tento fakt lze sledovat např. na již zmíněném webovém portálu skyscanner.cz.

Infrastruktura pozemní dopravy Turecko je země velmi rozlehlá, proto se kvalita silnic na různých místech liší. Obecně lze tvrdit, že západní část Turecka je v tomto ohledu vyspělejší než východní a od toho se odvíjí i služby poskytované motoristům. Avšak většina silnic v obou oblastech je vybavena asfaltovým povrchem, který je relativně dobře udržovaný (srovnatelné s Českou republikou). Na území Turecké republiky se však ojediněle objeví i horské cesty, které mohou být hůře sjízdné a to především v zimě, kdy hrozí nebezpeční lavin. Dálnice vede přes bulharské hranice, Istanbul a končí ve městě Ankara. Dále jsou dálnice také na hlavních tazích kolem Izmiru, Mersinu a města Adana. Železniční síť v Turecku je dle cestovatelského portálu Mundo55 velmi řídká, ale i přesto se dá vlakem dojet z Istanbulu až na východ země. Poslední sledovaný druh – lodí doprava nemá obecně v Turecku dle CK MUNDO56 velký význam. To však neplatí pro Istanbul, kde v rámci jeho nejbližšího okolí provozuje společnost Istanbul Deniz Otobűsleri nemálo linek, které fungují v rámci městské hromadné dopravy.

Infrastruktura cestovního ruchu Vzhledem k neustále rostoucímu tempu oblíbenosti tureckých destinací pro cestování u zahraničních turistů je obecně kvalita a dostupnost ubytovacích zařízení a souvisejících služeb na velmi vyspělé úrovni. O co frekventovanější a větší město či oblast se jedná, o to více lze výše uvedené tvrdit. V tomto ohledu je také patrný neustálý neutuchající rozvoj. Tvrzení dokazuje aktuální nabídka předních cestovních kanceláří – Eximtours a Firo tour na letošní 55 56

CK MUNDO, 2015 [cit. 2015-04-03] CK MUNDO, 2015 [cit. 2015-04-03]

32

léto 2015, kde jsou podrobně popsány jednotlivé parametry odjezdových destinací včetně popisu doprovodných služeb, jako jsou přítomnost informačních center, zábavných a kulturních center či památek, finanční služby pro cestovatele, půjčovny dopravních prostředků

atd.

33

PRAKTICKÁ ČÁST

4. Analýza cestovního ruchu Turecka

Analýza cestovního ruchu Turecka je rozsáhlá kapitola, která obsahuje analýzy několika statistických ukazatelů, které dohromady tvoří komplexně ucelený obraz o situaci turismu a všeho souvisejícího v této zemi. Kapitola se opírá o teoretickou základnu, která této části předchází.

4.1. Celkové statistické údaje o cestovním ruchu v Turecku

V kapitole 5.1 Celkové statistické údaje o cestovním ruchu v Turecku jsou analyzovány obecné ukazatele, které základně vypovídají o turismu v této destinaci. Pro obecný základ a komplexní obrázek o této problematice byly vybrány následující čtyři. Příjmy z cestovního ruchu za jednotlivé roky uvedené ve světové měně USD. Jako druhý je rozebrán počet turistů, kteří zemi navštíví. Třetím bodem zájmu byly vybrány průměrné náklady 1 turisty na pobyt v Turecku. Posledním sledovaným ukazatelem je počet přehled průměrně přenocovaných dní v této oblasti. Ke všem čtyřem vybraným ukazatelům jsou uvedeny grafy a tabulky, které analyzují tu samou problematiku vždy z jiného úhlu pohledu. To je velice důležité pro komplexní obraz o těchto základních statistických údajích.

Příjmy z cestovního ruchu za jednotlivé roky Graf s názvem Celkové příjmy z cestovního ruchu Turecka za období let 2001-2014 znázorňuje vývoj příjmů v tisících dolarů za všechny služby spadající do oblasti cestovního ruchu, viz předchozí teoretické kapitoly. Na první pohled je patrná rostoucí tendence tohoto odvětví, i když s přihlédnutím na lineární vývoj (čistě teoretická křivka dokreslující skutečnost) je zřejmé, že několikrát za období se příjmy nepatrně snížily. Hlavním důvodem byla celosvětová hospodářská krize, která se bohužel dotkla i tak silně 34

rozvíjejícího odvětví jako je cestovní ruch v Turecku. V celkovém pohledu lze ale i přesto konstatovat, že tendence je stabilně rostoucí a dle současných prognóz by tento stav měl nadále pokračovat. Pro komplexní doplnění a celkového pohledu na danou problematiku je níže pod grafem umístěna i tabulka s přesnými čísly příjmů v jednotlivých letech.

Graf 2: Celkové příjmy z cestovního ruchu Turecka za období let 2001-2014

Příjmy z cestovního ruchu Turecka (v 000 $) vývoj příjmů v USD

Lineární (vývoj příjmů v USD)

Příjmy z cestovníh ruchu

40 000 000 35 000 000 30 000 000 25 000 000 20 000 000 15 000 000 10 000 000 5 000 000 20012002200320042005200620072008200920102011201220132014

Rok

Zdroj: vlastní zpracování, data: TURECKY STATISTICKÝ INSTITUT, Hlavní statistika, 2015 [cit. 2014-04-05].

35

Tabulka 1: Celkové příjmy z cestovního ruchu Turecka za období let 2001-2014 Celkový příjmy z cestovního ruchu 2001

10 450 728

2002

12 420 519

2003

13 854 868

2004

17 076 609

2005

20 322 111

2006

18 593 950

2007

20 942 501

2008

25 415 067

2009

25 064 481

2010

24 930 996

2011

28 115 694

2012

29 007 003

2013

32 308 991

2014

34 305 904

Zdroj: vlastní zpracování, data: TURECKY STATISTICKÝ INSTITUT, Hlavní statistika, 2015 [cit. 2014-04-05].

Celkový počet turistů v Turecku za jednotlivé roky Tato subkapitola obsahuje graf a tabulku, pomocí kterých jsou demonstrována přesná čísla a vývoj celkového počtu turistů v Turecku za jednotlivé roky. Dle statistického úřadu Turecka57, ze kterého jsou data zpracována, je nutné konstatovat, že čísla, která shrnují 57

TURECKY STATISTICKÝ INSTITUT, Hlavní statistika, 2015 [cit. 2014-04-05]

36

jednotlivé počty turistů v zemi, zahrnují turisty z cizích zemí a zároveň občany Turecka, kteří žijí buď na jeho území, nebo mimo, tj. po celém světě. Jedna z nejvíce zastoupených komunit Turků je např. v Německu.

Graf 3: Vývoj celkového počtu turistů v Turecku v jednotlivých letech 2001-2014

Celkový počet turistů v Turecku v jednotlivých letech

Počet nturistů v Turecku

Vývoj počtu turistů

Lineární (Vývoj počtu turistů)

50 000 000 45 000 000 40 000 000 35 000 000 30 000 000 25 000 000 20 000 000 15 000 000 10 000 000 5 000 000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

Rok

Zdroj: vlastní zpracování, data: TURECKY STATISTICKÝ INSTITUT, Hlavní statistika, 2015 [cit. 2014-04-05].

Příjmy, které jsou analyzovány v předchozí kapitole 5.1.1, vycházejí, mimo jiné, právě z počtu turistů, kteří navštíví jednotlivé destinace Turecka. Proto byl tento ukazatel zařazen do celkových hlavních ukazatelů, které přímo ovlivňují výsledky tohoto odvětví služeb. Z absolutních čísel je názorně vidět, že až na malé zakolísání v letech 2006, celkový počet turistů stále roste a to vysokým tempem. V absolutním vyjádření je nárůst turistů v Turecku z roku 2001 do roku 2014 vyčíslen jako skok z 13.450.127 na 41.415.070, což je více než trojnásobný nárůst. Stabilní nárůst v období 2001 až 2014 byl přerušen pouze v roce 2006, kdy Turecko zaznamenalo něco mále přes 4% procentní úbytek turistů. Pro lepší přehlednost a větší konkrétnost v jednotlivých číslech je umístěna tabulka, ze které vychází výše uvedený graf.

37

Tabulka 2: Počet turistů v Turecku v jednotlivých letech 2001-2014 Celkový počet turistů v Turecku 2001

13 450 127

2002

15 214 514

2003

16 302 053

2004

20 262 640

2005

24 124 501

2006

23 148 669

2007

27 214 988

2008

30 979 979

2009

32 006 149

2010

33 027 943

2011

36 151 328

2012

36 463 921

2013

39 226 226

2014

41 415 070

Zdroj: vlastní zpracování, data: TURECKY STATISTICKÝ INSTITUT, Hlavní statistika, 2015 [cit. 2014-04-05].

Průměrné náklady jednoho turisty za pobyt v Turecku Dalším ukazatelem, které odráží celkový stav cestovního ruchu v Turecku, jsou průměrné náklady přepočítané na jednoho turistu v rámci jeho pobytu v destinaci. Vývoj nákladů je

38

kolísavý. V roce 2001 tvořily průměrné náklady58 na jednoho turistu v Turecku 21.400 Kč. Do roku 2005 se průměrné náklady mírně zvedly a držely se okolo 23.300 Kč. V roce 2006 byl ale zaznamenán klesající trend, který pokračoval až do roku 2010. Následně se začala situace trvaleji obracet až v roce 2011 s tím, že mírný nárůst trvá do současnosti. V roce 2014 se průměrně utržená částka uvádí 22.770 Kč. Níže je uveden graf, který vykresluje křivku vývoje a pod ním tabulka, která prezentuje hodnoty numericky.

Graf 4: Vývoj průměrných nákladů za 1 turistu v letech 2001-2014

Průměrné náklady na 1 turistu v USD Průměrná útrata za dobu pobytu

Lineární (Průměrná útrata za dobu pobytu)

860

Průmrná útrata v USD

840 820 800 780 760 740 720 700 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

Rok

Zdroj: vlastní zpracování, data: TURECKY STATISTICKÝ INSTITUT, Hlavní statistika, 2015 [cit. 2014-04-05].

58

Přepočítáno do českých korun v průměrném kurzu ČNB za měsíc březen (1 EUR = 27,5 Kč) a zaokrouhleno na celá sta nahoru.

39

Tabulka 3: Průměrné náklady na 1 turistu v Turecku v absolutních číslech Průměrné náklady na 1 turistu 2001

777

2002

816

2003

850

2004

843

2005

842

2006

803

2007

770

2008

820

2009

783

2010

755

2011

778

2012

795

2013

824

2014

828

Zdroj: vlastní zpracování, data: TURECKY STATISTICKÝ INSTITUT, Hlavní statistika, 2015 [cit. 2014-04-05].

Průměrný počet strávených dní turistů v Turecku V této podkapitole je rozebrán průměrný počet dní, které stráví turisté v Turecku na jeho území, tedy, na jak dlouhou dobu navštěvují tuto světovou destinaci. Vývoj tohoto ukazatele znázorňuje níže uvedený graf, který nese název Přehled průměrně 40

přenocovaných dní turisty v Turecku. Zde je vidět vývoj v jednotlivých letech, konkrétně v období let 2003 až 2014. Na první pohled by se mohlo zdát, že počet dní je velmi nestabilní, opak je však pravdou. Tento první dojem je způsobem především měřítkem grafu, což je půl den. Toto měřítko bylo zvoleno z důvodu co největší přesnosti. V následující tabulce je potom patrné, že výkyvy v rozmezí analyzovaných 11 let není vysoké. Průměrný počet strávených dní turisty v Turecku je 10,875 dnů. Tedy necelých 11 dní.

Graf 5: Přehled průměrně přenocování turisty v Turecku

Průměrný počet přenocování v letech 2003 - 2014 Průměrný počet přenocovaných dní

Průměrný počet dní

Lineární (Průměrný počet dní)

12,5 12,0 11,5 11,0 10,5 10,0 9,5 9,0 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

Rok

Zdroj: vlastní zpracování, data: TURECKY STATISTICKÝ INSTITUT, Hlavní statistika, 2015 [cit. 2014-04-05].

41

Tabulka 4: Počet přenocovaných dní v absolutním vyjádření v desetinném čísle Průměrný počet dní přenocování 2003

11,1

2004

10,7

2005

10,4

2006

12,0

2007

11,3

2008

11,0

2009

11,2

2010

10,8

2011

11,0

2012

10,8

2013

10,2

2014

10,0

Zdroj: vlastní zpracování vlastní zpracování, data: TURECKY STATISTICKÝ INSTITUT, Hlavní statistika, 2015 [cit. 2014-04-05].

4.2. Analýza skladby turistů navštěvujících Turecko

V této podkapitole je věnována pozornost turistům dle dvou jejich charakteristik a to z jaké země pocházejí, tj. odkud přicestovali (sledováno dle jejich národnosti) a důvodu jejich přicestování do země. V analyzování potřeby proč turisti přicestovali, se autorka práce 42

rozhodla rozdělit cestovatele na rezidenty a nerezidenty v dané zemi z důvodu velkého vlivu tohoto faktu na výsledky zjištěných dat.

Skladba turistů v Turecku dle jejich národnosti Skladba turistů v Turecku je rozdělena podle národnosti každého z nich. Nezáleží tedy na faktu, odkud dotyčný přicestoval, ale jaké vlastní občanství. Z důvodu velké náročnosti zpracování těchto dat, bylo vybráno 26 světových států (s největší návštěvností turistů s jejich národností) a 10 skupin, které sdružují státy územně blízké, případně je spojuje nějaká mezinárodní organizace (např. OECD).

Graf 6: Rozložení národnosti turistů, kteří navštíví Turecko za rok 2014

Počet turistů

Počet osob, které navštíví Turecko dle národnosti 5 000 000 4 500 000 4 000 000 3 500 000 3 000 000 2 500 000 2 000 000 1 500 000 1 000 000 500 000

Název země, odkud jsou turisti

Zdroj: vlastní zpracování, data: TURECKY STATISTICKÝ INSTITUT, Hlavní statistika, 2015 [cit. 2014-04-05].

Nejvíce zastoupenou skupinou cestovatelů tvoří ti s německým, ruským a tuzemským občanstvím. Jejich počet, dle následující tabulky, stoupl přes 4 milionu turistů za rok 2014. Za velmi početné skupiny, které vycestují do Turecka, lze považovat také turisty z Bulharska, Gruzie, Velká Británie a Iránu. Jejich počet je za rok 2014 spočten Tureckých statistickým úřadem v řádech milionů. Naopak nejméně oblíbenou destinací je Turecko pro 43

cestovatele ze sledovaných zemí – Austrálie, Izrael, Kanada a Tunisko. To vyplývá buď z geografické polohy zemí, vízové nutnosti, nebo v případě Izraele z náboženských důvodů.

Tabulka 5: Počet turistů v Turecku dle národnosti v absolutních číslech za rok 2014 Počet návštěvníků Turecka dle národnosti Spojené státy americké Německo A ustrálie Rakousko Á zerbajdžán Belgie Bulharsko Dánsko Francie Georgia Nizozemsko Velká Británie Írán Španělsko Izrael Švédsko Švýcarsko Itálie

740 755 4 349 969 193 033 408 021 590 321 499 674 1 609 660 336 710 856 077 1 718 167 1 019 329 2 098 621 1 452 258 256 887 172 823 541 267 323 120 640 595

Japonsko Kanada Ruská federace Sýrie Tunisko Turecko Ukrajina Řecko A frické země A merické státy Com. Nezávislých států West Asijské země Ostatní evropské contries A sijské země východní Jihoasijské země Southheast Asijské země Země OECD (jiné) Ostatní země

168 399 175 274 3 451 749 265 391 91 053 4 480 576 538 337 807 524 692 480 209 562 1 084 426 1 617 012 1 210 258 260 248 191 173 1 714 491 266 059

Zdroj: vlastní zpracování, data: TURECKY STATISTICKÝ INSTITUT, Hlavní statistika, 2015 [cit. 2014-04-05].

Skladba cestujících Turecka dle jejich důvodu přicestování Tato subkapitola se věnuje rozdělení turistů v Turecku dle jejich důvodu k přicestování. Aby přehled byl co nejvíce vypovídající, byla data umístěna do tabulky. Celkový počet turistů je rozdělen na ty, kteří vlastní na území Turecka nějakou nemovitost, tedy jsou považování za rezidenty zároveň jsou v tomto případě cizinci (vlastní pas či občanství jiné země) a na nerezidenty, tedy všechny ostatní (turisti, kteří v zemi nemají žádné majetkové ani jiné vazby a mají jiné než turecké občanství). Důvody jsou rozděleny a vybrány dle Tureckého statistického úřadu, který tyto oficiální informace jako povolaný orgán vydává. Rozdělení je dle hlavních skupin cestovatelského zájmu rozděleno následovně – cestování, zábava a jiné; návštěva příbuzných a přátel; vzdělávání; zdravotní péče; nakupování; pracovní cesty; tranzit; doprovodné osoby a tzv. ostatní.

44

Z následující tabulky vyplývá, že největším zájmem, který je hybadlem pro vycestování do Turecka, je obecně u cestovatelů (rezidentů i nerezidentů) nejčastějším důvodem skupina do které spadá cestování, zábava a jiné aktivity (např. kulturní a společenské akce).

Tabulka 6: Přehled turistů v Turecku dle důvodu jejich návštěvy v zemi REZIDENTI

CELKEM

Cestování, Návštěva zábava, jiné příbuzných aktivity a přátel

Vzdělávání

Zdravotní péče

Nakupování

Pracovní cesty

Ostatní

Doprovodné osoby

2004

3 844 496

645 213

817 897

120 776

61 842

140 824

1 358 125

516 192

183 627

2005

4 124 826

647 122

954 228

79 651

47 926

101 387

1 206 157

937 428

150 927

2006

4 063 180

632 848

933 982

124 828

41 396

51 446

1 155 906

957 712

165 062

2007

4 956 067

1 152 180

1 116 948

161 040

18 504

61 295

1 594 451

566 503

285 146

2008

4 892 716

1 060 753

1 206 083

177 477

20 057

73 600

1 442 816

616 681

295 249

2009

5 561 357

993 818

1 494 840

166 417

30 852

125 946

1 750 807

764 146

234 531

2010

6 557 235

1 447 628

1 760 992

240 739

20 643

249 406

1 822 662

730 938

284 227

2011

6 281 971

1 381 061

1 458 442

146 110

12 699

180 366

1 850 979

896 630

355 684

2012

5 802 950

1 605 698

1 202 376

133 541

22 531

145 747

1 779 559

573 294

271 073

2013

7 525 869

2 647 862

1 376 450

132 895

14 816

68 455

1 573 856

786 537

500 044

2014

7 982 264

2 898 572

1 512 530

111 625

11 113

52 043

2 210 091

284 683

470 810

TRANZIT

NEREZIDENTI 2004

20 262 645

10 076 732

2 469 907

144 277

171 994

1 068 949

1 928 860

694 943

3 472 876

168 329

2005

24 124 504

12 024 521

3 281 111

99 957

220 338

1 111 088

2 068 954

757 119

4 044 167

404 941

2006

23 148 670

10 328 750

3 836 601

106 250

193 728

1 166 756

2 462 609

959 990

3 646 140

322 343

2007

27 214 986

13 002 599

4 319 515

149 430

198 554

1 126 186

2 347 545

1 299 360

4 589 695

38 133

2008

30 979 974

15 031 984

4 864 747

157 464

224 654

1 074 853

2 367 268

1 197 768

5 729 624

232 571

2009

31 972 377

16 407 366

5 380 786

217 665

201 222

1 175 900

1 577 508

1 087 840

5 159 131

637 144

2010

33 027 941

17 448 324

5 194 790

176 975

163 252

1 062 808

1 723 940

1 130 648

5 243 050

769 814

2011

36 151 327

18 602 663

6 058 787

240 583

187 363

1 101 744

2 134 624

1 166 273

5 756 631

795 916

2012

36 463 921

20 331 030

5 436 739

222 442

216 229

877 687

2 158 204

956 250

6 160 389

38 548

2013

39 226 226

21 680 347

5 757 757

190 272

267 461

952 204

2 333 144

1 154 085

6 795 452

36 429

2014

41 415 070

23 904 039

5 979 016

176 324

414 658

1 058 365

2 315 225

1 061 792

6 383 774

38 698

Zdroj: vlastní zpracování, data: TURECKY STATISTICKÝ INSTITUT, Hlavní statistika, 2015 [cit. 2014-04-05]. Poznámka: Sloupec „Tranzit“ – údaje nedostupné.

4.3. Cestovní ruch a jeho vliv na ekonomické ukazatele země

Vzhledem k tomu, že příjmy z cestovního ruchu jsou významnou součástí turecké ekonomiky, je nutné uvést i přehled toho, jak si stojí tyto příjmy v celkovém součtu ostatních příjmů do hrubého domácího produktu. Ten definuje Palatková se Zichovou59 jako makroekonomický produkt, který zahrnuje produkci tzv. finálních statků a služeb 59

PALATKOVÁ a ZICHOVÁ, 2011, str. 113

45

vytvořených nově za určitě období jako výsledek činnosti, která je společensky organizovaná a statisticky monitorovaná. Hrubý domácí produkt, označován zkratkou HDP, je ukazatelem čistého ekonomického blahobytu v dané národní ekonomice a používá se proto především pro stanovení výkonnosti ekonomiky. Tabulka 7: Podíl příjmů z cestovního ruchu Turecka na HDP za období 1998 až 2012 Podíl příjmů z cestovního ruchu Turecka na HDP (přepočítáno v aktuálních spotřebitelských cenách)

Hrubý domácí produkt Roky v milionech YTL

v milionech $

Příjmy

Podíl cestovního

v milionech $

ruchu na HDP

1998

70 203,1

270 946,9

7 808,9

2,9

1999

104 595,9

247 543,7

5 203,0

2,1

2000

166 658,0

265 384,4

7 636,0

2,9

2001

240 224,1

196 736,2

10 450,7

5,3

2002

350 476,1

230 494,2

12 420,5

5,4

2003

454 780,7

304 901,3

13 854,9

4,5

2004

559 033,0

390 386,8

17 076,6

4,4

2005

648 931,7

481 496,9

20 322,1

4,2

2006

758 390,8

526 429,4

18 594,0

3,5

2007

843 178,4

648 753,6

20 942,5

3,2

2008

950 534,3

742 094,4

25 415,1

3,4

2009

952 558,6

616 703,3

25 064,5

4,1

2010

1 098 799,3

731 608,4

24 931,0

3,4

2011

1 297 713,2

773 979,7

28 115,7

3,6

2012

1 416 816,8

786 292,6

29 351,4

3,7

46

Zdroj: vlastní zpracování, data: TURECKY STATISTICKÝ INSTITUT, Hlavní statistika, 2015 [cit. 2014-04-05].

Graf 7: Podíl cestovního ruchu na HDP Turecka v procentuálním vyjádření

% Podíl cestovního ruchu na celkovém HDP Turecka v letech 1998 - 2012 6,0

% podíl na HDP

5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 0,0 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Roky

Zdroj: vlastní zpracování, data: TURECKY STATISTICKÝ INSTITUT, Hlavní statistika, 2015 [cit. 2014-04-05].

Jak je patrné z tabulky, kde jsou uvedeny procentuální podíly na hrubém domácím produktu, cestovní ruch a jeho význam v Turecku mírným tempem od roku 1998 do roku 2012 stoupá. Tato časová řada byla zvolena z důvodu dostatečného srovnání v čase. Rok 2013 a 2014 bohužel není v současné době na oficiálních tureckých stránkách dostupný. I přesto lze ale odhadovat pokračující vzestupný trend podle ostatních ukazatelů uvedených výše, jako jsou např. příjmy z turistického ruchu vyjádřené v dolarech nebo nárůst přijíždějících cestovatelů v posledních dvou letech. Z křivky, která pojí analyzované údaje je patrné, že vývoj procentuálního podílu na HDP nebyl ve sledovaném období lineární. Po jeho dobu nastalo několik výkyvů. Po poměrně vyrovnaných prvních třech letech nastal z roku 2000 na rok 2001 velký skok z 2,9% na 5,3%. Výše mezi 4-5% se držela po následujících 5 let. V roce 2006 však nastal další významnější zlom a podíl cestovního ruchu na celkovém objemu hrubého domácí produktu klesl k 3%. Růst po tomto období je pomalejší, ale zároveň lze říci, že prozatím konstantní. 47

5. Podpora cestovního ruchu vládou Turecka

Jak píše Ministerstvo kultury a cestovního ruchu v Turecku60, role vlády v zemi je obecně především udržování hospodářské růstu a stability, zvyšování zaměstnanosti, vyrovnávání úrovně regionálních rozvojů, organizovat a kontrolovat investiční politiku industrializace a zajistit tak plnou konkurenceschopnost Turecka ve světě. Velkou příležitostí pro naplnění výše uvedených dílčích cílů je odvětví turistického ruchu a s ním spojených služeb. To si Turecká vláda již od konce 20 století velmi dobře uvědomuje. Proto stejný zdroj dále uvádí, že aby bylo dosaženo světové konkurenceschopnosti a využit potenciál Turecka jako světové turistické destinace, byly přijaty konkrétní předpisy a vybodovány rozvojové plány, které je nutné dle časového harmonogramu realizovat. Již v roce 1982 vstoupil v platnost Zákon o investičních pobídkách pro oblast cestovního ruchu. Vláda toto odvětví, jak již bylo naznačeno, vnímá i z širokého úhlu a to jako příležitost pro celkový rozvoj průmyslu, výroby potravin a nápojů, zábavných center atd. Jako příklad, že tento Zákon byl úspěšně zaveden je projekt s názvem Act 2634, který téměř 22krát zvýšil počet přijíždějících turistů do země a tím 62krát znásobil celkový výnosy z cestovního ruchu Turecka. I v současné době lze konstatovat, že státní pobídky pro podnikání v oblasti cestovního ruchu investorům tvoří velmi významný podíl na rozvoji celého odvětví. Existují tzv. pobídky KOSGEB, které jsou poskytované v rámci investičních státních pobídek poskytovaných podle vyhlášky č. 2634 plynoucí ze Zákona o incentivní turistice a osvobození majetku od zákona od daně. Dále je to forma úvěrů poskytovaných za zvýhodněných podmínek u jedné turecké vybrané bank. Dále podpora na účasti mezinárodních veletrzích a dalších akcí spojené ze zahraničních prezentací tuzemského cestovního ruchu. Turecké ministerstvo kultury a cestovního ruchu61 prezentuje na svých oficiálních stránkách v podsložce Investice do cestovního ruchu, jakými způsoby je možné investovat peníze do tureckého turismu. Dále popisuje, že v případě zájmu investora je tomu tak možné uskutečnit buď koupí, nebo prodejem půdy nebo žádostí o přidělení veřejného pozemku. Turecko má platné předpisy, týkající se certifikace a kvalifikace zařízení cestovního ruchu, kterými musí

60 61

REPUBLIC OF TURKEY MINISTRY OF CULTURE AND TOURISM, Turizm Verileri, 2015 [cit. 2015-04-06] REPUBLIC OF TURKEY MINISTRY OF CULTURE AND TOURISM, Turizm Verileri, 2015 [cit. 2015-04-06]

48

každý projekt před jeho uskutečněním projít. Tyto pravidla fungují z důvodu udržení vysokého standardu ubytovacích a jiných služeb pro turisty. Z výše uvedeného lze shrnout, že pobídky se dělí v Turecké republice následovně:  v rámci programu KOSGEB (podpora služeb cestovního ruchu);  státní podpora investic (schvaluje Rada ministrů v rámci programu pobídek a podpor);  turistika a turistické pobídky, Zákon č. 2634  zvýhodnění podnikatelům v tomto odvětví od placení daně z nemovitostí, kdy je možné udělit výjimku, upravuje Zákon č. 1319;  zvýhodněné podnikatelské úvěry u Export Credit Bank (Eximbank);  účast a podpora účasti na mezinárodních veletrzích cestovního ruchu.

Všechny pobídky a jiné formy podpory jsou koncipované tak, by byly motivačními pro domácí i zahraniční podnikatele či investory. Ucelenou podobu vládní podpory cestovního ruchu formou veřejně dostupného materiálu zpracovalo Generální ředitelství pro investice a podnikání v Turecku62. Tento materiál je rozdělen na několik částí a jeho osnova vypadá zjednodušeně takto:  Cestovní ruch v Turecku a definování programu KOSGEB a souvisejícího;  Právní předpisy, zákony a změny, které jsou v aktuálním znění platné;  Detailní popis programu KOSGEB, rozebrání jeho charakteristik a dílčích cílů;  Tematický rozbor projektu pro jednotlivé obory a druhy podnikání.

Toto schéma se opakuje i pro výše uvedené body státních pobídek, čísla 2-6.

62

REPUBLIC OF TURKEY MINISTRY OF CULTURE AND TOURISM, Turizm Verileri, 2015 [cit. 2015-04-07].

49

6. Souhrnné vyhodnocení

Dle výše uvedených analytických kapitol 5 a 6 je uděláno shrnutí současného stavu Turecka a jeho cestovního ruchu. Tato problematika je velice rozsáhlá, proto se autorka práce bude zaměřovat pouze na hodnocení z pohledu zkoumaných a analyzovaných hledisek v teoretické a praktické části. I když v této práci nejsou zahrnuty všechny možné faktory, které ovlivňují cestovní ruch, z důvodu omezeného rozsahu bakalářské práce, lze konstatovat, že výsledky jsou komplexní a dávají celkový obraz o stavu cestovního ruchu ve vybrané zemi. Obecně lze říci, že cestovní ruch v Turecké republice je na velice dobré úrovni. O tom vypovídá hned několik ukazatelů, které se zaměřují na počet turistů, kteří destinaci navštíví, vybavenost ubytovacích zařízení a počet možných míst k navštívení, anebo neustálý nárůst nově vznikajících letovisek, které jsou specializovaní na různorodou klientelu. Všem jednotlivých ukazatelům bude věnována pozornost v textu této kapitoly níže. Dále lze souhrnně konstatovat, jak už bylo naznačeno, že Turecká republika je vhodná destinace pro cestovní ruch z důvodu její rozmanitosti a široké nabídky vyžití. Předpoklady pro to být úspěšnou cílovou destinací turistů z celého světa pramení především z její geografické polohy. Turecko se totiž rozkládá na oblasti subtropického podnebního pásu, přičemž jeho území zasahuje dva kontinenty – Evropu a Asii. Počasí je zde vhodné i pro uskutečňování zimních rekreací cílených do teplé oblasti. Také díky dlouhé turecké historii lze na jeho území nalézt kulturní a archeologické památky. Jejich nemalé množství je zapsáno i do dědictví UNESCO. Z důvodu malé zalidněnosti a obydlenosti v některých částech země se zde dochovaly do dnes přírodní rezervace, které ukrývají nespočet vzácných druhů z fauny i flory. Dalším důvodem, proč vybrat Turecko jako cílovou turistickou destinaci může být pro lidi fakt, že jsou zde služby na velice vysoké úrovni, přičemž jejich ceny jsou pro většinu cestovatelů z vyspělých zemí spíše nízké. Proto je tato destinace vyhledávaná i většími skupinami, např. za účelem pořádání firemních akcí, meetingů, teambuildingů apod. K velkému rozmachu rozvoje tohoto druhu cestovního ruchu došlo v posledních 15 letech a díky tomu bylo postaveno několik desítek hotelových komplexů, které jsou vybaveny nejmodernější technikou a specializují se na cestovatele, kteří do země zavítají z pracovních důvodů. Podíl turistů v zemi, jejichž důvodem návštěvy není rekreace, nýbrž práce, se každým rokem zvyšuje. Na to navazuje také další faktor ovlivňující návštěvnost země, a to golfová turistika. Vzhledem k poměrně velkému území, které nebylo / není zastavěné, vznikly 50

/ vznikají velké golfové areály, kde je možné strávit volný čas tímto sportem. V blízkosti golfových hřišť jsou postavené hotelové areály, které dopřávají turistům maximální komfort v trénování. Přesuny mezi ubytováním a hřišti trvají v řádu minut a to je významný faktor, který ovlivňuje toto odvětví cestovního ruchu. I zde platí, že velkým plusem, oproti např. jiným evropským destinacím, kde je možné provozovat golfovou turistiku, je nižší cenová hladina nabízených služeb. Poslední významnou součástí tureckého cestovního ruchu jsou destinace, do kterých mají cestovatelé namířeno z důvodu lázeňsko-léčebných. Na území Turecka se totiž nachází několik desítek geotermálních pramenů, které jsou rozesety po celém jeho území. Nejvíce hustá síť je na severozápadu a jihozápadu blízko pobřeží. Tyto prameny jsou vhodné pro velké množství turistů z důvodu jejich teplené rozmanitosti (od 26 do 100 stupňů Celsia). Dalšími dílčími důvody může být nakupování oblečení a obuvi, protože vzhledem k tomu, že se na území Turecka nachází velké množství továren na zpracování látek a výrobu oblečení a doplňků i výběr a např. ceny zde tomu odpovídají. Zlomek turistů z jejich celkového počtu navštíví zemi i z důvodu využití lékařsko-zdravotnické péče. Z tohoto odstavce je tedy patrné, že důvodů, proč navštívit Turecko je velmi mnoho a uspokojí velkou část cestovatelů, tím pádem i jejich přání a potřeb. Z hlediska analyzování infrastruktury cestovního ruchu v Turecku, která zahrnuje kvalitu a kvantitu leteckých, ubytovacích a pozemních služeb lze rovněž konstatovat, že Turecká republika dostáhla uspokojivých výsledků. Konkrétně o letecké infrastruktuře lze napsat, že obsahuje poměrně hustou síť letišť, které jsou v blízkosti cílových turistických destinací. Celkový počet dosahuje v současné době 41 a s neustálým rozvojem cestovního ruchu lze předpokládat, že i počet letišť bude i nadále narůstat. Počtu letišť odpovídá i hustota pravidelných letů. Po bližším ohledání a zkoumání turistické infrastruktury, do které především spadá kvalita a kvantita ubytování, lze říci, že tyto služby, jak už bylo uvedeno výše, jsou na velmi vyspělé úrovni (ve srovnání se evropskými standardy) a neustále se zlepšují. V odstavcích níže už je přistoupeno k jednotlivě zkoumaným kvantitativním ukazatelům, které byly sledovány v časovém období nejméně 10 let tak, aby byl vidět jejich dlouhodobý vývoj. Jako první byly zkoumány příjmy Turecka z cestovního ruchu v jednotlivých letech v časové řadě roku 2001 až 2014. Meziročně mají tyto celkové příjmy rostoucí tendenci, i přesto, že světová ekonomika prodělala velkou krizi. To se projevilo pouze v mírném poklesu v roce 2006, ale i přesto se udržovalo v dlouhodobějším horizontu konstantně rostoucí tempo. To samé lze konstatovat i o celkovém počtu turistů, kteří Tureckou republiku navštívili. Ostatně 51

tyto dva ukazatele jsou na sobě přímo závislé. V roce 2014, kdy jsou k dispozici poslední statistická data, překročilo turecké hranice zhruba 41,5 milionu turistů. Přičemž náklady na jednoho činí v průměru za sledované období 14 let (2001-2014) 806 USD (při vyjádření v absolutních číslech je zaznamenán drobný meziroční nárůst každý rok). Při současném zaokrouhleném kurzu České národní banky (1USD = 25 Kč) to činí zhruba 20tis. Kč. To je jeden z faktorů, který ovlivňuje průměrný celkový počet dní, které stráví cestovatelé v Turecku. Ty naopak meziročně klesají. V dlouhodobém měřítku se ale hodnoty drží relativně stabilně od 10 do 11 dnů. Skladba cestujících v Turecku dle národnosti lze popsat tak, že nejvíce frekventovanými turisty jsou lidé ze zemí (psáno sestupně) - Německo, Rusko, Velká Británie, Gruzie, Bulharsko nebo západní asijské země. Podíl příjmů z cestovního ruchu do hrubého domácího produktu (dále už jen HDP) meziročně mírně roste. Je to dáno faktem, že se tento průmysl neustále zvětšuje a rozvíjí. Samotná vláda si toto uvědomuje, a proto je tomuto druhu odvětví také velmi nakloněna a to např. formou státních investic, turistických pobídek, zvýhodněných podnikatelských úvěrů nebo podpory účasti země na mezinárodních akcích různého charakteru. Za sledované období od roku 1998 do roku 2012 (poslední oficiální dostupná data z Tureckého statistického úřadu) se podíl cestovního ruchu na HDP zvedl o 0,8%. V absolutních číslech tento rozdíl mezi obdobími činí 21 542,5 milionu USD. V procentuální vyjádření je to z 2,9% na 3,7%. Vývoj mezi jednotlivými lety byl konstantně rostoucí. Pouze v letech 2006 – 2008 byl zaznamenán pokles způsobený světovou měnovou krizí.

52

NÁVRHOVÁ ČÁST

Z předchozí části shrnutí je patrné, že cestovní ruch v Turecku lze obecně hodnotit jako velmi dobrý. A to z pohledu polohy této země a dalších geografických faktorů, od kterých se odvíjí charakteristika Turecka, která je přímo spjatá s možnostmi, které jsou turistům nabízeny. Z toho vyplývá další fakt, čím více je možností a druhů turistiky v zemi dostupných, tím se zvyšuje atraktivita dané destinace. To už je přímo úměrné ukazatelům počtu turistů v zemi, celkovým příjmům do státní pokladny z tohoto odvětví, podílu služeb na HDP atd. Tyto konstatování a tvrzení lze shrnout tím, že v Turecku je ukryt velký potenciál proto, aby se cestovní ruch v následujících letech dále rozvíjel a jeho celkový význam pro tureckou ekonomiku rostl. Proto je do bakalářské práce zařazena tato část, která na základně výsledků z částí předchozích navrhne možná zlepšení, kterými by bylo možné dosáhnout většího využití potenciálu vybrané destinace – Turecko. Velkou roli v cestovním ruchu Turecka zastává vláda. Proto je navrženo, aby se více zapojila a ještě více než teď ovlivňovala růst tohoto odvětví. To může učinit např. formou nově vytvořeného balíčku aktivit na celkovou podporu cestovního ruchu. Např. prostřednictvím marketingových aktivit, které budou dělat turecká velvyslanectví v zemích Evropy, zahraničních cestovatelských masových médií vč. internetu (vyhotovit mediální plán ve spolupráci s nějakou reklamní agenturou a stanovit si jasné cíle, čeho by chtěla dosáhnout a možný rozpočet) nebo formou daňových úlev podnikatelům, kteří by investovali vlastní prostředky do rozvoje cestovního ruchu (propagace nákupních a zábavních center na území Turecka, spolupráce se zahraničními cestovními kancelářemi) apod. Bylo by velice dobré zaměřit se na země, ze kterých nejezdí mnoho turistů, např. Rakousko, Belgie nebo Švédsko. V rámci mezinárodních kongresů, nadnárodních společností nebo prostřednictvím pracovní sociální sítě založené na networking (např. LinkedIn) propagovat možnosti vycestování za business a poskytnutí velmi kvalitního servisu za přijatelné ceny. Rovněž autorka práce vidí velký potenciál v lázeňské turistice, která je ve světě oblíbená a v Turecku zatím ne zcela využitá. To by mohlo přispět ke zvýšení celkového počtu turistů v následujících letech. V tomto ohledu se doporučuje zaměřit se také na místní obyvatele, kteří budou cestovat v rámci jedné země. Jako další formu podpory autorka práce uvádí možnost navázání spolupráce s jednotlivými aerolinkami, které by za nějakých předem nastavených podmínek rovněž mohly podporovat 53

zvyšování přílivu tuzemských i zahraničních turistů. Jeden z rozhodovacích faktorů pro cestovatele je totiž cena letenek. Vláda či nějaký její orgán by tak mohl učinit prostřednictvím nějakých finančních pobídek letištím na jeho území a to by mělo za následek, že by se např. mohly snížit poplatky pro letecké společnosti za využívání prostor letišť. Uzavřením dohod delšího časového charakteru by mělo za následek i to, že by se cena letenek mohla nastálo snížit a tím by se ještě více podpořil efekt celého procesu. Velmi malý podíl na celkovém počtu lidí, kteří přicestují, tvoří oblast vzdělávání. Je zřejmé, že tento fakt ovlivňuje několik faktorů, zejména úroveň školství, ale i přesto by bylo dobré se zapojit do různých mezinárodních výměnných programů. Proto je navrženo, aby vláda, potažmo Ministerstvo školství, více kladlo důraz na navazování spolupráce se zahraničními školami a dalšími institucemi. Primární efekt bude příliv mladých studentů, tj. zvýšení počtu lidí, kteří do Turecka přicestují za vzděláním. Avšak lze predikovat i sekundární efekt, který plyne z toho, že v případě, že se člověk seznámí v rámci svého studentského pobytu s nějakou zahraniční destinací a stráví tam nějakou dobu, je větší pravděpodobnost, že se do ní opět vrátí. Závěrem lze konstatovat, že by bylo přínosné, aby turecká vláda pokračovala v podpoře cestovního ruchu své země a tím se nadále investovalo do tohoto odvětví. To by bylo efektivní doplnit např. o výše uvedené aktivity. Další možností, jak zlepšit fungování cestovního ruchu je se zaměřit na obyvatele Turecka (žijící doma i v zahraničí) a na cestovatele ze států, především střední a severní Evropy, kteří v současné době Turecko navštěvují ve srovnání s jinými zeměmi s podobnými geografickými rysy méně či téměř vůbec. Cestovní ruch v Turecku má velký potenciál a silné základy, na kterých lze stavět.

54

ZÁVĚR

Závěrem lze konstatovat, že stanovený cíl práce byl splněn ve všech ohledech. V teoretické části byl formou literární rešerše rozebrán pojem cestovního ruchu, kdy se jednotlivé podkapitoly věnovaly základním souvisejícím pojmům s tímto odvětvím, jeho významem pro ekonomiku a mezinárodním právním normám, které existují pro tuto oblast. Jak vyplynulo dále z této subkapitoly, cestovní ruch je velmi široká oblast a proto se autorka práce rozhodl zaměřit pouze na jeho zkoumání v jedné oblasti. Tou bylo vybrané Turecko. Proto navazující kapitola rozebírala charakteristiky této země a její světový kontext. Poslední velká podkapitola teoretické části byla už směřována pouze na spojení dvou předchozích bodů, kdy rozebírala cestovní ruch v konkrétním kontextu. Především pak, čím se cestovní ruch v Turecku vyznačuje, jeho význam ve světovém kontextu, dostupné destinace v této oblasti, druhy vyžití, stav infrastruktury a poskytovaných služeb v zemi. Praktická část na teoretickou volně navazovala a opírala se o její strukturu a nalezené poznatky. V rámci ní byly analyzovány celkové statistické údaje o cestovním ruchu v Turecku, tzn. příjmy do státního rozpočtu, počet turistů, průměr nákladů a počtu strávených dní na jednoho cestovatele v zemi. Dalším záměrem bylo analyzovat skladbu cestujících a to dle jejich národnosti a důvodu přicestování do země. Poslední podkapitola se zabývala vlivem celého odvětví na ekonomické ukazatele země. Z důvodu toho, aby výčet dat byl kompletní a usazený v kontextu, byla praktická část rozšířena o kapitolu, která se věnovala podpoře vlády do odvětví cestovního ruchu, kdy byly představeny existující programy, zákony a další investiční pobídky, které fungují jako nástroj vlády pro stimulaci a rozvoj tohoto průmyslu. Výše uvedenou teoretickou a praktickou část autorka shrnula do kapitoly 7, která nese název Souhrnné vyhodnocení. Zde jsou sumarizovány poznatky z celé práce a je tak v několika odstavcích pro čtenáře vytvořeno shrnutí celého snažení a představení dosažených cílů. Ze všech detailních analýz a souvisejících faktů je udělán stručný přehled o současné situaci v Turecku, co se týče cestovního ruchu. Tato kapitola je výchozí pro další a zároveň poslední „Navrhovanou část“, kde jsou shrnuty všechny silné a slabé stránky odvětví a na základě nich je navrhnutý možný postup řešení. Tato část slouží případně jako podklad pro zpracování dalších analýz a rozebrání daného problému do hloubky a to více na ekonomicko-strategické úrovni. Hypotéza pro tuto práci, která zní: „Zvýšil-li se význam cestovního ruchu Turecka v posledních letech?“ je tedy potvrzena. 55

.SEZNAM

LITERATURY A POUŽITÝCH ZDROJŮ

Literatura: HESKOVÁ, Marie. Cestovní ruch: pro vyšší odborné školy a vysoké školy. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2006, 223 s. ISBN 80-7168-948-3. HORNER, Susan. Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času: [aplikovaný marketing služeb]. Praha: Grada, c2003, 486 s. ISBN 80-247-0202-9. INDROVÁ, Jarmila. Cestovní ruch: (základy). Vyd. 2., přeprac. V Praze: Oeconomica, 2009, 122 s. ISBN 978-80-245-1569-4. JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu: jak uspět v domácí i světové konkurenci. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2012, 313 s. ISBN 978-80-247-4209-0. PALATKOVÁ, Monika a Jitka ZICHOVÁ. Ekonomika turismu: turismus České republiky: vymezení a fungování trhu turismu, přístupy k hodnocení významu a vlivu turismu, charakteristika turismu České republiky. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 205 s. ISBN 978-80-247-3748-5. PALATKOVÁ, Monika. Mezinárodní cestovní ruch: analýza pozice turismu ve světové ekonomice, význam turismu v mezinárodních ekonomických vztazích, evropská integrace a mezinárodní turismus. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 221 s. ISBN 978-80-247-3750-8. RYGLOVÁ, Kateřina, Michal BURIAN a Ida VAJČNEROVÁ. Cestovní ruch - podnikatelské principy a příležitosti v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 213 s. ISBN 978-80-247-4039-3. RYGLOVÁ, Kateřina. Cestovní ruch: soubor studijních materiálů. Vyd. 3., rozš. Ostrava: Key Publishing, 2009, 187 s. Management (Key Publishing). ISBN 978-80-7418-028-6. VITURKA, Milan. Kvalita podnikatelského prostředí, regionální konkurenceschopnost a strategie regionálního rozvoje České republiky. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 227 s. ISBN 978-80-247-3638-9.

Internetové zdroje: CIA, The World Factbook, Turkey 2015 [cit. 2014-03-28]. Dostupné na internetu: < https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/tu.html > CK MUNDO, Cestování po Turecku, 2015 [cit. 2015-04-03]. Dostupné na internetu:

56

CZECH TRADE, Cestovní ruch v Turecku roste nejrychleji ve Středomoří, 2013 [cit. 201403-30]. Dostupné na internetu: < http://www.czechtrade.cz/sluzby-2014/informacniservis/novinky/cestovni-ruch-v-turecku-roste-nejrychleji-ve-26046/> DOVOLENA V TURECKU, O Turecku, 2015 [cit. 2015-03-31]. Dostupné na internetu: < http://www.turecko-dovolena.eu/> MINISTERSTVO ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ ČR, Základní informace o teritoriu, 2015 [cit. 2014-03-28]. Dostupné na internetu: PREMIA INVESTMENTS, Obecné informace a geografie, 2015 [cit. 2014-03-28]. Dostupné na internetu: REPUBLIC OF TURKEY MINISTRY OF CULTURE AND TOURISM, Law For the Encouragement of Tourism, 2015 [cit. 2015-03-28]. Dostupné na internetu: REPUBLIC OF TURKEY MINISTRY OF CULTURE AND TOURISM, Turizm Verileri, 2015 [cit. 2015-03-31]. Dostupné na internetu: < http://www.kultur.gov.tr/Eklenti/2140,turizmverileripdf.pdf?0&_tag1=106E430052A7C514B 99C59F0939A4285354B5150> RITÍŘOVÁ, Jitka, Charakteristika a význam cestovního ruchu v Česku: didaktické podklady, 2010 [cit. 2015-03-28]. Dostupné na internetu: SKYSCANNER, Turecko, 2015 [cit. 2015-04-02]. Dostupné na internetu: TRIPZONE, Turecko, 2015 [cit. 2015-04-02]. Dostupné na internetu: TURECKEM.CZ, Kultura a lidé, 2015 [cit. 2015-03-31]. Dostupné na internetu: TURECKO SVĚTADÍLY CZ, Archeologické muzeum v Istanbulu, 2015 [cit. 2015-03-31]. Dostupné na internetu: < http://turecko.svetadily.cz/clanky/Archeologicke-muzeum-vIstanbulu> TURECKO V DETAILECH, Vše o Turecku, 2015 [cit. 2015-03-31]. Dostupné na internetu: http://turecko.vdetailech.cz/> TURECKO.ORG, Základy, 2015 [cit. 2015-03-31]. Dostupné na internetu: < http://www.turecko.org/index.html> TURECKY STATISTICKÝ INSTITUT, Hlavní statistika, 2015 [cit. 2014-03-28]. Dostupné na internetu: 57

UNESCO, Turkey, 2015 [cit. 2015-03-31]. Dostupné na internetu: UNWTO, Publikace, 2015 [cit. 2014-03-30]. Dostupné na internetu: ZEMĚPIS, Turecko, 2015 [cit. 2014-03-28]. Dostupné na internetu:

58

Příloha 1: Mapa Turecka s označením jeho geotermálních pramenů a termálních vod

Zdroj: REPUBLIC OF TURKEY MINISTRY OF CULTURE AND TOURISM, Turizm Verileri, 2015 [cit. 2015-04-20]. Legenda k obrázku: Červené tečky – značí geotermální prameny, dosahující od 70 do 100 stupňů Celsia Zelené tečky – značí geotermální prameny, dosahující od 39 do 69 stupňů Celsia Modré tečky – značí geotermální prameny, dosahující 26 až 40 stupňů Celsia

59