VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R.O

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R.O.

Filip Zeman

Vývoj sektoru služeb a jeho vliv na ekonomiku Karlovarského kraje

Bakalářská práce

2014

Vývoj sektoru služeb a jeho vliv na ekonomiku Karlovarského kraje

Bakalářská práce

Filip Zeman

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r.o. katedra ekonomie a ekonomiky

Studijní obor: Hotelnictví Vedoucí bakalářské práce: PhDr. Jan Máče, Ph.D. Datum odevzdání bakalářské práce: Datum obhajoby bakalářské práce: E-mail: [email protected]

Praha 2014

Bachelor’s Dissertation

The development of the service sector and its impact on the economy of the Karlovy Vary Region

Filip Zeman

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of economics

Major: Hospitality Management Thesis Advisor: PhDr. Jan Máče, Ph.D. Date of Submission: Date of Thesis Defense: E-mail: [email protected]

Prague 2014

Čestné prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Vývoj sektoru služeb a jeho vliv na ekonomiku Karlovarského kraje zpracoval samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použil, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47b zákona č. 552/2005 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o.

…………………..….. Filip Zeman

V …………………………………………….

Poděkování

Rád bych poděkoval PhDr. Janu Máčemu, Ph.D. za cenné rady, věcné připomínky a vstřícnost při konzultacích a vypracování bakalářské práce.

Abstrakt

ZEMAN, Filip. Vývoj sektoru služeb a jeho vliv na ekonomiku Karlovarského kraje. [Bakalářská práce] Vysoká škola hotelová. Praha: 2014. Celkový počet stran: 77.

Cílem bakalářské práce je zaznamenat historický vývoj a současný stav lázeňství, hotelnictví a pohostinství v oblasti západočeského lázeňského trojúhelníku a analyzovat jeho vliv na ekonomiku Karlovarského kraje. Práce je členěna do tří částí, z nichž první definuje základní pojmy ze světa hotelnictví a využívá deskripce k zachycení počátků a vývoje restaurací, hotelů a lázní ve světě a v České Republice. Druhá část práce rozvíjí poznatky z první části o současný stav a historický vývoj západočeského lázeňského trojúhelníku a zjišťuje vliv lázní, hotelů a restaurací na ekonomiku Karlovarského kraje za použití analýzy, syntézy a komparace. Třetí část navrhuje řešení problémů, které byly zjištěny v analytické části práce. Konkrétně na základě analýzy doporučuje propagovat lázně Karlovarského kraje zejména v Rusku a zviditelnit je zapsáním na seznam UNESCO.

Klíčová slova: Cestovní ruch, Lázeňství, Hotelnictví, Pohostinství, Karlovy Vary, Františkovy Lázně, Mariánské lázně.

Abstract ZEMAN, Filip. The development of the service sector and its impact on the economy of the Karlovy Vary Region. [Bachelor’s Dissertation]. The Institute of Hospitality Management. Prague: 2014. Total number of pages: 77.

Aim of this work is to record the historical development and current state of the spa, hotel and catering industry in the West Bohemian Spa Triangle and analyze its impact on the economy of the Karlovy Vary Region. The work is divided into three parts, the first defines the basic terms from the world of hospitality and use description to capture the the beginnings and development of restaurants, hotels and spas in the world and in the Czech Republic. The second part develops the knowledge from the first part of the current situation and historical development of the West Bohemian Spa Triangle and finds the influence of spas, hotels and restaurants on the economy of the Karlovy Vary regionby using analysis, synthesis and comparison. The third part proposes a solution to the problems that were identified in the analytical part. Specifically, based on the analysis recommends promoting the spa of Karlovy Vary region especially in Russia and visibile them by writing it to the list of UNESCO.

Key words: Tourism, Spa industry, Hotel industry, Hospitality, Karlovy Vary, Františkovy Lázně, Mariánské lázně.

OBSAH ÚVOD.......................................................................................................................................- 10 1. TEORETICKÁ ČÁST ................................................................................................................- 12 1.1 Vymezení pojmů.............................................................................................................- 12 1.2 Historie restaurací, hotelů a lázní ...................................................................................- 14 1.2.1 Historie restaurací ...................................................................................................- 14 1.2.3 Historie hotelnictví ..................................................................................................- 18 1.2.7 Historie lázeňství .....................................................................................................- 24 2. ANALYTICKÁ ČÁST ................................................................................................................- 30 2.1 Karlovarský kraj ..............................................................................................................- 30 2.1.1 Vymezení kraje a cestovní ruch ................................................................................- 30 2.1.2 Západočeský lázeňský trojúhelník ............................................................................- 31 2.2 Historický vývoj západočeského lázeňského trojúhelníku................................................- 36 2.2.1 Vývoj města Karlovy Vary.........................................................................................- 36 2.2.2 Vývoj města Mariánské Lázně ..................................................................................- 42 2.2.3 Vývoj města Františkovy Lázně ................................................................................- 46 2.3 Vliv lázní, hotelů a restaurací na ekonomiku Karlovarského kraje....................................- 49 2.3.1 Vliv z hlediska historického vývoje ...........................................................................- 49 2.3.2 Vliv ze statistického hlediska....................................................................................- 51 2.3.1.1 Ekonomické údaje .............................................................................................- 51 2.3.1.2 Údaje o hromadných ubytovacích zařízeních .....................................................- 54 2.3.1.3 Údaje o návštěvnosti kraje ................................................................................- 56 3. NÁVRHOVÁ ČÁST .................................................................................................................- 60 3.1 Zvýšení atraktivity lázeňských měst ............................................................................- 60 3.2 Podpora lázeňských měst Karlovarského kraje v zahraničí...........................................- 62 ZÁVĚR ......................................................................................................................................- 67 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ...................................................................................................- 70 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK .................................................................................................- 76 SEZNAM GRAFŮ, OBRÁZKŮ A TABULEK ....................................................................................- 77 -

SEZNAM GRAFŮ, OBRÁZKŮ A TABULEK

GRAFY Graf č. 1 – Průměrná měsíční mzda v Karlovarském kraji a České republice ..............................- 53 Graf č. 2 – Vývoj počtu hromadných ubytovacích zařízení v Karlovarském kraji ........................- 55 Graf č. 3 – Vývoj počtu lůžek od roku 2000 do roku 2012 v Karlovarském kraji .........................- 55 Graf č. 4 – Počet hromadných ubytovacích zařízení dle klasifikace k roku 2012 ........................- 56 Graf č. 5 – Vývoj počtu hostů Karlovarského kraje od roku 2000 do roku 2012 .........................- 57 Graf č. 6 – Složení hostů dle nejvíce zastoupených národností v Karlovarském kraji .................- 58 Graf č. 7 – Srovnání návštěvnosti hostů z Ruska a Německa v Karlovarském kraji .....................- 62 Graf č. 8 – Počet přenocování hostů z Ruska a Německa v Karlovarském kraji ..........................- 65 -

OBRÁZKY Obrázek č. 1 – Poloha lázeňského trojúhelníku.........................................................................- 31 -

TABULKY Tabulka č. 1 – Nejvyužívanější prameny v Karlových Varech .....................................................- 33 Tabulka č. 2 – Porovnání krajů dle makroekonomických údajů k 31. 12. 2012...........................- 51 Tabulka č. 3 – Vývoj HDP v Karlovarském kraji od roku 2002 do roku 2012 ...............................- 51 Tabulka č. 4 – Porovnání krajů dle vybraných statistik k roku 2012 ...........................................- 54 Tabulka č. 5 – Porovnání krajů dle počtu hostů a počtu přenocování k roku 2012 .....................- 56 Tabulka č. 6 – Srovnání návštěvnosti hostů z Ruska a Německa v Karlovarském kraji ................- 59 Tabulka č. 7 – Průměrná doba pobytu hostů z Ruska a Německa v Karlovarském kraji ..............- 63 -

ÚVOD

Tématem bakalářské práce je „Vývoj sektoru služeb a jeho vliv na ekonomiku Karlovarského kraje“. Toto téma jsem si zvolil z důvodu potřeby prohloubit si znalosti o oboru hotelnictví a podrobněji se seznámit se zajímavou historií tohoto odvětví. Dalším impulzem pro výběr tématu je situace v mém rodném městě Karlovy Vary. Již od základní školy se setkávám s negativními názory na klientelu zdejších hotelů, lázní či restaurací, zejména na hosty z Ruska. Touto prací bych chtěl poukázat na význam cestovního ruchu pro ekonomiku Karlovarského kraje a na přínos zahraničních návštěvníků pro toto odvětví. Hlavním cílem mé práce je zmapovat historický vývoj a současný stav lázeňství, hotelnictví a pohostinství v oblasti západočeského lázeňského trojúhelníku a zaznamenat jeho vliv na ekonomiku Karlovarského kraje. Pro dosažení tohoto záměru a uceleného pohledu na dané odvětví služeb jsem hlavní cíl rozdělil do dvou rovin, z nichž první měla za úkol popsat historický vývoj daného odvětví služeb ve světě, v České republice a v oblasti západočeského lázeňského trojúhelníku a druhá analyzovat z historického a statistického hlediska vliv lázní, hotelů a restaurací na ekonomiku Karlovarského kraje. Bakalářská práce se skládá ze tří hlavních částí – teoretické, analytické a návrhové. V teoretické části jsou vysvětleny základní pojmy z oboru hotelnictví. Druhý úsek zachycuje počátky a vývoj restaurací, hotelů a lázní ve světě a v České republice. Analytická část je zaměřena na Karlovarský kraj. Tato část je rozdělena do tří celků, z nichž první charakterizuje kraj a současná hlavní centra cestovního ruchu. Druhý celek rozvíjí poznatky z teoretické části a doplňuje je o místní historii. Poslední celek vyhodnocuje historické a statistické údaje a zaobírá se vlivem hotelů, restaurací a lázní na ekonomiku Karlovarského kraje. Návrhová část řeší problémy kraje a místních podnikatelů zjištěné v analytické části. Poskytuje návrhy k rozvoji návštěvnosti lázeňských měst kraje.

- 10 -

Vzhledem ke stanovenému cíli a motivům k výběru tématu jsem určil dvě hypotézy pohlížející na práci z historického a ekonomického hlediska: 1.

Restaurace, hotely a lázně jsou velice citlivé na nepříznivé změny ve světě.

2.

Přínos lázeňských hostů, zejména zahraničních, je pro západočeský lázeňský trojúhelník zásadní. K dosažení cíle a pro získání dat jsem využil následujících metod: deskripce,

analýza, syntéza a komparace. Pro vysvětlení pojmů v teoretické části byly využity odborné publikace. Následuje chronologická deskripce historického vývoje restaurací, hotelů a lázní. Čerpáno bylo z děl autorů, kteří se zabývají historií daných služeb ve světě a v České republice. První celek analytické části využíval též deskripce stejného tématu a upotřebí knihy autorů, kteří se věnují městům Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně. V druhém celku analytické části byly využity metody analýzy a syntézy roztříděných statistických dat z Českého statistického úřadu a následně byly komparovány údaje o Karlovarském kraji s ostatními kraji.

- 11 -

1. TEORETICKÁ ČÁST 1.1 Vymezení pojmů Hotel Výkladový slovník cestovního ruchu definuje hotel jako ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji a s recepcí. Jeho úkolem je zprostředkovat pohostinské služby a nabídnout rozmanitý sortiment služeb. 1 Pojem hotel je v širším slova smyslu vnímán jako ubytovací zařízení umožňující přechodné ubytování za úplatek. Mezi tyto zařízení patří například lázně a wellness, luxusní hotely nebo hotely pro motoristy. S ubytováním je spojeno různorodé množství služeb, z nichž nejzákladnější je služba recepce, stravování nebo úklid a příprava pokoje. Druhotné služby představují donášku zavazadel, kancelářské služby, praní prádla, animační služby, dopravu aj. Klasifikace hotelů se odvíjí od jejich vybavení a velikosti, případně od množství a druhu poskytovaných služeb. Jsou rozděleny do pěti tříd, které jsou označeny příslušným počtem hvězdiček. Jednotlivé hotely se liší zejména podle velikosti, umístění, doby provozu, třídy, poptávky, formy řízení a prostředí, ve kterém je hotel umístěn. 2

Pohostinství a restaurace Termín pohostinství je v literatuře definován mnoha způsoby. Lze na něj pohlížet obecně, tedy jako na označení živnostenské činnosti – veřejného stravování, nebo jako na stravovací zařízení menšího sídelního útvaru. Restauraci tvoří stravovací zařízení se širokou nabídkou jednotlivých chodů. Restaurace zprostředkovává obsluhu a servis. 3 Při svém vzniku restaurace fungovaly výlučně pro majetné hosty, dominovala francouzská kuchyně s různými obměnami. Prvenství si připsala Čína, kde byla zhruba kolem roku 1080 založena restaurace v Chuang-čou s obsluhou, jejíž mnohostrannou 1

ZELENKA, J., PÁSKOVÁ, M. 2002. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. 448 s. ISBN 80-239-0152-4. 2 BERÁNEK, J. a kol. 2013. Moderní řízení hotelového provozu. 5. zcela přeprac. vyd. Praha: MAG Consulting, 2013. 335 s. ISBN 978-80-86724-45-4. 3 ZELENKA, J., PÁSKOVÁ, M. 2002. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. 448 s. ISBN 80-239-0152-4.

- 12 -

kulturu popsal o 200 let později Marco Polo. Až ve druhé polovině dvacátého století je možno mluvit o široké nabídce pokrmů a způsobů obsluhy. 4

Gastronomie Pod heslem gastronomie autoři uvádí různé definice, z nichž nejobecnější ji ukazuje jako vědu a umění spojenou s pokrmy a nápoji, jejich přípravou, úpravou a podáváním. Důraz je kladen na správnou výživu, využití a hodnoty potravy. Druhotně se jedná o soubor určitých vlastností a možností přípravy pokrmů a nápojů na území státu. 5 Slovo gastronomie pochází z řeckého slova „gaster“ (žaludek) a „nomos“ (mrav, zvyk). Obecně rozumíme pod tímto pojmem spojení radosti ze stolování a odpočinku s výborným jídlem i pitím. Společné stravování plní mnoho funkcí, z nichž základní je poskytnutí obědů a večeří. Doplňkové stravování značí zbylé stravovací potřeby a společensko-zábavní funkce zprostředkovává zákazníkům i něco navíc ze sféry zábavy a odpočinku. Gastronomické umění nám nabízí jak hmatatelné (jídlo, pití), tak nehmatatelné (servis, zábava) služby. Služby nelze skladovat a jsou charakteristické svojí pomíjivostí. Rostoucí poptávka po gastronomických službách je dána růstem životní úrovně obyvatelstva a rozvojem cestovního ruchu. Stravovací zařízení nabízejí rozdílnou kvalitu úrovně požitků, což je ovlivněno výchovou, studiem a praxí pracovníků.

Současný stav

gastronomie je určen historickým vývojem. 6

Služby a cestovní ruch Služby cestovního ruchu jsou úsluhy poskytované turistům, návštěvníkům a cestujícím. Jsou rozdělovány na základní a doplňkové, placené a neplacené, předem rezervované a nerezervované.

4

FREEDMAN, P., ed. 2008. Jídlo: dějiny chuti. 1. české vyd. Praha: Mladá fronta, 2008. 368 s. ISBN 978-80204-1847-0. 5 ZELENKA, J., PÁSKOVÁ, M. 2002. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. 448 s. ISBN 80-239-0152-4. 6 ZIMÁKOVA, B. 2011. Food & Beverage Management. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2011. 180 s. ISBN 978-80-87411-28-5.

- 13 -

Cestovní ruch definuje výkladový slovník jako komplexní společenský jev a souhrn aktivit účastníků cestovního ruchu. Jedná se též o proces budování a provozování zařízení pro turisty. Turista je v tomto smyslu chápán jako osoba cestující nebo zdržující se za účelem trávení volného času v místech mimo jejich obvyklé prostředí maximálně jeden rok.

7

Z pojmu cestovní ruch jsou tedy vyloučeny dlouhodobé migrace, dočasné

cestování kvůli práci, pravidelné návštěvy zahraničí a cesty v rámci trvalého bydliště. Mezi podstatné a základní rysy cestovního ruchu patří tyto: „a) dočasnost změny místa stálého bydliště a dočasnost pobytu mimo něj b) nevýdělečný charakter cesty a pobytu (jsou obvykle realizovány ve volném čase) c) vztahy mezi lidmi, jež cestovní ruch vyvolává.“ 8

1.2 Historie restaurací, hotelů a lázní Stravování a ubytovací služby jsou nerozdílně spjaty a nejlépe fungují pohromadě, přesto bude k užitku v této práci odlišit restaurace od hotelů, aby bylo možné zachytit jejich zrod a rozvoj. Poté bude ale třeba se na obě odvětví dívat jako na celek, protože nasytit, napojit a uložit hosta je základem úspěchu podnikatele.

1.2.1 Historie restaurací Počátky

gastronomie

lze

vysledovat

díky

archeologickým

vykopávkám

až do pravěku, historie restaurací lze ovšem sledovat pouze po dobu 250 let zpět. Skutečný rozvoj totiž nastal teprve v 18. století. Restaurace, na rozdíl od hostinců, které nabízejí ubytování a stravu, se zaměřují pouze na jídlo a služby s ním spojené. V restauracích taktéž funguje profese číšníka, který vykonává pouze svou práci a nestará se například o ubytování hostů nebo o kuchyni či bar. V šedesátých letech 18. století se v Paříži plně utvořila jednotná představa o restauraci, jejíž náplní byl například servis, výběr jídla z jídelního lístku se stanovenou cenou, rozmanitost pokrmů, konzumace 7

ZELENKA, J., PÁSKOVÁ, M. 2002. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. 448 s. ISBN 80-239-0152-4. 8 INDROVÁ, J. a kol. 2007. Cestovní ruch: (základy). Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2007. 119 s. ISBN 978-80245-1252-5.

- 14 -

alkoholických i nealkoholických nápojů k jednotlivým chodům, sezení u malého stolu atd. Žádné podobné zařízení na západě Evropy do té doby neexistovalo, člověk měl sice spoustu možností, kde se mohl mimo domov nebo na cestách najíst, nikoliv však na takovéto úrovni. Během několika let společné stravování na veřejnosti znamenalo úroveň a vkus, pro bohaté třídy se tak stalo velice oblíbené. První restaurace mají počátky ve Francii. V roce 1766 Mathurin Roze de Chantoiseau začal nabízet pokrm zvaný restoratif, léčivý vývar připravovaný z masa a zeleniny. Tento bujón měl vyléčit nervové potíže. Po roce 1782 do restaurací proniká zcela nová kultura stravování, která byla do té doby známá pouze u šlechty. Antonie Beauvilliers otevřel v Palais-Royal restauraci La Grande Taverne de Londers, která jako první dokázala zkombinovat vytříbený salon, eleganci číšníků, výborné víno a neobyčejné jídlo. Restaurace mohla pojmout až 300 hostů. Nejzajímavější strukturou se zde zdá být rozvrstvení jednotlivých úkolů mezi více zaměstnanců. Příkladem je funkce tehdejší účetní, která vybírá od číšníků peníze, které utrží u jednotlivých stolů, nebo majitel restaurace, který v nejrušnější části dne obchází hosty a zjišťuje jejich spokojenost. Mezi další význačné restaurace lze zařadit Les Trois Frères Provençaux, Véry nebo Grand Véfour, které nabízely tehdejší kulturu a chuť Západu.

9

Ke konci 18. století se změny

v gastronomii staly velice zásadní. Mario Antonie Careme zavedl přísné dodržování hygieny v kuchyni a rozšířil nové metody kulinářství po celé Evropě. Tehdejší nejuznávanější šéfkuchař světa, Auguste Escoffier, proslavil vysokou gastronomii a prosadil ji jako součást francouzské kuchyně. Zavedl též praktické zkrácení jídelních lístků. Nový rozměr vysoké gastronomii dalo také snoubení vína s pokrmy. 10 V první polovině 19. století došlo k rychlému proniknutí francouzské kuchyně do světa, zejména do Anglie. Nejstarší anglickou restaurací se stal v roce 1798 Rules Restaurant. Důležitým prvkem byly soukromé kluby sloužící k veřejnému setkávání, s francouzskými šéfkuchaři. Ve Spojených státech amerických vznikla v New Yorku jedna z prvních francouzských restaurací mimo Francii založená na amerických ingrediencích. Jejich první dvojjazyčné francouzsko-anglické menu tvořilo 11 stran a 370 položek, mezi 9

FREEDMAN, P., ed. 2008. Jídlo: dějiny chuti. 1. české vyd. Praha: Mladá fronta, 2008. 368 s. ISBN 978-80204-1847-0. 10 BUREŠOVÁ, P. a ZIMÁKOVÁ, B., 2008. Gastronomické služby - servis. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2008. 152 s. ISBN 978-80-86578-86-6.

- 15 -

ingredience patřily dokonce dosud zřídka používané artyčoky, lilek či čekanka. Roku 1865 bylo založeno americké sdružení šéfkuchařů, kuchařů a cukrářů Société Culinaire Philanthropique, které mělo za úkol propagovat francouzskou kuchyni ve Spojených státech. Pro 2. polovinu 19. století je význačné otevření první čínské restaurace ve Spojených státech amerických, konkrétně v San Francisku, nesoucí jméno Macao and Woosung. Ve stejné době byl založen podnik Au Poulet d´Or, později přejmenovaný na Old Poodle Dog. Podnik byl členěn do tří částí, z nichž první byla hlavní jídelna pro rodinné večeře, druhé patro sloužilo obchodním jednáním a poslední patro bylo výhradně určeno soukromým zájmům. Symbolem přepychu a komfortu se staly vlaky vybavené jídelními vozy. K lůžkovým vagónům byl přidán jídelní vůz pro majetné, v němž šéfkuchaři prokazovali svůj um díky surovinám nakoupeným po cestě. Vlaková nástupiště musela být pro průjezd větších vagónů upravena. Od poloviny 19. století se restaurace začínají orientovat také na střední a dělnickou třídu, ovšem to mění zvyklosti restaurací, do popředí se dostává samoobslužný systém a platba u pokladny. Tento podnikatelský záměr snižuje výdaje na personál a urychluje čas nutný k nasycení hosta. Na počátku dvacátého století, roku 1902, vzniká mezi 46. a 47. ulicí na Brodwayi první samoobslužný automat na mince Horn & Hardart. Tento systém přináší potřebnou hygienu a svižnost do uspěchaného života technického pokroku. Největší efekt svět zaznamenává při spojení restaurací s hotely a jejich soustředění se na zahraniční bohaté turisty. Děje se tak na konci 19. století, kdy v New Yorku vznikají hotely Waldorf-Astoria, Ritz a Palace Hotel. Skutečný rozmach pak zaznamená Savoy Hotel, jehož šéfkuchařem se stal, již zmiňovaný Auguste Escoffier, kterého si s sebou přivedl nejslavnější hoteliér všech dob - César Ritz. Tento hotel měl vlastní dodávky elektřiny a vody a pyšnil se vysokou návštěvností z řádu celebrit a divadelních hvězd. Vrcholem společné práce A. Escoffiera a C. Ritze bylo dokonalé sjednocení kuchyně a obsluhy a zjednodušení pokrmů ve smyslu odstranění zbytečností a okras, které se nedaly konzumovat.

- 16 -

Fenomén francouzské kuchyně přetrvává ve světě až do dvacátých let 20. století. Do popředí se zde vedle restauračních řetězců dostávají i etnicky mnohotvárné kuchyně, jako jsou kupříkladu italská nebo čínská, díky nimž hosté zkoumají chutě, které dosud většinou nepoznali. Naproti tomu restaurační řetězce zajišťují jednotnou atmosféru, celistvou kuchyni a zaměřují se na všechny skupiny obyvatel. Pojem restaurace zde nabývá nové formulace, klasické stolování ustupuje do pozadí a do popředí se dostává příprava jídla pro masy, nikoliv konkrétně pro určitého hosta, stravování bez obsluhy a také možnost odnést si jídlo domů. Objevuje se nový trend - řetězce rychlého občerstvení, které nabízí většinou mix cizí kuchyně, jako je například pizza, tacos, hamburger či gyros. Jako mezník doby lze vytyčit padesátá léta 20. století, kdy vzniká McDonald´s a Burger King a zavádí systém výrobních linek, standardy při přípravě jídla a precizní výuku svých zaměstnanců. Jedním z předpokladů vytvoření takto silného řetězce, který úspěšně přetrvává dodnes, se stává reklama. V současné době dochází k trendu Slow Food, touze po zdravém stravování a uchování tradic. 11

Vývoj restaurací na území České republiky „Vývoj českého pohostinství vždy sledoval obecné evropské tendence a je rovněž úzce spojen s rozvojem obchodu, železniční a silniční dopravy, vědy a techniky, lázeňství a s celkovým rozmachem země.“ 12 Na území České republiky se stejně jako ve světě pohostinství vyvíjelo již od středověku. Tradice jako taková začíná vznikat po konci 1. světové války. Rozmach v podnikání v soukromé sféře znamenal rychlý rozvoj a díky tomu v oboru začala vznikat nová pracovní místa. Nejvýraznější se zdá být výborné pivo v kombinaci s národní kuchyní. Díky své známosti léčivých účinků se oblíbenými stávají lázeňská města. Po roce 1948 přichází silný útlum, zaniká soukromé podnikání, čeští gastronomové ztrácí styky s cizinou a politická situace zásadně mění soudobé způsoby. Soukromé podniky jsou řízeny

11

FREEDMAN, P., ed. 2008. Jídlo: dějiny chuti. 1. české vyd. Praha: Mladá fronta, 2008. 368 s. ISBN 978-80204-1847-0. 12 ZIMÁKOVA, B. 2011. Food & Beverage Management. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2011. 180 s. ISBN 978-80-87411-28-5.

- 17 -

centrálně a dle velikosti postupně začleněny do podniků Interhotel a RaJ – Restaurace a jídelny, nebo do spotřebních družstev Jednota a Včela. Po Sametové revoluci roku 1989 dochází k restitucím a podnikání opět přechází k soukromým vlastníkům. Politický režim umožňuje vznik nových soukromých provozoven. 1. května 2004 Česká republika vstupuje do Evropské unie, což znamená volný obchod a podnikání v členských zemích, jednodušší dopravu turistů a širší rozvoj služeb. 13

1.2.3 Historie hotelnictví Historie hotelnictví sahá až do starověku, kdy důvodem k cestování mezi městy byla politika, obchod či náboženství. Města vznikala uprostřed zemědělských oblastí a udržovala mezi sebou obchodní styky. Z potřeby pobytu mimo vlastní střechu začaly vznikat hostince. K rozvoji došlo kolem 8. století př. n. l. na území řecko-římské civilizace. Své cesty podnikali starověcí Řekové z obchodních, diplomatických, vojenských, ale i poutních motivací. Poutní cesty podnítil v 5. století př. n. l. první sečtělý cestovatel Herodotos. Cílem se stala například Diova socha v Olympii nebo maják na ostrově Faros. Členitost řeckého území svědčila spíše lodní dopravě. Přenocování znamenalo vedle možnosti ztroskotání či přepadení piráty největší problém a bylo většinou řešeno strávením noci u soukromých osob. Ubytovat cestovatele tehdy patřilo k dobrým mravům. Později byly z důvodů rozvoje cestování kolem hlavních cest stavěny hostince nabízející stravu a ubytování. Jednalo se většinou o jednopatrové menší budovy s malými nepohodlnými pokoji a stájí pro koně. Římané od 3. století př. n. l. staví kolem největších silnic, z nichž nejvýznamnější je Via Appia, poštovní stanice. V nich mohli cestovatelé přenocovat a nasytit se, ale pouze za předpokladu, že jejich cesta byla spojena se státní službou. Vzdálenost mezi jednotlivými úseky činila 37 km. Ostatní cestovatelé se museli spokojit s hostinci u větších měst. Mezi nimi panovala zejména před branami Říma či Pompejí veliká konkurence, což dokládá množství nalezených vývěsních štítů, jimiž se majitelé snažili upoutat pozornost. 13

ZIMÁKOVA, B. 2011. Food & Beverage Management. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2011. 180 s. ISBN 978-80-87411-28-5.

- 18 -

Pro přípravu na cestování mohla posloužit příručka – itinerář, kde bylo možné nalézt informace o silnicích či vzdálenostech mezi jednotlivými hostinci. 14 Po rozpadu říše římské dochází ve 4. a 5. století n. l. k utlumení cestování, které se zotavuje až s počátky šíření křesťanství v 10. století. Cestovateli se zde stávají obchodníci, poutníci a poslové. Počátkem 11. století lze nalézt v Evropě spoustu klášterů, v nichž bylo možné nalézt nocleh i stravu. Nejvýznačnějším se stal klášter v St. Gallen. Zemědělská půda v okolí kláštera zajišťovala zásoby potravy a ubytování bylo možné v samostatných pokojích. K hostům bylo přistupováno podle jejich důstojnosti. Sekundární možností pro ubytování se stávají hospitia, kde spolu s cestovateli přebývali i nemocní a staří lidé. 15 Vývoj cestovního ruchu byl ovlivněn ve 12. století. Morální povinnost nabídnout ubytování se s narůstajícím zájmem mění, protože kapacity ubytovacích zařízení jsou velmi omezené. Do popředí začíná vstupovat podnikatelská činnost, která umožňuje rozvoj živnosti, známé dnes pod pojmem pohostinství. 16 Na počátku 14. století začínají vznikat zájezdní hostince. Hostinští se sdružují do cechů a právo vlastnit hostinec se dědilo z generace na generaci. Kvalita poskytovaných služeb ovšem nebyla o nic lepší než ve starověku. Příkladem může být ubytování kupce na improvizované posteli a umístění doprovodu do stájí společně se zvířaty. Nabídka potravin se omezovala na pivo, chléb a pro bohatší i maso. Nůž a lžíci musel mít host vlastní. 17 Zrod hotelu zřetelně ovlivnila průmyslová revoluce a rozvoj dopravy. Průmyslová revoluce zavedením továrního systému výroby změnila doposud zavedené systémy a zajistila organizovanou práci. Tlakem odborů zaměstnanci získali více volného času a dostatek financí. Cestovní ruch tedy získal důležitý prvek – více zájemců. Z hlediska dopravy vývoj železnic napomohl vzniku hotelů, které začali vznikat ve Francii, Německu 14

ČURDA, D. a HOLUB, K., 2004. Potravinářství, hotelnictví. 1. vyd. Praha: Scientia, 2004. 33 s. Stručné dějiny oborů. ISBN 80-7183-292-8 15 KŘÍŽEK, F. a NEUFUS, J., 2011. Moderní hotelový management. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. 195 s. ISBN 978-80-247-3868-0. 16 METZ, R., GRÜNER, H. a KESSLER, T., 2008. Restaurace a host: základní odborné vědomosti: restaurace, hotel, kuchyně. Vyd. 1. Praha: Europa-Sobotáles, 2008. 606 s.ISBN 978-80-86706-18-4. 17 KŘÍŽEK, F. a NEUFUS, J., 2011. Moderní hotelový management. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. 195 s. ISBN 978-80-247-3868-0.

- 19 -

a Velké Británii poblíž nádraží. Děje se tak na konci 18. století.

18

Začátkem 19. století

dochází ke zlepšení kvality hostinců a rozšíření jejich kapacit. Významnou změnou je oddělení kuchyně od prostoru pro sezení a postupné zavedení izolované umývárny. Díky železniční dopravě se cestování mnohonásobně zrychlilo. V Evropě avšak do druhé poloviny století zůstává cestování a následné ubytování spíše záležitostí bohatší vrstvy. Velké hotely jako Bridge Inn Hotel v Anglii se utvářejí až ke konci 19. století v oblastech železnic. Ve Spojených státech amerických se potřeba vyvinula odlišně. Z náporu přistěhovalců vzniká nutnost ubytovat masy lidí. Ve velkých městech, zejména u pobřeží, staví podnikatelé rozsáhlé budovy s restauracemi, salonky a mnoha službami. Příkladem může být Palace hotel v San Francisku. Jak již bylo zmíněno v kapitole 1.2.1, pozornost si získaly i vlaky s širokými vagony vybavenými lůžky a stravovací částí. 19 Vzrůstajícímu rozmachu napomohlo na přelomu 19. a 20. století objevení elektřiny. Služby poskytované hotely získávají nový rozměr, elektrické osvětlení se stává samozřejmostí a rozličné technické výdobytky zavádí hoteliéři i do pokojů. Konkurence roste také v oblasti gastronomie, servisu i hygieny. Důležitou součástí ubytování se stávají taktéž doplňkové služby jako je donáška na pokoj, zábavní programy či snídaňové menu. 20 Počátkem 20. století se hotely jako Waldorf Astoria v New Yorku, hotel Ritz v Paříži či hotel Negresco v Monaku stávají středem společenského života. Požadavky na personál jsou zvyšovány a vysoký význam je přikládán gastronomii. „Ostatně hojnost jídel ostře kontrastovala s dnešními požadavky na zdravou životosprávu. Přední český odborník té doby Guth-Jarkovský o tom podal ve třicátých letech tuto zprávu: „V hotelích prvních řádů bývá od 7 do 11 breakfast, snídaně, od 1 – 2 lunch, od 2 – 5 dinner, od 6 – 9 tea, od 9 supper, večeře. Ještě vybranější hotely dávají dokonce šestkráte jídlo, takže se tam jí vlastně po celý den. Přes to, že v některých hotelích je výběr 60 – 70 jídel, není kuchyně

18

BERÁNEK, J. a kol. 2013. Moderní řízení hotelového provozu. 5. zcela přeprac. vyd. Praha: MAG Consulting, 2013. 335 s. ISBN 978-80-86724-45-4. 19 ČURDA, D. a HOLUB, K., 2004. Potravinářství, hotelnictví. 1. vyd. Praha: Scientia, 2004. 33 s. Stručné dějiny oborů. ISBN 80-7183-292-8 20 BERÁNEK, J. a kol. 2013. Moderní řízení hotelového provozu. 5. zcela přeprac. vyd. Praha: MAG Consulting, 2013. 335 s. ISBN 978-80-86724-45-4.

- 20 -

americká na stejném stupni s francouzskou.“

21

Největší hotely najímaly nejslavnější

francouzské šéfkuchaře. Ve Francii vznikl průvodce Michelin, který s ohledem na kvalitu hotelů a restaurací přiřazoval příslušný počet hvězdiček. Stal se tak hodnotitelem evropské gastronomie a hotelnictví přetrvávajícím s úspěchem dodnes. První polovina 20. století znamenala pro cestovní ruch velkou ránu. Od 1. světové války do konce 2. světové války byl hotelový průmysl utlumen. Největší rozmach za svoji existenci zaznamenalo hotelnictví po roce 1945, kdy strach z války vystřídala chuť poznání nových destinací, obchod i turistika. Cestovní ruch se tak postupně stal velice důležitým pilířem světové ekonomiky. 60. a 70. léta přinesla rozvoj automobilové a letecké dopravy a tím i vyšší požadavky na ubytování. V dnešní době reaguje cestovní ruch na rozvoj informačních technologií, zavedení rezervačních, informačních a prodejních systémů a na rostoucí životní úroveň obyvatel. Velice důležitou se stává reklama na internetu. 22

Sjednocení hotelů ve světě a vznik asociací Za počátek řetězení hotelů se považuje rok 1946, kdy společnost Pan American Airlines založila hotelový řetězec Inter.Continental, který dbal na jednotné standardy poskytovaných služeb. Jejich prvním hotelem se stal hotel Grande v Belemu v Brazílii, následovaný hotely v Santiagu de Chile, v Bogotě či v Montevideu. O cílené geografické rozmístění řetězce do Latinské Ameriky se přičinila americká vláda, jejímž důvodem bylo investovat do této rozvíjející se oblasti. Dalším bodem tohoto záměru o globalizaci se stal na počátku šedesátých let hotel v Bejrútu. Systém řetězení hotelů začaly využívat i jiné společnosti, zejména letecké, jako je například United Airlines, Westin Hotels & Resorts či Holiday Inn, které jako první začala fungovat na bázi franchisingu. V 80. letech došlo k masivnímu rozvoji řetězců, které skupovaly menší hotely neschopné bránit se konkurenci, a tak každým rokem v Americe rostl počet hotelů v řetězcích o 10%. Postupně vznikaly i hotelové skupiny, které se od hotelových řetězců

21

ČURDA, D. a HOLUB, K., 2004. Potravinářství, hotelnictví. 1. vyd. Praha: Scientia, 2004. 33 s. Stručné dějiny oborů. ISBN 80-7183-292-8. 22 BERÁNEK, J. a kol. 2013. Moderní řízení hotelového provozu. 5. zcela přeprac. vyd. Praha: MAG Consulting, 2013. 335 s. ISBN 978-80-86724-45-4.; ČURDA, D. a HOLUB, K., 2004. Potravinářství, hotelnictví. 1. vyd. Praha: Scientia, 2004. 33 s. Stručné dějiny oborů. ISBN 80-7183-292-8.

- 21 -

lišily zejména v otázce vlastnických vztahů k nemovitostem a hotelovým značkám. Tyto hotelové skupiny se nevyznačují jednotným standardem služeb a vybavení. Příkladem může být dřívější společnost Bass Hotels & Resorts, která pojímala například řetězce jako Inter. Continental, Crowne Plaza, Hilton Hotels nebo Holiday Inn. V roce 1997 vlastnila 2 621 hotelů s 465 643 pokoji. Hotelový řetězec hotelů a restaurací Howard Johnson během deseti let od roku 1950 dokázal navýšit počet hotelů na 88 a v té době již zahrnoval 605 restaurací. V Evropě k roku 2000 vlastnila nejvíce hotelových řetězců Francie, a to 2 714, což představuje 15% podílu na trhu. Následována je Velkou Británií s 1251 řetězci a Německem s 392 řetězci. 23 S vývojem hotelnictví je spojen zájem podnikatelů v tomto oboru o sdružení do různých asociací. Prvenství si získala v roce 1909 Velká Británie s asociací British Hospitality Association následována Amerikou s institucí American Hotel Protective Association. Mezi nejdůležitější vzniklé instituce patří International Hotel & Restaurant Association IHRA, která v současnosti zahrnuje přes 300 000 hotelů a restaurací, nebo International Union of National Associations of Hotels, Restaurants, Cafés Keepers HORECA zastupující podnikatele oboru hotelnictví. 24

Vývoj hotelnictví na území České republiky Úplné počátky a náznaky lze vysledovat ve 12. století, kdy členové řádu maltézských rytířů v rámci víry zakládali špitály a obytné útulky, zvané komendy, aby pomohli chudým a nemocným. Od 19. století největší posuny v hotelnictví probíhaly v západočeských lázních. Během 1. světové většinu hotelů využívali vojáci jako kasárny. V meziválečném období vznikl Instruktorát pro podniky ku přechovávání cizinců, který dohlížel na kvalitu ubytovacích zařízení a posuzoval jejich vhodnost pro cizince. Mezi moderní vznikající hotely patřil například hotel Alcron, založený roku 1932. Větší rozmach cestovní ruch zaznamenal až po roce 1937 díky trampingu. Celkový počet

23

KOSMÁK, P., 2011. Hotelové podnikání a integrační procesy. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2011. 144 s. ISBN 80-86578-50-X. 24 BERÁNEK, J. a kol. 2013. Moderní řízení hotelového provozu. 5. zcela přeprac. vyd. Praha: MAG Consulting, 2013. 335 s. ISBN 978-80-86724-45-4.; KOSMÁK, P., 2011. Hotelové podnikání a integrační procesy. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2011. 144 s. ISBN 80-86578-50-X.

- 22 -

ubytovacích zařízení se vyšplhal až na 10 271, průměrná délka pobytu zahraničních turistů byla 8 dní. Po druhé světové válce byl cestovní ruch výrazně ovlivněn politikou. Jak již bylo řečeno v kapitole 1.2.2, po roce 1948 došlo ke zrušení soukromého podnikání. Ubytovací zařízení a lázně rapidně upadaly a část pracujících v cestovním ruchu se přesunula do jiného sektoru. Státní kancelář ČEDOK v 60. letech vybudovala v návaznosti na Evropu deset Interhotelů, jejichž hosté přijížděli zejména ze Sovětského svazu. Díky snaze zahraniční skupiny Intercontinental Hotels Corporation vybudovat v každé zemi svůj hotel, byl otevřen hodnotný hotel Intercontinental, který se mohl vyrovnat i kvalitě hotelů ze západu Evropy. Po roce 1989 byla zrušena vízová povinnost a byla znovu zavedena svoboda podnikání a tím bylo cestovnímu ruchu dovoleno více se rozvinout. Vzniká velké množství cestovních kanceláří, přibližně 4 000. Mezi lety 1993 až 1996 byl navýšen počet hotelů z 583 na 1428. Zájem o cestovní ruch dokazuje obsazenost hotelů v Praze, která v té době činila přes 90%. Kvalita hotelů ale pořád zaostávala za západní Evropou. V České republice příjezdy 2,5 krát přesahovali nad výjezdy. Počínaje rokem 1999 se hotely začaly více soustředit na zvýšení kvality nabízených služeb. 25 Vývoj ubytovacích kapacit v České republice po roce 1989 hodnotí J. Indrová jako materiálně-technickou modernizace, kde rekonstrukce probíhá zejména v hotelových pokojích, ve kterých není samostatná koupelna. Do roku 1994 je zaznamenán snížený stav počtu ubytovacích zařízení a lůžek. Poté postupně narůstá množství hotelů vyšších tříd. Podnikatelé zvyšují zájem o vybavení, funkční účelnost a estetický vzhled pokojů. 26

Sjednocení hotelů na území České republiky a vznik asociací Jak již bylo naznačeno v kapitole 1.2.5, prvenství v zájmu o integraci si připsala kancelář Čedok roku 1967 při spolupráci se společností International Hotels Corporation. Díky změně režimu po Sametové revoluci bylo umožněno zahraničním společnostem 25

RYGLOVÁ, K. 2007. Cestovní ruch: (soubor studijních materiálů). Vyd. 2. Ostrava: Key Publishing, 2007. 81 s. Ekonomie. ISBN 978-80-87071-44-1.; BERÁNEK, J. a kol. 2013. Moderní řízení hotelového provozu. 5. zcela přeprac. vyd. Praha: MAG Consulting, 2013. 335 s. ISBN 978-80-86724-45-4. 26 INDROVÁ, J. a kol. 2007. Cestovní ruch: (základy). Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2007. 119 s. ISBN 978-80245-1252-5.

- 23 -

proniknout na náš trh. Společnost Holiday Inn Worldwide v březnu roku 1993 otevřela v Brně hotel Holiday Inn Brno, později vybudovala hotel Holiday Inn v Praze a postarala se o znovuotevření hotelu Intercotinental. Po roce 1993 na český trh pronikly hotelové řetězce se společnostmi Penta Hotelmanagement Geselschaft m.b.h. a Best Western International. Rokem 1995 vkročila na trh americká společnost Hilton Hotels Corp. a vybudovala u nás do té doby největší hotel Hotel Prague Hilton Atrium. Poté do České republiky vstoupily i další řetězce jako například Days Hotels nebo Choice Hotels International. 27 Mezi nejznámější hotelové značky a řetězce po roce 2000 patří Four Seasons, Crowne Plaza, Kempinski nebo Boutique Hotels. Vytvoření národních hotelových skupin, řetězců a sdružení přispělo ke vzniku Orea Hotels, Fortuna Hotels, Bohemia Hotels či skupiny Imperial Karlovy Vary. Rozvoj hotelového průmyslu předurčil vznik zájmových organizací. Mezi nejvýznamnější patří Národní federace hotelů a restaurací České republiky NFHR vznikající v roce 1990 nebo Sdružení podnikatelů v pohostinství a cestovním ruchu vznikající o rok později. Jejich cílem je ochrana společných zájmů a řešení problémů. „Typickým obrazem současného stavu podnikání v hotelnictví je existence nezávislých hotelů, hotelů řízených hotelovými firmami a hotelů začleněných do některého z řetězců.“

28

1.2.7 Historie lázeňství Počátky lázeňství započaly v pravěku. Důkazem jsou desítky tisíc let staré kostry nalezené poblíž léčivých pramenů vyvěrajících ze země. Pravěký člověk zde dokázal využít termální prameny a v okolí budoval kamenné oltáře pro božstvo. Přitahován sem byl i nadpřirozenými silami, jejichž příčinou byl unikající zapálený methan. Písemné záznamy o lázeňství pochází z dob starověké Mezopotámie, Číny a Egypta.

27

HESKOVÁ, M. a kol. 2006. Cestovní ruch: pro vyšší odborné školy a vysoké školy. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2006. 223 s. ISBN 80-7168-948-3. 28 KOSMÁK, P., 2011. Hotelové podnikání a integrační procesy. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2011. 144 s. ISBN 80-86578-50-X.

- 24 -

Rozvoj zaznamenalo lázeňství v období 1900 – 1450 př. n. l. ve starověkém Řecku a Římě. Z počátků byly k očistě použity malé nádoby s vodou, které poté vystřídaly vany, sprchy s ozdobnými chrliči a bazénky. První malé vany byly zhotovovány z terakoty či kamene. Léčebné lázně vznikají v 5. století př. n. l. a k léčení využívají byliny a léky, diety, horké i studené koupele, obklady, pohyb, masáže apod. Za tímto účelem jsou zakládány takzvané asklépieae, léčebné oblasti, z nichž nejznámější jsou Epidauros a Pireus. Byly budovány poblíž vyvěrajících termálních pramenů. V největších budovách bylo centrem zájmu tepidarium, rozsáhlá vyhřátá místnost s lázní, sloužící k masážím a relaxaci. Římané rozšířili lázně do celé západní Evropy. Jejich účely byly soukromé, tzv. balneae privatae, nebo veřejné, tzv. balneae publicae. Veřejné lázně nechával vystavět císař, aby si naklonil božstvo a získal si prostý lid. Jejich účel byl jak z očistných a uvolňujících důvodů, tak i společenský. Revolucí bylo zavedení hypokaustu, ústředního horkovzdušného topení, v 1. století n. l. Otopem se stalo dřevo a dřevěné uhlí přeměňující vodu na páru, která byla dále trubkami rozváděna po celé budově. Součástí lázní se staly kosmetické salony a palestry, které sloužily k pohybovým aktivitám. V roce 330 n. l. v Římě spotřebovali miliardu litrů vody denně v 860 lázních. Ve městě Řím tehdy fungovalo 11 velkých lázní pro několik tisíc lidí. K čistě léčebným procedurám využívali Římané Ischia, Puteoli a Baiae v Neapoli. Příkladem nejstarších římských lázní jsou Agrippovy termy nebo Diokletianovy lázně o ploše 140 000 m2. Úpadek lázeňství je zaznamenán se zánikem Říše Římské, kdy byly zničeny vodovody a tím i možnosti dostat vodu do lázní. 29 Starší nálezy než v antickém Řecku a Římě byly uskutečněny na Blízkém a Středním východě z 18. století př. n. l. Chammurapiho palác v Mezopotámii byl vybaven mnoha koupelnami a archeologové odkryli na nalezištích i keramické postavy dospělých a dětí, koupajících se ve vaně. Důležití šlechtici využívali koupelí během svých cest v sykomorových vanách, které jim přenášeli velbloudi. Vojáci si vykopali jámu v zemi, kterou vyložili dřevem a naplnili ji horkou vodou. Arabové budovali luxusní lázně zvané hammámy, rozšiřující se v 9. století n. l. Vchod do těchto lázní byl označen barevným

29

Kolektiv autorů – Institut obchodu a cestovního ruchu, 2006. Moderní trendy v hotelnictví - Wellness. Vyd. 1. Praha: MAG Consulting, 2006. 101 s. ISBN 80-86724-21-2.; KŘÍŽEK, V., 1980. Dějiny lázeňství v obrazech: v pohledu lékařském a kulturně historickém ze sbírek Vladimíra Křížka: katalog výstavy, Mariánské Lázně 4.29. srpna 1980. Mariánské Lázně: Kult. a společ. středisko, 1980. 19 s.

- 25 -

ručníkem. Středem těchto lázní byla tzv. harára s kopulí o teplotě 44 – 48 °C. K ležení zde sloužily kamenné prostory, na které bylo možno ulehnout v prostěradlech určených k pocení. Výjimečné se staly z historického hlediska i díky podávání kávy a čaje, šťávy z ovoce a vodní dýmky. Samozřejmostí se stala i péče o vlasy a vousy. Zaměstnanci lázní se stali uklízeči, pokladní, šatnáři, maséři, holiči a další. Na hygienu zde dohlíželi muhtasibové, kteří zajišťovali dostatek ručníků, ostrost břitev, čistotu vody a podlah a bránili přístupu nemocným osobám. Prvotně lázně sloužili pouze mužům, později však byly vybudovány lázně pouze pro ženy s ženským personálem. Záznamy o čínských lázních pochází z doby dynastie Čou 1100 př. n. l. – 300 n. l. Lázně vznikaly společné, pro muže a ženy dohromady. První zmínky pochází od Konfucia, který píše o koupeli mladíků v rámci jarní očisty. Kovové a porcelánové vany vznikají v 11. století. V Japonsku sloužili lázně spíše k prohřátí těla jako léčebná procedura a pro zlepšení kondice. V dřevěných vanách, pod nimiž se topilo, probíhala koupel nazývána buro. Teplota vody přesahovala 50 °C. Časté a oblíbené se staly masáže a akupunktura. 30 V Evropě ve středověku i přes církevní nátlak zájem o koupele zcela nevymizel. V hradech a zámcích vznikaly koupelny s vanami, termální prameny sloužili bohatým. Kláštery většinou povolovaly koupání jednou do měsíce, některé jednou do roka. Ve 13. a 14. století značí koupelna v domě bohatých měšťanů dobré postavení. Výjimkou nebylo ani přivítání hostů v místnosti s bazénkem a následnou společnou koupelí, kde se hodovalo. Ve východní Evropě a na severu byly v oblibě horkovzdušné a parní rituály, prováděné v menších chatrčích oddělených od budovy. Ve Finsku se rozmohla sauna spojená s ochlazením ve studené vodě nebo ve sněhu. Od konce 15. století došlo k všeobecnému zdražení topných materiálů a cen jídel. Z hygienických důvodů docházelo v lázních k přenosu různých kožních nemocí a v důsledku rozšíření nových nemocí po návratu Kryštofa Kolomba z Nového světa zájem o lázně opadá a do popředí se dostává pití minerálních vod.

30

KŘÍŽEK, V., 2002. Obrazy z dějin lázeňství. 2. vyd., V Libri 1. Praha: Libri, 2002. 263 s. ISBN 80-7277-092-6.

- 26 -

Větší rozvoj nastal až díky změnám ve smýšlení v 17. století ve Francii, Anglii a Německu. Chronické choroby jsou léčeny pomocí vodoléčebné procedury chladnou vodou. Od počátku novověku přibývalo odborné literatury pro lékaře i pro veřejnost. Díky tomu došlo k odbornějšímu pojetí léčby a zájem o lázně se velmi rozvinul. V lázeňských oblastech byly budovány pavilony nad prameny, kolonády, promenády a altánky. V okolí započala i stavba technicky omezených hotelů a ozdravoven. Tyto lázně sloužili především šlechtické smetánce a bohaté buržoazii. Balneologie, jako věda, nabyla na významu zejména na počátku 20. století. Vznikají laboratoře, které detailně zkoumají účinky vody na organismus. Budují se lázeňské nemocnice, kde je kombinována medicína, pohyb, zdravá strava a účinky termálních vod. Návštěvnost lázní ve 20. století ovlivnily zejména války a hospodářství, lze ale konstatovat, že od počátku století počet hostů konstantně stoupal. Mezi významné osobnosti dějin lázeňství bezesporu patří Vincenc Priessnitz (1799 – 1852) a Sebastian Kneipp (1821 – 1897). Používali vodu k léčení, využívali studené zábaly, studené koupele, sprchování pod silným proudem vody. Součástí léčby se stal pohyb na čerstvém vzduchu a zavrhování pití čaje, kávy, alkoholu a kouření. Roku 1829 založil Priessnitz v Gräfenbergu (dnes Lázně Jeseník) první vodoléčebný ústav. Průměrná návštěvnost činila 1 200 hostů ročně. 31 Současně mezi evropské lázeňské velmoci patří Německo, Francie a Itálie. Česká republika patří do oblasti zemí s význačnými lázeňskými místy. Převážná část lázní v Evropě kombinuje lázeňství s cestovním ruchem. Příkladem může být kombinace zimních sportů a lázní v Rakousku. Ve většině zemí tvoří lázeňské hosty převážně zdejší obyvatelé. Výjimkou je kupříkladu Itálie, do jejíchž lázní se cizinci sjíždějí z důvodů zasazení lázní do přímořských oblastí, nebo Maďarsko, kde hosté z ciziny představují až 80% klientely, avšak průměrně zde stráví pouze 2 – 3 dny. 32

31

Kolektiv autorů – Institut obchodu a cestovního ruchu, 2006. Moderní trendy v hotelnictví - Wellness. Vyd. 1. Praha: MAG Consulting, 2006. 101 s. ISBN 80-86724-21-2.; KŘÍŽEK, V., 1980. Dějiny lázeňství v obrazech: v pohledu lékařském a kulturně historickém ze sbírek Vladimíra Křížka: katalog výstavy, Mariánské Lázně 4.29. srpna 1980. Mariánské Lázně: Kult. a společ. středisko, 1980. 19 s.; KŘÍŽEK, V., 2002. Obrazy z dějin lázeňství. 2. vyd., V Libri 1. Praha: Libri, 2002. 263 s. ISBN 80-7277-092-6. 32 INDROVÁ, J. a kol. 2007. Cestovní ruch: (základy). Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2007. 119 s. ISBN 978-80245-1252-5.

- 27 -

Vývoj lázeňství na území České republiky Rozvoj lázeňství v oblasti České republiky vzkvétal od 18. století. Ze zmínek o dřívějších lázních na tomto území je neznámější místo Karlovy Vary. Z okolí do něj přijížděli cizinci za minerálními a léčivými vodami od 15. století. V západních Čechách se dále proslavily i Mariánské Lázně a Františkovy Lázně. Využití minerální vod nejen k vnějšímu, ale také k vnitřnímu užití využívali již v roce 1416 v Chebu. Minerální vody byly stáčeny do lahví a rozváženy až do Vídně. Vztah mezi minerální a léčivou vodou je nejlépe osvětlen takto: „V obecenstvu je namnoze rozšířeno mínění, že pramen minerální a léčivý jsou výrazy pro jednu a tutéž věc. Tak tomu však není. Možno sice stanoviti jisté znaky pro vody minerální, nelze však prohlásiti, že každá voda minerální je vodou léčivou.“ 33 Ze 17. století jsou známé lázně Poděbrady. Na místě vyvěrající železité vody byly vybudovány malé lázně. Jejich úspěšný rozvoj přišel až na počátku 20. století. Roku 1675 nabyl Jan Adolf Schwarzenberg panství v oblasti Janských Lázní a vystavil zde několik budov, čímž se stal zakladatelem těchto lázní. Počátky léčivých účinků tamějších pramenů byly však známy již od počátku 11. století. Od 16. století lidé z jižních Čech poznávali účinky pramenů a rokem 1873 zde byly založeny Konstantinovy Lázně známé svými sirnatými prameny. Za zmínku ještě určitě stojí lázeňské město Luhačovice a Jeseník proslavené od 18. století. V Luhačovicích byl poblíž pramenů vystavěn hostinec se dřevěnými koupelnami a jsou také známé minerálkou Vincentka. Nad městem Jeseník se rozkládají Priessnitzovy léčebné lázně známé vodoléčbou a fyzioterapií. 34 Počátek 20. století znamená pro lázeňství rychlý rozvoj a růst až do 1. světové války. Mnoho lázeňských komplexů bylo dostavěno do své finální podoby. Po válce vznikají v tehdejším Československu první zdravotní pojišťovny a do lázní se dostává i slabší sociální třída. Ti zpravidla navštěvují nově budované levné a skromnější oblasti. Díky využití lázní jako nemocnice pro vojáky bylo během 2. světové války zabráněno jejich poničení. Po roce 1948 byly české lázně znárodněny. Díky státním dotacím byl umožněn celoroční provoz a zahraniční klientelu začali tvořit hosté z východní Evropy. V 70. letech stoupl zájem natolik, že poptávka převyšovala nabídku o 30%. Po roce 1989 proběhla 33

POHORECKÝ, A. a MRÁZEK, V. 1920. Almanach lázeňský republiky Československé. Praha: Tiskem Ed. Grégra a syna, 1920. 178 s. 34 KAJLÍK, V. a kol. 2007. České lázně a lázeňství. Praha: MMR ČR, 2007. 218 s. ISBN 978-80-239-9330-1.

- 28 -

privatizace lázní, většina se stala soukromými a následně byly modernizovány a rozrostly se o sportovní zázemí.

35

Následně došlo díky rekonstrukcím ke zlepšení prostředí lázní.

Pobyty a procedury jsou šířeny v zahraničí. 3% - 5% turistů uvádí jako důvod návštěvy České republiky návštěvu lázní. V porovnání s lázeňsky vyspělými zeměmi vyniká česká zdravotní péče odborností a kvalitou léčiv. Negativně působí vybavenost a stav některých ubytovacích zařízení. Současně

patří

a Luhačovice.

36

k nejnavštěvovanějším

místům

západočeské

lázně,

Poděbrady

K roku 2012 dle Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR bylo

v provozu 88 lázeňských zdravotnických zařízení s celkem 25 891 lůžky, z nichž 10% patří státu a zhruba 89% tvoří soukromí podnikatelé. Komplexní lázeňskou péči využilo 80 424 pacientů. Lázeňskou léčbu využilo 158 884 cizinců. 37

35

Kolektiv autorů – Institut obchodu a cestovního ruchu, 2006. Moderní trendy v hotelnictví - Wellness. Vyd. 1. Praha: MAG Consulting, 2006. 101 s. ISBN 80-86724-21-2. 36 INDROVÁ, J. a kol. 2007. Cestovní ruch: (základy). Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2007. 119 s. ISBN 978-80245-1252-5. 37 Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. 2012. Lázeňská péče 2012. Praha 2, Palackého nám. 4, 2012. s. 6 – 7. ISBN: 978-80-7472-036-9. Dostupné na internetu:

- 29 -

2. ANALYTICKÁ ČÁST 2.1 Karlovarský kraj 2.1.1 Vymezení kraje a cestovní ruch Karlovarský kraj se rozprostírá na západě České republiky a jeho rozloha činí 3 314 km2. Vznikl roku 2000 rozdělením tehdejšího Západočeského kraje a krajským městem se staly Karlovy Vary. Nejdelší část hranic zaujímá Spolková republika Německo, na území České republiky pak na jihu sousedí s Plzeňským krajem a na severovýchodě s Ústeckým krajem. 43,1 % území tvoří lesy a značnou část zabírají Krušné hory s nejvyšší horou Klínovec (1 244 m). Kraj se dělí na tři okresy (Cheb, Karlovy Vary, Sokolov) a sedm obcí s rozšířenou působností (Aš, Cheb, Mariánské Lázně, Karlovy Vary, Ostrov, Kraslice, Sokolov). Ke 12. 12. 2013 v Karlovarském kraji žilo 300 655 obyvatel. Jedním ze základních předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu je množství silnic I., II. a III. třídy a hustá síť železničních tratí. Poloha kraje ve středu Evropy napomáhá koncentraci turistů. Mezinárodní veřejné letiště v Karlových Varech s pravidelnou linkou do Moskvy zajišťuje snadnou přístupnost oblasti cizincům. Pro rozvoj cestovního ruchu je nejdůležitější oblast lázeňství, což dokládá 749 496 hostů v hromadných ubytovacích zařízeních za rok 2013. Více jak polovinu návštěvníků reprezentují cizinci, zejména Němci a Rusové. Lázeňští hosté představují přibližně 30% návštěvníků kraje. Poměrně vysoká míra nezaměstnanosti (9,54% k 10. 3. 2014) znamená potíže pro trh práce a většina měst a obcí si od rozvoje cestovního ruchu slibuje řešení tohoto problému a též rozvoj atraktivních služeb dostupných pro občany. Rozvoj by přinesl snížení nezaměstnanosti a lze očekávat i zvýšení příjmů do obecního nebo městského rozpočtu. Mimo lázeňské oblasti je zde předpoklad pro rozvoj turistiky díky množství památek (hrady, zámky, městská architektura) a kráse krajiny a přírody (Chráněná krajinná oblast Slavkovský les, Krušné hory, rašeliniště, vývěry minerálních vod a plynů). Z kulturního hlediska je významný každoročně pořádaný Mezinárodní filmový festival, kdy se centrum Karlových Varů zaplní filmovými fanoušky, či festival Tourfilm. Ze sportovního odvětví nelze opominout pořádanou akci Kanoe Mattoni nebo CITY TRIATHLON Karlovy Vary. V horské části kraje jsou vhodné podmínky pro zimní i letní sporty a poskytované služby - 30 -

se postupně modernizují. Mezi nejvíce rozvíjející odvětví cestovního ruchu patří wellness pobyty (zdravotní, rekondiční i kondiční), cykloturistika nebo venkovský cestovní ruch (kempink a agroturistika – turistika ve venkovských podmínkách spojena s neplacenou prací). K nejvyhlášenějším produktům patří přírodní minerální vody Mattoni, Magnesia a Aquila, lázeňské oplatky, bylinný likér Becherovka, sklářské výrobky společnosti Moser a růžový porcelán z Chodova vyvážený do celého světa. 38

2.1.2 Západočeský lázeňský trojúhelník V Karlovarském kraji se nachází největší koncentrace minerálních pramenů na našem území. Rozlohou menší Lázně Kynžvart a Jáchymov doplňují nejznámější lázně České republiky - Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně, které vytváří proslulý západočeský lázeňský trojúhelník, jehož poloha je znázorněna na obrázku č. 1. Obrázek č. 1 – Poloha lázeňského trojúhelníku

Zdroj: Vlastní zpracování s využitím mapy Karlovarského kraje (dostupné z: http://www.risy.cz/Files/Images/karlovarsky/reginfo/Tur_KV.jpg) 38

Český statistický úřad. Nejnovější údaje: Karlovarský kraj. [online]. Aktualizováno 12. 12. 2013 [cit. 201403-11]. Dostupné z WWW: ; Karlovarský kraj. Stručný popis kraje. [online] [cit. 2014-03-11]. Dostupné z WWW: ; DAVID, P. a SOUKUP, V. 2010. Velká turistická encyklopedie. Karlovarský kraj. Vyd. 1. Praha: Knižní klub, 2010. 254 s. ISBN 978-80-242-2843-3.; VYSTOUPIL, J. 2006. Atlas cestovního ruchu České republiky. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2006. 157 s. ISBN 80-239-7256-1.; ŘEHOŘOVÁ, P. 2010. Geografie České republiky. Vyd. 1. V Liberci: Technická univerzita, 2010. 190 s. ISBN 978-80-7372-633-1.

- 31 -

V současné době Česká republika usiluje o zápis městské památkové rezervace ve Františkových Lázních a městských památkových zón v Karlových Varech a Mariánských Lázních, jako jednoho z nejvýznamnějších příkladů světově proslulých lázeňských měst s unikátním lázeňských, architektonickým a urbanistickým dědictvím v celosvětovém měřítku, do seznamu UNESCO. Zápis by přilákal mnoho turistů a zpřísnil legislativu pro opravu památek. Pro tento projekt s názvem „Západočeský lázeňský trojúhelník“ byla připravena dokumentace, která byla předána Centru světového dědictví UNESCO v Paříži. Nejbližší datum pro možnost zapsání do seznamu UNESCO je dle Idnes.cz odhadován na leden 2016. 39

Karlovy Vary Krajské město Karlovy Vary leží v údolí na soutoku řek Ohře a Teplá v nadmořské výšce 370 m n. m. Z nejaktuálnějších údajů ČSÚ k 1. 1. 2013 čítají Karlovy Vary 50 172 obyvatel. Hosté mohou využít jako součást léčby nebo ozdravného pobytu nabízené sportovní aktivity. Mezi nejoblíbenější sporty patří golf, který lze provozovat na hřišti o osmnácti jamkách například v areálu Golf Resort Karlovy Vary, jehož partnery jsou Grandhotel Pupp a Hotel Vítkova hora. Historie zdejšího golfu sahá až do 19. století. K dalším rozšířeným sportům patří tenis, plavání a turistika. Karlovarské minerální prameny prochází procesem utváření 2 – 3 roky. Dešťové srážky v Krušných horách a ve Slavkovském lese stékají do několika kilometrů pod povrch země. Teplotou zemského pláště se voda ohřeje a je obohacena o minerální látky. Poté vystupuje podél geologického zlomu zpět na povrch a vyvěrají v oblasti dvou kilometrů podél tzv. zřídelní linie. Minerální prameny vyvěrají na více než 80 místech. V tabulce č. 1 jsou uvedeny nejvyužívanější z nich.

39

Idnes.cz. České lázně chtějí do UNESCO, musí však počkat na zahraniční partnery. [online]. Aktualizováno 04. 02. 2014 [cit. 2014-03-13]. Dostupné z WWW: ; Oficiální stránky Strany zelených. Lázeňský trojúhelník a UNESCO. [online]. Aktualizováno 2014 [cit. 2014-04-20]. Dostupné z WWW:

- 32 -

Tabulka č. 1 – Nejvyužívanější prameny v Karlových Varech

Název pramene Teplota Kolonáda Název pramene Teplota

Kolonáda

Hadí

30 °C

Sadová

Mlýnský

56 °C

Mlýnská

Sadový

47,4 °C

Sadová

Rusalka

60 °C

Mlýnská

Svoboda

60 °C

Sadová

Tržní

62 °C

Tržní

Skalní

53 °C

Mlýnská

Karla IV.

64 °C

Tržní

Libuše

62 °C

Mlýnská

Vřídlo

72 °C

Vřídelní

Kníže Václav I.

65 °C

Mlýnská

Zámecký dolní

55 °C

Zámecká

Kníže Václav II. 58 °C Zdroj: Vlastní zpracování

Mlýnská

Zámecký horní

50 °C

Zámecká

Nejznámějším pramenem je Vřídlo tryskající do výšky až 15 metrů. Chemické složení pramenů je u všech podobné, liší se pouze teplotou a obsahem co2. Za třináctý pramen je někdy považován bylinný likér Becherovka, jehož zakladatelem je Johann Becher, který mimo jiné zavedl pití minerálních pramenů přímo u zdroje a tím zamezil vyprchávání oxidu uhličitého. Karlovy Vary nabízí návštěvníkům ubytování v mnoha hotelech a lázeňských hotelových zařízeních s lázeňskou péčí. K nejvyhlášenějším a nejprestižnějším hotelům patří bezesporu Grandhotel Pupp. Pětihvězdičkový hotelový komplex o 228 pokojích se rozkládá u řeky Teplá poblíž Vřídelní kolonády a divadla Vítězslava Nezvala. Nedaleko Grandhotelu Pupp se nachází Hotel Richmond obklopený anglickým parkem. Kapacita hotelu je 121 lůžek. Dle mého názoru nejúchvatnějším hotelem je Hotel Imperial. Nachází se na kopci nad lázeňským centrem. Dopravu zajišťuje pro pěší lanová dráha, spojující hotel a lázeňské centrum, či městské autobusy. Jako ostatní dominantní hotely nabízí taktéž veškeré lázeňské služby. Z Karlovarských hotelů ještě nelze opominout Hotel Sanssouci, Hotel Richmond, Wellness and Spa Hotel Ambiente, Hotel Carlsbad Plaza nebo Spa Hotel Thermal, s 50 metrů dlouhým plaveckým bazénem vybudovaným na skále, který je z 1/3 napuštěn minerální vodou. Prestižní a nejlépe hodnocené restaurace jsou součástí hotelů. Příkladem může být La Bohème Restaurant, Grandrestaurant Pupp nebo Restaurace Promenáda.

- 33 -

Mariánské Lázně Druhé největší město západočeského lázeňského trojúhelníku - Mariánské Lázně, se rozkládají u Slavkovského Lesa v nadmořské výšce 600 m n. m. Dle údajů ČSÚ k 1. 1. 2013 žije v Mariánských Lázních 13 337 obyvatel. Převládá mírné a chladnější klima. Návštěvníci mohou obdivovat krásu zdejších lázeňských parků a využít zdejší různě náročné turistické trasy, kolem kterých jsou rozmístěny minerální prameny. Minerálních pramenů v oblasti Mariánských Lázní vyvěrá přes čtyřicet. Jejich teplota se pohybuje mezi 7 – 10 °C a jejich složení není jednotné. Rozdíly jsou zejména v množství oxidu uhličitého a v počtu miligramů dvojmocného železa na litr minerální vody. Odlišné složení vody v jedné oblasti je výjimečné a ojedinělé. K nejznámějším pramenům patří Ferdinandův, Křížový, Rudolfův a Ambrožův. Jejich názvy jsou odvozeny buď dle jména významné osoby (např. podle korunního prince a následníka trůnu Františka Josefa I.), nebo dle symbolu (podle vytesaného dřevěného kříže, který stál vedle pramene). Léčebné lázně Mariánské Lázně, a.s. je největším provozovatelem lázeňských hotelů ve městě. Společnost spravuje hotely jako například Hotel Svoboda, Grandhotel Pacifik, Hotel Nové lázně nebo Hotel Centrální lázně. Lázeňské hotely nabízí rozmanitou nabídku spa a wellness služeb a mnoho léčebných procedur. Jeden z nejzajímavějších hotelů, Hotel Villa Butterfly, se nachází ve středu města a je obklopen lázeňskými parky. Historický hotel OREA Hotel Monty nabízí lázeňské procedury a navíc možnost koupele v bazénu se slanou vodou. Lázeňské hotely Nové lázně a Lázeňské sanatorium Royal poskytují lázeňskou péči, nabízí balneoterapie a procedury spojené s pohybem. K dominantním hotelům oblasti dozajista patří Hotel La Passionaria s patnácti luxusními apartmány, Hotel Olympia, Grand Spa Hotel Marienbad či OREA Hotel Excelsior. K nejlepším zdejším restauracím patří La Fontaine v hotelu Villa Butterfly. Jak již název napovídá, francouzská restaurace se pyšní stylovou fontánou uvnitř zařízení.

- 34 -

Františkovy Lázně Město Františkovy Lázně leží 5 kilometrů od Chebu v nadmořské výšce 450 metrů a k 1. 1. 2013 čítají dle ČSÚ 5 569 obyvatel. Složení zdejších minerálních vod je bohaté na oxid uhličitý. K nejvyhledávanějším pramenům patří Františkův pramen, známý již od 14. století, prameny Glauber I – IV a Luční pramen. Malá rozloha města přináší výhodu lehké a rychlé dostupnosti všech lázní, hotelů a restaurací. Největším lázeňským komplexem je Pawlik-Isis Aquaforum, který vznikl spojením dvou domů a plaveckým areálem. Hotel nabízí mnoho procedur a lékařskou péči poskytovanou přímo v hotelu. Lázeňský ústav Dr. Adler vznikl taktéž spojením budov. Mimo welness služeb nabízí minigolf nebo fitness centrum. K významným hotelům patří hotel Tři lilie, v němž bydlel J.W. Goethe či kníže Metternich, nebo hotel Imperial. 40

Lázeňská místa - Jáchymov a Lázně Kynžvart Západočeský lázeňský trojúhelník doplňují lázeňské oblasti Jáchymov a Lázně Kynžvart. Jejich největší význam tkví ve specifikaci poskytovaných služeb. V Jáchymově se lázeňství specializuje na využití radonové vody při léčbě pohybového aparátu a Lázně Kynžvart se soustředí na léčbu dětí s dýchacími obtížemi a kožními nemocemi. Dle ČSÚ má město Jáchymov ke dni 1. 1. 2013 2 902 obyvatel a Lázně Kynžvart 1 463 obyvatel. Lázně Jáchymov leží ve vzdálenosti 21 kilometrů od Karlových Varů. Historický věhlas městu zajistila těžba stříbra od počátku 16. století. Za vznikem lázní stojí původně nešťastná náhoda, kdy horníci roku 1864 narazili na silný pramen, který důl zatopil. Mezi význačné lázeňské komplexy patří sanatorium Radium Palace s 305 lůžky, balneologickým

40

Český statistický úřad. Počet obyvatel – stav k 1. 1. 2013. [online]. Aktualizováno 13. 02. 2014 [cit. 201403-13]. Dostupné z WWW: < http://www.czso.cz/xk/redakce.nsf/i/pocet_obyvatel_stav_k_1_1_2013>; DAVID, P. a SOUKUP, V. 2010. Velká turistická encyklopedie. Karlovarský kraj. Vyd. 1. Praha: Knižní klub, 2010. 254 s. ISBN 978-80-242-2843-3.; KAJLÍK, V. a kol. 2007. České lázně a lázeňství. Praha: MMR ČR, 2007. 218 s. ISBN 978-80-239-9330-1.; KARLOVY-VARY.CZ. Lázeňství a prameny. [online]. [cit. 2014-03-14]. Dostupné z WWW: ; Redakce časopisu Země světa v edici České regiony. 2008. Lázeňský trojúhelník. Praha: GeoBohemia, 2008. 64 s. České regiony. ISBN 978-80-254-1057-8.; FISCHER, B. 2008. Lázeňství v Karlovarském kraji. Vyd. 1. Karlovy Vary: Karlovarský kraj, 2008. 91 s. ISBN 978-80-254-2455-1.

- 35 -

oddělením, bazénem, saunami apod. Komplexní lázeňskou léčbu poskytuje taktéž lázeňské sanatorium Běhounek, sanatorium Curie a Aquacentrum Agricola. Lázně Kynžvart se nachází uvnitř lázeňského trojúhelníku. Počátek lázeňství lze dohledat k roku 1454. O lázních lze mluvit až od poloviny 19. století, kdy panství bylo v rukou knížete Metternicha. Od roku 1950 se lázně specializují na léčbu dětí od 2 let. Součástí lázní je i lázeňská škola vyučující základní předměty. 41

2.2 Historický vývoj západočeského lázeňského trojúhelníku 2.2.1 Vývoj města Karlovy Vary Pověst o založení Karlových Varů zaznamenal v 16. století lékař Fabian Summer. Dle legendy císař Karel IV. pořádal hon na divou zvěř v oblasti pramenů. Jeden z loveckých psů družiny spadl do horkého pramene a vytím přivolal lovce. Ti poté spravili císaře o vyvěrající vřelé vodě podivné chuti. V doprovodu lékařů Karel IV. prozkoumal ono místo a po poradě sám vyzkoušel účinky horkého pramene a zjistil úlevu a zmírnění bolesti své nohy. Následně položil základy nového města a nechal vybudovat opevnění. Přesné datum založení není známo, stálé osídlení místa s léčivými prameny se datuje k polovině 14. století. Karel IV. 14. 8. 1370 propůjčil městu privilegium za dobré služby a věrnost, umožnil mu využívat městská práva (nezávislé soudnictví, samospráva) a pojmenoval ho dle svého zvyku Carlsbad. Povinností města stanovil ubytovat hosty, kteří přijedou za léčivými prameny, a poskytnout jim péči. Takto byly položeny základy lázeňského města a poskytování služeb.

42

Roku 1401 poskytl Václav IV. městu právo azylu

(pronásledovaný člověk se do města může uchýlit a bude souzen, případně trestán, dle zákona) a statut otevřeného města bez opevnění. Dále zakázal nošení zbraní ve městě. Těmito kroky vyzdvihl důležitost a klid léčebného města. 41

Český statistický úřad. Počet obyvatel – stav k 1. 1. 2013. [online]. Aktualizováno 13. 02. 2014 [cit. 201403-19]. Dostupné z WWW: ; KAJLÍK, V. a kol. 2007. České lázně a lázeňství. Praha: MMR ČR, 2007. 218 s. ISBN 978-80-239-9330-1.; Léčebné lázně Jáchymov a.s.. Historie Lázní Jáchymov. [online]. Aktualizováno 2013 - 2014 [cit. 2014-03-19]. Dostupné z WWW: ; Oficiální stránky Města Lázně Kynžvart. Historie lázní. [online]. Aktualizováno 18. 3. 2013 [cit. 2014-03-19]. Dostupné z WWW: 42 BOŘÍKOVÁ, J. a BOŘÍK, O. 2007. Karel IV.: zakladatel lázeňské slávy Karlových Varů. Vyd. 1. Sokolov: Fornica, 2007. 135 s. ISBN 978-80-903918-5-7.

- 36 -

Systém využívání lázní lze rozdělit do dvou částí dle druhu poskytované péče. Od založení města do poloviny 16. století se léčba skládala výhradně z koupelí. Omývání a koupání se ve vodě trvalo běžně více jak deset hodin denně, což vedlo až ke chtěnému rozpraskání kůže, které podle tehdejších lékařů vedlo k vyplavování nemoci z těla. Tato procedura byla nazývána „Hautfresser – požírač kůže“. Od poloviny 16. století se pak díky prvnímu odbornému pojednání o karlovarské léčbě lékaře Václava Payera prosadilo vedle koupání i pití minerální vody. Léčebné pobyty hostů v té době trvaly 4 – 5 týdnů. Po roce 1620 doktor Johann Stephan Strobelberger sepsal mnoho dokumentů o účincích pitné kůry a tak začala převažovat nad koupelemi. 43 Od roku 1508 mělo město statut veřejných lázní. Půdorys Karlových Varů byl ovlivněn polohou v údolí, kterým protékala řeka, a členitostí země. U pramene Vřídlo byl vybudován opevněný kostel sv. Máří Magdalény. Součástí města se stalo tržiště s radnicí a později byla přistavěna i nezbytná lázeňská lékárna U Bílého orla. Roku 1531 založil Albrecht Šlik špitál sv. Ducha. V polovině 16. století bylo ve městě 40 lázeňských domů a 200 koupelen v soukromých domech. Průměrně měl každý dům dvě koupelny. Přívod termální vody byl vyřešen pomocí dřevěných žlabů (vedenými i přes řeku), které ústily přímo v koupelnách lázeňských i soukromých domů. Do konce století byl rozvoj města velmi pomalý. Z důvodu nedostatečného opevnění i strategického významu se městu sice v 15. století vyhnuli husitské boje, ale větší rozvoj nastal až po roce 1547, kdy bylo město částečně uvolněno z moci Šliků. Rozmach města byl zpomalován přírodními katastrofami. Roku 1582 město poznamenala povodeň a 13. srpna roku 1604 vypukl v domě Merkuk na Tržišti požár. Vzhledem k převládajícímu dřevěnému materiálu, který byl použit pro stavbu domů, město během tří hodin vyhořelo. Z celkového počtu 102 domů byly zachovány pouze 3 budovy. Brzy po požáru začíná být město znovu budováno, tentokrát je pro výstavbu použit především kámen, aby se předešlo požáru. Z důvodu prevence byla vystavěna městská věž, která měla sloužit jako pozorovna proti požáru. Později sloužila pro vítání významných lázeňských hostů fanfárami. Císař Rudolf II. odpustil městu na 5 let daně a daroval mu pár okolních vesnic. Po opravě města návštěvnost začala stoupat. Rudolf II. 43

AUGUSTIN, M. a kol. 2001. Karlovy Vary: světové lázně: historie, současnost, možnosti. Vyd. 2. Karlovy Vary: Promenáda, 2001. 38 s. ISBN 80-86092-22-4.

- 37 -

vydal policejní patenty, jejichž součástí byly případné přísné tresty pro rušení klidu. Taktéž bylo vydáno povolení vařit hostům, kteří navštívili město bez vlastního kuchaře. Tato opatření měla nalákat do města nové hosty. Předměstské louky začaly sloužit k procházkám hostů ve volné přírodě a tak vznikla první lázeňská kolonáda označována jako „Weg nach der Wiesen“. Sloužila i jako centrum zábavy a slavností. V roce 1612 vzniká první hospoda v Karlových Varech. Nese název „U červeného vola“ a jejím zakladatelem je Hans Müller. Pokles návštěvníků nastal během třicetileté války v letech 1618 – 1648. Město bylo několikrát drancováno vojáky. Po válce roku 1651 stálo v Karlových Varech 91 obydlených a 6 prázdných domů. Do konce 17. století se začalo město znovu rozvíjet a návštěvnost činila několik stovek hostů ročně. Rostl i počet obyvatel a budují se nové ulice a domy. Počátkem 18. století byl na místě dnešního Grandhotelu Pupp vystavěn Saský sál, kterým město získalo potřebnou společenskou budovu. Vedle něj byl roku 1728 postaven Český sál, pojmenovaný podle číšníků z Prahy. Tehdejší moderní léčba nařizovala pyramidově navyšovat množství vypité minerální vody během pobytu až na 50 – 70 koflíků (menší šálek s ouškem) denně a k blížícímu se odjezdu z města příjmy snižovat. Kromě minerální vody z vřídla začal být využíván i Mlýnský a Nový pramen. Součástí procedur se též stává vřídelní sůl, která byla spolu s minerální vodou od roku 1718 císařem Karlem VI. zakázána vyvážet z důvodu ochrany návštěvnosti lázní. V 18. století vznikají seznamy lázeňských hostů – Kurlisty. Na seznam se dostalo dokonce i jméno ruského cara Petra Velikého mezi roky 1711 – 1712. Návštěvy hostů z Ruska a Polska začínají být pravidelné a Karlovy Vary tím získávají mnoho turistů z ciziny. Rozvoj města pozastavil až další požár roku 1759, kdy shořelo 224 domů z celkového počtu 350. Katastrofa sice pozastavila návštěvy turistů, ovšem na druhou stranu umožnila výstavbu modernějším a architektonicky propracovanějším budovám. Během 8 let byly obnoveny lázně u Vřídla, Mlýnské lázně s pěti koupelnami a dvaceti vanami s minerální vodou a byl vystavěn Vřídelní sál, v němž byla uplatňována léčba dr. Davida Bechera. Mezi lety 1775 a 1776 kupuje Johann Georg Pupp se svou manželkou Český sál a tím pokládá

- 38 -

základy restaurací a hotelů v Karlových Varech. Koncem století je zavedena lázeňská taxa poskytující městu větší příjmy. 44 Z roku 1756 pochází první písemná zmínka o hostinci vybudovaném v domě „U zlatého vola“, což je jeden z nejstarších městských domů. K dalším vznikajícím hospodám patří dnešní Malé Versailles, které vzniklo přestavbou cihelny na hostinský sál a altánkem na zahradě. Od této doby začínají vznikat ve větším počtu veřejná stravovací zařízení, jimž předcházelo pouze pár skromných hostinců. 45 19. století bylo pro Karlovy Vary ve znamení dalšího rozvoje. Návštěvnost lázní byla počátkem století poměrně pozitivně ovlivněna Velkou francouzskou revolucí, kdy nejlepší lázně západní Evropy ohrožovaly nepokoje a válečná tažení. Karlovy Vary se tak stávají náhradou a poprvé v historii překračuje počet návštěvníků 1000 ročně. Nastává rozvoj okolních cest, stavba nových budov a na dva roky jsou od daní osvobozeni majitelé dřevěných domů, kteří se rozhodli přestavět své domy na kamenné. Taktéž došlo k průvalu Vřídla v roce 1809 a zániku Zámeckého pramene. Johann Wolfgang Goethe situaci popisuje jako velice nejistou, protože byla nejasná budoucnost všech pramenů a šířily se obavy, že léčivá voda úplně vyschne. Dále uvádí zoufalý stav pramenů, zejména Vřídla, které pouze ztéká do žlábků, ze kterých je možné si jej kalíšky nabrat. Toto století přineslo velký rozvoj v rozmanitosti lázní. V průběhu byly vybudovány parní lázně, železité lázně, rašelinné lázně a plynové lázně, které sloužili ke koupelím, pití i k inhalování. Průměrný pobyt se ustálil na 4 týdnech. V první polovině 19. století se v Karlových Varech vyskytují již desítky hostinců, pivnic i vináren a kaváren. Většina je pojmenována podle

44

ZEMAN, L., KUČA, K. a KUČOVÁ, V. 2008. Západočeský lázeňský trojúhelník. Západočeské lázně vybrané k nominaci na zápis do Seznamu světového dědictví UNESCO. Karlovy Vary: Karlovarský kraj, 2008. 119 s. ISBN 978-80-87104-30-9.; ZEMAN, L. 2008. Západočeský lázeňský trojúhelník. II., Západočeské lázně v kontextu evropského lázeňského dědictví. Karlovy Vary: Karlovarský kraj, 2008. 139 s. ISBN 978-80-8710441-5.; SCHIERL, J. 2004. Historie a současnost podnikání na Karlovarsku. 1. vyd. Žehušice: Městské knihy, 2004. 119 s. Historie a současnost podnikání v regionech ČR. ISBN 80-86699-23-4.; BURACHOVIČ, S. a KNABE, Hans-Jürgen. 2011. Historie lázeňství v česko-saském příhraničí = Geschichte des Kurwesens im böhmisch-sächsischen Grenzgebiet. Karlovy Vary: Regionální sdružení Dialog, 2011. 47 s. ISBN 978-80-260-1024-1.; AUGUSTIN, M. a kol. 2001. Karlovy Vary: světové lázně: historie, současnost, možnosti. Vyd. 2. Karlovy Vary: Promenáda, 2001. 38 s. ISBN 80-86092-22-4.; Grandhotel Pupp Karlovy Vary. Historie Grandhotelu Pupp. [online]. [cit. 2014-03-20]. Dostupné z WWW: 45 ZEMAN, L. 2000. Barokní domy v Karlových Varech. Časopis Průzkumy památek. [online]. 2000, listopad [cit. 2014-03-21]. Dostupné z WWW: < http://www.pruzkumypamatek.cz/pdf/2000-02-16.pdf>; Turistika.cz s.r.o.. Malé Versailles. [online]. [cit. 2014-03-20]. Dostupné z WWW:

- 39 -

zvířat, jako například Černý medvěd, Zlatý vůl, Zlatý slon nebo Zlatý lev. Prostor hostinců tvořil většinou jídelní sál, místnosti pro hosty, stáje a prostor ve dvoře pro kočáry. Častým zvykem se stalo přistavění hotelu k hostinci, což nabídlo více ubytovacích míst a kvalitnější služby. Příkladem je hotel vystavěný roku 1830 vedle hostince „Zlatý lev“. Následně byl pojmenován dle nejvýznamnějšího hosta – „U Viléma pruského“. Hotel disponoval 52 pokoji, prostorem pro 40 kočárů a stájí pro 90 koní. Revoluční rok 1848 přinesl změnu ve struktuře návštěvníků. Místo šlechty nyní přijíždí bohatá buržoazie, která více kontroluje své výdaje a tím je město ochuzeno o velkorysé příspěvky na jeho rozvoj. Lázeňský host je v průměru ochoten utratit 100 zlatých. Počet návštěv ovšem znatelně stoupl. Oproti první polovině století, kdy počet hostů stoupl až na 5 540 za rok, se návštěvnost zmnohonásobila. Roku 1871 ročně navštívilo město 17 947 a k roku 1890 se počet ještě zdvojnásobil. Změnou struktury turistů se změnila i zábava. Do popředí se dostává golf, tenis a dostihy. Konec století přinesl mnoho nových staveb, mezi nimiž byla například nová Mlýnská kolonáda architekta Josefa Zítka, kolonáda u Vřídla z litiny a skla nebo koncertní síň v Grandhotelu Pupp. Taktéž byly vybudovány lázeňské domy Rudolfshof, Quirinal, Neapol a Moskva, jejichž pozdějším propojením vznikl dnešní hotel Carlsbad Plaza. Zvýšená návštěvnost umožnila taktéž silný rozvoj hotelů a restaurací. Již existující zařízení byla během století modernizována a opravena. Pozornost se na počátku 20. století zaměřila na balneologické výzkumy, které přinesly poznatky v léčení cukrovky a obezity minerální vodou. Před vypuknutím 1. světové války stoupala historicky největší návštěvnost. Roku 1911 se v Karlových Varech léčilo 70 935 hostů. Roku 1912 byl slavnostně otevřen karlovarským bankéřem a podnikatelem Alfredem Schwalbem Hotel Imperial. Vzhledem k nedostatku míst k ubytování hostů ve městě byl takřka ihned zaplněn. Od lázeňské kolonády k hotelu vedly dvě lanové dráhy přepravující lázeňské hosty. Ke kvalitním hotelům té doby patří též hotely Bristol, Kroh nebo Zlatý štít. Cena za pokoj se odvíjela vzdáleností hotelu od Vřídla. Vybavení hotelů bylo již srovnatelné se západní Evropou. Standardem byl telefon, koupelna se splachovacím záchodem, výtah a elektrické osvětlení. Stravování probíhalo nejčastěji dle diet stanovených lékaři. Prudký rozvoj hotelu byl pozastaven až příchodem 1. světové války. Během války naprosto ustal příliv hostů ze zámoří i z Evropy. Zhoršeno bylo zásobování a mnoho místních obyvatel muselo na frontu, kde padlo celkem 515 - 40 -

karlovarských mužů. K roku 1918 kles počet návštěvníků na 20 713. Tento stav nedokázal zajistit potřebné příjmy pro město a ani pro hotely, jejichž majitelé se dostali do dluhů. Konec války znamenal i poměrně rychlou obnovu města, návštěvnost však zůstala i nadále slabá. Vznik Československé republiky znamenal počátek rozepří mezi Němci žijícími v pohraničí a Čechy. Politické a hospodářské spory vyvrcholili založením Sudetoněmecké strany (1935) v čele s Konrádem Henleinem. Během hospodářské krize ve 30. letech se mnoho majitelů hotelů a penzionů ještě více zadlužilo a pro malé podnikatele to mělo devastující účinky. Příkladem je rok 1936, kdy bylo v Karlových Varech provedeno přes 1000 exekucí. Příchod 2. světové války značně omezil provoz lázní. Roku 1938 navštívil Karlovy Vary Adolf Hitler, město obsadilo německé vojsko a bylo prohlášeno za součást třetí říše. Byl omezen příděl mýdla, prádla a potravin. V letech 1944 a 1945 byly Karlovy Vary několikrát bombardovány Spojenými národy a mnoho částí města bylo poškozeno. Za asistence americké armády byla 6. května převzata správa města. Rudá armáda vstoupila do Karlových Varů 11. května 1945. Během války návštěvnost lázní roku 1942 dosahovala 36 646 osob ročně a ke konci války roku 1945 pouze 3 794 osob za rok. Lázeňské hosty tvořili především Němci. 46 Po 2. světové válce do roku 1948 převažovali mezi lázeňskými hosty samoplátci. Léčbu pacientů zajišťovali soukromí lékaři. Pojišťovny hradily léčbu do 500 Kč. Za tuto částku bylo možné v lázních pobývat 2 týdny a využít 9 procedur. Po roce 1948 byl utvořen národní podnik Československé lázně a zřídla. Lázeňská zařízení, hotely i penziony byly zestátněny. Vlivem socialismu se do popředí dostala bytová výstavba a vzniklo mnoho panelových sídlišť. V letech 1967 – 1976 byl vystavěn Hotel Thermal. Konstrukci tohoto hotelu tvoří železobeton a tyčí se do výšky 16 pater. Kapacita hotelu je určena na 2000 míst a součástí jsou dvě restaurace. Místo vzhledu zaujal návštěvníky zejména 46

URZIDIL, J. 2009. Goethe v Čechách. 1. vyd. Příbram: Pistorius & Olšanská, 2009. 501 s. ISBN 978-8087053-37-9.; SCHIERL, J. 2004. Historie a současnost podnikání na Karlovarsku. 1. vyd. Žehušice: Městské knihy, 2004. 119 s. Historie a současnost podnikání v regionech ČR. ISBN 80-86699-23-4.; VYLITA, B. a kol. 2001. Karlovy Vary na přelomu tisíciletí = Karlsbad an der Jahrtausendwende. Karlovy Vary: Magistrát města Karlovy Vary, 2001. 381 s. ISBN 80-238-8547-2.; AUGUSTIN, M. a kol. 2001. Karlovy Vary: světové lázně: historie, současnost, možnosti. Vyd. 2. Karlovy Vary: Promenáda, 2001. 38 s. ISBN 80-86092-22-4.; Imperial Karlovy Vary a.s.. Historie hotelu. [online]. [cit. 2014-03-20]. Dostupné z WWW: ; Eden Group. Historie hotelu. [online]. [cit. 2014-03-21]. Dostupné z WWW: < http://www.carlsbad-plaza.com/cs/historie-hotelu>

- 41 -

bazénem na skále, který město do té doby silně postrádalo. K dalším vznikajícím hotelům té doby patří Hotel Sanssouci otevřený roku 1970. Zařízení tehdy disponovalo 185 lůžky. Jeho zvláštností se stal balkón u každého pokoje. Po roce 1989, kdy nastala změna majetkových poměrů, se k majetku dostávají opět soukromí podnikatelé a mnoho domů a lázeňských budov je renovováno. Následně jsou Karlovy Vary kromě Prahy nejnavštěvovanějším městem v České republice. Roku 1992 byla lázeňská oblast města prohlášena za městskou památkovou zónu. 47

2.2.2 Vývoj města Mariánské Lázně Mariánské Lázně byly založeny o mnoho později než Karlovy Vary, a to roku 1818. Důvody pozdějšího objevení důležitosti tohoto lázeňského místa bylo zprvu umístění pramenů v nepřístupném pohraničním lese a následně, díky rozvoji hornictví, vyhlášení této oblasti jako hornické rezervace. Nejstarší písemnou zmínkou o přítomnosti pramenů je dopis českého krále Ferdinanda z roku 1528. V dopise král žádá o vzorek slaného pramene, aby zjistil, jestli je možné odpařováním získat sůl. Tehdy pravděpodobně došlo ke zjištění, že voda způsobuje projímání. V roce 1606 a 1609 byly prameny využívány k léčbě urozených mužů. Voda byla donášena do van a následně ohřívána rozpálenými kameny. Roku 1625 byl zaražen pokus o těžbu zdejší soli správcem lesa Theodorem Wahlem. Další zmínku zapsal roku 1679 Bohuslav Balbín. Ve své knize věnuje zdejším pramenům celou kapitolu. V knize je popsán výskyt kyselých pramenů na více než šedesáti místech v lesích a údolích a šesti pramenů ve vsi Úšovice. Prameny tehdy k pití využívali zdejší poddaní a náhodní cestující krajinou. Cizinci byli většinou ubytováni v blízkém Tepelském klášteře. Klášterní lékař Curtius nechal na počátku 18. století vyčistit prameny a vybudoval k nim cesty. V letech 1706 – 1708 vybudoval Kryštof Dienzenhofer Hamrnický zámeček, který sloužil zejména k pobytu během májové kůry, odkud pacienti chodili do lesů pít léčivé prameny. U pramenů setrvali několik hodin a postupně vypili

47

AUGUSTIN, M. a kol. 2001. Karlovy Vary: světové lázně: historie, současnost, možnosti. Vyd. 2. Karlovy Vary: Promenáda, 2001. 38 s. ISBN 80-86092-22-4.; Infocentrum města Karlovy Vary. Historie objektu. [online]. [cit. 2014-03-21]. Dostupné z WWW: ; Spa Resort Sanssouci. Exkurze do minulosti Spa Resortu Sanssouci. [online]. [cit. 2014-03-21]. Dostupné z WWW:

- 42 -

15 až 20 žejdlíků minerální vody. Zdejší mniši plnili sudy léčivou vodou a posílali je do okolních klášterů. Rokem 1749 byl do zámečku nejbližší pramen zaveden pomocí dřevěného koryta. V druhé polovině 18. století byl klášter Teplá Leopoldem Fisherem přestaven na hostinec s lázeňskými koupelnami a pokoji. Léčivá voda byla na místo přepravována v sudech. Roku 1781 však hostinec zanikl a byl prodán. Důvodem byla příliš náročná cesta hostů k pramenům. O 5 let později byl u Mariánského pramene vybudován malý lázeňský dům, v němž byly čtyři koupelny, nazývaný Marienbad. V okolí byly vybudovány ještě dvě chalupy ze dřeva a v roce 1789 přibyl mlýn, který se stal nejstarší výletní kavárnou a později hotelem. O lázeňství a služby s ním spojené ale nebyl mezi místními ani cizinci velký zájem. Počátkem 19. století dokázal nevyužitý potenciál lázeňského místa změnit lékař Johann Josef Nehr. Roku 1807 vybudoval lázeňský dům „U zlaté koule“ ve kterém v témže roce ubytoval 80 návštěvníků. Lázeňský dům měl 14 pokojů, 4 koupelny a 2 kuchyně. Díky zájmu turistů byl dům často zcela zaplněn a někteří hosté se museli spokojit s uložením na půdě. Nedostatek ubytovacích míst vedl ke stavbě klášterního lázeňského domu s osmi koupelnami. Zdejší opat vykoupil hornickou rezervaci za 11 000 zlatých, aby bylo možné rozvíjet lázeňství. Následně byl roku 1812 vybudován lázeňský dům s parní saunou. Lázeňské místo v té době tvořilo již 13 budov. Rokem 1818 vznikají Mariánské Lázně a jsou vyhlášeny veřejnými lázněmi. 48 Roku 1820 je založen první hostinec „Klinger“. Od založení města do roku 1827 se zvýšil počet budov na 46 a nad nejdůležitějšími prameny byly vybudovány pavilónky. Počet hostů dosáhl 1500 za rok. Jedním z příjmů města se stala lázeňská taxa, kterou musel zaplatit každý bohatý host. Od hostů ji vybírali majitelé lázní a předávali ji komisaři. Zdejší opat Reitenberger nechal analyzovat prameny a organizoval jejich rozesílání do špitálů v Evropě. Taktéž vybudoval lázeňský špitál s 36 lůžky, který poskytoval ubytování, stravu i lázeňskou péči zdarma. Židé dokonce získali finanční příspěvek, aby se mohli stravovat mimo špitál v blízkém košer hostinci. Následně byl kritizován 48

ZEMAN, L., KUČA, K. a KUČOVÁ, V. 2008. Západočeský lázeňský trojúhelník. Západočeské lázně vybrané k nominaci na zápis do Seznamu světového dědictví UNESCO. Karlovy Vary: Karlovarský kraj, 2008. 119 s. ISBN 978-80-87104-30-9.; KŘÍŽEK, V. a ŠVANDRLÍK, R. 1990. 106x Mariánské Lázně, aneb vyprávění o městě, kterému postačilo sto let k dosažení světové proslulosti. Plzeň: Západočeské nakladatelství, 1990. 168 s. ISBN 80-7088-015-5.; ŠVANDRLÍK, R. 2008. Johann Josef Nehr (1752-1820): medicínský zakladatel Mariánských Lázní. Mariánské Lázně: R. Švandrlík, 2008. 30 s. ISBN 978-80-254-3459-8.

- 43 -

za utrácení peněz kláštera a odjel do vyhnanství. Poté byl provoz špitálu hrazen majetnými hosty. Rokem 1838 V Mariánských lázních již stálo 65 budov a žilo zde 334 obyvatel, z nichž bylo 6 lékařů, 1 ranhojič a 1 lékárník. V polovině století se počet hostů vyšplhal na 3000 ročně, ale tento stav setrval až do roku 1872, kdy byla postavena železnice ve směru Plzeň-Cheb. Poté lázně navštívilo 12 856 osob za rok 1880. Mezi oblíbené procedury se zařadily plynové a uhličité koupele. Léčba se někdy vyšplhala až do extrémů, příkladem je léčení otylosti pomocí zařízení poháněného parním strojem, které natřásalo s pacienty. Konec 19. století znamenal příchod nové generace podnikatelů, která již měla zkušenosti s lázeňským provozem. Vzniká mnoho moderních staveb (vojenský lázeňský dům Mars, Slatinné lázně), pouliční osvětlení, vodovod a kanalizace, parní a horkovzdušné lázně. Rozvoj hotelnictví koncem století znamená renovaci starších hotelů a vznik hotelů nových. Standardem se stává splachovací záchod, vodovodní potrubí a elektřina na pokojích. Označení hotelů bývá nejčastěji názvem nad vchodem a velikým transparentem na střeše. O hostech jsou vedeny kartotéky, které obsahují detailní záznamy o zvyklostech hosta, oblíbené stravě nebo o jeho zálibách. K nejvýznamnějším hotelům té doby patří Grandhotel Ott, hotel Weimar nebo hotel Carlton. Ubytování v menších penzionech znamenalo pro hosta vtažení do rodinného kruhu, kde mu byly ukazovány svatební a rodinné fotografie a nabízena domácí strava. Host zde získal dobré informace o tom, který doktor je nejlepší nebo jaká místa navštívit. Vedení hotelu či restaurace dbalo na profesionalitu, na odborné znalosti a nutností se stala i znalost cizích jazyků. Nejvýznamnějšími hostinci se stal dům Klinger, dům Neptun a Klebersberkův palác. Restaurace a hostince nabízely kromě klasické kuchyně i dietní a vegetariánská jídla. Oblibou hostů se stalo stravovat se pokaždé v jiné restauraci. 49

49

KŘÍŽEK, V. a ŠVANDRLÍK, R. 1990. 106x Mariánské Lázně, aneb vyprávění o městě, kterému postačilo sto let k dosažení světové proslulosti. Plzeň: Západočeské nakladatelství, 1990. 168 s. ISBN 80-7088-015-5.; SOMOL, A. a ŠVANDRLÍK, R. 2006. Lékařství v Mariánských Lázních: historie, lékaři a lékárníci. Vyd. 1. Mariánské Lázně: Městské muzeum Mariánské Lázně, 2006. 255 s.ISBN 80-903775-0-5.; BYSTRICKÝ, V. a kol. 2003. Historie a současnost podnikání na Mariánskolázeňsku, Tachovsku a Stříbrsku. 1. vyd. Žehušice: Městské knihy, 2003. 247 s. Historie a současnost podnikání v regionech ČR. ISBN 80-86699-12-9.; Mariánské Lázně 2014. Jak šel čas v Mariánských Lázních. [online]. 2014 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z WWW:

- 44 -

Na počátku 20. století dosáhl věhlas města vrcholu. K nejvýznamnějším vznikajícím hotelům patří Hotel Bohemia, postavený v roce 1905, sloužící pro nejnáročnější hosty. Mezi nejvýznamnější léčící se osobnosti patří anglický král Eduard VII. nebo pruský král Friedrich Wilhelm IV. Příchod 1. světové války přerušil příliv zahraničních hostů. V roce 1914 Mariánské Lázně navštívilo ještě 23 365 hostů a již v roce 1915 jich bylo jen 11 070 a obdobně návštěvnost vypadala až do roku 1919, kdy klesla až na 8 904 hostů za rok. Po válce bylo díky vrtům zachyceno 8 nových pramenů a mnoho lázní bylo rozšířeno. Centrální lázně byly například rozšířeny na 175 kabin pro uhličité a slatinné koupele. Roku 1929 navštívilo Mariánské Lázně 41 226 hostů. Tento nárůst zcela pokryl veškeré kapacity lázní. Příchodem světové hospodářské krize poté dochází během pár let ke snížení počtu hostů za rok na polovinu. Tento stav přináší nezaměstnanost a mnoho majitelů hotelů je nuceno své hotely prodat. Vlivem nejistoty a sílení sudetoněmeckého hnutí nepřijíždí ani stálí hosté. 2. října 1938 vstoupilo německé vojsko do města, došlo k vypálení židovské synagogy a většina budov následně posloužila vojenským účelům. Během 2. světové války drtivou většinu hostů tvořili Němci. Kapacita lázní byla 6 000 lůžek. Válečná situace si vyžádala vzniku vojenských lazaretů s hotely. Do nich byly přestěhovány postele z ostatních hotelů a pensionů. Řada dalších hotelů posloužila jako dětské domovy či další nemocnice. Po konci 2. světové války došlo k anulování všech majetkových změn. Ministerstvo zdravotnictví poté převzalo veškerá lázeňská zařízení a po roce 1948 se vlivem znárodnění stal všechen lázeňský majetek majetkem státu a ke správě byl zmocněn podnik Československé státní lázně a zřídla. Byl zaveden celoroční provoz, což znamenalo mnoho stavebních úprav. Na okrajích města vznikají rozsáhlá sídliště a doprava je odkloněna obchvaty kolem města. Počet hostů přesahoval koncem 50. let 30 000 ročně. Do 70. let vzrostl počet rekreantů na 72 000 za rok a průměrný pobyt činil 1 až 2 týdny. Vlivem nedostatečných rekonstrukcí a množství návštěv ovšem lázně značně upadaly na kvalitě a chátraly. Po pádu komunismu se lázně opět otevřely zahraničí, vznikly nové hotely, stará zařízení byla renovována. Majitelé hotelů a lázní se soustředí především na hosty preferující kratší pobyty. 50

50

ZEMAN, L., KUČA, K. a KUČOVÁ, V. 2008. Západočeský lázeňský trojúhelník. Západočeské lázně vybrané k nominaci na zápis do Seznamu světového dědictví UNESCO. Karlovy Vary: Karlovarský kraj, 2008. 119

- 45 -

2.2.3 Vývoj města Františkovy Lázně První zmínky o využívání kyselého minerálního pramene ve zdejší oblasti pochází z roku 1406. Pramen je v listině nazván jako chebská voda podle města Cheb, kterému patřily pozemky. Město Františkovy Lázně bylo založeno až na konci 18. století. Do té doby na jeho místě stálo pouze lázeňské místo s nedostatečnými ubytovacími a lázeňskými službami. V 15. století byl pramen donášen do domácností do okolních vesnic a do Chebu. Za tímto účelem byli zřízeni nosiči, kteří za stravu nebo za malý obnos vodu od pramene nosili. Jednalo se především o mládež. První přesné pojmenování pramene se objevilo až na počátku 17. století – „Františkův pramen“. Od této doby bylo každým rokem okolí pramenu čištěno a je využíván místními obyvateli. Pramen taktéž zkoumalo mnoho lékařů a na základě jejich zpráv byl minerální pramen odesílán v sudech do Prahy pro císařovnu Annu. Lázeňští hosté cestující za prameny byli ubytováni ve městě Cheb. Vzhledem k zálibě cizinců o procházky sami docházeli k nedalekému prameni a vznikaly střety nosičů pramenů (zejména žen) s hosty. Chebské ženy ze strachu o svojí práci slovně napadaly hosty a záměrně znečišťovaly pramen. Město bylo nuceno vydat vyhlášky, které určovaly, jak se mají osoby pohybující se u pramene chovat. Pozdní vznik lázeňského města byl také zapříčiněn majiteli hostinců z Chebu, kteří si zvykli na klientelu a nechtěli o ni přijít. Mezi lety 1661 – 1704 byly v okolí pramenu vybudovány tři domy nabízející ubytování, stravu a dokonce i s jednoduchou koupelnou a vanou pro koupel v minerální vodě. Voda byla za pomoci vodní pumpy hnána do hostince a zde byla ohřívána v měděném kotli a následně roznášena do koupelny. Počátkem 18. století bylo město Cheb nuceno reagovat na poptávku po pramenech. V blízkosti pramene zřídilo další hostinec s 12 pokoji a 14 koupelnami a z města zajistilo k místu pravidelnou linku s kočárem. Přesun hostů k prameni znovu vyvolal vlnu nevole z řad majitelů hostinců v Chebu. Zákaz stavby dalších budov u pramene a nezájem o zlepšení lázeňského místa nepřilákal až do konce století větší množství turistů. Ke konci století doktor Bernard Vincenz Adler přišel s novým výzkumem s. ISBN 978-80-87104-30-9.; ZEMAN, L. 2008. Západočeský lázeňský trojúhelník. II., Západočeské lázně v kontextu evropského lázeňského dědictví. Karlovy Vary: Karlovarský kraj, 2008. 139 s. ISBN 978-80-8710441-5.; SOMOL, A. a ŠVANDRLÍK, R. 2006. Lékařství v Mariánských Lázních: historie, lékaři a lékárníci. Vyd. 1. Mariánské Lázně: Městské muzeum Mariánské Lázně, 2006. 255 s.ISBN 80-903775-0-5.; SOMOL, A. a ŠVANDRLÍK, R. 2006. Lékařství v Mariánských Lázních: historie, lékaři a lékárníci. Vyd. 1. Mariánské Lázně: Městské muzeum Mariánské Lázně, 2006. 255 s.ISBN 80-903775-0-5.

- 46 -

pramene a s hygienickou úpravou, kdy byl pramen odváděn dřevěným korytem a poté z něj bylo možné vodu odebírat. Změna vyvolala nevoli u přibližně stovky žen, které byly zvyklé pramen odebírat přímo u zdroje. Další pobouření vyvolalo rozhodnutí města vybudovat na nátlak hostů lázeňský dům v oblasti pramene. Celá situace vedla ke vzpouře nosiček vody a ke zničení pavilonu nad pramenem. Tento stav vyřešil až císař Leopold II., na jehož příkaz byly 27. dubna 1793 založeny Františkovy Lázně a byl postaven první lázeňský hotel Loimann-Badehaus. O dva roky později byl otevřen moderní Hotel Stadt Leipzig. Počátkem 19. století Františkovy Lázně navštívilo 800 hostů za rok. Roku 1810 ve městě stálo 24 domů pro hosty. Pro ubytovací a lázeňská zařízení bylo městem určeno, že každý dům by měl mít minimálně dvě patra, z nichž horní bude sloužit hostům k bydlení a ve spodním bude lázeňská koupelna. Také bylo nutné všechny stavební práce ukončit do začátku sezony. K veřejnému stravování sloužil sál Společenského domu, kde byly pokrmy podávány formou společné tabule. Ceny poskytovaných služeb byly zprvu jednotné. Například za koupel ve svém pokoji host zaplatil 30 krejcarů a za koupel v koupelně 12 krejcarů. Výstavba města byla dána objevy dalších pramenů. Vznikalo mnoho zajímavých budov, z nichž nejúčelnější jsou Loimannovy a Luisiny lázně. Koupelny, jejichž počet se vyšplhal na 164 místností s 500 vanami, byly vytápěny horkým vzduchem, k procedurám se využívala rašelina a párou ohřívaná minerální voda. Rokem 1865 bylo město připojeno na železniční trať. Následně byl otevřen hotel Holzer poskytující lázeňské služby. Součástí hotelových služeb se stala doprava hostů od nádraží k hotelu fiakrem. Kočí současně nabízeli ubytování ve svém hotelu. Pobyt v lázních trval 4 – 6 týdnů. Práci hoteliérů ovlivňovaly vyhlášky. V restauracích u jídel musely být vždy uvedeny ceny, při ubytování bylo hostům umožněno nahlédnout do ceníku, aby si zkontrolovali cenu ubytování, vytápění nebo ceny za seno a oves pro koně. V 80. letech stálo ve městě 11 hotelů, 16 restaurací a 2 kavárny. 51

51

MACEK, S. 1995. Františkovy Lázně: historie města. Františkovy Lázně: Městské muzeum, [1995]. 87 s.; ZEMAN, L. 2010. Císařské lázně, Luisiny lázně a Slatinné lázně ve Františkových Lázních. Karlovy Vary: Karlovarský kraj ve spolupráci s Národním památkovým ústavem a Klubem Za krásné Karlovarsko, 2010. 60 s. Památky Karlovarského kraje. ISBN 978-80-87104-70-5.; ZIKMUND, V. a GROSS, A. 1955. Velký západočeský lázeňský okruh. 2., přeprac. a rozš. vyd. Praha: STN, 1955. 106, [2] s. Sbírka oblastních turistických průvodců.; BRTEK, J. a kol. Západočeské lázně = Westböhmische Bäder: Karlovy Vary, Mariánské

- 47 -

Příchod 20. století byl nadále ve znamení rozvoje cestovního ruchu. Ve městě již vyvěralo 12 pramenů, součástí jsou 4 lázeňské ústavy s 1 500 vanami a 192 domů, z nichž 159 sloužilo turistům. Celkový počet pokojů byl 4 900. Za rok 1910 navštívilo lázně 16 000 hostů a tímto se dostaly na svůj vrchol. Během sezóny ordinovalo 56 lázeňských lékařů. Důležitým mezníkem doby se staly roky 1903 – 1904, kdy Františkovy Lázně vykoupily od města Cheb veškeré parky, lesy, prameny a budovy a tímto se dostal majetek do správy města. Příchod 1. světové války znamenal odliv turistů, který trval až do roku 1919. V tomto roce návštěvnost činila 20 000 hostů. V meziválečném období se stejně jako v Karlových Varech a v Mariánských lázních stupňovalo napětí mezi Čechy a Němci. Ve 30. letech město disponovalo 21 hotely a 54 penzióny. Následkem světové krize však ubytovací kapacity nebyly plně využity a nejistota a obavy v oblasti Sudet rozvoji nepomáhala. 1. října 1938 do pohraničí napochodovaly jednotky Wehrmachtu. Díky významu lázeňského místa byla během 2. světové války ve městě návštěvnost okolo 14 000 hostů, většinou z Německa. 18 lázeňských domů poté sloužilo jako nemocnice. V dubnu roku 1945 americké tanky obsadily město a následně byla jeho správa bez boje předána do rukou státu. Po odsunu sudetských Němců byly lázně roku 1948 znárodněny a správu lázní řídil stát. Složení hostů bylo jednotvárné. Z celkového počtu 19 905 pacientů za rok 1959 pocházelo z ciziny pouze 45 osob. Opotřebení budov přesáhlo 70%, byly nutné rekonstrukce a modernizace, což by přilákalo více cizinců. Z nedostatku financí bylo zavedeno samostatné hrazení péče a lázně byly díky centrálnímu vytápění otevřeny po celý rok. Roku 1974 již do lázní přicestovalo 2 500 cizinců. V 80. letech byla kapacita lůžek 2 847 a roku 1984 lázeňské město navštívilo 35 300 pacientů, z čehož byl zisk 28 794 000 Kč do státní kasy. Po majetkovém vyrovnání a jeho návratu k podnikatelům přebrala většinu lázeňských budov roku 1991 společnost Lázně Františkovy Lázně a.s. a následně rekonstruovala a inovovala lázeňské budovy. Hotely, penziony, restaurace a lázně dále provozují soukromí podnikatelé. 52

Lázně, Františkovy Lázně, Jáchymov, Lázně Kynžvart, Konstantinovy Lázně. Vyd. 1. Liberec: Nakladatelství 555, 2001. 153 s. Album starých pohlednic = Album alter Ansichtskarten. ISBN 80-86424-14-6. 52 MACEK, S. 1995. Františkovy Lázně: historie města. Františkovy Lázně: Městské muzeum, [1995]. 87 s.; Oficiální web města Františkovy Lázně. Krátce z historie města …. [online]. 14. 05. 2007 [cit. 2014-03-29]. Dostupné z WWW: ; JIRÁSEK, K. a JIRÁSKOVÁ, I. 1981. Františkovy Lázně. 2. vyd. Praha: Olympia, 1981. 134, [2] s. [1] barev. pl. Průvodce nakl. Olympia.

- 48 -

2.3 Vliv lázní, hotelů a restaurací na ekonomiku Karlovarského kraje Tato kapitola se skládá ze dvou částí. První část shrnuje historické poznatky a dává je do souvislosti s ekonomickým vývojem lázeňských měst. Druhá část řeší statistické údaje a porovnává jejich výsledky. V závěrech obou částí jsou potvrzeny hypotézy vyslovené v úvodu práce a to: 1.

Restaurace, hotely a lázně jsou velice citlivé na nepříznivé změny ve světě.

2.

Přínos lázeňských hostů, zejména zahraničních, je pro západočeský lázeňský trojúhelník zásadní.

2.3.1 Vliv z hlediska historického vývoje Z lázní, hotelů a restaurací v Karlovarském kraji mají na ekonomiku vliv zejména města západočeského lázeňského trojúhelníku. Ze tří zkoumaných měst jsou nejdůležitější Karlovy Vary. Díky založení města již ve 14. století se mohlo město dostatečně rozrůst a proslavit. Množství, složení a účinnost zdejších pramenů přineslo městu dostatek financí a umožnilo vzniku mnoha lázním, hotelům a restauracím, jejichž majitelé využili potenciálu místa, o které mají turisté zájem. Z důvodu pozdějšího založení Mariánských Lázní a Františkových Lázní tato dvě města neměla výhodu prvenství lázeňského místa v této oblasti a tudíž se nemohla natolik proslavit jako Karlovy Vary a tím si získat více hostů a financí pro rozvoj. Podstatnou výhodu pro ekonomiku přináší nevyčerpatelné přírodní zdroje v podobě minerálních pramenů. Města nemají žádné těžební náklady, a přesto z přírodních zdrojů mohla profitovat již od příjezdu prvních hostů po současnost. Prakticky jediné nutné investice souvisí pouze s údržbou pramenů a další náklady nejsou nezbytně nutné. V historii se na údržbě a rozvoji kolonád a pavilónků nad prameny podíleli bohatí lázeňští hosté. Města si větší příjmy zajistila zavedením lázeňské taxy, díky níž měla jisté příjmy z každého hosta. Z historického vývoje lze vyčíst přímou úměru mezi počtem hostů a rozvojem měst. Čím více se počet hostů rok od roku zvyšoval, tím více města prosperovala. Lázně, hotely a restaurace jsou na počtu hostů životně závislé. Průměrná doba pobytu hostů v lázních od jejich založení až po současnost postupně klesala z přibližně - 49 -

5 až 6 týdnů na 8 dní. Tento fakt je dán posunem ve zdravotnictví a rozvojem dopravy. Zdravotnictví díky svému pokroku dokázalo zredukovat nutnou dobu léčby a zvýšit její efektivitu. Rozvoj dopravy a hlavně urychlení cestování z řádu dnů i týdnů na hodiny psychologicky nenutí hosty zůstat na místě delší dobu, protože návštěvníci nepociťují potřebu setrvat na místě více, než potřebují, vzhledem k náročnosti a časové vytíženosti cesty. S rozvojem společnosti lázně začali navštěvovat mimo šlechtu i více bohatých měšťanů a později i obyčejní lidé vyhledávající lázeňskou péči. Tito hosté již neměli zájem a ani možnosti na přispění k růstu města nad rámec jimi využívaných služeb, ovšem jejich stoupající počet se stal daleko efektivnějším než jednotliví návštěvníci - bohatí šlechtici a panovníci. Zahraniční hosté byli v minulosti vždy vítáni. Součástí jejich návštěv se prvotně stal zvyk vystavět v lázeňském městě budovu sloužící veřejnosti, čímž přispívali k rozvoji města. Jejich přínos tkvěl také v pořádání oslav a hostin, příspěvkům dle majetku do městské kasy a taktéž k proslavení města v zahraničí. Historická část práce potvrzuje obě hypotézy určené v úvodu. Z textu je zřejmé, že negativní vliv na restaurace, lázně a hotely, potažmo na ekonomiku kraje, vždy měly, a do budoucna budou mít, přírodní katastrofy, války, politické situace a hospodářské krize. Tato skutečnost názorně ukazuje, jak citlivý je cestovní ruch na dané problémy. Rozvoj ekonomiky západočeského lázeňského trojúhelníku nejvíce negativně ovlivnily četné požáry a povodně, které dokázaly na řadu let zdevastovat město a zamezit přísunu lázeňských hostů. Dalšími výraznými milníky byly 1. světová válka a 2. světová válka. Lázně nebyly válkami výrazně poničeny, avšak nepříznivý vliv na ekonomiku měl nedostatečný počet návštěvníků měst a též využití hotelů a lázní pro vojenské účely. Z textu historické části je také zřejmé, že západočeský lázeňský trojúhelník byl vždy specifický svojí klientelou. Zatímco v ostatních lázních České republiky tvořili a tvoří základ klientely zejména tuzemští pacienti, kteří spatřovali a spatřují v lázních především zdravotní přínos, v západočeských lázních představují významnou část klientely zahraniční hosté, kteří v lázních hledají kromě léčby také kulturní a společenské vyžití. Lázně jsou pro ně prestižní záležitostí. S tímto zjištěním souvisí potvrzení druhé hypotézy, tedy že zahraniční turisté jsou velice přínosní pro západočeský lázeňský trojúhelník.

- 50 -

2.3.2 Vliv ze statistického hlediska Z důvodu vzniku kraje v roce 2000 nebudou statistické údaje uváděny před tímto datem. Rok 2013 není uveden vzhledem k současně ještě nepřesným údajům. 2.3.1.1 Ekonomické údaje Následující údaje poskytují představu o ekonomickém stavu Karlovarského kraje. Tabulka č. 2 – Porovnání krajů dle makroekonomických údajů k 31. 12. 2012

Kraj

Celkové HDP (v mil. Kč)

HDP na 1 obyvatele (v Kč)

Podíl terciárního sektoru na HDP (v %)

Obecná míra nezaměstnanosti (v %)

Hlavní město Praha

948 884

762 956

84,0

3,1

Středočeský kraj

418 652

325 560

52,3

4,6

Jihočeský kraj

198 111

311 309

53,5

5,7

Plzeňský kraj

186 412

325 886

53,6

4,8

Karlovarský kraj

78 151

258 364

58,3

10,5

Ústecký kraj

244 181

295148

49,9

10,8

Liberecký kraj

124 416

283 671

51,3

9,3

Královéhradecký kraj

173 470

313 525

51,8

7,1

Pardubický kraj

149 683

289 854

53,7

7,7

Kraj Vysočina

157 118

307 095

45,3

6,4

Jihomoravský kraj

403 636

345 833

60,4

8,1

Olomoucký kraj

181 437

284 457

54,9

7,7

Zlínský kraj

189 577

322 246

45,3

7,4

Moravskoslezský kraj

392 198

319 314

50,5

9,5

Zdroj: Vlastní zpracování dle ČSÚ

Tabulka č. 3 – Vývoj HDP v Karlovarském kraji od roku 2002 do roku 2012 Rok

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

HDP 64 765 66 553 69 888 72 351 74 284 80 355 81 467 81 854 80 001 78 940 78 151 (mil. Kč) Zdroj: Vlastní zpracování dle ČSÚ

- 51 -

Ze statistik, dle ČSÚ bylo v roce 2012 celkové HDP České republiky 3 845,9 mld. Kč. Tabulka č. 2 uvádí u Karlovarského kraje celkové HDP za rok 2012 78 151 000 Kč. Tato částka představuje 2,03 % z HDP ČR. V porovnání s ostatními kraji je ekonomika Karlovarského kraje nejméně výkonná. Vzhledem k malé rozloze a nízkému počtu obyvatel v kraji je nutné porovnat i HDP na 1 obyvatele, které činí 258 364 Kč za rok 2012 a je taktéž nejnižší ze všech krajů. Při porovnání s například Hlavním městem Praha, jehož HDP na 1 obyvatele v roce 2012 činilo 762 956 Kč, je poměr téměř 3:1. Tento stav znamená, že v Karlovarském kraji je potřeba více jak dvou pracovníků na dosažení hodnoty, kterou vyprodukuje jeden obyvatel v Hlavním městě Praha. Vzhledem k České republice, jejíž HDP na 1 obyvatele v roce 2012 bylo 365 955 Kč, je poměr 1,4:1. V Karlovarském kraji je tedy nutno více jak jednoho pracovníka na dosažení hodnoty HDP na 1 obyvatele v celé České republice včetně Karlovarského kraje. Tabulka č. 3 zaznamenává vývoj HDP za 10 let od roku 2002 do roku 2012. Mezi roky 2002 až 2008 hrubý domácí produkt roste. V roce 2009 je zjevné zpomalení růstu a následuje pokles, který trvá až do konce vybraného období. Vzniklá nepříznivá situace je způsobena hospodářskou krizí. Tabulka č. 2 dále vypovídá o podílu terciárního sektoru na HDP. Vzhledem ke zkoumanému pozitivnímu historickému vývoji kraje v předchozích kapitolách v oblasti lázní, hotelů a restaurací, stav k roku 2012 potvrzuje důležitost terciárního sektoru pro Karlovarský kraj, který se na tvorbě HDP podílí 58,3 %. V porovnání s ostatními kraji České republiky v oblasti služeb Karlovarský kraj vyniká. Efektivněji se daří pouze Hlavnímu městu Praha a Jihomoravskému kraji. Poslední položkou Tabulky č. 2 je míra nezaměstnanosti. Karlovarský kraj je v pořadí 2. kraj s největší mírou nezaměstnanosti - 10,5 %. Z celkového počtu 258,1 tisíc osob nad 15 let je ekonomicky aktivních osob 154,8 tisíc a 103,4 tisíc ekonomicky neaktivních. 16,2 tisíc osob je nezaměstnaných. Vzhledem k nízkému počtu 2,4 tisíc osob pracujících v primárním sektoru situace vypovídá o orientaci ekonomiky na sekundární a terciérní sektor. Tato okolnost souvisí s historickým vývojem kraje, který celkem přirozeně upřednostnil sektor služeb před těžbou surovin. Vysoká míra nezaměstnanosti však způsobuje značný problém a mimo jiné je příčinou odlivu vysokoškolsky vzdělaných lidí. - 52 -

Dalším negativním faktorem je současně nízká průměrná měsíční mzda, která může být jedním z důvodů neochoty obyvatel najít si zaměstnání. Její vývoj za posledních 10 let je zaznamenán v grafu č. 1 v porovnání s vývojem v České republice. Zásadní změna je v grafu pozorovatelná k roku 2008. Dle mého názoru je negativní vývoj mezd v Karlovarském kraji způsoben ekonomickou krizí. V oblasti ubytování, stravování a pohostinství Český statistický úřad uvádí 9 800 zaměstnanců v Karlovarském kraji k roku 2012. Se zřetelem k tomu, že bylo v kraji k roku 2008 zaměstnáno 56,8 % osob v sektoru služeb, který je současně nejdominantnějším odvětvím, dopad krize na terciární sektor znamenal snížení mezd zaměstnancům v tomto odvětví. Příkladem může být obor hotelnictví, konkrétně vliv krize na některých z nových hotelů v Karlovarském kraji. Z nedostatku peněz nepřicestuje do hotelu dostatečné množství hostů z ciziny a hotelovou restauraci navštíví méně místních obyvatel. Hotel má potíže se splácením hypotečního úvěru a kvůli nedostatečným tržbám musí snížit své největší náklady, se kterými může pohybovat propustí část zaměstnanců nebo sníží jejich mzdu.

Graf č. 1 – Průměrná měsíční mzda v Karlovarském kraji a České republice mezi roky 2002 - 2012 30 000 Kč

25 000 Kč

20 000 Kč

Průměrná měsíční mzda v Karlovarském kraji (v Kč)

15 000 Kč

Průměrná měsíční mzda v České republice (v Kč)

10 000 Kč 2002 2004 2006 2008 2010 2012 Zdroj: Vlastní zpracování dle ČSÚ

- 53 -

2.3.1.2 Údaje o hromadných ubytovacích zařízeních Dle zaměření bakalářské práce budou následující údaje zobrazovat bližší informace o ubytovacích zařízeních. Některé z údajů budou porovnány s ostatními kraji. Statistiky ČSÚ uvádí k roku 2012 celkový počet 7 631 hromadných ubytovacích zařízení, 184 659 pokojů, 472 015 lůžek a 48 350 míst pro stany a karavany. V tabulce č. 4 je uvedeno srovnání krajů dle vybraných statistik ubytovacích zařízení k nejaktuálněji dostupným údajům, tedy k roku 2012. Tabulka č. 4 – Porovnání krajů dle vybraných statistik k roku 2012

Kraj

Počet zařízení

Počet pokojů

Počet lůžek

Počet míst pro stany a karavany

Hlavní město Praha

621

37 996

80 925

1 063

Středočeský kraj

552

11 626

31 177

6 132

Jihočeský kraj

987

18 619

53 417

12 931

Plzeňský kraj

476

9 376

25 530

3 482

Karlovarský kraj

407

14 648

30 042

1 267

Ústecký kraj

382

7 640

19 934

1 664

Liberecký kraj

789

12 790

38 741

2 935

Královéhradecký kraj

954

16 229

45 877

4 850

Pardubický kraj

351

7 180

20 260

1 557

Kraj Vysočina

387

7 221

21 102

3 536

Jihomoravský kraj

534

14 273

35 225

5 088

Olomoucký kraj

370

7 754

20 176

817

Zlínský kraj

349

8 676

22 559

1 274

Moravskoslezský kraj

472

10 631

27 050

1 754

Zdroj: Vlastní zpracování dle ČSÚ

Tabulka č. 4 udává 407 ubytovacích zařízení v Karlovarském kraji, což je 5,33 % z celkového počtu zařízení v České republice. Vzhledem k rozloze je 9. místo v pořadí vynikající a dostačující. Současně je ale nutné pohlížet i na počet pokojů a počet lůžek v kraji. S počtem pokojů 14 648 se Karlovarský kraj řadí na 4. pozici a s 30 042 lůžky na 7. pozici. Z posledních dvou údajů lze usoudit, že se v kraji nachází dostatečné množství míst pro hosty a jejich počet je nadprůměrný ve srovnání s ostatními kraji. Počet míst pro karavany

je

též

dostatečně

uspokojivý vzhledem

- 54 -

k přírodním

podmínkám

a turistickým možnostem kraje. V následujících dvou grafech je podrobně zobrazen vývoj počtu zařízení a lůžek v kraji od roku 2000 do roku 2012. Graf č. 2 – Vývoj počtu hromadných ubytovacích zařízení v Karlovarském kraji

460 440

Počet hromadných ubytovacích zařízení

420 400 380 360 2000 2002 2004 2006 2008 2010 2012 Zdroj: Vlastní zpracování dle ČSÚ

Graf č. 3 – Vývoj počtu lůžek od roku 2000 do roku 2012 v Karlovarském kraji

32 000 30 000 28 000

Počet lůžek

26 000 24 000 22 000 2000 2002 2004 2006 2008 2010 2012 Zdroj: Vlastní zpracování dle ČSÚ

Z grafu č. 2 a grafu č. 3 je možné vyčíst vztah vývoje počtu ubytovacích zařízení s počtem lůžek. Zatímco rozdíl mezi rokem 2000 a 2012 v počtu zařízení i přes dramatičtější vývoj není vysoký, rozdíl mezi počtem lůžek zaznamenal značný vývoj. V Karlovarském kraji je tedy v roce 2012 o 1,75 % více ubytovacích zařízení a o 24,17 % více lůžek než tomu bylo v roce 2000. Souhrnně v České republice je změna následující. Počet ubytovacích zařízení se k roku 2012 změnil vůči roku 2002 o 2,17 % a počet lůžek o 7,90 %. Z údajů vyplývá poměrně stejná procentuální změna v počtu ubytovacích zařízení, avšak množství lůžek v Karlovarském kraji vzrostlo razantněji než celkové České republice. Z celkových 407 ubytovacích zařízení se jich v okrese Karlovy Vary nachází 209, v okrese Cheb 159 a v okrese Sokolov pouze 39. Graf č. 4 znázorňuje počet jednotlivých zařízení v kraji dle klasifikace.

- 55 -

Graf č. 4 – Počet hromadných ubytovacích zařízení dle klasifikace k roku 2012

hotely ***** a **** 22%

24%

ostatní hotely penziony 28%

26%

ostatní hromadná ubytovací zařízení

Zdroj: Vlastní zpracování dle ČSÚ

K roku 2012 se k počtu 6 hotelů s klasifikací 5 hvězdiček nachází 4 v Karlových Varech a 2 v Mariánských lázních. Největší množství hotelů – 91, je klasifikováno 3 hvězdičkami. Nejmenší počet hotelů – 10, je klasifikováno 1 a 2 hvězdičkami.

2.3.1.3 Údaje o návštěvnosti kraje Tabulka č. 5 – Porovnání krajů dle počtu hostů a počtu přenocování k roku 2012

Kraj

Počet hostů

Počet přenocování

Nerezidenti Rezidenti

Hlavní m. Praha

5 394 283

4 680 746

713 537

13 601 964

12 282 810 1 319 154

Středočeský

717 367

179 757

537 610

1 787 812

429 024

1 358 788

Jihočeský

1 006 299

316 968

689 331

2 891 982

679 755

2 212 227

Plzeňský

539 432

190 792

348 640

1 373 295

401 522

971 773

Karlovarský

770 180

499 037

271 143

4 658 504

3 405 987

1 252 517

Ústecký

359 571

129 971

229 600

1 015 631

356 036

659 595

Liberecký

674 958

157 360

517 598

2 299 697

563 943

1 735 754

Královéhradecký

887 470

212 922

674 548

3 137 732

748 160

2 389 572

Pardubický

330 959

48 125

282 834

936 428

121 006

815 422

Vysočina

370 515

54 680

315 835

983 675

140 263

843 412

Jihomoravský

1 099 351

401 049

698 302

2 150 333

694 328

1 456 005

Olomoucký

405 334

91 723

313 611

1 403 751

186 945

1 216 806

Zlínský

483 929

69 587

414 342

1 532 347

188 019

1 344 328

Moravskoslezský

607 265

131 859

475 406

1 794 361

324 017

1 470 344

Nerezidenti Rezidenti

Zdroj: Vlastní zpracování dle ČSÚ

- 56 -

Graf č. 5 – Vývoj počtu hostů Karlovarského kraje od roku 2000 do roku 2012 800000 700000 600000 500000 400000 300000 200000 100000 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Počet hostů

Zdroj: Vlastní zpracování dle ČSÚ

V tabulce č. 5 je zobrazena celková návštěvnost kraje za rok 2012 s porovnáním s ostatními kraji. V počtu hostů je řazen na 5. místo se 770 180 hosty. Vysoká návštěvnost tvoří 5,64 % ze souhrnného počtu hostů v České republice. Mnohem zajímavější je pozorovat počet rezidentů a nerezidentů. Kromě Hlavního města Prahy Karlovarský kraj vykazuje jako jediný větší počet nerezidentů než rezidentů. Takovýto stav je velice žádoucí a přínosný pro ekonomiku, protože cizinci utratí finance získané v zahraničí v České republice. Výjimečný poměr rezidentů a nerezidentů je zapříčiněn oblíbeností Západočeského lázeňského trojúhelníku v cizině. Současně s údaji o počtu hostů koresponduje počet přenocování, který je kromě Hlavního města Prahy nejvyšší. Průměrná doba pobytu za rok 2012 je 7 dní. K roku 2000 činila 7,8 dní a rokem 2008 začala značněji klesat z hodnoty 7,5 dní až na současných 7 dní. Graf č. 5 zobrazuje vývoj v počtu hostů mezi roky 2000 a 2012. Negativní vliv ekonomické krize je od roku 2008 pozorovatelný, avšak nezdá se být devastačním. Návštěvnost v porovnání s předchozími roky sice klesá, ale je stále vysoká. Tento fakt znamená, že hosté jsou ochotni kraj a zejména lázeňská města navštěvovat i během nepříznivé finanční situace na kratší dobu než dříve vzhledem k nižší době pobytu hostů. Vzniklý jev si vysvětluji snížením cen za pokoj vlivem konkurence a snahou hotelů si během krize zajistit dostatečný počet hostů. Dalším vlivem je movitost zahraničních turistů, kteří mají dostatek financí a mohou si dovolit neměnit své zvyklosti v cestování.

- 57 -

Tyto údaje vypovídají o způsobu využití lázeňského místa a taktéž o počtu cizinců. Pro zahraniční turisty je výhodné setrvat na místě delší dobu vzhledem k nutnosti dopravit se do lázní na větší vzdálenost. Lázeňská léčba není jednodenní záležitost, ale vyžaduje delší působení. Vzhledem k historické části bakalářské práce se doba pobytu podstatně snížila, ovšem počet hostů je mnohonásobně vyšší. Tabulka č. 5 tímto jednoznačně potvrzuje předchozí ekonomické údaje a dokládá, že lázeňští hosté, zejména zahraniční, jsou pro ekonomiku Karlovarského kraje jednou z nejdůležitějších složek. Nadprůměrný počet nerezidentů má i vedlejší vliv. Pokud pobyt a lázeňská léčba představují primární účel a využití, pak sekundárně množství cizinců přinese doprovodný efekt v podobě útraty financí mimo hotely, restaurace a lázně. Příkladem je obliba turistů z Ruska nakupovat značkové a luxusní oblečení, doplňky, šperky, sklářské výrobky a suvenýry v Karlových Varech. Graf č. 6 – Složení hostů dle nejvíce zastoupených národností v Karlovarském kraji v roce 2012

Ukrajina 1% Čína 1%

Ostatní země 18%

Rezidenti 35%

Ruská federace 14%

Německo 31%

Zdroj: Vlastní zpracování dle ČSÚ

Graf č. 6 zachycuje procentuální zastoupení hostů Karlovarského kraje. Nejvíce hostů z ciziny pochází z Německa (236 326 hostů) a z Ruska (106 889 hostů). Při členění na světadíly nejvíce hostů navštíví kraj ze západní a střední Evropy, následuje východní Evropa. Početnějšími návštěvníky jsou hosté z Asie a severní Ameriky.

- 58 -

Tabulka č. 6 – Srovnání návštěvnosti hostů z Ruska a Německa v Karlovarském kraji

2000

Počet hostů z Ruska 23 044

Počet hostů z Německa 239 833

2001

24 675

275 904

2002

26 150

270 422

2003

27 790

227 998

2004

37 621

237 032

2005

42 153

246 447

2006

54 332

289 405

2007

65 881

275 032

2008

78 395

272 045

2009

64 668

266 743

2010

74 377

245 677

2011

94 716

232 401

Rok

2012 106 889 Zdroj: Vlastní zpracování dle ČSÚ

236 326

Tabulka č. 6 zobrazuje srovnání návštěvnosti hostů z Ruské federace a z Německa. V obou zemích lze od roku 2000 sledovat nárůst v počtu hostů, příchodem hospodářské krize přichází shodný pokles. Následně však počet hostů z Německa dále klesá, zatímco počet hostů z Ruska postupně dosahuje nejvyšších historických hodnot. Tento jev je detailně rozebrán v následující návrhové části bakalářské práce, jelikož jsou z něj patrná případná řešení obdobných problémů pro lázeňská města Karlovarského kraje. Stejně jako historická část, tak i statistická část stvrzuje obě hypotézy a současně i jeden z důvodů k výběru tématu práce. První hypotéza je zde potvrzena negativním vlivem ekonomické krize na ekonomiku Karlovarského kraje a její průběh a dopad je v souladu s podobnými historickými událostmi zmíněnými v práci. Druhá hypotéza je též potvrzena a to nad rámec prvotního očekávání. Zahraniční hosté jsou pro západočeský lázeňský trojúhelník velice důležití a dokonce kraj vykazuje větší počet hostů mezi cizinci než mezi rezidenty. Zejména poslední blok statistické části poukazuje na jeden z motivů k napsání práce, tedy na množství hostů z Ruska. Tito hosté představují 14% ze všech návštěvníků kraje. Stávají se tedy jednou z nejdůležitějších součástí pro místní restaurace, hotely a lázně. Minimálně pro zdejší podnikatele a jejich zaměstnance by měly být negativní názory na tuto klientelu bezpředmětné.

- 59 -

3. NÁVRHOVÁ ČÁST Návrhová část bakalářské práce vychází z teoretické i analytické části a přináší doporučení pro lázně, hotely a restaurace v Karlovarském kraji. Při porovnání vývoje západočeského lázeňského trojúhelníku s vývojem ve světě je zřejmé, že jiná světová lázeňská města se mnohem více rozvinula a díky tomu jsou velmi vytížena. Taktéž místní hotely a restaurace, až na výjimky, nedosahují nejvyšší světové úrovně. Z historické části práce vyplývá, jak jsou lázně, hotely a restaurace citlivé na nepříznivé události během kterých mnoho majitelů není schopno splácet dluhy a jsou nuceni ukončit činnost. Začínající podnikatel v tomto oboru by měl důkladně zvážit tuto skutečnost a počítat i s možnými riziky rozsáhlejšího charakteru. Lázeňské služby a s tím spojené ubytování a stravování patří mezi ty, které zákazník při finančních problémech omezí jako první. Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně mají s ohledem na svět stále možnosti k růstu. První z následujících návrhů se zabývá zvýšením atraktivity měst lázeňského trojúhelníku díky rozvinutí rekreačních a sportovních aktivit a možnosti zapsání trojúhelníku na seznam UNESCO. Tato doporučení by přilákala větší množství domácích i zahraničních turistů a též řeší vysokou míru nezaměstnanosti. Druhý návrh reaguje na poznatky, získané zejména v poslední analytické části týkající se návštěvnosti kraje. Řeší návštěvnost nejvíce zastoupených zemí – Německa a Ruska. Výsledek rozboru návštěvnosti kraje z těchto dvou zemí určuje, že jedním z možných směrů, na který by se Karlovarský kraj a zdejší podnikatelé měli soustředit, jsou hosté z Ruska. Mohli by podpořit propagaci západočeského lázeňského trojúhelníku v Rusku a tím podnítit a pobídnout rychle rostoucí množství návštěvníků z této země.

3.1 Zvýšení atraktivity lázeňských měst Během sezóny i mimo ni nejsou hotely plně vytíženy a dostatečná lůžková kapacita nabízí příležitosti k ubytování většího počtu hostů. V budoucnu by mohl tento sektor služeb napodobit zahraniční lázně a spojit lázeňské a wellness služby s aktivním pohybem atraktivnějšího druhu. Kraj je ovšem omezen přírodními podmínkami a současným stavem. Vzhledem k poloze České republiky ve středu Evropy, nižším průměrným letním - 60 -

teplotám a absenci lepších či zajímavějších míst ke sportovnímu vyžití v kraji v letních obdobích spatřuji možný směr v soustředění se na období mimo hlavní sezónu. Spojení zimních aktivit v Krušných horách a lázeňských služeb by zvýšilo atraktivitu Západočeského lázeňského trojúhelníku. Nutností k uskutečnění tohoto záměru by byly značné investice do dopravní infrastruktury, která je v současné době nepříznivá. Úprava silnic by zkrátila čas potřebný k dopravení se do lyžařského a běžkařského areálu. Tento úkon je nejvíce výhodný pro město Karlovy Vary, vzhledem k jeho poloze vůči Krušným horám a jejich nejvyšší hoře Klínovec, která nabízí nejrozvinutější sportovní zimní oblast v Karlovarském kraji. Nedílnou součástí pro rozvinutí spojení karlovarských lázní a zimního areálu by byla přímá spolupráce jednotlivých hotelů se sportovním střediskem. Prvním bodem spolupráce by bylo zavedení pravidelné autobusové linky pro hotelové hosty z Karlových Varů na Klínovec. V lázeňském centru Karlových Varů je největší koncentrace hotelů, avšak tato oblast je pro autobusy nepřístupná. Řešením by bylo využití taxislužby, která by hosty odvezla na místo odjezdu autobusů. Druhým bodem spolupráce by byla propagace lázeňsko-sportovního areálu v tuzemsku a v zahraničí. Nutností by byla nabídka lázeňského ubytování se sportovním zázemím jako celku. Tímto je myšleno zjednodušení poskytovaných služeb pro hosta. Zájemci by při rezervaci ubytování zvolili, jestli mají zájem spojit ubytování a lázeňské procedury s návštěvou areálu. Pobyt by byl zakoupen jako celek a v ceně za ubytování by byla zahrnuta doprava a permanentka do lyžařského areálu. Z finančních důvodů ovšem neočekávám, že se v bližší době tento sektor služeb dočká podobného zatraktivnění, jelikož je tento návrh nákladný vzhledem k opravě a renovaci silnic. Z tohoto důvodu vidím pozitivní posuv spíše v modernizaci lázní, která nezávisí pouze na tvorbě státu, ale zejména na jednotlivých podnikatelích. Prostor pro vývoj je zde v kvalitě a zlepšení poskytované péče, ubytování i gastronomii. Jeden z největších problémů kraje je vysoká míra nezaměstnanosti. Rozvoj cestovního ruchu a jeho podpora v zahraničí by mohly přilákat do oblasti více turistů. Větší návštěvnost by vytvořila prostor pro nové podnikatele a tím i pro více zaměstnanců. V současné době spatřuji jako největší příležitost zapsání západočeského lázeňského trojúhelníku na seznam UNESCO. Tuto možnost pokládám za nejvíce reálnou. Zapsáním na seznam do této organizace by byla ve městech omezena moderní výstavba budov. Omezení by dle mého názoru budoucímu vzhledu měst prospělo a byl by tak více - 61 -

zachován historický vzhled města, který je dle jeho lázeňské minulosti a současnosti žádaný. Dodržení požadavků organizace UNESCO je jedním z předpokladů k získání finanční podpory. Příkladně Karlovy Vary potřebují rozsáhlé rekonstrukce památek a pramenů a tímto by město získalo dotace a výhody vyplývající z členství. Hlavní výhodu, řešení nezaměstnanosti, doplňuje příčina tohoto řešení, tedy větší návštěvnost kraje. Zapsání na seznam UNESCO podpoří zájem u cizinců i občanů ČR a cestovní ruch získá na své atraktivitě. Památky UNESCO v České republice patří mezi nejnavštěvovanější a nejvyhledávanější místa českých turistů a tudíž lze předpokládat, že by se navýšil i počet rezidentů. Zápis by též pomohl propagaci lázeňských měst v zahraničí a udělil by jim prestižní reklamu.

3.2 Podpora lázeňských měst Karlovarského kraje v zahraničí Jeden z nejzajímavějších výsledků zkoumání na základě stanovené hypotézy přinesl zjištění, že k roku 2012 tvořili 65% hostů cizinci, z nichž 31% s 236 326 hosty jsou Němci a 14% s 106 889 hosty jsou Rusové. Tato statistika určuje, na které skupiny by se měl Karlovarský kraj zaměřit. Za posledních 12 let lze sledovat mezi těmito národy značné rozdíly. Tuto skutečnost zobrazuje následující graf č. 7. Graf č. 7 – Srovnání návštěvnosti hostů z Ruska a Německa v Karlovarském kraji (2000 – 2012) 300 000 250 000 200 000

Počet hostů z Německa

150 000

Počet hostů z Ruska

100 000 50 000 0 2000

2002

2004

2006

2008

2010

Zdroj: Vlastní zpracování dle ČSÚ

- 62 -

2012

Z grafu č. 7 jsou patrné zásadní rozdíly. Počet hostů z Německa, se i přes dynamické změny křivky, od roku 2000 po rok 2012 prakticky nezměnil. Zájem je stále vysoký. Zásadní rozdíl lze spatřit na křivce znázorňující počet hostů z Ruska. Od roku 2000 vývoj prodělal změny a k roku 2012 se počet hostů více jak zčtyřnásobil a stále má rostoucí tendenci. Následující závěry a návrhy budou poukazovat zejména na význam hostů z Ruska, jelikož tato část návštěvníků prokazuje nejvyšší vývojovou rychlost. Karlovarský kraj by se ale měl i nadále soustředit na německé turisty, kteří tvoří stále nejpočetnější část. Graf č. 7 dokládá, že zájem o lázně Karlovarského kraje je v Rusku rok od roku vyšší a tento zájem přetrvává i v době hospodářské krize. Analytická část práce dokládá, že od roku 2008 poklesl v důsledku krize celkový počet hostů. Mezi roky 2008 – 2009 je viditelný i pokles návštěvníků z Ruska, který ale po roce 2009 začal ihned stoupat a navyšoval historická maxima. Zatímco od roku 2006 počet Německých turistů klesal, protichůdně působil nárůst množství hostů z Ruska. Rokem 2008 se počet hostů z Německa ještě více snížil. Od roku 2009 do roku 2012 počet hostů z Ruska stoupl z 64 668 na 106 889, tedy o 44 221. Množství hostů z Německa kleslo z 266 743 na 236 326, tedy o 30 417. Tento rozdíl ukazuje, že návštěvníci z Ruska dokázali pokrýt ztráty, které vznikly během ekonomické krize úbytkem hostů z Německa. Z tohoto důvodu usuzuji, že podpora zahraničního cestovního ruchu v Rusku je stěžejní a že během krize byla zásadní pro místní podnikatele, kteří měli možnost úbytek hostů jiných národností substituovat hosty z Ruska. Počet hostů v kraji je statistický údaj, ze kterého lze určit význam návštěvníků pro ekonomiku. Druhým ukazatelem je průměrná doba pobytu, která doplňuje údaj o počtu hostů a zpřesňuje a doplňuje závěry z této informace vyvozené. Tabulka č. 7 zobrazuje průměrnou dobu pobytu hostů z Německa a z Ruska od roku 2000 po rok 2012. Tabulka č. 7 – Průměrná doba pobytu hostů z Ruska a Německa v Karlovarském kraji

Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Hosté z 7,6 7,6 7,6 8,2 8 7,6 7,7 7,6 7,6 7,5 7,5 7,4 7,3 Německa Hosté z 13,5 13,7 12,5 13 12,8 13,1 13,1 12,9 12,9 12,6 12,5 12,3 12,6 Ruska Zdroj: Vlastní zpracování dle ČSÚ

- 63 -

Z tabulky č. 7 není patrný rozdíl v poklesu počtu přenocování během hospodářské krize. Na první pohled je však zřejmý rozdíl v průměrné době pobytu mezi hosty z Ruska a Německa. Návštěvníci z Ruska průměrně setrvají v Karlovarském kraji o 5 dní více než hosté z Německa. Tento stav je od roku 2000 neměnný, tudíž je pravděpodobné, že v budoucnu by tabulka mohla vypadat obdobně. Analytická část nabídla vysvětlení odlišné doby pobytu mezi minulostí a současností - psychologický efekt, tedy že hosté z větší vzdálenosti budou chtít zůstat na místě déle vzhledem k náročnosti jejich cesty. Toto tvrzení zde při srovnání národností neplatí. Pro jeho vyvrácení zde poslouží tento seznam:

Země

Průměrná doba pobytu v Karlovarském kraji v roce 2012 (dny)

Rakousko

3,9

Spojené království

3,6

Kanada

5,7

USA

6,9

Japonsko

2,4

Izrael

10,2

Výsledek analýzy seznamu je, že popsaný psychologický efekt může mít vliv na dobu pobytu hostů, ale není nijak zásadní. Přímá úměra mezi vzdáleností a dobou pobytu není statisticky potvrzena. Mnohem větší vliv bude mít pravděpodobně kultura národa, finanční situace jednotlivých zemí a oblíbenost lázeňství a léčebných pobytů v dané zemi či motiv cesty. Tyto informace podporují předchozí zjištění o významu hostů z Ruska a doplňují ho o poznatek, že tito hosté v Karlovarském kraji při návštěvě průměrně setrvávají nejvíce dnů ze všech návštěvníků. Jejich důležitost je tedy znovu vyzdvihnuta. Jak již bylo zdůrazněno, v roce 2012 do kraje přijelo 236 326 Němců a 106 889 Rusů. Tuto informaci lze nyní rozšířit o zjištění, že Rusové strávili na místě průměrně o 5 dnů déle. Během této doby stihli více utratit a jejich pobyt byl pravděpodobně dražší vzhledem k jeho délce. Tento stav doplňuje důležitost jejich množství a též zvyšuje účinnost náhrady úbytku hostů z Německa během hospodářské krize. - 64 -

Posledním ukazatelem, který doplní údaje o počtech návštěvníků a jejich průměrné době pobytu je vývoj počtu přenocování hostů v Karlovarském kraji od roku 2000 do roku 2012. Tento údaj je zpracován v grafu č. 8. Graf č. 8 – Počet přenocování hostů z Ruska a Německa v Karlovarském kraji (2000 – 2012) 2 000 000 1 800 000 1 600 000

Počet přenocování hostů z Německa

1 400 000 1 200 000 1 000 000

Počet přenocování hostů z Ruska

800 000 600 000 400 000 200 000 0 2000

2002

2004

2006

2008

2010

2012

Zdroj: Vlastní zpracování dle ČSÚ

Z grafu č. 8 je patrné, jaký nárůst prodělalo Rusko vůči Německu. Oproti roku 2000, kdy by za nejvýznamnější byli pokládáni Němci a Rusové by nepředstavovali jeden z hlavních proudů hostů, je vidět znatelný posun. K roku 2012 lze z grafu určit, že Rusové jsou velmi blízko k vyrovnání pomyslného závodu o nejváženější hosty. Taktéž je zde pozorovatelný vliv hospodářské krize, ale zatímco počet přenocování hostů z Německa k roku 2011 oproti roku 2009 stále klesá přibližně o 200 000, počet přenocování hostů z Ruska za 2 roky stoupl přibližně o 300 000. Tímto Rusko v počtu přenocování Německo více než nahradilo. Z dosavadního rozboru je patrné, že nelze jednoznačně hodnotit význam hostů dle jednoho stanoviska, konkrétně dle procentuální návštěvnosti. V Současné době lze na Německo a Rusko pohlížet jako na stejně významné národy, které navštěvují Karlovarský kraj, s tím rozdílem, že statistiky německých turistů prakticky již od roku 2000 stagnují či nevykazují zajímavý nárůst, zatímco statistiky ruských turistů několikanásobně stoupají. Z těchto důvodů usuzuji, že za předpokladu pozitivního vývoje ve společnosti a ve světě se v bližší budoucnosti (do 10 let) návštěvnost hostů z Německa a Ruska - 65 -

vyrovná a statistiky počtu přenocování hostů z Ruska značně převýší statistiky počtu přenocování hostů z Německa a Rusové se stanou, historicky poprvé, nejdominantnějšími návštěvníky Karlovarského kraje. Stoupající počty návštěvníků z Ruska mají velmi pozitivní vliv na ekonomiku Karlovarského kraje a na rozvoj západočeského lázeňského trojúhelníku. Pokud se bude kraj soustředit na propagaci lázeňských míst, lze očekávat rychlejší nárůst počtu hostů. S propagací souvisí i první bod návrhové části, tedy zatraktivnění kraje. Rozsáhlé finanční investice pro rozvoj sportovních aktivit mimo sezonu v současné době pravděpodobně nelze očekávat. Alternativou je zápis Západočeského lázeňského trojúhelníku na seznam UNESCO, který se jeví jako pravděpodobný. Pokud by byl tento záměr realizovaný, bylo by možné ho propojit s druhým bodem návrhové části, tedy s možností zvýšit podporu a propagaci lázeňských míst se zaměřením na Ruskou federaci. Zápis na seznam by zviditelnil lázně a upoutal by větší pozornost a zájem v zahraničí. Poskytované ubytovací, pohostinské a lázeňské služby dle mého názoru již soustředěné zejména na ruské hosty jsou. Příkladem je město Karlovy Kary. Zdejší obchody, restaurace a hotely se často zaměřují právě na tuto klientelu a nabízí produkty i služby, které přesně odpovídají požadavkům hostů (šperky, hodinky, značkové oblečení, pokrmy z ryb atd.). Východiskem by tedy mělo spíše být zkvalitnění poskytovaných ubytovacích a lázeňských služeb a zejména podpora Západočeského lázeňského trojúhelníku v zahraničí. Návrhová část bakalářské práce vychází z motivů k napsání práce a z hypotéz vyslovených v úvodu, které zároveň potvrzuje. První hypotéza je stvrzena díky sledování změn během hospodářské krize a znázorňuje, že restaurace, hotely a lázně jsou velice citlivé na nepříznivé změny ve světě. Druhá hypotéza je stvrzena díky detailnímu sledování návštěvnosti Karlovarského kraje dle nejvíce zastoupených zemí. Zahraniční turisté mají pro západočeský lázeňský trojúhelník zásadní význam.

- 66 -

ZÁVĚR Hlavním cílem práce bylo zmapovat historický vývoj a současný stav lázeňství, hotelnictví a pohostinství v oblasti západočeského lázeňského trojúhelníku a zaznamenat jeho vliv na ekonomiku Karlovarského kraje. Vzhledem k tématu a zaměření bakalářské práce je její uspořádání neobvyklé. Teoretická část se definicemi pojmů zabývala minimálně a byla zaměřena na historický vývoj, ve kterém následně pokračovala i analytická část. Jedním z největších problémů při zpracování této práce bylo nalezení detailních historických údajů o zkoumaných městech. Nutností se stalo pracovat s mnoha knižními zdroji najednou a z tohoto důvodu je pro práci využito více zdrojů. Ústřední přínos práce spatřuji ve vytvoření uceleného chronologického pohledu na vývoj lázeňství, hotelnictví a pohostinství ve světě, v České republice a v Západočeském kraji, v následném, jaký vliv mají tyto služby na Karlovarský kraj z ekonomického hlediska a v návrhu možných řešení, která by místním lázeňským městům v rozvoji mohla pomoci. V teoretické části byla podrobně zpracována historie tohoto sektoru služeb ve světě a v České republice. Vytyčeny byly významné milníky a pokrokové události, které posunuly vývoj kupředu. Tato část byla důležitá obzvláště proto, že poskytla obecnější představu o vývoji zkoumaných služeb. Následná analytická část představila současný stav Karlovarského kraje. Zaměřila se na historicko-ekonomický vývoj Karlových Varů, Mariánských Lázní a Františkových Lázní, vyzdvihla jejich zvláštnosti a průběžně sledovala údaje o počtech hostů, době návštěvnosti a zejména pozorovala změny těchto údajů během nepříznivých situací. Mezi nejzajímavější zjištění patří sledované údaje o množství návštěvníků lázeňských měst v průběhu dějin, které korespondují s vývojem a reagují na změny ve světě. Ze statistických zjištění vyplývá význačný vysoký podíl (58,3 %) terciárního sektoru na HDP v Karlovarském kraji. Vývoj průměrné mzdy v kraji se od vývoje průměrné mzdy v celé ČR během hospodářské krize negativně odlišuje. V souvislosti s početnou zaměstnaností v sektoru služeb poklesla u místních zaměstnanců průměrná mzda více než v celé ČR, protože tvoří jeden z největších nákladů zaměstnavatelů a též je možné s touto položkou v tomto odvětví nejlépe pohybovat. Na konci analytické části jsou zachyceny důležité informace vypovídající o vyšším počtu

- 67 -

hostů z ciziny oproti počtu domácích hostů a o jejich složení. Analytická část poskytla podklady a identifikovala problémy kraje pro následující návrhy. Návrhová část nabídla možná řešení a možnosti rozvoje západočeského lázeňského trojúhelníku. Byly navrženy dva návrhy. První návrh nabízí dvě možnosti ke zvýšení atraktivity lázeňských měst. Budoucnost spatřuje ve vytvoření podmínek pro sportovní vyžití hostů mimo hlavní sezónu a v zápisu lázeňského trojúhelníku na seznam UNESCO. První varianta podněcuje k napodobení největších a nejúspěšnějších světových lázní, ale je méně pravděpodobná kvůli její nákladnosti. Druhá varianta je více příhodná, podpořila by zájem o místní lázně u domácích i zahraničních turistů a koresponduje s druhým návrhem a podporuje ho. Druhý návrh řeší jeden z hlavních výsledků analytické části práce, tedy složení zahraničních návštěvníků a vysoký podíl nerezidentů na celkovém počtu hostů, nabízí řešení nezaměstnanosti a vyšší návštěvnosti a analyzuje hosty z Německa a Ruska. Výsledkem analýzy druhého návrhu je zjištění, že hosté z Ruska od roku 2000 prodělali silný vývoj v návštěvnosti a během hospodářské krize substituovali úbytek nejpočetnějších zahraničních návštěvníků z Německa. V současné době sice hosté z Německa tvoří 31% a hosté z Ruska 14% z celkové návštěvnosti kraje, ovšem vzhledem ke stále stoupajícímu počtu hostů z Ruska, jejich nejdelší době pobytu ze všech návštěvníků a konečně vysokému počtu přenocování, je jejich důležitost na úrovni hostů z Německa a předčí je ve vývojových statistikách. Tyto závěry plynoucí z analýzy přinesly doporučení, aby se Karlovarský kraj soustředil na propagaci lázní v Rusku a pokud možno se ještě více otevřel a nabídl těmto hostům, pokud bude jeho hlavním cílem rychlý a efektivní rozvoj. S ohledem na výsledky práce jsou z historického i statistického hlediska potvrzeny obě hypotézy znějící takto: 1.

Restaurace, hotely a lázně jsou velice citlivé na nepříznivé změny ve světě.

2.

Přínos lázeňských hostů, zejména zahraničních, je pro západočeský lázeňský trojúhelník zásadní.

- 68 -

První hypotéza je z historického hlediska potvrzena řadou událostí ve světě, které ovlivnili lázně, hotely i restaurace, jako je například klesající počet návštěvnosti lázeňských měst vlivem světových válek, živelných pohrom a politického dění. Ze statistického stanoviska je stvrzena řadou údajů, které svědčí o vlivu hospodářské krize na toto odvětví. Příkladem je pokles návštěvnosti, průměrné mzdy či počtu hromadných ubytovacích zařízení během krize. Druhá hypotéza z historického pohledu prokazuje svojí pravdivost na historickém vývoji měst Západočeského lázeňského trojúhelníku. Příkladně zahraniční hosté v minulosti s oblibou budovali v lázeňských městech nové stavby či přispívali na chod města a tím se stali velmi váženými a důležitými. Ze statistického aspektu je hypotéza ověřena a uznána výsledkem analýzy o vyšším počtu hostů z ciziny než počtu domácích hostů a jejich vlivem na stav ekonomiky Karlovarského kraje během hospodářské krize. Dle průběhu, obsahu a výsledků mohu konstatovat, že byl cíl bakalářské práce naplněn. Tato práce může posloužit jako historický přehled hotelnictví, pohostinství a lázeňství a též jako ekonomické resumé vývoje Karlovarského kraje v oblasti lázeňských i hotelových služeb.

- 69 -

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ KNIŽNÍ ZDROJE [1] AUGUSTIN, M. a kol. 2001. Karlovy Vary: světové lázně: historie, současnost, možnosti. Vyd. 2. Karlovy Vary: Promenáda, 2001. 38 s. ISBN 80-86092-22-4. [2] BERÁNEK, J. a kol. 2013. Moderní řízení hotelového provozu. 5. zcela přeprac. vyd. Praha: MAG Consulting, 2013. 335 s. ISBN 978-80-86724-45-4. [3] BOŘÍKOVÁ, J. a BOŘÍK, O. 2007. Karel IV.: zakladatel lázeňské slávy Karlových Varů. Vyd. 1. Sokolov: Fornica, 2007. 135 s. ISBN 978-80-903918-5-7. [4] BRTEK, J. a kol. Západočeské lázně = Westböhmische Bäder: Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně, Jáchymov, Lázně Kynžvart, Konstantinovy Lázně. Vyd. 1. Liberec: Nakladatelství 555, 2001. 153 s. Album starých pohlednic = Album alter Ansichtskarten. ISBN 80-86424-14-6. [5] BURACHOVIČ, S. a KNABE, Hans-Jürgen. 2011. Historie lázeňství v česko-saském příhraničí = Geschichte des Kurwesens im böhmisch-sächsischen Grenzgebiet. Karlovy Vary: Regionální sdružení Dialog, 2011. 47 s. ISBN 978-80-260-1024-1. [6] BUREŠOVÁ, P. a ZIMÁKOVÁ, B., 2008. Gastronomické služby - servis. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2008. 152 s. ISBN 978-80-86578-86-6. [7] BYSTRICKÝ, V. a kol. 2003. Historie a současnost podnikání na Mariánskolázeňsku, Tachovsku a Stříbrsku. 1. vyd. Žehušice: Městské knihy, 2003. 247 s. Historie a současnost podnikání v regionech ČR. ISBN 80-86699-12-9. [8] ČURDA, D. a HOLUB, K., 2004. Potravinářství, hotelnictví. 1. vyd. Praha: Scientia, 2004. 33 s. Stručné dějiny oborů. ISBN 80-7183-292-8 [9] DAVID, P. a SOUKUP, V. 2010. Velká turistická encyklopedie. Karlovarský kraj. Vyd. 1. Praha: Knižní klub, 2010. 254 s. ISBN 978-80-242-2843-3. [10]

FISCHER, B. 2008. Lázeňství v Karlovarském kraji. Vyd. 1. Karlovy Vary: Karlovarský

kraj, 2008. 91 s. ISBN 978-80-254-2455-1. [11]

FREEDMAN, P., ed. 2008. Jídlo: dějiny chuti. 1. české vyd. Praha: Mladá fronta,

2008. 368 s. ISBN 978-80-204-1847-0. [12]

HESKOVÁ, M. a kol. 2006. Cestovní ruch: pro vyšší odborné školy a vysoké školy. 1.

vyd. Praha: Fortuna, 2006. 223 s. ISBN 80-7168-948-3.

- 70 -

[13]

INDROVÁ, J. a kol. 2007. Cestovní ruch: (základy). Vyd. 1. Praha: Oeconomica,

2007. 119 s. ISBN 978-80-245-1252-5. [14]

JIRÁSEK, K. a JIRÁSKOVÁ, I. 1981. Františkovy Lázně. 2. vyd. Praha: Olympia, 1981.

134, [2] s. [1] barev. pl. Průvodce nakl. Olympia. [15]

KAJLÍK, V. a kol. 2007. České lázně a lázeňství. Praha: MMR ČR, 2007. 218 s. ISBN

978-80-239-9330-1. [16]

Kolektiv autorů – Institut obchodu a cestovního ruchu, 2006. Moderní trendy v

hotelnictví - Wellness. Vyd. 1. Praha: MAG Consulting, 2006. 101 s. ISBN 80-86724-212. [17]

KOSMÁK, P., 2011. Hotelové podnikání a integrační procesy. Praha: Vysoká škola

hotelová v Praze 8, 2011. 144 s. ISBN 80-86578-50-X. [18]

KŘÍŽEK, F. a NEUFUS, J., 2011. Moderní hotelový management. 1. vyd. Praha:

Grada, 2011. 195 s. ISBN 978-80-247-3868-0. [19]

KŘÍŽEK, V., 1980. Dějiny lázeňství v obrazech: v pohledu lékařském a kulturně

historickém ze sbírek Vladimíra Křížka: katalog výstavy, Mariánské Lázně 4.-29. srpna 1980. Mariánské Lázně: Kult. a společ. středisko, 1980. 19 s. [20]

KŘÍŽEK, V. a ŠVANDRLÍK, R. 1990. 106x Mariánské Lázně, aneb vyprávění o městě,

kterému postačilo sto let k dosažení světové proslulosti. Plzeň: Západočeské nakladatelství, 1990. 168 s. ISBN 80-7088-015-5. [21]

KŘÍŽEK, V., 2002. Obrazy z dějin lázeňství. 2. vyd., V Libri 1. Praha: Libri, 2002. 263

s. ISBN 80-7277-092-6. [22]

MACEK, S. 1995. Františkovy Lázně: historie města. Františkovy Lázně: Městské

muzeum, [1995]. 87 s. [23]

METZ, R., GRÜNER, H. a KESSLER, T., 2008. Restaurace a host: základní odborné

vědomosti: restaurace, hotel, kuchyně. Vyd. 1. Praha: Europa-Sobotáles, 2008. 606 s.ISBN 978-80-86706-18-4. [24]

POHORECKÝ, A. a MRÁZEK, V. 1920. Almanach lázeňský republiky Československé.

Praha: Tiskem Ed. Grégra a syna, 1920. 178 s. [25]

RYGLOVÁ, K. 2007. Cestovní ruch: (soubor studijních materiálů). Vyd. 2. Ostrava:

Key Publishing, 2007. 81 s. Ekonomie. ISBN 978-80-87071-44-1. [26]

ŘEHOŘOVÁ, P. 2010. Geografie České republiky. Vyd. 1. V Liberci: Technická

univerzita, 2010. 190 s. ISBN 978-80-7372-633-1. - 71 -

[27]

SCHIERL, J. 2004. Historie a současnost podnikání na Karlovarsku. 1. vyd. Žehušice:

Městské knihy, 2004. 119 s. Historie a současnost podnikání v regionech ČR. ISBN 8086699-23-4. [28]

SOMOL, A. a ŠVANDRLÍK, R. 2006. Lékařství v Mariánských Lázních: historie, lékaři

a lékárníci. Vyd. 1. Mariánské Lázně: Městské muzeum Mariánské Lázně, 2006. 255 s.ISBN 80-903775-0-5. [29]

ŠVANDRLÍK, R. 2008. Johann Josef Nehr (1752-1820): medicínský zakladatel

Mariánských Lázní. Mariánské Lázně: R. Švandrlík, 2008. 30 s. ISBN 978-80-254-34598. [30]

URZIDIL, J. 2009. Goethe v Čechách. 1. vyd. Příbram: Pistorius & Olšanská, 2009.

501 s. ISBN 978-80-87053-37-9. [31]

VYLITA, B. a kol. 2001. Karlovy Vary na přelomu tisíciletí = Karlsbad an der

Jahrtausendwende. Karlovy Vary: Magistrát města Karlovy Vary, 2001. 381 s. ISBN 80238-8547-2. [32]

VYSTOUPIL, J. 2006. Atlas cestovního ruchu České republiky. Praha: Ministerstvo

pro místní rozvoj ČR, 2006. 157 s. ISBN 80-239-7256-1. [33]

ZELENKA, J., PÁSKOVÁ, M. 2002. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha:

Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. 448 s. ISBN 80-239-0152-4. [34]

ZEMAN, L. 2010. Císařské lázně, Luisiny lázně a Slatinné lázně ve Františkových

Lázních. Karlovy Vary: Karlovarský kraj ve spolupráci s Národním památkovým ústavem a Klubem Za krásné Karlovarsko, 2010. 60 s. Památky Karlovarského kraje. ISBN 978-80-87104-70-5. [35]

ZEMAN, L. 2008. Západočeský lázeňský trojúhelník. II., Západočeské lázně v

kontextu evropského lázeňského dědictví. Karlovy Vary: Karlovarský kraj, 2008. 139 s. ISBN 978-80-87104-41-5. [36]

ZEMAN, L., KUČA, K. a KUČOVÁ, V. 2008. Západočeský lázeňský trojúhelník.

Západočeské lázně vybrané k nominaci na zápis do Seznamu světového dědictví UNESCO. Karlovy Vary: Karlovarský kraj, 2008. 119 s. ISBN 978-80-87104-30-9. [37]

ZIKMUND, V. a GROSS, A. 1955. Velký západočeský lázeňský okruh. 2., přeprac. a

rozš. vyd. Praha: STN, 1955. 106, [2] s. Sbírka oblastních turistických průvodců. [38]

ZIMÁKOVA, B. 2011. Food & Beverage Management. Praha: Vysoká škola hotelová

v Praze 8, 2011. 180 s. ISBN 978-80-87411-28-5. - 72 -

ELEKTRONICKÉ ZDROJE [39]

Centrum pro regionální rozvoj České republiky. [online]. 2014 [cit. 2014-03-20].

Dostupné z WWW: [40]

Eden Group. Historie hotelu. [online]. [cit. 2014-03-21]. Dostupné z WWW:

[41]

Grandhotel Pupp Karlovy Vary. Historie Grandhotelu Pupp. [online]. [cit. 2014-03-

20]. Dostupné z WWW: [42]

Imperial Karlovy Vary a.s.. Historie hotelu. [online]. [cit. 2014-03-20]. Dostupné z

WWW: [43]

Infocentrum města Karlovy Vary. Historie objektu. [online]. [cit. 2014-03-21].

Dostupné z WWW: [44]

KARLOVY-VARY.CZ. Lázeňství a prameny. [online]. [cit. 2014-03-14]. Dostupné z

WWW: [45]

Karlovarský kraj. Stručný popis kraje. [online] [cit. 2014-03-11]. Dostupné z WWW:

[46]

Léčebné lázně Jáchymov a.s.. Historie Lázní Jáchymov. [online]. Aktualizováno

2013 - 2014 [cit. 2014-03-19]. Dostupné z WWW: [47]

Mariánské Lázně 2014. Jak šel čas v Mariánských Lázních. [online]. 2014 [cit. 2014-

03-28]. Dostupné z WWW: [48]

Oficiální web města Františkovy Lázně. Krátce z historie města …. [online]. 14. 05.

2007 [cit. 2014-03-29]. Dostupné z WWW: [49]

Oficiální stránky Města Lázně Kynžvart. Historie lázní. [online]. Aktualizováno 18. 3.

2013 [cit. 2014-03-19]. Dostupné z WWW: [50]

Spa Resort Sanssouci. Exkurze do minulosti Spa Resortu Sanssouci. [online]. [cit.

2014-03-21]. Dostupné z WWW:

- 73 -

[51]

Turistika.cz s.r.o.. Malé Versailles. [online]. [cit. 2014-03-20]. Dostupné z WWW:

[52]

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. 2012. Lázeňská péče 2012. Praha 2,

Palackého nám. 4, 2012. s. 6 – 7. ISBN: 978-80-7472-036-9. Dostupné na internetu:

ELEKTRONICKÉ ZDROJE ČESKÉHO STATISTICKÉHO ÚŘADU [53]

Český statistický úřad. Cestovní ruch, Karlovarský kraj – časové řady. [online].

Aktualizováno

12.

02.

2014

[cit.

2014-03-14].

Dostupné

z

WWW:

[54]

Český statistický úřad. Cestovní ruch – časové řady. [online]. Aktualizováno 07. 02.

2014

[cit.

2014-03-14].

Dostupné

z

WWW:

[55]

Český statistický úřad. Cizinci: počet cizinců. [online]. Aktualizováno 12. 02. 2014

[cit.

2014-04-11].

Dostupné

z

WWW:

[56]

Český statistický úřad. HDP, národní účty. [online]. Aktualizováno 01. 04. 2014 [cit.

2014-04-11].

Dostupné

z

WWW:

[57] 12.

Český statistický úřad. HDP, národní účty – časové řady. [online]. Aktualizováno 10. 2013

[cit.

2014-03-13].

Dostupné

z

WWW:

[58] 10.

Český statistický úřad. Mzdy, náklady práce – časové řady. [online]. Aktualizováno 03.

2014

[cit.

2014-03-13].

Dostupné

z

WWW:

[59]

Český statistický úřad. Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení podle zemí

Karlovarský kraj. [online]. Aktualizováno 14. 04. 2014 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z WWW:

- 74 -

[60]

Český statistický úřad. Nejnovější údaje: Karlovarský kraj. [online]. Aktualizováno

12.

12.

2013

[cit.

2014-03-11].

Dostupné

z

WWW:

[61]

Český statistický úřad. Počet obyvatel – stav k 1. 1. 2013. [online]. Aktualizováno

13.

02.

2014

[cit.

2014-03-13].

Dostupné

z

WWW:

[62]

Český statistický úřad. Statistická ročenka Karlovarského kraje 2013. [online].

Aktualizováno

12.

01.

2014

[cit.

2014-04-14].

Dostupné

z

WWW:



OSTATNÍ ZDROJE [63]

Idnes.cz. České lázně chtějí do UNESCO, musí však počkat na zahraniční partnery.

[online]. Aktualizováno 04. 02. 2014 [cit. 2014-03-13]. Dostupné z WWW: [64]

Redakce časopisu Země světa v edici České regiony. 2008. Lázeňský trojúhelník.

Praha: GeoBohemia, 2008. 64 s. České regiony. ISBN 978-80-254-1057-8. [65]

Strana zelených. Lázeňský trojúhelník a UNESCO. [online]. Aktualizováno 2014 [cit.

2014-04-20]. Dostupné z WWW: [66]

ZEMAN, L. 2000. Barokní domy v Karlových Varech. Časopis Průzkumy památek.

[online].

2000,

listopad

[cit.

2014-03-21].



- 75 -

Dostupné

z

WWW:

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK

aj.

A jiné

apod.

A podobně

atd.

A tak dále

ČSÚ

Český statistický úřad

ČR

Česká republika

HDP

Hrubý domácí produkt

m

Metr

n. l.

Našeho letopočtu

n. m.

Metry nad mořem

např.

Například

obr.

Obrázek

př. n. l.

Před naším letopočtem

tzv.

Takzvaně

UNESCO

Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu

- 76 -

SEZNAM GRAFŮ, OBRÁZKŮ A TABULEK

GRAFY Graf č. 1 – Průměrná měsíční mzda v Karlovarském kraji a České republice ..............................- 53 Graf č. 2 – Vývoj počtu hromadných ubytovacích zařízení v Karlovarském kraji ........................- 55 Graf č. 3 – Vývoj počtu lůžek od roku 2000 do roku 2012 v Karlovarském kraji .........................- 55 Graf č. 4 – Počet hromadných ubytovacích zařízení dle klasifikace k roku 2012 ........................- 56 Graf č. 5 – Vývoj počtu hostů Karlovarského kraje od roku 2000 do roku 2012 .........................- 57 Graf č. 6 – Složení hostů dle nejvíce zastoupených národností v Karlovarském kraji .................- 58 Graf č. 7 – Srovnání návštěvnosti hostů z Ruska a Německa v Karlovarském kraji .....................- 62 Graf č. 8 – Počet přenocování hostů z Ruska a Německa v Karlovarském kraji ..........................- 65 -

OBRÁZKY Obrázek č. 1 – Poloha lázeňského trojúhelníku.........................................................................- 31 -

TABULKY Tabulka č. 1 – Nejvyužívanější prameny v Karlových Varech .....................................................- 33 Tabulka č. 2 – Porovnání krajů dle makroekonomických údajů k 31. 12. 2012...........................- 51 Tabulka č. 3 – Vývoj HDP v Karlovarském kraji od roku 2002 do roku 2012 ...............................- 51 Tabulka č. 4 – Porovnání krajů dle vybraných statistik k roku 2012 ...........................................- 54 Tabulka č. 5 – Porovnání krajů dle počtu hostů a počtu přenocování k roku 2012 .....................- 56 Tabulka č. 6 – Srovnání návštěvnosti hostů z Ruska a Německa v Karlovarském kraji ................- 59 Tabulka č. 7 – Průměrná doba pobytu hostů z Ruska a Německa v Karlovarském kraji ..............- 63 -

- 77 -