VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R.O.
Bc. Alena Zýková
Udrţitelný cestovní ruch v chráněné krajinné oblasti Kokořínsko
Diplomová práce
2013
Udrţitelný cestovní ruch v chráněné krajinné oblasti Kokořínsko
Diplomová práce
Bc. Alena Zýková
Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r.o. katedra cestovního ruchu
Studijní obor: Management destinace cestovního ruchu Vedoucí diplomové práce: Ing. Pavel Attl, Ph.D. Datum odevzdání diplomové práce: 2013-11-14 Datum obhajoby diplomové práce: E-mail:
[email protected]
Praha 2013
Master´s Dissertation
Sustainable tourism in the protected area „Kokořínsko“ Bc. Alena Zýková The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Travel and Tourism Studies
Major: Destination Management Thesis Advisor: Ing. Pavel Attl, Ph.D. Date of Submission: 2013-11-14 Date of Thesis Defence: E-mail:
[email protected] Prague 2013
Čestné prohlášení
Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci Udrţitelný cestovní ruch ve vybrané CHKO zpracovala samostatně a veškerou pouţitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem pouţila, uvádím v seznamu pouţitých zdrojů a ţe svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r.o.
.......................................................... jméno a příjmení autora
V Praze dne 14. listopadu 2013
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu mé diplomové práce Ing. Pavlu Attlovi, Ph.D. za odborné vedení, cenné rady a připomínky při zpracování mé práce. Dále děkuji Ing. Marcele Holubové ze Správy chráněné krajinné oblasti Kokořínsko za poskytnutí odborných materiálů a informací o chodu a fungování Správy CHKO Kokořínsko.
Abstrakt ZÝKOVÁ, Alena. Udrţitelný cestovní ruch na Kokořínsku. [Diplomová práce] Vysoká škola hotelová. Praha: 2013. 96 stran Tato diplomová práce je zaměřena na moţnosti rozvoje udrţitelného cestovního ruchu v chráněné krajinné oblasti Kokořínsko. V teoretické části práce jsou definovány základní pojmy této problematiky – co je to udrţitelný cestovní ruch, specifika chráněných krajinných oblastí a speciálně chráněných území obecně. Je zde také stručná historie ochrany přírody v České republice. V další části je podrobný a detailní popis oblasti Kokořínsko, její specifika a jednotlivé přírodní a historické atraktivity. Analytická část práce také popisuje úroveň spolupráce v oblasti a je zakončena SWOT analýzou, která shrnuje celkovou situaci v oblasti. Závěrečná část práce vychází z části analytické, především pak ze SWOT analýzy. V této části jsou nastíněny moţnosti udrţitelného cestovního ruchu. Tyto návrhy se týkají rozvoje pěší a cykloturistiky v místě, spolupráce jednotlivých subjektů a jsou zde také navrţeny moţné formy cestovního ruchu, které by byly pro tuto chráněnou krajinnou oblast vhodné. Poslední kapitola je věnována celkovým moţným dopadům cestovního ruchu na oblast.
Klíčová slova Udrţitelný rozvoj, udrţitelný cestovní ruch, udrţitelnost, chráněná krajinná oblast Kokořínsko, spolupráce v cestovním ruchu
Abstract ZÝKOVÁ, Alena. Sustainable tourism in the protected area Kokořínsko. [Master´s Dissertation] The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Prague: 2013. 96 pages This thesis is focused on possibilities of sustainable tourism development in the protected area Kokořínsko. In the theoretical part are definitions of the basic terms in this thesis – suistainable tourism, specificity of protected areas and the special protected areas generally. There is also the brief history of protection the nature in the Czech Republic. The next part contains detailed description of Kokořínsko area. It is about its localization, what is typical for this area, the nature and historical wealth. The analytical part describes the level of cooperation and partnership in Kokořínsko area and this part ends with SWOT analysis. This analysis summarize the whole situation in the Kokořínsko area. The final part of thesis is based on the analytical part, expecially on SWOT analysis. In this part are designed the possibilities of sustainable tourism. These proposals are connected with the development of hiking and cycling, cooperation of all the subjects in the place and there are also mentioned possible types of tourism, which are for the protected area most suitable. The last chapter is about the total impacts of tourism on this protected area.
Keywords Sustainable development, sustainable tourism, sustainability, protected area Kokořínsko, cooperation in tourism
OBSAH ÚVOD ............................................................................................................................. 21 TEORETICKÁ ČÁST .................................................................................................... 24 1 DOPADY CESTOVNÍHO RUCHU NA PROSTŘEDÍ .............................................. 24 1.1 Ekonomické vlivy ................................................................................................. 24 1.2 Socio – kulturní dopady ........................................................................................ 26 1.3 Environmentální dopady ....................................................................................... 28 2 UDRŢITELNÝ CESTOVNÍ RUCH ........................................................................... 30 2.1 Udrţitelnost, udrţitelný rozvoj ............................................................................. 31 2.2 Udrţitelný rozvoj a cestovní ruch - historie.......................................................... 33 2.3 Definice udrţitelného cestovního ruchu ............................................................... 34 2.4 Strategie udrţitelného rozvoje ČR ........................................................................ 36 2.4.1 Cíle udrţitelného rozvoje v České republice ................................................. 36 2.4.2 Principy udrţitelného rozvoje ........................................................................ 37 3 OCHRANA PŘÍRODY V ČESKÉ REPUBLICE OBECNĚ ...................................... 38 3.1 Orgány zajišťující ochranu přírody v ČR ............................................................. 38 3.2 Typologie chráněných území a oblastí v České republice .................................... 39 3.3 Problematika rozvoje CR v chráněných oblastech ............................................... 41 3.3.1 Moţná opatření .............................................................................................. 41 3.3.1.1 Spolupráce a partnerství v cestovním ruchu ........................................... 42 3.3.1.2 Práce s veřejností .................................................................................... 42 3.3.2 Vhodné formy cestovního ruchu v CHKO .................................................... 43 ANALYTICKÁ ČÁST ................................................................................................... 47 1 KOKOŘÍNSKO ........................................................................................................... 47 1.1 Administrativní členění......................................................................................... 48 1.2 Stručná historie osídlení........................................................................................ 49
1.3 Hospodářství ......................................................................................................... 51 1.4 Přírodní předpoklady a ochrana přírody ............................................................... 52 1.4.1 Flora a fauna na Kokořínsku .......................................................................... 53 1.4.2 Území se speciální ochranou ......................................................................... 54 1.4.3 Další přírodní zajímavosti .............................................................................. 56 1.5 Kulturně – historické předpoklady Kokořínska .................................................... 57 1.5.1 Nejznámější historické stavby na Kokořínsku............................................... 58 1.5.1.1 Zříceniny Kokořínska ............................................................................. 59 1.5.1.2 Další zajímavá místa ............................................................................... 60 1.5.2 Analýza návštěvnosti dvou nejvýznamnějších hradů na Kokořínsku ........... 61 1.6 Kulturně – společenské předpoklady .................................................................... 63 1.7 Materiálně technická základna.............................................................................. 64 1.7.1 Ubytovací sluţby ........................................................................................... 64 1.7.2 Stravovací sluţby ........................................................................................... 65 1.7.3 Dopravní dostupnost ...................................................................................... 66 1.8 Turistická infrastruktura ....................................................................................... 67 1.8.1 Turistická informační centra (TIC) ................................................................ 67 1.8.2 Pěší turistika ................................................................................................... 69 1.8.3 Cykloturistika................................................................................................. 70 1.8.4 Ostatní turistická infrastruktura ..................................................................... 70 2 CHRÁNĚNÁ KRAJINNÁ OBLAST KOKOŘÍNSKO .............................................. 71 2.1 Správa CHKO Kokořínsko ................................................................................... 72 2.1.1 Zonace chráněné krajinné oblasti Kokořínsko............................................... 73 2.1.2 Speciálně chráněná území v rámci CHKO Kokořínsko ................................ 74 2.1.3 Dokumenty..................................................................................................... 74 2.2 Sdruţení obcí Kokořínska ..................................................................................... 75 2.2.1 Projekty Sdruţení obcí Kokořínsko ............................................................... 76
2.3 Vzájemná spolupráce ............................................................................................ 77 3 SWOT ANALÝZA ...................................................................................................... 77 NÁVRHOVÁ ČÁST ...................................................................................................... 83 1 ROZVOJ OBLASTI V SOULADU S UDRŢITELNOSTÍ ......................................... 83 1.1 Pěší turistika .......................................................................................................... 83 1.2 Cykloturistika........................................................................................................ 83 1.3 Turistická informační centra ................................................................................. 84 1.4 Spolupráce na Kokořínsku .................................................................................... 85 2 FORMY CESTOVNÍHO RUCHU OPTIMÁLNÍ PRO OBLAST KOKOŘÍNSKA .. 87 3 DOPADY CESTOVNÍHO RUCHU NA CHKO KOKOŘÍNSKO ............................. 87 ZÁVĚR ........................................................................................................................... 90 LITERATURA ............................................................................................................... 93 SEZNAM PŘÍLOH....................................................................................................... 100
SEZNAM ZKRATEK AOPK
Agentura ochrany přírody a krajiny
ATIC ČR
Asociace turistických informačních center České republiky
CENIA
Česká informační agentura ţivotního prostředí
CR
Cestovní ruch
ČHMÚ
Český hydrometeorologický ústav
ČIŢP
Česká inspekce ţivotního prostředí
ČR
Česká republika
ČSOP
Český svaz ochránců přírody
ČSÚ
Český statistický úřad
EU
Evropská unie
EVL
Evropsky významná lokalita
HDP
Hrubý domácí produkt
CHKO
Chráněná krajinná oblast
JZD
Jednotné zemědělské druţstvo
KČT
Klub českých turistů
MAS
Místní akční skupina
MMR
Ministerstvo pro místní rozvoj
MZCHÚ
Maloplošné zvláště chráněné území
MŢP
Ministerstvo ţivotního prostředí
NP
Národní park
NPP
Národní přírodní památka
NPR
Národní přírodní rezervace
OECD
Organization for Economic Cooperation and Development (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj
O.P.S.
Obecně prospěšná společnost
OSN
Organizace spojených národů
PP
Přírodní památka
PPP
Public Private Partnership (Partnerství veřejného a soukromého sektoru)
PR
Přírodní rezervace
ROP
Regionální operační program
SFŢP
Státní fond ţivotního prostředí
SOP
Správa ochrany přírody
S.R.O.
Společnost s ručením omezením
TIC
Turistické informační centrum
TSA
Tourism Satelite Account (Satelitní účet cestovního ruchu)
TUR
Trvale udrţitelný rozvoj
UNWTO
United Nation World Tourism Organization (Světová organizace cestovního ruchu)
ÚSOP
Ústřední seznam ochrany přírody
ŢP
Ţivotní prostředí
SEZNAM TABULEK Tabulka 1
Typy chráněných území v ČR
Tabulka 2
Vývoj počtu obyvatel ve vybraných obcích
Tabulka 3
Rozdělení CHKO Kokořínsko
Tabulka 4
Porovnání
návštěvnosti
hradů
Kokořín
a
Houska
s vybranými
významnými hrady v ČR v letech 2005 – 2012 Tabulka 5
Porovnání návštěvní doby a výše vstupného vybraných památek
Tabulka 6
Návštěvnost a provozní doba nejvýznamnějších informačních center na Kokořínsku
ÚVOD Cestovní ruch se od druhé poloviny 20. století stal poměrně významným odvětvím a nedílnou součástí mnoha světových ekonomik. Tento nárůst popularity cestování byl zapříčiněn především dvěma nejvýznamnějšími faktory. Za prvé je to nárůst fondu volného času, podle nejnovějších výzkumů tento fond neustále narůstá, především tedy ve vyspělých zpravidla západních zemích. Druhým důvodem je masivní rozvoj dopravy. S tímto rozvojem technologií ovšem dochází ke značné devastaci ţivotního prostředí a to nejen z hlediska samostatných destinací, ale v takřka celosvětovém globálním měřítku. Od 80. let minulého století se tímto problémem postupně svět začal zabývat. V dokumentech a strategiích řídících a rozvíjejících cestovní ruch začal pomalu vznikat dosud zcela nový koncept fungování a řízení cestovního ruchu – a to koncept tzv. udrţitelného rozvoje. Udrţitelný rozvoj, jak by se leckdo mohl mylně domnívat, neznamená pouze koncepci ochrany přírody a ţivotního prostředí obecně, ale jeho záběr je mnohem širší. Dbá také o ochranu kulturních a dalších antropogenních hodnot a neopomíjí ani ekonomické výhody a uţitky, které mohou být současně plně uspokojovány, aniţ by došlo k degradaci jakékoliv části prostředí. Tato práce je zaměřena na obzvláště citlivou část ţivotního prostředí – věnuje se moţnostem rozvoje cestovního ruchu v chráněné krajinné oblasti. Tento rozvoj musí probíhat v souladu s principy udrţitelného rozvoje. Cílem této diplomové práce je především zanalyzovat a zhodnotit potenciál CHKO z hlediska udrţitelného cestovního ruchu a na základě této analýzy se pokusit navrhnout vhodné formy cestovního ruchu v této oblasti. Dílčím cílem této práce je zjistit úroveň spolupráce mezi jednotlivými subjekty, které v chráněné krajinné oblasti Kokořínsko působí. Pro mou diplomovou práci jsem také zvolila dvě hypotézy. První stanovenou hypotézou je, ţe úroveň partnerství a spolupráce v oblasti CHKO Kokořínsko není na vyhovující úrovni. Druhá hypotéza vyplývá z myšlenky, ţe hlavním problémem cestovního ruchu na Kokořínsku je soustředění veškerého cestovního ruchu do letního období. Chráněnou krajinnou oblast Kokořínsko jsem si zvolila, protoţe jsem toto území několikrát navštívila a zajímala mě intenzita vyuţívání cestovním ruchem. Díky 21
zpracování této práce jsem dostala moţnost Kokořínsko poznat a dozvědět se o něm mnoho nových informací a faktů. Úvodní část práce – teoretická část, vychází především z odborné literatury a uvádí čtenáře do problematiky cestovního ruchu a především koncepce udrţitelného rozvoje. Jsou zde popsány nejdůleţitější dopady cestovního ruchu na prostředí, jak negativní, tak pozitivní. Poté následuje kapitola, která se jiţ podrobně věnuje problematice udrţitelného rozvoje. Popisuje o co se vlastně jedná, definice uvedené v literatuře, jeho základní pilíře, principy a vysvětluje pojmy podobné. Závěrečná kapitola této úvodní části potom popisuje systém ochrany přírody v České republice. Analytická část práce se primárně zabývá podrobnou deskripcí chráněné krajinné oblasti Kokořínsko a blízkým okolím této oblasti, kterou je především lokalita tzv. Máchova kraje. Tato oblast prozatím není součástí CHKO Kokořínsko, ale bezprostředně na chráněnou krajinnou oblast navazuje a je její nedílnou součástí. V současné době navíc probíhají jednání o rozšíření stávající CHKO o tuto oblast. Z tohoto důvodu jsem Máchův kraj do mé práce zahrnula. Dále je v této části práce vymezena primární a sekundární nabídka destinace. Do primární nabídky patří vymezení přírodních, historických a kulturně – společenských atraktivit. Sekundární nabídku pak tvoří především určité zázemí pro turisty a návštěvníky jako je moţnost a nabídka ubytování, stravování, získání a dostupnost informací a další doplňková infrastruktura v podobě cyklostezek nebo stezek pro pěší turistiku. Dále je v této části provedena komparativní analýza návštěvnosti, ze které vyplývá význam dvou nejznámějších dominant oblasti – hrad Kokořín a hrad Houska. Je zde srovnána roční návštěvnost těchto dvou hradů s vybranými turisticky atraktivními historickými památkami v České republice. Je zde také uvedena návštěvnost dvou nejdůleţitějších informačních center v oblasti. Z této návštěvnosti lze odvodit průměrnou celkovou návštěvnost CHKO Kokořínsko. Následující kapitola podrobně popisuje přesně vymezenou oblast CHKO a to především z hlediska jejího řízení a organizace. Je zde vymezena úloha Správy CHKO Kokořínsko, zákonná zonace chráněného území a poté také jednotlivé přírodní poklady, kvůli kterým je CHKO vyhlášena. Kaţdá kapitola v analytické části je zakončena komentářem vztahujícím se k udrţitelnosti. Analytická část práce je završena SWOT analýzou, která shrnuje získané informace a poznatky z celé práce. 22
Návrhová část této diplomové práce vychází z části teoretické a analytické, opět sumarizuje dosaţené poznání a vyvozuje moţnosti rozvoje této oblasti. Jedná se především o moţnosti rozvoje pěší turistiky, cykloturistiky, navrhuje nové moţnosti fungování turistických informačních center, zlepšení spolupráce jednotlivých subjektů v oblasti. Předposlední kapitola navrhuje moţné formy cestovního ruchu, pro které je tato oblast vhodná a nakonec jsou zde shrnuty dopady cestovního ruchu na tuto nádhernou oblast. Celá diplomová práce je zakončena seznamem pouţité literatury a zdrojů a několika přílohami, které práci doplňují. V práci byla pouţita metoda analýzy sekundárních dat, jejich komparace a SWOT analýza.
23
TEORETICKÁ ČÁST 1 DOPADY CESTOVNÍHO RUCHU NA PROSTŘEDÍ Kvůli rostoucímu významu cestovního ruchu a jeho neustálému rozvoji je nutné podrobně a důkladně zkoumat jeho vliv a působení na jednotlivé oblasti, kterých se dotýká. Při fungování cestovního ruchu v destinaci můţe dojít k tzv. efektu „turistické pasti“. Jde o to, ţe cestovní ruch má schopnost znehodnotit svůj vlastní kapitál vlastními podnikatelskými aktivitami. K tomuto negativnímu efektu dochází v souvislosti s absencí regulace rozvoje cestovního ruchu (nahodilý vývoj, nekontrolovaný rozvoj). Intenzita negativního dopadu takového rozvoje je dána těmito indikátory – relativním počtem návštěvníků ve vztahu k počtu obyvatel, sezónností, zranitelností ekosystému, mírou ekonomické závislosti místních obyvatel na cestovním ruchu a mírou regulace cestovního ruchu v destinaci. Dopady cestovního ruchu se klasifikují z hlediska jejich působení na geografické prostředí. Toto prostředí má tři základní oblasti. Tyto oblasti jsou – ekonomická oblast, socio – kulturní a environmentální (přírodní prostředí, ekologie). Dopady cestovního ruchu pak mohou být pozitivní nebo negativní. Vlivy na geografické prostředí lze zkoumat ve čtyřech teritoriálních úrovních – globální (z hlediska kontinentu, případně celého světa), národní (na úrovni jednoho státu), regionální a lokální (místní úroveň, nejmenší oblast). Dále se zkoumá z hlediska časového – krátkodobé, dlouhodobé a konečně dle charakteru změny – vratné (dočasné) změny a nevratné (trvalé) změny.1
1.1 Ekonomické vlivy Sektor cestovního ruchu obsahuje široké spektrum rozličných ekonomických aktivit, a jak jiţ bylo zmíněno v úvodu této diplomové práci, jejich význam a rozsah se neustále zvyšuje. Tato součást národních hospodářství je také jedním z nejrychleji rostoucích odvětví. Zároveň ho tvoří velké mnoţství různých podnikatelských subjektů (především malé a střední podnikání – typická velikost podniků v odvětví cestovního ruchu), pododvětví, oborů s tímto přímo souvisejících a propojených a dalších účastníků. 1
Vlivy cestovního ruchu. In: Http://geography.upol.cz/ [online]. 2006 [cit. 2013-10-29]. Dostupné z: http://geography.upol.cz/soubory/lide/klapka/GESL/CR-pr-5.pdf
24
Celkový přehled o vlivech cestovního ruchu na ekonomiku státu je obsaţen v tzv. Tourism Satelite Account (TSA), neboli turistickém satelitním účtu, který je veden Českým statistickým úřadem. Tento účet poskytuje údaje o cestovním ruchu podle systému satelitního účetnictví. Umoţňuje analyzovat cestovní ruch z ekonomického a sociálně – ekonomického aspektu a dále poskytuje soustavu porovnatelných mezinárodních účtů.2 Mezi pozitivní ekonomické dopady patří: Příliv investic do infrastruktury (výstavba silnic, letišť, vodovodů apod.) – pro rozvoj cestovního ruchu je dobře rozvinutá infrastruktura základním kamenem. Tato ale neslouţí pouze pro potřeby cestovního ruchu, ale pomáhá také zlepšit ţivotní úroveň místních obyvatel a můţe zapříčinit příchod nových průmyslových odvětví do regionu a tím přispět k celkovému ekonomickému rozvoje oblasti. Tvorba pracovních příleţitostí – podnikatelské příleţitosti pro místní obyvatele (pohostinství, ubytovací sluţby, informační centra, průvodci, sluţby cestovních kanceláří), synergický efekt – poptávka po práci v souvisejících odvětvích (stavebnictví, potravinářství, zemědělství, telekomunikace) Dopady na hrubý domácí produkt - podíl cestovního ruchu na HDP České republiky byl za rok 2009 2,8%, tendence je v podstatě klesající, jak vyplývá z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Obchodní bilanci (jedná se o peněţní hodnotu všech ekonomických transakcí mezi Českou republikou a ostatními zeměmi v průběhu daného období – mimo cestovní ruch sem spadá také vývoz a dovoz statků a sluţeb, pohyb investičních zdrojů, dary, půjčky). Od roku 2003 stouply devizové příjmy v roce 2009 na 122 469,9 mil. Kč. Diverzifikace ekonomických rizik3
2
BERÁNEK, J.: Satelitní účet cestovního ruchu. Satelitní účet cestovního ruchu [online]. 2001 [cit. 201304-29]. Dostupné z: http://www.cot.cz/data/cesky/00_12/12_stat_1.htm 3 Hodnocení národního hospodářství. [online]. 2013 [cit. 2013-04-29]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/didakticke-podklady/6-zakladni-data-a-fakta-o-cestovnim-ruchu-v-cr/
25
Negativní ekonomické vlivy: Ekonomická závislost destinace na cestovním ruchu – mnoho států, jedná se především o ty méně vyspělé a rozvojové, má svou ekonomiku vystavenou na cestovním ruchu. Tato vysoká míra závislosti zvyšuje jejich citlivost na přírodní katastrofy, politickou situaci (př. Egypt po tzv. „Arabském jaru“ v roce 2010) nebo další mimořádné události. Sezonní charakter zaměstnanosti – po skončení hlavní turistické sezony enormně narůstá počet nezaměstnaných. Většina subjektů pracujících v cestovním ruchu si na zbytek roku musí vydělat v průběhu sezony a po zbytek roku ţít z úspor, popřípadě se pokusit nalézt jiné alternativní zaměstnání. Toto vede také k sezonní a jádrové inflaci. Růst cen – ve známých turistických destinacích dochází kvůli vysoké poptávce turistů k strmému nárůstu cen základního zboţí denní potřeby i sluţeb. Z toho vyplývají rostoucí ţivotní náklady residentů, jejichţ příjem ovšem neroste (mimo podnikatelů pracujících přímo v cestovním ruchu). Nerovnoměrné rozdělení příjmů do oblasti – turisté a návštěvníci většinou tráví svou dovolenou v jednom středisku a veškeré své výdaje uskutečňují na jednom místě – nedají moţnost výdělku podnikatelům v jiné části destinace. Jako příklad lze uvést hotelové komplexy, výletní lodě, zábavní střediska a parky.4 Stínová ekonomika – plyne především z nelegálního zaměstnávání v cestovním ruchu.
1.2 Socio – kulturní dopady Dopady cestovního ruchu na socio – kulturní prostředí vyplývají ze základního vztahu v cestovním ruchu a to je vztah resident neboli stálý obyvatel a účastník cestovního ruchu (turista, návštěvník). Tento vztah je nejčastěji vyjadřován Defertovou funkcí, která porovnává počet stálých lůţek v destinaci s počtem místního obyvatelstva, přičemţ se zvyšujícím se počtem lůţek roste nevraţivost místních obyvatel vůči
4
Základní data a fakta o cestovním ruchu. In: Czechtourism.cz [online]. 20 [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/didakticke-podklady/6-zakladni-data-a-fakta-o-cestovnim-ruchu-v-cr/
26
návštěvníkům destinace. Výsledkem této funkce je tzv. „index nevraţivosti“ neboli „iritační index“.5 Socio – kulturní dopady na prostředí se neprojevují tak zřetelně a bezprostředně jako dopady ekonomické a jsou také hůře identifikovatelné, neboť se dají jen obtíţně změřit. Většinou závisí na hodnotách odhadů a subjektivních pocitech residentů. Jedním z nástrojů jejich měření můţe být například výše zmíněná Defertova funkce. Mezi hlavní pozitivní dopady cestovního ruchu na socio – kulturní neboli antropogenní prostředí patří kulturní výměna mezi hostiteli návštěvníky, jedná se o pochopení a poznání cizí kultury, získání přehledu a nadhledu, zmenšení předsudků a v širším pohledu můţe cestovní ruch také vytvářet jistou „mírotvornou sílu“.
Dalšími
pozitivními faktory je posílení pospolitosti místního společenství, hrdosti místních obyvatel na jejich destinaci, oţivování místních tradic a zvyklostí, podnikatelská a občanská angaţovanost místních, moţnost jejich rozvoje ve formě vzdělávání. Negativní dopady na socio – kulturní prostředí lze přehledně vyjádřit pomocí několika následujících efektů: Demonstrační efekt – místní obyvatelé napodobují vzorce chování návštěvníků Efekt módnosti – pomíjivý zájem o destinaci – v poměrně krátkém období dojde k dramatickému zvýšení zájmu o destinaci ze strany návštěvníků a investorů, můţe rychle dojít k jejímu vyčerpání Vznik duální společnosti – místní obyvatelé, kteří se chopili příleţitosti podnikání v cestovním ruchu, výrazně bohatnou, profitují z cestovního ruchu, zatímco ti ostatní chudnou. Tento stav můţe vést k výskytu patologických jevů jako je například zvýšená míra kriminality (prostituce, toxikomanie, gamblerství). Etnické efekty – můţe dojít k tzv. etnocidě, kdy dochází k vyhlazování prvků typických pro místní etnikum, jedná se o přímý důsledek globalizace. Dále sem patří xenofobie – strach a obavy z cizinců, jiných ras a kultur). Můţe docházet ke kulturním střetům kvůli rozdílnosti jazyka, zvyků, ţivotního stylu, ekonomické úrovni.
5
ATTL, P., NEJDL, K.: Základy turismu I. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2004. ISBN 8086578-37-2.
27
Urbanistické efekty – vznik turistických ghett – potlačování běţných funkcí sídla (dochází k derezidencializaci, turistifikaci), destinace se urbanisticky mění přímým vlivem cestovního ruchu. Kulturní efekty – dochází k akulturaci (proces změny kultury a společnosti, inscenizaci – komerční předvádění tradic a zvyků, náboţenských slavností, obřadů a slavností čistě pro turisty s cílem výdělku, Mcdonaldizace, disneylandizace, hiltonizace, turistický vandalismus, ztráta autenticity území (přizpůsobování se turistické poptávce – úprava tradičních výrobků, pokrmů), turistický vandalismus.6,7
1.3 Environmentální dopady Cestovní ruch je s přírodním prostředím úzce spjat, neboť bývá nejvíce rozšířen především v oblastech s jedinečnou přírodou, čistém nepoškozeném prostředí, v místech s atraktivní a unikátní přírodní nabídkou. Můţe jít o geomorfologii, flóru, faunu, vodstvo nebo horstvo. Jeho vztah s environmentálním prostředím je ovšem poměrně rozporuplný. Svou nadměrnou aktivitou má na prostředí negativní vliv, jak je vidět níţe. Dochází k turistickému znečištění destinace. Zvýšený tlak na zdroje – nadměrná spotřeba vody v turistických destinacích (zavlaţování zelených ploch, golfová hřiště, spotřeba vody turisty, vyuţívání vodních zdrojů velkými hotelovými komplexy). Tento trend se nejvíce projevuje v zemích s tropickým a subtropickým podnebím. Znečišťování ovzduší – čilá letecká a automobilová doprava, vysoká spotřeba místních zdrojů – elektrická energie, potraviny. Zátěţ pro přírodní zdroje (fosilní paliva, lesy, moře, korálové útesy, stavební materiály – těţba dřeva, hornin), hluk, vibrace a emise plynoucí z dopravy. Zvýšená tvorba odpadů a znečištění – problém nakládání s velkým mnoţstvím odpadu (produkce pevných, kapalných odpadů, chemické a fyzikální znečištění, emise elektráren, pouţité obaly, čisticí prostředky), odpadní vody, provoz motorových člunů, vodních atrakcí, čtyřkolky a terénní motorky, nadměrné potápění u korálových útesů. 6
STUDNIČKA, P. Základy cestovního ruchu: Studijní opora pro kombinovanou formu studia. 2. přepracované vydání. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o., 2011. 91 s. ISBN 978-8087411-30-8. 7 Vlivy cestovního ruchu. In: Http://geography.upol.cz/ [online]. 2006 [cit. 2013-10-29]. Dostupné z: http://geography.upol.cz/soubory/lide/klapka/GESL/CR-pr-5.pdf
28
Negativní vliv na biodiverzitu (ekosystémů i druhů) – ničení ekosystémů výstavbou infrastruktury cestovního ruchu, zavlečení nepůvodních (alochtonních druhů), které mají následně aţ destruktivní vliv na původní druhy). Toto zavlečení můţe být vědomé (uţitková zvířata, tvorba rybníků, parků, botanické a zoologické zahrady) nebo nevědomé (př. zanesená semena rostlin). Fyzické poškození krajiny – především eroze – dochází k narušování povrchu přírodnin, odstraňování vrchní vrstvy půdy, ničení vegetačního krytu, odlesňování, změna a regulace vodních toků, významné urbanistické změny a činnost developerů – záběr volného prostoru, necitlivost nových staveb k přírodnímu reliéfu, necitlivost k tradiční místní architektuře. Dochází k znatelné změně krajinného rázu. Rozšiřování a prohlubování cest (turistické stezky, cykloturistika, hipoturistika). Záměrné poškozování přírodních hodnot návštěvníky – vandalismus, sběr vzácných rostlin a ţivočichů, nerostů, hornin, korálů, poškozování skalních a jiných přírodních útvarů vrypy a graffiti, nelegální ale i legální lov divoké zvěře.8 Nejpozitivnějším dopadem cestovního ruchu na přírodní prostředí je jeho schopnost vytvářet rozlehlé oblasti se zvýšenou ochranou, které ovšem paradoxně míru cestovního ruchu jistým způsobem omezují a regulují. Dále přináší povědomí o ţivotním prostředí, organizace cestovního ruchu, především hotely mohou své hosty ekologicky „vychovávat“ a učit je principům ekologického chování a udrţitelného rozvoje. Pro co největší minimalizaci negativních vlivů na přírodní prostředí a současně maximalizaci vlivů pozitivních je zavádění systémů environmentálního managementu (EMS). Jedná se o „systematický přístup k ochraně ţivotního prostředí ve všech aspektech podnikání, jehoţ prostřednictvím podniky začleňují péči o ţivotní prostředí do své podnikatelské strategie i běţného provozu.“9 Pozitivní dopady lze tedy shrnout do několika následujících bodů:
8
Environmental Impacts. United Nations Environment Programme [online]. 2011 [cit. 2013-05-06]. Dostupné z:http://www.unep.org/resourceefficiency/Home/Business/SectoralActivities/Tourism/WhyTourism/Impa ctsofTourism/EnvironmentalImpacts/tabid5/Default.aspx 9 Informace o systémech environmentálního managementu. Firemní servis.cz [online]. 2011 [cit. 2013-0506]. Dostupné z: http://firemniservis.cz/sklad/Info_ISO14001.pdf
29
Koncepční a finanční podpora pro ochranu přírody v dlouhodobém výhledu (biodiverzita, přírodní památky, revitalizace přírody a krajiny) Výchova turistů a residentů k ekologickému chování a myšlení Zavádění mezinárodních norem, legislativy, kodexů chování týkajících se ochrany přírody Vývoj nových technologií s cílem sniţování spotřeby zdrojů a menšího znečišťování prostředí.10
2 UDRŽITELNÝ CESTOVNÍ RUCH Tato kapitola věnující se udrţitelnému cestovnímu ruchu vychází z kapitoly předchozí, neboť ta pojednávala o veškerých vlivech, jaké má cestovní ruch na prostředí. Nejen přírodní, ale také socio – kulturní a ekonomické. Tato tři, v mnoha směrech provázaná, prostředí společně tvoří základní pilíře udrţitelného cestovního ruchu, kterým se tato práce zabývá. Tyto tři pilíře udrţitelného rozvoje mohou být také uváděny pod anglickými slovy „PEOPLE, PLANET, PROFIT“, jeţ se souhrnně označují jako „schéma 3 P“. Výraz „people“ vyjadřuje pilíř socio – kulturní nebo sociální a obsahuje rozvoj společnosti a socio – kulturní udrţitelnost, „planet“ označuje přírodní prostředí zahrnující ochranu ţivotního prostředí a environmentální udrţitelnost a konečně „profit“ je v problematice udrţitelného rozvoje pilíř ekonomický obsahující ekonomický růst a ekonomickou udrţitelnost. Zároveň toho schéma obsahuje tři sektory, jejichţ spolupráce je pro fungování principů udrţitelnosti stěţejní, jedná se o nevládní (různá sdruţení, spolky, asociace), veřejný (státní správa, samospráva, instituce) a podnikatelský sektor (podniky, firmy). O udrţitelném cestovním ruchu lze mluvit pouze tehdy, kdyţ jsou zachovávány všechny tři základní principy a postoje k nim. Udrţitelný cestovní ruch je třeba chápat jako mentální kategorii, jedná se především o způsob uvaţování a chování uvědomělých
10
PÁSKOVÁ, Martina a Josef ZELENKA. Vlivy cestovního ruchu na p ř írodní a socio-kulturní prost ř edí. SWOT analýza. Masový a individuální cestovní ruch. In: [online]. 2010 [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http://ucr.uhk.cz/documents/Vlivy_CR_na_prirodni_socio_kulturni_prostredi_Uvod/text/vlivytext.pdf
30
účastníků cestovního ruchu a dalších součástí poptávky, prvků nabídky, řídících struktur a dalších subjektů zainteresovaných v cestovním ruchu.11
2.1 Udrţitelnost, udrţitelný rozvoj S udrţitelným cestovním ruchem úzce souvisí několik pojmů, které je třeba také vysvětlit. Jedná se o pojmy udrţitelnost, udrţitelný rozvoj a udrţitelný rozvoj regionu. Přestoţe se jedná o velice podobné, aţ takřka synonymní výrazy, je důleţité tyto jednotlivé pojmy důkladně charakterizovat. Udrţitelnost vyjadřuje vztah člověka s jeho prostředím (ţivotním, ekonomickým a sociálním) a jejich vzájemné prolínání. Udrţitelnost je zaloţena na tvrzeních, ţe všichni účastníci cestovního ruchu a to bez výjimky by měli chránit ţivotní prostředí. Orgány veřejné správy na všech úrovních (národní, regionální a místní) by měly upřednostňovat a podporovat všechny formy rozvoje cestovního ruchu, které vedou k zachování drahých a vzácných zdrojů, především vody a energie, a pokusit se co nejvíce omezit vytváření odpadů. Infrastruktura a aktivity cestovního ruchu by měly být plánovány tak, aby prostředí, ve kterém se odehrávají, co nejvíce chránily. Ve vztahu udrţitelnosti a cestovního ruchu se hovoří o tzv. slabé a silné udrţitelnosti. Slabá udrţitelnost je nepřetrţitý ekonomický rozvoj v cestovním ruchu a udrţení dostatečné kvality, je zaměřen na produkt. Silná udrţitelnost v cestovním ruchu klade hlavní důraz na ochranu přírodních zdrojů oproti jejich intenzivnímu marketingovému působení, principy předběţné opatrnosti. Výkladový slovník cestovního ruchu vysvětluje udrţitelný rozvoj jako: „Takový rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává moţnost uspokojovat jejich základní ţivotní potřeby a současně nesniţuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů.“ Dále definuje udrţitelný rozvoj z hlediska procesního, systémového, manaţerského a humanistického. Z procesního hlediska je udrţitelným rozvojem myšlena symbióza lidské společnosti s ţivotním prostředím, která neustále hledá a nalézá rovnováhu rozvoje lidské společnosti, umělých a přírodních ekosystémů.
11
Udržitelný rozvoj cestovního ruchu ve vztahu k řešení regionálních disparit. Brno: Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o., 2009.
31
Systémová definice udrţitelného rozvoje říká, ţe: „Udrţitelný rozvoj je podmíněn takovou změnou materiálových a energetických toků mezi lidskou společností, umělými a přirozenými ekosystémy, která povede k dynamické rovnováze bez katastrofických výkyvů a nevratných negativních změn v celém systému biosféry.“ Manažerský pohled pohlíţí na udrţitelný rozvoj jako na řízení přírodních i společenských, obnovitelných i neobnovitelných zdrojů, jehoţ výsledkem je dostatek zdrojů pro rozvoj a koexistenci lidské společnosti a biosféry. Humanistické vidění udrţitelného rozvoje spočívá v tom, ţe rozvoj lidské společnosti se stane udrţitelným tehdy, kdyţ vnitřní zpětné vazby v přirozených ekosystémech budou v lidské společnosti nahrazeny etikou, morálkou, legislativou, obecně celkovou změnou myšlení a chování, která bude regulovat současný extenzívní exploatační rozvoj lidské společnosti.12 Udrţitelný rozvoj regionu nebo také regionu cestovního ruchu je v této publikaci uveden jako: „Takový rozvoj regionu, který vzniká synergickým působením externích fyzikálních a chemických toků, vlivem způsobu společenského vývoje, vlivem návštěvníků, regionu a harmonickým rozvojem místní komunity s minimalizací všech neţádoucích vlivů na biosféru včetně sníţení spotřeby neobnovitelných zdrojů, vytváření vnějších regionálních, národních a mezinárodních podmínek a podpory regulačních a samo - čistících vlastností ekosystémů.“ Pokud se hovoří konkrétně o udrţitelném rozvoji turistického regionu, znamená to, ţe rozvoj je zaloţen na takovém řízení zdrojů a aktivit cestovního ruchu, které vede k uspokojení současných i budoucích ekonomických, sociálních a záţitkových potřeb návštěvníků a rezidentů se zachováním biodiverzity, kulturní integrity regionu, procesů a vazeb v ekosystémech a rozvíjení systému ţivotních hodnot návštěvníků i obyvatel regionu. (Pásková, Zelenka, str. 302) Podle legislativy České republiky je udrţitelný rozvoj přímo definován v §6 zákona č. 17/1992 Sb., o ţivotním prostředí, kde je charakterizován následovně: „Trvale udrţitelný rozvoj společnosti je takový rozvoj, který současným i budoucím generacím
12
PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J.: Cestovní ruch výkladový slovník. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002.
32
zachovává moţnost uspokojovat jejich základní ţivotní potřeby a přitom nesniţuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů.“13 Drobný rozdíl mezi udrţitelným rozvojem a udrţitelností je ten, ţe udrţitelný rozvoj se týká globálních záleţitostí, kdeţto udrţitelnost vyjadřuje především vztah člověka a jeho prostředí. Udrţitelnost je také komplexnější pojem – řeší mimo jiné koncepční vyuţití krajiny, optimální vztah mezi produktivitou a únosnou kapacitou mezi ochranou a rozvojem ekosystémů. Udrţitelný rozvoj je také jakousi politickou koncepcí, určující stejnoměrný a vyváţený rozvoj společnosti. Tato koncepce je zaloţená na dostupnosti přírodních a lidských zdrojů. Zavádění principů udrţitelného rozvoje vyţaduje jednotné a jasně vymezené strategie, které obsahují jasné instrukce, jak redukovat naduţívání přírodních zdrojů, pravidla ochrany ţivotního prostředí a principy spravedlnosti mezi lidmi.
2.2 Udrţitelný rozvoj a cestovní ruch - historie V úvodu kapitoly 2 bylo vysvětleno, ţe udrţitelný cestovní ruch stojí na třech základních pilířích a to pilíři ekonomickém, sociálním a environmentálním. O počátcích udrţitelného cestovního ruchu lze hovořit od 70. let 20. století, kdy konkrétně v roce 1972 vydal Římský klub14 zprávu „Limity růstu“ (v originále Limit Of Growth), která oznamuje, ţe základní přírodní zdroje, na kterých přímo závisí většina světových ekonomik, mohou být vyčerpány na začátku 21. století. Konkrétní vize například předpovídaly absolutní vyčerpání ropy do roku 1992.15 Termín udrţitelný rozvoj se poprvé objevil v roce 1987 na Světové komisi pro ţivotní prostředí a rozvoj při OSN ve zprávě norské fyzičky a političky Gro Harlem Brundtlandové. Ve zprávě s názvem „Naše společná budoucnost“ navrhuje, aby problematika ekologického chování a postojů k ţivotnímu prostředí byla řešena jako součást národních hospodářství a to tzv. udrţitelným rozvojem. Jako základní podstatu tohoto nového trendu uvádí, ţe se jedná o takový rozvoj, který zachová fungování přírody a nezmenší biodiverzitu, neohrozí zájmy jiného národa ani příštích generací. 13
Zákon o ţivotním prostředí. In: č.17/1992 Sb. 1992. Římský klub byl zaloţen roku 1968 významnými světovými finančníky v čele s Italem Aureliem Decceim. Důvodem zaloţení byla ekonomická krize v roce 1968. Publikace Limity růstu (nebo také Meze růstu) byla charakteristická velice katastrofickými scénáři týkajících se populace, zemědělství, přírodních zdrojů, průmyslové produkce a znečištění ţivotního prostředí. 15 Globalizace a římský klub. Nar.myslenka.cz [online]. 1998 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://www.narmyslenka.cz/view.php?cisloclanku=2007060003 14
33
Jiná formulace říká, ţe se jedná o takový rozvoj, který zajistí potřeby současných generací, aniţ bude ohroţeno splnění potřeb generací příštích a aniţ se tak bude dít na úkor jiných národů.16 Do širšího povědomí společnosti se udrţitelný rozvoj dostává v 1992 po Summitu Země ve městě Rio de Janeiro. Trvale udrţitelný rozvoj je i jedním ze stěţejních témat Evropské unie. Na Lisabonském summitu (březen 2000) byly projednávány a formovány především sociální a ekonomické priority Evropské unie, jeţ vycházející z principů trvale udrţitelného rozvoje. Dalšími významnými akcemi s globálním dopadem byly summity v Göteborgu (červen 2001), kde byla přijata Strategie udrţitelného rozvoje orientovaná převáţně na environmentální pilíř a v Barceloně (březen 2002).
2.3 Definice udrţitelného cestovního ruchu Udrţitelný rozvoj cestovního ruchu vyplývá z celkové koncepce a chápání udrţitelného rozvoje. Jedná se v podstatě o aplikaci principů udrţitelného rozvoje na odvětví cestovního ruchu. Výkladový slovník cestovního ruchu pohlíţí na definování udrţitelného cestovního ze tří hledisek, které vytvořily různé organizace angaţující se v odvětví cestovního ruchu – hledisko environmentální, holistická definice a ekonomicko – environmentální vymezení. Z hlediska environmentálního, kterým se zabývala EU, se jedná o koncepci rozvoje a plánování cestovního ruchu, jehoţ cílem je ochrana a zachování ţivotního prostředí ve všech jeho aspektech a respektování ţivotního stylu místních obyvatel. Podle holistické definice jde o cestovní ruch, kdy aktivity a sluţby poskytované návštěvníkům a vlastní aktivity návštěvníků ovlivňují přírodní a antropogenní prostředí, místní komunitu a biosféru jako celek pouze v takové míře a kvalitě, která nijak nemění globální ani lokální ţivotní prostředí, místní komunitu a biosféru. Neomezuje tak moţnost
vyuţití
cestovním ruchem
a
další
antropogenní
vyuţití
destinace
v budoucnosti.
16
Destinační management a vytváření produktů v cestovním ruchu. Mmr.cz [online]. 2010 [cit. 2013-0508]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/55dfa8f3-a995-4739-8e8a-7a397fa1635c/GetFile5_3.pdf
34
Třetí ekonomicko – environmentální pohled dle UNWTO (Světová organizace cestovního ruchu) uvádí udrţitelný cestovní ruch jako schopnost destinace udrţet si potenciál konkurence v soutěţi s novými, historicky méně vyuţívanými destinacemi, přitáhnout první i opakované návštěvy, podrţet si kulturní jedinečnost a být v rovnováze s ţivotním prostředím. (Cestovní ruch výkladový slovník, str. 302) Světová organizace cestovního ruchu (UNWTO) vytvořila definici v roce 2004 a zní následovně: „ Pravidla pro udrţitelný cestovní ruch a jeho řídící praktiky lze aplikovat na všechny formy cestovního ruchu ve všech typech destinací (turistických cílů), a to včetně masového cestovního ruchu a různých specifických segmentů. Principy udrţitelnosti se vztahují k environmentálním, ekonomickým a sociálním aspektům rozvoje cestovního ruchu a nezbytností je docílit vyváţeného poměru všech těchto tří dimenzí tak, aby bylo dosaţeno dlouhodobého účinku.“17 Tato definice dále předpokládá, ţe cestovní ruch bude rozumně vyuţívat přírodní zdroje a zároveň bude napomáhat k ochraně přírody a biodiverzity. Dále kalkuluje s tím, ţe bude respektovat socio – kulturní autenticitu komunit v cílových destinacích, chránit a respektovat kulturní dědictví, tradiční hodnoty a pokusí se přispět k mezikulturnímu porozumění a vzájemné toleranci. V ekonomické rovině se bude snaţit zajistit co největší socio – ekonomické přínosy a jejich spravedlivé rozdělení mezi všechny zúčastněné a bude přispívat k postupnému odstraňování chudoby (princip fair trade).18 Česká národní organizace cestovního ruchu – CzechTourism – definuje udrţitelný cestovní ruch jako takový, který zabezpečuje zajištění současných potřeb účastníků cestovního ruchu a přitom pomáhá k rozvoji území. S přihlédnutím k šetrnému vyuţívání přírodních a kulturních hodnot vede k dlouhodobé prosperitě dané oblasti.19 Z výše uvedených definicí lze podstatu koncepce udrţitelného cestovního ruchu shrnout do snahy o zvládnutí tří základních problémů a to: Zabývat se reálnou hrozbou vyčerpání neobnovitelných zdrojů Aktivně řešit problematiku naduţívání obnovitelných zdrojů přírody 17
MUSIL, M.: Udržitelný rozvoj v cestovním ruchu (metody, postupy, přístupy, teoretické aspekty). Jindřichův Hradec: Oeconomica, 2010. ISBN 978-80-245-1689-9. 18 RYGLOVÁ, K. a kol. Cestovní ruch - podnikatelské principy a příležitosti v praxi. Praha: Grada Publishing, a.s., 2011. ISBN 978-80-247-4039-3. 19 Kolektiv Konsorcia SPROR Plus. Cestovní ruch a udržitelný rozvoj. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2007.
35
Zabývat se problémem spravedlnosti mezi lidmi a národy Způsobů, jak řešit tyto problémy, je několik, lze uvést například – odmítání korupce, transparentnost, dobré vztahy subjektů z jednotlivých sektorů, ochrana duševního vlastnictví, striktní dodrţování lidských práv, filantropie (dobročinnost), dodrţování platebních standardů, environmentálně šetrná politika na všech úrovních, certifikace apod. (Ryglová, str. 145)
2.4 Strategie udrţitelného rozvoje ČR Základním dokument, který se důkladně zabývá problematikou udrţitelného rozvoje v České republice, je Strategie udrţitelného rozvoje České republiky. Tento dokument byl vytvořen v roce 2004 s prozatímní platností do roku 2014, s tím, ţe její některé cíle a úvahy míří aţ do roku 2030. Přičemţ se počítá s postupným upravováním a doplňováním této stávající strategie.
Tato strategie je vytvořena jako dlouhodobý
koncepční dokument zabývající se udrţitelným rozvojem. Bere v potaz také mezinárodní závazky České republiky, které plynou z jejího členství v OSN (Organizaci spojených národů), Evropské unii a OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj).
2.4.1 Cíle udrţitelného rozvoje v České republice Tato strategie obsahuje cíle, které si dává za úkol dodrţovat v rámci udrţitelného rozvoje, nejdůleţitější cíle jsou popsány níţe v práci. Dále je v ní podrobně analyzován stav České republiky z hlediska ekonomického (zabývá se silnými, slabými stránkami, trendy ve vývoji ekonomiky České republiky a také mezinárodním srovnáním). Z hlediska environmentálního a sociálního opět popisuje silné, slabé stránky, příleţitosti, trendy a mezinárodní srovnání s členskými zeměmi Evropské unie. Základní cíle udrţitelného rozvoje uvedené ve Strategii platné pro Českou republiku jsou následující: Ekonomický pilíř Zajistit stabilní ekonomiku, zajistit ekonomický rozvoj respektující kapacitu únosnosti ţivotního prostředí, rozvíjet a podporovat ekonomiku zaloţenou na znalostech, dovednostech, konkurenceschopnost v průmyslu, zemědělství
36
Trvale sniţovat nezaměstnanost, udrţet stabilní stav počtu obyvatel ČR a postupně zlepšovat jeho věkovou strukturu Environmentální pilíř Systematicky řídit a podporovat recyklaci, uchovávat přírodní bohatství, nesniţovat biologickou
rozmanitost, minimalizovat
střety
zájmů
mezi
hospodářskými aktivitami a ochranou ţivotního prostředí, zajistit ochranu neobnovitelných přírodních zdrojů Přispívat k řešení globálních problémů udrţitelného rozvoje, zachovat potravinovou soběstačnost ČR Sociální pilíř Rozvíjet etické hodnoty v souladu s evropskými kulturními tradicemi, podporovat rozvoj lidských zdrojů a dosáhnout maximální sociální soudrţnosti, zajistit stálý růst úrovně vzdělanosti ve společnosti, v kultuře a tím zajišťovat konkurenceschopnost české společnosti Zpřístupňovat kulturu všem lidem, umoţňovat veřejnosti účast na rozhodování a tvorbě strategií týkajících se udrţitelného rozvoje
2.4.2 Principy udrţitelného rozvoje Dále tato strategie obsahuje soubor principů, o které se opírá. Nejvýznamnějším principem je princip úcty k lidskému ţivotu, k přírodě a k civilizačním a kulturním hodnotám. Dále je zde vybráno několik dalších principů, kterých je dohromady 27. V této práci jich je pro demonstraci vybráno jen několik. Například – princip generační odpovědnosti, princip sociální solidarity, princip rovných příleţitostí jednotlivců a skupin, princip přiměřenosti nákladů, princip předběţné opatrnosti, princip subsidiarity, princip partnerství, princip otevřenosti a transparence, princip „znečišťovatel a spotřebitel platí“, princip minimalizace znečištění, princip udrţení ţivota na venkově, princip obnovy a údrţby kulturní krajiny, princip nepřekračování environmentálních limitů ekonomického rozvoje a oddělení ekonomického růstu od negativních dopadů na ţivotní prostředí a mnohé další.20
20
Strategie udržitelného rozvoje České republiky. Praha, 2004.
37
3 OCHRANA PŘÍRODY V ČESKÉ REPUBLICE OBECNĚ Tato diplomová práce se zabývá moţnostmi udrţitelného cestovního ruchu ve vybrané chráněné krajinné oblasti. Předchozí kapitola popisovala a charakterizovala udrţitelný rozvoj, jeho aplikaci na odvětví cestovního ruchu, jeho principy a pravidla. Nyní je nutné zde uvést základní principy ochrany přírody v České republice, systém jaký zde funguje a jednotlivé instituce, které se ochranou přírody zabývají. V analytické části této práce budou poté jednotlivé oblasti se zvýšenou ochranou přírody podrobně popsány. Česká republika disponuje poměrně hustou sítí různých oblastí se zvýšenou ochranou státu. Tato území se liší svou velikostí, vzhledem, účelem zaloţení a charakteristikou dle zákona. Aby nějaká oblast mohla vyuţívat status zvláštní ochrany musí být něčím unikátní – můţe jít například o její geomorfologické sloţení, zalesněnost, výskyt ohroţených druhů fauny nebo flory, unikátní přírodní nebo kulturní dědictví, jedinečné klima nebo genius loci daného místa. Tyto speciální oblasti zabírají cca 14% rozlohy České republiky.
3.1 Orgány zajišťující ochranu přírody v ČR Nejvyšším orgánem pro ochranu ţivotního prostředí v České republice je Ministerstvo ţivotního prostředí. Toto ministerstvo vzniklo v roce 1990. Dříve měla agendu ţivotního prostředí tato ministerstva – Ministerstvo kultury, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo lesního a vodního hospodářství. Sídlem Ministerstva ţivotního prostředí jsou praţské Vršovice. Dále se v této oblasti angaţuje široké spektrum vládních a nevládních organizací. Pod Ministerstvo ţivotního prostředí spadají tyto organizace: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) – mezi její hlavní úkoly patří sledování změn biotopů a populací ohroţených druhů krajiny, vedení Ústředního seznamu ochrany přírody (ÚSOP), je orgánem státní správy pro 24 CHKO, šíření informací v oblasti ochrany přírody a krajiny.21
21
Aopk.cz [online]. 2013 [cit. 2013-05-09]. Dostupné z: http://aopk.cz/
38
Česká informační agentura životního prostředí (CENIA) – je to příspěvková organizace, jejím hlavním úkolem je poskytování informací z oblasti ţivotního prostředí a umoţňovat k nim přístup veřejnosti.22 Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) – tento orgán dohlíţí na dodrţování právních předpisů na ochranu ŢP, dále kontroluje obchod s ohroţenými druhy ţivočichů, rostlin a výrobků z nich, zastavuje nebo omezuje provozy, pokud ohroţují ţivotní prostředí, ukládá sankční opatření za nedodrţování zákonů ţivotního prostředí, podílí se na řešení havárií v oblasti ţivotního prostředí.23 Státní fond životního prostředí ČR (SFŽP)- je významný finanční zdroj při ochraně a zlepšování stavu ţivotního prostředí, jeho hlavní příjmy jsou z plateb za znečišťování. Mimo
tyto
hlavní
organizace
lze
jmenovat
ještě
následující
–
Český
hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), Správa jeskyní ČR, Správa Krkonošského národního parku, Česká geologická sluţba, Správa národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava, Správa Národního parku České Švýcarsko a Správa Národního parku Podyjí. V ochraně přírody se angaţují také organizace nevládního charakteru, z nichţ nejvýznamnější jsou – Český svaz ochránců přírody (ČSOP), Děti Země a hnutí DUHA.
3.2 Typologie chráněných území a oblastí v České republice Tato kapitola se zabývá přesným vymezením jednotlivých oblastí, které vyuţívají statusu zvláště chráněného území. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny vymezuje následující kategorie území, která jsou speciálně chráněná: Zvláště chráněná území (velkoplošná – národní parky a chráněné krajinné oblasti, maloplošná (národní přírodní rezervace, národní přírodní památka, přírodní rezervace, přírodní památka), obecně chráněná území (přírodní parky, významné krajinné prvky, územní systém ekologické stability – biocentra a biokoridory) a přechodně chráněná území. Zvláště chráněná území, tato kategorie se dělí na velkoplošná zvláště chráněná území (VZCHÚ) a maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ). U VZCHÚ se jedná o 22
Cenia.cz [online]. 2012 [cit. 2013-05-09]. Dostupné z: http://www1.cenia.cz/www/o-cenia/profilorganizace 23 Cizp.cz [online]. 2004-2011 [cit. 2013-05-09]. Dostupné z: http://www.cizp.cz/O-nas/Kdo-jsme
39
národní parky (NP) a chráněné krajinné oblasti (CHKO). Národní parky jsou na území ČR celkem 4, CHKO je v současné době 25. Jednotlivé NP a CHKO jsou v Příloze 1 – Seznam CHKO v ČR na konci této práce. Maloplošná zvláště chráněná území se dělí na 4 podkategorie a to: Národní přírodní rezervace (NPR) – je jich 110 Národní přírodní památka (NPP) – počet v ČR 102 Přírodní rezervace (PR) – celkem 750 Přírodní památka (PP) – 1180 Kromě výše zmíněných oblastí na území České republiky fungují i projekty nastavené Evropskou unií. Jedná se o biosférické rezervace, kterých je zde celkem 6 a druhý projekt s názvem Natura 2000. Druhý projekt v pořadí je soustava lokalit, které jsou vhodné pro ochranu nejvíce ohroţených druhů fauny a flóry a přírodních stanovišť na území Evropské unie. Natura 2000 má dvě kategorie – ptačí oblasti (v ČR 41 – slouţí k ochraně ohroţených druhů ptáků) a Evropsky významné lokality (je jich zde několik set, zabývají se ochranou jakýchkoli ohroţených druhů rostlin nebo ţivočichů).24 V následující tabulce je přehledně zobrazen seznam všech chráněných území v České republice, jejich typ, rozloha a procentuální vyjádření jejich rozlohy z celkové rozlohy České republiky. Tabulka 1 – Typy chráněných území v ČR Kategorie
Počet v ČR
Plocha v ha
% plochy území ČR
Národní park
4
119 489
1,52
Chráněná krajinná
25
1 086 737
13,78
110
27 458
0,34
oblast Národní přírodní rezervace
24
STEBLOVÁ, D.: Ochrana přírody v ČR. Praha, 2007. Dostupné z: http://www.gsos.cz/man/zem/pk.ZPL30-3-Ochrana%20prirody%20v%20CR.pdf
40
Přírodní rezervace
804
38 815
0,49
Národní přírodní
112
4 416
0,05
Přírodní památka
1256
23 611
0,29
Evropsky významná
1087
785 731
9,96
41
703 430
8,91
památka
lokalita Ptačí oblast Zdroj: http://drusop.nature.cz/
3.3 Problematika rozvoje CR v chráněných oblastech Rozvoj cestovního ruchu v chráněných krajinných oblastech, tak, aby neměl na tato cenná území negativní vliv, můţe být rozvíjen jedině v individuálních formách. To znamená z návrhů zcela vyloučit moţnost rozvoje masového turismu. Masový cestovní ruch ohroţuje tyto oblasti především těmito aktivitami – masivní výstavbou nových hotelů, penzionů, apartmánů, parkovišť, lanovek, sjezdovek, půjčoven apod. Dalšími problémy cestovního ruchu, nejen v chráněných oblastech je především jízda motorovými vozidly mimo vyznačené cesty a komunikace (čtyřkolky, v zimním období skútry), cykloturistika v nadměrné míře a mimo vyznačené trasy terénem. Nepříliš šetrná k přírodnímu povrchu je také hipoturistika, která se v současné době velice rozšiřuje. Ničení povrchu a zamořování odpadky pak způsobují neukáznění návštěvníci, kteří kempují mimo vyznačená území. Dalším negativním vlivem mohou při špatné organizaci a přípravě být různé hromadné akce typu pochod, orientační běh, lyţařský závod.25
3.3.1 Moţná opatření Cestovní ruch v chráněných krajinných oblastech je nutné důsledně organizovat a usměrňovat. Hlavním cílem by mělo být rozptýlení návštěvníků po celé oblasti (vyhnout se vysoké koncentraci turistů do jednoho místa/centra) a určité usměrnění jejich cest. Turistické cesty mají být navrţeny tak, aby umoţnily přístup k co největšímu mnoţství atraktivit a zároveň omezily přístup do nejvíce ohroţených nebo vzácných 25
BENEŠ, L. a kolektiv.: Spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech“. Praha, 2008
41
částí. Toto usměrnění návštěvnosti lze řídit pomocí vydávání a rozšiřování návštěvních řádů, vybudováním sítě organizačních a výchovných center, vytvářením naučných stezek a organizováním odborných exkurzí. Nedílnou součástí tohoto řízení cestovního ruchu v chráněných oblastech je také vybudování vhodné turistické infrastruktury, která nijak nenarušuje přírodní prostředí. Například úprava turistických cest, odpočinková a pikniková místa, dostatek odpadkových košů, vyhlídková místa, tábořiště, odpočinkové palouky, studánky a dále vytvářet vhodné a specifické podmínky pro různé druhy turistiky a sporty.26 3.3.1.1 Spolupráce a partnerství v cestovním ruchu V současné době je stále populárnější tzv. PPP (Public Private Partnership). Tento termín v češtině označuje partnerství veřejného a soukromého sektoru. Znamená tedy formy spolupráce mezi orgány veřejné správy a podnikatelským sektorem za účelem zajištění financování, výstavby, obnovení, správy, údrţby veřejné infrastruktury nebo poskytování veřejné sluţby (např. doprava, zdravotnictví, školství, obrana). Hlavními principy tohoto partnerství je dlouhodobá spolupráce, společné financování projektů a rovnoměrné a spravedlivé rozdělení rizik mezi oba spolupracující subjekty. Hlavními pozitivy spolupráce a partnerství je zlepšování image regionu/oblasti, zvýšení konkurenceschopnosti, získávání nových zkušeností, lepší informovanost, dobrá komunikace, příliv nových návštěvníků, získání nových kontaktů pro obchodní činnost, moţnost čerpání podpor a dotací, efektivnější vyuţívání finančních prostředků, zrychlení rozvoje regionu. 3.3.1.2 Práce s veřejností Důleţitým faktorem, který ovlivňuje nezávadnost cestovního ruchu v chráněné krajinné oblasti, je především práce s veřejností, její osvěta, vysoká informovanost a ekologická výchova. Právě vzdělanost a informovanost veřejnosti – návštěvníků, místních obyvatel a místních podnikatelů hraje hlavní roli při účinné a aktivní ochraně přírody, péči o ní a zároveň ji chrání před poškozením. Tuto osvětu by měly mít na starost jednotlivé správy národních parků nebo chráněných krajinných oblastí, neboť právě ony jsou v tomto ohledu nejpovolanější a v problematice ochrany přírody nejerudovanější.
26
DANÍČEK, L.: Turistika v CHKO. Http://ekologie.xf.cz/ [online]. 2011 [cit. 2013-10-12]. Dostupné z: http://ekologie.xf.cz/temata/chko/chko.htm
42
Na veřejnost lze působit buď přímo nebo nepřímo. Přímé působení zahrnuje ekologickou výchovu v různých formách – prezentace, semináře, přednášky, soutěţe nebo pomocí tiskového mluvčího chráněné krajinné oblasti. Z nepřímých metod je to například různá publikační činnost, vytváření naučných stezek, expozice v informačních centrech, školách nebo kulturních zařízeních.
3.3.2 Vhodné formy cestovního ruchu v CHKO Optimální formy cestovního ruchu pro CHKO jsou takové formy, které jsou šetrné k ţivotnímu prostředí. Jedná se především o venkovskou turistiku a její dvě podformy ekoturismus a agroturismus. Obě tyto formy respektují principy udrţitelného rozvoje, které byly podrobně rozepsány v teoretické části této práce. Tyto dvě formy naplňují cíle, o které je třeba usilovat v rámci rozvoje cestovního ruchu v chráněné krajinné oblasti. Jsou jimi například – podpora a rozvoj drobné podnikatelské aktivity, odlehčení městům – infrastruktuře i prostředí, vzdělávání a osvěta v ochraně a péči o přírodu, návrat člověka do přírodního prostředí, přiblíţení místního koloritu – tradice, kultura, zvyky, příroda, omezení stěhování lidí do měst (vylidňování venkovského prostoru), pochopení individuální aktivity návštěvníků a turistů, rodinné prostředí, rozmělnění ubytování do širšího území -decentralizace ubytování, ohleduplný vztah k přírodě a krajině. Výše jmenované body svou podstatou naplňují všechny tři pilíře udrţitelného rozvoje. Vztah udrţitelného cestovního ruchu a venkovské turistiky lze ilustrovat na Schématu zobrazeném níţe:
43
Schéma č. 1 – Vztah udrţitelného cestovního ruchu a venkovské turistiky
Zdroj: STŘÍBRNÁ, M.: Podmínky rozvoje cestovního ruchu v chráněných krajinných oblastech a národních parcích. Mmr.cz [online]. 2008 [cit. 2013-10-15]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/b65bbc2c-1348-413a-9467-28aa1a884b57/GetFile_5.pdf
Nyní zde obě dvě zvolené formy CR charakterizuji. Agroturismus – je dle Výkladového slovníku cestovního ruchu pobyt na venkově, rodinných farmách nebo usedlostech, jejichţ náplní je poznávání a aktivní účast na místním způsobu ţivota. Účastníci jsou v úzkém kontaktu s přírodou, místními obyvateli, podílejí se na chodu statku, péči o zvířata, místních zvycích. Tento typ cestovního ruchu jiţ vyuţívá existující zdroje a přírodní suroviny – neničí nebo nedegraduje další území. Typický je pro něj úzký kontakt s rezidenty – místními obyvateli s poznáváním jejich tradic a zároveň místním obyvatelům způsobuje ekonomický prospěch. Výše jmenovanými charakteristikami tedy přesně naplňuje podstatu udrţitelného cestovního ruchu. 44
Pro tuto formu cestovního ruchu mohou místní podnikatelé získat také finanční podporu z rozpočtu České republiky. Měli by splňovat následující kritéria – nejedná se o podnikatele čistě v cestovním ruchu, tato činnost je pouze činností doplňkovou. Nadpoloviční většina příjmů tohoto podnikatele musí pocházet ze zemědělské činnosti a kapacita ubytování by neměla přesahovat 12 lůţek. Agroturismus můţe mít i další podformu a tou je ekoagroturismus. Jedná se v podstatě o to samé, s tou výjimkou, ţe je tato forma rekreace realizována čistě na farmách, které hospodaří v souladu s principy tzv. ekologického zemědělství a obdrţely certifikát.27 Druhou formou, která můţe být realizována v chráněných krajinných oblastech je ekoturismus. Jedná se formy cestovního ruchu, které jsou provozovány s maximálním ohledem na ţivotní prostředí. Můţe to být například pěší turistika, fotografování, pozorování volně ţijících rostlin a ţivočichů, jízda v kánoích apod. Další moţnou formou, kterou lze rozvíjet v CHKO je lesní turismus. Tento nápad pochází ze Spolkové republiky Německo, kde je pojat ve formě lesního safari s pronájmem nevyuţitých lesních objektů (hájoven, mysliven). Pobyt v lese je spjat s pozorováním zvěře, jejím stopováním, poznáváním typu a charakteru lesa, poznávání rostlin a dalších ţivočichů. Účastníci tohoto typu CR mají k dispozici odborného průvodce a mají moţnost se účastnit na rozličných lesních pracích – výsadba nových stromů, péče o lesní zvěř, ošetřování lesních školek apod.28 Z dalších šetrných forem cestovního ruchu lze zmínit poměrně novou formu cestovního ruchu a to geoturismus. Tento typ turismu byl definován dokumentárním kanálem National Geographic jako „turismus, který udrţuje geografický charakter dané oblasti a podporuje její ţivotní prostředí, dědictví, estetiku, kulturu a prosperitu místních obyvatel. Geoturista je pak charakterizován jako environmentálně uvědomělý člověk, který respektuje místní kulturu, její tradice, zvyky. Při nákupu dává přednost místním tradičním výrobkům a sluţbám. V destinaci stráví delší dobu, čímţ podporuje místní
27
PÁSKOVÁ, M.: Výkladový slovník CR STŘÍBRNÁ, M.: Podmínky rozvoje cestovního ruchu v chráněných krajinných oblastech a národních parcích. Mmr.cz [online]. 2008 [cit. 2013-10-15]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/b65bbc2c1348-413a-9467-28aa1a884b57/GetFile_5.pdf 28
45
ekonomiku.“ Geoturismus tedy kromě ochrany přírody a krajiny dbá také o místní kulturu, tradice a zvláštnosti dané destinace.29 Posledním typem cestovního ruchu, který přesně zapadá do principů udrţitelnosti je tzv. komunitní cestovní ruch. Tento typ cestovního ruchu vychází z potřeb a názorů místní (hostitelské) komunity. Nabídka tohoto typu cestovního ruchu je zaloţena na aktivitách místních obyvatel, jejich tradicích, zvycích, kultuře a místních řemeslech. Dále podporuje místní ekonomickou diverzitu a napomáhá se vyhnout turistické ekonomické monokultuře.30
29
Tvorba produktů cestovního ruchu vázaných na přírodní dědictví venkova. Mas-moravskykras.cz [online]. 2008 [cit. 2013-10-29]. Dostupné z: http://www.mas-moravsky-kras.cz/projekty-asluzby/kulturni-dedictvi-venkova/ 30 Pásková – výkladový slovník
46
ANALYTICKÁ ČÁST Tato druhá část diplomové práce se bude zabývat podrobnou analýzou chráněné krajinné oblasti Kokořínsko, která byla pro potřeby této diplomové práce zvolena. Tato kapitola důkladně popisuje primární a sekundární nabídku destinace. Do primární nabídky destinace patří veškeré atraktivity, které můţe daná destinace nabídnout – jedná se o přírodní předpoklady (povrch, geomorfologie, vodstvo, přírodní útvary, jeskyně), dále o kulturně – historické předpoklady (církevní stavby, hrady, zámky, muzea, skanzeny, galerie) a kulturně – společenské předpoklady, coţ jsou například místní tradice a zvyky, folklór, sportovní akce. Sekundární nabídkou v destinaci Kokořínsko se myslí vybavenost destinace. Řadí se sem celková suprastruktura cestovního ruchu (ubytovací a stravovací zařízení), infrastruktura cestovního ruchu (cyklostezky, stezky pro pěší turistiku, hipostezky, lanovky, celková sportovní vybavenost, turistická informační centra) a jako poslední všeobecná infrastruktura, čímţ je myšlena především dopravní dostupnost destinace. Kromě primární a sekundární nabídky destinace tato kapitola podrobně popisuje systém ochrany přírody, který je v této oblasti nastaven. Je zde přesné vymezení CHKO, popis organizační jednotky, která o tuto oblast pečuje – Správa CHKO Kokořínsko a výstiţný popis veškerých speciálně chráněných území. Dále je zde komparace návštěvnosti nejvýznamnějších historických památek na Kokořínsku – hradu Kokořín a hradu Houska a analýza návštěvnosti turistických informačních center v oblasti. V závěru analytické části je pouţita SWOT analýza, která sumarizuje celkovou situaci na Kokořínsku. Tato část diplomové práce vychází z analýzy sekundárních dat a snaţí se poskytnout náhled na problematiku udrţitelnosti v oblasti.
1 KOKOŘÍNSKO Chráněná krajinná oblast Kokořínsko se nachází na území tří krajů. Jedná se o kraj Středočeský, Liberecký a Ústecký. V katastrech Středočeského a Libereckého kraje zaujímá přibliţně stejně velkou plochu území a do Ústeckého kraje zasahuje pouze svou malou částí. Zeměpisným vyjádřením leţí mezi 14006´ - 14036´východní délky a 50038´- 50023´severní šířky. 47
Jedná se o unikátní území České křídové tabule, téţ nazývané Polomené hory. Typickým krajinným rázem jsou zde mohutné kvádrové pískovce s údolími a plošinami porostlými bory, doubravami i květnatými bučinami a smrčinami. Nejvyšším bodem Kokořínska je vrch Vlhošť (614 m n. m.), který leţí v kraji Libereckém, nejniţším bodem je pak potok Liběchovka v Ţelízích (175 m n. m.), náleţející kraji Středočeskému. Dalšími vrchy, které spolu s Vlhoštěm dovytvářejí typický ráz krajiny, je Ronov – 552 m n. m. a Vrátenská hora – 507 m n. m. Z pohledu měst se Kokořínsko rozprostírá mezi městy Mělník a Česká Lípa. Poloha Kokořínska z pohledu celorepublikového, regionálního a místního je zobrazena v Příloze 2 – Grafické vymezení oblasti Kokořínska.
1.1 Administrativní členění Chráněná krajinná oblast Kokořínsko se rozprostírá na území tří krajů – Středočeský, Ústecký a Liberecký. Chráněná krajinná oblast zasahuje do okresů Česká Lípa (jihozápadní část okresu) a Mělník (severní část) a svou menší částí také do okresů Litoměřice a Mladá Boleslav. Přesný slovní popis hranic chráněné krajinné oblasti Kokořínsko je k nahlédnutí v Příloze 3 – Hranice CHKO Kokořínsko. Z hlediska členění dle cestovního ruchu se Kokořínsko rozprostírá na území celkem tří turistických regionů – Severozápadní Čechy, Střední Čechy a Českolipsko a Jizerské hory. Podle rozdělení na turistické oblasti je to oblast České Středohoří a Ţatecko, Českolipsko, Střední Čechy – severovýchod – Polabí a Střední Čechy – západ.31 Na území Kokořínska zasahují tyto obce a města – Beškov, Blatce, Blíţevedly, Bořejov, Bosyně, Brocno, Brusné, Březinka, Bukovec, Bylochov, Deštná, Dobřeň, Dolní Dubová hora, Domašice, Draţejov, Dřevčice, Dubá, Harasov, Heřmánky, Holany, Horní Dubová hora, Horní Zimoř, Houska, Hradsko, Hvězda, Chcebuz, Chodeč, Chudolazy, Janova Ves, Jestřebice, Ješovice, Kanina, Klučno, Kluk, Kokořín, Kokořínský důl, Konrádov, Korce, Lhotka, Liběchov, Libovice, Litice, Lobeč, Loubí a Luka, Mělník, Mšeno, Ţelízy, Úštěk, Tupadly, Nosálov nebo Kravaře. 32
31
Turistický potenciál regionů. Czechtourism.cz [online]. 2005-2013 [cit. 2013-10-12]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/didakticke-podklady/2-turisticky-potencial-regionu/ 32 SOUKUP, V., DAVID, P.: Kokořínsko a Mělnicko, Průvodce po Čechách Moravě a Slezsku. Praha: Soukup a David, 2003. ISBN 80-8650-73-4.
48
Plánování rozvoje cestovního ruchu v oblasti CHKO Kokořínsko je poměrně problematická věc uţ z pouhé podstaty administrativního rozdělení. Kromě její polohy ve třech krajích, leţí dále v několika turistických regionech a turistických oblastech. Kromě místní akční skupiny – Sdruţení obcí Kokořínska, Správy CHKO Kokořínsko, obecních a městských úřadů jednotlivých obcí a měst, které spadají pod Kokořínsko, jsou zde ve hře další tři krajské úřady.
1.2 Stručná historie osídlení Osídlení Kokořínska je datováno do pravěké doby – období paleolitu cca před 40 000 – 10 000 lety. Nejvýznamnější pravěkou lokalitou zde bylo hradiště Hradsko, o kterém se historici domnívají, ţe mohlo být sídlem kmene Pšovanů. Slované začali tuto oblast obývat od 6. století. Od 13. století začala tuto oblast postupně kolonizovat česká kníţata a králové a později i šlechta. Oblast pak postupem času ovládl rod Ronovců, především pak pány z Dubé a Lipé, kteří zde začali s budováním pevných středověkých hradů, z nichţ některé zde zůstaly do dnešní doby – Dubá, Houska, Kokořín, Milčany a Čap. V období husitských válek byla většina hradů a honosnějších usedlostí zpustošena a ty dále postupně několik století chátraly. Opravy a rekonstrukce nejznámějších objektů pak začaly na začátku 20. století, kdy se podařilo zachránit např. Kokořín nebo Housku. Výrazný zásah do populace místního obyvatelstva způsobila třicetiletá válka. Mimo značný úbytek obyvatelstva zde také nastala druhá kolonizační vlna. Tentokrát do oblasti přišlo mnoho německých osadníků. Souţití českých a německých obyvatel probíhalo bez větších problémů. K vyhrocení situace došlo po nástupu fašismu v Německu. Došlo k vystěhování českých obyvatel a obsazení jejich majetku Němci. Po druhé světové válce tato situace vyústila ve vylidnění oblasti (odsun Němců), zániku četných obcí a usedlostí. K oţivení oblasti došlo v 60. letech 20. století, kdy se naplno rozhořel trend chataření a chalupaření. Díky tomu se opět částečně vrátil ţivot do vesnických sídel a podařilo se zachránit a znovu osídlit četná stavení a usedlosti. Tento trend zde vydrţel zhruba do 80. let 20. století, kdy zájem o Kokořínsko pomalu uvadl. Po změně reţimu a otevření hranic nastal všeobecný pokles domácího cestovního ruchu a k znovuobjevení destinace Kokořínsko doposud nedošlo.33
33
SOUKUP, V., DAVID, P.: Kokořínsko a Mělnicko, průvodce po Čechách Moravě a Slezsku. Praha: Soukup a David, 2003. ISBN 80-86050--73-4.
49
V současné době dochází na Kokořínsku k jevu, který je typický pro většinu vesnických sídel v České republice a to k poklesu počtu stálých obyvatel. Problémem je především nedostatek pracovních míst a příleţitostí. Nepřetrţitý úbytek obyvatel lze dokázat na základě Tabulky 2. Tabulka 2 – Vývoj počtu obyvatel ve vybraných obcích Obec
Počet trvale bydlících 1900
1950
2000
Dobřeň
836
302
109
Kanina
286
209
35
Kokořín
1164
702
395
Liběchov
1367
1306
1004
Medonosy
545
211
100
Mšeno
3012
2075
1438
Nebuţely
577
487
403
Nosálov
452
280
156
Tupadly
394
235
115
Celkem
8 633
5 807
3 755
Zdroj: NOVOTNÁ, D.: Kokořínsko. Praha: Olympia a.s., 2004. ISBN 80-7033-843-1.
Z hlediska udrţitelnosti je ţádoucí pokusit se navrátit ţivot do postupně se vylidňujících oblastí. Základem jsou pracovní příleţitosti a především vytvořit nějaký důvod proč by zde lidé měli ţít. Stát můţe přispět například nastavením příznivějších podmínek pro malé a střední podnikání. Pokud se zde podnikatelům bude dařit, nebudou mít potřebu tuto oblast opouštět a navíc bude moţnost dojít k určité kontinualitě, kdy budou chtít své podnikání přenechat svým potomkům.
50
1.3 Hospodářství Oblast Kokořínska nikdy nebyla významně vyuţívána jako průmyslová nebo zemědělská oblast a to především kvůli rázovitosti zdejší krajiny, která sestává z hustých borových lesů, mokřadů, pískovcových skal a vřesovišť. Jedinou významně úspěšnou ekonomickou aktivitou jiţ od kolonizačních počátků bylo a je lesní hospodářství a s ním související aktivity jako myslivost, včelaření, sběr dřeva, sběr lesních plodin nebo lov. Přesto i zde fungoval určitý systém hospodaření. Do 50. let minulého století na území dnešní CHKO převaţovaly velké zemědělské plochy s výměrou 40 – 50 ha a malá hospodářství patřící k chalupám s pozemky o velikosti 2 – 5 ha. Po nástupu socialismu došlo ke kolektivizaci zemědělství a vzniku hospodářských druţstev a státních podniků. Tyto velké podniky hospodařily na plochách s mírně členitým terénem, coţ odpovídalo cca 40% plochy celého území. Další zemědělská výroba byla roztříštěna na několik menších ploch a vhodná pouze na malovýrobu. Mezi pěstované plodiny patřily třešně, chmel, pšenice, ječmen, cukrovka a pícniny. Z ţivočišné výroby stojí za zmínku chov ovcí, skotu a koní. V 70. a 80. letech byla většina zemědělských ploch převedena do lesního fondu.34 Od konce 19. století se zde začíná rozvíjet turismus, který je dnes vcelku významným ekonomickým odvětvím. Turistická sezona je přes léto a prozatím nejvíce vyuţívanou oblastí je Máchovo jezero a Doksy.35 Z hlediska udrţitelnosti oblasti je lesní hospodaření a myslivost ideálním způsobem hospodářského vyuţívání oblasti. Nedochází zde k masivní chemizace, přeměny lesní půdy na půdu zemědělskou, problematice zamoření půd a spodních vod hnojivy, ať uţ přírodními nebo umělými. Při lesním hospodaření je ale důleţité vyuţívat šetrného způsobu těţby a vyuţívání dřeva, aby nedošlo k poškození povrchu území. Dále je nutné důsledně plánovat stromovou skladbu lesa a snaţit se o co nejbliţší podobu lesu původnímu.
34
BERAN, L. a kolektiv. Plán péče chráněnou krajinnou oblast Kokořínsko na období 1999 - 2008. České Budějovice: Protisk, 1999. 35 Máchův kraj - nová část CHKO Kokořínsko. Casopis.ochranaprirody.cz [online]. 2013 [cit. 2013-1012]. Dostupné z: http://www.casopis.ochranaprirody.cz/clanky/machuv-kraj-nova-cast-chkokokorinsko.html
51
1.4 Přírodní předpoklady a ochrana přírody Typickým rázem krajiny Kokořínska je pahorkatina a pískovcové skalní útvary, ze kterých díky geomorfologické činnosti vznikly četné plošiny a údolí. Na jejich zakončeních se vytvořila skalní města, pokličky (tzv. voštiny) a další skalní útvary, která nejsou k vidění nikde jinde v České republice. Geomorfologicky spadá Kokořínsko do Severočeské tabule, jejíţ podsestavou je celek Ralská pahorkatina, jihovýchodní část zasahuje okrajově do Dolnojizerské tabule. Dalším unikátem je zde historická absence průmyslu, která vedla k vytvoření biologické rozmanitosti a vzniku různorodých ekosystémů na poměrně malé ploše. Jedná se o zastoupení lesní a nelesní půdy, mokřady v nivách potoků Liběchovka a Pšovka a borové lesy pralesního charakteru v severní oblasti CHKO. Významným aspektem je také zásoba kvalitní podzemní vody.36 Důvodem k vyhlášení chráněné krajinné oblasti byla unikátnost krajinného reliéfu, který je charakteristický střídáním plošinných prvků s členitými skalnatými úseky. Nejčastější horninou, která se na Kokořínsku vyskytuje, jsou křemenné pískovce druhohorního stáří. Krajina se zde začala postupně formovat cca před 5ti milióny let, kdy byla celá oblast nynějšího Kokořínska pokryta mořem. Letitým působením mořských proudů a ţivočichů se dotvořila do dnešní podoby. Unikátnost kokořínských pískovců tkví v tom, ţe se jedná o pravidelné střídání několika typů pískovců nad sebou. Tzv. mělkovodní křemenné pískovce tvoří strmé skalní stěny, tento typ pískovců se také někdy nazývá kvádrové pískovce. Druhý typ pískovců je jemnozrnný pískovec, málo odolný proti zvětrávání. Na tomto typu pískovců je často patrná činnost mořských ţivočichů. Tento druhý typ pískovce vytváří skalní stěny velmi výjimečně a tvoří především plošinný reliéf. Tyto dva druhy hornin se na Kokořínsku prolínají a střídají a tím dotvářejí celkový krajinný obraz. 37 Chráněnou krajinnou oblastí bylo Kokořínsko vyhlášeno 19. 3. 1976 společně s CHKO České Středohoří, Luţické hory a Pálava. Celková rozloha území Kokořínska je 272km2, coţ jí řadí mezi středně velké CHKO. Porovnání velikosti této zkoumané
36
Správa CHKO Kokořínsko [online]. 2013 [cit. 2013-10-07]. Dostupné z: http://kokorinsko.ochranaprirody.cz/charakteristika-oblasti/ 37 ADAMOVIČ, J.: Geologický základ kokořínské krajiny. In: [online]. [cit. 2013-10-07]. Dostupné z: http://www.kokorin.info/data/neco-navic/adamovic_j_geologie_kokorinska.pdf
52
CHKO s ostatními CHKO na území ČR lze vysledovat v Příloze 1 – Seznam CHKO v ČR. Celá oblast byla pojmenována podle největší místní dominanty, středověkého hradu Kokořína.38 Území Kokořínska spadá do tří hlavních povodí – Labe, Jizera, Ploučnice a do šesti dílčích povodí – Pšovka, Liběchovka, Obrtka, Strenický potok, Košátecký potok, Úštěcký potok. Většina toků je regulovaná, mimo říček Liběchovka a Pšovka, které zůstaly bez zásahů člověka, díky čemuţ v jejich povodí vznikla soustava mokřadů. Průměrná roční teplota se zde pohybuje mezi 7 – 7,50C. Kvůli členitosti území zde často dochází ke klimatické inverzi na dnech kaňonů. To znamená, ţe dole v údolích a kaňonech je zadrţován studenější vzduch, který kvůli úzkému profilu území nemůţe unikat nahoru. Výsledkem je niţší teplota vzduchu dole v údolích, jejímţ důsledkem bývá odlišná fauna a flora neţ je v bezprostředním okolí. 39 Díky své přírodní unikátnosti bylo Kokořínsko vyhlášeno chráněnou krajinnou oblastí, čímţ byl naplněn jeden z pilířů udrţitelnosti – environmentální udrţitelnost. Tento počin byl pro oblast zdejší přírody velmi významný. Díky přítomnosti CHKO zde nemůţe docházet k masivní výstavbě, přeměně zdejší krajiny, nadměrnému vyuţívání přírodních zdrojů a celkové degradaci území.
1.4.1 Flora a fauna na Kokořínsku Na Kokořínsku v současné době jiţ bohuţel nelze nalézt příliš původní vegetace, dnešní stav je výsledkem činnosti člověka. Člověk tuto krajinu vyuţíval především jako pastviny a v menší míře také vytvářel terasovitá políčka. Vodní toky byly pozměňovány zakládáním rybníků a mlýnů. Z nejrozšířenějších botanických druhů je zde zastoupen rákos obecný, chrastice rákosovitá, leknín bělostný, bahnička chudokvětá, přeslička zimní, všivec bahenní, hadilka obecná, prstnatec májový, upolín nejvyšší, bledule jarní a mnoho dalších druhů. Z lesního zastoupení jsou na Kokořínsku borové doubravy, kyselé reliktní bory, bučiny a květnaté bučiny na vápnitých pískovcích. V nivách u tekoucích vod se pak nachází olšiny. 38
Nejmenší chráněnou krajinnou oblastí v České republice je CHKO Blaník s rozlohou 40 km2 a naopak největší je CHKO Beskydy s rozlohou 1 160km2. Nejstarší CHKO v ČR je Český ráj, který byl vyhlášen roku 1955, nejmladší CHKO je Český les. 39 Agentura ochrany přírody a krajiny [online]. 2013 [cit. 2013-10-07]. Dostupné z: http://kokorinsko.ochranaprirody.cz/charakteristika-oblasti/flora-a-vegetace/
53
Na vzácnou faunu jsou na Kokořínsku nejbohatší jeho mokřady, ve kterých ţije řada ţivočichů, kteří se jinde v České republice nevyskytují. Jsou to například měkkýši (plţ vrkoč baţinný, vrkoč útlý), pavouci (slíďák, lovčík vodní), z ryb se jedná o sekavce podunajského a několik druhů obojţivelníků – čolek obecný, ropucha obecná, rosnička zelená, blatnice skvrnitá, skokan skřehotavý. V říčce Pšovce se také vyskytují raci. Z původních druhů je to rak říční, jeţ je v současnosti vytlačován rakem pruhovaným, který ovšem není původním druhem a na populaci raka říčního způsobuje trvalé škody. Z ptáků lze v kokořínských mokřadech zahlédnout ledňáčka říčního, skorce vodního nebo chřástala vodního. Skalní útvary přitahují k hnízdění například výra velkého, sokola stěhovavého nebo krkavce velkého. Mezi další avifaunu, kterou lze zde vidět, patří poštolka obecná, káně lesní, jestřáb lesní, krahujec obecný a několik druhů sov jako například puštík, kalous nebo sýc. Na Kokořínsku lze také pozorovat netopýra rezavého, netopýra velkého nebo netopýra černého. Z větších savců je původním druhem srnec obecný a prase divoké. Z nepůvodních druhů vysazených v 70. a 80. letech minulého století je to daněk skvrnitý a muflon. 40 Aby došlo k naplnění udrţitelnosti v této oblasti, je ţádoucí zachovat na území původní druhy. Coţ znamená vyřešení problematiky ochrany raka říčního, regulace nebo úplné odstranění nepůvodní dančí a mufloní zvěře a péče o původní druhy flóry.
1.4.2 Území se speciální ochranou Chráněná krajinná oblast Kokořínsko se dělí na tři specifická území, jak lze vidět v Tabulce 3. Tabulka 3 – Rozdělení CHKO Kokořínsko Rozloha
Název oblasti
v km2 75
Polomené hory
125
Kokořínsko – Dubské skály
70
Předpolí skal
Zdroj: http://www.mmr.cz/getmedia/a2a01f7d-811a-4776-887804d3f8820a6d/GetFile1_4.pdf 40
Chráněná krajinná oblast Kokořínsko. Cittadella.cz [online]. [cit. 2013-10-07]. http://www.cittadella.cz/europarc/index.php?p=Fauna&site=CHKO_kokorinsko_cz
Dostupné z:
54
Polomené hory je území s mnoţstvím pískovcových skal a bludišť. Dominantu oblasti tvoří vrchol Vlhošť. Sídelní struktura je sloţena z malých jednotek, které leţí převáţně okolo hranic CHKO. Kokořínsko – Dubské skály je typické skalními městy, roklemi, kaňonovitými údolími a bludišti. Nachází se zde městečko Dubá, ostatní osídlení sestává z malých vesniček s mnoţstvím charakteristických roubených chalup. Oblast Předpolí skal je přechodné pásmo od skalních bludišť po lesnatou krajinu, louky a pole. Sídelní struktura zde odpovídá typově charakteru klasických středočeských vesnic.41 V působnosti CHKO Kokořínsko je dále několik maloplošných zvláště chráněných území. Tato území se podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny dělí na národní přírodní památky a národní přírodní rezervace. Dalšími speciálně chráněnými oblastmi jsou lokality tzv. NATURY 2000, coţ jsou území mimořádně cenné z evropského hlediska.42 Národní přírodní památky na území Kokořínska
(NPP) – Ronov, Pod Hvězdou,
Stříbrný vrch, Husa, Martinské stěny, Deštenské pastviny, Kamenný vrch u Křenova, Osinalecké bučiny, Prameny Pšovky, Špičák u Střezivojic, Kokořínský důl, Stráně Hlubokého dolu, Černý důl, Ţelízky, Stráně Truskavenského dolu, Na Oboře, Mrzínov, Peklo, Holý vrch, Swamp, Slatinná louka u Velenky, Klokočka, Rečkov, Radouč, Kopičácký rybník, V jezírkách, Jestřebské slatiny, Polabská černava a Ţehuňský rybník. Národní přírodní rezervace na území Kokořínska (NPR) – Vlhošť, Kostelecké bory, Mokřady horní Liběchovky, Mokřady dolní Liběchovky, Břehyně – Pecopala, Novozámecký rybník, Hrabanovská černava, Velký a Malý Bezděz, Čtvrtě, Libický luh, Kněţičky a přírodní rezervace Hradčanské rybníky. Evropsky významné lokality (EVL) – EVL Kokořínsko, EVL Nebeský rybníček u Veselý a EVL Roverské skály.43
41
BAREŠ,B. a kolektiv. Školení pro cestovní ruch v chráněných oblastech. Mmr.cz[online]. 2008 [cit. 2013-10-12]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/a2a01f7d-811a-4776-887804d3f8820a6d/GetFile1_4.pdf 42 Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. 43 Správa CHKO Kokořínsko [online]. 2013 [cit. 2013-10-07]. Dostupné z: http://kokorinsko.ochranaprirody.cz/
55
1.4.3 Další přírodní zajímavosti Apatyka – je úzké boční údolí rokle vedoucí do Močidel. Název tato rokle dostala po léčivých rostlinách, které se v ní vyskytují. Bludiště – skalní seskupení 2,5 km od Mšena. Je tvořeno skalními soutěskami a v jeho blízkosti lze obdivovat skalní útvar Tutanchamon. Před vstupem do bludiště je nutné překonat několik metrů poměrně strmé skály, jsou zde vytesané schůdky a pomocný řetěz na přidrţování. Cinibulkova stezka – jedná se trasu Klubu českých turistů vedoucí kolem několika skalních útvarů – Prolezovačky – dutiny spojené úzkými průlezy, Obraznice (nebo také téţ jeskyně Máří Magdaleny) – jedná se o malou umělou jeskyni, Průsečná skála – vozová cesta vytesaná v pískovci, Obří hlava a Ţába – pískovcové útvary. Stezka byla pojmenována
po
významném
propagátorovi
Kokořínska
Josefu
Bedřichovy
Cinibulkovi.44 Čap – rozhlednový pískovcový útes ve tvaru kyje, čnící 385m nad Čapským dolem. Čertovy hlavy – jedná se práci sochaře Václava Levého ze 40. let 19. století. Klácelka – umělá jeskyně s vytesanými reliéfy opět od sochaře Václava Levého. Jeskyně je sloţena ze dvou částí, v první části jsou vytesáni hrdinové českých dějin, druhá je samotná jeskyně Klácelka. Tato jeskyně pochází z roku 1845. Klemperka – jde o další umělou jeskyni, zvláštní je tím, ţe je vytesaná 5 m nad ostatním terénem do vodorovné pukliny v kvádrových pískovcích. Přístupná je po ţebříku nebo po vytesaných schodech. Je pojmenována podle místní postavy z pověsti o loupeţníkovi Klemperovi. Krápník – mohutný skalní útvar 40 m dlouhý a 10 m vysoký. Pokličky - nejznámější skalní útvary charakteristické pro Kokořínsko. Jsou to pískovcové sloupy s pokličkami, které vznikly kvůli odlišnému zvětrávání pískovce. Při zvětrávání jednotlivých pískovcových bloků erozi lépe odolávají vrchní vrstvy ţelezitého pískovce neţ spodní části s příměsí jílu. Přírodním působením pak vzniká tento houbovitý útvar. Pokličky neustále vznikají a zanikají, dle působení přírodních
44
NEZBEDA, V.: Průvodce po Mělníku, Liběchově, Kokoříně a okolí.
56
podmínek. Po dokončení procesu zvětrávání poklička jednoduše odpadne. Mimo to však neustále vznikají pokličky nové, jimţ se říká tzv. zárodečné tvary. Lokalita výskytu pokliček se nachází 5 km od Mšena západně od obce Vojtěchov, při vyústění do Kokořínského a Vojtěšského dolu. Nejznámější pokličky jsou nad Kokořínským dolem, při ústí do rokle Močidla. Největší poklička, stojící jako první má rozměry klobouku 6x5x1,5 m a celková výška i s nohou je 12 m. Dále jsou zde Jestřebnické pokličky, 1 km od obce Vojtěchov.45 Vrdobol – zajímavá je zde Partyzánská jeskyně, která za druhé světové války slouţila jako úkryt hledaných osob.46 Kromě výše zmiňovaných roklí a dolů se na Kokořínsku nachází tyto další – Boudecká rokle, Kočičina, Drouţkov, Zimořský důl, Sitenský důl, Náckova rokle, Močidla, Planý důl, Truskavenský důl, Vojtěšský důl, Šemanovický důl, Vidimský důl.47 Z hlediska udrţitelnosti přírodního prostředí je nutné chránit především pískovcové masivy, které nejsou příliš odolné proti antropogenním vlivům. Například kokořínské pokličky jsou jedním z hlavních důvodů, proč turisté na Kokořínsko jezdí, protoţe takovéto unikátní skalní útvary nelze spatřit nikde jinde v České republice. Aby nedošlo k negativním projevům cestovního ruchu, měla by se Správa CHKO Kokořínsko ve spolupráci s ostatními subjekty snaţit o rozptýlení turistů mezi více atraktivních oblastí na Kokořínsku a naopak turistům poskytnout v blízkosti přírodních atraktivit dostatek moţností odloţení odpadků nebo vyhrazených odpočinkových míst.
1.5 Kulturně – historické předpoklady Kokořínska První písemné zmínky o vznikajících obcích na Kokořínsku pocházejí většinou ze 14. století. Dříve bylo Kokořínsko špatně dostupná, zcela zalesněná lokalita s obtíţnou dostupností vodních zdrojů. Proto první osídlení začalo vznikat na náhorních plošinách nebo v údolích lemovaných pískovcovými masivy. První typ osídlení - návesní obce byli zakládány v místech zcela zalesněných, kdy docházelo k vykácení části lesa, aby se uvolnilo místo pro domy, zahrady a zemědělskou půdu. Druhým typem osídlení na
45
NOVOTNÁ, D.: Kokořínsko. Praha: Olympia a.s., 2004. ISBN 80-7033-843-1. Kokořín a Kokořínsko. Kokorin.cz [online]. 2006 [cit. 2013-10-07]. Dostupné z: http://www.kokorin.cz/cile.htm#1 47 Kokořínské rokle a údolí. Ceskolipsko.info [online]. 2013 [cit. 2013-10-07]. Dostupné z: http://www.ceskolipsko.info/dr-cs/576-kokorinske-rokle-a-udoli.html 46
57
Kokořínsku bylo zakládání řadových obcí podél hlavních cest. Typickým projevem lidové architektury na Kokořínsku jsou dřevěné, převáţně roubené konstrukce, které do dnešní doby v mnohých obcích převaţují nad zástavbou kamennou. Nejstarší dochované stavby v této oblasti lze vysledovat aţ z 18. století. Kokořínsko je také unikátní tím, ţe nikde jinde v České republice není na tak malém území vyhlášeno tolik vesnických památkových zón a rezervací.48
1.5.1 Nejznámější historické stavby na Kokořínsku Hrad Kokořín – tento hrad tvoří místní dominantu krajiny a současně dal název celé chráněné krajinné oblasti. Hrad je postaven na pískovcovém masivním podloţí a nachází se 14 km od Mělníka severně od stejnojmenné obce. Hrad byl zaloţen v první polovině 14. století praţským purkrabím Hynkem Berkou z Dubé. Během husitských válek byl hrad dobit a poničen, poté často střídal své majitele. Po třicetileté válce císař Ferdinand III. prohlásil hrad Kokořín prokletým hradem. Prokleté hrady se nesměly opravovat ani ţádným způsobem udrţovat, aby nepřinesly ohroţení císařské moci. Aţ do konce 19. století hrad chátral a stal se ruinou. Poté přešel k novému majiteli praţskému podnikateli Václavu Špačkovi. Popularitu hrad Kokořín získal díky Klubu českých turistů, kteří na Národopisné výstavě v Praze v roce 1895 pouţili vzhled hradu jako podobu svého pavilonu. To přilákalo pozornost veřejnosti a podařilo se shromáţdit potřebné finanční prostředky na rekonstrukci. V letech 1911 – 1918 byl Kokořín zrekonstruován do nynější podoby. Po roce 1950 byl hrad znárodněn a v roce 2006 dostali dědicové Václava Špačka hrad Kokořín zpět do svého vlastnictví.49 Zámek Kokořín – tento barokní zámek se nachází v obci Kokořín, pochází z roku 1715. Za éry socialismu patřil zámek JZD, dnes je jiţ v soukromém vlastnictví a veřejnosti volně přístupný. Nedaleko zámku stojí sousoší sv. Mikuláše se sochami sv. Šebestiána, Rocha, Martina a se sochou sv. Rozálie. Sousoší je datováno okolo roku 1700. Okolo zámku se nachází park.50 Hrad Houska – zaloţení hradu Houska je téměř zcela totoţné se zaloţením hradu Bezděz, pochází ze 13. století a jeho zakladatelem je taktéţ Přemysl Otakar II. Tento 48
Kokořínsko - osídlení a vesnice. Lidova-architektura.cz [online]. 2013 [cit. 2013-10-08]. Dostupné z: http://www.lidova-architektura.cz/cr-regiony/stredni-cechy/kokorinsko-obce.htm 49 Hrad Kokořín. Hrad-kokorin.cz [online]. 2012 [cit. 2013-10-08]. Dostupné z: http://www.hradkokorin.cz/historie.html 50 Kokořín. Hrady.cz [online]. 2013 [cit. 2013-10-08]. Dostupné z: http://www.hrady.cz/?OID=3816
58
původně gotický hrad prošel řadou stavebních úprav, jejichţ důsledkem je, ţe lze dnes na hradu pozorovat téměř všechny stavební styly od pozdně románského aţ po renesanční. Hrad byl zaloţen na místě původního dřevěného a později kamenného hradiště z 9. století, které vévoda Pšovanů Slavibor zaloţil pro svého syna Houseka. Odtud pochází název hradu. Veřejnosti byl hrad zpřístupněn aţ v roce 1999.51 Bezděz – jedná se o další výraznou dominantu okolní krajiny spojenou především se jménem romantického básníka Karla Hynka Máchy. Jedná se o královský gotický hrad zaloţený roku 1260 Přemyslem Otakarem II. Po husitských válkách byl vyuţíván jako klášter a od konce 18. století se postupně měnil na zříceninu. V posledních letech dochází k jeho celkové rekonstrukci. 52 Zámek Vidim – nalézá se v obci Horní Vidim, barokní zámek s anglickým parkem se sochami antických bohů a mnoţstvím vzácných dřevin. Dnes je v něm domov důchodců. Zámek Lobeč – nachází se ve stejnojmenné obci, je to budova barokního stylu z roku 1654. Vzhledem připomíná honosnější hospodářský statek. 1.5.1.1 Zříceniny Kokořínska Harasov – malá zřícenina hradu nad rybníkem, 8 km od Mšena a cca 3 km na jih od Kokořína. Helfenburk – romantická zřícenina středověkého hradu stojící na pískovcovém podkladu. Je také znám pod jménem Hrádek. Hřídelík – zřícenina se nachází na okraji obce Blíţevedly. Chudý Hrádek – tato gotická zřícenina se rozprostírá nad Dolským Mlýnem nedaleko obce Dubá. Jestřebí – jedná se o dříve mohutný skalní hrad, ze kterého se dnes zachovala asi ¼ původní velikosti. Leţí v obci Jestřebí nedaleko České Lípy. Jiljov – jsou to zbytky trţiště z poloviny 14. století, dále zachovalé zbytky základů středověkých staveb, jde ovšem pouze o domněnku. Historický původ ruin nebyl spolehlivě prokázán. Kostelíček – zbytky malé skalní tvrze se skalní světničkou. 51
Historie hradu Houska. Hradhouska.cz [online]. 2013 [cit. 2013-10-08]. Dostupné z: http://www.hradhouska.cz/index.php?p=historie 52 Hrad Bezděz. Hrad-bezdez.eu [online]. 2013 [cit. 2013-10-08]. Dostupné z: http://www.hradbezdez.eu/historie/
59
Nedamy – pozůstatky skalního hradu cca 1 km od hradu Kokořín Pustý zámek – další pozůstatek skalního hradu, který kdysi střeţil obchodní stezku vedoucí pod ním. Nedaleko něj se nacházejí pískovce se zárodečnými formami pokliček. Ronov – vrch čedičového původu, na jeho vrcholu se nachází zřícenina hradu z roku 1400, tento hrádek byl v roce 1608 prohlášen jako pustý. Slavín – nedokončený neorománský zámeček s maurskými prvky. Leţí na vrchu Kostelec nad obcí Tupadly. Měl slouţit k umístění 24 soch významných osobností českých dějin, dokončeny byly pouze 4 z nich. Staráky – nepatrné zbytky skalního hrádku, je moţné, ţe stál na místě jakéhosi pravěkého objektu, k této domněnce vede fakt, ţe zde byly nalezeny keramické střepy z pozdní doby bronzové. Týn tvrz – tvrz z počátku 15. století. Dnes nově zrekonstruovaná. Vřísek – Vítkovec – zřícenina hradu ze 14. století. Slouţil jako lovecký zámeček. Stojí uvnitř obory s mohutnými památnými duby. V současné době tato památka chátrá. Zkamenělý zámek – jedná se o zřícenou jeskyni, podle některých pramenů můţe jít o zbytky hradu. Mimo výše jmenované hradní zříceniny se zde nachází také několik dnes jiţ opuštěných skalních mlýnů, z nichţ nejznámější jsou tyto – Štampach, Mlčeň a Harasov.53 1.5.1.2 Další zajímavá místa Rozhledna na Vrátenské hoře – jedná se o ţeleznou rozhlednu stojící na Vrátenské hoře s nadmořskou výškou 508 m. Výška rozhledny je 42 m a otevřená byla v roce 1999. Nabízí panoramatický výhled do krajiny a lze z ní vidět také hrad Bezděz.54,55 Vyhlídka u Romanova – tato vyhlídka nabízí výhled na Vrátenskou horu a Housecké hřebeny, nedaleko této vyhlídky se nachází skalní bludiště. Kokořínsko nabízí mnoho kulturně – historických atraktivit. Jedná se zejména o zříceniny, které jsou v současné době v ţalostném stavu a pokud nedojde ke snahám o 53
Kokořín a Kokořínsko. Kokorin.cz [online]. 2006 [cit. 2013-10-08]. Dostupné z: http://www.kokorin.cz/hrady.htm#12 54 Vrátenská hora u Mšena. Rozhlednyunas.cz [online]. 2005 [cit. 2013-10-08]. Dostupné z: http://www.rozhlednyunas.cz/rozhledny/vratenska-hora-u-msena/ 55 Další mlýny na území Kokořínska – skalní mlýn v obci Tuboţ, Palác, Hlučovský mlýn, Podhradský mlýn, Starý a Nový mlýn u Harasovské tůňě, mlýn Krouţek, Lhotecký mlýn, Hleďsebský, Vrutický, dolní a horní Skuhrovský mlýn, Rousický, Městský, Podolský, Pětikolský mlýn, mlýn na Záduší, Malodvorský a Čertovský. (Zdroj: ŠULC, F.: Putování s říčkou Pšovkou Kokořínskem. Doksy, 2006.)
60
jejich zrenovování nebo údrţbu, časem zcela zaniknou a další generace nebudou mít moţnost se s nimi seznámit.
1.5.2 Analýza návštěvnosti dvou nejvýznamnějších hradů na Kokořínsku Dvěma nejvýznamnějšími historickými objekty leţícími v CHKO Kokořínsko jsou hrady Kokořín a Houska. Tyto dvě stavby jsou pro většinu turistů hlavním motivátorem jejich návštěvy CHKO Kokořínsko. Z hlediska místního významu pro cestovní ruch hrají výraznou roli pro region Kokořínsko, ovšem při srovnání s ostatními podobnými objekty v České republice je jejich význam pro cestovní ruch spíše zanedbatelný. Pro demonstraci jejich významu pro CR jsem se rozhodla srovnat jejich návštěvnost s návštěvností významných kulturně – historických památek nacházejících se v ČR. Pro srovnání jsem zvolila následující objekty – hrad Křivoklát (je přímým konkurentem hradu Kokořín – z hlediska architektonického, lokalizačního, historického), zámek Hluboká nad Vltavou (dominantní historická památka Jiţních Čech) a zámek a hrad Český Krumlov (po Praţském hradu druhá nejnavštěvovanější památka v České republice). Komparace těchto památek je uvedena v tabulce níţe. Tabulka 4 - Porovnání návštěvnosti hradů Kokořín a Houska s vybranými významnými hrady v ČR v letech 2005 – 2012 Název
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Kokořín
66 943
56 960
-
-
40 135
38 900
37 412
-
Houska
28 188
31 144
35 116
27 618
32 301
33 405
35 371
32 800
Křivoklát
98 979
132
126
77 402
88 216
79 268
68 103
103
725
269
objektu
446
Hluboká
219
234
284
255
239
236
246
252
nad
161
510
528
016
527
114
914
082
Český
334
340
349
338
311
292
319
316
Krumlov
689
478
641
305
188
648
721
084
Vltavou
Zdroj: http://www.nipos-mk.cz/
61
Z této tabulky lze jasně vidět, ţe oproti srovnatelnému Křivoklátu hrad Kokořín dosahuje většinou poloviční návštěvnosti. Navíc jeho návštěvnost vykazuje postupně dlouhodobou klesající tendenci. Návštěvnost hradu Houska naopak s mírnými výkyvy lehce vzrůstá. Oproti Českému Krumlovu je návštěvnost Kokořína cca 7x niţší. Jako další jsem porovnala provozní dobu a výši vstupného vybraných památek. Výsledky lze vidět v Tabulce 5. Tabulka 5 - Porovnání návštěvní doby a výše vstupného vybraných památek Objekt
Návštěvní doba
Výše vstupného na hlavní
(měsíc+provozní doba)
okruh s průvodcem (plné/zvýhodněné)
Kokořín
11,12,1,2,3 – zavřeno
80,-/50,-Kč
4,10 – víkendy 9 – 16 hod 5,6,7,8,9 – 9 -17 hod Houska
4, 2 – víkendy: 10 – 17 hod
70,-/50,- Kč
4,5,6,7,8,9: 10 – 17 hod Křivoklát
3,4,5,6,7,8,9: 10 – 16 hod
190,-/130,-Kč
11,12: víkendový provoz Hluboká nad Vltavou
Celoroční provoz 10 – 16
150,-/80,-Kč
hod Český Krumlov
Celoroční provoz
150,-/80,-Kč
Pozn. – měsíce jsou vyjádřené číslovkou dle vzoru – 4 = duben, 11 = listopad atd. Výše vstupného zahrnuje hlavní prohlídkovou trasu daného objektu. Zdroj: vlastní zpracování dle Nipos.cz
Z tabulky vyplývá, ţe cena vstupného na hradech Kokořín a Houska je poměrně přijatelná a takřka poloviční oproti cenám ostatních památek. Nutno však poznamenat, ţe Kokořín ani Houska nenabízí svým návštěvníkům tolik k vidění, jako například Hluboká nad Vltavou nebo Český Krumlov. Nevýhodou hradů Kokořín a Houska je
62
jejich sezonní provoz, hrady fungují pro veřejnost pouze v letní sezoně, coţ je cca 6 měsíců v roce.
1.6 Kulturně – společenské předpoklady Typickým projevem lidové architektury na Kokořínsku jsou roubené patrové stavby. Charakteristickou stavbou je zde dřevěný dům s trojdílnou dispozicí, na který plynule navazuje hospodářská část se stájemi případně chlévy. Typické stavení je postaveno na pískovcové podezdívce. Z otesaných smrkových trámů je pak postavená světnice, síň a komora. Většina domků má ve svém štítu typické podélné nebo kulovité větrací díry. Dále se zde začaly stavět stavby zděných domů se štukovou výzdobou fasád. Nejcennější stavby pochází z období 18. a 19. století. Celkový charakter a atmosféra vesnic je doplňována drobnými sakrálními stavbami (kříţky, kapličky) a vzrostlými památnými stromy. V celé oblasti je několik obcí, které získaly statut vesnické památkové rezervace nebo vesnické památkové zóny. Patří mezi ně tyto obce Dobřeň, Olešno, Nosálov, Střezijovice, Jestřebice, Vidim a Sitné.56 Dalším specifikem oblasti jsou rozličné skalní stavby, které slouţily k sakrálním, ale také obytným účelům. Tyto stavby byly vyhloubeny do pískovcových masivů a často doplněny dřevěnou přístavbou. Nejvíce staveb tohoto typy je k vidění v okolí obcí Dobřeň, Jestřebice, Vidim a Lhotka u Mělníka.57 Tento typ osídlení postupně bohuţel ztrácí svou základní sídelní funkci. Obyvatelé se stěhují do měst a původní domy, chaty a chalupy chátrají nebo jsou vyuţívány jako rekreační objekty. Na Kokořínsku lze nalézt také několik zajímavých muzeí a galerií. Obec Liběchov nabízí sbírky asijských kultur, okresní město Mělník disponuje expozicí historických kočárků a vinařství ve svém Regionálním muzeu. Dalším místem v Mělníce, kam lze jít za kulturou je Masarykův kulturní dům, který nabízí pestrý program po celý rok. Nachází se zde také jedna z největších kostnic v Česku, která je umístěna pod kostelem sv. Petra a Pavla. Expozici ze ţivota místních obyvatel pak lze obdivovat ve Mšeně. Přímo v obci Kokořín je nově otevřena galerie Truhlárna s rozličnými akcemi po celý
56
NOVOTNÁ, D.: Kokořínsko. Praha: Olympia a.s., 2004. ISBN 80-7033-843-1. Obec Dobřeň v CHKO Kokořínsko. Lidova-architektura.cz [online]. 2013 [cit. 2013-10-08]. Dostupné z: http://www.lidova-architektura.cz/ochrana-pamatky/rezervace/dobren-kokorinsko.htm#fond 57
63
rok. Dále obec Kokořín pořádá tradiční staročeský jarmark přímo na hradě. Z kulturně – společenských akcí je nejvýznamnější kaţdoroční Mělnické vinobraní. Divadla lze navštívit ve městě Mšeno a Mělník. Mšeno se pyšní ochotnickým divadlem, které zde působí jiţ od roku 1804. Mělník nabízí návštěvu divadla Novanta nebo divadla, které sídlí v Masarykově kulturním domě. Pro potřeby cestovního ruchu můţe také poslouţit Městská knihovna nebo Kino Sokol v Mělníku. Městskou knihovnu a Městské muzeum nabízí také město Mšeno.58 Kokořínsko je spjato s několika významnými osobnostmi české historie. Nejznámějším je Karel Hynek Mácha, který měl zvláště v oblibě hrad Bezděz. Celému kraji se také někdy přezdívá „Máchův kraj“. Další osobností spjatou konkrétně s obcí Lobeč je spisovatel Eduard Štorch. V této malé obci na rozhraní okresů Česká Lípa, Mladá Boleslav a Mělník je také jeho muzeum, které návštěvníkům nabízí spisovatelova díla a výstavu z doby kamenné. Mytickou postavou je loupeţivý rytíř Petrovský s jeho loupeţníky, který údajně ţil na hradě Kokořín v 17. století. Na pískovcových masivech zase zanechal svou stopu sochař Václav Levý.59 Tato kapitola poskytuje pohled na udrţitelnost z hlediska sociální pilíře. Místní obyvatelé mají moţnost kulturního vyţití především ve městě Mělník nebo v Mšeně. V ostatních obcích se nachází několik menších lokálních galerií a muzeí, které mají význam spíše turistický. Doprava za kulturou je v oblasti Kokořínska vcelku dobře vyřešená, hlavně díky existenci dopravní společnosti SOK s.r.o.
1.7 Materiálně technická základna 1.7.1 Ubytovací sluţby Ubytování na Kokořínsku je moţné v celé řadě objektů. K dispozici jsou zde hotely, penziony, autokempy, kempy a ubytovny různé kvality. Je zde také moţnost ubytování v pronajatých chatách nebo srubech. Souhrnně se jedná především o individuální ubytovací zařízení s menší lůţkovou kapacitou. Úroveň ubytování v jednotlivých objektech se často velice liší.
58
Akce na Kokořínsku. Kokorin.info [online]. 2011-2013 [cit. 2013-10-08]. Dostupné http://www.kokorin.info/kokorinsko/kultura/ 59 Hrad Kokořín. Hradkokorin.eu [online]. 2012 [cit. 2013-10-08]. Dostupné z: http://hradkokorin.eu/
z:
64
Hotely Hotel Kokořín – 17 pokojů, cena se pohybuje okolo 750,-Kč za lůţko, není kategorizován, nabízí i další doplňkové sluţby jako wellness, konferenční prostory Residence Liběchov – jedná se o čtyř hvězdový hotel, s kapacitou 12 pokojů, cena za osobu okolo 1500,-Kč za noc, hotel nabízí wellness a konferenční sluţby. Z dalších hotelů například – Hotel Olympionik, hotel Paganini, hotel Jaro, hotel Ludmila, hotel Alabama, hotel Berg, Chateau Liblice, hotel Grand, hotel Port Doksy, Amber hotel Vavřinec, hotel Bellevue, hotel Koruna, Sporthotel Patriot, hotel Sport, hotel Racek, hotel Terek, hotel Bezděz Staré Splavy, hotel Na Pláţi.60 Penziony – jedná se většinou o rodinné penziony s příjemnou domácí atmosférou nabízející malou ubytovací kapacitu. Mezi nejznámější patří tyto zařízení – Penzion Roubenka, Penzion a restaurace Černý Mlýn (nabízí ubytování v sedmi pokojích, cena za lůţku cca 300,-Kč), Penzion V Ráji, Penzion V Údolí, Penzion Malba, Penzion Milča, Penzion Ráj, Rodinná usedlos Selský Dvůr, Penzion Dubová Hora, Penzion U Červených vrat, Penzion U Přemysla, penzion Skalka, penzion Zuzana, pension RUT Formanovi.61 Další typy ubytování
- Apartmány Vidim, Motel Svatý Kryštof, penzion Oáza,
Apartmán U Zámku, Vila Terezie, turistická ubytovna TJ Sokol Mšeno, rekreační komplex Blatce, Autocamp Kokořín, Camp Zahrada, Autokemp – Ubytovna SK Mšeno, Autokemp Nedamov, Tábořiště U Splávku.62
1.7.2 Stravovací sluţby Tak jako ubytovací sluţby jsou v oblasti Kokořínska na různých místech v různé kvalitě a úrovni, stejná definice platí pro poskytování stravovacích sluţeb. Téměř kaţdá obec na Kokořínsku disponuje nějakým menším restauračním zařízením. Jedná se především o vesnické hostince a hospody. Některé nabízí vynikající domácí kuchyň v prvotřídní kvalitě, v dalších zařízeních bohuţel úroveň a kvalita značně pokulhává. V létě je poptávka po stravovacích sluţbách místními podnikateli uspokojena, problém nastává 60
NOVOTNÁ, D.: Kokořínsko. Praha: Olympia a.s., 2004. ISBN 80-7033-843-1. Kokořínsko. Booking.com [online]. 2013 [cit. 2013-10-08]. http://www.booking.com/searchresults.cs.html?aid=366329;label=kokorinsko.cz 62 Kokořínsko. Kokorinsko.net [online]. 2013 [cit. 2013-10-08]. http://www.kokorinsko.net/ubytovani.htm 61
Dostupné
z:
Dostupné
z:
65
v zimních měsících, kdy majitelé podniků nejsou schopni svůj hostinec provozovat z důvodu nízké návštěvnosti.
1.7.3 Dopravní dostupnost Nejsnadnější způsob dosaţení Kokořínska je osobní automobilová doprava. Oblastí neprochází ţádná dálnice ani rychlostní komunikace. Hlavním tahem z Prahy na Mělník, Dubou a Českou Lípu je silnice I/9. Přes východní okraj Kokořínska vede silnice II/273 směr Mělník – Mšeno – Doksy, kde z ní v Mšeně odbočuje silnice II/259 na obec Dubá. Dále je zde tah II/260 od Ústí nad Labem (přes Úštek, Tuhaň), odkud pak silnice II/270 pokračuje na Doksy. Dalším tahem je II/269 vedoucí na Litoměřice a Lovosice. Nejsou zde vyjmenovány silnice III. třídy, protoţe nemají pro vyuţívání oblasti v souvislosti s cestovním ruchem větší význam. 63 Autobusová doprava funguje dostatečně na trase silnice č. 9 (obsluhuje obce Liběchov, Ţelízy, Tupadly, Medonosy, Dubá). Dobré spojení s Mělníkem a Mladou Boleslaví má Mšeno. Místní linky většiny obcí na Kokořínsku operují ve všední dny. Hlavním dopravcem na Kokořínsku je firma SOK, kterou vlastní svazek místních obcí. K přepravě pouţívá minibusové linky, kterým dali místní lidé přezdívku „kokobusy“. Dalšími autobusovými přepravními firmami v této oblasti jsou ČSAD, Ivan Marinov – NERABUS, Jaroslav Štěpánek Praha, Jiří Sůra Benešov nad Ploučnicí.64 Přestoţe má ČR téměř nejhustší ţelezniční síť na světě, centrální částí CHKO Kokořínsko ţádné tratě nevedou. Jiţním cípem oblasti vede trať 076 z Mělníka do Mladé Boleslavi (výstupní stanice – Lhotka u Mělníka, Nebuţely, Mšeno) a dále trať 072 z Lysé nad Labem do Ústí nad Labem přes obce Liběchov a Štětí. Severní částí oblasti vede trať 087 z České Lípy do Lovosic (výstupní stanice pro destinaci CHKO Kokořínsko jsou Blíţevedly, Kravaře v Čechách a Stvolínky).65 Z pohledu udrţitelnosti je tato kapitola věnována pilíři ekonomickému. Sluţby spojené s cestovním ruchem zde nabízejí především mikropodniky a malé podniky. Celkový
63
Kokořín a Kokořínsko. Kokorin.cz [online]. 2006 [cit. 2013-10-08]. Dostupné z: http://www.kokorin.cz/doprava.htm 64 Kokořín a Kokořínsko. Kokorin.cz [online]. 2006 [cit. 2013-10-29]. Dostupné z: http://www.kokorin.cz/doprava.htm 65 Chráněná krajinná oblast Kokořínsko. Http://kokorinsko.ochranaprirody.cz/ [online]. 2013 [cit. 201310-08]. Dostupné z: http://cs.w /Chr%C3%A1n%C4%9Bn%C3%A1_krajinn%C3%A1_oblast_Koko%C5%99%C3%ADnsko#Dopravn. C3.AD_obslu.C5.BEnost
66
počet lůţek je těţké přesně definovat. Důvodem tohoto problému je především to, ţe oblast nabízí většinu lůţek v tzv. ubytování v soukromí, kdy poskytovatelé tohoto typu ubytování nemusí být registrováni u ČSÚ. Výhodou tohoto převaţujícího typu podnikání je velká participace místních obyvatel. Cestovní ruch zde není tak rozvinutý a významný, aby se velkým národním nebo mezinárodním řetězcům vyplatilo zde vstoupit na trh. Tudíţ je celá oblast ponechána místním, kteří se mohou ekonomicky zapojit.
1.8 Turistická infrastruktura Do turistické infrastruktury se řadí veškerá zařízení, která pomohou turistovi nebo návštěvníkovi destinace smysluplně a pro něj uţitečně vyuţít jeho čas strávený v destinaci. Můţe se jednat o sportovní vyţití ve formě cyklostezek, turistických cest, koupališť, wellness zařízení, sportovišť, turistických informačních center nebo například sítí městských knihoven. Koupaliště lze navštívit v obci Lhotka, Nedamov, Malém Újezdu, Úštěku nebo vyuţít ke koupání rybník Harasov. Město Mšeno nabízí historické koupaliště a městské lázně. Samozřejmě se zde dále nachází slavné Máchovo jezero. V oblasti se nachází mnoho fotbalových hřišť, několik tenisových a volejbalových kurtů. Dostatečné sportovní vyţití pak nabízí město Mělník, kde se nachází plavecký krytý bazén, hřiště pro většinu míčových sportů, minigolf, kynologické cvičiště a dokonce i sportovní letiště. Z hlediska zimních sportů nenabízí oblast Kokořínska téměř ţádné zázemí. Není zde ţádná sjezdová trať a běţkařskou turistiku negativně ovlivňují proměnlivé sněhové podmínky. Sněhová pokrývka zde zpravidla nebývá vysoká a příliš dlouho nevydrţí.66
1.8.1 Turistická informační centra (TIC) Na území CHKO Kokořínsko se nachází několik míst, kde mohou turisté nebo jiní návštěvníci získat důleţité informace o regionu. Nejvýznamnější jsou dvě větší informační centra – v Mělníce a ve Mšeně. Tato dvě centra vedou statistiky návštěvnosti. Přehled návštěvnosti těchto dvou informačních center je k vidění v tabulce níţe:
66
Analýza rozvoje cestovního ruchu na území MAS Vyhlídky. 2007. Dostupné z: http://www.melnik.cz/user_data/zpravodajstvi/obrazky/File/Rozvoj_mesta/rozvojove_dokumenty/Analyz a%20cestovniho%20ruchu.pdf
67
Tabulka 6 - Návštěvnost a provozní doba nejvýznamnějších informačních center na Kokořínsku Infocentrum
2009
2010
2011
2012
2013
Celková
Provozní doba
návštěvnost za 5 let TIC Mělník
60 603 43 235 49 517 45 995 24 088
223 438
Celoročně 9 – 17 hod
TIC Mšeno
2112
3162
2879
3300
2818
14 271
Duben – říjen 9 – 17 hod
Zdroj: Vlastní zpracování dle: http://www.polabi.com/e_download.php?file=data/editor/121cs_2.pdf&original=M%C4%9Bln%C3%AD k.pdf a http://www.polabi.com/e_download.php?file=data/editor/123cs_2.pdf&original=M%C5%.pdf
Z tabulky návštěvnosti lze vyvodit, ţe návštěvnost informačního centra v Mělníce má lehce klesající tendenci, rok 2013 není ještě uzavřený, statistika návštěvnosti je zde vedena pouze do konce srpna 2013. Přesto nelze ze zkušenosti z minulých let očekávat, ţe by byla návštěvnost dramaticky vyšší oproti roku 2012. Mnohonásobně vyšší návštěvnost TIC v Mělníce oproti TIC ve Mšeně můţe být způsobena především provozní dobou infocentra. Zatímco TIC Mělník operuje po celý rok a statistiku vede za všech 12 měsíců, informační centrum ve Mšeně má otevřeno pro veřejnost pouze v období od dubna do října, tudíţ počítá návštěvnost pouze za 7 měsíců v roce. Nejvyšší návštěvnosti dosahují obě informační centra v období letních prázdnin – tj. měsíce červenec a srpen. Nejedná se o trend jednoho nebo dvou let, ale stejná situace se opakuje po všech pět let, za kdy mají tato centra vedenou statistiku. Pro demonstraci tohoto vývojového trendu návštěvnosti viz Příloha 6 – Demonstrace návštěvnosti TIC na Kokořínsku. Obě dvě výše jmenovaná informační centra jsou členy Asociace turistických informačních center ČR (ATIC ČR) a úzce spolupracují se společností Zlatý pruh Polabí o.p.s.67
67
Zlatý pruh Polabí o.p.s. - jedná se o obecně prospěšnou společnost, která se zabývá podporou cestovního ruchu ve Středočeském kraji. Byla zaloţena v roce 2005 podnikateli v CR. Spolupracuje s agenturou Czechtourism a Krajským úřadem Středočeského kraje. Jejím hlavním posláním je marketingová podpora celého Polabí a vytváření nových turistických produktů v této oblasti. Zdroj: Zlatý
68
Další místo, které se úzce specializuje na podávání informací o Kokořínsku, je ve městě Dubá. Toto informační centrum zde spadá pod městský úřad a jeho výhodou je celoroční provoz, právě z toho důvodu, ţe je součástí městského úřadu. Bohuţel nevede ţádnou statistiku návštěvnosti. Pokud skutečně dojde k rozšíření CHKO Kokořínsko o oblast tzv. Máchova kraje, bude zde dalším významným turistickým informačním centrem TIC Doksy, které roce 2009 vykázalo návštěvnost 9 606 osob, v roce 2010 celkem 9 377 osob a v roce 2011 celkem 9 940 osob. 68 Informace mohou turistům poskytovat také veřejná internetová místa, která se nachází v obcích – Lhotka, Řepín, Střemy, Hostín, Nebuţely, Chorušice a Kadlín. Informace o Kokořínsku lze také dostat v ostatních informačních centrech, která se nacházejí po celém regionu Českolipsko. Tato informační centra se nacházejí například v těchto městech: Nový Bor, Staré Splavy, Český Dub, Hamr na Jezeře a Mimoň.69 Informačních center je v oblasti dostatek. Jejich nevýhodou je jejich nekomplexnost a malá vzájemná spolupráce. Přínosná by mohla být spolupráce v oblasti návštěvnosti, kdy by všechna centra zavedla jednotnou statistiku, ze které by se mohly vytvořit nějaké závěry, které by pomohly např. lépe řídit CR v oblasti. Informační centra by se také mohla zaměřit na vyuţívání tzv. zbytkových dat mobilních operátorů, která by poskytla kompletní přehled návštěvnosti Kokořínska.
1.8.2 Pěší turistika Propagátorem pěší turistiky na Kokořínsku je osobnost mšenského učitele Josefa Bedřicha Cinibulka (1876 – 1944). Napsal několik turistických průvodců a na jeho počest byla pojmenována a vyznačena nejslavnější 9 km dlouhá turistická pěší stezka spojující nejzajímavější místa Kokořínska.70 Celkově se zde nachází velké mnoţství kvalitně značených turistických tras, které jsou charakteristické svou variabilitou, přírodními krásami, skalními útvary nebo povodím jednotlivých říček a potoků. Síť stezek zde spravuje organizace Klub českých turistů pruh Polabí. Polabi.com [online]. 2013 [cit. 2013-10-21]. Dostupné z: http://www.polabi.com/o-polabi/ozlatem-pruhu-polabi-ops/ 68 Celkový počet návštěvníků infocentra Doksy podle země původu, aplikace Excel, Dostupné z: http://www.doksy.com/ 69 Analýza rozvoje cestovního ruchu na území MAS Vyhlídky. 2007. Dostupné z: http://www.melnik.cz/user_data/zpravodajstvi/obrazky/File/Rozvoj_mesta/rozvojove_dokumenty/Analyz a%20cestovniho%20ruchu.pdf 70 UZEL, Karel. Vývoj turistiky a značení na Kokořínsku. Kokorin.info [online]. 2011-2013 [cit. 2013-1008]. Dostupné z: http://www.kokorin.info/kokorinsko/sport/
69
(KČT). V Příloze 4 – Seznam stezek pro pěší turistiku je k nahlédnutí seznam značených turistických stezek. Níţe uvedené turistické stezky patří mezi nejoblíbenější: Z Mšena na hrad Kokořín přes Pokličky (9km), z Mšena na hrad Kokořín (zastávka v hostinci Krásná Vyhlídka – 4,5km), Kokořín – jeskyně Nedamy (1,5km), Kokořín – Klemperka (4,5km) a nejznámější, jiţ zmiňovaná 9ti kilometrová Cinibulkova stezka.71 Na pěší turistiku v chráněné krajinné oblasti je nutné pohlédnout ze dvou úhlů pohledu. Na jednu stranu se jedná o poměrně šetrnou formu rekreace, kdy nedochází k úniku škodlivých emisí, masivnímu poškozování terénního krytu nebo ničení oblasti přebujelou turistickou infrastrukturou. Na druhou stranu na mnoha místech CHKO Kokořínsko dochází k přesycení území stezkami pro pěší turistiku. Nejzávaţnější situace je v oblasti Mšenska, kterým prochází nejhustší síť stezek a pěšin. Dochází zde k výskytu nadměrných sešlapů, začínající eroze plošného i kaňonovitého charakteru a devastace rostlinného krytu. Podél stezek chybí odpočinková místa pro návštěvníky a informační síť. Problémem jsou také odpadky, které turisté a návštěvníci produkují.72
1.8.3 Cykloturistika Jízda na kole je v CHKO Kokořínsko omezena pouze na značené trasy a lesní cesty, neboť se jedná o chráněnou oblast. Přesto je zde velice hustá síť cyklostezek, která je navíc kvalitně vyznačená. Jsou zde zcela nenáročné cyklotrasy v délce do 4 km, ale jsou zde také skutečně náročné cyklotrasy s délkou desítek km. Podrobný přehled cyklotras a cyklostezek je k nahlédnutí v Příloze 6 – Seznam cyklostezek. V oblasti je zákaz pořádání soutěţí na jízdních kolech.
1.8.4 Ostatní turistická infrastruktura Z dalších moţností trávení volného času na Kokořínsku mohou návštěvníci vyuţít nabídky několika farem, které nabízí jízdu na koních. Jsou to především dvě větší farmy – Chov koní Osinalice nebo farma Laka v Ráji u Mšena. Hipoturistiku v oblasti dále provozují Marek Zelenka, Pavel Studnička, Iva Nováková a Soňa Rudolfová. Kromě jízdy na koních je na těchto statcích také moţnost ubytování.73 Další typickou činností je horolezectví. Podle průvodců je zde okolo pětiset horolezeckých cest s různou náročností. Mezi vhodné skály patří například – Skály u 71
Kokořín. Kokorin-kokorinsko.cz [online]. 2007 [cit. 2013-10-08]. Dostupné z: http://www.kokorinkokorinsko.cz/turisticke-trasy.php 72 Plán péče o chráněnou krajinnou oblast Kokořínsko na období 1999 - 2008 73 NOVOTNÁ, D.: Kokořínsko. Praha: Olympia a.s., 2004. ISBN 80-7033-843-1.
70
Brusného, Skály u Harasova, Skály u Hlučova, Skály u Kokořína a Hradska, Skály u Lhotky a Štampachu, Skály u Vojtěchova, Skály v Kokočině a Vrbodole nebo Skály v Močidlech. Přísný zákaz lezení platí pro skalní útvary Pokličky, Špičák u Střezivojic a Kamenný vrch.74 Vyuţívání turistické infrastruktury v oblasti je velmi úzce spojené s environmentální neboli ekologickou udrţitelností. K rozporům dochází především v oblasti Mšenských pokliček, kdy nadměrný pohyb turistů způsobuje v krajině určité škody, jak bylo zmíněno výše. Cykloturistika v oblasti nezpůsobuje v podstatě ţádné problémy, protoţe většina tras vede po zpevněných površích. Hipoturistika v oblasti také nezpůsobuje ţádné negativní jevy, protoţe zde není nijak významně rozvinutá.
2 CHRÁNĚNÁ KRAJINNÁ OBLAST KOKOŘÍNSKO O zaloţení CHKO Kokořínsko se lze dočíst na internetových stránkách Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky: „Chráněná krajinná oblast Kokořínsko byla zřízena dne 19. 3. 1976 výnosem Ministerstva kultury České socialistické republiky ze dne 19. března 1976, č.j. 6070/76, o zřízení chráněné krajinné oblasti "Kokořínsko".“75 Tento výše uvedený výnos je uveřejněn ve Věstníku Ministerstva školství a Ministerstva kultury ČSR č. 4, ročník XXXII. ze dne 20. 4. 1976. Existence CHKO Kokořínsko je potvrzena uvedením v příloze k zákonu č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Zřizovací výnos CHKO Kokořínsko i zákon č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Důvodem vzniku a vyhlášení této chráněné krajinné oblasti je důsledná ochrana veškerých hodnot krajiny, jejich typických znaků, přírodních zdrojů a vytváření příznivého ţivotního prostředí. Jedná se geomorfologické uspořádání povrchu, péče o vodní toky a plochy, klima, rostlinstvo a ţivočišstvo, rozhodnutí o vyuţití lesního a zemědělského půdního fondu, rozhodování o pořádání hromadných akcí, nakládání s vodami, odpady, o terénních úpravách a také rozhodování o nové výstavbě, provádění stavebních úprav stávajících objektů nebo urbanistickém rozloţení. 74
Kokořín aneb romantická rekonstrukce historie. Kokorin-kokorinsko.cz [online]. 2013 [cit. 2013-10-08]. Dostupné z: http://www.kokorin-kokorinsko.cz/horolezectvi.php 75 Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. Http://kokorinsko.ochranaprirody.cz/[online]. 2013 [cit. 2013-10-09]. Dostupné z: http://kokorinsko.ochranaprirody.cz/
71
V současné době je aktuální jednání o rozšíření CHKO Kokořínsko z její současné rozlohy 272 km2 na zhruba 420 km2. K současnému území by byla připojena jihozápadní část Českolipska (krajina Jestřebska, část bývalého vojenského újezdu Ralsko, část niv řeky Ploučnice, Podbezdězí, Polomené hory a oblast Doks). Nový název celé CHKO by zněl CHKO Kokořínsko – Máchův kraj. Původní jiţní kokořínská část zaujímá rozlohu 27 422 ha a nová navrhovaná část by se rozprostírala na ploše 13 622 ha. Návrh je v jednání od listopadu 2009, účastníky jednání je Správa CHKO Kokořínsko, Ministerstvo ŢP a obce. Proti záměru rozšíření CHKO vystoupila řada obcí, jejich hlavními argumenty byly následující body – omezení a komplikace rozvoje území, rekreační provoz na Máchově jezeře, zvýšení byrokratické zátěţe pro místní obyvatele při stavebních úpravách domů. Většina těchto problematických jednání nakonec skončilo kompromisem, například přeřazením určitých oblastí do niţších pásem ochrany přírody. Podle původních plánů mělo dojít k vyhlášení a přejmenování do poloviny roku 2013, coţ se prozatím nestalo.76
2.1 Správa CHKO Kokořínsko Tato správa je součástí státní rozpočtové organizace Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR). Tato organizace je jednou z organizačních sloţek státu a vznikla 7. 2. 1995 zřizovací listinou vydanou rozhodnutím ministra ţivotního prostředí č. 7/95, o zřízení rozpočtové organizace Agentura ochrany přírody a krajiny. Správa CHKO Kokořínsko byla dříve součástí rozpočtové organizace Správa ochrany přírody (SOP), která byla taktéţ organizační sloţkou státu od 1. března 1995. Tato organizace však 23. 12. 2005 zanikla. V tento den byla Správa CHKO Kokořínsko začleněna pod Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR sídlí v ulici Nuselská 39, 140 00 Praha 4, Správa CHKO Kokořínsko sídlí na adrese Česká 149, 276 01 Mělník. Hlavní činnosti Správy CHKO Kokořínsko jsou následující – výkon státní správy v oblasti ochrany přírody a krajiny v souladu se zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, praktická péče o přírodní prostředí, odborná, vědecká, studijní, 76
CHKO Kokořínsko o krok blíţe rozšíření: končí meziresortní připomínkové řízení. Ekolist.cz [online]. 2013 [cit. 2013-10-15]. Dostupné z: http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/chko-kokorinsko-o-krokblize-rozsireni-konci-meziresortni-pripominkove-rizeni
72
metodická, výchovná, dokumentační a informační činnost. V současné době má Správa CHKO 14 zaměstnanců.77 Správa CHKO Kokořínsko má na starost péči o velkoplošné zvláště chráněné území (VZCHÚ) – coţ je v tomto případě CHKO Kokořínsko, maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ) – přírodní rezervace a památky, o památné stromy a lokality, které jsou součástí tzv. NATURY 2000.78
2.1.1 Zonace chráněné krajinné oblasti Kokořínsko Celá oblast je rozdělena na 4 zóny ochrany přírody. V kaţdém pásmu je jiný stupeň ochrany. I. Zóna – toto území poţívá nejpřísnějšího stupně ochrany, jedná se o území s přírodními fenomény, jejichţ existence je závislá buď na přirozeném vývoji
nebo specifickém zásahu člověka, bez něhoţ by toto přírodní
specifikum zaniklo. Tato zóna má rozlohu 2 568,85 ha. II. Zóna – toto území má za úkol absorbovat rušivé vlivy okolí na území zóny I., dále poskytuje jakousi náhradní plochu k případnému obnovení prvků ze zóny I. Rozloha je 3 612, 85 ha. III. Zóna – tato část území opět slouţí jako nárazníkové pásmo, v níţ je reţim ochrany méně přísný. Celková plocha této zóny je 19 761,33 ha. IV. Zóna – tato zóna obsahuje zastavěná území nebo plochy zemědělské půdy. Rozloha je 1 214,40 ha. Činnosti a aktivity, které je moţné provozovat v jednotlivých ochranných zónách, jsou vymezeny v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Na přehled těchto aktivit lze nahlédnout do Přílohy 7 – Aktivity v jednotlivých zónách CHKO v závěru této práce.79
77
Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. Http://kokorinsko.ochranaprirody.cz/[online]. 2013 [cit. 2013-10-09]. Dostupné z: http://kokorinsko.ochranaprirody.cz/ 78 NATURA 2000 – mezinárodní soustava chráněných území přírody, organizace spadající pod Evropskou unii. 79 Zonace CHKO Kokořínsko. Kokorinsko.ochranaprirody.cz [online]. 2013 [cit. 2013-10-09]. Dostupné z: http://kokorinsko.ochranaprirody.cz/ochrana-prirody/zonace/
73
2.1.2 Speciálně chráněná území v rámci CHKO Kokořínsko Jak bylo řečeno výše, Správa CHKO Kokořínsko má za úkol pečovat o VZCHÚ, MZCHÚ a lokality evropského významu – tzv. NATURA 2000. V Příloze 8 – Speciálně chráněná území v CHKO Kokořínsko - je k nahlédnutí popis jednotlivých území. Přítomnost CHKO na Kokořínsku je faktor, který výrazně ovlivňuje rozvoj celé oblasti. Z pohledu podnikatelského (nebo také ekonomického) je to faktor spíše negativní, protoţe není moţné příliš expanzivně rozvíjet nějakou činnost. Podnikatelé budou vţdy nějakým způsobem kontrolováni a omezováni především Správou CHKO Kokořínsko, případně nařízeními z MŢP. Pro místní obyvatele přítomnost CHKO můţe také představovat určité negativní dopady, především v oblasti nové výstavby nebo přestavby jejich obydlí, které jsou spojeny s řadou omezení a zdlouhavou administrativou. Ekologická podstata udrţitelnosti je zde plně zachována, neboť oblast se statusem CHKO je plně chráněna a tím v podstatě zakonzervována a udrţena pro budoucí generace.
2.1.3 Dokumenty Nejdůleţitějším odborným dokumentem, kterým se Správa CHKO řídí při péči o celou chráněnou krajinnou oblast, je Plán péče o chráněnou krajinnou oblast Kokořínsko, vydaný pro období let 1999 – 2008, s prodlouţenou platností do roku 2013. Tento dokument obsahuje základní principy a postupy navrhující adekvátní péči a zacházení s CHKO Kokořínsko. Autory tohoto dokumentu jsou: Luboš Beran, Kateřina Bímová, Marcela Čejková, Boţena Nová, Ladislav Pořízek, Miroslav Řezáč, Eva Šestáková a Miloslav Šnajdr. V srpnu 2013 došlo ke schválení nových plánů péče pro období 2014 – 2023. Tyto se ovšem týkají pouze vybraných přírodních památek. Tento dokument je rozdělen na dvě části – rozborovou a návrhovou. První část se podrobně zabývá charakteristikou CHKO Kokořínsko od přírodních, krajinářských aţ po architektonické a urbanistické reálie oblasti. Druhá návrhová část se pak věnuje stanovení základních koncepcí činnosti orgánů Správy CHKO Kokořínsko.80
80
BERAN, L. a kolektiv. Plán péče o chráněnou krajinnou oblast Kokořínsko na období 1999 - 2008. [online]. 2013 [cit. 2013-10-09]. Dostupné z: http://kokorinsko.ochranaprirody.cz/res/data/087/012681.pdf?seek=1
74
Správa CHKO Kokořínsko dále svou činnost řídí podle jednotlivých programů, které spadají pod Ministerstvo ţivotního prostředí. Jedná se o Krajinotvorné programy MŢP (Ministerstva ţivotního prostředí) a Agroenvironmentální programy. Krajinotvorné programy MŢP jsou dotační programy a obsahují další tři podprogramy - Podprogram pro naplňování opatření vyplývajících z plánů péče o zvláště chráněná území a jejich ochranná pásma a zajišťování opatření k podpoře předmětů ochrany ptačích oblastí a evropsky významných lokalit, Podprogram pro zlepšování dochovaného přírodního a krajinného prostředí, Podprogram pro zabezpečení péče o ohroţené a handicapované ţivočichy. Správa CHKO Kokořínsko se zabývá pouze prvním jmenovaným programem. Agroenvironmentální opatření jsou pak součástí Programu rozvoje venkova.81
2.2 Sdruţení obcí Kokořínska Jedná se o dobrovolný svazek obcí leţících na Kokořínsku, převáţně v okresu Mělník se sídlem ve vesnici Řepín, zaloţený v roce 2010. Cílem tohoto sdruţení je celkový rozvoj mikroregionu, prosazování společných zájmů a celková spolupráce v ostatních oblastech mezi zainteresovanými obcemi. Jedná se o právnickou osobu, členy sdruţení mohou být pouze obce. Správu Sdruţení obcí Kokořínska vykonávají následující řídící orgány – valná hromada, správní rada, dozorčí rada, předseda správní rady a manaţer. Základním dokumentem, kterým se tato organizace řídí, jsou její Stanovy. Sdruţení obcí Kokořínska má své webové stránky, které jsou neustále aktualizovány. Členy svazku jsou následující obce – Hostín, Chorušice, Kadlín, Kanina, Kokořín, Lhotka, Liblice, Lobeč, Malý Újezd, Mělnické Vtelno, Mšeno, Nebuţely, Nosálov, Řepín, Stránka, Střemy, Velký Borek, Vysoká. Sdruţení obcí Kokořínska udrţuje partnerství na regionální úrovni s Občanským sdruţením Vyhlídky – MAS a Konferenčním centrem a zámkem Liblice. Úkolem Sdruţení obcí Kokořínska je pečovat a kooperovat v následujících oblastech – školství, kultura, zdravotnictví, sociální péče, poţární ochrana, veřejný pořádek, ochrana ţivotního prostředí, cestovní ruch, péče o zvířata, komunální odpady, zásobování vodou, zabezpečování čistoty obcí, zlepšování infrastruktury a inţenýrských
81
Krajinotvorné programy. Kokorinsko.ochranaprirody.cz [online]. 2013 [cit. 2013-10-09]. Dostupné z: http://kokorinsko.ochranaprirody.cz/pece-o-krajinu/krajinotvorne-programy-mzp/
75
sítí, správa majetku obcí, domovního a bytového fondu, provozování kulturních a kulturně – vzdělávacích zařízení a mnohá další.82 Sdruţení obcí Kokořínska zajišťuje dopravní obsluţnost obcí svou dopravní společností s názvem Kokořínský SOK s.r.o. Dále byla z iniciativy sdruţení postavena rozhledna na Vrátenské hoře. V současné době čerpá Sdruţení obcí Kokořínsko dotaci z Evropského fondu ROP NUTS II Střední Čechy na projekt Marketing cestovního ruchu Kokořínska. Celková výše alokované částky je 2 674 210,-Kč.83
2.2.1 Projekty Sdruţení obcí Kokořínsko „Kokobusy“ Pro obyvatele obcí na Kokořínsku je nejvýraznějším uskutečněným projektem realizace a fungování autobusové dopravy. Tato doprava je zajištěna firmou SOK s.r.o., kterou zaloţilo právě Sdruţení obcí Kokořínska. Dopravní společnost Kokořínský SOK s.r.o. zajišťuje dopravu na 12ti linkách v obcích leţících mezi městy Mělník a Mšeno. Firma vlastní dohromady 6 minibusů s kapacitou 19 míst a jeden autobus s kapacitou 61 míst. Celkový dopravní systém je v plném rozsahu dotovaný Krajským úřadem Středočeského kraje. V roce 2010 tato firma získala certifikát řízení kvality výroby a sluţeb dle normy ISO 9001.84 Marketing cestovního ruchu Kokořínska Dalším právě běţícím projektem je projekt Marketing cestovního ruchu Kokořínska. Jeho platnost je od 1. 1. 2012 a ukončení 31. 12. 2014. Ţadatelem a zadavatelem projektu je Svazek obcí – Sdruţení obcí Kokořínsko. Jak bylo uvedeno výše, tento program je financován z fondů Evropské unie – ROP NUTS II Střední Čechy. Účelem tohoto projektu je propojení marketingu Sdruţení obcí Kokořínska a jeho partnera Konferenčního centra zámku Liblice se zvýšením efektivity propagace a sníţení nákladů. V rámci projektu má být vyrobena řada informačních a propagačních materiálů, destinace má být propagována v médiích a dále je v plánu návštěva domácích i zahraničních výstav cestovního ruchu. 20. 2. 2013 se v Liblicích v Konferenčním 82
Sdruţení obcí Kokořínska. Kokorinsko.info [online]. 2013 [cit. 2013-10-10]. Dostupné z: http://www.kokorinsko.info/sok/ 83 Marketing cestovního ruchu Kokořínska. Fondyeu.eu [online]. 2013 [cit. 2013-10-10]. Dostupné z: http://www.fondyeu.eu/podporeny-projekt/35025-marketing-cestovniho-ruchu-kokorinska 84 Sdruţení obcí Kokořínska. Kokorinskysok.cz [online]. 2008 - 2013 [cit. 2013-10-10]. Dostupné z: http://www.kokorinskysok.cz/bus.htm
76
centru zámku Liblice konala konference financovaná z tohoto projektu. Konference nesla název „Liblický summit“. Úvodní část se věnovala základním charakteristikám Kokořínska, dále zde byla přednáška o marketingu a jeho vztahu k cestovnímu ruchu. Konferenci zakončila diskuse o moţnostech rozvíjení cestovního ruchu na Kokořínsku a Liblicku.85
2.3 Vzájemná spolupráce Veškerou spolupráci v celé oblasti iniciuje především Správa CHKO Kokořínsko. Ta se spolu s TIC (Mšeno, Mělník, Dubá) radí o umístění a obsahu informačních tabulí, spolu s obcemi řeší dotační problematiku a podílí se na odborných přednáškách nebo exkurzích. Spolupráce s místními podnikateli probíhá většinou nárazově – opět se jedná o poskytování poradenství v dotační politice, moţnosti rozvoje turismu, informování o záměrech CHKO. V současné době neprobíhá ţádný projekt spolupráce mezi Správou CHKO a Sdruţením obcí Kokořínsko. Dalšími moţnými partnery pro všeobecnou spolupráci by mohla být MAS Vyhlídky sídlící v Nebuţelých a LAG Podralsko se sídlem v Mimoni. Tato dvě sdruţení spolu aktivně spolupracují, jejich prozatím poslední společnou akcí je projekt „Z Kokořínska do Podralska. Jedná se o projekt mezinárodní spolupráce s účinností od roku 2009 – 2013. Jeho cílem je realizovat projekty národní spolupráce a podporovat cestovní ruch, především pak pěší trasy, vinařské stezky a hipostezky. Hlavní myšlenkou je pomyslně smazat hranice krajů a rozvíjet společné aktivity a činnost nad úrovní krajů.86
3 SWOT ANALÝZA Jako syntéza získaných poznatků je v této práci pouţita SWOT analýza. Jednotlivé oblasti této SWOT analýzy jsou hodnoceny ze dvou hledisek (významnost a pravděpodobnost) na bodové stupnici 1 – 5, přičemţ 1 znamená nejniţší význam a 5 má nejvyšší stupeň významnosti nebo pravděpodobnosti. Významnost vyjadřuje důleţitost daného
faktoru
pro
hodnocenou
oblast
a
pravděpodobnost
hodnotí
míru
pravděpodobnosti, ţe daný faktor nastane. U silných a slabých stránek je hodnocena 85
Marketing cestovního ruchu Kokořínska. Risy.cz [online]. 2012 [cit. 2013-10-10]. Dostupné z: http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/projekty-eu/detail?id=104565 86 Projekt národní spolupráce. Vyhlidky.eu [online]. 2009 [cit. 2013-10-10]. Dostupné z: http://www.vyhlidky.eu/dokumenty/1132/1263567766.pdf
77
pouze významnost, protoţe se jedná o faktory, které se jiţ v dané oblasti nachází nebo se projevují, proto nelze hodnotit pravděpodobnost – tj., ţe k faktoru dojde. Silné stránky
Významnost
Skalní město s unikátními skalními útvary – kokořínské 5 pokličky Dobrá lokalizace nedaleko hlavního města Prahy
5
Rekreační oblast pro hlavní město Praha
5
Hustá síť stezek pro pěší turistiku (26)
4
Kvalitní značení cyklostezek a stezek pro pěší turistiku
4
Kvalitní internetové stránky nejvýznamnějších turistických 3 cílů (hrad Kokořín, hrad Houska, CHKO Kokořínsko) Vedení statistik návštěvnosti TIC Mělník a TIC Mšeno
3
Hustá síť cyklostezek (11)
3
Niţší ceny ubytování v oblasti Kokořínska (cca 300,- - 500,- 3 Kč) Spojení oblasti s velkými jmény české literatury – Karel 3 Hynek Mácha, Eduard Štorch Příznivé ceny vstupného hradů Kokořín a Houska
3
Kvalitní internetové stránky nejvýznamnějších turistických 2 cílů (hrad Kokořín, hrad Houska, CHKO Kokořínsko)
Slabé stránky
Významnost
Omezení aktivit cestovního ruchu z důvodu lokalizace v CHKO
5
78
Silná sezonnost – neexistuje zde zimní sezona (hrady jsou zavřené, TIC 5 v Mšenu není přes zimu v provozu, místní podnikatelé – poskytovatelé sluţeb také neoperují) Absence sluţeb při nepříznivém počasí
5
Niţší úroveň sluţeb (obecný problém většiny venkovských oblastí v ČR 5 mimo hlavní město) Nekvalifikované lidské zdroje
5
Chybí nabídka ucelených turistických produktů
5
Absence konkrétní marketingové strategie pro oblast Kokořínska
5
Neexistence statistik/přehledů návštěvnosti CHKO Kokořínsko
4
Absence kulturních akcí, eventů, doprovodných tematických akcí na hradě Kokořín, (jednoročně je zde pořádán jarmark a letos v srpnu zde byl uspořádán první ročník 4denního festivalu Noir Film Kokořín)
4
Nejednotnost informačních center pro oblast CHKO Kokořínsko
3
Nedostatek komplexních informací o oblasti
3
Jelikoţ chybí jednotná strategie, nedostatečná propagace Kokořínska
3
Nedostatečná otevírací doba TIC Mšeno (pouze duben – říjen)
3
Dostupnost hradu pro zdravotně tělesně postiţené (bezbariérový přístup)
2
CHKO Kokořínsko nemá své informační centrum (turisté musí vyuţívat 2 TIC v Mělníce, Mšenu nebo Dubé) Vysoká cena za parkování u hradu Kokořín a Houska, cca 50,-Kč, coţ je 2 však všeobecný problém většiny památek Chybí ţelezniční spojení
1
79
Příležitosti
Významnost Pravděpodobnost
Rozšíření spolupráce mezi jednotlivými subjekty 5
3
působícími na Kokořínsku (v oblasti propagace oblasti, společného rozvoje regionu, kulturních akcí) – LAG Podralsko, MAS Vyhlídky Vyuţití typické lidové architektury Kokořínska – 5
4
roubené chaty a chalupy Rozšíření
CHKO
Kokořínsko
o
významnou 4
5
rekreační oblast Máchův kraj Moţnost vyuţít finančních zdrojů z Evropské unie
4
3
Vypracování strategie rozvoje Kokořínska (v 4
3
současné době se na této strategii pracuje) Moţnost rozvoje venkovského cestovního ruchu 4
2
(mnoţství rekreačních chat, chalup, statků) Pořádat a organizovat různé společenské akce na 4
2
Kokořínsku (pouti, jarmarky, akce pro děti – hradní strašidla, workshopy), svatby, odborné akce – semináře,
konference,
podporovat
incentivní
turismus – teambuildingy Zavedení systému kvality do stravovacích a 4
2
ubytovacích sluţeb Popularizace městských lázních ve Mšeně (jedná se 3
3
o unikátní památku) Vybudování
image
špičkové
destinace
pro 3
2
Vyuţití místních pověstí k propagaci oblasti a 3
2
venkovskou turistiku
tvorbě
produktů
CR
(loupeţník
Petrovský,
Kokořínská studna, pověst o Krvomlýnu nebo 80
vstup do pekla na hradě Houska) Rekonstrukce a budoucí provoz minipivovaru 2
5
v obci Lobeč Realizace místního informačního systému
2
2
Restrukturalizace zemědělské výroby
1
1
Hrozby
Významnost Pravděpodobnost
Neustálé vylidňování oblasti, odchod mladých lidí 5
5
do měst Při
nešetrném
poškození
plánování
přírodních
cestovního
atraktivit
ruchu 5
4
(nadměrné
horolezectví – poškození pískovcových skal) Chátrání řady objektů (př. koupaliště Harasov)
5
4
Nedostatek finančních prostředků (na údrţbu 5
4
stezek a další infrastrukturu) Neochota jednotlivých subjektů spolupracovat a 5
4
efektivně komunikovat Chybí nové projekty, výraznější snahy o spolupráci
5
4
Omezení pro cestovní ruch z důvodu přítomnosti 4
5
CHKO Nezájem jiţ aktivních podnikatelů o kvalitu
4
5
Malý zájem místních lidí o podnikání
3
5
Splývání regionu Kokořínsko s ostatními regiony, 3
4
nutné se nějakým způsobem odlišit, vyčlenit od ostatních
81
Konkurence jak z řad přírodních atraktivit (skalní 3
3
města v Českém ráji, Broumovsku, Česko – saské Švýcarsko, ostatní CHKO - Křivoklátsko, České středohoří), tak z kulturně – historických atraktivit (ostatní hrady a zámky v blízkém okolí)
Z této SWOT analýzy vyplývá, ţe nejsilnější stránkou CHKO Kokořínsko je její nabídka přírodních atraktivit. Druhým významným aspektem je blízkost hlavního města Prahy, z čehoţ plyne poměrně velký potenciál zdrojového trhu pro oblast. Mezi nejslabší stránky regionu patří především nedostatečná úroveň všech sluţeb. Nejvýznamnější příleţitostí je rozvoj spolupráce mezi všemi subjekty na Kokořínsku. Ohroţení pro toto území představuje především poškození nebo zničení přírodních atraktivit, odchod a vylidňování oblasti.
82
NÁVRHOVÁ ČÁST Rozvoj udrţitelného cestovního ruchu na Kokořínsku je značně omezený a to především kvůli velice malé rozloze území. Hlavními moţnými způsoby, jakými by se tento region v souladu s udrţitelným rozvojem mohl rozvíjet, jsou především různé druhy turistiky – pěší turistika, cykloturistika a hipoturistika. Tyto moţnosti rozvoje jsou popsány níţe v textu. Dále tato kapitola navrhuje moţné formy cestovního ruchu, které by pomohly oblast turisticky oţivit a moţnosti rozvoje spolupráce v oblasti.
1 ROZVOJ OBLASTI V SOULADU S UDRŽITELNOSTÍ 1.1 Pěší turistika Jak bylo zmíněno v analytické části v kapitole 2.5.2 Pěší turistika, hlavním problémem oblasti Kokořínska v souladu s udrţitelností je nadměrné vyuţívání oblasti Mšenska pro potřeby pěší turistiky. Jejím nadměrným turistickým vyuţíváním dochází především k sešlapání povrchu, poničení vegetačního krytu a postupné plošné erozi. Turisté zde také nemají moţnost odpočinku. Moţným řešením by bylo vybudování několika odpočinkových – piknikových míst s moţností rozdělání ohně. K těmto místům by bylo vhodné připojit informační tabule a zároveň vytvořit ucelenou informační síť pro turisty a návštěvníky v celé oblasti. Důrazná pozornost by měla být také věnována vytvoření dostatku odpadkových košů umístěných podél celé stezky, které nebudou rušit krajinný ráz a budou esteticky zapadat do rázu místní krajiny. Vybudování a péči o turistickou infrastrukturu by měly řešit místní obecní nebo městské úřady ve spolupráci se Správou CHKO Kokořínsko a místní akční skupinou Sdruţení obcí Kokořínska. Dalšími snahami nejen Správy CHKO Kokořínsko, ale také ostatních subjektů v oblasti by měla být určitá marketingová snaha rozptýlit pěší turistiku do více oblastí. Například vybudování záţitkových tras – po stopách loupeţníků, pohádkové trasy pro rodiny s dětmi nebo stezky spojit s gurmánskými záţitky – vinné stezky.
1.2 Cykloturistika Protoţe obliba cykloturistiky neustále vzrůstá a je stále modernější, mělo by být snahou oblasti Kokořínsko tomuto typu turistů vycházet vstříc. Rozvoj cykloturistiky v této 83
oblasti musí být pečlivě plánovaný, neboť se jedná o CHKO a samozřejmostí by také mělo být zachovat neporušenou oblast pro další generace. Správa CHKO by měla stanovit určitá pravidla pro rozvoj a fungování tohoto typu rekreace. Jedná se zejména o svedení a odklonění cyklistů mimo zvláště chráněná území vyznačením určitých cest a stezek v terénu a silnic a komunikací mimo přírodní cesty. V ideálním případě by měla být většina cyklistických cest vedena po zpevněných cestách a silnicích, které by měly být lemovány pro cyklisty potřebnými informacemi – informace o občerstvení, ubytování nebo např. servisní sluţbě.
1.3 Turistická informační centra Nejvýznamnějšími turistickými informačními centry na Kokořínsku jsou infocentra v Mělníce a ve Mšeně. TIC v Mělníce funguje celoročně, Mšenské infocentrum funguje pouze po dobu letních prázdnin (měsíce červenec a srpen), od dubna do října pak pouze o víkendech. Po zbytek roku je toto infocentrum zavřené. TIC v Mělníce se nachází přímo pod hlavním mělnickým náměstím, sídlí v nenápadné a poněkud nevzhledné budově. Turistům nabízí především nepřeberné mnoţství propagačních broţur, letáků a dalších tištěných materiálů. Není v něm například ţádná menší expozice nebo něco, čím by toto infocentrum prodávalo a lákalo návštěvníky pro návštěvu oblasti Kokořínska. Problémem oblasti je určitá roztříštěnost informačních center. Jedná se o poměrně malou plochu – CHKO Kokořínsko zabírá svou rozlohou cca 272 km2 a k této rozloze jsou zde k dispozici celkem tři samostatná informační centra. Z čehoţ ţádné z nich nenabízí nic originálního a nemá návštěvníky čím zaujmout. Všechna nabízejí tištěné materiály a informační broţury, jak bylo zmíněno výše. Informační centra (nejen ta na Kokořínsku) by se mohla inspirovat fungováním informačních center např. ve Spojených státech amerických. Systém informačních center v národních parcích zde funguje tak, ţe pro velkou oblast jsou vymezena například pouze dvě velká informační centra, která kromě poskytování informací fungují také jako menší výstavní expozice celé oblasti. Návštěvníci tak přímo v centru vidí, co mohou v oblasti očekávat, co je pro ní typické a co stojí za to vidět. Dále je v těchto centrech také široká nabídka místních typických suvenýrů. Pro porovnání např. americký národní park Great Smoky Mountains s rozlohou 2110km2 má celkem dvě velká návštěvnická informační centra a oblast CHKO Kokořínsko s rozlohou 272 km2 má tato informační centra tři. Nelze
84
samozřejmě zcela srovnávat americký národní park s CHKO na území České republiky, ovšem například v problematice informačních center by si ta česká mohla vzít inspiraci.
1.4 Spolupráce na Kokořínsku Jak jiţ bylo zmíněno v teoretické části této práce – moţnosti rozvoje cestovního ruchu v CHKO, jednou z moţností rozvoje regionu nebo oblasti je spolupráce subjektů, které v oblasti působí. Na Kokořínsku je situace v oblasti spolupráce následující. V chráněné krajinné oblasti Kokořínsko by se spolupráce nebo partnerství mohly aktivně účastnit následující subjekty: Obce – několik obcí na Kokořínsku jiţ pro turisty slouţí jako místa k podávání informací, tyto obce byly jmenovány výše v textu, viz kapitola 2.5.1 Turistická informační centra. Stále jich je však minimum, protoţe tato sluţba s sebou nese další finanční náklady, na které bohuţel v místních rozpočtech není dostatek finančních prostředků. Informační centra – slouţí k propagaci oblasti, plní funkci prostředníka mezi návštěvníkem destinace a poskytovatelem sluţby (místním podnikatelem). Základem úspěšné činnosti informačních center je především vysoká kvalifikovanost a skvělé profesionální
chování
pracovníků.
Oblast
Kokořínska
bohuţel
nedisponuje
informačními centry špičkové úrovně, důvodem je opět vysoká finanční náročnost provozování těchto center. Proto informační činnost na různé úrovni často poskytují samotné obce, obecní úřady nebo často navštěvované památky. Místní podnikatelé – jiţ z principu podnikání – coţ je dosaţení a maximalizace zisku – nejsou příliš ochotní vstupovat do partnerství, která by jim nepřinesla přímý zisk, ale týkala se například pouze propagace a popularizace regionu. Často podceňují význam vybudování jednotného image destinace, pod kterým by vystupovala na národním a mezinárodním trhu. Drobní místní podnikatelé mají také občas trochu omezený pohled na fungování trhu cestovního ruchu a nové trendy a vývoj, který neustále probíhá. Jsou pasivní ve vyhledávání nových informací a nepřizpůsobiví novým podmínkám. Místní obyvatelé – disponují obrovskou výhodou a to tou, ţe znají perfektně region, do kterého turisté přijíţdí. Jejich participace na cestovním ruchu by se dala zvýšit například různými školeními (v oblasti ekologie, jazykové kurzy) nebo jejich zapojením do 85
podnikání. Například výroba místních typických výrobků (víno, čerstvé domácí mléčné výrobky – sýry, tvarohy, jogurty, pekařské výrobky). Kulturní zařízení a média – můţe se jednat o různé slavnosti obcí, jejich výročí, nově vytvořené akce. Spolupráce s ostatními subjekty ve formě pronájmu prostorů, poskytnutím poradenství, zázemí, zkušeností. Média pomáhají dostávat destinaci do širšího povědomí. Na Kokořínsku tuto úlohu plní především tisková média a to místní zpravodaje, přílohy regionálních deníků, časopisy a letáky. Problémem je, ţe se tato místní
média
často
nedostanou
za
hranici
regionu,
tudíţ
jsou
poměrně
kontraproduktivní. Místní svůj kraj znají a ten, komu jsou tyto materiály určené, se jich většinou nedočká. Správa CHKO Kokořínsko – disponuje perfektní znalostí místní přírody a krajiny, vytváří koncepty její ochrany. Jejím cílem by mohlo být vytvořit zázemí a koncept ekologické výchovy pro návštěvníky regionu a pomocí spolupráce a partnerství s dalšími subjekty v regionu tuto osvětu neustále rozšiřovat mezi veřejnost – turisty, místní obyvatele, místní podnikatele a další subjekty. Místní sdruţení, spolky – na Kokořínsku působí Sdruţení obcí Kokořínska, které dříve spolupracovalo s MAS Vyhlídky. Sdruţení obcí Kokořínska má většinou pouze své vlastní projekty, pro které nevyhledává partnera. Nárazově spolupracuje s jiţ výše zmíněnou MAS Vyhlídky a Správou CHKO
Kokořínsko.
Příleţitost
pro
partnerství by mohlo být sdruţení ze sousedního regionu LAG Podralsko. Přestoţe navrhuji, aby celou ekologickou osvětu měla na starost Správa CHKO, zároveň si myslím, ţe by měla také úzce spolupracovat s místními subjekty, především v oblasti propagace – komunikace se zákazníkem. Měl by zde být jednotný způsob vystupování celé oblasti/regionu, jednotný způsob propagace, aby potenciální návštěvník přesně věděl, do jaké oblasti jede a nesetkal se s jakousi „rozkouskovaností“ regionu. Ale aby jak přírodní atraktivity, tak atraktivity kulturní byly marketingově provázané a vystupovaly vůči okolí jednotně. Například aby návštěvníkovi, který jede navštívit Máchovo jezero, bylo ještě před příjezdem jasné, ţe jede do Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko. Tudíţ vytvořit z pohledu marketingu cestovního ruchu jednotnou oblast. Na marketingové strategii Kokořínska se v současné době pracuje.
86
2 FORMY CESTOVNÍHO RUCHU OPTIMÁLNÍ PRO OBLAST KOKOŘÍNSKA Potenciál, který CHKO Kokořínsko nabízí je velice unikátní a pro potřeby cestovního ruchu cenný. Nabízí totiţ jak mnoţství přírodních atraktivit, tak širokou škálu kulturních památek. Z přírodního bohatství jsou to nádherná skalní města a skalní útvary (především jedinečné skalní hřiby – tzv. kokořínské pokličky). A kulturně – historické památky jako je hrad Kokořín, zámky Houska, Vidím, Tupadly, Bezděz, mnoţství zřícenin a několik vesnických památkových rezervací (např. Lhota, Dobřeň, Olešno, Nosálov). Mnoţstvím venkovských usedlostí, statků a dalších objektů tato oblast nabízí potenciál pro rozvoj šetrných forem cestovního ruchu, které jsou uvedeny níţe v textu. Optimální formy cestovního ruchu pro CHKO Kokořínsko jsou takové formy, které jsou šetrné k ţivotnímu prostředí. Jedná se především o venkovskou turistiku a její dvě podformy - ekoturismus a agroturismus. Obě tyto formy respektují principy udrţitelného rozvoje, které byly podrobně rozepsány v teoretické části této práce. Tyto dvě formy naplňují cíle, o které je třeba usilovat v rámci rozvoje cestovního ruchu v chráněné krajinné oblasti. Dalšími moţnými aktivitami CR v oblasti cenné krajiny Kokořínska jsou pěší turistika, cykloturistika, hipoturistika (myšlena především jako doplňková aktivita venkovské turistiky) a kulturně poznávací cestovní ruch (poznávání místních měst, vesnických památkových rezervací). Oblast Kokořínska má potenciál vytvořit ze sebe také tzv. záţitkovou destinaci, jejíţ podstata by byla v enoturismu – podtypu gurmánského turismu, který se zabývá cestováním za vínem. Oblast Mělnicka a Litoměřicka je známá úrodná oblast pro pěstování vinné révy. Pro milovníky vína by mohlo být velmi atraktivní prozkoumávání krás Kokořínska po značených vinných stezkách, které by nabízely degustaci místních vín, příjemné posezení a informace o navštívených místech.
3
DOPADY
CESTOVNÍHO
RUCHU
NA
CHKO
KOKOŘÍNSKO Na základě dvou předchozích částí této diplomové práce (část teoretická a část analytická) lze konstatovat, ţe vliv cestovního ruchu na oblast CHKO Kokořínsko je 87
v podstatě zanedbatelný. Tento závěr lze dokázat na základě porovnání návštěvnosti dvou nejznámějších turistických cílů na Kokořínsku – hradů Kokořín a Houska s turisticky významnými památkovými objekty na území České republiky. Oba místní hrady mají téměř desetinásobně menší návštěvnost neţ porovnávané památky. Dalším důkazem relativní nevýznamnosti pro cestovní ruch můţe být srovnání velikost CHKO Kokořínsko s ostatními CHKO a národními parky na území ČR, coţ lze stanovit na základě Přílohy 1 – Seznam CHKO v ČR. CHKO Kokořínsko patří mezi středně velké CHKO. Na následujících řádcích budou popsány jednotlivé aspekty udrţitelnosti s jejich konkrétním dopadem na CHKO Kokořínsko. Z ekonomických dopadů cestovního ruchu na Kokořínsko je to například moţnost investování do místní turistické infrastruktury – obnova a dobudování sítě stezek pro pěší turistiku a cykloturistiku. Z negativních ekonomických dopadů je nutné zmínit problematiku sezonnosti v oblasti Kokořínska, kdy zde absolutně neexistuje sezona zimní. Především podnikatelé v pohostinství jsou nuceni přes zimu své podniky zavřít, neboť by jim nevydělaly ani na provoz. V podobné situaci jsou zde i podnikatelé poskytující ubytovací sluţby. Další doplňkové sluţby nejsou na Kokořínsku zastoupeny ve významnějším měřítku. Socio – kulturní jevy jsou na Kokořínsku prozatím spíše neutrální nebo pozitivní. Obecně se tyto jevy věnují především vztahu místních obyvatel s turisty. Jelikoţ je oblast Kokořínska prozatím spíše méně turisticky navštěvovaná oblast a to jen v letním období, nemají místní obyvatelé potřebu pociťovat vůči turistům nějaké negativní emoce. Jediným střediskem celého Kokořínska, kde je zvýšená koncentrace turistů je obec Kokořín, kde se nachází stejnojmenný hrad a především v období letních prázdnin zde můţe být vyšší koncentrace turistů a návštěvníků. Pozitivní vlivy cestovního ruchu na Kokořínsku jsou vyjádřeny především příjmy místních podnikatelů z turistů (pohostinství, ubytování, prodej suvenýrů). Environmentální dopady se zde také příliš neprojevují. Na území CHKO je vyhlášeno několik zvláště chráněných území, kam je přístup turistům zakázán, tudíţ není prostředí nijak poškozováno. Celá chráněná krajinná oblast je rozdělena do jednotlivých zón ochrany a je zde pečlivě označeno, co se smí a nesmí v jednotlivých zónách. Negativními environmentálními jevy na Kokořínsku je poškozování pískovcových skal 88
nedisciplinovanými horolezci a nadměrné vyuţívání pěších stezek okolo nejznámějších skalních útvarů.
89
ZÁVĚR Chráněná krajinná oblast Kokořínsko nepředstavuje z hlediska cestovního ruchu významnou destinaci národního nebo mezinárodního významu. Je to způsobeno především její menší velikostí (272 km2). Skutečnost, ţe Kokořínsko pravděpodobně nikdy nebude masově vyuţívanou turistickou destinací, je způsobena také přítomností chráněné krajinné oblasti. To znamená, ţe prim bude mít vţdy ochrana přírody, krajiny, fauny a flory před potřebami turistů nebo návštěvníků. Tento fakt je veskrze pozitivní a v souladu s problematikou této diplomové práce tj. udrţitelností. I přes výše zmíněná tvrzení má Kokořínsko šanci stát se atraktivní destinací především pro tuzemskou rekreaci, kterou budou návštěvníci vyhledávat a především se do ní zas a znova vracet. Jedná se o unikátní území, které se pyšní pestrou jedinečnou přírodní nabídkou, která se mísí s kulturně – historickými skvosty. Z přírodních předpokladů jsou zde nejtypičtější kokořínské pokličky (mšenské a méně známé jestřebnické). Tyto pokličky se staly symbolem celé chráněné krajinné oblasti Kokořínsko stejně jako je např. Pravčická brána symbolem národního parku Česko – saské Švýcarsko. Dalším symbolem oblasti je hrad Kokořín, který dal celé oblasti jméno. V jeho stínu zůstává neméně romantický hrad Houska, ve kterém je tajemná brána do pekel. Nedaleko obou hradů leţí slavný „Máchův“ hrad Bezděz, který není přímo součástí CHKO Kokořínsko, pokud však dojde k plánovanému rozšíření stávající CHKO o území Máchova kraje, bude se celá oblast pyšnit těmito třemi historickými skvosty. Mimo výše zmiňované známé hrady se v oblasti nachází bezpočet skalních hrádků a zřícenin, které také nabízejí pohled do minulosti a moţnost nasát středověkou atmosféru. Většina těchto objektů se bohuţel kvůli nedostatku péče pomalu rozpadá a stále více chátrá. Jejich problémem je také malá všeobecná známost, takţe o těchto středověkých klenotech vědí většinou pouze místní obyvatelé. Dalším plusem oblasti je její protkanost stezkami pro pěší turistiku a cykloturistiku. Nachází se zde mnoho kilometrů poměrně dobře značených tras, jejich problémem je nedostatečné turistické zázemí. Počínaje nedostatkem nebo špatným stavem informačních tabulí a konče absencí odpočívadel, piknikových míst, toalet nebo tábořišť. Dalším nedostatkem je výrazné přetěţování nejznámějších stezek, kdy dokonce dochází k poškozování vegetačního krytu, hromadění odpadků apod. Snahou 90
subjektů působících v oblasti by mělo být rozmělnění turistů po celé oblasti, aby nedocházelo k jejich akumulaci na jedno místo. Hlavním cílem této diplomové práce bylo zhodnotit potenciál, který CHKO Kokořínsko pro cestovní ruch nabízí. A zároveň popřemýšlet zda je moţné rozvíjet cestovní ruch v této oblasti v souladu s udrţitelností. Postupným bádáním jsem zjistila, ţe vliv cestovního ruchu na Kokořínsku má na udrţitelnost téměř minimální vliv. Je to způsobeno především tím, ţe se jedná o malou oblast a cestovní ruch zde nehraje významnou roli.
Můţe to být způsobeno tím, ţe Kokořínsko v podstatě nenabízí
ojedinělý produkt nebo atraktivitu, kterou by turisté nebo návštěvníci nemohli navštívit nikde jinde. Samozřejmě Kokořínské pokličky jsou jedinečné, souhrnně je ale oblast Kokořínska další ze skalních měst, kterých je v ČR několik (např. Česko – saské Švýcarsko, Český ráj, Broumovsko). Turisté tak například navštíví jinou destinaci se skalními útvary a uţ nemají potřebu jet na Kokořínsko. Dalším důkazem, ţe Kokořínsko je pro cestovní ruch spíše okrajovou destinací je absence hotelových řetězců případně obecně hromadných ubytovacích zařízení. Většina lůţek je nabízena v ubytování v soukromí nebo rodinných penzionech s menší ubytovací kapacitou. Z takto nastavené nabídky ubytovacích sluţeb by mohli místní obyvatelé ještě více těţit tím, ţe by se pokoušeli nabízet produkty venkovské turistiky. Venkovská turistika je pro rozvoj cestovního ruchu v souladu s principy udrţitelnosti ideální volbou. Kokořínsko pro tento typ turismu nabízí ideální především materiální podmínky – nachází se zde mnoţství rekreačních chat, chalup, bývalých budov JZD a statků. Ovšem nejpádnějším důvodem proč zde nemá cestovní ruch dostatečný význam, který by mohl nějak ovlivnit své okolí, je absence zimní sezony. Celé Kokořínsko funguje pouze v letní sezoně. Jednoduše zde neexistuje taková nabídka sluţeb, která by do této destinace turisty nebo návštěvníky v zimním období nalákala a přiměla jet. Mým dílčím cílem bylo zjistit úroveň spolupráce mezi jednotlivými subjekty, které se v CHKO Kokořínsko nějakým způsobem angaţují. Zkoumanými subjekty byla Správa CHKO Kokořínsko, Sdruţení obcí Kokořínska, TIC, obce, místní podnikatelé a veřejnost. V současné době zde neprobíhá ţádná výraznější forma partnerství nebo spolupráce. Správa CHKO Kokořínsko vyvíjí určité snahy o koordinaci méně významných aktivit jako je např. obsah informačních desek a tabulí. 91
Dále jsem si pro potřeby práce zvolila dvě hypotézy. První hypotézou bylo, ţe úroveň partnerství a spolupráce v oblasti CHKO Kokořínsko není na vyhovující úrovni. Hypotéza se mi částečně vyvrátila, neboť Správa CHKO Kokořínsko vyvíjí určitou aktivitu v koordinaci činností jednotlivých subjektů v oblasti (viz předchozí odstavec). Má druhá hypotéza, ţe turistická sezona je na Kokořínsku pouze v letní sezoně se mi plně potvrdila. Zimní sezona zde opravdu není a je zde také problém sehnat základní sluţby (ubytování, stravování) v zimním období, protoţe většina podnikatelů přes zimu jednoduše nefunguje. Tato práce byla zpracována pomocí analýzy sekundárních dat a následné celkové SWOT analýzy oblasti, kdy jsem sehnala data jiţ dříve sebraná a pokusila jsem se z nich udělat nové závěry a poznání. Dále jsem se pokusila popřemýšlet nad novými moţnostmi rozvoje udrţitelného cestovního ruchu v této oblasti. K vytvoření práce jsem vyuţívala především různých tištěných průvodců, zaměřených na oblast Kokořínsko.
Po celou dobu zpracování práce jsem komunikovala
s pracovníky ze Správy CHKO Kokořínsko a zaměstnanci Sdruţení obcí Kokořínska. Dále jsem ke své práci vyuţívala internetové zdroje jako www stránky, elektronické sborníky, výroční zprávy a články.
92
LITERATURA [1]
ADAMOVIČ, J.: Geologický základ kokořínské krajiny. In: [online].[cit. 2013-
10-07].
Dostupné
z:
http://www.kokorin.info/data/neco-
navic/adamovic_j_geologie_kokorinska.pdf [2]
Agentura ochrany přírody a krajiny [online]. 2013 [cit. 2013-10-07]. Dostupné
z: http://kokorinsko.ochranaprirody.cz/charakteristika-oblasti/flora-a-vegetace/ [3]
Akce na Kokořínsku. Kokorin.info [online]. 2011-2013 [cit. 2013-10-08].
Dostupné z: http://www.kokorin.info/kokorinsko/kultura/ [4]
Analýza rozvoje cestovního ruchu na území MAS Vyhlídky. 2007. Dostupné z:
http://www.melnik.cz/user_data/zpravodajstvi/obrazky/File/Rozvoj_mesta/rozvojove_d okumenty/Analyza%20cestovniho%20ruchu.pdf [5]
Aopk.cz [online]. 2013 [cit. 2013-05-09]. Dostupné z: http://aopk.cz/
[6]
ATTL, P. a NEJDL, K.:Základy turismu I. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze
8, 2004. ISBN 80-86578-37-2. [7]
BAREŠ,
B.
a
kolektiv:
oblastech. Mmr.cz[online].
Školení
2008
pro
[cit.
cestovní
ruch
2013-10-12].
v
chráněných
Dostupné
z:
http://www.mmr.cz/getmedia/a2a01f7d-811a-4776-8878-04d3f8820a6d/GetFile1_4.pdf [8]
BENEŠ, L. a kolektiv: Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při
vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech“. Praha, 2008 [9]
BERAN, L. a kolektiv. Plán péče chráněnou krajinnou oblast Kokořínsko na
období 1999 - 2008. České Budějovice: Protisk, 1999. [10]
BERÁNEK, J.: Satelitní účet cestovního ruchu. Satelitní účet cestovního ruchu
[online].
2001
[cit.
2013-04-29].
Dostupné
z:
http://www.cot.cz/data/cesky/00_12/12_stat_1.htm [11]
Cenia.cz
[online].
2012
[cit.
2013-05-09].
Dostupné
z:
http://www1.cenia.cz/www/o-cenia/profil-organizace
93
[12]
Cittadella.cz.
[online].
2013
[cit.
2013-10-07].
Dostupné
z:
http://www.cittadella.cz/europarc/index.php?p=index&site=NPP_v_jezirkach_cz [13]
Cizp.cz
[online].
2004-2011
[cit.
2013-05-09].
Dostupné
z:
http://www.cizp.cz/O-nas/Kdo-jsme [14]
DANÍČEK, L.: Turistika v CHKO. Http://ekologie.xf.cz/ [online]. 2011 [cit.
2013-10-12]. Dostupné z: http://ekologie.xf.cz/temata/chko/chko.htm [15]
Destinační management a vytváření produktů v cestovním ruchu. Mmr.cz
[online]. 2010 [cit. 2013-05-08]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/55dfa8f3a995-4739-8e8a-7a397fa1635c/GetFile5_3.pdf [16]
Environmental Impacts. United Nations Environment Programme [online]. 2011
[cit.
2013-05-06].
Dostupné
z:
http://www.unep.org/resourceefficiency/Home/Business/SectoralActivities/Tourism/Wh yTourism/ImpactsofTourism/EnvironmentalImpacts/tabid/78775/Default.aspx [17]
FREYER, Walter. Tourismus – Einführung in die Fremdenverkehrsökonomie.
München: Oldenbourg Wissenschaftsverlag GmbH, 2006. ISBN 978-3-486-57874-4. [18]
Globalizace a římský klub. Nar.myslenka.cz [online]. 1998 [cit. 2013-05-07].
Dostupné z: http://www.narmyslenka.cz/view.php?cisloclanku=2007060003 [19]
Historie
hradu
houska. Hradhouska.cz [online].
2013
[cit.
2013-10-08].
Dostupné z: http://www.hradhouska.cz/index.php?p=historie [20]
Hrad Bezděz. Hrad-bezdez.eu [online]. 2013 [cit. 2013-10-08]. Dostupné z:
http://www.hrad-bezdez.eu/historie/ [21] Hrad Kokořín. Hradkokorin.eu [online]. 2012 [cit. 2013-10-08]. Dostupné z: http://hradkokorin.eu/ [22]
Hrad Kokořín. Hrad-kokorin.cz [online]. 2012 [cit. 2013-10-08]. Dostupné z:
http://www.hrad-kokorin.cz/historie.html [23]
Chráněná krajinná oblast Kokořínsko. Cittadella.cz [online]. [cit. 2013-10-07].
Dostupné
z:
http://www.cittadella.cz/europarc/index.php?p=Fauna&site=CHKO_kokorinsko_cz 94
[24]
CHKO Kokořínsko o krok blíţe rozšíření: končí meziresortní připomínkové
řízení. Ekolist.cz [online].
2013
[cit.
2013-10-15].
Dostupné
z:
http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/chko-kokorinsko-o-krok-blize-rozsireni-koncimeziresortni-pripominkove-rizeni [25]
Chráněná
krajinná
oblast
Kokořínsko. Http://kokorinsko.ochranaprirody.cz/ [online]. 2013 [cit. 2013-10-08]. Dostupné
z:
http://cs.w
/Chr%C3%A1n%C4%9Bn%C3%A1_krajinn%C3%A1_oblast_Koko%C5%99%C3%A Dnsko#Dopravn.C3.AD_obslu.C5.BEnost [26]
Informace o systémech environmentálního managementu. Firemní servis.cz
[online].
2011
[cit.
2013-05-06].
Dostupné
z:
http://firemniservis.cz/sklad/Info_ISO14001.pdf [27]
Kokořín. Hrady.cz [online].
2013
[cit.
2013-10-08].
Dostupné
z:
http://www.hrady.cz/?OID=3816 [28] Kokořín. Kokorin-kokorinsko.cz [online]. 2007 [cit. 2013-10-08]. Dostupné z: http://www.kokorin-kokorinsko.cz/turisticke-trasy.php [29] 2013
Kokořín aneb romantická rekonstrukce historie. Kokorin-kokorinsko.cz [online]. [cit.
2013-10-08].
Dostupné
z:
http://www.kokorin-
kokorinsko.cz/horolezectvi.php [30]
Kokořínsko. Booking.com [online].
2013
[cit.
2013-10-08].
Dostupné
z:
http://www.booking.com/searchresults.cs.html?aid=366329;label=kokorinsko[31]
Kokořínsko - osídlení a vesnice. Lidova-architektura.cz [online]. 2013 [cit.
2013-10-08].
Dostupné
z:
http://www.lidova-architektura.cz/cr-regiony/stredni-
cechy/kokorinsko-obce.htm [32] Kokořínsko. Kokorinsko.net [online]. 2013 [cit. 2013-10-08]. Dostupné z: http://www.kokorinsko.net/ubytovani.htm [33]
Kokořín
a
Kokořínsko [online].
2006
[cit.
2013-10-07].
Dostupné
z:
http://www.kokorin.cz/priroda_pam.htm
95
[34]
Kokořín a Kokořínsko. Kokorin.cz [online]. 2006 [cit. 2013-10-07]. Dostupné z:
http://www.kokorin.cz/cile.htm#1 [35]
Kokořín a Kokořínsko. Kokorin.cz [online]. 2006 [cit. 2013-10-08]. Dostupné z:
http://www.kokorin.cz/hrady.htm#12 [36]
Kokořín a Kokořínsko. Kokorin.cz [online]. 2006 [cit. 2013-10-08]. Dostupné z:
http://www.kokorin.cz/doprava.htm [37]
Kokořínské rokle a údolí. Ceskolipsko.info [online]. 2013 [cit. 2013-10-07].
Dostupné z: http://www.ceskolipsko.info/dr-cs/576-kokorinske-rokle-a-udoli.html [38]
Krajinotvorné programy. Kokorinsko.ochranaprirody.cz [online]. 2013 [cit.
2013-10-09].
Dostupné
z:
http://kokorinsko.ochranaprirody.cz/pece-o-
krajinu/krajinotvorne-programy-mzp/ [39]
Máchův
kraj
-
nová
část
CHKO
Kokořínsko. Casopis.ochranaprirody.cz [online]. 2013 [cit. 2013-10-12]. Dostupné z: http://www.casopis.ochranaprirody.cz/clanky/machuv-kraj-nova-cast-chkokokorinsko.html [40]
Kolektiv Konsorcia SPROR Plus. Cestovní ruch a udržitelný rozvoj. Praha:
Ministerstvo pro místní rozvoj, 2007 [41]
Marketing cestovního ruchu Kokořínska. Risy.cz [online]. 2012 [cit. 2013-10-
10]. Dostupné z: http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/projekty-eu/detail?id=104565 [42] 10-10].
Marketing cestovního ruchu Kokořínska. Fondyeu.eu [online]. 2013 [cit. 2013Dostupné
z:
http://www.fondyeu.eu/podporeny-projekt/35025-marketing-
cestovniho-ruchu-kokorinska [43]
MUSIL, M.: Udržitelný rozvoj v cestovním ruchu (metody, postupy, přístupy,
teoretické aspekty). Jindřichův Hradec: Oeconomica, 2010. ISBN 978-80-245-1689-9 [44]
Natura 2000. Kokorinsko.ochranaprirody.cz [online]. 2013 [cit. 2013-10-09].
Dostupné z: http://kokorinsko.ochranaprirody.cz/ [45]
NEZBEDA, V.: Průvodce po Mělníku, Liběchově, Kokoříně a okolí.
[46]
NOVOTNÁ, D.: Kokořínsko. Praha: Olympia a.s., 2004. ISBN 80-7033-843-1. 96
[47]
OKRAŠLOVACÍ SPOLEK PRO MŠENO A OKOLÍ. Průvodce údolím
Kokořínským a Mšenským Švýcarskem. Mělník. [48]
PÁSKOVÁ, M.; ZELENKA, J.: Cestovní ruch výkladový slovník. Česká
republika 2002, Ministerstvo pro místní rozvoj [49]
PÁSKOVÁ, M. a ZELENKA, J.: Vlivy cestovního ruchu na přírodní a socio-
kulturní prostředí. SWOT analýza. Masový a individuální cestovní ruch. In: [online]. 2010
[cit.
2013-05-06].
Dostupné
z:
http://ucr.uhk.cz/documents/Vlivy_CR_na_prirodni_socio_kulturni_prostredi_Uvod/tex t/vlivytext.pdf [50]
Plán péče o chráněnou krajinnou oblast Kokořínsko na období 1999 – 2008
[51]
Projekt národní spolupráce. Vyhlidky.eu [online]. 2007 [cit. 2013-10-10].
Dostupné z: http://www.vyhlidky.eu/dokumenty/1132/1263567766.pdf [52]
RYGLOVÁ, K. a kol.: Cestovní ruch - podnikatelské principy a příležitosti v
praxi. Praha: Grada Publishing, a.s., 2011. ISBN 978-80-247-4039-3 [53]
SOUKUP, V. a DAVID, P.: Kokořínsko a Mělnicko, průvodce po Čechách
Moravě a Slezsku. Praha: Soukup a David, 2003. ISBN 80[54]
Sdruţení obcí Kokořínska. Kokorinsko.info [online]. 2013 [cit. 2013-10-10].
Dostupné z: http://www.kokorinsko.info/sok/ [55]
Sdruţení obcí Kokořínska. Kokorinskysok.cz [online]. 2008 - 2013 [cit. 2013-10-
10]. Dostupné z: http://www.kokorinskysok.cz/bus.htm [56]
Správa CHKO Kokořínsko [online]. 2013 [cit. 2013-10-07]. Dostupné z:
http://kokorinsko.ochranaprirody.cz/ [57]
SOUKUP, V., DAVID,
P.: Kokořínsko a Mělnicko, Průvodce po Čechách
Moravě a Slezsku. Praha: Soukup a David, 2003. ISBN 80-8650-73-4. [58] Správa CHKO Kokořínsko [online]. 2013 [cit. 2013-10-07]. Dostupné z: http://kokorinsko.ochranaprirody.cz/charakteristika-oblasti/ [59]
STEBLOVÁ, D.: Ochrana přírody v ČR. Praha, 2007. Dostupné z:
http://www.gsos.cz/man/zem/pk.Z-PL30-3-Ochrana%20prirody%20v%20CR.pdf 97
[60]
Strategie udržitelného rozvoje České republiky. Praha, 2004
[61]
STŘÍBRNÁ, M.: Podmínky rozvoje cestovního ruchu v chráněných krajinných
oblastech a národních parcích. Mmr.cz [online]. 2008 [cit. 2013-10-15]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/b65bbc2c-1348-413a-9467-28aa1a884b57/GetFile_5.pdf [62]
STUDNIČKA, P. Základy cestovního ruchu: Studijní opora pro kombinovanou
formu studia. 2. přepracované vydání. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o., 2011. 91 s. ISBN 978-80-87411-30-8. [63]
ŠULC, F.: Putování s říčkou Pšovkou Kokořínskem. Doksy, 2006.
[64]
Turistický potenciál regionů. Czechtourism.cz [online]. 2005-2013 [cit. 2013-10-
12].
Dostupné
z:
http://www.czechtourism.cz/didakticke-podklady/2-turisticky-
potencial-regionu/ [65]
Tvorba produktů cestovního ruchu vázaných na přírodní dědictví venkova. Mas-
moravsky-kras.cz [online]. 2008 [cit. 2013-10-29]. Dostupné z: http://www.masmoravsky-kras.cz/projekty-a-sluzby/kulturni-dedictvi-venkova/ [66]
Udrţitelný rozvoj cestovního ruchu ve vztahu k řešení regionálních disparit.
Brno: Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o., 2009. [67]
UZEL, K.: Vývoj turistiky a značení na Kokořínsku. Kokorin.info [online].
2011-2013 [cit. 2013-10-08]. Dostupné z: http://www.kokorin.info/kokorinsko/sport/ [68]
Vlivy cestovního ruchu. In: Http://geography.upol.cz/ [online]. 2006 [cit. 2013-
10-29]. Dostupné z: http://geography.upol.cz/soubory/lide/klapka/GESL/CR-pr-5.pdf [69]
Vrátenská hora u Mšena. Rozhlednyunas.cz [online]. 2005 [cit. 2013-10-08].
Dostupné z: http://www.rozhlednyunas.cz/rozhledny/vratenska-hora-u-msena/ [70]
Z Kokořínska do Podralska. Lagpodralsko.com [online]. 2010 [cit. 2013-10-10].
Dostupné
z:
http://www.lagpodralsko.com/?p=clanky/%22z-kokorinska-do-
podralska%22 [71]
Zákon o ţivotním prostředí. In: č.17/1992 Sb. 1992
98
[72]
Základní data a fakta o cestovním ruchu. In: Czechtourism.cz [online]. 20 [cit.
2013-05-06]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/didakticke-podklady/6-zakladnidata-a-fakta-o-cestovnim-ruchu-v-cr/ [73]
Zlatý pruh Polabí. Polabi.com [online]. 2013 [cit. 2013-10-21]. Dostupné z:
http://www.polabi.com/o-polabi/o-zlatem-pruhu-polabi-ops/ [74]
Zonace CHKO Kokořínsko. Kokorinsko.ochranaprirody.cz [online]. 2013 [cit.
2013-10-09]. Dostupné z: http://kokorinsko.ochranaprirody.cz/ochrana-prirody/zonace/
99
SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1
Seznam CHKO v ČR
Příloha 2
Hranice CHKO Kokořínsko
Příloha 3
Kokořínsko z pohledu celorepublikového, regionálního a místního
Příloha 4
Turistické stezky na Kokořínsku
Příloha 5
Cyklistické stezky na Kokořínsku
Příloha 6
Demonstrace návštěvnosti TIC na Kokořínsku
Příloha 7
Aktivity v jednotlivých zónách CHKO
Příloha 8
Speciálně chráněná území v CHKO Kokořínsko
Příloha 9
Fotografické materiály
100
PŘÍLOHA 1 - Seznam CHKO V ČR Rozloha (v km2)
Název CHKO
Beskydy
Okresy, do kterých zasahuje
1160
Vsetín, Frýdek – Místek, Nový Jičín
CHKO Bílé Karpaty
715
Hodonín, Uherské Hradiště, Zlín
CHKO Blaník
41
Benešov
CHKO Blanský les
212
Český
Krumlov,
České
Budějovice,
Prachatice CHKO Broumovsko CHKO
410
České 1063
středohoří
Náchod, Trutnov Česká Lípa, Děčín, Litoměřice, Louny, Most, Teplice, Ústí n. Labem
CHKO Český kras
128
Praha – západ, Beroun, Praha 5
CHKO Český ráj
92
Semily, Mladá Boleslav, Jičin
CHKO Jeseníky
744
Bruntál, Jeseník, Sumperk
CHKO Jizerské hory
366
Liberec, Jablonec n. Nisou, Semily
CHKO Kokořínsko
272
Mělník, Česká Lípa, Litoměřice, Mladá Boleslav
CHKO Křivoklátsko
628
Plzeň – sever, Beroun, Kladno, Rakovník, Rokycany
CHKO
Labské 324
Děčín, Ústí n. Labem
pískovce CHKO
Litovelské 96
Olomouc, Šumperk
Pomoraví CHKO Luţické hory
268
Liberec, Česká Lípa, Děčín
CHKO Moravský kras
94
Blansko, Brno – venkov, Brno – město
CHKO Orlické hory
204
Rychnov n. Kněţnou, Ústí n. Orlicí
CHKO Pálava
83
Břeclav
CHKO Poodří
82
Frýdek – Místek, Nový Jičín, Ostrava
CHKO Slavkovský les
610
Cheb, Sokolov, Karlovy Vary, Tachov
CHKO Třeboňsko
700
Jindřichův
Hradec,
Tábor,
České
Budějovice CHKO Ţďárské vrchy
709
Ţďár n. Sázavou, Svitavy, Chrudim, Havlíčkův Brod
CHKO Ţelezné hory
284
Chrudim, Havlíčkův Brod
Název
Rozloha v km2
Datum vyhlášení
České Švýcarsko
79
2000
Krkonoše
363
1963
Podyjí
63
1991
Šumava
685
1991
Zdroj: http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/0806435A9DD2D0E4C125781D00487F85/$file/Final _%20cz_%20web.pdf
PŘÍLOHA 2 – Hranice chráněné krajinné oblasti Kokořínsko Tento detailní popis hranic chráněné krajinné oblasti Kokořínsko jsem doslovně převzala z internetových stránek Správy CHKO Kokořínsko.
„Hranice chráněné krajinné oblasti (dále jen CHKO) začíná u nádraţí Lhotka u Mělníka na křiţovatce silnice Mělník - Mšeno a Kokořínský důl - Lhotka. Odtud jde po okresní silnici severním směrem v délce cca 500 m k bývalé ţeleznici ze Lhotky ke Střednici. Přechází na bývalou trať, kterou sleduje severozápadním směrem aţ ke křiţovatce s místní komunikací vedoucí přes Bundol do Vysoké. Hranice CHKO přechází na tuto komunikaci a po průchodu obcí Vysoká přechází na místní komunikaci přes kótu Humenský vrch do obce Chodeč. Zde hranice navazuje opět na okresní silnici do Horní Zimoře a dále do obce Ţelízy. Zde se lomí k jihu a po silnici po cca 500 m přechází směrem západním přes údolí Liběchovky cestou kolem koupaliště. Hranice navazuje na místní komunikaci vedoucí jiţně od Malého Hubenova směrem jihozápadním a dále severozápadním na jiţní okraj lesního komplexu ješovických lesů. Pokračuje po polní cestě sledující okraj lesa severozápadním směrem a stáčí se přes výběţek lesa do obce Ješovice. Z obce jde směrem severozápadním polní cestou vedoucí k Hraběcí kapli a dále k Mariánské kapli v lesním komplexu. Zde opouští území středočeského kraje a přechází do kraje severočeského po lesní a dále po polní cestě do obce Brocno. Dále sleduje okresní silnici do obce Chcebuz, kde se otáčí k severovýchodu po místních komunikacích přes osady Veselí, Újezd a dále polní cestou směrem severním ke kótě 339 m na silnici Bylochov - Strachaly. Po této silnici jde směrem východním v délce cca 700 m, pak přechází na polní cestu přes kótu 321 do obce Mošnice. Hranice odtud sleduje proti proudu toku Obrockého potoka aţ k okresní silnici Zakšín - Tuhaň. Odtud probíhá po okresní silnici přes obec Tuhaň, Obrok, Domašice, Blíţevedly. Za obcí Blíţevedly přechází na těleso ţelezniční dráhy, které sleduje směrem severním, později východním, kolem kopce Ronov, aţ k polní cestě vedoucí kolem kříţku a ústící východně od obce Litice na okresní silnici. Dále hranice pokračuje směrem východním
na Holany a dále na Loubí. Ve vzdálenosti cca 1 km před touto obcí uhýbá do osady Sušice a pokračuje jiţním směrem do obce Dřevčice. Okresní silnice vede dále do Dubé, kterou prochází, u mlýna Nedamov odbočuje po silnici na východ do obce Korce a dále směrem k obci Tachov, u kóty 302 cca 700 m před obcí přechází na polní cestu odbočující směrem jihovýchodním a pak po silnici jiţním a jihozápadním kolem kóty 348 k silnici Dubá - Ţdírec. Tuto silnici sleduje směrem východním přes obec Ţdírec, Luka aţ ke kótě 281 na silnici Okna - Ţďár. Zde se hranice ostře lomí k jihu po okresní silnici do obce Ţďár a vstupuje na území středočeského kraje silnicí směrem na Nosálov. Z Nosálova sleduje okresní silnici přes Lobeč, Mšeno, Nebuţely, Střemy a končí opět u nádraţí Lhotka u Mělníka.“ Zdroj: Charakteristika oblasti. Ochrana-prirody.cz [online]. 2013 [cit. 2013-10-11]. Dostupné z: http://kokorinsko.ochranaprirody.cz/charakteristika-oblasti/
PŘÍLOHA 3 - Kokořínsko z pohledu celorepublikového, regionálního a místního Logo CHKO Kokořínsko
Zdroj:http://www.google.cz/imgres?iurl=http://www.roubenka.eu/img/chkokoko.gif&i mgrefurl.com Vymezení v rámci ČR
Zdroj:http://www.infodatasys.cz/lesnioblasti/cr/np_chko.htm
POKRAČOVÁNÍ PŘÍLOHY 3 - Regionální vymezení
Zdroj: http://kokorinsko.ochranaprirody.cz/uzemni-pusobnost-spravy/
POKRAČOVÁNÍ PŘÍLOHY 3 - Mapa CHKO Kokořínsko
Zdroj: ttp://www.cittadella.cz/europarc/index.php?p=mapa&site=CHKO_kokorinsko_cz
PŘÍLOHA 4 – Turistické stezky na Kokořínsku Číslo stezky a
Popis trati
její barva 0004
Mělník – Lhotka – Harasov – Ráj – Houska (Máchova cesta)
0345
Houska – Ţďár – Bezděz
0053
Mšeno – Sedlec – Kokořínský důl
0095
Okruh nad autokempem Kokořín
1005
Mělnická Vrutice – Řepínský důl – Zahájí
1069
Skramouš – Lobeč – Vrátenská hora – Houska
1070
Kokořín, Dolina – hrad Kokořín – Zimořský důl
1077
Okruh kolem Liběchova: Liběchov – Boţí Voda – Ţelízy – Liběchov
1081
Mšeno – Bílka – Náckova rokle – Močidla – Apatyka – Pokličky
1082
Mšeno – Obří hlava a Ţába – Pokličky – Jestřebice – Chudolazy
1083
Vojtěchov – Planý důl – Nedvězí
3025
Mělník – Liběchov – Rač – Dubá
3027
Velký mšenský okruh: Mšeno – Sedlec – Kokořín, Dolina – jeskyně Nedamy – Jestřebice – Vojtěchov – Mšeno
3091
Mšeno – hájovna Na Rovinách – Vyhlídky – Brusné – Konrádov – Horní Vidim
3114
Velký okruh kolem Mělníka: Mělník, zámek – Mlazice – Chloumek – Mělnická Vrutice – Vavřineč – Kly, Záboří – Kelské Vinice – hotel Ludmila – Mělník, zámek
3122
Faraon – Náckova rokle
6019
Nosálov – Na Fučíkovském
6085
Jestřebice – Klemperka - Truskavenský důl
6090
Chloumek – Vysoká - Harasov
6091
Ţelízy – Dolní Vidim – Nedvězí
6093
Cinibulkova stezka
6095
Nad Studáneckou roklí – Ráj – Střezivojice
6110
Okruh kolem Hradska
6145
Kolo – Hostín – U zemljanek, rozc.
6149
Pšovka, autokemp – Lhotka
6958
Zakšín bus – Nedvězí, vrchol – Dubá
Zdroj: http://www.mestomseno.cz/index.php?cmd=page&id=13
POKRAČOVÁNÍ PŘÍLOHY 4 - Mapa turistických stezek
Zdroj:http://www.sdruzenikokorinsko.cz/html/mapa_trasy.htm
PŘÍLOHA 5 - Cyklistické stezky na Kokořínsku Číslo
Počet km
Trasa cyklostezky
56,8
Praha-Husinec-Kralupy nad Vltavou-Mělník- Brozánky
cyklostezky 2
a dále Štětí-Dobřín-LitoměřiceHřensko 24
113,9
Mělník- Stará Boleslav-Byšičky-Nymburk- Týnec nLabem
141
33,1
Vinoř- Liblice-Lhotka
142
13,2
Lhotka-Ráj
143
32,3
Ráj-Nosálov-Vinec
203
16
0008
14,5
Mšeno - Chorušice
0009
11,3
Hlučín - Chorušice
0010
10,9
Kokořínský důl - Ţelízy
0011
6,1
Na dole - Dobřeň
0012
14,4
Jestřábice-Tupadly
Beřkovice-Mělník-Lhotka
Zdroj: http://www.kokorin-kokorinsko.cz/cyklisticke-trasy.php Poznámka: Na kole se dají dosáhnout také další zajímavé lokality s dojezdem do 15ti km. Jsou to Bezděz, Bludiště, Čap, Čertovy hlavy, Doksy- zámek, Dolní Běřkovice, Dubá, Harasov, Houska, Kokořín – Staráky, Mělník, Mělník – zámek Neuberk, Mšeno, Mšenské Pokličky, Nedamy, Vidim, Vrátenská hora, Vrátno, Ţďár.
POKRAČOVÁNÍ PŘÍLOHY 5 - Mapa cyklostezek
Zdroj: http://www.sdruzenikokorinsko.cz/html/mapa_cyklotrasy.htm
PŘÍLOHA 6 – Demonstrace návštěvnosti TIC na Kokořínsku
Zdroj:www.polabi.com/e_download.php?file=data/editor/121cs_2.pdf&original=M%C4%9Bln%C3%AD k.pdf
PŘÍLOHA 7 – Aktivity v jednotlivých zónách CHKO Celé území CHKO Z hlediska občanů a jednotlivců - zneškodňovat odpady mimo k tomu určená místa, tábořit a rozdělávat ohně mimo místa tomu určená, vjíţdět motorovými vozidly mimo silnice a místní komunikace, rozšiřovat geograficky nepůvodní druhy rostlin a ţivočichů, pouţívat otrávených návnad při výkonu myslivosti, stavět nové dálnice, sídla, pořádat automobilové nebo motocyklové soutěţe, provádět chemický posyp cest. Z hlediska státní správy – umisťovat a povolovat nové stavby, povolovat a měnit vyuţití území, měnit současnou skladbu a plochy kultur, hnojit pozemky (kejda, siláţní šťávy, ostatní tekuté odpady), těţit nerosty a humolity. I. a II. zóna CHKO Hospodařit na pozemcích mimo zastavěná území obcí pomocí intenzivních technologií, pouţívat biocidy, poškozovat půdní povrch, měnit vodní reţim, provádět terénní úpravy velkého rozsahu, zavádět intenzivní chovy zvěře (baţantnice, farmové chovy, obory), pořádat soutěţe jízdních kol mimo silnice a místní komunikace.87
87
Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Hlava III.
PŘÍLOHA 8 – Speciálně chráněná území v
CHKO
Kokořínsko 1 Území NATURY 2000 EVL Kokořínsko (Evropsky významná lokalita) – zde je předmětem ochrany několik vzácných druhů rostlin a ţivočichů (střevíčník pantoflíček, vláskatec tajemný, piskoř pruhovaný, sekavec, vrkoč baţinný a vrkoč útlý). Jedná se především o území mokřadů v nivách Liběchovky a Pšovky. Tyto oblasti leţí v I. ochranné zóně. EVL Nebeský rybníček u Veselí – jedná se o mělký rybník bez ryb, předmětem ochrany je výskyt několika druhů obojţivelníků, především pak vzácného čolka velkého. EVL Roverské skály – území vyhlášené kvůli stanovištím kapradiny vláskatce tajemného. EVL Ronov – Vlhošť – chráněné druhy jsou zde modrásek bahenní, modrásek očkovaný a vrkoč útlý. Tato oblast zasahuje i za hranice CHKO Kokořínsko.88
2 MZCHÚ Tato kapitola stručně popisuje jednotlivé národní přírodní památky (NPP) a národní přírodní rezervace (NPR) na Kokořínsku. Je zde základní charakteristika území, jeho rozloha a důvod vyhlášení. Jako zdroj informací pro tuto podkapitolu jsem vyuţila tištěný průvodce „Kokořínsko“ od autorky Daniely Novotné. NPR Břehyně – Pecopala – velmi významné chráněné území na Českolipsku, zaujímá plochu 903,5ha. Spojuje v sobě pestrou škálu biotopů – Břehyňský rybník, rašeliniště, mokřadní louky, podmáčené smrčiny a bory. Díky své obtíţné přístupnosti je významným hnízdištěm ptáků. Dominantní dřevinou je buk lesní. NPR Čtvrtě – rozloha území je 95 ha. Cílem ochrany jsou lesní společenstva. Oblast se nachází na území Středočeského kraje mezi obcemi Studce a Mcely. Nacházejí se zde dva památné stromy – buk a dřín obecný. V západní části leţí pravěké hradiště z mladší doby kamenné se zachovalými polokruhovými valy.
88
Natura 2000. Kokorinsko.ochranaprirody.cz [online]. http://kokorinsko.ochranaprirody.cz/
2013
[cit.
2013-10-09].
Dostupné
z:
POKRAČOVÁNÍ PŘÍLOHY 8 – Speciálně chráněná území v CHKO Kokořínsko NPR Hrabanovská černava – území o rozloze 27,6 ha, předmětem jeho ochrany je poslední zbytek slatinných formací v Polabí. Nachází se nedaleko severozápadního okraje města Lysá nad Labem. NPR Kněţičky – rozloha území činí 89 ha a byla vyhlášena roku 2006. Nachází se zde Ţehuňská obora a Ţehuňský rybník. Rezervace se rozprostírá na hranici Středočeského a Králevehradeckého kraje. Důvodem ochrany jsou především teplomilné doubravy s vysokým zastoupením starých stromů. NPR Libický luh – území o rozloze 410 ha je největší komplex úvalového luţního lesa v Čechách. Území se nachází ve Středočeském kraji u obce Velký Osek. NPR Novozámecký rybník – plocha 357 ha, jedná se o ornitologickou rezervaci, rašelinovou květenu. Rybník byl pro své ornitologické a botanické hodnoty prohlášen za chráněný jiţ v roce 1933. NPR Polabská černava – rozloha 7,7 ha, je unikátní díky společenstvům vápnitých slatin (tzv. černav). Nachází se na západním okraji obce Mělnická Vrutice v nivě řeky Pšovky. NPR Velký a Malý Bezděz – rezervace je součástí Ptačí oblasti Českolipsko – Dokeské pískovce a mokřady a patří také do soustavy NATURA 2000. Dominantou vrcholu Velkého Bezdězu je hrad Bezděz. Většinu území obou vrchů pokrývají acidofilní bučiny. NPR Větrušické rokle – velikost území je 24,72 ha, hlavním motivem ochrany jsou teplomilná společenstva skalních stepí a lesostepí. NPP Holý vrch – leţí ve Středočeském kraji, cca 250 m severovýchodně od obce Lhotka. Území má výměru 5,2 ha. Vyskytuje se zde populace chráněného lýkovce vonného. NPP Klokočka – jedná se o území o velikosti 2,37 ha ve Středočeském kraji mezi obcemi Bělá pod Bezdězem a Velký Rečkov. Lokalita je chráněná kvůli ochraně vzácné rostliny popelivky sibiřské.
POKRAČOVÁNÍ PŘÍLOHY 8 – Speciálně chráněná území v CHKO Kokořínsko NPP Kopičácký rybník – tato památka byla vyhlášena roku 2007 na rozloze 8,3 ha k ochraně společenstev rostlin a ţivočichů vyskytujících se v lokalitě Kopičáckého rybníka. Nachází se na východní hranici Středočeského kraje, cca 3 km od Městce Králové. NPP Peklo – rozloha 43,73 ha, chráněno jiţ od roku 1895 jako soukromá rezervace. Unikátní kvůli hluboce zaříznutému údolí v kvádrových pískovcích. Dále jako významné místo výskytu bledule jarní. NPP Radouč – tato památka slouţí k ochraně význačných teplomilných společenstev opukových skal. Území se nachází ve Středočeském kraji, v katastru obce Debř. NPP Rečkov – území o rozloze 3,45 ha slouţí k ochraně rostliny popelivky sibiřské. Nachází se ve Středočeském kraji mezi obcemi Velký Rečkov a Nová Ves u Bakova nad Jizerou. Charakterem krajiny je slatinná louka. NPP Slatinná louka u Velenky – má rozlohu 1,04 ha a je chráněna kvůli zbytkům polabských luk s význačnými společenstvy rostlin. Nachází se ve Středočeském kraji, na západním okraji osady Kersko. NPP Swamp – rozloha 1,45 ha, jedinečná baţina slatinného charakteru s typickou faunou a florou. Nachází se v Libereckém kraji, u obce Doksy.89 NPR Kokořínský důl – rozloha 2097 ha, leţí na území obce Blatce, celým dolem protéká řeka Pšovka, nachází se zde typické pokličky a další skalní útvary, dalšími zajímavými místy jsou osady Vojtěchov a Hlučov s lidovou architekturou, zbytky do skály z části vytesaného mlýna, trampská osada Harakoko, Harasovské jezero, mlýn Mlčeň. Nejvýznamnějším cílem je zde hrad Kokořín, o kterém budou další informace v následujícím odstavci. Zajímavostí jsou Nedamy, částečně uměle vyhloubené jeskyně v pískovcích, které za třicetileté války vyuţívali místní jako úkryt. NPR Kostelecké Bory – jedná se o skalní hřbety pod vrchem Kostelec s rozlohou 55,13 ha. Vegetaci na nich tvoří borové lesy doplňované hustými porosty vřesu a lišejníků. 89
Cittadella.cz. [online]. 2013 [cit. 2013-10-07]. http://www.cittadella.cz/europarc/index.php?p=index&site=NPP_v_jezirkach_cz
Dostupné
z:
POKRAČOVÁNÍ PŘÍLOHY 8 – Speciálně chráněná území v CHKO Kokořínsko NPR Mokřady Dolní Liběchovky – zabírá území 36,46 ha, leţí na katastrálním území obce Tupadly, Ţelízy a Brocno. Mokřady jsou tvořeny nivou potoka Liběchovka Tyto mokřady jsou zapsané na seznam mokřadů nadnárodního významu – Ramsarská úmluva o ochraně mokřadů mezinárodního významu. NPR Vlhošť – celková výměra území 81,99 ha na území obcí Blíţevedly a Dubá. Tato rezervace je utvářena vrcholem a svahy vrchu Vlhošť a Malý Vlhošť. Severní a východní část rezervace je tvořena vyvřelými horninami – znělcem, který je typický pro severní Čechy, tudíţ na Kokořínsku vzácný. Zbylá část podkladu rezervace je tvořena pískovcem. NPP Černý důl – výměra 1,71 ha, území obce Blatce. Tato památka byla vyhlášena chráněnou kvůli výskytu rostliny prstnatce májového. Mimo něj zde lze najít také další vzácné druhy rostlin, např. hadilku obecnou, vachtu trojlistou nebo suchopýr úzkolistý. NPP Deštenské pastviny – rozsah je 2,34 ha na katastru obce Dubá. Jedná se o lokalitu významnou díky výskytu teplomilných společenstev rostlin v chladnější oblasti. Dále je toto území útočištěm ohroţených druhů světlomilných rostlin v okolní lesnaté krajině. NPP Husa – 3,95 ha obec Tuhaň. Jedná se o pískovcový útvar připomínající husu se skloněným krkem s unikátním geologickým sloţením – na útvaru jsou škrapy, pseudoškrapy, voštiny, na vrcholu hřbetu se nacházejí pískovcové stalagmity. NPP Kamenný Vrch u Křenova – má rozlohu 0,39 ha opět na území obce Dubá. Jedná se o vrcholovou část kopce, která je zajímavá svým geologickým sloţením. Je to pískovcový skalní hřbet prosycený ţelezitými sloučeninami. Kvůli rozdílnému zvětrávání obou hornin dochází k vzniku překvapivých a fantastických skalních útvarů. NPP Martinské Stěny – mají rozlohu 3,18 ha a rozprostírají se na území obce Dubá. Přírodní památkou byly vyhlášeny kvůli výskytu specifických bezobratlých ţivočichů – pavouk slíďák, sklípkánek hnědý. NPP Mrzínov – rozloha 0,8705 ha, katastr obce Vysoká u Mělníka. Důvodem ochrany je stráň stepního charakteru s populacemi vzácných rostlin a ţivočichů.
POKRAČOVÁNÍ PŘÍLOHY 8 – Speciálně chráněná území v CHKO Kokořínsko NPP Na Oboře – má rozsah 3,4594 ha u obce Chodeč u Mělníka. Území je typické čtyřmi na sobě nezávislými plochami. Suché křovinaté a travnaté stráně, křemenné pískovce, sprašové závěje. NPP Osinalecké Bučiny – tato památka má výměru 7,51 ha, v obci Dubá. Byla zřízena k ochraně porostů bučin na vápnitých pískovcích. NPP Pod Hvězdou – nachází se na území obce Blíţevedly s rozlohou 1,89 ha. Její území tvoří prameništní mokřad. Typickou rostlinou jsou zde porosty ostřic a tuţebníku jilmového. NPP Prameny Pšovky – výměra je 8,77 ha v katastru obce Blatce. Jedná se o komplex mokřadů – prameniště a mokřadní olšiny. NPP Ronov – výměra 8,73 ha opět území obce Blíţevedly. Na vrcholu kopce Ronov se nachází zřícenina středověkého hradu NPP Špičák u Střezijovic – rozloha je 0,11 ha v obci Střezijovice. Jde o skalní útvar – pískovcovou skalní věţ. Tato věţ je 16 m dlouhá, 6 m široká a 13 m vysoká. Tento útvar je povaţován za jeden z nejkrásnějších. NPP Stráně Hlubokého dolu – rozloha je 4,6415 ha v katastrálním území obce Tupadly. Cílem ochrany je pruh na hranách pískovcových skal s výskytem vzácných a ohroţených rostlin a ţivočichů. NPP Stříbrný vrch – její rozsah je 1,81 ha na území obce Blíţevedly. Unikátní je oblast díky rozsáhlým skalním útvarům. Skály jsou pokryté bory a porosty vřesů a lišejníků.NPP Ţelízky – výměra 1,047 ha, obec Dolní Zimoř. Významná je kvůli výskytu vzácných teplomilných rostlin a ţivočichů.90
90
Kokořín a Kokořínsko [online]. http://www.kokorin.cz/priroda_pam.htm
2006
[cit.
2013-10-07].
Dostupné
z:
PŘÍLOHA 9 – Fotografické materiály Kokořínské pokličky
Hrad Kokořín
Zdroj: vlastní
POKRAČOVÁNÍ PŘÍLOHY 9 – Fotografické materiály Hrad Houska
Mšenské lázně
Zdroj: vlastní
POKRAČOVÁNÍ PŘÍLOHY 9 - Fotografické materiály Čertovy hlavy v Ţelízech
Klácelka
Zdroj: vlastní
POKRAČOVÁNÍ PŘÍLOHY 9 – Fotografické materiály Sídlo Správy CHKO Kokořínsko
Informační centrum v Mělníku
Zdroj: vlastní
