VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R.O

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R.O.

Hana Čunková

Analýza vybraných incomingových cestovních kanceláří a tvorba produktu spojeného s českou gastronomií

Bakalářská práce

2016

Analýza vybraných incomingových cestovních kanceláří a tvorba produktu spojeného s českou gastronomií

Bakalářská práce

Hana Čunková

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. katedra cestovního ruchu

Studijní obor: Management destinace cestovního ruchu Vedoucí diplomové práce: Mgr. Monika Klímová Datum odevzdání bakalářské práce: 2016-04-21 E-mail: [email protected]

Praha 2016

Bachelor’s Dissertation

Analysis of selected incoming tour operators and creating a product related to Czech cuisine

Hana Čunková

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Tourism

Major: Destination Management in the Tourism Industry Thesis Advisor: Mgr. Monika Klímová Date of Submission: 2016-04-21 E-mail: [email protected]

Prague 2016

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Analýza vybraných incomingových cestovních kanceláří a tvorba produktu spojeného s českou gastronomií zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další zdroje informací jsem uvedla v seznamu zdrojů. Vázaná i elektronická podoba diplomové práce se shodují. V souladu s § 47b zákona č. 552/2005 Sb., o vysokých školách v platném znění, souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o.

V Praze dne: 21.4.2016

………………………… Hana Čunková

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala paní Mgr. Monice Klímové za odborné rady, trpělivost a odborné rady při vedení mé bakalářské práce.

Abstrakt ČUNKOVÁ, Hana. Analýza vybraných incomingových cestovních kanceláří a tvorba produktu spojeného s českou gastronomií. [Bakalářská práce] Vysoká škola hotelová. Praha : 2016. 62 stran. Cílem této práce je vyjít vstříc zájmům stále zvětšující se skupině přijíždějících čínských turistů a vytvoření návrhu konkurenceschopného produktu, upraveného dle potřeb, tradící a náročnosti této klientely. Tímto produktem jsou tradiční české zabíjačkové hody, upraveny pro čínské strávníky. Další hlavní myšlenkou práce je odvezení turistů z Prahy, protože právě to je dnes pro ekonomiku České republiky zdravé.

Klíčová slova: Analýza, gastronomie, Čína, zabíjačkové hody, incomingový cestovní ruch, cestovní kanceláře, produkt

Abstract: ĆUNKOVÁ, Hana. Analysis of selected incoming tour operators and creating a product related to Czech cuisine. [Bachelor’s Dissertation] The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Prague 2016. 62 pages. The aim of this thesis is to accommodate interests of the enlarging incoming group of Chinese tourists and create an offer of a competitory product, modified according to the needs, traditions and demands of this clientel. The product would be traditional Czech pork feast adjusted for Chinese consumers. One of the gists of the overall message of this thesis is taking tourists out of Prague because especially now, it is healthy for the Czech economy.

Key words: Analysis, Gastronomy, China, Pork Feast, Incoming Tourism, Tour Operators, Product

Obsah Úvod ........................................................................................................................................................ 9 1.

Teoretická část .............................................................................................................................. 12 1.1.

Cestovní ruch ......................................................................................................................... 12

1.1.1 Nabídka cestovního ruchu .................................................................................................... 14 1.1.2 Příjezdový cestovní ruch ....................................................................................................... 17 1.1.3 Zážitkový cestovní ruch ........................................................................................................ 17 1.1.4 Produkt cestovního ruchu .................................................................................................... 20 1.2 Zážitková gastronomie ................................................................................................................ 21 1.3 Základní informace o Čínské lidové republice ............................................................................. 23 2 Analytická část .................................................................................................................................... 25 2.1 Ekonomika ................................................................................................................................... 25 2.2 Čínští turisté ................................................................................................................................ 26 2.3 Čínská kultura .............................................................................................................................. 28 2.4 Příjezdový cestovní ruch České republiky ................................................................................... 30 2.5 Výjezdový cestovní ruch Číny ...................................................................................................... 32 2.6 Základní podmínky pro čínské tour operátory stanovené ČLR ................................................... 33 2.7 Příjezdové podmínky České republiky pro občany Čínské lidové republiky................................ 34 2.8 Příjezd turistů z Čínské lidové republiky ...................................................................................... 35 2.9 Čínské cestovní kanceláře ........................................................................................................... 38 2.10 Analýza incomingových cestovních kanceláří Ctrip a CAISSA.................................................... 40 2.11 Řízený rozhovor ......................................................................................................................... 44 3 Návrhová část ..................................................................................................................................... 48 3.1 Domácí zabíjačka ......................................................................................................................... 48 3.2 Průběh české zabíjačky: ............................................................................................................... 49 3.2 Produkt zabíjačkové hody ........................................................................................................... 50

Seznam tabulek Tabulka č. 1: Počet hostů z ČLR

Seznam ilustrací Graf č. 1: Nejčastější požadavky čínských turistů Graf č. 2: Počet hostů z ČLR

Úvod

Tématem bakalářské práce je Analýza vybraných incomingových cestovních kanceláří a tvorba produktu spojeného s českou gastronomií. Klíčovým důvodem výběru tohoto tématu pro autorku představovala kombinace poznání kultury turistů a tvorba nového produktu v oblasti gastronomie. Čínské incomingové cestovní kanceláře byly vybrány na základě stoupajícího zájmu turistů z Čínské lidové republiky o návštěvu České republiky a zájem autorky o naučení se o nové kultuře. Zámek Dětenice byl pro bakalářskou práci zvolen díky vyhovující lokalitě, dobré dostupnosti a blízkosti dalšímu bodu programu, kterým je návštěva hotelu Chateau Mcely, produkujícím vlastní, zcela přírodní kosmetiku. Bakalářská práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola je zaměřena na obecné informace o pojmech souvisejících s bakalářskou prací, tedy o příjezdovém cestovním ruchu, o zážitkovém cestovním ruchu, jsou zde uvedeny také informace o zážitkové gastronomii, produktu cestovního ruchu a obsahuje základní informace o Čínské lidové republice a její geografii. V této kapitole je také popsána nabídka cestovního ruchu, jak je definována, dělena a jaké jsou její charakteristické znaky. Druhá kapitola se zabývá rozšířením informací o Čínské lidové republice, zvláště ekonomikou, kulturními zvyklostmi, které souvisí se základními duchovními pilíři taoismus, buddhismus a konfuciánství. Jsou zde poskytnuty informace o profilu čínských turistů, jak je k nim radno přistupovat, co je od nich potřeba očekávat. Následují informace o základních podmínkách pro čínské tour operátory, které jsou stanoveny Čínskou lidovou republikou a příjezdových podmínkách České republiky pro občany Čínské lidové republiky, poznatky z telefonických rozhovorů s bývalým velvyslancem České republiky v Číně Ing. Liborem Sečkou a panem Františkem Charvátem, obchodníkem již patnáct let žijícím v Číně, zabývajícím se mimo jiné i příjezdem turistů z Čínské lidové republiky. Tato kapitola se také zabývá stoupajícím počtem turistů přijíždějících z Čínské lidové republiky a co to znamená pro Českou republiku. Další část této kapitoly je zaměřena na čínské cestovní kanceláře obecně, Národní správu pro cestovní ruch Čínské lidové republiky, čím se zabývá a jaké jsou její odpovědnosti. Následuje analýza dvou autorkou zvolených 9

cestovních kanceláří, přivážející turisty do České republiky, kterými jsou Ctrip International Ltd. a Beiiing CAISSA International Travel Service Co., Ltd. Tato část je zaměřena na informace o nich a jejich zájezdy do České republiky. Posledním bodem analytické části je řízený rozhovor s generálním ředitelem Česko-čínské obchodní komory, následován závěrem z něj pro autorku plynoucím. Z analýzy incomingových cestovních kanceláří Ctrip International Ltd. a Beijing CAISSA International Travel Service Co., Ltd. budou vyvozeny závěry, v jaké fázi příjezdů jsou kanceláře nyní a jaké jsou prognózy do budoucnosti. Třetí kapitola je poslední kapitolou a zabývá se vlastním návrhem autorky. Tímto návrhem je produkt cestovního ruchu spojen s českou gastronomií. Autorka tento produkt spojila s několika dalšími atraktivitami, jako je barokní zámek Dětenice a hotel Chateau Mcely, který by pro čínské turisty mohl být zajímavým díky své vlastní přírodní kosmetice. Autorka navštívila jak zámek Dětenice, tak i Chateau Mcely, za účelem získání informací o jimi nabízených službách a jejich flexibilitě k úpravě programů pro klientelu z Čínské lidové republiky. Hlavním bodem programu je ochutnávka českých tradičních zabijačkových výrobků. Nechybí zde ani údaje o zabíjačce a legislativě k ní se vázající. V této kapitole je popsán i průběh zabíjačky, který sice turisté kvůli českým zákonům nebudou schopni vidět, bude jim však popsán. Nachází se zde popis a průběh zabíjačkových hodů v nové formě – upravené dle zvyklostí čínských strávníků. Nechybí ani základní informace o Chateau Mcely a jeho nabídce pro čínské turisty, zmíněné výše v úvodu. Návrhová část je ukončena přiloženým programem dne a jeho oceněním jak v českých korunách, tak i čínských juanech.

Hypotéza: „Čínskou klientelu bude produkt zabíjačkové hody zajímat pod podmínkou, že bude přizpůsoben jejich zvyklostem.“

Cílem této práce je vyjít vstříc zájmům stále zvětšující se skupině přijíždějících čínských turistů a vytvoření návrhu produktu, který by je zaujal. Produkt by měl na zákazníky zapůsobit a zanechat v nich dojem, že zakusili typické a originální prostředí naší země. Tímto produktem jsou tradiční české zabíjačkové hody, 10

upraveny pro čínské strávníky. Hody by se nekonaly v Praze, což naplňuje další cíl, který je zdravý pro ekonomiku České republiky. A to nabídnout turistům co nejvíce aktivit mimo Prahu. Potvrzení/vyvrácení hypotézy bude vyřčeno na základě řízeného rozhovoru s Jiřím Schramlem, předsedou Česko-čínské obchodní komory, a rešerše odborné literatury použité k vypracování práce, především z knihy sinologa Víta Vojty a publikace Asociace hotelů a restaurací s názvem „Specifika čínské klientely v hotelech a restaurací v České republice“. Za metodiku bakalářské práce autorka zvolila analýzu primárních dat, kde využívá rešerši příslušné literatury a dotazování ve formě řízených rozhovorů a telefonických rozhovorů. Rozhovory s

ředitelem Česko-čínské obchodní komory Jiřím

Schramlem, bývalým velvyslancem České republiky v Číně Ing. Liborem Sečkou a úspěšným obchodníkem snažícím se o větší návštěvnost České republiky právě čínskými turisty, které představovaly hlavní zdroje informací o čínských turistech, příjezdech z Čínské lidové republiky a jejich podmínkách, výjezdových podmínkách pro čínské turisty a příjezdových podmínkách stanovených orgány České republiky. Tito lidé představují odborníky s dlouholetou profesionální praxí, získané informace tak nejsou subjektivní. Dále je v bakalářské práci využívána metodika pozorování, které bylo cílevědomé a systematicky zaměřené na sledování příjezdů a požadovaných služeb turisty z Čínské lidové republiky a následná deskripce těchto dat. V práci je využívána také analýza sekundárních dat, které představují statistiky, internetové zdroje a knižní publikace. Návaznosti na tematické zaměření bakalářské práce, převažují nad knižními zdroji internetové zdroje. Je to z důvodu nerealizovatelnosti nalezení potřebných informací v knižních publikacích.

11

1. Teoretická část

1.1. Cestovní ruch

Nejprve je nutné vymezit základní pojmy vázané na problematiku cestovního ruchu, které v této práci budou používány. Žijeme v období globalizace, se kterou je úzce spjat i cestovní ruch. Ten je dnes již nedílnou součástí života společnosti a je jedním z nejrychleji rostoucích sektorů ve světě. Cestovní ruch je definován různými organizacemi i způsoby, z každé ale vyplývá v podstatě totéž. V odborné literatuře je možné narazit na jeho synonymum francouzského původu, a tím je turismus. V této práci budou používána obě slova. První definice cestovního ruchu je podle UNWTO (United Nations World Tourism Organization – Světová organizace cestovního ruchu): Cestovní ruch je činnost osob cestujících do míst a pobývajících v místech mimo své obvyklé prostředí po dobu kratší než jeden ucelený rok, za účelem trávení volného času a služebních cest (osoba nesmí být odměňována ze zdrojů navštíveného místa). (Charakteristika a význam cestovního ruchu v Česku. [online].[cit. 2016-04-02]) Jako druhá je uvedena definice Světové organizace cestovní ho ruchu, která zní „Činnost osoby cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běžné životní prostředí a to na dobu kratší než je stanovena, přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě.“ (World Tourism Organization, 1991, s. 10). Přechodnou dobou je myšlen u zahraničního cestovního ruchu jeden rok, u domácího turismu je to šest měsíců. Výdělečná činnost nesmí být založena na žádném pracovním poměru – jak na trvalém, tak přechodném. Jak napsala inženýrka Marie Vitáková již v roce 2007 pro ministerstvo místního rozvoje: „Cestovní ruch, dnes právem často označovaný přímo za turistický průmysl, tvoří rovněž nesmírně široký komplex činností a podílí se na něm celá řada subjektů. 12

Cílem tohoto oboru je umožnit, organizovat a zpříjemnit občanům cestování, ať již rekreační či poznávací. Tak jako v památkové péči vlastník památky, je v cestovním ruchu hlavním subjektem cestující občan. K uspokojení jeho přání a potřeb se postupně vytvořila celá široká škála profesí a profesionálních, na legitimní zisk orientovaných podnikatelských subjektů. Jde především o cestovní kanceláře a cestovní agentury, informační kanceláře a střediska, různá ubytovací zařízení (hotely, motely, horské chaty, kempy, veřejná tábořiště, ubytování v soukromí apod.), různá stravovací zařízení, zábavní zařízení, síť letecké, železniční i autobusové dopravy, služby individuální automobilové dopravě, sportovněrekreační zařízení apod., tedy vše, co tvoří tzv. infrastrukturu cestovního ruchu. Na jeho sféře však šířeji participuje i nepřeberná řada dalších subjektů, od producentů potravin až po peněžní ústavy či vydavatele a nakladatele publikací. Šíře oboru cestovního ruchu tak ve svých ekonomických souvislostech přináší značný multiplikační efekt.“ (Využití kulturních a přírodních památek pro cestovní ruch. [online]. [cit. 2016-04-02]) S první klasifikací cestovního ruchu se můžeme setkat u Paula Berneckera, podle kterého se cestovní ruch dělí na formy a druhy. Formy cestovního ruchu určuje dle vnějších faktorů, druhy na základě motivace návštěvníků. (Linderová, 2013) V knize Ivicy Linderové „Cestovní ruch: základy a právní úprava“ je uvedeno: „Klasifikace cestovního ruchu představuje vymezení a charakterizování jednotlivých typů cestovního ruchu.“ [Linderová, 2013, s. 33] Návštěvník -

V mezinárodním cestovním ruchu je dle doc. Palatkové a Ing. Zichové „osoba cestující do jiné země, než v které je trvale usídlena, na dobu nepřekračující jeden rok, přičemž hlavní účel cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštívené zemi.

-

V domácím turismu je charakterizován jako „osoba, která je trvale usídlena v dané zemi a cestuje na jiné místo v zemi mimo své běžné prostředí na dobu kratší než šest měsíců, přičemž hlavní účel cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě.

13

Turista -

V mezinárodním turismu je doc. Palatkovou a Ing. Zichovou popsán jako „osoba, která je trvale usídlena v dané zemi a cestuje na jiné místo v zemi mimo své běžné prostředí na dobu kratší než šest měsíců, přičemž hlavní účel cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě.

-

V domácím cestovním ruchu se chápe jako „osoba, která cestuje do jiného místa odlišného od jejího běžného prostředí (ale ve své zemi), na dobu zahrnující alespoň jedno přenocování, ale ne na dobu delší šesti měsíců, přičemž hlavní účel cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě“.

-

Jednodenní návštěvník v mezinárodním turismu je v knize Ekonomika turismu popisován jako „osoba, která cestuje do jiné země, než v níž je trvale usídlena a mimo své obvyklé prostředí, aniž v dané zemi přenocuje, přičemž hlavní účel cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě“.

-

Jednodenní návštěvník v domácím turismu je popsán jako „osoba, která cestuje do místa odlišného od místa jejího běžného prostředí (ale ve své zemi), aniž v navštíveném místě přenocuje, přičemž hlavní účel cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštívené zemi“.

1.1.1 Nabídka cestovního ruchu „Nabídka v turismu je definována jako souhrn zboží a služeb, které se snaží prodávající realizovat na trhu turismu, tedy „souhrnem atraktivit, služeb, hmotných statků a užitečných efektů, které jsou v určitém místě a čase k dispozici pro uspokojení potřeb účastníků cestovního ruchu a které prodávající chtějí na trhu cestovního

ruchu

realizovat.“

Nabídku

leze

chápat

v

rovině

komoditní

(např. Ubytovací služby, dopravní služby), firemní nabídka (např. Nabídka cestovních kanceláří, nabídka konkrétní letecké společnosti) či nabídka destinace na kontinentální, národní, regionální či místní úrovni (např. Nabídka destinace Česká republika). Z hlediska složení nabídky lze vymezit primární nabídku a sekundární nabídku.“(Palatková, Zichová, 2011, s. 127-128) 14

Specifické rysy nabídky v cestovním ruchu: 

různorodost a mnohostrannost nabídky



charakter a kvalita prostoru a atraktivit



vybavenost míst zařízeními



charakter a struktura služeb



různorodost a mnohočetnost producentů



vysoká míra komplexnosti



malá pružnost, vázanost na místo a čas



sezónnost

Specifické rysy v nabídce služeb: 

nelze je produkovat do zásoby



nutnost vysoké pohotovosti nabídky k výkonům



silný vliv lidského faktoru



význam programového zaměření

Charakteristické znaky nabídky, které určují podmínky pro podnikání v cestovním ruchu: 

nelze podnikat kdekoliv



nutno znát okolní prostředí



zhodnocení atraktivit místa, kde subjekt působí



zhodnocení potenciálu místa vzhledem k atraktivitám



nutno znát a sledovat vnější vlivy



závislost na přírodních podmínkách



závislost na hospodářských, politických, společenských jevech a událostech



nutno respektovat sezónnost a nerovnoměrnost rozložení poptávky



výkyvy v úrovni poptávky po službách cestovního ruchu během roku



vliv klimatických podmínek



vliv legislativního rozložení volného času



vyžaduje vysokou pohotovost podnikatelů



aktivní podnikatelský přístup k mimosezónnímu období

15

Primární nabídka cestovního ruchu Primární nabídka je dominantní složkou nabídky cestovního ruchu. A to proto, že je cílem účasti na turismu a z pohledu turismu uspokojuje primární potřeby. Je dělena do čtyř skupin: 

Kulturně – historické atraktivity (hrady, zámky, města, galerie, muzea)



Přírodní atraktivity (hory, moře, vodní toky, pouště, příroda apod.)



Organizované atraktivity (festivaly, soutěže, výstavy, veletrhy, konference atd.)



Sociální (etnika, folklór, zvyky a tradice, způsob života, gastronomie apod.)

Sekundární nabídka cestovního ruchu Sekundární nabídkou se rozumí vybavenost dané destinace cestovního ruchu, která uspokojuje potřeby realizační, vyplývající z jejich pobytu mimo jejich obvyklé prostředí. Těmito potřebami se rozumí služby, které destinace potřebuje k realizaci pobytu účastníků cestovního ruchu. Vybavenost destinace se dále dělí na infrastrukturu a suprastrukturu. 

Infrastruktura - veřejná doprava, parkovací plochy, odpočívadla, vodovody a kanalizace, osvětlení, telekomunikace, odvozy odpadů apod.



Suprastruktura - služby, které mohou být využívány nejen turisty, ale i rezidenty:

-

sektor ubytovacích služeb, který se dále člení na komerční (hotely, penziony, kempy, chaty) a nekomerční (ubytování u příbuzných a známých)

-

sektor stravovacích služeb (restaurace, bary, vinárny, kavárny)

-

služby bankovní, směnárenské, sportovně-rekreační, kulturně-společenské, zdravotnické, kadeřnické a kosmetické, pojišťovací informační atd.

Primární a sekundární nabídka se střetávají v určitém místě a čase na trhu cestovního ruchu. (Palatková, Zichová, 2011)

16

1.1.2 Příjezdový cestovní ruch Existuje několik druhů cestovního ruchu, Czech Tourism je dělí dle různých kritérií - dle místa realizace (domácí a zahraniční), délky pobytu (krátkodobý a

dlouhodobý),

způsobu

zabezpečení

(organizovaný

a

neorganizovaný),

dle způsobu účasti a formy nákladů na účast (volný a vázaný) a dle vztahu k platební bilanci, kam patří výjezdový a příjezdový cestovní ruch, kterým se tato práce zabývá. Incomingový cestovní ruch se váže na aktivity spojené s příjezdem občanů ze zahraničí do dané země, v případě této práce tedy do České republiky. (Czech Tourism, Charakteristika a význam cestovního ruchu v Česku. [online]. [cit. 201604-02]) Dle doc. Palatkové a Ing. Zichové incomingový příjezdový ruch (tzv. aktivní) „zahrnuje příjezdy zahraničních návštěvníků, jejichž výdaje na produkty turismu znamenají příliv devizových prostředků a aktivně (kladně) ovlivňují platební bilanci. Tento typ turismu má na platební bilanci stejný dopad jako export zboží a služeb, proto také někdy bývá nazýván neviditelný/skrytý export.“ (Palatková, Zichová, 2011, s. 21) 1.1.3 Zážitkový cestovní ruch „Zážitek označuje obsah vědomí, který má z hlediska abstrakce buď povahu psychického stavu (např. emoce, cit) nebo povahu předmětu (např. vnímání, myšlení, pamětní reprodukce věcí nebo dějů). Zážitky, které mají (resp. prožívání, které má) modality poznávacích procesů (např. vnímání, představy, myšlení), emocí a snah (prožívané motivační procesy, např. potřeby), tvoří v evropské tradici primární předmět psychologie.“ (Definice zážitku [online]. [cit. 2016-04-02]) Vnímání zážitků je velice subjektivní, proto ani není možné, aby byl každý zážitek vnímán každým člověkem ze skupiny stejně a není tedy reálné očekávat jednotnou reakci na něj. „Zážitkový cestovní ruch je multi-senzorický, pozitivní a zevrubný (obsáhlý) emotivní zážitek, který může v příjemci zážitku vyvolat osobní pocit proměny.“ (Sanna Tarssanen: Handbook for Experience Tourism Agents. 2005, s. 8)

17

Zážitkový cestovní ruch je od ostatních druhů cestovního ruchu odlišen tím, že se u něj vyvolávají zážitky cíleně tak, aby působil na všechny úrovně vnímání zážitků účastníků. Tarssanen a Kylänen (2005) představili model trojúhelníku zážitku. Tento model prezentuje zážitek z produktů cestovního ruchu ze dvou pohledů:

1) Z pohledu určitých částí výrobku/služby 2) Z vlastního zážitku zákazníků Model trojúhelník zážitku má šest témat, kterými jsou individualita, autentičnost, příběh, více smyslové vnímání produktu, kontrast a interakce mezi průvodcem a účastníkem. -

Individualita prezentuje vlastní nadřazenost a jedinečnost produktu, což napovídá tomu, že neexistuje jiný identický výrobek.

-

Autenticita zážitků se týká věrohodnosti nabízeného produktu nebo služby. Ty by měly být založeny na kultuře nebo historii, aby turisté cítili legitimitu tohoto zážitku.

-

Příběh je úzce spjat s autenticitou. Spojuje všechna ostatní témata zážitku a dává jim smysl a význam. Příběh je vodítkem zážitku a důvodem pro zákazníka k jeho koupi.

-

Více smyslové vnímání produktu znamená schopnost produktu být vnímán co nejvíce smysly najednou.

-

Kontrast se vztahuje k rozdílu z pohledu klienta. Zážitek musí být odlišný od každodenní rutiny zákazníka.

-

Interakce představuje vztah mezi zákazníkem, průvodcem a ostatními účastníky. (Tarssanen a Kylänen, 2005)

Mezi úrovně vnímání patří úrovně motivační, fyzická, rozumová, emoční a mentální, na kterou je nejtěžší zapůsobit, protože u něj jde o vyvolání osobního pocitu proměny. Nejdůležitější je seznámení turistů z danou atraktivitou a jejich zapojení prvních třech úrovní vnímání, tedy fyzickou, motivační a rozumovou úroveň. Poté si mohou zážitek sami vyzkoušet, včetně prezentování a popsání toho, co právě zažil. Díky tomu může dojít k osobní proměně a ke změně pohledu na prezentovanou aktivitu. (Zážitkový cestovní ruch, 2008. [online]. [cit. 2016-03-29]) 18

Základní úrovní trojúhelníku je úroveň motivační, která popisuje vzbuzení zájmu zákazníka o daný zážitek. Ten se do povědomí dostává pomocí marketingu. Po motivační úrovni následuje úroveň fyzická. U ní zákazník vnímá produkt za použití svých smyslů. Třetí úroveň je rozumová. Při ní si zákazník tvoří na produkt vlastní názor – jestli je s ním spokojen či nikoliv. Na emocionální úrovni zákazník daný zážitek prožívá a zjišťuje, zda je jeho emoce pozitivní či negativní. Na mentální úrovni, u které, jak už je zmíněno výše, může dojít k osobní proměně. (Zážitkový cestovní ruch, 2008. [online]. [cit. 2016-03-29]) Zájem o zážitkový cestovní ruch vzrůstá exponenciálně po celém světě. Turisté se snaží zažít v destinacích něco vzácného, jedinečného a nesrovnatelného, což umožňuje managementu destinací na trhu přicházet s novými nápady pro jeho rozvoj. Jak je zmíněno výše, cestovní ruch je jedním z nejrychleji rostoucích sektorů a zážitkový cestovní ruch je jedním z jeho nejrychleji rostoucích kategorií. Stále více zemí v různých fázích ekonomického rozvoje začalo využívat rozvoje zážitkového cestovního ruchu, neboť si uvědomují své ekologické, kulturní a ekonomické hodnoty. Adventure Travel Trade Association (ATTA) definuje zážitkový cestovní ruch jako cestu, která zahrnuje alespoň dva z těchto tří prvků: 1) fyzickou aktivitu, 2) přírodní prostředí 3) a pohlcující kulturní zážitek. Zážitkový turismus může být domácí nebo zahraniční a stejně jako všechny cesty, musí obsahovat přenocování a jeho délka nesmí přesahovat jeden rok. Zážitkový turismus může být definován také tím, že to není masový cestovní ruch. Ten zahrnuje prázdninové balíčky, zájezdy do městských center, které ukazují jen kultovní atrakce, dále to mohou být zájezdy do zábavních parků jako je Disneyland, nebo také zájezdy do kasinových středisek, které jsou k nalezení v Las Vegas nebo Nevadě. Masový turismus zahrnuje malé kulturní vzdělání, často v místě, kde turisté využívají „tří S – Sun, Sand a Sea“, tedy slunce, písku a moře. Rozdíly mezi zážitkovým cestovním ruchem a masovým turismem jsou jasné. Rozdíly mezi zážitkovým cestovním ruchem a dalšími druhy CR jsou však někdy nejednoznačné, dokonce se mohou prolínat. Níže jsou uvedeny definice vybraných 19

populárních druhů cestovního ruchu, které z části sdílí charakteristiku se zážitkovým cestovním ruchem, především tedy minimalizaci negativních dopadů a růst výhod v dané destinaci: Udržitelný cestovní ruch je cestovní ruch, který bere plně v úvahu stávající a budoucí hospodářské, sociální a environmentální dopady na danou destinaci. Dále řeší potřeby návštěvníků i místních Odpovědný cestovní ruch je cestovní ruch vytvářející lepší místa k životu rezidentů i návštěvníků. Tento druh cestovního ruchu může probíhat v jakémkoliv prostředí, proto jeho politiku převzalo mnoho měst, mezi nimi i Kapské město. Posledním zmíněným je Ekoturismus. Ten je definován Mezinárodní ekoturistickou společností (The International Ecotourism Society, TIES) jako „zodpovědná forma turismu do přírodních areálů, která chrání životní prostředí a udržuje prosperitu místních obyvatel. Zisky z ekoturismu zůstávají místním lidem a slouží k ochraně a zachování tradic, ochraně přírodního prostředí a udržování sociálních, kulturních a náboženských hodnot.“ (Artslexikon. [online]. [cit. 2016-04-02])

1.1.4 Produkt cestovního ruchu „Produktem rozumíme fyzický produkt se svými základními i nadstavbovými užitnými vlastnostmi nebo službu s její podrobnou specifikací.“(Tvorba destinačních produktů cestovního ruchu. [online]. [cit. 2016-04-02]) V knize Ekonomika turismu je produkt cestovního ruchu popsán následujícím způsobem: „Produkt turismu je velmi obtížně definovatelný pojem, u kterého dosud neexistuje ustálená a všeobecně přijímaná definice. Z pohledu ekonomické teorie je produktem cokoliv, co má svého vlastníka a může být realizováno na trhu, tedy směněno za určitý peněžní ekvivalent. Z pohledu jednotlivého podnikatelského subjektu turismu může být produkt chápán jako služba nebo komplex služeb, kterou je schopen zabezpečit s využitím vlastních zdrojů. Z pohledu destinace jako celku se jedná o komplexní řetězec služeb, eventuálně výrobků jednotlivých poskytovatelů (nejen z privátní, ale také veřejné sféry), navázaných na atraktivity destinace a její suprastrukturu a infrastrukturu. Nejšířeji je produkt chápán z hlediska samotného návštěvníka, který ho vnímá jako komplexní zážitek od chvíle, 20

kdy opustí své obvyklé prostředí (částečně i před tímto okamžikem – možnost rezervace) do doby svého návratu (i po návratu – vyvolání fotografií, dodatečné benefity apod.). Produkt turismu je tedy souhrnem jednotlivých výše popsaných komponentů nabídky. Kromě toho je však produkt dotvářen, resp. kvalita produktu z pohledu vnímání návštěvníka je závislá i na nehmotných/neuchopitelných prvcích, jako je image destinace, genius loci daného místa, přátelskost a pohostinnost rezidentů, bezpečnost apod. Složitost definování produktu turismu je v množství možných kombinací jednotlivých prvků nabídky, které mohou mít podobu volných i vzácných statků, statků soukromých, veřejných či smíšených.“ (Palatková, Zichová, 2013, s. 63) „V posledních desetiletích došlo ke značnému vývoji v oblasti tvorby produktu jednak vlivem konkurence, jednak změnou požadavků ze strany poptávky. V počátcích rozvoje novodobého turismu bylo preferováno příhodné přírodní prostředí s možností ubytování, později byl kladen důraz na kvalitu a pohodlí a ještě později byla k základním službám dotvářena určitá tzv. programová náplň; ze strany poptávky tak přicházel požadavek komplexního zážitku. Bylo by však mylné domnívat se, že reakcí na tyto požadavky mohou být pouze nabídky typu allinclusive. V současné době, kdy zejména vlivem informačních technologií, rostoucích zkušeností a vysoce individualizovaných potřeb dochází k odklonu od masového turismu ve prospěch turismu individuálního, je mnohem důležitější vytváření regionálních nebo tematických kompaktních zážitkových produktů, které je možné pružně modifikovat a poskytovat dle konkrétních požadavků návštěvníků. To ve své podstatě znamená vytvoření řetězce služeb propojených shodným motivem, eventuálně příběhem a bezproblémovým průběhem.“ (Palatková Zichová, 2011, s. 64) 1.2 Zážitková gastronomie Dle paní Haliny Kotíkové je gastronomický, neboli kulinářský cestovní ruch takovou formou turismu, „u které je hlavním motivem gastronomie a kulinářské zážitky. Může se jednat o účast na specializovaných gastronomických akcích nebo o zážitky spojené

s

konzumací,

s

přípravou

a

prezentací

jídla,

seznámení

se s gastronomickými tradicemi v dané destinaci.“ (Kotíková, 2013, s. 39) Obecně jde tedy o to, jakým způsobem jsou pokrmy připraveny i konzumovány. Jak je uvedeno v knize Turismus a veřejná zpráva, účastníci cestovního ruchu touží 21

po ojedinělém zážitku jiného způsobu života. V knize Ing. Tittelbachová dále uvádí, že je radno využít pro vytvoření produktu destinace místní produkty, do kterých se řadí místní speciality a gastronomie. Tímto způsobem se produkt může stát konkurenceschopným. (Tittelbachová, 2011) Ing. Kotíková Ph.D. ve své knize dále doplňuje, že „je velkou chybou chápat gastronomický cestovní ruch pouze jako „gurmetský“ cestovní ruch. Nejedná se o cestování do prvotřídních exkluzivních restaurací, ale o návštěvu jakéhokoliv stravovacího zařízení (například i nákup u stánku), která přináší nezapomenutelný a unikátní zážitek. Na druhé straně nelze kulinářský cestovní ruch zaměňovat s agroturistikou a se stravováním na farmách. Agroturistika je součástí venkovského cestovního ruchu, kdežto kulinářský cestovní ruch je považován za součást kulturního cestovního ruchu a obsahuje daleko širší počet aktivit.“ (Kotíková, 2013, s. 39) „V cestovním ruchu pod pojmem „sektor gastronomie“ rozumíme zařízení poskytující stravovací služby.“ (Kotíková, 2013, s. 38). Nejčastějším cílem gastronomického cestovního ruchu jsou stravovací zařízení. V knize jsou rozděleny do čtyř kategorií, a to na gurmetské, historické, tradiční a zážitkové, navzájem se však prolínají. -

Gurmetskými stravovacími zařízeními jsou myšleny především luxusní restaurace

nabízející

exkluzivní

služby.

Mohou

to

být

restaurace

s Michelinskou hvězdou, nebo podniky, které se umístily na prvních příčkách žebříčku nejlepších restaurací. Špičkové kvalitě odpovídá i vysoká cenová úroveň. -

Historické podniky s dlouhou historií. Jejich USP (Unique Selling Product) jsou většinou vlastní nezaměnitelné recepty, nebo fakt, že se v nich konala významná historická setkání.

-

Tradiční gastronomická zařízení jsou založena na vlastní autenticitě a místních receptech, podle kterých se tradiční jídla vaří.

-

Zážitkové restaurace jsou výjimečné svým interiérem, umístěním, nebo způsobem přípravy a servírováním pokrmů. (Kotíková, 2013)

22

1.3 Základní informace o Čínské lidové republice Tento východoasijský stát hraničící s Východočínským mořem, Korejským zálivem, Žlutým a Jihočínským mořem, ležící mezi Severní Koreou a Vietnamem, je s 9,326,410 metry čtverečními největším státem Asijského kontinentu a čtvrtým největším státem vůbec. Pro srovnání je jen o něco málo menší než Spojené státy americké. Je to také nejlidnatější stát světa, jehož populace narůstá každý rok o 14 milionů obyvatel. V současné době ji obývá asi 1,4 miliardy lidí. Čínská lidová republika je komunistický stát, v jehož čele sedí prezident Si Ťin-pching (od 16. března 2013) a více prezident LI Yuanchao (od 14. března 2013), kteří jsou nepřímo voleni na pět let Všečínským shromážděním lidových zástupců (VSLZ). Premiér je navržen prezidentem a musí být schválen VSLZ. Premiérem je od 16. března 2013 LI Keqiang. „Systém lidových shromáždění je tak základem čínského politického systému.  Poslanci lidových shromáždění na příslušných úrovních jsou voleni a za svou činnost nesou zodpovědnost voličům, kteří vůči nim mají právo kontroly. Reprezentují příslušně široké spektrum voličského okruhu, takže jsou mezi nimi zástupci všech národností, profesí, regionů, společenských tříd a vrstev. Protože pocházejí z lidu, udržují úzké vztahy se svým voličským zázemím a přihlížejí k názorům a požadavkům lidí. Při zasedáních lidových shromáždění a rozhodování o závažných záležitostech mohou tak tlumočit jejich stanoviska a přijaté závěry pak realizovat. Tímto způsobem je zajištěno prezentování veřejného mínění a podnětů obyvatel, kteří tak zároveň prostřednictvím lidových shromáždění realizují právo ovlivňovat politické, ekonomické a sociální záležitosti. Všečínské shromáždění lidových zástupců (VSLZ) je nejvyšším orgánem státní moci. Má moc zákonodárnou, přijímá rozhodnutí o důležitých otázkách života země. Vybírá a volí vedoucí činitele nejvyšších státních orgánů, tj. členy Stálého výboru VSLZ, prezidenta a viceprezidenta republiky, předsedu a členy Státní rady, volí předsedu Ústřední vojenské komise a rozhoduje o výběru ostatních členů komise, volí prezidenta nejvyššího lidového soudu a generálního prokurátora Nejvyšší lidové prokuratury. 

VSLZ je voleno na pět let a zasedá jednou v roce. Mezi

zasedáními vykonává jeho funkce Stálý výbor VSLZ, který má 133 členů v čele s předsedou, místopředsedy a generálním tajemníkem. Současným předsedou VSLZ je Li Pcheng.“ (Politický systém Číny. [online]. [cit. 2016-04-02]) 23

Geografie Jeho suchozemská hranice činí délku 22 457 km a spolu s Ruskem má nejvíce sousedních států. Těmi jsou Afghánistán, Bhútán, Barma, Indie, Kazachstán, Severní Korea, Kyrgyzstán, Laos, Mongolsko, Nepál, Pákistán, Rusko, Tádžikistán a Vietnam. Jižní Korea, Japonsko, Čínská republiku na Tchaj-wanu, Filipíny, Bruneje, Malajsie a Indonésie jsou od Číny odděleny mořem. Čínská lidová republika má vícestupňový systém. Na nejvyšší úroveň jsou postaveny provincie, takzvané šengy, kterých Čína kontroluje 22. Jsou jimi Hebei, Shanxi, Liaoning, Jilin, Heilongjiang, Shaanxi, Gansu, Qinghai, Shandonong, Jiangsu, Zhejiang, Anhui, Jiangxi, Fujian, Henan, Hubei, Hunan, Guangdong, Sichuan, Guizhou, Yunnana a Hainan. Dále Číně patří pět autonomních oblastí (Vnitřní Mongosko, Ningxia, Xinjiang, Guangxi, Tibet), čtyři municipality, jimiž jsou samosprávná města Beijing (Peking – hlavní město Číny), Šanghaj, Tianjin, Chongqing, a dále dvě zvláštní administrativní oblasti Hong Kong a Macao, které mají vlastní vlády, právní systémy a ústavní dokumenty. Vládě Číny ale podléhají v otázkách zahraniční politiky a obrany. Mezi nejvíce obydlené městské části patří Šanghaj se 23,741 miliony obyvatel, hlavní město Peking, kde žije 20,284 milionů obyvatel, Čongqing se 13,332 miliony obyvatel, Guangdong, ve kterém žije 12,458 milionů obyvatel, Tianjin s 11,210 miliony obyvatel a Shenzen, který obývá 10,749 milionů lidí. (CIA, The World Factbook. [online]. [cit. 2016-04-02])

24

2 Analytická část

2.1 Ekonomika Od konce sedmdesátých let minulého století se Čína změnila z uzavřeného centrálně řízeného systému k více tržně orientovanému, který dnes hraje významnou celosvětovou roli. V roce 2010 se Čína stala nejvyšším světovým vývozcem. Reformy začaly s utlumováním kolektivizace zemědělství a rozšířila se o postupnou liberalizaci cen, fiskální decentralizaci, zvýšení autonomie státních podniků, růst soukromého sektoru, vývoj akciových trhů a moderní bankovní systém a větší otevřenost vůči zahraničnímu obchodu a investicím. V posledních letech Čína obnovila svou podporu státních podniků v odvětvích považovaných za důležité pro ekonomické zabezpečení, chtějí podpořit globálně konkurenceschopná odvětví. Restrukturalizace ekonomiky a z toho plynoucí zvýšení efektivity přispěly k více než desetinásobnému zvýšení HDP od roku 1978. Bylo to měřeno na paritě kupní síly, která vyrovnává cenové rozdíly a Čína se v roce 2015 stala největší ekonomikou světa. V roce 2014 překonala i ekonomiku Spojených států amerických, poprvé v novodobé historii. Příjem Číny na jednoho obyvatele je ale pořád pod světovým průměrem. V roce 2015 průměrný příjem obyvatel vzrostl z 28 844 CNY na 31 195 čínských juanů (114 860 Kč), což je historické maximum. (China disposable income. [online]. [cit. 2016-03-25]). Předpoklad je, že dnes mají více peněz na další výdaje, k nimž samozřejmě patří i cestování. V průběhu následujících dvaceti let se od Číňanů očekává stěhování z venkovských oblastí do městských, a to až u více než tří set milionů lidí, což by v takovém tempu a míře migrace bylo historicky neslýchané. Průzkum proveden poradci McKinseyem a spol. indikuje, že do roku 2022 bude více než tři čtvrtiny obyvatel měst Číny vydělávat mezi 60,000 a 229,000 čínských juanů. Tento městský blahobyt podpoří další růst outgoingového cestovního ruchu. Oficiální čínské statistiky cestovního ruchu ukazují, že celkový výjezd v roce 2014 činil 107 milionů lidí, který představoval téměř dvacetiprocentní nárůst od roku předcházejícího. To ale není vše. Podle Bank of America se od 174 milionů Číňanů vyjíždějících do jiných zemí do roku 2019 očekává útrata 264 miliard amerických 25

dolarů. Více než jedna třetina těchto výdajů by měla přijít od cestujících ve věku od dvaceti pěti do třiceti čtyř let. Asi nejhlavnějším faktorem přispívajícím k výjezdu čínských turistů je zmírnění vízového opatření několika zeměmi, jako jsou Spojené státy americké, Kanada, Jižní Korea a Japonsko. Podle čínského Ministerstva zahraničí mají Číňané zjednodušen příjezd do 52 zemí díky nepotřebnosti víz nebo možnosti získání víz při příjezdu do dané země. (McKinsey a spol. [online]. [cit. 2016-04-01]) Podle Chinese International Travel Monitoru (CITM) je v této době klíčovým tématem rostoucí vliv Generace Y (18 – 35 let), která rozumí moderním technologiím. Tito lidé cestují nejvíce do zahraničí a s jejich bohatstvím roste i jejich informovanost. 91 % z nich srovnává ceny na důvěryhodných stránkách k tomu určených. Počty lidí rezervující vše kolem výletů přes mobilní telefony prudce stoupají. Polovina odchozích čínských cestujících (a 61 procent cestujících Generace Y) uvedla, že se při rezervacích odkazují na své mobilní telefony. Nárůst od předchozího roku je tedy ohromný, protože v roce 2014 používalo mobilní telefon k těmto účelům jen 17 procent lidí. (Chinese International Travel Monitor. [online]. [cit. 2016-03-27]) 2.2 Čínští turisté Tato část je věnována profilu čínských turistů, jaká jsou jejich očekávání, jak s nimi jednat, co od nich očekávat a jak k nim přistupovat. Ještě před několika lety bylo chování čínských turistů považováno za nezralé. V blízké minulosti pro ně byly pořádány zájezdy, jejichž hlavním cílem bylo navštívit co nejvíc zemí za co nejméně času a peněz. Jejich představa o poznání Evropy za deset dní, za kterých stihli vidět pět zemí, je pro Evropana úsměvná. Snažili se ušetřit co nejvíce na ubytování, kdy bydleli na okrajích měst, jedli jen v čínských restauracích, a to jen z toho důvodu, aby mohli zbytek utratit za oblečení, kabelky a dárky pro své blízké. (The Grand Tour, The New Yorker. [online]. [cit. 2016-04.02]) Toto chování samozřejmě nepovzbuzovalo majitele hotelů a restaurací k tomu, aby se jim přizpůsobili a porozuměli jejich kultuře. Naštěstí se jejich zájmy mění. Průzkum Hotels.com z roku 2015 se zabýval tím, za co bohatí Číňané nejvíce platí. Nákupy oblečení, doplňků a pozorností jsou pořád na prvním místě, a to se šedesáti 26

dvěma procenty. V České republice jsou údaje následující. Nejvíce jdou na odbyt luxusní výrobky, které byly vyrobeny v Evropě, v České republice to podle tabulek Global Blue Czech republic v roce 2015 bylo ze 44,6 % oblečení a módní doplňky, ze 36,9 % hodinky a šperky, sklo nakoupilo 14,95 %. Nakupovali také elektroniku, suvenýry a dárky, parfémy, nebo kosmetiku. Dále následuje prohlížení památek (56 %) a stolování (48 %). Dvacet osm procent preferuje tematické zájezdy, jako jsou například golfové zájezdy. Dnes už mají sklon i k dovoleným delšího trvání a návštěvy více zemí. 36 % jede na šest až devět dní a třicet tři procent chce vidět alespoň dvě země za zájezd. Také jejich nároky na ubytování a jídlo se změnily. Například v srpnu 2015 stránka Airbnb.com oznámila, že počet samostatných čínských cestujících využívajících tento typ ubytování vzrostl za posledních dvanáct měsíců o 700 %, což z nich udělalo největší trh. Také hoteliéři (zejména tří, čtyř a pěti hvězdičkových hotelů) zaznamenali vzrůst nezávislých turistů. V roce 2014 se jich ubytovalo 71 procent, v roce 2015 jich přijelo 75 procent. Mezi jejich nejčastější požadavky na hotelích patří WiFi zdarma (75 %), varná konvice na pokoji, žádána třiceti jedna procenty a 21 % se dožaduje mandarínsky mluvícího personálu. (Chinese International Travel Monitor 2015 [online]. [cit. 2016-03-12])

Nejčastější požadavky čínských turistů

18%

20%

Wi-Fi zdarma

75%

Konvice Přeložené průvodce Mandarínsky mluvící personál

21%

Kreditní platba

31%

27

2.3 Čínská kultura Čínská kultura je jednou z nejstarších vůbec, vyvíjí se již více než pět tisíc let. Základními duchovními pilíři, na kterých čínské myšlení stojí, jsou taoismus, buddhismus a konfuciánství. (Klímová, Studnička, 2016) Taoismus Nejpůvodnějším čínským myšlenkovým směrem je taoismus, vycházející z domácí kosmologie a kultu předků. Byl jím také ovlivněn buddhismus, protože buddhistické texty byly do čínštiny překládány především čínskými taoisty. Jde u něj především o to, aby se člověk sladil s přírodními silami vesmíru. Nástroji taoismu jsou polarita yin a yang, teorie qi a geomantie fengshui. Jedním z důsledků taoismu je to, že Číňané mají blíže k jednání podle náhlého vnuknutí, což může být pro Evropana velice zvláštní. Dalším důsledkem je koncepce wuwei, což znamená „nejednání proti při Rozenému chodu věcí“. Tato koncepce je založena na nechání vesmíru volný průběh, protože jednání proti němu je škodlivé a marné. Odsud není daleko k taoistické magii. Číňané celkově nemají smysl na rozeznání „božích“ a „temných“ energií. Důležitým prvkem pro ně je, že daný člověk, místo nebo zjevení jsou naplněny duchem a oni se začnou klanět a daný svatý objekt uctívat. Spoléhají se na to, že jejich induktivní vnímání rozpozná, co je naplněno správnou energií zhengqi a co temnotou xieqi. (Vojta, 2011) Buddhismus Buddhismus je jedno z nejstarších náboženství, vznikl v Indii již kolem roku pět set před naším letopočtem, do Číny se ale dostával postupně z dnešního Afghánistánu a Pákistánu, naplno uznávat jej ale Číňané začali až kolem roku 500 n.l., takže asi o tisíc let později. Buddhismu trvalo velice dlouho, než do čínského myšlení plně pronikl, dnes je v něm ale pevně zakořeněn. Je základní čínskou věroukou, vyskytuje se ve více školách, převážně

mahajánového typu buddhismu.

V tradičních čínských oblastech dominuje škola Čisté země, což je největší čínská škola mahajánového buddhismu – Čistá země Jingtu. (Vojta, 2011)

28

„Ve městech i na vesnicích se stavěly chrámy a kláštery, postupně nacházející typický, zdí obehnaný obdélníkový půdorys s jižní branou a nejvyššími stavbami na severu. Hlavní haly jsou na střední ose kláštera a sedí v nich čtyři nebeští králové se sakrálními zbraněmi. Ve střední hale kláštera sedí tři Buddhové, Buddhové minulosti, budoucnosti a přítomnosti. Buddha přítomnosti je převtělením Gautamy Buddhy, je nejdůležitější, protože žijeme život jen v přítomnosti. Vždy je jen teď, v tomto okamžiku, dýcháme jen tento jediný dech. Číňané se ale nejvíce obracejí na Buddhu budoucnosti – Amitábhu. Za ním chodí s papírovými oběťmi, voňavými tyčinkami se na něj obracejí s prosbami o pomoc. Drží půsty, provádějí obřady a staví mu oltáře.“ (Vojta, 2011, s. 89) Konfuciánství Konfuciovo učení nejlépe zformovalo celou čínskou společnost. Vykresluje totiž harmonický stát po vzoru patriarchální rodiny. Definovalo principy morálky, společenské harmonie a čínského „státotvorného myšlení“. Vychází z učení mudrce Konfucia, který (jako i další mudrcové) se ve své práci téměř nevěnoval mystice, horoskopům a vesmíru, ale snažil se odhalit svět pozemského člověka a najít harmonický model společnosti. Svými morálními principy položil etický základ hodnotám čínské kultury. Cílem konfuciánství tedy bylo vštípení základních morálních hodnot žákům. Pěti stálými morálními předpisy, vystihujícími hlavní obsah konfuciánství, jsou: 

lidskost a laskavost - Ren



správnost a spravedlnost - Yi



etiketa a rituál - Li



moudrost a zralost - Zhi



důvěryhodnost a opravdovost - Xin

Tento základní hodnotový žebříček by měl být měřítkem všeho konání člověka. Dále Konfucius popsal pět hlavních vztahů ve společnosti, které prostupují celou společnost a staly se součástí hodnotového paradigmatu čínské kultury. Těmito vztahy jsou: 

vztah laskavého otce a oddaného syna

29



zdvořilost staršího bratra k pokornému mladšímu bratrovi



dobrotivý a shovívavý manžel k poslušné manželce



ohleduplný starší k uctivému mladšímu



shovívavý a laskavý vládce k loajálnímu poddanému (dnes vztah mezi nadřízeným a podřízeným)



vztah důvěry mezi přáteli

(Vojta, 2011) „Všechny vztahy vyjma pátého jsou vztahy nerovnocenné, což se prolíná do každodenního života Číňanů. Každý člověk zná své místo ve společenském žebříčku a podle toho se chová a vystupuje. Zajímavé je ovšem, že konfuciánství neupírá lidem právo na obranu, pokud cítí poškození své cti, svého společenského postavení, své lidskosti. Základním stavebním kamenem společnosti je rodina, v níž má hlavní postavení otec a posléze syn. Dodnes platí, že rodina včetně rodičů je závislá na synovi, který se o stárnoucí rodiče stará. Dcera zdaleka nedosahuje takového významu jako syn. Smyslem konfuciánství v čínské kultuře je harmonizovat zájem jedince, společnosti a státu.“ (Klímová, Studnička, 2016) 2.4 Příjezdový cestovní ruch České republiky Česká ekonomika roste rychlejším tempem, než je průměr Evropské unie. V roce 2015 byl růst ekonomiky dokonce více než dvojnásobný. (Zprávy aktuálně. [online]. [cit. 2016-04-02]) Předpoklad je, že se tím stává žádoucím místem pro investice a obchodní aktivity zahraničních investorů a zároveň přivádí zájem domácích investorů alokovat své finanční přebytky v naší republice. Jedním z odvětví tohoto zájmu je široká oblast cestovního ruchu. Podnikatelé z jiných oborů často investují své zisky do zařízení, která slouží potřebám cestovního ruchu. Například nákupy a opravy hotelů, restaurací, lyžařských areálů atd. Ve všech regionech jsou známy příklady takovýchto investic. Z mého regionu lze uvést jako příklad nákup hotelu Soláň na Valašsku a jeho následná nákladná rekonstrukce v desítkách milionů korun spoluvlastníkem firmy ROBE show lighting, s.r.o., firma HP Tronic s.r.o. nakoupila několik hotelů a lyžařských areálů na Valašsku, které rekonstruovala nákladem stovek milionů korun. Z celostátního pohledu lze uvést finanční skupinu J&T, která si vytvořila společnost podnikající v provozování sjezdovek a hotelů ve 30

Vysokých Tatrách a Krkonoších. Je zřejmé, že silní podnikatelé věří v rozvoj cestovního ruchu a v jeho stabilitu, která jim zajistí dlouhodobé zhodnocení jejich disponibilních finančních prostředků. Tento trend s sebou nese tyto přínosy: Je to zdroj kapitálu země a zvyšuje konkurenceschopnost daného území, zlepšuje se úroveň veřejných služeb. Má jednoznačný sociálně-ekonomický přínos v tvorbě nových pracovních příležitostí, čímž se zvyšuje životní úroveň obyvatel. Velmi pozitivním efektem cestovního ruchu oživení místních zvyků a tradic. K němu dochází, mnohdy sekundárně, v rámci rozšíření pestrosti programů pro přilákání klientů. Velice důležitý je také přínos environmentální. Jde u něj hlavně o povědomí jak návštěvníků, tak i rezidentů o ochraně životního prostředí a jeho udržitelnosti, a také využití historického, přírodního a kulturního potenciálu. S ním se pojí i náklady na správnou a ekologicky co nejpřijatelnější likvidaci odpadů. S rozvojem cestovního ruchu jsou samozřejmě spojeny i další náklady, jimiž jsou v první řadě náklady na infrastrukturu. Nejde jen o letiště, či silniční a železniční sítě. Patří zde zavedení kanalizace, elektriky a vodovodů. S cestovním ruchem nejsou spojeny pouze přínosy. Je zde také spousta hrozeb a rizik, které mohou při nepromyšleném či ledabylém přístupu k podnikání v cestovním ruchu danou oblast poškodit. Zejména se jedná o zneužívání přírodních zdrojů, znečišťování vody a půdy, nevážení si památek a jejich poškozování, nebo špatné zacházení s odpadem. Dále jsou to socio-kulturní změny, které nemusí být vždy pozitivní. S rostoucím přívalem turistů se bez jeho kontroly může změnit původní způsob života obyvatel v negativním smyslu, nebo se postupně vypěstovat u rezidentů iritace, která je jedním z faktorů sníženého zájmu a posléze zániku cestovního ruchu. (Cestovní ruch v ČR. [online]. [cit. 2016-03-06]) Příjezdový cestovní ruch z pochopitelných důvodů zažil největší přívaly turistů po roce 1989 a téměř každoročně se zvyšoval. Vstupem do Evropské unie v roce 2004 a otevřením Schengenského prostoru v roce 2007 se počet turistů ještě zvýšil. S příchodem euroatlantické hospodářské krize turistický ruch poklesl. Avšak v posledních letech stále roste. V prvním pololetí roku 2015 navštívilo Českou 31

republiku 12,4 miliony zahraničních návštěvníků, kteří zde utratili 94,7 mld. Kč. Za 1.-3. Čtvrtletí roku 2015 zde přijelo více zahraničních návštěvníků, než v roce předchozím, a to o 6 %. Ze zahraničních turistů k nám v nejvyšším počtu přijeli Němci (16 %), dále Slováci (8 %), Italové (6 %), Američané (6 %), Francouzi (5 %). Důvodem k návštěvě České republiky byla z 69 % dovolená, ze 14% obchodní cesta, z 12 % návštěva příbuzných. Téměř polovina návštěvníků přijela do Česka poprvé (48 %), 31 % zde jezdí alespoň jednou ročně. Nejnavštěvovanějším krajem byla za první tři čtvrtletí tradičně Praha se 71,5 %, následoval Jihomoravský kraj se 7,9 % a ze druhé příčky se na třetí propadl kraj Karlovarský. Ten oproti roku 2014, kdy jej navštívilo 10 % turistů, klesl na 6,9 %. Průměrná útrata všech turistů činila 2 818 Kč na osobu a den, započítána je doprava, ubytování, zájezd a stravování. Toto číslo od minulého roku kleslo o 2 %. Kvůli poklesu ruského rublu sice ztratili zájem o ubytování návštěvníci z Ruska, úbytek byl o asi 260 000 hostů a také z Ukrajiny, ze které přijelo o 12 tisíc hostů méně. Tento úbytek byl však vykompenzován turisty z okolních i vzdálených zemí. Němců vloni přijelo a ubytovalo se o 12,6% více, nárůst byl zaznamenán také u Slováků (o 14,6 %, tedy asi 72 tisíc hostů), turistů ze Spojených států amerických (o 14,9 % a tedy 66 tisíc) a pokračoval také zájem o návštěvu Česka z asijských zemí. Nejvíce jich přijelo a ubytovalo se z Jižní Koreje, kterých přijelo o 31,8% více a z Číny. Čínských turistů se ubytovalo o 35,3 % více. Celkově se Asiaté ubytovali na nejdelší počet nocí ze všech ostatních, a to na 6,98. Díky rostoucímu množství přijíždějících turistů z Číny se tato práce bude zabývat právě čínskými turisty. (MMR. Příjezdový cestovní ruch 2015 [online]. [cit. 2016-0227]) 2.5 Výjezdový cestovní ruch Číny Výjezdový cestovní ruch Čínské lidové republiky je poměrně novým fenoménem, vzhledem k tomu, že Čínská lidová republika byla založena v roce 1949 a byla ustanovena přísná kontrola mobility čínského lidu. Podle UNWTO zažil čínský výjezdový cestovní ruch tři fáze: 1) tzv. zkušební fáze: v letech 1983 – 1996, kdy bylo čínským občanům pouze dovoleno navštívit příbuzné žijící v zahraničí, což položilo základy pro čínský výjezdový cestovní ruch,

32

2) počáteční fáze: začala v roce 1997 a trvala do roku 2001. V těchto letech se uskutečnilo oficiální otevření čínského výjezdového cestovního ruchu. 3) Fáze rozvoje tedy začala v roce 2002 a stále pokračuje. Od vzniku ADS v devadesátých letech se výjezdový cestovní ruch stále rozvíjí, významně jej ovlivnil rok 2004, tedy jen rok po tom, co se stal Schengenský prostor schválenou destinací Číny, přístupem deseti zemí (včetně České republiky) do Evropské unie, díky kterému byl nárůst počtu dohod ADS největší. (UNWTO, 2006) 2.6 Základní podmínky pro čínské tour operátory stanovené ČLR 25. dubna 2013 byl v Číně zaveden zákon o turismu a s cílem usnadnit jeho provádění a ke zlepšení kvality čínského výjezdového cestovního ruchu, Národní správa cestovního ruchu Čínské lidové republiky oficiálně zavedla QSC (Certifikační program kvality služeb výjezdového cestovního ruchu Číny) a vydala kritéria certifikace a hodnocení pro QSC. Dle oznámení zveřejněného v Čínské Asociaci cestovních služeb (CATS), organizaci provádějící program QSC, a v souladu s danými kritérii a souvisejícími pravidly, bylo schváleno dvacet čínských outgoingových cestovních tour operátorů. Podle těchto kritérií by všechny společnosti, které se chtějí zapojit do QSC programu, a to včetně poskytovatelů hotelů, cestovních kanceláří, obchodů, restaurací, turistických atrakcí a ostatních typů poskytovatelů, měly nejen projít přísným odborným posouzením, ale také získat doporučující dopis od kvalifikované doporučující organizace. Těchto dvacet schválených tour operátorů je způsobilých k poskytování doporučujících dopisů pro způsobilé poskytovatele výjezdového cestovního ruchu. Podle 34. Ustanovení zákona o cestovním ruchu by měly cestovní kanceláře objednat produkty a služby od způsobilých poskytovatelů. V souladu s oznámením 13/2013 organizace CNTA jsou kritéria certifikace a posuzování pro QSC jediným oficiálně vydaným a uznaným standardem. Prostřednictvím hodnocení a certifikace se kritéria zaměřují na výběr kvalitních odchozích dodavatelů v oblasti cestovního ruchu a doporučují je čínským tour operátorům i cestujícím, jako i pomáhají čínským cestujícím rozpoznat poskytovatele výjezdového cestovního ruchu, u kterých je zajištěna záruka kvality a poskytované služby jsou pohodlné a kvalitní. Seznam těchto dvaceti tour operátorů: China CYTS Tours Holding Co., Ltd China International Travel Service Limited, Head Office Co., LTD China Travel Service Head Office Co., LTD China Comfort 33

Travel Group Co., LTD BTG International Travel & Tour Beijing Huayuan International Travel Co., Ltd Beijing Tour International Travel Co., Ltd Air China Travel Service Ltd Beijing CAISSA International Travel Service Co., Ltd CYTS M.I. C.E Service Co., Ltd CTS M.I.C.E Service Co., Ltd Shanghai Spring International Travel Service Ltd Shanghai Ctrip International Travel Service Co., Ltd Shanghai Airlines Tours International Co., Ltd Shanghai China International Travel Service Ltd GZL International Travel Service Ltd Guangdong China Travel Service Co., Ltd Guangdong Nanhu International Travel Service Co., Ltd Shenzhen Overseas International Travel Service Co., Ltd Shenzhen China International Travel Service Co., Ltd (Chinese Outbound Tour Operators. [online]. [cit. 2016-04-14]) 2.7 Příjezdové podmínky České republiky pro občany Čínské lidové republiky S Čínskou lidovou republikou nemá Česká republika bezvízový styk, a proto při získávání víza musí splnit tyto požadavky pro vstup do Schengenského prostoru: formulář - cestovní doklad - fotografie - biometrické údaje – otisky prstů - poplatek podpůrné doklady o účelu cesty (např. pozvání od zvoucí osoby, doklad cestovní kanceláře, lázní nebo zdravotnického zařízení, rezervace organizovaného zájezdu, plán cesty aj.) o ubytování (např. pozvání od zvoucí osoby, voucher z hotelu aj.) o o dostatečných finančních prostředcích (např. výpis z účtu aj.) o doklady/informace o záměru opustit území ČR / schengenského prostoru před skončením platnosti víza (např. rezervace jízdenky/letenky, doklad o finančních prostředcích, doklad o zaměstnání, doklad o vlastnictví nemovitosti, doklad prokazující rodinné nebo pracovní vazby aj.) - cestovní zdravotní pojištění Údaje poté zkoumají příslušné orgány ČR, které rozhodnou, zda bude vízum uděleno. (Oficiální webové stránky Ministerstva zahraničních věcí ČR. [online]. [cit. 2016-03-25]) Z rozhovoru s bývalým velvyslancem v Číně panem inženýrem Liborem Sečkou, který je již půl roku velvyslancem v Londýně jasně vyplynulo, že pokud se Česká republika správně představí jako destinace, může turistů z Číny přijíždět mnohem více. Pan velvyslanec sdělil, že právě pro snížení bariér pro cesty do České republiky zkrátili dobu vyřizování turistických víz na tři dny a businessmanům udělují víza na maximální dobu, což je pět let.

34

2.8 Příjezd turistů z Čínské lidové republiky Informace o možnosti vycestování čínských občanů z ČLR poskytl František Charvát, který již patnáct let žije trvale v Číně a zabývá se zprostředkováním obchodu mezi českými a čínskými průmyslníky a příležitostně zajišťuje vycestování Číňanů do ČR. V telefonickém rozhovoru uvedl, že ekonomika Číny rapidně roste již od devadesátých let minulého století, kdy čínská vláda navázala na ekonomické reformy ze sedmdesátých let. Díky rostoucí ekonomice mohli Číňané, do té doby téměř necestující, vycestovat do ostatních zemí. Samozřejmě za podmínek daných komunistickou stranou Číny. Jde tedy o přísně svázané prostředí, kde volnost pohybu, tedy vycestování, nebyla možná. Ještě v nedávných letech museli čínští občané oznamovat místním úřadům návštěvu sousedních vesnic či měst. Složitější bylo získat povolení k návštěvě jiné provincie Číny. Důvodem nebyl jen nedemokratický režim, ale i nutnost regulovat cestování s ohledem na vysoký počet obyvatel v jednotlivých regionech. Jejich neregulovaný pohyb mohl zcela ochromit dopravu, a tím i ekonomické výsledky v dané oblasti. Nezměrně náročnější pak bylo získat povolení na vycestování za hranice Číny. V posledních letech se situace i v této oblasti výrazně zlepšuje (jak je více popsáno v kapitole „Výjezdový cestovní ruch Číny“). (Telefonický rozhovor) Interní statistiky společnosti pana Charváta ukazují, že v roce 1998 vycestovalo 8 milionů, v roce 2014 Čína vydala 100 milionů pasů a vycestovalo tak i stejné množství Číňanů. 90% lidí navštívilo Oceánii, zbylých 10% vyjelo do USA, Evropy a Afriky. V roce 2015 přijelo do České republiky 285 tisíc Číňanů, na rok 2016 se odhaduje příjezd tří set tisíc s meziročním nárůstem 20%. Čínská republika se s tímto počtem přijíždějících řadí na osmé místo z příjezdových zemí České republiky. Zvyšující se počet čínských turistů přijíždějících do České republiky se tak stává výzvou pro všechny aktéry na poli příjezdového cestovního ruchu. (Vlastní statistiky F. Charváta)

35

Podle Jaroslava Tvrdíka, bývalého ministra obrany, dnes prezidenta Smíšené Česko-čínské komory, sem turisté s Číny budou jezdit čím dál tím víc: „Jednak si myslím, že se jim Česká republika mimořádně líbí, je to krásná země a bez nadsázky jsou tu milí lidé. Země je pro Číňany nesmírně přitažlivá turisticky. Je tu všude blízko, máme čisté ovzduší, máme prostě výhody krásného hlavního města i země jako takové a musím říct, že se jim to velice líbí, že si tady klíčoví lidé CEEF pořídili nemovitosti..“ (DVTV. [online]. [2016-04-06])

36

Tabulka 1: Počet hostů z ČLR

Průměrný

Počet hostů

Počet přenocování

2007

38 358

76 655

2,0

2012

145 495

236 010

1,6

2015

288 630

478 499

1,66

počet

přenocování

Zdroj: ČSÚ, statistiky cestovního ruchu Ilustrace 1: počet turistů z ČLR

Vývoj v počtu turistů a přenocování 600,000 500,000 400,000 300,000 200,000 100,000 0 2007

2012 turisté

2015

přenocování

Zdroj: ČSÚ, statistiky cestovního ruchu Z předchozího grafu/tabulky je patrné, že počty příjezdů čínských návštěvníků v posledním desetiletí výrazně stoupají. Zatímco v roce 2007 Českou republiku navštívilo necelých čtyřicet tisíc čínských turistů, v roce 2012 jejich počet vzrostl na sto čtyřicet pět tisíc. O další tři roky později, tedy v roce 2015, se ještě dvojnásobně zvýšil. Průměrný počet přenocování se však oproti roku 2007 snížil o necelé půl procenta. Česká republika je tak pravděpodobně čím dál tím více využívána spíše jako transitní destinace. 37

2.9 Čínské cestovní kanceláře Národní správa pro cestovní ruch Čínské lidové republiky Národní správa pro cestovní ruch Čínské lidové republiky (dále jen CNTA) je agentura mající na starosti cestovní ruch a je pod odpovědností státní správy. Mezi její hlavní odpovědnosti patří: 1) Plán a koordinace rozvoje cestovního ruchu, příprava rozvojových politik, programů a standardů, vypracování příslušných zákonů a předpisů a dohled nad jejich prováděním a samozřejmě vedení regionálního turismu. 2) Zavádění a organizování realizace rozvojových strategií trhu pro domácí turisty, příjezdový a výjezdový cestovní ruch, organizace externí publicity a vyvíjení propagačních aktivit pro podporu celkové image čínského cestovního ruchu. Dále má za úkol vést práci čínských turistických institucí rozmístěných v zahraničí. 3) Organizace průzkumu, plánování, rozvoje a ochrany zdrojů v oblasti cestovního ruchu. Instruovat uspořádání a rozvoj klíčových turistických regionů, destinací a tras. Dohlížení na provoz turistického hospodářství a starání se o turistické statistiky a uvolňování obchodních informací. 4) Normalizace pořádku na trhu cestovního ruchu, kontrola a řízení kvality služeb a udržení zákonných práv a zájmů spotřebitelů a subjektů cestovního ruchu. Normalizace provozu a služeb cestovního ruchu v podnikání. Organizace návrhů standardů turistických regionů, turistických služeb a produktů cestovního ruchu a následné zorganizování jejich realizace. Zaštiťuje celkovou koordinaci, dohled a správu bezpečnosti turistů a záchranných operací. 5) Podpora mezinárodní komunikace a spolupráce v oblasti cestovního ruchu a starání se o záležitosti týkající se spolupráce s mezinárodními organizacemi cestovního ruchu. Zavedení strategií v oblastech výjezdového cestovního ruchu, příhraničního cestovního ruchu a organizace jejich realizace. Dále zde patří prověření a schvalování zahraničních cestovních kanceláří se sídlem v Číně, zkoumání kvalifikací o přístupu na trh u zahraničních cestovních kanceláří a cestovních kanceláří zapojených

38

do mezinárodního cestovního ruchu, projednání a schvalování zahraničního (odchozího) cestovního ruchu. 6) Vytváření politik pro cestování do Hongkongu, Macaa a Tchaj-wanu a organizace realizace, vedení propagace turistických trhů v Hongkongu, Macau a Tchaj-wanu. Vedení cestování rezidentů do Hongkongu, Macaa a Tchaj-wanu, projednávání a schvalování pevninských cestovních kanceláří těchto třech destinací. 7) Organizace vzdělávacího cestovního ruchu, stanovení systémů odborné kvalifikace a hodnotícího systému pro pracovníky v oblasti cestovního ruchu s příslušnými orgány a dohled nad realizací. 8) Vykonávání dalších otázek přidělených státní radou. CNTA pod sebou má několik oddělení, kterými jsou: Generální kancelář, Oddělení koordinace, Odbor politiky a právních záležitostí, Ministerstvo pro podporu turistiky a mezinárodní styk, odbor územního plánování a financí, Národní kancelář Red turismu, Koordinační skupiny, Oddělení kvalitní standardizace a správa, Odbor pro záležitosti cestovního ruchu Hongkongu, Macaa a Tchaj-wanu, HR a Výborová komise. K CNTA dále patří organizace přímo přidruženy. Jsou jimi Servisní centrum CNTA, Infromační centrum CNTA, Kancelář novinek turismu, Management turismu Číny, Ústav pro hospodářskou úpravu a Národní institut cestovního ruchu. CNTA dále zřídila dvacet institucí v patnácti zahraničních zemích a regionech v uvedeném pořadí: Čínská Státní správa cestovního ruchu v Tokiu, Osace, Singapuru, Kathmandu Soulu, Asijské turistické centrum pro Hongkong, Čínskou národní turistickou kancelář v New Yorku, Los Angeles, Torontu a je zastoupena i v důležitých evropských metropolích, kde se kanceláře nachází v Londýně, Paříži, Frankfurtu nad Mohanem, Madridu, Římě a Curychu. Následuje zastoupení CNTA v Sydney, Moskvě a Novém Delhi. Asociace má také napříč Tchajwanskou úžinou, v Taipei a Kaohsiungu. (Podmínky pro čínské TO. [online]. [2013-04-14])

39

2.10 Analýza incomingových cestovních kanceláří Ctrip a CAISSA Tato část se bude zabývat profilem a analýzou čínských cestovních kanceláří CTRIP a CAISSA. První část se bude věnovat obecným informacím o těchto cestovních kancelářích. Druhý bod se zaměří na samotnou analýzu kanceláří, ve které budou profilovány z těchto hledisek:

1) Jak dlouho jsou na trhu a kde vznikly 2) Kolik mají zaměstnanců 3) Města a země, ve kterých působí 4) Na jaké trhy se orientují 5) Kolik s nimi ročně jezdí klientů a kolik z nich jezdí do České republiky 6) Které destinace České republiky navštěvují 7) Kolik zájezdy do České republiky stojí

Třetí část je zaměřena na zájezdy těchto kanceláří do České republiky, kam turisty vozí, kolik zájezdy stojí a kolik peněz to přináší České republice. Pro tuto práci byly vybrány dvě incomingové cestovní kanceláře Ctrip a CAISSA, které se zabývají turistickými zájezdy, patří mezi velké čínské CK tohoto typu a jsou významnými incomingovými kancelářemi. Ctrip International Ltd. (CTRP) Ctrip, s r. o. je především internetovou společností, má ale i kamenné pobočky. Je největším čínským online touroperátorem Byla založena roku 1999 v Šanghaji, kromě toho má pobočky v dalších sedmnácti městech Číny. Společnost je jedním z předních poskytovatelů rezervačních cestovních služeb včetně ubytování, jízdenek a letenek, balíčkových výletů a incentivního cestovního ruchu. V roce 2003 vzrostla na burze NASDAQ hodnota společnosti Ctrip více než 30krát a v roce 2014 hrubá hodnota transakcí společnosti dosáhla hodnoty 24.5 miliard amerických dolarů a celkové příjmy dospěly k hodnotě 1.3 miliard dolarů.

40

Dle interních statistik CK Ctrip pocházelo v roce 2006 70 % všech prodejů ze čtyř měst: Peking, Šanghaj, Guangzhou a Shenzhen. Od roku 2014 již Ctrip poskytuje své služby úspěšně ve většině větších měst. V letech 2009 a 2010 Ctrip investoval do tchaj-wanské cestovní kanceláře a rozšířil také svou působnost do Hongkongu a Macaa, jakož i do dalších destinací Asie. V roce 2014 tato společnost investovala do toursforfun.com, čímž se dostala na trh Severní Ameriky. Ctrip má také vlastní rezervaci hotelů, síť zahrnuje okolo jednoho milionu hotelů ve dvou stech zemích po celém světě. Zabývá se také prodejem letenek do více než pěti tisíc zemí na šesti kontinentech. Společnost poskytuje služby prostřednictvím mobilní aplikace, webových stránek a non-stop zákaznické linky. V současné době jejich aplikace přesahuje jednu miliardu stažení. Rezervace hotelů online tvoří 75 % jejich celkových rezervací, u online rezervací letenek prostřednictvím bezdrátových zařízení je to 60 % celkového objemu. Platforma Ctrip nabízí booking letenek, vlakových i autobusových jízdenek. Ctrip také poskytuje balíčky a průvodcované prohlídky destinací po celém světě. Služby spojené s příjezdem do destinace zahrnují půjčování aut, pojištění, vízový servis, vstupenky do atraktivit cestovního ruchu, nebo jízdenky hromadné dopravy v destinaci. Navíc management společnosti pomáhá firemním klientů efektivně řídit své cestovní potřeby. Ctrip je začleněn na Kajmanských ostrovech a v současné době zaměstnává více než 30 000 lidí na pobočkách nacházejících se ve velkých městech v Číně, Hongkongu, Tchaj-wanu, Singapuru, Koreji a Japonsku. Beijing CAISSA International Travel Service Co., Ltd. CAISSA Touristic byla založena v roce 1993. Tento tour operátor má sídlo v Pekingu a Hamburku. Po dvaceti letech trvalého rozvoje byly založeny pobočky v Londýně, Paříži, Los Angeles a dalších velkých městech. Dále má dvacet dceřiných společností v Pekingu, Guangzhou, Šanghaji, Čchengtu, Shenyandu a jiných přístavních a obchodních městech. Na jejích kamenných pobočkách pracuje více než 500 zaměstnanců. Společnost disponuje samozřejmě i online prodejním portálem. Je také jednou z dvaceti institucí Národní správy pro cestovní ruch Čínské lidové republiky. Pod skupinu Caissa spadá „Training Institute for Chinese Speaking 41

Tour Guides in Europe“ – školící středisko pro čínsky mluvící průvodce pro Německo a další evropské státy. CAISSA Touristic má kořeny v Německu a následuje myšlenky zralého mezinárodního trhu cestovního ruchu. Je ve vývoji samostatné obchodní značky čínského výjezdového cestovního ruchu a stává se největším čínským tour operátorem integrujícím velkoobchod, maloobchod a pohostinství. Tato společnost si zasloužila módní image značky a stala se jednou ze sta nejlepších čínských mezinárodních tour operátorů. Dnes se CAISSA Touristic snaží osvojit si koncept „nových služeb, nových zkušeností“ a je odhodlána poskytovat turistům profesionální a vysoce kvalitní služby výjezdového cestovního ruchu. Tento tour operátor vyjíždí do 151 zemí po celém světě a poskytuje vysoce kvalitní služby pro miliony turistů. CK Caissa také úzce spolupracuje s organizací CzechTourism: Viceprezident Caissa pan Ren Hun se účastnil CIF2014 (China Investment Forum), navštívil Letiště Praha, kde proběhlo jednání o charterovém letu PEK-PRG. CK Caissa se v říjnu minulého roku účastnila FAM tripu organizovaného centrálou CzechTourism a

Travel

Meeting

Point.

Caissa jako cestovní kancelář je úzce provázána se společností Hainan Airlines, ve které má kapitálovou účast.

Zájezdy společnosti CAISSA Jak je již zmíněno výše, tento tour operátor své zákazníky vozí do 151 zemí světa. Soustředí se hlavně na doprovázení turistů, organizování zájezdů, turistické rezervační služby, poskytování rezervace v hotelech a penzionech, okružní prohlídky, lodní plavby atd. Na internetu nebyl žádný zájezd uveden, při telefonickém rozhovoru bylo zjištěno, že třídenní zájezd do České republiky stojí okolo 30 000 Kč. Tato cena byla vyselektována jen pro Českou republiku, zahrnuta cena letecké přepravy a dvě noci v hotelu. Pracovník dále uvedl, že takovéto zájezdy se téměř neuskutečňují, protože 42

Číňané při svých zájezdech nezůstávají pouze v České republice, ale navštěvují i další země Evropy. Po spočítání bylo zjištěno, že se v České republice z těchto třiceti tisíc realizují asi jen čtyři tisíce díky tomu, že peníze za letenky jdou především leteckým společnostem. Ředitelka odboru cestovního ruchu z Ministerstva pro místní rozvoj ČR Jitka Mattyašovská uvedla, že za rok 2015 využilo služeb Caissa do České republiky 6 564 turistů. Zájezdy společnosti Ctrip International Ltd. Tento tour operátor svým klientům poskytuje balíčky zájezdů, klienti si mohou vybrat z nespočetného množství. Mezi nejpopulárnější balíčky patří dovolené do Taipei, Tokya, Osaky, Bankoku, Pekingu nebo Hanoi. Z evropských měst jsou nejvíce vyhledávány dovolené v Paříži, Londýně, Římě, Zurichu, Berlíně, Barceloně a také v Praze. Ctrip poskytuje při koupi balíčku slevu, čínští turisté mohou ušetřit až 30 % z původní ceny. Turisté si na webové stránce, nebo na jedné z poboček vyberou z nabídky data, ve kterých chtějí cestovat, hotel je již společností vybrán a jedná se samozřejmě o luxusní hotely. Pokud jim z nějakého důvodu let nebo vybraný hotel nevyhovují, mohou si je změnit. Je také možné si přikoupit služby navíc, jako jsou například lístky na autobusovou dopravu, vstupy do muzeí, nebo lístky na koncert. V České republice je již neprovázejí, mají smlouvy s českými cestovními kancelářemi, které turistům poskytnou výklady v čínském jazyce. Dle paní Mattyašovské přicestovalo s CK Ctrip v minulém roce 5 493 turistů. Obě tyto společnosti turisty vozí na stejná místa, minimálně jeden den se odehraje v Praze a na druhý, popřípadě třetí, se čínští turisté nechají odvézt alespoň do jednoho z měst, Karlových Varů či Českého Krumlova. V Praze jsou provázeni po hlavních atrakcích, které toto město nabízí. Nechybí v nich Pražský hrad, Karlův most, Staré Město, nebo Malá Strana, Malostranské nábřeží. Do povědomí čínských turistů se Praha nejvíce dostala ve druhé polovině roku 2014 díky čínskému snímku „Jen my víme kde“, který měl již od začátku silnou mediální kampaň. Na čínských sociálních sítích mělo každé video týkající se natáčení tohoto filmu v Praze milióny shlédnutí. I díky tomuto filmu se dnes čínští 43

turisté chtějí podívat na místa, která v něm viděli. Těmi jsou například Mánesův most, Most Legií, Rudolfinum, Klárov, Kampa atd.

Shrnutí: Na základě pohovoru s pracovníky obchodu v obou společnostech je zřejmé, že jejich možnosti zpřístupnit Českou republiku čínským turistům jsou do budoucna velké. Jak bylo uvedeno v jiných částech této práce, velkým problémem je přesvědčit je o návštěvě jiných lokalit, než do kterých v současné době turisty vozí. Je to Praha, Karlovy Vary a Český Krumlov. Z rozhovoru s již dříve zmíněným Františkem Charvátem (bod 2.8), který spolupracuje s oběma kancelářemi (již 15 let žije v Šanghaji). Dle jeho názoru se již více zcestovalí Číňané začínají vracet do České republiky a uvítají zážitkovou dovolenou a nejen rychlé fotografování jednotlivých lokalit, což činí čínští turisté, kteří naši zem navštíví poprvé. Zároveň uvedl, že také mezi čínskými businessmany je jistě značná část, kteří si chtějí svůj pracovní pobyt v ČR zpestřit zážitky, při kterých budou poznávat tradice naší kultury. 2.11 Řízený rozhovor Rozhovor byl proveden s generálním ředitelem Česko-čínské obchodní komory, která má za úkol podporovat obchodní a hospodářské vztahy mezi Čínskou lidovou republikou a Českou republikou a uplatňovat zájmy čínského hospodářství v České republice, jakož i zájmy českého hospodářství v Čínské lidové republice. 

Jak dlouho spolupracujete s Čínskou lidovou republikou a jaké byly důvody k Vašemu zájmu o spolupráci s nimi?

“Spolupráci s ČLR jsem započal již v roce 1998, avšak naplno se jí věnuji od roku 2000. Důvodem bylo v první řadě poznání. Zajímalo mě, zda-li není vše jinak, než se povídá. Moje první cesta byla s obavami, co tam bude a co naopak ne. Dokonce jsem si při cestě na letiště koupil paruku. Vezl jsem si tam s sebou také jídlo a minimum ošacení. Faktem je, že jídlo se ani nesnědlo. Když jsem viděl to množství obchodů, nemohl jsem tomu uvěřit. Bylo jich snad i více než v Americe. A z mé strany to není jenom fráze, jelikož Západ a Jih znám velmi dobře.” 44



Co Vám tato spolupráce přinesla?

“Tato spolupráce mi přinesla zejména poznání velmi dobrých lidských vztahů, jako například vytvoření přátelství s mnoha lidmi z různých institucí (BTA, BTG) či obchodních a výrobních firem, a také s několika umělci. Dále oceňuji velmi přátelský, až přímo osobní vztah s prezidentem Národní galerie v Pekingu panem Ma Sulinem. Další přínos vidím například ve spolupráci jihočínského město Pej-chaj s Jabloncem nad Nisou, která se zaměřuje zejména na kulturní, vzdělávací a sportovní oblasti, z čehož vznikla Smlouva o přátelství OPEN GATE 2012. Když poté nastavovali změny v politice, začínali od ekonomiky a u nás probíhalo školení o privatizaci. Nejprve poslal své zaměstnance Nejvyšší kontrolní úřad z Pekingu, ze kterého k nám přijelo cca 6 osob a do roka přicestovaly z každé provincie 1-2 osoby.” 

V čem se odlišují jednání s čínskými obchodníky ve srovnání s těmi evropskými?

“Mojí hlavní zásadou je nejdříve si s obchodníkem vytvořit přátelský vztah. Jinak se s nimi obchoduje velmi špatně. Evropský obchodník se více zajímá o finanční stránku obchodu, čínský obchodník se však zaměřuje na to, s kým obchoduje. V případě, že máte dobré vztahy, není pochyb, že se obchody podaří. Při úspěšném uzavření obchodu je zvykem dobře to zapít.” 

Čím je dle Vás poptávka čínských turistů specifická oproti jiným kulturám?

“V poznávání, jejich zájmem rychle přijímat informace a hledat dobré lidi. To platí všeobecně. Například v Karlových Varech se pouze projdou po jedné straně promenády tam, pak po druhé zpět a mají dojem, že poznali celé Karlovy Vary. Rádi nakupují luxusní sklo z karlovarských skláren Moser. Potřebují si vždy hlavně něco nakoupit a pak můžou pokračovat dál.”

45

Lázeňství v takové podobě, v jaké je u nás, jim nic neříká. Je poměrně obtížné udržet je pouze na jednom místě a nechat popíjet lázeňské prameny takovým způsobem, jakým to mají například ve zvyku Rusové. 

Je podle Vás nabídka České republiky dostatečně přizpůsobena poptávce turistů z Čínské lidové republiky?

“Podle mého názoru zatím zdaleka není. Je zde sice patrná snaha ze strany obchodu, avšak servis v mnohém velmi zaostává. To je dáno především nedostatečným poznáním zvyků a způsobů, jak se chovat k Číňanům. V Číně je například samozřejmostí, že už v 3* hotelu vám přinesou kufry až na pokoj, což je tady opravdu výjimkou, případně si tuto službu musíte objednat. Dále na hotelích chybí rychlovarné konvice na vodu. Jejich zvykem už odedávna je pít zásadně teplou vodu a to hned z rána. Také celý den popíjejí čaj, na což jim slouží malé příruční termosky. Tento zvyk jsem se od nich naučil, jelikož je to výborný regulátor zažívání a probuzení organizmu.” 

Myslíte si, že by čínskou klientelu více zajímala česká kuchyně, jestliže by byla upravena podle jejich potřeb a zvyklostí?

“V první řadě je třeba říci, že čínská kuchyně se od naší velmi liší a přizpůsobovat se jí dost dobře nejde. Preference v jídle jsou různé. Jsou zde například skupiny, které se u nás nenají a vyhledávají všelijaké čínské restaurace. Z mojí zkušenosti však u nás většinou sní vše, co dostanou na stůl. V oblibě mají především zvěřinu, nepohrdnou ani pivem, zvláště v Plzni, ale i jinde. V Praze si oblíbili restaurace U Václava či U Švejka, kam velmi rádi chodí na pečené koleno a pivo. Jejich zvykem je mít jídlo na kulatém otočném stole a brát si podle toho, na co mají zrovna chuť. Při našich setkáních to řešíme společnou mísou. Co naopak nemají příliš v oblibě, jsou knedlíky a omáčky.”

Z rozhovoru s panem Schramlem vyplývá, že je vždy potřeba před uzavřením smluv znát obchodního partnera osobně a rozumět si s ním i na osobní úrovni. Dále je

46

potřeba vytyčit, že je nutné znát zvyky a etiketu národnosti, se kterou hodláme uzavřít obchod. Totéž platí pro oblast cestovního ruchu. Znalost pravidel chování je v mezinárodním obchodě i turismu naprostou nezbytností. Z odpovědi na otázku, zda je Česká republika připravena na čínskou klientelu je zřejmé, že zaškolování pracovníků v cestovním ruchu je nevyhnutelnou součástí zlepšování služeb. Pro produkt „zabíjačkové hody“ je informace o konzumaci všech nabízených jídel příhodná, protože jde o lehce netradiční pohoštění. Samozřejmostí je ale příprava stolování tak, jak jsou zvyklí.

47

3 Návrhová část Jak je již popsáno v cíli této práce, produktem připravovaným pro čínské turisty je ochutnávka českých tradičních zabijačkových výrobků. Ty byly vybrány, protože jsou jednou z dnes již bohužel utlumovaných tradic našeho národa, což je velká škoda. Doma je možné porážet různá zvířata, zabíjačkou (nebo zabijačkou) se většinou rozumí domácí porážka prasete, proto takto bude nazývána i v této práci. 3.1 Domácí zabíjačka Tradiční domácí zabíjačka je českou kulinářskou tradicí a již tradičním úkonem v České republice již několik stovek let. Není přesně známo, kdy se konala historicky první zabíjačka, můžeme se ale dočíst, že již v 10. století našeho letopočtu patřilo řeznictví do řemesel, i když tehdy řezníci dobytek pouze poráželi. Za vlády Přemysla Otakara II. v roce 1234 vznikaly v Praze první masné krámy. Řeznictví se však stalo cechem až na začátku čtrnáctého století. Naši předkové si její pomocí dokázali zajistit potravu na několik měsíců dopředu. Tradičně se děla v období od konce podzimu až do masopustního úterý, kdy je poměrně chladno. Po masopustním úterý totiž následuje popeleční středa, která je začátkem čtyřicetidenní postní doby a až do Velikonoc bylo veškeré hodování zakázáno. Masné výrobky jsou velice náchylné ke zkáze, proto se prováděla právě v zimě, ideálně v pěti až dvanácti stupních Celsia. Dnes, kdy máme k dispozici mrazáky všech možných velikostí se zabíjačka může pořádat kdykoliv během roku. Mimo Českou republiku se zabíjačka pořádá na Slovensku a v Polsku. Již nějakou dobu se spekuluje o tom, zda je tradiční zabíjačka povolena, nebo není. Nikde v české legislativě ani ve směrnicích není napsáno, že se zabíjačka provozovat nesmí, bohužel je povolena pouze doma nebo na jatkách, tedy veřejná zabíjačka nepřichází v úvahu. Pořádání porážek upravuje zákon č. 166/1999 Sb. O veterinární péči, který stanovuje nutnost spotřeby v domácnosti chovatele, a to již více než padesát let. Domácí porážky jsou upravovány výhradně zákony vnitrostátními. Na evropské úrovni jsou upravovány nařízením Evropské Rady

48

č. 1099/2009, které se zabývá ochranou zvířat při usmrcování. Průběh porážky je ponechán na úsudku každého z členských států. V České republice tedy není možné zabíjačku nabízet k vidění, jak zakazuje zákon č. 166/1999 Sb., je možná pouze doma pro vlastní potřebu a usmrcování zvířete před veřejností by mohlo být považováno za týrání. Stejně tak je upraven prodej zabijačkových specialit. Ty mohou být vyráběny jen na jatkách, nebo v řeznictví, odkud je možno je prodávat na veterináři schválených místech. (Státní veterinární zpráva. [online]. [cit. 2016-03-23]) Z telefonického rozhovoru s Mgr. Tomášem Jírů, vedoucím oddělení krajské veterinární zprávy vyplynulo, že i když není možné zabíjačku provádět před turisty, je možné nechat vepře zabít v řeznictví, rozbourat a jednotlivé části zpracovat pro návštěvníky téměř okamžitě, samozřejmě po veterinární prohlídce. Konzumace je možná v rámci „veřejného stravování“, pro které platí hygienická pravidla. Po rozhovoru s dalšími odborníky z ministerstva zemědělství se jeví pravděpodobné, že se tato přísná pravidla zmírní tak, aby tradiční zabijačky nevymizely z vesnic a mohly být součástí lidových oslav. 3.2 Průběh české zabíjačky: První část zabíjačky proběhne u řezníka, kam turisté nebudou mít přístup. Vepř by měl být před zabíjačkou klidný, protože pokud je zvíře ve stresu, dostatečně nevykrvácí a zhoršuje se tak kvalita masa. Delší převozy nebo překrmení nejsou doporučovány. Den před zabijačkou by se nemělo vůbec krmit, pouze podávat nápoje. Nejprve je prase střeleno porážecí pistolí. Okamžitě poté následuje vykrvení, kdy je naříznuta krční tepna. To se provádí tradičně na pravém boku prasete, krev vytéká do velké nádoby a musí se stále míchat, aby se nesrazila, protože bude později použita při vaření. Ve větších provozech se do krve přimíchají prostředky proti srážení krve, u domácí zabijačky je to však zbytečné. (Gahm, 1995). Prase ztratí vědomí během pěti sekund, takže se netrápí a následné škubání tělem je způsobeno pouze nervy. Dalším krokem je poprášení těla prasete kalafunou a spaření vroucí vodou. Kalafuna spojí štětiny a ty jdou potom lépe sedřít. Hrubé štětiny se dávají dolů řetězy, ty menší zvonkovou škrabkou. V tuto chvíli je prase téměř očištěno, až na malé štětinky, které se spálí ohněm, zčernají, zkroutí 49

se a následně jsou očištěny nožem. Tímto krokem se předchází opomenutí téměř neviditelných štětin. Prase je následně pověšeno do svislé polohy za nohy, řezník jej dle tradice pokřižuje a rozřízne mu břicho až dolů k hlavě. Při tomto kroku je potřeba být velice obezřetný, aby nebyl rozříznut žlučník. Následuje vytažení jednotlivých vnitřnosti. První jsou vytaženy ledviny, slezina, brzlík, játra, od kterých se okamžitě odřízne žluč. Po rozříznutí hrudního koše se vyjmou plíce, srdce a jazyk. Tenké střevo se vyčistí, nasolí a vypere, protože se později použije pro výrobu klobás. S tlustým střevem se naloží stejně, jen je použito na jitrnice. Žaludek je vypláchnut, aby se do něj mohla po uvaření plnit tlačenka. Posledním krokem je mozeček, který se zpracuje hned na začátku usmažením s vajíčkem a cibulí. Následuje rozbourání masa, neboli rozdělení na jednotlivé části. Řezníkem je prase, stále visící za nohy, rozseknuto napůl sekyrou, a okamžitě porcováno na kotlety, krkovice, sádlo, kolena, uši, nohy a ocas. Všechno se následně použije při vaření. 3.2 Produkt zabíjačkové hody Je potřeba zabíjačku upravit podle strávníků, kterými jsou v tomto případě Čínští turisté, kteří mají úplně jinou etiketu stolování než máme my v České republice a český způsob stravování jim způsobuje zažívací potíže. Čínský oběd nebo večeře se většinou skládá z několika malých předkrmů. Polévky, která se ale jí po celou dobu stolování a odnáší se až po dojedení dezertů, dále obsahuje několik hlavních chodů a dezert, kterým je většinou ovoce, nejčastěji nakrájený vodní meloun. Sladké dezerty nejsou tak populární jako v České republice, jsou zvyklí sníst něco malého nebo je jí až odpoledne ke kávě. K české zabijačce naopak patří a budou tak servírovány i z toho důvodu, že po větším množství slaného masa si většinou každý rád srovná chuť. Proto i při zabíjačce musí dostávat čínští turisté jednotlivé části zabíjačky naporcované na malé kousky a odebírat si jídlo na své talíře podle chuti.

(Klímová,

Studnička,

2016)

Dále

je

doporučeno

mít

mezi

talíři

s naporcovanými masy i několik druhů zeleniny na různé způsoby. Uvítají pestrobarevnou tabuli, na kterou jsou zvyklí. Také budou velice rádi za nakrájenou chilli papričku, nebo kvalitní chilli pastu, kterou jsou v některých částech Číny zvyklí si jídlo dochucovat.

50

Číňané mají rádi spoustu jídel od ryb, přes mořské plody, jehněčí, hovězí, zvěřinu, až po drůbež, zeleninu, a také vepřové maso. Z historie se můžeme dozvědět, že kvůli někdejší chudobě byli Číňané zvyklí spotřebovat také každou část zabitého zvířete, například kuřecí pařáty, což to se jim promítlo do dnešní kuchyně, a proto by pro ně zabijačkové hody neměly být nepříjemností. Je nutné si dát pozor na servírování alkoholu. U české zabijačky (a nejen u ní) je český národ zvyklý na pití alkoholu, nejčastěji slivovice. S čínskými turisty toto nebude možné. Číňané alkohol využívají spíše k uvolnění se, přípitkům a usnadnění komunikace. Spousta z nich alkohol nepije vůbec, ať už ze zdravotních důvodů, nebo kvůli tomu, že po pozření i malého množství zrudnou ve tváři. Je v pořádku jim nabídnout například Becherovku, která jim vyhovuje svou hořkosladkou chutí, slivovice by jim nemusela udělat dobře. Jsou také zvyklí pít pivo, většinou ale pouze z likérových sklenic. (Vojta, 2011) Zabíjačku tedy provádí řezník s pomocí odborného personálu způsobilého k provozu jatek. Ta se uskuteční kolem šesté hodiny ranní, kdy budou návštěvníci ještě v Praze. Příjezd do Dětenic je naplánován na devátou hodinu, kdy bude návštěvníkům u přivítání nabídnuta horká voda a zelený čaj, poté budou moci ochutnat první pochoutku, kterou je na cibulce smažený mozeček s vejci. U té je jim vysvětleno, jak se u nás zabíjačka provádí a krátce její historie, která je již v této práci popsána. Po občerstvení je naplánována prohlídka barokního zámku Dětenice, při které bude návštěvníkům ukázáno čtrnáct plně zařízených pokojů, nástěnné malby a vybarven životní styl šlechty na tomto typickém vesnickém panství. Pokoje jsou upraveny podle archivních inventarizačních dokumentů z převážně 18. století. Po zhruba hodinové prohlídce zámku, která bude překládána do čínštiny, následuje procházka po okolí, tedy po zahradě a bojišti, na kterém se pořádají rytířské turnaje. Ihned poté jsou přesunuti do obchodu se suvenýry, ve kterém si mohou nakoupit. Jak uvedla obchodní referentka Dětenic Tereza Mašálková, tour leaderovi, který je zvyklý si říkat o provize, bude zaplaceno 5 % z nákupu. Kolem 13 h je možno již podávat oběd ve spodní části zámku, kde budou připraveny kulaté stoly s osmi či dvanácti židlemi. V místnosti, ve které probíhá stolování, musí být připraven kulatý stůl s otočným středem a sudým počtem židlí. Na stole budou připraveny igelitové balíčky, 51

ve kterých najdou talířek, misku na namáčení omáčky, hrníček a hůlky (Klímová, Studnička,

2016).

Mezi

jedenáctou

a

dvanáctou

hodinou

již

dojde

k zahájení zabijačkové hostiny. Hostům bude opět nabídnuta škála nápojů – voda, čaj, šumivé i nešumivé nealkoholické nápoje, a samozřejmě české pivo, nalité podle chuti strávníka – do třetinky, nebo do malé sklenice. Před zahájením stolování se koná přípitek Becherovkou. Podávat se budou ten den čerstvé řízky z kotlet a krkovic, škvarky, výpečky guláš a ovar. Jelita, jitrnice a tlačenka jsou již nachystány z předchozího dne, jelikož to jejich příprava vyžaduje. Zabíjačkové hody by neměly být servírovány naším způsobem. Jednotlivé pokrmy musí být nakrájeny na talířích a miskách, aby si mohli vybrat dle libosti. Po obědě se již mohou přesunout autobusem na asi dvacet minut vzdálený (směr Praha) hotel Chateau Mcely, kde Inéz Cusumano, majitelka zámku vyvinula kosmetickou linii Mcely Bouquet. Jde o v malých sériích ručně míchanou kosmetiku v zámecké laboratoři bez vody a chemikálií. Jak již bylo zmíněno, jde o přírodní kosmetiku, na kterou se používají bylinky ze zahrady hotelu. Sami si pěstují například heřmánek, levanduli, aloe vera, mátu, rozmarýn, cypřiš, jojobu a další. Zde pro návštěvníky bude připraven výklad o zdejší bylinkářské tradici Devatera kvítí (rakytník, slaměnka, růže, heřmánek, řebříček, neroli, sedmikráska, meduňka a měsíček), místně inspirované bylinné aromaterapii a budou si moci nakoupit produkty zde vyrobeny. Jde především o krémy na obličej, tělo i ruce, pleťová mýdla a masky, nebo koupelové oleje, balzámy na rty a tělové peelingy. Program dne: 1. 7.30 – odjezd od hotelu zajištěným minibusem 2. 9.00 – příjezd do Dětenic 3. 9.30 – 10.45 – prohlídka zámku Dětenice a jeho okolí, poté nákup suvenýrů 4. 13.00 – oběd 5. kolem 15.00 – odjezd na Chateau Mcely 6. 16.30 – odjezd zpět do Prahy

52

Cena: Cena denního programu je navržena přímo managementem dětenického zámku a činí 25 000 Kč pro třicet až padesát osob. Byla však vyjednána sleva 10 %, což činí 22 500 Kč. Jedná se o pevnou cenu zahrnující: -

vepře o váze asi 150 kg,

-

plat řezníka, pracovní síla, pronájem prostor, energie,

-

1 dcl Becherovky,

-

dětenické pivo (asi jeden litr/osoba)

-

horká voda, čaj a další nealkoholické nápoje

Cena za autobusovou dopravu: Autobus i s řidičem je možné si pronajmout od autobusové dopravy Bohemia Bus. Ta si účtuje 27 Kč za hodinu a 300 Kč za každou hodinu čekání. Cesta z Prahy do Dětenic, z Dětenic na Chateau Mcely a zpět do Prahy je dlouhá asi 165 km. Cena za autobus: 6 855 Kč Celková cena fakultativního výletu: 22 500 Kč

Denní program Autobusová doprava

6 855 Kč 29 355 Kč

Cena celkem Cena na osobu

1 400 Kč

Cena na osobu je vypočítána při minimálním počtu třiceti účastníků. Cena je neměnná ani za podmínek, že se výletu účastní více osob. Účastníci výletu mohou platit jak v českých korunách, tak i v čínských juanech (CNY). V případě platby v CNY je cena nastavena na částku 380.

53

Závěr Práce byla zaměřena na analýzu vybraných incomingových cestovních kanceláří a tvorbu produktu spojeného s českou gastronomií. Cílem práce bylo vyjít vstříc zájmům stále zvětšující se poptávce ze strany čínských turistů a vytvoření návrhu produktu, který by je zaujal. Autorka kladla důraz na vytvoření originálního produktu, který v nabídce pro čínské turisty stále chybí. Produkt měl být pro čínské turisty zajímavý zejména tím, že se jedná o českou gastronomii, která však přikládá váhu jejich kulturním a stravovacím zvyklostem. Pro tyto účely byl zvolen produkt české tradiční zabíjačkové hody. Dalším cílem bylo nabídnout turistům produkt mimo hlavní město Prahu, kam se soustřeďuje velká většina turistů. Hlavním důvodem pro nabídku pro ně dostatečně zajímavého produktu byla skutečnost, že pro ekonomiku České republiky je lepší soustředit cestovní ruch právě mimo hlavní město.

Oba

cíle

byly

úspěšně

naplněny.

Vyplynulo

tak

hlavně

ze

zpracovaných informací poskytnutých odborníky z oblasti cestovního ruchu zaměřených speciálně na čínský trh. Teoretická část byla zaměřena na definování pojmů cestovního ruchu, což byly klíčové pojmy při vypracování dalších kapitol této práce. V první řadě bylo zapotřebí charakterizovat nabídku cestovního ruchu a produkt cestovního ruchu, pojem zážitková gastronomie a poskytnout základní informace o Čínské lidové republice. V analytické části byly uvedeny konkrétní informace o ekonomice Čínské lidové republiky, které bylo nutné znát před zaměřením se na nabídku produktu tomuto trhu. Další část se věnuje profilu čínských turistů, což je důležitou součástí při obchodování s jakoukoliv odlišnou kulturou, zvláště u takto specifické klientely. Bylo zjištěno, že si velice váží toho, když lidé, se kterými navazují ať už obchodní nebo osobní vztahy, chápou jejich kulturu a tradice. Z toho vyplývá, že by zaměstnanci zařízení cestovního ruchu, která se zaměřují na čínskou klientelu, měli být vzděláváni v oblasti mezinárodní etikety. Dalším bodem bylo analyzovat příjezdový cestovní ruch české republiky, přičemž bylo zjištěno, že je čím dál více příhodné se zaměřovat na čínskou klientelu, jelikož nárůst jejich příjezdů rok od roku stoupá a svými nákupy významně ovlivňují růst HDP v České republice. To vyplývá také z následné analýzy výjezdového cestovního ruchu Číny, který se začal rozvíjet především díky zlepšení politické situace a odstranění administrativních bariér, 54

zejména díky uznání Schengenského prostoru schválenou destinací pro výjezd z Číny. V Číně je cestovní ruch řízen státní správou, pod kterou spadá organizace Národní správa pro cestovní ruch Čínské lidové republiky, mající podobné odpovědnosti a zájmy jako CzechTourism. Z kapitoly věnované příjezdu turistů z Čínské lidové republiky vyplynulo, že jsou čínští turisté na osmém místě v počtu příjezdů do České republiky. Zajímavým zjištěním bylo, že je Česká republika pro turisty stále spíše transitní destinací, jelikož při svých cestách preferují návštěvu více evropských zemí. To vyplynulo z nízkého počtu přespání vzhledem k počtu přijíždějících turistů. Řešením tohoto nedostatku by mohla být šetrná apelace na tour leadery ke vnuknutí turistům dojem, že ještě neviděli vše zajímavé, co Česká republika nabízí. Poslední zkoumanou částí byla analýza incomingových cestovních kanceláří Ctrip a CAISSA. Bylo zjištěno, že oba touroperátoři jsou předními prodejci zájezdů a služeb s nimi spojených. Součástí této kapitoly byla deskripce těchto dvou touroperátorů a uvedení informací o jimi pořádaných zájezdech do České republiky. Důležitou součástí zdroje informací byl řízený rozhovor s generálním ředitelem Česko-čínské obchodní komory, ze kterého se potvrdilo, že Číňané si zakládají na dobrých vztazích se svými obchodními partnery a že při tvorbě produktu je potřeba se přizpůsobit jejich poptávce, má-li je zaujmout. Dále bylo přínosnou informací, že je třeba stále pracovat na poznání jejich chování vyplývající z bohaté kultury a historie Číny. Návrhová část měla za úkol z předešlých informací vytvořit pro čínskou klientelu vhodný gastronomický produkt a následně potvrdit nebo vyvrátit hypotézu stanovenou v úvodu práce. Tato část zahrnuje informace o domácí zabíjačce, její historii a průběhu, který by měl však být turistům pouze vysvětlen kvůli nemožnosti jeho provádění před publikem. Následuje detailní popis průběhu připravovaného dne, včetně konzumace zabíjačkových produktů a doprovodného programu, odehrávajícího se na barokním zámku Dětenice a posléze v hotelu Chateau Mcely. Důležitou součástí kapitoly je itinerář dne a určení ceny na základě rozhovoru s obchodní referentkou Dětenického komplexu. Hypotéza byla potvrzena na základě zpracované literatury o Číňanech a jejich zvycích a rozhovorů s odborníky na čínskou klientelu. V případě, že by produkt vznikl v takové podobě, je velmi pravděpodobné, že by se setkal s úspěchem. 55

Literatura

[1]

ALSOS, Gry Agnete, Dorthe EIDE a Einar Lier MADSEN. Handbook of research on

innovation in tourism industries. Elgar original reference. 384 s. ISBN 1782548416. [2]

Cestovní

ruch

v

ČR

[online].

[cit.

2016-03-06].

Dostupné

z:

http://old.czechtourism.cz/didakticke-podklady/1-charakteristika-a-vyznam-cestovnihoruchu-v-cesku/ [3]

Čínska

lidová

republika

[online].

[cit.

2016-04-20].

Dostupné

z:

http://www.evropa2045.cz/hra/napoveda.php?kategorie=4&tema=122 [4]

Čínské cestovní agentury [online]. [cit. 2016-04-21]. Dostupné z: Interní report

[online]. [cit. 2016-04-21]. Dostupné z: http://www.citm2015.com/pdf/hcom-citm-report2015-inter.pdf [5]

Definice

zážitku

[online].

[cit.

2016-04-02].

Dostupné

z:

http://cmps.ecn.cz/pd/2006/texty/pdf/heller.pdf [6]

GAHM, B. Domácí zabíjačka: porážení, bourání, zpracování. Ostrava: Blesk,

1995.142 s. ISBN 80-85606-83-6. [7]

Interní dokumenty poskytnuté Česko-čínskou obchodní komorou

Interní report [online]. [cit. 2016-04-20]. Dostupné z: http://www.citm2015.com/pdf/hcomcitm-report-2015-inter.pdf [8]

Interní

report

[online].

[cit.

2016-04-21].

Dostupné

z:

http://www.citm2015.com/pdf/hcom-citm-report-2015-inter.pdf [9]

KOTÍKOVÁ,H. Nové trendy v nabídce cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Grada, 2013.

208 s. ISBN 978-80-247-4603-6. [10]

LINDEROVÁ, I.. Cestovní ruch: teoretická a právní východiska. Vydání první. V

Praze: Idea servis, 2015. 249 s. ISBN 978-80-85970-86-9. [11]

Názor čínských turistů na ČR. Http://video.aktualne.cz/dvtv/dvtv-15-3-2016-tvrdik-o-

cine-rakovina-video-ve-fotbale/r~af288f02ead811e59045002590604f2e/

[online].

[cit.

2016-04-06]. [12]

PALATKOVÁ, M; ZICHOVÁ ,J. Ekonomika turismu: turismus České republiky :

vymezení a fungování trhu turismu, přístupy k hodnocení významu a vlivu turismu, 56

charakteristika turismu České republiky. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. 205 s. ISBN 978-80247-3748-5. [13]

PALATKOVÁ,M. Mezinárodní cestovní ruch: analýza pozice turismu ve světové

ekonomice, význam turismu v mezinárodních ekonomických vztazích, evropská integrace a mezinárodní turismus. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. 221 s. ISBN 978-80-247-3750-8. [14]

Percentuální vyjádření návštevnosti [online]. [cit. 2016-04-20]. Dostupné z:

http://www.cn.undp.org/content/dam/china/docs/Publications/UNDPCH_2013percent20NHDR_EN.pdf [15]

Politický

systém

Číny

[online].

[cit.

2016-04-20].

Dostupné

z:

http://www.chinaembassy.cz/cze/zggk/t126984.htm [16]

Přehled provincií, autonomních oblastí a samosprávných městských aglomerací

ČLR [online]. [cit. 2016-04-20]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/prehledprovincii-oblasti-aglomeraci-clr-7812.html [17]

Příjezdové podmínky ČR pro občany ČLR [online]. [cit. 2016-03-25]. Dostupné z:

http://www.mzv.cz/jnp/cz/informace_pro_cizince/kratkodobe_vizum/vizum_k_pobytu_do_9 0_dnu_za_ucelem.html [18]Příjezdový cestovní ruch ČR. Http://www.mmr.cz/cs/Podpora-regionu-a-cestovniruch/Cestovni-ruch/Statistiky-Analyzy [online]. [cit. 2016-03-06]. [19]

Příjmy

obyvatel

ČLD

[online].

[cit.

2016-04-20].

Dostupné

z:

Dostupné

z:

http://www.tradingeconomics.com/china/disposable-personal-income [20]

Růst

české

ekonomiky

[online].

[cit.

2016-04-02].

http://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/ceska-ekonomika-roste-vice-jak-prumer-eu-napolsko-ztracime/r~1dcb31aa76d911e48477002590604f2e/ [21]

Růst

čínské

střední

vrstvy

[online].

[cit.

2016-04-20].

Dostupné

z:

http://www.mckinsey.com/industries/retail/our-insights/mapping-chinas-middle-class [22]

Seznámení

s

Evropou

[online].

[cit.

2016-04-02].

Dostupné

z:

Dostupné

z:

http://www.newyorker.com/magazine/2011/04/18/the-grand-tour [23]

Statistiká

ročenka

Číny

[online].

http://www.stats.gov.cn/tjsj/ndsj/2014/indexeh.htm [24]

Statistiky Global Blue

57

[cit.

2016-04-20].

[25]

TARSSANEN, S. Handbook for Experience Tourism Agents. Rovaniemi: Lapland

[26] Center of Expertise for the Experience Industry (LCEE), 2006. 106 s. ISBN 952-558517-4 [27]

Tisková zpráva státní veterinární správy [online]. [cit. 2016-04-20]. Dostupné z:

http://eagri.cz/public/web/svs/tiskovy-servis/tiskove-zpravy/x2015_zabijacka-nebozabijacka.html [28]

TITTELBACHOVÁ, Š. Turismus a veřejná správa: průniky, dysfunkce, problémy,

šance : státní politika turismu České republiky : systémový přístup k řešení problémů. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. 198 s. ISBN 978-80-247-3842-0. [29]

VOJTA, V. Čínský svět: jak porozumět současné Číně, čínskému chování a myšlení.

Vyd. 1. Brno: Pixl-e, 2011. 199 s. ISBN 978-80-905021-0-9. [30]

Výjezdový

CR

Číny.

Http://www.e-

unwto.org/doi/abs/10.18111/9789284413690[online]. [cit. 2016-03-06]. [31]

Základní

informace

[online].

[cit.

2016-04-20].

Dostupné

z:

https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ch.html [32]

Základní podmínky pro čínské tour operátory stanovené ČLR [online]. [cit. 2016-04-

14]. Dostupné z: http://www.qualitytourism.cn/Page_Detail_aid_36.html [33]

Země

navštevované

Čínany

[online].

[cit.

2016-04-20].

Dostupné

z:

http://www.cn.undp.org/content/dam/china/docs/Publications/UNDPCH_2013percent20NHDR_EN.pdf [34]

Zpráva o zážitkovém cestovním ruchu [online]. [cit. 2016-04-02]. Dostupné z:

https://s3-eu-west-1.amazonaws.com/staticunwto/Affiliate-members/1GLOBAL+REPORT+ON+ADVENTURE+TOURISM_online.pdf

58

Přílohy Příloha č. 1 Otázky k řízenému rozhovoru s Jiřím Schramlem Příloha č. 2 Mapa Čínské lidové republiky

59

Příloha č. 1 Otázky k řízenému rozhovoru s Jiřím Schramlem 1. Jak dlouho spolupracujete s Čínskou lidovou republikou a jaké byly důvody k Vašemu zájmu ke spolupráci s nimi? 2. Co Vám tato spolupráce přinesla? 3. V čem se odlišují jednání s čínskými obchodníky ve srovnání s těmi evropskými? 4. Čím je dle Vás poptávka čínských turistů specifická oproti jiným kulturám? 5. Je podle Vás nabídka České republiky dostatečně přizpůsobena poptávce turistů z Čínské lidové republiky? 6. Myslíte si, že by čínskou klientelu více zajímala česká kuchyně, jestliže by byla upravena podle jejich potřeb a zvyklostí?

60

Příloha č. 2 Mapa Čínské lidové republiky

61

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R.O

Recommend Documents