VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R.O

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R.O.

Simona Doleželová Analýza nabídky kongresových sálů v hotelech v Praze

Bakalářská práce

2014

Analýza nabídky kongresových sálů v hotelech v Praze

Bakalářská práce

Simona Doleželová

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. katedra Marketingu a mediálních komunikací

Studijní obor: Hotelnictví Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Liubov Ryashko, Ph.D. Datum odevzdání bakalářské práce: 2014–04-24 Datum obhajoby bakalářské práce: Email: [email protected]

Praha 2014

Bachelor’s Dissertation

Analysis of Convention Hall Offer in Prague hotels

Simona Doleželová

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Marketing and Media Communication

Major: Hotel Management Thesis Advisor: Mgr. Liubov Ryashko, Ph.D. Date of Submission: 2014–04-24 Date of Thesis Defense: Email: [email protected]

Prague 2014

Čestné prohlášení

Prohlašuji,

že jsem bakalářskou práci na téma Analýza nabídky kongresových sálů v hotelech v Praze zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná.

V souladu s § 47b zákona č. 552/2005 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o.

…………………………

Simona Doleželová

V Praze dne 24. 04. 2014

Ráda bych tímto chtěla poděkovat své vedoucí Mgr. Liubovi Ryashkové, Ph.D. za odborné vedení mé práce, za doporučení a poskytnuté rady. Dále bych chtěla poděkovat všem 5 ***** hotelům za spolupráci a za poskytnutí informací, které jsem využila ve své bakalářské práci.

Abstrakt DOLEŽELOVÁ, Simona. Analýza nabídky kongresových sálů v hotelech v Praze. [Bakalářská práce ] Vysoká škola hotelová. Praha: 2014. Počet stran – 63.

Ve své závěrečné práci jsem se zaměřila na srovnání kongresových sálů v 5 ***** hotelech v hlavním městě, v Praze. Hlavním cílem této práce je zjistit počet a kapacitu kongresových sálů u těchto hotelů. Bakalářská práce je rozdělena do čtyř částí. V první části se věnuji všeobecným teoretickým informacím o kongresovém cestovním ruchu. Ve druhé části byla provedena analýza kongresových sálů v 5 ***** hotelech v Praze. Dále pak ve třetí části jsem na základě rozhovorů s manažery jednotlivých hotelů uvedla doporučení pro hotely, které nenabízejí kongresové sály. V závěru je pak uveden výsledek výzkumu a vlastní pohled na mnou zkoumanou problematiku.

Klíčová slova: hotel, konference, kongres, kongresový cestovní ruch, Prague Convention Bureau

Abstract DOLEŽELOVÁ, Simona. The Analysis of Convention Hall Offer in Prague hotels. [Bachelor’s Dissertation] The Institute of Hospitality. Prague: 2014. No. of Pages – 63.

In my Bachelor thesis I focused on the comparison of congress halls at 5 ***** hotels in the capital city, Prague. The main objective of this thesis is to determine the number and capacity

of

congress

halls

at

these

hotels.

My Bachelor thesis is divided into four parts. In the first part I focused on general theoretical information on convention tourism. In the second part, I made analysis of congress halls at 5 ***** hotels in Prague. Furthermore, in the third part, based on interviews with managers of various hotels, I introduced recommendations for hotels offering conference rooms. At the end, there is shown the result and my own view of the research.

Keywords: conference, congress tourism, convention, hotel, Prague Convention Bureau

OBSAH Úvod..................................................................................................................................... 10 I.

Teoretická část .............................................................................................................. 12

1.

Kongresový cestovní ruch ............................................................................................ 14

1.1

Počátky kongresového cestovního ruchu .................................................................. 14

1.2

Definice a základní informace .................................................................................. 14

1.3

Klasifikace kongresových akcí ................................................................................. 15

1.3.1

Tradiční akce ......................................................................................................... 16

1.3.2

Výstavní a veletržní akce ...................................................................................... 19

1.4

Charakteristika kongresových zařízení ..................................................................... 20

1.4.1

Kongresové hotely ................................................................................................ 21

1.4.2

Specializovaná kongresová zařízení ..................................................................... 21

1.4.3

Netradiční kongresová zařízení ............................................................................. 22

1.5

Typy (Uspořádání) kongresových sálů ..................................................................... 22

1.6

Vybavení kongresových sálů .................................................................................... 23

1.7

Kongresové organizace ............................................................................................. 25

1.7.1

Kongresové organizace v České republice ........................................................... 25

II. Analytická část ............................................................................................................. 27 2.1

Statistiky kongresového cestovního ruchu z posledních let ..................................... 28

2.2

Porovnání Prahy v letech 2011 a 2012 ..................................................................... 35

2.3

Analýza kongresových sálů ...................................................................................... 40

III.

Návrhová část ........................................................................................................... 54

IV.

Závěr ......................................................................................................................... 58

Seznam ilustrací, tabulek a grafů Tabulka 1

Top 20 kongresových měst světa dle počtu akcí v letech 2008 – 2012

Tabulka 2

Vývoj počtu akcí účastníků v letech 2009 – 2013 v České republice

Tabulka 3

Rozdělení měst dle významu v kongresové turistice

Tabulka 4

Počet kongresových akcí v jednotlivých čtvrtletích v letech 2011 a 2012

Tabulka 5

Počet kongresových akcí podle měsíců v letech 2011 a 2012

Tabulka 6

Místo konání kongresových akcí v letech 2011 a 2012

Tabulka 7

Počet akcí dle jejich délky

Tabulka 8

Poskytují hotely kongresové služby: ano / ne

Tabulka 9

Počet a celková kapacita sálů v 5 ***** hotelech v Praze

Tabulka 10

Poloha mnou zkoumaných 5 ***** hotelů

Graf 1

Konferenční centra v České republice dle jejich kapacity

Graf 2

Předmět setkání 2008 – 2012 v České republice

Graf 3

Nabídka kongresových služeb 5 ***** hotelů v Praze

Graf 4

Počet kongresových sálů v 5 ***** hotelech v Praze

Graf 5

Celková kapacita kongresových sálů v 5 ***** hotelech v Praze

Graf 6

Poloha 5 ***** hotelů nabízející kongresové služby v Praze

Úvod Tato bakalářská práce se zabývá porovnáním kongresových sálů ve vybraných hotelech v Praze. Hotelů, které nabízejí kongresové sály je opravdu mnoho, proto jsem se zaměřila na všechny 5 ***** hotely, které na svých internetových stránkách uvádí Český statistický úřad. Na tyto hotely jsem se zaměřila z důvodu toho, že se jedná o nejluxusnější hotely v Praze vůbec, dále také kvůli tomu, že v těchto hotelech musí být veškeré služby na nejlepší úrovni. Důvodem výběru mé bakalářské práce byl zájem o kongresovou turistiku. V minulosti jsem pracovala v kongresovém hotelu ve Varšavě a tak mě zajímalo, jak jsou na tom pražské hotely, zdali nabízejí dostatečný počet sálů a jaká je kapacita těchto sálů. Praha patří mezi nejzajímavější turistickou destinaci z celé České republiky. Důvodů, proč se kongresové akce konají převážně v Praze je několik: například historie města, mnoho významných

památek,

velmi

dobrá

dopravní

dostupnost,

dostatečná

kapacita

v ubytovacích zařízeních a mnoho dalších. Cílem práce je zanalyzovat nabídku kongresových sálů z hlediska jejich existence, tzn., zdali každý mnou zkoumaný 5 ***** hotel nabízí kongresové služby, dále potom z hlediska jejich počtu a celkové kapacity a v neposlední řadě také z hlediska jejich polohy. Jelikož se ve své bakalářské práci zabývám 5 ***** hotely, tak předpokládám, že všechny mnou zkoumané hotely mají kongresové sály. V první části bakalářské práce jsem se zaměřila na teoretické informace o kongresovém cestovním ruchu, dále potom na představení organizací, které podporují a propagují kongresový cestovní ruch v České republice. Ve druhé části jsem nejdříve uvedla obecné statistiky týkající se kongresového cestovního ruchu, následně poté jsem na základě informací vytvořila statistické srovnání kongresového cestovního ruchu v Praze v letech 2011 a 2012. Následně poté jsem uvedla názvy všech 5 ***** hotelů, které na svých

10

stránkách uvádí Český statistický úřad. Názvy hotelů jsem pro větší přehlednost seřadila abecedně. Poté, jsem na základě informací získaných z internetových stánek, zanalyzovala nabídku kongresových služeb z hlediska jejich existence, tzn., zdali každý mnou zkoumaný 5 ***** hotel nabízí kongresové služby, dále potom z hlediska jejich počtu, kapacity a polohy. V třetí části jsem na základě analýzy a rozhovorů s manažery jednotlivých hotelů, vytvořila konkrétní návrhy a doporučení pro mnou zkoumané 5 ***** hotely, které nenabízejí kongresové sály. V závěru jsem zhodnotila danou problematiku kongresových sálů a poté jsem uvedla výsledek průzkumu a vlastní názor. Informace jsem čerpala převážně z knihy od Jana Oriešky (Kongresový cestovní ruch), ve které je velké množství informací, které jsem využila v teoretické části, dále z časopisů COT business, díky kterým jsem získala užitečné informace pro teoretickou i analytickou část bakalářské práce, dále jsem čerpala z dalších knih zabývající se kongresovým cestovním ruchem a v neposlední řadě jsem využívala nejrůznější internetové zdroje.

11

I. Teoretická část V teoretické části nejdříve uvedu stručně základní informace o počátcích kongresového cestovního ruchu, následně poté definici kongresového cestovního ruchu a základní informace. Dále pak uvedu dělení kongresových akcí, charakterizuji jednotlivá kongresová zařízení, uvedu typy kongresových sálů a v neposlední řadě také informace o tom, jak jsou kongresové sály vybavené. V této části také stručně představím kongresové organizace, které působí v České republice. Informace pro teoretickou část jsem čerpala z různých knih. Nejvíce jsem čerpala z knihy Jana Oriešky, která se jmenuje kongresový cestovní ruch. V této knize je uvedena celá řada užitečných informací od historie kongresového cestovního ruchu, definice, druhy kongresových akcí, přes vybavení jednotlivých jednacích sálů, až po informace týkající se organizování kongresových akcí. V knize je také uvedena celá řada úkolů k zamyšlení. Tato kniha byla napsána autorem v roce 2003, tzn., že je celkem zastaralá. I přes to si myslím, že celá řada informací jako jsou například definice, termíny, rozdělení kongresových akcí a další informace uvedené v knize, se od té doby nezměnily a v budoucnosti se ani nezmění. Dále jsem čerpala z nejrůznějších dalších knih, které se téměř vždy zabývaly obecně cestovním ruchem a v nich byla vždy kapitola nebo kapitoly věnované právě kongresovému cestovnímu ruchu. Pro svou bakalářskou práci jsem čerpala informace z odborných časopisů COT Business, v nichž jsou aktuální informace o kongresové Praze, nejrůznější statistiky z posledních let, srovnání kongresové situace v Praze, ale také v celé České republice. V těchto časopisech se objevují velmi často názory odborníků na kongresové akce a celá řada dalších informací. Informace jsem čerpala také z Českého statistického úřadu, neboť tyto informace se dají považovat za spolehlivé a také aktuální. Dále jsem ve své bakalářské práci využívala oficiální internetové stránky jednotlivých hotelů, kde jsem našla celou řadu užitečných informací. Některé webové stránky hotelů

12

jsou velice pěkné a přehledné, naopak některé mi přijdou chaotické, tzn., že se v nich těžko hledají informace. Zdroje, které jsem používala, ve své bakalářské práci, mohu považovat za aktuální i neaktuální. Mezi ty aktuální bych rozhodně zařadila internetové stránky Českého statistického úřadu, dále pak oficiální internetové stránky všech mnou zkoumaných 5 ***** hotelů a také i aktuální čísla časopisů COT Business. Naopak mezi ty ne úplně aktuální zdroje bych zařadila knihy, z nichž některé byly vydány již před 10 lety a od té doby nebyly samotným autorem zaktualizovány. Mnoho informací však z těchto knih je dáno, neboť definice, druhy kongresových akcí apod. jsou stále stejné. Před tím než jsem tuto bakalářskou práci vůbec začala psát, jsem se pokoušela najít v knihách rozdíl mezi kongresovým a konferenčním sálem. Bohužel nikde jsem „definici“ kongresové sálu a definici konferenčního sálu nenašla. I přes to, že je tento rozdíl z praktického hlediska zřejmý a logický, lze považovat všechny sály v hotelech jak za kongresové, tak za konferenční. Většina lidí ví, že kongresy jsou oproti konferenci většího rozsahu, mají větší formálnost, z hlediska organizování zaberou více času apod. Jinak všeobecně tedy mohu říci, že jsem v knihách našla velmi užitečné informace, které jsem použila ve své bakalářské práci, která se zabývá analýzou nabídky kongresových sálů v hotelech v Praze.

13

1. Kongresový cestovní ruch

1.1 Počátky kongresového cestovního ruchu Počátky kongresového cestovního ruchu můžeme datovat do 13. století. Již od této doby se v některých městech konaly výroční trhy, které můžeme považovat za předchůdce dnešních výstav a veletrhů. Větší rozvoj kongresového cestovního ruchu můžeme pozorovat až v 17. a 18. století. Jako příklad mohu uvést rok 1681, ve kterém se v Římě konal mezinárodní kongres lékařů. Další velkou událostí, která proběhla v letech 1814 – 1815 byl Vídeňský kongres, který se zabýval problémy uspořádání států v Evropě po pádu císaře Napoleona. Velký rozvoj kongresového cestovního ruchu nastává až po 2. světové válce, kdy se pomalu začíná rozvíjet spolupráce v různých společenských oblastech a vrstvách (Indrová a kol., 2007, s. 95).

1.2 Definice a základní informace Hlavním předmětem kongresového cestovního ruchu je „organizování kongresů, konferencí, sympozií, seminářů, výstav a veletrhů“ (Orieška, 2003, s. 7). „Kongresový cestovní ruch je taková forma cestovního ruchu, jejíž účastníci jsou motivováni zájmem setkat se s odborníky z teorie a/nebo praxe za účelem výměny vědeckých nebo odborných poznatků a zkušeností“ (Orieška, 2010, s. 310). „Kongresový cestovní ruch (resp. MICE – mezinárodně používaná zkratka) je ekonomicky efektivní a prestižní záležitostí. O kongresovou turistiku na špičkové úrovni je mezi vyspělými státy a světovými městy velký zájem“ (Drobná, Morávková, 2004, s. 124). „Často používaná zkratka MICE (Meeting, incentive, conference/congress/convention & exhibition) označuje trh služebních a podnikových cest (obchodní schůzky motivační a studijní zájezdy, kongresy, konference, výstavy)“ (Kolektiv autorů, 2006, str. 6).

14

„Kongresový cestovní ruch se od ostatních druhů cestovního ruchu odlišuje zejména tím, že se koncentruje zpravidla do velkých měst. Většina kongresových akcí se uskutečňuje v sezonních obdobích“ (Orieška, 2003, s. 7). „Nejoblíbenějšími měsíci pro pořádání mezinárodních setkání jsou květen, červen, září, říjen, listopad, ve kterých se koná 60% z celkového počtu kongresů. Průměrná délka shromáždění jsou 4 dny“ (Drobná, Morávková, 2004, s. 124). „Pro kongresový cestovní ruch jsou typické především: 

vysoká úroveň a komplexnost služeb,



odborný charakter akcí,



vysoké nároky na organizační a technické zabezpečení,



výrazně nadprůměrné výdaje na jednoho účastníka,



odlišná sezónnost, “ (Kolektiv autorů, 2006, s. 6).

Vymezení pojmu kongres „Pojem kongres vznikl z latinského slova congressus, které znamená setkání, respektive společenský styk nebo kontakt“ (Orieška, 2003, s. 28). Jde o setkávání určitých skupin lidí, kteří přicestují na dané místo s nějakým cílem. V minulosti se slovem kongres označovali akce, které byly na mezinárodní úrovni. V současné době se označení kongres používá pro veškeré akce kongresového cestovního ruchu. Každá kongresová akce slouží k výměně informací, zkušeností z různých oblastí, k rozvíjení vědecké a společenské spolupráce na daném problému a v neposlední řadě také k navázání nových kontaktů (Orieška, 2003, s. 28).

1.3 Klasifikace kongresových akcí Akce kongresového cestovního ruchu můžeme dělit podle několika kriterií: a) tradiční kongresové akce – těchto kongresových akcí se zpravidla účastní lidé, kteří mají podobné zájmy. Jejich cílem je vyslechnout referáty, projevy odborníků nebo se jen účastnit diskuse, vzájemné výměny názorů či zkušeností. Lidé se snaží navrhnout určitá 15

řešení daného problému. Mezi tradiční kongresové akce patří kongresy, konference, sympozia a semináře. b) akce spojené s vystavováním různých exponátů (výrobků) nebo s prezentací různých výrobků, služeb, produktů a dalších. Patří sem zejména veletrhy, výstavy, workshopy (hromadná pracovní setkání) (Orieška, 2003, s. 29).

1.3.1 Tradiční akce Pro tradiční akce kongresového cestovního ruchu je typický „předem připravený program spojený s cílem jednání na určitém místě, kde mají účastníci zajištěny požadované služby. Jednání mají určitou dobu trvání a pobyt v cílovém místě je aspoň o jeden den delší (jedno přenocování navíc)“(Orieška, 2003, s. 30). „Tradiční kongresové akce se rozlišují podle: 

počtu účastníků,



délky trvání,



formy,



tematického zaměření,



struktury účastníků,



významu jednání účastníků a jeho závěrů,



možnosti účasti na akci,



způsobu organizace,“ (Orieška, 2003, s. 30).

Co se týče počtu účastníků akce, jde o velmi důležité kritérium. Právě podle počtu účastníků rozlišujeme malé, středně velké a velké kongresové akce. Malé akce jsou zpravidla s maximálně 100 účastníky, středně velké s 200 účastníky a velké akce jsou s více než 200 účastníky. Tuto klasifikace nemůžeme považovat za přesnou a neměnnou. Pro mezinárodní kongresové akce se používá jiné členění (Orieška, 2003, s. 31). Délka (doba) trvání akce je tedy další kritérium, podle kterého dělíme tradiční kongresové akce. Průměrně každá kongresová akce trvá 4 dny. Z průzkumů vyplývá, že čím více je účastníků na dané akci, tím déle tato akce trvá. Některé akce, jejichž doba trvání je 1-2 se 16

mohou označovat výrazem zasedání nikoliv kongres. Samotný proces plánování akce, trvá mnohem déle, než samotná akce (Orieška, 2003, s. 31). Dále můžeme tradiční kongresové akce rozdělit podle toho, o jaký typ akce se jedná: 

kongres – je formální akce mezinárodního významu, která je zaměřená na výměnu výsledků lidského poznání z různých oblastí (například politických, vědeckých,…). Počet účastníků bývá zpravidla více než tři sta. Kongres můžeme také označit jako „sjezd“ odborníků z různých oblastí. Tento typ akce bývá často obohacen doprovodným programem, který bývá určen jak pro samostatné účastníky akce, tak i pro jejich rodinné příslušníky (Orieška, 2003, s. 32). „Kritéria pro zařazení do mezinárodních statistik pro kategorii mezinárodní kongres jsou: minimální doba konání 3 dny, - minimální počet 300 účastníků, - minimálně 40% účastníků ze zahraničí, - minimálně 5 účastnických států,“ (Francová, 2003, s. 39).



konference – jedná se o poradu nebo větší schůzi. Této akce se účastní osoby, které mají určité odborné zaměření. Obsahem konference jsou nejčastěji přednášky, dále potom formální a neformální diskuse, příspěvky jednotlivých účastníků na dané téma, prezentace a další. V USA se konference označuje termínem mítink. V porovnání s kongresem je konference akce menšího rozsahu, významu a je méně formální. Tak jako kongres, bývá konference často obohacena doprovodným programem. Jde převážně o pravidelné akce, které se konají opakovaně, jednou či vícekrát do roka (Zelenka, Pásková, 2012, s. 275).



elektronická konference – neboli e-konference je zvláštní forma konference, která bývá „uspořádána na dálku pomocí různých komunikačních kanálů (internet)“ (Drobná, Morávková, 2004, s. 125).



sympozium – konference vědeckého charakteru. Během jednání zpravidla dochází k výměně nápadů, názorů, zkušeností a k přednesu několika referátů k daným

17

tématům z různých úhlů pohledu. Počet účastníků nebývá vyšší než tři sta osob (Orieška, 2003. s. 32). 

seminář – kurz nebo školení. Hlavním tématem bývá především vzdělávání. Jedná se o spojení přednášek s dotazy a diskusí jednotlivých účastníků a posluchačů. Během seminářů se všichni účastníci postupně seznamují s danými, aktuálními problémy, které jsou předmětem daného semináře (Kolektiv autorů, 2006, s. 7).



kolokvium – rozhovor o určitém problému mezi posluchači a vedoucím diskuse. „Rozhovor má svůj postup. Vedoucí diskuse naznačí problematiku, účastníci vyjadřují své postoje, souhlasné nebo kritické, kladou otázky; vedoucí problém rozvede, vysvětlí ho v jeho vztazích a souvislostech“ (Orieška 2003, s. 33).

Tradiční kongresové akce můžeme rozlišovat také podle toho, na jaké téma je daná akce zaměřená. O tom, jaké téma bude mít daná kongresová akce, rozhodují její organizátoři nebo iniciátoři. Organizovat akci mohou také různá sdružení, která mají podobné zájmy. V kongresovém cestovním ruchu převažují sdružení obchodní, profesní a vědecká. Dále pak náboženská, vzdělávací, charitativní a další. 

obchodní a profesní sdružení mají společný cíl a tím je dosažení zisku. Termín konání dané kongresové akce mají stanovený předem. Spolupracují i s odborníky z jiných oblastí.



zdravotnické a vědecké společnosti svolávají kongresové akce s velkým předstihem. Program dané akce má přesně danou strukturu, kterou účastníci akce musí dodržovat.



náboženské organizace pořádají setkání určená jak pro profesionály, tak i pro laiky. Pro tato setkání je charakteristický velký počet účastníků, zejména těch laických, jejichž počet může často dosáhnout i několika tisíc.



vzdělávací společnosti sdružují převážně pedagogy. Kongresové akce si plánují hlavně v období prázdnin, kdy pedagogové mají volno (Orieška, 2003, s. 34).

18

Dále můžeme tradiční kongresové akce rozdělovat na základě struktura účastníků akce a to na národní a mezinárodní. Za mezinárodní kongresy považujeme akci, které se účastní zástupci nejméně tří národů. V ostatních případech se jedná o kongresové akce se zahraniční účastí (Orieška, 2003, s. 35). Význam, jednání a jeho závěr jsou dalšími kritérii, podle kterých můžeme tradiční kongresové akce rozčlenit na akce místního, regionálního, národního, mezinárodního a světového charakteru (Orieška, 2003, s. 35). Dalším, velmi důležitým kritériem pro rozdělení tradičních kongresových akcí je také to, zdali je daná akce přístupná veřejnosti či nikoliv. Na základě možnosti účastnit se kongresové akce je dělíme na otevřené a uzavřené. Zatímco otevřené akce jsou přístupné i veřejnosti, tak uzavřené akce jsou určeny jen omezenému počtu účastníků (Orieška, 2003, s. 35). Na základě způsobu organizace můžeme kongresové akce rozlišit na akce tradiční, které se konají v hotelových zařízeních anebo specializované, které se konají v kongresových centrech a palácích. Dále existují tzv. pohyblivé neboli putovní akce, které jsou organizované na námořních lodích nebo i v letadlech. „Novou formou jsou masové kongresové akce s dálkovým přenosem informací – telekongresy (video congressus) a telekonference (video conference).“ Jde o akce náročné na spojovací techniku a přenosy pomocí televize a videosystémů, neboť na hlavní kongresový sál jsou zvukově a vizuálně napojeny další sály ve vzdálených místech“ (Orieška, 2003, s. 35 - 36). Jedná se o nový trend, který představuje především úsporu času a dalších výdajů spojených především s cestováním.

1.3.2 Výstavní a veletržní akce „Podobně jako tradiční kongresové akce i výstavy a veletrhy (expositions) jsou určeny k výměně poznatků a výsledků kreativního myšlení. Jejich těžištěm je však prezentace nejmodernějších výrobků, technologií, know – how apod.“ (Orieška, 2003, s. 36).

19

Tyto akce se zpravidla konají pravidelně na určitém místě a mají jednoznačně stanovený cíl dopředu. Zpravidla trvají od tří do pěti dnů, první dva dny bývají pouze pro odbornou veřejnost. Bývají obohaceny velmi často přednáškami, animačními programy a tiskovými konferencemi. 

výstava je rozsáhlá propagační akce, která slouží k předvedení a vystavení různých exponátů. Tato akce má kulturní, vzdělávací a společenský charakter. Délka akce je zpravidla 2 roky a často bývá doprovázena doprovodnými akcemi.



veletrh je rozsahem prezentace výrobků či exponátů větší než výstava a často bývá doprovázen prodejem exponátů. Jde o obchodní výstavní akci, která bývá většinou s mezinárodní účastí. Během veletrhu mohou být navazovány obchodní kontakty a uzavírány smlouvy.



workshop je setkání podnikatelských subjektů, které si vyměňují své poznatky a zkušenosti a mají možnost získat také praktické dovednosti (Orieška, 2003, s. 37).

1.4 Charakteristika kongresových zařízení Pro organizování kongresových akcí je důležitá „ existence specifických materiálně – technických podmínek, které umožňují jednání, ubytování, stravování a efektivní využití volného času účastníků kongresových akcí“ (Orieška, 2003, s. 43). Kongresová zařízení můžeme rozdělit na tři základní typy: 

hotely,



specializovaná zařízení a budovy,



některé druhy dopravních prostředků (Orieška, 2003, s. 43).

V následujících odstavcích stručně představím jednotlivá místa, kde se kongresové akce mohou konat.

20

1.4.1 Kongresové hotely Kongresové hotely poskytují organizátorovi kongresové akce nejenom stravovací a ubytovací služby, ale i celkové kongresové vybavení. Každý kongresový hotel nabízí několik kongresových nebo konferenčních sálů, které musí být technicky vybavené (videotechnikou, ozvučením, kopírovacím zařízením, internetem, a dalšími). Každý kongresový hotel by měl nabízet celou řadu doplňkových služeb, díky kterým se hosté budou cítit lépe. Mezi doplňkové služby můžeme zařadit prodej novin, časopisů, suvenýrů, kadeřnické služby, bazén, fitness centrum, saunu, tenisové kurty a další. Hotel by měl mít i dostatečnou kapacitu parkovacích míst pro osobní auta, ať už v podzemních garážích nebo před hotelem (Orieška, 2003, s. 43 – 44). „Hotel, který nemá kongresový sál a na organizování kongresových akcí používá náhradní prostory (např. salonky), se označuje jako seminární hotel. V seminárním hotelu se pořádají menší kongresové akce (obvykle do 30 účastníků)“ (Orieška, 2003, s. 44).

1.4.2 Specializovaná kongresová zařízení Mezi specializovaná kongresová centra patří především kongresová centra, kulturně – společenská centra a kongresové paláce. Tato zařízení jsou zpravidla ve vlastnictví měst, a pokud jsou plně využívána, tak přinášejí městu zisk. Měla by být budována na místech tak, aby byla dobře dostupná osobními automobily a zároveň aby měla dobrou dopravní dostupnost na letiště a hlavní nádraží. V blízkosti těchto kongresových zařízení se vyskytují hotely, které disponují dostatečně velkou ubytovací kapacitou a poskytují požadovanou kvalitu ubytování. Pro řadu mezinárodních kongresových akcí je typický vysoký počet doprovázejících osob, které tímto zvyšují poptávku v ubytovacích zařízeních. V některých případech mohou být akce konané také na stadionech nebo ve sportovních halách. Tyto zařízení jednoznačně poskytují méně komfortu a kvalitních služeb než nabízejí hotely a specializovaná kongresová zařízení (Orieška, 2003, s. 44 – 45).

21

1.4.3 Netradiční kongresová zařízení Mezi netradiční kongresová zařízení můžeme zařadit například dopravní prostředky, především námořní lodě. Tyto lodě nabízejí jak ubytovací a stravovací služby, tak i doplňkový program, který může probíhat na lodi i na souši. Letadla se pro konání kongresových akcí zatím moc nevyužívají (Orieška, 2003, s. 45).

1.5 Typy (Uspořádání) kongresových sálů Vzhledem k tomu, že existují různé typy kongresových akcí, kterých se účastní vždy různý počet osob, tak je nutné jim přizpůsobit interiér kongresového sálu. Interiér musí být bez překážek, tzn., uspořádaný tak, aby účastníkům akce nic nebránilo ve výhledu na jeviště, případně na řečnický pult. Celý interiér by měl být sladěný i barevně (Orieška, 2003, s. 46). Rozlišujeme 4 základní typy konferenčních sálů: 

Theatre style,



Classroom style,



Cabaret style,



U – shape style

Theatre style Styl, který můžeme označit také jako „Theatre arrangement“ neboli v českém překladu to znamená „divadelní uspořádání“. Sedadla jsou uspořádána v řadách před hlavním jevištěm nebo předsednickým stolem tak, aby všichni posluchači viděli přímo na daného přednášejícího. V případě, že v dané místnosti nejsou stoly, bylo by dobré, kdyby každé sedadlo mělo výklopnou desku, která by sloužila především k psaní poznámek. Tento typ uspořádání je vhodný pro konání středně velkých a velkých kongresových akcí (Drobná, Morávková, 2004, s. 126).

22

Classroom style Jedná se o uspořádání stolů a sedadel jako je ve školní třídě. Toto uspořádání se velmi často označuje jako „school arrangement“. Účastníci mají před sebou stůl, kde si mohou zapisovat důležité poznámky, dotazy, připomínky apod. (Orieška, 2003, s. 49).

Cabaret style Pro tento styl je typické, že účastníci kongresové akce sedí u jednotlivých stolů, ve kterých mohou během akce diskutovat o daném tématu či problému. Na stoly, které jsou nejčastěji kulatého tvaru, se během akce servíruje jídlo a pití. Velkou nevýhodou tohoto uspořádání je to, že někteří účastníci akce sedí zády k podiu a proto se často musí otáčet na přednášejícího nebo řečníka. U – shape style V tomto stylu jsou stoly a židle uspořádány do tvaru písmene U. Tento styl se nejčastěji používá při školeních, prezentací určitého výrobku či produktu a školeních. Na této akci je vždy možnost vést na dané téma nebo problém diskusi (Drobná, Morávková, 2010, s. 126).

1.6 Vybavení kongresových sálů Každý kongresový sál a každá konferenční místnost by měli být zvukotěsné, měli by mít výbornou akustiku, osvětlení, ozvučení a v neposlední řadě také klimatizace. Akustika a ozvučení Při každé kongresové akci je velmi důležité, aby byly zachovány optimální akustické podmínky, tzn., aby srozumitelnost řečníka byla výborná. V případě špatné srozumitelnosti projevu automaticky klesá zájem o pozornost účastníků akce. Patří sem především mikrofony a reproduktory. Existují různé druhy mikrofonů. Mezi ty nejpoužívanější patří například mikroporty, které jsou bezdrátové a umožňují pohyb řečníka po jevišti. Dále pak kongresové mikrofony, které jsou zasazeny ve stojanech a v neposlední řadě také klopové mikrofony, které mají řečníci připnuté na saku nebo košili (Orieška, 2003, s. 50 – 52). 23

Překladatelská zařízení Tato zařízení jsou velice důležitá při konání mezinárodních kongresových akcí, kterých se účastní lidé z celého světa a kteří mluví různými jazyky. V takovém případě jsou velmi důležité překladatelské kabiny, sluchátka a mikrofony (Orieška, 2003, s. 52 – 53). Osvětlení a klimatizace Osvětlení je společně s klimatizací také velmi důležité pro konání akce. Světla mohou být buď zabudovaná, nebo mobilní. Je důležité, aby bylo ovladatelné ze sálu účastníky, kteří si tak sami mohou regulovat různou intenzitu osvětlení jednotlivých částí jednací místnosti. Zároveň by zde měla být možnost, zatemnit místnost během dne, když svítí do místnosti slunce a to nejlépe elektricky ovladatelnými žaluziemi. Klimatizace je také velmi důležitá pro udržení čistého vzduchu v sálu. Někdy se může stát, že venku je teplo, ale žaluzie musí být stáhnuté kvůli promítání diaprojektorem a tak klimatizace zajistí v sálu optimální teplotu vzduchu (Orieška, 2003, s. 53). Prezentační a kancelářská technika Pravděpodobně nejdůležitější vybavení kongresového sálu. Patří sem různé zvukové systémy, projektory, videopřehrávače, počítače, monitory, televizní přijímače, velkoplošné obrazovky, lasery, světelná technika a další zařízení, která napomáhají ke správnému fungování sálu. Velmi důležitý je také flip – chart, který může být buď magnetický, nebo nástěnný, ale nejčastěji se používá ve formě papírového bloku. Dále pak plátno, které se v kombinaci používá s dataprojektorem, který umožňuje projekci na plátno z nejrůznějších zdrojů, například z notebooku, počítače, DVD a CD přehrávače a z dalších. V každém sálu by měl být plně funkční vysokorychlostní internet. Dále by v sále měla být kopírovací zařízení, různé laminátory a řezačky, případně také skartovače s ručním nebo automatickým ovládáním a v neposlední řadě také odpadkové koše (Orieška, 2003, s. 54 – 59).

24

1.7 Kongresové organizace V následující kapitole jsem se zaměřila na kongresové organizace, které působí na trhu v České republice. Stručně představím organizace, jako je například Czech Convention Bureau, jejímiž členy jsou například Prague Convention Bureau, Carlsbad Convention Bureau a mnoho dalších organizací.

1.7.1 Kongresové organizace v České republice V České republice existují organizace, které se zabývají plánováním a organizováním jednotlivých kongresových akcí. Hlavní organizací je Czech Convention Bureau, která má za úkol propagovat Českou republiku jako celek. Dále potom v jednotlivých krajích případně regionech existují organizace, které mají za úkol propagovat právě tu část republiky, ve které působí.

Czech Convention Bureau Agentura, která působí na trhu v České republice od 1. 1. 2010. Hlavním cílem této agentury je propagace České republiky jako ideální destinace pro konání konferencí a kongresů a díky propagaci zvýšit počet konaných akcí v jednotlivých regionech. Dále se snaží spolupracovat s mezinárodními organizacemi, jako je ICCA.1 Jejími členy jsou především regionální agentury například Carlsbad Convention Bureau, Prague Convention Bureau, Centrála cestovního ruchu Východní Moravy, Jihočeská centrála cestovního ruchu, Pilsen Convention Bureau, Destinační společnost Východní Čechy a další. (www.czechconvention.com/o-nas) Vzhledem k tomu, že mají tyto agentury podobný cíl a úkol, zmíním se níže jen o některých z nich.

1

ICCA je International Congress and Convention Association tedy Mezinárodní kongresová asociace

25

Prague Convention Bureau Jedná se o pražskou asociaci profesionálů v kongresovém turismu. Každoročně do Prahy přijíždí desítky tisíc lidí, kteří se účastní kongresů, seminářů, školení, které se zde konají. Posláním této organizace je představit a prezentovat Prahu jako rozmanitou a kvalitní kongresovou destinaci a tím podporovat její ekonomický růst. Prague Convention Bureau spolupracuje s Pražskou informační službou, s Českou centrálou cestovního ruchu (CzechTourism), s Magistrátem hlavního města Prahy a také s Asociací hotelů a restaurací České republiky. Společným cílem těchto organizací je především poskytnout rady všem zájemcům a klientům, kteří mají snahu zorganizovat kongresovou, případně meetingovou akci v Praze. (www.pragueconvention.cz) Centrála cestovního ruchu Východní Moravy Jedná se o organizaci, která má za úkol propagaci cestovního ruchu v regionu Východní Moravy. Tato organizace doporučuje vhodná místa, kde můžeme strávit dovolenou, kam můžete vyrazit na výlety, kde se dobře najíst, kde dobře přenocovat. Poskytuje informace nejen jednotlivcům, ale i velkým skupinám případně i rodinám s dětmi. Tato organizace analyzuje a srovnává návštěvnosti kulturních a přírodních míst. (www.ccrvm.cz/)

Pilsen Convention Bureau Tato organizace byla založena v roce 2010 s cílem propagovat nejenom samotné město Plzeň, ale také i celý Plzeňský kraj, jako ideální destinaci pro konání kongresových akcí. Mezi úkoly této organizace patří především propagace a realizace kongresových akcí a tím i získávání nových klientů. Tato organizace spolupracuje s Czech Convention Bureau a s dalšími regionálními agenturami. Pilsen Convention Bureau zajišťuje komplexní servis při pořádání akcí od ubytování přes stravování, dopravu, pronájem konferenčních prostor, ale také i doprovodné programy. Celkově tento region může nabídnout sály pro více jak 2000 osob. (www.pilsenconvention.cz/cz/o-nas/)

26

II. Analytická část Ve své analytické části nejdříve uvedu obecné statistiky kongresového cestovního ruchu v posledních letech a následně poté, na základě informací, které zveřejnila organizace Prague Convention Bureau, porovnám kongresovou situaci v Praze v letech 2011 a 2012. Poté zanalyzuji nabídku kongresových sálů v 5 ***** hotelech v Praze. Nejdříve uvedu seznam 40 pětihvězdičkových hotelů, které na svých stránkách uvádí Český statistický úřad a následně poté, zjistím u jednotlivých hotelů, zdali vůbec nabízejí kongresové služby a pokud ano, tak poté zjistím počet a kapacitu kongresových sálů u těchto hotelů, a v neposlední řadě se zaměřím také na polohu jednotlivých hotelů. Jak jsem se již zmínila v úvodu, hotelů, které nabízejí kongresové sály je opravdu mnoho, proto jsem se zaměřila jen na určitý počet a určitou skupinu. Nejdříve jsem tyto hotely, pro větší přehlednost, seřadila abecedně. Na základě informací z oficiálních internetových stránek provedu analýzu kongresových sálů ve všech 5 ***** hotelech a pokusím se zjistit, zdali všechny tyto hotely nabízejí kongresové služby. V závěru analytické části stručně zhodnotím výsledek svého průzkumu a uvedu vlastní názor.

2. XXX

27

2.1 Statistiky kongresového cestovního ruchu z posledních let V této kapitole uvedu statistiky týkající se kongresového cestovního ruchu. Nejdříve jsem se zaměřila na celý svět, následně poté na kongresovou situaci v celé České republice a poté v samotném v hlavním městě v Praze. Česká republika stále patří mezi oblíbené destinace kongresového turismu. Nejvíce přitom láká Praha, která nabízí nejen dostatečnou ubytovací kapacitu a kvalitní služby, ale i mnoho historických a kulturních památek. Celý kongresový trh se nachází v útlumu. Za kongresy putuje každý rok asi 4,5 milionu delegátů z celého světa. Více jak polovina návštěvníků zamíří do Evropy. V následující tabulce je uvedeno 20 Top kongresových měst z celého světa (COT Business, 11/2013, s. 20). V následující tabulce č. 1 jsem zobrazila 20 Top kongresových destinací dle počtu akcí v celém světě. Tabulka č. 1 – Top 20 kongresových měst světa dle počtu akcí v letech 2008 – 2012 Pořadí

Město

Počet akcí

Pořadí

Město

Počet akcí

v letech

v letech

2008 - 2012

2008 - 2012

1.

Paříž

897

11.

Lisabon

569

2.

Vídeň

875

12.

Kodaň

568

3.

Barcelona

822

13.

Praha

561

4.

Berlín

772

14.

Soul

548

5.

Singapur

721

15.

Brusel

537

6.

Londýn

666

16.

Stockholm

532

7.

Amsterdam

612

17.

Budapešť

526

8.

Madrid

611

18.

Buenos

524

Aires 9.

Istanbul

601

19.

Řím

509

10.

Peking

598

20.

Hongkong

456

Zdroj: COT Business, 11/2013, s. 20. Vlastní zpracování

28

Z této tabulky vyplývá, že Top městem pro pořádání kongresových akcí je Paříž, dále následuje Vídeň, Barcelona a další. Z mimoevropských měst se v první desítce umístil jen Singapur a Peking. Praha se každoročně umisťuje do 15. místa tohoto žebříčku. Každoroční umístění Prahy v tomto žebříčku Top 20 kongresových měst v celém světě je velice dobré. Důvodů, proč se Praha umisťuje velmi dobře, může být hned několik, například má velmi dobrou geografickou polohu, z Prahy se snadno dostanete do dalších evropských měst, tzn., má velmi dobrou dopravní strukturu včetně mezinárodního letiště. Dalším důvodem může být turistická atraktivita města, tzn., že zde najdeme celou řadu historických památek, dále pak i to, že město Praha má kongresové centrum, které má kapacitu až 10 000 osob a v neposlední řadě Praha nabízí širokou škálu hotelů, které nabízejí organizátorům kongresových akcí pronájem svých sálů, salónků a dalších prostor, kde se dané kongresové akce mohou konat. V neposlední řadě bych zmínila také fakt, že Česká republika jako taková, je členem Evropské Unie.

29

Nyní se zaměřím na Českou republiku. V následujícím grafu č. 1 je uvedena struktura konferenčních center v České republice z hlediska jejich kapacity. Graf č. 1 – Konferenční centra v České republice dle jejich kapacity (kapacita největšího sálu) 1% 7% 24%

13%

1000 - 1499

500 - 999 300 - 499 200 - 299

13%

100 - 199 1500 a více

14%

do 49 50 - 99 2%

26%

Zdroj: COT Business, 11/2013, s. 20. Vlastní zpracování Výše uvedený graf z časopisu COT Business listopad 2013 znázorňuje konferenční centra dle jejich kapacity. Z grafu jednoznačně vyplývá, že nejvíce, a to celkem 26 % všech sálů je s kapacitou od 100 do 199 osob. Dále na druhém místě jsou sály (24 %) s kapacitou od 50 – 99 osob. Následně sály (14 %) s kapacitou maximálně do 49 osob a poté sály (13 %) s kapacitou od 200 – 299 osob. Nejméně sálů (pouze 1 %) je s kapacitou od 1000 – 1499. Důvodů, proč je těchto největších sálů nejméně může být mnoho, například tyto sály zabírají velkou plochu, náklady na provoz těchto sálů jsou daleko větší než u těch menších. Dalším důvodem je určitě to, že nejsou tak využívány, jako ty menší konferenční sály. Daleko častěji se konají menší kongresové akce, případně školení, workshopy než obrovské kongresy.

30

V následující tabulce č. 2 je zobrazen vývoj počtu akcí v České republice, tak jak probíhal v letech 2009 až 2013. Tabulka č. 2 – Vývoj počtu akcí a účastníků v letech 2009 – 2013 v České republice Rok

Počet akcí

Počet účastníků

2009

9 411

1 192 909

2010

10 146

1 295 287

2011

10 601

1 350 459

2012

11 547

1 535 597

Zdroj: COT Business, 12/2013, s. 43. Vlastní zpracování Z následující tabulky jednoznačně vyplývá, že počet konferencí a kongresů pořádaných v České republice a také počet účastníků na těchto akcích rok od roku stoupá. Důvodů proč tomu tak je, může být hned několik, například to, že Praha je a vždy bude město, s bohatou historií, mnoha památkami, bohatým kulturním životem atd. Dále to může být i to, že Praha nabízí velký počet hotelů, které nabízejí kongresové prostory s různorodou kapacitou a tak si zájemci mohou vybrat z celé řady hotelů. V případě zájmu pořádání velké kongresové akce, může město Praha nabídnout také Kongresové centrum, které má kapacitu až pro téměř 10 000 účastníků a navíc nabízí panoramatický výhled na celou Prahu.

31

V následujícím grafu č. 2 jsem prozkoumala to, jakým tématem se nejčastěji zabývaly kongresové akce v letech 2008 až 2012 v České republice, neboli to, jaký byl předmět setkání těchto akcí. Graf č. 2 – Předmět setkání 2008 – 2012 v České republice Lékařská věda

1,80% 2,40% 2,50%

Technologie

10,20%

Věda

17,20%

Průmysl

2,80%

Vzdělání 3%

Sociální vědy

3,10% 3,60%

14,50%

Ekonomika Management Doprava a komunikace

3,90%

Kultura 13%

4,40% 5,10%

Obchod Zemědělství

5,80% 6,80%

Právo Zdroj: COT Business, 12/2013, s. 43. Vlastní zpracování Tento graf ukazuje, že nejvíce kongresů a konferencí se týká lékařských věd, což je pochopitelné, vzhledem k rozvoji společnosti se musí rozvíjet lékařství, které stále není na takové úrovni, na jaké by si ho mnoho lidí představovalo. Oproti minulosti se značně zlepšilo, ale stále zde jsou onemocnění, která lékaři nedokáží vyléčit. Konference a kongresy s lékařským programem jsou následovány setkáními, technologií, dále pak vědy, průmyslu, vzdělávání, sociálních věd a další. Pořadí konferencí a kongresů s těmito tématy se již dlouhou na předních příčkách nemění. Za posledních 50 let vzrostl větší zájem o konference a kongresy zaměřené na technologie, ekologii a životní prostředí. Naopak pořádání akcí, které se týkají například zemědělství nebo sportu, značně klesají.

32

Tuto tabulku č. 3 jsem vytvořila na základě informací v knize od autorky Kateřiny Ryglové, ve které je zobrazeno rozdělení měst dle významu v kongresové turistice.

Tabulka č. 3 – Rozdělení měst dle významu v kongresové turistice Kritérium

Město první volby

Město druhé volby

Město třetí volby

Kapacita pokojů

2 – 3 tis.

1 – 2 tis.

0,5 – 1 tis. pokojů

Mezinárodní letiště

v místě

v dosahu, do 2 hod.

v dosahu, nad 2 hod.

Kongresové centrum

min. 1

1

1 centrum

Turistická aktivita

vysoká, v dosahu

ano, v dosahu

nemusí

Stravovací a zábavní

ano

ano

ano

ano

ano

ano

služby Doprovodné služby

Zdroj: Cestovní ruch, Kateřina Ryglová, 2009, s. 126. Vlastní zpracování Z této tabulky vyplývá, že kongresová města dle významu můžeme dělit celkem do tří skupin a to na města první, druhé a třetí volby. 

Města první volby mají zpravidla ubytovací kapacitu dva až tři tisíce pokojů, nejčastěji v kategorii čtyř a pěti hvězdiček. Mezinárodní letiště se vyskytuje v blízkosti, s velmi dobrou dopravní dostupností. Mají jedno nebo několik kongresových center. V okolí nabízejí turistické aktivity a také dostatečný rozsah stravovacích zařízení. Při divadelním uspořádáním je kapacita hlavního sálu minimálně 500 míst.



Města druhé volby nabízejí jeden až dva tisíce pokojů k ubytování, v kategoriích tří až pěti hvězdiček. Mezinárodní letiště je zpravidla do dvou hodin jízdy. Mají kongresové centrum a nabízejí v okolí zajímavé turistické příležitosti a atraktivity. Samozřejmostí je také dostatečný rozsah stravovacích služeb a zábavních zařízení. Kapacita největšího sálu při divadelním uspořádáním bývá také 500 míst.



Města třetí volby disponují ubytovací kapacitou od pětiseti do tisíce hotelových pokojů. Tyto pokoje bývají nejčastěji v čtyřech a pěti hvězdičkových hotelech.

33

Mezinárodní letiště je vzdálené více jak 2 hodiny. Mají také kongresové centrum a nabízejí adekvátní rozsah zábavních a stravovacích služeb. Všechny 3 skupiny měst nabízejí bohatý doprovodný program, který samozřejmě závisí na poloze daného města či destinace. (Ryglová, 2009, s. 125 – 126) Česká republika patří mezi populární kongresové země. Z celé České republiky se nejvíce kongresových akcí koná právě v hlavním městě, v Praze, což je pochopitelné, neboť, jak už jsem se zmínila, má Praha bohatou historii, velký počet památek, mezinárodni letiště a výbornou infrastrukturu, která je zajišťována metrem, autobusy, tramvajemi a dalšími dopravními prostředky. V Praze je také široká škála hotelů, ze kterých si organizátoři mohou vybrat. Tyto hotely ovšem nabízejí spíše menší sály, neboť ty velké, nejsou tak využívány. Počet kongresových akcí a počet účastníků na těchto akcích každým rokem roste, což je jak pro Prahu, tak i pro celou Českou republiku velmi dobré, neboť to přináší peníze a tím pádem i zisk. Tyto peníze mohou hotely a organizace použít jak na propagaci kongresových akcí, tak i na rekonstrukce, vylepšování a nákup vybavení do těchto sálů, případně do celého hotelu. V kongresové turistice se také rozlišují města dle významu na tři kategorie, kde v každé z nich se hodnotí různá kritéria, jako jsou například kapacita všech pokojů v daném městě, vzdálenost od letiště, možnost využití kongresové centra a mnoho

dalších.

Lze

tedy

říci,

že

Praha

a nejpopulárnější kongresové organizace na celém světě.

34

patří

mezi

hlavní

2.2 Porovnání Prahy v letech 2011 a 2012 Na základě informací a statistik, které na svých webových stránkách zveřejnila organizace Prague Convention Bureau, jsem ve své bakalářské práci porovnala informace o kongresovém cestovním ruchu z let 2011 a 2012, které se týkají hlavního města Prahy. Stanovila jsem si několik bodů, které jsem postupně prozkoumala. Nejdříve jsem se zaměřila na počet akcí. Na základě informací, které zveřejnila organizace Prague Convention Bureau je zřejmé, že v roce 2012 v Praze došlo k výraznému nárůstu akcí oproti roku 2011. V tabulce č. 4 jsem znázornila počet kongresových akcí, které se uskutečnily v Praze v letech 2011 a 2012. Tabulka č. 4 – Počet kongresových akcí v jednotlivých čtvrtletích v letech 2011 a 2012 Rok 2011

Rok 2012

%

1Q

235

501

+113

2Q

404

655

+62

3Q

274

353

+29

4Q

441

507

+15

Celkem akcí:

1 354

2016

+40

Zdroj: Prague Convention Bureau, MICE statistiky Praha - srovnání 2012 a 2011, vlastní zpracování Z této tabulky jednoznačně vyplývá, že v roce 2012 se v Praze konalo o 40 % více akcí než v roce 2011, z čehož vyplývá, že Praha se stává populárnější a zajímavější kongresovou destinací pro organizátory těchto akcí.

35

Dále jsem se zaměřila na počet akcí pořádaných v jednotlivých měsících. Z následující tabulky č. 5 vyplývá, že v roce 2011 bylo nejvíce akcí v měsíci květnu a to přesně 186 a nejméně akcí v červenci a v srpnu, což je logické, neboť většina lidí jezdí na dovolené. V roce 2012 tomu bylo trochu jinak: nejvíce akcí bylo v měsíci říjnu a to 225 a naopak nejméně akcí se uskutečnilo také v prázdninových měsících, v červenci a srpnu). Tabulka č. 5 – Počet kongresových akcí podle měsíců v letech 2011 a 2012 Měsíc

Rok 2011

Rok 2012

Leden

66

126

Únor

67

180

Březen

102

195

Duben

106

196

Květen

186

201

Červen

112

260

Červenec

56

78

Srpen

51

54

Září

167

221

Říjen

138

225

Listopad

169

168

Prosinec

134

84

Zdroj: Prague Convention Bureau, MICE statistiky Praha - srovnání 2012 a 2011, vlastní zpracování Z této tabulky také vyplývá, že celkově v každém měsíci v roce 2012 vzrostl počet kongresových akcí v Praze oproti roku 2011 s výjimkou měsíce prosince, ve kterém bylo více akcí v roce 2011. Důvodů může být několik například, jelikož se jedná o měsíc, ve kterém se téměř na celém světě slaví Vánoce, tak se chtějí také kongresoví organizátoři připravovat na tyto svátky a nechtějí cestovat a pořádat kongres v tomto měsíci, tzn., že nechtějí „pracovat“ a chtějí si užít také tyto svátky v klidu. Je to v celku pochopitelné, neboť naše společnost a celý společenský život je uspěchaný a tak mě ani nepřekvapilo, že počet kongresových akcí v měsíci prosinci v roce 2012 rapidně klesl.

36

Následně poté jsem prozkoumala místa konání, ve kterých se nejčastěji kongresové akce konaly. Z této tabulky č. 6 je zřejmé, že pořadí oblíbenosti míst konání kongresových akcí se v roce 2012 změnilo. Tabulka č. 6 – Místo konání kongresových akcí v letech 2011 a 2012 2011

2012

%

Hotely

1 082

1 363

+26

Kongresová centra

164

180

+10

Ostatní

107

473

+342

Zdroj: Prague Convention Bureau, MICE statistiky Praha - srovnání 2012 a 2011, vlastní zpracování V roce 2011 stejně jako v roce 2012 byly nejvyužívanějším a nejpopulárnějším místem konání kongresových akcí hotely. Tento výsledek mi přijde logický, neboť si nedokážu představit, že bych se měla účastnit kongresové akce v nějakém školském zařízení. Druhým nejvyužívanějšími místy konání byly v roce 2011 kongresová centra a na třetím místě skončila kategorie ostatní, kam můžeme zařadit hlavně univerzity a další školská zařízení. V roce 2012 nastala změna na druhém místě, kde skončila právě kategorie ostatní a s ní spojená místa jako jsou univerzity a na třetím, nejméně využívaným místem pro kongresy a konference, byla kongresová centra. Tato situace z roku 2012, v nichž nejpopulárnějším místem pro kongresové akce jsou hotely, za nimi je kategorie ostatní, kam patří školy, univerzity a na třetím místě až kongresová centra, mi přijde nejvhodnější. Proč právě kongresová centra skončila v tomto žebříčku jako nejpopulárnější? Dle mého názoru za tím je to, že převažují v Praze menší kongresové akce, které z hlediska kapacity se mohou uskutečnit v hotelových sálech či salónkách. Hotely poskytuji zároveň i ubytovací a stravovací služby účastníkům akce a často nabízejí i doplňkové služby jako mohu být různé druhy masáží, wellness, fitness apod. Školské, univerzitní prostředí a také kongresová centra mají tu nevýhodu, že tyto služby (hlavně ubytovací) nenabízejí. Do budoucna by tento výsledek měl být, dle mého názoru zachován.

37

Poslední kritérium, které jsem prozkoumala, byla průměrná délka akce. I přes to, že se počet akcí, které se konaly v Praze, v roce 2012 celkově zvýšil, tak naopak průměrná délka jejich trvání se zkrátila. V následující tabulce č. 7 jsem zobrazila počet jednotlivých akcí podle jejich délky trvání. Tabulka č. 7 – Počet akcí dle jejich délky 2011

2012

%

1 den

673

1041

+55

2 dny

229

363

+58,5

3 dny

199

312

+57

4 dny

108

134

+24

5 dnů

68

118

+73

6 dnů

70

48

-31

Zdroj: Prague Convention Bureau, MICE statistiky Praha - srovnání 2012 a 2011, vlastní zpracování Z této tabulky je zřejmé, že převažují kongresové akce, které trvají kratší dobu nad těmi, které trvají déle. Výsledek je logický, neboť delší akce stojí více peněz a v dnešním světě, ve kterém trvá krize, se každá firma snaží šetřit své výdaje. Tím pádem se to musí dotknout i délky kongresových akcí. Obrovský nárůst, a to více jak o 50% je vidět u akcí, které trvají 1 – 3 dny. Největší nárůst však vidíme u akcí, které trvají 5 dnů. Proč tomu tak skutečně je, tak nad tím můžeme jen spekulovat. Pokles vidíme u akcí, které trvají 6 dní. Posledním kritériem, na které jsem se zaměřila, je typ klientely, která v těchto letech přijela do Prahy. Ze statistik Prague Convention Bureau je patrné, že klientela se v těchto letech nezměnila. Stále převažuje a dle mého názoru ještě dlouho převažovat bude klientela přímá, tzn. taková, která si zajišťuje danou akci samostatně, bez pomoci agentury. Vzhledem k tomu, že je světová krize, která ještě pár let bude trvat, tak se lidé snaží ušetřit všude. Je tedy logické, že převládá přímá klientela nad agenturami a to o více jak o polovinu. (http://www.pragueconvention.cz/cz/statistiky/)

38

Když srovnám situaci v Praze v roce 2011 a 2012, tak mohu říci, na základě informací, které poskytla organizace Prague Convention Bureau, že počet akcí, které se konaly v roce 2012, byl vyšší než počet akcí v roce 2011. Souvisí to s mnoha informacemi, které jsem již několikrát zmínila, příkladem může být bohatá historie města, dobrá infrastruktura, zajímavá místa a památky, bohatý kulturní život a také hlavně to, že Praha nabízí širokou škálu kongresových hotelů a také Kongresové centrum. Co se týče konaných akcí v jednotlivých měsících, tak je to bylo v roce 2012 vcelku vyrovnané. Nejméně akcí se konalo v letních měsících, což je pochopitelné, neboť je to období prázdnin a dovolených a dále ještě proběhlo nejméně akcí v prosinci, neboť je to období Vánoc a lidé, kteří pracují celý rok, si chtějí alespoň v tomto období užít klid a vánoční atmosféru. Co se týče místa konání, tak s výsledkem statistik naprosto souhlasím. Dle mého názoru by toto pořadí mělo zůstat zachováno i nadále, tzn., na prvním místě v pořádání kongresových akcí by měly zůstat hotely, dále pak kategorie ostatní, kam patří školské prostředí a na třetím místě kongresové centrum. Dle mého názoru bude rok od roku stále více kratších akcí, neboť se firmy budou snažit neustále šetřit. Co se týká klientely, tak doufám a určitě nejsem sama, že bude i nadále převládat klientela přímá, tzn., taková, která si kongresové akce zajistí sama, ať už přímo s hotelem či jiným zařízením.

39

2.3 Analýza kongresových sálů Jak už jsem se zmínila v úvodu, tak kongresových hotelů v Praze je mnoho, proto jsem si do své bakalářské práce vybrala celkem 40 pětihvězdičkových hotelů, které jsou uvedené na internetových stránkách Českého statistického úřadu. U těchto všech hotelů nejdříve zjistím, zdali nabízejí kongresové sály a pokud ano, tak na základě oficiálních webových stránek jednotlivých hotelů provedu analýzu kongresových sálů. Zjistím, kolik daný hotel nabízí sálů a jakou mají tyto sály celkovou kapacitu a následně je porovnám. Dále také zjistím polohu jedlových hotelů, která je také velmi důležitá pro budoucí organizátory kongresové akce. Zkoumanými hotely jsou: 

Alchymist Grand Hotel and Spa



Alchymist Residence Nosticova



Art Nouveau Palace Hotel



Boscolo Hotel



Buddha Bar Hotel Prague



Corinthia Hotel Prague



Four Seasons Hotel Prague



Grand Hotel Bohemia



Hilton Prague



Hilton Prague old Town



Hotel Ambassador Zlatá Husa



Hotel Aria



Hotel Augustin



Hotel Esplanade Praha



Hotel General



Hotel Hoffmeister



Hotel Imperial



Hotel InterContinental Praha



Hotel Iron Gate



Hotel Kempinski



Hotel Kings Court



Hotel Le Palais 40



Hotel Paříž



Hotel President



Hotel Royal Palace



Hotel Savoy



Hotel Thalia



Hotel U Jezulátka



Hotel U Prince



Hotel U Tří Čápů



Hotel U Zlaté Studně



Mamaison Riverside Hotel



Mandarin Oriental Prague



Old Town Square Hotel



Pachtův Palác



Prague Marriott Hotel



Radisson SAS Alcron Hotel



Rezidence Lundborg



Sheraton Prague Charles Square



Ventana Hotel Prague

Tyto hotely jsem pro větší přehlednost seřadila abecedně podle názvu tak, jak jsou uvedeny na stránkách Českého statistického úřadu. Vzhledem k tomu, že se jedná o 5 *****, tak je zřejmé a jasné, že tyto všechny hotely budou nabízet služby odpovídající třídě 5 *****. Na základě informací z webových stránek jsem provedla analýzu jednotlivých kongresových sálů ve všech hotelech. Vzhledem k tomu, že předpokládám, že všechny tyto hotely nabízející kongresové služby, tak jsem ve své bakalářské práci nejdříve zjistila, zdali je to pravda nebo ne. Následně poté jsem u jednotlivých hotelů zjistila počet a kapacitu kongresových sálů. V neposlední řadě jsem zjistila také lokalitu, ve které se jednotlivé hotely nachází.

41

V následující tabulce č. 8 jsem zjistila, zdali opravdu každý ze 40 hotelů nabízí kongresové sály. Tabulka č. 8 – Poskytují hotely kongresové služby: ano / ne Název hotelu Alchymist Grand Hotel and

Poskytuje daný hotel kongresovou službu: ano / ne ano

Spa Alchymist Residence

ne

Nosticova Art Nouveau Palace Hotel

ano

Boscolo Hotel

ano


ne


ano


ano

Grand Hotel Bohemia

ano

Hilton Prague

ano

Hilton Prague old Town

ano

Hotel Ambassador Zlatá

ano

Husa Hotel Aria

ano

Hotel Augustine

ano


ano

Hotel General

ano

Hotel Hoffmeister

ne

Hotel Imperial

ano

Hotel InterContinental

ano

Praha Hotel Iron Gate

ne

Hotel Kempinski

ano

Hotel Kings Court

ano

Hotel Le Palais

ano

Hotel Paříž

ano

Hotel President

ano 42

Hotel Royal Palace

ne

Hotel Savoy

ano

Hotel Thalia

ano

Hotel U Jezulátka

ne

Hotel U Prince

ano


ano


ne


ano


ano


ne

Pachtův Palác

ano


ano


ano

Rezidence Lundborg

ano

Sheraton Prague Charles

ano

Square Ventana Hotel Prague

ne

Zdroj: vlastní zpracování Jak jsem se již několikrát zmínila ve své bakalářské práci, zaměřila jsem se na 40 pětihvězdičkových hotelů, které na svých internetových stránkách uvádí Český statistický úřad. Z následující tabulky vyplývá, že celkem 31 hotelů uvádí na svých oficiálních stránkách nabídku kongresových služeb, pronájem kongresových a konferenčních místností, popřípadě salónků. Z daného počtu 40 mnou zkoumaných pětihvězdičkových hotelů celkem 9 jich na svých oficiálních webových stránkách nenabízí kongresové služby. Jak jsem se již zmínila v úvodu, analýzu kongresových sálů, jsem provedla na základě oficiálních webových stránek jednotlivých hotelů a se tyto informace se na nich buď vyskytovaly, nebo ne. Předpokládala jsem, že vzhledem k tomu, že se jedná o nejluxusnější hotely v Praze, tak že všechny hotely budou tuto službu nabízet. Tento fakt se bohužel nepotvrdil, což mě docela i zklamalo. Je docela možné, že těchto 9 hotelů, které na svých stránkách nemá informace o nabídce kongresových sálů, tak že je nabízejí. Ale na druhou stranu si říkám, proč by to 43

neměli uvedeno, vždyť v dnešní době technologií je internet absolutní špičkou. Téměř každý člověk, při rozhodování a plánování kongresové akce se vždy dívá na jednotlivé stránky hotelu. Pro větší přehlednost jsem k předchozí tabulce vytvořila ještě graf č. 3 – nabídka kongresových služeb v 5 ***** hotelech v Praze. Graf č. 3 – Nabídka kongresových služeb 5 ***** hotelů v Praze

22,50%

ano ne

77,50%

Zdroj: vlastní zpracování V tomto grafu je dokonale vidět, že 77,5 % hotelů, což odpovídá počtu 31 mnou zkoumaných 5 ***** hotelů na svých oficiálních stránkách nabízí kongresové služby, jako jsou například pronájem sálů a salónků. Zbývajících 22,5 % hotelů (přesněji 9) tuto službu na svých oficiálních stránkách nenabízí, z čehož vyplývá, že buď tuto službu opravdu nenabízejí, nebo ji jen nemají uvedenou na svých stránkách (což mi přijde v dnešní době nelogické).

44

Vzhledem k tomu, že jsem v předchozí tabulce a v předchozím grafu zjistila na základě oficiálních stránek hotelu, že ze 40 pěti hvězdičkových hotelů nabízí kongresové služby „pouze“ 31, tak v následující tabulce č. 9 a grafu č. 4 prozkoumám kapacitu pouze u těchto 31 hotelů. Tabulka č. 9 – Počet a celková kapacita sálů v 5 ***** hotelech v Praze Název hotelu:

Počet kongresových sálů:

Celková kapacita všech sálů: počet lidí

Alchymist Grand Hotel and

2

120


3

200

Boscolo Hotel

7

350


22

2000


8

140

Grand Hotel Bohemia

2

170

Hilton Prague

37

4200

Hilton Prague Old Town

15

1150


6

1070

Hotel Aria

2

40

Hotel Augustine

není uvedeno


3

130

Hotel General

1

10

Hotel Imperial

3

170


15

980

Hotel Kempinski

5

100

Hotel Kings Court

2

220

Hotel Le Palais

2

80

Hotel Paříž

2

70

Hotel President

7

370

Hotel Savoy

2

40

Hotel Thalia

3

320

Spa

Husa není uvedeno

Praha

45

Hotel U Prince

2

20


1

50


3

100


3

210

Pachtův Palác

2

60


11

1000


10

450

Rezidence Lundborg

1

35


3

420

Square Zdroj: vlastní zpracování V této tabulce jsem na základě oficiálních webových stránek jednotlivých 5 **** hotelů zjistila, kolik kongresových sálů každý hotel nabízí a také jaká je celková kapacita všech sálů v každém hotelu. Při zjišťování celkové kapacity sálů daného hotelu jsem se zabývala údaji, které odpovídají divadelnímu uspořádání sálů. Tzn., kapacita každého sálu, v každém hotelu je brána při divadelním uspořádáním. Samozřejmě, jak už jsem se zmínila v teoretické části, tak uspořádání sálů může být různé – například se může jednat o divadelní uspořádání, dále pak školní, nebo rozestavění do tzv. U – shape style. Z tabulky také vyplývá, že každý 5 ***** hotel má různý počet kongresových sálů a tím pádem i různou kapacitu. Mnoho hotelů také nabízí jako konferenční a kongresové prostory restaurace, bary, knihovny atd. Tyto prostory jsem nezahrnula do své statistiky, jelikož se nejedná přímo o kongresové prostory, tzn. sály a salónky. Z této tabulky vyplývá, že 31 mnou zkoumaných 5 ***** hotelů nabízí celkem 185 kongresových sálů, jejichž celková kapacita při divadelním uspořádání je 14 275 lidí. Dále z této tabulky vyplývá, že největší počet a celkovou kapacitu kongresových sálů má hotel Hilton Prague, což je pochopitelné, neboť se jedná o hotel s největší ubytovací kapacitou v hlavním městě, v Praze. Hotel Hilton získal i celou řadu ocenění, například tento byl již pošesté oceněn jako Nejlepší hotel v České republice, dále tento hotel získal

46

ocenění Nejlepší hotel pro firemní klientelu ve Východní Evropě a celou řadu dalších ocenění. Vzhledem k tomu, že hotel Augustine sice na svých oficiálních internetových stránkách nabízí kongresové služby, ale nemá na nich uveden počet a kapacitu jednotlivých sálů, tak jsem ho do následujícího grafu nezahrnula. Do následujícího grafu č. 4 jsem započítala tedy jen 30 hotelů, u kterých jsem zjistila počet kongresových sálů a dále potom v grafu č. 5 je zobrazena celková kapacita kongresových sálů. Graf č. 4 – Počet kongresových sálů v 5 ***** hotelech v Praze

6% 10%

od 1 do 5 od 6 do 10

17%

od 11 do 15 více jak 16 67%

Zdroj: vlastní zpracování Z tohoto grafu je zřejmé, že nejvíce 5 ***** hotelů (přesněji 67 %) nabízí od 1 do 5 kongresových sálů. Tento výsledek je logický, neboť každý sál zabírá velké množství místa, a pokud se daný hotel neorientuje výhradně na kongresovou klientelu, tak je dle mého názoru více jak 5 sálů zbytečných. Konkurence v hlavním městě, v Praze je obrovská, jelikož Praha nabízí stovky hotelů, ze kterých se organizátoři dané akce mohou vybrat, což je také další důvod k tomu, mít menší počet sálů. Prostory, kde by mohli být další sály, mohou hotely využít například jako posilovnu, Spa s masážemi, případně pro jiné doplňkové služby. Samozřejmě vždy záleží na tom, kde se daný prostor nachází. Dále 47

z 30 pěti hvězdičkových hotelů má celkem 5 hotelů počet sálů od 6 do 10. Tento počet sálů, je dle mého názoru už zbytečný, jak už jsem se zmínila, tak konkurence v Praze je opravdu vysoká. 3 pražské hotely mají počet sálů od 11 do 15 a 2 pražské hotely mají počet sálů větší než 16. Největší počet kongresových sálů ze všech 5 ***** hotelů mají Hotel Hilton a Corinthia hotel. Jedná se o největší pražské hotely a tak je zřejmé, že budou také nabízet největší počet sálů. Vzhledem k tomu, že oba tyto hotely disponují vysokým počtem sál, je jasné, že se budou soustředit převážně na kongresovou turistiku. Tyto hotely nabízejí vedle ubytovacích a stravovacích služeb také celou řadu těch doplňkových, jako jsou bazény, Spa, fitness, apod. V grafu č. 5 jsem na základě hotelů, které jsou v tabulce č. 9, přehledně zobrazila celkovou kapacitu kongresových sálů. Graf č. 5 – Celková kapacita kongresových sálů v 5 ***** hotelech v Praze

13% 6% 37%

1 - 100 osob 101 - 250 osob 251 - 500 osob

17%

501 - 1000 osob více jak 1001 osob

27%

Zdroj: vlastní zpracování

Z toho grafu vyplývá, že nejvíce hotelů a to přesně 11 má kapacitu všech svých kongresových sálů od 1do 100 osob. Dále potom 8 hotelů má celkovou kapacitu sálů od 101 do 250 osob. Obecně lze mohu říct, že kapacita sálů je spojena s jejich počtem. Tzn., že pokud převažuje v 20 pěti hvězdičkových hotelech 0 – 5 a 4 hotely mají od 6 do 48

10 sálů, tak počet těchto sálů odpovídá kapacitě. Dle mého názoru je na jeden hotel dostatečná kapacita s maximálním počtem 250 osob. Musím znovu připomenout, že se jedná o hotely, které se nezaměřují přímo na kongresovou turistiku. Opět je jasné, že nejméně je 5 ***** hotelů s kapacitou více jak 1001 osob. Na základě předchozí analýzy mohu říci, že z 30 mnou zkoumaných 5 ***** hotelů v Praze převažují ty, jejichž počet a kapacita sálů je přiměřená vzhledem k obrovské konkurenci. Převažují tedy spíše hotely s 0 – 10 kongresovými sály, jejichž kapacita je maximálně 250 osob. Zjistila jsem tedy, že z celkového počtu 40 pěti hvězdičkových hotelů, které na svých oficiálních stránkách uvádí Český statistický úřad, celkem 31 poskytuje a nabízí kongresovou službu. Vzhledem k tomu, že hotel Augustine sice nabízí kongresové sály a salónky, ale nikde nemá informace o tom, kolik sálů nabízí a jaká je jejich celková kapacita, tak jsem po celou dobu vycházela z 30 hotelů. Nyní bych se zaměřila na samostatný kongresový sál. Vzhledem k tomu, že neexistuje oficiální dokument rozlišující kongresové a konferenční sály, tak jsem tuto práci pojala tak, že jsem mezitím nedělala rozdíl, i přes to, že v tom rozdíl je, z hlediska velikosti každé akce, formality apod. Z mnou zkoumaných hotelů nabízejí kongresový sál pouze 2 hotely, a to Hotel Ambassador Zlatá Husa a Hotel Hilton. Nyní uvedu základní informace o těchto kongresových sálech. Kongresový sál v hotelu Ambassador Zlatá Husa disponuje kapacitou 500 osob při divadelním uspořádáním, v případě školního uspořádání to může být maximálně 400 osob. Tento sál je vhodný pro pořádání mezinárodních kongresů a konferencí, banketů, společenských událostí, firemních večírků, svatebních hostit a podobným akcím. Tento hotel se nachází přímo v centru Prahy na Václavském náměstí. Hlavní vchod do kongresového sálu je přímo z Václavského náměstí. V případě, že se jedná o opravdu důležitou akci, je možné, aby příchozí pasáž byla pokryta červeným kobercem, cedulky s popiskami jsou samozřejmostí. Nevýhodou tohoto sálu je, že nemá denní světlo. Tento sál má připojení k Wi – Fi zdarma a je plně klimatizován (www.ambassador.cz/eventscs.html). Kongresový sál v hotelu Hilton je rovněž ideální pro pořádání velkých zahraničních i domácích kongresů a konferencí, módních přehlídek, oslav, školení, seminářů apod. 49

Tento kongresový sál disponuje kapacitou 1500 osob při divadelním uspořádáním a jedná se o největší kongresový sál v hotelech v celé České republice. V případě menší skupiny, je možné tento sál rozdělit celkem na 3 části. Tento sál má svůj vlastní vchod i východ a rovněž je v něm k dispozici Wi – Fi připojení zdarma. Nevýhodou toho sálu je nepřítomnost

denního

světla

(www.hiltonprague.com/czech-republic-business-

hotel/default-cs.html). Obecně lze o těchto 2 kongresových sálech říci, že oba mají dostatečně velkou kapacitu pro konání velké kongresové akce. Poloha obou hotelů je také v celku dobrá, tzn., s dobrou dopravní dostupností se dostanete na letiště, případně do centra města, na pražský hrad atd. Oba hotely poskytují v těchto kongresových sálech Wi- Fi připojení zdarma. Oba tyto kongresové sály jsou bez denního světla, což je nevýhoda. V následující tabulce č. 10 jsem zkoumala polohu všech 31 pěti hvězdičkových hotelů, které nabízejí kongresové služby. Poloha jednotlivých hotelů je také velmi důležitý faktor pro organizátory kongresové akce. Tabulka č. 10 – Poloha mnou zkoumaných 5 ***** hotelů

Název hotelu:

Poloha:

Významná památka, místa v okolí:

Praha 1 (Malá Strana)

Karlův most


Praha 1

Václavské náměstí

Boscolo Hotel

Praha 1



Praha 4

Vyšehrad, Kongresové

Alchymist Grand Hotel and Spa

centrum Four Seasons Hotel Prague

Praha 1 (Staré Město)

Karlův most, Staroměstské náměstí

Grand Hotel Bohemia

Praha 1

Staroměstské náměstí

Hilton Prague

Praha 8

15 minut pěšky do centra

Hilton Prague Old Town

Praha 1



Praha 1

přímo na Václavském náměstí

Husa Hotel Aria


50

Karlův most, kostel sv.

Mikuláše Hotel Augustine

Praha 1

Valdštejnská zahrada


Praha 1


Hotel General

Praha 5

nákupní zóna Anděl

Hotel Imperial

Praha 1

Václavské náměstí, Staroměstské náměstí


Praha 1

Pařížská ulice (nákupy)

Praha Hotel Kempinski

Staroměstské náměstí,

Praha 1

Prašná brána, Václavské náměstí

Hotel Kings Court

Praha 1


Hotel Le Palais

Praha 2

Národní muzeum, Václavské náměstí

Hotel Paříž

Praha 1


Hotel President

Praha 1


Hotel Savoy

Praha 1

Pražský hrad

Hotel Thalia

Praha 1

Václavské náměstí, Národní divadlo

Hotel U Prince

Praha 1

přímo na Staroměstském náměstí



Nerudova ulice, Pražský hrad


Praha 5

Tančící dům


Praha 1

Kampa, Karlův most

Pachtův Palác

Praha 1

Karlův most, Staroměstské náměstí


Praha 1



Praha 1


Rezidence Lundborg

Praha 3

Karlův most


Praha 1

Karlovo náměstí, Václavské náměstí

Square Zdroj: vlastní zpracování

51

V této tabulce jsem na základě informací z oficiálních webových stránek jednotlivých hotelů zjistila, v jaké části Prahy se každý hotel nachází a jaké památky, případně významná místa, se nacházejí v jeho blízkém okolí. Pro větší přehlednost jsem k následující tabulce vytvořila ještě graf č. 6, kde je zobrazeno, kolik hotelů se nachází v daných částech Prahy. Graf č. 6 – Poloha 5 ***** hotelů nabízející kongresové služby v Praze

3% 3% 3%

6%

3%

Praha 1 Praha 2 Praha 3 Praha 4

Praha 5 Praha 8 82%

Zdroj: vlastní zpracování

Z tohoto grafu vyplývá, že 82 % mnou zkoumaných 5 ***** kongresových hotelů se nachází v městské části Praha 1, tzn., nachází se v centru. Tento výsledek mě překvapil, neboť jsem si myslela, že těchto hotelů bude na Praze 1 dost, ale že to budou téměř všechny, to jsem nečekala. Přes to městská část Praha 1 je rozsáhlé území, které zahrnuje například čtvrti jako je Malá Strana, Staré Město, Nové Město a další. Určitě to tedy neznamená, že se všechny hotely nachází vedle sebe. V blízkosti těchto hotelů najdeme celou řadu památek a zajímavých míst, například Pražský Hrad, Karlův most, Staroměstské náměstí s Orlojem, Václavské náměstí, Národní Muzeum a mnoho dalších. Pro turisty, ať už se jedná o normální turisty nebo o ty kongresové, jsou tyto hotely velmi dobrým výběrem. Pokud celý den tráví na konferenci, kongresu, případně nějakém semináři či 52

školení, tak často bývají večer unaveni, a tak to z těchto hotelů nemají daleko k nejvýznamnějším památkám hlavního města Prahy. Z grafu také vyplývá, že vždy jeden hotel se nachází v části Praha 2, Praha 3, Praha 4 a Praha 8. Pouze 2 hotely se nacházejí v části Praha 5. I tyto všechny ostatní hotely nejsou vzdálené od centra nijak daleko, nacházejí se v blízkosti zastávek městské hromadné dopravy, tzn., že doprava do centra zabere těmito prostředky max. 10 – 15 minut. Na základě analýzy mnou zkoumaných 5 ***** kongresových hotelů, mohu říci, že z celkového počtu 40 hotelů, které na svých internetových stránkách uvádí Český statistický úřad, jich kongresové služby nabízí pouze 31. Z toho 1 a to hotel Augustine sice na svých stránkách nabízí pronájem sálů a salónků, ale nikde neuvádí počet, tzn., kolik jich nabízí a jaká je jejich kapacita. Kapacitu a počet kongresových sálů jsem zjistila tedy u celkového počtu 30 hotelů. U těchto hotelů převažují ty, které nabízejí od 1 do 10 sálů a jejichž celková kapacita je max. 250 osob. Dle mého názoru je to logické, neboť i přes to, že se Praha každoročně řadí mezi populární kongresová města, tak ta konkurence nejenom v Evropě, ale i v celém světě je i přes to veliká.

53

III.

Návrhová část

V této částí své bakalářské práce jsem se zamyslela nad tím, zdali by všechny mnou zkoumané hotely měly poskytovat kongresové služby. Jak už jsem zjistila v analytické části, tak z celkového počtu 40 pětihvězdičkových hotelů jich 31 poskytuje kongresovou službu a 9 hotelů tuto službu neposkytuje. Pokusím se zamyslet nad tím, zdali opravdu těchto 9 hotelů tuto službu nepotřebuje a pokusím se každému z nich navrhnout/případně nenavrhnout aby začaly/nezačaly tuto službu poskytovat. Hotely, které neposkytují kongresovou službu, se jmenují: 

Alchymist Residence Nosticova






Hotel Hoffmeister



Hotel Iron Gate



Hotel Royal Palace



Hotel U Jezulátka









Ventana Hotel Prague

V každém hotelu jsem se pokusila kontaktovat některého manažera a položila jsem mu otázku, zdali by chtěl/chtěli v budoucnu vybudovat v hotelu sál případně salónek, který by sloužil pro pořádání kongresů, konferencí. V některých hotelech byly velice ochotní, v některých bohužel na mou otázku nikdo neodpověděl. Z důvodu zachování anonymity si všichni manažeři nepřáli být jmenováni, a proto také neuvádím jejich jména. Jako první jsem se zabývala hotelem Alchymist Residence Nosticova. Tento luxusní hotel je situovaný v historickém centru Prahy a nabízí k ubytování „ pouze “ 17 luxusně vybavených pokojů. Hotel nenabízí kongresové sály ani salónky z důvodu toho, že se jednoduše zaměřují na „ bohatou “ klientelu a na perfektní servis a navíc také na tyto prostory již nemají místo. Manažer tohoto hotelu, který si nepřál být jmenován mi na otázku, zdali by chtěli někdy v budoucnosti vybudovat v hotelu nějaký sál nebo salónek odpověděl: „ Určitě to nemáme v plánu, zaprvé na to tu nemáme prostory a zadruhé jsme 54

luxusní hotel, který se orientuje na bohatou klientelu. Ale musím podotknout, že v případě, že by měl někdo zájem pořádat u nás nějakou menší akci, jsme schopni ji přizpůsobit některé z našich apartmá případně i restauraci. Tyto akce se však u nás v hotelu téměř nekonají “ (manažer hotelu Alchymist Residence Nosticova). Jak jsem již napsala a jak sám řekl pan manažer, tento hotel nepotřebuje kongresové prostory, tím pádem bych tomuto hotelu nedoporučovala vybudovat sály a salónky. Dalším hotelem, který neposkytuje kongresové služby je Buddha Bar Hotel Prague. Tento luxusní butikový hotel poskytuje ubytování v celkem 36 pokojích a ve 3 apartmá. V tomto hotelu, respektive v jeho restauraci Siddharta Cafe se převážně konají akce, jako jsou oslavy, gala večeře, tiskové konference apod. Tato restaurace nabízí kapacitu až pro 150 osob, tím pádem veškeré akce se mohou uskutečnit zde. Z toho vyplývá, že v případě zájmu, má hotel prostory, kde tyto akce uspořádat a není třeba budovat speciální sály a salónky. Z daného hotelu se mi bohužel nepodařilo oslovit žádného manažera. Dále jsem se zaměřila na hotel Hoffmeister, který také nenabízí kongresové služby. Jedná se o luxusní hotel, který má vlastní wellness a také soukromé lázně. V hotelu panuje domácí rodinná atmosféra. V případě zájmu pořádat oslavu, nebo nějakou rodinnou večeři, je hotel schopen připravit tuto akci ve své restauraci. Jak mi odpověděl manažer tohoto hotelu: „ Tím, že máme vlastní wellness, soukromé lázně a také výbornou polohu, tak k nám jezdí převážně klientela, která požaduje tyto služby. Tzn., vybudování sálu případně salónku u nás není hlavní priorita“ (Manažer hotelu Hoffmeister). Další hotel, který neposkytuje kongresové služby, je Hotel Iron Gate. Tento luxusní hotel se nachází v centru Prahy a nabízí k ubytování celkem 48 hotelů. V tomto hotelu se rovněž nachází restaurace, ve které je hotel schopen, v případě zájmu, uspořádat interiér tak, aby se zde mohla konat oslava narozenin případně nějaké podobné akce. Jak mi odpověděl manažer hotelu: „ Velmi často se u nás pořádají soukromé oslavy či obchodní večeře, které se konají v restauraci. Občas obdržíme poptávku na nějakou malou konferenci, ale zatím tento zájem není takový, abychom kvůli tomu museli zřizovat speciální sál či salónek“ (Manažer hotelu Iron Gate). Dále jsem se zaměřila na Hotel Royal Palace, který se nachází pod Pražským hradem, také bohužel nenabízí kongresové služby. Bohužel se mi v tomto hotelu nepodařilo nikoho kontaktovat. Na oficiálních webových stránkách je uvedena informace, že tento hotel nabízí restauraci, která je vhodná pro pořádání různých firemních akcí či večírků 55

(http://www.royalpalacehotel.cz/cz/restaurant.php). Vzhledem k tomu, že se mi nepodařilo nikoho kontaktovat, tak lze jen spekulovat nad tím, zdali by bylo vhodné/nevhodné vybudovat v hotelu sál. Dalším hotelem, který nenabízí kongresové služby, je Hotel U Jezulátka. Hotel nabízí ubytování celkem v 6 různých pokojích. Jak řekl manažer tohoto hotelu: „ Tento hotel nabízí k ubytování pouze 6 pokojů, které jsou luxusně vybavené, a každý pokoj je jedinečný. Tzn., jezdí k nám hosté, kteří chtějí kvalitní servis jako doma. Pro náš hotel by bylo zbytečné zřizovat sál, případně salónek, neboť bychom nebyli schopni, z hlediska kapacity, dané hosty ubytovat“ (Manažer hotelu U Jezulátka). Dále jsem se zaměřila na Hotel U Zlaté Studně. Všechny pokoje v tomto hotelu nabízejí úžasný výhled na Prahu. Tento hotel je považován za jeden z nejlepších a nejluxusnějších v Praze. Manažer tohoto hotelu mi sdělil tuto informaci: „ V našem hotelu se často pořádají svatby a líbánky. Abych byl upřímný, náš hotel nemá zájem zřídit kongresový sál z toho důvodu, že se to k našemu hotelu nehodí. My jsme luxusní hotel, do kterého jezdí lidé za luxusem a za odpočinkem. Tito lidé očekávají nadstandardní služby, které právě my zajišťujeme. Zřízení kongresové sálu by pro nás bylo spíše neprospěšné než prospěšné. Navíc také zde již pro zřízení tohoto sálu nemáme prostory“ (Manažer hotelu U Zlaté Studně). Dalším hotelem, který nenabízí kongresové služby je Old Town Square Hotel. Tento hotel,

jak již vyplývá z názvu, se nachází na Staroměstském náměstí. V tomto hotelu se mi nepodařilo oslovit žádného manažera. Z oficiálních webových stránek se dá vyčíst, že v hotelu je možné uspořádat svatbu případně rodinnou oslavu. Vzhledem k tomu, že tento hotel má výbornou polohu, tak by na jednu stranu bylo dobré zřídit nějaký sál, který by měl výhled přímo na Staroměstské náměstí, na druhou stranu nevím, zdali by na něho hotel měl dostatečné prostory (http://www.otsh.com/) Posledním hotelem, který nenabízí na svých oficiálních stránkách kongresové služby, je hotel Ventana Hotel Prague. Jak mi sdělil manažer hotelu: „ Náš hotel nabízí vedle baru také knihovnu, která je vhodná pro pořádání malých schůzek. Bohužel zájem o tyto naše služby je příliš malý na to, abychom zřídili speciální sál, který by sloužil pouze pro tyto akce. Z našich dotazníků a hodnocení vyplývá, že klienti obdivují především výhledy z pokojů a lokalitu. Upřímně, sám si nedovedu představit, že by se v našem hotelu měla konat nějaká větší kongresová akce“ (Manažer hotelu Ventana Prague). 56

Na základě těchto informaci mohu jednoznačně říci, že tyto hotely, které nenabízejí kongresové sály a salónky k tomu mají vlastní důvod. Jedná se o velmi luxusní hotely, které často mají omezenou kapacitu, případně jsou něčím výjimečné (soukromé lázně, výhledy na Staroměstské náměstí, apod.). Většina těchto hotelů má nějaký prostor k tomu, kde by v případě zájmu, mohl připravit vše potřebné pro danou akci. Všem těmto hotelům bych tedy na základě informací a názorů od manažerů nedoporučovala vybudovat vlastní kongresové sály vhodné pro pořádání různých společenských akcí.

57

IV.

Závěr

Tato bakalářská práce se zabývá analýzou nabídky kongresových sálů v hotelech v Praze. Z důvodu velkého počtu hotelů jsem se zaměřila na všechny 5 ***** hotely, které na svých internetových stránkách uvádí Český statistický úřad. Dalším důvodem, proč jsem se zaměřila na tyto hotely, bylo to, že se jedná o nejluxusnější hotely v Praze a všechny tyto hotely musí nabízet služby na nejlepší úrovni. Ve své bakalářské práci jsem předpokládala, že všechny tyto 5 ***** hotely budou poskytovat kongresové služby. Tento předpoklad se na základě analýzy, kterou jsem provedla pomocí informací z webových stránek jednotlivých hotelů, a na základě rozhovorů s manažery hotelů nepotvrdil. Zjistila jsem, že z celkového počtu 40 hotelů nenabízí kongresové prostory celkem 9 hotelů. V první části své bakalářské práce jsem se zaměřila na teoretické informace o kongresovém cestovním ruchu, uvedla jsem stručně historický vývoj, dále pak definice a základní informace. V této části jsem se také zabývala charakteristikou jednotlivých kongresových zařízení také tím, jak mohou být kongresové sály uspořádány a jaké je vybavení těchto sálů. V neposlední řádě jsem se v této části zabývala organizacemi působící v České republice, jejichž úkolem je propagovat a podporovat kongresový cestovní ruch u nás. V analytické části jsem nejdříve uvedla statistiky týkající se obecně kongresového cestovního ruchu ve světě i v České republice. Dále jsem se v této části zaměřila na statistické porovnání kongresové situace v Praze v letech 2011 a 2012 a následně poté jsem se zaměřila na analýzu kongresových sálů v 5 ***** hotelech v Praze. Na základě analýzy jsem zjistila, že z celkového počtu 40 zkoumaných 5 ***** hotelů nabízí kongresové sály celkem 31 hotelů a 9 hotelů tyto sály nenabízí. Celkový počet kongresových sálů v 31 pětihvězdičkových hotelech je 185. Celková kapacita těchto sálů při divadelním uspořádání je 14 275 lidí. Dále jsem v této části zjistila, že nejvíce hotelů, a to celkem 25, se nachází v městské části Praha 1. V návrhové části jsem se zaměřila na ty hotely, které nenabízejí kongresové sály. Na základě rozhovorů s manažery jsem zjistila, že pro všech 9 hotelů by bylo zbytečné vybudovávat speciální sály, které by sloužily pro kongresy a konference. Tyto hotely jsou 58

každý nějak výjimečný, a proto pro ně rozhodně není primárním cílem tyto sály vybudovat. Tyto hotely nemají kongresové sály, například z těchto důvodů: nemají na vybudování prostory, mají malou ubytovací kapacitu, jsou zaměřené na bohatou klientelu, často mají nějaký jiný prostor, ve kterém by danou akci, v případě zájmu, mohly uspořádat. Na základě analýzy, kterou jsem provedla ve své bakalářské práci, si myslím, že Praha nabízí dostatečný počet 5 ***** hotelů, které nabízejí kongresové služby. Každý mnou zkoumaný 5 ***** hotel je něčím výjimečný, ať už svojí polohou, doplňkovými službami, rodinnou atmosférou či něčím jiným. Budoucí organizátoři kongresových akcí si mohou vybrat z velkého počtu hotelů.

59

Literatura [1] Alchymist

Residence

Nosticova.

[online].

[cit.

2014-04-21].

Dostupné

z:http://www.nosticova.com/cz/ [2] Art

Nouveau

hotel.

[online].

[cit.

2014-04-21].

Dostupné

Prague.

[online].

[cit.

2014-04-21].

Dostupné

Palace

z:http://www.palacehotel.cz/ [3] Buddha

Bar

Hotel

z:http://www.buddhabarhotelprague.com/cs/ [4] Centrála cestovního ruchu Východní Moravy. [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z:http://www.vychodni-morava.cz/centrala/ [5] Conferences.

[online].

[cit.

2014-04-21].

Dostupné

z:http://www.esplanade.cz/meetings.htm [6] COT Bussiness. Praha: C.O.T. media s.r.o., 2013, listopad. ISSN 1212-4281. [7] COT Bussiness. Praha: C.O.T. media s.r.o., 2013, prosinec. ISSN 1212-4281. [8] COT Bussiness. Praha: C.O.T. media s.r.o., 2013, říjen. ISSN 1212-4281. [9] Czech

Convention

Bureau.

[online].

[cit.

2014-04-21].

Dostupné

2014-04-21].

Dostupné

z:http://www.czechconvention.com/o-nas [10]

Český

statistický

úřad.

[online].

[cit.

z:http://apl.czso.cz/huz/obhuz.jsp?k=554782 [11]

DROBNÁ, Daniela a Eva MORÁVKOVÁ. Cestovní ruch: pro střední školy

a pro veřejnost. 2., upr. vyd. Praha: Fortuna, 2010, 200 s. ISBN 978-80-7373-0796. [12]

For Groups - Four Seasons. [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z:

http://www.fourseasons.com/prague/meetings_and_events/?c=t&_s_icmp=tmenu [13]

FRANCOVÁ, Eva. Cestovní ruch. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého,

2003, 119 s. Skripta (Univerzita Palackého). ISBN 80-244-0719-1. [14]

Groups

and

Meetings.

[online].

[cit.

2014-04-21].

Dostupné

z:http://www.marriott.com/hotels/event-planning/travel/prgdt-prague-marriotthotel/ [15]

Groups

&

Meetings.

[online].

[cit.

2014-04-21].

Dostupné

z:http://www.icprague.com/groups-meetings [16]

GÚČIK, Marian. Cestovný ruch: úvod do štúdia. 1. vyd. Banská Bystrica:

Dali-BB, 2010, 307 s. Knižnica cestovného ruchu, 15. ISBN 978-808-9090-808.

60

[17]

HESKOVÁ, Marie. Cestovní ruch: pro vyšší odborné školy a vysoké školy.

1. vyd. Praha: Fortuna, 2006, 223 s. ISBN 80-716-8948-3. [18]

Hotel

Hoffmeister.

[online].

[cit.

2014-04-21].

Dostupné

[online].

[cit.

2014-04-21].

Dostupné

[cit.

2014-04-21].

Dostupné

[cit.

2014-04-21].

Dostupné

z:http://www.hoffmeister.cz/cs [19]

Hotel

Iron

Gate.

z:http://www.irongate.cz/ [20]

Hotel

Royal

Palace.

[online].

z:http://www.royalpalacehotel.cz/cz/ [21]

Hotel

u

Jezulátka.

[online].

z:http://www.prague-hotel-ujezulatka.com/en/ [22]

Hotel

u

Zlaté

Studně.

[online].

[cit.

2014-04-21].

Dostupné

z:http://www.goldenwell.cz/default-cs.html [23]

INDROVÁ, Jarmila. Cestovní ruch: (základy). Vyd. 1. Praha: Oeconomica,

2007, 119 s. ISBN 978-80-245-1252-5. [24]

Jednání

a

akce.

[online].

[cit.

2014-04-21].

Dostupné

z:http://www.mamaison.com/cz/prague-riverside-hotel-prague-meetingsevents.html [25]

Jednání

a

akce.

[online].

[cit.

2014-04-21].

Dostupné

z:http://www.mamaison.com/cz/prague-pachtuv-palace-prague-meetingsevents.html [26]

Jednání.

[online].

[cit.

2014-04-21].

Dostupné

z:http://www.kempinski.com/cs/prague/hotel-hybernska/meetings/ [27]

Jednání.

[online].

[cit.

2014-04-21].

Dostupné

z:http://www.hotel-

paris.cz/cz/meeting-rooms-praha/ [28]

Kongresový a incentivní cestovní ruch. Vyd. 1. Praha: MAG Consulting,

2006, 79 s. ISBN 80-867-2420-4. [29]

Konference

a

akce.

[online].

[cit.

2014-04-21].

Dostupné

[cit.

2014-04-21].

Dostupné

z:http://www.ambassador.cz/events-cs.html [30]

Konference

a

akce.

[online].

z:http://www.hiltonprague.com/czech-republic-business-hotel/default-cs.html [31]

Konference.

[online].

[cit.

2014-04-21].

Dostupné

z:http://www.grandhotelbohemia.cz/cz/groups-meetings.html [32]

Konference.

[online].

[cit.

z:http://www.hotelthreestorks.cz/cs/konference.html 61

2014-04-21].

Dostupné

[33]

Konference.

[online].

[cit.

2014-04-21].

Dostupné

z:http://www.lundborg.se/cz/conferences.php [34]

Meeting

&

Events.

[online].

[cit.

2014-04-21].

Dostupné

z:http://prague.boscolohotels.com/meetings-and-events/ [35]

Meeting.

[online].

[cit.

2014-04-21].

Dostupné

z:http://www.goldentulipsavoyprague.com/meeting.150388.aspx [36]

Meetings.

[online].

[cit.

2014-04-21].

Dostupné

z:http://www.corinthia.com/hotels/prague/events/meetings-and-conferences/ [37]

Meetings.

[online].

[cit.

2014-04-21].

Dostupné

z:http://www.hiltonpragueoldtown.com/services-en.html [38]

Meetings

&

Events.

[online].

[cit.

2014-04-21].

Dostupné

2014-04-21].

Dostupné

z:http://www.hotelkingscourt.cz/meetings-en.html [39]

Meetings

and

Events.

[online].

[cit.

z:http://www.radissonblu.com/hotel-prague/meetings [40]

Meetings.

[online].

[cit.

2014-04-21].

Dostupné

2014-04-21].

Dostupné

z:http://www.ariahotel.net/meetings-en.html [41]

Meetings.

[online].

[cit.

z:http://www.augustinehotel.com/meetings-events/meetings-and-conferences/ [42]

Meetings.

[online].

[cit.

2014-04-21].

Dostupné

z:http://www.mandarinoriental.com/prague/hotel-venues/ [43]

Meetings.

[online].

[cit.

2014-04-21].

Dostupné

z:http://www.sheratonprague.com/en/meetings [44]

Meetingy

&

Konference.

[online].

[cit.

2014-04-21].

Dostupné

z:http://www.vi-hotels.com/cz/le-palais/meetingy-konference/ [45]

Old

Town

Square

Hotel.

[online].

[cit.

2014-04-21].

Dostupné

z:http://www.otsh.com/ [46]

ORIEŠKA, Ján. Kongresový cestovní ruch. 1. vyd. Praha: Idea Servis, 2004,

139 s. ISBN 80-859-7045-7. [47]

ORIEŠKA, Ján. Služby v cestovním ruchu. 1. vyd. Praha: Idea servis, 2010,

405 s. ISBN 978-808-5970-685. [48]

Pilsen

Convention

Bureau.

[online].

[cit.

2014-04-21].

Dostupné

z:http://www.pilsenconvention.cz/cz/o-nas/ [49]

Pořádání konferencí a jednání. [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné

z:http://www.hotelpresident.cz/cs/konferenci-hotel-praha/ 62

[50]

Prague

Convention

Bureau.

[online].

[cit. 2014-04-21].

Dostupné

z:http://www.pragueconvention.cz/cz/ [51]

Pronájem salónků. [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z:http://www.hotel-

imperial.cz/conferences-cz.htm [52]

Restaurace

a

salónky.

[online].

[cit.

2014-04-21].

Dostupné

z:

https://www.hoteluprince.com/restaurace-a-salonky [53]

RYGLOVÁ, Kateřina. Cestovní ruch: soubor studijních materiálů. Vyd. 3.

rozš. Ostrava: Key Publishing, 2009, 187 s. Management (Key Publishing). ISBN 978-807-4180-286. [54]

Setkání

&

akce.

[online].

[cit.

2014-04-21].

Dostupné

z:http://www.alchymisthotel.com/cz/setkani-akce/ [55]

Služby.

[online].

[cit.

2014-04-21].

Prague.

[online].

Dostupné

z:http://www.hotel-

general.com/cz/sluzby/ [56]

Ventana

Hotel

[cit.

2014-04-21].

Dostupné

z:http://www.ventana-hotel.net/?LANG=3 [57]

Zasedací

místnosti.

[online].

[cit.

2014-04-21].

Dostupné

z:http://www.eurostarsthalia.com/zasedaci-mistnosti.html [58]

ZELENKA, Josef a Martina PÁSKOVÁ. Výkladový slovník cestovního

ruchu. Kompletně přeprac. a dopl. 2. vyd. Praha: Linde, 2012, 768 s. ISBN 978807-2018-802.

63

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R.O

Recommend Documents