Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r.o

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r.o.

Pavlo Chepurnyi

Trh práce v sektoru služeb v Praze a Středočeském kraji

Bakalářská práce

2014

Trh práce v sektoru služeb v Praze a Středočeském kraji

Bakalářská práce

Pavlo Chepurnyi

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r.o. Katedra hotelnictví

Studijní obor: Gastronomie, hotelnictví a turismus Vedoucí bakalářské práce PhDr. Jan Máče, Ph.D. Datum odevzdání bakalářské práce: 12.06.2014 Datum obhajoby bakalářské práce: _.08.2014 E-mail: [email protected]

Praha 2014

Bachelor work

The labor market in the services sector in Prague and Central Bohemia

Pavlo Chepurnyi

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Hotel Management

Major: Gastronomy, hotel Industry and tourism Thesis Advisor: PhDr. Jan Máče, Ph.D. Date of Submission: 12.06.2014 Date of Thesis Defense : _.08.2014 E-mail: [email protected]

Prague 2014

3

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma „Trh práce v sektoru sluţeb v Praze a Středočeském kraji“ vypracoval samostatně pod vedením PhDr. Jan Máče, Ph.D. a pouţil jen prameny, které uvádím v seznamu pouţitých zdrojů. Jsem si vědom ţe zveřejněním bakalářské práce souhlasím s jejím zveřejněním dle zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách v platném znění, a to bez ohledu na výsledek její obhajoby.

V Praze dne 12.06.2014 ..................................................... Pavlo Chepurnyi

4

Poděkování

Chtěl bych poděkovat za praktické rady, při zpracovávání mé bakalářské práce vsech svych znamych ktery me podporovali , ale i svým rodičům, kteří mi byli velkou oporou během celého studia. A samozřejmě mého vedoucího pana profesora PhDr. Jan Máče, Ph.D. za podporu v zpracovaní bakalarske prací.

5

OBSAH SEZNAM ZKRATEK ...................................................................................................................... 8 ÚVOD ...............................................................................................................................................11 1 Služby a zaměstnanost……………………………………………………………...… Chyba! Záloţka není definována.…..........13 1.1 Sektor sluţeb ………………………………………………………..…………..................13 1.2. Podíl terciárního sektoru na HDP.........................................................................................15 1.3 Práce a pracovní trh…………………………………………………………………...........16 1.4 Trh práce v Česke Republice a EU…………………………………………………………19 1.4.1 Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR............................................................................19 1.4.2 Strategie České Republiky v zaměstnanosti…………………………………………..23 1.4.3 Národní plány zaměstnanosti…………………………………………………………23 1.4.4 Národní programy reforem ČR………………………………………………………...25 2 Středočeský kraj............................................................................................................................27 2.1. Ekonomika středočeského kraje............................................................................................27 2.2 Obyvatelstvo Středočeského kraje.........................................................................................29 2.3 Územní charakteristika Středočeského kraje.........................................................................29 2.3.1 Jednotlivé oblasti Středočeského kraje...............................................................................29 2.4 Zaměstnanost ve Středočeském kraji.....................................................................................32 3 Hlavní město Praha.......................................................................................................................33 3.1 Ekonomika hlavního města Prahy...........................................................................................33 4. Zaměstnanost v ČR z hlediska zastoupení jednotlivých sektorů.............................................35

5. Problemy absolventů na trh práce ……………........................................................................37 5.1 Zaměstnavatelé terciárního sektoru ………………………………………………………..38 5.2 Nezaměstnanosti absolventů……………………………………………………………......40

6. Návrh směrnice o službách na vnitřním trhu............................................................................44 7. Dotazníkové šetření.......................................................................................................................47 7.1 Vyhodnocení dotazníkového šetření........................................................................................49 6

8. ZÁVĚR............................................................................................................................................50 8.1 Doporučení...............................................................................................................................50 8.2 Jak najit svou vlastni cestu?......................................................................................................51 SEZNAM LITERATURY A DALŠÍCH ZDROJŮ ......................................................................53 SEZNAM TABULEK ................................................................................................................ ....55 SEZNAM OBRÁZKŮ ............................................................................................................ .......56 SEZNAM PŘÍLOH...........................................................................................................................57

7

SEZNAM ZKRATEK apod.

a podobně

atd.

a tak dále

CR

cestovní ruch

ČR

Česká republika

ČSÚ

Český statistický úřad

EU

Evropská unie

např.

například

s.r.o.

společnost s ručením omezeným

tzn.

to znamená

resp.

respektive

EAO

ekonomicky aktivní obyvatelstvo

8

Abstrakt Ve své bakalářské práci pojednávám o sektoru sluţeb, jmenovitě o trhu práce v tomto odvětví a to na území hlavního města Prahy a dále Středočeského kraje.

Sektor sluţeb v České republice je jedním z nejmladších odvětví a z tohoto důvodu poskytuje široké pole pro zkoumání a analýzu, i vzhledem k tomu, ţe oproti ostatním odvětvím není prozkoumané na srovnatelné úrovni. Přitom sektor sluţeb je nejvíce na vzestupu, svým růstem přímoúměrný vyspělosti a aktuálnímu ekonomickému vývoji té které země či regionu. Svou roli hraje i z hlediska politiky zaměstnanosti a to nejen vytvářením pracovních míst v rámci nových profesí souvisejících se sektorem sluţeb, ale i z hlediska uplatnění pracovníků z těch oborů, které oproti sektoru sluţeb nejsou na vzestupu, ale je moţné pozorovat jejich dlouhodobý úpadek a tím pádem i propouštění. Jako důkaz tohoto tvrzení je moţné konstatovat, ţe v zemích hospodářsky vyspělých připadá velká míra zaměstnanosti právě na sektor sluţeb v porovnání s dalšími zeměmi. Tato souvztaţnost je patrná v porovnání ekonomik, které jsou zaloţeny zejména na agrární výrobě. Zde bývá počet pracovních míst vytvářených v rámci sektoru sluţeb na výrazně niţším stupni v porovnání s ostaními odvětvími. Pro výzkum jsou zajímavým materiálem i změny, které sektor sluţeb provází. V neposlední řadě sektor sluţeb poskytuje široké moţnosti uplatnění absolventům středního a vyššího stupně vzdělávání, např. ve finančním sektoru nachází uplatnění velké mnoţství jak specialistů na vyšších úrovních, tak ale i běţných provozních pracovníků.

Klíčová slova: trh práce, sluţby, pracovní příleţitosti, hospodářství, uplatnění absolventů, sektoru sluţeb, zaměstnanost, nezaměstnanost.

9

Abstract In my thesis discusses the service sector, namely the labor market in this sector and the capital city of Prague and Central Bohemia.

The services sector in the Czech Republic is one of the youngest and therefore provides a wide field of research and analysis, as well as due to the fact that compared to other sectors is explored at a comparable level. In doing so, the service sector is the most growing, their growth and maturity are directly proportional to the current economic development of a country or region.

Plays a role in terms of employment and not just creating jobs in the new professions related to the services sector, but also in terms of employability of workers from those sectors that compared to the services sector are on the rise, but it is possible to observe the long-term decline and thus redundancies. As proof of this assertion can be stated that in economically developed countries account for a large employment rate of just the service sector compared with other countries. This correlation is evident in comparing economies that are mainly based on agricultural production. Here is the number of jobs created within the services sector at a significantly lower degree compared to other sectors. Research is also interesting material changes that accompany the service sector. Finally, the service sector provides a wide range of applications for graduates of secondary and higher education level, such as in the financial sector is to use a large number of specialists at higher levels, as well as normal operating staff.

Keywords: labor market, services, jobs, economy, employment of graduates, service sector employment, unemployment. 10

ÚVOD

V současnosti můţeme pozorovat na jedné straně úpadek zemědělství a průmyslu a na druhé straně se zvyšuje zaměstnanost v sektoru sluţeb. Tato práce se soustřeďuje na souvislosti mezi těmito odvětvími ve vývoji zaměstnanosti. Sektor sluţeb je sektorem nevýrobním, na rozdíl od sektorů vytvářejících hmotné statky. Počátky tohoto vývoje je nutné datovat od počátku 90. let, kdy došlo k zásadním kvalitativním změnám národní ekonomiky. Původní centrálně plánovaná ekonomika socialistického Československa se vydala cestou volného trhu, tj. směrem k trţnímu hospodářství. Česká republika tak doznala výrazných politických i společensko-ekonomických změn. V oblasti řízení státu se pak jedná o přechod k pluralitní demokracii a s tím související vznik nových institucí. V ekonomické oblasti se jedná především o změny směrem k liberalizaci trhu, hospodářství jiţ není regulováno centrálním (státním) orgánem a v důsledku toho se celé hospodářství následně restrukturalizuje. Vyvstávají i nové problémy, společné pro všechna trţní hospodářství, zejména v souvislosti se zaměřením této práce se jedná o nezaměstnanost. Nově tak na tento problém reaguje i nově vznikající politika zaměstnanosti, která tak dává odpověď na do té doby při centrálním plánování neexistující problém a spolu s nutnou přeměnou sociální politiky státu se politika pracovního trhu zařazuje mezi její základní nástroje. Dalším mezníkem je zařazení České republiky do Evropské unie. Ta nad rámec politik zaměstnanosti jednotlivých členských států prostřednictvím svých institucí zasahuje do evropské zaměstnanosti, zejména formou informovanosti a výměny zkušeností v rámci EU.

V kapitalismu a trţním hospodářství je funkční trh práce jednou ze základních nutností pro dlouhodobý hospodářský růst. Otázka řešení nezaměstnanosti se tak objevuje jako prioritní součást vládních a politických programů. Z jednotlivých druhů nezaměstnanosti se pak Česká republika, stejně jako další státy v rámci EU, potýkají s nezaměstnaností dlouhodobou a dále špatným uplatněním absolventů a mládeţe na trhu práce, i z druhé strany je slabá zaměstnanost, pokud jde o starší ročníky, a to zejména v primárním a sekundárním sektoru.

11

Proto je tato práce zaměřená především na otázku, zda můţe existovat souvislost mezi zaměstnaností v sektoru sluţeb a sniţujícími se stavy zaměstnanců v zemědělské výrobě a těţkém a lehkém průmyslu. Současně bude porovnávána i zaměstnanost v rámci sektoru sluţeb pokud jde o oblast České republiky, porovnání regionů ve vztahu ke Středočeskému kraji a výběrově i hlavní regiony některých států Evropské unie. Praktická část následně znázorní na základě dotazníkového šetření předpokládaný pohyb absolventů učilišť, jak své uplatnění na trhu práce plánují stávající studenti, proč studenti středních a vysokých škol preferují sektor sluţeb před ostatními sektory v Praze a Středočeském kraji.

12

1 Služby a zaměstnanost Tato kapitola je věnována sektoru sluţeb jako takovému, jeho předmětu a analýze, dále práci a pracovnímu trhu, kde práce vystupuje jako výrobní faktor, střetává se zde nabídka a poptávka práce a vykazuje vlastní specifika. Je teoretickým úvodem k praktické části, kdy napomůţe interpretaci údajů získaných provedeným dotazníkovým šetřením.

1.1 Sektor služeb Spolu s rozvojem ekonomiky, moderní společnosti i všeobecně stoupající kvalitou ţivota se sektor sluţeb rozvinul v nepostradatelnou součást kaţdodenní reality. Spadají do tzv. terciárního sektoru. Z hlediska vývoje v čase se jedná o "nejmladší" sektor. Pokud jde o zbývající dva, jedná se o prvovýrobu (přírodní zdroje přeměňuje do prokduktů určených k dalšímu zpracování sekundárním sektorem, jedná se např. o těţbu surovin, lesnictví, rybolov, v neposlední řadě zemědělství), kdy hovoříme o primárním sektoru. Na ten navazuje sektor sekundární, který tyto suroviny následně zpracovává do podoby výrobků nebo zboţí, za příklad lze uvést druhotné zpracování surovin, nábytkářství, potravinářství, průmyslová výroba. Oproti tomu terciární sektor se soustředí právě na sluţby, kdy předmětem můţe být práce, znalosti, finance, doprava a jejich kombinace. Ve vyspělých státech navazuje nová oblast, tedy sektor kvartérní, kam zahrnujeme vědu, sociální sluţby, vzdělání. Zaměření této práce odkazuje právě na terciární sektor. Význam terciárního průmyslu je dále umocněn tím, ţe roste i v podmínkách ekonomické krize. Lze jej dále dělit na ziskový a neziskový. Jak si ukáţeme později, podíl sektoru sluţeb na HDP kaţdoročně vzrůstá v České republice i v rámci Evropské unie. Sektor sluţeb svou činností reflektuje na individuální a společenské potřeby a zahrnuje tak všechny činnosti k tomuto směřující. Za příklad lze uvést logistiku, finančnictví, turismus, bydlení, obchod a další. Tento výčet poukazuje na značný rozsah a heterogennost terciárního sektoru. 13

K výraznému posunu terciárního sektoru došlo v průmyslově vyspělých zemích v průběhu posledních 30 let a nyní svou velikostí v západních zemích představuje největší a nejrychleji rostoucí sektor. Zahrnuje tedy poskytování sluţeb a to jak na úrovní B2B tak i B2C. Činnosti typu logistika, distribuce, marketingové sluţby a prodejní činnost směřovanou od výrobce k zákazníkovi, mohou zahrnovat jak velkoobchodní, tak maloobchodní prodej. To je příklad B2B, naproti tomu zábavní průmysl, vzdělávací instituce nebo např. průvodci pak lze uvést jako příklad sluţeb adresovaných koncovým spotřebitelům. Vliv sektoru sluţeb na ekonomiku probíhá prostřednictvím činností, kdy jsou nabízeny vědomosti, zvyšování produktivity práce, výkonost a moţnosti dalšího rozvoje. Hotelnictví a stravovací zařízení lze uvést jako příklad, kdy jsou jednotlivé produkty převáděny do poskytnuté sluţby. Klíčová je však interpersonální interakce a zákazníkům slouţí v tomto případě sluţba jako taková, nikoli jí distribuované výrobky. V základu terciárního sektoru je tedy výroba sluţby. Dotazníkové šetření následně poukáţe i na vztah mezi zvoleným sektorem budoucího povolání a předpokládané výše příjmu.

14

1.2. Podíl terciárního sektoru na HDP Jak bylo uvedeno výše, terciární sektor se ve vyspělých zemích výraznou měrou podílí na HDP a v západních zemích na terciární sektor připadá většina HDP. Toto lze demonstrovat na následující tabulce, která porovnává podíly jednotlivých sektorů v rámci 27 států EU a v České republice.

Tabulka 1- Podíl sektorů na HDP (podle standardu kupní síly, v běžných cenách) v EU 27 a v ČR v roce 2000 a 2011 (v %)

Země

2000 Primární

2011 Sekundární Terciární

Primární

Sekundární Terciární

EU 27 2,3

28,0

69,8

1,7

25,7

72,7

ČR

37,5

59,0

2,2

37,0

61,0

3,6

Zdroj: vlastní zpracování z dat ČSÚ (Český statistický úřad, Ediční plán, on-line)1

Z tabulky vyplývá, ţe jiţ v roce 2000 tvořil terciární sektor 59% HDP České republiky. Statistika ČSÚ porovnává roky 2000 a 2011. Zde je vidět nejen nárůst terciárního sektoru (61% v roce 2011 oproti 59% z roku 2000), ale i úbytek podílů primárního a sekundárního sektoru na celkovém HDP, kdy pokles HDP v obou (tj. primárním a sekundárním) sektorech je vyvaţován stejným procentuálním nárůstem v sektoru sluţeb. Podíl sektoru sluţeb na HDP stoupal i v zemích EU (o 2,9%), v rámci ČR však pouze o 2%. V porovnání ČR a EU byl v roce 2000 podíl terciárního sektoru v ČR o 10,8% niţší a v roce 2011 jiţ o 11,7% niţší.

15

_____________________________ 1

Zdroj: vlastní zpracování z dat ČSÚ (Český statistický úřad, Ediční plán, on-line)

1.3 Práce a pracovní trh Jedním z faktorů, které ve vzájemné provázanosti realizují výrobu, je práce. Kromě práce jsou dalšími faktory přírodní zdroje a kapitál. Právě tyto faktory spolu s prací jsou hlavní ve výrobě a z hlediska práce se pak jedná zejména o práci realizovanou lidmi, tj. zaměstnanci. Zaměstnanci nabízejí svou práci na pracovním trhu za mzdu. Objem zaměstnanci nabízené práce za mzdu představuje nabídku práce. Dotazníkové šetření v praktické části poukazuje na mzdové představy současných středoškolských a vysokoškolských studentů. Oproti tomu podniky, které zaměstnávají pracovníky, jsou subjektem na trhu práce. Objem práce, kterou podniky a firmy poţadují, musí svým přínosem (tedy příjmy) převýšit náklady (mzdy, daně apod.). Toto mnoţství práce pak určuje poptávku po práci. Trh lze z ekonomického hlediska pojímat z makro a mikroekonomické perspektivy. Makroekonomická sleduje souvislosti mezi pracovním trhem a dalšími subjekty na trhu, dále zahrnuje zaměstnanost, důchody a HDP. Mikroekonomický pohled se zaměřuje především na pohyb konkrétních pracovních sil na trhu práce. Dotazníkové šetření, které je součástí této práce, dále poukazuje na snahu současných studentů nalézt stabilní uplatnění v rámci jednoho (studovaného) oboru. Pokud se nabídka a poptávka nacházejí v rovnováze při tzv. rovnováţné mzdě, za této podmínky hovoříme o trţní rovnováze. Pokud se zvýší poptávané mnoţství práce, klesá cena a to stejné platí i obráceně. Tento konstrukt však nezahrnuje produktivitu práce, kde dále vystupují faktory jako je kvalifikace, technologie, řízení a potřeba daných výrobků. Trh není jeden univerzální, jedná se o několik trhů navzájem oddělených na profesním a regionálním základě. Zde se obchoduje s pracovními nabídkami, nabídka pracovních příleţitostí se střetává s poptávkou. Práci lze kvantifikovat počtem odpracovaných hodin nebo počtem zaměstnanců. Mnoţství je určováno mzdou, která tvoří cenu práce. Trh také není dokonale konkurenční a to zejména z důvodu vzájemné rozdílnosti jednotlivých povolání, obtíţemi při

16

ukončení pracovního poměru. V ekonomické teorii je dále poukazováno na nedostatečně pruţné mzdy, činnost odborů atd.2 _____________________________ 2

Podrobněji viz. Zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti §2.

Mzda můţe být vyjádřena jako nominální nebo reálná. Hodnota reálné mzdy je nominální mzda sníţena o inflaci. Pracovníci, kteří jsou de facto na trhu práce obchodováni, kromě mzdy na zajištění ţivotních potřeb dále realizují v rámci zaměstnání sociální vazby, dosahují společenského uznání a naplňují potřebu seberealizace. Většina lidí z tohoto hlediska nemůţe být v dlouhodobém horizontu mimo pracovní trh, v opačném případě je moţné sledovat rozvoj sociální patologie. Nabídka a poptávka se střetává na trhu práce. Zde jsou práce či pracovní síly obchodovány jako specifické zboţí. Firma zde najímá pracovní síly na pracovní místa s různou výší příjmu, čím větší mzdu zaměstnavatel nabídne, tím větší bude i objem nabízené práce, předpokládá se, ţe se lidé budou o práci více ucházet. Nabídka je utvářena zaměstnavateli, kteří na trhu práce nabízejí finanční kompenzaci zaměstnancům za odvedenou práci v podobě mzdy.3

Pro zhodnocení společenského vývoje je tedy důleţité sledovat průzkumy v oblasti nezaměstnanosti a dále vývoj mezd.

17

_____________________________ 3

BROŢOVÁ D., Kapitoly z ekonomie trhů práce, 1. vydání, Praha, VŠE, Národohospodářská fakulta, Nakladatelství Oeconomica, 2003, 133 s, ISBN 80-245-1120-7

Podíl terciárního sektoru na zaměstnanosti Terciární sektor díky své rozsáhlosti reprezentuje širokou škálu různých profesí a činností. Z tohoto důvodu umoţňuje také uplatnění široké škály pracovníků. Zastoupení terciárního sektoru v ČR a v rámci EU demonstruje tabulka 2

Tabulka 2- Sektorová struktura zaměstnanosti v EU 27 a v ČR v letech 2010 a v 1. aţ 3. čtvrtletí v roce 2011 (v %)

Země

2010 Primární

1. až 3. čtvrtletí 2011 Sekundární Terciární

Primární

Sekundární Terciární

EU 27 5,1

23,2

71,6

5,0

23,1

71,9

ČR

36,2

60,7

3,1

36,0

60,9

3,1

Zdroj: vlastní zpracování z dat MPSV (Ministerstvo průmyslu a sociálních věcí, Analýza zaměstnanosti 2011, on4 line)

V roce 2010 bylo 60,7% českých zaměstnanců zaměstnáno v terciárním sektoru oproti 3,1% v primárním a 36,2 v sekundárním sektoru. V 1. aţ 3. čtvrtletí podíl zaměstnanosti stoupl v terciárním sektoru o 0,2% oproti úbytku v sekundárním sektoru, který činil rovněţ 0,2%. V porovnání s EU je však podíl zastoupení terciárního sektoru niţší (v roce 2010 o 10,9%) a niţší je i rychlos růstu ve sledovaném období (u EU nárůst o 0,3% a v ČR o 0,2%).

18

_____________________________ 4

Zdroj: vlastní zpracování z dat MPSV (Ministerstvo průmyslu a sociálních věcí, Analýza zaměstnanosti 2011, online)

1.4 Trh práce v Česke Republice a EU 1.4.1 Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR Kaţdá země povaţuje sníţení masové nezaměstnanosti jako hlavní cíl. Není však přesný postup, jak tohoto stavu dosáhnout. Nejde jen o vytvoření dostatku nových pracovních míst, ale zejména o stimulaci ekonomického růstu, dobře nastavené podmínky pro nové podniky a pro vstup cizího kapitálu, sniţování daní, ale i programy pro usnadnění podnikání. Dále uzpůsobovat nabídku a poptávku na pracovním trhu, zprostředkovávat informace o pracovních místech, podporovat nezaměstnané. Politika zaměstnanosti má za hlavní cíl financovat trh práce a vytvářet projekty na podporu rizikovým kategoriím v postiţených oblastech. Tomuto problému se věnuje i Evropské Společenství, kde se snaţí o „překonání rozdílů mezi rozvinutými a zaostalými oblastmi a redukce nerovnosti v zaměstnanosti, které mezi nimi přetrvávají“. Snaţí se o podporu růstu zaostalých oblastí a jejich přizpůsobení se rozvoje vyspělejších regionů (rekvalifikace pracovních míst, podpora infrastruktury, rozvoje průmyslu, turismu, nových výzkumů). Rozvojem trhu práce, sociální integrací podporují boj s nezaměstnaností, pomáhají absolventům ve vstupu na pracovní trh. Státní politiku zaměstnanosti vytváří stát, a podílejí se na ní další subjekty činné na trhu práce, zejména zaměstnavatelé a odborové organizace. Při provádění státní politiky zaměstnanosti spolupracuje stát s dalšími subjekty činnými na trhu práce a to s územními správními celky, profesními organizacemi, sdruţeními osob se zdravotním postiţením a organizacemi zaměstnavatelů. Státní správu v oblasti státní politiky zaměstnanosti v České republice vykonávají Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) a příslušné úřady práce5 V rámci státní politiky zaměstnanosti zprostředkovávají zaměstnání úřady práce bezplatně, nebo jiné agentury, 19

které musí mít povolení MPSV ke své činnosti, a to bezplatně nebo za úhradu, přičemţ platí ten,

_____________________________ 5

Zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, §2.

komu je zaměstnanec zprostředkován6.

Státní politika zaměstnanosti v České republice zahrnuje nejen zabezpečení práva na zaměstnání, ale také sledování a vyhodnocování situace na trhu práce, zpracování prognóz, projektů a programů pro pracovní uplatnění fyzických osob. Uvádí v soulad opatření v oblasti zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů na úseku trhu práce v souladu s Evropskou strategií zaměstnanosti a také zapojení do mezinárodních programů. Poskytuje poradenské, informační a zprostředkovatelské sluţby na trhu práce, podporu v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci, a především uplatňuje tzv. aktivní politiku zaměstnanosti7.

Finanční nástroje aktivit politiky zaměstnanosti jsou financovány z veřejných prostředků ve formě účelově vytvářených fondů, fondů pojištění v nezaměstnanosti anebo mohou mít podobu dotace placené z daní nebo pojistného. Institucionální nástroje politiky zaměstnanosti lze charakterizovat podle subjektu, který politiku vykonává a také podle objektu který tato politika ovlivňuje.

Politika zaměstnanosti je tedy prováděna na úrovni nadnárodní, národní, regionální i lokální. Státní politiku zaměstnanosti dělíme na pasivní politiku zaměstnanosti a aktivní politiku zaměstnanosti.

20

_____________________________ 6

BROŢOVÁ D., Kapitoly z ekonomie trhů práce, 1. vydání, Praha, VŠE, Národohospodářská fakulta, Nakladatelství Oeconomica, 2003, 133 s, ISBN 80-245-1120-7 7 Podrobněji viz. Zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti §2.

Aktivní politika zaměstnanosti Tento druh politiky zaměstnanosti představuje postupy, které ve svém souhrnu přispívají k zajištění nejvyšší moţné úrovně zaměstnanosti. Aktivní politika zaměstnanosti je zabezpečována ministerstvem a úřady práce, které dle potřeby pak dále spolupracují při její realizaci i s dalšími subjekty. Je financována z prostředků státního rozpočtu a hospodaření s těmito prostředky se řídí příslušným právním předpisem. Z těchto prostředků lze čerpat na programy regionálního a celostátního charakteru a projekty zahraničních subjektů, které přispějí ke zvýšení zaměstnanosti8.

Mezi prostředky, jimiţ je aktivní politika zaměstnanosti v České republice realizována, patří zejména rekvalifikace, investiční pobídky, veřejně prospěšné práce, společensky účelná pracovní místa, příspěvek na zapracování a také příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program. Součástí této politiky je rovněţ poradenství, které provádějí nebo zabezpečují úřady práce za účelem zjišťování osobnostních a kvalifikačních předpokladů fyzických osob pro volbu povolání, pro zprostředkování vhodného zaměstnání, pro volbu přípravy k práci osob se zdravotním postiţením a při výběru vhodných nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. Úkolem aktivní politiky zaměstnanosti je také podpora zaměstnávání osob se zdravotním postiţením a sestavování cílených programů k řešení zaměstnanosti9.

Aktivní politika zaměstnanosti je důleţitým nástrojem státní politiky zaměstnanosti a v ČR je její provádění upraveno zákonem č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, vyhláškou č. 518/2004 Sb. a Metodickým pokynem SSZ MPSV č. 8/2004.

21

_____________________________ 8

ŠIMEK M., Ekonomie trhu práce A, DSO, 1. vydání, Ostrava, VŠB-Technická univerzita Ostrava, Ekonomická fakulta, 2007, 157 s, ISBN 978-80-248-1416-2 9 Zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, §104-105.

Pasivní politika zaměstnanosti Pasivní politika zaměstnanosti zahrnuje systém pojištění v nezaměstnanosti, tzn. systém podpory v nezaměstnanosti, tak systém státní pomoci v nezaměstnanosti, tzn. systém dávek sociální pomoci.

Cílem podpory v nezaměstnanosti je především poskytnutí prostředků nezaměstnanému tak, aby mohl překlenout období, ve kterém hledá novou práci, a najít vhodné zaměstnání odpovídající jeho schopnostem. Nárok na podporu v nezaměstnanosti má uchazeč o zaměstnání, který získal v rozhodném období zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce alespoň 12 měsíců, nebo poţádal úřad práce, u kterého je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti a ke dni, k němuţ má být podpora v nezaměstnanosti přiznána, není poţivatelem starobního důchodu10.

Dalším poskytovaným typem podpory v České republice, je podpora při rekvalifikaci. Nárok na tuto podporu má uchazeč o zaměstnání, který se účastní rekvalifikace zabezpečované úřadem práce a ke dni, k němuţ má být podpora při rekvalifikaci přiznána, není poţivatelem starobního důchodu. O přiznání obou podpor rozhodují úřady práce11.

22

_____________________________ 10

Zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, §39. Zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, §40.

11

1.4.2 Strategie České Republiky v zaměstnanosti Od roku 1999 byly v ČR sestavovány tzv. Národní akční plány zaměstnanosti, které byly v pravomoci Ministerstva práce a sociálních věcí. Plány byly zpracovány v souladu se směrnicí Evropské strategie zaměstnanost z roku 1997. Tato strategie si klade za cíl podporu kvalifikace, výchovu a flexibilitu pracovníků a pracovních trhů. Evropskou komisí jsou na základě tohoto dokumentu vypracovávány Směrnice pro zaměstnanost, kterými se členské země řídí při sestavování národních plánů zaměstnanosti. Tyto směrnice byly rozvrţeny do čtyř oblastí a těmi jsou zaměstnatelnost, podnikání, adaptabilita a rovné příleţitosti12.

V ČR byly v jednotlivých Národních akčních plánech zaměstnanosti detailně definovány cíle a priority politiky zaměstnanosti, která napomáhá k naplňování cílů zaměstnanosti a trhu práce v rámci Lisabonské strategie13. Tyto Národní plány byly sestavovány kaţdoročně od roku 1999 aţ do roku 2004. Po vstupu ČR do Evropské unie v roce 2004 Ministerstvo práce a sociálních věcí stanovuje Národní programy reforem ČR14.

1.4.3 Národní plány zaměstnanosti Národní akční plány zaměstnanosti pro roky 2002 a 2003 byly uvedeny analýzou hlavních problémů na trhu práce v ČR. Jako hlavní problémy trhu práce byly v roce 2002 uvedeny např. velký rozsah dlouhodobé nezaměstnanosti a nezaměstnanosti mladých lidí a také regionální rozdíly ve vývoji trhu práce v České republice. V roce 2003 byl v plánu zpřesněn původ těchto problémů. Jednalo se především o malou nabídku volných pracovních míst zejména v regionech zasaţených restrukturalizací a útlumem, o kvalifikační nesoulady mezi nabídkou a poptávkou po pracovních silách a také o demotivujícím nastavení systému sociálních dávek15.

23

_____________________________ 12

Zdroj: WINKLER J., ŢIŢLAVSKÝ M., Český trh práce a Evropská strategie zaměstnanosti, 1. Vydání, Brno, Vydala Masarykova Univerzita ve spolupráci s VUSPS, MPSV ČR, 2004, str. 124, ISBN 80-210-3565-X 13 Více viz.: Portál MPSV, [online], Dostupné z: < http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/evropskastrateg>. 14 Pro období 2005-2008 nesl NPR název Národní Lisabonský program. 15 Zdroj: WINKLER J., ŢIŢLAVSKÝ M., Český trh práce a evropská strategie zaměstnanosti, 2004

Mezi priority strategie zaměstnanosti a Akčního plánu zaměstnanosti pro rok 2002 patřila aktivní preventivní opatření a individuální přístup k nezaměstnaným a ohroţeným skupinám. Na 15 ti úřadech práce proto byly zavedeny programy „První příleţitost“ (pro mládeţ) a „Nový start“ (pro dlouhodobě nezaměstnané), zvětšil se rozsah motivačních kurzů a rekvalifikací, byly rozšířeny moţnosti zařazení příslušníků rizikových skupin do opatření aktivní politiky zaměstnanosti, rozšířil a zavedl se systém vzdělávání v podnicích a také individuální přístup a poradenství pro uchazeče s evidencí delší neţ 12 měsíců (u mládeţe nad 6 měsíců)16.

Plán pro rok 2003 byl podobný minulému, avšak zdůraznil výuku techniky vyhledávání míst, zvýšení podílu finančních prostředků na rekvalifikace a zvýšení zapojení starších pracovníků do rekvalifikací. Dále plán věnoval pozornost přípravě systému celoţivotního vzdělávání, zvýšené identifikaci uchazečů nejvíce ohroţených diskriminací a jejich včasné zařazení do aktivních programů, vyuţití daňových úlev k podpoře tvorby míst a koordinaci regionální strategie pomocí Krajských rad pro rozvoj lidských zdrojů17.

V roce 2004 byl schválen poslední Národní akční plán zaměstnanosti pro období 2004-2006. V tomto plánu byla také popsána specifická doporučení Rady Evropské unie České republice pro rok 2004. Těmito doporučeními bylo především zvyšovat přizpůsobivost zaměstnanců a podniků, přilákat více osob na trh práce a učinit tak práci reálnou volbou pro všechny a více a účinněji investovat do lidského kapitálu a celoţivotního vzdělávání18.

24

_____________________________ 16

Tamtéž. Více viz.: Portál MPSV, [online], Dostupné z: 18 Národní akční plán zaměstnanosti na léta 2004-2006 [online], . 17

Dostupné

z

Jelikoţ cíle Národních akčních plánů zaměstnanosti nebyly příliš konkrétní a nebyly sledovatelné pomocí indikátorů výkonu, tak ani jejich přínos nelze zcela jasně vyhodnotit. Na jedné straně má tento důleţitý programový materiál zásadní význam v jasném vymezení problémů, priorit a cílů, formulaci nových přístupů a opatření v oblasti veřejných politik. Na druhé straně je obtíţné skutečný přínos vyhodnotit, jelikoţ plánům chyběla jasná konkretizace cílů a jasné stanovení odpovědnosti za jejich realizaci. Po zpětném vyhodnocen í lze konstatovat, ţe Národní akční plány zaměstnanosti neeliminovaly nejvýznamnější problémy trhu práce. Nezaměstnanost se za dané období zvyšovala, došlo k prohloubení regionálních rozdílů a podíl dlouhodobé nezaměstnanosti se také zvýšil.19

1.4.4 Národní programy reforem ČR Po vstupu ČR do EU byl v roce 2005 sestaven Národní lisabonský program na období 2005 – 2008, neboli Národní program reforem České republiky. V části programu, která je věnována zaměstnanosti, je kladen důraz na jednotlivé strukturální problémy českého trhu práce a na jejich řešení. Jedná se především o problémy spojené s flexibilitou na trhu práce, začleňováním na trh práce a vzděláváním. Např. nezaměstnanost mladých do 25 let tvořila v ČR 5,8% z celkové nezaměstnanosti, prioritou je tedy její sniţování20.

25

_____________________________ 21 Zpráva o plnění národního lisabonského programu 2005-2008, [online], c. 2009, Dostupné z 22 Národní program reforem ČR 2008-2010, [online], c. 2009, Dostupné z http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/narodni_akcni_plan

V roce 2007 byla v návaznosti na Národní reformní program 2005-2008 vydána zpráva o plnění, která poukazuje mimo jiné také na realizovaná a přijatá opatření. Dne 1. ledna 2007 nabyly účinnosti nové zákony o pomoci v hmotné nouzi, o ţivotním a existenčním minimu a novela zákona o sociální podpoře. Schválena byla vládou technická novela zákoníku práce směřující k dalšímu rozšíření smluvní volnosti v pracovně právních vztazích, došlo také k nárůstu počtu osob zařazených úřady práce do rekvalifikace (ze 46 772 v roce 2005 na 53 504 v roce 2006). Polovina rekvalifikovaných byly osoby se základním vzděláním nebo osoby vyučené, coţ pomohlo také ke zmírnění problému s nezaměstnaností osob do 25 let. 1. srpna 2007 nabyl účinnosti zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání (mimo vzdělávací soustavu), který rozšiřuje moţnost získat jinou kvalifikaci, a v červenci 2007 přijala Vláda ČR komplexní národní Strategii celoţivotního učení. Dále pokračuje také Národní program počítačové gramotnosti21. Národní program reforem ČR 2008 – 201022 pro tyto roky opět stanovuje cíle v podobě zvyšování zaměstnanosti a sniţování nezaměstnanosti. V rámci slaďování rodinného a pracovního ţivota jsou v tomto programu v tzv. Pro-rodinném balíčku uvedeny návrhy, které mají za cíl zlepšit zaměstnanost rodičů s malými dětmi. Jimi jsou např. úprava podmínek sluţeb péče o děti formou ţivnostenského podnikání, zavedení mini-školiček (zaměstnavatelem nebo obcemi) nebo zavedení daňových výhod pro zaměstnavatele, kteří poskytují nebo zajišťují svým zaměstnancům péči o děti. Zamýšlené zlepšení pruţnosti a mobility na trhu práce bylo docíleno přijetím novely zákona o zaměstnanosti z 2. září 2008. Všem uchazečům o zaměstnání je umoţněno poţádat úřad práce o vypracování individuálního akčního plánu. Úřad práce má stanovenu povinnost vypracovat individuální akční plán všem uchazečům o zaměstnání, kteří jsou vedeni v evidenci uchazečů o zaměstnání déle neţ 5 měsíců. Dalším podnětem pro zajištění pruţnosti trhu práce je zavedení motivačních stimulů v podobě slevy platby pojistného na sociální zabezpečení pro zaměstnavatele, kteří vytváří zkrácené pracovní úvazk. 26

_____________________________ 21

Zpráva o plnění národního lisabonského programu 2005-2008, [online], c. 2009, Dostupné z 22 Národní program reforem ČR 2008-2010, [online], c. 2009, Dostupné z http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/narodni_akcni_plan

2. Středočeský kraj 2.1. Ekonomika středočeského kraje Ekonomická specifika Středočeského kraje jsou výraznou měrou determinována jeho polohou. Okresy středočeského kraje jsou provázány s hlavním městem Prahou, s tím souvisí i hustá dopravní infrastruktura, kterou kraj disponuje. Obyvatelé středočeského kraje tak nacházejí v hlavním městě pracovní uplatnění, ale také odbytiště pro svou průmyslovou a zemědělskou produkci a potravinářský průmysl. Oproti tomu obyvatelé hlavního města vyuţívají moţností Středočeského kraje k rekreaci. Ačkoli je pro Středočeský kraj charakteristická zemědělská výroba a průmysl, poskytuje významné perspektivy pro rozvoj sluţeb.

Osevní plochy celkem (ha) obiloviny celkem brambory celkem řepka Sklizeň (t) obiloviny celkem brambory celkem řepka Výnosy (t/ha)1) obiloviny celkem brambory celkem řepka Stav hospodářských zvířat (ks) skot prasata drůbež

2007 492 297 304 068 7 048 71 627

2008 490 309 298 983 6 847 76 582

2009 486 137 298 448 6 567 73 124

2010 479 749 285 063 6 262 74 522

2011 478 249 284 656 6 233 77 433

2012 474 011 280 727 5 488 84 369

2013 474 783 278 564 5 540 88 909

1 428 455 172 995 221 481

1 667 361 165 469 230 313

1 576 511 165 921 236 709

1 388 775 143 438 210 270

1 639 869 173 839 219 565

1 314 090 141 266 236 383

1 506 054 113 954 309 465

4,66 24,55 3,09

5,56 24,17 3,01

5,25 25,27 3,24

4,84 22,91 2,82

5,70 27,89 2,84

4,64 25,74 2,80

5,44 20,57 3,48

152 850 437 434

151 671 386 226 7 084 359

145 484 329 352 6 101 596

145 711 312 896

146 094 302 400 5 077 911

147 209 296 906 4 555 360

150 700 301 893 4 999 268

5 867 460

6 199 898

Tabulka č. 3. Vybrané údaje za Středočeský kraj – zemědělství 2007-2013 r. 23

Výše uvedená tabulka dokumentuje vývoj zemědělství ve středočeském kraji za období 20072013. Je z ní patrné, ţe celkové osevní plochy svou výměrou postupem času klesají (v roce 2013 zhruba o 4,5% oproti roku 2007), určitý nárůst zaznamenává řepka.

27

_____________________________ 23

Zdroj: http://www.czso.cz/

Ná následující tabulce lze přehlédnout údaje týkající se průmyslu Středočeského kraje.

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Průmysl Průměrný počet podniků

230

237

234

244

227

206

209

Průměrný počet zaměstnanců

97 471

100 083

101 514

94 043

90 898

86 426

88 505

Průměrná měsíční mzda

22 980

24 942

26 493

27 018

28 539

30 365

31 864

Tabulka č. 4. Vybrané údaje za Středočeský kraj - průmysl, energetika 2006-2012 r.24

Počet průmyslových podniků ve Středočeském kraji postupně klesá. V roce 2006 činil průměrný počet podniků 230 a v roce 2012 to jiţ bylo 209. Za uvedené období se tedy průměrný počet podniků v půmyslu Středočeského kraje sníţil o zhruba 9,2%. Obdobně se vyvíjel i počet zaměstnanců, ten se za uvedené období sníţil o zhruba to samé procento. Průměrná měsíční mzda naproti tomu v průmyslu stoupala přibliţně o tisíc korun za kaţdý rok. Ve Středočeském kraji existují rozvojové podnikatelské zóny. Fungují zde velké podniky strategického významu. Tyto doplněné o tradiční zemědělství poskytují kvalitní základnu i pro rozvoj sluţeb tak, jak bylo uvedeno v charakteristice terciárního sektoru.

Z hlediska rozdělení sektorů je moţné konstatovat, ţe tradiční oblasti jako je teţba, kovozpracovatelský a koţedělný průmysl jsou na ústupu. Z oblastí celostátního významu, které mají své zastoupení ve Středočeském kraji je nutno uvést automobilový průmysl, strojní průmysl, chemický průmysl a potravinářství.

28

_____________________________ 24

Zdroj: http://www.czso.cz/

2.2 Obyvatelstvo Středočeského kraje K výrazné změně demografického vývoje došlo v důsledku výstavby satelitních měst na území Středočeského kraje s dosahem na hlavní město. V souvislosti s tím je moţné pozorovat nárůst zalidnění, který je způsoben zejména díky vnitrostátní migraci. Zejména mladí lidé se stěhují do Středočeského kraje za prací a natalita ve Středočeském kraji tak převyšuje mortalitu.

2.3 Územní charakteristika Středočeského kraje

Středočeský kraj lze charakterizovat jako 12 obcí rovnoměrně rozprostraněných okolo hlavního města Prahy. Samotné hlavní město pak obepínají okresy Praha - Východ a Praha - Západ, které jsou na hlavní město velmi těsně napojeny i infrastrukturou. V Praze se pak nacházejí i úřady Středočeského kraje. Z průmyslově silných oblastí lze jmenovat Mladou Boleslav (Škoda), hornictví je svázáno s okresy Příbram, Kutná Hora a Kladno. Územní tvar Středočeského kraje svým rozloţením vyţaduje jiţ zmíněnou infrastrukturu i vzhledem k propojenosti s hlavním městem. Nadto má Středočeský kraj značný počet sousedících krajů. Pokud porovnáváme Středočeský kraj s ostatními kraji ČR, můţeme konstatovat, ţe z hlediska mnoţství obcí v kraji, jeho celkové velikosti a osídlení se jedná o jeden z největších, zabýrající téměř 14% územní plochy ČR.

2.3.1 Jednotlivé oblasti Středočeského kraje Vzhledem k výše uvedenému a ve smyslu této práce povaţuji za vhodné rozdělit jednotlivé územní celky Středočeského kraje dle jejich provázanosti z Prahou na silně provázané a slabě provázané. Jak bude patrné z tohoto rozdělení, faktor provázanosti s hlavním městem má výrazný vliv na konkrétní socioekonomické faktory v jednotlivých regionech. Dobrou provázanost s hlavním městem vykazují Černošice, dále Brandýs nad Labem - Stará Boleslav, Český Brod a Říčany. Černošice mají nejvyšší zaměstnanost v sektoru sluţeb a je druhá v regionu co do podílu OSVČ. Co do počtu ekonomických a dle podnikatelské aktivity se řadí na čelní místa v rámci celé 29

republiky. Sídlí zde celá řada firem z oblasti malo i velkoobchodu, které mají celorepublikovou působnost. V Brandýse nad Labem - Staré Boleslavi převládá zaměstnanost v terciárním sektoru. Z tohoto lze jmenovat i výzkum, např. Ústav jaderného výzkumu Řeţ, a. s., rovněţ zde nalezneme sídla diskontních prodejen. Z hlediska ekonomických subjektů zastává druhou nejvyšší pozici v rámci středních Čech. Jinak zemědělskoprůmyslový Český Brod je na prvním místě, pokud jde o dojíţdění zaměstnanců za prací do Prahy. Nízkým věkem se vyznačují Říčany. Zde je moţné také pozorovat vysokou zaměstnanost v sektoru sluţeb a obdobně jako u ostatních regionů napojených na Prahu vysokou zaměstnaností, ekonomickou aktivitou, vysokou mírou OSVČ. U všech uvedených územních celků provázaných s hlavním městem lze pozorovat nízkou nezaměstnanost, vysokou úroveň podnikatelských aktivit a celkově poměrně vysokou ekonomickou úroveň. Slabou provázaností s hlavním městem se vyznačuje Beroun, Hořovice, Kladno, Slaný a Vlašim. Hořovice jsou průmyslovou oblastí. Průmysl je situován zejména v oblasti Komárova. Zaměstnanost je tedy v Hořovicích velmi vysoká, ovšem v sektoru sluţeb je naopak na nízké úrovni. S tím souvisí i nejvyšší podíl zaměstnanců oproti OSVČ v rámci celého kraje. Z hlediska dosaţeného vzdělání lze pak u obyvatelstva zaznamenat nízkou úroveň vzdělání. Kladensko je příklad regionu, kde v minulosti měl velké zastoupení průmysl a zejména těţba černého uhlí. Zde můţeme jasně vidět jak terciární sektor navazuje na upadající primární a sekundární, protoţe pokud před a v období těsně po sametové revoluci vykazovala zaměstnanost v průmyslu jednu z nejvyšších úrovní v rámci kraje, tak o deset let později se ocitá pod průměrem oproti zaměstnanosti v terciérním sektoru, která je na druhé nejvyšší úrovni v rámci Středočeského kraje. Ovšem z hlediska nezaměstnanosti je kladensko jedním z regionů Středočeského kraje, kde je vysoká nezaměstnanost a z toho vysokou část tvoří dlouhodobě nezaměstnaní. Nejvyšší podíl zemědělské půdy ve Slaném se odráţí i v zaměstnanosti, která je v oblasti zemědělství nadprůměrná. Obdobně je tomu i se zaměstnaností v oblasti sluţeb, která se pohybuje nad celokrajským průměrem. Z hlediska celkové zaměstnanosti se ovšem region

30

potýká s problémem vysoké nezaměstnanosti, vysoký podíl dlouhodobě nezaměstnaných a malým počtem pracovních míst. Současně podíl OSVČ je jedna z nejniţších v kraji. Ekonomika Vlašimi je zaloţená na zemědělské a průmyslové výrobě, v terciérním sektoru je naopak značně pod průměrem. Ve shodě s poznatky o sektoru sluţeb je na příkladu Středočeského kraje patrné, ţe k rozvoji terciérního sektoru dochází spolu se vzrůstající ekonomickou úrovní konkrétního regionu.

Obrázek č. 1: Členění Středočeskeho kraje (okresy) 25

_____________________________ 25

Zdroj:< http://cs.wikipedia.org/wiki/ Středočeský_kraj>

31

2.4 Zaměstnanost ve Středočeském kraji Převáţná část zaměstnanců Středočeského kraje pracuje v průmyslu a zemědělství. Mezi jednotlivými okresy a obcemi kraje je moţné však zaznamenat značnou diferenciaci. Zejména u obcí napojených na Prahu je pak moţné sledovat dojíţdění lidí za prací právě do hlavního města. Nezaměstnanost ve Středočeském kraji činila k 30.9.2013 6,5% a v dlouhodobém horizontu představuje Středočeský kraj jednu z oblastí s nejmenší mírou nezaměstnanosti. Pracovní příleţitosti v kraji kopírují koncentraci průmyslu v daných částech. Tím, ţe Středočeský kraj má své úřady soustředěny v Praze, je z části zapříčiněn i odliv kvalifikovaných pracovních sil ze Středočeského kraje do hlavního města.

32

3. Hlavní město Praha 3.1 Ekonomika hlavního města Prahy Praha je centrem státu, z tohoto důvodu má i výsadní postavení v rámci ČR i z hlediska ekonomiky. Sídlí zde hlavní orgány státu a finančních institucí. Ekonomika hlavního města současně vytváří jednu čtvrtinu HDP České republiky. V roce 2010 byl HDP za Prahu na úrovni 25,8%. Kromě jiţ zmíněných sídel orgánů, institucí a podniků se na vysoké míře HDP v Praze podílí také právě lidé, kteří za prací do Prahy dojíţdějí. Z hlediska ekonomiky Prahy je nutné samostatně zmínit příjmy související z cestovního ruchu. Tyto příjmy tvoří významnou oblast ekonomiky hlavního města. Klientelu tvoří převáţně zahraniční turisté, kteří se podílí 90% na celkové míře ubytovaných návštěvníků Prahy dle údajů z roku 2010. Rok 2011 zaznamenal mírné zvýšení podílu tuzemských turistů. Toto je moţno připočíst také na vrub faktu, ţe do Prahy je směřována většina sluţebních cest realizovaných v rámci ČR. 2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Průmysl Průměrný počet podniků

214

221

235

236

222

226

238

Průměrný počet zaměstnanců

73 984

72 977

74 043

76 316

73 895

80 148

82 159

Průměrná měsíční mzda

26 414

28 281

31 265

32 331

33 559

33 624

34 521

Tabulka č. 5. Vybrané údaje za Hlavní město Prahu - průmysl, energetika 2006-2012 r.26

Výše uvedená tabulka opět srovnává průmysl hl. m. Prahy za jednotlivé roky v období od roku 2006 do roku 2012. Průměrný počet podniků byl v roce 2012 zhruba o 10% niţší neţ v roce 2006. Průměrný počet zaměstnanců také vzrostl zhruba o 10%. Pokud jde o průměrné měsíční mzdy, ty byly v roce 2012 oproti roku 2006 o 23,5% vyšší. Ve srovnání se Středočeským krajem měla Praha v roce 2012 větší průměrný počet podniků a vyšší průměrnou mzdu, ovšem niţší průměrný počet zaměstnanců.

_____________________________ 26

Zdroj: http://www.czso.cz/

33

2007 Osevní plochy celkem (ha) obiloviny celkem

2008

2009

2010

2011

2012

2013

10 687

10 925

10 977

10 558

10 669

10 591

10 736

6 831

7 303

7 426

6 779

7 293

7 039

6 813

brambory celkem řepka

19

14

14

12

10

7

7

2 018

2 140

1 909

2 122

1 899

2 030

2 360

31 776

42 569

41 832

34 803

44 368

34 195

39 589

Sklizeň (t) obiloviny celkem brambory celkem řepka

463

323

368

264

281

164

137

6 417

6 893

6 617

6 063

5 939

5 990

8 585

Výnosy (t/ha) obiloviny celkem

4,66

5,87

5,68

5,13

6,08

4,85

5,82

brambory celkem

24,25

23,69

25,42

21,32

28,78

24,73

20,68

3,18

3,22

3,47

2,86

3,13

2,95

3,64

. . .

. . .

. . .

. . .

. . .

. . .

. . .

řepka Stav hospodářských zvířat (ks) skot prasata drůbež

Tabulka č. 6. Vybrané údaje za Hlavní město Prahu - zemědělství 2007-2013 r. 27

Z hlediska zemědělství, které shrnuje výše uvedená tabulka, můţeme konstatovat, ţe osevní plochy Prahy oproti Středočeskému kraji zabírají vůčihledně menší plochu a jejich celková plocha zůstává za celé sledované období prakticky stejná. Od toho se odvíjí i ostatní ukazatele v oblasti zemědělství.

Obyvatelstvo hl. města Prahy Demografické údaje vykazují trvale vzrůstající průměrný věk obyvatel. Co do průměrného věku obyvatel je Praha nejstarším ze všech krajů ČR. S tím souvisí i sniţování osob v produktivním věku jak v absolutní hodnotě, tak i v procentuálním zastoupení. Z hlediska kvality ţivota je moţné zmínit, ţe se Praţané doţívají nejvyššího věku v rámci celé ČR. Praha má také jeden z nejvyšších přirozených přírůstků obyvatel.

_____________________________ 27

Zdroj: http://www.czso.cz/

34

Zařazení hl. města Prahy z hlediska Evropské unie Dlouhodobým historickým vývojem a díky geografické poloze je moţné Prahu zařadit k důleţitým a rozvinutým regionům. Tato prestiţ se v současnosti odráţí zejména v atraktivitě pro zahraniční investory, především ekonomické subjekty, a to především v oblasti rezidencí. Zaměstnanost v rámci hl. města Prahy Z hlediska velikosti pracovního trhu je Praha na prvním místě v České republice. Nejen ţe je Praha atraktivní co do místa zaměstnání, je také schopna flexibilně reagovat na poptávku po zaměstnancích. I na výše zmíněném příkladu Středočeského kraje je moţné pozorovat, ţe Praha díky kvalitní infrastruktuře umoţňuje zaměstnavatelům pokrýt poptávku zaměstnanci z dalších regionů. Na příkladu Středočeského kraje je také vidět, ţe toto pokrytí následně působí na sníţení úrovně nezaměstnanosti v dalších regionech. Vzhledem k tomu, ţe praţská ekonomika je značně vyspělá, pokrývá poptávka pozaměstnancích celé spektrum oborů pracovní činnosti a profesí. Z hlediska kvalifikace je přes 30% zaměstnanců vysokoškolsky vzdělaných. Tomuto i vyspělosti ekonomiky Prahy odpovídá i průměrná mzda, která v roce 2011 činila 31 109 Kč a přesahovala tak celorepublikový průměr zhruba o 22%.

4. Zaměstnanost v ČR z hlediska zastoupení jednotlivých sektorů Ačkoli je hospodářství Česká republiky i v porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie zaloţeno především na průmyslu, dochází v ČR stejně jako ve zbytku EU ke sniţování zaměstnanců v primárním a sekundárním sektoru. Oproti tomu se zvyšuje počet zaměstnanců ve sluţbách. Jak ukazuje následující tabulka, procentuální zastoupení v zemědělství a průmyslu se sniţuje, zatímco v sektoru sluţeb úměrně vzrůstá. Výše zaměstnanosti v sektoru sluţeb je tak přímo úměrná sniţujícím se stavům zaměstnanců v zemědělství a těţkém a lehkém průmyslu.

35

Zemědělství / Agriculture

Průmysl / Industry

Služby / Services

Země 2000

2005

2010

2000

2005

2010

2000

2005

2010

Česká republika Dánsko Francie Irsko

3,4 3,0 3,3 6,1

2,8 2,8 3,1 5,1

2,6 2,6 . 4,3

42,9 29,8 30,6 29,8

42,8 27,0 27,6 26,1

41,3 23,9 . 22,8

53,7 67,1 66,0 64,1

54,4 70,2 69,3 68,7

56,1 73,5 . 72,9

Maďarsko

9,2

6,3

5,5

38,1

36,9

36,0

52,6

56,8

58,5

Německo Nizozemsko

2,0 3,1

1,9 3,1

1,8 2,9

36,0 24,3

34,3 22,4

33,0 21,2

62,1 72,6

63,8 74,5

65,1 75,9

Slovinsko

8,6

7,7

7,1

44,3

42,9

37,5

47,1

49,4

55,4

1,4

1,4

1,9

25,3

20,5

18,7

73,3

78,1

79,4

Španělsko

5,0

4,3

3,8

30,0

27,7

23,0

65,0

68,1

73,2

Švédsko

2,8

2,3

2,2

36,2

34,4

31,5

61,0

63,4

66,3

Spojené království

Tabulka č. 7. Struktura zaměstnanců dle sektorů v 2000 – 2005 - 2010 roku ČR a EU28

Z tabulky je patrné, ţe počet zaměstnanců v roce 2010 byl o 13,6% niţší, neţ v roce 2000. Z hlediska počtu zaměstnanců v průmyslu v ČR můţeme dle následující tabulky konstatovat, ţe v roce 2010 se oproti roku 2000 počet zaměstnanců v průmyslu sníţil o 13,6%.

Země

2000

2004

2006

2007

2010

Česká republika

102,8

99,6

99,7

101,9

102,8

91,9

88,9

114,9

102,4

100,1

102,5

103,2

93,6

87,2

109,0

102,6

98,2

96,6

94,8

90,7

87,7

111,8 103,1

102,3 100,5

100,7 100,8

100,6 102,3

95,6 103,9

88,1 102,5

83,0 100,0

Maďarsko

110,4

103,1

98,0

96,5

96,1

85,2

84,2

Německo

108,5

101,5

99,4

100,9

103,1

100,1

97,8

Nizozemsko

111,8

102,4

99,5

100,0

101,1

98,1

95,8

Polsko

112,3

100,1

102,3

105,7

108,1

102,5

101,5

Řecko

97,5

98,9

98,5

99,3

98,0

93,7

86,8

Slovensko

95,5

97,0

98,3

100,7

101,3

85,9

82,7

129,2

104,8

96,8

95,7

91,3

87,2

84,6

94,1

97,8

100,4

99,4

100,5

85,0

79,7

108,6

101,1

100,2

100,8

100,7

86,1

83,1

Irsko Kypr

3)

3)

Spojené království Španělsko Švédsko

Tabulka č. 8 Počet zaměstnanců v průmyslu v 2000 – 2010 r. ČR a EU29

_____________________________ 29

2009

Dánsko Francie

28

2008

Zdroj: http://www.czso.cz/ Zdroj: http://www.czso.cz/

36

5. Problemy absolventů na trh práce Mladá populace včetně absolventů škol patří ze strany ohroţení nezaměstnaností mezi nejrizikovější skupiny na trhu práce. Této skupině je třeba věnovat zvýšenou pozornost. Období od ukončení školy aţ po nalezení si vhodného zaměstnání je nejtěţší a nejkritičtějším bodem . V tomto období se ve vysoké míře projevuje nezkušenost absolventa a současně obavy ze strany zaměstnavatele z moţné kvality odvedené práce .

Uplatnění absolventů škol na trhu práce ovlivňuje soubor faktorů a ne všechny jsou v dosahu působení vzdělávacího systému. Značným handicapem absolventů na trhu práce je nedostatečná praxe a nedostatečné pracovní návyky, které je posouvají do méně ţádaných zájemcu o zaměstnání. Z hlediska úspěšného a pokud moţno bezproblémového přechodu absolventů ze školy na trh práce je především nezbytné, aby schopnosti, dovednosti a znalosti absolventů získané v průběhu vzdělávání byli dostatečně kvalitní pro budoucí potencionálni zaměstnání.

Důleţitou podmínkou pro dobré uplatnění absolventů je, aby jim v otázkách kariérového rozhodování byla poskytováno dostatek informací v oboru tak, aby ţáci byli schopni se s ohledem na vlastní schopnosti, dovednosti, vlohy a nadání zodpovědně rozhodnout při výběru oboru i školy.

Trh práce je navíc dynamický,a neustále se vyvíjí a mění . proto Je téţe velmy duleţité brát v úvahu fakt, ţe trh práce v budoucnu výrazně ovlivní skutečnost, ţe počet absolventu, přicházejících na trh práce, vlivem demografického vývoje poměrně poklesne. V mnoha případech tak na truhu práce nebude dost nástupcu za pracovníky odcházející do důchodu30.

______________________ 30

Zdroj: Potřeby zaměstnavatelů a připravenost absolventů škol – šetření v terciárním sektoru 2014

37

Důvod je další významný faktor změn na trhu práce, a to změny samotných preferencí zájemců o studium, u kterých lze sledovat jednak odlišné preference, ale i ţivotní styl a cíle, které ovlivňují rozhodování o volbě povolání a oboru který chtějí studovat . Zájemci o studium také musí počítat s tím, ţe po absolvování školy jejich vzdělávání a učení {zdokonalování} zpravidla nekončí, ale potřeba se vzdělávat bude sehrávat i nadále velice důleţitou roli v jejich ţivotě. Vzdělávání není jednorázovou záleţitostí vymezenou časově na školní docházku. Sám ţivot jako takový je vlastně nepředrţité učení . Ve školách je proto důleţité ţáky připravit na fakt, ţe jejich budoucí práce můţe být různorodá, ţe pravděpodobně nezůstanou celý ţivot u jednoho povolání ovšem i to nemusí být pravidlem . Budou se muset dále vzdělávat ve svém vlastním oboru i všeobecně, aby byli stále adaptabilní a měli aktuální znalosti na probíhající technické, technologické a sociální změny. Jde o podporu vytvoření přístupu ke vzdělávání po celý ţivot. V poslední době je tento proces celoţivotního vzdělávání ovlivňován rozvojem moderních výukových technologií.

5.1 Zaměstnavatelé terciárního sektoru

Absolventi škol se po absolvování školi a sloţení závěrečných zkoušek dostávají na trh práce. Přechod absolventů škol na trh práce je ovlivněn řadou faktorů jak na úrovni systémové, tak i individuální.31 Pro přechod absolventů ze škol na trh práce je důleţité, aby absolventi byli připraveni na poţadavky a potřeby budoucích zaměstnavatelů, a jejich znalosti, schopnosti co nejvíce dostačovali tomu, co od nich potenciální zaměstnavatelé budou očekávat. Podle výsledků našeho šetření jsme došli k názoru, ţe absolventi jsou zpravidla ochotnější dále se vzdělávat a vyvíjet se, celkově jsou více přizpůsobiví firemní kultuře i nastaveným firemních procesů.

______________________ 31

Zdroj: Přechod absolventů středních škol do terciárního vzdělávání 2011

38

Nejsou zbytečně zatíţeni nevhodnými pracovními návyky, jsou flexibilnější, ale i méně náročnější z hlediska mzdových poţadavků. Přednost pracovníkům s praxí dávají podniky v případě pozic s vyšší zodpovědností – seniorských a vedoucích. Podle představ zaměstnavatelů jsou absolventi otevřenější vůči firemní filozofii, tj. jsou ochotnější přijímat názory a postoje dané firmy. Případné finanční stimuly spojené s přijetím absolventa, jako jsou dotace na mzdové náklady poskytované úřadem práce, bývají méně častými důvody, které vedou zaměstnavatelék rozhodnutí o přijetí absolventa. Velká část zaměstnavatelů se domnívá, ţe na některé pozice ani nelze absolventa přijmout, protoţe pro danou pracovní pozici je nezbytná praxe a pracovníky bez praxe na ni přijmout nemohou. Firmy povaţují za velice častý důvod k nepřijetí absolventa nedostatek praxe a pracovních zkušeností. Jako nevýhodu také povaţují nízkou úroveň pracovní morálky absolventů. Objevuje se zde také názor řady zaměstnavatelů, ţe absolventi o jisté pracovní pozice nejeví zájem a nehlásí se na ně, a také ţe potřebují delší dobu na zapracování. Kdy se na stejnou pozici hlásí dva absolventi, přičemţ jeden při studiu určitou dobu pracoval přímo v jejich organizaci a druhý nikoliv, dají firmy přednost absolventovi s praxí získanou přímo u nich. Stejně odpověděli zaměstnavatelé i v případě, kdy má absolvent určitou praxi v oboru. Firmy navíc nemají čas zjišťovat, jak je který absolvent schopný. Proto raději preferují ty uchazeče o zaměstnání, kteří mohou doloţit získanou praxi. Jednou z cest, které vedou k tomu, aby znalosti, schopnosti a dovednosti absolventů škol více odpovídaly poţadavkům trhu práce, je úzké propojení zaměstnavatelské a vzdělávací sféry, tedy spolupráce mezi podniky a školami. Cílem je, aby ţáci měli moţnost doplnit své teoretické znalosti i praktickými poznatky a seznámit se s reálným pracovním prostředím. Nejvíce aktivní v spolupráci se školami jsou větší firmy, které umoţňují zejména vyhodnocované i nevyhodnocované praxe ţáků a studentů, exkurze a návštěvy ţáků a studentů na pracovišti, nebo přímo ve školách nabízejí a inzerují 39

pracovní místa. Ve srovnání s malými firmami je škála forem spolupráce velkých firem se školami pestřejší a obvykle spolupracují současně ve více formách (např. umoţňují exkurze, praxe a současně i nabízejí volná místa přímo na školách nebo se účastní závěrečných zkoušek). menší firmy se orientují především na odborné praxe a exkurze, případně poskytování materiálu pro výuku, a ve většině případů se jedná jenom o jednu nebo dvě formy spolupráce. Do jiných moţností spolupráce se zapojují jenom ve výjimečných případech.

5.2 Nezaměstnanosti absolventů Nezaměstnanost patří k negativnímu jevu trţní ekonomiky. Nízká úroveň nezaměstnanosti je zcela přirozená a vyskytuje se ve všech vyspělých zemích. Nebezpečná je pouze ze sociálního a téţe politického pohledu dlouhodobá nezaměstnanost. V zemích s vysokou nezaměstnaností a s výrazným podílem dlouhodobě nezaměstnaných (zejména mladých lidí a určité sorty starší generace ) můţe docházet k projevům sociálního pobouření , vzrůstají projevy nedůvěry v demokratický systém. Dlouhodobá nezaměstnanost poškozuje ekonomiku a společnost hned v několika směrech: 1) způsobuje značné zatíţení veřejných rozpočtů v důsledku zvýšení výdajů na sociální dávky, příspěvky na zákonné zdravotní pojištění (které jsou za registrované nezaměstnané hrazeny z veřejných zdrojů) a aktivní politiku zaměstnanosti a vlivem sníţení daňových příjmů, 2) v důsledku nezaměstnanosti vznikají ekonomické ztráty, především v podobě niţšího hrubého domácího produktu, 3) psychologický dopad – nezaměstnaní se cítí být vylučováni ze společnosti v důsledku vyřazení z trhu práce nebo tím, ţe jim vstup na tento trh není vůbec umoţněn dochází k posílení extremistických tendency, 4) dopad na vzdělanostní strukturu – postihne-li dlouhodobá nezaměstnanost některá odvětví výrazně více neţ jiná, ovlivní to negativně na dlouhá léta počty ţáků vstupujících do příslušných oborů vzdělání a v případě opětovného oţivení těchto odvětví budou zaměstnavatelé pociťovat nedostatek kvalifikovaných pracovníků – absolventů škol. 40

Dlouhodobá nezaměstnanost je monitorována prostřednictvím ukazatele – podílu dlouhodobě nezaměstnaných absolventů, jenţ je získáván jako podíl absolventů nezaměstnaných déle neţ pět měsíců (do roku 2008 déle neţ 6 měsíců) k celkovému počtu nezaměstnaných absolventů

Míra nezaměstnanosti absolventů

S nástupem ekonomické recese došlo s určitým zpoţděním k propadu stavební výroby, a tím i k výraznému útlumu ve stavebních oborech, coţ se odrazilo zejména na nezaměstnanosti absolventů středního vzdělání s výučním listem, kteří tak jiţ třetím rokem dosahují vysoce nadprůměrné míry nezaměstnanosti. Odvětví stavebnictví je charakteristické zaměstnáváním levné pracovní síly ze zahraničí a zaměstnáváním pracovníků načerno, kde někteří z nich mohou být zároveň evidováni na úřadech práce jako nezaměstnaní. V současné době se bohuţel neočekává příliš brzké znovuoţivení.

Vysokou mírou nezaměstnanosti jsou tradičně postiţeni absolventi zemědělských oborů. Relativně dobré postavení měli výjimečně absolventi středního vzdělání s výučním listem, jejich postavení bylo srovnatelné s průměrem. V případě ostatních kategorií se jiţ jednalo o vyšší nadprůměrné hodnoty. Absolventi VOŠ více neţ dvojnásobně převyšovali celkovou průměrnou hodnotu.

U oborů skupiny Gastronomie, hotelnictví a turismus je míra nezaměstnanosti téměř pro všechny kategorie středního vzdělání nadprůměrná. Nejvyšší je u absolventů středního vzdělání s výučním listem a středního odborného vzdělání s maturitou a odborným výcvikem. 41

Poprvé po třech letech poklesla u absolventů nástavbového vzdělání a zařadila se tak v jejich kategorii mezi mírně podprůměrné. Absolventi VOŠ se na trhu práce uplatňují naopak velice dobře, jejich míra nezaměstnanosti patří v jejich kategorii mezi podprůměrné.

Obrázek č. 2. Hodnoty míry nezaměstnanosti absolventů vybraných hlavních skupin oborů vzdělání v dubnu 2011 32

Při zjišťování míry nezaměstnanosti absolventů škol a při její interpretaci z hlediska krajů je třeba mít na paměti, ţe statistiky počtu nezaměstnaných vycházejí z evidenčních databází jednotlivých úřadů práce, kde jsou taktéţ evidováni uchazeči o zaměstnání se svým trvalým bydlištěm, ve svém příslušném okrese a kraji (který se můţe lišit od kraje, v němţ vystudovali), zatímco počty absolventů škol v jednotlivých krajích jsou udávány pouze a jen podle sídla školy.

Pro nezaměstnanost absolventů jsou charakteristické výrazné regionální rozdíly. Mezi faktory, které je velmi významně ovlivňují a které je moţné v současné době sledovat, patří taktéţ celková míra registrované nezaměstnanosti ekonomicky aktivního obyvatelstva. Většinou platí, ţe absolventi v krajích s niţší celkovou mírou nezaměstnanosti ekonomicky aktivního obyvatelstva ______________________ 32

Zdroj: Přechod absolventů středních škol do terciárního vzdělávání 2011

42

Obrázek č. 3. Míra nezaměstnanosti absolventů středních a vyšších odborných škol a celková míra nezaměstnanosti EAO v jednotlivých krajích v dubnu 2011 33

Z obrázku vyplývá, ţe nejméně nezaměstnaní jsou absolventi škol Hl. m. Prahy, která zároveň taktéţ ukazuje nejniţší celkovou míru nezaměstnanosti EAO v ČR. V porovnání s předchozími lety se míra nezaměstnanosti absolventů praţských škol (7,3 %) 50 lišila více od míry nezaměstnanosti všech ekonomicky aktivních obyvatel Prahy a jejího okolí (4,0 %), a to o 3,3 procentního bodu. Míra nezaměstnanosti absolventů je silně ovlivněna úrovní vzdělání a obecně se ukazuje, ţe čím vyššího vzdělání mladý člověk dosahuje, tím lépe se uplatní na trhu práce. Pokud začneme analyzovat nezaměstnanost absolventů podrobněji, např. z krajského pohledu, ne vţdycky tomu tak je.

______________________ 33 Zdroj: Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním – 2011

43

6. Návrh směrnice o službách na vnitřním trhu Světová ekonomika prochází nepřetrţitým vývojem, spojeným v posledních desetiletích s hlubokou transformací, vycházející z prohlubující se specializace, která významným způsobem ovlivňuje ekonomiku a následně i sociální oblast celé společnosti. Jedním z dominantních projevů strukturální transformace je masivní „produkce“ a spotřeba sluţeb. Tento proces bývá často nazýván „třetí průmyslovou revolucí“ nebo také „nastolením ekonomiky sluţeb“, či „vstupem do informační společnosti“.

Podíl sluţeb na tvorbě HDP a na zaměstnanosti patří mezi často pouţívané ukazatele vyspělosti ekonomiky zemí. Čím je ekonomika dané země vyspělejší, tím je podíl sluţeb na tvorbě HDP a na celkové zaměstnanosti obvykle vyšší.

Efektivní fungování sluţeb má zásadní význam pro výkonnost, produktivitu a konkurenceschopnost celé ekonomiky. Mnohé činnosti, které si dříve výrobní firmy zajišťovaly vlastními silami a výsledky vykazovaly v rámci výrobního sektoru, v současnosti zadávají specializovaným firmám. Výkony těchto specializovaných firem jsou jiţ statisticky včleněny do terciárního sektoru.

Sluţby se také staly v posledních dvaceti aţ třiceti letech významným účastníkem mezinárodních ekonomických vztahů. Vzhledem k tomu, ţe sektor sluţeb se dříve uplatňoval spíše v národním měřítku, hovoří se o procesu internacionalizace sluţeb, které se stávají důleţitým artiklem mezinárodního obchodu. Ve srovnání s dynamikou světového obchodu s hmotným zboţím dosahují sluţby vyšších meziročních přírůstků a jejich podíl na světovém obchodním obratu se stále zvyšuje. Vysvětlení je v rostoucím významu sluţeb spojeným se stupněm vyspělosti ekonomiky a v liberalizaci mezinárodního obchodu sluţbami (oproti liberalizaci obchodu se zboţím se opozdila, ke zlomu došlo teprve během 80. let dvacátého století).32

______________________ 34 Zdroj: Analýza ekonomických dopadů návrhu směrnice o sluţbách na vnitřním trhu 2006

44

Služby v EU Důleţitost sluţeb v současné ekonomice si uvědomuje i Evropská unie, která podporuje poskytování sluţeb a jejich liberalizaci povaţuje za jeden ze základních nástrojů, které jí umoţní přiblíţit se splnění Lisabonského cíle stanoveného v roce 2000.

Evropská Rada na zasedání v Lisabonu v březnu roku 2000 poţádala Komisi a členské státy, aby vypracovaly strategii odstraňování překáţek bránících poskytování sluţeb. Jako odpověď na výzvu lisabonského zasedání vypracovala Komise rozsáhlou strategii, podpořenou Evropským parlamentem, Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů – „Strategii pro služby na vnitřním trhu“. Cílem strategie bylo mimo jiné umoţnit, aby sluţby byly poskytovány napříč členskými státy EU stejně snadno, jako jsou poskytovány v rámci jednoho státu. Ve strategii byl zvolen horizontální přístup napříč všemi hospodářskými sektory souvisejícími se sluţbami a byly navrţeny dvě etapy postupu, a to identifikace a analýza stávajících překáţek bránících přeshraničnímu pohybu sluţeb a poté předloţení vhodných opatření k řešení problémů zjištěných v první etapě.

V návaznosti na postup stanovený ve výše uvedené Strategii zveřejnila Komise v červenci 2002 dokument „Stav vnitřního trhu služeb“, ze kterého vyplynulo, ţe: 1) sluţby dominují ekonomice členských zemí EU; 2) sluţby jsou komplikovaně propleteny a často se poskytují a konzumují v kombinaci. V důsledku toho spustí překáţky omezující jednu sluţbu řetězovou reakci pro ostatní sluţby; 3) překáţky na vnitřním trhu jsou široce rozšířeny a zasahují všechny fáze procesu podnikání, počínaje zaloţením podniku a vyuţíváním vstupů, jako je pracovní síla, technická asistence poskytovaná jinými dodavateli sluţeb a zařízení, aţ po reklamu, distribuci, prodej a činnosti následující po prodeji; 4) sluţby jsou mnohem více ohroţené překáţkami na vnitřním trhu neţ zboţí a jsou jimi více zasaţeny.

______________________ 35 Zdroj: Analýza ekonomických dopadů návrhu směrnice o sluţbách na vnitřním trhu 2006

45

Na základě těchto faktů dospěla Komise k závěru, ţe hlavního cíle v podobě celosvětové konkurenceschopnosti stanoveného na lisabonském zasedání Evropské rady nemůţe být dosaţeno, pokud v blízké budoucnosti nedojde k zásadním změnám ve fungování vnitřního trhu sluţeb.

Pozice České republiky Česká republika patří k většinové skupině členských států, které podporují návrh směrnice o sluţbách a jeho přijetí povaţují za nezbytné pro vytvoření plnohodnotného vnitřního trhu sluţeb. Návrh je v České republice vnímán jako zásadní dokument pro oblast konkurenceschopnosti s očekávaným pozitivním hospodářským dopadem. Na rozdíl od některých „starých“ členských států, jenţ návrh v politickém kontextu někdy prezentují jako ohroţení, Česká republika jej vnímá jakoţto příleţitost, kterou je třeba vyuţít s cílem dosáhnout vyšší zaměstnanosti, vyššího růstu produktivity a vyšších příjmů.36 Poţadavky, které Česká republika uplatnila nebo uplatňuje na jednání pracovní skupiny G1 Rady pro konkurenceschopnost a růst, se vyvíjejí, stejně jako stanoviska ostatních členských států. Pozice České republiky je diskutována nejen v rámci státní správy, ale při tvorbě stanovisek České republiky jsou zahrnuti také ostatní partneři – odbory, spotřebitelské a podnikatelské organizace, Parlament České republiky, europoslanci apod.

______________________ 36 Zdroj: Analýza ekonomických dopadů návrhu směrnice o sluţbách na vnitřním trhu

46

7. Dotazníkové šetření Celkem bylo osloveno 200 respondentů, z toho 100 studentů středních škol (Soukromá obchodní akademie Ekonoma a 1. slovanské gymnázium) a 100 studentů vysokých škol, a to formou dotazníkového šetření. Cílem tohoto šetření bylo zjistit další zamýšlené uplatnění studentů, jejich zaměření a preference dalšího uplatnění, zda a jak budou pokračovat ve studiu (týká se dotazníků administrovaných středoškolským studentům), jaký sektor preferují, jaké mají představy o finančním ohodnocení, z jakých důvodů preferují daný sektor, jaká je úroveň vzdělání v jejich rodině, v případě dalšího studia i preference soukromých či veřejných vysokých škol a v případě volby zaměstnání i to, zda budou hledat uplatnění na trhu práce v rámci ČR nebo chtějí hledat uplatnění v zahraničí, zda subjektivně vnímají potřebu vysokoškolského vzdělání. U dotazníku administrovaného studentům VŠ jsou respondenti nejprve diferencování podle typu studované školy a ročníku, dále je paralelně s dotazníkem pro středoškoláky zařazena otázka na preferovaný sektor z hlediska zaměstnání, předpokládaná výše příjmu, důvody pro volbu daného sektoru na trhu práce, zda budou hledat uplatnění v rámci tuzemského trhu práce nebo dají přednost zahraničí, jsou zjišťovány i důvody, které je vedly ke studiu na VŠ, zda se ve zvoleném oboru dá uplatnit i bez vysokoškolského vzdělání. Z dotazníků administrovaných středoškolským studentům pak vyplynulo, ţe 81% z nich středoškolské studium ukončí maturitou. Dále ţe 73% z celkového počtu respondentů bude pokračovat ve studiu na VŠ. Téměř totoţné procento studentů (71%) dále preferuje sektor sluţeb, oproti 12% studentů, kteří chtějí nalézt uplatnění v primárním sektoru a 17% studentů, kteří se chtějí uplatnit v sekundárním sektoru. V otázce směřované na platové ohodnocení 3% středoškolských studentů počítají s podprůměrným platovým ohodnocením a následující zvolené škály nad 18 000 a nad 25 000 Kč jsou zastoupeny přibliţně rovným dílem s drobným přesahem kategorie do 18 - 25 000, konkrétně 55% studentů počítá s platem nad 18 000 Kč a 42% studentů s platem nad 25 000 Kč.

47

V otázce zjišťující důvod volby daného sektoru je přibliţně stejné rozloţení odpovědí, pokud jde o zvolené kategorie - vysoké mzdové ohodnocení (35% respondentů), osobní zájem pracovat v určitém sektoru (34% respondentů) a velký počet pracovních míst v rámci trhu práce v daném sektoru (31% respondentů). 66% respondentů uvádí, ţe po ukončení vysoké školy bude pracovat v rámci oboru, který vystudovali. Je patrná i znatelná převaha vysokoškolsky vzdělaných rodičů (62%). V otázce moţnosti studia na soukromé vysoké škole 54% respondentů uvádí, ţe tuto moţnost nemá. Pokud jde o uplatnění nebo studium v zahraničí nebo v ČR, tak 53% respondentů plánuje zůstat v ČR, 22% chce hledat uplatnění mimo ČR a 25% studentů zatím nemá konkrétní představu. Nutnost vysokoškolského vzdělání pak akcentuje 75% studentů středních škol.

Pokud jde o dotazníkové šetření administrované vysokoškolákům, rozdělení respondentů podle typu studované školy je rovnoměrně rozdělené mezi České vysoké učení technické (ČVUT), Vysoká škola finanční a správní (VŠFS), Vysoká škola ekonomická (VŠE), Vysoká škola hotelová (VŠH), všechny po 25%. Většina respondentů pak byla z prvních ročníků (58%), následována druhými ročníky (21%), třetími (13%) a magisterským studiem (8%). Z hlediska uplatnění v rámci jednotlivých sektorů drtivou většinou převládá sektor sluţeb (97%) oproti 1% pro sekundární sektor a 2% pro primární sektor. V platovém ohodnocení 86% vysokoškoláků očekává mzdu nad 30 000 Kč, 13% nad 20 000 Kč a pouze jedno procento počítá se mzdou do 15 000 Kč. Důvody pro tyto volby jsou rozloţeny následovně: 45% osobní zájem, 21% respondentů jako hlavní důvod uvedlo orientaci stávajícího studia na zvolený sektor, 16% respondentů preferuje daný sektor z důvodu rozsáhlého trhu práce v rámci sektoru, 10% studentů chce navázat na rodinnou tradici případně své sociální prostředí a pouze 8% studentů uvádí jako hlavní důvod vysokou mzdu. I přes rozloţení odpovědí v otázce zjišťující důvody pro zvolený sektor chce 89% studentů nějakým způsobem hledat uplatnění v rámci studovaného oboru. V otázce uplatnění v rámci ČR nebo odjezd do zahraničí nejsou výsledky jednoznačné, 47% neví, 27% chce zůstat v ČR a 26% chce odjet do zahraničí. Ţe se v daném oboru lze uplatnit bez vysokoškolského vzdělání si myslí pouze 39% vysokoškolských student 48

7.1 Vyhodnocení dotazníkového šetření Z dotazníkového šetření lze tedy vzhledem k zaměření práce konstatovat jednoznačnou preferenci sektoru sluţeb, pokud jde o volbu zaměstnání, a to o 26% více u studentů vysokých škol. Oproti studentům středních škol mají vysokoškoláci i vyšší představy o výši přijmu ze zaměstnání, ačkoli finanční ohodnocení jako hlavní motivaci pro volbu povolání uvedlo o 27% více středoškoláků, u vysokoškoláků byla mzda jako důvod akcentovaná vůčihledně méně oproti ostatním moţnostem. Lze dále vyčíst, ţe vzorek vysokoškoláků předpokládá současně větší finanční ohodnocení ve zvoleném sektoru sluţeb. Studenti dále vnímají nutnost dosaţení vzdělání za účelem nalezení uplatnění na trhu práce. Vyhodnocené údaje dále poukazují na to, ţe většina studentů bude na trhu práce vyhledávat stabilní zaměstnání v rámci konkrétního sektoru a oboru. Na základě mnou zpracovaného dotazníkového šetření vyplývá preference středoškolských a vysokoškolských studentů k uplatnění v rámci sektoru sluţeb oproti ostatním sektorům. Lze tedy usuzovat, ţe podíl sektoru sluţeb nejen ţe bude v ČR nadále vzrůstat. Terciární sektor se v ČR stále více podílí jak na HDP, tak i na zaměstnanosti. Jednoznačné preference terciárního sektoru studentů středních a vysokých škol jako cílového sektoru pro své pracovní uplatnění lze předpokládát, ţe podíl sektoru sluţeb bude nadále narůstat v souladu s celoevropským trendem.

49

8. ZÁVĚR V souvislosti s hospodářským vývojem ve Středočeském kraji lze konstatovat, ţe podíl a význam terciárního sektoru bude vzrůstat a současně lze předvídat, ţe právě ve Středočeském kraji bude narůstat v terciárním sektoru i počet pracovních příleţitostí ať jiţ pro stávající zaměstnance jiných (upadajících) odvětví, tak i pro absolventy. Z hlediska porovnání zaměstnanosti a ekonomiky Prahy a Středočeského kraje, která byla v této práci probrána, bych rád zmínil jistou nerovnováhu, pokud jde o dosaţené vzdělání obyvatelstva jednotlivých krajů. V praze jednoznačně převaţují oproti celorepublikovému průměru zaměstnanci s vysokoškolským vzděláním a i z dalších analýz vyplývá, ţe značná část vysokoškolsky vzdělaných lidí dojíţdí za prací do hlavního města. Z hlediska uplatnění absolventů pak Středočeský kraj v souvislosti s rostoucím podílem terciárního sektoru můţe poskytnout uplatnění. Vyhodnocení statistických údajů v poměrném zastoupení zaměstnanců v primárním, sekundárním a terciárním sektoru pak ukazuje, ţe terciární sektor vzrůstá a to souvztaţně a na úkor klesajícího podílu v primárním a sekundárním sektoru.

8.1 Doporučení

Rád bych tímto přednesl doporučení ohledně vzdělání které se dostává studentum v středočeském kraji ,A vubec v cele Česke Republice. Bylo by vhodné k mému pohledu , dodat otázku jestli studenti dostávaji něco zpusobu stipendia po dobu studia, a po ukončení studia, musí zustat na nějakou dobu a pracovat v místě kde studovali (v měste nebo kraji) aby podporovat svuj vlasní kraj.

Protoţe migrace do hl.m.Prahy a Středoceského kraje je puměrně vysoká. Zbyvá moţnost 50

rozvoje. Jiné obce mají take nedostatek absolventu vysokych škol a vysoce kvalifikovanych pracovníku kteří mohli zustat v kraji a zabívat se jeho rozvojem. Jiná věc je kdyš studenti ještě na SŠ uţ vědí co chtěji v ţivotě dělat .

Jak se pohybovat a.t.d. vidím problém ve modernim vzdelani. Kde kazdé zvíře chtejí naučit vylézt na strom, ale ne počítají jiţ s tím ţe ono zvíře muţe být k tomu adaptivní a či fyzicky nedostačující a z jiných duvodu nemá moţnost dosáhnout daného cíle . Stejně je to téţ s lidmy. Po SŠ, a samozdřejmě to není tak čaté ale, po Vě student jeste nemá moc velkou představy co v ţivotě chce dělat , co ho čeká. Moc lidí si samo nemá moţnost vybírat , a z velké části za ně rozhodují rodiče . Toto je téţe problém naší zpolecnosti, který je potřeba konstruktivně řešit a skoncovat s touto nepříjemnou skutečností a najít efektivní řešení této problematiky. Začít například vysvětlením na škoách. Snaţit se v kaţdé mladé osobnosti rozvíjet člověka, a jeho telenty.

8.2 Jak najit svou vlastni cestu? 1. Vyberte, v čem by jste se rád/a seberealizovala – k čemu vas srdce táhane? 2. Zamyslete se nad tím, jaké momenty Vám v práci či v ţivote přinášejí radost 3. Uvědomte si, co se chcete v ţivotě naučit, co chcete vytvořit, a co chcete ostatním předat? 4. Pokud máterozporuplne myšlenky, sepište si všechna pro a proti na papír, uvidíte vsechno z jine perspektivy. 5. Pomoci Vam muze uvedomit si, na co jste si rád/a hrál/a jako dítě. 6. Uvedomte si v čem spočíva vaše jedinečnost- co umíte a co neumíte. Za co Vas lide ocení a o jaké sve znalosti a vlastnostise muţete opřít.

51

7. Představte si, co je Vaším snem – jak známo, sny bývají mlhavé. O něco konkréntnejší však muţete mít svou vizi – vize mívá uţ hrubé obrysy. Ke své vizi však muţete naplánovat konkretní krátkodobé cíle. A k těm uţ zbývá naplánovat jen kdy, kde, s kým a co. A proč by Váš cíl by měl být natolik lákavý, aby jste kvuli němu rano rádi vstávali. Pamatujte, ţe kdyţ něco chcete, tak něco musíte pro to udělat . 8. Názory na sebe I na své plány konfrontuje s lidmi, jejichz nazor je pro Vas prinosný. Jejich zkušenosti pro Vás mohou býti cennym zdrojem inspirace. Nebojte se jít do konfrontace s lidmi, u kterych se konfrontace obáváte. Zvaţte jijch zkušenost a prozkoumejte ji ze všech stránek. Pozorujte, co Vás na jejich nazorech rozčiluje či uvádí v nejistotu a hledejte príčiny, Obavy jsou přirozené . Teprve tehdy, kdyţ na ně najdete rešení, si budete jisti svou vlastni cestou.

Tyto praktické rady které muţe pouţít čistě teoreticky kaţdý student jakékoliv školy. A vlasně myslím ţe kdyby tohle pochopilo alespon 10% studentu,problemy s nezamestnaností by nebyli aţ tak vysoké jako jsou ted u apsolventu škol v ČR. Samozřejmě ţe pro zaměstnavatele je dulezitá praxe absolventu a z dvou absolventu , vyberou toho ktery je kvalifikovanější . Tento problém je potřeba začít , konstruktivně řešit, a tím myslím celou zemi, součastná vzdělanost je na velmy vysoké urovni ovšem né vţdy dostačující . Tento problém da se řešit, jestliţe v kazdé rodině dají svému dítěti moţnost svobodného výběru studia a jiných věcí utvářející jeho další ţivot. A začnou se zabívat problamatikou rozvojem osobnosti svých dětí. A rozvojem celé kolektivní spolecnosti.37

________________________ 37 Zdroj:http://www.cliqjobs.com/cliqdata/platy [online]

52

SEZNAM LITERATURY A DALŠÍCH ZDROJŮ [1] Souhrnná zpráva: Problémy trhu práce a politiky zaměstnanosti, listopad 2003 [2] HORALÍKOVÁ, M. Personální řízení. Praha: ČZU, PEF, 2004 [3] Ministerstvo průmyslu a sociálních věcí. Analýza zaměstnanosti 2013 [online]. 2012. Dostupné z WWW: . [4] Jiří Winkler, Mirka Wildmannová. (Evropské pracovní trhy a průmyslové vztahy 1999 ,, str.50.) [5] Mgr. Gabriela Doleţalová a Ing. Jiří Vojtěch publikace, „Potřeby zaměstnavatelů a připravenost absolventů škol, šetření v sekundárním sektoru„ – rok 2012 ( čerstvá publikace vydaná roku 2013) [6 ] SIROVÁTKA T. VED. TÝMU. Problémy trhu práce a politiky zaměstnanosti (souhrnná Zpráva z výzkumné studie MU Brno ,VÚPSV Praha, NVZF Praha listopad 2003 - www.mpsv.cz. [7] BROŢOVÁ Dagmar. Kapitoly z ekonomie trhů práce. Praha: VŠE, 2003. 133 s. ISBN 80245-1120-7 [8] Podrobněji viz. Zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti §2. [9] HALÁSKOVÁ R., Politika zaměstnanosti, 1. vydání, Ostrava: Ostravská univerzita: Filozofická fakulta, 2008, 152 s, ISBN 978-80-7368-522-5 [10] ŠIMEK M., Ekonomie trhu práce A, DSO, 1. vydání, Ostrava, VŠB-Technická univerzita Ostrava, [12]Ekonomická fakulta, 2007, 157 s, ISBN 978-80-248-1416-2 [13] ŠIMEK M., Ekonomie trhu práce A, DSO, 1. vydání, Ostrava, VŠB-Technická univerzita Ostrava, Ekonomická fakulta, 2007, 157 s, ISBN 978-80-248-1416-2 [14] Český statistický úřad. Česká republika od roku 1989 v číslech [online]. Dostupné z WWW: . [15] www.mpsv.cz [16] Ministerstvo průmyslu a obchodu [online].Dostupné z WWW: . [17] Český statistický úřad. Vývoj obyvatelstva České republiky v roce 2011 [online]. 11. 9. 2012 Dostupné z: WWW: . [18] Český statistický úřad. Průměrné mzdy v ČR a krajích v 1. čtvrtletí 2012 [online]. 7. 6.Dostupné z: WWW: < http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/p/3109-13> [19] WINKLER J., ŢIŢLAVSKÝ M., Český trh práce a evropská strategie zaměstnanosti, 2004 [20] Národní akční plán zaměstnanosti na léta 2004-2006 [online], Dostupné z . 53

[21] Přechod absolventů středních škol do terciárního vzdělávání 2011 RNDr. Michaela Kleňhová , Ing. Jiří Vojtěch [online] . [22] Potřeby zaměstnavatelů a připravenost absolventů škol – šetření v terciárním sektoru 2014 Mgr. Gabriela Doleţalová [23] Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním – 2011 Ing. Jeny Burdová Ing. Daniela Chamoutová [online] < http://www.nuov.cz/uploads/Vzdelavani_a_TP/NZabs_duben2011_pro_www.pdf>

54

SEZNAM TABULEK 1) Tabulka 1- Podíl sektorů na HDP (podle standardu kupní síly, v běţných cenách) v EU 27 a v ČR v roce 2000 a 2011 (v %).........................................................................................................................................13 2) Tabulka 3- Sektorová struktura zaměstnanosti v EU 27 a v ČR v letech 2010 a v 1. aţ 3. čtvrtletí v roce 2011 (v %)...................................................................................................................................................................16 3) Tabulka č. 3. Vybrané údaje za Středočeský kraj – zemědělství 2007-2013 r...............................................25

4) Tabulka č. 4. Vybrané údaje za Středočeský kraj - průmysl, energetika 2006-2012 r..................................26

5) Tabulka č. 5. Vybrané údaje za Hlavní město Prahu - průmysl, energetika 2006-2012 r.............................31 6) Tabulka č. 6. Vybrané údaje za Hlavní město Prahu - zemědělství 2007-2013 r. .......................................32

7) Tabulka č. 7. Struktura zaměstnanců dle sektorů v 2000 – 2005 - 2010 roku ČR a EU..............................34 8) Tabulka č. 8 Počet zaměstnanců v průmyslu v 2000 – 2010 r. ČR a EU......................................................34

55

SEZNAM OBRÁZKŮ 1) 2)

Obrázek č. 1: Členění Středočeskeho kraje (okresy) ...................................................................................29 Obrázek č. 2. Hodnoty míry nezaměstnanosti absolventů vybraných hlavních skupin oborů vzdělání v dubnu 2011......................................................................................................................................................

3)

Obrázek č. 3. Míra nezaměstnanosti absolventů středních a vyšších odborných škol a celková míra nezaměstnanosti EAO v jednotlivých krajích v dubnu 2011...........................................................................

56

SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1- Dotazník pro SŠ...........................................................................................................43 Příloha 2- Dotazník pro VŠ..........................................................................................................44 Příloha 3 - Vyhodnocení dotazníkového šetření pro SŠ................................................................45 Pokračování přílohy 3 A: Vyhodnocení dotazníkového šetření pro SŠ .......................................46 Pokračování přílohy 3 B: Vyhodnocení dotazníkového šetření pro SŠ ........................................47 Příloha 4 - Vyhodnocení dotazníkového šetření pro VŠ..............................................................48 Pokračování přílohy 4 A: Vyhodnocení dotazníkového šetření pro VŠ........................................49 Pokračování přílohy 4 B: Vyhodnocení dotazníkového šetření pro VŠ .......................................50

57

Příloha 1- Dotazník pro SŠ 1)

Jestli budete dělat maturitu? a) Ano b) Ne

2)

Budete nastupovat na VŠ? a) Ano b) Ne

3)

V jakem Sektoru byste chtěly pracovat v budoucnosti? a) Sektor sluţeb (Cestovní ruch, Ubytovaní a pohostinstvi, nemovitost a informace, b) Sekundarni sektor (Automobilovy průmysl, elektrotechnicky průmysl a.pod) c) Primarni sektor (Zemědelstvi, lesnictví)

4)

finančni sluţby a pod)

Na jaku orientacní mzdu doufáte ve vybraném vama sektoru? a) Do 10 000 Kč b) Nad 18 000 Kč c) Nad 25 000 Kč

5)

Za jakých důvodu ste si vybrali určity sektor na trhu? a)Vysoka mzda b)Velky zájem o ten sektor c)Velky veltrh práce v daném sektoru

6)

Myslíte že po ukončení VŠ budete pracovat v urcitem profile? a) Ano b) Ne

7)

Ma někdo z rodiču Vysokoškolské vzdělání? a) Ano b) Ne …………………………. Jake vzdělání? Kdo z rodiču?

8)

Mate možnost dostat po SŠ, soukromé Vysokoškolské vzdělání? a) Ano b) Ne

9)

Chtěly byste po ukončeni SŠ odjet do zahraničí pracovat nebo studovat, nebo zůstat v ČR? a) Zůstat v ČR b) odjet. Proč? c) nevím

10)

Jestli je za potřebu vůbec dostávat VŠ? a) Ano b) Ne Proč?

58

Příloha 2- Dotazník pro VŠ

1)Studujete VŠ? Jakou VŠ? a) Ano b) Ne 2) V Jakem jste ročníku? a) 1 b) 2 c) 3 d) delam Mg 9) V jakem Sektoru byste chtěly pracovat v budoucnosti? a) Sektor sluţeb (Cestovní ruch, Ubytovaní a pohostinstvi, nemovitost a informace, finančni sluţby a pod) b) Sekundarni sektor (Automobilovy průmysl, elektrotechnicky průmysl a.pod) c) Primarni sektor (Zemědelství, lesnictví) 4) Na jaku orientační mzdu doufáte ve vybraném váma sektoru? a) Do 15 000 Kč b) Nad 20 000 Kč c) Nad 30 000 Kč 5)

Za jakých důvodu ste si vybrali určity sektor na trhu? a) Vysoka mzda b) Velky zájem o tento sektor c) Velky veltrh práce v daném sektoru d) Obor VS orientovan na tento sektor e) Ve vybranem sektoru mám známe nebo rodiče

6) Myslíte že po ukončení VŠ budete pracovat v určitem profilu? a) Ano b) Ne proč? 7) Chtěly byste po ukončení VŠ odjet do zahraničí pracovat, nebo zůstat v ČR? a) Zůstat v ČR b) odjet. Proč? c) nevím

8) Proč jste začali studovat VŠ? 9)Jestli si myslite že se da pracovat ve vašem oboru bez vysokoškolského vzdělání? a) Ano b) Ne

59

Příloha 3 - Vyhodnocení dotazníkového šetření pro SŠ

1.

Jestli budete dělat maturitu?

19% ANO NE

81%

2.

Budete nastupovat na VŠ?

27%

ANO NE

73%

3.

V jakem Sektoru byste chtěly pracovat v budoucnosti

Sektor služeb

12% 17%

Sekundarni sektor

71%

Primarni sektor

60

Pokračování přílohy 3 A: Vyhodnocení dotazníkového šetření pro SŠ

4. Na jaku orientacní mzdu doufáte ve vybraném vama sektoru?

3% Do 10 000 kč

42% 55%

Nad 18 000 kč Nad 25 000 kč

5. Za jakých důvodu ste si vybrali určity sektor na trhu?

Vysoka mzda

31%

35%

Velky zájem o ten sektor Velky veltrh práce v daném sektoru

34%

6. Myslíte že po ukončení VŠ budete pracovat v urcitem profile?

34% ANO

66%

NE

61

Pokračování přílohy 3 B: Vyhodnocení dotazníkového šetření pro SŠ

7. Ma někdo z rodiču Vysokoškolské vzdělání?

38%

ANO NE

62%

8. Mate možnost dostat po SŠ, soukromé Vysokoškolské vzdělání?

ANO

46%

54%

NE

9. Chtěly byste po ukončeni SŠ odjet do zahraničí pracovat nebo studovat, nebo zůstat v ČR?

Zůstat v ČR

25 53%

Odjet. nevím

22%

10. Jestli je za potřebu vůbec dostávat VŠ?

25% ANO

75

NE

62

Příloha 4- Vyhodnocení dotazníkového šetření pro VŠ

1. Studujete VŠ? Jakou VŠ?

25%

ČVUT

25%

VŠFS

25%

VŠE

25%

VŠH

2. V Jakem jste ročníku?

8% 1

13% 21%

2

58%

3 Mg.

3. V jakem Sektoru byste chtěly pracovat v budoucnosti 1% 2%

Sektor služeb Sekundarni sektor

97%

Primarni sektor

63

Pokračování přílohy 4 A: Vyhodnocení dotazníkového šetření pro VŠ 4. Na jaku orientační mzdu doufáte ve vybraném váma sektoru?

1% 13% Do 15 000 kč Nad 20 000 kč Nad 30 000 kč

86%

5.

Za jakých důvodu ste si vybrali určity sektor na trhu?

10%

Vysoka mzda

8%

Velky zájem o tento sektor

21%

Velky veltrh práce v daném sektoru

45%

Obor VS orientovan na tento sektor

16%

Ve vybranem sektoru mám známe nebo rodiče

6. Myslíte že po ukončení VŠ budete pracovat v určitem profilu?

11%

ANO NE

89%

64

Pokračování přílohy 4 B: Vyhodnocení dotazníkového šetření pro VŠ

7. Chtěly byste po ukončení VŠ odjet do zahraničí pracovat, nebo zůstat v ČR?

27% Zůstat v ČR

47%

odjet. Proč? Nevím

26%

8. 9. Jestli si myslite že se da pracovat ve vašem oboru bez vysokoškolského vzdělání?

39%

ANO

61%

NE

38

_________________________ 38

Zdroj: vlastní zpracování na základě dotazníkového šetření

65