VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R.O.
Bc. Alice Koubová
Zaloţení a provoz neziskové organizace
Diplomová práce
2014
Zaloţení a provoz neziskové organizace Diplomová práce
Bc. Alice Koubová
Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. Katedra marketingu a mediálních komunikací
Studijní obor: Marketingové komunikace Vedoucí bakalářské práce: RNDr. Jan Ţufan, Ph.D., MBA Datum odevzdání bakalářské práce: Datum obhajoby bakalářské práce: E-mail:
[email protected]
Praha 2014
Masters´s Dissertation
Establishment and operation of non-profit organization Bc. Alice Koubová
The Institute od Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Marketing and media communication
Major: Marketing communications Thesis Advisor: . Jan Ţufan, Ph.D., MBA Date of Submission: Date of Thesis Defense: E-mail:
[email protected]
Prague 2014
Čestné prohlášení
Prohlašuji,
ţe jsem diplomovou práci na téma Zaloţení a provoz neziskové organizace zpracovala samostatně a veškerou pouţitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem pouţila, uvádím v seznamu pouţitých zdrojů a ţe svázaná a elektronická podoba práce je shodná.
V souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o.
…………………………… jméno a příjmení autora
V ………………………………… dne
Tímto děkuji vedoucímu své diplomové práce, RNDr. Janu Ţufanovi, Ph.D., MBA za odborné rady v průběhu tvorby této práce. Také bych ráda poděkovala za ochotu a trpělivost, se kterou odpovídal na mé četné dotazy. Dále děkuji svým přátelům za cenné rady a připomínky, které mi v průběhu tvorby poskytli.
Abstrakt KOUBOVÁ, Alice. Zaloţení a provoz neziskové organizace [Diplomová práce] Vysoká škola hotelová. Praha: 2014. Celkový počet stran 73.
Tato diplomová práce se zabývá způsobem, jakým se zakládá nezisková organizace a jejím provozem. Provozem je míněn zejména způsob a forma financovaní, dále také formy získávání těchto finančních prostředků. Definován je zde pojem nezisková organizace, dárcovství a sponzorství, reklama, public relations, sociální a sdílený marketing. Dále jsem v práci rozebrala druhy neziskových organizací, příklady neziskových organizací (dle zaměření), způsob jakým se neziskové organizace zakládají. Věnovala jsem se také změnám, které obsahuje Nový Občanský zákoník. V práci je nadále uvedeno financování ze státního rozpočtu. Zaměřila jsem se také na zaměstnance neziskových organizací, na to jaké by měli splňovat poţadavky a také jsem zde věnovala část dobrovolníkům. Po předchozích faktech jsem vysvětlila důleţitost neziskových organizací ekologického zaměření a probrala jsem problematiku týrání zvířat. Následně jsem přikročila ke spolku, kterému se v této práci podrobněji věnuji a to k záchranné stanici For Animals. Poté jsem navázala na způsob, jakým tento spolek bude řešit personální otázky. Jedním z hlavních bodů práce je zpracovaný projekt pro Operační program Zaměstnanost, díky kterému můţe spolek For Animals získat dotace z fondů Evropské unie. Následuje plán propagace a dotazníkové šetření, které poukazuje na to, jak je na tom česká veřejnost se znalostmi o činnosti neziskových organizací, jak se veřejnost zapojuje do jejich projektů a jak pohlíţí na mediální propagaci neziskových organizací.
Klíčová slova Neziskové organizace, ochrana zvířat, ekologie, financování, propagace, For Animals
Abstract
This diploma thesis deals with the way which it is based nonprofit organization and its operation. Operation is meant especially the manner and form of financing, as well as forms for making these funds. I defined the notion of a non-profit organization, donations and sponsorship, advertising, public relations, social marketing and shared. I also worked on the types of non-profit organizations, examples of non-profit organizations (according to the focus), the way the non-profit organization based. I focused on how was changed that contains new Civil Code. The work is still listed financing from the state budget. I also concentrated on employees of non-profit organizations to which it should meet the requirements and I here devote part of volunteers. After the previous facts, I explained the importance of NGOs ecological focus and I woke up the issue of animal cruelty. Then I proceeded to the league, which in this work focused on evaluation and the rescue center for animals. Then I followed up on the way to deal with personnel issues. One of the main points of the work is prepared project for the Operational Programme for Employment, thanks to which the association For Animals get grants from the European Union. The following is a schedule of promotion and survey, which points out how it is that Czech public with knowledge of the activities of non-profit organizations, as the public involved in their projects and how they view the media promotion of non-profit organizations.
Keywords Non-profit organizations, animal welfare, ecology, finance, promotion, For Animals
Obsah Obsah Úvod .................................................................................................................................................. 9 1 Pojem nezisková organizace ..................................................................................................... 10 1.1 Druhy neziskových organizací................................................................................................ 13 1.2 Příklady neziskových organizací............................................................................................. 17 1.2.1 Založení neziskové organizace ........................................................................................ 20 1.3 Nový Občanský zákoník ......................................................................................................... 25 1.4 Financování neziskových organizací ...................................................................................... 31 1.4.1 Financování ze státního rozpočtu ................................................................................... 33 1.4.2 Dárcovství a sponzorství ................................................................................................. 36 1.5 Zaměstnání v NO ................................................................................................................... 37 2 Problematika týrání zvířat ........................................................................................................ 38 2.1 Záchranná stanice For Animals .............................................................................................. 39 2.2 Zaměstanci For Animals .................................................................................................... 40 2.3 Dotace od EU ......................................................................................................................... 42 2.5 Propagace.............................................................................................................................. 49 2.6 Public relations u neziskových organizací ......................................................................... 50 2.6.1 Webové stránky ............................................................................................................. 52 2.6.2 Sociální síť....................................................................................................................... 53 2.6.3 Sociální reklama ............................................................................................................. 55 2.6.4 Sdílený marketing ........................................................................................................... 56 2.7 Dotazníkové šetření............................................................................................................... 57 3. Návrhová část ...................................................................................................................... 59 Závěr ............................................................................................................................................... 61 Literatura ........................................................................................................................................ 63 Internetové zdroje .......................................................................................................................... 65 PŘÍLOHA 1 – Logo For Animals ........................................................................................................ 67 Příloha 2 – Rozpočet ....................................................................................................................... 70 Příloha 3 – Harmonogram realizace ................................................................................................ 71 Příloha 4 – Dotazník pro dotazníkové šetření .................................
Úvod Téma mé diplomové práce s názvem „Zaloţení a provoz neziskové organizace“ jsem si zvolila z důvodu blízkosti této oblasti mé osobě. Činnost neziskových organizací mne velmi zajímá a ráda bych se této oblasti dále věnovala. V této práci krom ostatních neziskových organizací rozebírám jednu prozatím neexistující. Jedná se o spolek For Animals, který jsem navrhla a dle svých představ, ho na těchto stránkách představím. Toto téma je dle mého názoru zajímavé a neobvyklé pro diplomovou práci. Ve své diplomové práci se budu věnovat nejen způsobům, kterými se neziskové organizace zakládají, ale také financují. Připravím projekt pro Operační program Zaměstnanost, díky kterému budu moci poţádat o dotace z evropského fondu. Dále se zaměřím na ostatní způsoby získávání financí. Značnou část proto věnuji propagaci a neopominu zdůraznit zásluhy, které v této oblasti můţe mít public relations. K dosaţení poznatků, zda public relations a propagace mají skutečně přínosné dopady na povědomí o neziskových organizacích, vyuţiji dostupné zdroje a vyhodnotím poznatky z nich nabyté. Cílem této diplomové práce je zjištění, jak se nezisková organizace zakládá, na jakém principu funguje její financování a jak public relations ovlivňuje povědomí o její činnosti u veřejnosti. V první části se budu věnovat obecným pojmům, ke kterým patří neziskové organizace, druhy neziskových organizací a zmíním také příklady těchto organizací podle oblasti, kterou se zabývají. Současně přiblíţím změny v novém občanském zákoníku. Také se budu věnovat způsobům a moţnostem financování neziskových organizací. V druhé části se zaměřím na problematiku týrání zvířat a s ní i potřebu pro zbudování záchranné stanice For Animals. Zmíním koncept, na jehoţ základě bude spolek For Animals zaměstnávat své zaměstnance. Zpracuji projekt, na jehoţ základě by záchranná stanice mohla získat dotace od Evropské unie. Značnou část věnuji způsobům propagace a v poslední řadě shrnu výsledky dotazníkového šetření, na jehoţ základě zjistím, jak je na tom česká společnost ve vnímání činnosti neziskových organizací. V návrhové části učiním závěry, ke kterým jsem při zpracovávání této práce dospěla, a uvedu stručné návrhy pro zvýšení povědomí o neziskových organizacích. H1: vliv známých osobností na úroveň propagace a získávání finančních prostředků H2: do jaké míry společnost vnímá propagaci stran neziskových organizací a jak na ni reaguje 9
1 Pojem nezisková organizace
Nezisková organizace, jak uţ z názvu vyplývá, slouţí k neziskové (nevýdělečné) činnosti. Tyto organizace mohou být zřízeny jako obecně prospěšná činnost, nebo také pro soukromý účel. Nezisková organizace (NO) je velmi široký pojem, jelikoţ se zde skrývají organizace různé velikosti, právních forem, účelů, rozsahu obecné prospěšnosti a oboru působení. Je proto téměř nemoţné vymezit určitou definici pro neziskový sektor. Obecný model prakticky neexistuje, přesto se pokusím pojem nezisková organizace co nejlépe definovat. „Neziskové organizace jsou vymezeny jako organizace nevytvářející zisk k přerozdělení mezi jeho vlastníky, správce nebo zakladatele; mohou zisk vytvořit, ale musí ho zase vloţit zpět k rozvoji organizace a plnění jejích cílů.―1 Dagmar Jakubíková definovala neziskové organizace stručně a výstiţně. Zdůraznila, ţe mohou vytvořit zisk, coţ je dle mého názoru důleţité, protoţe pro takovéto organizace je zisk důleţitý, právě pro ten rozvoj a podporu organizace. „Nestátní nezisková organizace či nevládní nezisková organizace, anglickou zkratkou označovaná NGO (Non-Governmental Organization), je organizace nezřizovaná státem a na státu nezávislá, která je určena k obecně prospěšné činnosti nebo k neziskové činnosti pro soukromý prospěch. Světová banka povaţuje za nevládní neziskové organizace kromě nevládních univerzit a výzkumných pracovišť především organizace, jejichţ aktivity „zmírňují utrpení, podporují zájmy chudých, chrání ţivotní prostředí, poskytují základní sociální sluţby nebo vedou k rozvoji komunit―.―2 Výše citovaná definice vhodně a jednoduše vysvětlila, jak autoři rozumí pojmu nestátní nezisková organizace. Zejména popis aktivit těchto neziskových organizací je zde popsán věrně a srozumitelně. „O definování neziskového soukromého sektoru se pokusil mimo jiné i americký sociolog Lester M. Salamon. Tento autor vymezuje soukromý neziskový sektor jako sektor skládající se z organizací, které se vyznačují následujícími charakterovými rysy: 1
JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu. 1. vyd. Praha: Grada, 2009. 288 s. Marketing (Grada). ISBN 978-80-247-3247-3 2 Wikipedie [online]. 2014 [cit. 2014-05-13+. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Nestátní_nezisková_organizace
10
jedná se o organizace, tj. skupiny, které jsou do určité míry institucionalizovány, ať jiţ formálním statutem či jiným způsobem (např. formou pravidelných schůzí, jednacích pravidel apod.),
mají soukromou povahu, nejsou součástí veřejné správy a ani nejsou řízeny orgány, ve kterých převládají vládní úředníci, není však vyloučena moţnost podpory z veřejných zdrojů,
nerozdělují zisk - tyto organizace sice v určitém období mohou dosáhnout zisku, ale opětovně ho musí pouţít na realizaci svého poslání, musí ho reinvestovat a nemohou ho rozdělit mezi zakladatele, vedení organizace či zaměstnance,
jsou samosprávné, autonomní - tyto organizace mají vlastní pravidla a sami řídí svou vlastní činnost,
jsou dobrovolné, jejich fungování je spojeno s určitým prvkem dobrovolnosti, ať jiţ dobrovolné účasti na konkrétních aktivitách či dobrovolné účasti na vedení organizace. Dalším rysem je, ţe:
jsou veřejně prospěšné, přispívají k veřejnému dobru, usilují o dobro lidí, určitých skupin či společnosti jako celku. Zvláště tento poslední bod je zásadním v soudobých snahách o vytvoření nového zákona, který by upravoval právní prostředí pro nestátní neziskové organizace. Licituje se v něm o pojmy veřejně a vzájemně prospěšné organizace. Vzájemně prospěšné by byly ty, jeţ by realizovaly svoji činnost výhradně pro své členy (příkladem by byl golfový klub zaloţený jako občanské sdruţení).3 Lester M. Salamon vysvětlil pojem NO vyčerpávajícím, přesto jasným způsobem. Dle mého názoru není této definici aţ na obsáhlost (která v tomto případě není na škodu) co vytknout. „Neziskové organizace (nebo chceme-li nevýdělečné) jsou organizace, které nebyly zaloţeny nebo zřízeny za účelem podnikání, jak je konstatováno v zákoně o daních z příjmů, na nějţ odkazují i ostatní daňové zákony. Jsou to organizace, o jejichţ činnost je jiný zájem, ať uţ u státu, společnosti nebo určité skupiny lidí. Jsou zaloţeny za účelem provozování činnosti ve prospěch toho, kdo měl zájem na jejich zřízení. Je zde kladen větší 3
Neziskový sektor - úvod do problematiky: Opodstatnění existence neziskových organizací *online]. 2011 [cit. 2014-05-13+. Dostupné z: http://www.ucetnikavarna.cz/archiv/dokument/doc-d31971v39172neziskovy-sektor-uvod-do-problematiky/
11
důraz na důleţitost výsledků hlavního poslání, přičemţ výše příjmů z něj stojí obvykle aţ na druhém místě. Tyto organizace nemusí být vţdy nutně neziskové, i kdyţ nejsou zřízeny proto, aby zisku dosahovaly. V českém právním řádu platí, ţe náleţitost mezi neziskové organizace je zaloţena na právní subjektivitě, coţ je hlavní kritérium.― 4 Výše zmíněné definice se od sebe příliš neliší. Najít jednu správnou a zcela vystihující není snadné. Nejvýstiţněji se dle mého názoru vyjádřila Dagmar Jakubíková. Ostatní autoři podobné definice jen rozvinuli, coţ však není na škodu. Jen tím chtějí tuto problematiku čtenáři co nejvíce přiblíţit. Neziskové organizace nevznikají za účelem zisku, nýbrţ mají za úkol dosáhnout určitého cíle, který je zcela individuální na základě dané společnosti, která organizaci zakládá. Nejedná se tedy o podnikání, coţ je zmíněno také v zákoně o daních z příjmu, nýbrţ o splnění daného poslání organizace. Zisk je v tomto případě aţ na druhém místě. Neziskový sektor své úsilí cílí na pomoc v různých oblastech lidského ţivota. Tímto také dokáţe plnit funkce, které neposkytuje stát. Primárním důvodem zaloţení NO jak jiţ bylo zmíněno, nemůţe být zisk, ale dobrá vůle a úsilí pomáhat. Jestliţe NO vykazuje účetní zisk, nedělí se mezi vedení organizace nebo vlastníky, nýbrţ je v celkové výši investován do chodu organizace. Něco jiného je profit, který nezisková organizace dává v etickém či morálním smyslu. Takovýto profit můţe změnit lidskou bytost a to je produkt, který je dle mého názoru jeden z nejvýznamnějších přínosů jaký nám nezisková organizace můţe dát. „Neziskové organizace posilují pocit solidarity a komunity. Pomáhají lidem budovat tzv. „sociální kapitál―, povzbuzují procesy vzájemné spolupráce a tvorby důvěry, na kterých závisí fungování trhu i demokracie. Neziskové organizace vyplňují prostor mezi občanem a státem a umoţňují mu participovat na veřejné politice jiným způsobem neţ prostřednictvím voleb. V České republice však většina neziskových organizací plní spíše funkci servisní (poskytování služeb) neţ participační (mobilizace občanů). V České republice působí neziskové organizace nejčastěji v následujících oblastech:
4
MERLÍČKOVÁ RŮŽIČKOVÁ, Růžena. Neziskové organizace: vznik, účetnictví, daně. Olomouc: ANAG, 1999-, sv. Účetnictví, daně. ISBN 978-80-7263-675-4
12
1. kultura umění (divadla, muzea, zoo, akvária, časopisy, knihovny, orchestry, umělecká představení, historické a kulturní společnosti); 2. sport a rekreace (tělovýchovné organizace, sportovní kluby, myslivecké společnosti, dětské tábory, kluby přátel); 3. vzdělání a výzkum (od předškolní výchovy po vysoké školy, odborné školství, vzdělávání dospělých, výzkumné ústavy, servisní organizace po sdruţení rodičů a přátel školy); 4. zdraví (včetně nemocnic, rehabilitačních zařízení, domácího ošetření, institucí duševního zdraví, preventivní zdravotnické péče, lékařské pohotovosti, ambulance); 5. sociální sluţby (péče o mládeţ, denní péče, péče o rodinu, sluţby handicapovaným, sluţby pro starší občany, pomoc uprchlíkům a lidem bez domova, útulky); 6. ekologie (ochrana ţivotního prostředí, zachování čistoty okolí a ţivotních krás, ochrana ţivočichů, zvířat a divoké přírody, veterinární sluţby);―5 Pro mne osobně je z výše zmíněných oblastí nejvýznamnější bod číslo 6. ekologie, také body 4. zdraví a 5. sociální sluţby. Pochopitelně ţádnou z oblastí nezavrhuji a nechci opomenout, pouze se v šestém bodě zračí můj osobní zájem, kterému se v této práci budu nejvíce věnovat.
1.1 Druhy neziskových organizací
Existuje mnoho neziskových organizací s různým zaměřením. V této práci se zaměřuji zejména na ty, které mají za náplň své činnosti pomáhat, snaţí se chránit ţivotní prostředí nebo chrání zájmy zvířat. V této kapitole se zaměřím na to, abych co nejlépe vystihla druhy NO a rozdíl mezi těmito druhy. Neziskové organizace můţeme dělit dle rozličných kritérií do skupin a podskupin. Toto téma zpracoval Radim Bačuvčík v knize Marketing neziskových organizací. Dle Bačuvčíka je typologie NO následující: ,,Podle zakladatele a právní formy
5
VAŠTÍKOVÁ, Miroslava. Marketing služeb: efektivně a moderně. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014, 268 s. Manažer. ISBN 978-80-247-5037-8
13
veřejnoprávní organizace – zaloţené orgány veřejné správy (ministerstva, kraje, obce) – organizační sloţky (městská policie, mateřské školy) a příspěvkové organizace (např. některá divadla, muzea)
veřejnoprávní instituce – jejich vznik vyplývá z určitého zákona (veřejná vysoká škola, Česká televize, Česká národní banka atd.)
soukromoprávní organizace – zaloţené soukromou fyzickou nebo právnickou osobou – občanská sdruţení, obecně prospěšné společnosti, ad. (viz dále) Podle členství
členské organizace – mají členskou základnu, jde zejména o občanská sdruţení, případně druţstva (pokud mají výhradu neziskovosti), dle činnosti sem patří např. odbory, různé zájmové spolky apod.
nečlenské organizace – nemají členy, ale pracovníky správních orgánů apod., patří sem např. nadace, nadační fondy nebo obecně prospěšné společnosti Podle charakteru poslání
organizace vzájemně prospěšné – zajišťují sluţby pro své členy (profesní sdruţení, odbory, národopisný soubor ad.); jejich činnost samozřejmě nesmí odporovat veřejným zájmům, které mohou prostřednictvím uspokojování vlastních potřeb také naplňovat
organizace veřejně prospěšné – poskytují sluţby určené širší veřejnosti, respektive určité její skupině (sociální sluţby, ekologie, vzdělávání atd.) Podle typu činnosti
servisní – poskytují sluţby členům i nečlenům; pracují zejména v sociální, zdravotní nebo vzdělávací oblasti
zájmové – nabízejí zájmové či volnočasové aktivity pro vlastní členy
advokační – věnují se obraně zájmů svých členů nebo obecných zájmů; např. odbory, ekologické (ţivotní prostředí, práva zvířat), lobbistické aj. organizace Podle způsobu financování
z veřejných rozpočtů buď zcela (organizační sloţky státu a obcí, které jsou navázány na státní nebo obecní rozpočet), nebo částečně, kdy mají určitý nárok na rozpočtový
14
příspěvek, ale mohou hledat zdroje i jinde (příspěvkové organizace, v různých zemích například i spolky či charitativní organizace)
ze soukromých zdrojů – dary, sponzorské příspěvky, granty nadací, členské příspěvky atd.
z vlastní činnosti – platby za realizované sluţby (např. kultura, sociální sluţby)
vícezdrojově – kombinovaně z veřejných i soukromých zdrojů a vlastní činnosti, přičemţ na příspěvek z veřejných zdrojů není právní nárok, ale organizace se o něj musí ucházet zpravidla v dotačním výběrovém řízení Z tohoto pohledu je hlavní rozdíl mezi veřejným a soukromým neziskovým sektorem, kdy soukromé (nestátní) neziskové organizace naplňují pět výše zmíněných rysů (jsou organizované, soukromé, neziskové, autonomní a dobrovolné/nepovinné), vykonávají vzájemně i veřejně prospěšnou činnost a mohou a nemusejí být financovány z veřejných rozpočtů (zcela nebo částečně), nejsou autonomní a v některých případech ani nejsou právnickými osobami (organizační sloţky krajů a měst).―6 K výše zmíněné typologii, není třeba víc dodávat. Radim Bačuvčík dokázal toto téma popsat dostatečně výstiţně a srozumitelně. Je však také důleţité blíţe vysvětlit jak a podle kterých kritérií se neziskové organizace a instituce rozdělují. Jak uţ bylo zmíněno, existují státní a nestátní neziskové organizace, jejichţ rozdělení je následující: Základní neveřejné neziskové organizace: spolky – sdruţení občanů k rozdílným účelům. Tyto účely mohou mít dlouhodobý i krátkodobý charakter. Registraci těchto sdruţení provádí Ministerstvo vnitra ČR. nadace – jedná se o sdruţení majetku k jasně vymezenému účelu, jímţ je určitý obecně prospěšný cíl. Sdruţený majetek je tvořen vneseným majetkem, dary, výnosy z úroků, nájemného, cenných papírů, příjmy z veřejných sbírek a akcí. Účel nadace se nesmí dodatečně měnit. Pro registraci nadace je zákonem stanovená minimální výše nadačního jmění a to ve výši 500 000 Kč. obecně prospěšné činnosti – účelem je poskytování obecně prospěšné sluţby, která je uvedena v zakládací listině. Činnost těchto společností byla upravena zákonem o obecně prospěšných společnostech, který byl však k 1. lednu 2014 zrušen novým občanským zákoníkem. Ovšem pokud v obecně prospěšné společnosti nedojde ke změně v nadaci,
6
BAČUVČÍK, Radim. Marketing neziskových organizací. Zlín: VeRBuM, 2011, 190 s. ISBN 978-80-87500-01-9
15
nadační fond nebo ústav, i nadále se řídí tímto zákonem o obecně prospěšných společnostech. církevní organizace – organizace věřících pro zajišťování bohosluţeb, seminářů, center pro rodinu, charit apod. Jiţ jsem zmínila dělení neziskových organizací podle Radima Bačuvčíka, které vysvětlené poměrně snadnou formou. Následující členění je pojednáno z poněkud jiného pohledu, přesto navazuje na předešlé: „Kritéria členění neziskových organizací: 1. členění organizací podle vlastnických vztahů: a) státní b) soukromé 2. členění organizací podle způsobu hospodaření: a) rozpočtové b) příspěvkové - uvedené členění je jiţ překonané; komerčně zaměřené organizace, jejichţ c) financování je z větší míry zabezpečováno z vlastních zdrojů na základě poskytovaných sluţeb d) organizace dotované, které dostávají převáţnou část prostředků z dotací 3. členění organizací podle subjektu managementu: a) organizace převaţující řídící činností profesionálních pracovníků, kteří pracují v těchto organizacích za plat nebo za mzdu b) organizace s převaţující činností dobrovolných pracovníků 4. členění organizací podle rozhodovacích procesů: a) první skupina - rozhodují vlastní členové organizace b) druhá skupina - rozhodují orgány státní správy c) třetí skupina – rozhodují orgány státní moci a poslanci 5. členění organizací podle charakteru odběratele: a) organizace orientující se na specifického zákazníka - poskytují sluţby zákazníkům za určitý poplatek, který hradí stát nebo sám zákazník b) organizace veřejně orientované, které poskytují sluţby pro všechno obyvatelstvo na náklady společnosti, přičemţ jde především o zabezpečování kolektivních statků c)
organizace orientované na zabezpečení potřeb vlastních členů; příkladem jsou
druţstva a odborové organizace 16
6. členění organizací podle marketingových kritérií: a) organizace podle času spotřeby, jedná se o to, zdali zákazník spotřebovává sluţby v pracovním nebo ve volném čase b) organizace podle formy spotřeby, zda se jedná o formu dobrovolnou nebo povinnou 7. členění podle kontrolního subjektu: a) organizace kontrolované převáţně svými členy, tj. organizace poskytující sluţby převáţně b) svým vlastním členům např. odborové orgány c) organizace kontrolované převáţně svým okolím — např. kontrola prostřednictvím státní správy, masmédii d) organizace s podnikatelskou kontrolou―7 Při dělení organizací na ziskové a neziskové záleţí na charakteru činnosti, který převaţuje. Občas se stává, ţe přesné zařazení bývá problematické. Organizace neziskového sektoru, byly zřízeny k dosahování obecně prospěšných cílů, ovšem bez dosahování zisku. Přesto mohou podnikat, pokud to bude vedlejší činnost organizace. Naproti tomu podnikatelské subjekty mají převáţně dosahovat zisku, pro který byly zřízeny. Takovéto subjekty, pokud mají dostatek prostředků, mohou sponzorovat neziskové organizace. Jsou si totiţ vědomi, ţe jim to pomůţe k lepšímu jménu v očích veřejnosti.
1.2 Příklady neziskových organizací Neziskových organizací existuje mnoho. V této práci se zaměřím na ty, které pomáhají dětem, zaměřují se na ochranu ţivotní prostředí či na ochranu zvířat. Kaţdá nezisková organizace můţe mít jiné zaměření, ale jedno je spojuje, a to potřeba pomáhat. Pro účel této práce jsem zvolila následující příklady NO:
Nadace (fondy), spolky na pomoc dětem: Tento druh neziskových organizací je velice populární. Společnosti se zkrátka zamlouvá a je pro ni snadné přispět. Proto si mnoho známých osobností vybere právě tento způsob pomoci a zaloţí si vlastní nadaci. 7
Management a marketing pro neziskové organizace *online+. 2010 *cit. 2014-10-23+. Dostupné z: http://granty.vsers.cz/socialnisluzby/wp-content/uploads/2010/11/Management-a-marketing-proneziskové-organizace.pdf
17
UNICEF - asi nejznámější organizace na pomoc dětem. „Byl zaloţen v roce 1946 jako Mezinárodní dětský fond neodkladné pomoci (United Nations International Chirldren´s Emergency Fund) pro pomoc dětem postiţeným 2. světovou válkou. Od roku 1953 se UNICEF, jiţ pod názvem United Nations Children´s Fund, stal trvalou součástí Organizace spojených národů, specializovanou na odbornou programovou pomoc strádajícím dětem celého světa. Původní zkratka UNICEF zůstala zachována.―8 Společnosti UNICEF jsem se důkladně věnovala ve své bakalářské práci Public relations společnosti UNICEF a případné návrhy na zlepšení povědomí o jejich činnosti u veřejnosti. Nejznámější tváří této organizace se stala bezpochyby herečka Audrey Hepburn, kterou později následovali další slavné osobnosti. Mezi nejznámější české vyslance dobré vůle patří například herečka Jitka Čvančarová, spisovatel Michal Viewegh, či hokejista Patrik Eliáš. Nadace Terezy Maxové - cílem je zabezpečit dětem z kojeneckých ústavů a dětských domovů vzdělání, začlenit je do samostatného ţivota, kterému čelí po opuštění ústavu a především podpora náhradního rodičovství.
Občanské sdruţení Ztracené děti - tato nezisková organizace je trochu odlišná těch, které pomáhají nemocným dětem, dětem z dětských domovů, či jinak znevýhodněným. Občanské sdruţení Ztracené děti se snaţí navrátit ztracené děti zpět do svých domovů a také pomáhá rodinným příslušníkům v takto těţké situaci.
Ekologické organizace: Greenpeace - pravděpodobně nejznámější nezávislá mezinárodní ekologická organizace, která chrání ţivotní prostředí, upozorňuje na ekologické problémy, chrání světové pralesy, rostliny a zvířata která v nich ţijí. Zabývá se ochranou oceánů a pokouší se eliminovat nadměrný rybolov, zejména lov velryb. Hnutí Duha - cílem je aby veřejnost pochopila ekologické limity přírody a přírodu chránila.
8
UNICEF: Co je UNICEF?. Praha. Dostupné z: http://www.unicef.cz/index.php?pg=2&id=22&zp=1
18
Společnost pro trvale udrţitelný ţivot - tuto společnost zaloţil v roce 1992 první ministr ţivotního prostředí Československa Josef Vavrouška. Cílem je přiblíţit člověku důleţitost souladu s přírodou a chránit přírodu nejen kvůli stávajícím, ale také příštím generacím. World Wide Fund for Nature (WWF) - mezinárodní nezisková organizace, zabývající se ochranou přírody. Cíl této významné organizace je soulad člověka s přírodou. Ochrana ohroţených druhů zvířat a s tím související ochrana významných biotopů. Toulcův dvůr – středisko pro ekologickou výchovu dětí podporované hlavním městem Prahou. Smyslem je návštěvníkům poskytnout nějakou praktickou zkušenost a tím si vytvořit určitý vztah k ţivotnímu prostředí.
Organizace na ochranu zvířat: Royal Society for the Prevention of Cruelty to Animals (RSPCA) - mezinárodní organizace na ochranu zvířat, působící v Anglii a Walesu. Organizace byla zaloţena v roce 1824. Pod záštitou RSPCA existují po celém světě další podobné organizace: the Scottish Society for Prevention of Cruelty to Animals, Royal Society for the Prevention of Cruelty to Animals Australia, the Royal New Zealand Society for the Prevention of Cruelty to Animals, American Society for the Prevention of Cruelty to Animals. Nadace na ochranu zvířat - chrání práva a zájmy zvířat drţených v zajetí, i volně ţijících. Snaţí se o osvětu v problematice člověk a jeho vztah k přírodě a zvířatům. Nadační fond Pes v nouzi – nezisková organizace na pomoc psím útulkům i jednotlivým případům týrání, ztracení, či nalezení psa. Také shání finanční prostředky pro nemocné, invalidní psy. Finance získávají pomocí peněţních příspěvků, prodejem dárkových předmětů, pořádáním různých druhů aukcí, apod. Svoboda zvířat – celostátní nezisková organizace na ochranu práv zvířat, která se snaţí změnit vztah lidí ke zvířatům, aby byla zvířata brána jako ţivé bytosti a ne pouze jako věc. Ochrana fauny ČR – organizace se zabývá ochranou volně ţijících ţivočichů, jejich biotopů a ekologickou výchovou veřejnosti.
19
1.2.1 Zaloţení neziskové organizace Neziskové organizace se vyznačují zejména posláním, které mají společnosti přinést, bez ohledu na zisk. To ovšem neznamená, ţe nezisková organizace nemůţe mít vlastní příjmy, které se vyuţijí ve prospěch dané NO. Prvním krokem k zaloţení například spolku je nápad – poslání. Pokud jiţ známe směr, kterým se naše organizace bude ubírat, vypracujeme obsah stanov, který má přesně dané náleţitosti, které musí obsahovat: 1. Název a sídlo: Název organizace nesmí být shodný s jinou organizací, proto je třeba na webových stránkách ministerstva vnitra vyhledat seznam spolků. 2. Poslání sdruţení: Pokud je hlavním posláním organizace ochrana zvířat, tak se taková organizace bude moci účastnit na jednáních týkajících se nějakým způsobem ochrany zvířat. 3. Práva a povinnosti členů spolku. 4. Určení předsedy spolku.: Členové představují valnou hromadu a předseda (statutární orgán) má oprávnění jednat jménem organizace. K zaloţení NO je pochopitelně zapotřebí mnohem více kroků, neţ pouhý nástin, který jsem popsala výše. Důleţitým změnám v občanském zákoníku se budu věnovat v následující kapitole. Všechny podmínky, které je nutné pro zaloţení NO splnit, jsou dobře popsané na webových stránkách www.neziskovky.cz. Nadace se zřizuje k dosaţení obecně prospěšných cílů. Podstatou je sdruţování majetku a finančních prostředků pro uskutečnění stanovených cílů. Důleţité je, ţe celkové nadační jmění nesmí být niţší neţ 500.000,- Kč.
„NADAČNÍ FOND 1. Co je nadační fond Právní úpravu nadačního fondu naleznete v zák. č. 227/1997 Sb. o nadacích a nadačních fondech. Stejně jako u nadací se jedná o účelové sdruţení majetku zřízené za účelem 20
dosahování obecně prospěšného cíle. Nadační fond oproti nadaci nemá nadační jmění a dosahuje účelu, pro který byl zaloţen, veškerým svým majetkem. 2. Kdo může nadační fond zřídit Stejně jako nadaci zřizuje se nadační fond zřizovací smlouvou (je-li více zřizovatelů), listinou či závětí. Fond můţe zřídit právnická nebo právně způsobilá fyzická osoba. 3. Kde se podává návrh zápis do nadačního rejstříku Návrh se podává u Krajského soudu, v jehoţ obvodu má nadační fond sídlo. Seznam rejstříkových soudů je uveden v oddílu Nadace. 4. Co má obsahovat podání Návrh na zápis nadačního fondu do nadačního rejstříku musí obsahovat stejné náleţitosti jako u nadace s výjimkou určení výše nadačního jmění, které nadační fond nevytváří. Minimální výše majetkových vkladů zřizovatelů není stanovena. 5. Jaký je průběh řízení o zápisu do nadačního rejstříku Průběh řízení je popsán v oddíle Nadace. 6. Na co je třeba si dát pozor a) přestoţe zřizovatelé nadačního fondu nemají předepsanou minimální výši vkladu, zápis do rejstříku značně usnadňuje, jestliţe tento vklad činí alespoň několik set korun. b) název by měl obsahovat slovo nadační fond a měl b y se lišit od názvu jiţ existujícího nadačního fondu c) účetní závěrka nadačního fondu musí být ověřena auditorem za kalendářní rok, v němţ úhrn celkových nákladů nebo výnosů převýší 3 000 000 Kč
OBECNĚ PROSPĚŠNÁ SPOLEČNOST 1. Co je obecně prospěšná společnost Právní úpravu obecně prospěšné společnosti naleznete v zák. č. 248/1995 Sb. o obecně prospěšných společnostech. Jedná se o právnickou osobu zaloţenou k poskytování obecně 21
prospěšných sluţeb. Sluţby jsou poskytovány cílové skupině uţivatelů za předem stanovených a pro všechny uţivatele stejných podmínek. 2. Kdo může obecně prospěšnou společnost založit Obecně prospěšnou společnost můţe zaloţit právnická nebo právně způsobilá fyzická osoba. Více zakladatelů uzavře smlouvu. Je-li zakladatel jediný, nahrazuje smlouvu zakládací listina sepsaná formou notářského zápisu. Návrh na zápis do rejstříku musí být podán nejpozději do 90 dnů od zaloţení (sepsání smlouvy nebo zakládací listiny). 3. Kde se podává návrh na zápis do rejstříku obecně prospěšných společností Návrh se podává u Krajského soudu, v jehoţ obvodu má obecně prospěšná společnost sídlo. Seznam rejstříkových soudů je uveden v oddílu Nadace. 4. Co má obsahovat podání Podání by mělo obsahovat kromě návrhu také další listiny: a) návrh na zápis do rejstříku obecně prospěšných společností musí obsahovat: · označení navrhovatele (zakladatel nebo jím pověřená osoba) · název a sídlo obecně prospěšné společnosti · označení zakladatelů (jméno, příjmení, datum narození a trvalý poby t u fyzické osoby a název, sídlo a IČO u právnické osoby) · druh obecně prospěšných sluţeb a předmět doplňkové činnosti, bude-li provozována · označení členů správní rady (jméno, příjmení, rodné číslo a trvalý pobyt) s uvedením způsobu jejich jednání jménem nadace · označení členů rady (jméno, příjmení, datum narození a trvalý pobyt), je–li zřízena · úředně ověřené podpisy navrhovatele b) zakládací smlouva nebo listina musí být přiloţena ve dvojím vyhotovení s těmito náleţitostmi:
22
· název a sídlo obecně prospěšné společnosti · označení zakladatelů (jméno, příjmení, datum narození a trvalý pobyt u fyzické osoby a název, sídlo a IČO u právnické osoby) · druh obecně prospěšných sluţeb · podmínky pro poskytování jednotlivých druhů obecně prospěšných sluţeb · dobu, na kterou se obecně prospěšná společnost zakládá, pokud není zaloţena na dobu neurčitou · hodnotu a označení majetkových vkladů zakladatelů (nepeněţitý vklad musí být přesně určen a znalecky oceněn) · počet a označení členů správní rady (jméno, příjmení, datum narození a trvalý pobyt) s uvedením způsobu jejich jednání jménem obecně prospěšné společnosti · počet a označení členů dozorčí rady (jméno, příjmení, datum narození a trvalý pobyt), jeli zřízena · určení osoby, která spravuje majetkové vklady zakladatelů · způsob zveřejňování výroční zprávy o činnosti a hospodaření obecně prospěšné společnosti · úředně ověřené podpisy zakladatelů c) čestná prohlášení členů správní rady a členů dozorčí rady (prohlášení o souhlasu se jmenováním do funkce a o splnění zákonných podmínek), přičemţ podpisy musí být úředně ověřeny d) výpisy z rejstříku trestů správní rady a členů dozorčí rady ne starší šesti měsíců (u osob, které nemají trvalý pobyt na území ČR, obdobný doklad vydávaný v zemi jejich trvalého pobytu) e) podpisové vzory osob oprávněných jednat jménem obecně prospěšné společnosti (podpiso vé vzory je třeba úředně ověřit) f) doklad prokazující splnění zvláštních podmínek poţadovaných zákonem k poskytování obecně prospěšných sluţeb (např. ţivnostenské oprávnění) 23
g) doklad o splacení peněţitého vkladu nebo převzetí nepeněţitého vkladu zakladatelů (jako doklad postačí čestné prohlášení osoby pověřené správou vkladů, dále je potřeba přiloţit u peněţitého vkladu výpis z bankovního účtu a u nepeněţitého vkladu doklad prokazující vlastnictví - výpis z katastru nemovitostí - a ocenění soudním znalcem) h) doklad o právní subjektivitě právnické osoby, je-li zakladatelem (výpis z obchodního rejstříku nebo doklad statistického úřadu o přidělení IČO) i) doklad o oprávnění k umístění sídla (souhlas majitele nemovitosti s umístění sídla nebo nájemní smlouva) 5. Jaký je průběh řízení o zápisu do rejstříku obecně prospěšných společností Vzhledem k tomu, ţe řízení provádí stejný rejstříkový soud jako v případě nadací a nadačních fondů, je i jeho průběh stejný. Popsán je opět v oddíle Nadace. 6. Na co je třeba si dát pozor a) přestoţe zakladatelé obecně prospěšné společnosti nemají předepsanou minimální výši vkladu, zápis do rejstříku značně usnadňuje, jestliţe tento vklad činí alespoň několik set korun b) pokud je obecně prospěšná sluţba uvedena v seznamu ţivností, rejstříkový soud vyţaduje doloţení ţivnostenského oprávnění c) člen správní rady ani člen dozorčí rady nesmí být sám ani osoba jemu blízká v pracovněprávním nebo jiném obdobném vztahu s obecně prospěšnou společností d) není-li zřízena dozorčí rada, musí obecně prospěšná společnost ověřovat účetní závěrku auditorem e) alespoň 2/3 členů správní rady musí být občané ČR.―9
9
Neziskovky.cz [online]. 2013 [cit. 2014-10-28+. Dostupné z: http://www.neziskovky.cz/clanek/1156/511_559_565/fakta_legislativa-a-ucetnictvi_navody-legislativa/jakzalozit-neziskovou-organizaci/
24
1.3 Nový Občanský zákoník Pro některé dlouho očekávaný, pro jiné obávaný nový občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.), vešel v platnost 1. ledna 2014. Přinesl mnoho změn. Jednou z těchto změn je, ţe nový občanský zákoník upravil poměry právnických osob soukromého práva, mezi které se řadí také neziskové organizace. Takovou významnou změnou je například přejmenování občanských sdruţení na spolky. Stávající občanská sdruţení si toto pojmenování mohla ponechat, ovšem nově zaloţená se jiţ nazývají spolky. Tyto a další změny jsou pro mnohé matoucí, proto, jsou blíţe vysvětleny na webových stánkách Neziskovky.cz: „Od prvního ledna 2014 vstoupila v platnost velká rekodifikace soukromého práva, jejíţ součástí je i nový Občanský zákoník a zákon O obchodních korporacích nahrazující dosavadní Obchodní zákoník. Změny, které tato rekodifikace přinesla se dotýkají i neziskových organizací. Z občanských sdružení se stávají spolky Nejrozšířenější forma neziskových organizací – občanská sdruţení, přestala od 1. ledna 2014 existovat (zákon 83/1990 Sb. o sdruţování občanů byl zrušen), místo nich zavádí nový Občanský zákoník právní formu zapsaný spolek (zkratka z.s.). Větší důraz by měl být kladen na spolkovou činnost a členský charakter spolků. Dosavadní sdruţení mají tři roky na to, aby uvedla své základní dokumenty i způsoby fungování do souladu s novou právní úpravou. Pokud nebudou schopny nové úpravě vyhovět, mají téţ moţnost transformace na další nové formy ústav nebo sociální druţstvo. Modernější úprava nadací a nadačních fondů Přímo v novém Občanském zákoníku najdeme rovněţ novou úpravu nadací a nadačních fondů (také starý zákon 227/1997 Sb. o nadacích a nadačních fondech byl zrušen). Nadace a nadační fondy se staly podmnoţinou tzv. fundací, coţ by měla být sdruţení majetku slouţící ke konkrétně vymezenému účelu. Změny ocení zvláště nadační fondy, kterým nová legislativa otevírá moţnosti širších aktivit. Obecně prospěšné společnosti by měly časem nahradit ústavy. Nová právní forma ústav, kterou rovněţ zavádí nový Občanský zákoník označuje právnické osoby ustavené za účelem provozování určité společensky prospěšné činnosti. Ústav není 25
členská organizace jako spolek a funguje spíše na zaměstnaneckém principu. Podobně jako dosavadní obecně prospěšné společnosti jsou ústavy vhodné zejména pro poskytování různých druhů veřejně prospěšných sluţeb. Co se stalo s existujícími obecně prospěšnými společnostmi? Odpovědí na rozvoj sociálního podnikání je nová právní forma sociální druţstvo, kterou najdeme v zákoně o obchodních korporacích. Jde o druţstva fungující na neziskových principech (nedochází v nich např. ke zhodnocování vkladů), slouţit by měla především sociální a pracovní integraci znevýhodněných osob. Pro evidované právnické osoby (církevní neziskové organizace) zůstává vše při starém. Evidované právnické osoby se nadále řídí podle zákona č. 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech. Aktuálně existují tedy v České republice následující formy neziskových organizací:
spolky
obecně prospěšné činnosti
ústavy
nadace
nadační fondy
evidované právnické osoby (církevní)―10 Ke změnám v občanském zákoníku se vyjádřila a také je výborně popsala advokátka Mgr. Alena Ropková, LL. M.: „Změna právní formy, formální požadavky Občanské sdruţení v důsledku uvedené změny nezanikne ani se nezruší, pouze se změní jeho právní poměry. K uvedené změně můţe dojít pouze tehdy, pokud s ní vysloví souhlas všichni členové sdruţení. Samotné rozhodnutí musí být učiněno formou notářského zápisu, přičemţ jeho součástí musí být určení osob, které mají postavení zakladatelů obecně prospěšné společnosti, určení osob, které jsou členy správní rady a určení osoby ředitele.
10
Neziskovky.cz. Neziskovky.cz [online]. 2014 [cit. 2014-04-06+. Dostupné z: http://www.neziskovky.cz/clanky/511_538/fakta_neziskovky-v/
26
Odmítne-li některý člen souhlas udělit nebo se změnou nesouhlasí, lze se do 3 měsíců domáhat u soudu nahrazení projevu vůle soudním rozhodnutím. Soud souhlas nahradí, existují-li pro změnu právní formy ospravedlnitelné důvody. Návrh na zápis změny právní formy do rejstříku obecně prospěšných společností pak podávají osoby v postavení zakladatelů obecně prospěšné společnosti ve lhůtě 90 dnů ode dne rozhodnutí o změně právní formy. Dnem zápisu zaniká členství členů sdruţení. Pravomocně povolený zápis je nezrušitelný. Změnou právní formy vzniklá obecně prospěšná společnost (či jen „OPS―) je ještě povinna zveřejnit změnu právní formy v Obchodním věstníku ve lhůtě 30 dnů od jejího zápisu do rejstříku, a její ředitel změnu do 15 dnů oznámí Ministerstvu vnitra ČR k vyznačení tohoto údaje v příslušné evidenci. Důsledky nové právní úpravy Druhy právnických osob, které NOZ rozlišuje, jsou korporace, fundace a ústavy. Nová právní úprava pak v případě občanského sdruţení (či také jen „OS―) předvídá namísto zaloţení občanského sdruţení zaloţení tzv. spolku (tj. právnické osoby v podobě korporace). Významný rozdíl v úpravě mezi OS a OPS po 1.1.2014 spočívá především v tom, ţe zatímco OS se po uvedeném datu povaţují automaticky za spolky ve smyslu NOZ, práva a povinnosti OPS se i nadále řídí dosavadními právními předpisy. Zatímco OS se po 1.1.2014 můţe rozhodnout změnit svoji právní formu uţ jen na ústav či sociální druţstvo, OPS se můţe přeměnit na ústav, nadaci nebo nadační fond. Prakticky tak zbývá pouze doba do konce tohoto roku, kdy by v rámci OS a OPS mělo dojít k úvaze o jejich případné budoucí právní formě s ohledem na zmíněné zákonné predikce. NOZ nadto ve svém ustanovení § 3041 odst. 2 stanoví, ţe ustanovení společenské smlouvy nebo statutu právnických osob, která odporují po 1.1.2014 donucujícím ustanovením NOZ, pozbývají v tento den závaznosti a právnická osoba je povinna přizpůsobit je úpravě NOZ do 3 let ode dne nabytí jeho účinnosti a doručit je orgánu veřejné moci, který vede veřejný rejstřík, do něhoţ je právnická osoba zapsána. Neučiní-li tak, můţe ji soud vyzvat a uplyneli marně přiměřená lhůta k nápravě, soud na návrh orgánu veřejné moci nebo osoby, která na tom osvědčí právní zájem, rozhodne o jejím zrušení a nařídí likvidaci. 27
Základní zákonné parametry spolku S ohledem na shora uvedené lze jedině doporučit učinit jiţ nyní úvahu nad budoucí právní formou OS a na základě takového rozhodnutí zahájit proces „přizpůsobení― novým právním mantinelům. Spolek můţe být zaloţen minimálně 3 osobami vedenými společným zájmem. Pokud je spolek zaloţen pouze jinými spolky k uplatňování společného zájmu, vyjádří ve svém názvu svoji „svazovou povahu―. Členové spolku neručí za jeho dluhy. Spolek nelze zaloţit, aniţ by se jeho členové shodli na stanovách spolku. Název spolku pak obsahuje slova „spolek― či „zapsaný spolek― případně zkratku „z.s.―. Osobně se domnívám, ţe volba slovního spojení „zapsaný spolek― není zcela šťastná. Podnikání nebo jiná výdělečná činnost spolku nemohou být jeho hlavní činností. Zisk z činnosti spolku je pak moţné pouţít pouze pro spolkovou činnost včetně správy spolku. Spolky se mohou slučovat či splynout fúzí a spolek se můţe také rozdělit. Spolek hlavní a pobočný, status veřejné prospěšnosti Spolky lze pak rozlišovat na „hlavní― a tzv. „pobočné―, kdy pobočný spolek je svojí existencí spjat se spolkem hlavním a zároveň hlavní spolek nezanikne dříve, neţ zaniknou všechny pobočné spolky. Stejně jako hlavní spolek vzniká pobočný spolek dnem zápisu do veřejného rejstříku, kdyţ návrh v tomto případě podává hlavní spolek.
Spolek můţe jakoţto právnická osoba podle NOZ nabýt tzv. status veřejné prospěšnosti[1], a nabude-li jej hlavní spolek, společně s ním tento status nabývají také pobočné spolky, coţ platí analogicky i pro odejmutí. Druhy členství ve spolku Zvláštností spolku je moţnost určit v rámci stanov různé druhy členství, s nimiţ jsou spojena jiná práva a povinnosti. Kaţdý člen je oprávněn vyţadovat od spolku potvrzení s výpisem ze seznamu členů spolku ohledně své osoby, včetně výpisu o tom, ţe byl ze seznamu vymazán.
28
Členství se váţe na osobu člena, a neurčí-li stanovy jinak, nepřechází na právní nástupce. Kaţdý člen je oprávněn účastnit se členské schůze, a hlasovat pro záleţitosti spolku (NOZ předvídá, ţe se např. nepřihlíţí ke hlasům členů, kteří mají s ohledem na různé druhy členství jen tzv. poradní hlas), a dále poţadovat vysvětlení záleţitostí spolku, vztahuje-li se k předmětu zasedání členské schůze. Stávající dikce NOZ tak vyvolává dojem, ţe právo člena poţadovat vysvětlení záleţitostí spolku se omezuje pouze na dobu, kdy je o dané záleţitosti jednáno, coţ by v praxi mohlo jistě vyvolávat konfliktní situace. Organizace spolku Co do organizace spolku lze poznamenat, ţe obligatorními orgány je nejvyšší orgán a statutární orgán (které však mohou být tentýţ, tj. nevyšší orgán můţe být zároveň statutárním), a fakultativními orgány jsou pak kontrolní komise, rozhodčí komise či další orgány určené ve stanovách. Rozhodnutí orgánů spolku Ustanovení § 245 NOZ zní: „Na usnesení členské schůze nebo jiného orgánu, které se příčí dobrým mravům, nebo mění stanovy tak, ţe jejich obsah odporuje donucujícím ustanovením zákona, se hledí, jako by nebylo přijato. To platí i v případě, ţe bylo přijato usnesení v záleţitosti, o které tento orgán nemá působnost rozhodnout.― Domnívám se, ţe uvedené ustanovení je minimálně v rozsahu první věty nadbytečné, a to s ohledem na obecné ustanovení § 580 NOZ, které stanoví, ţe „je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakoţ i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyţaduje―. Proti rozhodnutí orgánu spolku se kaţdý člen můţe bránit podáním návrhu u soudu na určení jeho neplatnosti, a to ve lhůtě 3 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl nebo mohl dozvědět, nejpozději však do 1 roku. Podle ustanovení § 260 NOZ však platí, ţe soud nevysloví neplatnost rozhodnutí, pokud porušení zákona či stanov nemělo závaţné právní následky, a je-li v zájmu spolku hodném právní ochrany neplatnost rozhodnutí nevyslovit, případně pokud by tím bylo podstatně zasaţeno do práva třetí osoby nabytého v dobré víře. Citované ustanovení tak podle mého názoru jiţ nyní vyvolává pocit právní nejistoty, neboť posouzení, zda porušení mělo či nemělo závaţné právní následky, a zda existuje zájem 29
spolku hodný právní ochrany, coţ jsou na jedno soudní řízení najednou dvě neznámé, a bude tedy záviset především na přesvědčivosti argumentace stran sporu a následně na názoru příslušného soudu.―11 V souvislosti s novým občanským zákoníkem byla také řešena právní povaha zvířat. V původním občanském zákoníku, bylo zvíře definováno jako zvláštní druh movité věci. Téměř všechna práva, která jsou spojená s vlastnictvím věci, se tedy vztahovala i na zvířata. Znamenalo to, ţe majitel mohl zvíře prodat, převézt na jinou osobu, pozbýt nebo opustit. Zkrátka řečeno, zákon se této problematice takřka nevěnoval. „V právním řádu jiţ existuje delší dobu například zákon na ochranu zvířat proti týrání, který stanoví pravidla, jak se smí a nesmí se zvířaty zacházet, trestní zákoník dokonce některé případy týrání zvířat povaţuje za trestné činy a stanoví za ně přísné tresty. V rámci občanského práva jsme však doposud zvláštní ohledy na zvířata nebrali. Nový občanský zákoník to mění. Výslovně stanoví, ţe zvíře není věc. Ptá-li se někdo – a co je tedy zvíře, kdyţ není věc? – je odpověď jednoduchá – zvíře je prostě zvíře. Jelikoţ se zvířaty se např. běţně obchoduje, zákoník rovněţ stanoví, ţe se na ně pouţijí pravidla o movitých věcech. Kdyţ budu chtít své neteři koupit andulku nebo štěně, uzavřu s prodávajícím stejnou kupní smlouvu, jako kdybych jí kupoval novou mikinu.―12 Nový občanský zákoník začal ke zvířeti přistupovat jako ke smysly nadanému ţivému tvoru. Tento počin je bezesporu velký pokrok, ovšem pojetí přináší řadu nejasností, z důvodu, ţe není řádně propracován v dalších paragrafech. Nejproblematičtější je nejasnost, kdy vlastník přestává být vlastníkem, tudíţ není zcela jasné, jak tato osoba musí být aktivní například v hledání ztraceného zvířete. Jeden z příkladů: obec má povinnost postarat se o všechny ztracené a bezprizorní věci (tudíţ i o zvířata), která se najdou v jejím regionu, a to po dobu půl roku. Pokud není jasně stanoveno, ţe se tato povinnost vztahuje také na ţivá zvířata v zájmovém chovu (zejména psy a kočky) a jakým způsobem to mají obce zajistit, většina obcí se této povinnosti s největší radostí bude snaţit zbavit. Rozpočty obcí jsou omezené, a jestliţe se dá někde ušetřit, obce se ušetřit pokusí. To jen jedna z nejasností a nelogičností, která návrh nového Občanského zákoníku ve vztahu ke zvířatům přináší. Další problémy se mohou týkat sousedských vztahů, dědictví apod. 11
ROPKOVÁ, Alena. 91000. KONEC OBČANSKÝM SDRUŢENÍM V ČECHÁCH? [online]. 2013 [cit. 2014-1104]. Dostupné z: www.epravo.cz/top/clanky/konec-obcanskym-sdruzenim-v-cechach-91000.html 12
BEZOUŠKA, Petr a Lucie PIECHOWICZOVÁ. Nový občanský zákoník: nejdůležitější změny. 1. vyd. Olomouc: ANAG, 2013, 375 s. Právo (ANAG). ISBN 978-80-7263-819-2
30
1.4 Financování neziskových organizací Eva Kislingerová se k otázce financování vyjadřuje následovně: „Nevládní neziskový sektor v ČR zahrnuje organizace různých právních forem a samotné spektrum jejich působnosti je velice široké. Tento sektor prošel od roku 1989 dynamickým vývojem. Problémy, které musí v současnosti řešit, plynou z diskontinuity posledních let. Neziskový sektor v ČR se potýká jak s nedostatkem finančních zdrojů, tak potřebných nástrojů. Systém veřejného financování přináší neziskovým organizacím neţádoucí míru existenční nejistoty, která nepřispívá ke zvyšování stability jednotlivých organizací. V podmínkách globalizujícího se prostředí se neziskové organizace budou muset více soustřeďovat na aktivní získávání peněz od dárců (nejen z ČR). Je proto nezbytné, aby si osvojily a do své činnosti implementovaly základní nástroje strategického řízení.―13 Autorka se k této problematice vyjádřila poměrně výstiţně. Financování neziskových organizací je velice obtíţné a neziskové organizace se proto stále potýkají s problémem získávání financí. Je to stále dokola probíhající otázka, kterou organizace musí řešit. Nejen z těchto důvodů vznikají různé nadační fondy, které neziskovým organizacím soustavně pomáhají opatřením potřebných finančních prostředků. Způsobů jak získat pro neziskovou organizaci finanční prostředky je celkem šest. V knize Public relations, fundraising a lobbing: pro neziskové organizace toto téma přiblíţili Olga Medlíková a Marek Šedivý: „Zopakujme si, ţe máme šest moţností, kde můţe nezisková organizace získat finanční zdroje: 1. veřejná správa (státní správa a samospráva); 2. individuální dárci – jednotlivci; 3. firmy; 4. nadace a nadační fondy; 5. ostatní instituce; 6. příjmy z vlastní činnosti; Postupně si pro uvedené zdroje vytvoříme pravidla, jak udrţovat a prohlubovat vztahy s jednotlivými typy dárců. Ještě by se pro začátek slušelo říci, ţe existují různé metody neboli způsoby, jak peníze z jednotlivých zdrojů získat. Ty mají na budování dalších vztahů 13
KISLINGEROVÁ, Eva. Chování podniku v globalizujícím se prostředí. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2005. 422 s. ISBN 80-717-9847-9
31
velký vliv, protoţe od jejich pouţití se odvíjí i způsob komunikace. Výběr je velmi široký a sami si musíte zvolit, které metody budou pro vás efektivní. Zde uvádíme ty nejčastější: veřejná sbírka, nejrůznější benefiční akce, vytvoření projektu a sepsání ţádosti o grant nebo dotaci, aukce, telefonické oslovení dárce, osobní schůzka, oslovení dárce prostřednictvím internetu, DMS – dárcovské SMS, sdílený marketing, odkaz ze závěti, prodej vašich produktů, členské příspěvky (u občanských sdruţení/spolků), direct mail – poštovní kampaň a další.―14 Další pohled na financování můţe poskytnout kniha Finanční management: „Zdroje financování lze členit podle různých kritérií. Nejobvyklejší je klasifikace na zdroje vlastní (které je moţno získávat interně – z vlastní činnosti podniku v době zadrţeného zisku nebo externě – od subjektů jejichţ zdroje pocházejí odjinud, těmi mohou být například akcionáři) a cizí (pocházejí pouze od externích subjektů) podle vlastníka zdroje a dále na dlouhodobé a krátkodobé podle jejich doby splatnosti.―15 V našem případě, kdy mluvíme o neziskovém sektoru, jde samozřejmě zejména o cizí zdroje. Ovšem vlastní zdroje nejsou vyloučeny. Peníze můţe NO získat například prodejem předmětů vlastní výroby (kalendáře, přetahovala pro psy) nebo také prodejem předmětů věnovaných pro tyto účely podporovateli organizace. Kaţdá nezisková organizace si musí sama zvolit svůj způsob, kterým bude oslovovat veřejnost a s tím i získávat peníze pro správný chod organizace. Dle mého názoru je nejlepší vytvoření projektu a s ním podání ţádosti o grant nebo dotaci od Evropské unie. Samozřejmě tento druh získávání financí se nehodí zcela pro všechny NO. Výborný způsob můţe být i zorganizování benefiční akce, veřejná sbírka, sdílený marketing, nebo moţnost zasílání dárcovských DMS. Výnosy z vlastní a doplňkové činnosti, prodeje, reklam, darů, sponzoringu od fondů a firem, dědictví, benefičních akcí apod., tvoří značnou ne-li převáţnou část vlastních finančních zdrojů neziskových organizací. Metody získávání finančních prostředků:
14
ŠEDIVÝ, Marek a Olga MEDLÍKOVÁ. Public relations, fundraising a lobbing: pro neziskové organizace. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, 138 s. Management (Grada). ISBN 978-80-247-4040-9 15 RŮČKOVÁ, Petra a Michaela ROUBÍČKOVÁ. Finanční management: cesta k propagaci vlastního webu. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, 290 s. Finanční řízení (Grada). ISBN 978-80-2474047-8
32
1. anonymní dárci (sbírky na ulicích) 2. akce pořádané pro danou NO (benefiční koncerty) 3. přispění vlivných osob, kampaně Pro hodnocení hospodaření kaţdé organizace, ať zisk vykazuje, či nikoliv, je důsledně vedená účetní evidence nákladů, výnosů, aktiv, pasiv, toku peněţních prostředků a zdanění příjmů, sluţeb a majetku.
1.4.1 Financování ze státního rozpočtu Stát můţe poskytnout neziskovým organizacím do určité míry dotace ze státního rozpočtu. Tyto dotace ovšem nedostává kaţdá nezisková organizace. Na webových stránkách ministerstva financí lze zjistit základní informace. „Část I. Podpora ze státního rozpočtu Základním zákonem upravujícím financování nestátních neziskových organizací je zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů. V souladu s § 7 tohoto zákona mohou být ze státního rozpočtu poskytnuty dotace nestátním neziskovým organizacím, jako jsou občanská sdruţení, obecně prospěšné společnosti, účelová zařízení církví a náboţenské společnosti, nadace a nadační fondy či další právnické osoby, jejichţ hlavním předmětem činnosti je poskytování zejména zdravotních, kulturních, vzdělávacích a sociálních sluţeb a dotace k poskytování sociálně právní ochrany dětí atd. Postup při poskytování dotací a návratných finančních výpomocí ze státního rozpočtu a řízení o jejich odnětí je dále zakotveno v §§ 14 a 15 tohoto zákona. Dle bodu 2) § 14 můţe dotaci či návratnou finanční výpomoc ze státního rozpočtu poskytnout ústřední orgán státní správy, úřad práce, Akademie věd, Grantová agentura nebo organizační sloţka státu, kterou určí zvláštní zákon. Důleţité je si uvědomit, ţe na dotaci ze státního rozpočtu není právní nárok a o poskytnutí dotace konkrétní neziskové organizaci na konkrétní projekt rozhoduje poskytovatel dotace na základě ţádosti příjemce. Rozhodující pro zařazení do dotačních programů toho kterého ministerstva jsou jeho kompetence vymezené „kompetenčním― zákonem, a tedy účelem, na který je státní podpora ţádána. Vyhoví-li poskytovatel ţádosti o poskytnutí dotace, vydá písemné rozhodnutí, v rámci 33
kterého podrobně popíše podmínky pro pouţití dotace, povinnosti příjemce dotace i podmínky pro zúčtování se státním rozpočtem po skončení roku. V návaznosti na jiţ zmíněný zákon podrobně upravují poskytování dotací ústředními orgány státní správy ze státního rozpočtu nestátním neziskovým organizacím „Zásady vlády pro poskytování dotací ze státního rozpočtu České republiky nestátním neziskovým organizacím ústředními orgány státní správy―. Nejnovější znění těchto Zásad bylo schváleno usnesením vlády č. 92 ze dne 1. února 2010. Zásady však upravují poskytování dotací v obecné rovině a je dále na ústředních orgánech státní správy (poskytovatelích dotací), zda poskytování dotací na projekty nestátních neziskových organizací v rámci konkrétního dotačního titulu upraví vnitřním metodickým pokynem či směrnicí. V kaţdém případě tyto zásady a metodické pomůcky, ať jiţ je schválí vláda, nebo jsou návazně vydány příkazem příslušného ministra, musí být v souladu s rozpočtovými pravidly, vycházet z nich a podporovat aplikaci zákona v praxi. Financování NNO nemůţe být redukováno jen na podporu státu ze státního rozpočtu, ať jiţ přímou – dotační, nebo nepřímou – daňovým zvýhodněním. Pokud jde o finanční participaci na zajištění jejich působení, popř. dalšího rozvoje, je třeba pozornost více obracet na spolupráci s kraji, obcemi a soukromou sférou v místech, kde NNO vyvíjejí svou činnost.
Část II. Daňové zvýhodnění Legislativní podmínky, resp. systém zdanění nestátních neziskových organizací z hlediska platného zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, ve znění pozdějších předpisů jako poplatníků, kteří nejsou zaloţeni nebo zřízeni za účelem podnikání, poskytnutím určitého daňového zvýhodnění respektuje jejich specifické společenské postavení a význam, podmínky hospodaření, plnění veřejně prospěšných činností či sluţeb a jako příjemce daňově uznatelných darů k podpoře neziskových aktivit. Nepřímá daňová podpora k zajištění a zachování zdrojů na financování neziskových aktivit konkrétně spočívá v moţnosti sníţit si vzniklý základ daně o limitovanou částku (min. o 300 tis. Kč a max. o 1 mil. Kč) a více takto vyuţít příjmy z případné doplňkové komerční činnosti na financování ztrátových neziskových aktivit.
34
Daňová podpora neziskovým subjektům by měla být zachována i v případě návrhu nového zákona o příjmových daních. Bude však modifikována v souvislosti s připravovaným návrhem nového občanského zákoníku, který by měl zahrnovat i oblast právnických osob - neziskových organizací (viz např. problematika právnických osob se statusem veřejné prospěšnosti). Určité daňové zvýhodnění neziskových organizací upravuje téţ zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Část III. Oblast loterií a jiných podobných her Pokud jde o oblast loterií a jiných podobných her, jsou zdrojem příjmů nestátních neziskových organizací jednak příjmy z provozování loterií a tombol, jednak příjmy z titulu tzv. odvodu části výtěţku na veřejně prospěšné účely. Legislativní podmínky financování NNO jsou upraveny v těchto právních předpisech: 1. Zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech, ve znění pozdějších předpisů, konkrétně ust. § 23, podle něhoţ nadace a nadační fondy mohou provozovat loterie a tomboly. Podmínky vlastního povolování a provozování upravuje zákon uvedený ad 2). 2. Zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „loterní zákon―).―16 Většina dotací ze státního rozpočtu připadá do oblastí sociálních věcí, rekreace, kultury a náboţenství. Dále stát investuje do oblasti vzdělávání. Pokud jde o ochranu přírody, Česká republika za některými evropskými státy zaostává, ovšem není na tom zdaleka nejhůře. Své o tom vědí například v Rumunsku či na Ukrajině, kde organizace na ochranu zvířat prakticky neexistují. Financování neziskových aktivit z Evropské unie je pomalé a byrokratické. Je nejvyšší čas, abychom jasně řekli, jak se má financování změnit a jak ho udělat funkčním. Ne zřídka se v prostředí neziskových organizací setkáváme s míněním, ţe evropské peníze jsou drahé a pomalé jako ţelva. Stává se totiţ, ţe kdyţ 16
Financování neziskových organizací. www.mfcr.cz [online]. 2012 [cit. 2014-04-07+. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/podpora-z-narodnich-zdroju/neziskove-organizace/zakladniinformace
35
Evropská komise přidělí určité NO dotace, tak taková organizace na evropské peníze můţe čekat také déle neţ rok. V takovém případě se organizace spoléhající na dotaci z EU můţe dostat aţ do likvidačního stádia, protoţe jednoduše nemá prostředky na pokrytí svých finančních závazků a ve svých rozpočtech s těmito přislíbenými penězi jiţ počítala. Ovšem stěţovat si není jednoduché. Je moţné, ţe aţ po podepsání smlouvy se podmínky dotace změní.
1.4.2 Dárcovství a sponzorství Sponzorství je obsáhle řečeno finanční, materiální, případně reklamní, či jiná forma podpory. Rozdíl mezi dárcovstvím a sponzoringem je poměrně zřejmý. V obou případech z takovéto podpory mohou obě strany těţit. V případě daru jde o bezúplatný převod majetku. Jedná se o daňově odečitatelnou poloţku, která v případě, ţe dárcem je fyzická osoba, která daruje minimálně 1000 Kč nebo dar takové hodnoty, tak si tato osoba můţe odečíst maximálně 10% hodnoty základu daně. V případě právnické osoby se jedná nejvýše o 5%. Hodnota darů NO musí ovšem činit minimálně 2000 Kč. Finanční dary nejsou předmětem daně z přidané hodnoty. Tato daň je pro dárce dalším nákladem. Sponzorský příspěvek je na rozdíl od daru pochopen jako poskytnutí či proplacení reklamní, či jiné propagační sluţby. Smlouva v takovém případě není smlouvou darovací, ale smlouvou o reklamě, případně o spolupráci. „Náklady na propagaci a reklamu jsou daňově uznatelnými náklady a sponzor je můţe v plné výši zahrnout do základu daně. Na rozdíl od odečitatelné poloţky „dary― tak sponzorský přípěvek sniţuje základ daně v plné výši. Pokud je nezisková organizace plátcem DPH, musí „cena― za reklamu obsahovat DPH (reklama je zdanitelným plněním).―17 Pro představu uvedu příklad takového sponzorství: majitel tiskárny se z médií nebo na večírku, pořádaném určitým spolkem, dozví o jejich činnosti. Na základě toho se rozhodne tento spolek podpořit. Natiskne tedy letáky, které dobrovolníci roznesou, a tím spolek dostane do podvědomí širší veřejnosti. Dotace od státu nejsou pro neziskový sektor příliš vysoké a spíše se sniţují neţ naopak. Zvláště spolky mají se získáváním finančních prostředků problémy. Aby mohly 17
BOUKAL, Petr. Fundraising pro neziskové organizace. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, 260 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-4487-2
36
bez problémů fungovat, potřebují pomoc v podobě příspěvků, darů veřejnosti apod. Peníze, které jim chybějí na provoz, tedy musí doplatit z vlastních prostředků. Proto jsou pro takovéto organizace velice důleţité správné kontakty.
1.5 Zaměstnání v NO Práce pro neziskovou organizaci není práce jako kaţdá jiná. V tomto oboru není hlavní priorita zisk a vysoká mzda. Jde o vyšší hodnotu, která se penězi nedá přesně vyčíslit. Na základě výzkumů bylo zjištěno, ţe zaměstnanci neziskových organizací povaţují za hlavní faktory svého uţitku sociální kontakty, práci s lidmi, zvířaty, altruismus, osobní růst a především vnitřní odměny, které se liší od těch vnějších, kterými je například plat. V neziskových organizacích zvláště ekologického zaměření je důleţitým výstupem změněná lidská bytost. V případě dobrovolníků, ale také placených zaměstnanců NO je jejich práce především důleţitou součástí jejich ţivotů i jejich ţivotního stylu. Je zřejmé, ţe ne kaţdý zaměstnanec bere své povolání v NO jako ţivotní poslání, ale pro mnohé tomu tak je a podle toho k práci i přistupují. Proto je velice důleţitá také loajalita zaměstnanců k dané NO, zejména dobrovolníků. Dobrovolníci navenek zastupují organizaci, nedostávají plat a je tedy nutné je motivovat jiným způsobem, neţ penězi. K tomuto tématu se ve své knize vyjádřil Radim Bačuvčík: „Pracovníci neziskových organizací jsou totiţ navenek více neţ v jiných hospodářských sférách vnímáni jako jejich reprezentanti, bez ohledu na to, jak významné postavení v nich ve skutečnosti zaujímají, a pokud se o organizaci vyjadřují negativně (ať uţ jde o jejich sluţby, vedení nebo třeba výši mzdy), můţe to mít velký vliv na budoucí podporu organizace ať jiţ v rovině veřejného mínění, nebo přímo objemu dotací sponzorských darů.―18 Pro mnoho dobrovolníků, ale také placených zaměstnanců NO je jejich práce jakési poslání. Zejména, kdyţ vidí, ţe jejich snaţení má odpovídající výsledky. Motivaci tedy mají, ale přesto je důleţité dbát na to, aby tuto motivaci neztráceli a byli dále věrní a loajální k organizaci, pro niţ pracují.
18
BAČUVČÍK, Radim. Marketing neziskových organizací. Zlín: VeRBuM, 2011, 190 s. ISBN 978-80-87500-01-9
37
2 Problematika týrání zvířat Mnoho lidí povaţuje zvíře pouze za věc a myslí si, ţe s touto věcí mohou nakládat, jak chtějí, coţ můţe mít za následek týrání. Ukazatelem vyspělosti kaţdé kultury je, jak se chová k ţivým bytostem a jejich okolí. Některé státy světa jako Švédsko, Rakousko, Kostarika, Indie, Finsko a Singapur zakazují vyuţívání zvířat v zábavní sekci, coţ jsou například cirkusy. Ve Velké Británii je týrání zvířat kriminálním činem, u kterého hrozí sazba aţ 5 let odnětí svobody. Zde byla také zaloţena první společnost na ochranu zvířat The Royal Society for the Prevention of Cruelty to Animals (RSPCA), jejíţ inspektoři nosí uniformy jako policisté a mají i podobné pravomoci, např. zatýkání podezřelých osob z týrání zvířete. Mě osobně se tento přístup velice líbí a dle mého názoru by se měl zavést i v České republice. V České republice jsou zvířata chráněna na základě zákona na ochranu zvířat proti týrání. Dle mého názoru není funkčnost tohoto zákona příliš vysoká, protoţe se takovéto činy u nás řeší většinou pokutou. Od roku 1994 i u nás existuje společnost na ochranu zvířat a to Svoboda zvířat. Tato společnost bohuţel nemá pravomoci jako například ta britská, ale i tak se zaslouţila o mnohé pokroky - napomohla uzavření koţešinové farmy v Milevsku a v Souměři nebo prosadila v ČR zákaz testování kosmetiky a jejích sloţek na zvířatech. Jistě si vzpomínáte na v médiích řešenou kauzu s uhynulými netopýry v panelovém domě v Lovosicích na Litoměřicku. Během stavebních úprav domu byly kovovou mříţkou uzavřeny větrací otvory, kterými zvířata do domu vlétala. Uvěznění netopýři umírali hladem a ţízní. V sedmi větracích otvorech byly nalezeny pozůstatky 250 netopýrů rezavých (Nyctalus noctula), kteří uhynuli poté, co byly větrací otvory během stavebních úprav domu uzavřeny kovovou mříţkou. Přitom Česká společnost pro ochranu netopýrů dlouhodobě upozorňuje na to, ţe výskyt netopýrů v panelových domech je poměrně běţný. Bohuţel před tím nikdo neprověřil, zda se v prostorách střechy nějaká zvířata nevyskytují. Netopýr rezavý je silně ohroţeným druhem a stejně jako všichni ostatní netopýři patří v
38
České republice mezi zákonem chráněné ţivočichy. Reportáţ je stále dostupná na webových stránkách české televize.19 „Je důleţité si uvědomit, ţe mnohá tropická zvířata jsou vlastně ohroţené druhy. Nikdy nezabíjejte v tropech zvíře, pokud se nenacházíte v krizové situaci a nehrozí vám skutečně hladovění.―20 Týrání zvířat má mnoho podob. Jedná se o celosvětový problém, který není snadné řešit. Klíčová je v tomto případě osvěta o této problematice, zejména ve školách by se děti měli dozvědět, ţe zvíře je ţivý tvor, který má city a cítí bolest stejně jako my. Zdůrazňuji, ţe nezákonné není pouze týrání zvířat, ale i propagace takového činu (např. sdílení videí s touto tématikou na sociálních sítích). Faktem totiţ je, ţe osoba, která je schopná vědomě ublíţit zvířeti, je také schopná dříve či později ublíţit také člověku.
2.1 Záchranná stanice For Animals V této diplomové práci bych se ráda zaměřila na zaloţení a provoz vlastní neziskové organizace, jehoţ součástí bude i projekt a snaha dosáhnout na dotace od EU. Nezisková organizace nese název For Animals (logo - Příloha 1) Jedná se o neziskovou organizaci, která se aktivně zabývá ochranou zvířat. Záchranná stanice bude mít v péči jak psy a kočky, tak také volně ţijící zvířata, která potřebují lidskou pomoc. Součástí péče o divoká zvířata bude také navrácení těchto zvířat do volné přírody, pokud to jejich zdravotní stav dovolí. V areálu se bude nacházet také veterinární klinika, která bude neustále k dispozici. Budeme se zabývat přímou prací se zvířaty, která se bude týkat zejména socializace, získávání důvěry, práce s nebezpečnými, či extrémně bojácnými psy. Kromě léčby zraněných zvířat, budeme provádět i rehabilitace. U volně ţijících ţivočichů i přípravu na vypuštění zpět do volné přírody, apod.
19
STUCHLÍK, Jan. Nedbalostí lidí uhynula kolonie netopýrů [online]. 2011 [cit. 2014-11-08]. Dostupné z:http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/140544-nedbalosti-lidi-uhynula-kolonienetopyru/?mobileRedirect=off 20 MCNAB, Chris. Jak přežít cokoli a kdekoli: příručka pro přežití za každých podmínek a v jakémkoli prostředí. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 320 s. ISBN 978-802-4731-162
39
V záchranné stanici budou kromě odborných pracovníků zaměstnání také znevýhodněné skupiny lidí, jako jsou například zdravotně postiţení nebo bývalí trestanci. Také plánujeme umoţňovat odbornou praxi pro studenty veterinární medicíny nebo zemědělské univerzity.
2.2 Zaměstanci For Animals Jak jiţ bylo zmíněno v kapitole 2.2, bude spolek For Animals zaměstnávat kvalifikované odborníky, znevýhodněné občany a také umoţní praxi studentům, kteří studují vysokou či střední školu veterinárního nebo zemědělského zaměření. Spolek bude zaměstnávat manaţera, asistenta manaţera, účetní, pracovníka PR [public relations]. Z odborných pozic se jedná o kynologa, veterinárního lékaře, veterinární sestru. Mezi ostatní zaměstnance se řadí znevýhodnění občané, které blíţe specifikovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky: „1. osoby se zdravotním postižením – osoby, jejichţ zdravotní postiţení představuje určité znevýhodnění ve vztahu k ostatním členům společnosti; definice této cílové skupiny vychází ze z. č. 108/2006 Sb. o sociálních sluţbách, ve znění pozdějších předpisů nebo ze z. č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů; Ţadatel v ţádosti uvede, o jaké zdravotní postiţení se jedná. způsob doloţení: potvrzení Okresní správy sociálního zabezpečení u invalidní osoby nebo rozhodnutí úřadu práce o uznání zdravotně znevýhodněným u osob se zdravotním postiţením; 2. mládež a mladí dospělí – mládeţ ohroţená sociálně patologickými jevy, mladí dospělí opouštějící ústavní zařízení, věková skupina 15-26 let; jedná se o mladé lidi, kteří např.
pocházejí ze sociálně slabých rodin,
volný čas tráví převáţně pasivně či neorganizovaně a proto jsou ve vyšší míře ohroţeni sociálně neţádoucími jevy (jako např. poruchy chování, násilí, vandalismus, šikana, kriminalita, rasismus, drogové závislosti, alkoholismus, prostituce, pornografie, gamblerství atd.),
40
nacházejí se v obtíţné ţivotní situaci příp. konfliktu se sociálním okolím a společenskými normami,
selhávají v profesní přípravě a jsou ohroţeni nezaměstnaností. Touto cílovou skupinou se nerozumí absolventi škol evidovaní na Úřadech práce. způsob doloţení: čestné prohlášení od pomáhající organizace o příslušnosti k cílové skupině, např. zařízení, které osoba opouští; 3. osoby bez přístřeší – osoby, které nemají ubytovací moţnosti, popř. obývají nouzová obydlí; způsob doloţení: čestné prohlášení od pomáhající organizace o příslušnosti k cílové skupině; 4. osoby opouštějící zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy a osoby opouštějící výkon trestu odnětí svobody; způsob doloţení: čestné prohlášení od pomáhající organizace o příslušnosti k cílové skupině, např. zařízení, které osoba opouští; 5. oběti trestné činnosti, oběti domácího násilí, oběti obchodu s lidmi, osoby komerčně zneuţívané; způsob doloţení: čestné prohlášení od pomáhající organizace o příslušnosti k cílové skupině; 6. osoby pečující o osobu blízkou – osoby pečující o osobu blízkou z různých příčin ohroţenou sociálním vyloučením, které se samy díky této péči dostávají do situací, kdy jsou znevýhodněny v přístupu ke sluţbám či na trh práce; způsob doloţení: potvrzení prokazující péči o osobu blízkou od obce s rozšířenou působnosti podle zákona 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách, ve znění pozdějších předpisů u osob pečující o osobu blízkou; 7. osoby se zkušeností se závislostí na návykových látkách – osoby s diagnostikovanou závislostí na návykových látkách, které a) úspěšně ukončily minimálně 3 měsíční ambulantní či pobytovou léčbu nebo b) prokazatelně poslední 3 měsíce souvisle abstinují; způsob doloţení: čestné prohlášení od pomáhající organizace o příslušnosti k cílové skupině;
41
8. osoby, které jsou dlouhodobě nezaměstnané a jsou déle neţ 1 rok vedeny v evidenci uchazečů o zaměstnání Úřadu práce ČR; způsob doloţení: prohlášení/potvrzení o vedení v evidenci Úřadu práce ČR 9. další nespecifikované sociálně vyloučené nebo sociálním vyloučením ohrožené osoby, které byly (bezprostředně, tj. max. 3 měsíce před nástupem do zaměstnání) či jsou uţivateli registrované sociální sluţby podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách, ve znění pozdějších předpisů; způsob doloţení: čestné prohlášení poskytovatele registrované sociální sluţby podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách, ve znění pozdějších předpisů, o příslušnosti k cílové skupině sociálně vyloučených či sociálním vyloučením ohroţených uţivatelů sociálních sluţeb (popř. místně a věcně příslušných orgánů veřejné správy). Poznámka: Pomáhající organizace jsou veřejnosprávní, podnikatelské či nestátní neziskové subjekty, jejichţ hlavním posláním je poskytování sociální pomoci a podpory nebo léčby jedincům z řad cílových skupin, např. formou sociálních sluţeb.―21 Výše uvedená citace uvádí výčet všech znevýhodněných skupin. Pro projekt For Animals jsou zásadní především skupiny 1., 3., 4., 6.
2.3 Dotace od EU Nezisková organizace, která zaměstnává znevýhodněné občany, má nárok poţádat o dotace EU, na základě zpracovaného projektu. „Moţnost dotace svědčí o zájmu státu a rovněţ EU na rozvoji sociálního podnikání. Ministerstvo práce a sociálních věcí jako reprezentant státu v této oblasti deklaruje zájem zajistit zaměstnání znevýhodněným skupinám obyvatelstva. V sociální firmě musí pracovat minimálně 40% osob pocházejících ze znevýhodněných skupin.―22 Pokud NO, nebo kterýkoli jiný podnikatel ţádá o dotace, je zapotřebí vytvořit projekt. Pro spolek For Animals jsem vytvořila následující projekt na 2 roky:
21
MPSV: Investiční podpora sociální ekonomiky *online+. 2014 *cit. 2014-11-01+. Dostupné z: http://mpsv.cz/cs/11137 22 BOUKAL, Petr. Fundraising pro neziskové organizace. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, 260 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-4487-2
42
Záchranná stanice pro zvířata For Animals •
Operační program Zaměstnanost
•
Projekt je realizován z důvodu nedostatečnosti a potřebnosti podobných zařízení v ČR. Poţadovaná částka: 19 470 920,-
•
Ţadatelem je Občanské sdruţení na ochranu zvířat For Animals sídlící v Měšicích u Prahy 1. Souhrnné informace o projektu Projekt obnáší vybudování záchranné stanice pro psy, kočky a volně ţijící zvířata – kotce, výběhy, veterinární klinika, zázemí, apod. Provozovatelem bude spolek (zkratka z.s.) s názvem For Animals, které zde plánuje vytvořit nová pracovní místa zejména pro znevýhodněné skupiny lidí, jako jsou bývalí trestanci, zdravotně postiţení, dlouhodobě nezaměstnaní a rodiče na mateřské dovolené. Dále projekt umoţní studentům veterinárního lékařství a obdobných oborů, k získání potřebné praxe v práci se zvířaty. Do cílových skupin jsou dále zahrnuti odborníci způsobilí pro práci se zvířaty, studenti, návštěvníci stanice a lidé, kteří si chtějí psa nebo kočku z útulku adoptovat. V projektu, jsou popsány jednotlivé klíčové aktivity, kterými se stanice bude zabývat, rozpočet, harmonogram realizace, pracovní pozice v realizačním týmu, monitorovací ukazatele a souhrn základních informací, týkající se publicity a udrţitelnosti projektu. Grand, který Občanské sdruţení poţaduje, se pohybuje kolem 19 miliónů korun a je v něm započítán pozemek, výstavba a celkové náklady na provoz stanice. Peníze budou vyuţity účelně, za účelem pomoci zvířatům a podpory zaměstnaných osob. 2. Popis projektu Projekt se vedle ochrany zvířat týká především lidských zdrojů a vytváří nové pracovní moţnosti. Zaměstnáni zde budou kromě odborných pracovníků lidé ze znevýhodněných skupin, kteří těţko shánějí uplatnění na trhu práce. Jedná se zejména o rodiče na mateřské dovolené nebo matky samoţivitelky, bývalé trestance, pro které je téměř nemoţné sehnat zaměstnání a tělesně postiţené. Umoţní praxi absolventům středních a vysokých škol se zaměřením na práci se zvířaty. Organizace bude novým i 43
stávajícím zaměstnancům nabízet rekvalifikační školení a různé kurzy, díky kterým by získali potřebné znalosti pro bezpečnou a přínosnou práci se zvířaty. V rámci propagace, bude klíčové získávání nových sponzorů, šíření povědomí o projektu, hledání a přímé či nepřímé oslovování lidí, kteří jsou ochotní adoptovat zvíře z útulku. Dále bude veřejnost informována o úspěšném opětovném vypuštění volně ţijících zvířat do přírody, potom, co jim naše záchranná stanice pomohla v zotavení po úrazu, či nemoci, která zvířatům znemoţňovala přeţít bez pomoci. Jednou z důleţitých klíčových aktivit bude i osvětová činnost pro veřejnost.
3. Místo realizace Zvolenou oblastí pro vybudování záchranné stanice je obec, která leţí v těsné blízkosti hlavního města Prahy a to obec Měšice. Tento region byl zvolen, díky velmi dobré dostupnosti z Prahy, atraktivitě obce díky zámku rodu Nosticů postaveném v letech 1765-75 a dalším důleţitým bodem pro vybudování stanice byla cenově přijatelnější moţnost koupě pozemku, na rozdíl od Prahy.
4. Identifikace ţadatele Ţadatelem je Občanské sdruţení na ochranu zvířat s názvem For Animals. Zakladatel sdruţení je fyzická osoba, která má jiţ četné zkušenosti v podobné činnosti a spolupracuje s dalšími organizacemi.
5. Klíčové aktivity Zvolené klíčové aktivity mají za úkol kromě řízení projektu také osvětovou činnost, vzdělávání a především jsou aktivity, díky nimţ je záchranná stanice na úrovni velice profesionální organizace zabývající se ochranou zvířat. Mezi klíčové aktivity projektu patří: 1. Řízení projektu 2. Péče o zvířata – poskytnutí azylu, veterinární péče, krmivo 3. Resocializace a příprava psů na začlenění do nových rodin 44
4. Rozšiřování problematiky týkající se týraných zvířat 5. Poskytování zkušeností studentům veterinárních škol a škol se zaměřením na etologii zvířat. Poskytnutí moţnosti pro veřejnost blíţe se setkat s volně ţijícími zvířaty, psy i kočkami 6. Vlastní veterinární klinika v areálu 7. Hledání nových domovů pro opuštěné psy a kočky, návrat volně ţijících zvířat do přírody 8. Publicita – internetové stránky, sociální sítě, inzerce v novinách, prodej propagačních předmětů, zveřejňování kauz
6. Harmonogram realizace (tab. Příloha 3) Harmonogram realizace znázorňuje, jak budou po dobu trvání projektu (která je zatím stanovena na 2 roky), probíhat jednotlivé klíčové aktivity tohoto projektu.
7. Realizační tým •
Manaţer projektu: HPP
•
Asistent manaţera: DPP
•
Účetní: DPP
•
Kynolog: DPČ
•
Veterinární lékař: HPP
•
Pracovník PR: DPP
•
Veterinární sestra: DPČ
•
Ostatní zaměstnanci: DPP
45
8. Rozpočet Osobní náklady (tab. Příloha 2) Manaţer projektu - zaměstnán na HPP, počet pracovních hodin 40h/týden, měsíční mzda 32 000,- Kč, superhrubá mzda 43 200,- Kč, celkové náklady na délku trvání projetu (2 roky) 1 036 800,- Kč Asistent manaţera - typ pracovního poměru DPP, počet pracovních hodin za týden je 20h, čistá mzda 6 400,- Kč, superhrubá mzda 8 640,- Kč, celkové náklady na 2 roky 207 360,Kč Účetní – typ pracovního poměru DPP, pracuje 10h/týden, měsíční mzda 4 000,- Kč, náklady pro zaměstnavatele činí 5 400,- Kč, celkové náklady na délku trvání projektu činí 129 600,- Kč Kynolog – typ pracovního poměru DPČ, počet pracovních hodin 20h/týden, čistá mzda 8 000,- Kč, superhrubá mzda 10 800,- Kč, náklady na dva roky činí 259 200,- Kč Veterinární lékař – zaměstnán na HPP, počet pracovních hodin 40h/týden, měsíční mzda 28 000,- Kč, superhrubá mzda 37 800,- Kč, náklady na délku trvání projektu 907 200,- Kč Veterinární sestra – zaměstnána na DPČ, pracuje 20h/týden, čistá mzda 6 400,- Kč, superhrubá mzda 8 640,- Kč, náklady na délku trvání projektu 207.360,- Kč Pracovník PR – typ pracovního poměru DPP, počet pracovních hodin 10h/týden, čistá mzda 6 000,- Kč, superhrubá mzda 8 100,- Kč, náklady na délku trvání projektu 194 400,Kč Ostatní zaměstnanci – typ pracovního poměru DPP, pracují celkem 25h/týden (znevýhodnění občané), čistá mzda 7 500,- Kč, superhrubá mzda 10 125,- Kč, celkové náklady na 2 roky 243 000,- Kč Celkové náklady na zaměstnance – 3 184 920,- Kč
46
Celkový rozpočet (tab. Příloha 2.1) Mzdy – rozpočet se zde rovná očekávaným nákladům, které činí 3 184 920,- Kč Nemovitosti – rozpočet činí 11 500 000,- Kč, očekávané náklady 12 300 000,- Kč, osobní vklad 800 000,- Kč Krmivo, kotce, vybavení – rozpočet činí 2 800 000,- Kč, očekávané náklady 2 900 000, osobní vklad 100 000,- Kč Spotřební materiál – rozpočet je 150 000,- Kč, očekávané náklady 146 250,- Kč, osobní vklad zde není nutný Léky – rozpočet se v tomto případě opět rovná očekávaným nákladům, které jsou 1 325 000,- Kč Energie – rozpočet se v tomto případě rovná očekávaným nákladům, které činí 140 000,Kč Doprava – rozpočet činí 300 000,- Kč, očekávané náklady 315 000,-, osobní vklad 15.000,Kč Propagace – rozpočet se v tomto případě rovná očekávaným nákladům, které činí 50 000,Kč Jiné - rozpočet se v tomto případě rovná očekávaným nákladům, které jsou 21 000,- Kč Celkem – rozpočet 19 470 920,- Kč, očekávané náklady 20 382 170,- Kč, můj osobní vklad 911 250,- Kč
9. Monitorovací ukazatele •
Počet zaměstnaných osob: 9
•
Zájemci o adopci: v tomto směru nelze určit přesný počet, jelikoţ počet zvířat k adopci převyšuje poptávku po nich, která se neustále mění - prověření zájemců, sepsání smlouvy, kontrola umístěných zvířat, moţnost odebrání při nevyhovujících podmínkách 47
•
Počet návštěvníků stanice za 24 měsíců: 1780
•
Počet odhadovaných adopcí za 24 měsíců:1 500
10. Publicita, udrţitelnost projektu, rizika Publicita projektu bude realizována prostřednictvím webových stránek, kde budou k dispozici informace o projektu, o psech a kočkách k adopci, o divokých zvířatech která jsou momentálně v azylu záchranné stanice a o vypouštění těchto zvířat zpět do přírody. Dále se bude záchranná stanice prezentovat prostřednictvím sociálních sítí, zejména Facebooku, kde budou zveřejňovány nejnovější informace o činnosti organizace a budou zde prezentováni a sdíleni psy a kočky k adopci. Časopis Region, který vychází čtvrtletně, bude inzerovat For Animals a budou zde publikováni články o činnosti společnosti. K propagaci organizace budou v prodeji na internetových stránkách také propagační předměty s logem organizace, jako jsou například hrnky, trička, kalendář, samolepky, omalovánky, hračky pro psy a kočky apod. V rámci PR se budou také pořádat charitativní akce, na podporu For Animals. Společnost se bude snaţit zvýšit povědomí o projektu v rámci propagace. K tomu patří také navazování nových kontaktů a shánění sponzorů. Díky sociálním sítím se zvyšuje moţnost šíření povědomí, diskutování o dané problematice a o aktuálních kauzách. Sdílení zvířat k adopci umoţňuje zvýšení efektivity v počtu adopcí. Organizace přesto bude prověřovat zájemce o adopci, aby se předešlo případnému odebrání zvířete z nevyhovujících podmínek. Rizika pro projekt jsou především v oblasti získávání financí, protoţe zvláště v době ekonomické krize jsou lidé spořivější a rozmýšlí si, zda podpořit neziskové organizace. Dalším rizikem je omezená kapacita zvířat, nelegální mnoţírny, chovné stanice. Špatná spolupráce s úřady, kteří nemají pochopení a chuť pomoci danou problematiku řešit a nevycházejí podobným organizacím vstříc. 11. Ţadatel v současné době nerealizuje ţádné další projekty.
48
2.4 Finanční plánování Jak jiţ bylo řečeno, neziskový sektor funguje jinak, neţ sektor ziskový. Podnikatel můţe na základě výsledků statistik z minulých let, efektivity prodeje a módních trendů kalkulovat s příjmy z prodeje výrobků a sluţeb, které jsou hlavním příjmem pro financování jeho firmy. Na rozdíl od takovéhoto podnikatele, jsou pro neziskovou organizaci hlavním zdrojem finančních prostředků granty, dotace a dary. Příjem z prodeje produktů můţe být minimální, ne ovšem zanedbatelný. Pro NO je prakticky nemoţné cokoli předvídat. Statistiky zde nefungují. Řízení financí je tedy obtíţné a nevypočitatelné. „Celkový finanční plán a rozpočet musí reflektovat strategické plány v organizaci. Běţně se plánuje na období jednoho roku. V případě klasického fiskálního roku (leden – prosinec daného roku) je ideální, pokud je celkový rozpočet k dispozici na podzim předcházejícího roku. Měly by jej projednávat a schválit statutární orgány organizace. Nákladový rozpočet obsahuje všechny poloţky, které organizace plánuje vynaloţit v průběhu roku – tedy mzdy, náklady na provoz kanceláře, náklady na zajištění sluţeb od dodavatelů, pojištění, náklady na nové produkty nebo projekty atd. Výsledná suma vám říká, kolik bude stát fungování organizace na další rok. K nákladovému rozpočtu je pak třeba dopracovat rozpočet zdrojový, kde jsou uvedeny typy zdrojů a částky, ze kterých se budou náklady hradit.― 23 V případě, ţe k rozpočtu můţe NO přidat peníze, které získala od různých sponzorů, nebo má zaručeno, ţe peníze získá, je to pro takovýto rozpočet nepopiratelná výhoda. Takovéto financování, kdy má NO k dispozici mnoho zdrojů je důleţité pro udrţení finanční stability a moţnosti pokračovat v činnosti.
2.5 Propagace Cílem reklamy je zapůsobit na určitý trţní segment, a tím docílit vzestupu prodeje v co nejkratším moţném čase. Pelsmacker definuje reklamu následovně: „Reklama je placená neosobní komunikace firem, neziskových organizací a jednotlivců, kteří jsou určitým způsobem identifikovatelní v reklamním sdělení a kteří chtějí informovat nebo přesvědčovat osoby, patřící do specifické části veřejnosti, prostřednictvím různých
23
ŠEDIVÝ, Marek a Olga MEDLÍKOVÁ. Úspěšná nezisková organizace. 2., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2011, 155 s. Management (Grada). ISBN 978-80-247-4041-6
49
médií.―24Nedílnou součástí pro získávání finančních prostředků je propagace. Jak jiţ bylo zmíněno výše, významnou roli hraje právě reklama, propagace dané společnosti a to ať ziskové či neziskové. Bez takovéto formy zveřejňování své činnosti a existence vůbec by se neziskové organizace neobešli. A jak lze takovou propagaci provést? Způsobů je několik. Například můţeme vyuţít Public relations (PR), sociální reklamy a sdílený marketing. Ovšem v dnešní době zaujímají velice důleţité postavení také sociální sítě, díky kterým můţeme novinky o naší organizaci šířit bleskovou rychlostí. Já například na svém facebookovém profilu sleduji nespočet neziskových organizací a do pomoci se zapojuji například sdílením jejich postů, sdílením inzerce o adopci zvířecích mazlíčků, apod.
2.6 Public relations u neziskových organizací Chceme-li aby byla nezisková organizace, nebo ostatně jakákoliv organizace úspěšná, musíme se v očích veřejnosti předvést v tom nejlepším světle. To znamená pořádat večírky a další propagační akce, kde si organizace můţe vytvořit síť potřebných kontaktů. David Procházka má otázku vyuţití na public relations (PR) jasný názor: „PR článkem zabijete dvě mouchy jednou ranou: Nejenom, ţe získáte kvalitní zpětné odkazy, ale zároveň na sebe šikovně upozorníte potenciální zákazníky.―25 V případě neziskových organizací jsou vztahy s veřejností o to důleţitější, jelikoţ jejich existence je na podpoře veřejnosti závislá. Vnímat problémy, které svět momentálně suţují, je velice důleţité. Součástí moderní společnosti by mělo být vnímání světa společně s jeho aktuálními problémy, za které, přiznejme si, vděčíme především člověku. Příkladem takovýchto závaţných problémů uvedu například hladomor a nedostatek pitné vody v Africe, kácení deštných pralesů, se kterým souvisí také úbytek volně ţijících zvířat. Za své mluví také Red List mezinárodní společnosti ICUN, která je největší globální organizací na světě, zabývající se ţivotním prostředím, zejména ohroţeným druhům. Red List je nejobsáhlejší zdroj informací o globálním stavu z hlediska ochrany volně ţijících druhů a jejich vazeb na ţivotní prostředí. Mnohem víc neţ seznam druhů a jejich postavení, se jedná o mocný nástroj pro informování veřejnosti, také se dá říct, ţe je 24
PELSMACKER, Patrick de. Marketingová komunikace. Praha: Grada, c2003, 581 s., [16] s. barev. obr. příl. ISBN 80-247-0254-1 25 PROCHÁZKA, David. SEO: cesta k propagaci vlastního webu. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, 144 s. Průvodce (Grada). ISBN 978-80-247-4222-9
50
katalyzátorem opatření pro zachování biologické rozmanitosti, která je rozhodující pro ochranu přírodních zdrojů, které potřebujeme k přeţití. Ve všech podobných problémech které je zapotřebí eliminovat, je důleţitá podpora veřejnosti. Jedinec problémy takového rozsahu sám nevyřeší. Z tohoto důvodu se PR neziskového sektoru zaměřuje na informování veřejnosti. Ve své knize se k PR Kotler vyjádřil takto: Ačkoli na public relations jde dosud jen malá část celkového marketingového rozpočtu mnoha firem, hrají PR stále významnější úlohu, neboť stále více podniků vnímá dobré public relations jako účinný nástroj budování značek.―26 Další důkaz toho, ţe PR má dnes v propagaci důleţitou roli. Hlavním cílem takovéto propagace je přimět veřejnost pochopit, ţe jde o přínos pro celou společnost, protoţe kdyţ se zapojí do pomoci, tak mohou být nápomocni změnit svět k lepšímu a dokázat tak něco skutečně cenného. Tento můj názor potvrzuje také Václav Svoboda: „ V tomto pojetí jsou public relations v neziskovém sektoru nástrojem pro corporate citizenship, tedy občanství, které je společnou komunitou mezi státem, podniky, společenskými organizacemi a sebevědomými občany. Stát, organizace a podniky by měli chápat svoji existenci jako přínos k obecnému prospěchu. Také dodává, ţe: K vzájemnému propojení takto chápaného společného občanství a k jeho naplňování nelze dojít bez komunikace vedené za účelem budování důvěry a vzájemného pochopení.―27 Je tedy zřejmé, ţe je přimět občany pomocí PR uvědomit si priority, je velice důleţité. Protoţe člověk jdoucí za ziskem v tomto smyslu skutečně “přes mrtvoly“ si aţ pozdě uvědomí, ţe peníze se nedají jíst. Spolek For Animals bude právě z důvodu seznámení veřejnosti s činností spolku, zaměstnávat specialistu přes public relations, který bude mít veškerou propagaci na starosti. Kromě pořádání večírků, různých benefičních a jiných akcí, je také důleţité navázat vztah s médii, protoţe média mohou pomoci NO zviditelnit a přiblíţit jí veřejnosti.
26
KOTLER, Philip. Moderní marketing: 4. evropské vydání. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 1041 s. ISBN 978-80-247-1545-2 27 SVOBODA, Václav. Public relations moderně a účinně. 2., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2009, 239 s. ISBN 978-80-247-2866-7
51
2.6.1 Webové stránky
Jednou z prvních věcí, které jsou potřeba v rámci propagace udělat, jsou webové stránky. Zaloţit vlastní internetové stránky není v dnešní době nic sloţitého. Případně se na takovou činnost osloví některý oborník nebo počítačový nadšenec, který by takové stránky pro naší NO zhotovil bez nároku na proplacení sluţby (tzv. dobrovolně). Pojďme si tedy říct, co by na webových stránkách For Animals nemělo chybět (kdyţ chceme, aby byli úspěšné). První věc, kterou návštěvník internetových stránek zaregistruje, je jejich vzhled. Proto bych na vzhled kladla vysoké nároky. Jde totiţ o první věc, která člověka zaujme, či nikoliv. Chceme-li, aby byli stránky i ke čtení, tak samozřejmě nesmí jít pouze o design, ale o celý koncept. Jde o to, zaujmout na první pohled. Web by tedy měl být kreativní, příjemný, atraktivní, kontrastní a přehledný. Na web budeme umisťovat přehled o naší činnosti, plánované akce, nabídku adopce našich zvířecích svěřenců, kontakty a informace o tom, jak je moţné záchranné stanici přispět. Marketing by měl být vkusný a účinný. Jde o to přijít na to, na co daná skupina návštěvníků reaguje. V našem případě budeme reagovat zejména na jejich citlivou stránku. Tématu jak vést webové stránky se ve své volně dostupné internetové knize věnuje Michal Hudeček: „Ujistěte se, ţe Vaše vize je dostatečně silná a jednoduchá na komunikaci. Formulujte myšlenku webu v jedné jednoduché větě. Natočte vysvětlující videa. Ukaţte konkrétní reálné přínosy celého projektu. Navaţte partnerství s organizacemi s podobným cílem. Kdyby Wikipedia vyzívala lidi jen k psaní článků, rozhodně by nebyla tam, kde je dnes. Naproti tomu výzva k budování volného přístupu k vědomostem pro všechny je myšlenka, kterou je spousta lidí ochotna následovat.― Také se vyjadřuje k tomu, ţe je nutné přimět návštěvníky daného webu přemýšlet. To je zejména v případech, kdy NO potřebuje podporu ze strany veřejnosti, klíčové.„Myšlenky návštěvníků na webu se dají předvídat, plánovat a usměrňovat. Stejně jako si filmový reţisér umí hrát s pocity a myšlenkami diváků, lze se naučit pracovat s pozorností a myšlenkovými pochody webových návštěvníků. Základem je však zbavit se mýtu, ţe weby je potřeba dělat tak, aby u nich uţivatelé nemuseli přemýšlet. Naopak. Plánujte, co se jim má honit hlavou.―28 Z hlediska propagace neziskových organizací jde dle mého názoru o velice cennou radu. Ovšem, ţe chceme, aby se lidé zamysleli například nad situací týraných zvířat. Tím, ţe se nad danou 28
HUDEČEK, Michal. Webová reţie: Základy koncepčního myšlení u online projektů [online]. 2012 [cit. 2014-11-09]. ISBN 978-80-87795-01-9. Dostupné z: http://webovarezie.cz/kniha
52
problematikou pozastaví a věnují jí pozornost, máme aspoň částečně vyhráno. Pak uţ je na nich jak dohledané informace zhodnotí a co si z nich odnesou. S nejvyšší pravděpodobností můţeme doufat, ţe se jim zvoleným způsobem do pomoci zapojí, případně budou informace šířit dál, protoţe i to je cenný přínos.
2.6.2 Sociální síť Důleţitou součástí public relations je také internet do kterého spadají i sociální sítě (Facebook, Twitter, Instagram). Mezi ty nejnavštěvovanější sociální sítě patří v současné době zejména Facebook. Hovořím samozřejmě o České republice, protoţe například ve Spojených státech je momentálně nejpopulárnější Twitter a Instagram. Právě k Facebooku se vyjadřuje David Procházka: Facebook je jedna z nejrozšířenějších a nejoblíbenějších sociálních sítí. Kdo není na Facebooku jakoby neexistoval. Mladí i starší uţivatelé internetu tráví na Facebooku spoustu času kaţdý den. Studie ukazují, ţe průměrný uţivatel internetu stráví na Facebooku 20 minut denně. 20 minut denně je neskutečně dlouhá doba. Co z toho vyplývá? Ţe na Facebooku nesmíte chybět ani VY! Facebook umoţňuje velmi snadno sdílet jakékoli informace, fotky, obrázky, videa a jiná média. Umoţňuje vznik hromadných diskuzí, komentářů, vytváření anket a dotazů.―29 Názor D. Procházky jasně zdůrazňuje, jak jsou sociální sítě pro propagaci a zviditelnění se, přínosné. Sociální síť patří v dnešním světě, řekla bych k “lídrům“ co se veškeré propagace týče. Můţete totiţ jejím prostřednictvím pozitivně či negativně vykreslit nejenom sebe jako fyzickou osobu, ale také ji pouţít jako reklamní nástroj a uţivatelům představit svojí společnost. Sociální média umoţňují rychlou a cílenou komunikaci, coţ lidé zvláště oceňují. Organizace tak můţe získat příznivce, obchodní partnery, dobrovolníky a především sponzory. Je tedy důleţité na takovém sociálním profilu pracovat. Přidávat pravidelně nové “statusy“ s informacemi o tom co se v naší organizaci děje. Autorky Přikrylová a Jahodová se k marketingové komunikaci skrze sociální média vyjádřily následovně: „Sociální sítě jsou nepochybně prostorem, v němţ lze aplikovat vybrané nástroje marketingové komunikace. Aby tato komunikace byla účinná, musí být prováděna aktivně a aktuálně, coţ vyţaduje jak finanční prostředky, tak zejména kvalitní lidské zdroje, 29 29
PROCHÁZKA, David. SEO: cesta k propagaci vlastního webu. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, 144 s. Průvodce (Grada). ISBN 978-80-247-4222-9
53
věnující se těmto aktivitám systematicky a komplexně. Především však je třeba respektovat principy chování uţivatelů internetu a sociálních sítí zvlášť. Zároveň je třeba brát v úvahu, ţe sociální sítě nepokrývají v současné době dostatečně všechny věkové kategorie a sociální skupiny, coţ se však v budoucnu můţe změnit. Rovněţ měřitelnost účinnosti aktivit marketingové komunikace v prostředí sociálních sítí je nesnadná a lze ji provádět spíše nepřímo prostřednictvím sledování vývoje návštěvnosti uţivatelů na firemních internetových stránkách či při existenci profilu v sociálních sítích formou monitoringu počtu návštěv.―30 Přes všechny tyto pro a proti, které autorky v roce 2010 uvedli, není sporu, ţe propagace právě skrz sociální sítě je prokazatelně přínosná. Primárním cílem těchto komunikačních kanálů není totiţ prodej, ale komunikace a vytváření vztahu s našimi podporovateli, fanoušky, či jak je chceme nazývat. Nejvyšší uţitek, který sociální síť poskytuje je zvýšení povědomí, které je klíčové zejména pro neziskové organizace, ale také pro ziskový sektor. K výzkumu na sociálních sítích se ve své knize věnuje Jitka Vysekalová: „Sociální sítě jsou místem, kde se pohybuje obrovské mnoţství lidí, kteří jsou zvyklí odpovídat na výzvy přátel. Lze tedy předpokládat, ţe alespoň někteří z nich, budou reagovat i na prosbu o vyplnění dotazníku.― Dále dodává: „I ve výzkumech na sociálních sítích musí jít především o porozumění spotřebitelům a tomu musí být přizpůsobena metodika.31 Dotazníkové šetření a různé způsoby sběru dat přes sociální sítě, jsou dle mého názoru efektivní. Jde o snadně šiřitelný a rychlý způsob získávání informací. Je prokázané, ţe 94% firem vyuţívá sociální sítě pro svou propagaci. Dále také, ţe 83% marketérů povaţuje sociální sítě za velmi důleţité. Dokonce se pořádají organizovaná školení v oblasti marketingu na sociálních sítích (v poznámkách pod čarou naleznete odkaz na webové stránky společnosti32). Tato čísla a fakta jen podtrhují význam, který sociální sítě mají. For Animals se proto bude aktivně zapojovat do této formy propagace, kterou bude mít na starosti PR pracovník. Jde zde totiţ mimo jiné také o dobré jméno spolku, které je pro významné postavení mezi podobnými NO důleţité.
30
PŘIKRYLOVÁ, Jana a Hana JAHODOVÁ. Moderní marketingová komunikace. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 303 s., [16] s. obr. příl. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-3622-8 31 VYSEKALOVÁ, Jitka a Michaela ROUBÍČKOVÁ. Emoce v marketingu: jak oslovit srdce zákazníka. 1. vyd. Praha: Grada, 2014, 289 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-4843-6 32 RobertNemec.com: Školení Marketing a reklama na Facebooku a dalších sociálních sítích [online]. 2014 [cit. 2014-11-09]. Dostupné z: http://robertnemec.com/skoleni/propagacefacebook/
54
2.6.3 Sociální reklama Jedná se o specifický druh reklamy pro neziskové organizace. Jak jsem jiţ zmínila výše, tyto organizace se zrovna netopí v penězích a tudíţ, je problematické vynakládat finance pro tvorbu reklamy, která není levná. Pomoci tak mohou například reklamní agentury, pro které, tato forma podpory můţe být také přínosná, protoţe si touto formou mohou udělat jméno a předvést co umějí i bez finanční pobídky. Jak uvádí Jan Mastný: „Pro lepší pochopení – jedná se zpravidla o bohulibý produkt nadace, nebo společenský fenomén, který reklamní agentury buď na základě oslovení klienta, který nedisponuje finančními prostředky pro financování klasické komerční kampaně, nebo na základě vlastního rozhodnutí pokusit se pranýřovat nějaký společensky negativní jev, kde se nedá očekávat finanční zdroj. Společným rysem je v obou případech, ţe reklamní agentura a potaţmo všichni zúčastnění tvůrci se vzdají části, nebo celé platby za zakázku a tím sníţí, nebo úplně pokryjí klientovy náklady. Kaţdá významnější česká agentura alespoň dvakrát do roka realizuje projekt touto formou.―33 Významnost těchto projektů je více neţ zřejmá, protoţe přínos pro neziskovou organizaci můţe být vysoký. Dle mého názoru jsou formy pomoci jako tato velice důleţité, protoţe sama nezisková organizace jako například For Animals si takou formu reklamy dovolit nemůţe a je tedy odkázána na dobrotivé reklamní agentury, které si touto formou mohou vylepšit svou reputaci. Sociální reklama můţe naší organizace For Animals podpořit v šíření osvěty a uvědomění si současné problematiky týkající se ochrany zvířat. Je jasné, ţe forma této formy propagace není prokazatelně změřitelná – snad jen formou ohlasů. Internetový článek se k vlivu sociální reklamy vyjadřuje takto: „Zatímco u běţné reklamy je její účinnost relativně změřitelná (př. o kolik víc se prodalo inzerovaného výrobku). Účinnost sociální reklamy je však nezměřitelná. Nelze zmapovat, kolika dětem byly utrţeny končetiny, kdyţ náhodou šlápli na minu, kolik stromů bylo zachráněno, kolik umřelo zeber, lidí v době kdy kampaň běţela. A o povědomost o značce se tu nedá mluvit ani náhodou. Ano, u ţvýkaček to opět lze změřit, budovat loajálnost, ale u sociální reklamy to nefunguje ani trochu. Značka by měla být v tomto případě právě to poselství- kolik však lidí na
33
MASTNÝ, Jan. Reklama ve světě médií. Vyd. 1. V Praze: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2010, 106 s. ISBN 978-808-7411-001
55
základě takové kampaně změní své chování?―34 Autorka článku, ze kterého jsem citovala, vyjádřila svůj postoj k této formě propagace, s kterým souhlasím i nesouhlasím, protoţe v článku tuto formu reklamy spíše hanila, důvodu, ţe si na cizím utrpení dělají reklamní agentury jméno. Ano, s tímto se souhlasit dá, přesto informační přínos o dané problematice je přesto dle mého názoru vyšší a důleţitější. Dá se říct, co nám je po úmyslech agentury, která pro náš spolek reklamu vytvoří. Těţit z toho mohou obě strany a tak to myslím má být, aby se podobné formy podpory nejen pro For Animals dostávalo opakovaně.
2.6.4 Sdílený marketing Tento styl propagace není pro nový spolek jakým je For Animals aktuální, stojí ovšem za zmínku. Jde o zvláštní styl reklamy, či upozornění na jistou aktuální problematiku, do které se zapojí známá komerční značka pro podporu vybrané neziskové organizace. Nejznámější jsou pro veřejnost kampaně pořádané pro podporu UNICEF, kdy se zapojil například plenkový magnát, společnost Pampers v projektu „1 balení = 1 vakcína“ proti tetanu. Další kdo UNICEF podobně podpořil a stojí v této práci za zmínku, byla česká značka outdoorového oblečení BUHMAN. V roce 2012 BUSHMAN podpořil projekt UNICEF "Nezávadná voda" prostřednictvím prodeje limitované edice triček se speciálním logem BUSHMAN for UNICEF – Water for Africa a vybraných doplňků z kolekce podzim/zima 2012. Od 15. října do 23. prosince, kdy kampaň probíhala, se podařilo získat prostředky v celkové výši 234 905 Kč. Všichni zákazníci, kteří si tričko nebo doplněk zakoupili, tak zajistili dětem v Africe 9 396 520 litrů nezávadné vody. Tato forma sdíleného marketingu opět probíhá, viz. odkaz.35 Nutno podotknout, ţe i NO menšího rozsahu bývají do této formy marketingu zahrnovány. Nezbývá neţ doufat, ţe se tak jednou poštěstí o spolku For Animals. Jde totiţ nejen o formu získávání příspěvků, ale i o reklamu.
34
CHWARZ, Lucie. Reklamní hit 21. století - sociální reklama. Design Portál [online]. 2007, č. 1 [cit. 2014-11-09]. Dostupné z: http://www.designportal.cz/nazory-komentare/reklamni-hit-socialnireklama.html 35 BUSHMAN for UNICEF: Water for Africa [online]. 2014 [cit. 2014-11-09]. Dostupné z: http://www.bushman.cz/o-nas/bushman-for-unicef
56
2.7 Dotazníkové šetření Základní data pro analýzu povědomí o neziskových organizacích jsem získala prostřednictvím dotazníkového šetření. Dotazník (viz. Příloha 4), byl určen pro všechny věkové kategorie, zejména ovšem pro věkovou kategorii 20-35let. Na dotazníku se podíleli lidé do 65 let věku, s nejvyšším podílem jiţ zmíněné kategorie 20-35let, která tvoří 68% celkových odpovědí. Cílem dotazníku bylo zjistit jak vysoké či nízké, má dnešní česká populace (zejména mladší kategorie) povědomí o neziskových organizacích ekologického, či humanitárního zaměření. Dotazy jsem cílila na konkrétní neziskové organizace jako Unicef a Greenpeace. Také jsem zjišťovala, jaké osobnosti si díky médiím lidé spojují se společností UNICEF, která je dle mého názoru mediálně nejznámější. Dále jsem se tázala, jaké mají dotázané osoby povědomí o projektech a jestli se do nich zapojují. Za důleţité jsem povaţovala názor na postoj médií k těmto organizacím a na případné návrhy na vylepšení této formy šíření informací. Do dotazníku jsem dala kromě zaškrtávacích otázek, otázky otevřené, abych je přiměla se zamyslet a napsat vlastní názor. Otázek bylo celkem 12, coţ povaţuji za dostatečné a odpovědělo na ně 180 osob. Na základě provedeného dotazníkového šetření bylo zjištěno, ţe z nabízených NO (UNICEF 89%, Člověk v tísni 50%, Dog Point 22%, Nadace Terezy Maxové 6%, Pes v Nouzi 17%, Greenpeace 61%, Hnutí Duha 17%, Zdravotní klaun 6%, RSPCA 11%) je UNICEF jednoznačně tou nejznámější organizací (podotýkám, ţe u této otázky bylo moţné označit více odpovědí). Druhá nejznámější z nabízených NO je Greenpeace. Další otázka v dotazníku se týkala toho, kterou ze známých osobností si lidé nejvíce spojují se společností UNICEF. Odpověď nebyla zcela jednoznačná. Muzikant Lenny Kravitz 6%, herečka Audrey Hepburn 39%, herečka Jitka Čvančarová 28%, spisovatel Michal Viewegh 11%, herečka Mia Farrow (která se pro UNICEF velice angaţuje) 0%, herečka Jiřina Jirásková (která byla předsedkyní UNICEF pro Českou republiku) 11%, hokejista Patrik Eliáš 6%. Třetí z otázek s výběrem odpovědi zjišťovala, jestli se osoby vyplňující dotazník zapojili do některého z projektů, které jakákoli NO pořádala, či pořádá. Odpovědi byli jednoduché. Ano 61%, ne 39%. Opět se nejednalo o jednoznačný výsledek. Darovali jste někdy neziskové organizaci finanční či věcný dar? Odpovědět bylo moţné ano (83%), ne (17%), pomohl/a jsem jiným způsobem (0%). Podpora neziskových organizací médii není 57
dostatečná podle 83% dotázaných. Ţe je potřeba se více věnovat problematice ochrany zvířat a ţivotního prostředí si myslí 61%, ţe takových organizací není v ČR dostatek, souhlasí 17% tázaných. V případě otevřených otázek jsou výsledky následující: na otázku čím se zabývá Greenpeace, odpověděli vesměs všichni správně a to, ţe ochranou přírody. Ţádnou mediální kampaň Greenpeace, nezná 70% dotázaných. Audrey Hepburn si lidé s UNICEF spojují zejména kvůli její činnosti v Africe. Jitku Čvančarovou zase díky její propagaci UNICEF skrze média. Návrhy na zlepšení mediální propagace jsou z 82% o zapojení známých osobností, zbytek by zavedl na většině televizních stanic reklamy informačního charakteru. Návrh, který dle mého názoru stojí za zváţení, jsou virální videa sdílená na sociálních sítích. Tuto formu propagace bych zvolila i pro For Animals. 65% dotázaných vnímá reportáţe o týrání zvířat vysílané televizí Nova jako společensky přínosné, protoţe informují a přimějí k zamyšlení. Zbytek nesouhlasí s vysíláním ve večerních zprávách, nebo je pokládá za příliš “drastické“. Z analýzy vyplývá, ţe základní znalosti o neziskových organizacích má většina obyvatel všech věkových kategorií. Zejména mladší kategorie, které více sledují média a sociální sítě. Ovšem o projektech, které tyto organizace mají nebo měli, je povědomí minimální. Je tedy jasné, ţe potřeba zvýšené propagace je více neţ nutná. Smutné je, ţe takové reklamy (přesněji od UNICEF) vysílá v České republice pouze TV Prima. Jsem přesvědčená, ţe kdyby to málo jako je odvysílání takové reklamy alespoň 2x denně uskutečňovala i Česká televize (veřejná), bylo by povědomí o neziskových organizacích a jejich činnosti na mnohem vyšší úrovni. Problémem nejspíš je, ţe některé organizace mají velkou podporu ze strany médií (např. UNICEF), o jiných se člověk ale prakticky nedozví. Nejvýhodnější řešení tohoto probléme je moţná vyuţít známé tváře i v ostatních NO organizacích. Faktem je, ţe známé osobnosti poutají pozornost a tu neziskové organizace, neustále shánějící příspěvky, nutně potřebují. Také je třeba se zaměřit na podrobné informování veřejnosti o záměru a realizaci podporované cílové skupiny, průhledné financování a o cílech daného projektu.
58
3. Návrhová část V této části se ve své diplomové práci zaměřím především na závěry a poznatky, vycházející z druhé praktické části. Zejména z projektu For Animals, jeho rozpočtu, dotazníkového šetření a z vlastních postřehů. Jak z kapitoly 2.3 vyplynulo, záchranná stánice For Animals bude ţádat dotace od evropského fondu. Díky Operačnímu programu Zaměstnanost, můţe spolek zaţádat o dotace. Do operačního programu se můţe přihlásit, protoţe do pracovního kolektivu bude začleňovat znevýhodněné občany, podpoří zaměstnanost a umoţní další vzdělávání jak studentům v podobě praxe, tak rekvalifikací a školením zaměstnanců. Celková alokace Operačního programu Zaměstnanost je cca 70 mld. Kč. Jak jiţ bylo řečeno a zdůvodněno, bude spolek ţádat o grant ve výši 19 470 920,- Kč. Z toho 3 184 920,- bude určeno na mzdy zaměstnanců. Nejvyšší částka bude přidělena na koupi pozemku a výstavbu záchranné stanice. Očekávám osobní vklad do projektu ve výši 911 250,- Kč. Z druhé části této práce je jasné, ţe se spolek For Animals nebude věnovat pouze ochraně a adaptaci zvířat volně ţijících či domácích, ale také bude zaujímat zvláštní postoj k lidem. Jsem si vědoma, ţe problémem dnešní doby není pouze ekologická devastace, či ignorace vůči týrání zvířat. Potřeba je také zapracovat na zaměstnanosti obyvatelstva České republiky. Jako správný krok v tomto případě povaţuji i začlenění znevýhodněných občanů, kteří mají moţnost získat zajímavé zaměstnání s podporou dalšího vzdělávání. Nemluvě o přínosu na psychiku takových občanů, protoţe je známo, ţe kontakt se zvířaty má na duševní stav blahodárný vliv. Další přínos pochopitelně bude zbudování veterinární kliniky s moderním operačním sálem, která bude přístupná všem občanům a jejich zvířecím mazlíčkům. Tím se vyřeší nedostatek veterinárních klinik v této oblasti. Jedním z nejvyšších přínosů ovšem bude péče o volně ţijící zvířata a jejich následný návrat do volné přírody kam patří. Záchranná stanice tak přispěje k zlepšení biodiverzity v okolí Prahy. Na základě dotazníkového šetření jsem dospěla k poznatkům, jak si česká populace počíná, pokud jde o povědomí o neziskových organizacích a jejich činnosti. Nejznámějšími neziskovými organizacemi jsou dle mých očekávání ty s nejvyšší mediální podporou, silným PR a jednoznačně nejlepší cesta ke zvýšení povědomí o neziskových 59
organizacích je za podpory známých tváří. Je zřejmé, ţe právě tak zvané celebrity, či chcete-li, známé osobnosti mají na přilákání pozornosti značný vliv. Ve spojitosti s vlivem médií, tak mohou dosáhnout obrovských výsledků. Za vhodnou poznámku povaţuji názor Josefa Ftorka na uţitečnost médií: „Novináři a vlastníci médií mají nezanedbatelný vliv na veřejné mínění a politiku, protoţe do značné míry regulují to, o čem lidé přemýšlejí, a to aktivním nastolováním témat, o nichţ je podle nich třeba diskutovat a informovat a která se tedy objevují na stránkách novin a časopisů a na televizních obrazovkách.―36 Je tedy zcela jasné, ţe média dokáţou s lidským míněním udělat hodně. Umí člověka navézt směrem, kterým chtějí, a je jen na něm, jestli se nechá ovlivnit. Výsledky, které mi dotazníkové šetření poskytlo, jen tento fakt potvrzují. Snad kaţdý má některou oblíbenou osobnost a není příliš důleţité, zda jde o sportovce, spisovatele, zpěváka či herce. Tito lidé (ne všichni, samozřejmě) mají tu moc, ţe v jejich názor máme důvěru. Proč asi bývají tvářemi kosmetických či módních magnátů právě ty nejproslulejší tváře? Protoţe, kdyţ souhlasí, ţe danou značku podpoří, tak kromě enormní sumy, kterou za reklamu obdrţí, se nepřímo za dané produkty zaručují, protoţe jim věří. Princip je takto jednoduchý. S tím rozdílem, ţe nezisková organizace pochopitelně, za to, ţe jí mediálně či jinak podpoří, těmto známým osobnostem neplatí. Jde o jejich rozhodnutí. Proto je potřeba přimět ony osobnosti pochopit, ţe jde o oboustranně výhodný obchod. Zviditelní a předvedou v dobrém světle veřejnosti nejen sebe, ale také organizaci, kterou podporují. Vše zdarma, přesto jde pro obě strany o dobrý obchodní tah. Je tedy zřejmé, spolek For Animals bude o takovou formu spolupráce usilovat. Dospěla jsem také k poznatku, ţe krom médií mají v dnešní době značnou informační sílu sociální sítě. Proto se také přikláním k propagaci především prostřednictvím této formy komunikace. Jde totiţ pro NO o ideální způsob. Realizace je snadná, rychle šiřitelná a prakticky zdarma. Pominu-li moţnost psaní příspěvků na virtuální zeď organizace a sdělování informací, tak právě tento způsob propagace bude ideální pro inzerci psů a koček, které záchranná stanice For Animals nabízí k adopci. Shánění nových domovů touto formou je dle mého názoru ten nejefektivnější způsob, podobné je to i se sháněním finančních příspěvků. Díky tomu, ţe lidé, kteří profil našeho spolku sledují, tyto informace sdílí dál svým přátelům, z nich někteří také sdílí, je zasaţení
36
FTOREK, Jozef a Michaela ROUBÍČKOVÁ. Public relations jako ovlivňování mínění: jak úspěšně ovlivňovat a nenechat se zmanipulovat. 3., rozš. vyd. Praha: Grada, 2012, 215 s. Komunikace (Grada). ISBN 978-80-247-3926-7
60
co nejširšího okruhu obyvatel nejpravděpodobnější. Dále jsem došla k závěru, ţe šíření virálních videí touto formou, i prostřednictvím kanálu YouTube, je jiná, efektní forma zviditelnění nejen pro spolek For Animals, ale téţ pro ostatní neziskové organizace.
Závěr Cílem mé diplomové práce bylo zjistit, jaký vliv má public relations společně s dalšími způsoby propagace, na vnímání neziskových organizací a jak na tyto formy šíření informací společnost reaguje. Postupovala jsem způsobem, který téma mé diplomové práce definuje a představuje. Následně jsem přidala třetí, návrhovou část, ve které stručně shrnuji závěry a moţnosti, kterých bylo docíleno. V první polovině své práce jsem definovala pojem nezisková organizace. Definic na toto téma je mnoho a dle mého názoru se mi podařilo vybrat ty nejvýstiţnější z nich, aby si kaţdý našel tu, která mu dopomůţe se této oblasti více přiblíţit. Pokračovala jsem výčtem druhů neziskových organizací. V návaznosti na druhy NO jsem představila konkrétní neziskové organizace, aby si čtenář mohl více připomenout studovanou problematiku. Dále jsem se věnovala tomu, jak se neziskové organizace zakládají a jaké jsou při takovéto činnosti podmínky realizace. Zmínila jsem zde nový občanský zákoník a vyjádřila se ke způsobům financování takových projektů, jakými jsou neziskové organizace. Nakonec jsem se v této práci zaměřila na zaměstnance neziskových organizací. V prostřední části diplomové práce jsem informovala o problematice týrání zvířat, která je mnohými opomíjená. Představila jsem budoucí záchrannou stanici, která ponese název For Animals. Dále jsem poukázala na způsob, jakým bude záchranná stanice řešit výběr potřebných zaměstnanců. Důleţitým středobodem práce je část, která je věnována dotacím od Evropské unie a projektu, kterým bude spolek For Animals o tuto dotaci ţádat. Zmínila jsem finanční plánování neziskových organizací. Obsáhlá část je také věnována způsobům, jakým se neziskové organizace propagují. Následně jsem se věnovala výsledkům svého dotazníkového šetření. V poslední návrhové části jsem se zaměřila na závěry a informace, které jsem získala během psaní této diplomové práce. Vycházela jsem z dotazníkového šetření a uvedla návrhy, které by mohly neziskovým organizacím pomoci při prezentaci jejich 61
činnosti a díky kterým by mohli zvýšit povědomí o jejich činnosti, na které navazuje získávání dobrovolných finančních příspěvků. Na základě této diplomové práce jsem zjistila, ţe pro úspěšný provoz neziskových organizací je nezbytné dobré public relations, které doplňuje reklama, spolu s ostatními formami propagace. Faktem je, ţe v České republice není povědomí o ekologických neziskových organizacích na dostatečné úrovni. Přesto si mnoho lidí uvědomuje nutnost tohoto způsobu pomoci přírodě a tím pádem i nám lidem. Nejznámější NO v oblasti ekologie je samozřejmě společnost Greenpeace, která má masivní mediální podporu. Na tomto příkladě je jasně vidět, ţe pozitivní i negativní názory, které Greenpeace často sklízí, vedou k tomu, ţe se povědomí o jejich činnosti zvyšuje. Coţ je bezpochyby jeden z hlavních cílů, které tato forma reklamy nabízí. Cílem spolku For Animals není věčně pomáhat týraným, opuštěným, zraněným čí jinak strádajícím zvířatům. Spolu s některými dalšími neziskovými organizacemi je smysl její existence vyšší. Takový, aby uţ nebylo zapotřebí takto strádajícím zvířatům nadále usilovně pomáhat, protoţe by to jiţ nebylo třeba. Představuje si svět bez pytláků, tyranů, kteří se vybíjejí na nevinných stvořeních, velkých korporací stavících další a další dálnice, obchodní centra, či domy, které nejsou zapotřebí. Cílem tedy je, aby takové organizace jiţ nebyli zapotřebí v tak hojném počtu. Aby alespoň některé z nich mohli zaniknout.
62
Literatura [1] JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu. 1. vyd. Praha: Grada, 2009. 288 s. Marketing (Grada). ISBN 978-80-247-3247-3 [2] MERLÍČKOVÁ RŮŢIČKOVÁ, Růţena. Neziskové organizace: vznik, účetnictví, daně. Olomouc: ANAG, 1999-, sv. Účetnictví, daně. ISBN 978-80-7263-675-4 [3] VAŠTÍKOVÁ, Miroslava. Marketing sluţeb: efektivně a moderně. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014, 268 s. Manaţer. ISBN 978-80-247-5037-8 [4] BAČUVČÍK, Radim. Marketing neziskových organizací. Zlín: VeRBuM, 2011, 190 s. ISBN 978-80-87500-01-9 [5] ROPKOVÁ, Alena. 91000. KONEC OBČANSKÝM SDRUŢENÍM V ČECHÁCH? [online]. 2013 [cit. 2014-11-04]. Dostupné z: www.epravo.cz/top/clanky/konec-obcanskym-sdruzenim-v-cechach-91000.html [6] BEZOUŠKA, Petr a Lucie PIECHOWICZOVÁ. Nový občanský zákoník: nejdůleţitější změny. 1. vyd. Olomouc: ANAG, 2013, 375 s. Právo (ANAG). ISBN 97880-7263-819-2 [7] KISLINGEROVÁ, Eva. Chování podniku v globalizujícím se prostředí. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2005. 422 s. ISBN 80-717-9847-9 [8] ŠEDIVÝ, Marek a Olga MEDLÍKOVÁ. Public relations, fundraising a lobbing: pro neziskové organizace. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, 138 s. Management (Grada). ISBN 97880-247-4040-9 [9] BOUKAL, Petr. Fundraising pro neziskové organizace. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, 260 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-4487-2
63
[10] BAČUVČÍK, Radim. Marketing neziskových organizací. Zlín: VeRBuM, 2011, 190 s. ISBN 978-80-87500-01-9 [11] MCNAB, Chris. Jak přeţít cokoli a kdekoli: příručka pro přeţití za kaţdých podmínek a v jakémkoli prostředí. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 320 s. ISBN 978-802-4731-162 [12] BOUKAL, Petr. Fundraising pro neziskové organizace. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, 260 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-4487-2 [13] ŠEDIVÝ, Marek a Olga MEDLÍKOVÁ. Úspěšná nezisková organizace. 2., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2011, 155 s. Management (Grada). ISBN 978-80-247-4041-6 [14] PROCHÁZKA, David. SEO: cesta k propagaci vlastního webu. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, 144 s. Průvodce (Grada). ISBN 978-80-247-4222-9 [15] SVOBODA, Václav. Public relations moderně a účinně. 2., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2009, 239 s. ISBN 978-80-247-2866-7 [16] PŘIKRYLOVÁ, Jana a Hana JAHODOVÁ. Moderní marketingová komunikace. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 303 s., [16] s. obr. příl. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-3622-8 [17] MASTNÝ, Jan. Reklama ve světě médií. Vyd. 1. V Praze: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2010, 106 s. ISBN 978-808-7411-001 [8]PROCHÁZKA, David. SEO: cesta k propagaci vlastního webu. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, 144 s. Průvodce (Grada). ISBN 978-80-247-4222-9 [9]RŮČKOVÁ, Petra a Michaela ROUBÍČKOVÁ. Finanční management: cesta k propagaci vlastního webu. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, 290 s. Finanční řízení (Grada). ISBN 978-80-247-4047-8 [10]FTOREK, Jozef a Michaela ROUBÍČKOVÁ. Public relations jako ovlivňování mínění: jak úspěšně ovlivňovat a nenechat se zmanipulovat. 3., rozš. vyd. Praha: Grada, 2012, 215 s. Komunikace (Grada). ISBN 978-80-247-3926-7
64
[11] VYSEKALOVÁ, Jitka a Michaela ROUBÍČKOVÁ. Emoce v marketingu: jak oslovit srdce zákazníka. 1. vyd. Praha: Grada, 2014, 289 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-2474843-6 [12]KOTLER, Philip. Moderní marketing: 4. evropské vydání. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 1041 s. ISBN 978-80-247-1545-2.
Internetové zdroje [1] Wikipedie [online]. 2014 [cit. 2014-05-13]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Nestátní_nezisková_organizace [2] Neziskový sektor - úvod do problematiky: Opodstatnění existence neziskových organizací [online]. 2011 [cit. 2014-05-13]. Dostupné z: http://www.ucetnikavarna.cz/archiv/dokument/doc-d31971v39172-neziskovy-sektor-uvoddo-problematiky/ [3] Management a marketing pro neziskové organizace [online]. 2010 [cit. 2014-10-23]. Dostupné z: http://granty.vsers.cz/socialnisluzby/wpcontent/uploads/2010/11/Management-a-marketing-pro-neziskové-organizace.pdf [4] UNICEF: Co je UNICEF?. Praha. Dostupné z: http://www.unicef.cz/index.php?pg=2&id=22&zp=1 [5] Neziskovky.cz [online]. 2013 [cit. 2014-10-28]. Dostupné z: http://www.neziskovky.cz/clanek/1156/511_559_565/fakta_legislativa-aucetnictvi_navody-legislativa/jak-zalozit-neziskovou-organizaci/ [6] Neziskovky.cz. Neziskovky.cz [online]. 2014 [cit. 2014-04-06]. Dostupné z: http://www.neziskovky.cz/clanky/511_538/fakta_neziskovky-v/
65
[7] Financování neziskových organizací. www.mfcr.cz [online]. 2012 [cit. 2014-04-07]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/podpora-z-narodnich-zdroju/neziskoveorganizace/zakladni-informace [8] STUCHLÍK, Jan. Nedbalostí lidí uhynula kolonie netopýrů [online]. 2011 [cit. 201411-08]. Dostupné z:http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/140544-nedbalosti-lidiuhynula-kolonie-netopyru/?mobileRedirect=off [9] MPSV: Investiční podpora sociální ekonomiky [online]. 2014 [cit. 2014-11-01]. Dostupné z: http://mpsv.cz/cs/11137 [10] HUDEČEK, Michal. Webová reţie: Základy koncepčního myšlení u online projektů [online]. 2012 [cit. 2014-11-09]. ISBN 978-80-87795-01-9. Dostupné z: http://webovarezie.cz/kniha [11] RobertNemec.com: Školení Marketing a reklama na Facebooku a dalších sociálních sítích [online]. 2014 [cit. 2014-11-09]. Dostupné z: http://robertnemec.com/skoleni/propagace-facebook/
[12] CHWARZ, Lucie. Reklamní hit 21. století - sociální reklama. Design Portál [online]. 2007, č. 1 [cit. 2014-11-09]. Dostupné z: http://www.designportal.cz/nazorykomentare/reklamni-hit-socialni-reklama.html [13] BUSHMAN for UNICEF: Water for Africa [online]. 2014 [cit. 2014-11-09]. Dostupné z: http://www.bushman.cz/o-nas/bushman-for-unicef [14]PELSMACKER, Patrick de. Marketingová komunikace. Praha: Grada, c2003, 581 s., [16] s. barev. obr. příl. ISBN 80-247-0254-1
66
PŘÍLOHA 1 – Logo For Animals
67
Obr. 1.1 Logo pro reklamní účely
68
Obr. 1.2 Logo pro reklamní účely
69
PŘÍLOHA 2 – Rozpočet
Tab. 2.1 70
PŘÍLOHA 3 – Harmonogram realizace
71
PŘÍLOHA 4 – Dotazníkové šetření Povědomí o neziskových organizacích Jaké jsou podle Vás nejvýznamnější neziskové organizace?
UNICEF
Člověk v tísni
Dog Point
Nadace Terezy Maxové
Pes v nouzi
GREENPEACE
Hnutí Duha
Zdravotní klaun
RSPCA
Čím se podle Vás zabývá organizace Greenpeace? Znáte některou mediální kampaň Greenpeace? Napište jakou, případně její zaměření.
Kterou známou tvář si nejvíce spojujete se společností UNICEF? 72
Lenny Kravitz
Audrey Hepburn
Jitka Čvančarová
Michal Viewegh
Mia Farrow
Jiřina Jirásková
Patrik Eliáš Z jakého důvodu? Zapojili jste se někdy do projektu některé neziskové organizace?
Ano
Ne
Darovali jste někdy neziskové organizaci finanční či věcný dar?
Ano
Ne
Pomohl/a jsem jiným způsobem
73
Je podle Vás mediální podpora neziskových organizací dostatečná?
Ano
Ne
Jakým způsobem byste takovou mediální propagaci vylepšili? Jak pohlíţíte na zastoupení českých organizací na ochranu zvířat, popř. ţivotního prostředí? ţádnou takovou nezikovou organizaci neznám
vím jen o pár organizacích
je jich málo
je jich příliš
je potřeba se této problematice více věnovat
není důvod v ČR takové organizace mít Jak pohlíţíte na reportáţe TV Nova, které se týkají týrání zvířat? Jsou podle Vás tresty za týrání zvířat v ČR dostatečné, odpovídající činům? Proč?
74
