VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R.O.
Petra Vaňková
Předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu v oblasti Kutnohorsko
Bakalářská práce
2014
Předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu v oblasti Kutnohorsko
Bakalářská práce
Petra Vaňková
Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r.o. katedra cestovního ruchu
Studijní obor: Management destinace cestovního ruchu Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Věra Fišerová Datum odevzdání bakalářské práce: 2014-04-24 Datum obhajoby bakalářské práce: E-mail:
[email protected]
Praha 2014
Bachelor´s Dissertation
Prerequisites for the tourism development in the Kutnohorsko area
Petra Vaňková
The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Tourism Industry
Major: Destination Management in the Tourism Industry Thesis Advisor: Mgr. Věra Fišerová Date of Submission: 2014-04-24 Date of Thesis Defense: E-mail:
[email protected]
Prague 2014
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu v oblasti Kutnohorsko zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47 b zákona č. 552/2005 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o.
........…………………... Petra Vaňková V Kolíně dne 24.04.2014
Poděkování Ráda bych poděkovala paní Mgr. Věře Fišerové za vedení mé bakalářské práce. Její ochota při vzájemné spolupráci, cenné rady a poskytnuté informace mi byly oporou v průběhu celého zpracovávání bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat organizaci Průvodcovská služba Kutná Hora spol. s r.o. za poskytnuté informace, bez kterých bych se v mé práci neobešla.
Abstrakt VAŇKOVÁ, Petra. Předpoklady pro rozvoj CR v oblasti Kutnohorsko [Bakalářská práce] Vysoká škola hotelová v Praze, spol. s r.o. Praha 2014. Počet stran 47.
Práce si klade za cíl ukázat co nejvíce možností pro využití cestovního ruchu na Kutnohorsku pomocí analýzy předpokladů pro cestovní ruch v této oblasti. Uvádím konkrétní předpoklady cestovního ruchu v oblasti Kutnohorsko. Některé předpoklady cestovního ruchu jsou v současné době nedostatečně využity, a já na základě jejich významu pro cestovní ruch, doporučuji možnosti jejich lepšího využití. Cílem práce je, na základě dotazníkového šetření, zjistit aktuální informovanost potencionálního účastníka cestovního ruchu o oblasti Kutnohorsko a Kutná Hora a jejich cestovním ruchu. Na základě výsledků tohoto dotazníkového šetření doporučuji cílové skupiny, na které by se město Kutná Hora a jeho okolí mělo zaměřit. V závěru práce jsem navrhla několik možností pro lepší využití předpokladů cestovního ruchu a návrhy na zlepšení komunikačních a materiálně-technických předpokladů cestovního ruchu. Zvolený cíl mé bakalářské práce se mi podařilo naplnit. Doporučení, která uvádím v návrhové části mé práce jsou návodem, jak co nejlépe využívat předpoklady cestovního ruchu v oblasti Kutnohorsko.
Klíčová slova: analýza, cestovní ruch, dotazníkové šetření, Kutnohorsko, předpoklady cestovního ruchu, využití
Abstract VAŇKOVÁ, Petra. Prerequisites for the tourism development in the Kutnohorsko area [Bachelor´s dissertation] The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Prague 2014. Number of pages 47.
The bachelor´s dissertation aims to show the most opportunities for the use of tourism in the Kutná Hora area through the analysis of prerequisites for the tourism in this area. Mention specific prerequisites for the tourism in Kutnohorsko. Some prerequisites for the tourism are currently under- utilized, and I suggest possibilities for better utilization, on the basis of their importance for tourism. The aim of bachelor´s dissertation is based on a questionnaire survey to determine the current awareness of the potential of the tourist Kutnohorsko area and Kutná Hora area and their tourism. Based on the results of the survey I suggest target groups , which town Kutná Hora its surroundings would be foucused on. In the end , I proposed several options for better use of assumptions tourism and suggestions for improving communication and material and technical prerequisites tourism. Selected aim of my thesis, I managed to fulfill. Recommendations, which I mention in the proposal part of my bachelor´s dissertation are instructions on how to make best use of prerequisites for tourism in Kutnohorsko area.
Keywords : analysis , Kutnohorsko, prerequisites for the tourism, questionnaire survey, tourism, utilization
Obsah Seznam tabulek, ilustrací a grafů Seznam zkratek Úvod ..................................................................................................................................... 10 1. Teoreticko-metodologická část ....................................................................................... 12 1.1 Cestovní ruch ............................................................................................................. 12 1.2 Typologie cestovního ruchu ....................................................................................... 13 1.3 Předpoklady cestovního ruchu .................................................................................. 15 1.3.1 Funkčně - chronologické členění cestovního ruchu ........................................... 16 1.3.1.1 Lokalizační předpoklady rozvoje cestovního ruchu ..................................... 18 1.3.1.2 Selektivní předpoklady cestovního ruchu.................................................... 23 1.3.1.3 Realizační předpoklady cestovního ruchu ................................................... 25 1.4 Marketing cestovního ruchu ...................................................................................... 27 2. Analytická část ................................................................................................................. 30 2.1 Kutnohorsko............................................................................................................... 30 2.1.1 Kutná Hora .......................................................................................................... 30 2.2 Předpoklady cestovního ruchu na Kutnohorsku ........................................................ 31 2.2.1 Lokalizační předpoklady...................................................................................... 31 2.2.2 Selektivní předpoklady........................................................................................ 33 2.2.3 Realizační předpoklady ....................................................................................... 35 2.3 Marketingová komunikace Kutné Hory ..................................................................... 41 2.4 Dotazníkové šetření ................................................................................................... 42 2.4.1 Shrnutí dotazníkového šetření............................................................................ 48 3. Návrhová část .................................................................................................................. 50 Závěr .................................................................................................................................... 52 Literatura ............................................................................................................................. 54 Přílohy
Seznam tabulek, ilustrací a grafů Schéma 1 Schéma systému cestovního ruchu ..................................................................... 14 Schéma 2 Schéma funkčně-chronologického členění předpokladů cestovního ruchu ....... 17 Schéma 3 Schéma vztahů pólů lokalizačních předpokladů (L) k okolí ruchu:s.89 ............... 19 Schéma 4 Schéma vztahů pólů selektivních předpokladů (S) v okolí .................................. 24
Tabulka 1 Tabulka vhodnosti reliéfu pro rekreační aktivity ................................................ 20 Tabulka 2 Vybrané ukazatele okresu Kutná Hora ................................................................ 34 Tabulka 3 Vzdálenost měst od Kutné Hory .......................................................................... 35 Tabulka 4 Ceny železniční dopravy do Kutné Hory .............................................................. 37 Tabulka 5 Přehled linkového vedení MHD v Kutné Hoře .................................................... 37 Tabulka 6 Přehled ubytovacích zařízení na Kutnohorsku .................................................... 39
Graf 1 Pohlaví respondentů ................................................................................................. 43 Graf 2 Věkové rozmezí respondentů ................................................................................... 43 Graf 3 Znalost zkratky UNESCO............................................................................................ 44 Graf 4 Jak často respondenti cestují .................................................................................... 44 Graf 5 S kým respondenti nejčastěji cestují......................................................................... 45 Graf 6 Frekvence návštěvnosti Kutné Hory ......................................................................... 46 Graf 7 Informační zdroje o Kutné Hoře ............................................................................... 46 Graf 8 Důvod návštěvy Kutné Hory...................................................................................... 47 Graf 9 Faktory ovlivňující výběr ........................................................................................... 48
Seznam zkratek DPH - daň z přidané hodnoty MHD - městská hromadná doprava OSN - Organizace Spojených Národů SMS - short message service, systém krátkých zpráv TIC - turistické informační centrum UNESCO - United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization, Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu UNWTO - United Nations World Travel Organisation
Úvod Pro svou bakalářskou práci jsem zvolila téma "Předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu na Kutnohorsku", a to především proto, že cestovní ruch se stává nejdynamičtějším a nejlépe rozvíjeným ekonomickým odvětvím. Předpoklady rozvoje cestovního ruchu v destinacích poukazují na jejich potenciál. Oblast Kutnohorsko jsem zvolila z toho důvodu, že se zde nachází mnoho zajímavých atrakcí a atraktivit cestovního ruchu a analyzování této oblasti by mohlo pomoci zvětšit zájem o její návštěvnost. Cílem mé bakalářské práce je analyzovat předpoklady cestovního ruchu a zjistit jejich význam pro rozvoj cestovního ruchu na Kutnohorsku. Vybranými předpoklady se budu zabývat podrobněji, popíši jejich vlastnosti, původ, zajímavost a kde v Kutnohorsku se nacházejí. Dalším cílem mé bakalářské práce je na základě dotazníkového šetření zjistit, jak je potencionální účastník cestovního ruchu informován o oblasti Kutnohorsko a jeho cestovním ruchu, konkrétně o městě Kutná Hora, a podle výsledků doporučit, na jakou cílovou skupinu lidí by se mělo město zaměřit. Svou práci zpracovávám ve třech částech teoretické, analytické a návrhové. Hypotézu jsem zvolila tu, že oblast Kutnohorsko má obrovské předpoklady pro cestovní ruch, ale na jeho rozvoji by měla intenzivně pracovat celkovou inovací nabídky. V teoretické části definuji pojem cestovní ruch, charakteristiky cestovního ruchu a jeho typologii. Podle schématu cestovního ruchu definuji prostředí a prvky systému cestovního ruchu. Dále se zabývám pojmem předpoklady cestovního ruchu a funkčněchronologickým členěním cestovního ruchu, a to především podle P. Mariota. V analytické části začínám obecným popisem oblasti Kutnohorsko a popisem města Kutná Hora. Zabývám se analýzou lokalizačních, selektivních a realizačních předpokladů oblasti Kutnohorsko. Na základě této analýzy hodnotím, zda má oblast dostatečné předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Realizačním předpokladům se věnuji nejpodrobněji, protože tyto předpoklady nejvíce ovlivňují rozvoj cestovního ruchu a lze je, na rozdíl od lokalizačních a selektivních předpokladů, ovlivnit. Dále popisuji, jak město Kutná Hora marketingově komunikuje se svým okolím, a zabývám se propagací města v rámci sdružení a propagací v médiích. V závěru analytické části pomocí dotazníkového šetření 10
zkoumám, na jaké nejvhodnější cílové skupiny by se mělo město Kutná Hora zaměřit a jak jsou tito potencionální účastníci cestovního ruchu informovaní. V návrhové části subjektivně zhodnotím analýzu předpokladů cestovního ruchu v oblasti Kutnohorsko. Doporučím, jak využít co největší množství předpokladů cestovního ruchu. Dále uvedu několik návrhů, jak zlepšit komunikační a materiálně-technické předpoklady cestovního ruchu. Na konci zhodnotím, zda mnou stanovená hypotéza byla pravdivá nebo ne. V přílohách přikládám především obrázky kulturních památek, které uvádím v kapitole Předpoklady rozvoje cestovního ruchu na Kutnohorsku, mapu Kutnohorska a dotazník ve formátu, v jakém jsem ho předávala svým respondentům. Hlavními zdroji, ze kterých budu čerpat, jsou kniha Geografie cestovního ruchu od P. Mariota, kniha Marketing v cestovním ruchu od Dagmar Jakubíkové, spolupráce s informačním centrem v Kutné Hoře a materiály z tohoto informačního centra, internetové stránky Českého statistického úřadu, internetové stránky města Kutná Hora a stránky UNESCO.
11
1. Teoreticko-metodologická část 1.1 Cestovní ruch Cestovní ruch byl zpočátku považován za další výraz pro cestování. V dnešní době je spojován zároveň s využitím volného času, poznáváním a rekreací. Podle V. Hraly je také nazýván specifickou formou mechanického pohybu obyvatelstva, jejíž rozsah a intenzita roste. Světová organizace cestovního ruchu (UNWTO) definuje cestovní ruch jako činnost osoby, cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běžné životní prostředí, a to na dobu kratší než jeden rok, přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě. Účel cesty může být rekreace, poznávání, vzdělávání, léčení, obchod nebo sportování. Cestovní ruch lze také definovat na základě jeho pojetí. Podle sociologického pojetí jde o „sumu vztahů mezi lidmi, kteří se nacházejí přechodně v nějakém místě, a jeho obyvateli.“ R. Glücksmann Podle ekonomického pojetí „… cestovní ruch v nejužším smyslu je pohyb osob, které se dočasně vzdalují z místa svého trvalého pobytu, aby pobývali jinde za účelem uspokojení svých životních či kulturních potřeb nebo osobních přání jako spotřebitelé hospodářských a kulturních statků.“ W. Morgenrotch A v komplexním pojetí definujeme cestovní ruch jako „souhrn vztahů a jevů, které vznikají na základě cesty a pobytu místně cizích osob, pokud se pobytem nesleduje usídlení a není s ním spojena žádná výdělečná činnost.“ W. Hunziker a K. Krapf." (Hesková, 2006, stránky 10,11) "Charakteristické rysy cestovního ruchu jsou:
změna místa pobytu, cestování z místa běžného životního prostředí do místa či míst mimo běžné životní prostředí, doprava se stává nezastupitelnou součástí cestovního ruchu,
dočasný neboli přechodný pobyt v místě, které není místem běžného životního prostředí účastníka cestovního ruchu, tím se poskytování služeb přechodného 12
ubytování v nejrůznějších formách stává druhou základní a nezastupitelnou součástí cestovního ruchu,
hlavní účel cesty není výdělečná činnost v navštívené zemi, jsou tedy vyloučeny cesty za prací v pracovním poměru, ale zahrnují se služební pracovní cesty včetně účasti na kongresových akcích,
realizace se uskutečňuje převážně ve volném čase účastníka cestovního ruchu,
vytváření vztahů mezi lidmi, v místě dočasného pobytu mezi účastníky cestovního ruchu a místními obyvateli, mezi účastníky cestovního ruchu navzájem a mezi účastníky cestovního ruchu a zprostředkovateli." (Hrala, 2001, stránky 43,44)
1.2 Typologie cestovního ruchu Teorie cestovního ruchu rozlišuje formy a druhy cestovního ruchu. U forem cestovního ruchu se uplatňují motivační hlediska a hledání motivů pro účast na cestovním ruchu. Hledisko způsobu realizace v závislosti na konkrétních podmínkách se uplatňuje u druhů cestovního ruchu. V praxi se obě kritéria prolínají, a proto je pro členění cestovního ruchu používán pojem typ cestovního ruchu. Podle M. Heskové se typy neboli formy a druhy cestovního ruchu člení podle motivace k účasti, místa realizace, vztahu k platební bilanci státu, délky pobytu, věku účastníků, způsobu zabezpečení cesty a financování, charakteru místa pobytu, ročního období a vlivu na životní prostředí. Formy cestovního ruchu podle motivace k účasti jsou rekreační cestovní ruch, kulturněpoznávací cestovní ruch, zdravotně orientovaný cestovní ruch, cestovní ruch se společenskými motivy, sportovně orientovaný cestovní ruch, dobrodružný cestovní ruch, lovecký a rybolovný cestovní ruch, cestovní ruch s profesní motivací a specificky orientovaný cestovní ruch. Další možnost, jak dělit cestovní ruch, je podle místa realizace, věku, zabezpečení cesty, způsobu financování a vlivu na životní prostředí. UNWTO člení cestovní ruch na volný čas a rekreaci, návštěvu známých a příbuzných, obchod a profesionální zájmy, zdravotní cestovní ruch, náboženský a poutní cestovní ruch a ostatní formy cestovního ruchu.
13
V následujícím obrázku uvádím schéma systému cestovního ruchu, rozebírám nadřazené a rovnocenné systémy a jejich prostředí. Schéma 1 Schéma systému cestovního ruchu Ekonomické prostředí
Informační prostředí
Systém CR Prvky systému - účastník - cílové místo - podniky, firmy - instituce
Kulturněhistorické prostředí
Technologické prostředí
Politické prostředí
Sociální prostředí
Péče o zdraví
Ekologické prostředí
Zdroj: Turismus 1, ATTL, Pavel a Karel NEJDL. Turismus I. 2004, s.29
Ekonomické prostředí má funkci účasti na tvorbě hodnot, vztahu ke státnímu rozpočtu, vztahu k platební bilanci státu, vytváření podnikatelských a pracovních příležitostí a podpory regionálního rozvoje. Sociální prostředí garantuje pro všechny pracovně aktivní občany volný čas a zákonné odměny za odvedenou práci. Podporuje specifické sociální skupiny, jako jsou například rodiny s dětmi a studenti. Zajišťuje lidi po skončení jejich hlavní pracovní činnosti penzijním systémem a podílí se na prevenci a ochraně zdraví obyvatelstva systémem zdravotního pojištění. Technologické prostředí a technologický pokrok ovlivňují zejména dopravu a požadavky cestovního ruchu na její hromadnost, bezpečnost, rychlost, kulturu a kvalitu a ovlivňuje požadavky na ubytování, jako jsou například topení, klimatizace, internetové připojení a bezpečnost zákazníků. 14
Informační prostředí je v dnešní době převážně internet, jakožto fenomén 21. století. Politické prostředí je významnou součástí předpokladů cestovního ruchu a hraje vysokou roli při porozumění účastníkem cestovního ruchu. Ekologické prostředí a cestovní ruch na sebe navzájem trvale působí. WTO definuje udržitelný cestovní ruch jako cestovní ruch, který uspokojuje současné potřeby jeho účastníků a hostitelských regionů a současně ochraňuje a rozšiřuje možnosti pro budoucnost. Kulturně historické prostředí je tvořeno památkovými a historickými objekty a historickou architekturou obecně, kulturními a společenskými akcemi souvisejícími s historií, hudební akce, divadelní akce, festivaly, přehlídky, umělecké sbírky nebo kulturní památníky. Péče o zdraví je spjata s obnovou duševních a fyzických sil člověka. Specifickou formou péče o zdraví je lázeňský cestovní ruch.
1.3 Předpoklady cestovního ruchu "Bezprostředně po zjištění existence a rychlého tempa rozvoje a růstu cestovního ruchu se začalo pátrat po okolnostech a podmínkách, které ovlivnily jeho vznik, rozvoj a rozšíření. V souvislosti s tímto zjištěním se vytvořil okruh problémů zaměřených na problematiku předpokladů cestovního ruchu." (MARIOT, 1983, str. 24) Velké množství autorů geografických výzkumů cestovního ruchu se zabývalo předpoklady rozvoje cestovního ruchu. Z těchto výzkumů lze vybrat činitele, kteří se mnoha způsoby podílejí na vytváření možností rozvoje cestovního ruchu. "Jedná se především o polohu území, reliéf, klima, vodstvo, rostlinstvo, živočišstvo, kulturně-historické památky, hospodářskou situace, komunikační poměr a materiálnětechnickou základnu cestovního ruchu." (MARIOT, 1983, str. 82) Předpoklady lze také zjišťovat pomocí činitelů formujících cestovní ruch dle významného teoretika H. Posera, který rozlišuje tři skupiny činitelů - základní, podporující a brzdící. Vybrala jsem několik z nich a blíže rozvádím základní skupinu činitelů.
poloha navštěvovaného místa,
rozdíly v charakteru krajiny navštěvovaného místa a místa trvalého bydliště,
majetkové poměry a velikost příjmů obyvatel,
psychologické podněty obyvatel a propagace, 15
vzdálenosti a možnosti dopravního spojení s průmyslovými a obytnými centry,
počet, hustota, věková a sociální struktura obyvatelstva v okolí navštěvovaného místa,
vliv politických hranic. (VYSTOUPIL & ŠAUER, 2006, stránky 44,45)
Základní předpoklady vývoje cestovního ruchu jsou:
svoboda pohybu,
existence volného času,
existence potenciálu cestovního ruchu,
dostatečný rozvoj dopravy a techniky umožňující výstavbu nezbytných zařízení pro cestovní ruch,
uspokojení základních životních potřeb, které umožňuje uspokojovat méně významné potřeby. (VYSTOUPIL & ŠAUER, 2006, stránky 44,45)
1.3.1 Funkčně - chronologické členění cestovního ruchu Mariotova definice cestovního ruchu uvádí, že P. Mariot pokládá za cestovní ruch společenskou aktivitu, která podmiňuje přemisťování obyvatelstva do částí krajinné sféry, charakterizovaných interakcemi krajinných prvků, schopných vyvolat dočasnou změnu místa pobytu. "Toto členění a hodnocení charakterizuje úsilí identifikovat úlohu i té části území, kde se cestovní ruch nevyskytuje. To znamená, že lze zkoumat předpoklady jak části území s výskytem, tak i bez výskytu cestovního ruchu. Vzhledem k rozsahu těchto dvou možností funkčně-chronologického přístupu k analýzám cestovního ruchu můžeme členění rozdělit na dvě části - užší funkční pohled a širší funkční pohled na cestovní ruch." (MARIOT, 1983, str. 84) Širší funkční pohled na cestovní ruch může vést k zajímavým výsledkům, že jedna část předpokladů cestovního ruchu se váže na místa jeho lokalizace a druhá část vstupuje mimo tyto oblasti. O tom, do jaké skupiny různí činitelé cestovního ruchu patří, lze rozhodnout až po provedení podrobnější analýzy jednotlivých komponentů komplexu předpokladů cestovního ruchu. "Východisko této analýzy tvoří komplex předpokladů cestovního ruchu odvozený z výsledků geografických výzkumů cestovního ruchu. Tento komplex byl 16
upraven tak, aby se vyloučilo tematické překrývání komponentů." (MARIOT, 1983, stránky 86,87) Do takto upraveného komplexu předpokladů cestovního ruchu ve smyslu tradičního dělení patří přírodní předpoklady, kterými podle P. Mariota jsou reliéf, klima, vodstvo, rostlinstvo a živočišstvo, kulturně-historické předpoklady - stavební památky, lidová kultura a další kulturně-historické předpoklady a společenské předpoklady, které jsou demografické, urbanizační, hospodářské, sociální, politické, komunikační a dále materiálně-technická základna cestovního ruchu. Výsledkem toho je, že komponenty tohoto komplexu předpokladů cestovního ruchu hrají při určování lokalizace, objemu, časového průběhu a struktury cestovního ruchu rozdílné úlohy. Z tohoto hlediska lze komponenty komplexu předpokladů cestovního ruchu rozdělit do třech základních skupin. Pro lepší přehlednost je uvádím v následujícím diagramu.
lokalizační předpoklady cestovního ruchu;
selektivní předpoklady cestovního ruchu;
realizační předpoklady cestovního ruchu.
Schéma 2 Schéma funkčně-chronologického členění předpokladů cestovního ruchu PŘEDPOKLADY CESTOVNÍHO RUCHU Lokalizační předpoklady
Přírodní
Kulturněmunicipální
Selektivní předpoklady
Urbanizační
Demografické
Realizační předpoklady
Sociologické
Reliéf
Kulturní památky
Hustota sídel
Hustota obyvatelstva
Ekonomická aktivita
Klima
Centrální instituce
Velikost sídel
Věková struktura obyvatelstva
Sociální příslušnost
Vodstvo
Zástavba sídel
Struktura obyvatelstva podle pohlaví
Rostlinstvo
Bytový fond
Živočišstvo
Textura a struktura komunikační sítě
Ubytovací zařízení
Dostupnost území
Stravovavcí a zábavní zařízení
Dopravní zařízení
Vzdělání
Jiné zařízení materiálnětechnické základny
Počet a struktura členů domácnosti
17
Materiálnětechnická základna
Vlastnictví auta objektu individuální rekreace
Průměrný říjem na člena domácnost
Zdroj: P. MARIOT;Geografie cestovního ruchu:s.88
Komunikační
1.3.1.1 Lokalizační předpoklady rozvoje cestovního ruchu Lokalizační předpoklady vytvářejí fyzickou strukturu územního uspořádání cestovního ruchu. Tato struktura rozhoduje o způsobu využívání daného prostředí, a to dle přírodních možností či povahy a kvality společenských atraktivit. Atraktivity určují potenciál cestovního ruchu v dané oblasti. Lokalizační podmínky vytvářejí jen určité předpoklady, o jejich využití v cestovním ruchu rozhodují selektivní a realizační předpoklady. "Přírodní předpoklady rozvoje cestovního ruchu mají stacionární charakter, který vytváří předpoklady pro konkrétní formy cestovního ruchu. Jde o jednotlivé přírodní atraktivity významné svou ojedinělostí a výjimečností. Mezi základní patří reliéf a morfologické poměry, klimatické poměry, hydrologické poměry, rostlinstvo a živočišstvo." (VYSTOUPIL & ŠAUER, 2006, stránky 53,54) "Kulturně-municipální předpoklady rozvoje cestovního ruchu jsou součástí potenciálu krajiny, jsou výsledkem lidské činnosti, určují způsob jejího využívání. V turisticky přitažlivých oblastech využívaných k dlouhodobé rekreaci doplňují přírodní atraktivity. Tyto předpoklady mají tři podskupiny, kulturně-historické památky, kulturní zařízení a společenské akce, sportovní a zábavní zařízení neboli parky." (VYSTOUPIL & ŠAUER, 2006, stránky 53,54) Jsou to tedy dvě odlišné části komplexu předpokladů cestovního ruchu, přírodní a člověkem vytvořené. Obě tyto části však hrají podobnou úlohu při určování rozmístění cestovního ruchu, a ta se liší od úlohy dalších předpokladů cestovního ruchu. Jejich schopnost ovlivňovat lokalizaci cestovního ruchu vyplývá především z úlohy, kterou cestovní ruch plní v životě společnosti. To znamená umožnit regeneraci fyzických a psychických sil člověka. Tedy když důležitým předpokladem regenerace je změna zažitého stereotypu, pohybového, ale i ostatních, určovaných změnou nejbližšího prostředí i širšího okolí, jsou pro lokalizaci cestovního ruchu nejvhodnější také činitelé, kteří nejlépe umožňují změnu těchto stereotypů. Výskyt cestovního ruchu se proto úzce váže na rozšíření nejpříznivějších hodnot, charakterizujících tyto možnosti.
18
Schéma 3 Schéma vztahů pólů lokalizačních předpokladů (L) k okolí
L Zdroj: P. MARIOT;Geografie cestovního ruchu:s.89
"Z metodického hlediska představuje vyčlenění této skupiny předpokladů cestovního ruchu osobitý přínos. Hodnocení lokalizačních předpokladů umožňuje vyjádřit potenciál krajiny pro cestovní ruch." (MARIOT, 1983, stránky 89,90) Tato vlastnost lokalizačních předpokladů je důležitá obzvlášť při řešení problémů, které mají určit možnosti využívání krajiny. Nyní se budu zabývat hodnocením přírodních lokalizačních předpokladů cestovního ruchu podle různých kritérií. Reliéf Reliéf a jeho různorodost určuje hlavní oblasti výskytu cestovního ruchu. Reliéf potvrzuje zběžný pohled na vztahy mezi rozmístěním vnitrozemských středisek cestovního ruchu a určitými typy - charakteristikami reliéfu. Ze vztahu mezi reliéfem a cestovním ruchem vyplývá, že k základním charakteristikám, které vyjadřují různé vlastnosti reliéfu a mají vliv na rozšíření a kvalitu podmínek pro rozvoj cestovního ruchu, můžeme zařadit:
nadmořskou výšku území;
relativní výškovou členitost reliéfu;
střední úhel sklonu reliéfu;
expozici reliéfu;
výskyt kontrastních forem reliéfu, které jsou atraktivní z hlediska cestovního ruchu; 19
estetická hodnota výhledů do okolí. (MARIOT, 1983, str. 94)
E. Mazůr a V. Mazůrová vytvořili na základě analýz podklady, jak lze reliéf rozlišovat:
roviny s relativní výškovou členitostí 0-30 m;
pahorkatiny s relativní výškovou členitostí 31-100 m;
nižší vrchoviny s relativní výškovou členitostí 101-180 m;
vyšší vrchoviny s relativní výškovou členitostí 181-310 m;
nižší pohoří s relativní výškovou členitostí 311-470 m;
vyšší pohoří a velehory s relativní výškovou členitostí 471-640 m.
Všeobecně platí, že čím je relativní výšková členitost větší, tím je i atraktivnost reliéfu z hlediska cestovního ruchu větší. Nyní uvedu v tabulce nejvýznamnější rekreační aktivity, které je možno v různých úrovních reliéfu praktikovat. Tabulka 1 Tabulka vhodnosti reliéfu pro rekreační aktivity Relativní výšková členitost reliéfu (v m)
Střední úhel skolnu ve stupních
0-30 0 až 6
31-100
101-180
a, b, c, e, f, a, c, e, f, g, h, i, j a, c, d, e, f, i, j g, h, i, j, l
6 až 10
-
a, c, d, e, f, i
a, c, d, e, j
10 až 14
-
-
e, d, m, n
14 až 19
-
-
-
19 až 29 nad 29
-
-
-
a=chataření b=míčové hry
g=mototuristika h=cykloturistika
c=pasivní odpočinek
i=rybolov
d=turistika e=lov f=zahrádkaření
j=vodní sporty k=horolezectví l=bruslení
181-310 311-470 nad 470 -
-
-
c, d
-
-
c, d, m, n c, d, m, n
-
c, d, m, n c, d, m, n k, m, n -
k k
k -
m=lyžování n=sáňkování
Zdroj: P. MARIOT;Geografie cestovního ruchu:s.90
Z tabulky vyplývá, že reliéf nemá větší vliv na turistiku, lov, mototuristiku, cykloturistiku, rybolov, vodní sporty, horolezectví a bruslení. Chataření, míčové hry, pasivní odpočinek a zahrádkaření upřednostňují jižní, jihovýchodní a jihozápadní expozici reliéfu. Lyžování a sáňkování vhodně využívají orientaci na sever. 20
U reliéfu rozlišujeme také jeho kontrastní formy, které jsou atraktivní z hlediska cestovního ruchu. Patří k nim především ty kontrastní formy, které svým původem, tvarem nebo jinou osobitou vlastností vzbuzují zájem účastníků cestovního ruchu. "Rozlišují se tři kontrastní formy reliéfu. První je bodová, která obsahuje výrazné vrcholy, jeskyně, vodopády a další zajímavé přírodní útvary. Druhá je liniová, ve které jsou údolí, lesy, meandry řek, vrcholy, skály. Třetí ke plošná, jejímž obsahem jsou skalnatá místa a krasy." (MARIOT, 1983, str. 98) Klima Klima je dalším komponentem skupiny lokalizačních předpokladů cestovního ruchu, který významně ovlivňuje jeho rozšíření. "Při hodnocení vlivů klimatu na rozvoj cestovního ruchu v mírném klimatickém pásmu můžeme klimatické prvky, které ovlivňují rozvoj cestovního ruchu, roztřídit podle významu na teplotu vzduchu, sněhovou pokrývku, sluneční svit, mlhu, povětrnostní podmínky, srážky a klimatické inverze." (MARIOT, 1983, stránky 100,101) Musím zdůraznit, že vztah hodnot charakterizujících vlivy teplotního režimu a srážek na cestovní ruch se v průběhu roku mění, a to hlavně v zimním období, kdy je určují opačné vlivy než v období letním. Vodstvo Vodstvo má, na rozdíl od reliéfu a klimatu, předpoklady cestovního ruchu formované příznivými hydrologickými podmínkami pouze bodové, liniové nebo územní výrazné ohraničení teritoriální dimenze. Z pohledu funkčně-chronologického členění lze vodstvo rozdělit na podzemní vody a povrchové vody. Cestovní ruch nejvíce ovlivňují termální a minerální prameny s balneologickými účinky. Ovšem také prameny vod, které nemají léčivé účinky, pozitivně ovlivňují potenciál krajiny pro cestovní ruch. "Při hodnocení vlivů podzemních vod na rozvoj cestovního ruchu mohou být použita tato kritéria:
vydatnost pramenů;
teplota vody;
chemické složení vody; 21
léčivé účinky vody;
forma vývěru pramene." (MARIOT, 1983, stránky 108,109)
"Při hodnocení vlivů povrchových vod na rozvoj cestovního ruchu se obvykle používají charakteristiky, kterými jsou teplota vody v jednotlivých měsících ve stupních Celsia, čistota vody, hloubka vody v centimetrech, kvalita dna, členitost, výška a charakter břehů (kamenité, pískové, hlinité, jílovité) a rozloha ploch na pobřeží, které se dají využít pro cestovní ruch (pláže, atrakce, zařízení)." (MARIOT, 1983, stránky 109,110) U vodních nádrží se charakteristiky doplňují o rozlohu nádrže v hektarech a délku břehů nádrže v metrech. Tato typologie umožňuje rozlišovat vodní nádrže a vodní toky nebo jejich úseky s:
celostátní atraktivností;
regionální atraktivností;
lokální atraktivností.
Rostlinstvo Vztah mezi rostlinstvem a cestovním ruchem je určen skutečností, že rostlinstvo významně ovlivňuje krajinu, a to je podstatné pro atraktivnost destinace. Další podstatným ukazatelem je vliv rostlinstva na rozvoj cestovního ruchu zdravotními účinky působícími na člověka. Hodnocení významu rostlinstva se provádí pomocí hodnocení jeho atraktivnosti a rekreačního využívání. Například lesní porosty představují hlavní zájem účastníků cestovního ruchu. Pro hodnocení je používá rozloha zalesněné plochy, délka okrajů lesů, vlastnosti porostů apod. Zvláštní skupinou jsou národní parky, chráněné krajinné oblasti, přírodní rezervace apod. Při hodnocení jejich významu je ochranářský význam větší, než atraktivnost cestovního ruchu.
Živočišstvo Vliv živočišstva na cestovní ruch určují především možnosti pro jeho využití. Těmito možnostmi jsou myslivost, rybolov, rezervace chráněné zvěře nebo zoologické zahrady. Tyto aktivity jsou často spojovány s jinými činnostmi souvisejícími s dalšími lokalizačními předpoklady, a to hlavně z toho důvodu, že účast na cestovním ruchu při těchto činnostech je nízký.
22
Nyní se budu zabývat hodnocením přírodních lokalizačních předpokladů cestovního ruchu podle různých kritérií. "Kulturně-municipální předpoklady cestovního ruchu přispívají k lokalizaci sídel, která vystupují jako střediska s obytnou, administrativní a výrobní funkcí. Při hodnocení kulturně-municipálních předpokladů cestovního ruchu se rozlišují dvě odlišné podskupiny. Těmito podskupinami jsou to kulturní památky a centrální instituce." (MARIOT, 1983, str. 125) Kulturní památky vyvolávají svojí atraktivností účast obyvatelstva na odpočinkových formách cestovního ruchu. Při jejich hodnocení je podstatné zhodnotit jejich atraktivnost z hlediska mezinárodního, celostátního, regionálního a lokálního. Podle P. Mariota se kulturní památky rozdělují na národní kulturní památky, památkové rezervace, národní historické památky, uměleckohistorické památky a památky lidové kultury. Centrální instituce jsou podnětem pro vznik zaměstnaneckého cestovního ruchu, jako je služební, kongresový nebo incentivní cestovní ruch. K hodnocení kulturně-municipálních předpokladů cestovního ruchu je třeba funkčněchronologický přístup k atraktivitám a zhodnocení vlivu jednotlivých míst a obcí na cestovní ruch. 1.3.1.2 Selektivní předpoklady cestovního ruchu Selektivní předpoklady podporují vznik a rozvoj cestovního ruchu ovlivňováním počtu účastníků cestovního ruchu - stimulují poptávku. Skupinu selektivních předpokladů tvoří tedy ty předpoklady cestovního ruchu, které podle různých kritérii určují, kdo a jak často se účastní na cestovním ruchu. Dále se dělí na:
demografické faktory, popisující stálé obyvatelstvo v destinaci, jeho stárnutí, růst počtu důchodců, pokles porodnosti, růst rozvodovosti, růst monodomácností 1, růst bezdětných domácností a růst vzdělání. Rozdílné demografické složení obyvatelstva má vliv na intenzitu účasti na cestovním ruchu i na specifické druhy aktivit volného času,
politické faktory, kdy se státy rozdělují podle stupně rizika do pěti skupin na bezpečné státy, státy s mírným rizikem, státy se zvýšeným rizikem, nebezpečné
1
domácnost svobodného člověka
23
státy a státy bez možnosti cestovat. Mezi další vlivy můžeme zařadit náboženské vlivy a mezinárodní terorismus,
urbanizační faktory, vysvětlující rozdílnost rekreačních aktivit venkovského a městského obyvatelstva, které se liší také podle velikosti města či obce a jeho funkcí, socioekonomické struktury,
ekonomické faktory, představující zásadní faktory, mezi které patří životní úroveň a objem fondu volného času,
administrativní faktory, buď pomáhající nebo bránící rozvoji cestovního ruchu v destinaci,
sociologické faktory, zabývající se tím, zda je společnost bohatá, konzumní, volného času, mobilní, byrokratická, vzdělaná, pluralistická neboli mnohovrstvá a technická,
ekologické faktory, které mohou mít pozitivní i negativní vliv na cestovní ruch; pozitivním vlivem na cestovní ruch je vytváření kulturního životního prostředí, pomoc při jeho ochraně a zároveň životní prostředí ovlivňuje cestovní ruch,
personální faktory, zajišťující růst pracovních příležitostí. (VYSTOUPIL & ŠAUER, 2006, stránky 45,46),
Schéma 4 Schéma vztahů pólů selektivních předpokladů (S) v okolí
S Zdroj: P. MARIOT;Geografie cestovního ruchu:s.90
24
1.3.1.3 Realizační předpoklady cestovního ruchu Realizační předpoklady zabezpečují účast na cestovním ruchu v rekreačních prostorech, které mají vhodné lokalizační a selektivní podmínky. Tyto podmínky umožňují uskutečnění cestovního ruchu. Na rozdíl od předchozích potenciálních lokalizačních a selektivních podmínek vyjadřují reálný stav. Realizační předpoklady se podle V. Hraly dále dělí na komunikační a materiálně-technické.
Komunikační předpoklady Podle V. Hraly je nejdůležitější rolí komunikačních předpokladů minimalizace časových ztrát, které vznikají při přesunu účastníku mezi místem trvalého pobytu a destinací, kterou chtějí navštívit. Při hodnocení je třeba sledovat závislost mezi délkou trvání přístupové cesty a délkou pobytu, je nutné rozlišovat různé druhy dopravních prostředků. Hodnocení komunikačních poměrů musí vycházet z analýzy sítě komunikací a analýzy dostupnosti daného území. Komunikační předpoklady textury a struktury komunikační sítě se hodnotí podle rozmístění a hierarchie silničních, železničních, leteckých a vodních komunikací. Silniční komunikace se analyzují z hlediska jejich rozsahu, průměrné šířky povrchu, kvality povrchu a spojovací funkce mezi územími mimo oblast, kterou se zabýváme. Podle tohoto hodnocení je silniční komunikace s větším rozsahem a kvalitou častěji využívána z hlediska cestovního ruchu. Při cestování z větší vzdálenosti je také důležité, aby byla u komunikací přítomna specifická zařízení cestovního ruchu jako jsou motely, motoresty, benzinové stanice, restaurační zařízení a další podobná zařízení. Podle P. Mariota může, na rozdíl od textury a struktury komunikačních síti, analýza dostupnosti území hodnotit i ty části území, které nejsou v bezprostřední blízkosti dopravních komunikací. Dostupnost může být hodnocena podle toho, kolik druhů dopravy musí účastník cestovního ruchu zkombinovat, aby se dopravil do cílové lokality, podle všeobecné dostupnosti území a dostupnosti jednotlivých selektivních nebo lokalizačních předpokladů a podobně. Kromě vzdálenosti je důležitou částí také časová dostupnost území.
25
Materiálně-technické předpoklady Údaje o materiálně-technické základně cestovního ruchu informují o jejím rozmístění, stavu, struktuře a kapacitě. Tyto podklady jsou důležité pro analýzu území, protože umožňují určit intenzitu cestovního ruchu a limitují výkony zařízení, sloužících účastníkům cestovního ruchu. Podle V. Hraly i P. Mariota mohou být rozlišovány čtyři druhy zařízení materiálnětechnické základny cestovního ruchu, a to ubytovací zařízení, stravovací a zábavní zařízení, dopravní zařízení a ostatní zařízení využívaná pro cestovní ruch. Ubytovací zařízení rozvíjejí cestovní ruch hlavně tím, že umožňují účastníkům cestovního ruchu pobývat v destinaci déle než jeden den. Podle M. Heskové se ubytovací zařízení dělí podle standardu poskytovaných služeb (penziony, hotely, motely a další) a podle ubytovací kapacity zařízení a podle sezónnosti (letní, zimní, celoroční). Vlivy na rozvoj cestovního ruchu stravovacích a zábavních zařízení jsou slabší než vlivy ubytovacích zařízení. Tento stav lze pozorovat hlavně na místech, kde se vyskytují jen stravovací a zábavní zařízení. Tedy tam, kde účastníci cestovního ruchu nemají možnost ubytování. Intenzita návštěvnosti těchto míst je tedy vysoká, ale délka pobytu je omezena nejvíce na dvanáct hodin. Společný výskyt ubytovacích a zábavních a stravovacích zařízení umožňuje vznik středisek cestovního ruchu. Dopravní zařízení cestovního ruchu jsou zařízení, která ulehčují účast na různých rekreačních aktivitách. Jsou to především horská dopravní zařízení, jako výtahy, vleky a lanovky, která umožňují bez fyzické námahy překonávat výškové rozdíly. Dalšími zařízeními materiálně-technické základny jsou ta zařízení, která bezprostředně podporují rozvoj cestovního ruchu. Hlavní jsou sportovní zařízení, například fitness centra, bazény, sportovní haly, ale i sauny, solária a kosmetická a relaxační centra. Podle P. Mariota slouží tato zařízení ve střediscích cestovního ruchu jako místa, ve kterých dochází k větší krátkodobé koncentraci účastníků cestovního ruchu.
26
1.4 Marketing cestovního ruchu Definic marketingu je několik, já uvádím definici Americké marketingové asociace a definici z výkladového slovníku cestovního ruchu. Definice Americké marketingové asociace z roku 2004 říká, že "marketing je jednou z činností vykonávaných organizacemi a sadou procesů pro vytváření, sdělení a poskytnutí hodnoty zákazníkům a pro řízení vztahů se zákazníky takovým způsobem, z něhož má prospěch organizace a zájmové skupiny s ní spojené. " (Jakubíková, 2012, str. 44) Výkladový slovník cestovního ruchu definuje pojem marketing jako sociální a manažerský proces, v němž jednotlivci a skupiny získají, co potřebují nebo chtějí prostřednictvím vytváření a výměny produktů a peněz s ostatními. V práci se zaměřuji na marketingové komunikace, které jsou úzce spjaty s pojmem marketingový mix. "Marketingový mix je soubor marketingových nástrojů, které firma využívá k tomu, aby dosáhla marketingových cílů na cílovém trhu a je jedním z nejdůležitějších základů marketingové strategie organizace v rámci řízení marketingu a prodeje." (https://managementmania.com/cs/marketingovy-mix-4p) Podoba marketingového mixu se skládá ze čtyř prvků, které se také nazývají 4P. Tyto prvky jsou product, price, place a promotion, česky produkt, cena, místo a distribuce a marketingová komunikace. V této kapitole se zaměřuji na poslední "P", tedy marketingové komunikace. Výkladový slovník cestovního ruchu definuje marketingové komunikace jako "plánovitý kontinuální proces komunikace mezi firmou a potencionálním zákazníkem." (Pásková M., 2012, str. 329) Marketingová komunikace má v cestovním ruchu velice důležitou úlohu, dalo by se říci, že ovlivňuje samotný cestovní ruch. "Marketingová komunikace využívá různá komunikační média, obsahy sdělení, jsou plánovány její frekvence a termíny a je důležitou součástí marketingových nástrojů, a to hlavně propagace." (Ottova všeobecná encyklopedie, 2003, str. 28)
27
Podle Dagmar Jakubíkové se obsah marketingové komunikace vyjadřuje pomocí 5M, mission neboli poslání, message, což je sdělení, slovem, obrazem, hudbou nebo gesty srozumitelně pro cílovou skupinu, media a jejich použití pomocí TV, rádia, internetu nebo tisku, money neboli peníze a measurement, což je měření výsledků. Destinace marketingově komunikují se svým okolím hlavně třemi způsoby - reklamou, podporou prodeje a public relations2. V cestovním ruchu se o marketingové komunikování starají turistická informační centra a průvodcovské služby. Turistická informační centra v České republice jsou spravována pod záštitou Asociace turistických informačních center České republiky. Tato asociace definuje funkci turistického informační centra jako součást informačního systému cestovního ruchu, která zahrnuje odbornou pracovní sílu, technické prostředky a vybavení, provozní finance a obecně platné systémové normy a pravidla. Dagmar Jakubíková definuje turistické informační centrum jako účelové zařízení, které poskytuje informace, někdy i služby, ze všech oblastí souvisejících s cestovním ruchem. Slouží pro potřeby návštěvníků a rezidentů. Turistické informační centrum, dále jen TIC, plní pět funkcí. "První funkcí je shromažďování informací na základě zásad dokumentační činnosti stanovených TIC a vytváření komplexní databanky cestovního ruchu dané oblasti. Databanka obsahuje turistické, kulturní a všeobecné informace o oblasti působení, atraktivitách, ubytovacích a stravovacích možnostech, dopravě, obchodní síti a kulturních či sportovních programech. Druhou funkcí je, že TIC poskytuje všemi dostupnými formami veřejnosti informace uložené v databance. Třetí funkce TIC je možnost při výkonu své činnosti nabízet další služby související s cestovním ruchem, například působit jako cestovní agentura, jestliže to nenaruší komplexnost, objektivitu a kvalitu poskytovaných služeb. Podstatou čtvrté funkce je, že TIC je otevřeno po celý rok či v sezóně, otevírací doba je minimálně pět dní v týdnu a poskytuje bezplatné verbální informace minimálně v jednom světovém jazyce. Poslední funkcí TIC je prezentování destinace cestovního ruchu na odborných akcích a veletrzích." (Jakubíková, 2012, str. 33) Turistické centrum je nejdůležitější částí praktické propagace města, regionu i celé České republiky. Jeho náplní práce je zdarma poskytovat důležité informace účastníkům 2
vztahy s veřejností
28
cestovního ruchu, navazovat s nimi přívětivé kontakty, aby byli při pobytu v destinaci spokojeni, jejich pobyt trval co nejdelší dobu, aby v destinaci zanechali co nejvyšší útratu a v neposlední řadě, aby se do destinace opakovaně vraceli. Průvodcovská činnost je jednou ze základních služeb cestovního ruchu. CzechTourism definuje průvodcovské služby jako " doprovázení skupiny osob nebo jednotlivců, při němž je v jazyce podle jejich výběru poskytován výklad o kulturním a přírodním dědictví země. Výklad obsahuje zejména informace o kultuře, životním prostředí, jednotlivých lokalitách, místech a oblastech." (http://old.czechtourism.cz/didakticke-podklady/7-pruvodcovskacinnost-komentovana-prochazka-mistnimi-atraktivitami/) S průvodcovskou činností je také spojeno zajišťování dalších nezbytných činností, jako je doprovod skupiny osob nebo jednotlivců, vedení a kontrola itineráře nebo zajištění programu. Služby průvodce jsou poskytovány především v organizovaném cestovním ruchu, není to však podmínkou, protože i jednotlivec může využít služeb průvodcovské služby a najmout si průvodce, aby mu poskytl obvyklé služby. "Průvodce je osoba, která doprovází skupinu osob, obstarává základní informace pro hladký průběh cesty, poskytuje odborný výklad v jazyce podle volby návštěvníků o příslušné destinaci, o kulturní, přírodní, či historické památce, dále zajišťuje dodržování itineráře3 zájezdu a řádné čerpání všech zaplacených a objednaných služeb." (Jakubíková, 2012, str. 35)
3
harmonogram
29
2. Analytická část 2.1 Kutnohorsko Vybranou oblastí pro zkoumání předpokladů rozvoje cestovního ruchu je oblast Kutnohorsko. Turistická oblast Kutnohorsko se nachází přibližně osmdesát pět kilometrů východně od hlavního města Prahy. Kutnohorská krajina byla již od pradávna vyhledávanou oblastí zemědělců pro své příznivé klima a úrodnou půdu. Ve středověku přitahovala hlavně svým nerostným bohatstvím po objevení stříbra v Kutné Hoře a jejím okolí. Do oblasti Kutnohorsko patří Říčany, Kouřim, Kostelec nad Černými lesy, Jevany, Lipany, Uhlířské Janovice, Zásmuky, Kačina, Malešov, Roztěž, Čáslav, Žehušice a Kutná Hora. V analýze se zaměřím hlavně na město Kutná Hora a vybrané atraktivity a předpoklady z ostatních oblastí Kutnohorska. Mapu Kutnohorska přikládám v příloze č.1 na konci bakalářské práce.
2.1.1 Kutná Hora Ve středověku byla Kutná Hora druhé největší a nejvýznamnější město v Čechách. V současnosti je město, jako jedno z mála měst České republiky, zapsáno do seznamu památek UNESCO. Královské město vzniklo při bohatých nalezištích stříbrných rud na vyvýšenině u řeky Vrchlice v poslední třetině třináctého století. Kutná Hora se pyšní řadou architektonických slohů a zcela unikátních staveb z různých historických období. Historické jádro Kutné Hory s chrámem svaté Barbory a kostelem Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci představuje jedinečně dochovanou středověkou urbanistickou strukturu s řadou gotických, renesančních a barokních domů. Dalšími pamětihodnostmi se podrobněji zabývám v kapitole předpoklady cestovního ruchu na Kutnohorsku.
30
2.2 Předpoklady cestovního ruchu na Kutnohorsku V této kapitole se zabývám předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu podle funkčněchronologického členění. Analyzuji přítomnost lokalizačních, selektivních a realizačních předpokladů a na základě výsledků této analýzy shrnuji, zda je oblast Kutnohorsko dostatečně vybavena předpoklady pro cestovní ruch.
2.2.1 Lokalizační předpoklady V kapitole lokalizační předpoklady cestovního ruchu uvádím, že lokalizační předpoklady cestovního ruchu se dělí na přírodní a kulturně-municipální. Podle tohoto dělení nyní rozebírám konkrétní předpoklady v oblasti Kutnohorsko. Reliéf oblasti Kutnohorsko je převážně mírný a rovinatý, jeho průměrná nadmořská výška je dvě stě šedesát metrů a kontrastní formy reliéfu se v něm nacházejí pouze v nepatrné míře. Podle podkladů pro rozlišování reliéfu E. Mazůra a V. Mazůrové se tedy jedná o nižší až vyšší vrchovinu s relativní výškovou členitostí. Na základě obrázku číslo pět můžeme tedy zhodnotit, že reliéf oblasti Kutnohorsko je vhodný pouze pro vybrané rekreační aktivity, jako je chataření, pasivní odpočinek, turistika, zahrádkaření, mototuristika, cykloturistika, rybolov a lov. Klima Kutnohorska se v průběhu roku mění podle ročních období, což je nutné zdůraznit při hodnocení klimatu vždy. Klima, které víc svědčí cestovnímu ruchu na Kutnohorsku, je klima jarní a letní. Při hodnocení vodstva na Kutnohorsku můžeme s jistotou vyloučit přítomnost podzemních léčivých pramenů. V povrchových vodách už má však Kutnohorsko zastoupení. Nejvýznamnějším tokem je řeka Vrchlice. Jako další povrchové vody bych uvedla Vyžlovský rybník, Mokřadní prameniště u Býchor, Svojšický rybník, Kouřimku, Šemberu a Jevanské rybníky. Jedná se hlavně o vodní plochy s jílovitým nebo hlinitým dnem a břehy. Musím zdůraznit, že tyto vodní plochy mají pouze lokální atraktivnost, tedy výrazně neovlivňují cestovní ruch na Kutnohorsku. Z hlediska rostlinstva je Kutnohorsko populární hlavně díky rozsáhlým ovocným sadům po celém okolí, ale největší atraktivitou, která ovlivňuje cestovní ruch, je Zámecký park ve Žlebech.
31
Jak uvádím v teoretické části, živočišstvo a aktivity s ním související jsou často spojovány s dalšími činnostmi. Například je tomu tak v již zmíněných Žlebech, kde se nachází zámek, zámecký park a obora, ve které jsou k vidění vzácní bílí jeleni a velké množství dravých ptáků. Kulturní památky na Kutnohorsku budu opět rozdělovat podle členěni P. Mariota. Nejvýznamnější kulturní památky se nacházejí v Kutné Hoře, a to hlavně proto, že její historické jádro je zapsáno na seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Chrám svaté Barbory je nejvyhledávanější památkou na Kutnohorsku. Jedná se o honosný chrám, zasvěcený svaté Barboře. Po chrámu svatého Víta v Praze je chrám svaté Barbory druhý nejvýznamnější v Čechách. Chrám je národní kulturní památkou a svou atraktivností spadá do skupiny mezinárodně atraktivních kulturních památek. Vlašský dvůr v Kutné Hoře byl kolem roku 1300 vystavěn hlavně pro účel vytvoření komplexu budov mincovny a královské urbury. Čtyřkřídlá gotická budova uzavírá dvůr, který byl středem provozu mincovny. Vlašský dvůr je také národní kulturní památkou, avšak na celostátní úrovni. Katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci patří k vývojově nejzávažnějším dílům české gotické architektury ze 13. století. Je v Čechách první stavbou katedrálního typu, která byla vytvořena v duchu středoevropské gotiky. Katedrála byla vypálena během husitských válek a dnešní podoby se jí dostalo teprve v 18. století, kdy ji ve stylu barokní gotiky přestavěl Jan Blažej Santini. Katedrála Nanebevzetí Panny Marie byla zapsána na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO v roce 1995. (www.turistika.cz) Naproti této katedrále je hřbitovní kostel Všech svatých s kostnicí, kde se uchovávají kosterní pozůstatky více než třiceti tisíc obětí moru a válek, uspořádané do dnešní podoby v roce 1870. Další významnou stavbou v Kutné Hoře je Jezuitská kolej, raně barokní stavba z první poloviny sedmnáctého století vybudovaná podle italského architekta D. Orsiho. Před kolejí stojí galerie barokních soch v počátku osmnáctého století od F. Bauguta. Jako další významné kulturní památky v Kutné hoře bych uvedla tvrz Hrádek, kostel svatého Jakuba, klášter Voršilek, Kamennou kašnu a Kamenný dům. Kulturní památky nacházející se mimo Kutnou Horu mají většinou regionální nebo lokální atraktivnost. Výjimkou je zámek Kačina, který má atraktivnost celostátní. Zámek je 32
nejčistší empírovou stavbou v Čechách, má tvar půlelipsy a obklopuje ho přírodně krajinářský park z roku 1789. Zámek Kačina je velice známý i tím, že se zde pořádají velkolepé svatby a hostiny. Jako významné kulturní památky Kutnohorska bych uvedla rozvaliny hradu v Říčanech, renesanční zámek v Kostelci nad Černými lesy, barokní kostel svatých Andělů v Kostelci nad Černými lesy, renesanční hřbitovní kostel svatého Jana Křtitele v Kostelci nad Černými lesy, kostel svatého Štěpána v Kouřimi, skanzen v Kouřimi - Muzeum lidových staveb s ukázkami venkovské architektury z různých částí Čech, barokní zámek Jana Šporka v Roztěži, věžovitou tvrz v Malešově, novorománský kostel Navštívení Panny Marie v Gruntě u Kutné Hory a historické centrum města Čáslav. Z funkčně-chronologického přístupu k atraktivitám Kutnohorska vyplývá, že největší vliv na cestovní ruch má město Kutná Hora a její kulturní památky, další místa s největším vlivem pak jsou zámek Kačina, skanzen v Kouřimi a památky města Kostelec nad Černými lesy. Centrální instituce na Kutnohorsku jsou Centrum pro regionální rozvoj České republiky NUTS II Střední Čechy, Okresní hygienická správa, úřady na Kutnohorsku, Průvodcovská služba Kutná Hora s.r.o. a informační centra měst.
2.2.2 Selektivní předpoklady V této kapitole rozeberu, jak Kutnohorsko stimuluje poptávku po cestovním ruchu podle selektivních předpokladů. Demografické a ekonomické faktory jsou jedny z hlavních selektivních předpokladů. Pro lepší přehled uvádím tyto informace v tabulce.
33
Tabulka 2 Vybrané ukazatele okresu Kutná Hora Vybrané ukazatele za okres Kutná Hora Měřicí jednotka Rozloha
km2
Počet obcí z toho měst Počet obyvatel
osoby
ženy
2007
2008
2009
2010
2011
2012
917
917
917
917
917
917
88
88
88
88
88
88
4
4
4
4
4
4
74 585
74 850
74 939
75 004
74 333
74 359
37 577
37 724
37 820
37 816
37 653
37 644
Obyvatelé ve věku 0 - 14
%
13,8
13,6
13,7
13,8
14,1
14,3
15 - 64
%
70,7
70,5
70,2
69,9
68,8
68,1
65 a více
%
15,5
15,8
16,2
16,4
17,1
17,7
roky
41,0
41,1
41,3
41,5
41,8
41,9
muži
39,5
39,7
39,9
40,1
40,3
40,5
ženy
42,4
42,6
42,7
43,0
43,2
43,4
Sňatky 2)
401
344
341
326
323
323
Rozvody 2)
182
197
215
209
198
182
Průměrný věk obyvatel
Pracovní síla (MPSV)
osoby
39 289
38 202
39 547
39 957
39 991
40 229
Uchazeči o zaměstnání
osoby
2 547
2 700
3 800
4 025
3 723
4 231
dosažitelní
2 404
2 602
3 738
3 974
3 684
4 215
ženy
1 429
1 491
1 890
1 963
1 919
2 158
533 6,81
661 9,45
675 9,95
673 9,21
676 10,48 8,30
se zdravotním postižením Míra registr. Nezaměstnanosti
%
538 6,12
Podíl nezaměstnaných osob
%
4,56
4,93
7,11
7,59
7,21
Volná pracovní místa
724
587
233
351
223
137
Uchazeči na 1 volné místo
3,52
4,60
16,31
11,47
16,70
30,88
Průměrná pracovní neschopnost Příjemci důchodů celkem
%
5,995
5,518
4,606
4,297
4,075
4,499
osoby
21 807
20 791
21 132
21 399
22 039
21 899
10 798
10 286
10 582
11 474
12 163
12 047
8 399
9 255
9 610
9 671
10 080
10 264
8 590
9 482
9 884
9 937
10 387
10 610
z toho starobních Průměrný měsíční důchod starobní 1)
Kč
stav je vždy k 31. 12.
Zdroj: http://www.czso.cz/xs/redakce.nsf/i/vyvoj_vybranych_ukazatelu_v_okrese_kutna_hora
Informace, které uvádím v tabulce, jsou mnou vybrané informace z tabulky z uvedeného zdroje. Uvedla jsem pouze ty faktory, které se týkají demografických a ekonomických předpokladů. Podle výzkumu Českého statistického úřadu dosahoval okres Kutná hora k 31.12. 2011 čtvrté nejvyšší míry nezaměstnanosti ve Středočeském kraji, a to 9,21%. Urbanizační faktory, jak jsem uváděla v teoretické části, vysvětlují rozdílnosti mezi obyvatelstvem. Informace k urbanizačním faktorů bývají často neobjektivní, ale můj názor je ten, že pokud je charakteristickým rysem cestovního ruchu změna místa prostředí, tak venkovské obyvatelstvo touží navštívit město a naopak městské obyvatelstvo by rádo navštívilo venkov. S tím jsou spojené i rekreační aktivity. Venkovské a městské prostředí přináší rozdílnou nabídku ke strávení volného času a také záleží na velikosti destinace.
34
Například na Kutnohorsku budete mít v Kutné Hoře větší množství volnočasových aktivit než v Čáslavi a v Kouřimi více než v Uhlířských Janovicích. Ze schématu, které uvádím v teoretické části, lze jasně vyčíst to, že tyto předpoklady vnímá potencionální účastník cestovního ruchu.
2.2.3 Realizační předpoklady Komunikační předpoklady na Kutnohorsku třídím do dvou podskupin, analýza sítě komunikací a analýza dopravní dostupnosti Kutnohorska a Kutné Hory. V oblasti Kutnohorsko je hustá síť silničních a železničních komunikací. V síti silničních komunikací jsou nejvýznamnější dálnice D1 na trase výjezdu číslo 56 Zruč nad Sázavou - Zbraslavice - Štipoklasy - Kutná Hora, dálnice D11 na trase výjezdu číslo 39 Poděbrady Jih - Kolín - Kutná Hora, silnice první třídy číslo 2 na trase Praha - Kostelec nad Černými Lesy - Kutná Hora - Přelouč - Pardubice a silnice první třídy číslo 38 na trase Mladá Boleslav - Nymburk - Kolín - Kutná Hora - Čáslav - Havlíčkův Brod - Jihlava. V následující tabulce uvádím příklady větších měst a jejich vzdálenost od Kutné Hory. Tabulka 3 Vzdálenost měst od Kutné Hory
Vzdálenost v Km
Město Praha – centrum
70
Praha - letiště Václava Havla
90 150
Brno
60
Hradec Králové Plzeň
160
České Budějovice
150
Vídeň
280
Mnichov
460
Zdroj: http://www.ikutnahora.cz/doprava/jak-se-k-nam-dostanete
Při dopravě autem je důležité zhodnotit, jaké možnosti parkování jsou v cílové destinaci. Parkování v Kutné Hoře je zpoplatněno, ale všechna parkoviště poskytují přijatelné ceny
35
parkovného. Parkoviště v Kutné Hoře jsou rozdělena do třech zón - zóny A, zóny B a zóny C. Parkování v zónách A a B je od pondělí do pátku zpoplatněno od sedmi do sedmnácti hodin, v sobotu od osmi do dvanácti hodin a v neděli a ve dnech státních svátku je zdarma. Ceny parkovného se v těchto dvou zónách výrazně liší. V zóně A jsou ceny parkovného deset korun za hodinu, třicet korun za dvě hodiny, padesát korun za tři hodiny, sedmdesát korun za čtyři hodiny, devadesát korun za pět hodin a celodenní parkovné stojí sto korun. Parkování v zóně B má jednotnou cenu a ta je dvacet korun za jeden den. Parkování v zóně C je výjimečné tím, že se tato zóna nachází v centru města a za povolení k průjezdu touto zónou se platí deset korun za třicet minut. Tento poplatek se platí dvacet čtyři hodin denně, včetně víkendů a státem uznaných svátků. "Město Kutná Hora nabízí službu SMS parkovné, která umožňuje velmi pohodlně zaplatit za parkování. Ceník SMS parkovného je shodný s ceníkem, který je umístěn na parkovacím automatu. Při každé platbě parkovného s využitím mobilu se přičítá k ceně parkovného jednorázový poplatek pět korun, dvacet korun pak pro celodenní parkovné v zóně A včetně DPH za zprostředkování mobilní platby." (http://www.ikutnahora.cz/doprava/parkovani-ve-meste) Železniční doprava na Kutnohorsku je na vysoké úrovni. Vzhledem k tomu, že od Kutné Hory deset kilometrů vzdálené město Kolín leží na železničním koridoru mezinárodních expresních linek na trasách Budapešť - Hamburk, Vídeň - Hamburk, Budapešť - Berlín, Praha - Žilina, Praha - Varšava, Praha - Bělehrad a Praha - Krakov, možnost dopravit se pomocí železnice do Kutné Hory a jejího okolí je komfortní.
36
V následující tabulce uvádím ceny vlakové dopravy z různých měst do Kutné Hory a jejich vzdálenost od ní v kilometrech po traťovém vedení. Tabulka 4 Ceny železniční dopravy do Kutné Hory
Spoj z města
Cena v KČ za jednosměrnou jízdenku
Vzdálenost v Km
Praha
106
73
Brno
253
184
Olomouc
273
199
Zlín
353
260
Liberec
396
292
Plzeň
255
186
České Budějovice
330
242
Hradec Králové
108
75
Zdroj: www.idos.cz, vlastní zpracování
Nedostatkem je však návaznost jednotlivých druhů dopravy při cestě do cílového místa pobytu. Nejvíce je tento problém vidět v případě dopravní dostupnosti města Kutná Hora. Vlakovým spojem se účastník cestovního ruchu dopraví na hlavní vlakové nádraží vzdálené tři kilometry od centra města. Pěšky ujde tuto vzdálenost přibližně za čtyřicet minut. Z nádraží se může přepravit do centra pomocí linek MHD, taxi nebo přestupem na osobní vlak ve směru Kutná Hora - město. MHD v Kutné Hoře má šest linek a provozuje ji společnost Veolia Transport. Časový provoz MHD je ve všedních dnech od 4:30 do 22:30 hodin a o víkendech a dnech pracovního volna od 5:30 do 21:00 hodin. Pro lepší přehled uvádím trasy linek v následující tabulce. Tabulka 5 Přehled linkového vedení MHD v Kutné Hoře
Linka 1 2 3 4 5 7
Trasa linky Poliklinika - Aut. stanice - Sídliště Šipší - Avia / Avia - Sedlec - Hl. nádraží - Malín Hlízov Poliklinika - Aut. stanice - Avia - ČKD - Celnice Poliklinika - Aut. stanice - Sídliště Šipší - Avia - Kaňk, u kostela - Kaňk, závod Aut. stanice - Karlov - ČKD - Celnice Aut. stanice - Sídliště Šipší - ČKD - Celnice Poliklinika - Aut. stanice - Sídliště Šipší - Avia - Sedlec - Hl. nádraží - Malín
Zdroj: http://www.spvd.cz/index.php/kutna-hora
37
Autobusové linky jedna až pět jezdí pouze ve všední dny a autobusová linka sedm jezdí o víkendech a dnech pracovního volna. Ceny jízdného MHD, platné od 12.1. 2012, jsou dvanáct korun pro dospělou osobu, šest korun pro osobu mladší patnácti let a za zavazadlo se platí šest korun. (http://www.arriva-vychodnicechy.cz/ceniky/cenik-mhd-kutna-hora/) MHD nabízí zvýhodněné jízdné pro studenty a seniory, ale to je z hlediska cestovního ruchu nepodstatné, protože osoba, požadující zvýhodněné jízdné, musí mít zřízenou čipovou kartu. Jak jsem již zmiňovala, problémem je, že tyto autobusové linky nenavazují na vlakové spoje, a tento stav je pro cestovní ruch špatný. MHD by mělo své jízdní řády linek vedoucích z vlakového nádraží do centra města přizpůsobit příjezdům vlaků. Z vlastní zkušenosti vím, jak špatně se člověk orientuje na vlakovém nádraží v Kutné Hoře, chybí tam přítomnost informační tabule, mapy Kutné Hory, jízdního řádu a dalších informačních produktů, které by měly být ve více jazycích. Všechno toto je velice důležité pro dobrý první dojem turisty při příjezdu do města, jeho orientaci a pohodlnou dopravu do centra města. Dopravní spojení do dalších oblastí Kutnohorska, vyjímaje Kutnou Horu, jsou na špatné úrovni. Do všech lokalit je nejvhodnější dopravit se automobilem, to však není v možnostech každého účastníka cestovního ruchu. Vlakové spojení je nejméně vhodné, protože k největším atraktivitám a atrakcím Kutnohorska často železnice nevede nebo železniční doprava musí být doplněna dopravou autobusovou. Autobusové spojení je dobrým kompromisem, ale účastník cestovního ruchu musí počítat s tím, že od autobusové zastávky do cílového místa bude muset dojít pěšky. Pozitivem je, že časová dostupnost území, například mezi Kutnou Horou a ostatními významnými místy Kutnohorska, je odpovídající vzdálenosti. Materiálně-technické předpoklady třídím pomocí členění, které uvádím v kapitole realizační předpoklady – materiálně-technické předpoklady. Začínám s charakteristikou ubytovacích zařízení na Kutnohorsku, dále se zaměřuji na zábavní a stravovací zařízení a sportovní a rekreační zařízení.
38
Ubytovací zařízení v Kutné Hoře a jejím okolí jsou v následující tabulce přehledně řazeny podle kategorie ubytovacích zařízení, ubytovací kapacita zařízení a ceny za osobu za jednu strávenou noc. Tabulka 6 Přehled ubytovacích zařízení na Kutnohorsku
Název zařízení Hotel U Kata Hotel Opat Hotel Vila U Varhanáře Hotel Mědínek Old Town Barbora Restaurant & penzion Hotel U Vlašského dvora Penzion Villa Filippa Chateau Třebešice Hotel Vyžlovka Hotel Villa Romantica Restaurant Vigvam Pension
Kategorie hotel hotel hotel ***
Kapacita 65 lůžek 54 lůžek 31 lůžek
Cena v Kč od 600 od 1200 od 720
hotel ***
120 lůžek
od 600
penzion
21 lůžek
od 900
hotel
20 lůžek
od 750
penzion hotel, zámek hotel*** hotel****
15 lůžek 14 lůžek 50 lůžek 34 lůžek
od 600 od 2000 od 270 od 1225
penzion
42 lůžek
od 550
Zdroj: http://www.ikutnahora.cz/typ-ubytovani/ubytovani, vlastní zpracování
Z tabulky vyplývá, že každý účastník cestovního ruchu si z nabídky ubytovacích zařízení vybere podle svého vkusu a finančních možností. Sortiment ubytovacích zařízení na Kutnohorsku je velice široký, a proto jsem do tabulky vybírala jen nejlépe hodnocená ubytovací zařízení. Toto hodnocení jsem zjišťovala na internetových stránkách www.booking.com a na jeho základě jsem tabulku vypracovala. Oblast Kutnohorsko má v zábavních a stravovacích zařízeních co nabídnout, jejich nabídka je široká. U stravovacích zařízení je v zastoupení česká i mezinárodní kuchyně a pokud jde o zábavních zařízení, jako jsou bary, kluby a diskotéky, ty nabízejí téměř každý víkend speciální události. Příklady stravovací zařízení jsou pizzeria Vyžlovka, pizzeria Sole Mio, restaurace Na Pašince, restaurace U Kata, restaurace U Zlatého lva, restaurant Barbora, restaurace Mědínek, restaurant Vigvam, restaurace Villa Romantica, restaurace Stará fara, hostinec Svatý Hubert, restaurace V Ruthardce, restaurace U Kamenné kašny, restaurace a vinárna 39
U France Josefa, restaurace U Vlašského dvora, restaurace Šalanda, restaurace Nová hospoda a restaurace U Hrnčíře. Jako příklady zábavních zařízení uvádím Café Bar TiZiano, Coctail Bar Barborská, Planet Music Club Kutná Hora, Česká 1 Music Club, Klub Corso Kutná Hora, vinárna Pod Schody, Café Bar Organza, Kulturní dům Lorec, městské Tylovo divadlo a kino Modrý kříž. Pro návštěvníky, kteří mají v plánu aktivní sportovní dovolenou, nabízí Kutnohorsko škálu sportů, které lze provozovat. Jedná se o outdoorové sporty4, jako je cykloturistika, pěší turistika, nordic walking5, běh, softbal nebo jízda na kolečkových bruslích, a indoorové sporty6, jako je fitness, bowling, squash, jumping nebo aerobní cvičení. Samozřejmě se nabízejí i sporty, které lze, v závislosti na počasí, provozovat jak venku, tak uvnitř. Patří mezi ně například tenis, bedminton, plavání, basketbal nebo volejbal. Pro venkovní sportovní aktivity je oblast Kutnohorsko výborně vybavena, šest základních turistických a cyklistických tras je jen v okolí Kutné Hory, ale i další části Kutnohorska jsou dobře značeny. (http://www.kutnahora.cz/index.php?sec=5&cid=200&aid=1806) Nabídka sportovních zařízení je největší ve městě Kutná Hora, kde se nachází přibližně deset fitnessových center, plavecký stadion, který je vybaven jak vnitřním, tak vnějším bazénem s oddělenou částí pro traťové plavce, dvě zařízení vybavené tenisovými kurty, squash kluby nebo zimní stadion. Zajímavým sportovním a rekreačním zařízením s celostátní atraktivností je Bobová dráha Kutná Hora. Jedná se o nejdelší bobovou dráhu v České republice a má dva okruhy, delší měří sedm set padesát metrů a druhý pět set sedmdesát pět metrů. Průměrná rychlost bobu je třicet šest kilometrů za hodinu. Tato bobová dráha se nachází ve sportovním areálu Klimeška v Kutné Hoře a kromě jízdy na bobu nabízí i další sportovní vyžití, kterým je petangue a jízda na terénní čtyřkolce na okruhu dlouhém tři sta metrů. Návštěva tohoto centra je rekreační a adrenalinový zážitek dohromady. Celkovým zhodnocením realizačních předpokladů cestovního ruchu na Kutnohorsku jsem dospěla k tomu, že Kutnohorsko je skvěle vybaveno materiálně-technickými realizačními 4
sporty realizované venku dynamická chůze se speciálními sportovními holemi 6 sporty realizované uvnitř 5
40
předpoklady pro cestovní ruch. Naopak v oblasti komunikačních předpokladů je mnoho skutečností, které by se měly změnit nebo inovovat. Způsoby změn nebo inovace budu uvádět v návrhové části.
2.3 Marketingová komunikace Kutné Hory Marketingová komunikace je aktuálně jedním z nejdůležitějších poslání města. Nejdůležitější organizací v oblasti rozvoje cestovního ruchu a s ním spojené propagace města je Průvodcovská služba Kutná Hora spol. s r.o. Tato organizace má sídlo na dvou místech v centru města, první je ve Vlašském dvoře a druhá v Sankturinovském domě na Palackého náměstí. Při návštěvě informačního centra jsem se dozvěděla, že náplní práce Průvodcovské služby v rámci propagace města je účast na tuzemských i zahraničních veletrzích cestovního ruchu, vydávání tištěných propagačních materiálů, organizace prezentací možností cestovního ruchu ve městě pro cestovní kanceláře a novináře, tvorba nových turistických produktů, pravidelná aktualizace webových stránek, pořádání akcí a výstav, zajištění sortimentu propagačních materiálů a instalace informačních panelů. V informační kanceláři Průvodcovské služby je neuvěřitelná škála informačních a propagačních tiskovin pro Kutnou Horu a její okolí. V roce 2004 byl vyhlášen vítězný návrh na logotyp7 a jednotný vizuální styl města. Od té doby mají propagační a informační materiály jednotnou a dobře rozpoznatelnou podobu. Je důležité zmínit, že od založení Průvodcovské služby v roce 1996 se marketingová komunikace Kutné Hory výrazně zlepšila. Město Kutná Hora se propaguje v médiích, která jsou činná i mimo okres. Jsou to týdeník Obzory Kutnohorska, městský zpravodaj Kutnohorské listy, Kutnohorský deník, Rádio Blaník, Rádio Kiss Delta, Český rozhlas Region a internetová televize Filmstudio Kutná Hora. Samostatným a v dnešní době nezbytným propagačním místem je internet. Kutná Hora se propaguje také v rámci sdružení Česká inspirace a sdružení České dědictví UNESCO.
7
písmová nebo slovní značka, graficky znázorněný název
41
Česká inspirace je sdružení založené v roce 1995 a jeho mottem je Za kulturou nejen do Prahy. Jedná se o sdružení měst na území České republiky, která společně vydávají exkluzivní brožury a účastní se veletrhů a akcí na ambasádách v zahraničí. Členem sdružení České dědictví UNESCO je Kutná Hora od roku 2002. Toto sdružení si, jak už vyplývá z jeho názvu, klade za cíl hájit především zájmy měst UNESCA. Sdružení společně pracuje na propagaci, která kromě tiskovin, veletrhů, internetu a placené inzerce spolupracuje s agenturou CzechTourism8 a cestovními agenturami. Základní pravidlo, které si toto sdružení v oblasti propagace klade, je prezentovat všech dvanáct míst. (http://www.unesco-czech.cz/sdruzeni/) Webové stránky sdružení jsou dobře zpracované, svědčí o tom i fakt, že tyto stránky jsou přístupné v jedenácti světových jazycích. Na internetových stránkách je možnost stažení propagačních materiálů o městech, která jsou součástí UNESCO.
2.4 Dotazníkové šetření Druhou polovinu analytické části se věnuji dotazníkovému šetření, pomocí kterého budu zkoumat, na jaké nejvhodnější cílové skupiny by se mělo město Kutná Hora a jeho okolí zaměřit, jak dobře jsou informováni potencionální účastníci cestovního ruchu a jaké faktory ovlivňují výběr cílové destinace při jejich cestování na území České republiky. Dotazníky jsem rozmisťovala strategicky na různá místa v okolí Kutné Hory, ale i jinde. Celkem jsem rozdala 180 dotazníků, přičemž se mi jich vrátilo 76. Návratnost dotazníků je tedy 42 %. Výsledky dotazníkového šetření zpracovávám chronologicky, podle čísel přidělených k otázkám v dotazníku. (viz. příloha č. 3)
8
státní příspěvková organizace, jejímž zřizovatelem je Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
42
První otázka se týkala pohlaví respondentů. Graf 1 Pohlaví respondentů
31 MUŽI
45
ŽENY
Zdroj: vlastní zpracování
Z grafu číslo jedna vyplývá, že z hlediska pohlaví respondentů převažovaly ženy. Z celkového počtu 76 respondentů bylo 46 žen a 31 mužů. V otázce číslo dvě bylo cílem zjistit věkové rozmezí dotazovaných. Graf 2 Věkové rozmezí respondentů
30 25 20 15
29
24
10
14
9
5
0
0 do 26 let
27 až 35
36 až 45
46 až 55
56 a více
Zdroj: vlastní zpracování
Na grafu číslo dvě je jasně vidět, že největší množství respondentů je ve věku do dvaceti šesti let, na druhém místě je věkové rozmezí třiceti šesti až čtyřiceti pěti let, na místě třetím je rozmezí dvaceti sedmi až třiceti pěti let, na čtvrtém místě věkové rozmezí čtyřiceti šesti až padesáti pěti let. Respondenti v rozmezí padesáti šesti let a více mají nulovou návratnost dotazníku.
43
Třetí otázka měla zjistit, zda respondenti vědí, co znamená zkratka UNESCO Graf 3 Znalost zkratky UNESCO
8
NE ANO 68
Zdroj: vlastní zpracování
Z vyhodnocení otázky vyplynulo, že markantní většina respondentů ví, co zkratka UNESCO znamená. Tento fakt potvrzuje, že šedesát osm dotazovaných odpovědělo na otázku ano a pouhých osm lidí odpovědělo, že zkratku UNESCO nezná. Otázky číslo čtyři zjišťovala, jak často dotazovaní cestují ve svém volném čase. Graf 4 Jak často respondenti cestují méně než jednou ročně
jednou ročně
jednou za půl roku
jednou za tři měsíce
jednou měsíčně
častěji
3%
0% 6%
21%
41% 29%
Zdroj: vlastní zpracování
44
Z grafu číslo čtyři můžeme vyčíst že čtyřicet jedna procent dotazovaných cestuje jednou za tři měsíce, dvacet devět procent cestuje ve volném čase jednou za půl roku, dvacet jedna procent respondentů cestuje jednou ročně, šest procent dotazovaných cestuje častěji než jednou měsíčně, tři procenta cestují jednou měsíčně a méně než jednou za rok necestuje žádný z respondentů. Otázka číslo pět měla zjistit, v jaké společnosti dotazovaní nejčastěji cestují. Graf 5 S kým respondenti nejčastěji cestují sám/sama
s partnerem/s partnerkou
s rodinou
s přáteli
0% 17% 38%
45%
Zdroj: vlastní zpracování
Z grafu číslo pět vyplývá, že čtyřicet tři procent respondentů nejčastěji cestuje s rodinou. Druhou výraznou odpovědí je, že třicet osm procent nejčastěji cestuje v doprovodu partnera nebo partnerky. Sedmnáct procent dotazovaných uvedlo cestování s přáteli mezi nejčastější. Nikdo ze sedmdesáti šesti dotazovaných neodpověděl, že cestuje sám.
45
Otázka číslo šest zjišťovala frekvenci návštěvnosti města Kutná Hora za účelem trávení volného času. Graf 6 Frekvence návštěvnosti Kutné Hory nikdy
jednou
dvakrát až pětkrát
9%
více než pětkrát
12%
37%
42%
Zdroj: vlastní zpracování
Z grafu číslo šest můžeme vyčíst, že čtyřicet dva procent respondentů navštívilo Kutnou Horu dvakrát až pětkrát, třicet sedm procent ji navštívilo jednou, devět procent více než pětkrát a šokujícím faktem je, že dvanáct procent dotazovaných ji nenavštívilo nikdy. Otázka číslo sedm zjišťovala, z jakých zdrojů se respondenti rozhodli pro cestu do Kutné Hory. Graf 7 Informační zdroje o Kutné Hoře
45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
43 21 12 0 Internet
Doporučení známých
Tiskoviny
Zdroj: vlastní zpracování
46
Televize
V grafickém znázornění odpovědí na otázku číslo sedm má největší převahu odpověď doporučení známých, kterou uvedlo čtyřicet tři dotazovaných, dvacet jedna respondentů uvedlo jako zdroj internet, dvanáct dotazovaných své rozhodnutí udělalo na základě informací v tiskovinách. Žádný z respondentů neuvedl možnost televize. Otázka číslo osm souvisí s otázkou číslo šest, u které devět respondentů odpovědělo, že nikdy Kutnou Horu nenavštívili. Tato otázka se tedy týká pouze šedesáti sedmi dotazovaných. Otázka měla za cíl zjistit hlavní důvod návštěvy Kutné Hory a jejího okolí. Graf 8 Důvod návštěvy Kutné Hory kulturní památky
společenská událost
sportování
příroda
wellness a odpočinek
0% 4% 21% 48%
27%
Zdroj: vlastní zpracování
Z grafu číslo osm vyplývá, že téměř polovina dotazovaných, konkrétně čtyřicet osm procent, navštívila Kutnou Horu za účelem poznávání kulturních památek. Dvacet sedm procent respondentů jako odpověď uvedlo, že hlavním důvodem jejich návštěvy byla účast na společenské události, jako je například Stříbření, Kutnou Horou se stříbrným měšcem, koncert nebo Sedlecká pouť. Dvacet jedna procent dotazovaných pak uvedlo za hlavní cíl své cesty sportování, čtyři procenta uvedla jako důvod místní přírodu a odpověď wellness a odpočinek nepoužil žádný z respondentů.
47
V poslední otázce jsem zjišťovala, jaký je nejdůležitější faktor, který ovlivňuje výběr destinace potencionálního účastníka cestovního ruchu při cestování po České republice. Graf 9 Faktory ovlivňující výběr
30 25 20 29
15 10
21
5
8
6
0
3
9
Zdroj: vlastní zpracování
Z posledního grafu je evidentní, že nejvíce respondentů, konkrétně dvacet devět, ovlivňuje při rozhodování atraktivita místa, které chtějí navštívit. Pro dvacet jedna dotazovaných je nejdůležitějším faktorem cena. Na téměř stejné úrovni jsou faktory kvalita poskytovaných služeb s osmi respondenty a dopravní dostupnost, kterou uvedlo šest dotazovaných. Pro tři dotazované byla důležitým faktorem kvalita životního prostředí v místě, které se chystají navštívit. Zbývajících devět respondentů uvedlo odpověď ostatní.
2.4.1 Shrnutí dotazníkového šetření V této kapitole shrnu odpovědi na jednotlivé otázky a uvedu tu odpověď kterou volilo největší množství respondentů. V první otázce byla více jak polovina respondentů ženy, odůvodněním je, že jedním z míst, kde jsem své dotazníky rozdávala, bylo zdravotnické zařízení 1. kolínské sanatorium, kde jsou převážnou klientelou ženy. U otázky číslo dvě odpovídalo nejvíce respondentů věkovému rozmezí do dvaceti šesti let a od třiceti šesti do čtyřiceti pěti let. První odpověď 48
jsem očekávala v největším zastoupení, a to hlavně z toho důvodu, že lidé do dvaceti šesti let bývají většinou studenti, kteří mají čas odpovídat na dotazníky a není to pro ně problémem. Otázka číslo tři, která zjišťovala v jakém povědomí je u respondentů zkratka UNESCO, měla překvapivý výsledek. Téměř všichni respondenti, konkrétně šedesát osm, odpověděli, že UNESCO znají. Na otázku číslo čtyři odpovědělo přes čtyřicet procent respondentů, že cestují jednou za tři měsíce a další nejčastější odpovědí bylo jednou za půl roku. V otázce číslo pět bylo nejčastější odpovědí, že respondenti nejvíce cestují s rodinou nebo se svými partnery. U otázky číslo šest, která zjišťovala frekvenci návštěvnosti Kutné Hory, bylo nejčastějšími odpověďmi, že respondenti navštívili Kutnou Horu dvakrát až pětkrát a jednou. Odpověď dvakrát až pětkrát přisuzuji tomu, že určité množství dotazníků bylo rozdáno ve vzdálenosti do dvaceti kilometrů od Kutné Hory. U otázky číslo sedm byla odpověď doporučení známých v naprosté převaze nad ostatními. Z toho vyplývá, že pro potencionálního účastníka cestovního ruchu je důležitější vyprávění a zkušenost známých, než informace na internetu nebo v tisku. Otázka číslo osm zjišťovala důvod návštěvy Kutné Hory. Téměř padesát procent respondentů se přiklonilo k odpovědi kulturní památky. Poslední otázka byla zaměřena na faktory, které ovlivňují výběr destinace při cestování. Nejčastějšími faktory je cena a atraktivita navštíveného místa. Na základě tohoto dotazníkového šetření jsem se dopracovala k výsledku, že Kutná Hora by měla svůj marketing cestovního ruchu zaměřit více na rodiny s dětmi a lidi, kteří cestují s partnerem. Dále na skupinu lidí, kteří mají zájem o památky UNESCO a další kulturní, historické nebo přírodní památky, o společenské události nebo chtějí v navštívené oblasti sportovat. Další podstatnou informací, která z dotazníkového šetření vyplynula, je, že by se Kutná Hora i Kutnohorsko celkově mělo přizpůsobit faktorům, které potencionálního účastníka cestovního ruchu nejvíce ovlivňují. Je to hlavně cena a atraktivita navštíveného místa, určitě by to ale měla být i dobrá kvalita poskytovaných služeb v destinaci, protože ta velice často přesvědčí účastníky cestovního ruchu o tom, že by se jednou do destinace vrátili.
49
3. Návrhová část V této části práce se zaměřím na návrhy, ke kterým jsem se dopracovala v průběhu jejího zpracování. První návrh se týká MHD v Kutné Hoře. Jak jsem již uvedla v analytické části, MHD v Kutné Hoře má šest linek. Problémem je, že o víkendech a dnech pracovního volna, kdy je návštěvnost logicky vyšší než ve všední dny, jezdí pouze jedna linka. Navrhuji tedy vytvořit další autobusovou linku, která bude v provozu o víkendech a státních svátcích, a to podle odlišného jízdního řádu než stávající linka. Trasa této linky by mohla vést od hlavního vlakového nádraží přes Sedlec do centra města, a obsahovala by tak nejdůležitější zastávky. Dostupnost centra města a cesta zpět by byly pro účastníky cestovního ruchu snazší. Druhý návrh úzce souvisí s prvním návrhem. Týká se návaznosti MHD na železniční dopravu. Myslím, že město Kutná Hora by mělo jízdní řády MHD, jezdící z vlakového nádraží, přizpůsobit příjezdům vlaků ze směru od velkých měst, jako jsou například Praha, Brno nebo Olomouc. Je totiž pravděpodobné, že z těchto míst přijíždí účastníci cestovního ruchu a vytvořením návaznosti MHD na železnici je prvním krokem k jejich spokojenosti. Třetí návrh také souvisí s dopravou, jedná se ale o dopravní spojení v celém Kutnohorsku. Mým návrhem je, aby organizace cestovního ruchu, například Průvodcovská služba Kutná Hora, vytvořila takzvané výletní autobusy nebo minibusy. Kdyby tato forma dopravy byla dobře promyšlena, mohly by fungovat okružní jízdy nejvýznamnějšími místy Kutnohorska. Například by se vytvořilo pět okruhů, ke kterým by byly brožury s harmonogramem trasy. Příkladem takového okruhu je trasa se zastávkami Kutná Hora Centrum - Kutná Hora Sedlec - Rozhledna v Kaňku u Kutné Hory - Zámek Kačina - Zámecký park Žleby - barokní zámek v Roztěži. Během trasy by byl přítomen průvodce, který by cestující po celou dobu provázel, zajišťoval vstupenky a podával výklady o navštívených místech. Takovýto balíček by se cenově ohodnotil tak, aby všechny vstupy a doprava byly zahrnuty v ceně. Myslím, že potencionální realizace výletních autobusů by zvýšila zájem účastníků cestovního ruchu o destinaci Kutnohorsko.
50
Čtvrtý návrh se týká marketingových komunikací Kutné Hory. V analytické části jsem se zabývala náplní práce Průvodcovské služby Kutná Hora spol. s r.o. a s touto organizací se pojí můj návrh. Doporučila bych rozšířit nabídku pořádaných akcí a výstav a přizpůsobit ji cílovým skupinám, které mají v Kutné Hoře největší zastoupení. Například z výsledů mého dotazníkového šetření vyplynulo, že takovou cílovou skupinou jsou rodiny s dětmi, páry, lidé, kteří mají zájem o historii, ale také o sport. Dále bych doporučila instalovat informační panely na více místech, instalovat vítací a loučící billboardy na všech hlavních komunikacích vedoucích do města. A doporučila bych i zvýšit rozsah poutacích hnědých informačních tabulí na hlavních komunikacích ve směru na Kutnou Horu a v jejím okolí. Podstatou pátého návrhu je doporučení vytvořit turistické balíčky. Například když se zaměřím na klientelu, která dovolenou tráví aktivním sportováním, balíček by byl kombinací cykloturistiky a pěší turistiky, přičemž během sportování by účastník cestovního ruchu mohl poznávat přírodní, historické i kulturní památky. Realizovat takovýto balíček by se mohlo pomocí nového trendu cestovního ruchu - "cyklobusů". Trasy této formy cestování by mohly být podobné, jako u návrhu číslo tři, jen by se upravily v závislosti na cyklostezkách a terénu. Účastník cestovního ruchu by tedy navštěvoval atraktivity Kutnohorska aktivně a myslím, že o takovéto turistické balíčky by byl zájem hlavně z toho důvodu, že aktivní a sportovní dovolené jsou aktuálně velice atraktivní formou trávení volného času. Šestým a zároveň posledním návrhem je rozšíření kulturních akcí v oblasti koncertů. Ideálním místem pro konání takových koncertů je Česká 1 Music Club. Přestože tento klub pořádá akce téměř každý víkend, nejsou tak poutavé, aby přilákaly větší množství lidí. V klubu by měly častěji koncertovat hudební kapely alespoň na regionální, ale nejlépe na celostátní úrovni.
51
Závěr Hlavním cílem bakalářské práce bylo analyzovat předpoklady cestovního ruchu a zjistit jejich význam pro rozvoj cestovního ruchu na Kutnohorsku. V teoretické části jsem definovala cestovní ruch a vybrané pojmy s ním spojené. Dále jsem charakterizovala předpoklady cestovního ruchu a marketing cestovního ruchu. V analytické části jsem popisovala oblast Kutnohorsko a město Kutná Hora. Poté jsem začala hodnocení lokalizačních, selektivních a realizačních předpokladů podle P. Mariota., a popisovala jsem, jak město Kutná Hora marketingově komunikuje se svým okolím. V závěru analytické části jsem pomocí dotazníkového šetření zkoumala nejvhodnější cílové skupiny lidí, na které by se mělo město Kutná Hora zaměřit. Stanovený cíl se mi podařilo splnit. Analýzou předpokladů cestovního ruchu bylo zjištěno, že na Kutnohorsku mají největší význam pro rozvoj cestovního ruchu lokalizační kulturněmunicipální a realizační předpoklady cestovního ruchu. Výsledkem dotazníkového šetření bylo, že město Kutná Hora a její okolí by mělo svůj marketing a nabídku cestovního ruchu zaměřit hlavně na rodiny s dětmi, lidi, kteří mají zájem o památky UNESCO a další kulturní, historické nebo přírodní památky, lidi mající zájem o společenské události a lidi, kteří chtějí v navštívené oblasti sportovat. Dalším výsledkem dotazníkového šetření bylo, že by se Kutnohorsko mělo přizpůsobit faktorům, které nejvíce ovlivňují potencionálního účastníka cestovního ruchu. Zvolenou hypotézou bylo, že oblast Kutnohorsko má obrovské předpoklady pro cestovní ruch, ale na jeho rozvoji by měla intenzivně pracovat celkovou inovací nabídky cestovního ruchu. Moje hypotéza se potvrdila na základě analýzy předpokladů cestovního ruchu, ze které vyplynulo, že město Kutná Hora a oblast Kutnohorsko jsou výborně vybaveny předpoklady cestovního ruchu. V oblasti se nachází velké množství kulturně-historických a přírodních památek, jejichž přítomnost v kombinaci s realizačními předpoklady vytváří ideální podmínky pro realizaci cestovního ruchu. Potvrdilo se i to, že by se měla inovovat nabídka
52
cestovního ruchu v oblasti Kutnohorsko, zejména v Kutné Hoře, a to hlavně v oblasti komunikačních předpokladů, ale i marketingových komunikací. Příklady toho, jak by mělo Kutnohorsko inovovat jsem uváděla v návrhové části mé práce. Uvedla jsem šest návrhů, a myslím, že by se alespoň dva z nich mohly v budoucnosti uskutečnit. Zrealizovat by se měly návrhy na vytvoření takzvaných výletních autobusů a cyklobusů a návrh na zlepšení marketingových komunikací města Kutná Hora. Bakalářskou práci jsem doplnila několika přílohami, mapou oblasti Kutnohorsko, obrázky lokalizačních předpokladů oblasti a formulářem dotazníkového šetření. Jako hlavní zdroje k čerpání, při zpracovávání mé práce, jsem používala knihu Geografie cestovního ruchu od P. Mariota, spolupráci s informačním centrem v Kutné Hoře, knihu Ottova naučná encyklopedie a výkladový slovník cestovního ruchu. Myslím, že informace, ke kterým jsem se při analyzování oblasti Kutnohorsko dopracovala, by mohly být užitečné pro místní organizace cestovního ruchu a má doporučení, pokud by se zrealizovala, by mohla pomoci k rozmachu cestovního ruchu v Kutnohorsku.
53
Literatura [1] A.T.I.C.: Asociace turistických informačních center České republiky. ATIC České republiky [online]. c2014 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://www.aticcr.cz/metodikaturistickych-informacnich-center/d-1048/p1=53 [2] Arriva: východní čechy. Arriva [online]. c2014 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://www.arriva-vychodnicechy.cz/ceniky/cenik-mhd-kutna-hora/ [3] ATTL, Pavel a Karel NEJDL. Turismus I. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2004, 178 s. ISBN 80-865-7837-2. Barbora: Restaurant and Penzion. Barbora [online]. c2011 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://www.penzionbarbora.cz/cs/pokoje-ubytovani-kutna-hora.html [5]
Booking.Com
[online].
1996,
c2014
[cit.
2014-04-15].
Dostupné
z:
http://www.booking.com/ [6] Centrum pro regionální rozvoj ČR [online]. 2011, c2014 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: www.crr.cz [7] COOPER, Chris. Tourism: principles and practice. 4th ed. Harlow, England: Prentice Hall Financial Times, 2008, xxix, 704 p. ISBN 978-027-3711-261. [8] CzechTourism: průvodcovská činnost. CzechTourism [online]. 2005, c2014 [cit. 201404-15]. Dostupné z: http://old.czechtourism.cz/didakticke-podklady/7-pruvodcovskacinnost-komentovana-prochazka-mistnimi-atraktivitami/ [9] České dědictví UNESCO: o sdružení [online]. c2014 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://www.unesco-czech.cz/sdruzeni/ [10] DAVID, Petr a Vladimír SOUKUP. Velká cestovní kniha České republiky. Praha: Marco Polo, 2004. ISBN 12133264. [11] DobřeSeNajím. Restaurace Kutná Hora: a okolí [online]. c2014 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://dobresenajim.cz/restaurace-seznam/kutna-hora_436 54
[12] HESKOVÁ, Marie. Cestovní ruch: pro vyšší odborné školy a vysoké školy. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2006, 223 s. ISBN 80-716-8948-3. [13] HORNER, Susan a John SWARBROOKE. Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času: [aplikovaný marketing služeb]. Praha: Grada, c2003, 486 s. ISBN 80-2470202-9. [14] Hotel Stars: oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky. Hotel Stars [online]. c2014 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://www.hotelstars.cz/oficialniklasifikace-v-cr [15] Hotel Villa Romantica ***: ceník. Villa Romantica [online]. c2014 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://www.villaromantica.cz/s10-cenik-.html [16] Hotel Vyžlovka***: restaurant [online]. c2014 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://www.hotel-vyzlovka.cz/ [17] HRALA, Václav. Geografie cestovního ruchu. Vyd. 3. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2005, 109 s. ISBN 80-245-0858-3. [18] Chateau Třebešice: umění žít s uměním. Chateau Třebešice [online]. c2009 [cit. 201404-15]. Dostupné z: http://www.trebesice.com/cze/1/index.php [19] JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu: jak uspět v domácí i světové konkurenci. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2012, 313 s. ISBN 978-80-247-4209-0. [20] JELÍNEK, Jan. Kutná Hora. 1. vyd. Praha: TEPS, 1990, 123 s., obr. ISBN 80-706-5046-X. [21] Kutná Hora a Kutnohorsko: region na internetu [online]. 2000, c2014 [cit. 2014-0415]. Dostupné z: http://www.kutnahora.info/ [22] Kutna Hora. Kutna Hora [online]. c2014 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://www.kutnahora.info/?l=&r=1001&old= [23] Kutná Hora: informační portál [online]. c2014 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://www.kutnahora.cz/
55
[24] Kutná Hora: informační portál. Ubytování v Kutné Hoře [online]. c2014 [cit. 2014-0415]. Dostupné z: http://www.ikutnahora.cz/typ-ubytovani/ubytovani [25] Kutná Hora: sportovní zařízení, sportoviště. Kutná Hora: městský informační portál [online].
c2014
[cit.
2014-04-15].
Dostupné
z:
http://www.kutnahora.cz/index.php?sec=5&cid=21&aid=387 [26] Management Mania: Marketingový mix. Management Mania [online]. 2011, c2013 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/marketingovy-mix-4p [27] MARIOT, Peter. Geografia cestovného ruchu. 1. vyd. Bratislava: VEDA, 1983. ISBN 7105383. [28] Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. c2014 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/ [29] Ottova všeobecná encyklopedie ve dvou svazcích. Vyd. 1. Praha: Ottovo nakladatelství - Cesty, 2003, 751 s. ISBN 80-718-1959-X. [30] Ottova všeobecná encyklopedie ve dvou svazcích. Vyd. 1. Praha: Ottovo nakladatelství - Cesty, 2003, 735 s. ISBN 80-718-1959-X. [31] PÁSKOVÁ, Martina a Josef ZELENKA. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2002, 448 s. ISBN 978872018802. [32] POSPÍŠIL, Aleš. Zmizelá Kutná Hora. 1. vyd. Kutná Hora: Paseka, 2009. ISBN 8074320132. [33] Propagační materiály města Kutné Hory [34]
Turistika:
volný
čas
[online].
c2014
[cit.
2014-04-17].
Dostupné
z:
http://www.turistika.cz/ [35] VYSTOUPIL, Jiří a Martin ŠAUER. Základy cestovního ruchu. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2006, 163 s. Distanční studijní opora. ISBN 80-210-4205-2.
56
Přílohy Příloha č. 1 - mapa Kutnohorska
Zdroj:http://www.mapy.cz/#!x=15.040163&y=49.972015&z=9&d=addr_9685636_0_1&q=Kutnohorsk%25C 3%25A1%2520678%2520KOstelec%2520nad%2520Cernymi%2520lesy&qp=14.890736_49.966736_14.9247 69_49.978096_14
Příloha č. 2 - mapa Kutné Hory s vyznačenými pamětihodnostmi
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.
Kamenný dům Kamenná kašna Chrám sv. Barbory Hrádek a České muzeum stříbra Kostel sv. Jakuba Vlašský dvůr - mincovna Kostel Panny Marie Na Náměti Kostnice Chrám nanebevzetí Panny Marie
Zdroj: http://www.kutna-hora.net/map.php
Příloha č. 3A - Dotazník
DOTAZNÍK 1. Jakého jste pohlaví? a) ŽENA b) MUŽ 2. Zvolte své věkové rozmezí. a) do 26 let b) 27 až 35 c) 36 až 45 d) 46 až 55 e) 56 a více 3. Víte, co je to UNESCO? a) ANO b) NE 4. Jak často cestujete (ve volném čase)? a) méně než jednou ročně b) jednou ročně c) jednou za půl roku d) jednou za tři měsíce e) jednou měsíčně f) častěji 5. Nejčastěji cestuje: a) sám/sama b) s partner-em/kou, s manžel-em/kou c) s rodinou d) s přáteli 6. Kolikrát jste navštívili Kutnou Horu a její okolí (ve volném čase, za rekreací, za zábavou)? a) nikdy b) jednou c) dvakrát až pětkrát d) více než pětkrát 7. Podle čeho jste se rozhodovali pro návštěvu Kutné Hory? a) médie (TV/rádio/tisk) b) internetové stránky c) propagační materiály (letáčky, mapky, průvodce) d) doporučení známých
Zdroj: vlastní zpracování
Příloha č. 3B - Dotazník 8. Pokud jste navštívili Kutnou Horu a její okolí, jaký byl hlavní důvod vaší návštěvy? a) kulturní památky b) společenská událost (stříbření, koncert, Sedlecká pouť,...) c) sportování (outdoor) d) příroda e) wellness a odpočinek 9. Jaký nejdůležitější faktor ovlivní Váš výběr destinace (lokality) při cestování po ČR? a) cena, b) atraktivita navštíveného místa (kulturní a historické objekty) c) kvalita poskytovaných služeb (hotely, restaurace, zábavní centra apod.) d) dopravní dostupnost e) kvalita životního prostředí f) ostatní
Děkuji za Váš čas strávený vyplněním mého dotazníku. Zdroj: vlastní zpracování
Příloha č. 4 - fotografie Chrámu Svaté Barbory v Kutné Hoře
Zdroj: http://www.kutnahora.cz/showpic.php?pid=10
Příloha č. 5 - fotografie Kostnice v Sedlci u Kutné Hory
Zdroj: http://www.kutnahora.cz/showpic.php?pid=125
Příloha č. 6 - fotografie Chrámu Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci u Kutné Hory
Zdroj: http://www.kutnahora.cz/showpic.php?pid=106
Příloha č. 7 - fotografie Sankturinovského domu v Kutné Hoře
Zdroj: http://www.kutnahora.cz/showpic.php?pid=203
Příloha č. 8 - fotografie zámku Kačina
Zdroj: http://zlataky.cz/zlata-mince-2000-kc-zamek-kacina-empir-2004-proof-p-1825.html
