VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R.O.
Sabina Hořejší
Aplikace ekologického managementu v hotelech v České republice
Bakalářská práce
2015
Aplikace ekologického managementu v hotelech v České republice
Bakalářská práce
Sabina Hořejší
Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. katedra hotelnictví
Studijní obor: Hotelnictví Vedoucí bakalářské práce: Ing. Stanislava Belešová, PhD. Datum odevzdání bakalářské práce: 10. 6. 2015 E-mail:
[email protected]
Praha 2015
Bachelor's Dissertation
Application of ecological management in hotels in the Czech Republic
Sabina Hořejší
The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Hotel Management
Major: Hotel Management Thesis Advisor: Ing. Stanislava Belešová, PhD. Date of Submission: 2015-06-10 E-mail:
[email protected]
Prague 2015
Čestné prohlášení
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma aplikace ekologického managementu v hotelech v České republice zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r.o.
……………………………… Sabina Hořejší V Praze, dne 10. června 2015
Chtěla bych touto cestou poděkovat vedoucí mé bakalářské práce Ing. Stanislavě Belešové, PhD. za věnovaný čas a za poskytnutí praktických rad při psaní této práce.
Abstrakt HOŘEJŠÍ, Sabina. Aplikace ekologického managementu v hotelech v České republice [Bakalářská práce] Vysoká škola hotelová. Praha: 2015. s. 63. Tato bakalářské práce je věnována analýze využití ekologického managementu v hotelech v České republice. Na základě vyhodnocení získaných údajů jsou předloženy návrhy umožňující zvýšení atraktivity ekologického managementu pro hotelová zařízení. V teoretické části jsou vysvětleny pojmy vztahující se k hotelnictví, životnímu prostředí a ekologickému managementu. V praktické části práce je provedena analýza odpovědí získaných dotazníkovým šetřením zaměřeným na postoj hotelů v České republice k ekologii a ekologickému řízení. V závěrečné části práce jsou navržena doporučení pro hotelová zařízení, která mohou napomoci k zvýšení zájmu hotelů o aplikaci ekologických opatření a současně zlepšit vliv hotelů na životní prostředí, a doporučení pro organizace činné v oblasti ochrany životního prostředí. Klíčová slova: ekologická opatření, ekologický management, ekologicky šetrná služba ekoznačka EU, EMS, hotel
Abstract HOŘEJŠÍ, Sabina. Application of ecological management in hotels in the Czech Republic [Bachelor's Dissertation]. The Institute of Hospitality Management. Prague: 2015. pp. 63. This bachelor’s thesis analyses use of ecological management in hotels in the Czech Republic. Proposals permitting improvement of the attractiveness of ecological management to hotel facilities are submitted on the basis of assessment of the obtained data. The theoretical section explains terms applying to the hotel industry, the environment and ecological management. The practical section of the thesis contains an analysis of answers obtained from the questionnaire survey focusing on the attitude of hotels in the Czech Republic towards ecology and ecological management. The final part of the work proposes recommendations for hotel facilities, which may help increase the hotel’s interest in applying ecological measures and simultaneously help improve the hotel’s environmental impact, and recommendations for organisations active in the field of environmental protection. Key words: ecological measures, environmental management, eco-friendly service, eco label EU, EMS, hotel
Obsah Úvod..................................................................................................................................... 10 1.
2.
3.
Ekologický management v hotelnictví ......................................................................... 12 1.1.
Ubytovací zařízení v České republice a jejich vztah k ekologii ........................... 12
1.2.
Ochrana životního prostředí v České republice .................................................... 14
1.3.
Definice a význam ekologického managementu ................................................... 16
1.4.
Nástroje na ochranu životního prostředí ............................................................... 18
Analýza využití ekologického managementu v hotelech v České republice................ 25 2.1.
Představení oslovených hotelů .............................................................................. 26
2.2.
Znalost nástrojů na ochranu životního prostředí ................................................... 28
2.3.
Motivace k zavedení environmentálních nástrojů................................................. 30
2.4.
Ekologická opatření v hotelu ................................................................................ 31
2.5.
Environmentální vzdělávání.................................................................................. 43
2.6.
Shrnutí a vyhodnocení stanovených hypotéz ........................................................ 44
Navrhovaná doporučení pro hotely a organizace působící v oblasti ekologie ............. 47 3.1.
Doporučení pro hotely - snížení nákladů pomocí ekologických opatření............. 47
3.2.
Doporučení pro organizace působící v ochraně životního prostředí ..................... 51
Závěr .................................................................................................................................... 53 Literatura .............................................................................................................................. 56 Přílohy.................................................................................................................................. 59
Seznam ilustrací, tabulek a grafů Seznam ilustrací Obrázek 1: Ekologicky šetrný výrobek Obrázek 2: The Flower Obrázek 3: Möbiova smyčka Obrázek 4: Logo EMAS
Seznam tabulek Tabulka 1: Přehled rozdělení hotelů do skupin dle počtu zaměstnanců a počtu pokojů Tabulka 2: Žebříček environmentálních nástrojů podle jejich znalosti Tabulka 3: Motivace hotelů k zavedení environmentálních nástrojů dle třídy hotelu Tabulka 4: Motivace hotelů k zavedení environmentálních nástrojů podle skupin Tabulka 5: Žebříček ekologických opatření dle využití Seznam grafů Graf 1: Kapacita hromadných ubytovacích zařízení v České republice dle kategorie Graf 2: Zastoupení hotelů podle kraje Graf 3: Poměr využívaných typů ekologických opatření Graf 4: Podíl využívaných typů ekologických opatření dle skupin hotelů Graf 5: Podíl využívaných typů ekologických opatření dle tříd hotelů Graf 6: Počet využívaných ekologických opatření kategorie energie Graf 7: Počet využívaných ekologických opatření kategorie voda Graf 8: Počet využívaných ekologických opatření kategorie odpad Graf 9: Počet využívaných ekologických opatření kategorie ostatní Graf 10: Motivace k zavedení ekologických opatření
Seznam zkratek, symbolů a vysvětlivek CENIA
Česká informační agentura životního prostředí (Czech Environmental Information Agency)
CP
Čistší produkce (Cleaner Production)
EMS
Systém environmentálního managementu (Environmental Management System)
EMAS
Systém environmentálního řízení a auditu (Eco Management and Audit Scheme)
EPD
Environmentální prohlášení o produktu (Environmental Product Declaration)
EU
Evropská unie (European Union)
ISO
Mezinárodní organizace pro normalizaci (International Organization for Standardization)
M&T
Měření a hodnocení (Monitoring & Targeting)
LCA
Analýza životního cyklu (Life-cycle assessment)
VET
Vlastní environmentální tvrzení
Úvod Ke stavu životního prostředí a možnostem jeho ochrany se v průběhu posledních desetiletí upírá stále větší pozornost. S rozvojem světové ekonomiky stoupá i zátěž životního prostředí. Aby bylo umožněno současným i budoucím generacím uspokojovat jejich základní životní potřeby a zároveň zachovat rozmanitost přírody, je potřeba tuto zátěž regulovat na národní i mezinárodní úrovni. V rámci států začleněných do Evropské unie dochází na národní úrovni průběžně ke zpřísňování legislativních požadavků v oblasti životního prostředí, které vycházejí z nařízení a směrnic vydávaných Evropským parlamentem a Radou (ES), což si vyžaduje vynakládat stále větší investice ve veřejném i soukromém sektoru. Z tohoto důvodu nemůžeme očekávat od soukromých společností další dobrovolnou iniciativu v oblasti ochrany životního prostředí, aniž by byly zohledněny jejich základní potřeby, mezi které neodmyslitelně patří především efektivnost jimi řízené organizace. Je nezbytně nutné vhodně skloubit požadavky státu na zlepšení dopadu jednotlivých organizací na životní prostředí a vlastní potřeby těchto organizací. Cílem této bakalářské práce je analyzovat využití ekologického managementu v hotelech v České republice a na základě výsledků analýzy vytvořit pro hotely doporučení k zavedení vybraných prvků ekologického managementu. V zájmu naplnění stanoveného cíle bakalářské práce je práce rozdělena do tří částí - teoretické, analytické a návrhové. V teoretické části si objasníme vybrané termíny z oboru hotelnictví, které jsou důležité pro analytickou část bakalářské práce. Zaměříme se na vývoj životního prostředí v České republice, představíme si organizace působící v oblasti životního prostředí v České republice a základní legislativní požadavky. V dalších kapitolách teoretické části se budeme věnovat definicím ekologického managementu a jeho významu, a zaměříme se na možnosti aplikace ekologického managementu do řídících procesů organizace. Při zpracování první části bakalářské práce jsme využili dostupnou domácí a zahraniční literaturu a internetové zdroje. Čerpáme v ní zejména z údajů Ministerstva životního prostředí a z informací poskytovaných Českou informační agenturou životního prostředí.
10
V analytické části bakalářské práce se budeme zabývat již samotnou analýzou využití ekologického managementu a jednotlivých ekologických opatření v hotelech v České republice. Chceme zmapovat znalosti hotelů v oblasti dobrovolných environmentálních nástrojů, četnost a typ využívaných ekologických opatření v hotelech a především motivaci k zavádění těchto nástrojů a opatření. V závěrečné části budeme analyzovat zájem hotelů o tzv. environmentální vzdělávání, to znamená, zda provozovatelé hotelů chtějí rozvíjet své znalosti o životním prostředí a vlivu jimi řízených zařízení na životní prostředí, jestli získávání těchto znalostí podporují i u svých zaměstnanců, a zda pociťují ze strany státu dostatečnou podporu poskytováním nezbytných informací. K získání údajů potřebných pro analytickou část práce využijeme metodu kvantitativního výzkumu za použití techniky dotazníkového šetření, která nám poslouží ke sběru primárních dat. Zpracování získaných údajů provedeme metodami komparativní analýzy, deskripce, syntézy, indukce, komparace, abstrakce, dedukce a metodou grafického zpracování dat. Ve třetí - návrhové části bakalářské práce se budeme na základě údajů získaných z provedené analýzy snažit vytvořit doporučení pro hotely, která by sloužila k zefektivnění ekologického managementu v hotelech, dále bychom v této části chtěli vytvořit doporučení pro organizace působící v ochraně životního prostředí, jež by mohla napomoci zvýšení zájmu o environmentální nástroje a certifikace. Pro účely analytické části této bakalářské práce byly stanoveny následující hypotézy: Hypotéza 1: Všechny zkoumané certifikované nástroje ekologického managementu zná minimálně 20 % dotazovaných hotelů. Hypotéza 2: Nejčastějším hlavním motivem aplikace ekologického managementu ve zkoumaných hotelech je jejich vlastní ekonomický prospěch, nikoliv zájem o životní prostředí a společenská odpovědnost. Hypotéza 3: Zkoumané hotely nejčastěji aplikují ekologická opatření spadající do kategorie energií. Hypotéza 4: Informace poskytované státem a ze strany jím zřízených organizací v oblasti životního prostředí považuje nadpoloviční většina dotazovaných provozovatelů hotelů za dostatečné.
11
1. Ekologický management v hotelnictví Cestovní ruch je významnou součástí národního hospodářství a jako takový musí být vhodně rozvíjen, aby mohl i do budoucna fungovat jako zdroj příjmů pro stát a zdroj pracovních příležitostí pro občany daného státu. Zvyšování legislativních požadavků v oblasti životního prostředí je pro organizace působící v cestovním ruchu významným, ale nikoliv jediným důvodem k zavádění ekologických opatření. Cestovní ruch tvoří rozsáhlý trh, který slouží k uspokojování potřeb zákazníků. Požadavky zákazníků v cestovním ruchu se neustále mění, zvyšují se a odvíjejí se od celosvětových trendů, proto je potřeba tyto změny a trendy sledovat a přizpůsobovat jim nabídku (Jakubíková, 2012, s. 18). Jedním ze současných trendů v cestovním ruchu je i ekologické hotelnictví. Mnoho zákazníků cíleně vyhledává ubytovací zařízení s ekologickou certifikací, a to nejen z toho důvodu, že být „eko“ je moderní, ale především proto, že jim opravdu záleží na životním prostředí. Je důležité si uvědomit, že ačkoliv v České republice není zatím vztah občanů a organizací k ekologii na stejně vysoké úrovni jako v mnoha zahraničních zemích, občané právě těchto států tvoří významný podíl na našem cestovním ruchu, a pro udržení jejich poptávky je nezbytné přizpůsobit se vysokým nárokům, které si tato klientela klade.
1.1. Ubytovací zařízení v České republice a jejich vztah k ekologii Dle oficiální jednotné klasifikace ubytovacích zařízení České republiky 2013-2015 se ubytovací zařízení dle svých specifických znaků dělí do sedmi základních kategorií:
hotel,
motel,
penzion,
botel,
specifická hotelová zařízení,
dependance,
ostatní ubytovací zařízení.
Ubytovací zařízení se v uvedené kategorii následně dělí do jednotlivých tříd v rozsahu jedné až čtyř popřípadě pěti hvězd v závislosti na druhu kategorie, na základě splnění minimálních 12
požadavků na vybavení, úroveň a rozsah poskytovaných služeb spojených s ubytováním. Rozdělovat ubytovací zařízení můžeme také z dalších hledisek např. podle velikosti, umístění, doby provozu, podle převažujících doplňkových služeb atd. (www.hotelstars.cz). Podle údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem bylo v roce 2014 v České republice 9013 ubytovacích zařízení, z čehož téměř třetinu tvoří ubytovací zařízení kategorie hotel (www.czso.cz). Hotel bývá nejčastěji definován jako místo, kde se za úplatu poskytuje zpravidla dočasné ubytování. Aby ubytovací zařízení mohlo být označováno za hotel, musí disponovat minimálně 10 pokoji a poskytovat s ubytováním spojené služby (Křížek et al., 2011, s. 23). Provoz ubytovacích zařízení má značný vliv na životní prostředí, a to zejména spotřebou energií, vody a produkcí odpadů. Využívání elektrické energie je nezbytné téměř při všech činnostech hotelu. Je jí zapotřebí k osvětlování objektu zvenčí a k osvětlení jednotlivých místností, vytápění pokojů a společných prostor, ke klimatizování, ohřevu vody, při skladování surovin, napájení spotřebičů při výrobě pokrmů a nápojů, při úklidu, v technickém úseku nebo například v kancelářských prostorech pro provoz výpočetní techniky (Jauhari, 2014). Ubytovací zařízení spotřebovávají mimo elektrické energie i obrovské množství vody. Jedním z nejnáročnějších úseků na spotřebu vody je bezesporu ubytovací úsek. Voda je zde využívána nejen ve sprchách, toaletách a pisoárech, ale i při každodenním udržování čistoty v tomto úseku (Kirk, 1996). Produkce odpadu je jedním z nejviditelnějších ekologických problémů v hotelnictví. Na druhou stranu lze poměrně snadno předcházet jejich vzniku a nadbytečnému množství např. volbou správného dodavatele nebo konkrétních produktů. Ubytovací zařízení produkují největší množství odpadu ve stravovacím úseku. Odpady jsou zde tvořeny využíváním zboží a surovin, které jsou dodávány v jednorázových obalech, plechovkách, nevratných druzích skel, zbytky z přípravy pokrmů a zbytky jídel. (Marthinsen et al., 2012). Hotely mohou produkci odpadů regulovat objednáváním zboží v obalech recyklovatelných, pořízením speciálních košů na tříděný odpad, které nejsou finančně náročnou investicí, či mohou určité druhy odpadů použít ke kompostování, které ubytovací zařízení také nebude významně finančně zatěžovat. 13
Z uvedených důvodů je nezbytné tyto oblasti v ubytovacím zařízení monitorovat a snažit se o zmírnění možných dopadů na životní prostředí.
1.2. Ochrana životního prostředí v České republice Ekologický management a ochrana životního prostředí obecně nemají na území České republiky příliš dlouhou historii. Asi nejlépe nastínil stav životního prostředí v Československu před rokem 1989 český historik profesor Miroslav Vaněk ve své monografii Nedalo se tady dýchat (1996). Ve své knize mimo jiné uvádí, že zatímco v 60. letech 20. století byl přístup jednotlivých zemí k životnímu prostředí bez ohledu na formu ekonomiky velmi podobný, v 70. letech se již začaly v této oblasti mezi jednotlivými státy projevovat značné rozdíly. Zatímco země s tržní formou ekonomiky začaly reagovat na zprávy o zhoršujícím se životním prostředí postupnou restrukturalizací jednotlivých úseků národního hospodářství, země s centrálně řízenou ekonomikou na základě týchž zpráv neprováděly žádná opatření, ba naopak u nich docházelo k dalšímu zhoršování stavu životního prostředí (Vaněk, 1996). Mezi takové země patřilo i tehdejší Československo. Stav životního prostředí se zde natolik zhoršoval, že ke koci 80. let obsazovalo Československo přední příčky ve statistikách nejvíce znečištěných zemí ve světě. Kritická byla situace zejména v oblasti znečištění ovzduší, vody a půdy (Moldán, 1990). Ke zlepšení celkové situace dochází až v 90. letech 20. století, o čemž svědčí mimo jiné i založení mnoha státních a nestátních institucí na ochranu životního prostředí v tomto období a především vznik právních předpisů na ochranu životního prostředí. Organizace působící v oblasti ochrany životního prostředí v ČR: Ministerstvo životního prostředí České republiky je nejvyšším státním orgánem ochrany přírody a životního prostředí v České republice. Jeho hlavním úkolem je příprava legislativy a strategických dokumentů v oblasti životního prostředí. Pro své potřeby ministerstvo zřizuje celou řadu rezortních organizací. Pro účely této bakalářské práce zmíníme alespoň ty nejdůležitější (www.mzp.cz). Česká informační agentura životního prostředí (CENIA) je příspěvkovou organizací Ministerstva životního prostředí, která vznikla na základě rozhodnutí ministra životního 14
prostředí v dubnu roku 2005. Jejím hlavním cílem a posláním je shromažďování, hodnocení, interpretace a distribuce informací o životním prostředí. CENIA je také pověřena udělováním ekologických značení Ekologicky šetrný výrobek/služba a Ekoznačky EU pro Českou republiku (www1.cenia.cz). Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) byla zřízena v roce 1991 zákonem č. 282/1991 Sb. o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa a je pověřena dozorem nad respektováním právních předpisů týkajících se životního prostředí (www.cizp.cz). Státní fond životního prostředí České republiky vznikl na základě zákona České národní rady č. 388/1991 Sb. a je jedním z nejvýznamnějších zdrojů peněžních prostředků při ochraně a zlepšování stavu životního prostředí. Patří mezi základní ekonomické nástroje pro plnění závazků plynoucích z mezinárodních úmluv o ochraně životního prostředí, ze členství v Evropské unii a Státní politiky životního prostředí (www.sfzp.cz). 1.2.1. Zákonná úprava a legislativní požadavky v oblasti ochrany životního prostředí v ČR Legislativní požadavky týkající se ochrany životního prostředí prošly v posledních letech značnými změnami. Bylo přijato mnoho nových zákonů a stávající zákony byly novelizovány (Veber et al., 2012, s. 255). Základním právním předpisem, který upravuje ochranu životního prostředí v České republice, je Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, tento zákon vymezuje základní pojmy a zásady ochrany životního prostředí, stanovuje povinnosti právnických a fyzických osob při ochraně a zlepšování stavu životního prostředí. Kromě tohoto zákona existuje další řada obecně závazných předpisů, pokynů, návodů a sdělení, jejichž aktuální seznam je pravidelně uveřejňován ve Věstníku Ministerstva životního prostředí (Chmelík, 2005). Legislativní požadavky ochrany životního prostředí se dotýkají především pěti oblastí. Jsou jimi (Veber et al., 2012): Odpady - firmy a podnikatelé jsou zákonnou úpravou směřováni k omezování vzniku odpadů, které vznikají prakticky při všech činnostech, k třídění již shromážděných odpadů dle jednotlivých druhů a kategorií, a k zabezpečení proti úniku látek ohrožujících životní prostředí z těchto odpadů. 15
Obaly - je vyžadováno používat pro výrobu obalů takové materiály, aby je bylo možné následně opětovně využít nebo odstranit způsobem neohrožujícím životní prostředí. Za optimální je považováno zboží nebalit, pokud to jeho povaha dovoluje, popř. upřednostňovat obaly, u kterých je možný vícenásobný oběh, nebo volba obalů z recyklovatelných materiálů. Ovzduší - je stanovena povinnost omezovat a předcházet znečišťování ovzduší a snižovat množství vypouštěných znečišťujících látek do ovzduší. Zákon také stanovuje zákaz používání vybraných chemických látek, které mohou poškodit ozónovou vrstvu. Voda - téměř žádné podnikatelské činnosti se neobejdou bez využití vody. Zákon upravuje použití povrchových i podzemních vod, zjišťování a hodnocení stavu vod, stanovuje pokuty za neoprávněné odběry vod, za nedovolené vypouštění odpadních vod apod. Chemické látky a přípravky - tyto látky a přípravky představují velké riziko pro životní prostředí. Zákonná úprava se týká nejen výrobců z oboru chemie, ale také farmaceutických firem či potravinářských firem. Ustanovení zákona se vztahují ke všem činnostem, jehož jsou chemické látky a přípravky součástí, zejména jejich výroba, používání, skladování, označování, přeprava a likvidace.
1.3. Definice a význam ekologického managementu Pojem ekologický management lze formulovat jako systematický přístup k ochraně životního prostředí, který je začleněn do řídících procesů organizace. V literatuře se často můžeme také setkat s výrazy environmentální management či green management, ale jedná se o zcela rovnocenné varianty slovního spojení ekologický management. Některé definice pojmu ekologický management se mírně liší, ale základní myšlenka vždy vychází z významu slov ekologický - vztahující se k životnímu prostředí, a management - umění řídit, vést. Bhaskar Nath ve své knize (1998, s. 45) uvádí, že environmentální management může být definován jako umění vyvážení lidských nároků na přírodní zdroje, kdy přírodní zdroje jsou schopny těmto požadavkům vyhovět a přitom jsou splněny zásady udržitelného rozvoje. Někteří autoři ekologický management popisují jako management všech aktivit organizace, které mají nebo mohou mít vliv na životní prostředí. Jedná se o nepřetržitý cyklus plánování, zavádění, přezkoumávání a zlepšování procesů a činností společnosti, jehož účelem je splnit
16
nejen legislativní požadavky, ale i environmentální cíle, ke kterým se společnost zavázala (Weiss et al., 2006). Ekologický management a zohledňování ekologických aspektů se staly nedílnou součástí společenské odpovědnosti firem, která zahrnuje veškeré aktivity v sociální a ekologické oblasti jdoucí nejen nad rámec zákonných, ale také etických, komerčních a společenských očekávání. Společenská odpovědnost se dotýká nejen podnikatelské sféry, ale i neziskových organizací, státního sektoru a vlády samotné (Kuldová, 2012, s. 14). Společnosti mohou k ekologickému managementu a k problematice životního prostředí přistupovat různými způsoby. Budeme-li předpokládat, že organizace nemá zájem na nelegálních aktivitách v této oblasti, jsou možné dvě varianty, a to buď pouhé dodržování obligatorních legislativních požadavků, anebo aktivní integrace dobrovolných nástrojů na ochranu životního prostředí do strategického, taktického a operativního řízení podniku nad rámec těchto požadavků (Veber et al., 2012, s. 261). Podnikatelské subjekty na celém světě se stále častěji zapojují do různých dobrovolných programů na ochranu životního prostředí, neboť jsou si vědomy, že pro svoji činnost spotřebovávají přírodní zdroje, energie, vodu a suroviny, což může mít zásadní vliv na budoucí rozvoj lidské společnosti (Křížek et al., 2011, s. 153). Oproti tomuto celosvětovému vývoji můžeme v České republice stále pozorovat jisté zaostávání za tímto trendem. Většina organizací se zde nad rámec legislativních požadavků ekologii věnuje pouze okrajově, pokud vůbec. O tom svědčí mimo jiné i velmi malý počet společností, které vlastní nějakou ekologickou certifikaci, nebo se jako ekologicky přátelské prezentují (www1.cenia.cz). Otázkou pro nás zůstává, zda za tímto přístupem v České republice stojí špatná informovanost společností o ekologických dopadech jejich činností, či je tento stav způsoben neochotou vynakládat finanční prostředky do aktivit primárně negenerujících zisk ve spojení s nezájmem o životní prostředí. Obě příčiny bychom mohli řešit obdobným způsobem, a to cíleným zvýšováním znalostí organizací o environmentálních nástrojích a ekologických opatřeních. Je potřeba společnosti přesvědčit o tom, že ekologická opatření integrovaná v organizaci mají prokazatelně pozitivní dopad nejen na lidskou společnost jako takovou, ale především na ekonomickou efektivnost jich samotných.
17
Vedle snížení negativních vlivů výroby a provozu na životní prostředí napomáhá uplatňování dobrovolných nástrojů ke zlepšení image firmy, posílení postavení podniku na trhu, ke zvýšení konkurenceschopnosti a v neposlední řadě ke snížení nákladů a tím ke zvýšení zisku (www.empress.cz) V následujícím textu si představíme nejznámější a nejpoužívanější dobrovolné nástroje na ochranu životního prostředí, jejich stručnou charakteristiku a možnosti aplikace. Některé z těchto nástrojů mají platnost pouze v rámci České republiky, jiné jsou mezinárodně uznávané a rozpoznatelné nejen na území Evropské unie ale i celosvětově.
1.4. Nástroje na ochranu životního prostředí „Za dobrovolné nástroje označujeme takové aktivity podnikatelských a jiných subjektů, které směřují ke snižování negativních dopadů jejich činnosti na životní prostředí, přičemž jsou těmito subjekty zaváděny a realizovány na základě jejich svobodného (dobrovolného) rozhodnutí a jdou nad rámec požadavků platných legislativních norem.“ (www.mzp.cz). Při výběru dobrovolného nástroje, kterým chce dát společnost najevo pozitivní přístup k ochraně životního prostředí, je potřeba se nejdříve rozhodnout na jakou oblast své činnosti tuto iniciativu podnikatelský subjekt zaměří. Jednotlivé nástroje můžeme rozdělit na tři základní oblasti (www.empress.cz): -
produkt nebo služba,
-
systém řízení,
-
výrobní proces.
Povinnost aplikace dobrovolných environmentálních nástrojů není v České republice zakotvena v žádném zákonném předpisu a není státem vymáhána, ale je podporována Státní politikou životního prostředí a vytvářením národních programů schválených vládou České republiky a realizovaných Ministerstvem životního prostředí (www.mzp.cz). 1.4.1. Nástroje se zaměřením na produkt nebo službu Do kategorie ekologických nástrojů se zaměřením na produkt nebo službu řadíme tzv. Environmentální značení I, II a III typu. Můžeme se také setkat s pojmenováním Ekoznačky pro I. typ, Vlastní environmentální tvrzení pro II. typ a Environmentální prohlášení o produktu pro III. typ environmentálního značení (www.tuv-sud.cz). 18
Ekoznačky Patří do první skupiny ze tří standardizovaných typů environmentálního značení. Jedná se o nástroj založený na označování výrobků a služeb, které jsou prokazatelně šetrnější k životnímu prostředí než srovnatelné výrobky a služby na trhu. Označeny ekoznačkou mohou být výrobky a služby na základě splnění předem stanovených environmentálních kritérií a které byly nezávisle ověřeny třetí stranou (www.mzp.cz) Ekologicky šetrný výrobek/služba (obrázek 1) je národní ekoznačka udělovaná výrobcům a poskytovatelům služeb na území České republiky již od roku 1994. Odpovědným výkonným orgánem pro označování ekologicky šetrných výrobků a služeb je Agentura pro ekologicky šetrné výrobky při České informační agentuře pro životní prostředí - CENIA. Obrázek 1: Ekologicky šetrný výrobek
Zdroj: ekolist.cz, 2015 Získání certifikací Ekologicky šetrný výrobek a Ekologicky šetrná služba se řídí mezinárodní technickou normou ISO 14024 Environmentální značky a prohlášení Environmentální značení typu I. Při posuzování výrobku nebo služby nejsou hodnoceny jen vlastnosti konečného produktu, ale celý jeho životní cyklus. Podmínky pro udělení národní ekoznačky se při pravidelných přezkoumáváních zpřísňují. Pokud má firma zájem si ekoznačku udržet, musí doložit, že zpřísněným parametrům směrnic výrobek i nadále vyhovuje (Praus, 2007). Ekologická značka EU - „The Flower“ (obrázek 2) byla zavedena roku 1992 Evropskou komisí a je symbolem pro šetrnost vůči životnímu prostředí v průběhu celého životního cyklu výrobků. Ekoznačku EU je možné obdržet pro více než 23 kategorií výrobků a služeb. Jejím udělováním je v České republice, stejně jako u Ekologicky šetrného výrobku/služby, pověřena agentura CENIA (www.euroskop.cz). Na rozdíl od české národní značky Ekologicky šetrný výrobek/služba může být Ekoznačka EU udělena produktům na trhu v jakékoliv zemi v rámci Evropské unie. Pravidla pro značení se řídí nařízením Evropského
19
parlamentu a Evropské rady č. 66/2010, a tak jako u značení Ekologicky šetrný výrobek vycházejí z mezinárodní normy ISO 14024 (www.tuv-sud.cz). Obrázek 2: The Flower
Zdroj: Česká informační agentura životního prostředí – CENIA, 2015 Získání a udržení obou značení je spojeno s řadou poplatků a proto je potřeba si před podáním žádosti určit, které z nich je pro společnost výhodnější. Pokud společnost vyrábí produkty nebo poskytuje služby určené pouze pro český trh, je vhodnější použít značení Ekologicky šetrný výrobek/služba. Registrační poplatek je sice u tohoto značení vyšší než u Ekoznačky EU, ale na dalších pravidelných poplatcích může společnost výrazně ušetřit (www1.cenia.cz). Jestliže však firma dodává, nebo v budoucnu chce dodávat, produkty či služby v rámci Evropské unie, vyplatí se registrace Ekoznačky EU. Pokud je produkt nebo služba certifikována Ekoznačkou EU v jednom ze členských státu EU, je tato certifikace platná v rámci celé Evropské unie. Společnost tedy může daný produkt či službu propagovat a prodávat v jakékoliv členském státu na základě jediné certifikace a bez nutnosti placení dalších registračních poplatků (www.tuv-sud.cz). Pro ubytovací zařízení je vhodnější registrovat Ekoznačku EU. Svoje služby sice tato zařízení poskytují na území České republiky, ale významný podíl zákazníků cestovního ruchu v Česku tvoří cizinci. Z hlediska propagace by certifikace výhradně českého národního ekoznačení byla méně efektivní, než certifikace mezinárodně uznávané a známé Květiny Ekoznačky EU. Environmentální značení typu II - Vlastní environmentální tvrzení „Vlastní environmentální tvrzení jsou prohlášení, značky nebo obrazce, které poukazují na nějaký prvek činnosti, výrobků nebo služeb organizace a které můžou ovlivňovat životní prostředí.“ (Hrubý, 2010, s. 8). VET vychází z mezinárodní normy ISO 14021 a používá se 20
zejména v případech, kdy výrobce nemůže u produktu docílit udělení ekoznačky, ale některé z jeho vlastností je možné považovat za ekologicky šetrné či příznivěji působící na životní prostředí. Na rozdíl od ostatních typů environmentálních značení není u vlastního environmentálního tvrzení povinné jeho ověření nebo certifikace třetí stranou (www.tuvsud.cz). Za pravděpodobně nejznámější příklad vlastního environmentálního tvrzení (VET) můžeme považovat označování výrobků tzv. Möbiovou smyčkou (obrázek 3), která se používá pro recyklovatelné výrobky či obaly (www.enviweb.cz). Základem značky jsou tři šipky stylizované do podoby trojúhelníku, který je dále doplněn číselným a písemným označením materiálu, ze kterého byl produkt nebo obal vyroben. Recyklační značky mají jediný úkol, a to usnadnit spotřebitelům třídění odpadů (Siegl‚ 2015). Obrázek 3: Möbiova smyčka
Zdroj: ekolist.cz, 2015 Environmentální značení typu III - Environmentální prohlášení o produktu Environmentální prohlášení o produktu (EPD) dle ČSN EN ISO 14025 je soubor údajů o výrobcích a službách, u kterých je možné měřením ověřit jejich vliv na životní prostředí, a na rozdíl od I a II typu environmentálního značení poskytuje EPD nezávisle ověřené informace o dopadech jakéhokoliv produktu na životní prostředí v průběhu celého životního cyklu. K měření se používá metoda LCA - analýza životního cyklu, která vychází z norem ČSN EN ISO 14040-49. U produktu jsou posuzovány všechny fáze od těžby surovin a získání materiálu, přes dopravu, výrobu a užití, až po likvidaci produktu či jeho recyklaci. Registrace EPD má mezinárodní platnost a získání této certifikace usnadňuje výrobcům produktů a poskytovatelům služeb propagaci a prodej na mezinárodním trhu (www1.cenia.cz). 1.4.2. Nástroje se zaměřením na systém řízení Environmentální nástroje se zaměřením na systém řízení se označují zkratkou EMS, která pochází z anglického spojení Environmental Management System, neboli systém 21
environmentálního řízení. Jedná se o typ řízení, jehož cílem je sledování a zlepšování činností podniku ovlivňujících kvalitu životního prostředí nebo zdraví a bezpečnost zaměstnanců (www.eko-net.cir.cz). K implementaci EMS může organizace využít například certifikovaný systém dle mezinárodní normy ISO 14001, či verifikaci programem EMAS, nebo se ekologickému managementu věnuje neformálním způsobem, tzn. bez certifikace (www.mzp.cz) Norma ISO 14001 a Program EMAS patří mezi nejrozšířenějšími prostředky pro zavedení systémů environmentálního řízení. Oba programy jsou mezinárodně uznávané a v mnohém podobné, můžeme však mezi nimi nalézt řadu rozdílů, které mohou ovlivnit rozhodnutí organizace pro jednu nebo druhou variantu. EMAS Program EMAS je systém environmentálního řízení a auditu, který vstoupil v platnost v dubnu 1995 na základě nařízení Rady (ES) č. 1836/1993. Aktuálně platná pravidla programu EMAS (obrázek 4) vycházejí z Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.1221/2009 o dobrovolné účasti organizací v systému řízení podniku a auditu z hlediska ochrany životního prostředí (ec.europa.eu). Obrázek 4: Logo EMAS
Zdroj: European Commission - Environment, 2015 K zařazení do národního registru EMAS musí podnik splnit následující body (Křížek et al., 2011, s. 154): provedení úvodního environmentální přezkoumání, které zobrazí vliv podniku na životní prostředí a soulad s legislativními požadavky v oblasti životní prostředí, vytvoření environmentální politiky, stanovení cílů v oblasti ochrany životního prostředí a zavedení programů k jejich dosažení, 22
provádění pravidelných interních nebo externích auditů zavedených programů, vytvoření prohlášení o stavu životního prostředí, jeho pravidelné ověřování nezávislým auditorem a zpřístupnění prohlášení veřejnosti, registrace u příslušeného autorizovaného subjektu. ISO 14001 ISO 14001 je norma vycházející z mezinárodně uznávaných norem ISO řady 14000, které poskytují praktické nástroje pro podniky a organizace se zaměřením na ochranu životního prostředí. ISO 14001 není technická norma, která by pevně stanovovala přesné požadavky a hodnoty nutné pro udělení certifikace, ale jedná se o obecný rámec podmínek, které je potřeba splňovat pro efektivní EMS. Certifikace ISO 14001 poskytuje managementu společnosti, jeho zaměstnancům a dalším zainteresovaným subjektům informaci, že ekologický dopad činností společnosti je touto společností monitorován a neustále zlepšován (www.iso.org). Na rozdíl od programu EMAS má řada bodů normy ISO 14001 pouze doporučující charakter a pro udělení certifikace není jejich splnění nezbytné. Pro certifikaci ISO 14001 není vyžadováno (Cheremisinoff, 2006): úvodní environmentální přezkoumání, provádění auditů v pravidelných intervalech a není stanovena jejich metodologie, publikování a nezávislé ověřování prohlášení o stavu životního prostředí, aktivní zapojení zaměstnanců společnosti do EMS, soustavné zlepšování vlivu podniku na životní prostředí. 1.4.3. Nástroje se zaměřením na výrobní proces Čistší produkce Čistší produkce (CP) je druh strategie, jejímž cílem je co nejefektivněji využívat suroviny a spotřebovávané energie. Podstatou CP je předcházet vzniku odpadů minimalizací nezužitkovatelného odpadu, substituováním hlavních materiálů, omezováním materiálů, které nejsou esenciální pro výsledný produkt, oddělováním a opětovným využitím odpadů nebo např. změnou technologie (www.iisd.org).
23
Aplikací strategie CP se podnik snaží méně zatěžovat životní prostředí při současné úspoře nákladů. Při použití strategie CP tedy není jediným cílem zlepšit environmentální dopady výroby, ale zabýváme se také její ekonomickou stránkou. Strategie CP je využitelná ve všech průmyslových odvětvích a sektorech služeb bez ohledu na charakter či velikost podniku (Šlesinger et al., 2008, s. 10). Při implementaci strategie CP by měly být následovány tyto pokyny (www.iisd.org):
identifikování nebezpečných látek, které by měly být vyřazeny z výroby,
provedení analýzy materiálových toků,
stanovení harmonogramu pro postupné odstranění nebezpečných látek z výrobního procesu spolu se zavedením vhodné technologie pro nakládání s odpady,
provádění a další rozvíjení procesů v souladu se strategií čistší produkce,
zapojování zaměstnanců a veřejnosti do strategie CP.
Monitoring & Targeting M&T je nástroj určený ke snižování energetické náročnosti při zvyšování výkonnosti všech podnikatelských subjektů. Jedná se o strukturovaný přístup řízení, který je založen na systematickém sledování energetické spotřeby, analyzování výsledků sledování a na realizaci nápravných opatření. Zavedení nástroje M&T přináší kromě snižování nákladů také zvýšení jakosti produkce, snížení množství emisí a odpadů a zvýšení ochrany životního prostředí (www.enviros.cz) Základem pro efektivní M&T je implementace vhodného informačního systému, který propojí lidské zdroje, zavedené systémy a technologie. Informační systém M&T podporuje nejen analytickou, ale i realizační část M&T. Analytická část se skládá z nepřetržitě probíhajícího energetického auditu, který sleduje spotřebu energie v závislosti na určitých faktorech, jako je např. zvýšení objemu výroby, kvalita vstupních materiálů, teplota prostředí atd., a z navazujícího systému, který analyzuje příčiny odchylek od očekávané spotřeby. Realizační část systému představuje soubor postupů, jimiž bude zajištěno průběžné odstraňování zjištěných nežádoucích odchylek ve spotřebě. Tato část programu dále nabízí možnosti zavedení nových úsporných opatření organizačního či investičního charakteru, které mohou ještě více zlepšit energetickou účinnost podniku (www.energyprukaz.cz).
24
2. Analýza využití ekologického managementu v hotelech v České republice Cílem této bakalářské práce je analyzovat využití ekologického managementu v hotelech v České republice. Pro získání údajů potřebných pro analytickou část bakalářské práce jsme využili metodu kvantitativního výzkumu za použití techniky dotazníkového šetření, která nám posloužila ke sběru primárních dat. Zpracování získaných údajů jsme provedli metodami komparativní analýzy, deskripce, syntézy, indukce, komparace, abstrakce, dedukce a metodou grafického zpracování dat. V analytické části bakalářské práce uvádíme informace, které se nám podařilo získat prostřednictvím dotazníkového šetření v ubytovacích zařízeních kategorie hotel. Oslovili jsme celkem 718 hotelů v celé České republice a podařilo se nám získat 78 vyplněných dotazníků, tj. 11 %. Návratnost vyplněných dotazníků sice nesplnila naše očekávání, nicméně se domníváme, že pro účely analýzy využití ekologického managementu v této části bakalářské práce je počet 78 získaných dotazníků dostačující. Dotazník, jenž je uveden v příloze této bakalářské práce jako příloha 1, je tvořen zejména z otázek uzavřených, které doplňuje několik otázek otevřených. Rozdělili jsme jej do pěti částí: -
úvodní část, jejímž účelem byla identifikace jednotlivých ubytovacích zařízení,
-
druhou část, věnovanou znalostem dobrovolných environmentálních nástrojů,
-
třetí část, monitorující motivaci provozovatelů ubytovacích zařízení k zavádění environmentálních nástrojů,
-
ve čtvrté části jsme provedli průzkum využívání ekologických opatření v hotelech,
-
v závěrečné páté části dotazníkového šetření jsme se zajímali o environmentální vzdělávání v hotelech.
Podle údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem bylo v roce 2014 provozováno v České republice 9013 ubytovacích zařízení. Kategorie penzionů patří s počtem 3351 mezi nejpočetnější skupinu ubytovacích zařízení v České republice. Pomyslné druhé místo obsadila ubytovací zařízení v kategorii hotel, která s počtem 2362 představuje 26 % z celkového množství ubytovacích zařízení. Třetí největší skupinu tvoří ubytovací zařízení zařazená do kategorie ostatní s počtem 1674 (graf 1). 25
V kategorii hotel se ubytovací zařízení dále dělí dle jednotlivých tříd. Z celkového počtu 2362 ubytovacích zařízení kategorie hotel tvoří 2,5 % hotely třídy Luxury *****, 23,5 % třídy First Class ****, 58 % hotely ve třídě Standard *** a zbylou část 16 % tvoří hotely v nejnižších třidách Economy ** a Tourist * (Kapacita hromadných ubytovacích zařízení podle kategorie ubytovacího zařízení v ČR ‚ n.d.). Graf 1: Kapacita hromadných ubytovacích zařízení v České republice dle kategorie 57
Hotel *****
557
Hotel ****
1674
Hotel ***
1369
Hotel ** 661
230
332
Hotel * 149 120
513
Hotely Garni Penziony Kempy Chatové osady
3351
Turistické ubytovny Ostatní
Zdroj: Vlastní zpracování, 2015 Pro analytickou část bakalářské práce jsme proto vybrali k dotazníkovému šetření hotely ve třídách Standard *** a First Class **** pro jejich největší zastoupení v kategorii. Současně jsme se do dotazníkového šetření snažili zapojit i hotely v třídě Luxury *****, jelikož předpokládáme, že vzhledem k vysoké úrovni poskytovaných služeb bude v této třídě věnována i větší pozornost společenské odpovědnosti firem, a hotely ve třídě Luxury ***** nám tedy mohou poskytnout zajímavé doplňující informace k této problematice.
2.1. Představení oslovených hotelů V úvodní části dotazníku jsme požádali hotely o vyplnění kraje, ve kterém jejich ubytovací zařízení sídlí, třídy hotelu, počtu zaměstnanců hotelu a počtu pokojů, kterým hotel disponuje, abychom na základě těchto údajů mohli segmentovat a dále analyzovat získaná data.
26
Nejpočetnější skupinu tvořily hotely z Prahy, které s počtem 25 hotelů představovaly téměř třetinu účastníků dotazníkového šetření, následované hotely z Jihomoravského a Plzeňského kraje (graf 2). Bohužel se nám nepodařilo oslovit žádný hotel v Pardubickém kraji a v některých dalších krajích, např. v kraji Jihočeském, Libereckém, Moravskoslezském, Ústeckém a v kraji Vysočina, dotazník vyplnilo minimální množství hotelů. Graf 2: Zastoupení hotelů podle kraje 25 25 20 15
11
10 5
3
5
4
3
3
7
5
6 2
0
1
3
0
Zdroj: Vlastní zpracování, 2015 Vzhledem k značně nevyváženému zastoupení hotelů podle jejich umístění v krajích jsme se rozhodli neprovádět analýzu na základě této segmentace, ale využili jsme jiné možnosti třídění, které nám poskytla úvodní část dotazníku, a to rozdělení hotelů dle tříd a velikosti. Jak jsme již zmínili v úvodu analytické části, rozhodli jsme se dotazníkovým šetřením oslovit ubytovací zařízení kategorie hotel ve třídách Standard ***, First Class **** a Luxury *****. Nejčastější třídou hotelu u vyplněných dotazníků byla třída Standard *** s počtem 41 hotelů, následovaná třídou First Class **** v počtu 31 hotelů. Celkový počet 78 vyplněných dotazníků doplnilo 6 hotelů ve třídě Luxury *****. Na základě vyplněného počtu pokojů v hotelu a počtu zaměstnanců jsme hotely navíc rozčlenili do pěti skupin (tabulka 1). Skupiny jsme vytvořili na základě uvedených parametrů a to tak, že pokrývají spektrum od nejmenších hotelů v první skupině, s maximálním počtem deseti zaměstnanců a padesáti pokojů, až po největší hotely ve skupině páté, čítající 51-100 zaměstnanců a počet pokojů v rozmezí 151-400.
27
Tabulka 1: Přehled rozdělení hotelů do skupin dle počtu zaměstnanců a počtu pokojů Skupina
Počet zaměstnanců
Počet pokojů
Počet hotelů ve skupině
1.
0-10
10-50
13
2.
11-50
10-50
20
3.
11-50
51-150
29
4.
51-100
51-150
11
5.
51-100
151-400
5
Zdroj: Vlastní zpracování, 2015
2.2. Znalost nástrojů na ochranu životního prostředí V této části dotazníku jsme se snažili o zmapování znalostí provozovatelů hotelů v oblasti environmentálních nástrojů. K analýze znalostí nástrojů sloužících k ochraně životního prostředí jsme se rozhodli přistoupit, jelikož jedním z faktorů způsobujících nízký počet hotelů s ekologickou certifikací může být jejich nedostatečná informovanost v této oblasti. Zkoumání vlastnictví certifikovaných nástrojů bylo v této části dotazování pouze doprovodného charakteru, jelikož z dostupných informačních zdrojů a databází víme, že environmentální certifikaci vlastní v České republice minimální počet ubytovacích zařízení. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že z celkového počtu 78 hotelů: -
11 hotelů, tj. 14 % nezná žádný z uvedených environmentálních nástrojů,
-
19 hotelů, tj. 24 %, zná pouze jeden dobrovolný nástroj,
-
dva nástroje zná 13 hotelů - 17 %,
-
více než dva environmentální nástroje zná necelá polovina - 35 hotelů, tj. 45 %,
-
všechny vybrané nástroje zná 6 hotelů, tj. 8 %.
Na základě těchto výsledků můžeme konstatovat, že celkové povědomí o dobrovolných environmentálních nástrojích je velmi špatné. Průměrná znalost je 2,9 nástroje na jeden hotel. K vlastnictví některého z certifikovaných environmentálních nástrojů se přihlásily tři hotely. Dva hotely z dotazovaných vlastní certifikaci ISO 14001, z toho jeden ještě navíc využívá nástroje Monitoring & Targeting, tyto hotely se řadí do třídy Luxury ***** a velikostí patří
28
mezi středně velké hotely ve třetí skupině. Jeden hotel třídy First Class **** potvrdil používání strategie Čistší produkce, tento hotel se řadí mezi velké hotely v páté skupině. Na základě získaných údajů jsme byli dále schopni vypracovat žebříček dobrovolných nástrojů (tabulka 2) podle jejich znalosti v hotelech, který zobrazuje nástroje od nejznámějších po nejméně známé. Jednoznačně nejznámějším dobrovolným nástrojem mezi hotely je Ekologicky šetrný výrobek/služba. U tohoto nástroje potvrdilo jeho znalost 48 hotelů, tzn. 62 %. Na druhém místě se umístilo Ekologické značení EU - Květina. Tuto certifikaci zná 36 hotelů, tzn. 46 %. Nejznámější trojici certifikovaných environmentálních nástrojů uzavírá certifikace ISO 14001, kterou zná 35 hotelů, tj. 45 %. Nejméně známým dobrovolným nástrojem je Vlastní environmentální tvrzení, u kterého pouze 13 hotelů uvedlo, že jej zná. Tabulka 2: Žebříček environmentálních nástrojů podle jejich znalosti Pořadí Environmentální nástroj
Počet hotelů
% hotelů
1.
Ekologicky šetrný výrobek/služba
48
62 %
2.
Ekologické značení EU - Květina
36
46 %
3.
ISO 14001
35
45 %
4.
EMAS
31
40 %
5.
Čistší produkce
23
29 %
6.
Environmentální prohlášení o produktu
20
26 %
7.
Monitoring & Targeting
20
26 %
8.
Vlastní environmentální tvrzení
13
17 %
Zdroj: Vlastní zpracování, 2015 Podrobnějším rozborem této části dotazníku jsme zjistili, že průměrná znalost dobrovolných environmentálních nástrojů se zvyšuje nejen s třídou hotelu, ale i s jeho velikostí. Zatímco u nejmenších hotelů v první skupině průměrná znalost dosahuje 1,5 nástroje na hotel, u velkých hotelů ve čtvrté a páté skupině činí průměrná hodnota 3,7 nástroje na jeden hotel. U hotelů třídy Standard *** dosahovala průměrná znalost nástrojů hodnoty 2 nástroje na hotel, ve třídě First Class **** 3,1 nástroje. Ve třídě Luxury ***** jsme zaznamenali nejvyšší počet, a to 7,5 nástroje na hotel, nicméně vzhledem k velmi malému zastoupení 29
hotelů této třídy můžeme daný výsledek považovat pouze za zajímavost a nelze z něj vyvozovat konkrétní závěry. Při rozdělení hotelů do skupin dle velikostí a tříd se na první příčce nejčastěji střídaly certifikace ekologicky šetrný výrobek a ekologické značení EU - Květina. Ekoznačka EU byla více známou u hotelů patřících do páté skupiny dle velikosti - tzn. velkých hotelů a u hotelů třídy First Class ****.
2.3. Motivace k zavedení environmentálních nástrojů Dalším bodem dotazníkového šetření bylo provedení průzkumu, jaký podnět by provozovatele hotelů nejvíce motivoval k zavedení některého z certifikovaných environmentálních nástrojů. Záměrem této otázky bylo získání představy nejen o vztahu hotelů k životnímu prostředí, ale především o tom, jakým způsobem by bylo možné účinněji propagovat dobrovolné environmentální nástroje ze strany státu a organizací věnujících se ochraně životního prostředí, aby došlo ke zvýšení zájmů o tyto certifikace. Dotazovaní dostali na výběr z několika přednastavených možností, popř. mohli využít i volného políčka k vyjádření jiného motivu, než byly uvedené možnosti. Této varianty však nevyužil žádný z hotelů. Pro nadpoloviční většinu dotazovaných by hlavním motivem k zavedení dobrovolného environmentálního nástroje byla úspora nákladů. Tuto možnost si vybralo 42 z celkového počtu 78 hotelů, tzn. téměř 54 %. S velkým odstupem následoval motiv poptávky ze strany zákazníků, jenž si vybralo za hlavní stimul 12 hotelů - 15 %, těsně následovaný posílením image hotelu a zvýšením kvality poskytovaných služeb, které si jako hlavní motivy shodně vybralo devět hotelů - 12 %. Zbylé tři podněty by byly v součtu hlavním motivem pro pouhých 7 % dotazovaných provozovatelů hotelů. Zajímavým poznatkem z této části analýzy pro nás bylo, že až na dvě výjimky, které představují cca 2,5 % z celkového počtu dotazovaných hotelů, by pro tato ubytovací zařízení nebyly hlavními motivy zájem o životní prostředí nebo snížení rizika ekologických nehod. Podíl jednotlivých podnětů se ve velké většině shoduje i při segmentaci hotelů podle velikosti a tříd. Při tomto rozdělení hotelových ubytovacích zařízení vždy vedl motiv úspory nákladů. Z uvedených výsledků lze usuzovat, že na motivaci provozovatelů ubytovacích 30
zařízení k možné aplikaci ekologických nástrojů nemá vliv úroveň poskytovaných služeb (tabulka 3) ani velikost hotelu (tabulka 4). Nejrozmanitější motivy v uvedených tabulkách můžeme pozorovat zejména u hotelů střední velikosti ve skupině 3 a u třídy First Class ****. Tabulka 3: Motivace hotelů k zavedení environmentálních nástrojů dle třídy hotelu Motivace
***
**** ***** Celkem
Zájem o životní prostředí Úspora nákladů Poptávka zákazníků Posílení image hotelu Snížení rizika ekologických nehod Zvýšení kvality poskytovaných služeb Konkurenční výhoda
0 24 7 3 0 7 0
1 16 5 4 0 2 3
1 2 0 2 0 0 1
Celkem
41
31
6
2 42 12 9 0 9 4
Zdroj: Vlastní zpracování, 2015 Tabulka 4: Motivace hotelů k zavedení environmentálních nástrojů podle skupin1 Motivace Zájem o životní prostředí Úspora nákladů Poptávka zákazníků Posílení image hotelu Snížení rizika ekologických nehod Zvýšení kvality poskytovaných služeb Konkurenční výhoda
1. 0 7 2 4 0 0 0
2. 0 12 4 2 0 2 0
3. 1 13 5 1 0 6 3
4. 0 9 0 1 0 0 1
5. 1 1 1 1 0 1 0
Celkem
13
20
29
11
5
Celkem 2 42 12 9 0 9 4
Zdroj: Vlastní zpracování, 2015
2.4. Ekologická opatření v hotelu Ve třetí části dotazníkového šetření jsme se zaměřili na analýzu ekologických opatření v hotelech. Naším cílem bylo získání přehledu o využívání jednotlivých ekologických opatření, která z nich hotely využívají nejvíce, zda jejich typ a počet roste či klesá v závislosti na třídě hotelu a jeho velikosti, a jaké byly důvody k jejich zavedení.
1
Viz Tabulka č. 1 Přehled rozdělení hotelů do skupin dle počtu zaměstnanců a počtu pokojů
31
Při sestavování seznamu ekologických opatření jsme se inspirovali nařízením Evropského parlamentu a Evropské rady č. 66/2010, které stanovuje minimální a doporučené požadavky pro udělení evropské ekoznačky - „The Flower“. Konkrétní zkoumaná opatření si představíme v dalších subkapitolách, kde budeme provádět podrobnou analýzu jednotlivých typů ekologických opatření využívaných v hotelech. Ekologická opatření jsou do subkapitol rozdělena podle typu opatření na kategorie: energie, voda, odpad a ostatní. Do kategorie ostatní jsme zařadili prvky, které pro jejich povahu nemůžeme zahrnout do jiné z uvedených kategorií. Z výsledků dotazníkového šetření vyplývá, že nejvyšší podíl aplikovaných ekologických opatření spadá do kategorie energie (graf 3) a tvoří 56% podíl na celkovém počtu využívaných opatřeních. Tento výsledek může být ovlivněn zejména rozsáhlou nabídkou opatření vztahujících se právě k energetickým úsporám, ale také skladbou dotazníku. Na druhé příčce se umístila kategorie ostatní, která dosáhla 24% podílu, třetí místo zaujímají opatření kategorie odpadů s 17 %. Nejmenší podíl představují opatření v kategorii voda, která dosáhla pouhých 3 %. Graf 3: Poměr využívaných typů ekologických opatření
Energie
24%
Voda 56% 17%
Odpad Ostatní
3%
Zdroj: Vlastní zpracování, 2015 Nejvyváženějšího poměru mezi jednotlivými kategoriemi ekologických opatření bylo dosaženo u první skupiny, tzn. u malých hotelů (graf 4). Zde oproti jiným skupinám výrazně klesl poměr opatření v kategorii energie a to na 43 %. Kategorie ostatní představovala 35 % a kategorie odpady 21 %. K výrazné změně však nedošlo u kategorie voda, kde procentuální podíl klesl na pouhé 1 % z celkového počtu aplikovaných ekologických opatření.
32
Nejčastěji aplikovaly opatření z kategorie energie hotely druhé skupiny, zde bylo v této kategorii dosaženo podílu 63% na celkovém počtu. V kategorii voda zavedly opatření nejčastěji hotely ve čtvrté skupině, tzn. středně velké hotely, a to v 6 % případů, v kategorii odpadů naopak vedla již výše zmíněná první skupina hotelů s 21 %, stejně jako v kategorii ostatní s 35% podílem na celkového počtu zavedených opatření.
11% 0%
6% 11%
18% 22%
26%
28%
61%
57%
56% 4%
1%
1%
17% 19%
21%
35%
43%
63%
Graf 4: Podíl využívaných typů ekologických opatření dle skupin hotelů
1.skupina
2.skupina
3.skupina
4.skupina
5.skupina
43%
63%
56%
57%
61%
Energie Voda
1%
1%
4%
6%
0%
Odpady
21%
17%
18%
11%
11%
Ostatní
35%
19%
22%
26%
28%
Zdroj: Vlastní zpracování, 2015 Při analýze podílu využití jednotlivých ekologických opatření dle třídy hotelů dosáhly hotely velmi podobných hodnot (graf 5). Nejvýrazněji se odlišovaly hotely třídy Luxury ***** v kategorii ostatní, kde byl podíl těchto opatření o 7-9 % vyšší než u ostatních tříd a dále hotely třídy Standard *** v kategorii odpady, kde bylo dosaženo 21 %, oproti 13% podílu u hotelů tříd First Class **** a Luxury *****.
Energie
3%
13%
24%
3%
13%
31%
53%
60% 22%
2%
21%
55%
Graf 5: Podíl využívaných typů ekologických opatření dle tříd hotelů
Hotel ***
Hotel ****
Hotel *****
55%
60%
53%
Voda
2%
3%
3%
Odpady
21%
13%
13%
Ostatní
22%
24%
31%
Zdroj: Vlastní zpracování, 2015 33
V samostatné subkapitole bude z kompletního seznamu vypracován žebříček opatření podle jejich využití. Nyní si představíme jednotlivé kategorie, konkrétní ekologická opatření, která do těchto kategorií byla zařazena a výsledky, kterých bylo dotazníkovým šetřením dosaženo. 2.4.1. Energie Vzhledem k nepřetržitému provozu mnoha hotelů a k množství činností, ke kterým je elektrické energie zapotřebí, není překvapivé, že nejvíce ekologických opatření se vztahuje právě ke kategorii energie. Ubytovací zařízení za pomoci těchto opatření mohou ušetřit značné množství nákladů a současně tak chránit životní prostředí. V kategorii energie byly hotely dotazovány na využívání následujících opatření:
vlastní výroba elektrické energie z obnovitelných zdrojů,
využívání energie z obnovitelných zdrojů dodávané jiným subjektem,
energeticky úsporné spotřebiče,
systém rekuperace tepla2,
tepelná izolace budovy,
tepelná izolace oken,
nezávislá regulace topení v každém pokoji,
automatické vypínání klimatizace / topení při otevření oken,
úsporné žárovky,
automatické zhasínání světel při opuštění místnosti,
automatické zhasínání venkovních světel.
Při zavedení některých z uvedených opatření v hotelech není zapotřebí velkých finančních investic. Můžeme mezi ně zařadit např. úsporné žárovky a energeticky úsporné spotřebiče. Pořizovací náklady těchto ekologických prvků se výrazně neliší od běžných žárovek a spotřebičů, proto nám aplikace právě těchto opatření může naznačit, jakým způsobem je v hotelu k ekologii přistupováno. Pokud provozovatelé nejsou ochotni zavést ani nejsnadněji dostupná opatření, je velmi malá pravděpodobnost, že projeví iniciativu v zavedení investičně náročných opatření. Mezi nákladná opatření můžeme zařadit vlastní výrobu
2
Zpětné získávání tepla k opětovnému využití
34
elektrické energie z obnovitelných zdrojů, tepelnou izolaci budovy, či zavedení systému rekuperace tepla. Nejčastěji využívané ekologické opatření u dotazovaných hotelů v oblasti energií je instalace úsporných žárovek. Tento ekologický prvek zavedlo 57 hotelů ze 78, což je 78 %. Těsně za ním se umístila nezávislá regulace topení v každém pokoji s 52 hotely - v 67 % případů, a třetím nejčastěji používaným opatřením v kategorii energií jsou energeticky úsporné spotřebiče u 49 hotelů, tzn. 63 % (graf 6). Mezi nejméně používaná opatření patří vlastní výroba elektrické energie, které z dotazovaných ubytovacích zařízení nevyužívá žádný hotel a využívání energie z obnovitelných zdrojů dodávané jiným subjektem. Cíleně vyhledávají tyto dodavatele energie pouze dva hotely, tj. 2,5 %. Graf 6: Počet využívaných ekologických opatření kategorie energie
Automatické zhasínání venkovních světel Automatické zhasínání světel při opuštění místnosti Úsporné žárovky Automatické vypínání klimatizace/topení při otevření… Nezávislá regulace topení v každém pokoji Tepelná izolace oken Tepelná izolace budovy Systém rekuperace tepla Energeticky úsporné spotřebiče Využívání energie z obnovitelných zdrojů dodávané… Vlastní výroba elektrické energie z obnovitelných zdrojů 0
10
20
30
40
50
60
Zdroj: Vlastní zpracování, 2015 K výrazným změnám v pořadí využívaných ekologických opatření v kategorii energie nedochází ani při rozdělení hotelů dle velikostí a tříd. Do popředí se ke třem nejčastěji používaným opatřením u hotelů rozdělených do skupin dle velikosti dostala tepelná izolace oken u první a druhé skupiny, která zde nahradila energeticky úsporné spotřebiče u první skupiny a nezávislou regulaci topení v každém pokoji u druhé skupiny. U páté skupiny, tzn. u velkých hotelů, se navíc mezi třemi nejčastěji používanými opatřeními umístilo automatické zhasínání světel při opuštění místnosti, které využívají všechny hotely z dotazníkového šetření řadící se do této skupiny, a automatické zhasínání venkovních světel 35
u 60 % hotelů ve skupině. Nejvíce opatření v kategorii energií využívá druhá skupina - malé hotely, průměrně jsou v této skupině aplikovány více než 4 prvky sloužící k úspoře energie. Při rozdělení hotelů dle tříd byly mezi třemi nejčastěji používanými opatřeními nahrazeny energeticky úsporné spotřebiče tepelnou izolací oken u hotelů třídy Standard ***, u hotelů třídy First Class **** nahradilo automatické zhasínání světel při opuštění místnosti nezávislou regulaci topení. Nejaktivněji využívá ekologická opatření zaměřená na energie třída hotelů Luxury *****, a to průměrně 5 prvků v každém hotelu. 2.4.2. Voda Ubytovací zařízení spotřebovávají mimo elektrické energie i obrovské množství vody. V kategorii voda jsme se proto zaměřili na aplikaci ekologických opatření snižujících její spotřebu. Mezi základní opatření v oblasti spotřeby vody patří předcházení jejímu nadměrnému plýtvání. Je nutné provádět včasné zásahy ze strany technického úseku, pokud dojde k narušení vodovodní instalace, ale především je potřeba zajistit snížení spotřeby instalací vhodných regulačních zařízení. Dále je možné využívat také dešťovou nebo recyklovanou vodu, a to zejména při údržbě zeleně v okolí hotelu. Mezi zkoumaná opatření v kategorii voda patří:
snižování průtoku vody v kohoutcích a sprchách,
časové spínače u sprch,
využívání dešťové nebo recyklované vody,
úsporné pisoáry.
Z šetření vyplynulo, že pouhých 14 hotelů, tj. 18 %, ze 78 dotazovaných, využívá některý z ekologických prvků snižující spotřebu vody. Nejčastějším opatřením, používaným v 9 % hotelů, tzn. u 7 hotelů ze 78, je instalace úsporných pisoárů. Následuje snižování průtoku vody v kohoutcích a sprchách, které využívá 5 % hotelů, a využívání dešťové nebo recyklované vody ve 4 % hotelů (graf 7). Při rozdělení hotelů do skupin dle velikosti byla tato opatření nejčastěji zaváděna v hotelech třetí a čtvrté skupiny, tzn. hotelů střední velikosti, kde některý z uvedených prvků shodně využívá 27 % hotelů zařazených do příslušné skupiny. Naprosto minimální zájem o opatření 36
snižující spotřebu vody byl zjištěn u hotelů první skupiny - malých hotelů, aplikaci některého z uvedených prvků potvrdil pouze jediný hotel. Nejaktivnější třídou hotelu v oblasti snižování spotřeby vody byla třída First Class ****, kde využití zmíněných opatření potvrdilo 19 % hotelů. Nejméně aktivní byla naopak třída Luxury *****, zde tyto prvky využívá pouze jediný hotel. Graf 7: Počet využívaných ekologických opatření kategorie voda
Úsporné pisoáry Využívání dešťové nebo recyklované vody Časové spínače u sprch Snižování průtoku vody v kohoutcích a sprchách 0
1
2
3
4
5
6
7
8
Zdroj: Vlastní zpracování, 2015 2.4.3. Odpady Zavádění ekologických prvků v oblasti odpadů patří mezi jedno z nejsnazších. Mnoho opatření lze aplikovat s minimem nákladů a tvorbu odpadů lze regulovat již např. výběrem vhodného dodavatele zboží a surovin. Provozovatelé hotelů si mohou vybírat takové dodavatele, kteří nedodávají zboží a suroviny v jednorázových obalech, ale v obalech opakovaně použitelných - sklo, speciální typy umělých hmot, dodavatele, jejichž zboží již pochází z recyklované výroby, např. recyklovaný papír, recyklované toaletní potřeby. Hotely se mohou do procesu ochrany životního prostředí zapojit také kompostováním vhodných typů odpadů, které ubytovací zařízení finančně nezatíží, nebo mohou s využitím nevelkých finančních prostředků zajistit v hotelu třídění vzniklých odpadů pořízením speciálních typů odpadkových košů a kontejnerů. V kategorii odpadů byly hotely dotazovány na využívání následujících opatření:
třídění odpadů v jednotlivých střediscích,
koše na tříděný odpad v pokojích či v jejich blízkosti,
omezování používání jednorázových obalů,
kompostování, 37
recyklovaný papír,
odlučovače tuků nebo olejů z vlastní spotřeby.
Graf 8: Počet využívaných ekologických opatření kategorie odpad
Odlučovače tuků nebo olejů z vlastní spotřeby Recyklovaný papír Kompostování Omezování používání jednorázových obalů Koše na tříděný odpad na pokojích či v jejich blízkosti Třídění odpadů na jednotlivých střediscích 0
5
10
15
20
25
30
35
40
45
50
Zdroj: Vlastní zpracování, 2015 Jednoznačně nejrozšířenějším opatřením z kategorie odpadů je v hotelech třídění odpadů v jednotlivých střediscích. Tento ekologický prvek zavedlo 44 hotelů ze 78 dotazovaných, to znamená téměř 57 %. S velkým odstupem následovalo využívání recyklovaného papíru, které aplikuje 17 hotelů a omezování používání jednorázových obalů, jež potvrdilo 14 hotelů, tj. 18 %. Nejméně používaným ekologickým opatřením u dotazovaných hotelů je dle našeho výzkumu kompostování, tomuto zpracování vhodných druhů odpadů se věnuje pouhých 7 hotelů - necelých 9 %. Hned za ním následovalo s rozdílem pouhého 1 % umisťování košů na tříděný odpad do hotelových pokojů nebo jejich blízkosti. Při rozdělení hotelů podle velikosti, byla nejaktivnější druhá skupina hotelů - malé hotely, kde 80 % hotelů využívá alespoň jeden z uvedených prvků. Naopak nejméně aktivní v oblasti odpadů jsou hotely spadající do skupiny první, zde došlo k zavedení jakéhokoliv opatření pouze u 53 % hotelů. Ekologická opatření v kategorii odpadů jsou nejvíce využívána hotely třídy Standard ***. Minimálně jeden prvek využívá 73 % hotelů v této třídě, alespoň dva prvky využívá 51 % hotelů. Nejméně aktivní třídou hotelů byla třída First Class ****, v této třídě hotely využívají v průměru jeden prvek na ubytovací zařízení.
38
2.4.4. Ostatní V kategorii ostatní jsou umístěna ekologická opatření, která jsme nemohli zařadit do žádné z předchozích kategorií. Jedná se o důležité prvky, jejichž využívání dokresluje celkový obraz ekologického přístupu ubytovacího zařízení. Při jejich aplikaci je důležité dostatečně vyškolit hotelový personál, a to např. v oblasti využívání chemických prostředků, přípravků sloužících k ošetření hotelové zeleně, či jakým způsobem přistupovat k zavedenému ekologickému housekeepingu apod. Podstatným bodem po zavedení opatření, která jsou uvedena v kategorii ostatní, je nutná aktivní účast zaměstnanců hotelu. Pro zajištění efektivity těchto prvků je důležité soustavné dodržování nastavených pravidel na rozdíl např. od opatření v kategorii energie, jejichž hlavní účel je splněn již samotnou instalací konkrétního zařízení, a která představují především finanční zatížení ubytovacího zařízení. Většina z níže uvedených prvků nejenže nevyžaduje téměř žádné investice, ale naopak hotelovému zařízení okamžitě šetří náklady, patří mezi ně např. zákaz kouření ve společných prostorech a využívání ekologického housekeepingu - výměny ručníků a ložního prádla na požádání hostů. Naopak mezi nákladnější opatření můžeme zařadit využívání ekologických potravin, jež jsou všeobecně známé pod označením biopotraviny nebo bioprodukty. Jejich cena je na současném trhu i několikanásobně vyšší, než cena potravin nepocházejících z ekologického zemědělství. Mezi zkoumaná opatření v kategorii ostatní patří:
omezování používání chemických prostředků,
výměna ručníků a ložního prádla na požádání - ekologický housekeeping,
zákaz kouření ve společných prostorech,
informování hostů a personálu o možnostech využití veřejné dopravy,
ekologické zahradnictví - bez používání pesticidů,
využívání ekologických potravin - potravin z ekologického zemědělství - při výrobě jídel.
Mezi oslovenými hotely jsou nejčastěji aplikovány dva prvky, a to zákaz kouření ve společných prostorech u 57 hotelů - tj. 73 % případů, a výměna ručníků a ložního prádla na požádání hostů - ekologický housekeeping, který využívá 46 hotelů, tzn. 59 %. Nejméně 39
častým opatřím je omezování používání chemických prostředků, tento prvek zavedlo pouze 7 hotelů - necelých 9 %. Graf 9: Počet využívaných ekologických opatření kategorie odpad
Využívání ekologických potravin - potravin z… Ekologické zahradnictví - bez používání pesticidů Informování hostů a personálu o možnostech využití… Zákaz kouření ve společných prostorech Výměna ručníků a ložního prádla na požádání -… Omezování používání chemických prostředků 0
10
20
30
40
50
60
Zdroj: Vlastní zpracování, 2015 Nejaktivnější skupinou hotelů, řazených dle velikosti, byla v počtu aplikovaných opatření v této kategorii skupina první - nejmenší hotely. Průměrně jsou na hotelech této skupiny aplikovány 2-3 prvky z kategorie ostatní. Nejméně aktivní skupinou byla skupina třetí středně velké hotely, 24 % hotelů této skupiny uvedlo, že nevyužívá žádné opatření spadající do kategorie ostatní. Hotely třídy Luxury *****, které se účastnily dotazníkového šetření, byly v ekologických opatření kategorie ostatní nejvíce aktivní. Zákaz kouření ve společných prostorech a výměnu ručníků a ložního prádla na požádání zavedly všechny hotely třídy Luxury *****, navíc na polovině hotelů této třídy je využíváno také ekologického zahradnictví. Nejméně opatření kategorie ostatní používají hotely třídy Standard ***. Pouze u poloviny hotelů je využíván více než jeden prvek z této kategorie. 2.4.5. Kompletní seznam ekologických opatření Z kompletního seznamu si nyní můžeme představit pět nejčastěji aplikovaných ekologických opatření v dotazovaných hotelech (tabulka 5). O první a druhé místo se dělí se stejným počtem využití úsporné žárovky a zákaz kouření ve společných prostorech, jejich aplikaci deklaruje 57 hotelů ze 78, to znamená plných 73 %. Na třetím místě se umístila nezávislá regulace topení v pokojích, které využívá 52 hotelů, čtvrté místo patří energeticky úsporným spotřebičům, jež využívá 49 hotelů, o páté místo se se stejným počtem využití ve 46 hotelech 40
dělí hned tři prvky, a to tepelná izolace oken, ekologický housekeeping a automatické zhasínání světel při opuštění místnosti. Tabulka 5: Žebříček ekologických opatření dle využití Počet hotelů % podíl 57 73 % 57 73 % 52 67 % 49 63 % 46 59 %
Pořadí 1. 2. 3. 4. 5.
Ekologický prvek Úsporné žárovky Zákaz kouření ve společných prostorech Nezávislá regulace topení v každém pokoji Energeticky úsporné spotřebiče Tepelná izolace oken
6. 7. 8. 9. 10.
Výměna ručníků a ložního prádla na požádání - ekologický housekeeping Automatické zhasínání světel při opuštění místnosti Třídění odpadů v jednotlivých střediscích Tepelná izolace budovy Automatické zhasínání venkovních světel
46 46 44 38 25
59 % 59 % 56 % 49 % 32 %
11.
Automatické vypínání klimatizace/topení při otevření oken
18
23 %
12.
Recyklovaný papír
17
22 %
13.
Omezování používání jednorázových obalů
14
18 %
14.
Využívání ekologických potravin při výrobě jídel
14
18 %
15.
Odlučovače tuků nebo olejů z vlastní spotřeby
12
15 %
16.
Informování hostů a personálu o možnostech využití veřejné dopravy
11
14 %
17.
Systém rekuperace tepla
11
14 %
18.
Ekologické zahradnictví - bez používání pesticidů
10
13 %
19.
Koše na tříděný odpad v pokojích či v jejich blízkosti
8
10 %
20.
Úsporné pisoáry
7
9%
21.
Kompostování
7
9%
22.
Omezování používání chemických prostředků
7
9%
23.
Snižování průtoku vody v kohoutcích a sprchách
4
5%
24.
Využívání dešťové nebo recyklované vody
3
4%
25.
Časové spínače u sprch
2
3%
26.
Využívání energie z obnovitelných zdrojů dodávané jiným subjektem
2
3%
27.
Vlastní výroba elektrické energie z obnovitelných zdrojů
0
0%
Zdroj: Vlastní zpracování, 2015 2.4.6. Důvody zavedení ekologických opatření V této části byly hotely požádány, aby vlastními slovy vyjádřily hlavní důvody zavedení aplikovaných ekologických opatření. Nejčastěji uváděnou motivací, která vedla provozovatele hotelu k zavedení ekologických opatření, byla u 65 hotelů úspora nákladů z celkového počtu dotazovaných to činí 83 %.
41
Dalšími motivy byly poskytování lepších služeb zákazníkům u 6 hotelů - 8 %, zlepšení image hotelu u 5 hotelů, tzn. 6 %, a 2 hotely ze 78 dotazovaných uvedly, že hlavním motivem zavedení ekologických opatření byl zájem o životní prostředí. Graf 10: Motivace k zavedení ekologických opatření
6% 3% 8%
83% Poskytování lepších služeb zákazníkům Úspora nákladů Zlepšení image hotelu Zájem o životní prostředí
Zdroj: Vlastní zpracování, 2015 Zájem o životní prostředí bylo motivací pro jeden hotel třídy First Class **** zařazeného dle velikosti do skupiny třetí - středně velký hotel a pro jeden hotel třídy Luxury *****, jež svou velikostí patří do skupiny čtvrté. Zlepšení image hotelu uvedlo jako motivaci 5 hotelů, z nichž dva patří do třídy Luxury ***** a velikostí do středně velkých hotelů ve třetí skupině, jeden hotel patřící do třídy First Class **** a kapacitou spadající do velkých hotelů. Zbývající 2 hotely, které uvedly jako hlavní motiv zlepšení image hotelu, náleží do třídy Standard *** a velikostí do skupin 1 a 2 - malé hotely. Poskytování lepších služeb zákazníkům bylo hlavním podnětem k aplikaci ekologických opatření pro 3 hotely ze třetí skupiny, 2 hotely druhé skupiny a 1 hotel skupiny první, tzn. pro hotely malé a středně velké. Podle třídy hotelu patří hotely, jejichž zájmem je poskytování lepších služeb zákazníkům, nejčastěji do třídy Standard *** ve třech případech, 2 hotely spadají do třídy First Class **** a jeden hotel se řadí do třídy Luxury *****.
42
Úspora nákladů byla v přepočtu na počet hotelů v jednotlivých skupinách nejčastějším motivem u hotelů čtvrté skupiny, tzn. u středně velkých hotelů. Hotely této skupiny potvrdily úsporu nákladů jako hlavní stimul v 91 % případů. Při rozdělení hotelů dle jednotlivých tříd motiv úspory nákladů nejčastěji uváděly hotely třídy Standard ***, a to v 88 % z celkového počtu 41 hotelů této třídy. 2.4.7. Plánování zavedení ekologických certifikací nebo prvků V poslední části subkapitoly věnované ekologickým opatřením byly hotely dotázány, zda do budoucna plánují zavedení některé z ekologických certifikací nebo aplikaci dalšího ekologického opatření. 77 hotelů ze 78 dotazovaných, tzn. 99 % hotelů, na tuto otázku odpovědělo negativně. Pouze jeden hotel ve třídě Luxury ***** zařazený do třetí skupiny středně velký hotel, uvedl, že plánuje investovat do tepelné izolace budovy. Na základě uvedených údajů nelze provést v této subkapitole již žádnou další analýzu, a proto přistoupíme k poslední řadě otázek, týkajících se environmentálního vzdělávání v hotelech.
2.5. Environmentální vzdělávání V této části dotazníku bylo naším záměrem zjistit, jaký je zájem hotelů o tzv. environmentální vzdělávání, zda jsou provozovatelé hotelů ochotni rozšiřovat své znalosti o životním prostředí a vlivu jimi řízených ubytovacích zařízení na něj, jestli získávání těchto znalostí podporují i u svých zaměstnanců prováděním školení zaměřeného na životní prostředí, a zda pociťují ze strany státu dostatečnou podporu poskytováním nezbytných informací. První otázka v tomto bloku byla zaměřena na ochotu provozovatelů hotelů zúčastnit se zdarma semináře zaměřeného na ekologickou certifikaci hotelů a použití jednotlivých ekologických prvků v hotelech. 38 hotelů ze 78 dotazovaných hotelů odpovědělo na tuto otázku kladně, tzn., že uvedeného semináře by se zúčastnilo 49 % z celkového počtu. Při rozdělení hotelů do skupin dle velikosti byl největší podíl kladných odpovědí u hotelů druhé a čtvrté skupiny, tzn. u hotelů malých a středně velkých, shodně by mělo zájem se semináře zúčastnit 55 % hotelů z těchto skupin. Nejvíce negativních odpovědí jsme zaznamenali u hotelů v první skupině nejmenších hotelů, podíl záporných odpovědí zde činil 69 %. V závislosti na třídě hotelu 43
byla nejaktivnější třída Luxury *****, u které by bylo ochotno se semináře zúčastnit 67 % hotelů. Nejméně atraktivní by nabídka na účast na semináři byla pro hotely třídy Standard ***, v této třídě jsme zaznamenali kladnou odpověď pouze u 44 % hotelů. Druhou otázkou týkající se environmentálního vzdělávání bylo, zda provozovatelé hotelů provádějí v hotelu školení zaměstnanců v oblasti ochrany životního prostředí. Na tuto otázku odpovědělo kladně pouze 8 ze 78 dotazovaných provozovatelů hotelů - to znamená 10 %. Školením zaměstnanců v oblasti ekologie se věnují dva hotely ve třídě Luxury *****, 4 hotely ve třídě First Class **** a 2 hotely ve třídě Standard ***. Velikostně tyto hotel patří do druhé, třetí a čtvrté skupiny, tzn., že se jedná o hotely malé a střední velikosti. Poslední otázkou v tomto bloku a současně poslední otázkou dotazníkového šetření bylo, zda se provozovatelé hotelů domnívají, že stát poskytuje obyvatelům a podnikatelům dostatečné množství informací tykajících se životního prostředí. Např. možností, jak se zapojit do ochrany životního prostředí, o možnostech dotací apod. Z výsledků vyplývá, že pouze 13 hotelů vnímá podporu ze strany státu a jím poskytované informace jako dostačující, tj. necelých 17 %. Mezi tyto hotely se zařadili dva ze třídy Luxury *****, čtyři hotely třídy First Class **** a 7 hotelů třídy Standard ***. Velikostí patří tyto hotely do skupin první, druhé, třetí i čtvrté skupiny. Naopak ani jeden hotel páté skupiny, kam se řadí největší hotely, nepovažuje množství informací poskytovaných státem za dostatečné.
2.6. Shrnutí a vyhodnocení stanovených hypotéz Na základě provedené analýzy můžeme nyní shrnout dosažené výsledky a vyhodnotit hypotézy stanovené v úvodní části bakalářské práce. Znalost environmentálních nástrojů v hotelech je dle získaných údajů velmi malá, nejmenší je zejména u malých hotelů a hotelů nižších tříd. Postupně se znalost nástrojů mírně zvyšuje spolu s velikostí hotelů a s jejich třídou. Mezi nejznámější environmentální nástroje patří Ekologicky šetrný výrobek/služba, Ekoznačka EU a mezinárodní norma ISO 14001.
44
Nejdůležitějším motivem k zavedení environmentálních nástrojů by pro naprostou většinu dotazovaných hotelů byla úspora nákladů. K výrazným změnám v motivaci nedochází ani při rozdělení hotelů dle velikosti a jednotlivých tříd. Mezi nejčastěji využívaná opatření jednoznačně patří ta se zaměřením na úsporu energie, pouze malý počet hotelů se věnuje snižování spotřeby vody. Nejaktivnější skupinou hotelů dle velikosti při zavádění ekologických opatření byla skupina druhá - menší hotely, tato skupina zavedla nejvíce prvků v kategoriích energie a odpady. Při rozdělení hotelů dle jednotlivých tříd jednoznačně vedla třída Luxury *****, která nejčastěji zavedla prvky hned ve třech v kategoriích, a to energie, voda a ostatní. Většina hotelů byla k zavedení ekologických opatření vedena úsporou nákladů. Až na jednu výjimku dotazované hotely aktuálně neplánují zavedení žádného dalšího opatření ani certifikace. Environmentálnímu vzdělávání se dle získaných údajů nevěnuje příliš mnoho hotelů. Pouze mizivé procento provozovatelů hotelů provádí v hotelech školení personálu v oblasti ochrany životního prostředí. Větší zájem projevili provozovatelé o jejich vlastní vzdělávání v oblasti ekologie, a to ve formě účasti na tematicky zaměřeném semináři. Zajímavým poznatkem z této části analýzy pro nás bylo, že naprostá většina hotelů nepovažuje informace poskytované organizacemi na ochranu životního prostředí za dostatečné. Hypotéza 1: Všechny zkoumané certifikované nástroje ekologického managementu zná minimálně 20 % dotazovaných hotelů - tato hypotéza byla výsledky dotazníkového šetření vyvrácena. Všechny uvedené certifikované nástroje ekologického managementu zná pouze 8 % dotazovaných hotelů. Hypotéza 2: Nejčastějším hlavním motivem aplikace ekologického managementu ve zkoumaných hotelech je jejich vlastní ekonomický prospěch, nikoliv zájem o životní prostředí a společenská odpovědnost - tato hypotéza byla výsledky analýzy potvrzena. 83 % hotelů uvedlo za hlavní důvod aplikace ekologických opatření úsporu nákladů. Stejný motiv považovalo 54 % provozovatelů hotelů za nejdůležitější, v případě že by se rozhodovali o zavedení některého z certifikovaných nástrojů ekologického managementu.
45
Hypotéza 3: Zkoumané hotely nejčastěji aplikují ekologická opatření spadající do kategorie energií - tato hypotéza byla potvrzena. Opatření kategorie energií tvořila 56 % podíl na celkovém počtu aplikovaných ekologických prvků. Hypotéza 4: Informace poskytované státem a ze strany jím zřízených organizací v oblasti životního prostředí považuje nadpoloviční většina dotazovaných provozovatelů hotelů za dostatečné - tato hypotéza byla výsledky analýzy vyvrácena. Pouze 17 % hotelů považuje informace poskytované státem za dostačující.
46
3. Navrhovaná doporučení pro hotely a organizace působící v oblasti ekologie V této části bakalářské práce se zaměříme na vytvoření doporučení pro hotely týkající se aplikace ekologických opatření a na návrhy pro zlepšení směřované na organizace působící v ochraně životního prostředí. Ke zlepšení dopadu provozu ubytovacích zařízení na životní prostředí je zapotřebí nejen aktivní účast jejich provozovatelů, ale především jejich dostatečná informovanost. Pokud provozovatelé hotelů nebo jiných ubytovacích zařízení nebudou mít dobrý přehled o výhodách, které jim aplikace ekologických opatření a dobrovolných environmentálních nástrojů může poskytnout, je velmi nepravděpodobné, že by tato opatření zaváděli nebo usilovali o certifikaci některého z environmentálních nástrojů.
3.1. Doporučení pro hotely - snížení nákladů pomocí ekologických opatření Jelikož z výsledků naší analýzy vyplývá, že provozovatelé hotelů jsou nejčastěji motivováni především ekonomickým přínosem jednotlivých opatření, pokusíme se v této části bakalářské práce doporučit zavedení právě takových opatření, která mohou hotelům uspořit největší množství nákladů a současně přitom zlepšit dopady provozu tohoto zařízení na životní prostředí. Energie Ačkoliv opatření kategorie energie patří mezi nejčastěji využívaná, nacházíme v jednotlivých hotelech ještě značný prostor pro zlepšení v této oblasti. Doporučovat provozovatelům hotelů, kteří jsou především motivováni úsporou nákladů, např. vlastní výrobu elektrické energie z obnovitelných zdrojů nebo zavedení systémů rekuperace tepla, jenž si vyžadují vysoké vstupní investice, by se patrně nesetkalo s velkým úspěchem. Na druhou stranu by dnes již mělo být v hotelech samozřejmostí pořizování úsporných žárovek a energeticky úsporných spotřebičů. Hodnoty těchto dvou opatření jsou v provedené analýze sice jedny z nejvyšších, avšak téměř polovina oslovených hotelů tyto prvky dosud nezavedla. V případě elektrických spotřebičů se setkáváme s jejich dělením do kategorií od A++ po G, kde kategorie A++ představuje energeticky nejúspornější spotřebiče. Úspory ve spotřebě 47
elektrické energii se zvyšují s každou kategorií o desítky procent. V hotelovém provozu, kde se využívají často i stovky elektrických spotřebičů, proto nákup spotřebičů v nejvyšších energetických kategoriích může přinést velmi významné úspory nákladů. Stejného efektu bude dosaženo také instalací úsporných žárovek. Spotřeba elektrické energie se může snížit až o 90 % při použití úsporných žárovek namísto žárovek klasických. K velmi účinným prvkům, které slouží ke snížení spotřeby energie, patří regulátory topení / klimatizace. Zařízení nejsou finančně nákladná a úspory na spotřebě energie mohou být obrovské. Jsou často propojeny přímo s hotelovým rezervačním a recepčním systémem, který sleduje obsazenost popř. neobsazenost pokoje. Na základě vyhodnocení těchto informací poté systém automaticky upravuje teplotu v pokoji, čímž výrazně klesají náklady na spotřebu energie, jelikož nedochází k vytápění nebo klimatizování nevyužívaných pokojů. Odběr elektrické energie od dodavatelů využívajících k jejich výrobě obnovitelné zdroje pro hotely nepředstavuje téměř žádné náklady, nicméně nepřináší ani jejich významnou úsporu - ceny dodávaných energií jsou v současné době srovnatelné u všech dodavatelů, bez ohledu na zdroj výroby energie. Aplikace tohoto opatření proto závisí zejména na dvou faktorech, a to jednak na místní dostupnosti takového dodavatele, ale také na zájmu samotných provozovatelů hotelů o životní prostředí. Voda Z provedeného výzkumu vyplynulo, že ekologickými opatřeními v kategorii voda se zabývá naprosté minimum hotelů. Nejjednodušším a pravděpodobně i nejméně nákladným opatřením při snížení spotřeby vody je instalace omezovačů průtoku vody do kohoutků a sprch. Toto opatření si vyžaduje investici v řádu stovek korun na jeden kohoutek nebo sprchu, ale jeho pomocí je možné ušetřit 50-70 % z běžné spotřeby vody. Do kategorie opatření vhodných k regulaci spotřeby vody můžeme zařadit i již zmíněné energeticky úsporné spotřebiče. Spotřebiče, využívající ke svému chodu vodu, musí v nejvyšších energetických třídách splňovat také podmínku úsporného využívání vody. Mezi tato zařízení patří např. myčky nádobí a pračky. Dalším velmi účinným a málo nákladným prvkem při omezování spotřeby vody je pořízení nádrže na zachycení dešťové vody. Toto opatření je však optimální využívat u hotelů, kde 48
je možné získanou dešťovou vodu dále použít např. k údržbě okolní zeleně. Pro hotely, které se nacházejí v centru města a jejichž součástí nejsou větší travnaté plochy nebo květinové porosty, by zavedení tohoto opatření nemělo účinek. Časové spínač u sprch a úsporné pisoáry si již vyžadují při vlastní aplikaci větší investice ze strany hotelu. U obou opatření je nevyhnutelný zásah do vodovodní instalace hotelu, což snižuje požadovanou efektivitu s ohledem na pořizovací náklady. Z dlouhodobého hlediska se ale jedná o velmi účinná opatření. Odpady V oblasti snižování tvorby odpadů hotely poměrně běžně využívají třídění odpadů v jednotlivých střediscích. Zavedení tohoto opatření si vyžaduje poměrně nízké náklady na pořízení vhodných košů a kontejnerů. Jeho aplikace přímo nesnižuje množství produkovaných odpadů nebo náklady na jejich zpracování, ale usnadňují manipulaci se shromážděným odpadem. Je potřeba dodat, že v zemích Evropské unie existuje několik systémů zpoplatnění odpadů, např. na Slovensku je odvoz separovaného odpadu finanční zvýhodňován oproti odvozu netříděného odpadu. V České republice zatím funguje výhodnější svoz separovaného odpadu pouze na základě schválení obecně závazné vyhlášky, o které rozhoduje konkrétní obec. Umisťování košů na tříděný odpad do pokojů či jejich blízkosti není zatím u hotelů v České republice příliš běžné. Nicméně efektivita tohoto opatření je stejná jako u třídění odpadů na jednotlivých střediscích, navíc pořízení kvalitních košů na pokoj vhodných ke třízení nepředstavuje pro hotel výrazně větší investici než v případě košů obyčejných. K méně obvyklým opatřením můžeme zařadit také kompostování. Ne všechny hotely disponují vhodným prostorem pro zřízení kompostu, avšak pokud již takový prostor vlastní, může jim zavedení tohoto opatření významně snížit náklady za vývoz komunálního odpadu. Vhodný ke kompostování je zejména odpad vzniklý ve výrobní části stravovacího úseku. Navíc lze tímto způsobem ušetřit za nákup hnojiv a rašeliny potřebných pro pěstování květinových záhonů a zeleně v okolí hotelu. Dalším zatím ne příliš často využívaným prvkem je omezování používání jednorázových obalů. Zavedením tohoto opatření lze opět snížit produkci komunálního odpadu a náklady na jeho vývoz, současně jeho aplikace není spojena téměř s žádnými vedlejšími náklady, 49
jelikož závisí především na výběru vhodného dodavatele zboží a surovin, popř. na výběru zboží a surovin samotných. Ostatní Naprostou samozřejmostí by v současné době měl být zákaz kouření ve společných prostorech hotelu a především na hotelových pokojích. Za ne zcela šťastné řešení můžeme považovat celoplošný zákaz kouření v celém objektu hotelu včetně venkovních prostor. V důsledku takového zákazu naopak často dochází k nežádoucímu hromadění nedopalků v okolí hotelu, což může na hotelové hosty působit stejně negativním dojmem, jako povolení kouření v hotelu samotném. Ideálním opatřením by tedy mělo být výrazné omezení prostoru určeného pro kuřáky, které zavedlo dle našeho výzkumu již velké množství hotelů. Aplikace zákazu kouření v hotelu s sebou nese hned několik úspor, ty nejmenší spočívají ve snížení náročnosti úklidu společných prostor. Velkých úspor lze dosáhnout především po technické stránce, např. výmalba interiéru je v nekuřáckém prostředí mnohem snazší a není ji potřeba provádět tak často, jako v místnostech určených pro kuřáky. Navíc lze zákazem kouření docílit zvýšení bezpečnosti spočívající ve snížení nebezpečí vzniku požárů nebo předejití poškození nábytku a jiného vybavení hotelu odloženými nedopalky. V tomto roce (2015) je projednáván návrh zákona, jehož cílem je úplný zákaz kouření v restauracích a dalších zařízeních. Doposud se stravovací zařízení setkala pouze s částečnými zákazy kouření. Jedním z nich byla povinnost stavebně oddělit prostory pro kuřáky a nekuřáky, nebo zákaz kouření v době podávání snídaní, obědů a večeří. Velmi oblíbeným se v posledních letech stal také tzv. ekologický housekeeping - výměna ručníků a ložního prádla na požádání. Toto opatření nejenže chrání životní prostředí - snižuje spotřebu vody a pracích prostředků, ale především pro hotelová zařízení znamená značnou úsporu provozních nákladů, a to bez ohledu na to, zda hotel disponuje vlastní prádelnou, či těchto služeb využívá odběratelsky. Aplikace tohoto opatření si navíc vyžaduje pouze minimální náklady, a to na vytvoření vhodných propagačních materiálů pro hotelové hosty a na zaškolení hotelového personálu.
50
3.2. Doporučení pro organizace působící v ochraně životního prostředí Při zpracovávání teoretické části této bakalářské práce jsme studiem dostupných zdrojů získali několik zajímavých poznatků, na základě kterých bychom chtěli formulovat doporučení pro organizace působící v oblasti ochrany životního prostředí. Tato doporučení by měla napomoci zvýšení zájmu hotelů a dalších organizací o aplikaci ekologických opatření nad rámec legislativních požadavků či o ekologické certifikace. Informace V průběhu psaní bakalářské práce jsme narazili na poměrně důležitý nedostatek v oblasti informací o environmentálních nástrojích. Budeme-li vycházet z údajů poskytovaných např. agenturou CENIA, která k tomuto účelu byla v České republice zřízena, postrádáme velmi podstatné informace o tom, jaké výhody mohou jednotlivé programy nebo certifikace společnostem přinést. CENIA samozřejmě zmiňuje, že splnění podmínek a získání certifikace přináší zlepšení vlivu organizace na životní prostředí a může poskytovat organizaci konkurenční výhodu, nicméně z provedené analýzy vyplývá, že tyto skutečnosti jsou významné pouze pro minimální počet provozovatelů. Z materiálů poskytovaných agenturou CENIA se dozvíme především to, které společnosti již některou z certifikací vlastní, jaká jsou kritéria pro jejich udělení nebo jaké poplatky jsou s certifikacemi spojeny, ale postrádáme zde jakýkoliv relevantní prvek, který by případné zájemce o tyto certifikace adekvátně motivoval. Ideálním počinem pro zvýšení zájmu společností o environmentální nástroje či aplikaci jednotlivých ekologických opatření by tedy mohlo být zdůrazňování ekonomických přínosů při zavedení jednotlivých opatření a certifikací, či uvádění konkrétních příkladů možných úspor formou případových studií. Poplatky Společnosti, které se dobrovolně rozhodnou pro některou z ekologických certifikací, nejsou zatíženy pouze značnými investičními náklady, které obnáší splnění předepsaných požadavků, ale také náklady spojenými se samotnou certifikací. Navíc aplikace environmentálních nástrojů představuje velkou administrativní zátěž pro dané zařízení. Místo ocenění jejich snahy zodpovědně přistupovat k životnímu prostředí jsou mnohdy 51
naopak od certifikace odrazováni povinností vynakládat další finanční prostředky na registrační a udržovací poplatky. V tomto bodě by bylo z našeho pohledu optimální od povinných poplatků zcela upustit. Organizace zavedením ekologické certifikace a splněním velmi přísných požadavků dává zcela nepochybně najevo svůj pozitivní přístup k životnímu prostředí a tato snaha by měla být také ze strany státu a jím podřízených institucí náležitě oceněna. Jsme si vědomi, že z uvedených poplatků je spolufinancována činnost agentury CENIA, ale domníváme se, že bylo by možné její chod financovat z jiných, vhodnějších zdrojů. Substitučním zdrojem financí pro agenturu CENIA by za upuštění od poplatků při certifikaci environmentálních nástrojů mohlo být např. zvýšení poplatků organizacím, které životní prostředí znečišťují, nebo se aktivně nepodílejí na zlepšení stavu životního prostředí.
52
Závěr Ačkoliv v České republice existuje v současné době jen hrstka ubytovacích zařízení s ekologickou certifikací, je potřeba zdůraznit, že pro efektivní ekologický management není certifikace zcela nezbytná. Stává se bezesporu užitečným nástrojem sloužícím k posílení image firmy a její konkurenceschopnosti, nicméně je možné se ekologickému managementu věnovat i bez této certifikace, a to zaváděním ekologických opatření v rizikových oblastech. Cílem této bakalářské práce byla analýza využití ekologického managementu v hotelech v České republice a na základě výsledků této analýzy vytvořit pro hotely doporučení k zavedení vybraných prvků ekologického managementu. Můžeme potvrdit, že stanoveného cíle se nám podařilo dosáhnout. V zájmu jeho naplnění byla práce rozdělena do tří částí. V první části bakalářské práce jsme si objasnili vybrané termíny z oboru hotelnictví, byl popsán vývoj životního prostředí v České republice, představili jsme si organizace působící v oblasti životního prostředí v České republice a základní legislativní požadavky. V dalších kapitolách jsme se věnovali definicím ekologického managementu a jeho významu, a zaměřili jsme se na možnosti aplikace ekologického managementu do řídících procesů organizace. Ve druhé části práce byla provedena analýza využití ekologického managementu a jednotlivých ekologických opatření v hotelech v České republice. Provedli jsme průzkum znalostí hotelů v oblasti dobrovolných environmentálních nástrojů, zmapovali jsme četnost a typ využívaných ekologických opatření v hotelech a především motivaci k zavádění těchto nástrojů a opatření. V závěru druhé části jsme se zaměřili na zájem hotelů o environmentální vzdělávání. V návrhové části bakalářské práce jsme na základě provedené analýzy vytvořili doporučení pro hotely, na základě kterých by mohlo dojít ke zvýšení zájmu hotelů o aplikaci ekologických opatření a k zefektivnění ekologického managementu v hotelech, dále jsme vytvořili doporučení pro organizace působící v ochraně životního prostředí, jež by mohla napomoci ke zvýšení zájmu organizací o environmentální nástroje a jejich certifikace. Pro účely analytické části této bakalářské práce byly stanoveny čtyři hypotézy, z nichž se podařilo některé potvrdit a některé vyvrátit.
53
Hypotéza 1: Všechny zkoumané certifikované nástroje ekologického managementu zná minimálně 20 % dotazovaných hotelů - tato hypotéza byla výsledky dotazníkového šetření vyvrácena. Znalost nástrojů ekologického managementu je v hotelech na mnohem nižší úrovni než jsme předpokládali. Hypotéza 2: Nejčastějším hlavním motivem aplikace ekologického managementu ve zkoumaných hotelech je jejich vlastní ekonomický prospěch, nikoliv zájem o životní prostředí a společenská odpovědnost - tato hypotéza byla výsledky analýzy potvrzena. Provozovatelé hotelů jsou nejčastěji motivování úsporou nákladů, zájem o životní prostředí uvádí jako hlavní motiv pouze zanedbatelný počet hotelů. Hypotéza 3: Zkoumané hotely nejčastěji aplikují ekologická opatření spadající do kategorie energií - tato hypotéza byla potvrzena. Opatření zařazená do kategorií voda, odpad a ostatní nebyla v dotazovaných hotelech tak často využívána jako opatření v kategorii energie. Hypotéza 4: Informace poskytované státem a ze strany jím zřízených organizací v oblasti životního prostředí považuje nadpoloviční většina dotazovaných provozovatelů hotelů za dostatečné - tato hypotéza byla výsledky analýzy vyvrácena. Informace poskytované státem a ostatními organizacemi shledává jako dostatečné pouze necelá třetina provozovatelů hotelů. Provedenou analýzou bylo zjištěno, že povědomí o jednotlivých environmentálních nástrojích v hotelech je velmi malé, což může být jedním z důvodů, proč v České republice existuje tak malý počet ekologicky certifikovaných ubytovacích zařízení. Nejznámějším environmentálním nástrojem ve zkoumaných hotelech byl podle naší analýzy Ekologicky šetrný výrobek/služba. Tento nástroj zná více než polovina dotazovaných hotelů. Dále jsme se dozvěděli, že většina provozovatelů ubytovacích zařízení kategorie hotel je k zavádění ekologických opatření motivována především možností úspory nákladů po jejich zavedení. Jen stěží si lze proto představit, že by se v dohledné době podařilo přesvědčit většinu těchto provozovatelů o nezbytnosti zavádění ekologických opatření především z důvodů nutnosti ochrany životního prostředí. Ke zvýšení zájmu organizací o aplikaci dalších ekologických opatření je tedy potřeba zajistit jejich vhodnou propagaci, která bude v souladu s potřebami a zastávanými postoji organizace.
54
Pozitivní zprávou z provedené analýzy pro nás je, že ačkoliv jsou dotazovaná ubytovací zařízení motivována především úsporou nákladů, nikoliv primárně zájmem o životní prostředí, je počet aplikovaných ekologických opatření v hotelech na poměrně dobré úrovni. Mezi velmi oblíbená ekologická opatření patří dle našeho výzkumu aplikace úsporných žárovek a zavedení zákazu kouření ve společných prostorech hotelu. Obě opatření již využívá převážná většina dotazovaných hotelů. Naopak špatnou zprávou vyplývající z výsledků provedeného dotazníkového šetření pro nás bylo, že drtivá většina hotelů momentálně neplánuje zavedení dalších ekologických opatření nebo dokonce certifikaci některého z environmentálních nástrojů. Prostor pro zlepšení lze najít ve všech kategoriích ekologických opatření na každém hotelu, nicméně nyní již víme, že pokud budou jednotlivá opatření hotelům vhodně prezentována, budou-li zdůrazňovány zejména ekonomické přínosy těchto opatření, lze v hotelech dosáhnout zvýšení jejich počtu, a tím docílit i snížení negativního vlivu z provozu těchto ubytovacích zařízení na životní prostředí. Důležitým prvkem vedoucím ke zlepšení stavu životního prostředí je a vždy bude důsledná environmentální výchova současných a budoucích generací. Zabezpečení kvalitního zdroje informací o životním prostředí je nezbytnou podmínkou pro udržitelný rozvoj lidské společnosti.
55
Literatura Knižní publikace: [1]
HRUBÝ‚ P. Vlastní environmentální tvrzení: aneb férová ekoreklama v praxi. Praha: CENIA, česká informační agentura životního prostředí, 2010. 40 s. ISBN 978-8085087-86-4.
[2]
CHEREMISINOFF‚ N. P. Environmental Management System Handbook. Houston, Texas: Gulf Publishing Company, 2006. 310 s. ISBN 0-9765113-8-X.
[3]
CHMELÍK‚ J. Ekologická kriminalita a možnosti jejího řešení. Praha: Linde Praha, a.s, 2005. 215 s. ISBN 80-7201-543-5.
[4]
JAKUBÍKOVÁ‚ D. Marketing v cestovním ruchu: Jak uspět v domácí i světové konkurenci. 2. akt. a rozšíř. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s, 2012. 320 s. ISBN 978-80-247-4209-0.
[5]
JAUHARI, V. Managing Sustainability in the Hospitality and Tourism Industry: Paradigms and Directions for the Future. Oakville: Apple Academic Press, Inc., 2014. 522 s. ISBN 978-19-268-9572-7
[6]
KIRK, D. Environmental management for hotels: a student's handbook. Boston: Butterworth-Heinemann, 1996. 131 s. ISBN 07-506-2380-2
[7]
KŘÍŽEK‚ F.; NEUFUS‚ J. Moderní hotelový management. Praha: Grada Publishing, a.s, 2011. 200 s. ISBN 978-80-247-3868-0.
[8]
KULDOVÁ‚ L. Nový pohled na společenskou odpovědnost firem: Strategická CSR. Plzeň: NAVA, 2012. 176 s. ISBN 978-80-7211-408-5.
[9]
MARTHINSEN, J.; SUNDT, P. Prevention of Food Waste in Restaurants, Hotels, Canteens and Catering: paradigms and directions for the future. Copenhagen: Nordic Council of Ministers, 2012. 116 s. ISBN 978-928-9323-772.
[10]
MOLDÁN‚ B. Životní prostředí České republiky. Vývoj a stav do konce roku 1989. Praha: Academia, 1990. 281 s. ISBN 80-200-0292-8.
[11]
NATH‚ B. Environmental Management in Practice: Instruments for Environmental Management. Londýn: Routledge, 1998. 512 s. ISBN 0-415-14906-1.
[12]
ŠLESINGER‚ J.; KOZIELOVÁ, Z.; NAJMANOVÁ‚ K. Čistší produkce: Příručka pro podniky a veřejnou správu. Praha: CENIA, česká informační agentura životního prostředí, 2008. 98 s. ISBN 80-85087-59-6.
[13]
VANĚK‚ M. Nedalo se tady dýchat. Praha: Maxdorf, 1996. 170 s. ISBN 80-8527062-5.
[14]
VEBER‚ J.; SRPOVÁ, J. Podnikání malé a střední firmy. 3. aktualizované a doplněné vydání. Praha: Grada Publishing, a.s, 2012. 336 s. ISBN 978-80-247-45206.
[15]
WEISS‚ P.; BENTLAGE‚ J. Environmental Management Systems and Certification. Uppsala. The Baltic University Press, 2006. 266 s. ISBN 91-975526-3-1.
56
Internetové zdroje: [16]
CENIA [online]. [cit. 2015-04-29]. Dostupné z: http://www1.cenia.cz/www/o-cenia/ profil-organizace
[17]
Česká inspekce životního prostředí [online]. [cit. 2015-04-28]. Dostupné z: http:// www.cizp.cz/CIZP/O-nas
[18]
Dobrovolné nástroje. Ministerstvo životního prostředí [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.mzp.cz/cz/dobrovolne_nastroje
[19]
Ekoznačka EU - Květina. In: Euroskop [online]. [cit. 2015-04-15]. Dostupné z: https://www.euroskop.cz/599/sekce/ekoznacka-eu---kvetina/
[20]
Energetické řízení M&T (Monitoring a targeting). AB Solartrip [online]. [cit. 201504-30]. Dostupné z: http://www.energyprukaz.cz/energeticke-rizeni-mt-monitoringa-targeting/
[21]
Environmentální značení. TÜV SÜD [online]. [cit. 2015-04-12]. Dostupné z: http:// www.tuv-sud.cz/cz-cz/odvetvi/zivotni-prostredi/environmentalni-znaceniecolabelling
[22]
International Institute for Sustainable Development [online]. [cit. 2015-05-30]. Dostupné z: https://www.iisd.org/business/tools/bt_cp.aspx
[23]
ISO 14000 - Environmental management. ISO [online]. [cit. 2015-04-08]. Dostupné z: http://www.iso.org/iso/iso14000
[24]
Kapacita hromadných ubytovacích zařízení podle kategorie ubytovacího zařízení v ČR. Český statistický úřad [online]. [cit. 2015-05-18]. Dostupné z: https:// www.czso.cz/csu/czso/cru_cr
[25]
Legislative texts. European Commision [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/environment/emas/documents/legislative_en.htm
[26]
Ministerstvo životního prostředí [online]. [cit. 2015-04-30]. Dostupné z: http:// www.mzp.cz/cz/ministerstvo
[27]
Monitoring a Targeting, Efektivní metoda energetického řízení. ENVIROS [online]. [cit. 2015-04-30]. Dostupné z: http://www.enviros.cz/energeticke_rizeni/ monitoring_a_targeting.html
[28]
Oficiální klasifikace v ČR. HOTEL STARS [online]. [cit. 2015-04-28]. Dostupné z: http://www.hotelstars.cz/oficialni-klasifikace-v-cr
[29]
Podrobnosti o recyklačních značkách‚ 2015. In: Siegl [online]. 23. 2. 2015 [cit. 201504-29]. Dostupné z: http://www.siegl.cz/blog/recyklace-odpadu/podrobnosti-orecyklacnich-znackach
[30]
Poskytování informací o dobrovolných nástrojích. CENIA [online]. [cit. 2015-0430]. Dostupné z: http://www1.cenia.cz/www/ekoznaceni/poskytovani-informaci-odobrovolnych-nastrojich
[31]
PRAUS‚ L.‚ 2007. Současný stav značení ekologicky šetrných výrobků v ČR. In: Ekologické listy [online]. 21. 1. 2007 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http:// www.ekologickelisty.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=39
[32]
Státní fond životního prostředí ČR [online]. [cit. 2015-04-30]. Dostupné z: https:// www.sfzp.cz/sekce/92/statni-fond-zivotniho-prostredi-cr/ 57
[33]
Systémy environmentálního managementu. Eko-Net [online]. [cit. 2015-04-08]. Dostupné z: http://eko-net.cir.cz/systemy-environmentalniho-managementu-ems-
[34]
Úvod do nástrojů USV. EMPRESS [online]. [cit. 2015-05-18]. Dostupné z: http:// www.empress.cz/vzdelavani/nastroje-udrzitelne-spotreby-a-vyroby/uvod-donastroju-usv/
[35]
Výkladový slovník environmentálních výrazů. Enviweb [online]. [cit. 2015-04-30]. Dostupné z: http://www.enviweb.cz/eslovnik/
58
Přílohy Příloha 1
Dotazník využitý pro sběr dat
59
PŘÍLOHA 1 DOTAZNÍK VYUŽITÝ PRO SBĚR DAT
60
61
62
63
