VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R.O. Richard Dufek

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R.O.

Richard Dufek Analýza hotelových sluţeb a nabídky cestovního ruchu v Karlových Varech

Bakalářská práce

2016

Analýza hotelových sluţeb a nabídky cestovního ruchu v Karlových Varech Bakalářská práce

Richard Dufek

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r.o. Katedra cestovního ruchu

Studijní obor: Hotelnictví Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Monika Klímová Datum odevzdání bakalářské práce: 2016-04-21 E-mail: [email protected]

Praha 2016

Bachelor’s Dissertation

Analysis of hotel services and tourism offer in Carlsbad Richard Dufek

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Tourism

Major: Hotel Management Thesis Advisor: Mgr. Monika Klímová Date of Submission: 2016-04-21 E-mail: [email protected]

Prague 2016

Čestné prohlášení

P r o h l a š u j i,

ţe jsem bakalářskou práci na téma “Analýza hotelových sluţeb a nabídky cestovního ruchu v Karlových Varech” zpracoval samostatně a veškerou pouţitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem pouţil, uvádím v seznamu pouţitých zdrojů a ţe svázaná a elektronická podoba práce je shodná.

V souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o.

Richard Dufek

V Praze dne 21. 04. 2016

Na tomto místě bych rád poděkoval vedoucí práce Mgr. Monice Klímové za cenné odborné rady, doporučení a vstřícný přístup při konzultacích. Rovněţ bych chtěl rád poděkovat řediteli hotelu Imperial Ing. Jiřímu Švaříčkovi, řediteli Spa Resortu Sanssouci Robertu Jahnovi, řediteli Bohemia – lázně a. s. Jiřímu Slukovi a vedoucí obchodního oddělení pro hotel Dvorana Mgr. Andree Mudrové za poskytnutí cenných informací a rad.

Abstrakt DUFEK, Richard. Analýza hotelových sluţeb a nabídky cestovního ruchu v Karlových Varech. [Bakalářská práce] Vysoká škola hotelová. Praha: 2016. 63 stran.

Tato bakalářská práce se věnuje hotelovým sluţbám a nabídkám cestovního ruchu v Karlových Varech. Cílem této práce je analyzovat současný stav hotelnictví a nabídky cestovního ruchu v Karlových Varech. Dílčím cílem C1 je analyzovat lázeňství a lázeňské sluţby v tomto městě. Dílčím cílem C2 je analyzovat doplňkové sluţby cestovního ruchu poskytované v Karlových Varech. Dílčím cílem C3 je analyzovat hotelové sluţby ve vybraných hotelech v Karlových Varech. Z výsledků analýzy vyplynulo, ţe z pohledu rozsahu a kvality jsou lázeňské sluţby, lázeňství, doplňkové sluţby cestovního ruchu a hotelové sluţby na vysoké úrovni. Ze statistických dat vyplynulo, ţe pokles ruské klientely pro rok 2015 měl za následek pokles celkové obsazenosti vybraných hotelů se zaměřením na lázeňství. Pokles ruské klientely v roce 2015 neměl negativní vliv na celkový počet hostů v hromadných ubytovacích kapacitách, který se v 2015 oproti roku 2014 zvýšil. Celkový počet přenocování v hromadných ubytovacích kapacitách v roce 2015 klesl oproti roku 2014. V souvislosti se zjištěním úbytku ruské klientely, bylo předloţeno doporučení na návrh produktu s názvem „Po stopách tajemství karlovarských pramenů“. Tento návrh produktu je cíleně zaměřen na čínskou klientelu. Cílem produktu je zvýšit návštěvnost Karlových Varů a tím zvýšit obsazenost v hromadných ubytovacích kapacitách. Autor došel k závěru, ţe pro Karlovy Vary je důleţité udrţet si dosavadní kvalitu a rozsah lázeňských sluţeb a sluţeb cestovního ruchu. Dále je pro Karlovy Vary důleţité, aby se více zaměřily na kulturně-poznávací cestovní ruch a tím zvýšili návštěvnost města. Klíčová slova: Karlovy Vary, cestovní ruch, lázeňství, lázeňské sluţby, sluţby cestovního ruchu, hotelové sluţby.

Abstrakt DUFEK, Richard. Analysis of hotel services and tourism offer in Carlsbad. [Bachelor’s Dissertation] The Institute of Hospitality Management. Prague: 2016. 63 pages.

This bachelor thesis focuses on the hotel services and various offers for tourism in Karlovy Vary. The main aim of this piece of writing in to analyse contemporary state of the hotel industry and tourism in Karlovy Vary. Sub-aim C1 is to analyse spa industry and spa services in this city. Sub-aim C2 seeks to evaluate additional services in tourist industry provided in Karlovy Vary and finally, the focus of sub-aim C3 is to analyse hotel services in a few selected hotels in Karlovy Vary. The results of the analysis showed that from the point of view of the extent and quality, the spa services, spa industry, additional services in tourism and hotel services have high standard. As emerged from the statistical data, the decline in the number of Russian clientele in 2015 caused a decline in the total occupancy rate of the selected hotels focused on the spa industry. The decline in the number of Russian clientele in 2015 didn’t have a negative influence on the total number of the guests in accommodation establishments which augmented compared to the number of the guests in 2014. The total number of nights spent in accommodation establishments in 2015 diminished in comparison to 2014. In connection with the discovery of the decline in the number of Russian clientele, a project for product called “On the track of the mystery of Karlovy Vary’s hot springs” was proposed. This product is targeted on Chinese clientele. The goal of the product is to increase attendance of Karlovy Vary and to increase the occupancy in accommodation establishments. The author reached the conclusion that for Karlovy Vary it is important to maintain the existing quality and scale of spa services and tourism services. Furthermore, it is important for Karlovy Vary to focus more on cultural and excursion-based tourism and to increase the attendance of the city by that. Key words: Karlovy Vary, tourism, spa industry, tourism services, hotel services.

Obsah ÚVOD ................................................................................................................................................................... 10 1. VYMEZENÍ POJMŮ CESTOVNÍ RUCH, UBYTOVACÍ SLUŢBY, LÁZEŇSTVÍ A WELNESS SLUŢBY............................................................................................................................................................... 12 1.1. CESTOVNÍ RUCH .................................................................................................................................. 12 1.1.1 Definice cestovního ruchu ............................................................................................................. 13 1.1.2 Definice cestovního ruchu podle UNWTO .................................................................................... 14 1.1.3 Typologie cestovního ruchu ........................................................................................................... 15 1.2. LÁZEŇSTVÍ A WELLNESS SLUŢBY ....................................................................................................... 16 1.2.1. Podmínky pro udělení statutu přírodních léčebných lázní ....................................................... 18 1.2.2. Klasifikace lázeňských zařízení ................................................................................................. 19 1.2.3. Druhy lázeňské péče .................................................................................................................. 19 1.2.4. Vybrané lázeňské procedury ...................................................................................................... 20 1.2.5. Wellness služby........................................................................................................................... 22 1.3 UBYTOVACÍ SLUŢBY ........................................................................................................................... 23 1.3.1. Klasifikace ubytovacích zařízení České republiky .................................................................... 24 1.3.2. Klasifikace ubytovacích zařízení - rozdělení do tříd podle AHR .............................................. 25 2.

KARLOVY VARY ..................................................................................................................................... 26 2.1. HISTORIE ............................................................................................................................................. 26 2.2. LÁZEŇSTVÍ A LÁZEŇSKÉ SLUŢBY V KARLOVÝCH VARECH............................................................... 29 2.2.1. Lázeňské domy ........................................................................................................................... 32 2.3. DOPLŇKOVÉ SLUŢBY CESTOVNÍHO RUCHU POSKYTOVANÉ V KARLOVÝCH VARECH ...................... 37 2.4. STATISTICKÁ DATA KARLOVÝCH VARŮ Z OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU ....................................... 45 2.5. ANALÝZA HOTELOVÝCH SLUŢEB VE VYBRANÝCH HOTELECH V KARLOVÝCH VARECH ................. 53 2.5.1 Hotel Imperial ................................................................................................................................ 54 2.5.2. Spa Resort Sanssouci ................................................................................................................. 58 2.5.3. Bohemia – lázně a. s. ................................................................................................................. 60 2.5.4. Hotel Dvorana ............................................................................................................................ 63 2.5.5. Porovnání dat vybraných hotelů................................................................................................ 65

3.

NÁVRH VLASTNÍHO DOPORUČENÍ .................................................................................................. 67

LITERATURA .................................................................................................................................................... 71

Seznam ilustrací, tabulek a grafů Tabulka 1 Počet hostů v lázeňských ubytovacích zařízeních v ČR ...................................................... 17 Tabulka 2 Počet přenocování v lázeňských ubytovacích zařízeních v ČR ........................................... 17 Tabulka 3 Počet ubytovacích zařízení pro dané kategorie v ČR ........................................................... 23 Tabulka 4 Počet pokojů pro dané kategorie v ČR ................................................................................ 24 Tabulka 5 Počet lůţek pro dané kategorie v ČR ................................................................................... 24 Tabulka 6 Lázně III – Lázeňské procedury volně prodejné .................................................................. 33 Tabulka 7 Lázně III - Lázeňské procedury prodejné pouze po lékařském vyšetření ............................ 34 Tabulka 8 Lázně V – Lázeňské a wellness procedury volně prodejné .................................................. 35 Tabulka 9 Lázně V – Lázeňské a wellness procedury na informovaný souhlas ................................... 35 Tabulka 10 Lázně V - Lázeňské procedury prodejné pouze po lékařském vyšetření .......................... 36 Tabulka 11 Provozní doba rozhledny Diana ......................................................................................... 38 Tabulka 12 Provozní doba lanové dráhy Imperial ................................................................................ 39 Tabulka 13 Provozní doba lanové dráhy Diana .................................................................................... 39 Tabulka 14 Provozní doba muzea voskových figurín ........................................................................... 41 Tabulka 15 Návštěvnost v hromadných ubytovacích zařízeních města Karlovy Vary 2015 (lázeňská + nelázeňská) ............................................................................................................................................ 46 Tabulka 16 Návštěvnost v lázeňských ubytovacích zařízeních města Karlovy Vary 2015 .................. 47 Graf 1 Procentuální poměr počtu rezidentních a nerezidentních hostů v hromadných ubytovacích zařízeních města Karlovy Vary 2015 (lázeňská + nelázeňská) ............................................................. 48 Graf 2 Procentuální poměr počtu rezidentních a nerezidentních hostů v hromadných ubytovacích zařízeních města Karlovy Vary 2014 (lázeňská + nelázeňská) ............................................................. 48 Graf 3 Procentuální poměr počtu přenocování rezidentních a nerezidentních hostů v hromadných ubytovacích zařízeních města Karlovy Vary 2015 (lázeňská + nelázeňská) ......................................... 48 Graf 4 Procentuální poměr počtu přenocování rezidentních a nerezidentních hostů v hromadných ubytovacích zařízeních města Karlovy Vary 2014 (lázeňská + nelázeňská) ......................................... 48 Graf 5 Vývoj celkového počtu přenocování v hromadných ubytovacích kapacitách města Karlovy Vary ....................................................................................................................................................... 49 Graf 6 Vývoj celkového počtu hostů v hromadných ubytovacích kapacitách města Karlovy Vary ... 50 Graf 7 Vývoj celkového počtu českých, německých a ruských hostů v hromadných ubytovacích kapacitách města Karlovy Vary............................................................................................................. 50 Graf 8 Vývoj počtu odbavených cestujících celkem - Mezinárodní letiště K.V. .................................. 51 Graf 9 Vývoj počtu pohybů letadel celkem - Mezinárodní letiště K.V. ................................................ 51 Graf 10 Počet odbavených cestujících v roce 2015 podle destinací - Mezinárodní letiště K.V. ........... 52 Graf 11 Podíl dopravců na odbavených cestujících v roce 2015 - Mezinárodní letiště K.V. ............... 52 Graf 12 Procentuální obsazenost hotelu Imperial v roce 2014 a 2015 .................................................. 57 Graf 13 Procentuální rozdělení klientely hotelu Imperial podle národností - 2014 .............................. 57 Graf 14 Procentuální rozdělení klientely hotelu Imperial podle národností - 2015 .............................. 58 Graf 15 Celkový počet přenocování osob v Bohemia – lázně a. s. v letech 2013, 2014 a 2015 .......... 62 Graf 16 Procentuální rozdělení klientely Bohemia – lázně a. s podle národností - 2014...................... 63 Graf 17 Procentuální rozdělení klientely Bohemia – lázně a. s podle národností - 2015...................... 63 Graf 18 Procentuální rozdělení klientely hotelu Dvorana podle národností ......................................... 65

Seznam zkratek, symbolů a vysvětlivek AHR:

Asociace hotelů a restaurací

ČR:

Česká republika

ČT24:

Česká televize 24

ČTK:

Česká tisková kancelář

DE:

Německo

HOTREC:

Hotels, Restaurants & Cafés in Europa

IRTS:

International Recommendations for Tourism Statistics, 2008

MFFKV:

Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech

MHD:

Městská hromadná doprava

MICE:

Meetings, incentives, conferencing, exhibitions (setkání, motivační pobyty, kongresy/ konference, výstavy)

MMR:

Ministerstvo pro místní rozvoj

OSN:

Organizace spojených národů

RTS:

The recommendation on Tourism Statistic, 1993

RUS:

Rusko

UNWTO:

United Nations World Tourism Organisation

WTO:

World Tourism Organisation

Úvod Důvodem zpracování tématu je hluboký zájem o Karlovy Vary neboť v tomto městě ţiji od svého narození. Karlovy Vary jsou nejvýznamnější české lázně v západních Čechách známé i ve světě. Staly se vyhlášenými díky svým blahodárným teplým léčivým pramenům, lázeňské péči nejvyšší úrovně, jedinečné architektuře města, historii a lázeňské kultuře. Karlovy Vary jsou taky známé kvůli slavným návštěvníkům a kulturním akcím, mezi které patří jednoznačně mezinárodní filmový festival. V Karlových Varech jsou lázeňské kolonády s teplými minerálními prameny, lázeňské domy nabízející různé lázeňské procedury, hotely a restaurace, altány a rozhledny s pohledem na centrum města, kostely, lanové dráhy, sklárna, likérka, porcelánka atd. Krásu lázní doplňují lesy se stezkami obklopující lázeňské centrum vyuţívané k lázeňské péči. Cílem této práce je analyzovat současný stav hotelnictví a nabídky cestovního ruchu v Karlových Varech. Dílčím cílem C1 je analyzovat lázeňství a lázeňské sluţby v tomto městě. Dílčím cílem C2 je analyzovat doplňkové sluţby cestovního ruchu poskytované v Karlových Varech. Dílčím cílem C3 je analyzovat hotelové sluţby ve vybraných hotelech v Karlových Varech. Pro tuto práci byla pouţita sekundární a primární data. Sekundární data byla získána z odborné literatury, internetových zdrojů, novinových článků, statistických dat a propagačních materiálů hotelů. Primárná data byla získaná při analýze hotelových sluţeb ve vybraných hotelech za pomocí řízeného rozhovoru. V návaznosti na cíl byly stanoveny následující hypotézy: Hyp1: Předpokládám, ţe se změnou klientely v Karlových Varech se změní nabídka sluţeb a její propagace. Hyp2: Pokles ruské klientely v Karlových Varech v roce 2015 měl za následek pokles celkového počtu hostů v hromadných ubytovacích zařízeních.

10

Výzkumný vzorek tvořily čtyři hotely v Karlových Varech, mezi které patří hotel Dvorana ****, hotel Imperial **** Superior, Spa Resort Sanssouci **** a Bohemia – lázně a. s. ***. Pro výzkumný vzorek byly vybrány tři hotely specializující se na lázeňské sluţby, mezi které patří hotel Imperial, Spa Resort Sanssouci a hotel Kriváň a hotel Dvorana specializující se na MICE. Řízené rozhovory proběhly v 1. čtvrtletí roku 2016. Pro řízený rozvor bylo pouţito pět předem připravených otázek, které měly zjistit informace ohledně nabídky celkových sluţeb, průměrnou délku hostů, cílový segment a sezónní disparitu vybraných hotelů. V teoretické části jsou vymezeny pojmy cestovní ruch, lázeňství a wellness sluţby a ubytovací sluţby. V analytické části je věnována část o Karlových Varech, historii, lázeňství a lázeňských sluţbách a další. Dále je věnována část statistickým datům. Následující kapitola je věnována analýze hotelových sluţeb. V návrhové části je předloţeno na základě předchozích zjištění návrh na zvýšení počtu přenocování v Karlových Varech.

11

1. Vymezení pojmů cestovní ruch, ubytovací sluţby, lázeňství a welness sluţby 1.1.

Cestovní ruch

Cestovní ruch se stal běţnou součástí ekonomik států a celosvětově hraje podstatnou roli v sociologických a ekonomických aspektech. Lidé cestují kvůli odpočinku, léčbě, rekreaci, poznání cizí kultury a její historie, náboţenství, vzdáleným přátelům a rodinám, sportovním aktivitám a také například kvůli zlepšení znalostí cizího jazyka. Dále zahrnujeme skupinu lidí, kteří cestují kvůli návštěvě kongresů nebo jiným aktivitám spojené s profesí. Obecně můţeme cestovní ruch označit za velmi rozsáhlé odvětví zahrnující nejen lidi, kteří cestují, ale i moţnosti dopravy, ubytování, prodej sluţeb, marketing, sociologii, ekologii, analýzy a plánování strategií pro současný a budoucí stav v cestovním ruchu. Celosvětově se ročně rozhodnou cestovat stovky milionů lidí. A tento počet se meziročně zvyšuje. Podle tiskové zprávy UNWTO se počet zahraničních turistů v roce 2015 meziročně zvýšil o 4,4% na počet 1,184 miliard lidí. UNWTO monitoruje nadprůměrný růst zahraničních turistů od roku 2010. Hodnota růstu se pohybuje okolo 4% a více (UNWTO, 2016) Cestovní ruch je velmi citlivý na změny politických, ekonomických a sociologických aspektů. Kaţdá destinace můţe být ohroţena změnou politické vlády. Tyto změny mohou omezit, nebo i dokonce zastavit cestovní ruch v dané zemi. Velice nebezpečné pro cestovní ruch jsou destabilizace země nebo sníţení bezpečnosti turistů v dané destinaci. Tento problém se například vyskytl v dříve oblíbených destinacích v Egyptě a Tunisu. Podle ČT24

teroristické útoky v roce 2015 měly za následek enormní pokles zahraničních

turistů. Ti pak hledají jiné bezpečnější destinace. ČT24 se zmiňuje o anketě ČTK „Z nedávné ankety ČTK mezi cestovními kancelářemi vyplynulo, ţe letos mezi českými turisty vzroste popularita evropských destinací, hitem bude u leteckých zájezdů v létě zřejmě Bulharsko. Při výběru dovolené roste význam bezpečnosti destinace.“ (Afi, 2016) P. Attl a K. Nejdl v knize Turismus I (2004) označují cestovní ruch jako „kategorii dynamickou, neustále se vyvíjející“. Dále se zmiňují, ţe přes občasné změny se zvyšuje počet účastníků cestovního ruchu a nových destinací, a tím se mění vnitřní struktura 12

cestovního ruchu (Attl, 2004, s. 8). Cestovní ruch si můţeme přestavit jako „ţivý organismus“, který se vyvíjí stejně jako lidská společnost. Změny v preferencích lidí se odráţejí v celkové podobě cestovního ruchu. A tento vývoj můţeme očekávat i v následujících letech.

1.1.1 Definice cestovního ruchu Cestovní ruch je velmi těţko definovatelný pojem, kterým se zabývá mnoho odborníků a světových organizací. Jelikoţ kaţdý autor vnímá cestovní ruch jinak, existuje mnoho různých definic. Důvodem této různorodosti názorů je rozsáhlost cestovního ruchu, která zahrnuje oblasti sociologie a ekonomie. Další oblasti, které cestovní ruch obsahuje, jsou geografie, ekologie, psychologie. (Palatková, 2014, s. 11) Cestovní ruch obecně definujeme jako krátkodobý přesun lidí mimo místa trvalého výskytu za účelem volnočasových aktivit. S. Horner a John Swarbrooke označují tuto definici za ne příliš výstiţnou. Zmiňují se, ţe nezahrnuje cestování za účelem konferencí a podobných akcí, vzdálenost a dobu pobytu mimo místa trvalého výskytu (Horner, 2003, s. 53-54). Aby bylo moţné přesněji definovat cestovní ruch, musíme začlenit všechny skupiny, které jsou součástí cestovního ruchu. Tyto skupiny jsou důleţité pro rozvoj a komplexní definici cestovního ruchu (Goeldner, 2014, s. 3). „Turista. Vyhledává rozličné duševní i fyzické zkušenosti a uspokojení. Jejich povaha bude značně ovlivňovat jeho volbu destinací a aktivit. Firmy nabízející zboţí a sluţby. Obchodníci a

podnikatelé vidí v cestovním ruchu

příleţitost vydělat poskytováním zboţí a sluţeb, které si turistický ruch ţádá. Správa hostitelských zemí či oblastí. Politici spatřují v cestovním ruchu faktor vznášející kapitál do ekonomik pod jejich správou. Jejich přístup se odvozuje od toho, jaké příjmy mohou občané z toho podnikání získat. Hostitelská komunita. Místní lidé obvykle povaţují cestovní ruch za faktor, který ovlivňuje jejich kulturu a zaměstnanost. Pro tuto skupinu jsou například důleţité důsledky interakce mezi značnými počty zahraničních turistů a místními obyvateli. Tyto důsledky mohou být přínosné, či škodlivé – nebo obojí“ (Goeldner, 2014, s. 4).

13

Dále C. R. Goeldner a J. R. Richie ve své knize definují cestovní ruch jako „komplexní společenský jev“, jehoţ součástí jsou aktivity všech účastníku cestovního ruchu, kteří sluţby poptávají nebo sluţby nabízejí a zajišťují, a procesy s cestovním ruchem spojené (Goeldner, 2014, s. 4-5). Alena Lochmannová popisuje ve své knize cestovní ruch jako oblast spotřeby, při které jsou uspokojeny lidské potřeby. Následně se zmiňuje, ţe

cestovní ruch je součástí

národního hospodářství, které sloţeno z podnikatelských aktivit jako například doprava sluţby cestovních kanceláří a stravování. Podotýká, ţe pokud chceme vymezit přesněji cestovní ruch, lidé, kteří cestují za účelem práce, nemůţou být odměňováni ze zdrojů navštíveného místa (Lochmannová, 2015, s. 8). Charakteristickými rysy cestovního ruchu jsou: Změna místa trvalého výskytu Dočasný pobyt mimo okolí trvalého výskytu. Účelem cesty nesmí být výdělečná činnost Vytváření mezilidských vztahů účastníků cestovního ruch v místě dočasného pobytu (Attl, 2004, s. 8).

1.1.2 Definice cestovního ruchu podle UNWTO Důvodem vzniku definice UNWTO bylo zlepšení sledování turismu pro přesnější statistická data. Na mezinárodní konferenci o statistice turismu, která se konala v červnu 1991 v Ottawě pod záštitou WTO, byly předloţeny návrhy definic z domácího a mezinárodního cestovního ruchu. Tyto zrevidované návrhy byly předloţeny roku 1993 OSN ke schválení. OSN tyto návrhy schválila v roce 1993 a v roce 1994 byly publikovány pod názvem „Doporučení ke statistice cestovního ruchu“ (RTS). RTS se stal prvním dokumentem, který obsahuje pojmy, definice, klasifikace a ukazatele cestovního ruchu. V roce 2008 RTS prošla úpravami. Vznikl tak nový dokument „Mezinárodní doporučení pro statistiku cestovního ruchu“ (IRTS), který zpřesňuje definici cestovního ruchu (Palatková, 2014, s. 12). Přijatá definice podle UNWTO zní „Cestovní ruch zahrnuje aktivity osob cestujících do míst či přebývajících v místech, která se nacházejí mimo jejich obvyklé prostředí, a to ne

14

déle neţ jeden rok, za účelem dovolené, pracovních závazků či

z jiných důvodů.“

(Goeldner, 2014, s. 6).

1.1.3 Typologie cestovního ruchu Na cestovní ruch můţeme nahlíţet z mnoha stran, rozdělit jej na různé typy například důvody cesty, délky pobytu, způsob financování atd. Pokud budeme nahlíţet na cestovní ruch z pohledu důvodu cesty, můţeme je rozdělit do následujících specifických podtypů. Prvním takovýmto podtypem je rekreační cestovní ruch. Ten vyhledávají lidé kvůli fyzické a psychické regeneraci. Realizuje

se buď

pasivním odpočinkem, nebo v dnešní době oblíbeným aktivním odpočinkem, který se prolíná s dalšími typy cestovního ruchu. Místem rekreace můţe být pláţ u moře, chaty u vodních ploch, chaty na horách apod. (Palatková, 2014, s. 24). Druhým specifickým podtypem důvodu cesty je zdravotně orientovaný cestovní ruch. Ten vyhledávají lidé kvůli udrţení, posílení a zlepšení lidského zdraví. Dělí se na cestovní ruch medicínský, lázeňský a welness (více kapitola 1.2) (Palatková, 2014, s. 25). Třetím specifickým podtypem důvodu cesty je obchodní a profesní cestovní ruch. Ten je realizován v pracovním čase. O účasti pracovníka rozhoduje zaměstnavatel. Dělí se na obchodní turismus, kongresový turismus a další (Attl, 2004, s. 18-19). Pokud budeme nahlíţet na cestovní ruch z pohledu délky pobytu, můţeme jej rozdělit na krátkodobý, dlouhodobý a jednodenní cestovní ruch. Krátkodobý cestovní ruch se označuje při maximálním pobytu do 3 dnů tj. maximálně 2 noci mimo místo trvalého výskytu. Dlouhodobý cestovní ruch se označuje při pobytu mimo místo trvalého výskytu déle neţ 3 dny a nepřekročí-li 6 měsíců pro domácí cestovní ruch a 12 měsíců pro zahraniční cestovní ruch. Jednodenní cestovní ruch se označuje, pokud pobyt mimo místo trvalého výskytu se uskutečnění do 24 hodin bez přenocování (Lochmannová, 2015, s. 13). Pokud budeme nahlíţet na cestovní ruch z pohledu způsobu financování, můţeme je rozdělit na komerční a sociální. Komerční způsob financování

znamená, ţe veškeré

finanční náklady na cestování hradí osoba sama z vlastního finančního kapitálu. Naopak sociální způsob financování znamená, ţe část nebo veškeré finanční náklady na cestování jsou hrazeny z cizích zdrojů. Cizími zdroji mohou být příspěvky od zaměstnavatele, od různých sociálních organizací, zdravotních pojišťoven atd. (Attl, 2004, s. 24).

15

Pokud budeme nahlíţet na cestovní ruch z pohledu sezónnosti, rozlišujeme sezónní a mimosezónní turismus. Sezónní turismus je takovým obdobím, kdy je vysoká návštěvnost dané destinace. Naopak mimosezónní turismus je takovým obdobím, kde je nízká návštěvnost dané destinace (Attl, 2004, s. 25). Návštěvnost dané destinace celoročně kolísá a můţe vykazovat sezónní rozdílnosti v návštěvnosti. Tento případ se nazývá sezónní disparita.

1.2.

Lázeňství a wellness sluţby

Lidé vyuţívali přírodních léčivých zdrojů jiţ v období starověku. Existovalo mnoho antických lázní jako například antické město Hierapolis na území dnešního Turecka. Léčebné metody se vyvíjely celá staletí. Evropské lázeňství má dlouhou tradici. A to z pohledu kultury, tak i v léčebných metodách. Mezi nejznámější lázeňská města Evropy patří Baden-Baden v Německu a Vichy ve Francii. Česká republika je bohatá na přírodní léčivé zdroje a dala tak vniknout mnoha lázním. Lázně v České republice nejsou tak staré jako lázně v jiţní Evropě, ale za svoji dosavadní působnost získaly celosvětový věhlas a uznání v Evropě. Lázeňství v České republice má dlouholetou tradici a v současné době patří objektivně k nejvyspělejšímu lázeňství na světě. Před 2. světovou válkou existovalo na území Čech a Moravy přes 250 lázní, dnes jich existuje okolo 50. Majetkové změny v období privatizace v roce 1989 přinesly několik změn v lázeňství jak pozitivní změny, tak i negativní, které měly dopad na některé dnes upadající nebo jiţ zaniklé lázně (Špišák, 2010, s. 9). Mezi nejznámější lázeňská města České republiky patří západočeská města Karlovy Vary, Františkovy Lázně a Mariánské Lázně, tvořící takzvaný lázeňský trojúhelník. Důvodem vzniku těchto lázeňských měst je výskyt vulkanické aktivity v této oblasti, jejím znakem jsou teplé minerální prameny, které jsou přírodním léčivým zdrojem pro tato města. Dalšími českými lázněmi jsou například lázně Teplice, Jánské lázně, Luhačovice, Lázně Kynţvart, Jáchymov atd.

16

Tabulka 1 Počet hostů v lázeňských ubytovacích zařízeních v ČR

Rok

Počet hostů

Nerezidenti

Rezidenti

2012

710 858

349 531

361 327

2013

745 935 ↑ 5%

374 744 ↑ 7,2%

371 191 ↑ 2,7%

2014

742 281 ↓ 0,5%

350 488 ↓ 6,9%

391 793 ↑ 5,6%

2015

736 877 ↓ 0,7%

321 723 ↓ 8,9%

415 154 ↑ 6%

Vlastní zpracování podle www.czso.cz Tabulka 2 Počet přenocování v lázeňských ubytovacích zařízeních v ČR

Rok

Počet

Nerezidenti

Rezidenti

přenocování

Průměrná délka pobytu (dny)

2012

6 643 959

3 053 101

3 590 858

9,3

2013

6 046 764 ↓ 9,9%

3 121 851 ↑ 2,2%

2 924 913 ↓ 22,8%

8,1

2014

6 409 326 ↑ 6%

2 939 287 ↓ 6,2%

3 470 039 ↑ 18,6%

8,6

2015

6 616 594 ↑ 3,2%

2 536 356 ↓ 15,9%

4 080 238 ↑ 17,6%

9.0

Vlastní zpracování podle www.czso.cz Z následujících tabulek můţeme vyčíst, ţe celkový počet hostů v lázeňských ubytovacích zařízeních v České republice nejvíce meziročně rostl v letech 2012/2013. Od roku 2014 tato hodnota klesala. Pokud tuto hodnotu rozdělíme na nerezidenty a rezidenty zjistíme, ţe počet nerezidentů meziročně rostl v letech 2012/2013 a v následujících letech meziročně klesal. Naopak počet rezidentů v letech 2012/2015 meziročně stoupal. Celkový počet přenocování v lázeňských ubytovacích zařízeních v České republice v letech 2012/2013 meziročně klesal, v následujících letech stoupal. Počet přenocování nerezidentů měl opačný vývoj, naopak počet přenocování rezidentů měl stejný vývoj jako celkový počet přenocování. Zajímavostí je, ţe celkový počet hostů byl v roce 2013 nejvyšší, ale zároveň průměrná délka pobytu v roce 2013 byla nejniţší. Na lázeňství můţeme nahlíţet jak z medicínského hlediska tak i sociálně-politického hlediska. Pojem lázeňství vystupuje v několika rovinách: „Vědní lékařský obor – charakteristickými rysy jsou práva a povinnosti fyzických a právnických osob v oblasti ochrany a podpory veřejného zdraví a soustava orgánů ochrany veřejného zdraví. Jde především o vyuţívání přírodních léčivých zdrojů, poskytování péče nemocným s chorobami uvedenými na platném indikačním a o preventivní péči v přírodních léčebných lázních“ (Dědina, 2004, s. 10)

17

„Sociálně-politický systém – funkcí systému je poskytování lázeňské péče občanům, kterou na základě doporučení lékaře specialisty navrhuje ošetřující lékař. Revizní lékař zdravotní pojišťovny o poskytnutí lázeňské péče rozhodne. Lázeňská péče je pak z hlediska státem poskytované péče definována jako komplexní nebo příspěvková, popřípadě tuto sluţbu poskytuje soukromý sektor za peníze klienta“ (Dědina, 2004, s. 10).

1.2.1. Podmínky pro udělení statutu přírodních léčebných lázní Podmínky pro udělení statutu přírodních léčebných lázní upravuje Zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon). Ten vymezuje například základní pojmy, hodnocení a vyuţívání přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod, osvědčení o přírodním léčivém zdroji a podmínky jejich udělení atd. Podle Zákona č. 164/2001 Sb. je přírodním léčivým zdrojem voda, plyn nebo peloid. Musí mít vlastnost vhodnou pro léčebné vyuţití a dále osvědčení o přírodním léčivém zdroji. Minerální voda je definována jako přirozeně se vyskytující podzemní voda původní čistoty s obsahem rozpuštěných pevných látek minimálně 1g/l nebo s obsahem rozpuštěného CO2 minimálně 1g/l nebo s rozpuštěným jiným chemickým prvkem prospěšný pro zdraví nebo která dosahuje teploty minimálně 20 °C nebo vykazuje radioaktivitu z radonu více neţ 1,5 kBq/l. Peloid je rašelina, bahno nebo slatina (164/2001 Sb., 2001). Přírodní léčebné lázně je soubor zdravotnických a jiných souvisejících zařízení, které poskytují lázeňskou péči a to v místě, které odpovídá poţadavkům lázeňské péče upravující zákon č. 372/2011 Sb. V blízkosti nebo na místě se musí vyskytovat přírodní léčivý zdroj nebo příznivé klimatické podmínky pro léčení (164/2001 Sb., 2001).

18

1.2.2. Klasifikace lázeňských zařízení Lázeňské zařízení je takové zařízení, které poskytuje lázeňské sluţby. Rozlišujeme lázeňská zařízení na: Balneoprovozy jsou zařízení vyuţívající přírodních léčivých zdrojů k podávání lázeňské péče. Lázeňský hotel splňuje stejné poţadavky jako kategorie hotel. Oproti kategorii hotel je navíc součástí provozovny vlastní zařízení s lázeňskou péčí. Lázeňskou péči v hotelu zajišťuje zdravotnický personál. Pokud toto zařízení nevlastní, zajišťuje lázeňské procedury cizí smluvně zajištěný balneoprovoz. Lázeňské sanatorium splňuje stejné poţadavky jako kategorie hotel, ale jeho součástí je i vlastní zařízení s lázeňskou péčí. Zajištuje komplexní programy v podobě diet a programy na léčbu a prevenci nemocí. Zdravotnický personál

je k dispozici 24 hodin denně.

Lázeňské sanatorium musí být připojeno k přírodnímu léčivému zdroji (Dědina, 2004, s. 18).

1.2.3. Druhy lázeňské péče Lázeňskou péči dělíme na komplexní, příspěvkovou a samopláteckou . Komplexí lázeňská péče se zaměřuje na doléčení a prevenci před nemocemi. O této lázeňské péči rozhodují praktičtí lékaři. Rozhodnutí o komplexní lázeňské péči praktického lékaře musí být podloţeno příslušnými odbornými nálezy. Pokud se jedná o nemoc a zranění způsobená povoláním, o poskytnutí péče rozhoduje odborník pro choroby z povolání. Komplexní lázeňská péče je hrazena zdravotní pojišťovnou. Ta hradí lázeňskou péči, ubytování a stravu. Jelikoţ se komplexní lázeňská péče poskytuje v dočasné pracovní neschopnosti pacienta, lázeňský lékař vystaví doklad o pracovní neschopnosti. Příspěvková lázeňská péče je zaměřena na nemoci uvedené v indikačním seznamu, které nesplňují podmínky pro poskytnutí komplexní lázeňské péče. Náklady na vyšetření a léčbu hradí zdravotní pojišťovna, ostatní sluţby si hradí pacient sám. Lázeňská péče se provádí v období dovolené pacienta. O poskytnutí příspěvkové lázeňské péče můţe pacient ţádat jednou za dva roky, pokud revizní lékař nerozhodne jinak. Samoplátecká lázeňská péče je péče, kdy veškerou lázeňskou péči si hradí pacient sám. Pacient nemusí mít doporučení revizního lékaře (Dědina, 2004, s. 14-15).

19

1.2.4. Vybrané lázeňské procedury Lázeňské procedury jsou nedílnou součástí lázeňské péče. K léčbě nemocí pacientů se vyuţívají různé přírodní léčivé zdroje a speciální techniky. Aby procedura byla účinná a neublíţila pacientovi, je předepisována lékařem. Ten přesně určí, které procedury jsou pro pacienta vhodné a sestaví přesný léčebný program s jednotlivými procedurami. Následující vybrané lázeňské procedury se provádějí v Karlových Varech. Součástí karlovarských lázeňských procedur je pitná kúra, klasická masáţ, podvodní masáţ, reflexní masáţ, koupele, Kneippova lázeň, skotské střiky, parafín, střevní výplach a další léčebné procedury. Pitná kúra vyuţívá minerální vodu z přírodních léčivých pramenů, předepisuje ji lékař. Lékař stanoví jednotlivé prameny a mnoţství minerální vody. Po stanovení pitné kůry se pacient řídí podle předepsaných postupů, které navrhl lékař. Obvyklé mnoţství minerální vody je 200-400 ml a to 3x denně 30 minut před jídlem (Urbancová, 2011, s. 8). Klasická masáţ je jedna ze základních procedur české lázeňské péče. Místo provádění masáţe by mělo mít uvolněnou atmosféru a navozovat pocit klidu. Měly by se odstranit jakékoliv rušící elementy jako hlasité zvuky, zápachy a chlad. Pacient musí leţet nebo sedět v takové poloze, kdy je zaručeno maximální uvolnění těla a bezproblémové dýchání. Při masáţi dochází ke kontaktu mezi pacientem a prsty a dlaněmi maséra. K masírování různých svalových partií vyuţívá masér různých technik, jako například tření, vytírání, hnětení tepání a chvění. Klasická masáţ se vyuţívá k léčbě nemocí pohybového aparátu, revmatických chorob, poúrazových stavů a neurologických onemocnění. Před masáţí je doporučováno si důkladně prohřát svaly horkou koupelí nebo sprchou, nejíst jídlo a hodně se napít vody. Po klasické masáţi následuje odpočinek (Urbancová, 2011, s. 16). Podvodní masáţ je jedna z nejrozšířenějších procedur hydroterapie. K léčbě se vyuţívá voda při teplotě 34-37 °C a tlak vody z trysky v rozmezí 0,2-0,4 MPa. Vzdálenost trysky od těla je 10-15 cm (Jandová, 2009, s. 130). Podvodní masáţ se pouţívá k léčbě stejných nemocí jako u klasické masáţe. Pacient je uloţen do speciální vany s teplou vodou. Masér postupně vodní tryskou masíruje a prohřívá jednotlivé partie celého těla pacienta. Po podvodní masáţi následuje odpočinek (Urbancová, 2011, s. 18). Reflexní masáţ neboli segmentová masáţ se provádí na povrchu těla, v místech, kde jsou vlivem onemocnění vnitřních orgánů změněny reflexní zóny. Reflexní zóny se nalézají na 20

kůţi, v podkoţí, ve vazivu, ve svalech atd. Masér pouţívá speciální hmaty za pomocí tlaku a intenzity. Postup reflexní masáţe je velmi přísně předepsán a masér musí být speciálně vyškolený. Pouţívá se u onemocnění vnitřního ústrojí, poúrazových a pooperačních stavů, vegetativních a hormonálních stavů. Tuto masáţ je moţné provádět pouze na doporučení odborného lékaře. Po proceduře je doporučen odpočinek. (Urbancová, 2011, s. 20). Koupel vyuţívá působení vodního prostředí, teploty vody, přísad v podobě olejů a bylin, vzduchu a elektrické energie. Koupele vyuţívají teplotu vody. 34-36 °C se pouţívají ke zklidnění a ke zvýšení vylučování moči ledvinami. 37-38 °C se pouţívá na uvolnění kosterního svalstva, 38-40 °C k intenzivnímu prohřátí těla a slouţí k léčení chorob pohybového aparátu. Dále můţeme koupele dělit na sirnou, uhličitou a jodovou. Sirná koupel se pouţívá k léčení koţních a revmatických chorob, svalových bolestí a zánětu dýchacích cest. Uhličitá koupel se vyuţívá k léčení srdečních a cévních chorob. Jodová koupel se vyuţívá k léčení chorob pohybového aparátu. Po proceduře je doporučen odpočinek. (Urbancová, 2011, s. 22). Kneippova lázeň je procedura, kdy se vyuţívají dvě vany s teplou a studenou vodou při výšce vodního sloupce 25 cm. Studená vana má teplotu 10-16 °C. Teplá voda má 40-46 °C. Pacient nejdříve vstoupí do vany s teplou vodou, kde zůstane 1-2 minuty, následně vstoupí do vany se studenou vodou, kde zůstane půl minuty. Celý koloběh se opakuje přibliţně po dobu 15 minut. Procedura končí ve studené vodě. Kneippova lázeň pomáhá k léčení nemocí krevního oběhu, nedokrvování končetin, křečových ţil a poúrazových stavů nohou. Po proceduře je doporučen odpočinek (Urbancová, 2011, s. 24). Skotské střiky provádějí vodními paprsky s konstantním tlakem vody 3 atmosféry při vzdálenosti od pacienta 3 metry. Procedura se zahajuje teplotou vody 38-42 °C po dobu 30-40 sekund. Následuje teplota vody 25-16 °C po dobu 5-10 sekund. Opakuje se 6 krát a končí se vţdy studenou vodou (Jandová, 2009, s. 122). Střiky postupně masírují horní a dolní část končetin následně trup z obou stran. Oblast břicha se masíruje jen na doporučení lékaře. Skotské střiky zlepšují fyzickou a psychickou odolnost, metabolismus a srdeční činnost. Po proceduře je doporučen 15 minutový odpočinek (Urbancová, 2011, s. 26). Parafín je procedura, při které se parafín aplikuje na danou část těla. Jedná se o směs tuhého parafinu a parafinového oleje. Teplota parafinu je 50-52 °C. Parafín se aplikuje různými způsoby, buď se končetiny ponoří 4-7 krát do vaničky s parafinem, nebo se parafín nanáší štětečkem nebo parafinovými plásty na postiţené místo. Tato metoda se vyuţívá k prokrvení tkání, uvolnění kosterního a hladkého svalstva, uvolňuje vaziva,

21

k léčení oběhových chorob, metabolismu, dýchacích cest, pohybového aparátu, urologických chorob, koţních chorob atd. (Urbancová, 2011, s. 28). Střevní výplach je procedura, při které se pouţívá 4-6 litru minerální vody při teplotě 3738 °C po dobu 15 minut. Střevní výplach se vyuţívá při narušení činnosti střev a jejich pročištění. Mezi další karlovarské léčebné procedury patří inhalace, fototerapie a oxygenoterapie (Urbancová, 2011, s. 34-37).

1.2.5. Wellness sluţby Wellness je v dnešní době velice rozšířený pojem a stal se trendem 21. století. V mysli lidí je spojován s příjemnými pocity. Wellness se zaměřuje na harmonii těla a duše a vytvoření pocitu péče o vlastní tělo z fyzické a psychické stránky. Podle Lochmannnové „Slovo wellness vzniklo z kombinace anglických slov wellbeing a fitness, coţ je moţné volně přeloţit jako „být v pohodě a fit““. Na rozdíl od lázeňské péče nemusí být wellness procedury realizovány v lázeňských místech, protoţe není podmínkou pouţívat přírodních léčivých zdrojů. U wellness procedur není povinnost mít doporučení od odborného lékaře. Wellness zahrnuje péči o tělo, zdravou výţivu, relaxaci a meditaci (Lochmannová, 2015, s. 22) . Nejčastějším trendem jsou vznik tzv. wellness hotely. Ty splňují všechny podmínky jako kategorie hotel. Na rozdíl od kategorie hotel se wellness hotel zaměřuje na wellness sluţby. Ty jsou nabízeny v podobě sportovních a rekreačních sluţeb. Dnešní doba je pro lidi stále více stresující a proto se wellness hotel stal velmi oblíbeným pro lidi s náročnou a stresující prací, kteří vyhledávají relaxaci a odpočinek v mnoha podobách (Orieška, 2010, s. 307-308). Mezi vybavení hotelového relaxačního centra patří sauny. Sauny se dělí na finské sauny, aroma sauny, solné sauny, kouřové sauny a infrasauny. V saunách je moţné pouţit různé vonné látky, které vylepšují atmosféru. Interiér finských saun a infrasaun je většinou ze dřeva, naopak interiér parních saun je většinou obloţen glasovanou mosaikou nebo dlaţdičkami. V solné jeskyni najdeme velké mnoţství speciální soli a to v podobě kostek nebo drti. K saunám nezbytně patří ochlazovací zařízení. Tím můţe být například polévací vědro, ledová studna, sprcha nebo ochlazovací jeskyně. Dalším moţným vybavením hotelového relaxačního centra je tepidarium. Jedná se o speciální prohřátou kabinu, doplněnou různými vonnými látkami, solí nebo kyslíkem. Tepidarium kombinuje poměr 22

teploty a vlhkosti. Dalším vybavením je bazén, bazén s protiproudem, vířivka, masáţní sprchy atd. (Orieška, 2010, s. 308). Existuje velké mnoţství welnness procedur. Wellness procedury obsahují různé masáţe, vodní koupele, peloidní a další zábaly, inhalace a masáţe. Mezi masáţe například patří aromatická masáţ, čokoládová masáţ, masáţ lávovými kameny, medová masáţ, thajská masáţ, atd. Mezi vodními koupelemi například patří aromatická koupel, bylinná koupel, perličková koupel, atd. Mezi dalšími procedurami wellness patří, bahenní a rašelinové zábaly, helioterapie atd. (Müllerová, 2008, s. 25-50).

1.3 Ubytovací sluţby Ubytovací sluţby jsou nedílnou součástí a předpokladem pro rozvoj cestovního ruchu. Ubytovací zařízení se definuje jako místo, kde poskytujeme účastníkům cestovního ruchu krátkodobé ubytování mimo místo trvalého výskytu a kde dále poskytujeme v návaznosti na kategorii další sluţby, které souvisí s daným ubytovacím zařízením (Kříţek, 2011, s. 22). Poskytnutím ubytovacích sluţeb dáváme účastníkům pocit jistoty, bezpečí a útočiště v neznámé destinaci. S ubytovacími sluţbami souvisí i stravovací sluţby, které dále uspokojují potřeby účastníků cestovního ruchu. Ubytovací sluţby se neustále mění v návaznosti na poţadavky zákazníků. Neustále se vyvíjí technologie, design, materiály a myšlení ubytovacích zařízení. Nápady na ubytovací sluţby jsou takřka neomezené. Vznikají nové trendy moţnosti ubytování jako například butikové hotely, eco-hotely, hotely z ledu a dokonce hotely pod vodou. Celková podoba ubytovacích zařízení nezáleţí jen na poţadavcích zákazníků. Důleţitou roli zde hraje i umístění. Celkové zařazení ubytovacího zařízení do dané destinace by mělo mít stejnou filozofii s daným místem a být v symbióze s okolím. Následující tabulky ukazují počet ubytovacích zařízení, pokojů a lůţek v České republice. Tabulka 3 Počet ubytovacích zařízení pro dané kategorie v ČR

Rok

Hotely *****

Hotely ****

Ostatní hotely

2012

56

539

1 987

2013

56 ↔

553 ↑ 2,5%

1 977 ↓ 0,5%

2014

57 ↑ 1,7%

557 ↑ 0,7 %

1 868 ↓ 5,8%

23

Vlastní zpracování podle www.czso.cz

Tabulka 4 Počet pokojů pro dané kategorie v ČR

Rok

Hotely *****

Hotely ****

Ostatní hotely

2012

6 329

34 224

60 343

2013

6 369 ↑ 0,6%

35 156 ↑ 2,7%

59 738 ↓ 1,0%

2014

6 476 ↑ 1,6%

35 349 ↑ 0,5%

57 707 ↓ 3,5%

Vlastní zpracování podle www.czso.cz Tabulka 5 Počet lůžek pro dané kategorie v ČR

Rok

Hotely *****

Hotely ****

Ostatní hotely

2012

12 431

68 575

138 214

2013

12 417 ↓ 0,1%

70 557 ↑ 2,8%

136 849 ↓ 0,9%

2014

12 661 ↑ 1,9%

71 970 ↑ 2,0 %

132 297 ↓ 3,4%

Vlastní zpracování podle www.czso.cz Z tabulek můţeme vyčíst, ţe počet ubytovacích zařízení, pokojů a lůţek v České republice pro kategorie hotel ***** a hotel **** skoro ve všech případech meziročně stoupá. Výjimku tvoří hotely ***** pro rok 2012/2013, kdy počet ubytovacích zařízení se nezměnil a hotely ***** pro rok 2012/2013, kdy počet lůţek poklesl o 0,1 %. Tato hodnota se v roce 2014 zvýšila oproti roku 2013 o 1,9 % a byla vyšší o 1,8 % neţ hodnota v roce 2012. Počet ubytovacích zařízení, pokojů a lůţek v České republice pro ostatní hotely meziročně klesal.

1.3.1. Klasifikace ubytovacích zařízení České republiky Jednotná klasifikace je důleţitá k vytvoření jednotných standardů, norem a kategorií v oblasti ubytovacích zařízení. Pomáhají zákazníkům lépe se zorientovat v nabídce ubytovacích zařízení z pohledu kvality a ceny. Proto AHR České republiky na základě Usnesení č 717 ze dne 17. 7. 1999 za podpory MMR a CzechTourism sestavila „Oficiální jednotnou klasifikaci ubytovacích zařízení České republiky kategorie hotel, hotel garni, penzion, motel a botel“ a to pro období let 2015–2020. Od roku 1993 je AHR je členem evropské konfederace HOTREC. HOTREC je zastřešující organizace národních obchodních sdruţení, která zastupuje hotely, restaurace, kavárny a podobná zařízení v Evropě (HOTREC, 2016). Členové

HOTREC přijali 21 kritérií, která sjednocují 24

evropské klasifikační systémy. Česká republika je součástí evropského systému Hotelstars Union, která sjednocuje klasifikační kritéria a zaručuje stejné parametry pro Českou republiku a další vybrané evropské členy. AHR dále zmiňuje, ţe klasifikace ubytovacích zařízení má v České republice doporučující charakter a není obecným právním předpisem. Záleţí na provozovateli, jestli se bude řídit touto jednotnou klasifikaci či nikoliv (Hotelstars, 2015, s. 2). Součástí oficiální jednotkové klasifikace ubytovacích zařízení České republiky je ČSN EN ISO 18513, která vymezuje popisy, kategorie a klasifikaci ubytovacích zařízení. Vymezuje termíny z oblasti sluţeb, jako jsou stravovací sluţby a další sluţby s ubytovacím zařízením spojené. Dále vymezuje vybavení a druhy pokojů, druhy postelí, druhy sazeb a zařízení pro hosty (ÚNMZ, 2004).

1.3.2. Klasifikace ubytovacích zařízení - rozdělení do tříd podle AHR Kaţdá třída obsahuje minimální poţadavky sluţeb, které dané ubytovací zařízení musí splňovat pro danou třídu v certifikaci AHR. Ubytovací zařízení se dělí do následujících tříd: * ** *** **** *****

Tourist Economy Standard First Class Luxury

Pro ubytovací zařízení typu hotel garni, penzion, motel, botel a dependance mohou být přiděleny maximálně 4*. Ubytovací zařízení, která splňují v rámci jednotlivých tříd klasifikace povinná kritéria a zároveň minimální počet nepovinných kritérii mohou k přidělené třídě získat další označení Superior (Hotelstars, 2015, s. 6). Pro jeden objekt je moţné ţádat více tříd a zároveň dané třídy nemusí být po sobě jdoucí. Po úspěšné certifikaci se viditelně označí místa ubytovacího zařízení certifikáty příslušné třídy (Orieška, 2010, s. 123). Jelikoţ přidělování tříd ubytovacích zařízení není v České republice zákonem upravené, je na provozovateli, kterou třídu si pro svoje ubytovací zařízení zvolí. Existují případy, kdy majitel zvolí vyšší třídu svého ubytovacího zařízení, ale která neodpovídá dané kvalitě a výši poskytovaných sluţeb. Při své analýze hotelů v Karlových Varech byl zjištěn opačný jev, kdy hotel si vědomě „odebral“ jeden certifikační znak, přestoţe kvalita sluţeb byla na 25

vyšší úrovni, neţ stanovovala kategorie hotel ****. Následně k certifikačnímu znaku se přidalo označení superior. Bylo vysvětleno, ţe je lepší nabízet kvalitní sluţby na vysoké úrovni hotelu ****, neţ nabízet nekvalitní sluţby hotelu *****.

2. Karlovy Vary Karlovy Vary jsou nejvýznamnější české lázně v západních Čechách známé i ve světě. Staly se vyhlášenými díky svým blahodárným teplým léčivým pramenům, lázeňské péči nejvyšší úrovně, jedinečné architektuře města, historii a lázeňské kultuře. Karlovy Vary jsou taky známé kvůli slavným návštěvníkům a kulturním akcím, mezi které patří jednoznačně mezinárodní filmový festival. V Karlových Varech jsou lázeňské kolonády s teplými minerálními prameny, lázeňské domy nabízející různé lázeňské procedury, hotely a restaurace, altány a

rozhledny

s pohledem na centrum města, kostely, lanové dráhy, sklárna, likérka, porcelánka atd. Krásu lázní doplňují lesy se stezkami obklopující lázeňské centrum vyuţívané k lázeňské péči.

2.1.

Historie

Pro účely této práce jsou vybrány jen ty části z historie Karlových Varů, které souvisí s tématem práce, nebo které jsou klíčové v historii města. Počátek vzniku města není přesně znám. První zmínkou o místě pozdějších Karlových Varů je z 19. března 1325 v listině krále Jana Lucemburského.

Podle historiků byla

s největší pravděpodobností zaloţena malá lázeňská osada Karlovy Vary v údolí řeky Teplé králem Karlem IV. okolo roku 1349. Existuje známá pověst o zaloţení Karlových Varů Karlem IV., která popisuje vznik města s velkou fantasií. Vypráví o tom, ţe Karel IV. se vydal na loveckou výpravu do Slavkovských lesů. Při lovu se rozběhl jeden ze psů za divokou zvěří. Pes při pronásledování spadl do hluboké tůně, odkud dnes tryská Vřídlo. Pes ţalostně vyl a to přivolalo lovce v domnění, ţe se jedná o poraněnou divokou zvěř. Psa zachránili a ochutnali horkou vodu. Karel IV. se vody napil a pocítil pocit úlevy. Panovník nařídil kolem pramene stavbu domů. Existují další pověsti, které jsou více méně podobné. Například místo psa, který spadl do tůně, je verze, kdy z vyvýšené skály skočil jelen do údolí. V místě dopadu začalo tryskat Vřídlo. Místo, odkud údajně skočil jelen, se dnes nazývá Jelení skok. Historikové se domnívají, ţe léčivé přírodní prameny v oblasti 26

dnešních Karlových Varů byly známy ještě před zaloţením města. 14. srpna 1370 se začala psát historie Karlových Varů, kdy udělil Karel IV. Karlovým Varům privilegium s výsadami královského města podle vzoru blízkého města Lokte. (Burachovič, 2007, s. 146-149). V roce 1480 byly uvedeny Karlovy Vary v lexikonu evropských lázeňských míst vydaným Hansem Foltzem v Norimberku a byly jediné české lázně zapsané v tomto lexikonu. V roce 1522 vyšel v Lipsku první balneologický spis o Karlových Varech, jehoţ autorem byl Václav Payer. 9. května roku 1582 poničila Karlovy Vary silná povodeň. Ze 102 domů povodeň částečně poškodila 18 domů a 36 domů zcela zničila. Ţádný most nevydrţel nápor vody. O pár let později město postihl ničivý poţár. Poţár vznikl 13. srpna 1604 a z celkových 102 domů shořelo 99 domů. V roce 1622 vyšel spis o Karlových Varech napsaným dr. Johannem Stephanem Strobelbergerem, který je průkopníkem karlovarské pitné kůry. Roku 1707 jmenoval Josef I. Karlovy Vary svobodným královským městem. 23. května 1759 vypukl ve městě další poţár, který zničil 224 domů. 29. března roku 1769 se začala vyrábět vřídelní sůl podle návodu dr. Davida Bechera. Roku 1807 zahajuje lékárník Johann Becher výrobu dnes velmi známého likéru Becherovka. Recept mu dodal anglický lékař dr. Frobring v roce 1805. V roce 1857 byla zaloţena sklárna Moser. 24. listopadu 1890 zasáhla Karlovy Vary největší povodeň v historii. 200 domů bylo silně poničeno a 400 obchůdků zcela zničeno. 15. - 30. července 1950 se konal v Karlových Varech první Mezinárodní filmový festival. 1989 bylo obdobím Sametové revoluce. Roky následující roky přinesly svobodný rozvoj lázeňství, kultury a cestovního ruchu v Karlových Varech (Burachovič, 2011, s. 7-95). Ničivé poţáry a povodně nevratně poškodily středověkou podobu města a daly vzniknout dnešní podobě architektury lázeňského města. Francouzský architekt Le Corbusier označil architekturu Karlových Varů jako „slet dortů“, coţ při pohledu na lázeňské centrum opravdu připomíná. Podoba lázní se neustále mění. Pro rok 2016 je velmi diskutovaná Vřídelní kolonáda, která je momentálně v dezolátním stavu. S touto informací vznikla petice za vytvoření kopie původní litinové kolonády architektů F. Fellnera a H. Helmera z roku 1879 místo dnešní ţelezobetonové Vřídelní kolonády (Maier, 2016). Lázně navštívilo mnoho známých osobností z řad králů, vládců, spisovatelů, básníků, skladatelů, herců atd. Mezi slavné návštěvníky patří generál Albrecht z Valdštejna, který navštívil Karlovy Vary v Květnu roku 1630. Dalším slavným návštěvníkem je car Petr

27

Veliký, který zde pobýval dvakrát a to 24 září 1711 a 19. října 1712. Byla po něm pojmenována Petrova výšina, kde je jeho busta z roku 1877. Po návštěvě cara Petra Velikého vzrostla návštěvnost ruské a polské šlechty. Hudební skladatel Johann Sebastian Bach navštívil Karlovy Vary v červnu 1718, 1720 a v roce 1721 Marie Terezie jako čtyřletá princezna. A v následujících letech nedala na město dopustit. Různými finančními prostředky přispívala na rozvoj a opravy města. Giacomo Casanova navštívil město poprvé roku 1785 a Karlovy Vary navštěvoval i v pozdějším období. Básník Johann Wolfgang von Goethe je nejoblíbenější karlovarský návštěvník. Navštívil lázně celkem třináctkrát a to v letech 1785-1823. Celkově zde strávil tři roky svého ţivota. Jeho pobyt připomínají pamětní desky, stezka, busta a rozhledna. Hudební skladatel Ludwig van Beethoven navštívil Karlovy Vary dvakrát a uskutečnil 6. srpna 1812 koncert, který se dnes řadí k nevýznamnějším hudebním událostem Karlových Varů. V roce 1929 byl postaven Beethovenův památník u hotelu Richmond. 16. srpna 1828 zavítal do Karlových Varů kvůli léčení houslový virtuóz Nicolo Paganini. Paganini zahrál u Vřídla dva koncerty, které publikum absolutně uchvátilo. Nicolo Paganini opustil Karlovy Vary 3. října 1828. Hudební skladatel Fryderyk Chopin přicestoval za léčbou do Karlových Varů 16. srpna 1835. Na jeho počest byl v roce 1908 vytvořen bronzový reliéf na mramorové desce nad Grandhotelem Pupp. 18. – 24. září 1862 se konal v Karlových Varech sjezd německých přírodovědců a lékařů. Hostem sjezdu byl fyziolog Jan Evangelista Purkyně, který vedl přednášku na téma „O směru vnímání zvuku“. Hudební skladatel Antonín Dvořák Zavítal do Karlových Varů několikrát. Poprvé 22. srpna 1879 a dále roku 1881, 1882, 1885, 1894 a 1895. Po Antonínu Dvořákovy jsou pojmenovány dnešní Dvořákovy sady. Císař František Josef I. zavítal do Karlových Varů dvakrát a to 2. – 11. září 1847 a 22. června 1864. Mezi další slavné hudební skladatele patří Leoš Janáček, který se léčil v Karlových Varech roku 1913. Z řad slavných malířů se rozhodl léčit v Karlových Varech roku 1922 Alfons Mucha autor Slovanské epopeje. Roku 1918 přijel se do Karlových Varů léčit generál a státník Mustafa Kemal Atatürk. V roce 2005 byl zrestaurován salonek

Atatürk

v hotelu Carlsbad Plaza, kde se nalézá dokumentace jeho návštěvy. Československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk zavítal do Karlových Varů osmkrát a to mezi lety 1923 a 1933. Slavné osobností, které navštívily Karlovy Vary, bylo opravdu mnoho. Ještě vyzdvihneme několik slavných návštěvníků, mezi ně patří spisovatel Nikolaj Vasiljevič Gogol, řecký král Otto I., historik a politik František Palacký, hudební skladatel Richard Wagner, stavitelé Ferdinand Fellner a Hermann Helmer, architekt Josef Zítek, psycholog Sigmund Freud, spisovatel a novinář Karel Čapek, zpěvák a herec Frank Sinatra, reţisér 28

Miloš Forman, první český prezident Václav Havel, japonská princezna Sajako Kuroda, hereci Gérard Depardieu, John Travolta, Richard Gere a mnoho dalších (Burachovič, 2007, s. 12-118).

2.2.

Lázeňství a lázeňské sluţby v Karlových Varech

Lázeňství v Karlových Varech má mnohaletou tradici. Spojením teplých přírodních léčivých pramenů, tradičních lázeňských procedur a prostorů pro lázeňství určené, dávají vzniknout lázním a lázeňské péči na nejvyšší úrovni. V Karlových Varech se léčí poruchy trávicího ústrojí, mezi které patří nemoci jícnu, ţaludku, dvanácterníku, střev, jater, ţlučníku a ţlučových cest, slinivky břišní včetně pooperačních stavů. Dále se zde léčí onkologické nemoci, poruchy látkové výměny, mezi které patří cukrovka, dna, nadváha, poruchy metabolizmu tuků a poruchy pohybového ústrojí (Fischer, 2008, s. 19). Teplé léčivé prameny jsou jedním z primárních léčivých zdrojů a jsou nedílnou součástí karlovarského lázeňství. Tyto prameny jsou způsobeny aktivní vulkanickou aktivitou. Vznikají v hloubce několika kilometrů. Dešťová voda se dostává puklinami a zlomy k místům, kde se cestou mísí s minerály a následně se vulkanickou aktivitou ohřívá. Tento jev doprovází aktivita plynů a par, které obohacují vodu o další minerální látky a CO2. Obohacená voda se dostává na povrch pod značným tlakem. Součástí těchto pramenů je uhličitan vápenatý (CaCO3), který se pomalu usazuje. Tato usazenina se nazývá vřídlovec a musí se vţdy po delší době odstraňovat (Burachovič, 2007, s. 17-26). V Karlových Varech je 15 hlavních pramenů a mnoho dalších malých pramenů, které se označují za tzv. divoké vývěry. Koncentrace pramenů v Karlových Varech je největší na světě. Teplota pramenů se pohybuje přibliţně mezi 29 °C aţ 74 °C. Obsah CO2 se pohybuje mezi 250 – 1600 mg/l. Vydatnost pramenů se pohybuje mezi 0,2 l/min aţ 2000 l/min. Hodnoty teploty, vydatnosti a obsahu CO2 v minerální vodě se neustále mění a nemohou se brát za stabilní hodnotu (Fischer, 2008, s. 15). Prvním pramenem a tím nejznámějším je Vřídlo. Se svojí teplotou 73,4 °C a vydatností 2000 l/min se jedná o nejteplejší a nejvydatnější pramen v Karlových Varech. Obsah CO2 je 400 mg/l. Vřídlo je přivedeno do pěti pramenních váz: váza A s původní teplotou, pramení váza B s teplotou 50 °C a pramení váza C s teplotou 30 °C. Hlavní vývěr Vřídla tryská do aţ výšky 12m. 29

2. je pramen Karla IV., který se nalézá na Trţní kolonádě. Teplota pramene je 64 °C, obsah CO2 se pohybuje v rozpětí 250 – 450 mg/l a vydatnost je 4,8 l/min. Nad tímto pramenem je reliéf znázorňující „Objevení pramenů“. 3. je pramen Zámecký dolní, který vyvěrá uvnitř Zámeckých lázní. Teplota pramene je 61 °C, obsah CO2 je 600 mg/l a vydatnost je 2,5 l/min. Nad tímto pramenem je pískovcový reliéf znázorňující „Ducha Pramene“. 4. je pramen Zámecký horní. Teplota pramene je 61 °C, obsah CO2 je 600 mg/l a vydatnost je 2,5 l/min. Horní Zámecký pramen vyvěrá o pár metrů výše v altánku, který byl postaven v roce 1912. 5. pramen je Trţní, který vyvěrá v Trţní kolonádě. Teplota pramene je 62 °C, obsah CO2 je 500 mg/l a vydatnost je 5 l/min. 6. je pramen Mlýnský, který vyvěrá v Mlýnské kolonádě. Teplota pramene je 53 °C, obsah CO2 je 600 mg/l a vydatnost je 4,5 l/min. Nad tímto pramenem je mramorová deska s latinským textem „¸Óda na Vřídlo“. 7. je pramen Rusalčin, který vyvěrá na mlýnské kolonádě. Teplota pramene je 59 °C, obsah CO2 je 600 mg/l a vydatnost je 4 l/min. 8. jsou prameny Kníţete Václava I. a II.. Pramen Kníţete Václava I. vyvěrá v Mlýnské kolonádě a pramen Kníţete Václava II. vyvěrá před Mlýnskou kolonádou. Teplota pramene Kníţete Václava I. je 64 °C, obsah CO2 je 500 mg/l a vydatnost je 4 l/min. Teplota pramene Kníţete Václava II. je 60 °C, obsah CO2 je 500 mg/l a vydatnost je 2 l/min. 9. je pramen Libušin, který vyvěrá v Mlýnské kolonádě. Teplota pramene je 60 °C, obsah CO2 je 550 mg/l a vydatnost je 3 l/min. 10. je pramen Skalní, který vyvěrá v Mlýnské kolonádě. Teplota pramene je 45 °C, obsah CO2 je 650 mg/l a vydatnost je 2 l/min. Původně tento pramen vyvěral v řece Teplé. 11. je pramen Svobody, který vyvěrá v dřevěném altánku nedaleko Mlýnské kolonády. Teplota pramene je 60 °C, obsah CO2 je 550 mg/l a vydatnost je 5 l/min. 12. je pramen Sadový, který vyvěrá v suterénu Vojenského lázeňského ústavu. Teplota pramene je 39 °C, obsah CO2 je 750 mg/l a vydatnost je 2 l/min. 13. je pramen Dorotka, který vyvěrá v pavilonu nedaleko Parkhotelu Richmond. Jedná se o pramen se silnými vývěry CO2. Tento pramen je veřejnosti nepřístupný a slouţí jen k měření jako součást sítě monitorovacích stanic plynu v západočeském regionu.

30

14. je pramen Štěpánka, který vyvěrá v altánku Aloise Kleina nedaleko Parkhotelu Richmond. Teplota pramene je 15 °C, obsah CO2 je více neţ 1200 mg/l, vydatnost je 0,2 l/min a mineralizace je 6700 mg/l. Tento pramen se běţně nevyuţívá k pitné kúře. 15. je pramen Hadí, který vyvěrá v Sadové kolonádě. Teplota pramene je 29 °C, obsah CO2 je 1600 mg/l a vydatnost je 1 l/min. Jedná se o nejmladší pramen v Karlových Varech, který byl přiveden při rekonstrukci Sadové kolonády v roce 2001 (Fischer, 2008, s. 15). Karlovarské prameny jsou v oblasti ochranného pásma, které jsou pod přísnou kontrolou příslušných úřadů z důvodu ochrany pramenů a to z pohledu nenarušení kvality vody a stability vývěru. V tomto pásmu se nesmí bez patřičného povolení provádět jakýkoliv vrty do země a provádět stavební úpravy. Stejně jako prameny tak i kolonády jsou nedílnou součástí karlovarského lázeňství. V Karlových Varech je postaveno pět kolonád

Vřídelní, Zámecká, Trţní, Sadová a

Mlýnská, a 2 altány s prameny, které se jmenují altán pramene Svoboda a altán Aloise Kleina. Podoba kolonád se od první výstavby aţ na pár výjimek moc nezměnila. Jedinou výjimkou je Vřídelní kolonáda, která byla několikrát kompletně přestavěna. Vřídelní kolonáda z betonu, ţeleza a skla podle návrhu ing. Arch. Jaroslava Otruby byla postavena v letech 1967 – 1975 a zpřístupněna 11. května 1975. Hlavním poznávacím prvkem je skleněný polygon nad vanou s tryskajícím gejzírem Vřídla. Krom hlavního gejzíru Vřídla je zde pět stojanů ve třech tepelných variantách s pitnou vřídelní vodou. Vřídelní kolonáda se v průběhu let několikrát přestavovala a měnila svoji podobu. V roce 1879 byla otevřena litinová Vřídelní kolonáda podle návrhu vídeňských architektů F. Fellnera a H. Helmera, která nahradila klasicistní kolonádu z roku 1826. Byla postavena za pouhých sedm měsíců. Tato kolonáda byla nakonec rozebrána a pouţita na vojenskou munici. Od roku 1946 do začátku stavby dnešní Vřídelní kolonády slouţila pro lázeňské hosty provizorní dřevěná kolonáda. Vřídlo v historii několikrát explodovalo. Tento problém se podařilo vyřešit technickými úpravami pod budovou Vřídelní kolonády. Zámecká kolonáda

byla postavena v letech 1910 – 1912 podle návrhu vídeňského

architekta Johanna Friedricha Ohmanna. Ten rozdělil objekt na výstavní a promenádní halu, kruhový Sluneční dvůr a pitnou halu s vývěrem Zámeckého pramene. V letech 2000 – 2001 byla provedena rekonstrukce a objekt byl přebudován na Zámecké lázně. Vyvěrá zde pramen Zámecký horní a pramen Zámecký dolní. 31

Trţní kolonáda byla postavena v letech 1882 – 1883 podle návrhu vídeňských architektů F. Fellnera a H. Helmera v místě historického trţiště místo zbořené staré radnice. Celá kolonáda je ze dřeva a je ozdobena dřevořezbou. V letech 1991 – 1993 proběhla kompletní rekonstrukce kolonády. Vyvěrá zde pramen Karla IV. a pramen Trţní. Sadová kolonáda byla postavena v letech 1880 – 1881 podle návrhu vídeňských architektů F. Fellnera a H. Helmera. Tato litinová kolonáda v neorenesančním stylu ve Dvořákových sadech je dlouhá 50 metrů a na obou svých koncích je zakončena šestibokými pavilonky. Součástí této kolonády byl koncertní sál, který byl v roce 1966 zbořen. Vyvěrá zde pramen Hadí. Mlýnská kolonáda byla postavena v letech 1871 – 1881 a zpřístupněna 5. června 1881. Architektem Mlýnské kolonády byl praţský architekt Josef Zítek. Kolonáda byla postavena z kamene v pseudorenesančním stylu. Na pilířích atiky bylo osazeno dvanáct soch představující jednotlivé měsíce kalendářního roku. Nad kazetovým stropem kolonády se nachází terasa s menším pavilonem. Tato terasa je v momentální době uzavřena. Jedná se o nejmajestátnější a největší kolonádu v Karlových Varech. Vyvěrá zde Pramen Kníţe Václav I, Pramen Libuše, Pramen Mlýnský, Pramen Rusalka, Pramen Skalní (Zeman, 2008, s. 18-28). Účinek pitné kúry se zvyšuje pohybovou aktivitou. Karlovy Vary disponují poměrně značným počtem různých tras určených pro lázeňské procházky. Dělí se krátké procházky, náročnější a náročné. Krátké procházky se vyznačují tím, ţe se nejedná o fyzicky náročné trasy. Výstup je maximálně 20 metrů. Doba vycházky se pohybuje v rozmezí 25 minut aţ 45 minut. Délka trasy se pohybuje v rozmezí 1500 metrů aţ 2850 metrů. Náročnější procházky vyţadují vyšší fyzickou aktivitu. Výstup je v rozmezí 65 metrů aţ 130 metrů. Doba vycházky se pohybuje v rozmezí 40 minut aţ 75 minut. Délka trasy se pohybuje v rozmezí 2400 metrů aţ 4400 metrů. Náročné trasy se vyznačují tím, ţe jedná o náročné trasy v rámci lázeňských vycházek. Výstup je v rozmezí 105 metrů aţ 220 metrů. Doba vycházky se pohybuje mezi 60 minut aţ 90 minut. Délka trasy se pohybuje v rozmezí 850 metrů aţ 5800 metrů. Tyto trasy slouţí také k poznávání zajímavých míst Karlových Varů.

2.2.1. Lázeňské domy Lázeňská péče se nejčastěji provádí v lázeňských domech, které nabízejí komplexní lázeňské procedury i wellness procedury a k léčbě vyuţívají přírodní léčivé zdroje. Většina těchto domů je přímo napojena na přírodní léčivý zdroj Vřídlo. Lázeňské domy můţeme

32

rozdělit na lázeňské hotely a sanatoria, kde součástí lázeňské péče je i ubytování, a lázně, kde se nabízí jen lázeňská péče. Lázně v Karlových Varech se označují jako Lázně s římskou číslicí. V této době jsou v provozu pod tímto označením jen dvoje lázně, a to Lázně III a Lázně V, téţ nazývané Alţbětiny lázně. V minulosti existovaly Lázně I – VI. Lázně I je monumentální zchátralá budova stojící vedle Grandhotelu Pupp, dnes zavřená. Byla postavena v letech 1893 – 1895 podle návrhu architektů F. Fellnera a H. Helmera (Zeman, 2012, s. 180). O záchranu této karlovarské památky se vedou několikaleté dohady. Dalšími lázněmi byly Lázně II neboli Vřídelní lázně, které v minulosti zanikly. Budova Lázní IV se nachází naproti Dvořákovým sadům. Lázně IV byly přestavěny na obchodní dům. Lázně VI stávaly naproti dnešní Galerii umění. Tyto lázně byly ze všech lázní nejmladší. Roku 2006 město rozhodlo o jejich demolici z důvodu špatné statiky budovy. Na místě Lázní IV dnes stojí bytový dům. Lázně III se nacházejí v blízkosti Mlýnské kolonády. V letech 1864 – 1866 byly postaveny podle architektonického návrhu L. Rennera, G. Haina a E. Labitzkyho. Slavnostně byly otevřeny 10. září 1866. V roce 2002 postihl budovu poţár. Následky poţáru se podařilo opravit v roce 2004. Lázně III neslouţí jen k lázeňské péči, ale také ke kulturním a společenským událostem. Pro tyto účely je k dispozici koncertní sál Antonína Dvořáka, který vyuţívá ke svému vystoupení Karlovarský symfonický orchestr (Lázně III). Jako většina lázeňských domů, tak i Lázně III dělí procedury na volně prodejné a na procedury pouze na předpis lékaře. Lázně III nabízejí i různá lékařská vyšetření. Následující tabulky ukazují nabídku procedur v Lázních III. Tabulka 6 Lázně III – Lázeňské procedury volně prodejné

Procedury

Délka v minutách

Perličková koupel

20

Minerální koupel

20

Klasická masáţ celková

40

Klasická masáţ částečná

15

Inhalace

15

Uhličitá koupel

20

Rašelinová koupel

20

Vířivá lázeň

15

Podvodní masáţ

20 33

Oxygenoterapie

60

Irigace dásní

15

Minerální bazének

30

Vlastní zpracování podle www.windsor-carlsbad.cz

Tabulka 7 Lázně III - Lázeňské procedury prodejné pouze po lékařském vyšetření

Procedury

Délka v minutách

Skotské střiky

10

Reflexní masáţ

20

Rašelinový obklad (maximálně 2 místa)

17

Přírodní slatinný zábal (maximálně 2 20 místa) Parafínový zábal

20

Lymfodrenáţ přístrojová

20

Suchý zábal CO2

20

Magnetoterapie

10

Laserová terapie

10

Ultrazvuk

20

Elektroléčba

10

Pneumopunktura (maximálně 3 oblasti)

10

Vlastní zpracování podle www.windsor-carlsbad.cz Mezi nabídku lékařského vyšetření v Lázních III patří vstupní vyšetření, kontrolní vyšetření, konzultace u lékaře, předpis pitné kůry, vyšetření krevního tlaku a další (Procedury Lázně III). Lázně V neboli Alţbětiny lázně se nacházejí ve Smetanových sadech. V letech 1905 – 1906 byly postaveny podle návrhu Franze Drobny. Slavnostně byly otevřeny 18. června 1906. Alţbětiny lázně byly pojmenovány na památku zavraţděné císařovny Alţběty. V letech 1969 – 1973 se budova modernizovala a současně byl postaven krytý rehabilitační bazén. Alţbětiny lázně jsou největší karlovarské lázně poskytující aţ 60 lázeňských procedur (Alţbětiny lázně). V Lázních V se sluţby dělí na procedury volně prodejné, na procedury pouze na předpis lékaře a na procedury prodávané na informovaný souhlas. Dále se sluţby dělí na lázeňské 34

procedury, welnness procedury, bazén a estetickou medicínu. Následující tabulky ukazují nabídku procedur v Lázních V.

Tabulka 8 Lázně V – Lázeňské a wellness procedury volně prodejné

Procedury

Délka v minutách

Perličková koupel

15

Bylinná koupel

15

Uhličitá koupel

15

Rašelinová koupel

15

Konopná koupel

15

Klasická masáţ - částečná

20

Aromamasáţ - částečná

20

Hawajská masáţ částečná

20

Indická masáţ hlavy

20

Parafínový zábal rukou

20

Cvičení v bazénu

15 + 75 minut plavání

Vlastní zpracování podle www.spa5.cz Tabulka 9 Lázně V – Lázeňské a wellness procedury na informovaný souhlas

Procedury

Délka v minutách

Klasická masáţ - celková

50

Aromamasáţ - celková

50

Masáţ lávovými kameny

60 + 10 min. relaxování

Medová masáţ částečná

15

Reflexní masáţ plosky nohy

45 + 5 min. koupel

Podvodní masáţ

15 + zábal

Baňková masáţ zad

15

Rašelinový zábal malý

20 + 10 min. relaxování

Parafínový zábal

20

Střídavá noţní sprcha

15

Lymfodrenáţ ruční - částečná

20 35

Lymfodrenáţ ruční - celková

50

Vířivá koupel

15

Vlastní zpracování podle www.spa5.cz Tabulka 10 Lázně V - Lázeňské procedury prodejné pouze po lékařském vyšetření

Procedury

Délka v minutách

Elektroterapie

Dle předpisu

Rázová vlna

Dle předpisu

Magnetoterapie

Dle předpisu

Léčebný ultrazvuk

Dle předpisu

Rašelinový zábal - velký

20 + 10 min. relaxování

Reflexní masáţ

20

Individuální léčebná tělesná výchova

20

Pneumopunktura

Délka podle počtu oblastí

Vlastní zpracování podle www.spa5.cz Lázně V nabízí i různé estetické výkony, mezi které patří estetická rázová vlna. Délka této procedury je v návaznosti na rozsáhlost výkonu v rozpětí 25 minut aţ 55 minut a je prodejná pouze po lékařském vyšetření. Dále nabízí různé balíčky, kosmetické procedury, nutriční poradenství a relaxační programy, mezi které například patří balíček relaxační koupel Císařovny Sisi pro dvě osoby nebo různé pleťové masky. V Lázních V je dispozici plavecký bazén disponující whirlpoolem, finskou saunou, parní saunou a dětským brouzdalištěm (Spa5). V Karlových Varech jsou další lázeňské domy, mezi které patří například lázeňská léčebna Mánes. Kromě léčení dospělých osob se lázeňská léčebna Mánes zabývá léčbou dětí a dorostu. U dětí se zde zaměřují na diabetes, choroby trávicího traktu, poruchy metabolismu a obezitu (Lázně Mánes). V Karlových Varech kromě lázeňských a welness sluţeb jsou také nabízeny sluţby spojené se zdravotní turistikou. K dispozici jsou různé kliniky a ordinace provádějící různé zákroky. Mezi tyto zákroky patří plastické zákroky, zákroky spojené s gastroenterologií a také zákroky prováděné privátními očními lékaři a dentisty. Mezi tyto zákroky například patří zvětšení prsou, liposukce, laserová chirurgie, preventivní a estetická stomatologie, bělení zubů, diagnostika a léčba očních chorob. Plastickými a estetickými úpravami se zabývá Ústav estetické medicíny, HB Clinic a Asklepion – klinika a institut estetické 36

medicíny. Gastroenterologií se zabývá Gastrocentrum Karlovy Vary a Asklepion – klinika a institut estetické medicíny. Dentálními zákroky se zabývá Dentální centrum – Lebedovi, Spa Dentist a Dental Praxis Karlsbad (Karlovy Vary). Na podzim 2015 vyvolal generální ředitel Jakov Frenkel společnosti Eden Group, která vlastní Carlsbad Plaza, veřejnou diskuzi na téma budoucího vyuţití zchátralých Lázní I. Přišel s návrhem vyuţívat Lázně I jako seriózní kliniku. Svůj názor obhajoval tím, ţe v západoněmeckých lázních podle něj jsou minimálně tři kliniky svého druhu. Dále řekl, ţe pro Lázně I by byla klinika přínosná v tom, ţe by se nemusely provádět rozsáhlé architektonické úpravy, neboť budova je pro tyto účely připravena. Podle názoru Jakova Frenkela je o seriózní kliniku zájem. Klinikou by se zlepšila image Karlových Varů a přilákala by více klientů. Dodává, ţe s tímto plánem by mohly vzniknout problémy s nedostatkem kvalifikovaných lékařů. I přesto se podle jeho názoru dá tento problém vyřešit tím, ţe se spojí klinika s další klinikou například v Izraeli nebo ve Švýcarsku (Plechatá, 2015, s. 16). Konečné rozhodnutí o rekonstrukci a následném vyuţití budovy není zatím konečně rozhodnuto.

2.3.

Doplňkové sluţby cestovního ruchu poskytované v Karlových

Varech Lázeňské centrum je obklopeno kopci a na nich vzniklo několik rozhleden. V Karlových Varech jsou dnes čtyři rozhledny: Diana, Goethova rozhledna, vyhlídka Karla IV. a rozhledna Aberg. V minulosti existovala i pátá rozhledna a to dřevěná rozhledna na Vítkově hoře (Veitsberg), s nadmořskou výškou 644 m nad mořem byla tak nejvýše postavenou rozhlednou v Karlových Varech. Byla postavena roku 1888. Na jejím místě dnes stojí radiomaják. Nejnavštěvovanější rozhlednou v Karlových Varech je rozhledna Diana. Zděná budova Diana stojí na Výšině přátelství v nadmořské výšce 547 metrů nad mořem. Byla postavena v letech 1912-1914 podle návrhu Antona Breinla a zpřístupněna 27. května 1914. Dřevěný ochoz rozhledny je ve výšce 35 metrů a celková výška rozhledny je 40 metrů. Je přístupná buď výtahem, nebo po 150 dřevěných schodech (Zeman, 2012, s. 234). K rozhledně se vedou lesní stezky nebo lanová dráha. Při příznivém počasí je z rozhledny Diana vidět aţ 70 km daleko (Rozhledna Diana). Otevírací doba rozhledny se řídí podle otevírací doby lanové dráhy. 37

Tabulka 11 Provozní doba rozhledny Diana

Období

Otevírací doba

Listopad aţ březen

9:00 – 16:45

Duben a říjen

9:00 – 17:45

Květen aţ září

9:00 – 18:45

Vlastní zpracování podle www.karlovyvary.cz Goethova rozhledna stojí na Výšině věčného ţivota v nadmořské výšce 638 metrů nad mořem. Byla postavena v letech 1888-1889 podle návrhu F. Fellnera a H. Helmera a slavnostně otevřena 21. července 1889. Tato 42 metrů vysoká rozhledna se 165 schody ve stylu cihlové neogotiky se několikrát přejmenovávala. Poprvé se rozhledna jmenovala Rozhledna korunní princezny Stefanie, která navštívila Karlovy Vary roku 1887. Po roce 1918 se jmenovala Stifterova rozhledna, po roce 1945 se jmenovala Stalinova a od šedesátých let nese současný název (Zeman, 2012, s. 238). K rozhledně se můţou turisté dostat po lesních stezkách. V dnešní době je Goethova rozhledna nepřístupná. Město Karlovy Vary se chystá opravit tuto rozhlednu a znova ji zpřístupnit. Vyhlídka Karla IV. stojí na Výšině císaře Františka Josefa v nadmořské výšce 514 metrů nad mořem. Byla postavena roku 1876 a slavnostně otevřena roku 1877. Jedná se o nejstarší rozhlednu v Karlových Varech. Tato cihlová rozhledna v neogotickém stylu s 80 schody měří 15 metrů (Zeman, 2012, s. 237). K vyhlídce vedou lesní stezky. Vyhlídka Karla IV. je volně přístupná. Rozhledna Aberg stojí nad Doubím v nadmořské výšce 609 metrů nad mořem. Byla postavena v letech 1904 – 1905 podle návrhu Rudolfa Melichara a slavnostně otevřena 16. července 1905. Cihlová rozhledna se 156 schody je vysoká 22 metrů a je součástí přilehlé budovy. K vyhlídce vedou lesní

stezky. Budova je dnes přestavěna na hotel a není

veřejnosti přístupná. V Karlových Varech je moţné vyuţít sluţeb lanových drah. Dnes jsou v provozu dvě lanové dráhy, a to lanová dráha mezi hotelem Imperial a Divadelním náměstím a lanová dráha mezi hotelem Pupp a Výšinou přátelství. Třetí lanová dráha v Karlových Varech se jmenovala Slovenská. Vedla mezi hotelem Imperial a Slovenskou ulicí. V dnešní době není v provozu. V minulosti byla plánovaná i čtvrtá lanová dráha, a to z lázeňského centra na

38

Tři kříţe,ale nebyla dostavěna. Pozůstatky této stavby nalezneme v podobě zemního tělesa lanové dráhy v blízkosti stezky Jeana de Carro (Lanovky v Karlových Varech). Lanová dráha k hotelu Imperial byla stavěna v letech 1905 – 1907 a slavnostně otevřena 18. května 1907. Je velmi zajímavá po technické stránce. Celá dráha je v podzemí a je řízena kyvadlovým systémem uprostřed dráhy. Lanová dráha je zajišťována dvěma vozy o kapacitě 50 míst. Vodorovná délka lanové dráhy je 114 metrů, doba jízdy cca 1 minuta a převýšení dosahuje 54 metrů (Moderní způsob dopravy). Slouţí k přepravě lidí do lázeňského centra a zpět. Tuto sluţbu rádi vyuţívají hosté hotelu Imperial, ale také kdokoliv, kdo se potřebuje rychle přepravit do lázeňského centra. Je provozována Dopravním podnikem Karlovy Vary. Lanová dráha je, aţ na různé generální opravy, otevřena celoročně (Lanová dráha Imperial, 2014). Tabulka 12 Provozní doba lanové dráhy Imperial

Pracovní den

Sobota, neděle a státní svátky

05:30 – 21:10

6:47 – 21:10

Vlastní zpracování podle www.dpkv.cz Lanová dráha vedoucí k rozhledně Diana je velice oblíbená. Byla postavena v letech 1911 – 1912 a zprovozněna 5. srpna 1912. Vede po povrchu a je řízena kyvadlovým systémem. Je dlouhá 437 metrů a je dělena mezistanicí, která je ve výšce 473 metrů nad mořem. Převýšení mezi dolní a horní stanicí dosahuje 167 metrů. Lanová dráha je obsluhována dvěma vozy o kapacitě 50 míst. Vodorovná délka lanové dráhy je 417 metrů a doba jízdy je cca 6,6 minuty (Pozemní lanovka Karlovy Vary - Diana). Slouţí lidem, kteří se chtějí pohodlně dostat k rozhledně Diana. Lanová dráha

je, aţ na různé generální opravy,

otevřena celoročně (Lanová dráha Diana, 2016). Je provozována Dopravním podnikem Karlovy Vary. Provozní doba lanové dráhy Diana je stejná, jako provozní doba rozhledny Diana. Tabulka 13 Provozní doba lanové dráhy Diana

Období

Otevírací doba

Listopad aţ březen

9:00 – 16:45

Duben a říjen

9:00 – 17:45

Květen aţ září

9:00 – 18:45

Vlastní zpracování podle www.karlovyvary.cz V Karlových Varech je k dispozici několik muzeí, galerií, divadel a kinosálů, které jsou součástí kulturního ţivota města. Probíhají také různé prohlídky, které slouţí návštěvníkům 39

k poznání historie daného místa, k poznání výrobních postupů, vnitřních prostor, také slouţí k získání informací, které nejsou napsané v knihách. V Karlových Varech jsou čtyři velká muzea Jan Becher muzeum, Muzeum Karlovy Vary, Sklářské muzeum Moser a Muzeum voskových figurín, jedna velká a jedna menší galerie Galerie umění Karlovy Vary, Městská galerie Karlovy Vary. Jan Becher muzeum se nalézá v bývalé výrobně známého karlovarského bylinného likéru Becherovka.

Byla

postavena

roku

1867

Janem

Becherem,

který

byl

pokračovatelem výroby Becherovky. Taro budova byla několikrát přestavována (Zeman, 2012, s. 348). Poslední rozsáhlá přestavba budovy byla realizována v roce 2012. V této výrobně se Becherovka vyráběla 143 let a dnes se jiţ vyrábí v novém provozu. V bývalých halách výrobny vnikla kavárna a podzemní restaurace, různé obchůdky se suvenýry s tématikou Becherovky a s pivem Karel IV., které se v budově vaří. Becherovka je jeden z nejznámějších artiklů Karlových Varů, a proto je muzeum Becherovky velmi navštěvované místo. Kaţdoročně navštíví toto muzeum tisíce lidí, kteří chtějí nahlédnout do historie výroby. Muzeum obsahuje mnoho exponátů spjaté s Becherovkou jako například sudy pro výrobu,

becherovod, historické láhve, sklenice a mnoho dalšího.

Součástí muzea jsou i původní výrobní a sklepní prostory. Návštěvníky láká zjistit, jak a z čeho se Becherovka vyrábí. Tuto informaci se v muzeu nedoví, neboť

recept znají

pouze dva lidé. Muzeum je otevřené denně od 9:00 – 17:00 hodin (Becherovka). Muzeum Karlovy Vary bylo zaloţeno roku 1865. Postupem času se podařilo muzeu shromáţdit rozsáhlé sbírky dokumentující typická řemesla v Karlových Varech. Od roku 1876 je zde soukromá sbírka rytce skla Antona Pitroffa, který obohatil muzeum o zajímavé kuriozity. V roce 1937 muzeum obohatilo o soukromou sbírku lázeňského lékaře dr. Karla Davida Bechera. Před druhou světovou válkou bylo přidáno do muzea sbírka terčů a střeleckých trofejí. V následujících letech přibyla do musea sbírka lidového nábytku a lidového oblečení. Toto museum dokumentuje karlovarské lázeňství, historicko-stavebních památky Karlovarska a tradiční výrobu skla a porcelánu. Dále je zde stála expozice přehledu o dějinách a přírodě Karlovarska s důrazem na specifika lázeňského města. Návštěvníci se mohou zúčastnit prohlídky, doba trvání 60 minut. Museum je momentálně zavřené z důvodu rekonstrukce (Muzeum Karlovy Vary). Sklářské muzeum Moser se nachází v sklářské huti Moser. V roce 1857 zaloţil Ludwig Löwi Moser ryteckou dílnu, která byla v roce 1893 přestavěna na sklářskou huť. Sklo se proslavilo na celém světě a bylo oblíbeno u šlechticů a slavných osobností (Zeman, 2012, s. 385). Sklářské museum Moser uvádí VIP majitele luxusních křišťálových výrobků a 40

představuje výrobky od počátku výroby aţ po současnost. Pro zahraniční návštěvníky je připraven audio průvodce v devíti jazykových mutacích. Při poslední rekonstrukci byl rekonstruován interiér a náměstí. Na náměstí se nově nacházejí křišťálové sochy v nadţivotní velikosti a další křišťálové umělecká díla. Sklářské muzeum je otevřené denně od 9:00 – 18:00 (Muzeum Moser). Muzeum voskových figurín se nachází v anglikánském kostele sv. Lukáše. 105 figurín představují slavné osobnosti z řad návštěvníků Karlových Varů, členů královských rodin, politiků, prezidentů, vojevůdců, diktátorů, filmových a hudebních hvězd a sportovců. Historie voskových figurín sahá aţ do roku 1770. (Museum voskových figurín) Tabulka 14 Provozní doba muzea voskových figurín

období MFFKV

duben - říjen

listopad - březen

11:00 – 21:00

9:00 – 18:00

11:00 – 18:00

Vlastní zpracování podle www.voskovefiguriny.cz Galerie umění v Karlových Varech se nachází na Goethově stezce naproti bývalým Lázním VI. Byla zaloţena 1. ledna 1953, stavba galerie pochází z roku1911. Galerie nabízí stálou a krátkodobou expozici českého umění 20. století. Krátkodobé výstavy se zaměřují na současné umělecké dění především českou tvorbu. V galerii konají různé koncerty. Galerie umění je otevřena od úterka do neděle od 10:00 – 17:00 (Galerie umění Karlovy Vary). Městská galerie Karlovy Vary se nachází v ulici Stará louka naproti Karlovarskému městskému divadlu. Zabývá se především místním a regionálním výtvarným uměním a zaměřuje se na prodej uměleckých děl českých autorů. V průběhu roku se zde pořádá čtyři aţ pět autorských či kolektivních čtrnáctidenních výstav. Městská galerie Karlovy Vary je otevřena denně od 10:00 – 18:00 (Městská galerie Karlovy Vary). K divadelním představení slouţí v Karlových Varech dvě divadla, a to Karlovarské městské divadlo a divadlo Husovka. Karlovarské městské divadlo bylo postaveno v 1886 podle návrhu F. Fellnera a H. Helmera na dnešním Divadelním náměstí. V tomto divadle se hrají divadelní představení mnoha ţánrů, ale také je moţné si zde poslechnout různé hudební koncerty. Divadlo Husovka se nachází v blízkosti karlovarského městského divadla. Zaměřuje se na pořádání koncertů a divadelní představení nekomerčního charakteru. Realizuje i autorská čtení, přednášky, besedy se zajímavými osobnostmi a vlastní klubovou tvorbu. Součástí divadla Husovka je klub Paderewski, Divadlo v patře a divadelní studio D3 (Karlovy Vary)

41

V Karlových Varech jsou tři kina: kino Čas, kino Drahomíra a Letní kino. Počet kin se zvyšuje v období MFFKV, kdy pro promítání filmů se vyuţívají různé

sály.

Počet

kinosálů v tomto období dosahuje 14. Kino Čas v ulici T. G. Masaryka je největší běţně otevřený kinosál v Karlových a vybaven projekcí ve 2D a 3D reţimu. Kino Drahomíra v ulici Vítězná je menší neţ kino Čas a je vybaven jen 2D projekcí, spolupracující s filmovým klubem Karlovy Vary. V prostorách kina Drahomíra lze navštívit různé hudební koncerty (Karlovy Vary). Letní kino bylo obnoveno v roce 2011 po několikaletém uzavření prostoru. Nalézá se v blízkosti hotelu Richmond. Bylo postaveno v roce 1946 a se svojí kapacitou pro 3500 lidí se jednalo o největší letní kino v České republice. Letní kino slouţí k filmovému promítání, koncertům a divadelním představení (Letní kino). V Karlových Varech se nabízejí různé sluţby zaměřené na exkurze. Exkurze probíhají v místních karlovarských výrobnách, v historických budovách a podzemích. Jedna z exkurzí je návštěva sklářské huti Moser. Návštěvníci mohou vidět postupnou výrobu skla, mistry skláře, výrobní suroviny a atd. Tuto exkurzi je moţné rozšířit a to v podobě VIP prohlídky. Kromě sklářské hutě navštíví brusírnu, malírnu a rytecké dílny. Tato prohlídka je moţná po předchozí domluvě s minimálně počtem osob 2 a maximální počtem osob 15. Exkurze probíhají kaţdý všední den od 9:00 – 14:00 po dobu 90 minut (Moser Exkurze). Další zajímavou exkurzí je návštěva podzemí Vřídelní kolonády, při níţ je moţné vidět takzvané pokamenování suvenýrů vřídelní vodou především známý suvenýr karlovarská růţe, divoké vývěry teplých minerálních pramenů, tvorbu usazenin na stěnách, potrubí zanesené vřídlovcem, sbírku sintrů a vřídlovců. Provozní doba je proměnlivá (Karlovy Vary). V podzemních barokních katakombách kostela sv. Magdalény je moţné shlédnout oltář Boţího hrobu, Getsemanskou zahradu (jedná se o biblický výjev za pouţití vřídlovce), kalvárii a kostnici. Provozní doba je proměnlivá (Karlovy Vary). Další exkurze, která je nabízena v Karlových Varech, se jmenuje Prameny a kolonády. Součástí exkurze s průvodcem je návštěva některých nepřístupných prostor a terasy Mlýnské kolonády. Délka exkurze se pohybuje mezi 60 aţ 90 minutami. Exkurze je moţné se zúčastnit s minimálním počtem pěti lidí ve dnech čtvrtek, sobota a neděle od 13:00 do 14:00 (Karlovy Vary). V Karlových Varech se v průběhu roku uskutečňuje několik kulturních akcí. První slavností roku je zahájení lázeňské sezóny v prvním květnovém víkendu. Léčivé prameny 42

se ţehnají církevními hodnostáři. Městem prochází průvod Karla IV., následovány koncertními vystoupeními, divadelními vystoupeními a tanečními vystoupeními, trhy, exkurzemi do obvykle uzavřených prostor, hranou prohlídku města apod. Začátkem června probíhá Mattoni karlovarský karneval. V roce 2016 se jedná jiţ o 9. ročník. Lidé v maskách se přidávají k průvodu, hudebníků, ţonglérů, kejklířů, atd. Součástí karnevalu je noční plavba na řece Teplé, festival netradičních plavidel, koncerty a další doprovodné akce (Karlovy Vary). Začátkem července tradičně začíná desetidenní kulturní akce, a tou je Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech. V roce 2016 se koná jiţ 51. ročník. Jedná se o největší a nejprestiţnější filmový festival ve střední a východní Evropě kategorie A (nespecializovaný festival se soutěţí celovečerních hraných filmů). Tímto označením se mohou pyšnit filmové festivaly v Cannes, Berlíně nebo v Benátkách. Festival kaţdoročně přiláká mnoho lidí z řad odborné a laické veřejnosti. Představuje okolo 150 filmů domácí i světové produkce z toho aţ 70 filmů uváděných ve světové, mezinárodní nebo evropské premiéře. Na festival kaţdý rok přijíţdějí slavné osobnosti např. John Travolta, Miloš Forman, Robert Redford. Součástí festivalu je předávání ceny Křišťálový globus významným osobnostem za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii. Další ceny se předávají za například nejlepší hraný film, za nejlepší reţii, za nejlepší muţský herecký výkon, za nejlepší ţenský herecký výkon a další. V období MFFKV se počet kinosálů zvýší na 14. Celé město je vyzdobeno filmovou tématikou a je zde připraveno velké mnoţství různých doprovodných akcí, jako jsou divadelní představení, koncerty, autorská posezení, semináře, kurzy, atrakce pro děti a dospělé, interaktivní hry, speciální společenské akce atd. Kaţdoročně se v Karlových Varech v období MFFKV akredituje okolo 11000 diváků a prodá okolo 120 000 lístků. Obsazenost Karlových Varů je těchto 10 dnech nejvyšší v roce. Pro tyto účely je připraveno ubytování v hotelech a penzionech, pro tzv. „batůţkáře“ je vytvořeno stanové městečko na Rolavě (MFFKV). V srpnu se od roku 1992 koná hudební festival Beethovenovy dny. Je připomínkou skladatelova pobytu v Karlových Varech roku 1812. Hudební festival Beethovenovy dny je významnou součástí letní kulturní sezóny Karlových Varů. V září probíhá v Karlových Varech mezinárodní folklorní festival. Tento festival se pořádá od roku 1996. Ve městě se představují lidové tance, zvyky, zpěvy a historická řemesla. Krom souborů z České republiky se v minulosti zúčastnily soubory z Afriky, Ameriky, Austrálie a Oceánie a většiny evropských zemí. Tento festival tak pomáhá lidem poznávat cizí kultury. Součástí folklorního festivalu je i doprovodný program. Další kulturní akcí v září je Dvořákův karlovarský podzim. Poprvé se konal v roce 1951, poté k padesátému výročí 43

úmrtí Antonína Dvořáka a od roku 1959 se pravidelně koná kaţdý rok v září (Karlovy Vary). V říjnu se v Karlových Varech probíhá mezinárodní filmový festival turistických filmů – Tourfilm. Koná se od roku 1974 a je nejstarším mezinárodním filmovým festivalem s turistickou tematikou na světě. V roce 2016 se koná jiţ 49. ročník. Na festivalu se uvádí a oceňuji dokumentární filmy, propagační firmy a spoty. Součástí Tourfilmu jsou i doprovodné programy jako taneční vystoupení, diskuze s autory filmů a další (Tourfilm). Od roku 2001 se v říjnu se koná Jazzfest. Je zaměřen na moderní jazz i za doprovodu symfonické hudby. Jedná se o jeden z nejvyhledávanějších jazzových festivalů v České republice. Kulturních akcí a festivalů v Karlových Varech je v proběhu roku samozřejmě více. Ještě je důleţité zmínit sportovní události, mezi které patrí květnový Půlmaraton Karlovy Vary, červnový Mezinárodní basketbalový turnaj ţen, dostihy a srpnový City Triatlon (Karlovy Vary). Karlovy Vary nabízejí několik moţností v oblasti sportovních aktivit. Pro tyto účely je k dispozici několik golfových hřišť, tenisových kurtů, bazénů, místa určená pro volnočasové aktivity jako je například jízda na kolečkových bruslích a jízda na koních. 18ti jamkové golfové hřiště jsou Golf resort Karlovy Vary v blízkosti Olšových Vrat a Astotria golf club Karlovy Vary v blízkosti Cihelen. 9ti jamkové golfové hřiště jsou Golf & Racing club Karlovy Vary na dostihovém závodišti v Karlových Varech a Golf club Háje v Kolové. Ve všech případech je moţné se na golfové hřiště dopravit autem z centra Karlových Varů do 15 minut. Tenis je moţné si zahrát ve Sportcentru Imperial, TC Gejzírpark a Tenis Rolava. Sportcentrum Imperial a TC Gejzírpark nabízejí kryté tenisové kurty. Ve městě jsou momentálně k dispozici 2 plavecké bazény v KV Areně a Alţbětiných lázních. Bazén Thermal je momentálně uzavřen. Součástí bazénu v KV Areně je i dětský tobogan. KV Arena krom bazénových sluţeb nabízí i sportovní vyţití v krytých halách pro sálové sporty a lední sporty. Pro kolečkové brusle jsou přizpůsobeny dva volnočasové areály a to Areál Rolava a Meandr Ohře. Pro jízdu na koni je přizpůsoben Golf & Racing club Karlovy Vary. Další sluţba spojená se sportovní aktivitou je lanové centrum na Svatém Linhartu. Mnoho dalších sluţeb spojených se sportovní aktivitou se nacházejí v nedalekém okolí Karlových Varů (Karlovy Vary). Nedílnou součástí sluţeb cestovního ruchu v Karlových Varech jsou sluţby spojené s dopravou. Karlovy Vary jsou propojeny ţelezniční, automobilovou a leteckou sítí. Vlakem je moţné cestovat do Karlových Varů z Chebu, Mariánských lázní, Prahy a

44

Chomutova. Autem je moţné přijet po silnici E48, která se napojuje na D6 směrem do Prahy a po silnici E49 vedoucí z Plzně, která se napojuje na D6 směrem do Chebu. Další významným silničním spojením je silnice E442 směrem do Chomutova (Kajlík, 2007, s. 39). Významným typem dopravy v Karlových Varech je letecké doprava. Karlovarské mezinárodní letiště je čtvrtým největším letištěm v České republice. Bylo zaloţeno v roce 1929. Nalézá se vedle Olšových Vrat 10 kilometrů od centra Karlových Varů. Letiště odbavuje jak pravidelné linky, tak i charterové linky. V roce 2009 byla postavena nová odbavovací hala, která připomíná svým tvarem trup letadla. Na letišti je moţné si objednat vyhlídkové lety letadlem nebo lety balonem nad Karlovými Vary (Letiště Karlovy Vary). Dopravovat se po městě je moţné buď autobusy MHD, nebo taxisluţbami. Všechny informace o sluţbách spojené s cestovním ruchem a lázeňstvím v Karlových Varech jsou dostupné ve dvou informačních centrech. První informační centrum se nachází na třídě T. G. Masaryka vedle muzea Becherovky. Druhé informační centrum se nachází v ulici Lázeňská nedaleko Mlýnské kolonády. Mezi základní sluţby patří podávat informace o městě, zprostředkování výletů exkurzí, zprostředkování ubytování, směnárenská činnost, prodej suvenýrů, informačních materiálů, poštovních známek, telefonních karet a jízdenek MHD, dále nabízí průvodcovskou činnost, pronájem kol, aut, kánoí a nabízí předprodej vstupenek (Karlovy Vary).

2.4. Statistická data Karlových Varů z oblasti cestovního ruchu Následující tabulky ukazují statistická data Karlových Varů z pohledu cestovního ruchu.

45

Tabulka 15 Návštěvnost v hromadných ubytovacích zařízeních města Karlovy Vary 2015 (lázeňská + nelázeňská)

Zdroj: www.karlovyvary.cz Asijské země mimo Čínu, Indii, Izrael, Japonsko, Jiţní Koreu, Tchaj-wan (čínská provincie), Saúdskou Arábii a Spojené arabské emiráty. Evropské země mimo Belgii, Bulharsko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francii, Chorvatsko, Irsko, Island, Itálii, Kypr, Litvu, Lotyšsko, Lucembursko, Lichtenštejnsko, Maďarsko, Maltu, Německo, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Rusko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Spojené Království Velké Británie a Severního Irska, Srbsko a Černou Horu, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Turecko, Ukrajinu. Z předchozí tabulky můţeme vidět, ţe celková návštěvnost lázeňských a nelázeňských hostů v hromadných ubytovacích zařízeních města Karlovy Vary mezi roky 2014/2015 rostla o 5%. Naopak celková návštěvnost lázeňských a nelázeňských hostů v hromadných ubytovacích zařízení města Karlovy Vary mezi roky 2014/2015 klesla o 8%. Největší podíl na poklesu přenocování má Rusko s meziročním poklesem 36% a Ukrajina s meziročním poklesem 21%. Nejvíce hostů je z Ruska a Německa. U Německa můţeme vidět meziroční růst počtu hostů o 38% a meziroční růst přenocování o 24%. V roce 2015 počet hostů byl z Ruska a Německa podobný. Naopak počet přenocování v roce 2015 byl více neţ dvakrát vyšší u hostů z Ruska neţ Německa. Vysoký procentuální nárůst počtu hostů a počet přenocování se vyskytl u hostů z Číny a Slovenska. S porovnáním počtu přenocování a počtu hostů Číny a Slovenska s Ruskem a Německem se jedná o daleko 46

menší hodnoty, takţe na celkové počty hostů a přenocování to nemá aţ tak velký vliv. Podstatný vliv na počet hostů a počet přenocování mají residenti. Počet rezidentních hostů mezi roky 2014/2015 rostl o 36% a počet přenocování rezidentů mezi roky 2014/2015 rostl o 46%. Tabulka 16 Návštěvnost v lázeňských ubytovacích zařízeních města Karlovy Vary 2015

Zdroj: www.karlovyvary.cz Asijské země mimo Čínu, Indii, Izrael, Japonsko, Jiţní Koreu, Tchaj-wan (čínská provincie), Saúdskou Arábii a Spojené arabské emiráty. Evropské země mimo Belgii, Bulharsko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francii, Chorvatsko, Irsko, Island, Itálii, Kypr, Litvu, Lotyšsko, Lucembursko, Lichtenštejnsko, Maďarsko, Maltu, Německo, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Rusko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Spojené Království Velké Británie a Severního Irska, Srbsko a Černou Horu, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Turecko, Ukrajinu. Předchozí tabulka ukazuje jen návštěvnost v lázeňských ubytovacích zařízeních. Celkový počet hostů v nich rostl v letech 2014/2015 o 2%. Naopak celkový počet přenocování v lázeňských ubytovacích zařízeních klesl v letech 2014/2015 o 13%. Stejně jako v tabulce 15 je zde vidět, ţe největší zastoupení hostů v roce 2015 mají rezidenti a hosté z Ruska a Německa. Největší nárůst počtu hostů a přenocování vykazují rezidenti s nárůstem 53% hostů a 72 % přenocování a hosté z Německa s nárůstem 45% hostů a 21 % přenocování. Naopak největší procentuální pokles počtu hostů a přenocování vykazují hosté z Ruska

47

v obou případech pokles o 39%. Stejně jako v tabulce 15 se vyskytl vysoký procentuální nárůst počtu hostů a přenocování u hostů z Číny a Slovenska. Přesto se nejedná o hlavní část

celkového

počtu

hostů

a

počtu Graf 1 Procentuální poměr počtu rezidentních a nerezidentních hostů v hromadných ubytovacích zařízeních města Karlovy Vary 2015 (lázeňská + nelázeňská)

přenocování. Graf 2 Procentuální poměr počtu rezidentních a nerezidentních hostů v hromadných ubytovacích zařízeních města Karlovy Vary 2014 (lázeňská + nelázeňská)

Rezidenti 27% Rezidenti 22%

Nerezidenti 73%

Vlastní

Nerezidenti 78%

zpracování

podle

www.karlovyvary.cz Z grafů 1 a 2 je moţné vidět, ţe počet

nerezidentních hostů v hromadných ubytovacích zařízeních města Karlovy Vary je většinová část z celkového počtu hostů. Mezi roky 2014 a 2015 se poměr rezidentních a nerezidentních hostů změnil o 5% ve prospěch rezidentů. Vlastní

zpracování

Graf 4 Procentuální poměr přenocování Graf 3 počtu Procentuální poměr počtu přenocování rezidentních a nerezidentních hostů v hromadných hostů v hromadných rezidentních a nerezidentních ubytovacích zařízeních města Karlovy Vary 2014 ubytovacích zařízeních města Karlovy Vary 2015 (lázeňská + nelázeňská) (lázeňská + nelázeňská)

podle

Rezidenti 12%

www.karlovyvary.cz

Rezidenti 19%

Z grafů 3 a 4 je moţné vidět, ţe počet přenocování

nerezidentních

hostů

v

hromadných ubytovacích zařízeních města Karlovy

Vary

je

většinová

část

z

Nerezidenti 88%

Nerezidenti 81%

celkového počtu přenocování hostů. Mezi roky 2014 a 2015 se poměr počtu přenocování rezidentních a nerezidentních hostů změnil o 7% ve prospěch rezidentů. Z toho můţeme usoudit, ţe v roce 2015 se zvýšila průměrná doba přenocování rezidentů. 48

Z tabulek 15 a 16 je patrný znatelný pokles ruské klientely v roce 2015. Důvodem je především padající kurz rublu, který prodraţuje ruské klientele pobyt v Karlových Varech. Tento výpadek hostů sníţili hosté z Německa a rezidenti. Karlovy Vary se snaţí přilákat i čínskou klientelu. V roce 2015 byl sice znatelný procentuální nárůst čínské klientely, ale přesto oproti počtu Rusů a Němců se jedná o zanedbatelný počet. Karlovy Vary se snaţí lákat i další hosty z Asie, jako jsou hosté z Koreje a Izraele. S novou klientelou přicházejí nové poţadavky a jeden z poţadavků čínské klientely jsou rozdělená dvojlůţka (,,Ruské" Vary uţ nejsou ruské. Lákají Číňany, 2015). Graf 5 Vývoj celkového počtu přenocování v hromadných ubytovacích kapacitách města Karlovy Vary 2000000 1800000 1600000 1400000 1200000 1000000 800000 600000 400000 200000 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Vlastní zpracování podle poskytnutých dat z infocentra města Karlovy Vary Z grafu 5 vidíme vývoj celkového počtu přenocování

v hromadných ubytovacích

kapacitách města Karlovy Vary. Tento počet rostl od roku 2006 aţ 2012. Od roku 2013 do roku 2015 klesal.

49

Graf 6 Vývoj celkového počtu hostů v hromadných ubytovacích kapacitách města Karlovy Vary 300000

250000

200000

150000

100000

50000

0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Vlastní zpracování podle poskytnutých dat z infocentra města Karlovy Vary Z grafu vidíme Vývoj celkového počtu hostů v hromadných ubytovacích kapacitách města Karlovy Vary. Z grafu můţeme vyčíst, ţe počet hostů kolísá ve vlnách. Nejvyšší počet hostů byl v roce 2011. Graf 7 Vývoj celkového počtu českých, německých a ruských hostů v hromadných ubytovacích kapacitách města Karlovy Vary ČR

DE

RUS

90000 80000 70000 60000 50000 40000 30000 20000 10000 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Vlastní zpracování podle poskytnutých dat z infocentra města Karlovy Vary 50

Z grafu 7 vidíme vývoj celkového počtu českých, německých a ruských hostů

v

hromadných ubytovacích kapacitách města Karlovy Vary. Z grafu můţeme vyčíst, ţe počet českých hostů vykazoval relativně malé výkyvy do roku 2014. Rapidní nárůst českých hostů nastal v roce 2015. Počet německých hostů od roku 2001 do roku 2013 neustále klesal. Od roku 2014 jejich počet roste. Značný nárůst německých hostů nastal v roce 2015. Počet hostů z Ruska stabilně rostl do roku 2008. V roce 2009 tento počet klesl. Od roku 2009 do roku 2013 počet hostů z Ruska rostl. Nejvyšší byl v roce 2013. Od 2014 tento počet znova začal klesat. Rok 2015 znamenal rapidní pokles ruské klientely. Graf 8 Vývoj počtu odbavených cestujících celkem - Mezinárodní letiště K.V. 120000 100000 80000 60000 40000 20000

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

2010

2011

2012

2013

2014

2015

2008

2009

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

1992

1991

0

Vlastní zpracování podle www.airport-k-vary.cz Graf 9 Vývoj počtu pohybů letadel celkem - Mezinárodní letiště K.V. 9000 8000 7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000

Vlastní zpracování podle www.airport-k-vary.cz

51

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

1992

1991

0

Graf 10 Počet odbavených cestujících v roce 2015 podle destinací - Mezinárodní letiště K.V.

4% 3%3% Moskva

15%

Petrohrad Baku Antalya ostatní

75%

Vlastní zpracování podle www.airport-k-vary.cz Graf 11 Podíl dopravců na odbavených cestujících v roce 2015 - Mezinárodní letiště K.V.

3% 5% 3% 10%

České aerolinie Aeroflot Azerbaijan Airlines Travel Service ostatní

79%

Vlastní zpracování podle www.airport-k-vary.cz Z grafu 8 vidíme relativně stabilní růst počtu odbavených cestujících na mezinárodním letišti Karlovy Vary od roku 1991 do roku 2013. Po roce 2013 nastal pokles počtu odbavených cestujících a v roce 2015 činil jen 50% počtu odbavených cestujících v roce 2013. Při pohledu na graf 9 můţeme vidět pohyb letadel na mezinárodním letišti Karlovy Vary. Průběh grafu nevykazuje tak vysoké výkyvy jako graf 8. Počet pohybů letadel je relativně stabilní od roku 2013. Z grafů 8 a 9 můţeme tedy usoudit, ţe od roku 2013 létají do Karlových Varů buď poloprázdná letadla, nebo malá letadla. Grafy 10 a 11 ukazují, jaké je procentuální rozdělení počtu odbavených cestujících podle destinací a procentuální rozdělení dopravců v roce 2015. V roce 2015 cestovalo nevíce do Karlových Varů letadlem cestujících z Ruska (Moskva a Petrohrad). Představovali 90 % všech odbavených cestujících v roce 2015 na mezinárodním letišti Karlovy Vary. Nejvíce vyuţívají letiště České aerolinie. Ty představují 79% celkového podílu dopravců na odbavených cestujících 52

v roce 2015. Pokud si spojíme tabulku 15 s grafy 8 a 9 můţeme usoudit, ţe pokles počtu odbavených cestujících v roce 2015 razantně klesl z důvodu poklesu ruské klientely o 34% oproti roku 2014.

2.5.

Analýza hotelových sluţeb ve vybraných hotelech v Karlových

Varech Výzkumný vzorek tvoří čtyři hotely v Karlových Varech, mezi které patří hotel Dvorana ****, hotel Imperial **** Superior, Spa Resort Sanssouci **** a Bohemia – lázně a. s. ***. Pro získání primárních dat byla vybrána metoda řízeného rozhovoru. Pro získání sekundárních dat byla vybrána metoda sběru informací z tiskovin a internetových zdrojů. Pro výzkumný vzorek byly vybrány tři hotely specializující se na lázeňské sluţby, mezi které patří hotel Imperial, Spa Resort Sanssouci a hotel Kriváň a jeden hotel specializující se na MICE. Hotel Dvorana byl vybrán záměrně, protoţe zaměření hotelu je odlišné od tří hotelů zaměřující se na lázeňské sluţby, můţeme předpokládat odlišnou klientelu, sezónní disparitu, nabídku sluţeb atd. Hotel Dvorana jako výzkumný vzorek slouţí k porovnávání s hotely zaměřující se na lázeňské sluţby. Pro řízený rozvor bylo pouţito pět předem připravených otázek, které měly zjistit informace ohledně nabídky celkových sluţeb, průměrnou délku hostů, cílový segment a sezónní disparitu vybraných hotelů. Byly to následující otázky 1. Které základní a doplňkové sluţby hotel nabízí? Nabízíte klientům z různých segmentů trhu rozdílné sluţby? 2. Na kterou klientelu z pohledu segmentů trhu v cestovním ruchu a státní příslušnost se hotel zaměřuje? Změnili jste orientaci hotelu na cílový segment v posledních třech letech? 3. Změnila se obsazenost a nabídka sluţeb hotelu v roce 2015 z důvodu poklesu návštěvnosti ruské klientely? 4. Jaká je průměrná doba ubytování zákazníků? Zaznamenáváte rozdílnou délku pobytu pro různé segmenty zákazníků? 5. Který měsíc je z pohledu návštěvnosti nejsilnější a který nejslabší? Měníte svoji nabídku sluţeb v průběhu roku v návaznosti na změny v obsazenosti hotelu? Jakým způsobem se snaţíte vyrovnat se sezónní disparitou? 53

Dále se pokládaly u řízeného rozhovoru i doplňkové otázky, které rozšiřovaly hlavní otázky. Řízené rozhovory byly vedeny s Mgr. Andreou Mudrovou vedoucí obchodního oddělení pro hotel Dvorana, s Ing. Jiřím Švaříčkem - ředitelem hotelu Imperial, s Robertem Jahnem - ředitelem Spa Resortu Sanssouci a s Jiřím Slukou – ředitelem Bohemia – lázně a. s.. Rozhovory s Ing. Jiřím Švaříčkem, Robertem Jahnem, Mgr. Andreou Mudrovou a s Jiřím Slukou nebyly nahrávány. Všechny informace při řízeném rozhovoru byly psané na papír. Mgr. Andrea Mudrová, Ing. Jiří Švaříček, Robert Jahn a Jiří Sluka souhlasili, ţe veškeré informace řečené při řízeném rozhovoru je moţné pouţít pro účely této bakalářské práce včetně zpětně dodaných dokumentů.

2.5.1 Hotel Imperial Nejdominantnější budova v Karlových Varech je hotel Imperial, který je někdy přezdíván jako koruna Karlových Varů. Byl postaven na Helenině výšině v letech 1910 – 1912 a slavnostně otevřen 18. června 1912. Architektem této budovy byl Ernest Hébrard. Vzhled hotelu připomíná zámek, obracející se hlavním průčelím k lázeňskému centru města (Zeman, 2012, s. 206). Hotel Imperial spadá do kategorie hotel **** superior. Následující text odkazuje na první otázku k řízenému rozhovoru. Hotel Imperial nabízí šest druhů pokojů, mezi které patří jednolůţkový, dvojlůţkový, superior, suite, superior suite, deluxe suite a ekonomy. Jednolůţkový pokoj má minimální rozměry 18 m2 a dvojlůţkový má minimální rozměry 27 m2. Pokoje jsou standartě vybaveny toaletou s vanou, umyvadlem fénem, kosmetickým zrcátkem a bidetem. Dále je k dispozici televize, telefon, bezdrátové připojení k internetu, minibar, trezor, základní hygienické potřeby, ručníky, ţupany, osušky a pantofle. Dvojlůţkový pokoj je moţné rozšířit o přistýlku. Pokoj superior má minimální rozměry 40 m2. Vybavenost je shodná jako u jednolůţkových a dvojlůţkových pokojů. Rozdílem je, ţe pokoj superior je rozdělen na obývací a spací část. Tento typ pokoje je moţné rozšířit o přistýlku. Suite má minimální rozměry 47 m2. Suite je rozdělen na obývací a spací část Vybavenost je shodná jako u pokoje superior. Rozdílem je, ţe pokoj je vybaven dvěma umyvadly, při příjezdu je připravena minerální voda a láhev 54

vína a je moţné si vybírat ze čtyř velikostí a tří druhů polštářů. Superior suite má minimální rozměry 58 m2. Vybavenost je shodná jako u pokoje superior. Rozdílem je, ţe superior suite je vybaven dvěma toaletami, vanou, sprchovým koutem a při příjezdu je připravena minerální voda, láhev vína a talíř s ovocem.

Deluxe suite má minimální

rozměry 165 m2 s oddělenou obývací částí, loţnicí a kuchyňkou. Pokoje jsou vybaveny dvěma toaletami s bidetem, koupelnou s vanou jacuzzi, sprchovým koutem, dvěma umyvadly, fénem a kosmetickým zrcátkem dále je vybaven televizí, telefonem, bezdrátovým připojením k internetu, trezorem, minibarem, DVD přehrávačem, základními hygienickými potřebami, ručníky, ţupany, osuškami a pantofly. V tomto typu pokoje je moţné si vybírat ze čtyř velikostí a tří druhů polštářů. Pokoje ekonomy jsou jednolůţkové nebo dvojlůţkové, které se nachází v přilehlé vile Hofman. Jedná se tedy o dependance. Pokoj jednolůţkový má minimální rozměry 18 m2 a dvojlůţkový má minimální rozměry 29 m2. Tyto pokoje odpovídají třídě ***. Jsou vybaveny televizí, telefonem, trezorem, ledničkou, koupelnou s umyvadlem, sprchou a fénem. Na pokoji jsou k dispozici základní hygienické potřeby, ručníky a osušky a ţupan. Dvojlůţkový pokoj je moţné rozšířit o dvě přistýlky. Ubytovací kapacita hotelu je 405 lůţek a 219 pokojů (Hotel Imperial). Stravování v hotelu Imperiál je zajištováno čtyřmi provozovnami, mezi které patří restaurant Prague, restaurant Paris, café Vienna, club Imperial. Restaurant Prague je nekuřácká restaurace, kde probíhá stravování formou nabídkových stolů. Zajímavostí této restaurace je příprava pokrmů před hosty v otevřené kuchyni. Restaurant Paris je nekuřácká restaurace francouzského stylu. V restauraci se podávají snídaně, obědy a večeře formou nabídkových stolů nebo s obsluhou. Café Vienna je nekuřácká kavárna nabízející krom kávy a čajů i moučníky z vlastní cukrárny. Club Imperial je klub anglického stylu. V tomto klubu se pořádají jazzové a tematické večery. Stravovat se v hotelu je moţné formou snídaně, polopenze nebo plné penze. Součástí stravování jsou sluţby spojené s moţností sestavení stravovacího plánu nutričním terapeutem (Hotel Imperial). Hotel Imperial nabízí sluţby spojené s komplexní lázeňskou léčbou. Pro tyto účely je hotel Imperial vybaven rozsáhlou balneo-provozovnou s početným kvalifikovaným personálem. Rozsah procedur je srovnatelný s Lázněmi V. K procedurám vyuţívají přírodní léčivé zdroje. Dále se zabývají fyzikální a pohybovou léčbou, zdravotní výchovou a dietami. Hotel Imperial nabízí různé pobytové balíčky obsahující ubytování, stravu, komplexní 55

lázeňskou léčbu, vstup do bazénu, vířivky a sauny a další. Délka balíčků se zaměřením na komplexní lázeňskou léčbu je od 5 dní do 14 a více dní (Hotel Imperial). Hotel Imperial nabízí sluţby spojené s wellness pobyty. Pro tyto účely bylo vytvořeno několik balíčků obsahující ubytování, snídaně, masáţe, koupele, procedury nevyţadující lékařské vyšetření, vstup do bazénu, vířivky, sauny a další. Délka balíčků se zaměřením na wellness pobyty je od 3 dnů do 5 dnů (Hotel Imperial). Pro účely MICE je hotel vybaven šesti prostory: Musical Lounge, President Lounge, Cinema Hall, Conference Lounge, Concert Hall, Club Imperial. Musical Lounge je prostor o velikosti 75 m2, kde je moţné uspořádat divadlo, tabuli, banket, školení a recepci. President Lounge je prostor o velikosti 85 m2, kde je moţné uspořádat tabuli, banket a recepci. Cinema Hall je prostor o velikosti 185 m2, kde je moţné uspořádat divadlo a školení. Conference Lounge

je prostor o velikosti 60,5 m2, kde je moţné uspořádat

divadlo, tabuli a školení. Concert Hall je prostor o velikosti 120 m2, kde je moţné uspořádat divadlo, tabuli, banket, školení a recepci. V clubu Imperial je moţné uspořádat tabuli a banket. Dále je moţné si pronajmout technické vybavení v podobě projektoru, plátna televize atd. Mezi další sluţby patří komplexní cateringový servis, dopravní transfery, tlumočení a překlady, společenský a doprovodný program. Kromě MICE se tyto prostory vyuţívají pro svatby a různé hostiny (Hotel Imperial). Podle Ing. Jiřího Švaříčka hotel Imperial nabízí všem klientům z různých segmentů trhu stejné sluţby. Veškeré sluţby, které hotel nabízí, mají k dispozici všichni klienti. Následující text odkazuje na druhou otázku k řízenému rozhovoru. Podle Ing. Jiřího Švaříčka se hotel Imperial zaměřuje na tyto segmenty trhu: Hosté vyuţívající komplexní lázeňskou péči, wellness pobyty, MICE, incentivní cestovní ruch a hotelové pobyty (hotelový pobyt pouze se snídaní). Předchozí seznam segmentů trhu je seřazen od největšího zastoupení aţ po nejmenší. Pro hotel jsou důleţitější dlouhodobé pobyty a pobyty velkých skupin lidí. Orientace hotelu Imperial na cílový segment se v posledních třech letech nezměnila. Následující text odkazuje na třetí otázku k řízenému rozhovoru. Obsazenost hotelu v roce 2015 poklesla oproti roku 2014 o 18 %. Ruská klientela poklesla o 13 %. Podle Ing. Jiřího Švaříčka hotel Imperial přesto nabídku sluţeb nezměnil.

56

Následující text odkazuje na čtvrtou otázku k řízenému rozhovoru. Průměrná délka pobytu hostů za účelem léčení byla v roce 2015 11,5 dne, wellness pobytů 4,5 dne a MICE a hotelových pobytů 1,2 dne. Následující text odkazuje na pátou otázku k řízenému rozhovoru. Nejsilnějším měsícem z pohledu návštěvnosti je duben. Důvodem jsou ruské. Nejslabším měsícem je prosinec. Nabídka sluţeb v návaznosti na změnu obsazenosti hotelu se nemění. Hotel Imperial se snaţí vyrovnat se sezonní disparitou vytvořením různých výhodných balíčků pro klienty. Graf 12 Procentuální obsazenost hotelu Imperial v roce 2014 a 2015 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

2014

2015

Vlastní zpracování podle poskytnutých dat z hotelu Imperial Grafu 12 můţeme vidět sezónní disparity v červnu a prosinci a celkový pokles obsazenosti v roce 2015. Graf 13 Procentuální rozdělení klientely hotelu Imperial podle národností - 2014

[PROCENTO] [PROCENTO] [PROCENTO] [PROCENTO]

Rusko Ukrajina Německo

[PROCENTO]

Kazachtán Česká republika

[PROCENTO]

Vlastní zpracování podle poskytnutých dat z hotelu Imperial

57

Ostatní

Graf 14 Procentuální rozdělení klientely hotelu Imperial podle národností - 2015

[PROCENTO] Rusko

[PROCENTO]

Ukrajina

[PROCENTO]

Německo

[PROCENTO]

Kazachtán

[PROCENTO]

[PROCENTO]

Česká republika Ostatní

Vlastní zpracování podle poskytnutých dat z hotelu Imperial Z grafů 13 a 14 vidíme procentuální pokles ruské klientely hotelu Imperial v roce 2015.

2.5.2. Spa Resort Sanssouci Spa Resort Sanssouci se dělí na 2 budovy a to Blue House a Green House. Tento resort vznikl v roce 2009 spojením Švýcarského dvora a hotelu Sanssouci. Spa Resort Sanssouci spadá do kategorie hotel ****. Následující text odkazuje na první otázku k řízenému rozhovoru. SpaResort Sanssouci nabízí čtyři druhy pokojů, mezi které patří jednolůţkový, dvojlůţkový, superior, suite a deluxe suite. Pokoj jednolůţkový má minimální rozměry 17 m2 a dvojlůţkový má minimální rozměry 19 m2. Pokoje jsou vybaveny standartě toaletou s vanou nebo sprchovým koutem, umyvadlem fénem a kosmetickým zrcátkem. Dále je k dispozici televize, telefon, bezdrátové připojení k internetu, minibar, trezor, základní hygienické potřeby, ručníky, ţupany, osušky a pantofle. Některé pokoje disponují balkonem. Superior disponuje stejnými sluţbami jako jednolůţkový a dvojlůţkový pokoj. Rozdílem je, ţe pokoj je rozdělen na spací a obývací část. Kaţdý pokoj superior disponuje balkonem. Pokoj má minimální rozměry 35 m2. Suite disponuje stejnými sluţbami jako Superior. Rozdílem je, ţe kaţdý pokoj disponuje vanou a dvěma umyvadly. Suite má minimální rozměry 42 m2. Deluxe suite disponuje stejnými sluţbami jako suite. Rozdílem je moţnost rozšíření o dvě přistýlky, vana a sprchový koute, dvd přehrávač a bidet. Deluxe suite má minimální rozměry 75 m2. Ubytovací kapacita hotelu je 634 lůţek a 337 pokojů (Spa Resort Sanssouci).

58

Stravování ve Spa Resortu Sanssouci je zajištováno čtyřmi provozovnami: Restaurant Charleston, Restaurant Melody, Restaurant Opera a Blues Café. Restaurant Charleston se nachází v Blue House a je zde poskytováno stravování formou nabídkových stolů. Restaurant Melody se nachází v Green House a je zde poskytováno stravování formou nabídkových stolů. Restaurant Opera

se nachází v Green House a zajímavostí této

restaurace je příprava pokrmů přímo před hosty. Blues Café se nachází Blue House. Tato kavárna s terasou pořádá taneční večery a jiné společenské akce. Stravovat se v hotelu je moţné formou snídaně, polopenze nebo plné penze. Součástí stravování jsou sluţby spojené s moţností sestavení stravovacího plánu nutričním terapeutem (Spa Resort Sanssouci). Spa Resort Sanssouci nabízí podobný rozsah sluţeb a balíčků se zaměřením na komplexní lázeňskou péči a wellness jako hotel Imperial. Pro účely MICE je hotel vybaven jedenácti prostory. Pět místností je k dispozici na Blue House a šest místností na Green House. Velikost místností na Blue House se pohybuje mezi 86 m2 aţ 471 m2 a velikost místností na Green House se pohybuje mezi 46 m2 aţ 260 m2. Dále je moţné si pronajmout technické vybavení v podobě projektoru, plátna televize atd. Mezi ostatní sluţby patří komplexní cateringový servis, dopravní transfery, tlumočení a překlady, společenský a doprovodný program. Kromě MICE se tyto prostory vyuţívají pro svatby a různé hostiny (Spa Resort Sanssouci). Podle Roberta Jahna Spa Resort Sanssouci nabízí všem klientům z různých segmentů trhu stejné sluţby. Veškeré sluţby, které Spa Resort Sanssouci nabízí, mají k dispozici všichni klienti. Následující text odkazuje na druhou otázku k řízenému rozhovoru. Spa Resort Sanssouci se zaměřuje na německou, ruskou, českou a ukrajinskou klientelu přijíţdějící nejčastěji za účelem komplexní lázeňské péče. Orientace Spa Resortu Sanssouci na cílový segment se v posledních třech letech nezměnila.

59

Následující text odkazuje na třetí otázku k řízenému rozhovoru. Obsazenost Spa Resortu Sanssouci v roce 2015 poklesla oproti 2014 z důvodu znatelného poklesu návštěvnosti ruské klientely. Spa Resortu Sanssouci přesto nabídku sluţeb nezměnil. Následující text odkazuje na čtvrtou otázku k řízenému rozhovoru. Průměrná délka pobytu hostů v roce 2015 byla 7,29 dne. Pro různé segmenty trhu hotel zaznamenává rozdílné délky pobytu s nevětším zastoupením pobytů za účelem lázeňské péče. Následující text odkazuje na pátou otázku k řízenému rozhovoru. Nejsilnější měsíce v roce 2015 z pohledu návštěvnosti jsou září, říjen a listopad. Tyto měsíce se kaţdoročně mění. Nejslabším měsícem je prosinec. Nabídka sluţeb v návaznosti na změnu obsazenosti hotelu se nemění. Spa Resort Sanssouci se snaţí vyrovnat se sezonní disparitou vytvořením různých výhodných balíčků pro klienty.

2.5.3. Bohemia – lázně a. s. Bohemia – lázně a. s. se dělí na sanatorium Kriváň, hotel Slovan a hotel-depandance Concordia. Bohemia – lázně a. s. spadá do kategorie hotel ***. Následující text odkazuje na první otázku k řízenému rozhovoru. Bohemia – lázně a. s. rozděluje pokoje na Kriváň, Slovan a Concordia. Sanatorium Kriváň disponuje 83 jednolůţkovými pokoji, 111 dvoulůţkovými pokoji a 8 apartmány. Pokoje jsou vybaveny televizemi, lednicemi, varným setem, internetem, toaletou, vanou nebo sprchovým koutem apod. Trezor je dispozici na recepci. Apartmány jsou dvojlůţkové nebo trojlůţkové. Součástí apartmánů jsou kuchyňské kouty. Třípokojové apartmány jsou navíc vybaveny pracovnou, rohovou hydromasáţní vanou, sprchovým koutem, bidetem a dvojitým umyvadlem. Hotel Slovan disponuje 16 jednolůţkovými pokoji, 42 dvoulůţkovými pokoji a 4 apartmány. Vybavenost pokojů je shodná s pokoji v sanatoriu Kriváň. Hoteldepandance Concordia dělí svoje pokoje do dvou kategorií standart a de lux. V kategorii standart Concordia disponuje 26 jednolůţkovými pokoji, 32 dvoulůţkovými pokoji a 1 apartmánem a v kategorii de lux 7 dvoulůţkovými pokoji a 5 dvojpokojovými apartmány. Vybavenost pokojů kategorie standart je shodná s pokoji v sanatoriu Kriváň a hotelu Slovan. Pokoje de lux jsou vybaveny televizí, telefonem, internetem, lednicí, varným setem, koupelnou s toaletou, hydromasáţní vanou a fénem (Bohemia – lázně a. s.).

60

Stravování v Bohemia – lázně a. s. je zajištováno čtyřmi provozovnami:

lázeňská

restaurace, restaurace Bernard, kavárna & cukrárna Mix, Slovanský sklípek. Lázeňská restaurace se nachází v sanatoriu Kriváň a je rozdělena do několika restaurací s celkovou kapacitou 574 míst. V těchto restauracích je poskytováno stravování formou nabídkových stolů. Součástí stravování jsou sluţby spojené s moţností sestavení stravovacího plánu nutričním terapeutem. Restaurace Bernard se nachází v sanatoriu Kriváň nabízející českou kuchyni. Kavárna & cukrárna Mix se nachází v sanatoriu Kriváň s moţností vyuţití terasy. Slovanský sklípek se nachází v hotelu Slovan nabízející českou kuchyni. Stravovat se v hotelech je moţné formou polopenze nebo plné penze (Bohemia – lázně a. s.). Bohemia – lázně a. s. disponují rozsáhlou nabídkou sluţeb se zaměřením na komplexní lázeňskou péči prováděnou početným kvalifikovaným personálem. Mezi tyto sluţby patří koupele, vodoléčba, masáţe, elektroléčba, světloléčba, tepelné procedury a další. Bohemia – lázně a. s. se navíc zaměřuje na léčbu dětí od 7 do 15 let. Bohemia – lázně a. s. nabízí různé balíčky pro děti a dospělé obsahující ubytování, stravu, komplexní lázeňskou léčbu a další s délkou od 14 dní do 28 dní. Hotely vyuţívají přírodní léčivé zdroje (Bohemia – lázně a. s.). Bohemia – lázně a. s. nabízí sluţby spojené s wellness pobyty. Pro tyto účely bylo vytvořeno několik balíčků obsahující ubytování, snídaně, masáţe, koupele, procedury nevyţadující lékařské vyšetření, vstup do bazénu, vířivky, sauny, solné jeskyně a další. Délka balíčků se zaměřením na wellness pobyty je od 3 dnů do 4 dnů (Bohemia – lázně a. s.). Pro účely MICE je hotel vybaven jedním prostorem o velikosti 95 m2. Prostor je vybaven počítačovou technikou, promítací technikou, audiotechnikou, bezdrátovým internetem a další (Bohemia – lázně a. s.). Podle Jiřího Sluky Bohemia – lázně a. s. nabízí všem klientům z různých segmentů trhu stejné sluţby. Veškeré sluţby, které Bohemia – lázně a. s. nabízí, mají k dispozici všichni klienti.

61

Následující text odkazuje na druhou otázku k řízenému rozhovoru. Bohemia – lázně a. s. zaměřuje primárně na klientelu vyţadující komplexní lázeňskou péči. Dále se zaměřuje i na hotelové pobyty, které ale nemají tak velké procentuální zastoupení jako lázeňské pobyty. Nejvíce klientů pochází z Německa, Ruska, České republiky a Izraele. Orientace Bohemia – lázně a. s. na cílový segment se v posledních třech letech nezměnila. Následující text odkazuje na třetí otázku k řízenému rozhovoru. Obsazenost v roce 2015 poklesla oproti roku 2014 o 22 %. Důvodem je znatelný pokles návštěvnosti ruské klientely o 62 %. Bohemia – lázně a. s. přesto nabídku sluţeb nezměnil. Následující text odkazuje na čtvrtou otázku k řízenému rozhovoru. Průměrná délka pobytu hostů pro léčebné pobyty v roce 2015 byla 16,5 dne, pro hotelové pobyty 6,5 dne. Nevětší zastoupení v průměrné délce pobytu jsou lázeňské pobyty. Následující text odkazuje na pátou otázku k řízenému rozhovoru. Nejslabší měsíce v roce 2015 z pohledu návštěvnosti jsou říjen, listopad, leden, únor a červen. Nabídka sluţeb v návaznosti na změnu obsazenosti hotelu se nemění. Bohemia – lázně a. s. se snaţí vyrovnat se sezonní disparitou vytvořením různých výhodných balíčků pro klienty Graf 15 Celkový počet přenocování osob v Bohemia – lázně a. s. v letech 2013, 2014 a 2015 160000 140000

124833

134248

120000 94140

100000 80000 60000 40000 20000 0 2013

2014 Nocí

Vlastní zpracování podle poskytnutých dat z Bohemia – lázně a. s.

62

2015

Graf 16 Procentuální rozdělení klientely Bohemia – lázně a. s podle národností - 2014

1989, 18%

1163, 11% Německo (L) Rusko (L) Česká republika (L)

1720, 16%

Izrael (L) 4431, 40%

Česká republika (H) Osatní (L H) L: Lázeňské pobyty H: Hotelové pobyty

583, 5% 1141, 10%

Vlastní zpracování podle poskytnutých dat z Bohemia – lázně a. s. Graf 17 Procentuální rozdělení klientely Bohemia – lázně a. s podle národností - 2015

1139, 14% 2418, 28%

Německo (L) 1165, 14%

Rusko (L) Česká republika (L) Izrael (L) Česká republika (H)

1389, 16% 1993, 23% 442, 5%

Osatní (L H) L: Lázeňské pobyty H: Hotelové pobyty

Vlastní zpracování podle poskytnutých dat z Bohemia – lázně a. s. Z grafů 15,16 a 17 vidíme, ţe pokles klientů z Ruska měl dopad na počtu přenocování v roce 2015. Celkový pokles počtu přenocování ruské klientely v roce 2015 oproti roku 2014 činil 39288.

2.5.4. Hotel Dvorana Hotel Dvorana vnikl v areálu, který v minulosti slouţil ke strojírenské výrobě. Jedná se o nový hotel, který vnikl v roce 2013. Hotel Dvorana spadá do kategorie hotel ****. Následující text odkazuje na první otázku k řízenému rozhovoru. Hotel dvorana disponuje 15 dvojlůţkovými pokoji a 8 apartmány. Dvojlůţkové pokoje se dělí na standartní dvojlůţkové a pokoje se dvěma loţnicemi. Standartní dvojlůţkové a pokoje se dvěma loţnicemi mají minimální velikost 43 m2, které jsou vybaveny toaletou, koupelnou se 63

sprchovým koutem nebo vanou, umyvadlem, fénem, bidetem, televizí, trezorem, bezdrátovým připojením k internetu, minibarem a telefonem. Dalším typem je mezonetový dvojlůţkový pokoj Romantik s velikostí 95 m2. K dispozici jsou navíc oproti standartnímu dvojlůţkovému pokoji dvě loţnice a prostorná vana. Apartmány mají minimální velikost 50 m2 a jsou rozděleny na obývací a spací část. Vybavenost apartmánů je shodná jako ve dvojlůţkovém pokoji (Hotel Dvorana). Stravování v hotelu Dvorana je zajištována restaurací Villa Dvorana, která slouţí také ke snídaním. Dále hotel disponuje rautovými prostory slouţící ke konferenčním prostorám. Hotel Dvorana si zajišťuje vlastní cateringové sluţby (Hotel Dvorana). Hotel Dvorana disponuje wellnessem, který je vybaven parní a suchou saunou, zchlazovacím koutem a lehátky. Z wellness sluţeb hotel nabízí různé masáţe, zábaly a další wellness procedury (Hotel Dvorana). Pro účely MICE je hotel vybaven dvěma sály, ty se mohou rozdělit na tři menší sály. Dále je hotel vybaven 5 prostory: samostatný sál, kancelář, kinosál, klub a prosklená terasa. Celkový počet rozdělených sálů činí 11. Jsou vybaveny bezbariérovým přístupem, šatnou, počítačovou technikou, promítací technikou, audiotechnikou, bezdrátovým internetem, klimatizací a další. Velikost sálů je od 23 m2 do 110 m2. Velmi zajímavou hotelovou sluţbou je kinosál. Tento kinosál je přizpůsoben pro 42 lidí a slouţí jak k účelům MICE tak i jako moţnost promítaní filmů (Hotel Dvorana). Podle Mgr. Andrey Mudrové hotel Dvorana nabízí všem klientům z různých segmentů trhu stejné sluţby. Veškeré sluţby, které hotel Dvorana nabízí, mají k dispozici všichni klienti. Následující text odkazuje na druhou otázku k řízenému rozhovoru. Hotel Dvorana se zaměřuje na korporátní klientelu a klientelu ubytovávající se za účelem rekreace. Z pohledu národností se hotel nejvíce zaměřuje na českou a německou klientelu. Orientace hotelu Dvorana na cílový segment se v posledních třech letech nezměnila. Důvodem je vznik hotelu v roce 2013. Následující text odkazuje na třetí otázku k řízenému rozhovoru. Obsazenost hotelu Dvorana v roce 2015 zaznamenala oproti roku 2014 nárůst. Pokles ruské klientely neměla na hotel Dvorana vliv. Ruská klientela představuje jen přibliţně 3 % z celkového počtu hostů.

64

Následující text odkazuje na čtvrtou otázku k řízenému rozhovoru. Průměrná doba hostů přijíţdějící za účelem MICE je 1,5 dne a 3 dny pro hosty ubytovávající se za účelem rekreace. Následující text odkazuje na pátou otázku k řízenému rozhovoru. Nejsilnějšími měsíci jsou květen, červen, červenec a srpen. Nabídka sluţeb v návaznosti na změnu obsazenosti hotelu se nemění. Hotel Dvorana se snaţí vyrovnat se sezonní disparitou vytvořením různých výhodných balíčků pro klienty. Graf 18 Procentuální rozdělení klientely hotelu Dvorana podle národností

16% 3% 3% 3%

Česká republika Nemecko Čína 51%

Rakousko Rusko

24%

Ostatní

Vlastní zpracování podle poskytnutých dat z hotelu Dvorana

2.5.5. Porovnání dat vybraných hotelů Následovně je hotel Imperial označený jako H1, Spa Resort Sanssouci jako H2, Bohemia – lázně a. s. jako H3 a hotel Dvorana jako H4. Z první otázky vyplynulo, ţe vybavenost pokojů je velmi podobná. Rozdíly nastávají v kapacitě hotelů. H2 a H3 mají největší kapacitu s počtem okolo 300 pokojů, dále H1 s 219 pokoji a nejmenší kapacitu má H4 s 23 pokoji. Stravování v hotelech H1, H2 a H3 je zajištováno 4 provozovnami a H4 disponuje jen 1 restaurací. V hotelech H1, H2 a H3 jsou k dispozici sluţby spojené s komplexní lázeňskou péčí. Tyto sluţby nejsou v H4 k dispozici. Sluţby wellness jsou v H1, H2 a H3 podobné. V hotelu H4 jsou wellness sluţby omezené na sauny a masáţe. Bazén v H4 není k dispozici. Pro účely MICE je nejlépe připraven hotel H4 s 11 prostory, hotely H1 se 6 prostory a hotel H2 s 11 prostory. Nejméně je připraven hotel H3 s jedním prostorem. Hotel H4 navíc disponuje kinosálem. Hotely H1, H2, H3 a H4 nabízí všem klientům z různých segmentů trhu stejné sluţby. Veškeré sluţby, které hotely nabízejí, mají k dispozici všichni klienti.

65

Z druhé otázky vyplynulo, ţe hotel H1 se nejvíce zaměřuje na lázeňské pobyty a wellness pobyty. Klientela nevíce pochází z Ruska, Ukrajiny, Německa a České republiky. Hotel H2 se primárně zaměřuje na lázeňské pobyty. Klientela nevíce pochází z Ruska, Ukrajiny, Německa a České republiky. Hotel H3 se primárně zaměřuje na lázeňské pobyty. Klientela pochází nejčastěji z Ruska, Německa a České republiky. H4 se zaměřuje na korporátní klientelu a rekreační pobyty. Klientela nejčastěji pochází z Německa a České republiky. Hotely H1, H2, H3 a H4 nezměnily orientaci hotelu na cílový segment v posledních třech letech. Ze třetí otázky vyplynulo, ţe hotely H1, H2 a H3 zaznamenali pokles obsazenosti z důvodu poklesu návštěvnosti ruské klientely v roce 2015. Nabídku sluţeb v těchto hotelech nezměnily. Hotel H4 se nezaměřuje na ruskou klientelu a dokonce zaznamenal ve stejném období růst obsazenosti. Ze čtvrté otázky vyplynulo, ţe hotel H1 má průměrnou délku pobytu pro lázeňské pobyty 11,5 dne, pro wellness pobyty 4,5 dne a pro MICE 1,2 dne. Hotel H2 má průměrnou délku všech pobytů 7,29 dne. Hotel H3 má průměrnou délku pobytu pro lázeňské pobyty 16,5 dne a pro hotelové pobyty 6,5 dne. Hotel H4 má průměrnou délku pobytu pro MICE 1,5 dne a pro rekreační pobyty 3 dny. Z páté otázky vyplynulo, ţe pro hotel H1 je nejslabším měsícem z pohledu návštěvnosti duben a nejsilnějším prosinec. Pro hotel H2 jsou nejsilnějšími z pohledu návštěvnosti měsíci září, říjen a listopad. Nejslabší měsíc nebyl definován. Pro hotel H3 Jsou nejslabší měsíce z pohledu návštěvnosti říjen, listopad, leden, únor a červen. Nejsilnější měsíc nebyl definován. Pro hotel H4 jsou nejsilnější měsíce z pohledu návštěvnosti květen, červen, červenec a srpen. Nejslabší měsíc nebyl definován. Hotely H1, H2, H3 a H4 nabídku sluţeb v návaznosti na změnu obsazenosti hotelu nemění. Hotely H1, H2, H3 a H4 se snaţí vyrovnat se sezonní disparitou vytvořením různých výhodných balíčků pro klienty.

66

3. Návrh vlastního doporučení

Ze statistických dat vyplynulo, ţe pokles ruské klientely v Karlových Varech pro rok 2015 měl za následek pokles celkové obsazenosti vybraných hotelů se zaměřením na lázeňství. Pokles ruské klientely v roce 2015 neměl negativní vliv na celkový počet hostů v hromadných ubytovacích kapacitách, který se v 2015 oproti roku 2014 zvýšil. Přesto celkový počet přenocování v hromadných ubytovacích kapacitách v roce 2015 klesl oproti roku 2014. Důvodem je, ţe ruská klientela přijíţdí do Karlových Varů většinou kvůli léčení minimálně na 14 dní. Z tohoto důvodu je ţádoucí přilákat nový segment trhu v Karlových Varech, který by z části nahradil úbytek ruské klientely a tím zvýšil celkový počet přenocování a počet hostů. Mým doporučením je, aby se Karlovy Vary více zaměřily na čínskou klientelu. Nejdříve je důleţité si uvědomit, za jakým účelem by čínská klientela navštěvovala Karlovy Vary. Ve všech hotelech s primárním zaměřením na komplexní lázeňskou péči, kde jsem prováděl řízené rozhovory, mi bylo řečeno, ţe čínská klientela není pro tyto hotely zajímavá. Následně mi bylo vysvětleno, ţe čínská klientela neakceptuje tradiční evropskou lázeňskou péči, která se provádí v Karlových Varech, a tím pádem zde se nebudou chtít léčit. Proto je důleţité nenabízet čínské klientele lázeňské pobyty, ale nabízet takové pobyty, které se zaměřují primárně na kulturně-poznávací cestovní ruch. Čínská klientela cestuje do Evropy čím dál více a můţeme očekávat, ţe tento trend bude v následujících letech pokračovat. Pokud se podíváme na statistická data, zjistíme, ţe v roce 2014 přijelo do hromadných ubytovacích zařízení Karlových Varů (lázeňská a nelázeňské) 5287 Číňanů a v roce 2015 8031 Číňanů. Meziroční nárůst činil 52 %. Přesto čínská klientela přestavovala jen přibliţně 2,98 % z celkového počtu hostů v roce 2015. Dále vyplynulo, ţe čínská klientela se ubytovává průměrně na 1,1 dne. Z tohoto důvodu produkt by měl být přizpůsoben na 1 aţ 2 dny. Je důleţité si uvědomit, ţe pokud se město Karlovy Vary zaměří na čínskou klientelu s cílem zvýšit celkový počet přenocování, musí čínská klientela přijíţdět ve větších počtech a častěji oproti jiným segmentům.

67

Návrh na produkt zacílený primárně na čínskou klientelu, který by mohl splnit podmínky napsané výše, jsem nazval „Po stopách tajemství karlovarských pramenů“. Čínská klientela má ráda různé pověsti, legendy, záhady a zajímavosti o památkách. Z tohoto důvodu je v názvu produktu pouţito slovo tajemství. Produkt by měl čínské klientele přiblíţit karlovarské prameny kolonády. Byl by uzpůsoben tak, aby návštěvník postupně procházel lázeňským centrem po vytyčených místech Karlových Varů. K těmto vytyčeným místům by byly napsány základní informace, zajímavosti a popřípadě legendy. Tento produkt by mohl dále obsahovat místa z řad například kostelů, rozhleden, muzeí atd. Pro delší pobyty by se produkt mohl rozšířit o návštěvu muzea Becherovky a sklárny Moser. Pro tyto účely je nutné vytvořit propagační materiály, které by čínskou klientelu informovaly o zajímavostech v Karlových Varech. Dále by bylo vhodné vytvořit mapu města, ve které by byla zobrazena trasa po vytyčených místech. Tyto materiály musí být přeloţeny do čínštiny. Produkt by byl uzpůsoben tak, aby čínská klientela zůstala v Karlových Varech minimálně přes jednu noc. Z toho důvodu je zapotřebí, aby hotely v Karlových Varech lépe přizpůsobili své sluţby pro čínskou klientelu z pohledu stravy a návyků čínské klientely. Je důleţité si říct, ţe tento produkt nemusí být zaměřen jen na čínskou klientelu. Můţeme říct, ţe je moţné tento produkt zaměřit na jakýkoliv segment se zaměřením na kulturně poznávací cestovní ruch. Cílem je zvýšit počet přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních Karlových Varů. Tento produkt by se měl propagovat na internetových stránkách města, ale také pomocí propagačních materiálů v místech, které velmi navštěvuje čínská klientela. V tomto případě by byla vhodná Praha, kde koncentrace čínské klientely je nevyšší v republice. Dále by se produkt měl propagovat na čínských veletrzích se zaměřením na cestovní ruch. Dále je nutné si říct, ţe pokud by Karlovy Vary chtěly mít delší kulturně poznávací pobyty v řádech 3 a více dní, rozsah produktu by se musel rozšířit o kulturní zajímavosti v okolí města. Tím pádem by se musel produkt jmenovat jinak a nemohl by se zaměřovat na čínskou klientelu.

68

Závěr

Tato bakalářská práce se zabývala analýzou hotelových sluţeb a nabídky cestovního ruchu v Karlových Varech. Důvodem zpracování tématu je hluboký zájem o Karlovy Vary neboť v tomto městě ţiji od svého narození. Z tohoto důvodu jsem se snaţil zachytit nejdůleţitější sluţby z pohledu lázeňství a cestovního ruchu. Dále jsem se snaţil získat historické informace, informace z novinových článků, které vyšly za poslední rok, informace o aktuálních otázkách ohledně budoucnosti města atd. Veškerá statistická data Karlových Varů jsou aktuální a vţdy je moţné srovnávat roky 2014 a 2015. V teoretické části jsem vymezil pojmy cestovní ruch, lázeňství, wellness sluţby a ubytovací sluţby. Vysvětlil jsem pojem cestovní ruch pomocí definic různých autorů a UNWTO. V části lázeňství a wellness sluţby jsem vysvětlil rozdíl mezi lázeňskými a wellness sluţbami, popsal jsem podmínky pro udělení statutu přírodních léčebných lázní. Dále jsem se zmiňoval o klasifikaci lázeňských zařízení, druzích lázeňské péče a nakonec jsem popsal vybrané lázeňské a wellness sluţby. V části ubytovací sluţby jsem definoval tento pojem a popsal jsem klasifikaci ubytovacích zařízení. V analytické části jsem psal o Karlových Varech. V první kapitole jsem popisoval historii města. V této kapitole jsem popsal vznik a zaloţení města, důleţité části historie a vypsal jsem slavné návštěvníky. Dále jsem se zaměřil na lázeňství a lázeňské sluţby, kde jsem popisoval sluţby lázeňských domů, prameny, kolonády a různé lázeňské a wellness procedury v Karlových Varech. Dále jsem se zaměřil na ostatní sluţby Karlových Varů, kde popisuju sluţby zaměřené na kulturně poznávací a volnočasový cestovní ruch. V další kapitole jsem se zaměřil na statistická data Karlových Varů. V kapitole zaměřující se na analýzu hotelových sluţeb jsem popsal průběh řízených rozhovorů, v jakých hotelech probíhaly a jaké byly výsledky. Jednotlivé výsledky se následně porovnávaly. V další kapitole jsem předloţil na základě předchozích zjištění doporučení na návrh produktu ke zvýšení počtu přenocování v Karlových Varech.

69

Cílem bakalářské práce, bylo analyzovat současný stav hotelnictví a nabídky cestovního ruchu v Karlových Varech. Tento cíl byl zcela naplněn. Dílčí cíle C1, C2 a C3, které rozdělovaly cíl bakalářské práce na analýzu lázeňství a lázeňské sluţby, doplňkové sluţby cestovního ruchu poskytované v Karlových Varech a sluţby ve vybraných hotelech v Karlových Varech. Tyto dílčí cíle byly naplněny analytické části. Hyp1: Předpokládám, ţe se změnou klientely v Karlových Varech se změní nabídka sluţeb a její propagace. Tato hypotéza se vyvrátila třetí otázkou řízeného rozhovoru. Hotely, které zaznamenaly pokles celkové obsazenosti z důvodu poklesu návštěvnosti ruské klientely v roce 2015 svoji nabídku a propagaci sluţeb nezměnily. Hyp2: Pokles ruské klientely v Karlových Varech v roce 2015 měl za následek pokles celkového počtu hostů v hromadných ubytovacích zařízeních. Tato hypotéza se vyvrátila tabulkou č. 15. Celkový počet hostů města Karlovy Vary v roce 2015 oproti roku 2014 rostl o 9 %, přestoţe ruská klientela v hromadných ubytovacích zařízeních klesla o 34%. Pří získávání sekundárních dat jsem se setkal s nedostatkem odborné literatury zaměřující se na Karlovy Vary. Dalším problémem bylo stáří. Velká část těchto knih byla přes 15 let stará a tím pádem dosti neaktuální. Z tohoto důvodu bylo nutné vyuţít internetové zdroje. Karlovy Vary je nádherné lázeňské město, které má lidem co nabídnout. Ať uţ mluvíme o kvalitních lázeňských sluţbách, nádherné architektuře, prostředí, léčivých pramenech, kulturních akcích a své historii. V České republice najdeme jen málo měst, která by disponovala takovým specifickým rozsahem sluţeb jako v Karlových Varech. Největším problémem není kvalita a rozsah sluţeb, ale její samotná propagace. Proto jsem navrhl produkt, který by mohl více propagovat město a následně pomoct tak zvýšit obsazenost a návštěvnost Karlových Varů.

70

Literatura [1] ,,Ruské" Vary uţ nejsou ruské. Lákají Číňany. 2015. . Mladá Fronta Dnes. Mafra, 26(191), 2. ISSN 1210-1168. [2] 164/2001 Sb. [online]. 2001. [online]. Praha: . [cit. 2016-02-23]. Dostupné z: https://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=51328&nr=164~2F2001&r pp=15#local-content [3] AFI, . 2016. Po útoku v Hurghadě klesl zájem cestovatelů o Egypt. Češi ruší zájezdy. In: ČT24 [online]. [cit. 2016-02-01]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/1655083-po-utoku-v-hurghade-kleslzajem-cestovatelu-o-egypt-cesi-rusi-zajezdy [4] Alžbětiny lázně [online]. . [online]. Karlovy Vary: . [cit. 2016-03-20]. Dostupné z: https://www.karlovyvary.cz/cs/alzbetiny-lazne [5] ATTL, Pavel a Karel NEJDL. 2004. Turismus. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 178 s. ISBN 80-865-7837-2. [6] Becherovka: Muzeum [online]. . [online]. Karlovy Vary: . [cit. 2016-03-29]. Dostupné z: http://www.becherovka.cz/muzeum/ [7] Bohemia – lázně a. s. [online]. . [online]. Karlovy Vary: . [cit. 2016-04-14]. Dostupné z: http://www.bohemia-lazne.cz/ [8] BURACHOVIČ, Stanislav. 2007. Karlovy Vary: slavní návštěvníci = Karlsbad : berühmte Besucher = Carlsbad : famous visitors = Karlovy Vary : proslavlennyje gosti. Karlovy Vary: Promenáda, 121 s. ISBN 978-80-86092-48-5. [9] BURACHOVIČ, Stanislav a Jan NEDVĚD. 2011. Karlovarské kalendárium 13252010: dějiny Karlových Varů v datech. 1. vyd. Karlovy Vary: Muzeum Karlovy Vary, 162 s. ISBN 978-80-87458-01-3. [10] . 1. vyd. Praha: Libri, 2001. ISBN 80727-7049-7. [11] DĚDINA, Jiří. 2004. Management, organizování a ekonomika lázeňství - vybrané kapitoly. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola cestovního ruchu, hotelnictví a lázeňství, 170 s. ISBN 80-865-9201-4. [12] European Spas Association [online]. Bruxelles: ., 2016 [cit. 2016-02-27]. Dostupné z: http://www.europeanspas.eu/ [13] FISCHER, Bruno. 2008. Lázeňství v Karlovarském kraji. Vyd. 1. Karlovy Vary: Karlovarský kraj, 91 s. ISBN 978-80-254-2455-1. [14] Galerie umění Karlovy Vary: Hlavní budova - historie [online]. . [online]. Karlovy Vary: Galerie umění Karlovy vary [cit. 2016-03-30]. Dostupné z: http://www.galeriekvary.cz/historie

71

[15] GOELDNER, Charles R a J RITCHIE. 2014. Cestovní ruch: principy, příklady, trendy. 1. vyd. Brno: BizBooks, xviii, 545 s. ISBN 978-80-265-0298-2. [16] HORNER, Susan a John SWARBROOKE. 2003. Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času: aplikovaný marketing služeb. 1. Praha: Grada, 486 s. Expert (Grada). ISBN 80-247-0202-9. [17] Hotel Dvorana [online]. . [online]. Karlovy Vary: . [cit. 2016-04-15]. Dostupné z: http://www.hoteldvorana.cz/ [18] Hotel Imperial [online]. . [online]. Karlovy Vary: . [cit. 2016-04-10]. Dostupné z: http://www.spa-hotel-imperial.cz/cz/ [19] HOTELSTARS, . 2015. OFICIÁLNÍ JEDNOTNÁ KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY 2015–2020 [online]. Praha: Hotelstars [cit. 201602-16]. Dostupné z: http://www.hotelstars.cz/resources/files/1.9.2015_metodika.pdf [20] HOTREC. 2016. . HOTREC [online]. .: HOTREC [cit. 2016-02-14]. Dostupné z: http://www.hotrec.eu/about-us/mission-priorities.aspx [21] JANDOVÁ, Dobroslava. 2009. Balneologie. 1. vyd. Praha: Grada, xvi, 404 s., 16 s. barev. obr. příl. ISBN 978-80-247-2820-9. [22] KAJLÍK, Vladimír. 2007. České lázně a lázeňství. 1. Praha: MMR ČR, 218 s. ISBN 978-80-239-9330-1. [23] Karlovy Vary [online]. . [online]. Karlovy Vary: . [cit. 2016-03-30]. Dostupné z: https://www.karlovyvary.cz/cs [24] Karlovy Vary: Zdravotní turistika [online]. . [online]. Karlovy Vary: . [cit. 201603-20]. Dostupné z: https://www.karlovyvary.cz/cs/zdravotni-turistika [25] KŘÍŢEK, Felix a Josef NEUFUS. 2011. Moderní hotelový management: nejnovější poznatky a trendy v řízení hotelů : komplexní informace o hotelovém provozu a jeho organizaci : optimalizace provozu s ohledem na ekologii a etiku : případové studie a příklady. 1. vyd. Praha: Grada, 195 s. ISBN 978-80-247-3868-0. [26] KŘÍŢEK, Vladimír. Obrazy z dějin lázeňství. 2. vyd., v Libri první. Praha: Libri, 2002. ISBN 80-727-7092-6. [27] Lanová dráha Diana [online]. 2016. [online]. Karlovy Vary: . [cit. 2016-03-27]. Dostupné z: http://www.dpkv.cz/cz/lanova-draha-diana [28] Lanová dráha Imperial [online]. 2014. [online]. Karlovy Vary: . [cit. 2016-03-26]. Dostupné z: http://www.dpkv.cz/cz/jizdnirady/Li/li.htm [29] Lanovky v Karlových Varech [online]. . [online]. Ostrava: . [cit. 2016-03-26]. Dostupné z: http://www.lanove-drahy.cz/?page=pre_kv [30] Lázně III [online]. . [online]. Karlovy Vary: Karlovy Vary [cit. 2016-03-18]. Dostupné z: https://www.karlovyvary.cz/cs/lazne-iii

72

[31] Lázně Mánes [online]. . [online]. Karlovy Vary: . [cit. 2016-03-20]. Dostupné z: www.manes-spa.cz [32] Letiště Karlovy Vary [online]. . [online]. Klarovy Vary: . [cit. 2016-04-01]. Dostupné z: http://www.letiste-karlovy-vary.cz/index.html [33] Letní kino [online]. 2015. [online]. Karlovy Vary: . [cit. 2016-03-30]. Dostupné z: http://kvcity.cz/letni-kino [34] LOCHMANNOVÁ, Alena. 2015. Cestovní ruch. 1. Prostějov: Computer Media. ISBN 978-80-7402-216-6. [35] MAIER, Alexandr. 2016. NAHRAĎTE VŘÍDELNÍ KOLONÁDU KOPIÍ LITINOVÉ KOLONÁDY. E-petice [online]. Karlovy Vary: . [cit. 2016-03-07]. Dostupné z: http://e-petice.cz/petitions/nahradte-vridelni-kolonadu-kopii-litinovekolonady.html [36] Městská galerie Karlovy Vary: Úvodní stránka [online]. . [online]. Karlovy Vary: . [cit. 2016-03-30]. Dostupné z: http://www.mgkv.cz/index.php/cz/ [37] MFFKV: International Film Festival Karlovy Vary [online]. 2016. [online]. Karlovy Vary: MFFKV [cit. 2016-03-31]. Dostupné z: http://www.kviff.com/cs/ofestivalu/profil-festivalu [38] Moderní způsob dopravy [online]. . [online]. Karlovy Vary: . [cit. 2016-03-26]. Dostupné z: http://www.spa-hotel-imperial.cz/cz/historie-hotelu-imperial/ [39] Moser Exkurze [online]. . [online]. Karlovy Vary: . [cit. 2016-03-30]. Dostupné z: http://www.moser-glass.com/pages/exkurze/ [40] MÜLLEROVÁ, Alena. 2008. Wellness jako životní styl. 1. vyd. Brno: ERA, 129 s. ISBN 978-80-7366-134-2. [41] Museum voskových figurín [online]. . [online]. Karlovy Vary: . [cit. 2016-03-29]. Dostupné z: http://voskovefiguriny.cz/ [42] Muzeum Karlovy Vary: O nás [online]. . [online]. Karlovy Vary: . [cit. 2016-0329]. Dostupné z: http://kvmuz.cz/o-nas-muzeum-karlovy-vary [43] Muzeum Moser [online]. . [online]. Karlovy Vary: . [cit. 2016-03-29]. Dostupné z: http://www.moser-glass.com/pages/muzeum-moser-v-karlovych-varech/ [44] ORIEŠKA, Ján. 2010. Služby v cestovním ruchu. 1. vyd. V Praze: Idea servis, 405 s. ISBN 978-80-85970-68-5. [45] PALATKOVÁ, Monika a Jitka ZICHOVÁ. 2014. Ekonomika turismu: turismus České republiky. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 262 s. ISBN 978-80-2473643-3. [46] PLECHATÁ, Jana. 2015. ,,Klinika přiláká klienty a zvýší zájem o Vary. Mladá Fronta Dnes. MAFRA, 26(244), 16. ISSN 1210-1168. [47] Pozemní lanovka Karlovy Vary - Diana [online]. . [online]. Ostrava: . [cit. 2016-0326]. Dostupné z: http://www.lanove-drahy.cz/?page=lan&lan=4 73

[48] Procedury Lázně III: LÉKAŘSKÉ VYŠETŘENÍ [online]. . [online]. Karlovy Vary: . [cit. 2016-03-19]. Dostupné z: http://windsor-carlsbad.cz/cs/cenik/procedures [49] Rozhledna Diana [online]. . [online]. Karlovy Vary: Karlovy-Vary [cit. 2016-0323]. Dostupné z: http://www.karlovy-vary.cz/cz/o-karlovych-varech/rozhlednadiana [50] Spa Resort Sanssouci [online]. . [online]. Karlovy Vary: . [cit. 2016-04-13]. Dostupné z: http://www.spa-resort-sanssouci.cz/cz/ [51] Spa5: Ceník procedur a služeb [online]. 2016. [online]. Karlovy Vary: . [cit. 201603-20]. Dostupné z: www.spa5.cz [52] ŠPIŠÁK, Ladislav a Zdeněk RUŠAVÝ. 2010. Klinická balneologie. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 275 s. ISBN 978-80-246-1654-4. [53] Tourfilm [online]. . [online]. Karlovy Vary: . [cit. 2016-03-31]. Dostupné z: http://www.tour-film.cz/cz/ [54] ÚNMZ, . 2004. ČSN EN ISO 18513 [online]. Praha: ÚNMZ [cit. 2016-02-17]. Dostupné z: https://csnonline.unmz.cz/Detailnormy.aspx?k=70411 [55] UNWTO, . 2016. International tourist arrivals up 4% reach a record 1.2 billion in 2015. In: Media UNWTO [online]. Madrid: UNWTO [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: http://media.unwto.org/press-release/2016-01-18/international-tourist-arrivals-4reach-record-12-billion-2015 [56] URBANCOVÁ, Helena. 2011. Karlovy Vary - lázeňské procedury a cvičení: Karlsbad - Kurbehandlungen und Übungen = Karlsbad - spa treatment and exercises = Karlovy Vary - bal'neoprocedury i lečebnaja fizkul'tura. 1. Karlovy Vary: Promenáda, 50 s. ISBN 978-80-86092-44-7. [57] ZEMAN, Lubomír, Karel KUČA a Věra KUČOVÁ. 2008. Západočeský lázeňský trojúhelník. Karlovy Vary: Karlovarský kraj, 119 s. ISBN 978-80-87104-30-9. [58] ZEMAN, Lubomír. 2012. Průvodce architekturou Karlových Varů: Karlovy Vary architecture guide. Vyd. 1. Praha: Národní památkový ústav, 511 s. ISBN 978-8087104-63-7.

74